ZMĚNY JEDNACÍHO ŘÁDU TRIBUNÁLU [2024/2095]
Úřední věstník Evropské unie
CS
Řada L
2024/2095 12.8.2024
ZMĚNY JEDNACÍHO ŘÁDU TRIBUNÁLU [2024/2095]
TRIBUNÁL,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména její čl. 254 pátý pododstavec,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména její čl. 106a odst. 1,
s ohledem na Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie, a zejména jeho článek 63,
vzhledem k tomu, že nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2019 ze dne 11. dubna 2024, kterým se mění Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie (1), se do statutu vkládá nový článek 50b, který stanoví, že Soudní dvůr bude Tribunálu předávat žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, které spadají výlučně do oblasti společného systému daně z přidané hodnoty, spotřebních daní, celního kodexu, sazebního zařazení zboží do kombinované nomenklatury, náhrad a pomoci cestujícím v případě zpoždění nebo zrušení dopravní služby či odepření nástupu do dopravního prostředku a systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů;
vzhledem k tomu, že je třeba jednací řád Tribunálu změnit tak, aby byl stanoven způsob, jakým bude Tribunál projednávat žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce předané Soudním dvorem, a že za tím účelem a zároveň k zajištění, aby byly vnitrostátním soudům a zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu poskytnuty stejné záruky, jaké při projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce uplatňuje Soudní dvůr, je třeba do jednacího řádu Tribunálu včlenit ustanovení jednacího řádu Soudního dvora, která se vztahují na žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce předkládané Soudnímu dvoru, s výhradou jistých úprav provedených s cílem zachovat vnitřní souladnost procesních ustanovení platných pro Tribunál;
vzhledem k tomu, že nařízení (EU, Euratom) 2024/2019 v rámci změny článku 50 statutu stanoví, že Tribunál může zasedat také ve středně velkém senátu, který je větší než senát o pěti soudcích a menší než velký senát, a že Tribunál ve středně velkém senátu zasedá, pokud o to požádá členský stát nebo orgán, který se účastní řízení;
vzhledem k tomu, že je třeba jednací řád Tribunálu změnit tak, aby bylo stanoveno, v jakém složení a za jakých okolností a podmínek Tribunál zasedá ve středně velkém senátu;
vzhledem k tomu, že se nařízením (EU, Euratom) 2024/2019 vkládá do statutu článek 49a, který stanoví, že Tribunálu je při projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, které mu byly předány, nápomocen jeden nebo více generálních advokátů;
vzhledem k tomu, že je třeba zpřesnit pravidla upravující volbu generálních advokátů, jejich určování k projednání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce a výkon jejich funkce;
vzhledem k tomu, že za účelem plného informování soudů a občanů Unie o významu a dopadu odpovědí Tribunálu na předběžné otázky, které mu byly položeny, je vhodné poskytnout on-line přístup k písemným vyjádřením předkládaným zúčastněnými uvedenými v článku 23 statutu, a to v přiměřené lhůtě po skončení věci, pokud tito zúčastnění nevznesou proti zveřejnění svých vyjádření námitku,
(1) Úř. věst. L, 2024/2019, 12.8.2024, ELI: xxxx://xxxx.xxxxxx.xx/xxx/ reg/2024/2019/oj.
vzhledem k tomu, že je třeba zjednodušit a vyjasnit některá ustanovení jednacího řádu, která se nepoužijí specificky na žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, zejména za účelem zkrácení doby určitých fází řízení a plného využití digitalizace postupů,
po dohodě se Soudním dvorem,
se schválením Rady ze dne 21. června 2024,
PŘIJÍMÁ NÁSLEDUJÍCÍ ZMĚNY SVÉHO JEDNACÍHO ŘÁDU:
Článek 1
Jednací řád Tribunálu ze dne 4. března 2015 (2) se mění takto:
1) Článek 1 odstavec 2 se mění takto:
a) Vkládá se nové písmeno e). Toto písmeno zní:
„e) se ‚zúčastněnými uvedenými v článku 23 statutu‘ rozumějí všichni účastníci řízení, státy, orgány, instituce a jiné subjekty, kteří jsou na základě uvedeného článku oprávněni předkládat spisy nebo vyjádření v řízení o předběžné otázce;“
b) Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena f) až l);
c) Písmeno i), které se nyní označuje jako j), se mění takto:
„se ‚přímými žalobami‘ rozumějí veškeré žaloby, které mohou být podávány Tribunálu; přímými žalobami nejsou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce;“
2) V článku 3 se odstavec 3 mění takto:
„3. Každý soudce s výjimkou předsedy, místopředsedy a předsedů senátů Tribunálu může za podmínek uvedených v článcích 30 až 31b vykonávat funkci generálního advokáta.“
3) Článek 11 se mění takto:
a) Odstavec 4 zní:
„4. Středně velkému senátu uvedenému v článku 15a předsedá místopředseda. V tom případě se použije článek 19.“
b) Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
4) V článku 14 se odstavec 2 doplňuje takto:
„2. Věci mohou být projednávány a rozhodovány velkým senátem nebo středně velkým senátem za podmínek stanovených v článku 28.“
5) Za článek 15 se vkládá nový článek 15a, nadepsaný „Složení středně velkého senátu“. Tento článek zní:
„Článek 15a
Složení středně velkého senátu
1. Středně velký senát se skládá z devíti soudců.
2. Tribunál rozhodne o způsobu určování soudců, ze kterých se skládá středně velký senát. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.“
6) Článek 17 se mění takto:
a) Odstavec 2 zní:
(2) Úř. věst. L 105, 23.4.2015, s. 1, ve znění změn ze dne 13. července 2016 (Úř. věst. L 217, 12.8.2016, s. 71; Úř. věst. L 217,
12.8.2016, s. 72; Úř. věst. L 217, 12.8.2016, s. 73), ze dne 11. července 2018 (Úř. věst. L 240, 25.9.2018, s. 68), ze dne 31. července
2018 (Úř. věst. L 240, 25.9.2018, s. 67) a ze dne 30. listopadu 2022 (Úř. věst. L 44, 14.2.2023, s. 8).
„2. Není-li ve středně velkém senátu v důsledku překážky na straně soudce nastalé před zahájením porady ve věci nebo před jednáním dosaženo počtu soudců stanoveného článkem 15a, bude tento senát doplněn soudcem určeným předsedou Tribunálu tak, aby bylo dosaženo stanoveného počtu soudců.“
b) Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
7) Článek 20 se mění takto:
„Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 10 odst. 5 a čl. 11 odst. 5, vykonává v případě překážky na straně předsedy senátu jeho funkci soudce tohoto soudního kolegia určený podle pořadí stanoveného v článku 8.“
8) V článku 23 se odstavec 3 doplňuje takto:
„3. Přestane-li být velký senát usnášeníschopný poté, co se již konalo jednání, nahradí se dotyčný soudce za podmínek uvedených v odstavci 2 a na žádost některého z hlavních účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu se nařídí nové jednání. Tribunál může nové jednání nařídit i bez návrhu. Nové jednání se musí konat, bylo-li provedeno dokazování podle čl. 91 písm. a) nebo d) nebo čl. 96 odst. 2 tohoto jednacího řádu. Není-li nařízeno nové jednání, čl. 21 odst. 2 tohoto jednacího řádu se nepoužije.“
9) Za článek 23 se vkládá nový článek 23a, nadepsaný „Podmínky usnášeníschopnosti středně velkého senátu“. Tento článek zní:
„Článek 23a
Podmínky usnášeníschopnosti středně velkého senátu
1. Rozhodnutí středně velkého senátu jsou platná, pouze pokud je přítomno sedm soudců.
2. Není-li v důsledku překážky na straně soudce tohoto počtu dosaženo, určí předseda Tribunálu jiného soudce tak, aby bylo počtu soudců potřebného pro usnášeníschopnost středně velkého senátu dosaženo.
