SROVNÁVACÍ TEXT

SROVNÁVACÍ TEXT

PŘÍLOHA ZMĚNY Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHYŇAVA

zeleně je vyznačen vkládaný text

xxxxxx s přeškrtnutím je vyznačen text rušený

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

V rámci Změny č. 1 jsou nově vymezena zastavěná území, dle § 58 zákona č. 183/2006 Sb., která jsou přehledně zachycena ve výkresové části (Změnou č. 1 měněných výkresech). Zastavěná území byla částečně vymezena již platným územním plánem a touto změnou byla revidována a aktualizová- na k datu 1. 4. 2016.

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Text kapitoly I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE má informativní charakter a Změnou č. 1 není aktualizován.“

Územní plán slouží pro účely správního rozhodování o umístění činností, dějů (zejména technologických procesů) a zařízení, obvykle staveb. Ve správním území obce se stanovují základní zásady utváření území, to jest jeho uspořádání a využití, a obecné a zvláštní regu- lativy.

Závaznou částí územního plánu se řídí rozhodování územně a věcně příslušných orgánů ve- řejné správy při územním a stavebním řízení, popřípadě při správních řízeních souvisících, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, jimiž se zakládá vznik, změna nebo zánik práv a povin- ností fyzických a právnických osob při uspořádání a využívání území obce.

Při rozhodování v územním a stavebním řízení, popřípadě v řízeních souvisících musí být přihlédnuto přednostně k technickým požadavkům stanoveným tímto územním plánem, dále k obecným technickým požadavkům na výstavbu a k podmínkám stávajícího zastavění úze- mí obce.

1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Řešené území:

Správní území obce Chyňava (katastrální území Chyňava, katastrální území Libečov, kata- strální území Malé Přílepy, katastrální území Lhotka u Berouna), celková rozloha 2120,2 ha. Pořizovatel:

Obec Chyňava.

Schvalující orgán:

Obecní zastupitelstvo Chyňava. Nadřízený orgán územního plánování: Krajský úřad – Středočeský kraj

Zhotovitel:

Architekti Xxxxxxxx a Xxxxxx, spol. s r.o., U 5. Baterie 12, 162 00 Praha 6.

Datum vyhotovení ÚP:

01/2003

Mapové podklady:

soubor listů státní mapy ČR základní v měřítku 1 : 50 000, stav k r. 1999, stav VÚSC k 1.1.2000, soubor listů státní mapy ČR odvozené v měřítku 1 : 5 000, stav k r. 1997, soubor listů mapy evidence nemovitostí v měřítku 1 : 2 880, stav k 31.12. 1981, kopie z 20.7. 1996.

2. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ

• Zachování a rozvoj přírodního a krajinného bohatství a péče o kulturní dědictví.

• Zvýšení imigrační přitažlivosti obce nabídkou ploch pro výstavbu bytů.

• Trvalá péče o životní prostředí, která se v návrhovém období bude soustřeďovat přede- vším na vybavení obcí chybějící technickou infrastrukturou a na kultivaci a péči o veřej- nou zeleň.

3. DŘÍVE ZPRACOVANÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

V řešeném správním území dosud nebyla zpracována a schválena žádná územně plánovací dokumentace

II. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY VÝVOJE OBCE

Text kapitoly I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE má informativní charakter a Změnou č. 1 není aktualizován.“

1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešené území zahrnuje katastrální území Chyňava se sídly Chyňava a Podkozí, kú Libečov se sídlem Libečov, kú Malé Přílepy se sídlem Malé Přílepy a osadou Mladina a kú Lhotka u Berouna se stejnojmenným sídlem.

Jádrovou obcí Chyňava prochází od severu k jihozápadu hranice CHKO Křivoklátsko, ostatní

části obce leží mimo hranice CHKO.

2. DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ PODMÍNKY

Předchozí fáze zpracování územně plánovací dokumentace vycházely převážně z výsledků sčítání z roku 1991, doplněných případně inovovanými daty získanými z různých evidencí s rozdílnou mírou spolehlivosti.

V současnosti jsou již k dispozici také výsledky sčítání 2001, které umožňují přesnější pohled na demografický a sociálně ekonomický potenciál obyvatelstva a na podmínky vytvořené v domovním a bytovém fondu. Umožňují i lépe podchytit trendy vývoje v změněných společenských podmínkách v polistopadovém období. Údaje jsou však k dispozici pouze za obec jako celek (bez rozlišení jednotlivých částí). Dalším problémem pro uplatnění srovnávací analýzy je skutečnost, že některá data nejsou kompatibilní vzhledem k odlišné metodice sčítání 1991 a 2001.

2.1. POLOHA OBCE

Obec Chyňava leží v silněji urbanizovaném venkovském prostoru v severovýchodní části okresu Beroun, v nadmořské výšce 397 m.n.m. Obec se skládá z jádrové obce Chyňava a částí obce Lhotka u Berouna, Libečov, Malé Přílepy (s osadou V Mladinách) a Podkozí. V r.1992 se od obce odloučil tradiční soused se společnou nejstarší historií - část obce Želez- ná, čímž se počet obyvatel obce Chyňavy snížil o cca 210 obyvatel a snížila se i rozloha ka- tastrálního území obce o cca 400 ha. Hustota trvale bydlícího obyvatelstva na 1 ha katastrál- ního území je ve všech částech obce nízká - (v Chyňavě a Malých Přílepech 0,4 osoby/ha, u ostatních částí 0,2 osoby/ha).

Výhodou obce je poloha v přírodně atraktivním krajinném prostředí (téměř polovinu kata- strálního území obce pokrývají lesy), v relativně dobré dostupnosti velkých center osídlení: Berouna, Unhoště, Kladna a Prahy a přitom mimo dosah hlavních zdrojů znečištění (zejmé- na po výrazném zlepšení situace v Královédvorských cementárnách).

2.2. PRACOVNÍ A OBSLUŽNÉ VAZBY OBCE

2.2.1. Pohyb za prací

V r.1991, kdy jsou k dispozici poslední podrobná data o vyjížďce za prací a která zahrnují i dnes už samostatnou obec Železnou, vyjíždělo z obce a jejích částí za prací celkem 561 osob, tj. 65% ze všech ekonomicky aktivních osob. Do obce naopak dojíždělo za prací 101 osob, z toho 60% do zemědělství.

Ze salda vyjížďky a dojížďky vyplývá, že v obci bylo v té době vytvořeno přibližně 400 pra- covních příležitostí, z toho více jak polovina v zemědělství. Další čtvrtinu tvořila pracovní místa ve třetím sektoru.

