Smlouva o zpracování sběru dat

Smlouva o zpracování sběru dat

Kvalitativní šetření inovačních projektů PO 3 OP Z – 2. vlna

uzavřená dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

(dále jen „Smlouva“)

mezi smluvními stranami:

Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí

se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2

zastoupena: Mgr. Xxxxxxxx Xxxxxxxxx, vedoucím oddělení evaluací

IČ: 00000000

bankovní spojení: ČNB, pobočka Praha, Na Příkopě 28, 000 00 Xxxxx 0

číslo účtu: 2229001/0710

ID datové schránky: sc9aavg

(dále jen „Objednatel“)

na straně jedné

MindBridge Consulting a.s.

se sídlem: Geologická 2, 152 00 Praha 2

zastoupena: Ing. Xxxxxxx Xxxxxxx, 1. místopředsedou představenstva

IČ: 28211308

DIČ: CZ28211308

zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 13294

bankovní spojení: neveřejný údaj

číslo účtu: neveřejný údaj

ID datové schránky: 8tte7z48tte7z4

(dále jen „Zpracovatel“)

na straně druhé.

Úvodní ustanovení
1. Na základě zadávacího řízení na veřejnou zakázku pod názvem „Kvalitativní šetření inovačních projektů PO 3 OP Z - 2. vlna“, zadávanou jako veřejnou zakázku v Dynamickém nákupním systému pro sběr dat pod označením DNS 07 (2019/04). Zpracovatel předložil, v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky nabídku a tato byla pro plnění veřejné zakázky vybrána jako nejvhodnější. V návaznosti na tuto skutečnost se smluvní strany dohodly na uzavření této Smlouvy.
2. Při výkladu obsahu této Smlouvy budou smluvní strany přihlížet k zadávacím podmínkám vztahujícím se k zadávacímu řízení dle předchozího odstavce této Smlouvy, k účelu tohoto zadávacího řízení a dalším úkonům smluvních stran učiněným v průběhu zadávacího řízení, jako k relevantnímu jednání smluvních stran o obsahu této Smlouvy před jejím uzavřením. Ustanovení platných a účinných právních předpisů o výkladu právních jednání tím nejsou nijak dotčena.
3. Předmět této Smlouvy je financován z projektu OPZ:

Projekt: Zpracování evaluací, analýz a odborných studií OPZ

Reg. č.: CZ.03.5.125/0.0/0.0/15_012/0002750

PŘEDMĚT SMLOUVY
1. Předmětem této Smlouvy je závazek Zpracovatele poskytnout Objednateli plnění vymezené v Přílohách této Smlouvy a závazek Objednatele zaplatit Zpracovateli za řádně poskytnuté plnění cenu ve výši a za podmínek stanovených v článku 8 této Smlouvy.
2. Zpracovatel se zavazuje zpracovat a předat jednotlivé výstupy plnění, jakož i provedení prezentace těchto výstupů, v souladu s požadavky Objednatele vymezenými v této Smlouvě a v souladu s Přílohami této Smlouvy, které jsou jejími nedílnými součástmi.
místo plnění
1. Místem plnění je celá ČR, resp. oblasti, ve kterých jsou dostupní aktéři z projektů a kde lze terénní šetření realizovat.
2. Vybraný účastník zadávacího řízení je povinen předat veškeré hmotné výstupy plnění na kontaktní adrese Objednatele, tj. na xxxxxx Xxxxxxxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0. Případné osobní konzultace, vysvětlení apod. budou probíhat také na této adrese.
Termíny předání, akceptační řízení
1. Zpracovatel se zavazuje zpracovat výstupy plnění a zaslat je elektronickou poštou ve formátu vhodném pro editaci na e-mailovou adresu kontaktní osoby Objednatele uvedené v odst. 6.1 této Smlouvy, a to v termínech uvedených v Příloze č. 1 Smlouvy – Specifikace předmětu plnění.
2. Smluvní strany sjednávají, že termíny předání výstupů plnění mohou být ze strany pověřené osoby Objednatele v odůvodněných případech upraveny, a to v návaznosti na případné objektivní změny potřeb Objednatele.
3. Předáním výstupů plnění se rozumí jejich zaslání elektronickou poštou ze strany oprávněné osoby Zpracovatele na e-mailovou adresu oprávněné osoby Objednatele. Kontaktní údaje oprávněných osob smluvních stran jsou uvedeny v článku 6 této Smlouvy.
4. O předání a převzetí výstupů plnění, po kterých následuje fakturace, se smluvní strany zavazují sepsat na základě výsledků akceptačního řízení akceptační protokol.
5. Objednatel se zavazuje provést akceptační řízení převzatých výstupů plnění a sdělit Zpracovateli případné výhrady k předaným výstupům plnění s vyznačením jejich závažnosti. V akceptačním řízení budou projednány výhrady Objednatele a stanovena výsledná závažnost připomínek. Při stanovení výsledné závažnosti připomínek se Objednatel zavazuje vzít do úvahy stanovisko Zpracovatele. Výsledky akceptačního řízení musí být uvedeny v akceptačním protokolu.
6. Výsledkem akceptačního řízení mohou být 3 stavy:

a. „Akceptováno bez výhrad“. V případě, že Objednatel v průběhu akceptačního řízení nenalezne v předaném výstupu plnění žádné vady ani nedodělky, k předanému výstupu nemá výhrady, uvede Objednatel do akceptačního protokolu, že předaný výstup plnění byl akceptován bez výhrad a akceptační protokol potvrdí svým podpisem.

b. „Akceptováno s výhradami“. V případě, že budou v průběhu akceptačního řízení stanoveny v předaném výstupu plnění vady nebo nedodělky nebránící dalšímu užití výstupu nebo jeho části, stanoví Objednatel Zpracovateli dodatečnou přiměřenou lhůtu, ve které se Zpracovatel zavazuje tyto vady a nedodělky odstranit. Objednatel se zavazuje do akceptačního protokolu uvést seznam vad nebo nedodělků s termíny jejich odstranění. V akceptačním protokolu musí být následně uvedeno, že předaný výstup plnění byl akceptován s výhradami a obě smluvní strany akceptační protokol potvrdí svým podpisem.

c. „Neakceptováno“. V případě, že budou v průběhu akceptačního řízení stanoveny v předaném výstupu takové vady a nedodělky, které by bránily v užití výstupu nebo jeho části, nebude předaný výstup plnění Objednatelem akceptován. Obě smluvní strany jsou následně povinny se dohodnout na termínech nového předání výstupu. V akceptačním protokolu musí být následně uvedeno, že předaný výstup plnění nebyl akceptován. Objednatel se zavazuje stanovit dodatečnou přiměřenou lhůtu k předání nově zpracovaného výstupu plnění, a obě smluvní strany akceptační protokol potvrdí svým podpisem. Pro případ, že nedojde k podpisu akceptačního protokolu ze strany Zpracovatele, je Objednatel oprávněn akceptační protokol se stanovením dodatečné přiměřené lhůty ke zpracování nového výstupu plnění zaslat Zpracovateli na adresu uvedenou v záhlaví této Smlouvy a předávaný výstup neakceptovat. Dodatečná přiměřená lhůta běží ode dne následujícího po odeslání akceptačního protokolu Zpracovateli.

Dodatečnou lhůtu pro odstranění zjištěných vad či nedodělků předaných výstupů plnění smluvní strany dohodnou písemně přiměřeně ke zjištěnému stavu výstupů plnění. Nedodržení této dohodnuté lhůty bude považováno za podstatné porušení této Smlouvy ze strany Zpracovatele.
Předání/převzetí výstupu plnění je možné pouze na základě akceptačního řízení s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ nebo „Akceptováno s výhradami“. Podpis akceptačního protokolu dle této Smlouvy Objednatelem s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ či „Akceptováno s výhradami“ je podmínkou pro vznik oprávnění Zpracovatele vystavit účetní či daňový doklad za zpracování daného výstupu plnění. V případě, že výsledkem akceptačního řízení bude „Akceptováno s výhradami“ Zpracovatel se zavazuje vystavit účetní či daňový doklad v souladu s postupem uvedeným v odst. 8.5 této Smlouvy.
Po akceptaci výstupu plnění a příp. schválení vypořádání připomínek se Zpracovatel zavazuje bezodkladně osobně (na adresu pracoviště Objednatele: Xxxxxxxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0) nebo prostřednictvím doporučené pošty (na adresu sídla Objednatele: Na Poříčním Právu 1, 128 01 Praha 2) předat finální akceptovanou verzi výstupu plnění na el. médiu (CD-ROM) v dohodnutém formátu a v tištěné podobě v 1 vyhotovení.

Povinnosti smluvních stran
1. Zpracovatel se zavazuje poskytovat plnění dle této Smlouvy svědomitě, s řádnou a odbornou péčí a potřebnými odbornými schopnostmi. Při poskytování plnění dle této Smlouvy je Zpracovatel vázán platnými a účinnými právními předpisy a pokyny Objednatele, pokud tyto nejsou v rozporu s těmito právními předpisy či zájmy Objednatele.
2. Objednatel se zavazuje předat Zpracovateli veškeré potřebné podklady či informace nezbytné ke splnění předmětu této Smlouvy, tj. ke zpracování a předání výstupů plnění a k zajištění workshopů, a Zpracovatel se zavazuje Objednatelem poskytnuté podklady či informace použít pouze za účelem splnění předmětu této Smlouvy, nebude-li smluvními stranami sjednáno jinak.
3. Smluvní strany se zavazují vzájemně se informovat o všech okolnostech důležitých pro řádné a včasné splnění předmětu této Smlouvy a poskytovat si navzájem za tímto účelem nezbytnou součinnost.
4. Zpracovatel se zavazuje zabezpečit, že předmět plnění dle této Smlouvy, resp. hmotné výstupy plnění dle této Smlouvy budou zpracovány v souladu s touto Smlouvou, nebudou zatíženy jakýmikoli právy třetích osob, zejména takovými, ze kterých by pro Objednatele plynuly jakékoliv další finanční nebo jiné nároky ve prospěch třetích osob. V opačném případě Zpracovatel ponese veškeré důsledky takovéhoto porušení práv třetích osob a zároveň se zavazuje takové právní vady bez zbytečného odkladu a na svůj náklad odstranit, resp. zajistit jejich odstranění.
5. Zpracovatel se zavazuje, že jím poskytované plnění dle této Smlouvy odpovídá všem požadavkům vyplývajícím z platných a účinných právních předpisů či příslušných norem, které se na dané plnění vztahují.
6. Objednatel je oprávněn provádět monitoring a kontrolu realizace předmětu plnění z pohledu naplňování účelu a předmětu plnění Smlouvy. V rámci monitoringu a kontrol je Zpracovatel povinen umožnit Objednateli přístup ke všem dokladům souvisejícím s realizací předmětu plnění.
7. Zpracovatel se zavazuje během plnění této Smlouvy a zároveň po dobu 10 let od ukončení projektu, přičemž tato lhůta začíná běžet 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy byla Objednateli vyplacena závěrečná platba, příp. kdy Objednatel poukázal přeplatek dotace stanovený na základě schváleného vyúčtování výdajů v závěrečné žádosti o platbu zpět Zpracovateli dotace, nejméně však po dobu danou právními předpisy ČR pro archivaci dokladů, umožnit zaměstnancům nebo zmocněncům pověřených orgánů (MPSV ČR; Ministerstva financí ČR; EK, Evropského účetního dvora, Nejvyššího kontrolního úřadu a dalších oprávněných orgánů státní správy) kontrolu účetních dokladů souvisejících s realizací Veřejné zakázky, na základě níž poskytuje předmět plnění Smlouvy. Zpracovatel má dále povinnost zajistit, aby obdobné povinnosti ve vztahu k předmětu plnění plnili také jeho případní poddodavatelé. Zpracovatel je podle ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly prováděné v souvislosti s úhradou zboží nebo služeb z veřejných výdajů.
8. Zpracovatel je povinen řádně uchovávat originál Smlouvy včetně jejích případných dodatků včetně příloh a veškeré originály účetních dokladů a další doklady související s realizací Veřejné zakázky, na základě níž Objednateli poskytuje předmět plnění Smlouvy, minimálně po dobu 10 let od ukončení projektu, přičemž tato lhůta začíná běžet 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy byla Objednateli vyplacena závěrečná platba, příp. kdy Objednatel poukázal přeplatek dotace stanovený na základě schváleného vyúčtování výdajů v závěrečné žádosti o platbu zpět Zpracovateli dotace. O této skutečnosti bude kontaktní osoba Zpracovatele informována. Případně po dobu stanovenou právními předpisy ČR, pokud je tato lhůta delší. Účetní doklady budou uchovány způsobem uvedeným v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
9. Zpracovatel se zavazuje poskytnout Objednateli součinnost nezbytnou ke splnění povinnosti Objednatele vyplývající z ust. § 219 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
10. Zpracovatel se zavazuje poskytovat plnění dle této Xxxxxxx a provádět veškeré činnosti s tím spojené vlastním jménem, samostatně a dle požadavků Objednatele.
11. Zpracovatel se zavazuje v průběhu plnění této Smlouvy podávat Objednateli, na jeho vyžádání, dílčí zprávy o své činnosti. Nebude-li v konkrétním případě dohodnuto jinak, veškerá komunikace bude prováděna osobně, telefonicky, elektronicky nebo písemně.
12. Zpracovatel se zavazuje Objednateli poskytnout součinnost při realizaci evaluačních doporučení, která jsou součástí výstupů plnění dle této Smlouvy, a to prostřednictvím poskytnutí ad-hoc konzultací (telefonických či e-mailových) v případě, že Objednatel k těmto doporučením vznese dotazy již po akceptaci výstupu plnění (závěrečné evaluační zprávy), a to do 6 měsíců od akceptace daného výstupu plnění (závěrečné evaluační zprávy). Zpracovatel se zavazuje tuto součinnost poskytnout bezplatně.
13. Zpracovatel je povinen provádět plnění dle této Smlouvy sám nebo pouze prostřednictvím osob poddodavatelů uvedených v Příloze č. 3 této Smlouvy. Zpracovatel je oprávněn provádět změny poddodavatelů pouze s předchozím písemným souhlasem kontaktní osoby Objednatele uvedené v článku 6 odst. 6.1. této Smlouvy.
14. Zpracovatel je povinen provádět plnění dle této Smlouvy prostřednictvím osob realizačního týmu uvedeného v Příloze č. 4 této Smlouvy. Zpracovatel je oprávněn provádět změny ve složení realizačního týmu pouze s předchozím písemným souhlasem kontaktní osoby Objednatele uvedené v článku 6 odst. 6.1 této Smlouvy. Nová osoba nahrazující předchozí osobu musí být stejně odborně zdatná jako osoba, kterou nový člen týmu nahrazuje (tj. musí mít min. stejně dlouhou relevantní praxi a min. stejné nejvyšší dosažené vzdělání). Žádná z osob realizačního týmu nesmí být ve střetu zájmů. V případě pochybností smluvní strana neprodleně o takovém podezření informuje druhou smluvní stranu. Osoba realizačního týmu, u níž je podezření, že je ve střetu zájmů, pak musí být nejpozději do 15 pracovních dnů vyměněna dle pravidel pro výměnu osob realizačního týmu dle tohoto odstavce.
oprávněné osoby smluvních stran
1. Oprávněnou osobou Objednatele ve věcech týkajících se této Smlouvy, vyjma jednání o změnách obsahu této Smlouvy je Xxx. Xxxxxx Xxxxxx, email: neveřejný údaj, tel.: neveřejný údaj.
2. Oprávněnou osobou Zpracovatele ve věcech této Smlouvy, vyjma jednání o změnách obsahu této Smlouvy, je Xxx. Xxxxx Xxxxxx, email: neveřejný údaj, tel.: neveřejný údaj.
vlastnické právo
1. Vlastnické právo k veškerým předaným výstupům plnění dle této Smlouvy přechází na Objednatele dnem jejich předání a převzetí Objednatelem na základě akceptačního řízení.
2. Autorskoprávní režim výstupů plnění zpracovaných na základě této Smlouvy se řídí § 61 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3. Zpracovatel se zavazuje na Objednatele převést veškerá práva k duševnímu vlastnictví spojená s předmětem plnění této Smlouvy, a to ke dni předání a převzetí jednotlivých výstupů plnění Objednatelem na základě akceptačního řízení.
4. Zpracovatel se zavazuje, že neposkytne jednotlivé výstupy plnění třetí osobě bez předchozího písemného souhlasu Objednatele.
5. Objednatel je oprávněn do jednotlivých výstupů zasahovat a modifikovat je a dále tyto výstupy poskytnout ke specifickému využití třetím osobám.
Cena a platební podmínky
1. Celková cena za realizaci předmětu této Smlouvy činí 615 800,- Kč bez DPH, výše DPH činí 129 318,- Kč, cena včetně DPH činí 745 118,- Kč.
2. Objednatel neposkytuje zálohy. Objednatel se zavazuje zaplatit Zpracovateli sjednanou cenu za plnění skutečně poskytnuté Zpracovatelem a odsouhlasené Objednatelem za jednotlivé úkoly, a to na základě řádně vystaveného účetního či daňového dokladu (dále jen „faktura“):

Platba za Vstupní zprávu dle kap. 5 Harmonogram veřejné zakázky Přílohy č. 1 Specifikace předmětu plnění této Smlouvy v rozsahu 30% z ceny dle odst. 8.1. této Smlouvy, bude uhrazena po zpracování a odsouhlasení výstupů na základě akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy.
Platba za Zprávu z Etapy I. dle kap. 5 Harmonogram veřejné zakázky Přílohy č. 1 Specifikace předmětu plnění této Smlouvy v rozsahu 30% z ceny dle odst. 8.1. této Smlouvy, bude uhrazena po zpracování a odsouhlasení výstupů na základě akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy.
Platba za Zprávu z Etapy II. dle kap. 5 Harmonogram veřejné zakázky Přílohy č. 1 Specifikace předmětu plnění této Smlouvy v rozsahu 40% z ceny dle odst. 8.1. této Smlouvy, bude uhrazena po zpracování a odsouhlasení výstupů na základě akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy.

