Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu č. XXXXX
Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu č. XXXXX
Smluvní strany:
Česká republika – Technologická agentura České republiky
se sídlem Evropská 2589/33b, 160 00 Praha 6
IČ: 72050365
zastoupená Xxx Bízkovou, předsedkyní TA ČR
bankovní spojení: Česká národní banka, Na Xxxxxxx 00, Xxxxx 0
číslo účtu: 000-3125001/0710
jako poskytovatel účelové podpory (dále jen „poskytovatel“) na straně jedné, a
……………………………………………..
právnická osoba/vysoká škola/…
se sídlem ……………………………..
zapsána v Obchodním rejstříku …………………………
IČ: ………, DIČ: ……………..
zastoupená: …………………..
bankovní spojení: …………………..
číslo účtu: ……………….
jako příjemce účelové podpory (dále jen „příjemce“) na straně druhé
uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku podle ustanovení § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o podpoře výzkumu a vývoje“) a příslušných ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů tuto
Smlouvu o poskytnutí účelové podpory formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace na řešení programového projektu č. XXXX
(dále jen „smlouva“)
Preambule
Žádost příjemce o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu výzkumu a vývoje č. XXXX (dále jen „projekt“) z výdajů na výzkum a vývoj rozpočtové kapitoly poskytovatele byla vyhodnocena a vybrána k podpoře ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, vyhlášené poskytovatelem v Programu (Centra kompetence). Účelem této smlouvy je stanovení podmínek, za kterých poskytovatel poskytne příjemci účelovou podporu na řešení uvedeného projektu formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace po celou dobu řešení projektu a vymezení závazků příjemce s tím spojených. Program je vyňat z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, neboť splňuje podmínky kapitoly I a čl. 31 Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu
s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) – Úřední věstník Evropské Unie L 214, 9. 8. 2008, s. 3-47 (dále jen „nařízení o blokových výjimkách“).
Článek 1 Předmět smlouvy
1) Předmětem smlouvy je závazek poskytovatele poskytnout příjemci finanční prostředky formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace za účelem jejich využití na dosažení cílů a parametrů stanovených v rámci řešení výše uvedeného projektu (dále jen „podpora“) a současně závazek příjemce použít poskytnutou účelovou podporu a neveřejné zdroje výlučně na úhradu uznaných nákladů ve smyslu bodu 7. Zadávací dokumentace 2. veřejné soutěže v programu na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem
„CENTRA KOMPETENCE (dále jen „zadávací dokumentace“), která je evidována pod č. x. XXXX/XXX/2013.
Článek 2 Projekt
1) Název projektu: ………………………….
Cíle řešení projektu: ………………………
2) Xxxxxx xxxxxxxx řešení projektu: ……………
Termín ukončení řešení projektu: …………
3) Návrh projektu s uvedením předmětu řešení projektu, časového plánu řešení projektu, cílů projektu, jeho předpokládaných výsledků a způsobu ověření jejich dosažení a fyzické osoby odpovědné za odbornou úroveň projektu jsou uvedeny ve schváleném návrhu projektu, který tvoří přílohu č. 1 této smlouvy (dále jen „schválený návrh projektu“).
4) Projekt bude řešen v souladu s touto smlouvou, platnou a účinnou právní úpravou, schváleným návrhem projektu a všeobecnými podmínkami, které jsou nedílnou součástí této smlouvy jako příloha č. 2 (dále jen „Všeobecné podmínky“). Smluvní strany tímto prohlašují, že před uzavřením smlouvy měly možnost se s všeobecnými podmínkami seznámit.
5) Projekt bude řešen po dobu, ode dne zahájení řešení projektu příjemcem do dne ukončení řešení projektu příjemcem, uvedenou ve schváleném znění návrhu projektu, pokud není v této smlouvě uvedeno jinak.
6) S výjimkou případů vyšší moci a jiných okolností neovlivnitelných smluvními stranami, je příjemce povinen svou činností při řešení projektu dosáhnout výsledků a cílů projektu uvedených ve schváleném znění návrhu projektu.
Článek 3 Poskytnutí podpory
1) Poskytovatel poskytne příjemci podporu v celkové předpokládané výši Kč (slovy:
…………………………………………korun českých), což je ……… % z uznaných nákladů. Předpokládané uznané náklady projektu stanovené v souladu s příslušnými právními předpisy, rozdělené na jednotlivé roky řešení projektu, přiznaná procentuální výše podpory z uznaných nákladů a s tím související celková výše poskytované účelové podpory, včetně jejího rozdělení mezi příjemce a další účastníky projektu, jsou uvedeny v čl. 4 a v příloze č. 3 této smlouvy.
2) Poskytovatel se zavazuje poskytnout příjemci účelovou podporu pro 1. rok řešení projektu ve výši uvedené v přehledu uznaných nákladů projektu této smlouvy nejpozději do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy, nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria k regulaci čerpání státního rozpočtu.
3) Pokud dojde k nabytí účinnosti této smlouvy ke dni pozdějšímu, než je den uvedený jako začátek řešení projektu ve schváleném znění návrhu projektu, bude na náklady spotřebované na řešení projektu mezi těmito dny pohlíženo, jako by se jednalo o náklady spotřebované po nabytí účinnosti této smlouvy.
4) Poskytovatel se zavazuje u víceletých projektů ve druhém roce a dalších letech řešení poskytovat příjemci účelovou podporu jednorázově na daný kalendářní rok, a to v částkách uvedených v přehledu uznaných nákladů projektu, který tvoří přílohu č. 3 této smlouvy, vždy do 60 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku na základě splnění předpokladů uvedených v odst. 5. Odst. 6 tohoto článku není předchozí větou dotčen.
5) Předpokladem pro poskytnutí podpory je, že:
• nedojde v důsledku rozpočtového provizoria k regulaci čerpání státního rozpočtu;
• budou splněny závazky příjemce vyplývající z této smlouvy.
6) Dojde-li v důsledku rozpočtového provizoria nebo krácení prostředků ze státního rozpočtu k regulaci čerpání rozpočtu, určuje lhůtu k poskytnutí podpory příjemci vlastním rozhodnutím poskytovatel. Poskytovatel je v takovém případě rovněž vždy oprávněn od této smlouvy odstoupit.
7) V případě potřeby bude u víceletých projektů ve druhém roce a dalších letech řešení částka poskytované účelové podpory vždy upřesněna v dodatcích k této smlouvě.
8) Příjemce poskytne dalšímu účastníkovi projektu příslušnou část podpory na základě smlouvy o spolupráci uzavřené ve smyslu ustanovení čl. 5 odst. 1 a 2 všeobecných podmínek. Je-li další účastník organizační složkou státu, nebo organizační jednotkou ministerstva zabývající se výzkumem a vývojem, poskytne mu příslušnou část podpory přímo poskytovatel na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory vydaného v souladu s rozpočtovými pravidly.
9) Podmínky poskytnutí podpory a práva a povinnosti smluvních stran s tím spojené jsou dále uvedeny ve všeobecných podmínkách. S ohledem na povahu projektů v programu Centra kompetence a na povahu spolupráce mezi příjemcem a dalšími účastníky (zejména dlouhodobost a udržitelnost) se pro účely této smlouvy stanoví další následující podmínky:
• Příjemce po 42. Měsíci řešení projektu navrhne postup řešení po 49. měsíci a poskytovatel postupem obdobným (přiměřeným) dle § 21 odst. 4 a 7 Zákona provede hodnocení tohoto návrhu. Poskytovatel si vyhrazuje právo na odstoupení od Xxxxxxx a ukončení financování po 48. měsíci řešení v případě, že:
a) Projekt nebude v průběžném hodnocení úspěšně hodnocen zejména z hlediska naplnění cílů strategické výzkumné agendy, cílů programu Centra kompetence a splnění dalších podmínek veřejné podpory.
b) Příjemce předloží návrh na řešení projektu v dalším období (na dalších až 48 měsíců) a tento návrh nebude poskytovatelem kladně hodnocen.
• Příjemce je povinen jako součást závěrečné zprávy o řešení projektu předložit vedle implementačního plánu i strategii rozvoje budoucí spolupráce a dále plán financování činnosti centra po ukončení řešení projektu, zahrnující předpokládané státní zdroje, soukromé a zahraniční zdroje, příjmy z realizace výsledků atd.
Zároveň se příjemce zavazuje k pětileté udržitelnosti předloženého plánu a strategie.
• Příjemce je povinen vrátit poskytovateli na jeho bankovní účet tu část účelové podpory, která nebyla spotřebována příjemcem nebo dalšími účastníky projektu v průběhu kalendářního roku, ve kterém jim byla poskytnuta, a to nejpozději do
31. ledna následujícího kalendářního roku.
• Do pěti let od ukončení projektu budou příjemci podpory povinni sdělovat poskytovateli konkrétní praktické dopady realizace výsledků projektu v souladu s implementačním plánem.