Za prací vyjížděli obyvatelé Chyňavy nejvíce do sekundéru (průmyslu a stavebnictví) a do terciéru (doprava, obchod, služby, sociální činnosti). Jako cíl dojížďky za prací přirozeně do- minovalo nejblíže položené okresní město Beroun, kam vyjížděla přibližně polovina ze všech obyvatel vyjíždějících za prací. Důležitými vnitrookresními cíli byla dále města Králův Dvůr a Loděnice, v oblasti zemědělství obce Hýskov a Chrustenice. Mimo okres vyjížděli obyvatelé obce tradičně do kladenského průmyslu, zaměstnaní v terciéru pak ve stejné míře do Prahy.

Hlavní cíle vyjížďky za prací
	primér		sekundér		terciér		celkem
	abs.	%	abs.	%	abs.	%	abs.	%
Beroun	10	17,24	143	47,19	110	55,00	263	46,88
Hýskov	5	8,62	10	3,30	2	1,00	17	3,03
Chrustenice	13	22,41	2	0,66	0	0,00	15	2,67
Králův Dvůr	3	5,17	17	5,61	10	5,00	30	5,35
Loděnice	2	3,45	29	9,57	9	4,50	40	7,13
ost.obce v okrese	7	12,07	12	3,96	11	5,50	30	5,35
vyj.v okrese	40	68,97	213	70,30	142	71,00	395	70,41
Praha	1	1,72	25	8,25	32	16,00	58	10,34
Kladno	2	3,45	50	16,50	16	8,00	68	12,12
ost.obce mimo okres	15	25,86	15	4,95	10	5,00	40	7,13
xxx.xx x.xxxxxx	18	31,03	90	29,70	58	29,00	166	29,59
Obec vyjížďky úhrnem	58	100,00	303	100,00	200	100,00	561	100,00

Hospodářský otřes, který postihl celý kladenský těžký průmysl, pravděpodobně změnil vy- jížďku za prací do sekundéru na Kladno a posílil vyjížďku do Berouna a Prahy.

2.2.2. Pohyb žáků, studentů a učňů do škol a učilišť

Sledujeme-li vyjížďku žáků a studentů do škol a učilišť, pak v oblasti učňovského školství realizovali žáci učilišť své vzdělání přibližně stejnou měrou v okrese (převážně v Berouně),

jako mimo okres (i ve vzdáleněji položených učilištích v republice, ale často také v Kladně a Praze). V oblasti středního školství pokrýval Beroun potřebu středního vzdělání již jen z 1/3. Téměř 2/3 studentů vyjížděly za vzděláním mimo okres, opět ve větší míře do Kladna, v menší míře do Prahy.

Žáci 2.stupně základní školy využívali nabídku především v Berouně (ze 3/4) a Loděnici (z 1/4).

Hlavní cíle vyjížďky do škol a učilišť
	ZŠ		SOU		SŠ + VŠ		Celkem
	abs.	%	abs.	%	abs.	%	abs.	%
Beroun	67	76,14	19	43,18	17	30,91	103	55,08
Hýskov	0	0,00	1	2,27	0	0,00	1	0,53
Chrustenice	0	0,00	0	0,00	0	0,00	0	0,00
Králův Dvůr	0	0,00	0	0,00	1	1,82	1	0,53
Loděnice	18	20,45	0	0,00	0	0,00	18	9,63
ost.obce v okrese	0	0,00	3	6,82	0	0,00	3	1,60
vyj.v okrese	85	96,59	23	52,27	18	32,73	126	67,38
Praha	1	1,14	4	9,09	13	23,64	18	9,63
Kladno	0	0,00	8	18,18	19	34,55	27	14,44
ost.obce mimo okres	2	2,27	9	20,45	5	9,09	16	8,56
xxx.xx x.xxxxxx	3	3,41	21	47,73	37	67,27	61	32,62
obec vyjížďky úhrnem	88	100,00	44	100,00	55	100,00	187	100,00

I zde předpokládáme, že na základě procesů, které probíhají v oblasti školství, se nabídka škol výrazněji změnila, a to jak u učňovských oborů, tak u středních škol. Směry vyjížďky zů- staly vzhledem k poloze obce se vší pravděpodobností zachovány.

2.2.3. Obslužný význam obce

Přes svoji velikost i relativně dobrou vybavenost se obec Chyňava nestala střediskovou obcí a vždy byla pouze sídlem místního významu. Místní škola slouží především pro potřeby místního obyvatelstva.

Hlavním cílem spádu za nákupy a vyššími a specifickými zařízeními občanské vybavenosti je Beroun.

Většina veřejné vybavenosti je soustředěna v jádrové obci. Nejdůležitější zařízení dnes tvoří:

Školská zařízení

mateřská škola pro 50 dětí základní škola 1.stupně Zdravotnické zařízení ordinace zubního lékaře ordinace všeobecného lékaře ordinace dětského lékaře

Poštovní a finanční ústavy pošta

Česká spořitelna a.s.

Kulturní a společenská zařízení kostel

veřejná knihovna

Dělnický dům se společenským sálem a restaurace hřbitov

Sportovní zařízení

fotbalové hřiště místního sportovního klubu tělocvična základní školy

koupaliště (v současné době nefunkční) Obchodní vybavenost a služby

4 obchody s potravinami drogerie

prodejna nábytku

prodejna elektro a železářství prodejna textilu

prodejna potřeb pro zvířata 3 restaurace

motorest Libečov

2.2.4. Rekreační význam obce

Obec Chyňava má velký význam v oblasti týdenní rekreace, zejména rekreace Pražanů. Re- kreační prostor obce je součástí velkého přírodního parku Povodí Kačáku, který na severo- západě v okrese Kladno sousedí s přírodním parkem Džbán, v ose Bratronice-Malé Kyšice se dotýká CHKO Křivoklátsko a v jihovýchodní části přechází do CHKO Český kras.

Poloha obce v atraktivním příměstském rekreačním prostoru vyvolala v minulosti výstavbu velkého množství rekreačních chat. K rekreaci jsou dnes využívány i chalupy vyčleněné z bytového fondu, kterých zde není mnoho, a neobydlené domy, které tvoří 23% z domovního fondu celkem.

Rekreační charakter má dnes přibližně 1 200 domů, z toho je převaha rekreačních chat (1048). Největší soustředění rekreačních objektů je v části obce Podkozí, kde bylo v roce 1991 evidováno 881 objektů s rekreačním využitím, z toho 849 chat. Na trvale jeden obydle- ný byt zde tak připadá více jak 510 rekreačních chat. Rekreační funkce je zde proto domi- nantní.