Výše uvedená celková cena v Kč bez DPH, i jednotlivé položky za jednotlivé výstupy plnění v Kč bez DPH jsou cenami nejvýše přípustnými a nepřekročitelnými a musí zahrnovat služby, dodávky či jiné činnosti, které v této Smlouvě nejsou výslovně uvedeny a které jsou však nezbytné pro provedení předmětu plnění dle této Smlouvy.
Cenu lze překročit pouze v případě změny (zvýšení, snížení) sazby DPH, a to o částku odpovídající této změně (zvýšení, snížení) sazby DPH.
Objednatel se zavazuje zaplatit Zpracovateli sjednanou cenu za plnění skutečně poskytnuté Zpracovatelem a odsouhlasené Objednatelem formou akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy, a to na základě řádně vystaveného účetního či daňového dokladu (dále jen „faktura“). V případě odsouhlasení formou akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno s výhradami“ dle článku 4 této Smlouvy bude uhrazeno 80% sjednané ceny, zbývající část, tj. 20% sjednané ceny bude uhrazena po předání a převzetí opraveného výstupu plnění formou akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“.
Splatnost faktur musí činit alespoň 30 kalendářních dnů a počíná běžet od data doručení faktury na adresu sídla Objednatele. Nedílnou součástí faktury musí být Objednatelem potvrzený akceptační protokol. Poslední faktura v kalendářním roce musí být Objednateli doručena nejpozději 10. prosince příslušného roku. Splatnost faktur doručených Objednateli od 11. prosince do 31. ledna následujícího kalendářního roku bude od 1. března tohoto následujícího kalendářního roku.
Cena uvedená na faktuře musí být členěna na cenu v Kč bez DPH, výše DPH v Kč a cena v Kč včetně DPH. Faktura musí dále obsahovat číslo účtu Zpracovatele číslo a název zakázky „Kvalitativní šetření inovačních projektů PO 3 OPZ - 2. vlna“, název a reg. č. projektu a všechny náležitosti dle platných a účinných právních předpisů. Faktura musí dále obsahovat číslo PRV, které sdělí Zpracovateli Objednatel při podpisu smlouvy.
Veškeré platby musí probíhat výhradně v Kč a rovněž veškeré uvedené cenové údaje musí být v Kč.
Uhrazením se pro účely této Smlouvy rozumí odepsání příslušné částky z účtu Objednatele ve prospěch účtu Zpracovatele.
Objednatel si vyhrazuje právo před uplynutím lhůty splatnosti vrátit fakturu Zpracovateli, pokud neobsahuje požadované náležitosti nebo obsahuje nesprávné cenové údaje. Oprávněným vrácením faktury přestává běžet původní lhůta splatnosti. Opravená nebo přepracovaná faktura musí být následně opatřena novou lhůtou splatnosti, jež musí činit 30 kalendářních dnů.

Ochrana informací
1. Zpracovatel se zavazuje, že xxxxxxx jako důvěrné veškeré informace, o kterých se dozví v souvislosti s uzavíráním a poskytováním plnění dle této Smlouvy (dále jako „Důvěrné informace“). Povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, není tímto ustanovením dotčena.
2. Zpracovatel se zavazuje, že neuvolní, nesdělí ani nezpřístupní jakékoliv třetí osobě Důvěrné informace získané od Objednatele bez jeho předchozího písemného souhlasu, a to v jakékoliv formě, a že podnikne všechny nezbytné kroky k zabezpečení těchto Důvěrných informací. Závazek mlčenlivosti a ochrany Důvěrných informací zůstává v platnosti neomezeně dlouho i po ukončení platnosti tohoto smluvního vztahu.
3. Zpracovatel se zavazuje zajistit při plnění této Smlouvy ochranu osobních údajů zaměstnanců Objednatele, příp. i dalších osob. Smluvní strany se zavazují postupovat v souvislosti s plněním dohody v souladu s platnými a účinnými právními předpisy na ochranu osobních údajů, podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Pokud bude smluvní strana v souvislosti s plněním této Smlouvy zpracovávat osobní údaje zaměstnanců/kontaktních osob druhé smluvní strany (jméno, telefon, e-mail), příp. i dalších osob, zavazuje se zpracovávat tyto osobní údaje pouze v rozsahu nezbytném pro plnění této Smlouvy a po dobu nezbytnou k plnění této Smlouvy.
4. Zpracovatel se zavazuje zabezpečit veškeré podklady poskytnuté mu Objednatelem mající charakter Důvěrné informace, proti jejich odcizení nebo jinému zneužití třetí osobou.
5. Zpracovatel se zavazuje svého případného poddodavatele zavázat povinností mlčenlivosti a respektováním práv Objednatele nejméně ve stejném rozsahu, v jakém je v závazkovém vztahu zavázán sám. Za porušení závazku mlčenlivosti a ochrany Důvěrných informací poddodavatelem odpovídá Objednateli přímo Zpracovatel.
6. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na informace:

které jsou nebo se stanou všeobecně a veřejně přístupnými jinak, než porušením ustanovení tohoto článku této Smlouvy ze strany Zpracovatele;
které jsou Zpracovateli známy a byly mu volně k dispozici ještě před přijetím těchto informací od Objednatele;
které budou následně Zpracovateli sděleny bez závazku mlčenlivosti třetích osob, jež rovněž nejsou ve vztahu k nim nijak vázány; a
jejichž sdělení vyžadují platné a účinné právní předpisy České republiky.

sanKční ujednání
1. V případě prodlení Zpracovatele s předáním výstupů plnění v termínech stanovených Přílohou č. 1 Specifikace předmětu plnění, kap. 5 Harmonogram veřejné zakázky se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 0,2 % ceny včetně DPH dle odst. 8.2. za příslušnou zprávu, které se prodlení týká, a to za každý i započatý den prodlení.
2. V případě porušení povinnosti stanovené v odst. 5.6, 5.7, 5.8 nebo 5.9 této Smlouvy, se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč, a to za každý jednotlivý případ porušení.
3. V případě porušení jakékoli povinnosti stanovené v odst. 5.11, 5.12, 5.13 nebo 5.14 této Smlouvy, se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 20.000,- Kč, a to za každý jednotlivý případ porušení.
4. V případě, že Zpracovatel poruší povinnost mlčenlivosti či povinnost zajistit ochranu osobních údajů dle článku 9 této Smlouvy, zavazuje se Objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 50.000,- Kč, a to za každý jednotlivý případ porušení dané povinnosti.
5. Smluvní pokutu stejně jako případnou škodu či jinou újmu vzniklou Objednateli vlivem činnosti Zpracovatele se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy bude Objednatelem o nároku na úhradu smluvní pokuty a její výši resp. vzniklé škody či jiné újmy a její výši prokazatelně informován.
6. Při nedodržení termínu splatnosti faktury Objednatelem je Zpracovatel oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.
7. Smluvní strany sjednávají, že v případě vzniku nároku Objednatele na více smluvních pokut uložených Zpracovateli podle této Smlouvy se takové pokuty sčítají.
8. Není-li v této Smlouvě stanoveno jinak, zaplacením jakékoliv smluvní pokuty nezbavuje povinnou smluvní stranu povinnosti splnit své povinnosti vyplývající z této Smlouvy. Ujednáním smluvní pokuty není dotčeno právo zadavatele na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se tato smluvní pokuta vztahuje.
9. Smluvní strany sjednávají, že jakoukoliv smluvní pokutu či vzniklou škodu vyjádřitelnou v penězích je Objednatel oprávněn jednostranně započíst formou jednostranného zápočtu proti jakékoliv pohledávce (splatné či nesplatné) Zpracovatele proti Objednateli z titulu úhrady části ceny za plnění dle této Smlouvy.
Náhrada škody
1. Smluvní strany nesou odpovědnost za způsobenou škodu či jinou újmu v rámci platných právních předpisů a této Smlouvy. Smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k předcházení škodám a k minimalizaci vzniklých škod.
2. Smluvní strany se zavazují upozornit druhou smluvní stranu bez zbytečného odkladu na vzniklé okolnosti vylučující odpovědnost bránící řádnému plnění této Smlouvy. Smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k odvrácení a překonání okolností vylučujících odpovědnost za škodu či jinou újmu.
3. Na odpovědnost za škodu či jinou újmu prokazatelně způsobenou činností příslušné smluvní strany a náhradu škody či jiné újmy se vztahují příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Platnost a doba trvání smlouvy

Tato Xxxxxxx nabývá platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. V případě, že k podpisu Xxxxxxx smluvními stranami nedojde v jednom dni, nabývá tato Smlouva platnosti dnem podpisu poslední smluvní stranou. Účinnosti však tato Smlouva v souladu s ust. § 6 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb. o registru smluv, nabývá dnem uveřejnění v registru smluv ve smyslu ust. § 4 zákona č. 340/2015 Sb. o registru smluv.
Tato Xxxxxxx se uzavírá na dobu určitou, a to max. do 18 měsíců od data nabytí účinnosti smlouvy.
Objednatel je oprávněn od této smlouvy odstoupit v případě jejího podstatného porušení ze strany Dodavatele. Za takové podstatné porušení se považuje zejména, nikoliv však výlučně:

pokud Zpracovatel nezahájí řádné poskytování plnění ani do 5 kalendářních dnů od písemného vyzvání Objednatelem nebo je opakovaně v prodlení s plněním jakékoliv povinnosti dle této Smlouvy v průběhu 14 kalendářních dnů,
pokud Zpracovatel přestane splňovat v průběhu doby poskytování plnění dle této Smlouvy kvalifikaci stanovenou v zadávacích podmínkách dynamického nákupního systému,
pokud Zpracovatel poruší povinnosti Zpracovatele dle článku 9 této Smlouvy či pokud Zpracovatel jedná v rozporu s jakýmkoliv závazným předpisem či podstatně poruší pokyny Objednatele.

Odstoupení od této Smlouvy nabývá účinnosti dnem následujícím po dni prokazatelného doručení jeho písemného vyhotovení Zpracovateli. Objednatel je oprávněn odstoupit i jen od samostatné části plnění.
V případě odstoupení Objednatele od této Smlouvy z výše uvedených důvodů, má Objednatel nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s přijetím náhradního řešení. Odstoupením od této Smlouvy není dotčen nárok na smluvní pokutu platně vzniklý v době před odstoupením od této Smlouvy.
Kterákoliv ze smluvních stran je dále oprávněna odstoupit od této Smlouvy za podmínek stanovených zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Objednatel je oprávněn tuto Smlouvu vypovědět i bez uvedení důvodu. Výpovědní lhůta činí 1 měsíc a počíná běžet dnem následujícím po dni prokazatelného doručení písemné výpovědi Zpracovateli. Po dobu výpovědní lhůty trvají všechna práva a povinnosti smluvních stran touto Smlouvou založené. Zpracovatel se zavazuje poskytovat plnění, na nichž se s Objednatelem dohodl do doby obdržení písemné výpovědi, není-li ve výpovědi stanoveno jinak. Objednatel se zavazuje cenu za takovéto plnění poskytnuté v souladu s touto Smlouvou Zpracovateli zaplatit.
V případě ukončení platnosti této Smlouvy před uplynutím doby, na níž byla sjednána, může Objednatel požadovat, že určité dílčí plnění nebude dokončeno nebo že se s jeho plněním nezapočne. Objednatel v takovém případě uhradí Zpracovateli náklady vzniklé v souvislosti se započatým plněním a jeho předčasným ukončením, za předpokladu, že takové náklady byly Zpracovatelem vynaloženy v souladu s touto Smlouvou a že budou Zpracovatelem Objednateli řádně doloženy. Nárok na úhradu nákladů dle předchozí věty však Zpracovateli nevzniká v případě, že k ukončení platnosti této Smlouvy, byť ze strany Objednatele, došlo z důvodů stojících na straně Zpracovatele.

Rozhodné právo
1. Vztahy mezi smluvními stranami touto Smlouvou výslovně neupravené se řídí platnými a účinnými právními předpisy, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
2. Spory vzniklé ze závazkových vztahů založených touto Smlouvou, budou rozhodovat věcně a místně příslušné soudy České republiky.
Závěrečná ustanovení
1. Tuto Smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze písemnými dodatky označovanými a číslovanými vzestupnou řadou po dohodě obou smluvních stran a podepsanými oprávněnými zástupci smluvních stran uvedenými v záhlaví této Smlouvy. Jiná ujednání jsou neplatná.
2. Uzavřením této Smlouvy nedochází k žádnému faktickému ani právnímu omezení kterékoli ze smluvních stran ve vztahu k plnění jakékoli již existující zakázky vůči jejich klientům či ve vztahu k jejich snaze o získání budoucích zakázek kdykoli v budoucnu.
3. Tato Smlouva je sepsána v elektronické podobě, ve formátu, který umožňuje elektronický certifikovaný podpis, přičemž elektronické kopie souboru s podpisy obou stran se považují za rovnocenné originály. Každá ze smluvních stran obdrží 1 kopii elektronického souboru se Smlouvou s podpisem obou stran s platností originálu.
4. Zpracovatel podpisem této Smlouvy vzal na vědomí, že Xxxxxxx bude uveřejněna na profilu Objednatele a v registru smluv.
5. Je-li nebo stane-li se některé ustanovení této Smlouvy neplatným či neúčinným, nedotýká se to ostatních ustanovení této Smlouvy, která zůstávají platná a účinná. Smluvní strany se v tomto případě zavazují jednat v dobré víře s cílem nahradit neplatné/neúčinné ustanovení ustanovením platným/účinným, které nejlépe odpovídá původně zamýšlenému účelu ustanovení neplatného/neúčinného.
6. Smluvní strany prohlašují, že tato Xxxxxxx je projevem jejich pravé a svobodné vůle a na důkaz dohody o všech článcích této Smlouvy připojují své podpisy.
7. Nedílné součásti této Smlouvy tvoří tyto přílohy:

Příloha č. 1: Specifikace předmětu plnění

Příloha č. 2: Popis realizace předmětu plnění

Příloha č. 3: Seznam poddodavatelů

Příloha č. 4: Realizační tým

Zpracovatel

V Praze dne dle elektronického podpisu

Objednatel

V Praze dne dle elektronického podpisu

_________________________________

Xxx. Xxxxx Xxxxxx

1. místopředseda představenstva

MindBridge Consulting a.s.

_________________________________

Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx

vedoucí Oddělení evaluací

Česká republika – Ministerstvo práce

a sociálních věcí

Veřejná zakázka: Kvalitativní šetření inovačních projektů PO 3 OPZ - 2. vlna

Východiska a cíle…2
Evaluační otázky…2
Požadované metody…4
Struktura respondentů…7
Indikativní harmonogram zakázky…17
Další požadavky na plnění…19
Příloha č. 1: Teorie změny SK…20
Příloha č. 2: Rámec evaluace podpory sociálních inovací v OPZ …21

OBSAH

Příloha č. 1: Specifikace předmětu plnění

Východiska a cíle

Předmětem plnění této veřejné zakázky je terénní šetření v rámci celé ČR (v regionech působnosti projektů ve vzorku) spočívající v provedení 76 rozhovorů s respondenty z řad realizátorů, evaluátorů a stakeholderů 9 projektů OPZ na podporu sociálních inovací, z toho 18 kratších rozhovorů ohledně udržitelnosti minimálně 1 rok po ukončení projektů. Projekty jsou financovány ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu (ESF) v rámci podpory sociálních inovací v Prioritní ose 3 Operačního programu Zaměstnanost (dále PO 3 OPZ).

Součástí realizace rozhovorů a jejich analýzy je příprava rozhovoru (výběr klíčových témat projektu, zpracování scénářů rozhovorů a rekrutování respondentů), realizace rozhovoru v terénu, doslovný přepis, kvalitativní analýza získaných dat z rozhovorů s využitím k tomu určenému SW a zpracování shrnutí zjištění, tj. odpovědí na evaluační otázky, a to jak pro jednotlivé projekty, tak obecné shrnutí pro všechny projekty ze vzorku – viz kap. 3. Součástí realizace zakázky jsou další související činnosti jako zpracování zpráv vč. vypořádání a zapracování připomínek objednatele, a účast na workshopech s objednatelem. Úplný výčet požadovaných činností je obsahem popisu specifikace plnění v tomto dokumentu.

Terénní šetření formou rozhovorů je jednou z hlavních metod sběru dat „Evaluace výsledků podpory sociálního inovací v PO 3 OPZ“, která je interně realizována Oddělením evaluací MPSV (objednatel, Evaluační jednotka OPZ). Evaluace vyhodnotí příspěvek realizovaných intervencí, zejm. podpořených projektů, k naplnění specifického cíle Prioritní osy 3 Zvýšit kvalitu a kvantitu využívání sociálních inovací a mezinárodní spolupráce v tematických oblastech OPZ a identifikuje klíčové faktory pro dosažení výsledků podpory sociálních inovací.¹ Šetření bude navazovat na 1. vlnu Kvalitativního šetření inovačních projektů PO 3 OPZ, která se realizovala v období 5/2019-2/2020 a v rámci které bylo provedeno 41 rozhovorů a 2 fokusní skupiny s respondenty z 5 projektů z výzvy č. 24 PO 3 OPZ.

Výstupy šetření mají sloužit MPSV - Řídícímu orgánu OPZ (dále ŘO) jako podklad pro poskytnutí zpětné vazby a poučení inovátorům pro podporu dalšího vývoje, využití a šíření již podpořených sociálních inovací. Výstupy dále ŘO využije v souvislosti s realizací podpory sociálních inovací v období 2021-2027, a to pro nastavení jednotlivých fází podpory: věcného zaměření inovačních projektů, jejich výběru pro podporu, nastavení podpůrných aktivit ŘO pro inovátory a komunikace výsledků vůči vedení MPSV, MMR, EK a odborné veřejnosti.