Článek 4 Uznané náklady projektu
1) Uznané náklady projektu jsou stanoveny ve výši Kč (slovy:
…………………………… korun českých).
2) Tabulka rozdělení uznaných nákladů projektu a podpory:
Název | Míra podpory | Uznané náklady projektu v tis. Kč slovy | Podpora v tis. Kč slovy | |
příjemce | ……………… | ….. % | ……… …………………… tisíc korun českých | …… ……………………. tisíc korun českých |
další účastník projektu | ………………. | …. % | ……… ……………….. tisíc korun českých | ………. ……………….. tisíc korun českých |
CELKEM | % | ……. ……………………….. tisíc korun českých | …… ……………………… tisíc korun českých | |
3) Pravidla pro uznané náklady projektu jsou upraveny ve Všeobecných podmínkách. Nad rámec těchto podmínek se pro účely této smlouvy stanoví další následující pravidla:
4) Náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (dohromady) mohou v projektu činit maximálně 20 % z celkových uznaných nákladů a není možné je hradit z veřejných zdrojů podpory programu Center kompetence.
1) Plnění mezi jednotlivými organizačními složkami příjemce, nebo mezi organizačními složkami dalšího účastníka (tzv. vnitrofaktura) je přípustné pouze za podmínek existence vnitřního předpisu, prokázání prvotními účetními doklady, bez započtení zisku a dodržení všech principů uvedených v článku 16 bod 2 Všeobecných podmínek.
2) Příjemce je povinen vést přehled součtu všech nákladů pro jednotlivé pracovní balíčky. Tento přehled nemusí být podložen oddělenou účetní evidencí, musí však být přehledný a prokazatelný pro účely kontroly podle § 13 Zákona.
Článek 5
Předkládání zpráv o průběhu a výsledcích řešení projektu
1) Způsob, forma a další podmínky vypracování a předkládání zpráv o řešení projektu a dalších podkladů příjemcem jsou stanoveny ve všeobecných podmínkách a ve směrnici SME- 12 Směrnice pro předkládání a zpracování zpráv.
2) Návrh implementačního plánu výsledků projektu předkládá příjemce na zvláštním formuláři, který je přílohou průběžné zprávy předkládané v 2. 4. a 6. roce (dle doby řešení projektu) a závěrečné zprávy řešení projektu. Návrh implementačního plánu výsledků projektu musí zahrnovat zejména všechny nároky na práva k výsledkům projektu a návrhy na využití výsledků projektu v časovém harmonogramu a shrnout veškeré skutečnosti z předchozích zpráv včetně těch, kterými se příjemce nehodlá dále komerčně ani výzkumně zabývat. Návrh implementačního plánu výsledků projektu musí být vypracován v souladu s podmínkami smlouvy a se schváleným návrhem projektu.
Článek 6 Kontroly
1) Způsob a forma kontrol jsou upraveny ve Všeobecných podmínkách.
Článek 7
Práva k výsledkům řešení
1) Práva k výsledkům řešení projektu a jejich využití jsou upraveny ve Všeobecných podmínkách.
Článek 8
Vrácení podpory a sankce
1) Vrácení poskytnuté podpory a uplatnění sankcí vůči příjemci za porušení této smlouvy jsou stanoveny ve všeobecných podmínkách.
Článek 9 Změny smlouvy
1) Smlouva, včetně jejích příloh, může být doplňována, upravována a měněna pouze písemnými, po sobě číslovanými dodatky ke smlouvě, podepsanými smluvními stranami, s výjimkou těch případů, které jsou uvedeny ve Směrnici pro změnová řízení projektů (v příloze č. 2 této směrnice s názvem Typy změn u realizovaných projektů - způsob jejich posouzení hodnotícími orgány TA ČR). Ústní dohody nejsou pro smluvní strany závazné.
2) V případě změnového řízení bude příjemce postupovat podle Xxxxxxxx pro změnová řízení projektů (podání oznámení či žádosti), která je zveřejněná na webových stránkách poskytovatele.
3) Nestanoví-li tato smlouva jinak, musí být návrh posledního dodatku ke smlouvě doručen druhé smluvní straně nejméně 60 kalendářních dnů přede dnem ukončení řešení projektu.
Článek 10 Spory smluvních stran
1) Spory smluvních stran, vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní, budou rozhodovány příslušným orgánem, resp. soudem.
Článek 11 Trvání smlouvy
1) Smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu do 180. dne ode dne ukončení řešení projektu.
2) Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami.
3) Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel, ne však delší než 180 dnů ode dne ukončení řešení projektu. Doba platnosti smlouvy však nezahrnuje dobu řešení projektu, která předchází podpisu obou smluvních stran. Čl. 3 odst. 3 není zněním tohoto odstavce dotčen.
4) Zánik smlouvy se nedotýká platnosti a účinnosti ustanovení čl. 6 a 10 smlouvy a čl. 6 odst. 4, čl. 7, čl. 8, čl. 9, čl. 10, čl. 11, čl. 13 až 15 a čl. 18 odst. 2 a čl. 19 všeobecných podmínek.
5) Ukončení smlouvy je dále upraveno ve všeobecných podmínkách.
Článek 12 Závěrečná ustanovení
1) Smlouva se řídí právním řádem České republiky.
2) V míře, v jaké je zadávací dokumentace relevantní pro tuto smlouvu, jsou smluvní strany povinny se jí řídit. Zadávací dokumentace, společně s řídícími dokumenty (např. Směrnice pro změnová řízení projektů, Směrnice stanovující pravidla pro oponentní řízení), vztahujícími se k realizaci projektů, jsou dostupné na internetové adrese xxxx://xxx.xxxx.xx.
3) Ujednání obsažená v této smlouvě mají v případě rozporu přednost před všeobecnými podmínkami, schváleným návrhem projektu a zadávací dokumentací. Ustanovení všeobecných podmínek mají v případě rozporu přednost před ustanoveními schváleného návrhu projektu. Příloha č. 3 - tabulky uznaných nákladů projektu má v případě rozporu přednost před Přílohou č. 1 - schválený návrh projektu. Ustanovení této smlouvy a přílohy 1 až 3 mají přednost před Přílohou č. 4 – smlouva o spolupráci.
4) Práva a povinnosti smluvních stran vyplývající ze smlouvy přecházejí na případné právní nástupce smluvních stran. Příjemce je oprávněn postoupit práva a povinnosti z této smlouvy třetí osobě pouze na základě předchozího písemného souhlasu poskytovatele.
5) Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dalšími účastníky jsou upraveny ve smlouvě o spolupráci, která je přílohou č. 4 ke smlouvě.
6) Nedílnou součástí smlouvy jsou tyto přílohy:
a) Příloha č. 1 - schválený návrh projektu;
b) Příloha č. 2 - Všeobecné podmínky;
c) Příloha č. 3 - tabulky uznaných nákladů projektu;
d) Příloha č. 4 - smlouva o spolupráci;
7) Smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž poskytovatel a příjemce obdrží po jednom stejnopisu. Každý stejnopis má platnost originálu.
8) Příjemce prohlašuje a podpisem smlouvy stvrzuje, že jím uvedené údaje, na jejichž základě je uzavřena smlouva a poskytnuta podpora poskytovatelem, jsou správné, úplné a pravdivé.
9) Smluvní strany prohlašují, že si smlouvu přečetly, s jejím obsahem souhlasí, a že byla sepsána na základě jejich pravé a svobodné vůle, prosté omylu, a na důkaz toho připojují své podpisy.
Podpisy smluvních stran
Za poskytovatele:
V Praze | dne |
Xxx Xxxxxxx | |
předsedkyně Technologické agentury ČR |
Za příjemce:
……………………………………………………………………..
V | dne |
……………………………. |
Všeobecné podmínky
Část A – Řešení projektu
Článek 1 Obecná ustanovení
1) Všeobecné podmínky jsou nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu (dále jen „smlouva“).
2) Základní ustanovení smlouvy mají v případě rozporu přednost před ustanoveními všeobecných podmínek.
3) V případě, že se kterékoli ustanovení všeobecných podmínek stane neplatným či nevymahatelným, nebude to mít vliv na platnost ostatních ustanovení smlouvy.