Výrazná převaha rekreační funkce nad obytnou funkcí je typická i pro Malé Přílepy. Zde je lokalizováno 156 chat. Spolu s neobydlenými domy a chalupami vyčleněnými z bytového fondu se jedná o 191 rekreačně využitých objektů. V přepočtu na jeden trvale obydlený byt (35,4 rekreačních objektů na 1 byt) jde o druhé nejvyšší soustředění rekreační funkce v obci.

Nejmenší rekreační význam má jádrová obce Chyňava a Lhotka u Berouna. Rekreační chaty zde nejsou nebo jen okrajově, rekreační funkce je realizována v objektech dříve užívaných pro trvalé bydlení.

Objekty využívané k rekreaci

	Chaty (rodinné domky)	Chalupy vyčleněné z BF	Neobydlené domy	z toho ne- obydl. cha- lupy	Rekreační objekty cel- kem	Počet RO na 100 trvale obydlených bytů
Chyňava	0	3	62	27	65	18
Lhotka u Ber.	2	0	18	18	20	100
Libečov	26	2	13	9	41	84
Malé Přílepy	156	5	30	1	191	354
V Mladinách	0	0	3	0	3	100
Podkozí	849	5	27	23	881	5182
obec Chyňava	1033	15	153	78	1201	234

Silné zastoupení rekreační funkce přináší sezónní navýšení počtu obyvatel na katastru obce až o 6 000 osob (dle údajů obecního úřadu). Intenzivní rekreační využití prostoru přináší s sebou některé negativní jevy, a sice:

• nápor na technickou infrastrukturu (příkon elektrického proudu, parametry telefonizace) zejména v části obce Podkozí,

• zatížení vedlejších komunikací a cest dopravou a parkováním,

• střety zájmů místních obyvatel a rekreantů v často sporném, anebo nepřípustném využí- vání rekreačních objektů a jejich okolí (např. neekologické vytápění, likvidace odpadů, volné pobíhání psů a pod.),

• soustředění rekreačních chat na sebe váže i kriminalitu – časté vykrádání rekreačních ob- jektů. Prostor je nedostatečně kontrolován bezpečnostními orgány.

2.3. OBYVATELSTVO OBCE

2.3.1. Velikost obce a vývoj počtu obyvatel

Demografického maxima dosáhla obec v dnešním vymezení na počátku dvacátého století. V samotné jádrové obci Chyňava žilo 1 527 obyvatel. K nejprudšímu úbytku počtu obyvatel došlo ve dvacetiletí 1930-1950, od té doby počet obyvatel v obci jako celku trvale klesá. Po- čet obyvatel v jádrové části je od 50. let relativně stabilní.

Vývoj počtu obyvatel 1869 – 1998
Rok	1869	1900	1930	1950	1961	1970	1980	1991	1998
Chyňava	1481	1527	1405	1163	1070	1129	1138	1042	1070
Lhotka u Ber.	206	228	190	104	98	81	61	60	47
Libečov	235	239	193	149	172	147	144	139	139
Malé Přílepy*	355	438	380	280	241	215	185	163	144
Podkozí	Nezej.	Nezej.	nezej.	nezj.	118	60	46	38	39
obec Chyňava	0000	0000	0000	1696	1699	1632	1574	1442	1439

* vč. časti V Mladinách

Na konci r.1998 žilo v obci celkem 1 439 trvale bydlících obyvatel. Mírný pokles počtu obyva- tel, ke kterému došlo v devadesátých letech, je zapříčiněn nepříznivým vývojem přirozenou měnou. Narodilo se zde 75 dětí, ale 125 osob zemřelo.

Saldo migrace bylo naopak v posledních letech kladné a vypovídá o stabilní atraktivitě obce pro bydlení. Od r.1992 do r.1998 se do obce přistěhovalo 199 nových obyvatel a pouze 153 osob se odstěhovalo.

Pohyb obyvatel přirozenou měnou a migrací
	přistěho- valí	odstěho- valí	saldo	narození	zemřelí	saldo	přír./úbytek	koncové stavy
1992	11	10	1	4	7	-3	-2	1443
1993	32	26	6	19	21	-2	4	1447
1994	27	15	12	9	19	-10	2	1449
1995	18	19	-1	13	23	-10	-11	1438
1996	30	31	-1	10	18	-8	-9	1429
1997	45	37	8	8	19	-11	-3	1426
1998	36	15	21	12	20	-8	13	1439
1991-98	199	153	46	75	127	-52	-6

2.3.2. Věková skladba obyvatelstva

Věkovou strukturu za jednotlivé části obce lze zachytit jen z r.1991. V té době měla obec již relativně nepříznivou věkovou skladbu obyvatelstva, signalizující slabou demografickou vitali- tu ve všech částech obce, s hrozbou úplného zániku trvalé obytné funkce v části Mladiny a Podkozí. Projevy stárnutí obyvatel jsou čitelné již i v samotné jádrové obci Chyňava.

Obec/část obce	trvale bydlí- cí obyv.	Z toho						Index stáří
		dětská složka 0-14 let		produktivní složka 15-59 let		postprodukt.složka 60 a více let
	celkem	abs.	%	abs.	%	abs.	%
Chyňava	1042	196	18,81	645	61,90	201	19,29	97,51
Lhotka u Ber.	60	10	16,67	31	51,67	19	31,67	52,63
Libečov	139	23	16,55	80	57,55	36	25,90	63,89
Malé Přílepy	151	25	16,56	90	59,60	36	23,84	69,44
V Mladinách	12	4	33,33	4	33,33	4	33,33	100,00
Podkozí	38	8	21,05	16	42,11	14	36,84	57,14
Obec Chyňava	1442	266	18,45	866	60,06	310	21,50	85,81

Regresivní tendence se projevily v obci jako celku, kde se oproti r.1991 snížil podíl dětí do 14 let (z 18,5 na 16,3%). Tak jako v jiných obcích vzrostl i v Chyňavě podíl osob v produktivním věku (z 60 na 62%).

Index stáří, tj. vzájemný poměr mezi dětskou a nejstarší složkou obyvatel, vykazuje od r.1991 pokles celkové demografické vitality obce. Nenaplnil se však rizikový vývoj v rekreačně atraktivním prostoru Malých Přílep, kde došlo k nové výstavbě a pravděpodobně i k trvalému využívání některých rekreačních objektů. Určité zvýšení demografické vitality lze předpokládat i u Libečova.