3. Přestane-li být středně velký senát usnášeníschopný poté, co se již konalo jednání, nahradí se dotyčný soudce za podmínek uvedených v odstavci 2 a na žádost některého z hlavních účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu se nařídí nové jednání. Tribunál může nové jednání nařídit i bez návrhu. Nové jednání se musí konat, bylo-li provedeno dokazování podle čl. 91 písm. a) nebo d) nebo čl. 96 odst. 2 tohoto jednacího řádu. Není-li nařízeno nové jednání, čl. 21 odst. 2 tohoto jednacího řádu se nepoužije.“
10) V článku 24 se odstavec 3 doplňuje takto:
„3. Přestane-li být senát usnášeníschopný poté, co se již konalo jednání, nahradí se dotyčný soudce za podmínek uvedených v odstavci 2 a na žádost některého z hlavních účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu se nařídí nové jednání. Tribunál může nové jednání nařídit i bez návrhu. Nové jednání se musí konat, bylo-li provedeno dokazování podle čl. 91 písm. a) nebo d) nebo čl. 96 odst. 2 tohoto jednacího řádu. Nové jednání se musí konat, je-li nahrazen více než jeden ze soudců, kteří byli přítomni na původním jednání. Není-li nařízeno nové jednání, čl. 21 odst. 2 tohoto jednacího řádu se nepoužije.“
11) V článku 25 se odstavec 1 doplňuje takto:
„1. Tribunál stanoví kritéria, kterými se řídí přidělování věcí jednotlivým senátům. Tribunál může pověřit jeden nebo více senátů, aby rozhodovaly ve věcech v určitých oblastech. Tribunál určí jeden nebo více senátů, které budou pověřeny projednáváním žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce.“
12) V článku 26 se odstavec 1 doplňuje takto:
„1. Co možná nejdříve po podání návrhu na zahájení řízení přidělí předseda Tribunálu věc jednomu ze senátů v souladu s kritérii stanovenými Tribunálem podle článku 25. Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se přidělí některému senátu zasedajícímu v kolegiu o pěti soudcích.“
13) Článek 27 se mění takto:
a) Odstavec 5 se mění takto:
„5. V případě změn ve složení senátů na základě rozhodnutí Tribunálu o přidělení soudců k senátům rozhodne ve věci senát, ve kterém zasedá soudce zpravodaj po tomto rozhodnutí, pokud nebyla zahájena ústní část řízení nebo pokud nebylo přijato rozhodnutí, že bude rozhodováno bez konání ústní části řízení.“
b) Odstavec 6 se mění takto:
„6. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 5, platí, že pokud v okamžiku přijetí rozhodnutí Tribunálu o přidělení soudců k senátům nebyla ve věci týkající se žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce nebo ve věci, která spadá do určité oblasti ve smyslu článku 25, zahájena ústní část řízení nebo nebylo přijato rozhodnutí, že bude rozhodováno bez konání ústní části řízení, určí se nový soudce zpravodaj ze senátu, který má o žádostech o rozhodnutí o předběžné otázce nebo v této oblasti rozhodovat, pokud je původně určený soudce zpravodaj přidělen k senátu, který o takových žádostech nebo v této oblasti nerozhoduje.“
c) Za odstavec 6 se doplňuje nový odstavec 7, který zní:
„7. Je-li soudce zpravodaj určený k projednání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce zvolen pro výkon funkce generálního advokáta k projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, určí se k projednání žádosti, u níž v okamžiku volby nebyla zahájena ústní část řízení nebo nebylo přijato rozhodnutí, že bude rozhodováno bez konání ústní části řízení, nový soudce zpravodaj ze senátu, který má o žádostech o rozhodnutí o předběžné otázce rozhodovat.“
14) Článek 28 se mění takto:
a) Odstavec 1 se doplňuje takto:
„1. Je-li to odůvodněno právní obtížností nebo významem věci či zvláštními okolnostmi, může být věc předána k projednání a rozhodnutí velkému senátu, středně velkému senátu nebo senátu zasedajícímu v kolegiu o jiném počtu soudců.“
b) Odstavec 3 se doplňuje takto:
„3. Předseda Tribunálu nebo místopředseda Tribunálu mohou plenárnímu zasedání navrhnout předání věci podle odstavce 1 do ukončení ústní části řízení nebo, použije-li se čl. 106 odst. 3 nebo čl. 213 odst. 2 tohoto jednacího řádu, před rozhodnutím senátu, který věc projednává, že bude rozhodováno bez konání ústní části řízení.“
c) Odstavec 5 se doplňuje takto:
„5. Rozhodnutí o předání věci týkající se přímé žaloby senátu zasedajícímu v kolegiu o nižším počtu soudců přijímá plenární zasedání po vyslechnutí hlavních účastníků řízení.“
d) Za odstavec 5 se vkládá nový odstavec 6, který zní:
„6. Nenastoluje-li žádost o rozhodnutí o předběžné otázce obtížné právní otázky, může senát zasedající v kolegiu o pěti soudcích, který tuto žádost projednává, rozhodnout o jejím předání k projednání a rozhodnutí senátu zasedajícímu v kolegiu o třech soudcích. Tribunál rozhodne o způsobu určování tří soudců, ze kterých se tento senát skládá. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.“
e) Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7 a mění se takto: (změna nedotýkající se českého znění)
f) Za odstavec 7 se doplňuje nový odstavec 8, který zní:
„8. O žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce rozhodne středně velký senát, požádá-li o to v souladu s čl. 50 čtvrtým pododstavcem statutu členský stát nebo unijní orgán, který se účastní řízení.“
15) Článek 30 se mění takto:
a) Jediný pododstavec tohoto článku se označuje jako odstavec 1 a mění se takto:
„1. K projednávání přímých žalob může být Tribunálu nápomocen generální advokát, má-li Tribunál za to, že to vyžaduje právní obtížnost nebo skutková složitost věci.“
b) Doplňuje se odstavec 2. Tento odstavec zní:
„2. K projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce je Tribunálu nápomocen generální advokát.“
16) Článek 31 se mění takto:
a) Nadpis se mění takto:
„Postup při určování generálních advokátů k projednávání přímých žalob“
b) Odstavec 1 se mění takto:
„1. Rozhodnutí přikročit k určení generálního advokáta k projednání přímé žaloby přijímá plenární zasedání na návrh senátu, kterému byla věc přidělena nebo předána.“
c) Odstavec 3 se doplňuje takto:
„3. Po určení generálního advokáta se před přijetím rozhodnutí uvedených v článcích 16, 28, 45, 55, 68, 70,
83, 87, 90, 92, 98, 103, 105, 106, 110a, 113, 126 až 132, 144, 151, 165, 168 a 169 vyslechne jeho vyjádření.“
17) Za článek 31 se vkládá nový článek 31a. Tento článek zní:
„Článek 31a
Volba generálních advokátů k projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce
1. V souladu s článkem 49a statutu a podle čl. 9 odst. 3 tohoto jednacího řádu volí soudci ze svého středu soudce, kteří budou povoláni k výkonu funkce generálního advokáta k projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, a soudce, kteří je v případě překážky na jejich straně nahradí.
2. Volba soudců povolaných k výkonu této funkce se koná neprodleně po volbě předsedy a místopředsedy Tribunálu podle článku 9 tohoto jednacího řádu a po volbě předsedů senátů podle článku 18 tohoto jednacího řádu.
3. Uvolní-li se funkce soudce povolaného k výkonu funkce generálního advokáta k projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce před řádným uplynutím jeho funkčního období, zvolí se jeho nástupce pro výkon této funkce pro zbývající část tohoto funkčního období postupem podle čl. 9 odst. 3 tohoto jednacího řádu.
4. Jména soudců zvolených podle tohoto článku k výkonu této funkce se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.“
18) Za článek 31a se vkládá nový článek 31b. Tento článek zní:
„Článek 31b
Postup při určování generálních advokátů k projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce
1. Předseda Tribunálu rozhodne o přidělení věci týkající se předběžných otázek některému generálnímu advokátovi. V souladu s čl. 49a třetím pododstavcem statutu se generální advokát vybere z řad soudců zvolených k výkonu této funkce, kteří patří k jinému senátu, než kterému byla věc přidělena.