V rámci Evaluace výsledků podpory sociálních inovací PO 3 OPZ proběhnou celkem tři vlny terénního šetření na vzorku podpořených projektů (tato zakázka se týká jen 2. vlny šetření). Do vzorku projektů pro všechny 3 vlny bylo celkem vybráno 19 projektů z výzev č. 18^², 24^³ a 124^⁴ OPZ. Projekty byly do vzorku vybrány z celkem 39 projektů schválených v těchto výzvách s celkovou dotací 453 mil. Kč. Jedná se o výzvy:

Výzva č. 18: vývoj inovací ve veřejné správě: 3 projekty; 89 mil. Kč; vybrány 2 projekty
Výzva č. 24: vývoj sociálních inovací pro řešení sociálního vyloučení a nezaměstnanosti:

22 projektů; 160,6 mil. Kč; vybráno 11 projektů

Výzva č. 124: podpora inovačního prostředí: 14 projektů; 203,3 mil. Kč.; vybráno 6 projektů

Evaluační otázky

Níže jsou uvedeny evaluační otázky (navazující na evaluační otázky Evaluace výsledků podpory sociálních inovací), které budou zodpovězeny primárně na základě dat získaných v šetření, jejich analýzy a interpretce. Část otázek (evaluační otázky pro Etapu I.) bude zodpovězena na základě šetření provedeného v období bezprostředně po ukončení projektů - viz přehled projektů dále.
U některých projektů je navíc zformulována specifická evaluační otázka - viz projekty č. 1, 2, 4, 6 a 8 v kap. 4 Struktura respondentů. Jeden rok a více po ukončení realizace projektů budou zjišťována data pro zodpovězení evaluačních otázek k udržitelnosti projektů (Etapa II.).

Etapa I.	Šetření po ukončení projektů
EO 1.	Jaké faktory ovlivňovaly úspěšnost inovace/projektů?
EO 1.1.	Jaké vnitřní faktory ovlivňovaly úspěšnost projektů?
EO 1.2.	Jaké vnější faktory ovlivňovaly úspěšnost projektů?
EO 1.3.	V jakých fázích projektu se projevily negativní faktory (problémy) ohrožující úspěšnost projektů a jaké to byly?
EO 2.	Jak probíhala spolupráce podpořených projektů a stakeholderů?
EO 2.1.	Jaká jsou silná a slabá místa podpořených projektů ve spolupráci s relevantními stakeholdery (z hlediska zastoupení všech relevantních stakeholderů, jejich relevantnímu zapojení, komunikace a správného načasování a koordinace aktivit)?
EO 2.2.	Jaký vliv má spolupráce se stakeholdery na úspěšnost projektů?
EO 2.3.	Jaký je dosah podpořených projektů z hlediska potenciálu pro širší využití inovace? (např. z hlediska stakeholderů seznámených a podporujících inovaci; znalosti inovátorů v dané oblasti a jejich řešení)
EO 3.	Jaký je potenciál udržitelnosti na konci projektů?
EO 4.	Jak probíhala realizace projektů?
EO 4.1	Došlo k věcné změně projektu oproti původnímu plánu? Pokud ano, k jaké? Z jakých důvodů? Jak byla nutnost změny identifikována?
EO 4.2.	Jak probíhala spolupráce realizačního týmu se zástupci ŘO, a to v jednotlivých fázích podpory (před podáním žádosti, po schválení žádosti, v průběhu realizace, na konci – follow-up/šíření)?
EO 4.3.	Specifické evaluační otázky viz projekty č. 1, 2, 4, 6 a 8 v kap. 4 Struktura respondentů

Etapa II.	Šetření udržitelnost 1 rok po ukončení podpory
EO 5.	Jaká je udržitelnost podpořených projektů?
EO 5.1.	Jsou podpořené sociální inovace udržitelné (tj. jejich řešení jsou realizována i po ukončení podpory)?
EO 5.2.	Jaké faktory ovlivňují udržitelnost projektů?
EO 5.3.	Jakou roli hrají v udržitelnosti projektů stakeholdeři?
EO 5.4.	Jakým způsobem nastavit projekty, aby se zvýšila šance na jejich udržitelnost?

Požadované metody

Požadovanou metodou v rámci zakázky pro sběr dat jsou individuální řízené polostrukturované rozhovory. Za účelem promítnutí aktuálních poznatků o projektech do scénářů rozhovorů je v úvodu požadována metoda desk research, tj. základní analýza projektové dokumentace
a dokumentace k inovaci. Dále budou využity metody pro kvalitativní analýzu výpovědí z rozhovorů. Sběr dat a analýza dat bude provedena pro vzorek 9 projektů z výzvy č. 24 a 124, které byly ukončeny v roce 2019 a 2020. Celkem bude provedeno 76 rozhovorů, a to ve dvou etapách:
v Etapě I. to bude 56 a v Etapě II. 18 rozhovorů. 18 rozhovorů pro Etapu II. (udržitelnost) bude menšího rozsahu (s ohledem na jedno řešené téma).

Poptávané šetření je kvalitativního charakteru, využitý je výzkumný design případové studie, a to na úrovni jednoho projektu (na vývoj a zavedení sociální inovace, resp. na rozvoj inovačního prostředí). Vzhledem k malému předpokládanému počtu případů (9 projektů) a pozorování v rámci nich (76 řízených polo strukturovaných rozhovorů) nebudou v rámci této zakázky využity kvantitativní statistické metody, ale metody kvalitativního výzkumu.

Účelem šetření je získat data jednak pro ověření původních hypotéz o fungování inovací (teorie změny) a jednak objevit nové dosud neznámé faktory, předpoklady a efekty inovačních řešení, tj. formulovat nové hypotézy, které by doplnily (resp. opravily) původní teorii změny. Výzkum má tedy jak konfirmační charakter (ověření teorie změny - funkčnosti mechanismu změny), tak explorační (grounded theory – objevování nových poznatků o inovaci, stavění nové teorie změny inovace), přičemž závisí na charakteru projektu, který typ výzkumu převáží.

Klíčové je zjištění způsobu a podmínek (faktorů), za kterých inovace přinášejí očekávané efekty tak, aby v případě úspěšnosti mohly být replikovány a využívány ve větším měřítku, případně aby původní předpoklady (teorie) byly opraveny a došlo k novému nastavení inovace (evaluační otázka 1.1). Důležité je také identifikovat faktory ve vnějším prostředí, které ovlivňují poskytování podpory a financování projektů tohoto typu (evaluační otázka 1.2), a to nad rámec působení stakeholderů (evaluační otázka 2). Součástí šetření je i získání informací a postojů stakeholderů k udržitelnosti, tj. potenciálu inovace pro pokračování realizace aktivit i po ukončení dotačního financování z ESF a SR, potenciálu inovace přinášet stejné / lepší výsledky pro CS i s realizací aktivit bez financování z ESF a SR, potenciálů pro trvalost výsledků u CS (např. dlouhodobě nezaměstnaný si udrží novou práci déle než rok) a dále také potenciálu pro další vývoj, zavádění a šíření v době ukončení projektů (evaluační otázka 3) a zhodnocení udržitelnosti po 1 roce po ukončení projektu (evaluační otázka 5). Nedílnou součástí je procesní evaluace (evaluační otázka 4), zaměřená na způsob realizace projektů, přičemž primárním zdrojem dat budou výpovědi především realizátorů projektů.

Typy respondentů a počty rozhovorů v Etapě I. jsou pro jednotlivé projekty specifikovány v kap. 4 Struktura respondentů. Jiná struktura respondentů je možná pouze po odsouhlasení Objednatelem. Řízené rozhovory k udržitelnosti (Etapa II.) budou provedeny se 2 respondenty z každého projektu, kterými budou jednak zástupce realizačního týmu (příjemce) a jednak zástupce hlavního stakeholdera inovace. Scénář a vedení rozhovoru musí být v případě Xxxxx XX. přizpůsobeny faktu, že otázky směrují do vzdálenější minulosti (min. 1 rok).

Objednatel poskytne doporučení ohledně kontaktování jednotlivých osob, které zná, nicméně povinností Zpracovatele je na základě analýzy stakeholderů určit všechny další klíčové respondenty, tedy i ty, které Objednatel nezná. Objednatel odsouhlasí finální seznam respondentů a jejich náhradníků, a to před realizací rozhovorů. Za rekrutování, vhodnou formu motivace a zvolení optimálního načasování a průběhu rozhovorů (i vzhledem k typu respondenta) zodpovídá poskytovatel.

Pro realizaci rozhovorů v Etapě I. budou vytvořeny minimálně 3 základní typy scénářů⁵ pro každý projekt. Bude se jednat o: 1. scénář rozhovoru pro realizační tým projektu; 2. scénář pro stakeholdery (důležité osoby pro zavedení a využití inovace: partner/obec, kraj, NNO, MPSV apod.) a 3. scénář pro rozhovor s evaluátorem projektu.⁶

Na základě teorií změn zpracovaných Objednatelem (prezentovaných s dalšími informacemi na úvodním workshopu) a jejich klíčových prvků, dále na základě projektové dokumentace Zpracovatel zpracuje návrh scénáře rozhovoru, tj.: formuluje otázky pro rozhovor, řazení témat, úvod / závěr rozhovoru, možná rizika a omezení, časový rozvrh jednotlivých částí a celková doba rozhovoru.

Základní scénáře pro jednotlivé projekty budou Objednateli předloženy a schváleny ve Vstupní zprávě, nicméně Zpracovatel je povinen se Objednatelem konzultovat jakékoliv změny, které by vyplynuly ze změny podmínek / situace, případně na základě nových zjištění apod. Scénáře pro Etapu II. budou také navrženy ve Vstupní zprávě, přičemž finální úprava a odsouhlasení scénářů Objednatelem proběhne až v září 2020 (min. 1 rok po ukončení projektů), kdy budou k dispozici aktuálnější informace o stavu realizace projektů a také budou k dispozici poznatky z šetření v Etapě I.⁷

Xxxxxxxxx s respondenty proběhnou v terénu v místě působení respondentů (na jím navrženém místě) tak, aby účast na rozhovoru FS byla pro respondenta co nejsnazší. Délka rozhovorů bude přizpůsobená tématům a typu respondenta, přičemž 1 rozhovor v Etapě II. bude nejméně 1 hodinu dlouhý (vč. úvodu a závěru), v Etapě II. s ohledem na menší rozsah témat bude min. 40 minut dlouhý. Respondenti od Zpracovatele obdrží na pokrytí nezbytných nákladů spojených s jejich účastí paušální částku 500,- Kč.

Jedná se o rozhovory individuální, takže budou provedeny vždy jen s jedním respondentem. Pokud to bude v daném případě vhodné (bude to lépe plnit účel zakázky), pak je možné po odsouhlasení Objednatelem realizovat rozhovor se dvěma, maximálně třemi respondenty současně. U rozhovoru budou přítomni maximálně dva tazatelé Zpracovatele, po dohodě může být u rozhovoru přítomen zástupce objednatele.

Provedení rozhovoru a jeho kvalitativní analýzy bude zahrnovat následující kroky:

rešerše základní dokumentace projektu (žádost, monitorovací zprávy, evaluační zprávy, metodika inovace) a návrh klíčových prvků TZ, které je nutné při provedení evaluace výsledků projektu šetřením ověřit
úvodní workshop se Objednatelem k realizaci zakázky, diskuze k zaměření šetření a scénářů rozhovorů na základě desk research, teorií změn a scénáře rozhovoru předloženého v nabídce (v délce 2-4 hodiny v Praze)
finalizace a odsouhlasení scénářů rozhovorů (schváleno ve Vstupní zprávě)
návrh, odsouhlasení a kontaktování respondentů,
provedení rozhovoru v terénu
doslovný přepis nahrávky rozhovoru (formáty .docx, .pdf)
kvalitativní analýza rozhovorů: čištění, kódování (otevřené, axiální, selektivní), kategorie, četnosti, vazby, vztahy, citace, zjištění k evaluačním otázkám - ověření původních hypotéz (teorie změny inovace) a formulace nových hypotéz (způsob provedení analýzy rozhovorů, např. kódování, musí být před jejím provedením odsouhlaseno Objednatelem).
shrnutí zjištění z analýzy odpovědí respondentů dle evaluačních otázek za projekt
a za všechny projekty ve vzorku
výběr citací ilustrujících zjištění z šetření na projektu

Přehled projektů ve vzorku pro 2. vlnu šetření inovačních projektů 2020-2021

Příjemce / Projekt	Výzva 24/124	Počet rozhovorů	Datum ukončení projektu	Termín šetření etapa I.	Termín šetření etapa II.
Sociální klinika ČR Český institut biosyntézy, z.ú.	24	7+2	7/2019	4 – 9/2020	9/2020 –4/2021
R-ITAREPS - Komplexní program prevence relapsu schizofrenie FOKUS České Budějovice, z.ú.	24	6+2	8/2019	4 – 9/2020	9/2020 –4/2021
Zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí ve městě Brně Statutární město Brno	24	7+2	9/2019	4 – 9/2020	9/2020 –4/2021
Systém sociálně-zdravotní péče o osoby 50+ s využitím inovativního komunitního modelu Česká asociace pečovatelské služby, z.s.	24	6+2	9/2019	4 – 9/2020	9/2020 –4/2021
Cochemský model v ČR MOSTY - sociálně psychologické centrum, z.s.	24	7+2	10/2019	4 – 9/2020	10/2020 –4/2021
SVI AJAK z.s. Inovujeme s telekomunikačními daty!	124	6+2	11/2019	4 – 9/2020⁸	11/2020 –4/2021
Edison - akcelerátor pro sociální inovace RegioHub s. r. o.	124	8+2	12/2019	4 – 9/2020	12/2020 –4/2021
Impact Academy jako cesta ke zvýšení kultury sledování společenského dopadu v ČR Institut aktivního občanství, z.s.	124	6+2	12/2019	4 – 9/2020	10/2020 –4/2021
Inovace v SPOD pro ohrožené děti: měření dopadu, cesty změny a mobilní týmy STŘEP - České centrum pro sanaci rodiny, z.ú.	24	5+2	4/2020	4 – 9/2020	11/2020 –4/2021
Celkem rozhovorů		76	7/2019-4/2020	58	18

Struktura respondentů

Český institut biosyntézy, z.ú. , V 24, ukončení 3/2019 *Sociální klinika ČR*
Cílem projektu je další vývoj, ověření a replikace inovace v systému poskytování psychoterapeutických služeb v ČR. Tato inovace spočívá v poskytování psychoterapie potřebným téměř zdarma (klient hradí malý poplatek na provoz kliniky), přičemž terapeuti poskytují své služby pro tyto klienty dobrovolně. Klient a terapeut jsou propojení prostřednictvím webových stránek SK a jejich pracovníků, a pokud je to možné, jsou tvořeny páry klient terapeut dle vybraných charakteristik, čímž by se měla zvýšit účinnost terapie. Cílem inovace je zvýšení dostupnosti terapeutických služeb pro klienty, kteří si nemohou dovolit plně placenou terapii s ohledem na svoji složitou životní situaci, a tedy snížení čekací doby na terapii z průměrné doby 6 měsíců na max. 1 měsíc. Tato terapie potom přispívá ke zvýšení well-being klientů s pozitivnímu dopady na veřejné rozpočty. Terapie sociální kliniky (dále „SK“) měla být poskytnuta alespoň 300 osobám v krajích: Středočeský, Jihočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský, Plzeňský, hl. m. Praha. Dojde také k ověření replikace modelu Sociální kliniky do dalších krajů s cílem zvýšení dostupnosti terapie v celé ČR (potenciálně systémové řešení).
Skupina	Sběr dat
Realizační tým projektu (dále RT, organizace příjemce)	1 rozhovor
Evaluátor	1 rozhovor
Terapeuti stávající	2 rozhovory
Terapeuti noví	2 rozhovory
Regionální koordinátor	1 rozhovor
CELKEM	7 rozhovorů
Specifická evaluační otázka: Jak je postavený business model sociální kliniky, nakolik je ekonomický udržitelný a za jakých předpokladů?

R-ITAREPS - Komplexní program prevence relapsu schizofrenie, V 24, konec projektu 8/2019 *FOKUS České Budějovice, z.ú.*
Předmětem projektu je vývoj a testování nové verze ITAREPS s cílem realizovat funkční model podpory klienta při předcházení a zvládání relapsů a návazného poskytování relevantních zdravotních a sociálních služeb, který je ve větší míře využíván než původní ITAREPS a který má pro klienty a jeho okolí (rodina, lékař, sociální pracovník) vetší přínos z hlediska zvládání relapsů. R- ITAREPS je program na předcházení relapsů u osob trpící schizofrenií a zmírnění jejich dopadů na klienta a na společnost, zejména snížení průměrného počtu dnů hospitalizace. Program je založen na nástroji tele/e-health, a to na internetové aplikaci, která na základě dat vkládaných primárně klientem upozorní klienta a další zapojené osoby na zvýšené riziko relapsu. Následuje intervence zapojených osob dle dat z aplikace a připraveného krizového plánu. R-ITAREPS vychází z původního nástroje ITAREPS, který vyvinul v roce 2002 Národní ústav duševního zdraví. Nástroj ITAREPS využívá stále méně lidí, přičemž větší míra jeho využívání je cílem projektu. Rozšířená verze nástroje zahrnuje nově i další složky komunitní péče jako jsou sociální pracovníci a posiluje roli klienta a jeho rodiny. Hlavním výsledkem inovace je zvýšení míry využívání R-ITAREPS klienty, psychiatry a komunitními pracovníky (oproti ITAREPS) a tím větší snížení frekvence relapsů a zmírnění jejich dopadů (zejm. snížení počtu dnů hospitalizace). Tím dojde ke zvýšení kvality života lidí s psychózou v socioekonomickém kontextu - dlouhodobým výsledkem je navýšení počtu let, které klienti dožijí v dobrém zdraví. Tím dojde k úsporám výdajů na veřejné zdravotní a sociální služby a případně ke zvýšení veřejných příjmů díky ekonomické činnosti klientů a snížení výdajů na sociální dávky a důchody.
Skupina	Sběr dat
RT projektu (organizace příjemce)	1 rozhovor
Evaluátor	1 rozhovor
NUDZ (odstoupivší partner)	1 rozhovor
Case-manager	2 rozhovory
Psychiatr	1 rozhovor
CELKEM	6 rozhovorů
Specifická evaluační otázka: Jakým způsobem by měla být při vývoji sociální inovace, která využívá digitálních technologií, ošetřena licence na SW aplikaci a smluvně zajištěn vývoj a využití aplikace?

Zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí ve městě Brně, V 24, konec projektu 9/2019 *Statutární město Brno*
Předmětem projektu je ověření a zavedení dobré praxe ze zahraničí (ve spolupráci s městy Vídeň a Malmö) v podmínkách ČR, jejímž cílem je snížit bariéry integrace cizinců v rámci veřejných institucí ve městě Brně. Tím dojde ke zkvalitnění a zefektivnění jejich komunikace s veřejnými institucemi a zlepší integrace a participace cizinců na veřejném životě. Dlouhodobě by se tak měla zlepšit ekonomická a sociální integrace cizinců v ČR a jejich well-being s pozitivními dopady na veřejné rozpočty. Dále je cílem inovace nastartování dlouhodobých změn v přístupu veřejné správy k cizincům s širokým dopadem jak na straně českých, tak i zahraničních občanů. Inovace je založena na vytvoření pozice interkulturních pracovníků uvnitř samosprávy souběžně s realizací vzdělávacích aktivit za účelem podpory kulturní diverzity napříč samosprávou a se zakotvením této podpory do strategických dokumentů. Aplikovaným nástrojem v rámci aktivit projektu je řízení diverzity (ŘD), skrze cílená školení zaměstnanců veřejných institucí k diverzitě a dále skrze implementaci prvků ŘD do strategických dokumentů. Dílčí cíle k dosažení změny (výsledky): CÍL 1: Ověření metod interkulturní práce a ŘD v kontextu městské samosprávy; CÍL 2: Zlepšení interkulturních kompetencí úředníků a zaměstnanců veřejných (školení k diverzitě); CÍL 3: Zvýšení informovanosti cizinců o právech, povinnostech a životě ve městě (terénní práce a ucelené informování); CÍL 4: Bližší spolupráce skrze identifikaci gatekeepers z vybraných cizineckých komunit a více systematická spolupráce pro podporu politické participace cizinců; CÍL 5: Zavedení metod ŘD do systémových opatření a dokumentů obce, aby byl přístup udržitelný.; CÍL 6: Získání komplexních informací a znalostí o potřebách cizinců a veřejných institucí ve městě Brně (šetření, analýzy, evaluace).
Skupina	Sběr dat
RT projektu (organizace příjemce)	1 rozhovor
Evaluátor	1 rozhovor
Interkulturní pracovník	2 rozhovory
Zástupce Brna (člen Rady)	1 rozhovor
Zástupce opozice v zastupitelstvu Brna	1 rozhovor
Jihomoravské integrační centrum	1 rozhovor
CELKEM	7 rozhovorů

Systém sociálně-zdravotní péče o osoby 50+ s využitím inovativního komunitního modelu, V 24, konec projektu 9/2019 *Česká asociace pečovatelské služby, z.s*
Hlavním cílem projektu je vytvořit a otestovat nový komunitní model sociálně zdravotní péče o osoby starší 50 let vč. seniorů, které jsou závislé na péči druhé osoby. Tento model je pomáhá udržet v přirozeném domácím prostředí, a to na základě podpory poskytované pečujícím osobám a rodinám zejm. ze strany koordinátora péče. Součástí modelu je systém vzdělávání pečovatelů a svépomocné skupiny, potenciál šíření je zvětšen metodikou komunitního centra a studií úspor. Inovace řeší problém neexistence sociálně-zdravotního pomezí, zejm. problém pečujících osob získávat kompletní informace a dovednosti potřebné k péči o závislé osoby. Model sociálně zdravotního komunitního centra na úrovni měst s nově vytvořenou pozicí koordinátora sociálně zdravotní komunitní péče bude poskytovat odborný servis vč. vzdělávání odpovídající potřebám CS. Podpora pomůže vhodně zkombinovat péči rodiny s využíváním profesionální péče, tedy odborných sociálních a zdravotních služeb tak, aby i tato forma péče byla poskytována všem potřebným občanům v odpovídajícím rozsahu a s celkově nižšími náklady oproti čerpání péče bez koordinace pomocí komunitního centra. Výsledkem inovace je, že se zvýší relevance (potřebnost) poskytovaných služeb jejich nastavením dle potřeb klienta oproti stávajícím službám (tj. službám poskytovaným bez této koordinace), a tím well-being klientů, zejm. jejich zdravotní stav a psychická pohoda. U rodinných pečovatelů by mělo dojít k profesionalizaci jejich pečovatelské práce, vč. snížení jejich vytížení a stresu, a tím zlepšení psychické pohody a zefektivnění jejich práce. Z hlediska systému služeb pro seniory by mělo dojít k jejich optimalizaci a snížení nákladů, a to díky čerpání jen potřených služeb, vhodně kombinovaných a poskytovaných ve vyšší kvalitě.
Skupina	Sběr dat
RT projektu (organizace příjemce)	1 rozhovor
Evaluátor	1 rozhovor
Rodinný poradce (koordinátor péče)	1 rozhovor
Město Havířov	1 rozhovor
Město Uherský Brod	1 rozhovor
Věcná sekce MPSV	1 rozhovor
CELKEM	6 rozhovorů
Specifická evaluační otázka: Je postoj krajů ke koordinaci zdravotnických a sociálních služeb v souladu s cíli projektu?

Cochemský model v ČR, V 24, konec projektu 10/2019 MOSTY - sociálně psychologické centrum, z.s.
Cílem projektu je vyvinout a otestovat nové účinné specializované služby pro rodiny v rozvodovém řízení spočívající v preventivním programu s prvky tzv. Cochemského modelu vyvinutého v SRN. Program bude ověřován u soudů na Mostecku, přičemž pro jeho ověření budou výsledky rozvodových řízení a jejich průběh srovnáván s těmi, které neproběhly s aplikací Cochemského modelu. Výsledkem je zefektivní řešení případů prostřednictvím včasných preventivních opatření, efektivní spolupráce soudů a sociálních pracovníků, rodinné mediace a zážitkové pedagogiky. Díky dosažené změně v přístupu rodičů směrem k pozitivnímu rodičovství a zkrácení doby na řešení sporů dochází ke snížení negativního dopadu krizové situace na psychosociální vývoj dítěte a na jeho další perspektivy v osobním a pracovním životě. Tím jsou aktivně chráněna práva a zájmy dítěte v souladu se závazky ČR v Úmluvě o právech dítěte. Současně se zvýší spokojenost rodičů s výsledným uspořádáním péče o děti.
Skupina	Sběr dat
RT projektu (organizace příjemce)	1 rozhovor
Evaluátor	1 rozhovor
Okresní soud v Mostě	3 rozhovory
Krajský soud v Ústeckém kraji	1 rozhovor
Magistrát města Mostu (opatrovník / OSPOD)	1 rozhovor
CELKEM	7 rozhovorů

SVI AJAK z.s., V 124, ukončení 11/2019 Inovujeme s telekomunikačními daty!
Projekt je zaměřen na posílení prostředí podporujícího sociální inovace v oblasti politiky zaměstnanosti, a to díky využití dostupných datových zdrojů a vytvoření nástrojů pro jejich praktické využití. Cílem projektu je vyvinout analytické nástroje pro využití datové základny O2, které pomohou aktérům trhu práce efektivně analyzovat stav v oblasti zaměstnanosti v regionálním členění, a ověřit funkčnost a využívání těchto nástrojů. Na základě těchto analýz lze optimalizovat další kroky v oblasti politiky zaměstnanosti – nastavení nástrojů APZ, tvorby nových pracovních míst apod. Bezprostředním výsledkem projektu je úspora času vynakládaného na získání dat uživateli (aktéry trhu práce), zvýšená přesnost údajů a rozšířené spektrum zprostředkovaných poznatků. Střednědobě je výsledkem reálné využití dat aktéry v politice zaměstnanosti, tj. jejich nové zahrnutí do krajských analytických, koncepčních nebo strategických dokumentů, a dlouhodobě jsou výsledkem realizovaná nová opatření v politice zaměstnanosti, jejichž design byl ovlivněn daty z této datové platformy.
Skupina	Sběr dat (rozhovor / fokusní skupina)
RT projektu (organizace příjemce)	1 rozhovor
Evaluátor	1 rozhovor
Zástupce partnera O2	1 rozhovor
Zástupce partnera VÚPSV	1 rozhovor
Zástupce orgánu veřejné správy využívající výstupy projektu	2 rozhovory
CELKEM	6 rozhovorů
Specifická evaluační otázka: Jaké byly identifikovány krajské dokumenty, k jejichž zlepšení mělo dojít díky zpřístupnění dat, a nakolik bylo jejich zpracování ovlivněno projektem?

Edison - akcelerátor pro sociální inovace, V 124, ukončení 12/2019 RegioHub s. r. o.
V rámci projektu je vytvořen a v praxi otestován komplexní akcelerační program (dále jen „AP“), který poskytuje významnou podporu realizátorům sociálních inovací. Hlavním cílem projektu Xxxxxx je posílení akceleračních a inkubačních kapacit v českém ekosystému sociálních inovací (SI). Toto posílení má vést k lepšímu využívání potenciálu sociálních inovací v ČR. Očekávaným výsledkem XX Xxxxxx je zvýšení sociálního a ekonomického dopadu konkrétních projektů a posílení kompetencí a know how účastníků, a tím zvýšení efektivity, škálovatelnosti a udržitelnosti sociálních inovací (dopad). Cíle, výstupy a výsledky projektu: 1. Vytvoření a praktické otestování tematicky zaměřeného komplexního Akceleračního programu na komplexní podporu realizátorům sociálních inovací. Výstup: 1x vytvořený a v praxi otestovaný tematicky zaměřený komplexní AP; Výsledky: významné zlepšení kapacit inovačního ekosystému 2. Zvýšení pravděpodobnosti úspěchu a ekonomické udržitelnosti inovativních projektů Výstup: Min. 5 otestovaných projektů, které z vybraných 10 nejperspektivnějších v ČR úspěšně prošly akcelerátorem.; Výsledky: Pozitivní impakt na cílové skupiny podpořených projektů (sekundární CS), tj. osoby čelící sociálnímu problému řešenému konceptem. 3. Formulace a veřejné sdílení příkladů dobré praxe využitelné ostatními podporovateli SI v ČR (např. akcelerátory) nebo přímo realizátory SI Výstupy: Metodika scoutingu projektů SI, Metodika akcelerace projektů SI, Odborný web o akceleraci SI; Výsledky: Zlepšení know-how desítek podporovatelů a realizátorů sociálních inovací v ČR
Skupina	Sběr dat (rozhovor / fokusní skupina)
RT projektu (organizace příjemce)	2 rozhovory
Evaluátor	1 rozhovor
Mentor	2 rozhovory
Účastník akcelerátoru	3 rozhovory
CELKEM	8 rozhovorů

Impact Academy jako cesta ke zvýšení kultury sledování společenského dopadu v ČR, V 124, ukončení 12/2019 Institut aktivního občanství, z.s.
Cílem projektu je zvýšení využívání sledování společenského dopadu činnosti organizací, a to různými aktéry sociálního sektoru: realizátoři aktivit (projektů), donoři, experti (evaluátoři), veřejnost. K intenzivnějšímu využívání sledování dopadů projekt přispěje jednak kvalitativní změnou postojů, chování a vnímání tématu sledování dopadu a jednak poskytnutím know how, dovedností a znalostí o sledování dopadu konkrétním organizacím. Projekt prostřednictvím klíčových aktivit (Impact Academy, Cena Sleduj dopad a Tvorba podpůrné platformy) poukáže na smysluplnost a důležitost sledování dopadu projektů, jejichž vizí je pozitivní společenská změna u definované cílové skupiny, tedy u organizací občanského sektoru, sociálních podniků a podnikatelů. Díky projektu je šířena myšlenka i postupy sledování dopadu a vytvořena síť zkušených ambasadorů, kteří pomohou organizacím zvládnout proces sledování dopadu, potažmo zkvalitnit nabízené služby potřebným. Bude vytvořena příležitost pro realizaci prvních investic do impaktu v ČR. V rámci Impact Academy bude podpořeno 7-9 vysoce motivovaných a připravených týmů, které se zúčastní soutěže Sleduj dopad.
Skupina	Sběr dat (rozhovor / fokusní skupina)
RT projektu (organizace příjemce)	1 rozhovor
Evaluátor	1 rozhovor
Xxxxxx / mentor	1 rozhovor
Účastník akcelerátoru	2 rozhovory
Účastník platformy (donor)	1 rozhovor
CELKEM	6 rozhovorů
Specifická evaluační otázka: Do jaké míry se u podpořených projektů díky inovaci podařil jejich přechod z projektu převážně dotovaného z veřejných zdrojů na finančně udržitelnou / ziskovou organizaci s převahou soukromých (vlastních) zdrojů, např. ve formě sociálního podniku?

STŘEP - České centrum pro sanaci rodiny, z.ú., V 24, ukončení 4/2020 Inovace v SPOD pro ohrožené děti: měření dopadu, cesty změny a mobilní týmy
Hlavní cíl projektu spočívá v ověření a zavedení hodnotícího nástroje Outcome Star do plánování a vyhodnocování individuálních plánů ochrany dítěte (IPOD) v rámci činnosti Orgánu sociálně právní ochrany dětí (pilotní zavedení proběhne na MČ Praha 8). Outcomes Star je v UK licencovaný nástroj pro komplexní hodnocení stavu a pokroku dítěte a pro návazné stanovení vhodných intervencí pro ohrožené děti a jejich rodiče. Očekávaným výsledkem inovace je snížení rizik a doby trvání rizik ohrožení dětí s akcentem na děti ohrožené syndromem CAN či se syndromem CAN, které vyrůstají v sociálně ohrožených rodinách na Praze 8, a tím přispět ke snížení počtu „odebíraných“ dětí z důvodu ohrožení syndromem CAN či identifikovaného syndromu CAN na Praze 8. Projekt vnáší do agendy SPOD (pilotně MČ P 8) v UK licencovaný nástroj (OS) měření impaktu, změn a podpory změn pro děti ohrožené CAN a jejich sociálně ohrožené rodiče, využívá ho pro matching problému s vhodnou intervencí a její design. Dále OS napojuje na mobilní týmy ? model práce pro řešení CAN (prevence ÚV) a zabránění nežádoucích sociálně patologických jevů s ním souvisejících. Jde o zvyšování schopností CS k sociální integraci a úsporu státu za nákladná řešení. Model popsán k replikaci.
Skupina	Sběr dat (rozhovor / fokusní skupina)
RT projektu (organizace příjemce)	1 rozhovor
Evaluátor	1 rozhovor
Městská část Praha 8 – oblast SPOD	1 rozhovor
Městská část Praha 8 – sociální oblast	1 rozhovor
Člen mobilního týmu (terapeut / spec. pedagog / soc. pracovník)	1 rozhovor
CELKEM	5 rozhovorů