Srovnání věkové skladby v letech 1991a 1997
	1991	%	1997	%
0-14 let	266	18,45	231	16,34
Produktivní věk	815	60,06	878	62,09
Postproduktivní věk	361	21,50	305	21,57
Celkem	1442	100,00	1414	100,00
Index stáří	85,81		75,73

2.3.3. Vzdělanostní skladba obyvatelstva

Vzdělanostní skladba obyvatel obce je relativně příznivá. Projevují se zde již vlivy působení okresního města a jeho nabídky pracovních příležitostí s vyšší kvalifikací, včetně vlivů pražské aglomerace.

V obci jako celku mělo základní vzdělání pouze 38,3%. Dosažené základní vzdělání se váže především na nejstarší věkové ročníky. Přibližně stejný podíl obyvatel měli vyučení (37,5%). Středoškolského vzdělání dosáhlo 20%, vysokoškolského vzdělání 3,7% obyvatelstva.

V současnosti lze v souvislosti s demografickým i sociálním vývojem předpokládat další zlepšení vzdělanostní skladby.

Vzdělanostní skladba obyvatelstva 1991
	Obyvat. nad 15 let	z toho nejvyšší dosažené vzdělání
		základní		vyučení		středoškolské		vysokoškol.
	abs.	abs.	%	abs.	%	abs.	%	abs.	%
Chyňava	846	306	36,17	327	38,65	179	21,16	33	3,90
Lhotka u Ber.	50	22	44,00	17	34,00	8	16,00	3	6,00
Libečov	116	47	40,52	42	36,21	23	19,83	2	1,72
Malé Přílepy	126	63	50,00	44	34,92	17	13,49	2	1,59
V Mladinách	8	2	25,00	2	25,00	4	50,00	0	0,00
Podkozí	30	10	33,33	9	30,00	7	23,33	4	13,33
Obec Chyňava	1176	450	38,27	441	37,50	238	20,24	44	3,74

2.3.4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvořilo v r. 1991 celkem 52,4% z trvale bydlících obyvatel obce. Zvýšenou ekonomickou aktivitu měla vlastní jádrová obec. Významně se lišila i úroveň zaměstnanosti mužů a žen. Mužů bylo zaměstnáno 57%, žen 46,6%. Nižší zaměstnanost žen je dána obvykle jak sociálními faktory (péče o děti, nižší výdělky), tak i ekonomickými faktory (nedostatek pracovních příležitostí v místě, nutnost dojížďky za prací a pod.).

Obec/část obce	Počet obyv. 1991	z toho
		ekonomicky aktivní		vyjíždějící za prací
	abs.	abs.	%	abs.	%
Chyňava	1042	564	54,61	350	62,06
Lhotka u Berouna	60	26	43,33	23	88,46
Libečov	139	67	48,20	46	68,66
Malé Přílepy	151	76	50,33	62	81,58
V Mladinách	12	4	33,33	4	100,00
Podkozí	38	13	34,21	9	69,24
Obec Chyňava	1442	755	52,36	494	65,43

Produktivní složka obyvatelstva, jejíž rozsah je klíčový pro potenciál pracovních sil, v r.1991 dosahovala 60,06% z celkového počtu obyvatel, v r.1998 vzrostla na 62,09%, tj. o 63 osob. Nárůst ekonomické aktivity bude pravděpodobně nižší vzhledem k demografickému vývoji (část přírůstků ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří mladí lidé v období přípravy na povo- lání). Odvětvová orientace obyvatelstva podle dat z r.1991 ukazovala na největší zaměstna- nost obyvatel v průmyslu a stavebnictví (celkem 44% z ekonomicky aktivních), a dále v ob- chodě, službách, sociálních činnostech apod. (celkem 34% z ekonomicky aktivních). V ze- mědělství (a lesnictví) však pracovalo stále ještě velmi vysoké procento obyvatel (21% z ekonomicky aktivních).

Skladba ekonomicky aktivních obyvatel podle odvětví
	Ekonomic- ky.aktivní	z toho
		zemědělství a lesnictví		průmysl a stavebnic- tví		ostatní
	abs.	abs.	%	abs.	%	abs.	%
Chyňava	569	116	20,39	254	44,64	199	34,97
Lhotka u Ber.	26	10	38,46	8	30,77	8	30,77
Libečov	67	17	25,37	30	44,78	20	29,85
Malé Přílepy	76	20	26,32	34	44,74	22	28,95
V Mladinách	4	1	25,00	3	75,00	0	0,00
Podkozí	13	1	7,69	4	30,77	8	61,54
Obec Chyňava	755	165	21,85	333	44,11	257	34,04

Orientace na zemědělské aktivity se po r. 1991 výrazně oslabila a vzrostla bezesporu zaměstnanost v oblasti služeb, v menší míře lze předpokládat nárůst v průmyslových aktivitách. Přesto však zůstává zemědělství stále ještě důležitou oblastí obživy místního obyvatelstva, bez nutnosti vyjížďky za prací.

2.4. DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND

2.4.1. Obydlenost domovního fondu

Všechny části obce včetně jádrové části obce Chyňava vykazovaly v r. 1991 vysoký stupeň neobydlenosti domovního fondu. Největší procento neobydlených domů měly části obce s rozvinutou rekreační funkcí, především Podkozí (63%), osada V Mladinách (60%), Lhotka u Berouna (47%) a Malé Přílepy (40%). V samotné jádrové obci bylo neobydlených 18% do- mů.

Obydlenost domovního 1991
	počet domů	z toho
		trvale obydlených		neobydlených
	abs.	abs.	%	abs.	%
Chyňava	348	286	82,18	62	17,82
Lhotka u Ber.	38	20	52,63	18	47,37
Libečov	52	39	75,00	13	25,00
Malé Přílepy	75	45	60,00	30	40,00
V Mladinách	5	2	40,00	3	60,00
Podkozí	43	16	37,21	27	62,79
Obec Chyňava	561	408	72,73	153	27,27

2.4.2. Skladba domovního fondu podle druhu budovy

Obec jako celek má převažující zástavbu rodinnými domy, kterých je 94%. Pouze dvě části mají bytové domy, a sice Chyňava (21 bytových domů) a Malé Přílepy (2 bytové domy).

Na rozsáhlejší zástavbě bytových domů v Chyňavě se výrazně podílí bytové domy postave- né pro personál vojenských kasáren (celkem 9 bytových domů).