2. Po určení generálního advokáta se před přijetím rozhodnutí uvedených v článcích 16 a 28 tohoto jednacího řádu a v případech uvedených v hlavě II a VI vyslechne jeho vyjádření.“
19) V článku 32 se odstavec 5 doplňuje takto:
„5. Vedoucí soudní kanceláře složí před Tribunálem přísahu stanovenou v článku 5 a podepíše prohlášení stanovené v článku 6.“
20) Článek 37 se mění takto:
„Každý může nahlédnout do rejstříku v soudní kanceláři a obdržet z něj kopie nebo výpisy.“
21) V článku 38 se odstavec 1 mění takto:
„1. S výhradou ustanovení čl. 68 odst. 4, článků 103 až 105 a čl. 144 odst. 7 má každý, kdo se účastní řízení, přístup k soudnímu spisu ve věci a může obdržet kopie podání, jakož i vyhotovení rozsudků a usnesení.“
22) V článku 42 se odstavec 1 mění takto:
„1. Všichni soudci se s právem hlasovat účastní plenárního zasedání, na němž Tribunál přijímá rozhodnutí o správních záležitostech nebo rozhodnutí uvedená v článcích 7, 9, 11, 13, 15, 15a, 16, 18, 25, 28, 31, 31a, 32, 33, 41, 56a, 207 a 243 tohoto jednacího řádu, nestanoví-li tento jednací řád jinak. Přítomen je i vedoucí soudní kanceláře, nerozhodne-li Tribunál jinak a nejedná-li se o rozhodnutí uvedená v článku 32 tohoto jednacího řádu.“
23) Článek 45 se mění takto:
a) Odstavec 2 se zrušuje.
b) Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
c) Nový odstavec 4 zní:
„4. V řízeních o předběžné otázce je jednacím jazykem jazyk předkládajícího soudu. Na základě náležitě odůvodněné žádosti jednoho z účastníků původního řízení a po vyslechnutí druhého účastníka původního řízení a generálního advokáta lze povolit, aby byl v ústní části řízení používán jiný z jazyků uvedených v článku 44 tohoto jednacího řádu. Je-li povolení k používání tohoto jiného jazyka uděleno, vztahuje se na všechny zúčastněné uvedené v článku 23 statutu.“
d) Doplňuje se odstavec 5. Tento odstavec zní:
„5. O žádostech uvedených v odstavcích 1 a 4 rozhodne předseda; v případě, že chce žádosti vyhovět i bez souhlasu všech účastníků řízení, musí předat žádost k rozhodnutí Tribunálu.“
24) Článek 46 se mění takto:
a) Odstavec 4 se doplňuje takto:
„4. Odchylně od předchozích ustanovení je členský stát oprávněn používat vlastní úřední jazyk, účastní-li se řízení o předběžné otázce nebo vstoupí-li jako vedlejší účastník do řízení před Tribunálem. Toto ustanovení se použije jak na písemnosti, tak na ústní projevy. Vedoucí soudní kanceláře zajistí v každém takovém případě překlad do jednacího jazyka.“
b) Odstavec 5 se doplňuje takto:
„5. Státům, které jsou stranami Dohody o EHP a nejsou členskými státy, jakož i Kontrolnímu úřadu ESVO je dovoleno používat jeden z jazyků uvedených v článku 44 tohoto jednacího řádu, který je odlišný od jednacího jazyka, účastní-li se řízení o předběžné otázce nebo vstoupí-li jako vedlejší účastníci do řízení před Tribunálem. Toto ustanovení se použije jak na písemnosti, tak na ústní projevy. Vedoucí soudní kanceláře zajistí v každém takovém případě překlad do jednacího jazyka.“
c) Odstavec 6 zní:
„6. Třetím státům, které se účastní řízení o předběžné otázce v souladu s čl. 23 čtvrtým pododstavcem statutu, je dovoleno používat jeden z jazyků uvedených v článku 44 tohoto jednacího řádu, který je odlišný od jednacího jazyka. Toto ustanovení se použije jak na písemnosti, tak na ústní projevy. Vedoucí soudní kanceláře zajistí v každém takovém případě překlad do jednacího jazyka.“
d) Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
25) Článek 50 se doplňuje takto:
„Ustanovení této hlavy se použijí na přímé žaloby ve smyslu článku 1, s výhradou zvláštních ustanovení hlavy IV a V pro řízení upravená těmito hlavami.“
26) V článku 56a se odstavec 4 doplňuje takto:
„4. Je-li podání předloženo prostřednictvím aplikace e-Curia před dodáním dokladů požadovaných pro potvrzení přístupového účtu, musí tyto doklady dojít soudní kanceláři Tribunálu v listinné podobě nebo prostředkem elektronické komunikace, který Tribunál používá, ve lhůtě deseti dnů od předložení podání. Tuto lhůtu nelze prodloužit a článek 60 tohoto jednacího řádu se nepoužije. Nedojdou-li doklady ve stanovené lhůtě, prohlásí Tribunál podání předložené prostřednictvím aplikace e-Curia za nepřípustné.“
27) V článku 57 se odstavec 1 mění takto:
„1. Aniž je dotčen čl. 80 odst. 1, čl. 148 odst. 9 a čl. 178 odst. 2 tohoto jednacího řádu, zajišťuje doručování stanovené statutem a tímto jednacím řádem vedoucí soudní kanceláře prostřednictvím aplikace e-Curia.“
28) V článku 68 se odstavec 4 věta druhá mění takto:
„Předseda však může na žádost účastníka řízení vyloučit z doručování některé údaje obsažené v soudním spise ve věci, jejichž důvěrná povaha byla namítána.“
29) V článku 86 se odstavec 1 mění takto:
„1. Je-li akt, jehož zrušení je navrhováno, nahrazen nebo změněn jiným aktem se stejným předmětem, může žalobce nejpozději dva týdny po doručení rozhodnutí o stanovení data jednání nebo před doručením rozhodnutí Tribunálu, že bude rozhodováno bez konání ústní části řízení, žalobu upravit tak, že tuto novou skutečnost zohlední. K odůvodněné žádosti žalobce může předseda tuto lhůtu prodloužit. Článek 60 tohoto jednacího řádu se nepoužije.“
30) V článku 87 se odstavec 2 doplňuje takto:
„2. Předběžná zpráva zahrnuje analýzu rozhodných skutkových a právních otázek, které žaloba nastoluje, návrhy, zda je třeba provést organizační procesní opatření nebo dokazování, zda se má konat ústní část řízení, a zda je případně třeba věc předat velkému senátu, středně velkému senátu nebo senátu zasedajícímu v kolegiu o jiném počtu soudců, popřípadě samosoudci.“
31) V článku 92 se odstavec 3 mění takto:
„3. Provedení důkazu podle čl. 91 písm. b) lze nařídit, pokud:
a) účastník řízení, vůči němuž se dokazování nařizuje, buď nevyhověl organizačnímu procesnímu opatření, které bylo dříve za tím účelem přijato, nebo to výslovně navrhne a odůvodní potřebu jeho nařízení formou usnesení o provedení důkazů;
b) přijetí organizačního procesního opatření se s ohledem na okolnosti případu nejeví odůvodněné.
V usnesení o provedení důkazů lze určit, že do údajů a podkladů, které Tribunál na základě tohoto usnesení shromáždil, mohou zástupci účastníků řízení nahlédnout pouze v soudní kanceláři bez možnosti pořizovat kopie.“
32) Vkládá se nový článek 110a. Tento článek zní:
„Článek 110a
Přenos z jednání
1. Jednání Tribunálu mohou být přenášena. Přenos je prováděn živě, týká-li se vyhlašování rozsudků nebo přednášení stanovisek, a ze záznamu, týká-li se přednesu řečí účastníků řízení ve věci předané k projednání a rozhodnutí velkému senátu, středně velkému senátu nebo, odůvodňuje-li to význam věci, senátu zasedajícímu v kolegiu o pěti soudcích, či výjimečně senátu zasedajícímu v kolegiu o třech soudcích.
2. Má-li Tribunál v úmyslu přenášet jednání věnované přednesu řečí, jsou o tom účastníci řízení informováni soudní kanceláří při předvolání k tomuto jednání.