Indikativní harmonogram veřejné zakázky

	Požadované výstupy	Xxxxxxx pro předložení návrhů*	Popis výstupu**
1	Úvodní workshop	Do 10 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy	Jedná se o úvodní workshop ke zpracování scénářů rozhovorů. Na úvodním setkání budou představeny očekávání objednatele, vyhodnocen návrh scénáře z nabídky, prezentovány projekty a diskutováno zaměření scénářů dalších projektů v návaznosti na teorii změny a výstupy evaluace. Bude dohodnuto předání potřebné dokumentace a způsob komunikace mimo rámec schvalování jednotlivých zpráv. Před workshopem budou Zpracovateli zaslány podklady, Zpracovatel vyhotoví z workshopu zápis. Rozsah workshopu bude dle potřeby 2 – 4 hodiny, místo konání bude na pracovišti Objednatele (Xxxxxxxxxx 0, Xxxxx 0). Ze strany Zpracovatele se zúčastní minimálně 2 zástupci, kteří se budou aktivně podílet na realizaci všech částí zakázky.
2	Vstupní zpráva - návrh	Do 30 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy	V rámci zpracování vstupní zprávy Zpracovatel realizuje výchozí desk-research dostupné dokumentace projektu*. Zpráva bude obsahovat tyto části: Identifikace klíčových částí teorie změny projektů Na základě prezentace projektů a desk research zpracovatel identifikuje klíčové části teorie změny (hypotézy, předpoklady, efekty, vnější vlivy) pro fungování a výsledky inovace. Předmětem výzkumu bude ověření funkčnosti těchto částí mechanismu za stanovených podmínek, případně vyhledány nové prvky, kterou jsou významné pro objasnění fungování inovace. Zpracovatel se nebude zaměřovat na skutečnosti, které jsou z projektové dokumentace zřejmé a již doložené. Scénáře pro jednotlivé rozhovory Na základě projektové dokumentace, teorie změny a identifikace jejich klíčových částí uchazeč pro každý projekt zpracuje návrh 3 typů scénářů rozhovorů (realizátor, evaluátor, hlavní stakeholder), ve kterých bude reflektovat identifikované klíčové části teorie změny (tj. otázky scénáře se budou zaměřovat na tyto aspekty projektů). Identifikace konkrétních respondentů Zpracovatel na základě této specifikace a po úvodním workshopu se Objednatelem vytipuje nejvhodnější respondenty pro jejich zodpovězení, a to na úrovni konkrétních osob a jejich náhradníků. Detailní harmonogram plnění zakázky Určení doby realizace jednotlivých rozhovorů (v týdnech), zpracování kvalitativní analýzy a zpracování výstupů zakázky (zpráv ze šetření), vč. zpracování připomínek objednatele. Hlavní omezení a rizika realizace šetření** Ve VZ budou konkretizována pro jednotlivé projekty hlavní omezení a rizika realizace rozhovorů.
3	Vstupní zpráva – finální verze	Do 10 pracovních dnů od obdržení připomínek objednatele k návrhu Vstupní zprávy	Zpracovatel předloží Vstupní zprávu se zapracovanými připomínkami Objednatele k jejímu návrhu. Zpráva bude formálně a jazykově zpracována tak, aby bylo možné její případné zveřejnění na webu. Po schválení finální verze Vstupní zprávy Objednatelem Zpracovatel předloží fakturu na první dílčí platbu.
4	Zpráva z etapy I. - návrh	Do 150 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy.	Zpráva bude obsahovat výsledky provedených rozhovorů, tj. popis analýzy a shrnutí z výpovědí respondentů (tj. zjištění a případně závěry pro jednotlivé evaluační otázky), a to jak na úrovni jednotlivých projektů, tak za všechny zkoumané projekty. Kvalitativní analýza a souhrn budou provedeny zvlášť za projekty z výzvy č. 24 a 124, s ohledem na jejich odlišné zaměření. Obecné shrnutí za všechny projekty bude v případě projektů Výzvy č. 24 navazovat na Šetření inovačních projektů 2019-20 (5 projektů z Výzvy č. 24), tj. bude doplňovat již identifikované faktory, či prohlubovat evidenci o jejich vlivu na výsledky inovačních projektů. Zpráva bude obsahovat tyto části: Manažerské shrnutí (cca 3 strany) Úvod – cíl, předmět a kontext zakázky Metody a omezení výzkumu Strukturovaný popis zjištění na základě kvalitativní analýzy rozhovorů dle jednotlivých evaluačních otázek pro jednotlivé projekty. Odpovědi na evaluační otázky - syntéza výpovědí respondentů ze všech projektů a jejich interpretace na základě kvalitativní analýzy. Samostatná technická příloha: Detailní popis postupu šetření (harmonogram šetření s komentářem); přehled rozhovorů s určením respondenta, data, délky a místa konání rozhovorů; doslovné přepisy rozhovorů; popis kvalitativní analýzy (např. kódování, kategorie, četnosti, souvislosti apod.) obecně a za jednotlivé projekty (může nýt začleněno v bodě 4. Strukturovaný popis zjištění).
	Workshop k návrhu Zprávy I.	Do 10 pracovních dnů od předložení zprávy.	Jedná se o workshop se zástupci Objednatele (evaluační jednotka MPSV) a dalších zainteresovaných aktérů, zejm. oddělení MPSV zodpovědné za implementaci podpory inovací v PO 3 OPZ (odd. 833). Workshop bude v délce trvání 2-4 hodiny na pracovišti Objednatele, případně na jiném místě.
	Zpráva k etapě I. (ZEI) -finální verze	Do 10 pracovních dnů od obdržení připomínek objednatele k návrhu Zprávy z etapy I.	Zpracovatel předloží Zprávu z etapy I. se zapracovanými připomínkami Objednatele k návrhu ZEI. Zpráva bude formálně a jazykově zpracována tak, aby bylo možné její případné zveřejnění na webu. Po schválení finální verze Vstupní zprávy Zpracovatel předloží fakturu na druhou dílčí platbu.
	Zpráva k etapě II. (ZEII) - návrh	Do 12 měsíců od ukončení posledního projektu ve vzorku.	Zpráva bude obsahovat výsledky provedených rozhovorů v Etapě II., tj. v návaznosti na Etapu I. (viz dále) popis analýzy a shrnutí z výpovědí respondentů (tj. zjištění a případně závěry pro jednotlivé evaluační otázky), a to jak na úrovni jednotlivých projektů, tak za všechny zkoumané projekty. Kvalitativní analýza a souhrn budou provedeny zvlášť za projekty z Výzev č. 24 a 124, s ohledem na jejich odlišné zaměření. Obecné shrnutí za všechny projekty bude v případě projektů Výzvy č. 24 navazovat na Šetření inovačních projektů 2019-20 (5 projektů z Výzvy č. 24), tj. bude doplňovat již identifikované faktory, či prohlubovat evidenci o jejich vlivu na výsledky inovačních projektů. Bude zpracováno oproti Zprávě z etapy I. nové shrnutí za jednotlivé projekty i za všechny projekty, a to v návaznosti na nové poznatky o jednotlivých aspektech udržitelnosti oproti Etapě I., které se kromě udržitelnosti budou promítat i do dalších evaluačních otázek (např. se vyvrátí některé původně formulované hypotézy v Etapě I.). Zpráva bude obsahovat tyto části: Manažerské shrnutí (cca 3 strany) Úvod – cíl, předmět a kontext zakázky Metody a omezení výzkumu Strukturovaný popis zjištění na základě kvalitativní analýzy rozhovorů dle jednotlivých evaluačních otázek pro jednotlivé projekty. Odpovědi na evaluační otázky - syntéza výpovědí respondentů ze všech projektů a jejich interpretace na základě kvalitativní analýzy. Samostatná technická příloha: Detailní popis postupu šetření (harmonogram šetření s komentářem); přehled rozhovorů s určením respondenta, data, délky a místa konání rozhovorů; doslovné přepisy rozhovorů; popis kvalitativní analýzy (např. kódování, kategorie, četnosti, souvislosti apod.) obecně a za jednotlivé projekty (může nýt začleněno v bodě 4. Strukturovaný popis zjištění).
	Zpráva k etapě II.– finální verze	Do 10 pracovních dnů od obdržení připomínek objednatele k návrhu Zprávy k etapě II. (udržitelnost)	Zpracovatel předloží Zprávu k etapě II. (udržitelnost) se zapracovanými připomínkami Objednatele k návrhu ZEI. Zpráva bude formálně a jazykově zpracována tak, aby bylo možné její případné zveřejnění na webu. Po schválení finální verze Vstupní zprávy Zpracovatel předloží fakturu na druhou dílčí platbu.

* Termíny výstupů mohou být posunuty dle dohody Zadavatele se Zpracovatelem v závislosti na potřebách Zadavatele a dostupnosti dat. Předložení „návrhů“ se týká výstupů ve formě evaluačních zpráv.

** Do anglického jazyka bude přeloženo manažerské shrnutí Zprávy z etapy I. a Zprávy z etapy II., a to do 30 kalendářních dnů po akceptaci zprávy Objednatelem.

*** Dokumentací projektu se rozumí: projektový záměr, projektová žádost vč. příloh, slovní hodnocení věcných hodnotitelů (HK), monitorovací zprávy, evaluační zprávy a dostupné publikované dílčí výstupy projektu (vč. DB produktů).

Další požadavky na plnění

Poskytovatel bude ve všech fázích realizace zakázky postupovat v souladu se Standardy a Etickým kodexem evaluátora (viz xxxxx://xxxxxxxxx.xx/xx/Xxxxxxxx/Xxxxx-x-xxxxxxxxx).

Příloha č. 1: Teorie změny inovace Sociální klinika ČR (samostatný dokument)
Příloha č. 2: Rámec evaluace výsledků podpory sociálních inovací v PO 3 OPZ

Evaluace výsledků podpory sociálních inovací v PO 3 OPZ

Rámec evaluace

Verze 1.2

14. únor 2020

Cíl evaluace

Cílem evaluace je vyhodnocení výsledků podpory sociálních inovací (výzva č. 24), výsledků podpory inovací ve veřejné správě (Výzva č. 18) a výsledků podpory inovačního prostředí (Výzva č. 124) v rámci PO 3 Sociální inovace a mezinárodní spolupráce Operačního programu Zaměstnanost (dále OPZ). Evaluace vyhodnotí příspěvek podpořených projektů k naplnění specifického cíle Prioritní osy 3 OPZ Zvýšit kvalitu a kvantitu využívání sociálních inovací a mezinárodní spolupráce v tematických oblastech OPZ. Výstupy evaluace mají sloužit Řídicímu orgánu OPZ (dále ŘO) jako podklad pro nastavení podpůrných aktivit a procesu výběru projektů v rámci podpory sociálních inovací (nově výzva č. 82 a realizované projekty ve výzvách č. 18, 24 a 124) a pro nastavení podpory sociálních inovací v programovacím období 2021+. Výstupy evaluace mají také pomoci lépe komunikovat výsledky podpory sociálních inovací vůči vedení MPSV, MMR, EK a veřejnosti. Výsledky evaluace budou užitečné i pro samotné inovátory a další stakeholdery zapojené do vývoje, testování a šíření inovací.

Kontext

Sociální inovace a inovace ve veřejné správě se dostaly do popředí v souvislosti s finanční a ekonomickou krizí po roce 2008, a to vzhledem k tomu, že představují účinná a efektivní řešení naléhavých společenských problémů a mají potenciál přinést úspory v poskytování služeb financovaných z veřejných rozpočtů (státního rozpočtu) ČR, dále i úspory v důsledku odstranění nebo snížení negativních dopadů nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Jejich veřejná podpora však není jednoduchá. Jednak proto, že jednotlivá řešení vznikají spontánně ad-hoc, a jednak proto, že různými lidmi v různých prostředích jsou sociální inovace chápány různými způsoby. Proto MPSV pro vlastní podporu inovací v rámci OP LZZ a OPZ zúžila pojetí sociálních inovací následovně: Sociální inovace představují nová a oproti dostupným alternativám lepší řešení, tj. účinnější, efektivnější, udržitelnější, spravedlivější, která naplňují naléhavé sociální (společenské) potřeby a zároveň vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráce.

Cílená podpora sociálních inovací v OPZ v rámci samostatné prioritní osy reaguje na nízkou úroveň rozvoje inovačního prostředí v ČR. To je charakterizováno nedostatečnou dostupností dat o společenských problémech, omezenou znalostí inovačních řešení a jejich využití a nedostatečnými zdroji vhodného financování vývoje a zavádění inovací. Současně nejsou v ČR rozvinuty odborné kapacity pro vývoj a zavádění inovací, a to jak na straně nabídky (tvůrců inovací), tak na straně poptávky (uživatelů a donorů inovací). Sociální inovace v tomto prostředí často zůstávají ve fázi zrodu nápadů na řešení a nejsou tak systematicky testovány a šířeny. Celkově systém nedosahuje žádoucích dopadů a efektů pro potřebné cílové skupiny (CS). Běžně realizované intervence se zaměřují spíše na důsledky problémů CS než na jejich příčiny, nebo využívají řešení, která pomáhají CS změnit svoji situaci jen dočasně a v omezené míře. Dopady těchto intervencí tak mají omezený rozsah a nízkou míru efektivity a udržitelnosti.^⁹

Povinnost provedení evaluace výsledků PO 3 OPZ vychází z Nařízení EP a Rady (EU) č.1303/2013, čl. 56, odst. 3, které MPSV ČR ukládá alespoň jednou za programové období zajistit vyhodnocení příspěvku podpořených intervencí k plnění cílů jednotlivých priorit operačních programů. Při nastavení PO 3 OPZ byly využity zkušenosti s pilotní podporou vývoje a zavedení sociálních inovací v programovém období 2007-2013 v OP LZZ (výzvy B7 a D7), která volně navazovala na program podpory inovací a mezinárodní spolupráce CIP EQUAL (2004-2009). V OPZ je však oproti OP LZZ nově podpořen rozvoj inovačního prostředí a jsou zavedeny nové postupy a pravidla implementace, zejm. v oblasti hodnocení a výběru projektů.

Celkem je v PO 3 OPZ na cílenou podporu sociálních inovací a mezinárodní spolupráce pro programové období 2014-2020 vyčleněno cca 1,2 mld. Kč, což představuje přibližně 2 % rozpočtu
OPZ. Vedle výzev, které jsou předmětem této evaluace, jsou v rámci PO 3 OPZ realizovány výzvy na podporu mezinárodní mobility pro znevýhodněnou mládež (výzva č. 32) a na podporu budování kapacit a profesionalizace NNO (výzva č. 31), jejichž vyhodnocení je předmětem samostatných evaluací.

Předmět evaluace

V roce 2015 a 2016 byly v rámci PO 3 vyhlášeny tři výzvy na podporu inovací a 24. 12. 2017 byla vyhlášena výzva č. 82 Ověřování nových řešení využitelných ve veřejné sféře. Evaluace bude hodnotit výzvy č. 18^¹⁰, 24^¹¹ a 124^¹², které jsou zaměřené na vývoj inovací ve veřejné správě (výzva č. 18), na vývoj sociálních inovací pro řešení sociálního vyloučení a nezaměstnanosti (výzva č. 24) a na podporu inovačního prostředí (výzva č. 124). Tato podpora má přispět k většímu počtu kvalitních inovací, které budou využity pro zlepšení společenských problémů v oblastech nezaměstnanosti, sociálního vyloučení a veřejné správy, což má pomoci zvýšit efektivitu a dopady veřejných výdajů na řešení problémů v těchto oblastech.

Přehled hodnocených výzev:

Výzva č. 03_15_018 Projekty veřejné správy zaměřené na inovace v tematických oblastech OPZ

Ve výzvě jsou podporovány aktivity: vývoj, testování a systémové zavedení inovací služeb veřejné správy a jejich financování; přenos fungujících zahraničních inovací; vytváření podpůrných aktivit pro soc. inovace. Ze strany ŘO OPZ je poskytována odborná podpora při přípravě inovačního záměru a projektové žádosti, při provádění evaluace a při dalším využití a šíření ověřených inovací. Dosud byly podpořeny tři projekty v celkovém objemu dotací 89 mil. Kč, s maximální délkou 5 let (ukončení realizace podpořených projektů se předpokládá k 31. 5. 2019, 31. 8. 2020, resp. 31. 12. 2020).

Výzva č. 03_15_024 Sociální inovace v oblastech soc. začleňování a přístupu na trh práce pro nejohroženější skupiny

Podporovanými aktivitami výzvy jsou vývoj, testování a pilotní ověření sociálních inovací (část A) a zavedení, šíření a evaluace sociálních inovací (část B). Obdobně jako u výzvy č. 18 je příjemcům ze strany ŘO poskytována odborná podpora při přípravě a realizaci projektu. Délka projektů je maximálně 2 roky, poskytnutá podpora na 22 projektů činí 160,6 mil. Kč. Ukončení realizace podpořených projektů se předpokládá mezi únorem 2018 a květnem 2020.

Výzva č. 03_15_124 Rozvoj inovačního prostředí

Podporovanými aktivitami výzvy jsou vytváření a rozvoj kapacit (infrastruktury) pro vývoj inovací v podobě datových platforem, znalostních platforem, provádění advocacy (podpora systémového zavedení inovací), inkubátorů a akcelerátorů a investic do impaktu. Vytvořená infrastruktura má vést ke zvýšení kapacit inovační poptávky (uživatelé, donoři) a nabídky (inovátoři), a tím přispět k vytváření a zavádění kvalitních inovací v ČR. Délka projektů je max. 3 roky, na 14 realizovaných projektů bylo poskytnuto 203,3 mil. Kč. Ukončení realizace projektů se předpokládá mezi březnem 2019 a říjnem 2020.

Evaluační otázky

VŠECHNY PROJEKTY

1. Jaké inovace a nástroje rozvoje inovačního prostředí byly podpořeny
a s jakými výsledky?

Prostřednictvím řešení této otázky bude zjišťováno, co přinesly podpořené projekty, tedy jakých výstupů a výsledků bylo za vynaložené prostředky dosaženo. Tím bude vyhodnoceno, jak podpora přispěla ke zvýšení kvality a kvantity využívání inovací a mezinárodní spolupráce v tematických oblastech OPZ (specifický cíl PO 3 OPZ). Zjištění a závěry z řešení této EO budou současně využity pro prezentaci podpořených sociálních inovací a jejich přínosů.

V rámci této EO budou hodnoceny všechny podpořené projekty z výzev č. 18, 24 a 124. Jednotlivé projekty budou rozděleny do několika témat (problémových oblastí) a v rámci nich charakterizovány realizované inovační nástroje, výstupy aktivit a výsledky ve smyslu pozitivních efektů pro podpořené osoby, instituce, komunity apod.

Dílčí EO 1.1.: Xxxx se v projektech realizují aktivity, nástroje a opatření a jaké problémy řeší?

Dílčí EO 1.2.: Jaké jsou výsledky inovačních řešení pro cílové skupiny?

Sběr/zdroje dat: MS 2014+, evaluace projektů, indikátory

Design evaluace: desk research, systematic review

Odhadovaný termín: po dokončení skupiny projektu v daném období

VZOREK PROJEKTŮ – PŘÍPADOVÉ STUDIE INOVACÍ

Následující evaluační otázky budou zpracovány pro vzorek projektů. Vzorek bude sestaven tak, aby projekty představovaly různé typy podpory (výzvy), pokrývaly různá témata a představovaly úspěšné i neúspěšné projekty ve sledovaném aspektu (např. spolupráce se stakeholdery, udržitelnost, realizační kapacity).

2. Jaké dopady měly podpořené projekty na veřejné rozpočty?

V rámci řešení této EO bude sledován a vyčíslen rozsah dosažených úspor, které vznikly díky zavedení inovačních řešení (resp. by mohly vzniknout při systémovém zavedení), což představuje jeden z cílů inovační podpory. Za tímto účelem budou pro vybrané projekty dopracovány stávající modely úspor a pro ostatní vhodné projekty budou extrapolovány. Podobná extrapolace z modelu úspor vhodných projektů bude použita i při zjišťování dopadů, jaké by měly úspěšné projekty, kdyby došlo k jejich rozšíření na úroveň celého systému či alespoň dalších krajů, měst, organizací.