Článek 2 Vymezení pojmů
1. Pro účely smlouvy se rozumí:
a) „Dalším účastníkem“ organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva zabývající se výzkumem a vývojem, nebo právnická nebo fyzická osoba, jejíž podíl na projektu je vymezen ve schváleném návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu o spolupráci;
b) „Implementačním plánem výsledků projektu“ příjemcem předkládaný plán na využití výsledků projektu, jejich stručný popis, vymezení, stupeň důvěrnosti, uvedení nákladů apod.;
c) „Komerčním využitím“ přímé nebo nepřímé použití vnesených práv nebo výsledků projektu pro vývoj výrobku nebo technologie a jejich uplatnění na trhu nebo pro koncepci a poskytování služeb;
d) „Podnikem“ se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost. Při určení kategorie mikropodniku, malého a středního podniku se vychází z definice uvedené v Nařízení Komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES
prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách). Velkým podnikem je pak podnik, který nesplňuje definici ani jednoho z výše uvedených typů podniků;
e) „Podporou“ účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté poskytovatelem formou dotace v návaznosti na výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích;
f) „Poskytovatelem“ Česká republika – Technologická agentura České republiky, která jako správce kapitoly státního rozpočtu rozhoduje o poskytnutí podpory na řešení projektů ve výzkumu, vývoji a inovacích, a která tuto podporu poskytuje;
g) „Použitím účelové podpory“ převod z bankovního účtu příjemce, a to buď formou přímé platby dodavatelům, převodem na bankovní účet dalšího účastníka projektu k financování projektu z účelové podpory, popř. ponecháním na vlastním účtu za účelem budoucích hrazení uznaných nákladů projektu, stejně jako převodem na jiný vlastní bankovní účet či do vlastní pokladny v případech, kdy uznané náklady byly již uhrazeny z neveřejných zdrojů. V případě převodu na jiný vlastní bankovní účet či do vlastní pokladny je příjemce povinen tento převod doložit soupisem uhrazených nákladů;
h) „Poznatky“ výsledky a informace ze všech projektů, které byly řešeny v souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje. K poznatkům dále patří autorská práva a práva k výsledkům na základě návrhu patentu nebo jeho udělení, zlepšovacích návrhů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, chráněných druhů a dalších rozhodnutí nebo jinak srovnatelných ochranných opatření;
i) "Pracovními balíčky" veškeré činnosti projektu rozdělené na logicky ucelené části (pracovní balíčky), pokud tak požadují pravidla příslušné veřejné soutěže, v nichž se řeší jednotlivé výzkumné úkoly, na kterých pracují konkrétní účastníci projektu s rozpočtem na daný pracovní balíček uvedeným v projektu. Mezi pracovními balíčky musí existovat návaznost a propojenost tak, aby společně tvořily ucelený soubor činností směřujících k naplňování cílů projektu;
j) „Programem“ soubor věcných, časových a finančních podmínek pro aktivity potřebné k dosažení cílů výzkumu a vývoje formulovaných poskytovatelem, které poskytovatel vyhlašuje ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji;
k) „Projektem“ soubor podmínek pro činnosti potřebné k dosažení stanovených cílů výzkumu a vývoje uvedených ve schváleném návrhu projektu;
l) „Předmětem duševního vlastnictví“ majetek nehmotné povahy, kterým jsou díla chráněná podle práva autorského a práv s tímto právem souvisejících a předměty spadající pod průmyslově právní ochranu, tj. technická řešení (patenty, užitné vzory, případně topografie polovodičových výrobků), předměty průmyslového výtvarnictví a designu (průmyslové vzory), označení výrobků a služeb (ochranné známky, označení původu, zeměpisná označení, obchodní firma) a dále především obchodní tajemství a know-how (psané i nepsané výrobní, obchodní a jiné zkušenosti);
m) „Příjemcem“ právnická osoba, fyzická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto;
n) „Přístupovými právy“ licence a práva na využití vnesených práv a výsledků projektu;
o) „Rozpočtovými pravidly“ zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů;
p) „Rozšiřováním“ uvedení výsledků projektu ve známost všemi vhodnými prostředky (vyjma zveřejnění formálně chráněných výsledků projektu) za účelem vědecko- technického pokroku;
q) „Řešitelem“ osoba odpovědná příjemci za odbornou úroveň projektu;
r) „Smlouvou o spolupráci“ smluvní uspořádání mezi příjemcem a dalšími účastníky, která tvoří součást návrhu projektu;
s) „Smlouvou o využití výsledků“ se rozumí smlouva uzavřená mezi příjemcem a uživatelem o právech a využití výsledků s obsahovými náležitostmi dle ustanovení
§ 11 odst. 2 zákona o podpoře výzkumu a vývoje;
t) „Smluvními stranami“ příjemce a poskytovatel;
u) „Uznanými náklady projektu“ takové způsobilé náklady ve výzkumu, vývoji a inovacích ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 l) Zákona, které poskytovatel schválí jako nutné pro řešení projektu a které budou vynaloženy během jeho řešení, jsou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným aktivitám;
v) „Veřejnou podporou“ každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy;
w) „Vnesenými právy“ práva k poznatkům, které jsou ve vlastnictví příjemce resp. dalších účastníků před uzavřením smlouvy nebo které získají paralelně, avšak mimo provádění smlouvy, a které jsou nezbytné pro řešení projektu. K vneseným právům patří práva k předmětům duševního vlastnictví;
x) „Vstupními informacemi“ společný pojem pro veškeré vstupní informace včetně předmětu duševního vlastnictví, které jsou ve vlastnictví příjemce a dalších účastníků (s výjimkou výsledků a dříve získaných vstupních informací, se kterými se dosud nakládá podle jiné samostatné smlouvy nebo rozhodnutí), které nejsou běžně dostupné a jsou majitelem utajovány;
y) „Výsledky projektu“ nové informace a technické poznatky ve výzkumu a vývoji, vzniklé činností v rámci řešení projektu nebo jejich využití včetně práv k předmětům duševního vlastnictví;
z) „Vyšší mocí“ objektivně nepředvídatelná a neodvratitelná událost, která má bezprostřední vliv na řešení projektu a dosažení jeho cílů a která není závislá na smluvních stranách a smluvní strany ji nemohou ovlivnit;
aa) „Využitím“ přímé nebo nepřímé použití vnesených práv nebo výsledků projektu k výzkumným nebo komerčním účelům;
bb) „Výzkumnou organizací“ právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem jejímž hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií; jde-li o územní samosprávný celek, ustanovení o hlavním účelu výzkumné organizace se vztahuje na jeho organizační složku. Zisk zpětně investuje do činností podle předchozí věty a má povinnost zajišťovat ke svým výzkumným kapacitám nebo výsledkům nepřednostní přístup, stejně jako povinnost vést oddělenou účetní evidenci pro svou hospodářskou a nehospodářskou činnost;
cc) „Zákonem“ zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů;
dd) „Způsobilými náklady“ takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v součinnosti s nimi.
Článek 3 Poskytnutí podpory
1) Poskytovatel poskytuje příjemci podporu na řešení projektu v návaznosti na výsledky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji v programu poskytovatele, a to na základě smlouvy a za podmínek v ní uvedených.
2) Poskytovatel začne poskytovat podporu ve lhůtě do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy.
3) U víceletých projektů ve druhém roce řešení poskytovatel začne poskytovat podporu do 60 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku v případě, že jsou splněny povinnosti příjemce vyplývající ze smlouvy a že jsou zařazeny údaje do Informačního systému výzkumu a experimentálního vývoje a inovací.
4) Poskytovatel poskytne podporu takto:
a) příjemci – právnické osobě, veřejné vysoké škole a veřejné výzkumné instituci převodem z bankovního účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce;
b) příjemci – příspěvkové organizaci a fyzické osobě převodem z výdajového bankovního účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce;
c) příjemci – organizační složce státu nebo organizační složce ministerstva přesunem prostředků státního rozpočtu pomocí rozpočtového opatření.
5) Podpora se považuje za poskytnutou dnem, kdy jsou finanční prostředky podpory uvolněny z bankovního účtu poskytovatele nebo schválením rozpočtového opatření Ministerstvem financí ČR.
Článek 4
Práva a povinnosti příjemce a dalších účastníků
1) Příjemce je povinen projekt řešit v souladu s platnou právní úpravou, schváleným návrhem projektu, všeobecnými podmínkami a dalšími podmínkami uvedenými ve smlouvě.
2) Příjemce je povinen použít podporu v souladu s podmínkami, účelem a způsobem stanovenými smlouvou a pravidly veřejné podpory. Použije-li příjemce podporu v rozporu s těmito podmínkami, obecnými právními předpisy a vymezeným účelem, jedná se o porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel.
3) Příjemce je zároveň povinen zajistit, aby výše uvedená pravidla byla dodržována také dalšími účastníky.
4) Příjemce je povinen zahájit řešení projektu nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy a ukončit řešení projektu nejpozději ke dni ukončení řešení projektu.
5) Příjemce je povinen řešení projektu ukončit nejpozději ke dni ukončení řešení projektu. Řešení projektu se považuje za ukončené rovněž v případě předčasného zastavení řešení projektu v souvislosti s ukončením smlouvy.
6) Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o veškerých změnách, týkajících se jeho osoby nebo dalšího účastníka a o jakýchkoliv dalších změnách a skutečnostech,
které by mohly mít vliv na řešení a cíle projektu, které nastaly v době ode dne nabytí platnosti smlouvy, a to ve lhůtě do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové změně nebo skutečnosti příjemce dozvěděl. Pokud příjemce neinformuje poskytovatele dle předchozí věty, jedná se o závažné porušení smluvní povinnosti.
7) Příjemce je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat poskytovatele o svém pravomocném odsouzení pro trestný čin dotýkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory.
8) Příjemce je povinen seznámit se s dokumentem „Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR“, který je dostupný na webových stránkách poskytovatele, a postupovat v souladu s ním za účelem informování veřejnosti o tom, že projekt resp. jeho výstupy a výsledky, byl nebo je spolufinancován z prostředků TA ČR. Příjemce odpovídá za to, že podle tohoto dokumentu budou postupovat i další účastníci.
Článek 5 Účast třetích stran
1) Příjemce je povinen před podpisem smlouvy uzavřít smlouvu o spolupráci s dalšími účastníky projektu, kteří byli uvedeni v návrhu projektu. Příjemce je vůči poskytovateli odpovědný za soulad těchto smluv s aplikovatelnou právní úpravou a s touto smlouvou. V případě jakéhokoliv rozporu je příjemce povinen takový rozpor odstranit například formou uzavření dodatku k těmto smlouvám. Příjemce je povinen veškeré právní úkony měnící nebo rušící takové smlouvy bez zbytečného odkladu předložit poskytovateli.
2) Příjemce se zavazuje stanovenou část poskytnuté podpory, jejíž výše pro dané období je uvedena v příloze č. 3 smlouvy, převést ze svého bankovního účtu na bankovní účty dalších účastníků projektu v souladu se smlouvou o spolupráci. Převedení stanovené části účelové podpory se považuje pouze za převod finančních prostředků a nepovažuje se za úplatu za uskutečněné zdanitelné plnění. Pokud příjemce nepřevede dalšímu účastníku část poskytnuté podpory nejpozději ke dni stanovenému ve smlouvě o spolupráci, anebo alespoň bez zbytečného odkladu v případě, že tento den není smlouvou o spolupráci stanoven, dopustí se neoprávněného použití podpory.
3) Každá smlouva o spolupráci musí obsahovat ustanovení, dávající poskytovateli stejná práva týkající se provádění kontroly řešení projektu dalším účastníkem projektu, jaká má poskytovatel vůči příjemci.
Článek 6
Ukončení řešení projektu a ukončení smlouvy
1) Smlouva je ukončena:
a) 180. kalendářní den ode dne ukončení řešení projektu;
b) dnem doručení odstoupení od smlouvy poskytovatelem nebo příjemcem;
c) dnem nabytí účinnosti dohody o ukončení platnosti smlouvy.
2) Poskytovatel je oprávněn od smlouvy odstoupit v případě, že:
a) příjemce se dopustil jednání (včetně nečinnosti v případech, kdy měl povinnost jednat), kterým sám porušil pravidla veřejné podpory, nebo v důsledku něhož dojde k porušení pravidel veřejné podpory na straně poskytovatele;
b) příjemce uvedl neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje nebo jiné skutečnosti ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo při uzavření smlouvy s úmyslem získat podporu nebo jinou výhodu;
c) příjemce nezahájil řešení projektu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy;
d) příjemce použil podporu v rozporu s účelem anebo na jiný účel, než na který mu byla ve smyslu smlouvy poskytnuta;
e) příjemce jiným závažným způsobem porušil své smluvní povinnosti;
f) příjemce nesplnil povinnosti nebo jiné podmínky stanovené smlouvou ani poté, co jej poskytovatel k tomu písemně vyzval a stanovil mu náhradní dobu k jejich splnění; náhradní doba k plnění nesmí být kratší než 30 kalendářních dnů;
g) pokud další pokračování na řešení projektu pozbude účelnosti, a to z důvodu paralelního řešení stejného nebo obdobného projektu jiným příjemcem s lepšími výsledky, a to i v jiném programu, anebo z důvodu zastarání očekávaných výsledků projektů v důsledku existence jiných lépe využitelných metod a postupů;
h) pokud je zřejmé, že postup při řešení projektu nevede k očekávaným výsledkům;
i) dále v případě, že příjemce:
● vstoupil do likvidace;
● byla na něj vyhlášena nucená správa podle zvláštních právních předpisů;
● vůči jeho majetku probíhá insolvenční řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku;
● insolvenční návrh byl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení;
● byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem podniku;
● byl na něj vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 1 odst. 6 písm. a) nařízení o blokových výjimkách;
● xxxxx se stal podnikem v obtížích ve smyslu definice čl. 1 odst. 7 nařízení o blokových výjimkách;
● příjemce jako právnická nebo fyzická osoba byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku.
pokud by některá tato skutečnost mohla dle názoru poskytovatele ovlivnit řešení projektu nebo zájmy poskytovatele;
j) nastane případ předvídaný v čl. 3 odst. 6 smlouvy;
k) shledá, že pro odstoupení od smlouvy existuje jiný závažný důvod předpokládaný ve smlouvě.
Poskytovatel není oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, kdy porušení povinností příjemcem nebo dalším účastníkem bylo způsobeno výlučně nedodržením povinností poskytovatele.
3) Odstoupení od smlouvy nabývá účinnosti dnem doručení písemného a odůvodněného oznámení o odstoupení příjemci. Smluvní strany jsou si povinny vzájemně řádně vypořádat svá práva a povinnosti.
4) V případě, že se plnění povinností smluvních stran vyplývajících ze smlouvy stane nemožným a povinnost plnit zanikne, uzavřou smluvní strany písemnou dohodu o vzájemném vypořádání. Plnění povinností smluvních stran není nemožným, lze-li je uskutečnit za ztížených podmínek nebo až po sjednaném termínu plnění.
5) Dohoda o ukončení platnosti smlouvy musí obsahovat důvod tohoto ukončení a další podmínky ukončení, včetně povinnosti předložit řádné vyúčtování uznaných nákladů projektu a vypořádání podpory poskytnuté na základě smlouvy.
Článek 7
Vrácení podpory a sankce
1) Příjemce je povinen vrátit podporu, pokud se dopustí jednání (včetně nečinnosti v případech, kdy měl povinnost jednat), kterým sám poruší pravidla veřejné podpory, nebo v důsledku něhož dojde k porušení pravidel veřejné podpory na straně poskytovatele.
2) V případě, že nebude efektivně vyčerpána část poskytnuté podpory za příslušný rok, je příjemce povinen vrátit poskytovateli nevyčerpanou část podpory do 14 dnů poté, co se dozví, že příslušnou část podpory nevyčerpá a to následovně, nestanoví-li smlouva jinak:
a. do 31. prosince daného roku vrací příjemce na účet 3125001/0710
b. v následujícím roce vrací příjemce na účet 6015-3125001/0710. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou nevyužitou podporu převést do fondu účelově určených prostředků, nejvýše však 5 % objemu podpory poskytnuté jim v daném kalendářním roce, přičemž zbytek podpory jsou povinny vrátit podle předchozí věty.. Převod účelově určených prostředků veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce oznámí poskytovateli v průběžné zprávě.
3) V případě odstoupení od smlouvy poskytovatelem či příjemcem nebo uzavření dohody
o předčasném ukončení smlouvy podle ustanovení článku 6 všeobecných podmínek s výjimkou odst. 2 písm. j) je příjemce povinen vrátit poskytnutou podporu poskytovateli v plné výši. V případě odstoupení poskytovatelem je příjemce k vrácené podpoře povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, z poskytnuté podpory, a to za dobu ode dne připsání poskytnuté podpory, která má být vrácena, na bankovní účet příjemce do dne jejího vrácení.
4) V případě, že příjemce použije poskytnutou podporu nebo její část v rozporu s podmínkami, účelem nebo způsobem stanovenými smlouvou, a poskytovatel neodstoupil od smlouvy z tohoto důvodu podle ustanovení článku 6 všeobecných podmínek, je příjemce povinen takto neoprávněně použité prostředky vrátit poskytovateli, a to ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy byla tato skutečnost poskytovatelem písemně oznámena příjemci.
5) V případě, že u příjemce nebo dalšího účastníka byly po ukončení platnosti smlouvy zjištěny na základě provedené kontroly závažné finanční nesrovnalosti nebo podvod, může poskytovatel od příjemce písemně požadovat vrácení poskytnuté podpory v celé výši. K vrácené podpoře je příjemce povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, z poskytnuté podpory, a to za dobu ode dne připsání poskytnuté podpory, která má být vrácena, na bankovní účet příjemci do dne jejího vrácení.
6) Příjemce není povinen vracet tu část podpory poskytnuté mu poskytovatelem, u které prokáže, že ji využil v dobré víře.
7) Výše uvedené smluvní pokuty nelze uložit v případech, které naplňují skutkovou podstatu porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1, písm. b) rozpočtových pravidel.