3. Má-li účastník řízení za to, že jednání, k němuž byl předvolán, by nemělo být přenášeno, uvědomí o tom co možná nejdříve Tribunál s podrobným uvedením okolností, které odůvodňují upuštění od přenosu.
4. Tribunál o této žádosti rozhodne co možná nejdříve.
5. Videozáznam z přenášeného jednání zůstane k dispozici na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie po dobu nejdéle jednoho měsíce po ukončení tohoto jednání.
6. Má-li účastník řízení za to, že videozáznam z jednání, jehož se účastnil, by měl být z těchto internetových stránek stažen, uvědomí o tom co možná nejdříve Tribunál s uvedením okolností, které odůvodňují stažení tohoto videozáznamu.
7. Předseda o této žádosti rozhodne neprodleně.
8. Tribunál určí rozhodnutím pravidla a podmínky provádění přenosu z jednání. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.“
33) Článek 112 se mění takto:
„1. Byl-li ve věci určen generální advokát a koná-li se jednání, stanovisko generálního advokáta se přednese po jeho ukončení, v den oznámený generálním advokátem.
2. Nekoná-li se jednání, stanovisko generálního advokáta se přednese v den oznámený generálním advokátem.
3. Předkládá-li generální advokát své stanovisko písemně, předloží ho soudní kanceláři, která ho sdělí účastníkům řízení.
4. Přednesením či předložením stanoviska generálního advokáta končí ústní část řízení.“
34) Článek 113 se mění takto:
a) Odstavec 1 se mění takto:
„1. Tribunál znovuotevře ústní část řízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 23 odst. 3 nebo čl. 24 odst. 3.“;
b) Návětí odstavce 2 se mění takto:
„2. Tribunál může znovuotevřít ústní část řízení:“
35) V článku 130 se odstavec 7 doplňuje takto:
„7. Tribunál o návrhu co možná nejdříve rozhodne usnesením, nebo si rozhodnutím vyhradí, že návrh přezkoumá spolu s věcí samou, odůvodňují-li to zvláštní okolnosti. Spadá-li věc do příslušnosti Soudního dvora, postoupí ji Soudnímu dvoru.“
36) Článek 139 se mění takto:
a) písmeno b) se zrušuje;
b) dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b) a mění se takto:
„b) v případě opakovaného nedodržování pravidel stanovených tímto jednacím řádem nebo prováděcími předpisy uvedenými v článku 243, které si vyžádá výzvy k odstranění vad, vyzve vedoucí soudní kanceláře dotyčného účastníka řízení k náhradě výdajů spojených s nezbytnými úkony Tribunálu podle sazebníku soudní kanceláře stanoveného v uvedených prováděcích předpisech.“
37) Článek 162 se mění takto:
a) Odstavec 1 se doplňuje takto:
„1. Návrhy a žádosti uvedené v této kapitole vyjma návrhů podaných na základě článku 170 se přidělují soudnímu kolegiu, které vydalo rozhodnutí, k němuž se návrh nebo žádost vztahuje.“
b) Odstavec 2 se mění takto:
„2. Nejsou-li splněny podmínky usnášeníschopnosti uvedené v článcích 23 a 24, přidělí se návrh či žádost jinému soudnímu kolegiu, v němž zasedá stejný počet soudců a k němuž je přidělen soudce zpravodaj, který se zabýval věcí, k níž se návrh nebo žádost vztahuje, nebo v případě překážky na straně soudce zpravodaje soudnímu kolegiu, v němž zasedá stejný počet soudců a mezi jehož členy je alespoň jeden ze soudců soudního kolegia, které vydalo rozhodnutí, k němuž se návrh nebo žádost vztahuje. Bylo-li rozhodnutí vydáno samosoudcem a nastala-li na jeho straně překážka, přidělí se návrh či žádost jinému soudci.“
c) Doplňuje se odstavec 3. Tento odstavec zní:
„3. Návrhy podané na základě článku 170 se přidělí soudnímu kolegiu, v němž zasedají tři soudci a k němuž je přidělen soudce zpravodaj, který se zabýval věcí, k níž se návrh vztahuje, nebo v případě překážky na straně soudce zpravodaje soudnímu kolegiu, v němž zasedají tři soudci a mezi jehož členy je alespoň jeden ze soudců soudního kolegia, které vydalo rozhodnutí, k němuž se návrh vztahuje. Bylo-li rozhodnutí vydáno samosoudcem, přidělí se návrh tomuto samosoudci, a nastala-li na jeho straně překážka, přidělí se návrh jinému soudci.“
38) Článek 178 se mění takto:
a) Odstavec 1 se mění takto:
„1. Vedoucí soudní kanceláře uvědomí žalovaného a všechny účastníky řízení před odvolacím senátem o podání žaloby způsobem uvedeným v čl. 80 odst. 1. Po určení jednacího jazyka podle čl. 45 odst. 3 doručí žalobu, popřípadě překlad žaloby do jednacího jazyka.“
b) Odstavec 2 se zrušuje a nahrazuje takto:
„2. Pokud adresa jiného účastníka řízení před odvolacím senátem udaná v souladu s čl. 177 odst. 2, nebo nebyla-li takto udána, adresa tohoto jiného účastníka řízení uvedená v napadeném rozhodnutí odvolacího senátu odpovídá adrese majitele přístupového účtu k aplikaci e-Curia, doručí se žaloba prostřednictvím aplikace e-Curia. V opačném případě se žaloba doručí zasláním ověřené kopie na tuto adresu doporučeně s doručenkou nebo osobním předáním této kopie na této adrese proti potvrzení o převzetí.“
c) Odstavec 3 se zrušuje;
d) Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
39) Článek 191, nadepsaný „Ostatní použitelná ustanovení“, se zrušuje.
40) Hlava V, nadepsaná „Kasační opravné prostředky proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu“, se zrušuje a dosavadní hlava VI, nadepsaná „Řízení po zrušení rozhodnutí na základě kasačního opravného prostředku a vrácení věci“, se označuje jako hlava V. Příslušné články jsou přečíslovány takto:
a) Dosavadní článek 215 se označuje jako článek 191.
b) Dosavadní článek 216 se označuje jako článek 192.
c) Dosavadní článek 217 se označuje jako článek 193.
d) Dosavadní článek 218 se označuje jako článek 194.
e) Dosavadní článek 219 se označuje jako článek 195.
41) V novém článku 192 se odstavec 2 mění takto:
„2. Zruší-li Soudní dvůr rozsudek nebo usnesení vydané velkým senátem nebo středně velkým senátem Tribunálu, je věc přidělena soudnímu kolegiu, v němž zasedá stejný počet soudců.“
42) V novém článku 194 se odkaz na článek 217 nahrazuje odkazem na článek 193.
43) Za novou hlavu V se vkládá nová hlava VI, nadepsaná „Řízení o předběžné otázce“. Tato hlava zní:
„Kapitola 1 OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 196
Oblast působnosti
Na řízení se použijí ustanovení této hlavy v případech uvedených v článku 50b statutu.
Článek 197
Použitelná ustanovení
S výhradou zvláštních ustanovení této hlavy se na řízení o předběžné otázce použijí články 52 až 56, 58, 60 až 62, 67 a 75.
Článek 198
Doručování
1. Co se týče podání a podkladů, jakož i rozhodnutí přijatých v průběhu řízení, založených do soudního spisu ve věci, na niž se vztahuje tato hlava, jejich doručování předkládajícímu soudu a zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu zajišťuje vedoucí soudní kanceláře.
2. Toto doručování se provádí prostřednictvím aplikace e-Curia způsobem stanoveným v článcích 56a a 57 tohoto jednacího řádu, pokud má příjemce přístupový účet k aplikaci e-Curia.
3. Nemá-li příjemce přístupový účet k aplikaci e-Curia, provede se doručení kopie dotyčné písemnosti buď doporučeně s doručenkou, nebo osobním předáním této kopie proti potvrzení o převzetí, nebo prostředkem elektronické komunikace, který Tribunál používá, pokud příjemce s doručováním prostřednictvím takového prostředku souhlasil.