Skladba trvale obydlených domů podle druhu budovy
	Trv.obydl. domy	z toho
		rodinné domy		bytové domy		ostatní budovy
	abs.	abs.	%	abs.	%	abs.	%
Chyňava	286	265	92,66	21	7,34	0	0,00
Lhotka u Ber.	20	20	100,00	0	0,00	0	0,00
Libečov	39	39	100,00	0	0,00	0	0,00
Malé Přílepy	45	43	95,56	2	4,44	0	0,00
V Mladinách	2	2	100,00	0	0,00	0	0,00
Podkozí	16	15	93,75	0	0,00	1	6,25
obec Chyňava	408	384	94,12	23	5,64	1	0,25

2.4.3. Vývoj počtu bytů a jejich skladba podle období výstavby

V r.1991 bylo v současném administrativním vymezení obce sečteno celkem 513 trvale obydlených bytů. Největší podíl trvale obydleného bytového fondu byl soustředěn v jádrové obci Chyňava (71,6%). Z ostatních částí patří mezi největší Malé Přílepy (54 bytů) a Libečov (49 bytů). Ostatní části mají již jen 20 a méně trvale obydlených bytů.

Ve zhruba 30 letém období, tj. od r.1961 poklesl počet trvale obydlených bytů v obci jako celku z 547 na 513 v r.1991, tj. o 6%. Největší pokles počtu trvale obydlených bytů zazna- menaly části obce Lhotka u Berouna (-45,5%) a Podkozí (-13%). V částech Chyňava a Malé Přílepy došlo k poklesu o 3,4%. Pouze v části Libečov došlo k nárůstu o 4,3%.

Vývoj počtu trvale obydlených bytů 1961 – 1991
	1961	1970	1980	1991
Chyňava	381	353	373	368
Lhotka u Ber.	37	34	25	20
Libečov	47	43	41	49
Malé Přílepy	59	70	64	57
Podkozí	23	27	20	20
Obec Chyňava	547	527	523	513

V obci jako celku převažuje starší bytový fond postavený do konce 2.světové války (67,5%). Z druhé poloviny dvacátého století pochází 32,5% současného bytového fondu.

V některých částech obce je silně zastoupen i bytový fond postavený do konce devatenácté- ho století. Vysoký podíl nejstaršího bytového fondu mají části obce:

• Podkozí 47,1%

• Lhotka u Berouna 45,0%

• Libečov 36,7%

• Malé Přílepy 33,3%

Jádrová část obce Chyňava má pouze 24,1% bytového fondu postaveného do konce deva- tenáctého století.

Významným výstavbovým obdobím pro obec a její části bylo období první republiky. Z tohoto období pochází 139, tj. 27% současných bytů. Největší podíly bytů z uvedeného období mají části:

• V Mladinách 100%

• Malé Přílepy 39%

• Lhotka u Berouna 35%

• Chyňava 26%

Novější bytový fond vznikající po 2. světové válce je ve větší míře registrován již jen v jádro- vé obci Chyňava. V obci jako celku jsou trvale obydlené byty pocházející z tohoto období za- stoupeny v počtech:

• v Chyňavě 133 bytů,

• v Libečově 16 bytů,

• v Malých Přílepech 9 bytů,

• v Podkozí 6 bytů,

• v Libečově 3 byty.

Stáří trvale obydleného bytového fondu
	Do r.1899		1900-1919		1920-1945		1946-1970		1971-1980		1981-1991
	Abs.	%	abs.	%	abs.	%	abs.	%	abs.	%	abs.	%
Chyňava	89	24,1	52	14,1	96	26,0	79	21,4	33	8,9	21	5,7
Lhotka u Ber.	9	45,0	1	5,0	7	35,0	1	5,0	1	5,0	1	5,0
Libečov	18	36,7	6	12,2	9	18,4	6	12,2	7	14,3	3	6,1
Malé Přílepy	18	33,3	6	11,1	21	38,9	4	7,4	4	7,4	1	1,9
V Mladinách	0	0,0	0	0,0	3	100,0	0	0,0	0	0,0	0	0,0
Podkozí	8	47,1	0	0,0	3	17,7	3	17,7	2	11,8	1	5,9
obec celkem	142	27,7	65	12,7	139	27,1	93	18,1	47	9,2	27	5,3

2.4.4. Druhovost bytů

Byty jsou lokalizovány v části Lhotka, Libečov a V Mladinách výhradně v rodinných domech, Chyňava má z 370 trvale obydlených bytů 39 bytů (10,5%) v bytových domech, Malé Přílepy mají z 54 trvale obydlených bytů v bytových domech 4 byty (7,4%).

Skladba trvale obydleného bytového fondu podle druhu budovy
	Trv. obydl.	z toho

	byty	v rodinných do- mech		v bytových domech		v ostatních bu- dovách
	abs.	abs.	%	abs.	%	abs.	%
Chyňava	370	331	89,46	39	10,54	0	0,00
Lhotka u Ber.	20	20	100,00	0	0,00	0	0,00
Libečov	49	49	100,00	0	0,00	0	0,00
Malé Přílepy	54	50	92,59	4	7,41	0	0,00
V Mladinách	3	3	100,00	0	0,00	0	0,00
Podkozí	17	16	94,12	0	0,00	1	5,88
obec Chyňava	513	469	91,42	43	8,38	1	0,19

2.4.5. Velikost bytů

Velikostní skladba trvale obydleného bytového fondu ukazuje na převahu zastoupení bytů o 2 a 3 pokojích (62%). Relativně velmi malé procento tvoří malé jednopokojové byty. V celé obci jde pouze o 48 (tj. 9,4% bytů). Největší podíl těchto malých bytů má Podkozí (18%) a Malé Přílepy (16,7%), samotná jádrová obec Chyňava má 8,9% bytů o jedné obytné místnosti.

Nadstandardní čtyř a vícepokojové byty jsou zastoupeny 28,7%. Nejvyšší podíl nadstan- dardních bytů mají části Lhotka (35%) a Chyňava (30%), nejméně se velké byty vyskytují v Podkozí (jen 12%).

Velikostní skladba trvale obydleného bytového fondu
	Trv.obydl byty	z toho s:
		1 místností		2 pokoji		3 pokoji		4 pokoji		5 a více pokoji
	abs.	abs.	%	abs.	%	abs.	%	abs.	%	abs.	%
Chyňava	370	33	8,92	117	31,62	110	29,73	58	15,68	52	14,05
Lhotka u Ber.	20	1	5,00	9	45,00	3	15,00	4	20,00	3	15,00
Libečov	49	2	4,08	18	36,73	14	28,57	9	18,37	6	12,24
Malé Přílepy	54	9	16,67	21	38,89	12	22,22	7	12,96	5	9,26
V Mladinách	3	0	0,00	1	33,33	1	33,33	1	33,33	0	0,00
Podkozí	17	3	17,65	7	41,18	5	29,41	1	5,88	1	5,88
Obec Chyňava	513	48	9,36	173	33,72	145	28,27	80	15,59	67	13,06

Průměrná velikost bytu je v obci jako celku 2,93 místnosti na byt. Situace v obci je relativně vyrovnaná, mírně nad průměr se dostávají části Lhotka a Libečov, výrazně podprůměrný standard vykazují pouze části Malé Přílepy a Podkozí.

