VZOR (§ 2053 OZ)

VZOR (§ 2053 OZ)

Uznání dluhu

Já, níže podepsaný Xxxx Xxxxx, narozený 6. 12. 1956, bytem Dvorní 242/14 v Praze 2,

dlužím pronajímateli Xxxxxx Xxxxxxxxx, bytem Dvorní 242/14 v Praze 2, z nájmu bytu č. 6 v nájemním domě Dvorní 242/14 v Praze 2, který mám pronajatý nájemní smlouvou z 3. 3. 2011:

- nájemné za měsíc srpen 2012, které bylo splatné do 31. 8. 2012, celkem 6.000 Kč;

- nájemné a zálohu na služby za měsíc září 2012, které byly společně splatné do 30. 9. 2012, celkem 6.600 Kč;

- nedoplatek na nájemném za měsíc říjen 2012, které bylo splatné do 31. 10. 2012, celkem 3.000 Kč;

Shora uvedený dluh v celkové výši 15.600 Kč (slovy: patnáct tisíc šest set korun českých) uznávám a prohlašuji, že celou částku zaplatím pronajímateli Xxxxxx Xxxxxxxxx nejpozději do 31. srpna 2015.

V Praze dne 20. prosince 2014

Xxxx Xxxxx

Relevantní právní úprava (NOZ)

(povinná forma právního jednání a důsledky porušení)

§ 582/1 Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

§ 582/2 Není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

(promlčení)

§ 639 Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

§ 641 Bylo-li v uznání dluhu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci plnění rozloženo na jednotlivá dílčí plnění, platí desetiletá promlčecí lhůta i pro tato dílčí plnění a počíná běžet ode dne dospělosti každého dílčího plnění. Dospěje-li nesplněním některého dílčího plnění celý dluh, počne promlčecí lhůta běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.

§ 643/1 Přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno.

§ 648 Uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

§ 653/1 Bylo-li právo již promlčeno a uznal-li dlužník svůj dluh, nárok se obnoví a počne běžet nová promlčecí lhůta ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

(uznání dluhu je dlužním úpisem)

1

§ 1952/1 Věřitel, který má dlužníkovo prohlášení o uznání dluhu nebo jiný dlužní úpis, je musí dlužníkovi při splnění vrátit nebo na dlužním úpisu vyznačit, že bylo splněno částečně. Není-li to možné, může dlužník požadovat, aby mu věřitel vydal potvrzení, že dlužní úpis pozbyl platnosti v rozsahu, ve kterém byl dluh splněn. Ustanovení o kvitanci tím nejsou dotčena.

§ 1952/2 Obdrží-li dlužník dlužní úpis bez kvitance, má se za to, že dluh byl splněn.

(uznání dluhu představuje utvrzení dluhu)

§ 2010/1 Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu.

(základní resp. výchozí ustanovení)

§ 2053 Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

(další možnosti uznání dluhu)

§ 2054/1 Placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí.

§ 2054/2 Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

§ 2054/3 Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena.

Komentář

Obecně je dluh povinnost k peněžitému nebo nepeněžitému plnění závazku, který vychází z konkrétní smlouvy; protipólem dluhu je pohledávka. Z kupní smlouvy vzniká vzájemný závazek kupujícího k zaplacení a závazek prodávajícího k předání věci. Z nájemní smlouvy vzniká vzájemný závazek pronajímatele k poskytování nájemního plnění a závazek nájemce k placení nájemného, kdy jednotlivý dluh nájemného a záloh služeb dospívá každý měsíc k datu sjednanému termínu splatnosti.