Kapitola 2 PÍSEMNÁ ČÁST ŘÍZENÍ
Článek 199
Obsah žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce obsahuje kromě znění položených předběžných otázek:
a) stručné vylíčení předmětu sporu, jakož i rozhodných skutečností tak, jak byly zjištěny předkládajícím soudem, nebo alespoň vylíčení skutkových okolností, na kterých jsou otázky založeny;
b) znění vnitrostátních předpisů, jejichž použití přichází v projednávané věci v úvahu, a případně příslušnou vnitrostátní judikaturu;
c) uvedení důvodů, na základě kterých má předkládající soud pochybnosti o výkladu nebo platnosti určitých ustanovení práva Unie, jakož i vztah, který spatřuje mezi těmito ustanoveními a vnitrostátními právními předpisy použitelnými ve sporu v původním řízení.
Článek 200
Sdělení v Úředním věstníku Evropské unie
Oznámení o každé žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie s uvedením data jejího podání, předkládajícího soudu, položených otázek a s výhradou článku 201 jmen (názvů) účastníků původního řízení.
Článek 201
Anonymizace a odstranění údajů
1. Pokud předkládající soud provedl anonymizaci žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce nebo rozhodl o odstranění údajů fyzických osob nebo jiných entit, které jsou sporem v původním řízení dotčeny, ať již jsou stranami tohoto sporu nebo třetími osobami, zachová Tribunál tuto anonymizaci nebo toto odstranění údajů i v řízení probíhajícím před ním.
2. Na žádost předkládajícího soudu, účastníka původního řízení nebo i bez návrhu může Tribunál také provést anonymizaci žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce nebo rozhodnout o odstranění osobních údajů jedné či více fyzických osob, které jsou sporem v původním řízení dotčeny, ať již jsou stranami tohoto sporu nebo třetími osobami.
Článek 202
Účast v řízení o předběžné otázce
1. V souladu s článkem 23 statutu jsou oprávněni předkládat spisy nebo písemná vyjádření:
a) účastníci původního řízení;
b) členské státy;
c) Evropská komise;
d) Evropský parlament, Rada a Evropská centrální banka, pokud se domnívají, že mají zvláštní zájem na otázkách uvedených v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce;
e) orgán, který přijal akt, jehož platnost nebo výklad je předmětem sporu;
f) státy, které jsou stranami Dohody o EHP a nejsou členskými státy, jakož i Kontrolní úřad ESVO, pokud se předběžná otázka týká některé z oblastí spadajících do působnosti této dohody;
g) třetí státy, které jsou smluvními stranami dohody uzavřené Radou týkající se určité oblasti, pokud tak tato dohoda stanoví a pokud se předběžná otázka položená soudem členského státu týká oblasti působnosti této dohody.
2. Neúčast v písemné části řízení nebrání účasti v ústní části řízení.
3. Spisy nebo písemná vyjádření předložené podle tohoto článku se zveřejní na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie po skončení řízení o předběžné otázce, pokud některý ze zúčastněných uvedených v článku 23 statutu nevznese proti zveřejnění svého spisu nebo vyjádření námitku. Tato námitka, která nemusí být odůvodněna a proti níž nelze podat opravný prostředek k Soudnímu dvoru nebo k Tribunálu, musí být předložena soudní kanceláři samostatným podáním do tří měsíců po vyrozumění, že první generální advokát nepodal návrh na přezkum, nebo po doručení rozhodnutí Soudního dvora, že nebude proveden přezkum rozhodnutí Tribunálu, nebo po vyhlášení rozsudku o přezkumu. V takovém případě se na výše uvedených internetových stránkách učiní o této námitce poznámka a dotyčný spis nebo vyjádření se nezveřejní ani částečně. Vezme-li zúčastněný později námitku proti zveřejnění svého spisu nebo vyjádření zpět, zveřejní se tento spis nebo toto vyjádření na internetových stránkách, jakmile dojde k tomuto zpětvzetí. Je-li námitka předložena soudní kanceláři po uplynutí výše uvedené lhůty, zveřejněný spis nebo zveřejněné vyjádření se z internetových stránek stáhnou.
Článek 203
Účastníci původního řízení
1. Účastníky původního řízení jsou účastníci řízení, kteří jsou takto označeni předkládajícím soudem v souladu s vnitrostátními procesními pravidly.
2. Pokud uvedený soud informuje Tribunál o připuštění nového účastníka do původního řízení a řízení u Tribunálu již probíhá, musí tento účastník přijmout stav řízení, jaký je tu v okamžiku, kdy je Tribunál takto informován. Tento účastník obdrží veškeré procesní písemnosti, které již byly doručeny zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu.
3. Pokud jde o zastupování a osobní účast účastníků původního řízení, bere Tribunál v úvahu platná procesní pravidla předkládajícího soudu. V případě pochybností, zda může určitá osoba zastupovat účastníka původního řízení nebo zda takový účastník může jednat bez zástupce v souladu s vnitrostátním právem, se může Tribunál u předkládajícího soudu informovat o použitelných procesních pravidlech. Jsou-li na základě příslušných vnitrostátních procesních pravidel účastníci původního řízení oprávněni jednat před soudem bez zastoupení advokátem nebo jsou zastoupeni osobou, která je oprávněna je zastupovat, použijí se pravidla stanovená v hlavě III kapitole 1 oddílu 2.
Článek 204
Překlad a doručení žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce
1. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce předaná Soudním dvorem Tribunálu se členským státům doručuje v původním znění společně s překladem do úředního jazyka státu, kterému se doručuje. Je-li to vhodné z důvodu rozsáhlosti žádosti, je tento překlad nahrazen překladem shrnutí této žádosti do úředního jazyka státu, kterému se doručuje, přičemž toto shrnutí bude sloužit jako základ pro vyjádření tohoto státu. Shrnutí zahrnuje úplné znění otázky či otázek položených v řízení o předběžné otázce. Toto shrnutí obsahuje zejména předmět sporu v původním řízení, základní argumenty účastníků původního řízení, stručné uvedení důvodů žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, jakož i dovolávanou judikaturu a dovolávaná ustanovení vnitrostátního práva a práva Unie, jsou-li tyto údaje uvedeny v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.
2. V případech uvedených v čl. 23 třetím pododstavci statutu se žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce doručují státům, které jsou stranami Dohody o EHP a nejsou členskými státy, jakož i Kontrolnímu úřadu ESVO v původním znění společně s překladem této žádosti, popřípadě překladem shrnutí, do jednoho z jazyků uvedených v článku 44 tohoto jednacího řádu, který si příjemce zvolí.
3. Je-li třetí stát oprávněn účastnit se řízení o předběžné otázce v souladu s čl. 23 čtvrtým pododstavcem statutu, doručí se mu žádost o rozhodnutí o předběžné otázce v původním znění společně s překladem této žádosti, případně překladem shrnutí, do jednoho z jazyků uvedených v článku 44 tohoto jednacího řádu, který si dotyčný třetí stát zvolí.
Článek 205
Předkládání podání
1. Podání upravená v této hlavě mohou být předložena soudní kanceláři prostřednictvím aplikace e-Curia způsobem stanoveným v článcích 56a a 72 tohoto jednacího řádu, pokud mají předkladatelé těchto podání přístupový účet k aplikaci e-Curia.
2. Nemá-li předkladatel podání přístupový účet k aplikaci e-Curia, musí být podání a všechny přílohy v něm uvedené, včetně jejich seznamu, předloženy soudní kanceláři v listinné podobě. Originál tohoto podání musí být vlastnoručně podepsán zástupcem zúčastněného uvedeného v článku 23 statutu, který jej předkládá, nebo účastníkem původního řízení, dovolují-li to vnitrostátní procesní pravidla použitelná na spor v původním řízení.
3. Každé podání musí být datováno. Pro počítání procesních lhůt jsou rozhodné pouze den a hodina uložení originálu v soudní kanceláři.