Průměrná užitná plocha bytů je 80,95 m2, průměrná obytná plocha je 55,3 m2. Vyšší než průměrný plošný standard bytů byl v roce 1991 evidován v části obce Libečov, Lhotka u Be- rouna a Chyňava, naopak výrazně zhoršený plošný standard vykazují opět části obce Malé Přílepy a Podkozí.

Plošný a prostorový standard bytů

	plocha bytů		počet	plošný a prostorový standard bytů
	obytná	celková	obyt.místn.	m2/ obytné plochy na byt	počet obytných míst/byt
	m2	m2	abs.	průměr	průměr
Chyňava	20684	29947	1105	55,90	2,99
Lhotka u Ber.	1135	1777	60	56,75	3,00
Libečov	2809	4255	147	57,33	3,00
Malé Přílepy	2680	4011	142	49,63	2,63
V Mladinách	163	272	9	54,33	3,00
Podkozí	881	1267	41	51,82	2,41
Obec Chyňava	28352	41529	1504	55,27	2,93

2.4.6. Kvalita bytů

Dobrý technický standard vybavení bytů (ústřední nebo etážové vytápění, vybavení vlastním WC a koupelnou) mělo v obci jako celku 83,8% trvale obydlených bytů. Ostatních 16,2% byly byty bez úplného sanitárního vybavení.

Kvalitativní standard trvale obydlených bytů je v jednotlivých částech obce velice odlišný. Největší podíl bytů se zhoršeným technickým standardem mají části obce:

• Podkozí 41,2%

• Lhotka u Berouna 40%

• Malé Přílepy 29,6%.

Výrazně se tím odlišují od jádrové části obce Chyňava s podílem 12,2% a části Libečov s podílem 14,3% podstandardních bytů.

Veřejnou kanalizaci měla v době sčítání obyvatel, domů a bytů v r.1991 pouze část obce Chyňava a bylo na ni napojeno celkem 83% trvale obydlených bytů této části. Ostatní byty v Chyňavě a téměř všechny trvale obydlené byty v ostatních částech obce byly napojeny na vlastní kanalizační jímky.

Skladba trvale obydlených bytů podle kvalitativní kategorie
	počet trv. obydl.bytů	z toho byty
		I.kval.kategorie		II.kval.kategorie		III.kval.kategorie		IV.kval.kategorie
	abs.	abs.	%	abs.	%	abs.	%	abs.	%
Chyňava	370	213	57,57	112	30,27	11	2,97	34	9,19
Lhotka u Ber.	20	9	45,00	3	15,00	0	0,00	8	40,00
Libečov	49	34	69,39	8	16,33	1	2,04	6	12,24
Malé Přílepy	54	24	44,44	14	25,93	1	1,85	15	27,78
V Mladinách	3	3	100,00	0	0,00	0	0,00	0	0,00
Podkozí	17	7	41,18	3	17,65	3	17,65	4	23,53
obec Chyňava	513	290	56,53	140	27,29	16	3,12	67	13,06

2.4.7. Zalidněnost bytů a domácnosti v bytech

Průměrná velikost cenzové domácnosti v době sčítání obyvatel činila 2,5 osoby na 1 cenz. domácnost, průměrná velikost bytové domácnosti byla 2,8 osoby v jednom bytě. Soužití 2 cenzových domácností bylo registrováno u 47 (tj. u 9% domácností).

Zalidněnost bytů byla v obci jako celku přiměřená a nebyly zde velké rezervy pro vznik no- vých domácností. Na jednu osobu připadalo v průměru 19,66 m2 obytné plochy a 1,04 obyt- né místnosti. Mírně přelidněné byty mají Malé Přílepy, kde je celkově nižší standard bytů a část V Mladinách. U poslední jmenované části se jedná o zkreslení údaje dané malým po- čtem bytových domácností (celkem 3 domácnosti).

Zalidněnost bytů
	počet osob na byt	m2 obytné plochy na osobu	počet obyt. Místnos- tí na osobu.
Chyňava	2,82	19,85	1,06
Lhotka u Ber.	3,00	18,92	1,00
Libečov	2,84	20,21	1,06
Malé Přílepy	2,80	17,75	0,94
V Mladinách	4,00	13,58	0,75
Podkozí	2,24	23,18	1,08
obec Chyňava	2,81	19,66	1,04

2.5. PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI A PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA

Do likvidace jednotného zemědělského družstva v r.1993 bylo v obci jako celku vytvořeno přibližně 350-400 pracovních příležitostí, včetně pracovních míst v bývalé části obce Želez- né. Tento počet lze pouze odhadovat z ekonomické aktivity a bilance dojížďky a vyjížďky za prací. Zde však dochází k určitému zkreslení, vzhledem k tomu, že v ekonomicky aktivním obyvatelstvu jsou zahrnuty i ženy na mateřské dovolené.

Skladba pracovních míst 1991

Odvětví	ekonomicky ak- tivní	vyjíždějící za prací	dojíždějící za prací	Pracovní místa
Primér	206	58	68	216
Sekundér	374	303	9	80
Terciér	283	200	24	107
Celkem	863	561	101	403

Dnes lze odhadovat počet pracovních míst ve výrazně nižším rozsahu, a to na cca 170 pra- covních míst.

• zemědělství cca 50 míst,

• průmysl a drobná výroba cca 50 míst,

• oblast obchodu a služeb cca 70 míst.

Hlavním zaměstnavatelem v obci zůstává i po transformaci zemědělského družstva Chyňav- ská rolnická společnost s.r.o. Pro podnikání v zemědělství bylo vydáno živnostenské opráv- nění dalším 48 subjektům. Zde se jedná buď o doplňkovou činnost vedle hlavního příjmu a o hospodaření na malých pozemcích, z velké části se jedné pouze o pronajímání restituova- ných pozemků.

Dále v obci působí dalších 19 podnikatelských subjektů, z nichž jsou významnější Česká pila Chyňava (dřevovýroba) a Pegas spedition Chyňava (mezinárodní doprava).

Malí podnikatelé vytvářejí podle centrálního Registru ekonomických subjektů (zdroj: RES,

Český statistický úřad Praha) dohromady dalších cca 50-80 pracovních příležitostí.

Řada dalších subjektů podniká mimo obce na základě živnostenského oprávnění, z toho zhruba 1/2 tuto činnost reálně nevykonává. Nejčastěji přitom směřují podnikatelské aktivity místního obyvatelstva do oblasti maloobchodu a stavební výroby.

3. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ÚZEMNÍ VAZBY

3.1. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

3.1.1. Klimatologie

Řešené území spadá do klimatické oblasti B - mírně teplá, klimatické podoblasti B 3 - mírně teplá, mírně vlhká s mírnou zimou. Tato oblast je charakterizována průměrnými ročními tep- lotami do 7,5 °C a průměrným ročním úhrnem srážek 550 - 650 mm. V klimatickém členění území státu dle Xxxxxx spadá řešené území do mírně teplé oblasti MT, do okrsku MT 11.

Větry v řešeném území převládají ze západního kvadrantu, zejména od JZ.

3.1.2. Topologie

Řešené území leží na východním okraji Křivoklátské pahorkatiny. Mírně zvlněný náhorní reli- éf centrální části území je v severním a východním směru narušen hlubokými erozními údo- lími toků směřujících do silně zahloubeného údolí Loděnice; v jižním směru pak toky směřu- jícími přímo do Berounky. Údolní svahy, návrší a pahorkatina západní části řešeného území jsou pokryty lesem. Mírněji ukloněné plochy jsou většinou odlesněné a na velké části z nich je kvalitní zemědělská půda.

Z hlediska správního leží řešené území na severním okraji okresu Beroun a přes potok Lo- děnice sousedí s okresem Kladno. V oblasti státní správy ochrany přírody spadá území na západ od silnice Hýskov - Chyňava - Malé Kyšice do působnosti Správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Řešené území zahrnuje katastrální území Chyňava se sídly Chyňava a Podkozí, kú Libečov se sídlem Libečov, kú Malé Přílepy se sídlem Malé Přílepy a osadou Mladina a kú Lhotka u Berouna se stejnojmenným sídlem. Na pravém břehu a údolní stráni

potoka Loděnice a na levém břehu a údolní stráni Chyňavského a Přílepského potoka jsou početné chatařské kolonie. Dopravně jsou nejsnáze dostupná sídla Libečov a Chyňava, kte- rá leží při silnici Beroun - Kladno. Libečov a Malé Přílepy nejsou se správním sídlem v Chyňavě spojeny přímo a dostupné jsou přes obec Železná. Nejhůře dostupná je osada Mladina, která nemá přímé dopravní spojení ani s Malými Přílepy a je dostupná pouze přes obec Nenačovice.

Nejnižším místem řešeného území je údolní dno potoka Loděnice na východním okraji kú Malé Přílepy v nadmořské výšce 267 m. Nejvýše položeným místem v daném území je se- verní vrchol vrchu Hradecká, který leží ve výšce 473 m n.m.

3.1.3. Hydrologie

Řešené území je pramennou oblastí a spadá do povodí Berounky. Severní a východní část území je do ní odvodňována přes potok Loděnice a jeho přítoky - potok Petrovák, Chyňav- ský, potok Zabité rokle, Nenačovický a Přílepský potok. Severozápadní část území je do Be- rounky odvodňována přes potoky Benešák a Vuznice. Jihozápadní a jižní část řešeného území je do Berounky odvodňována Žlubineckým a Hýskovským potokem. Uvedené vodote- če se do Berounky vlévají mezi jejím 30 - 46 říčním km. Jde o následující dílčí povodí Be- rounky s čísly hydrologického pořadí: 1 - 11 - 03 - 054 Benešák, 1 - 11 - 03 - 055 Vuznice, 1

- 11 - 03 - 061 Žlubnický potok, 1 - 11 - 03 - 063 Hýskovský potok, 1 - 11 - 03 - 064 Berounka

(Lhotka u Berouna), 1 - 11 - 05 - 017 Loděnice (potok Petrovka), 1 - 11 - 05 - 021 Loděnice

(Podkozí), 1 - 11 - 05 - 022 Chyňavský potok, 1 - 11 - 05 - 023 Loděnice (Zabitá rokle, Nena-

čovický potok) a 1 - 11 - 05 - 024 Přílepský potok.

V prameništích a zvolněných nivách toků jsou vodárensky využívané objekty spodních vod. V Chyňavě jsou čtyři čerpané objekty, v Libečově jeden, v Malých Přílepech tři a ve Lhotce dva.

3.1.4. Geomorfologie a geologie

Z hlediska geomorfologického členění území České republiky náleží řešené území do pro- vincie Česká vysočina, subprovincie V Poberounská soustava, oblasti VA Brdská podsou- stava, celku VA-3 Křivoklátská vrchovina, kde leží na rozhraní podcelku VA-3A Zbirožská vr- chovina v okrsku VA-3A-e Chyňavská pahorkatina, a podcelku VA-3B Xxxxxx pahorkatina v okrsku VA-3B-b Loděnická pahorkatina.

Základní geomorfologická struktura řešeného území je dána zdvihem a rozpraskáním sedi- mentární desky starohorního moře v třetihorách a následnou erozí ve směru tektonických po- ruch barrandienského směru, tj. JZ - SV. Do dnešní podoby je reliéf vymodelován až čtvrto- horní denundací, zejména erozivní činností toků spadajících ze zbytku zarovnaného povrchu centrálního návrší do hluboce zaříznutých údolí Loděnice a Berounky.

Po stránce geologické je Loděnická pahorkatina budována proterozoickými břidlicemi a dro- bami s vložkami buližníků a spilitů. V Chyňavské pahorkatině se k nim přidávají prvohorní

sedimenty převážně ordovického stáří se železorudnými vrstvami. Vzácně karbonského stá- ří s černým uhlím. Podložní horniny jsou na mnoha místech překryty čtvrtohorními uloženi- nami, zejména polohami spraší a štěrkopískovými náplavy říčních teras Berounky.

3.1.5. Pedologie

Proterozoické břidlice poskytují hnědé kyselé půdy a v místě výchozu skalního podkladu mělké hnědé půdy. Tam, kde na povrch vystupují permokarbonské horniny, poskytují hnědé půdy nebo rendziny. Starohorní a prvohorní vulkanity poskytují hnědé půdy. Čtvrtohorní pře- kryvy – spraše a sprašové hlíny – poskytují pravé černozemní hnědozemě včetně jejich illi- merizovaných a oglejených forem. Recentní údolní náplavy poskytují nivní půdy.

3.1.6. Původní přirozená společenstva

Na daném území jde o společenstva olšin - svaz Alno-Padion, které je vázáno na nivu poto- ka Loděnice a břehové porosty jeho přítoků. V centrální části území kolem Chyňavy je re- konstrukčně přirozeným společenstvem společenstvo acidofilních doubrav - svaz Quercion robori-petraeae, které se zbytkově dochovalo v maloplošných porostech prudších svahů a širších svahových mezí. Ve vyšších polohách všech části území je rekonstrukčním spole- čenstvem společenstvo květnatých bučin - svaz Eu-Fagion. Na svazích údolí potoka Loděni- ce a spodních částí údolí jeho přítoků se místy dochovaly porosty přirozené potenciální ve- getace dubohabrových hájů - svaz Carpinion betuli.