8) V případě, kdy poskytovatel zjistí, že příjemce porušuje závažným způsobem své smluvní závazky, je poskytovatel oprávněn bez ohledu na skutečnost, zda z uvedeného důvodu od této smlouvy odstoupil, vyloučit návrhy projektů podané příjemcem do veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji vyhlášených poskytovatelem. Toto oprávnění může poskytovatel využít pouze na základě písemného oznámení doručeného příjemci před vyhlášením nejbližší veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vyhlašované poskytovatelem, přičemž vyloučení se může vztahovat maximálně na příslušné veřejné soutěže vyhlašované poskytovatelem v následujících třech letech od doručení výše uvedeného oznámení.
9) V případě, kdy příjemce poruší jakýkoliv svůj smluvní závazek, je poskytovatel oprávněn na základě písemného upozornění pozastavit příjemci poskytování podpory, a to až do doby, než dojde ze strany příjemce ke splnění všech jeho smluvních povinností. Doba, po kterou bylo poskytování podpory přerušeno, nebo doba od zastavení poskytování podpory do ukončení smlouvy se posuzují jako doba, po kterou projekt nebyl řešen z objektivních důvodů. Ustanovením tohoto odstavce nejsou dotčena práva poskytovatele stanovená smlouvou. Příjemci nenáleží náhrada škody, která mu vznikne v důsledku přerušení nebo zastavení poskytování podpory.
10) Tímto článkem není dotčen nárok poskytovatele na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku neplnění smlouvy příjemcem. Smluvní pokuty dle této smlouvy nezahrnují náhradu škody a aplikují se nad rámec dalších sankcí vyplývajících z právních předpisů nebo z této smlouvy.
Část B – Poskytování informací, mlčenlivost a předávání zpráv
Článek 8 Poskytování informací
1) Poskytovatel je oprávněn zveřejnit všeobecné informace o projektu, a to jmenovitě identifikaci smluvních stran, název projektu, cíle projektu, uznané náklady projektu, výši podpory poskytovatele, identifikaci fyzických osob odpovědných za odbornou úroveň projektu a další informace v rozsahu stanoveném platnými právními předpisy. Zároveň má povinnost řídit se ustanoveními o poskytování informací o výzkumu, vývoji a inovacích v zákoně o podpoře výzkumu a vývoje.
2) Všechny zprávy, kromě redakčně upravené závěrečné zprávy z řešení projektu, zůstanou důvěrnými s výhradou, že poskytovatel může předložit tyto zprávy ostatním orgánům státní správy České republiky, oběma komorám Parlamentu České republiky, Kanceláři prezidenta republiky, soudům a Radě pro výzkum, vývoj a inovace jako důvěrné a v rozsahu požadovaném těmito institucemi.
3) Smluvní strany jsou povinny považovat všechny informace vztahující se k řešení projektu a k výsledkům projektu, kromě shora uvedených informací určených ke zveřejnění, za důvěrné.
4) Při jakémkoliv předávání nebo zveřejňování informací týkajících se projektu a výsledků projektu, včetně konferencí, bude zveřejněna informace o podpoře poskytovatele poskytnuté na základě smlouvy a o příslušnosti k programu výzkumu a vývoje poskytovatele.
5) Příjemce je na požádání povinen udělit poskytovateli bezplatné, nevýlučné a neodvolatelné právo předkládat, rozmnožovat a rozšiřovat vědecké, technické a jiné
články z časopisů, konferencí a informace z ostatních dokumentů týkajících se projektu, uveřejněných příjemcem nebo s jeho souhlasem.
6) Smluvní strany jsou povinny zveřejnit pravdivé a včasné informace o projektu a výsledcích projektu.
7) Pokud je předmět řešení projektu předmětem obchodního tajemství, důvěrnou informací nebo utajovanou informací podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, v platném znění (dále jen „utajovaná informace“), musí smluvní strany poskytnout konkrétní informace o projektu a jeho výsledcích tak, aby byly zveřejnitelné. Pokud je předmět řešení projektu utajovanou informací, předají smluvní strany úplné údaje o projektu a jeho výsledcích postupem stanoveným zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, v platném znění.
8) Příjemce je povinen při změně smlouvy předat poskytovateli informace o změně údajů zveřejňovaných v Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Článek 9 Mlčenlivost
1) Smluvní strany jsou povinny zajistit mlčenlivost o všech informacích, které jim jako důvěrné byly poskytnuty a jejichž předání dalším subjektům by mohlo být pro toho, kdo je poskytl, nevýhodné.
2) V případě, že jsou smluvní strany na základě smlouvy oprávněny poskytovat informace třetím stranám, jsou povinny zajistit, aby tyto třetí strany zachovávaly mlčenlivost o těchto informacích, které jim byly poskytnuty jako důvěrné, a používaly je jen k účelům, k nimž jim byly předány.
3) Smluvní strany jsou povinnosti zachovávat mlčenlivost zproštěny,
a) pokud se obsah informací, které jim byly poskytnuty jako důvěrné, stane veřejně přístupným, a to na základě jiných činností prováděných mimo rámec smlouvy nebo na základě opatření, která nesouvisí s řešením projektu;
b) pokud byl požadavek zachovávat mlčenlivost odvolán těmi, v jejichž prospěch byla tato povinnost stanovena.
Článek 10 Zprávy o řešení projektu
1) Průběžná zpráva
a) Průběžnou zprávu o postupu řešení projektu předkládá příjemce za každý rok řešení. Průběžná zpráva obsahuje zejména souhrn postupu prací na projektu, plnění povinností předávání informací do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (podle § 31 zákona), případné odchylky od schváleného plánu (věcného a finančního) projektu a dosažené výsledky projektu za uplynulé období s uvedením způsobu jejich ochrany v souladu s článkem 14, odstavcem 1 všeobecných podmínek.
b) Průběžná zpráva se předkládá do 15. ledna následujícího kalendářního roku, nestanoví-li poskytovatel jinak.
c) Tuto zprávu je třeba předložit poskytovateli v elektronické i listinné podobě.
2) Mimořádná zpráva
a) Xxxxxxxxxx zprávu je třeba předložit poskytovateli na základě jeho písemné žádosti. V této písemné žádosti stanoví poskytovatel termín, rozsah a způsob předložení této zprávy. Poskytovatel má právo si ji vyžádat zejména v případě jeho podezření, že příjemce nebo další účastník postupují při řešení projektu v rozporu s výše uvedenými pravidly.
3) Závěrečná zpráva
a) Závěrečná zpráva z řešení projektu se týká veškerých prací, dosažených cílů, výsledků projektu, uznaných nákladů projektu a závěrů. Závěrečná zpráva z řešení projektu zahrnuje mj. i vyúčtování uznaných nákladů projektu, včetně finančního vypořádání za celé období řešení projektu a vyúčtování poskytnuté podpory. Spolu se závěrečnou zprávou z řešení projektu musí být předložena rovněž její vázaná redakčně upravená verze zpracovaná tak, aby poskytla třetím stranám natolik dostatečnou informaci o dosažených výsledcích projektu, že mohou požádat o udělení licence. Nedílnou součástí závěrečné zprávy z řešení projektu je implementační plán výsledků projektu a právně závazná smlouva o využití výsledků projektu.
b) Závěrečnou zprávu z řešení projektu je třeba předložit poskytovateli nejpozději ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne ukončení řešení projektu. Tuto zprávu je třeba předložit poskytovateli v tištěné a elektronické podobě. Zpráva musí obsahovat razítko příjemce a podpis příjemce fyzické osoby nebo podpis statutárního orgánu příjemce s oprávněním jednat jménem/za příjemce a podpis a razítko osoby odpovědné za vyúčtování poskytnuté podpory.
c) Odborné posouzení závěrečné zprávy bude zajištěno Radou programu.
4) Výše uvedené zprávy musí být příjemcem podepsány (oprávněnou osobou), jinak se považují za nepředložené.
5) Poskytovatel požaduje od příjemce předání výše uvedených zpráv, včetně návrhu implementačního plánu výsledků projektu a návrhu smlouvy na uplatnění výsledků, odděleně jako jednotlivé samostatné celky.
6) Poskytovatel může stanovit ve smlouvě další podmínky s ohledem na povahu dané veřejné soutěže, zejména požadovat upřesňující informace, pokud se projekt dělí na pracovní balíčky.
Část C – Vlastnictví hmotného majetku pořízeného pro výzkum, přístupová práva, práva
k výsledkům a jejich využití
Článek 11 Vlastnictví hmotného majetku
1) Vlastníky hmotného majetku potřebného k řešení projektu, který však v souladu se zadávací dokumentací není pořízen z poskytnuté podpory, jsou příjemce nebo další účastníci, kteří si uvedený majetek pořídili nebo ho při řešení projektu vytvořili.
