EVROPSKÝ PARLAMENT
2004
2009
★★★
★ ★
★ ★
★★★
★ ★
Rozpočtový výbor
3. 4. 2008
PRACOVNÍ DOKUMENT Č.°2
o dopadu Lisabonské smlouvy na stávající interinstitucionální dohodu o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení a na finanční nařízení
Rozpočtový výbor
Zpravodajka: Xxxxxxxxx Xxx-Xxxxx
DT\717262CS.doc PE404.671v01-00
Externí překlad
CS CS
Dopad Lisabonské smlouvy na stávající interinstitucionální dohodu
Vstup Lisabonské smlouvy v platnost bude mít zvláštní dopad na současnou interinstitucionální dohodu o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení a na finanční nařízení.
1. Stávající interinstitucionální dohoda a víceletý finanční rámec
Pokud jde o interinstitucionální dohodu, článek 312 Smlouvy o fungování Evropské unie zavádí víceletý finanční rámec, který bude obsažen v nařízení přijatém zvláštním legislativním postupem, v němž Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, jehož musí být dosaženo absolutní většinou poslanců. To znamená, že se finanční rámec – doposud určovaný finančními výhledy, které orgány schvalovaly dobrovolně prostřednictvím interinstitucionální dohody – stane právně závazným. Kromě toho tento článek zdůrazňuje, že
„(1) Roční rozpočet Unie je v souladu s víceletým finančním rámcem.“
Pokud jde o obsah víceletého finančního rámce, který se stanoví nejméně na dobu pěti let, týž článek zdůrazňuje, že
„(3) …stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby. Kategorie výdajů, kterých je omezený počet, odpovídají hlavním oblastem činnosti Unie.
Finanční rámec stanoví jakákoli další ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu.“
To znamená, že do budoucího víceletého finančního rámce by měly být začleněny nejen stropy, ale i pravidla obsažená ve stávající interinstitucionální dohodě, jež umožňují „hladký průběh“ ročního rozpočtového procesu, zejména pravidla související s fungováním víceletého finančního rámce, jako jsou flexibilní postupy a postupy přijímání změn.
2. Finanční nařízení v rámci Lisabonské smlouvy
Finanční nařízení se stane nařízením, které Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem (spolurozhodování) následně po předložení stanoviska Účetního dvora. V souladu s čl. 322 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie bude obsahovat
„a) finanční pravidla určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu...“.
Je zřejmé, že nová Smlouva bude mít přímý dopad na některé oblasti finančního nařízení, například v souvislosti s novým rozpočtovým postupem, zejména se zrušením klasifikace povinných a nepovinných výdajů (CE/NCE). Budoucí finanční nařízení by však mělo zahrnovat také některá ustanovení, která jsou v současnosti součástí interinstitucionální dohody (tedy pravidla pro rozpočtovou kázeň a právní akty) a našla by své uplatnění lépe zde
PE404.671v01-00 2/4 DT\717262CS.doc
Externí překlad
CS
než v nařízení o víceletém finančním rámci.
3. Časový plán a kritéria
Oba tyto akty mohou být přijaty pouze po vstupu Smlouvy v platnost, nicméně by měly být přijaty včas, aby umožnily bezproblémové plnění rozpočtu na rok 2009 a stanovení rozpočtu na rok 2010 v souladu s novým právním rámcem. To znamená, že by měla být ihned zahájena politická vyjednávání mezi orgány, aby bylo možno dosáhnout politické dohody do konce letošního roku. Jakmile pak vstoupí Lisabonská smlouva v platnost – za předpokladu, že budou dokončeny všechny ratifikační postupy –, co nejdříve se zahájí formální postup pro jejich přijetí. Naléhavost této záležitosti dokládá kromě zřejmé potřeby, aby rozpočtový postup na rok 2010 probíhal již podle nových pravidel stanovených v Lisabonské smlouvě, několik praktických příkladů: Podle jakých pravidel se uskuteční převody položek po 1. lednu 2009, jestliže Xxxxxxx vstoupí v platnost k tomuto datu? Nebo jaký postup bude možné použít letos? Nebo jak bude poté přijat opravný rozpočet?