Uznání dluhu sjednocuje v NOZ dříve rozdělenou občanskoprávní a obchodněprávní úpravu. Je to jednostranné bezvýhradné adresované právní jednání, kterým dlužník vůči věřiteli uznává svoji povinnost (závazek) co do důvodu a výše a slibuje splnit (resp. zaplatit) existující dluh (i nedospělý, tj. dosud nesplatný). Jde o právo, nikoli povinnost dlužníka a uznání může být částečné nebo úplné (pokud dlužník rozsah uznání neomezí, má se za to, že uznal celý dluh). Z předchozího OZ zůstal zachován požadavek písemné formy i striktně formální obsah (kdo, vůči komu, proč a kolik, do kdy). Nedodržení písemné formy nově působí pouze relativní neplatnost, které je nutno se dovolávat. V uznání musí být dostatečně určitě vyjádřena kauza (důvod dlužného plnění), proto nestačí obecná formulace, že např. nájemce uznává svůj dluh vůči pronajímateli, který vyplývá z nájmu bytu (ale vyhovuje odkaz na konkrétní upomínku, fakturu a pod, kde je dluh dostatečně jasně určen). Nově platí, že i uznání promlčeného dluhu založí vyvratitelnou právní domněnku o tom, že dluh v době uznání trval, přestože dlužník o promlčení neví, resp. nevěděl v době uznání. Další novinkou je konkludentní (právní jednání učiněné jinak než ústně nebo písemně) uznání dluhu placením úroků nebo částečným plněním, což bylo převzato ze zrušeného obchodního zákoníku. Z dřívější a stále použitelné judikatury vyplývá, že pouhý souhlas (odsouhlasení) předpisu plateb, faktury apod. není uznáním dluhu. Uznání dluhu je typem dlužního úpisu (§ 1952) – jeho nejčastější formou.

Zůstaly zachovány principy dřívější úpravy promlčení (§ 639 – promlčení uznaného dluhu). Pokud dlužník uznal svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo, určí-li však dlužník v uznání navíc i dobu plnění (do které svůj dluh splní), promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. Tato desetiletá promlčecí lhůta neplatí pro úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu (§ 642). Je-li uznáno promlčené právo, nárok se obnoví a začne běžet nová lhůta (§ 653 – uznání promlčeného dluhu). Nově není podstatné, zda dlužník o promlčení věděl. Uzná-li dluh pouze jeden z manželů, má to účinky i vůči druhému manželovi pouze v případech běžné správy společného jmění.

Z bývalého obchodního zákoníku bylo převzato konkludentní uznání dluhu placením úroků nebo částečným plněním, které se považují za uznání dluhu, buď do částky, z níž dlužník úroky platí, nebo do zbytku dluhu vyplývá-li to z okolností jednání dlužníka.

Určení doby, do které dlužník případně slíbí zaplatit dluh, nemá vliv na splatnost ze samotného závazku. Pokud je dlužníkem uznán nedospělý, tj. dosud nesplatný dluh, nezkrátí to původní splatnost, ale jde jen o utvrzení závazku před splatností. Uznání nedospělého dluhu způsobí, že obecná tříletá lhůta vůbec nepočne běžet a rovnou nastoupí desetiletá promlčecí lhůta. Uznáním dospělého (již splatného) dluhu se přetrhne běžící tříletá promlčecí lhůta a počne běžet nová desetiletá. Věřitel však nemusí čekat až data splnění uvedeného v uznání (je-li v uznání obsaženo), ale může svoji pohledávku žalovat u soudu ihned po splatnosti samotného závazku, nebo kdykoli poté.

Uznání dluhu zakládá vyvratitelnou právní domněnku o existenci dluhu v uznané výši k okamžiku uznání. V soudním sporu tím dochází k přenesení důkazního břemene z věřitele na dlužníka. Žalující věřitel má pak výhodnější postavení, naopak dlužník musí tvrdit a dokázat, že jeho závazek již zanikl nebo nikdy neexistoval.

Závěr

Jednoduché uznání dluhu patří k pomůckám každého pronajímatele. V úvodním příkladu jsou

uvedeny tři typické situace: nájemce dluží nájemné, nájemné včetně služeb, nebo jen nedoplatek z celkové měsíční platby. Je nutné přesně označit osoby v závazku, ze kterého dluh vznikl – jméno, datum narození, adresa a případně postavení (např. pronajímatel, nájemce). Pozornost zaslouží označení závazku (např. nájemní smlouva na konkrétní byt) a popis samotného dluhu (např. nedoplatek nájemného za x-tý měsíc y-tého roku). Samozřejmostí je datum, ale i místo podpisu. Nesmí chybět slib zaplacení; uvedení konečného data zaplacení není podmínkou, ale lze to doporučit. Dlužník tím demonstruje své reálné platební možnosti. Úřední ověření podpisu dlužníka není na škodu.

Každá situace je odlišná a vyžaduje citlivé dávkování právních nástrojů. Vzory jsou jen volnou inspirací k dotvoření. Zejména ve složitějších případech je vhodné kontaktovat právního profesionála.

XXXx. Xxxx Xxxxxxx, advokát a člen OSMD v Brně