2) Pokud se na pořízení nebo vytvoření hmotného majetku podílí více účastníků, jsou vlastníky v poměru, který si mezi sebou dohodli ve smlouvě o spolupráci.
3) Je-li příjemcem nebo dalším účastníkem organizační složka územního samosprávného celku, je vlastníkem takového hmotného majetku územní samosprávný celek.
Článek 12
Implementační plán výsledků projektu a smlouva o využití výsledků
1) Návrh implementačního plánu výsledků projektu předkládá příjemce společně se závěrečnou zprávou. Návrh implementačního plánu výsledků projektu musí zahrnovat zejména všechny nároky na práva k výsledkům projektu a návrhy na využití výsledků projektu v časovém harmonogramu a shrnout veškeré skutečnosti z předchozích zpráv včetně těch, kterými se příjemce nehodlá dále komerčně ani výzkumně zabývat. Návrh implementačního plánu výsledků projektu musí být vypracován v souladu s podmínkami smlouvy a se schváleným návrhem projektu.
2) Poskytovatel schvaluje návrh implementačního plánu výsledků projektu spolu se závěrečnou zprávou. Poskytovatel si vyhrazuje právo kontrolovat dodržování implementačního plánu výsledků po celou dobu platnosti plánu, min. však po dobu 3 let od ukončení projektu. Příjemce je povinen v souladu s průběžnou specifikací od poskytovatele po tuto dobu předkládat pravidelné zprávy o implementaci výsledků projektu za příslušný kalendářní rok. Formální náležitosti a termíny předkládání zpráv budou stanoveny poskytovatelem nejpozději ke dni předkládání implementačního plánu.
3) Příjemce je povinen informovat poskytovatele o každé změně ve schváleném implementačním plánu výsledků projektu, která podstatně mění podmínky využití výsledků, a to nejpozději ve lhůtě do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděl. Každou změnu ve schváleném implementačním plánu výsledků projektu schvaluje poskytovatel. Poskytovatel schvaluje změny schváleného implementačního plánu výsledků projektu písemně. Pokud se poskytovatel písemně nevyjádří k předložené změně schváleného implementačního plánu výsledků projektu ve lhůtě do 90 kalendářních dnů ode dne jejího předložení, považuje se tato změna za schválenou.
4) V případě, že budou výsledky v jakékoliv podobě a formě poskytnuty k využívání třetí osobě, příjemce předloží poskytovateli bez zbytečného odkladu po jejím uzavření, nejpozději však před ukončením řešení projektu, smlouvu o využití výsledků. V případě neuzavření smlouvy o využití výsledků podle předchozí věty je příjemce povinen ji uzavřít s dalším účastníkem, popř. dalšími účastníky a předložit poskytovateli bez zbytečného odkladu po jejím uzavření, nejpozději však před ukončením řešení projektu.
5) Smlouva o využití výsledků musí obsahovat kromě zákonných náležitostí oprávnění poskytovatele kontrolovat průběh plnění schváleného implementačního plánu výsledků (tzv. kontrola etap schváleného implementačního plánu výsledků). Dle § 11 zákona č. 130/2002 Sb. Patří mezi náležitosti smlouvy o využití výsledků zejména:
a) název a identifikační údaje projektu;
b) vymezení výsledků a jejich srovnání s cíli projektu;
c) úprava vlastnických a užívacích práv k výsledkům podle § 16 zákona č. 130/2002 Sb.;
d) způsob využití výsledků a doba, ve které budou výsledky využity, nejdéle však do 5 let od ukončení řešení projektu;
e) rozsah stupně důvěrnosti údajů a způsob nakládání s nimi podle zvláštních právních předpisů;
f) sankce za porušení smlouvy;
g) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.
6) Smlouva o využití výsledků musí být uzavřena v souladu s podmínkami smlouvy.
7) V případě, že by smlouva o využití výsledků nebyla uzavřena do doby ukončení řešení projektu, bude příjemce povinen poskytovateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 15 % uznaných nákladů projektu. V případech zvláštního zřetele hodných může poskytovatel na základě písemného zdůvodnění nemožnosti komerčního využití výsledku poskytnutého příjemcem rozhodnout, že tuto smluvní pokutu neuplatní. Zároveň je příjemce povinen poskytovateli nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení řešení projektu předložit čestné prohlášení, ve kterém prohlásí, že na základě zjištění příjemce aktuálně nejsou výsledky způsobilé ke komerčnímu využití, a že se zavazuje uzavřít smlouvu
o využití výsledků ve lhůtě stanovené ve schváleném implementačním plánu výsledků projektu. V případě, že příjemce ani v takto dodatečně stanovené lhůtě smlouvu o využití výsledků neuzavře, dopustí se obecného porušení pravidel veřejné podpory v souladu s článkem 6 odstavce 2 písmene a) a článkem 7 odstavce 1 všeobecných podmínek.
Článek 13
Práva k výsledkům projektu
1) Všechna práva k výsledkům projektu patří příjemci a dalším účastníkům v poměru dle příslušných právních předpisů upravujících práva k předmětům duševního vlastnictví.
2) Výkon majetkových práv k výsledkům projektu náleží příjemci a dalším účastníkům dle prvního odstavce tohoto článku, pokud neposkytli tato práva třetím osobám; tím nejsou dotčeny povinnosti stanovené v článku 15 těchto všeobecných podmínek.
3) Příjemce ručí za právní nezávadnost projektu, tj. ručí za to, že výsledky projektu nezasahují do práv k předmětům duševního vlastnictví nebo jiných práv třetích osob, a to pro jakékoliv využití výsledků projektu v České republice i v zahraničí. Záruky působí i ve vztahu k dalším účastníkům.
4) Mohou-li si u některého z účastníků činit nároky na práva k výsledkům projektu třetí osoby, je příjemce povinen provést taková opatření nebo uzavřít takové smlouvy, aby tato práva byla vykonávána v souladu s jeho povinnostmi vyplývajícími ze smlouvy.
5) Postoupí-li příjemce majetková práva k výsledkům projektu třetím osobám, je povinen zajistit odpovídajícími opatřeními nebo smlouvami, aby jeho povinnosti vyplývající ze smlouvy přešly na nového nositele majetkových práv tak, aby byly zajištěny zájmy poskytovatele vyplývající ze smlouvy.
Článek 14 Ochrana výsledků projektu
1) Příjemce mající majetková práva k výsledkům projektu, která mohou být využita, zajistí bez zbytečného prodlení, aby tyto výsledky projektu byly přiměřeně a účinně chráněny. O způsobu ochrany bude příjemce poskytovatele informovat v závěrečné zprávě. Další podrobnosti ochrany výsledků projektu, včetně způsobu a doby této ochrany stanoví příjemce v návrhu implementačního plánu výsledků projektu.
2) Příjemce může zveřejnit informace o výsledcích projektu, ke kterým má majetková práva, pokud jejich zveřejněním není dotčena jejich ochrana. Součástí zveřejnění informace o výsledcích z řešení projektu musí být informace o zdroji podpory a podpoře poskytovatele v rámci této smlouvy.
3) Další účastníci musí být o záměru a o předpokládaném termínu zveřejnění předem informováni tak, aby mohli uplatnit svá práva. Další podrobnosti k informační povinnosti příjemce jsou uvedeny ve smlouvě o spolupráci.
Článek 15
Využití výsledků projektu
1) Příjemce je povinen si zajistit ochranu k výsledkům projektu, které jsou předmětem využití dle této smlouvy.
2) Příjemce se zavazuje, že výsledky projektu, ke kterým má majetková práva, využije nebo umožní jejich využití ve lhůtě stanovené ve schváleném implementačním plánu výsledků projektu, a to v souladu se smlouvou a se zájmy poskytovatele při respektování nezbytné ochrany práv k předmětům duševního vlastnictví a mlčenlivosti.
3) Lhůta na využití výsledků projektu dle schváleného implementačního plánu výsledků projektu je shodná se lhůtou, ve které mohou příjemce nebo další účastník nárokovat udělení přístupových práv za účelem využití výsledků.
4) Podrobnosti využití výsledků projektu budou stanoveny ve schváleném implementačním plánu výsledků projektu a ve smlouvě o využití výsledků.
5) V případě výsledku plně financovaného z veřejných prostředků je příjemce povinen zpřístupnit výsledky za stejných podmínek, stanovených ve smlouvě o využití výsledků, všem zájemcům o jejich využití.
6) V případě výsledku financovaného z veřejných prostředků ve výši přesahující 50 % a nižší než 100 % výše nákladů projektu je příjemce povinen za podmínek stanovených ve smlouvě o využití výsledků přednostně poskytnout výsledky těm subjektům, které se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely.
7) V případě výsledku podílově financovaného z veřejných prostředků ve výši dosahující 50 % nebo méně nákladů projektu musí být součástí smlouvy o využití výsledků dohoda o způsobu a termínech využití výsledků s těmi subjekty, které se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely.