Kritéria pro rozlišování mezi ustanoveními interinstitucionální dohody, která by se měla uplatnit v budoucí interinstitucionální dohodě, a ustanoveními, jež budou obsažena raději ve víceletém finančním rámci, jsou stanovena přímo v Lisabonské smlouvě:
– Nařízení o víceletém finančním rámci by mělo zahrnovat „ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu“. To znamená všechny mechanismy související s fungováním stávající interinstitucionální dohody: uvolňování prostředků z různých fondů a flexibilita, postup přijímání změn a zvláštní úpravy související s konkrétními politikami (SZBP/agentury atd.).
– Finanční nařízení by mělo zahrnovat veškerá ustanovení potřebná k „určení“ postupu pro
„sestavování a plnění rozpočtu“ v souladu s novým postupem stanoveným ve Smlouvě. Zdá se, že to zahrnuje práci dohodovacího výboru, aktivační mechanismus a samozřejmě aktualizaci ustanovení finančního nařízení přímo dotčených změnami v nové Smlouvě (tedy zrušení klasifikace CE/NCE, nový postup spolurozhodování o převodech atd.).
Zpravodajka se domnívá, že tato úprava finančního nařízení by měla zohlednit pouze změny vyplývající přímo z nové Smlouvy a zrušení stávající interinstitucionální dohody (podle kritérií stanovených ve Smlouvě) a v žádném případě by neměla být zaměňována s tříletým přezkoumáním, které finanční nařízení předpokládá.
4. Jak bude vypadat budoucí interinstitucionální dohoda?
Znamená to, že se interinstitucionální dohoda z května 2006 stane úplně zbytečnou a bude zcela zrušena a nahrazena těmito dvěma základními finančními právními akty? Patrně ne: nový rozpočtový postup bude stále vyžadovat řadu praktických úprav – jako nový věcný kalendář, postup interinstitucionální spolupráce, způsoby práce dohodovacího výboru, jeho sekretariát, formát společných dokumentů a jejich překlad atd. V nové interinstitucionální dohodě o rozpočtovém postupu by mohly být zakotveny všechny tyto body a pravděpodobně i další (např. články 31 a 33 stávající interinstitucionální dohody či část přílohy 2 této
DT\717262CS.doc 3/4 PE404.671v01-00
Externí překlad
CS
dohody).1 Zpravodaj přitom pokládá za předčasné v tomto stadiu procesu přímo naznačovat, který článek stávající interinstitucionální dohody by mohl být částí budoucí interinstitucionální dohody či některého ze dvou právních základů.
5. Na závěr zpravodajka vyjadřuje názor, že Lisabonská smlouva umožní nový přístup k rozpočtovým vztahům, založený na společném rovnocenném rozhodování Parlamentu a Rady. V tomto ohledu je cílem dokumentu navrhnout některé zásady ke schválení Rozpočtovým výborem, aby se zahájila konstruktivní diskuse s Radou a Komisí.
Zpravodajka si je dobře vědoma toho, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost pouze tehdy
– pokud vůbec –, až budou ve všech členských státech dokončeny veškeré ratifikační postupy. Vzhledem k naléhavosti používání některých výše uvedených aktů co nejdříve po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost budou zatím bezprostředně zahájeny předběžné rozhovory orgánů o opatřeních, jež jsou pro realizaci Smlouvy třeba. Všechny orgány se domnívají, že by měl být naplánován postup po vstupu Xxxxxxx v platnost – pokud v platnost vstoupí –, aby se zabránilo právnímu vakuu. K dosažení tohoto cíle je nezbytné uzavřít politickou dohodu o obsahu těchto opatření do konce letošního roku. Zpravodajka se domnívá, že příští trojstranné setkání dne 16. dubna je pravým okamžikem pro zahájení těchto rozhovorů.
1 Nová Smlouva konkrétně předpokládá možnost, že orgány budou uzavírat interinstitucionální dohody, které mohou a nemusí být právně závazné. Článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie: „Evropský parlament, Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upravují způsoby své spolupráce. Za tímto účelem mohou v souladu se Smlouvami uzavírat interinstitucionální dohody, které mohou mít závaznou povahu." PE404.671v01-00 4/4 DT\717262CS.doc
Externí překlad