4. Odchylně od odstavce 3 druhé věty jsou pro účely zachování procesních lhůt rozhodné den a hodina, kdy je úplná kopie podepsaného originálu podání, včetně seznamu příloh uvedeného v odstavci 2, doručena do soudní kanceláře prostředkem elektronické komunikace, který Tribunál používá, a to za podmínky, že originál podání je spolu s přílohami předložen soudní kanceláři do deseti dnů poté. Článek 60 tohoto jednacího řádu se na tuto desetidenní lhůtu nepoužije.
5. Orgány musí navíc předložit ve lhůtách stanovených Tribunálem překlad každého podání do ostatních jazyků uvedených v článku 1 nařízení Rady č. 1.
Kapitola 3
PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA
Článek 206
Předběžná zpráva
1. Jakmile byla ukončena písemná část řízení, stanoví předseda den, ke kterému soudce zpravodaj předloží Tribunálu předběžnou zprávu.
2. Předběžná zpráva zahrnuje analýzu rozhodných otázek, které žádost o rozhodnutí o předběžné otázce nastoluje, návrhy, zda je případně třeba věc postoupit Soudnímu dvoru na základě čl. 256 odst. 3 druhého pododstavce SFEU, zda je třeba provést organizační procesní opatření nebo dokazování nebo požádat předkládající soud o vysvětlení a zda je případně třeba věc předat velkému senátu, středně velkému senátu nebo soudnímu kolegiu, v němž zasedá jiný počet soudců. Zpráva také zahrnuje případné návrhy soudce zpravodaje na upuštění od jednání, jakož i na upuštění od stanoviska generálního advokáta podle čl. 20 pátého pododstavce statutu.
3. Tribunál po vyslechnutí generálního advokáta rozhodne o návrzích soudce zpravodaje a případně o zahájení ústní části řízení.
Kapitola 4
ÚKONY PROVÁDĚNÉ TRIBUNÁLEM
Článek 207
Postoupení věci Soudnímu dvoru
1. Je-li žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podána v rozporu s čl. 50b třetím pododstavcem statutu přímo Tribunálu, vedoucí soudní kanceláře Tribunálu ji neprodleně předá vedoucímu soudní kanceláře Soudního dvora.
2. Rozhodnutí o postoupení věci v případech uvedených v čl. 54 druhém pododstavci statutu přijímá Tribunál na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta usnesením s odůvodněním, proti kterému nelze podat opravný prostředek.
3. Senát, který věc projednává, může v kterémkoli stadiu řízení po vyslechnutí generálního advokáta navrhnout plenárnímu zasedání postoupení věci podle čl. 256 odst. 3 druhého pododstavce SFEU. Rozhodnutí o postoupení věci přijímá plenární zasedání.
4. Předseda a místopředseda Tribunálu rovněž mohou po vyslechnutí generálního advokáta navrhnout plenárnímu zasedání postoupení věci podle předchozího odstavce do ukončení ústní části řízení, a bylo-li předneseno stanovisko, nejpozději do jednoho týdne po jeho přednesení, anebo před rozhodnutím, že bude rozhodováno bez konání ústní části řízení. Rozhodnutí o postoupení věci přijímá plenární zasedání.
Článek 208
Spojení věcí
1. Má-li několik věcí týkajících se předběžných otázek tentýž předmět, mohou být kdykoli z důvodu své vzájemné souvislosti spojeny pro účely písemné části řízení, ústní části řízení, nebo rozhodnutí, jímž se končí řízení, anebo některých či všech těchto fází řízení.
2. O spojení věcí rozhodne předseda po vyslechnutí generálního advokáta.
3. Spojené věci mohou být vyloučeny k samostatnému řízení za podmínek stanovených v odstavci 2.
4. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce společně s překlady této žádosti nebo jejího shrnutí, jakož i vyjádření zúčastněných uvedených v článku 23 statutu se zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu ve spojené věci doručí postupem podle článku 198 tohoto jednacího řádu.
Článek 209
Přerušení řízení a pokračování v řízení
1. Řízení může být přerušeno:
a) v případech uvedených v čl. 54 třetím pododstavci statutu usnesením Tribunálu po vyslechnutí generálního advokáta;
b) ve všech ostatních případech, pokud to vyžaduje řádný výkon spravedlnosti, rozhodnutím předsedy po vyslechnutí generálního advokáta.
2. Stejně se postupuje v případech usnesení nebo rozhodnutí o pokračování v řízení.
3. Účinky přerušení řízení nastanou dnem označeným v usnesení nebo rozhodnutí o přerušení, a není-li takový den označen, dnem tohoto usnesení nebo rozhodnutí.
4. V době přerušení nemůže zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu žádná procesní lhůta doběhnout.
5. Není-li v usnesení nebo rozhodnutí o přerušení určen konec přerušení, je přerušení ukončeno dnem označeným v usnesení nebo rozhodnutí o pokračování v řízení, a není-li takový den označen, dnem usnesení nebo rozhodnutí o pokračování v řízení.
6. Ode dne pokračování v dříve přerušeném řízení se přerušené procesní lhůty nahradí novými lhůtami, které počínají běžet dnem pokračování v tomto řízení.
Článek 210
Organizační procesní opatření
1. Vedle opatření, která mohou být přijata v souladu s článkem 24 statutu, mohou být zúčastnění uvedení v článku 23 statutu vyzváni, aby odpověděli na určité otázky písemně, nebo na jednání. Je-li nařízeno jednání, Tribunál pokud možno vyzve účastníky tohoto jednání, aby se při své řeči soustředili na jednu či více určených otázek.
2. O organizačních procesních opatřeních uvedených v odstavci 1 rozhoduje Tribunál po vyslechnutí generálního advokáta.
3. Soudce zpravodaj nebo generální advokát mohou požádat zúčastněné uvedené v článku 23 statutu, aby ve stanovené lhůtě předložili všechny údaje týkající se rozhodných skutečností, veškeré dokumenty nebo kterékoli jiné údaje, které považují za rozhodné. Mohou jim také položit otázky, na které mají odpovědět na jednání.
Článek 211
Provádění důkazů
1. Tribunál může po vyslechnutí generálního advokáta určit, které z důkazních prostředků uvedených v čl. 91 písm. a), b), d), e) a f) tohoto jednacího řádu považuje za vhodné za podmínek a v souladu s pravidly upravujícími účast dalších osob na provádění důkazů stanovenými v čl. 92 odst. 1, 4, 5 a 6 tohoto jednacího řádu, a provede dokazování v souladu s články 93 až 102 tohoto jednacího řádu.
2. Zúčastnění uvedení v článku 23 statutu mohou být přítomni provádění důkazů a účastní se ho za podmínek stanovených pro účastníky řízení v ustanoveních uvedených v odstavci 1.
Článek 212
Žádost o vysvětlení
Aniž jsou dotčena organizační procesní opatření a důkazní opatření stanovená tímto jednacím řádem, může Tribunál po vyslechnutí generálního advokáta požádat předkládající soud o vysvětlení ve lhůtě, kterou stanoví.
Kapitola 5 ÚSTNÍ ČÁST ŘÍZENÍ
Článek 213
Jednání
1. Případná odůvodněná žádost o konání jednání musí být podána ve lhůtě tří týdnů od okamžiku, kdy bylo zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu doručeno sdělení o ukončení písemné části řízení. Předseda může tuto lhůtu prodloužit.
2. Na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta může Tribunál rozhodnout, že se jednání konat nebude, má-li za to, že spisy nebo vyjádření předložené v průběhu písemné části řízení jsou dostatečným podkladem pro rozhodnutí.
3. Možnost upravená v předchozím odstavci se neuplatní, podal-li zúčastněný uvedený v článku 23 statutu, který se neúčastnil písemné části řízení, odůvodněnou žádost o konání jednání.
Článek 214
Společné jednání
Je-li to s ohledem na podobnosti mezi několika věcmi týkajícími se předběžných otázek možné, může Tribunál rozhodnout, že se v těchto věcech bude konat společné jednání.
Článek 215
Datum jednání
1. Pokud Tribunál rozhodne, že se bude konat jednání, stanoví předseda jeho datum.
2. Za výjimečných okolností může předseda bez návrhu nebo na odůvodněnou žádost některého ze zúčastněných uvedených v článku 23 statutu jednání odročit.