Dílčí EO 2.1.: Jaké dopady na veřejné rozpočty měly souhrnně všechny podpořené projekty?

Dílčí EO 2.2.: Jaké dopady na veřejné rozpočty by měly vybrané úspěšné projekty, kdyby byla inovace rozšířena do celého systému?

Sběr a zdroje dat: modely úspor z evaluací projektů, veřejně dostupná data o nákladovosti služeb, došetření kvantitativních dat od relevantních organizací

Design evaluace: cost-benefit analýza, statistická extrapolace

Odhadovaný termín: k identifikaci vhodných projektů může dojít brzy, samotné vypočítání úspor až bude většina projektů uzavřených a jejich evaluace (CBA) budou zpracovány.

3. Jaké jsou hlavní faktory zavedení úspěšných inovací?

Cílem EO je získat detailnější znalosti a fungování podpořených projektů za účelem zlepšení výběru a podpory projektů v dalším programovém období. Analýza dle teorie změny projektů umožní identifikovat faktory, předpoklady a rámcové podmínky (scope conditions) dosažení požadovaných výsledků inovace. Zodpovězení evaluační otázky bude vycházet z analýzy úspěšných i neúspěšných projektů. Zhodnoceny by měly být vnitřní faktory (např. nastavení projektu, existence metodik pro realizaci a testování inovace, intervenční mechanismus, realizační tým projektu, implementace sebe-evaluace atd.) i vnější faktory (ochota / zájem stakeholderů, změna výchozích podmínek, charakteristika CS a další).

Dílčí EO 3.1: Jaké vnitřní faktory ovlivňují úspěšnost projektů?

Dílčí EO 3.2: Jaké vnější faktory ovlivňují úspěšnost projektů?

Dílčí EO 3.3: V jakých fázích projektu jsou identifikovány problémy ohrožující úspěšnost projektů?

Sběr/zdroje dat: Evaluační zprávy z projektů (ZEZ, PEZ), focus groups, řízené rozhovory, PM 833

Design evaluace: teorii vedená evaluace, kvalitativní přístup založený na pochopení intervenčního mechanismu (teorie změny) podpořených projektů

Odhadovaný termín: Průběžně, nejdříve však po ukončení většího počtu projektů, výběr projektů zahrnutých do analýzy by měl vycházet z věcné kvality projektů a nikoliv z období jejich realizace

4. Jak probíhá spolupráce podpořených projektů a stakeholderů?

V rámci řešení EO bude hodnocena podoba a průběh spolupráce se stakeholdery při vývoji inovačních řešení. Pro vývoj a zavedení inovace je nezbytná spolupráce relevantních aktérů, přičemž vytvořená partnerství jsou mimo jiné také výsledkem inovační podpory. Na základě výstupů hodnocení inovační spolupráce se stakeholdery vč. identifikace silných a slabých míst budou formulována doporučení pro realizaci obdobných inovačních projektů.

Jako východisko pro hodnocení inovačních partnerství budou pro daný projekt dle projektové žádosti (inovačního záměru) a evaluačního plánu stanoveny parametry „optimálního“ partnerství.
U jednotlivých projektů pak budou posouzeny parametry reálně fungujících partnerství a případně navrženy jejich změny, zejm. u projektů s pokročilou fází inovace za účelem jejich udržení a rozšíření. Součástí je také zjištění, kteří stakeholdeři (důležití i okrajoví, např. kraje a obce, které mohou šířit inovaci v menším rozsahu na svém území) o projektu vědí, jaké o něm mají znalosti a jaký je jejich postoj k testovanému řešení.

Dílčí EO 4.1: Jaká jsou silná a slabá místa podpořených projektů ve spolupráci s relevantními stakeholdery? (Jaké jsou hlavní důvody špatné či chybějící spolupráce? V jaké fázi projektů jsou zjišťovány hlavní nedostatky v oblasti spolupráce se stakholdery?)

Dílčí EO 4.2: Jaký vliv má spolupráce se stakeholdery na úspěšnost projektů?

Dílčí EO 4.3: Jaký je dosah podpořených projektů? (tj. spolupracují projekty se všemi relevantními stakeholdery? Kteří stakeholdeři vědí o projektu? Jaké jsou jejich znalosti o relevantních projektech? Jaký je postoj stakeholderů k relevantním projektům?)

Sběr a zdroje dat: řízené rozhovory (důležití stakeholdeři, případně stakeholdeři relevantní pro vyšší počet projektů), dotazníkové šetření (méně důležití a obtížně dostupní stakeholdeři), snowball, případně focus groups.

Design evaluace: Průběžný sběr dat, triangulace kombinací metod a získání názoru od různých stakeholderů

Rozdělení kompetencí: výchozím podkladem pro identifikaci stakeholderů budou projektové žádosti, 833 zajistí revizi a doplnění dalších stakeholderů relevantních pro projekty, další stakeholdeři budou zjišťovány externím dodavatelem (řízené rozhovory a snowball) a skrze dotazníkové šetření (802), vzhledem k roli evaluační jednotky bude kontakt a oslovování stakeholderů primárně v kompetenci oddělení 802.

5. Jaká je udržitelnost podpořených projektů?

Cílem řešení této EO je zjistit, které inovační nástroje budou realizovány i po ukončení podpory a za jakých podmínek. Pro jednotlivé projekty bude analyzován kontext jejich zavedení a udržení a identifikovány hlavní faktory, které udržení pomáhají nebo brání, dále i způsob řešení problémových situací při zavádění inovace.

Dílčí EO 5.1: Jaké podpořené projekty jsou udržitelné?

Dílčí EO 5.2: Jaké jsou charakteristiky projektů, jejichž řešení jsou udržitelná? / Jaké faktory ovlivňují udržitelnost projektů? (tj. jsou realizována i po ukončení podpory)

Dílčí EO 5.3: Jakou roli hrají v udržitelnosti projektů stakeholdeři? Za jakých podmínek klíčoví stakeholdeři přejímají a dále implementují testovaný nástroj?

Dílčí EO 5.4: Jakým způsobem nastavit projekty, aby se zvýšila šance na jejich udržitelnost?

Sběr a zdroje dat: Evaluační zprávy projektů, projektová dokumentace, data od stakeholderů (viz EO 4), řízené rozhovory a focus groups s realizátory projektů

Design evaluace: teorií vedená evaluace, posouzení teorie změny projektu, kvalitativní zhodnocení spolupráce se stakeholdery projektu

Odhadovaný termín: Ideálně později, minimálně však 1 rok po ukončení hodnocených projektů (EO by měla být vyhodnocována až v závěrečné fázi evaluace PO 3)

6. Jaké jsou případy úspěšných projektů?

Účelem EO je na případových studiích ilustrovat úspěšné podpořené projekty, a to zejména jejich dopad na cílovou skupinu. V rámci EO budou posbírány příklady úspěšných projektů, které budou vhodnou formou (letáků, brožurek) zachycovat příběhy organizací i jednotlivých podpořených lidí, které se díky podpoře zlepšily. Využití bude zejména pro PR aktivity - obhajobu a zviditelnění sociálních inovací. Důležité je zde mířit na lidské osudy, doplnit obrázky, a ne na popis výstupů.

Sběr/zdroje dat: evaluace projektů, rozhovory s příjemci i se zástupci cílové skupiny, návštěvy projektů

Design evaluace: “novinářská práce” zachycující příběhy lidí, prezentace důležitých zajímavých zjištění

Odhadovaný termín: může být již v průběhu, až se dokončí část projektů

Rozdělení kompetencí: 833 vytipuje vhodné projekty, velkou část práce na místě může také zajistit např. spojením s kontrolou na místě projektu (pořízení fotek, provedení rozhovorů s lidmi), prezentaci příběhů udělá 833 ve spolupráci s oddělením publicity.

Evaluační přístup, design a metody evaluace

Evaluační přístup:

V návaznosti na cíle evaluace a evaluační otázky je rámci této evaluace provedeno posouzení podstaty a hodnoty intervence (podpory inovací ve výzvách č. 18, 24 a 124).^¹³ Prostřednictvím analýzy všech projektů budou souhrnně vyhodnoceny podpořené inovace a jejich výsledky. Na vzorku projektů z výzev č. 18, 24 a 124 budou zpracovány případové studie s vyhodnocením dle výše uvedených evaluačního otázek 2-6. Na základě výsledků případových studií a jejich komparace budou zpracovány souhrnné odpovědi na evaluační otázky a formulována doporučení a příklady dobré praxe.

V rámci „objasňujícího“ přístupu budou zkoumány mechanismy a předpoklady fungování podpory inovací (co a jak vedlo k výsledkům), aby ŘO mohl na základě získaných informací lépe nastavit podmínky budoucích programů (výzev) na podporu sociálních inovací v ČR.

Evaluační design obecně

Případová studie (Case study research design): primárně kvalitativní vyhodnocení vývoje inovací v jednotlivých projektech
Přístup Theory Based Impact Evaluation: vyhodnocení výsledků a mechanismů intervence podle teorie změny (její rekonstrukce a ověření jejích kauzálních vazeb a předpokladů na základě realizace intervence)

Metody sběru dat

Desk research: Inovační záměry, projektové žádosti, výsledky věcného (externího) hodnocení, zprávy o realizaci, zprávy z interních evaluací projektů, evaluace inovační podpory (OP LZZ – výzvy B7 a D7, OP LZZ – HCD, MS 2014+, IS ESF 2014+), zprávy o realizaci a výsledcích intervencí na podporu SI ve VB (NESTA).

Šetření u příjemců, projektových partnerů a zainteresovaných osob (stakeholderů inovací vč. CS, ŘO):

řízené rozhovory
dotazníkové šetření (dle potřeby)
fokusní skupiny
experti (posouzení evaluací, modely úspor)

Uživatelé evaluačních výstupů

MPSV ČR:

ŘO PO 3 OPZ – oddělení 833 projektů sociálních inovací a mezinárodní spolupráce
ŘO OPZ – vedení MPSV
Věcně příslušné útvary MPSV a ÚP ČR, příp. MZdr. (systémové zavádění ověřených inovací)

MMR – NOK
Evropská komise
Příjemci podpory ve výzvách č. 18, 24 a 124
(Potenciální) žadatelé a příjemci podpory sociálních inovací v rámci OPZ

Výstupy a harmonogram

Výstup	Datum	Popis
Rámec evaluace V1.1 / V1.2	5/2018 / 2/2020	Základní východiska evaluace: vymezení kontextu, cílů, evaluačních otázek, design jejich řešení, ukazatele, zdroje, způsob sběru dat a jejich analýzy, výstupy a harmonogram.
Průběžná zpráva I.	4/2020	Řešení všech EO pro 1. část projektů ukončených 2/2018-3/2019. Analýza žádostí a inovačních záměrů, monitorovacích zpráv, evaluačních zpráv, rozhovory, fokusní skupiny, expertní modelování dopadů na veřejné rozpočty.
Průběžná zpráva II.	12/2020	Sběr dat a řešení EO 1-4 a 6 pro 2. část projektů ukončených 7/2019- 3/2020. Analýza monitorovacích zpráv a evaluačních zpráv, rozhovory, FS dotazníková šetření, expertní modelování dopadů na veřejné rozpočty 2. části projektů.
Závěrečná zpráva	6/2021	Sběr dat a řešení EO 1-4 a 6 pro 3. část projektů ukončených 4-12/2020. Sběr dat a řešení EO 5 (udržitelnost) 1 rok po ukončení 2. a 3. části projektů. Souhrnné řešení EO 1 – 6 za všechny projekty.

Jedná se o indikativní termíny, které budou případně upraveny podle termínu skutečného ukončení projektů vybraných do vzorku, dále dle potřeb ŘO PO 3 (odd. 833), např. kvůli prezentaci výsledků nebo zpracování podkladů pro nastavení OPZ+ 2021-2027.

Příloha č. 2: Popis realizace předmětu plnění

ÚČEL STUDIE

Získání vstupů / podkladů pro ověření původních hypotéz o fungování inovace SK (teorie změny) – konfirmační cíle.
Odhalení nových (dosud nepopsaných) faktorů, předpokladů a efektů inovačních řešení SK – explorační cíle.
Formulovat (na základě výstupů z výše uvedeného účelu pod bodem b) nové hypotézy, které by doplnily, resp. opravily původní teorii změny SK – explorační cíle.

OBECNÉ CÍLE STUDIE

Zjištění způsobů a podmínek (faktorů), za kterých inovace SK přinášejí očekávané efekty tak, aby v případě úspěšnosti mohly být replikovány a využívány ve větším měřítku.
Popsání jevů, situací a vazeb, při kterých je účelné původní předpoklady (teorie) SK opravit a inovace SK přenastavit.
Identifikovat faktory ve vnějším prostředí, které ovlivňují poskytování podpory
a financování SK, a to nad rámec působení stakeholderů.
Získání informací a postojů stakeholderů k udržitelnosti – potenciálu inovace SK s max. efektem (v širokém slova smyslu a z různých úhlů pohledu) pro cílovou skupinu i po ukončení dotačního financování z ESF a SR.
Procesní evaluace zaměřená na způsob realizace projektu SK zejména ze strany realizátorů projektu SK.

KONKRÉTNÍ CÍLE STUDIE „SOCIÁLNI KLINIKA ČR“

Získat podkladové informace pro další vývoj, ověření a replikaci inovace v systému poskytování psychoterapeutických služeb v ČR.
Zmapovat okolnosti a podmínky nutné pro potenciální zvýšení dostupnosti daných terapeutických služeb (viz zaměření Sociální kliniky ČR).
Zajistit potřebné informace k posouzení a prosazení modelu SK mezi širší okruh potenciálních klientů - k ověření replikace modelu do dalších krajů s cílem zvýšení dostupnosti terapie v celé ČR.

STRUKTURA A KROKY PROJEKTU

rešerše základní dokumentace projektu (žádost, monitorovací zprávy, evaluační zprávy, metodika inovace) a návrh klíčových prvků TZ, které je nutné při provedení evaluace výsledků projektu šetřením ověřit;

úvodní workshop se zadavatelem k realizaci zakázky, diskuze k zaměření šetření a scénářů rozhovorů na základě desk research, teorií změn a scénáře rozhovoru předloženého v nabídce (v délce 2-4 hodiny v Praze);
finalizace a odsouhlasení scénářů rozhovorů (schváleno ve Vstupní zprávě);
návrh, odsouhlasení a kontaktování respondentů;
provedení rozhovoru v terénu;
doslovný přepis nahrávky rozhovoru (formáty .docx, .pdf);
kvalitativní analýza rozhovorů: čištění, kódování (otevřené, axiální, selektivní), kategorie, četnosti, vazby, vztahy, citace, zjištění k evaluačním otázkám - ověření původních hypotéz (teorie změny inovace) a formulace nových hypotéz;
shrnutí zjištění z analýzy odpovědí respondentů dle evaluačních otázek za projekt a za všechny projekty ve vzorku;
výběr citací ilustrujících zjištění z šetření na projektu.

METODA

V souladu se zadávací dokumentací bude projekt realizován metodou primárního kvalitativního výzkumu.

Základní technikou sběru dat kvalitativního výzkumu budou osobní rozhovory IDI (in-depth interviews) – tedy individuálními řízenými polostrukturovanými rozhovory (dále také IDI). Rozhovory povedou zkušení tazatelé – moderátoři na základě připraveného a schváleného scénáře.

IDI proběhnou s respondenty v terénu v místě působení respondentů (na jím navrženém místě).

Respondenti od MindBridge obdrží odměnu 500,- Kč.

Samotným rozhovorům bude předcházet metoda sekundárního výzkumu – tedy desk research – tedy základní analýza projektové dokumentace a dokumentace k inovaci.

VELIKOST VZORKU

Projekt „Sociální klinika ČR“ je 1 z 9 projektů (z výzvy 24 a 124) celé evaluační studie.

Projektu Sociální klinika ČR“ se bude týkat v etapě I. 7 rozhovorů, (v etapě II 2 rozhovory z celkových 76 řízených polostrukturovaných rozhovorů – IDI se 76 respondenty).

CÍLOVÁ SKUPINA A REKRUTACE RESPONENTŮ

V souladu se zadávací dokumentací budou cílovou skupinu této části výzkumu tvořit respondenti
v následujících pozicích:

člen realizačního týmu – 1 rozhovor
evaluátor – 1 rozhovor
terapeuti stávající – 2 rozhovory
terapeuti noví – 2 rozhovory
regionální koordinátor

MindBridge se zadavatelem před započetím rekrutace – oslovování respondentů pro jejich získání k účasti ve výzkumu vydefinuje přesně pozice (např. stávající vs. nový terapeut)
a vytvoří seznam všech potenciálních respondentů tak, aby byl určen primární kontakt
a jeho back-up (náhradník nebo náhradníci). Cílem této přípravné etapy je mít dostatečně velkou a kvalitní „databázi“, z které budou vybírání respondenti pro samotné dotazování s tím, že v případě fyzické a/nebo časové nedostupnosti, nesouhlasu s účastí ve výzkumu či jiné indispozice primárního kontaktu dané pozice, bude okamžitě osloven náhradník.

Finální seznam respondentů a náhradníků schvaluje zadavatel před zahájením kontaktování. Změny ve struktuře respondentů s v jejich seznamu jsou možné jen se souhlasem zadavatele.

HARMONOGRAM

úvodní workshop do 10 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy

vstupní zpráva – návrh do 30 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy

vstupní zpráva – finální verze do 10 pracovních dnů od obdržení připomínek objednatele k návrhu Vstupní zprávy

zpráva z etapy I. – návrh do 150 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy

workshop k návrhu zprávy etapy I. do 10 pracovních dnů od předložení zprávy

zpráva z etapy I. – finální verze do 10 pracovních dnů od obdržení připomínek objednatele k návrhu Zprávy z etapy I.

zpráva z etapy II. – návrh do 12 měsíců od ukončení posledního projektu ve vzorku

zpráva k etapě II. – finální verze do 10 pracovních dnů od obdržení připomínek objednatele k návrhu Zprávy k etapě II.