8) Příjemce je oprávněn poskytnout výsledky subjektu, pro nějž je výzkum prováděn, za nejvyšší možnou protihodnotu. Tuto povinnost příjemce splní, pokud výsledky poskytne pouze za úplatu minimálně ve výši odpovídající tržní ceně poskytovaných práv k duševnímu vlastnictví. V případě, že neexistuje tržní cena, je příjemce oprávněn poskytnout výsledky minimálně za cenu zahrnující náklady potřebné k dosažení výsledků projektu a přiměřený zisk. Při poskytování výsledků subjektu, který se podílel na podpoře z neveřejných zdrojů, bude výše úplaty za poskytnutí výsledků snížena o výši neveřejné podpory poskytnuté tímto subjektem.
9) Příjemce je oprávněn poskytnout výsledky spolupracujícímu subjektu pouze za úplatu minimálně ve výši odpovídající tržní ceně poskytovaných práv k duševnímu vlastnictví. Povinnost poskytnout výsledky za úplatu minimálně ve výši odpovídající tržní ceně poskytovaných práv k duševnímu vlastnictví je splněna, pokud příjemce bude v okamžiku uzavření smlouvy jednat tak, aby získal co nejvyšší možnou protihodnotu. Při poskytování výsledků subjektu, který se podílel na podpoře z neveřejných zdrojů, bude
výše úplaty za poskytnutí Výsledků snížena o výši neveřejné podpory poskytnuté tímto subjektem.
10) Příjemce je zároveň povinen informovat o svých závazcích dle tohoto článku a zejména o závazcích dle odstavce 8 a 9 subjekt, který se podílí na podpoře z neveřejných zdrojů. Příjemce je povinen na výzvu poskytovatele předložit poskytovateli důkaz o tom, že informoval subjekt poskytující podporu z neveřejných zdrojů ve smyslu tohoto ustanovení.
11) V případě, že příjemce nedodrží podmínky podle odstavců 8 a 9 tohoto článku, dopustí se závažného porušení smlouvy. Poskytovatel si vyhrazuje právo na posouzení, zda příjemce jednal v souladu s tímto článkem.
Část D – Finanční řízení Článek 16
Uznané náklady projektu
1) Všechny finanční prostředky poskytnuté poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter účelově určených finančních prostředků.
2) Uznané náklady musí splňovat následující podmínky:
● musí být vynaloženy v souladu s cíli programu a musí bezprostředně souviset s realizací projektu;
● být prokazatelně zaplaceny příjemcem či dalším účastníkem projektu;
● být doloženy průkaznými doklady;
● být přiměřené (musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým);
● být vynaloženy v souladu s principy:
○ hospodárnosti (minimalizace výdajů při respektování cílů projektu);
○ účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnost pro realizaci projektu);
○ efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu).
3) Za uznaný náklad se nepovažuje žádný náklad v rámci poskytnutého plnění mezi příjemcem a dalšími účastníky, stejně jako plnění mezi jednotlivými organizačními složkami příjemce či dalšího účastníka (tzv. vnitrofaktura).
4) Uznané náklady se dělí do následujících kategorií: Osobní náklady;
Investiční náklady
Náklady nebo výdaje na služby; Ostatní náklady:
a) Další provozní náklady nebo výdaje;
b) Cestovní náklady nebo výdaje;
c) Náklady nebo výdaje na získání a uznání práv k duševnímu vlastnictví (pro malé a střední podniky a výzkumné organizace);
d) Nepřímé náklady nebo výdaje (režie).
5) Jednotlivé kategorie uznaných nákladů zahrnují:
Osobní náklady
• Osobní náklady jsou náklady na mzdy nebo platy a povinné odvody na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a další zákonné povinnosti zaměstnavatele (např. fond kulturních a sociálních potřeb, sociální fond, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, apod.). Mzdy nebo platy, odměny z dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce pracovníků musí odpovídat schválenému mzdovému, platovému nebo jinému předpisu příjemce/dalšího účastníka. V případě náhrad jsou způsobilými náklady pouze náhrady za řádnou dovolenou u pracovníka s pevně stanoveným pracovním úvazkem v projektu. Náklady na stipendia studentů či mladých výzkumníků spolupracujících na řešení projektu jsou způsobilé ve výši odpovídající jejich zapojení na projektu.
Investiční náklady
a) Pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
● Náklady nebo výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nelze hradit z podpory programu Centra kompetence a nesmí v součtu přesáhnout 20 % z celkových způsobilých nákladů projektu.
● Uchazeč je povinen uvést v návrhu projektu, v jakém rozsahu a období bude dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek na projekt používán.
● Za způsobilé náklady nebo výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, které jsou nezbytné pro řešení projektu, je považována pouze ta část vstupní ceny investice, která je rovna výši nákladů na odpisy odpovídající délce trvání projektu, v rozsahu jeho využívání a době využívání pro potřeby řešení projektu vypočtené pomocí zavedených účetních postupů.
● Při odepisování lze použít účetní nebo daňové odpisy s následujícím omezením u účetních odpisů: v případě, že budou využity účetní odpisy, délka odepisování nesmí být kratší než doba stanovená u daňových odpisů (dle zákona č. 563/1991 Sb.).
Ostatní náklady
a) Další provozní náklady nebo výdaje
o Další provozní náklady nebo výdaje vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu (např. materiál, zásoby a drobný hmotný a nehmotný majetek);
o Náklady nebo výdaje na provoz, opravy, údržbu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku využívaného při řešení projektu, a to ve výši odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití;
o část odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve výši odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu, který nebyl pořízen z veřejných prostředků a není zahrnut do kategorie investiční náklady tohoto projektu.
o cestovní náklady nebo výdaje další provozní náklady nebo výdaje vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu (např. materiál, zásoby a drobný hmotný a nehmotný majetek);
o náklady nebo výdaje na provoz, opravy, údržbu a odpisy dlouhodobého majetku využívaného při řešení projektu, a to ve výši odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití dlouhodobého
b) Cestovní náklady nebo výdaje
o cestovní náklady nebo výdaje vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu a nezbytné pro jeho řešení, přičemž musí být prokazatelný přínos cesty pro řešení projektu;
o cestovní náhrady o ve výši, která je vymezena pro zaměstnavatele v § 109 odst. 3 Zákoníku práce.
c) náklady nebo výdaje na získání a uznání práv k průmyslovému h vlastnictví (pro malé a střední podniky a výzkumné organizace)
o pro malé a střední podniky a pro výzkumné organizace náklady nebo výdaje na získání práv k průmyslovému vlastnictví, které jsou výsledkem projektu (poplatky, překlady, rešerše)
Nepřímé náklady nebo výdaje (režie)
● nepřímé náklady nebo výdaje (režie) vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, např. administrativní náklady, výdaje na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby, pokud již nejsou uvedené v jiných kategoriích. Režijní výdaje se musí vztahovat k projektu a musí být vykazovány v souladu se zvolenou metodou vykazování.
Metodou vykazování je míněno:
a) Vykazování skutečných nepřímých nákladů, tzv. metodou „full cost“, kdy organizace má již existující systém a vnitřní směrnici, na jejichž základě přiřazuje jednotlivé nepřímé náklady danému projektu. Není možné zavést tuto metodu pouze pro projekty TA ČR. Takto vykázané nepřímé náklady se musí dokládat patřičnými účetními doklady. Výše nepřímých nákladů není limitována;
b) Vykazování nepřímých nákladů na základě pevné sazby ve výši 20 % ze součtu osobních nákladů, nákladů na služby a ostatních nákladů příjemce / dalšího účastníka v daném roce, tzv. „flat rate“. Takto vykázané nepřímé náklady se nemusí dokládat patřičnými účetními doklady.
Náklady nebo výdaje na služby (max. 20 % celkových uznaných nákladů)
● náklady nebo výdaje na služby vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu (např. pronájem přístrojů, náklady na konzultační a poradenskou činnost, testování, preklinické zkoušky, údržba přístrojů, pronájem prostor, pořádání konferencí, poradenství související s ochranou průmyslového vlastnictví k výsledkům projektu či publikace výsledků projektu,
sběr dat - tazatelská síť, publikace výsledků projektu.) Náklady za službu se rozumí náklad za externí službu tj. výkon od jiných účetních jednotek. Dodavatelem služeb nesmí být člen řešitelského týmu ani jiný zaměstnanec příjemce nebo dalšího účastníka nebo osoba spojená (ve smyslu § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) s příjemcem, dalším účastníkem, řešitelem nebo řešitelem dalšího účastníka;
● objem prostředků na nákup služeb je omezen na 20 % z celkových uznaných nákladů všech účastníků projektu za celou dobu řešení; náklady na ochranu práv duševního vlastnictví nejsou součástí 20 % limitu na služby.