Článek 216
Účast na jednání prostřednictvím videokonference
1. Pokud zdravotní, bezpečnostní nebo jiné závažné důvody brání zástupci některého ze zúčastněných uvedených v článku 23 statutu nebo účastníkovi původního řízení, který je oprávněn jednat před soudem bez zastoupení advokátem, fyzicky se účastnit jednání, může být tomuto zástupci nebo tomuto účastníkovi původního řízení povoleno účastnit se jednání prostřednictvím videokonference.
2. Žádost o účast na jednání prostřednictvím videokonference se předkládá samostatným podáním, jakmile je znám důvod překážky, a obsahuje přesné uvedení povahy této překážky.
3. Předseda o této žádosti rozhodne co možná nejdříve.
4. Použití videokonference je vyloučeno v případě, že Tribunál podle článku 217 tohoto jednacího řádu rozhodne o konání jednání s vyloučením veřejnosti.
5. Technické podmínky, které musí být splněny pro účast na jednání prostřednictvím videokonference, jsou stanoveny v prováděcích předpisech uvedených v článku 243 tohoto jednacího řádu.
Článek 217
Jednání s vyloučením veřejnosti
1. Z vážných důvodů může Tribunál rozhodnout, že se jednání bude konat s vyloučením veřejnosti.
2. Jestliže bylo ve věci jednáno s vyloučením veřejnosti, obsah jednání se nezveřejňuje.
Článek 218
Průběh jednání
1. Jednání zahajuje a řídí předseda, který odpovídá za pořádek při jednání.
2. Členové soudního kolegia i generální advokát mohou v průběhu jednání klást otázky zástupcům zúčastněných uvedených v článku 23 statutu a za okolností uvedených v čl. 203 odst. 3 tohoto jednacího řádu účastníkům původního řízení.
Článek 219
Přenos z jednání
1. Jednání Tribunálu mohou být přenášena. Přenos je prováděn živě, týká-li se vyhlašování rozsudků nebo přednášení stanovisek, a ze záznamu, týká-li se přednesu řečí zúčastněných uvedených v článku 23 statutu ve věci předané k projednání a rozhodnutí velkému senátu, středně velkému senátu nebo výjimečně, odůvodňuje-li to význam věci, senátu zasedajícímu v kolegiu o pěti soudcích.
2. Má-li Tribunál v úmyslu přenášet jednání věnované přednesu řečí, jsou o tom zúčastnění uvedení v článku 23 statutu informováni soudní kanceláří při předvolání k tomuto jednání.
3. Má-li zúčastněný uvedený v článku 23 statutu za to, že jednání, k němuž byl předvolán, by nemělo být přenášeno, uvědomí o tom co možná nejdříve Tribunál s podrobným uvedením okolností, které odůvodňují upuštění od přenosu.
4. Tribunál po vyslechnutí generálního advokáta o této žádosti rozhodne co možná nejdříve.
5. Videozáznam z přenášeného jednání zůstane k dispozici na internetových stránkách Soudního dvora Evropské unie po dobu nejdéle jednoho měsíce po ukončení tohoto jednání.
6. Má-li zúčastněný uvedený v článku 23 statutu za to, že videozáznam z jednání, jehož se účastnil, by měl být z těchto internetových stránek stažen, uvědomí o tom co možná nejdříve Tribunál s uvedením okolností, které odůvodňují stažení tohoto videozáznamu.
7. Předseda po vyslechnutí generálního advokáta o této žádosti rozhodne neprodleně.
8. Tribunál určí rozhodnutím pravidla a podmínky provádění přenosu z jednání. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 220
Ukončení jednání
Po vyslechnutí řečí zúčastněných uvedených v článku 23 statutu prohlásí předseda jednání za skončené.
Článek 221
Přednesení stanoviska generálního advokáta
1. Koná-li se jednání, stanovisko generálního advokáta se přednese po jeho ukončení, v den oznámený generálním advokátem.
2. Nekoná-li se jednání, stanovisko generálního advokáta se přednese v den oznámený generálním advokátem.
3. Přednesením stanoviska generálního advokáta končí ústní část řízení.
Článek 222
Zahájení nebo znovuotevření ústní části řízení
Tribunál může kdykoli po vyslechnutí generálního advokáta nařídit zahájení nebo znovuotevření ústní části řízení, zejména má-li za to, že věc není dostatečně objasněna, nebo předložil-li některý ze zúčastněných uvedených v článku 23 statutu po ukončení této části řízení novou skutečnost, která může mít rozhodující vliv na rozhodnutí Tribunálu, anebo má-li být věc rozhodnuta na základě argumentu, který nebyl mezi zúčastněnými uvedenými v článku 23 statutu projednán.
Článek 223
Protokol z jednání
1. Vedoucí soudní kanceláře pořizuje o každém jednání protokol. Tento protokol podepisují předseda a vedoucí soudní kanceláře. Protokol je veřejnou listinou.
2. Zúčastnění uvedení v článku 23 statutu mohou v soudní kanceláři nahlížet do protokolu z jednání a obdržet jeho kopii.
Článek 224
Záznam jednání
Na základě řádně odůvodněné žádosti může předseda Tribunálu povolit zúčastněnému uvedenému v článku 23 statutu, který se účastnil písemné nebo ústní části řízení, aby si v prostorách Tribunálu poslechl zvukový záznam jednání v jazyce používaném řečníky během tohoto jednání.
Kapitola 6 ROZSUDKY A USNESENÍ
Článek 225
Zjevný nedostatek pravomoci či zjevná nepříslušnost nebo zjevná nepřípustnost
V případě zjevného nedostatku pravomoci nebo zjevné nepříslušnosti Tribunálu k projednání určité věci, nebo je-li určitá žádost zjevně nepřípustná, může Tribunál po vyslechnutí generálního advokáta kdykoli rozhodnout usnesením s odůvodněním, aniž by pokračoval v řízení.
Článek 226
Odpověď usnesením s odůvodněním
Pokud se položená předběžná otázka shoduje s otázkou, o níž již Soudní dvůr nebo Tribunál rozhodl, pokud lze odpověď na tuto otázku jasně vyvodit z judikatury nebo pokud o odpovědi na položenou předběžnou otázku nelze rozumně pochybovat, může Tribunál kdykoli na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout usnesením s odůvodněním.
Článek 227
Podmínky postupu řízení před Tribunálem
1. Tribunál se zabývá žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, dokud ji soud, který ji podal, nevezme zpět. Ke zpětvzetí žádosti lze přihlédnout až do okamžiku, kdy je oznámení o dni vyhlášení rozsudku doručeno zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu.
2. Tribunál však může, aniž je dotčen článek 207 tohoto jednacího řádu, kdykoli určit, že již nejsou splněny podmínky zakládající jeho pravomoc.
Článek 228
Náklady řízení o předběžné otázce
Rozhodnutí o nákladech řízení o předběžné otázce přísluší předkládajícímu soudu.
Článek 229
Datum vyhlášení rozsudku
Datum vyhlášení rozsudku se oznamuje zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu.
Článek 230
Obsah rozsudku
Rozsudek obsahuje:
a) údaj o tom, že byl vydán Tribunálem;
b) označení soudního kolegia;
c) datum vyhlášení;
d) jména předsedy a soudců zúčastněných na poradě s uvedením soudce zpravodaje;
e) jméno generálního advokáta;
f) jméno vedoucího soudní kanceláře;
g) označení zúčastněných uvedených v článku 23 statutu, kteří se účastnili řízení;
h) jména jejich zástupců;
i) případně datum jednání;
j) údaj o vyslechnutí generálního advokáta, a případně datum jeho stanoviska;
k) stručný popis skutkového stavu;
l) odůvodnění;
m) výrok.
Článek 231
Vyhlášení a doručení rozsudku
1. Rozsudek se vyhlašuje na veřejném zasedání.
2. Písemné vyhotovení rozsudku podepsané předsedou, soudci zúčastněnými na poradě a vedoucím soudní kanceláře se opatřuje pečetí a ukládá se v soudní kanceláři. Jeho kopie se doručuje předkládajícímu soudu, zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu a Soudnímu dvoru.