SCÉNÁŘ IDI

Pro etapu I budou vytvořeny minimálně 3 základní typy scénářů pro každý projekt. Bude se jednat o: 1. scénář rozhovoru pro realizační tým projektu; 2. scénář pro stakeholdery (důležité osoby pro zavedení a využití inovace) a 3. scénář pro rozhovor s evaluátorem projektu.

Základní scénáře pro jednotlivé projekty budou zadavateli předloženy a schváleny ve Vstupní zprávě.

Scénář etapy I bude pro rozhovor v rozsahu (nejméně 60 minut) - cca 90 minut.

Scénář etapy II bude pro rozhovor v rozsahu nejméně 40 minut.

Návrhy scénářů budou vycházet ze zadaných evaluačních témat / otázek a s identifikovaných, vybraných a navržených prioritních témat šetření – klíčových prvků teorie změny inovace.

Identifikace, výběr a návrh prioritních témat šetření – klíčových prvků teorie změny inovace „Sociální klinika ČR“ (SK)

Následující seznam je přehledem šesti vybraných identifikovaných prioritních témat šetření – klíčových prvků teorie změny inovace „Sociální klinika ČR“ (SK). Řazení témat A-F je podle důležitosti s tím, že témata A, B a C přímo navazují na kapitolu III. Popis intervence a teorie změny + případné hypotézy, resp. z této kapitoly částečně vycházejí. Témata D-F jsou pak vybrané stěžejní okruhy, které je na základě jejich významu vhodné rovněž doplnit do rozhovoru, protože přímo nebo nepřímo ovlivňují potenciální úspěšnost celého projektu Sociální klinika ČR. Na závěr argumentace k výběru prioritních témat (citace z relevantních materiálů) jsou uvedeny navržené otázky, které dané téma řeší. Xxxxxx (a následně odpovědi na ně) s popisem tématu (problému) jsou základem pro formulaci hypotéz pro etapu II. projektu. Uvedené otázky jsou rovněž zapracovány do návrhu Scénáře (viz níže).

Základem pro tento seznam bylo podrobné studium těchto podkladových materiálů:

- Příloha Zadávací dokumentace VŘ Specifikace předmětu plnění veřejné zakázky … TEORIE ZMĚNY INOVACE SOCIÁLNÍ KLINIKA ČR;

- Evaluační plán;

- Analýza výchozího stavu;

- Analýza cílového stavu;

- Závěrečná evaluační zpráva.

Téma A: Klienti SK – Poskytování podpory SK CS (min. 300 osobám)

Ve výše zmíněných dokumentech je potvrzeno, že došlo k naplnění kvalitativního cíle – dílčího cíle inovace (krátkodobého cíle / výsledku), totiž zvýšit psychiku a spokojenost klienta. Zároveň však je ve všech zprávách a výstupech opakovaně zmíněno, že nedošlo k naplnění kvantitativního cíle -poskytování podpory SK CS minimálně. 300 osobám. Přestože je řečeno, že: „Projekt v této fázi vývoje inovace (pilotní ověřování prototypu ve větším měřítku) neměl konkrétní ambici dalšího šíření s možným systémovým ukotvením jako standardní dostupné a bezplatné služby pro tento typ CS v celé ČR, ani ambici šíření inovace prostřednictvím spolupráce s jinou obdobnou organizací.“, hodnotíme toto klíčové téma jako zásadní pro evaluaci projektu, protože příčiny jeho ne-naplnění mají klíčové vazby pro potenciální další fungování projektu – modelu SK v dalším období, v dalších regionech a v širším zásahu CS.

Následující citace z jednotlivých materiálů jsou doložením významu a odůvodněním výběru tohoto prioritního tématu šetření – klíčového prvku teorie změny inovace.

Z Analýzy výchozího stavu vyplývají následující související body s prioritním Tématem A:

- „Z uvedené analýzy nevyplývají žádné překvapivé závěry, což je dáno množstvím a charakterem sbíraných dat … klíčové charakteristiky jsou založeny na subjektivním hodnocení.“ (str. 13).

Z Analýzy cílového stavu vyplývají následující související body s prioritním Tématem A:

- „V době dokončování Analýzy cílového stavu jsou dostupná kompletní data pouze u 72 klientů … s velkou pravděpodobností nebude možné získat údaje od všech klientů. Stejně tak jsou počty dostupných dat stále malé pro analýzu podle terapeutů.“ (str. 8).

Ze Závěrečné evaluační zprávy vyplývají následující související body s prioritním Tématem A:

- „Z celkového počtu 175 klientů, kteří jsou podpořenými osobami projektu, je k datu zpracování závěrečné evaluační zprávy k dispozici hodnocení well-being z pohledu klienta i terapeuta dostupné pro 77 klientů.“ (str. 3)

- Průběh evaluace

„Představa o průběhu evaluace se ukázala v některých ohledech jako velmi naivní a rozhodně byla podceněna náročnost celého procesu evaluace. Podstatnými tématy, které ovlivnily evaluaci jsou výše popsané změny v počtu klientů a také personální změny v SK. Evaluaci ovlivnil zásadním způsobem nejen pokles velikosti cílové skupiny oproti předpokladu, ale také různá návratnost formulářů zjišťujících některé informace.“ (str. 9);

Ze Specifikace předmětu plnění VZ – Teorie změny inovace SK vyplývají následující související body s prioritním Tématem A:

- „Během dvou let realizace (2017-2019) byla poskytnuta terapie 198 klientům (cíl 300) …“.

Na základě výše uvedených problémových okruhů týkajících se prioritního Tématu A byly formulovány otázky, které jsou navrženy k zařazení do evaluačního rozhovoru:

Počty, na které se jednotlivé dokumenty odvolávají, na jejichž podkladě je postavena analýza se různí. Všechny údaje jsou nižší, než byl stanovený minimální počet klientů SK za stanovené období, tedy min. 300.

A1) Co je hlavní příčinou, že se nepodařilo dosáhnout cíle = min. 300 klientů?

A2) Jaký počet je možné očekávat za stejně dlouhé období při pokračování projektu? – Šlo o tzv. „dětské nemoci“ projektu, které už jsou „vyléčeny“?

A3) Jaký je tedy relevantní doložitelný počet klientů, na základě něhož je možné spolehlivě vyhodnotit úspěšnost dosavadního průběhu projektu – inovace (198, 175, 77, 72, …)?

A4) Je počet klientů parametrem, který podle Vás, souvisí s vyhodnocením úspěšnosti projektu? Proč ano / proč ne?

A5) Má, podle Vás, smysl dávat do souvztažnosti na jedné straně počet klientů, kteří ve sledovaném období prošli SK a na druhé straně rozpočet SK z ESF? Proč ano / proč ne?

A6) Z jednotlivých zpráv a analýz vyplývá, že počet klientů přímo ovlivňuje velikost vzorku sbíraných dat, jejich spolehlivost, jejich interpretovatelnost apod. Je, podle Vás, vyhodnocení „efektu“ nebo úspěšnosti SK na základě dostatečného množství klientů a následně spolehlivých dat relevantním tématem pro uvažování a rozhodování o budoucnosti SK? Nebo jsou tzv. vyšší priority? Pokud jsou důležitější kritéria, která to jsou?

Téma B: Tým SK – Rozšiřování (kompetencí) týmu SK

Následující citace z jednotlivých materiálů jsou doložením významu a odůvodněním výběru tohoto prioritního tématu šetření – klíčového prvku teorie změny inovace.

Z Analýzy výchozího stavu vyplývají následující související body s prioritním Tématem B:

- … v projektu zapojeno 76 terapeutů, 2,3 klienta na terapeuta … (str. 3);

Z Evaluačního plánu inovačního projektu vyplývají následující související body s prioritním
Tématem B:

- Nástroje k dosažení cíle:

„a) Rozšíření sítě dobrovolných terapeutů, kteří poskytují své služby zdarma z 65 (stav k 30. 1. 2017) na min. 85 …“

„d) Systematické vzdělávání a podpora dobrovolných terapeutů.“ (str. 6);

Ze Závěrečné evaluační zprávy vyplývají následující související body s prioritním Tématem B:

„b) tým SK

- Zvýšení profesní kompetence a spokojenosti s prací dobrovolníka.

- Terapeuti SK působí na různých místech v ČR.

- Začátečníci v rámci SK získávají podporu formou dalšího vzdělávání a mentoringu od profesně zkušenějších kolegů. ...“

- „Pro rozjetí pobočky je potřeba vybudovat zázemí, nejde jen o nalezení koordinátora, je potřeba mít vytvořené vztahy s dalšími subjekty, na které je možné případné zájemce odkazovat, vytvořit síť dobrovolných terapeutů, …“ (str. 8);

- Změny v personálním složení SK

„Z různých důvodů docházelo v průběhu realizace projektu k personálním změnám, které se projevují v zaznamenaných informacích o průchodu klienta procesem. Některé proměnné, se kterými evaluace počítá, jsou kvalifikované úsudky příslušných odborníků a změna na této pozici tedy ovlivňuje nejen kvalitu sbíraných dat, ale vůbec existenci takových informací. Nejvíce se to projevuje na údajích o procesu párování klienta s terapeutem.“ (str. 8);

- Průběh evaluace

„Představa o průběhu evaluace se ukázala v některých ohledech jako velmi naivní a rozhodně byla podceněna náročnost celého procesu evaluace. Podstatnými tématy, které ovlivnily evaluaci jsou výše popsané změny v počtu klientů a také personální změny v SK. Evaluaci ovlivnil zásadním způsobem nejen pokles velikosti cílové skupiny oproti předpokladu, ale také různá návratnost formulářů zjišťujících některé informace. (str. 9);

- „Terapeuti poskytují svoje služby zcela zdarma, na dobrovolnické bázi, je proto nevhodné na ně vyvíjet nepřiměřený tlak kvůli formulářům.“ (str. 9);

Na základě výše uvedených problémových okruhů týkajících se prioritního Tématu B byly formulovány otázky, které jsou navrženy k zařazení do evaluačního rozhovoru:

B1) Co je hlavní příčinou, že se nepodařilo dosáhnout cíle = min. 85 dobrovolných terapeutů?

B2) Jaký počet terapeutů je možné očekávat za stejně dlouhé období při pokračování projektu? – Šlo o tzv. „dětské nemoci“ projektu, které už jsou „vyléčeny“?

B3) Jaké je zapojení jednotlivých terapeutů do projektu SK, jaký jejich vklad a růst? Jaká je situace u těch, kteří za sledované období vykazují nejmenší počet klientů (při průměru 2,3 klienta na 1 terapeuta)?

B4) Je počet terapeutů parametrem, který podle Vás, souvisí s vyhodnocením úspěšnosti projektu? Proč ano / proč ne?

B5) – Může, podle Vás, skladba týmu SK (pohlaví, zkušenosti apod.) terapeutů, osob, které mapují a osob které pečují o klienty ovlivnit počet a skladbu klientů (se zájemce např. staršího muže se ne-stane klient), úspěšnost fungování SK? - Jaká je vlastně tato skladba?

B6) V jaké formě a v jakém rozsahu dochází ke vzdělávání a podpoře dobrovolných terapeutů?

B7) V jaké formě a v jakém rozsahu dochází ke zvyšování profesní kompetence a jak je sledována nebo měřena spokojenost s prací dobrovolníka?

B8) Jakou konkrétní formou a v jakém rozsahu získávají začátečníci v rámci SK? Do jaké míry funguje podpora formou dalšího vzdělávání a mentoringu od profesně zkušenějších kolegů?

B9) Jak konkrétně ovlivnily personální změny v týmu fungování SK? K jak velkým změnám došlo, jak často se změny opakovaly (jaké období zasáhly)?

B10) Je z Vašeho pohledu fungování SK na dobrovolnické bázi – zdarma efektivní? V čem jsou potenciální slabiny tohoto modelu? Do jaké míry tento fakt limituje rozvoj SK? Jsou jiné reálné alternativy?

Téma C: Rozšíření SK – Vytvoření lokálního zázemí (koordinátoři v regionech – základny)

Následující citace z jednotlivých materiálů jsou doložením významu a odůvodněním výběru tohoto prioritního tématu šetření – klíčového prvku teorie změny inovace.

Z Analýzy výchozího stavu vyplývají následující související body s prioritním Tématem C:

- „Mezi jednotlivými pobočkami SK lze pozorovat významné rozdíly, nejhorší výsledky vykazuje Jihočeský kraj.“ (str. 10);

Z Evaluačního plánu inovačního projektu vyplývají následující související body s prioritním
Tématem C:

- „b) Vytvoření 5 nových koordinačních center v 5 krajích ČR“ (str. 6);

Ze Závěrečné evaluační zprávy vyplývají následující související body s prioritním Tématem C:

- „c) rozšíření SK

- Poskytování pomoci více klientům.

- Zvýšení dostupnosti terapeutické péče.

- Podpora provázanosti místních služeb.“ (str. 7);

- „Dobře se povedlo centrum nastartovat v Plzni, jisté komplikace se ukázaly
v Moravskoslezském kraji.“ (str. 8);

- „Po zkušenostech s otevíráním nových poboček je odhad pro zavedení nové pobočky odhadován na přibližně rok práce, kdy jsou postupně navazovány kontakty, rozšiřovány informace a vytvářeno zázemí. Toto se ukázalo na začátku projektu značně podceněné
a představa o snadnosti otevření nových poboček velmi naivní.“ (str. 8);

- „Tato analýza ukázala, že u menších poboček je výhodnější mít koordinátora na ústředí
a v regionu pouze terapeuty.“ (str. 8);

Na základě výše uvedených problémových okruhů týkajících se prioritního Tématu C byly formulovány otázky, které jsou navrženy k zařazení do evaluačního rozhovoru:

C1) Jak významné jsou regionální rozdíly ve fungování SK v jednotlivých krajích?

C2) Proč to někde funguje a jinde ne? V čem jsou zásadní problémy?

C3) Lze jednoduše dobrou zkušenost exportovat z jednoho kraje do druhého nebo jsou podmínky pokaždé odlišné? Záleží to vždy právě na místních podmínkách, na místních lidech – kapacitách? Nebo lze uplatňovat alespoň do určité míry systém „copy – paste“?

C4) Je potřeba diferencovat mezi pobočkami? Pokud ano, na čem by měl být diferencovaný přístup založen (při zakládání, při provozu, při vyhodnocování)?

C5) Je regionálně dostatečný potenciál dobrovolnických terapeutů? Čím je lze motivovat pro práci v SK?

C6) V čem podle Vás zejména spočívá obtížnost založení nové pobočky?

Téma D: Práce s daty

Následující citace z jednotlivých materiálů jsou doložením významu a odůvodněním výběru tohoto prioritního tématu šetření – klíčového prvku teorie změny inovace.

Z Analýzy výchozího stavu vyplývají následující související body s prioritním Tématem D:

- „… je poměrně pracné data o tyto chyby očistit, aby mohly být spojeny z různých formulářů
a zdrojů …“ (str. 3);

- „…někdy dochází k váhání, do které kategorie má být klient zařazen…“ (str. 8);

- „Do budoucna bude otázka na subjektivní hodnocení závažnosti vynechána, protože nepřináší žádnou informační hodnotu.“ (str. 9);

- „Z uvedené analýzy nevyplývají žádné překvapivé závěry, což je dáno množstvím a charakterem sbíraných dat … klíčové charakteristiky jsou založeny na subjektivním hodnocení.“ (str. 13).

Ze Závěrečné evaluační zprávy vyplývají následující související body s prioritním Tématem D:

- Průběh evaluace

„Představa o průběhu evaluace se ukázala v některých ohledech jako velmi naivní a rozhodně byla podceněna náročnost celého procesu evaluace. Podstatnými tématy, které ovlivnily evaluaci jsou výše popsané změny v počtu klientů a také personální změny v SK. Evaluaci ovlivnil zásadním způsobem nejen pokles velikosti cílové skupiny oproti předpokladu, ale také různá návratnost formulářů zjišťujících některé informace.“ (str. 9);

- „ … není pevně stanoven okamžik, kdy musí být data k dispozici, lze je dodat i později. … Nekompletní data jsou ale již u hodnocení klienta terapeutem.“ (str. 9);

- Limitace interpretace výsledků analýz

„Zásadním faktorem je skutečnost, že evaluace stojí na sebehodnocení, či hodnocení terapeutem. … Závěry založené na subjektivních hodnoceních je tedy potřeba interpretovat opatrně. … Faktor, který může mít vliv na zadávané hodnoty na konci terapie, je skutečnost, že terapeut vidí, jakou hodnotu zadal na začátku terapie. Podvědomě může tyto údaje vnímat jako hodnocení své práce a spíš bude mít tendence zadávat pokrok.“ (str. 10);

- Úpravy ve sběru dat

„Zrušit zjišťování well-beingu po třech měsících od skončení terapie. V tomto případě byla příliš nízká návratnost, která mohla být způsobena tím, že klienti už mají téma uzavřeno a připomínání terapie jim zároveň připomíná nepříjemnou situaci, kterou prostřednictvím terapie řešili. SK nepřijde etické zvyšovat tlak na bývalé klienty pro získání jejich odpovědí. … Transakční náklady na přenášení dat jsou nemalé. … Současný stav je dán omezeným počtem přístupů do systému NetSuite kvůli nákladům a také ochraně dat, a potřebou získávat informace od různých subjektů (klient, terapeut, mapovač, manažerka kvality a péče o klienty) a od některých opakovaně.“ (str. 10);

- Pravidelné informování terapeutů a zainteresovaných stran

„Terapeuti typicky znají své klienty, ale nemají přehled o celku. Prezentované výsledky vzbudily velký zájem a diskuze.“ … „Dalším pozitivním efektem bylo naklonění některých osob ve prospěch sbírání dat a evaluace, která jim zasahuje do jejich zažitého způsobu fungování a tak byly některé reakce vůči nově sbíraným informací zdrženlivé.“ (str. 11).