• V případě, že příjemce pořizuje pro účely řešení projektu hmotný či nehmotný majetek nebo službu a zároveň nelze aplikovat výjimku podle § 8 odst. 5 (specifikace v návrhu projektu), je povinen postupovat podle příslušných ustanovení zákona o veřejných zakázkách platných pro dotovaného zadavatele s výjimkou § 2 odst. 3, tzn. vždy bez ohledu na míru či výši poskytnuté podpory.
• V případě, že pořizuje pro účely řešení projektu jiné dodávky než výše uvedené nebo stavební práce, je dotovaným zadavatelem v souladu s § 2 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, a to vždy bez ohledu na specifikaci v návrhu projektu.
• Předchozí dva odstavce se nepoužijí v případě příjemce či dalšího účastníka, který je veřejným či sektorovým zadavatelem a který vždy postupuje podle jemu příslušných ustanovení podle zákona o veřejných zakázkách.
Obecná pravidla ke způsobilým nákladům
• Podpora bude poskytována pouze na způsobilé náklady projektu vymezené v souladu se Zákonem a Rámcem.
• Nezpůsobilé náklady nebo výdaje jsou ty, které nejsou uvedeny mezi způsobilými nebo vznikly v souvislosti s jiným projektem. Nezpůsobilé náklady nebo výdaje nemohou být financovány ani spolufinancovány z poskytnuté podpory.
• Veškeré náklady musí prokazatelně souviset s předmětem projektu, dále musí být přiřazeny ke konkrétní činnosti v rámci projektu a také ke konkrétním kategoriím výzkumu a vývoje, tj. na aplikovaný výzkum nebo na experimentální vývoj.
• O všech vynaložených nákladech nebo výdajích projektu je uchazeč povinen vést oddělenou účetní evidenci v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění.
• V případě, že příjemce je plátcem daně z přidané hodnoty a tuto daň si uplatňuje u finančního úřadu, nelze ji považovat za způsobilý náklad.
• Za uznaný náklad budou považovány náklady, které vznikly v daném roce a byly uhrazeny do 31. 12. daného roku. Mzdy a režijní náklady mohou být uhrazeny v roce následujícím, a to do 15. ledna z prostředků předchozího roku (z podpory či neveřejných zdrojů).
Článek 17
Převod a změna uznaných nákladů projektu a podpory
1) V souladu s § 9 odst. 7) zákona mohou být uznané náklady a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu na celou dobu řešení změněny v průběhu řešení
maximálně o 50 % výše uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředků uvedených ve smlouvě, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
2) Změny výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy, musí splňovat podmínky podpory uvedené v zákoně a musí být schváleny poskytovatelem v souladu s odstavcem 6 až 8.
3) Přesuny mezi jednotlivými kategoriemi nákladů jsou možné bez schválení poskytovatelem, stanoví-li tak smlouva. Smlouva v takovém případě stanoví, mezi jakými kategoriemi a do jaké výše jsou přesuny možné. Přesuny mezi účastníky projektu nejsou možné.
4) Příjemce je povinen o případné přesuny mezi kategoriemi nákladů vyšší, než uvedené v odstavci 3 tohoto článku, písemně požádat poskytovatele v průběhu kalendářního roku bezprostředně poté, co u nich potřeba přesunu nastala, a jsou povinni přesuny řádně zdůvodnit. Poskytovatel pak rozhodnutím přesun schválí anebo zamítne.
5) Příjemce může požádat poskytovatele o změnu výše uznaných nákladů projektu a výše podpory, a to písemně nejpozději 60 kalendářních dnů před koncem kalendářního roku, ve kterém má být změna provedena.
6) Změna výše uznaných nákladů projektu nebo výše podpory na žádost se provádí písemným dodatkem ke smlouvě, který bude uzavřen do 60 dnů ode dne posouzení žádosti o změnu.
7) Příjemce nemá právní nárok na změnu výše uznaných nákladů projektu schválených poskytovatelem nebo na změnu výše poskytované podpory.
Článek 18
Evidence uznaných nákladů projektu
1) Příjemce a každý další účastník jsou povinni vést v účetnictví oddělenou účetní evidenci uznaných nákladů projektu financovaných z prostředků určených k řešení projektu pro každý jednotlivý projekt.
2) Příjemce je povinen poskytnout na žádost poskytovatele jakékoliv údaje pro potřeby kontroly projektu.
Článek 19 Neuznané náklady
1) Mezi položky uznaných nákladů nelze zahrnout:
● daň z přidané hodnoty, pokud je příjemce plátcem této daně a uplatňuje její odpočet;
● zisk příjemce;
● dluh a úroky z dluhů;
● cla;
● rezervy na možné budoucí ztráty a výdaje;
● kurzovní ztráty;
● leasing;
● náklady vynaložené bez právního důvodu, tj. v případě, kdy mezi příjemcem a třetí osobou, v jejíž prospěch příjemce vynakládá finanční prostředky, není žádný právní vztah (např. firma vyplatí finanční odměnu pracovníkovi bez platné dohody o provedení práce, firma zaplatí za materiál, aniž by učinila písemnou objednávku);
● stipendium;
● vybavení pracoviště, rekonstrukci budov nebo místností, které nesouvisí s projektem;
● klinické zkoušky;
● výdaje na průzkum trhu a marketingové studie;
● certifikace výrobků a služeb, které jsou či budou přímo obchodovány;
● náklady na zavádění do výroby;
● dodavatelem služeb nesmí být člen řešitelského týmu ani jiný zaměstnanec příjemce nebo dalšího účastníka nebo osoba spojená (ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmu) s příjemcem nebo dalším účastníkem.
Článek 20 Kontroly
1) Poskytovatel je oprávněn provádět kdykoliv kontrolu plnění cílů projektu, včetně kontroly čerpání a využití podpory a účelnosti vynaložených nákladů projektu. Finanční kontrola bude prováděna v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole a zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.
2) Příjemce je povinen umožnit poskytovateli či jím pověřeným osobám provádět komplexní kontrolu podle tohoto článku a zpřístupnit svou účetní evidenci související s projektem podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona o podpoře výzkumu a vývoje, a to kdykoli v průběhu řešení projektu nebo do deseti let od ukončení účinnosti této smlouvy a poskytnout mu při ní potřebnou součinnost. Tímto ujednáním nejsou dotčena ani omezena práva kontrolních a finančních orgánů státní správy České republiky.
3) Příjemce je povinen zajistit, aby další účastníci a dodavatelé projektu umožnili provedení kontroly dle tohoto článku. Příjemce je povinen zajistit průběžnou kontrolu řešení projektu.
4) Za účelem průběžného ověřování realizace, výsledků a plnění cílů projektů v programech vyhlašovaných poskytovatelem bude poskytovatel provádět oponentní řízení v souladu se Směrnicí stanovující pravidla pro oponentní řízení, která je zveřejněná na webových stránkách poskytovatele. Příjemce je povinen poskytnout součinnost poskytovateli v souladu s touto směrnicí.
Příloha č. 3 - tabulky uznaných nákladů projektu
CELKEM ZA PROJEKT XXXXXXXXX
NÁKLADY | Jednotka | Rok | Celkem | ||
20XX | 20XX | 20XX | |||
Osobní náklady | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 |
Investiční náklady | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 |
Služby | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 |
Ostatní náklady | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 |
NÁKLADY CELKEM | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 |
Celkem
ZDROJE | Jednotka | Rok | Celkem | ||
20XX | 20XX | 20XX | |||
PODPORA | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 |
Z toho investiční podpora | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 |
Z toho neinvestiční podpora | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 |
Ostatní veřejné zdroje | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 |
Neveřejné zdroje | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 |
ZDROJE CELKEM | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 |
Míra podpory | % | 0 | 0 | 0 | 0 |
XXXXXXXXX - Tabulka uznaných nákladů – název příjemce/dalšího účastníka
NÁKLADY | Jednotka | Xxx | Xxxxxx | |||
20XX | 20XX | 20XX | ||||
Osobní náklady | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | |
Investiční náklady | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | |
Služby | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | |
Ostatní náklady | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | |
NÁKLADY CELKEM | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | |
ZDROJE | Jednotka | Rok | Celkem | |||
20XX | 20XX | 20XX | ||||
PODPORA | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | |
Z toho investiční podpora | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | |
Z toho neinvestiční podpora | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | |
Ostatní veřejné zdroje | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | |
Neveřejné zdroje | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | |
ZDROJE CELKEM | tis. Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | |
Míra podpory | % | 0 | 0 | 0 | 0 | |
PODÍLY KATEGORIÍ VÝZKUMU | Jednotka | Rok | ||||
20XX | 20XX | 20XX | ||||
AV | Aplikovaný výzkum | % | 100 | 100 | 100 | |
EV | Experimentální vývoj | % | 0 | 0 | 0 |