Článek 232
Obsah usnesení
1. Usnesení obsahuje:
a) údaj o tom, že bylo vydáno podle okolností Tribunálem nebo předsedou;
b) případně označení soudního kolegia;
c) datum vydání usnesení;
d) právní základ usnesení;
e) jméno předsedy, a případně soudců zúčastněných na poradě s uvedením soudce zpravodaje;
f) jméno generálního advokáta;
g) jméno vedoucího soudní kanceláře;
h) označení zúčastněných uvedených v článku 23 statutu, kteří se účastnili řízení;
i) jména jejich zástupců;
j) údaj o vyslechnutí generálního advokáta;
k) výrok.
2. Pokud tento jednací řád stanoví, že usnesení musí být odůvodněno, obsahuje navíc:
a) stručný popis skutkového stavu;
b) odůvodnění.
Článek 233
Podpis a doručení usnesení
Písemné vyhotovení usnesení podepsané předsedou a vedoucím soudní kanceláře se opatřuje pečetí a ukládá se v soudní kanceláři. Jeho kopie se doručuje předkládajícímu soudu, zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu a Soudnímu dvoru.
Článek 234
Účinek rozsudků a usnesení
Rozsudky a usnesení nabývají účinku za podmínek stanovených v čl. 62b druhém pododstavci statutu.
Článek 235
Oprava rozsudků a usnesení
1. Tribunál může bez návrhu nebo na návrh kteréhokoli ze zúčastněných uvedených v článku 23 statutu, byl-li tento návrh podán ve lhůtě dvou týdnů od vyhlášení rozsudku nebo doručení usnesení, opravit chyby v psaní, v počtech nebo zjevné nesprávnosti v rozsudcích a usneseních.
2. Tribunál rozhoduje po vyslechnutí generálního advokáta.
3. Písemné vyhotovení opravného usnesení se připojuje k písemnému vyhotovení opraveného rozhodnutí. Na toto usnesení se odkáže na okraji písemného vyhotovení opraveného rozhodnutí.
Článek 236
Výklad rozhodnutí o předběžné otázce
1. Článek 168 týkající se výkladu rozsudků a usnesení se nepoužije na rozhodnutí vydaná na základě žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.
2. Je věcí vnitrostátních soudů, aby posoudily, mají-li věc za dostatečně objasněnou na základě rozhodnutí o předběžné otázce, nebo považují-li za nezbytné podat novou žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.
Kapitola 7
ZRYCHLENÉ ŘÍZENÍ O PŘEDBĚŽNÉ OTÁZCE
Článek 237
Zrychlené řízení
1. K žádosti předkládajícího soudu, nebo výjimečně i bez návrhu může předseda po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout o projednání předběžné otázky ve zrychleném řízení odchylně od ustanovení tohoto jednacího řádu, pokud povaha věci vyžaduje, aby byla projednána bez zbytečného odkladu.
2. V takovém případě předseda neprodleně určí den jednání, který musí být sdělen zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu společně s doručením žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.
3. Zúčastnění uvedení v předchozím odstavci mohou ve lhůtě určené předsedou, která nesmí být kratší než patnáct dnů, předložit své spisy nebo písemná vyjádření. Předseda může vyzvat tyto zúčastněné, aby své spisy nebo písemná vyjádření omezili na podstatné právní aspekty žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.
4. Případné spisy nebo písemná vyjádření se předají všem zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu před jednáním.
5. Tribunál rozhodne po vyslechnutí generálního advokáta.
Článek 238
Předávání procesních písemností
1. Podání uvedená v předchozím článku se považují za doručená předáním kopie podepsaného originálu, jakož i kopie podpůrných podkladů a dokumentů spolu se seznamem uvedeným v čl. 205 odst. 2 soudní kanceláři prostřednictvím aplikace e-Curia nebo prostředku elektronické komunikace, který Tribunál používá. Originál podání a výše uvedené přílohy se neprodleně předají soudní kanceláři, pokud byly jejich kopie zaslány prostřednictvím prostředku elektronické komunikace, který Tribunál používá.
2. Písemnosti a informace podle předchozího článku se doručují či sdělují předáním kopie dokumentu prostřednictvím aplikace e-Curia nebo prostředku elektronické komunikace, který Tribunál používá.
Kapitola 8 BEZPLATNÁ PRÁVNÍ POMOC
Článek 239
Žádost o bezplatnou právní pomoc
1. Není-li některý účastník původního řízení schopen nést zcela nebo zčásti náklady řízení, může kdykoli požádat o poskytnutí bezplatné právní pomoci.
2. K žádosti o bezplatnou právní pomoc se přikládají všechny informace a doklady umožňující zhodnotit hospodářskou situaci žadatele, například osvědčení příslušného vnitrostátního orgánu potvrzující tuto hospodářskou situaci.
3. Byla-li již žadateli poskytnuta bezplatná právní pomoc u předkládajícího soudu, předloží rozhodnutí tohoto soudu a upřesní, na co se již přiznaná výše bezplatné právní pomoci vztahuje.
Článek 240
Rozhodnutí o žádosti o bezplatnou právní pomoc
1. O žádosti o bezplatnou právní pomoc rozhodne předseda usnesením po vyslechnutí generálního advokáta.
2. V případě úplného či částečného zamítnutí bezplatné právní pomoci obsahuje usnesení odůvodnění.
Článek 241
Částky vyplácené v rámci bezplatné právní pomoci
Je-li poskytnuta bezplatná právní pomoc, pokladna Tribunálu hradí výdaje související s pomocí a zastupováním žadatele před Tribunálem, popřípadě v mezích stanovených předsedou. Na žádost žadatele nebo jeho zástupce lze částku na úhradu těchto výdajů vyplatit předem.
Článek 242
Odejmutí bezplatné právní pomoci
1. Změní-li se v průběhu řízení podmínky, na jejichž základě byla bezplatná právní pomoc poskytnuta, může předseda kdykoli bez návrhu nebo na návrh po vyslechnutí dotyčné osoby bezplatnou právní pomoc odejmout.
2. Usnesení o odejmutí bezplatné právní pomoci obsahuje odůvodnění a nelze proti němu podat opravný prostředek.“
44) Dosavadní článek 224 se označuje jako článek 243.
45) V článcích 75, 107a a 189 se odkaz na článek 224 nahrazuje odkazem na článek 243.
46) Dosavadní článek 225 se označuje jako článek 244.
47) Dosavadní článek 226 se označuje jako článek 245.
48) Dosavadní článek 227 se označuje jako článek 246 a mění se takto:
a) Odstavec 3 se zrušuje a nahrazuje takto:
„3. Ustanovení čl. 86 odst. 1 se použije pouze tehdy, pokud lhůta uvedená v čl. 86 odst. 2 začíná běžet po 1. září 2024.“
b) Odstavec 4 se mění takto:
„Ustanovení čl. 139 písm. b) se použije pouze na žaloby podané k Tribunálu po vstupu tohoto jednacího řádu v platnost.“
c) Odstavec 5 se zrušuje a nahrazuje takto:
„Ustanovení článků 110a a 219 se použijí až od vstupu rozhodnutí uvedeného v čl. 110a odst. 4 a v čl. 219 odst. 4 v platnost.“
d) Odstavec 6 se mění takto:
„6. Ustanovení čl. 115 odst. 1 a čl. 116 odst. 6 jednacího řádu Tribunálu ze dne 2. května 1991, ve znění posledních změn ze dne 19. června 2013, se nadále použijí v řízeních zahájených před Tribunálem před vstupem tohoto jednacího řádu v platnost.“
e) Odstavec 7 zní:
„7. Volba prvních soudců, kteří budou povoláni k výkonu funkce generálního advokáta k projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, se uskuteční neprodleně po 1. září 2024. Výkon této jejich funkce skončí v okamžiku částečné obměny podle čl. 254 druhého pododstavce SFEU.“
Článek 2
Tyto změny jednacího řádu, které jsou závazné v jazycích uvedených v článku 44 jednacího řádu, se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dne 1. září 2024.
V Lucemburku dne 10. července 2024.
Vedoucí soudní kanceláře
V. DI BUCCI
Předseda
M. VaN DER WOUDE