Na základě výše uvedených problémových okruhů týkajících se prioritního Tématu D byly formulovány otázky, které jsou navrženy k zařazení do evaluačního rozhovoru:

D1) Je podle Xxx práce s daty o klientech SK a od klientů důležité? K čemu vlastně tato data slouží?

D2) Jsou v současné chvíli tato data dostatečně spolehlivá? Proč ano / proč ne? Pokud ano, o čem vypovídají?

D3) Data jsou posuzována jako subjektivní hodnocení. Je to problém? Proč ano / proč ne?

D4) Je zaměření, struktura a rozsah zjišťovaných dat užitečná – vyhovující? Proč ano / proč ne?

D5) Má smysl sledovat více nebo méně ukazatelů? Je důvod v zadání toho, co se má sledovat, dělat nějakou revizi?

D6) Ze zpráv a analýz je zřejmé, že dostupnost dat od klientů a jejich včasné dodávání ze strany terapeutů je problém. Je ke včasnému dodávání dat možné přistoupit jinak? Proč ano / proč ne? Pokud ano, jak?

D7) Lze změnit / zjednodušit / vylepšit systém sběru, zpracování dat a reportingu? Pokud ano, jak?

Téma E: Propagace SK – povědomí o SK mezi potenciálními klienty

Následující citace z jednotlivých materiálů jsou doložením významu a odůvodněním výběru tohoto prioritního tématu šetření – klíčového prvku teorie změny inovace.

Z Analýzy výchozího stavu vyplývají následující související body s prioritním Tématem E:

- o SK se klienti dověděli z doporučení od známého (64x), z doporučení od odborníka (59x), z doporučení od bývalého klienta (22x), z internetu / z médií (54x), z letáku / jiné (3x) (str. 5);

Z Evaluačního plánu inovačního projektu vyplývají následující související body s prioritním
Tématem E:

- „k propagaci využití webu, Facebooku, YouTube, …“ „… známost SK je tedy široká …“ (str. 14).

Na základě výše uvedených problémových okruhů týkajících se prioritního Tématu E byly formulovány otázky, které jsou navrženy k zařazení do evaluačního rozhovoru:

E1) Zájem o služby SK jistě souvisí i s povědomím o této možnosti mezi cílovou skupinou – potenciálními klienty. Jak vypadá propagace SK? Je, podle Xxxxxx názoru, dostatečná svým nasazením (kvantitativně), zaměřením a strukturou („mediamixem“) – a kvalitou (obsahově – hlavním sdělením)?

E2) Lze nějak známost – povědomí o SK v populaci a v cílové skupině vyhodnotit - měřit?

Téma F: Zájemci o SK – povědomí o SK mezi potenciálními klienty

Následující citace z jednotlivých materiálů jsou doložením významu a odůvodněním výběru tohoto prioritního tématu šetření – klíčového prvku teorie změny inovace.

Ze Závěrečné evaluační zprávy vyplývají následující související body s prioritním Tématem F:

- Zájemci o SK

„Počet lidí, kteří se na SK obrátili s žádostí o pomoc, je 613.“ … „Doporučuji s touto oblastí více pracovat, ať už ve formě sběru dat, tak v prezentaci SK. Případné získávání podrobnějších údajů by mohlo pomoci v lepších informacích pro zájemce, kdy by např. na webových stránkách SK mohly být uvedeny nejčastější případy doporučení jinam, čímž by se proces zrychlil. Je otázka, do jaké míry je vhodné prezentovat SK jako rozcestník, jako místo pomoci nejen ve formě zahájení terapie, ale …“ (str. 11);

Na základě výše uvedených problémových okruhů týkajících se prioritního Tématu F byly formulovány otázky, které jsou navrženy k zařazení do evaluačního rozhovoru:

F1) Jakým způsobem by se měla SK profilovat? Má smysl jí prezentovat jako „rozcestník“ pro všechny zájemce – s možností nasměrování a nakontaktování na relevantní služby? Nebo je vhodnější, aby si SK selektovala a obsluhovala svoje klienty a o zájemce, kteří se z jakýchkoliv důvodů nestanou SK klienty se nezajímat? Proč tak / pro č jinak?

F2) Jakým způsobem by se dalo docílit podrobnější statistiky za samotné zájemce? Jak by se s těmito daty mělo dále pracovat? K čemu by tyto údaje sloužily?

Návrh scénáře hloubkového polostrukturovaného řízeného rozhovoru se zástupcem realizačního týmu projektu „Sociální klinika ČR“ (evaluační otázky pro Etapu I., šetření v době ukončení projektu)

Pozn.: Modře jsou označena identifikovaná vybraná prioritní témata klíčových prvků teorie změny inovace „Sociální klinika ČR“ (SK)?

č.

Téma

čas

ÚVOD

Přestavení se tazatele – moderátora.

Formální ověření totožnosti a pozice respondenta (zástupce realizačního týmu, který má vedoucí roli při implementaci inovace v rámci projektu, případně při jejím vývoji a rozšiřování).

Získání souhlasu k audio nahrávce rozhovoru a zahájení nahrávání.

Stručné seznámení respondenta se zaměřením projektu.

Poděkování respondentovi za účast v evaluačním projektu.

Předání základních informací o vedení rozhovoru (časový rozsah – cca 90 min., anonymita, agregované výstupy, odpovědi tak, jak je respondent cítí – nejsou správné / chybné odpovědi a nejde o zkoušení respondenta).

7‘

BLOK 1: WARMING-UP + CELKOVÝ POHLED NA PROJEKT PROJEKTU „SOCIÁLNÍ KLINIKA ČR“

Nejprve obecná otázka: považujete celkově projekt „Sociální politika ČR“ z Vašeho osobního pohledu za úspěšný? Proč ano / proč ne?
V čem vidíte hlavní přínos projektu?

Co je podle Vás největším úspěchem projektu?
A co je, podle Xxx, hlavním výstupem a efektem projektu.
Naplnil projekt očekávání a cíle do něho vkládané při jeho spouštění?
Naplnil projekt Vaše osobní očekávání a Vaši představu o Vaší roli - náplni?
Jakými výstupy, parametry nebo popisem jakých efektů lze výsledek (míru ne/úspěchu) projektu dokladovat – na základě čeho byste Xx sám/a tuto úspěšnost měřil/a – na čem by měla být založena, podle Xxx, evaluace projektu.
V čem spočívá hlavní inovace – inovační efekt projektu SK?

10‘

č.

Téma

čas

BLOK 2: JAKÉ FAKTORY OVLIVŇOVALY ÚSPĚŠNOST INOVACE / PROJEKTU „SOCIÁLNÍ KLINIKA ČR“

Jaké vnitřní faktory ovlivňovaly úspěšnost projektu „SK“?
Jaké vnější faktory ovlivňovaly úspěšnost projektu „SK“?
V jakých konkrétních fázích projektu se projevovaly negativní faktory (problémy) ohrožující úspěšnost projektu?
O jaké problémy, těžkosti či bariéry se jednalo?

A1) Co je hlavní příčinou, že se nepodařilo dosáhnout cíle = min. 300 klientů?

A2) Jaký počet je možné očekávat za stejně dlouhé období při pokračování projektu? – Šlo o tzv. „dětské nemoci“ projektu, které už jsou „vyléčeny“?

A3) Jaký je tedy relevantní doložitelný počet klientů, na základě něhož je možné spolehlivě vyhodnotit úspěšnost dosavadního průběhu projektu – inovace (198, 175, 77, 72, …)?

A4) Je počet klientů parametrem, který podle Vás, souvisí s vyhodnocením úspěšnosti projektu? Proč ano / proč ne?

A5) Má, podle Vás, smysl dávat do souvztažnosti na jedné straně počet klientů, kteří ve sledovaném období prošli SK a na druhé straně rozpočet SK z ESF? Proč ano / proč ne?

10‘

č.

Téma

čas

BLOK 3: JAK PROBÍHALA SPOLUPRÁCE STAKEHOLDERŮ NA PROJEKTU „SOCIÁLNÍ KLINIKA ČR“

Vydefinování „stakeholderů“ pro projekt „SK“ – ověření shodného chápání a vymezení u respondenta.
Jakým postupem byly stakeholdeři pro projekt vydefinováni, vybráni a osloveni?
Nejprve obecná otázka: považujete spolupráci stakeholderů na projektu „Sociální politika ČR“ z Vašeho osobního pohledu za úspěšnou a účinnou? Proč ano / proč ne?
Jak byly vymezeni, vybráni, kontaktováni jednotliví stakeholdeři?
Jak ne/ochotně, jak snadno/obtížně se zapojili do spolupráce? Byly případy odmítání, váhání, (striktní) vymezení podmínek spolupráce apod.?
Jak se přístup jednotlivých (skupin) stakeholderů k „SK“ lišil? Byly patrné rozdílné motivace pro jejich zapojení do projektu?
Jaká jsou silná místa projektu „SK“ z hlediska spolupráce se stakeholdery?
Jaká jsou slabá místa projektu „SK“ z hlediska spolupráce se stakeholdery?
Jsou ve spolupráci jednotlivých (skupin) stakeholderů rozdíly v jejich: (následující parametry probrat jednotlivě a detailně) zapojení, komunikaci, načasování, koordinaci aktivit?
Jaký vliv má spolupráce se stakeholdery na úspěšnost projektu „SK“? Jsou tyto vlivy jednotlivých (skupin) stakeholderů zásadně rozdílné? Jak a proč?

B1) Co je hlavní příčinou, že se nepodařilo dosáhnout cíle = min. 85 dobrovolných terapeutů?

B2) Jaký počet terapeutů je možné očekávat za stejně dlouhé období při pokračování projektu? – Šlo o tzv. „dětské nemoci“ projektu, které už jsou „vyléčeny“?

B4) Je počet terapeutů parametrem, který podle Vás, souvisí s vyhodnocením úspěšnosti projektu? Proč ano / proč ne?

B6) V jaké formě a v jakém rozsahu dochází ke vzdělávání a podpoře dobrovolných terapeutů?

B7) V jaké formě a v jakém rozsahu dochází ke zvyšování profesní kompetence a jak je sledována nebo měřena spokojenost s prací dobrovolníka?

B9) Jak konkrétně ovlivnily personální změny v týmu fungování SK? K jak velkým změnám došlo, jak často se změny opakovaly (jaké období zasáhly)?

15‘

BLOK 4: JAKÝ JE DOSAH PROJEKTU „SOCIÁLNÍ KLINIKA ČR“ Z HLEDISKA POTENCIÁLU PRO ŠIRŠÍ VYUŹITÍ INOVACE

Má smysl v projektu, resp. v myšlence SK pokračovat i do budoucna, ať by byl iniciován a financován kýmkoliv? Proč ano / proč ne? Za jakých podmínek?
Je tento projekt z Vašeho pohledu tzv. následováníhodný? Proč ano / proč ne?
Je projekt SK přenositelný do dalších krajů? Proč ano / proč ne? Za jakých podmínek?

C1) Jak významné jsou regionální rozdíly ve fungování SK v jednotlivých krajích?

C2) Proč to někde funguje a jinde ne? V čem jsou zásadní problémy?

C4) Je potřeba diferencovat mezi pobočkami? Pokud ano, na čem by měl být diferencovaný přístup založen (při zakládání, při provozu, při vyhodnocování)?

C5) Je regionálně dostatečný potenciál dobrovolnických terapeutů? Čím je lze motivovat pro práci v SK?

C6) V čem podle Vás zejména spočívá obtížnost založení nové pobočky?

10‘

č.

Téma

čas

BLOK 5: JAKÝ JE POTENCIÁL UDRŽITELNOSTI NA KONCI PROJEKTU „SOCIÁLNÍ KLINIKA ČR“

Má smysl v projektu, resp. v myšlence SK pokračovat i do budoucna, ať by byl iniciován a financován kýmkoliv?
Proč ano / proč ne?
Za jakých podmínek?

E2) Lze nějak známost – povědomí o SK v populaci a v cílové skupině vyhodnotit - měřit?

10‘

BLOK 6: JAK PROBÍHALA REALIZACE PROJEKTU „SOCIÁLNÍ KLINIKA ČR“

Nejprve obecná otázka: Jak probíhala realizace projektu (základní etapy, postupy, efektivita, těžkosti / chyby apod.)
Došlo k věcné změně projektu oproti původnímu plánu?
Pokud ano, k jaké? Z jakých důvodů? Jak byla nutnost změny identifikována?
Jak probíhala spolupráce realizačního týmu se zástupci ŘO, a to v jednotlivých fázích podpory?
Jak tato spolupráce probíhala ve fázi před podáním žádosti, po schválení žádosti, v průběhu realizace, na konci – follow-up/šíření)

D1) Je podle Vás práce s daty o klientech SK a od klientů důležité? K čemu vlastně tato data slouží?

D2) Jsou v současné chvíli tato data dostatečně spolehlivá? Proč ano / proč ne? Pokud ano, o čem vypovídají?

D3) Data jsou posuzována jako subjektivní hodnocení. Je to problém? Proč ano / proč ne?

D4) Je zaměření, struktura a rozsah zjišťovaných dat užitečná – vyhovující? Proč ano / proč ne?

D5) Má smysl sledovat více nebo méně ukazatelů? Je důvod v zadání toho, co se má sledovat, dělat nějakou revizi?

D7) Lze změnit / zjednodušit / vylepšit systém sběru, zpracování dat a reportingu? Pokud ano, jak?

10‘

č.

Téma

čas

BLOK 7: BUSINESS MODEL PROJEKTU „SOCIÁLNÍ KLINIKA ČR“

Jak je postavený business model SK?
Nakolik je tento model a celý tento projekt ekonomicky udržitelný?
Za jakých předpokladů může toto business / ekonomické nastavení fungovat?

5‘

BLOK 7: Návrh změn projektu

Jaké zásadní změny byste pro potenciální pokračování / rozšiřování projektu SK (do dalších regionů) doporučil/a?
Co by do budoucna projektu SK pomohlo pro jeho další rozvoj a povědomí o něm?

F2) Jakým způsobem by se dalo docílit podrobnější statistiky za samotné zájemce? Jak by se s těmito daty mělo dále pracovat? K čemu by tyto údaje sloužily?

Mělo by dojít k nějakým změnám (u každé položky zdůvodnění):

v koordinaci / managementu projektu

financování

reportování

komunikaci (získávání a předávání informací)

personálním zajištění

odborném vymezení

propagaci

… (bude doplněno dle potřeby)

10‘

č.

Téma

čas

ZÁVĚR: (poděkování a rozloučení)

Je něco, co byste nad rámec probraných témat v tomto rozhovoru chtěl ještě k projektu „SK“ sdělit nebo v souvislosti s „SK“ vzkázat všem, kteří tento projekt nebo podobný mají v úmyslu v budoucnu rozvíjet nebo se jím inspirovat?

Poděkování za čas, za názory a poskytnuté informace.

Vyplacení odměny za rozhovor (500,- Kč).

3‘

Minutáž IDI CELKEM

90‘

Příloha č. 3: Seznam poddodavatelů

Plnění dle této Smlouvy nebude plněno prostřednictvím poddodavatelů.

Příloha č. 4: Realizační tým

Xxxxx a příjmení	Role v týmu	Nejvyšší dosažené vzdělání	Délka praxe v terénních šetřeních a kvalitativní analýze (v letech)	Nejvýznamnější šetření, na kterém se člen týmu podílel (název, rok realizace)
Xxx. Xxxxx Xxxxxx	Vedoucí týmu	neveřejný údaj	neveřejný údaj	neveřejný údaj
Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx	Člen týmu	neveřejný údaj	neveřejný údaj	neveřejný údaj
Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx	Člen týmu	neveřejný údaj	neveřejný údaj	neveřejný údaj

1 Viz Příloha č. 1: Zadání Evaluace výsledků podpory sociálních inovací v PO 3 OPZ

2 xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx-000-xxx

3 xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx-000-xxx

4 xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx-000-xxx

5 Dodavatel může aplikovat podrobnější členění a typologii scénářů.

6 Scénář k udržitelnosti (etapa II.) může být po dohodě se zadavatelem upraven na základě zjištění z etapy I. Finální podoba scénářů pro šetření udržitelnosti bude zadavatelem odsouhlasena před zahájením II. etapy šetření (září 2020).

9 MPSV: Evaluace implementace principu inovativnosti v OP LZZ, 2012 (xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxxx/-/xxxxxxxx/000000). MPSV: Šetření sociálně inovačních kapacit v ČR 2014-2015, 2016 ( xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxxx/-/xxxxxxxx/0000000).

10 xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx-000-xxx

11 xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx-000-xxx

12 xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx-000-xxx

13 Toto rozdělení evaluačních přístupů vychází z Weuters, Bendict (2013), Evaluační školení EIPA.

Document Metadata

Table of Contents

Smlouva o zpracování sběru dat

Document Metadata

Smlouva o zpracování sběru dat

Úvodní ustanovení

PŘEDMĚT SMLOUVY

místo plnění

Termíny předání, akceptační řízení

Povinnosti smluvních stran

oprávněné osoby smluvních stran

vlastnické právo

Cena a platební podmínky

Ochrana informací

sanKční ujednání

Náhrada škody

Platnost a doba trvání smlouvy

Rozhodné právo

Závěrečná ustanovení

Cíl evaluace

Kontext

Předmět evaluace

Evaluační otázky

Evaluační přístup, design a metody evaluace

Metody sběru dat

Uživatelé evaluačních výstupů

Výstupy a harmonogram

Document Metadata