Svaz Alno-Padion zde rekonstrukčně reprezentuje vegetační jednotka střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum). Její stromové a keřové patro tvoří vrba bílá (Salix alba), vrba košíkářská (Salix viminalis), vrba popelavá (Salix cinerea), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), střemcha hroznovitá (Padus racemosa), brslen evropský (Euonymus europaeus), bez černý (Sambucus nigra). Přimíšen bývá javor mléč (Acer platanoides) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Pro bylinné patro je charakteristická ostřice oddálená (Carex remota), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifo- lium), kuklík potoční (Geum rivale) a prvosenka vyšší (Primula elatior).

Hlavními dřevinami svazu Quercion robori-petraeae jsou dub letní (Quercus robur), dub zim- ní (Quercus petraea), bříza bílá (Betula alba), lípa srdčitá (Tilia cordata), jeřáb obecný (Sor- bus aria), habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč (Acer platanoides) a borovice lesní (Pinus silvestris). Hlavními dřevinami keřového patra jsou hloh obecný (Crataegus oxya- cantha) a líska obecná (Corylus avellana). Bylinné patro převážně tvoří kostřava ovčí (Festu- ca ovina), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), bika bělavá (Luzula albida), černýš luční běžný (Melampyrum pratense ssp. vulgatum), kručinka barvířská (Genista tinctoria) a kručin- ka německá (Genista germanica).

Stromové patro svazu Eu-Fagion tvoří buk lesní (Fagus silvatica), jedle bělokorá (Abies al- ba), smrk ztepilý (Picea excelsa), javor klen (Acer pseudoplatanus) a ojediněle též jilm hor- ský (Ulmus glabra), lípa srdčitá (Tilia cordata) a habr obecný (Carpinus betulus). Pro keřové

patro je charakteristický zimolez černý (Lonicera nigra) a lýkovec jedovatý (Daphne mezere- um). Markantními zástupci bylinného patra jsou mařinka vonná (Asperula odorata), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium), samorostlík klasnatý (Actea spicta), kopytník evropský (Asarum europaeum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), lipnice hajní (Poa nemoralis) a oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum).

Svaz Carpinion-betuli je zde rekonstrukčně reprezentován fytocenósou středoevropská du- bová habřina - asociace Querco-Carpinetum medioeuropaeum. Jde o smíšený listnatý les, jehož stromové patro tvoří habr obecný (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea), ři- dčeji i dub letní (Quercus robur). Přimíšeny jsou javor babyka (Acer campestre), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), buk lesní (Fagus silvatica), jasan zte- pilý (Fraxinus excelsior), bříza bílá (Betula alba), třešeň ptačí (Cerasus avium), lípa srdčitá (Tilia cordata), hrušeň obecná (Pirus communis), jeřáb obecný (Sorbus acuparia), jedle bělo- korá (Abies alba) a borovice lesní (Pinus silvestris). Pro keřové patro jsou charakteristické líska obecná (Corylus avellana), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), zimolez pýřitý (Loni- cera xylosteum). Z obvodových plášťů do porostů pronikají brslen evropský (Euonymus eu- ropaeus), řešetlák počistivý (Rhamnus catharticus), hloh obecný (Crataegus oxyacantha), svída krvavá (Swida sanguinea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a růže šípková (Rosa canina). Pro bylinné patro jsou charakteristické srha laločnatá (Dactylis glomerata), ostřice lesní (Carex silvestris), ostřice pýřitá (Carex pilosa), lipnice hajní (Poa nemoralis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), chrastavec doubravní (Knautia drymeia), třezalka chlupatá, (Hypericum hirsutum), barvínek menší (Vinca minor), pryskyřník zlatožlutý (Ranunculus auricomus), svízel lesní (Galium silvaticum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), sasanka hajní (Anemone nemorosa), mařinka vonná (Asperula odorata), jaterník podléška (Hepatica nobilis), konvalinka vonná (Convallaria maja- lis), lecha jarní (Lathyrus vernus), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) a krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa).

3.1.7. Biogeografické členění

Z fytogeografického hlediska řešené území náleží do fytogeografické oblasti mezofytikum -

M. (Mesophyticum), obvodu Českomoravské mezofytikum - Českomor. M. (Mesophyticum Massivi bohemici), podobvodu 32. Křivoklátsko.

Podle nejnovější biogeografické regionace (Xx. X. Xxxxx, 1994) leží řešené území v Provincii

České, v podprovincii 1. Hercynská, v bioregionu 1.19 Křivoklátský.

Dle staršího biogeografického členění území republiky na sosiekoregiony, leží dané území v sosiekoregionu III.8. Křivoklátská vrchovina.

Řešené území leží ve 2. vegetačním stupni.

3.2. PŘÍRODA A KRAJINA

Krajina řešeného území má velmi příjemný ráz polopřírodní kulturní zemědělské krajiny. Při- spívá k tomu zejména veliký podíl lesů a členitý reliéf s hlubokými a strmými erozními údolí- mi vodotečí. Krajina proto lákala k rekreačnímu využití, a tak zde zejména po druhé světové válce vznikla řada obřích chatových kolonií, které znešvařily krajinářsky nejcennější partie území.

Západní, méně chatařením zatížená a více lesnatá část řešeného území je od roku 1977 součástí Biosférické rezervace Křivoklátsko a byla též zahrnuta do Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, která byla zřízena výnosem ministerstva kultury č. 21.972/78 ze dne 24. 11. 1978 a zaujímá rozlohu 63 000 ha. Přímo za hranicí řešeného území se nachází národní pří- rodní rezervace Vůznice s přirozenými lesními společenstvy a společenstvy lesostepí, která byla vyhlášena v roce 1984 v rozloze 231 ha.

3.3. ZELEŇ V SÍDLECH

3.3.1. Veřejná zeleň

3.3.1.1. Chyňava

Základní zeleň v obci tvoří vzrostlé stromy. Na veřejných prostorech jde o zbytek nepravidel- ného stromořadí lip a javoru klenu při severní cestě podél centrálního prostoru. Největší plo- chou veřejné zeleně v obci je parková úprava naproti obecnímu úřadu za návesním rybníč- kem, která je tvořena kromě lip i pro venkovskou obec nevhodnými jehličnany - stříbrnými smrky, rozkladitým jalovcem a tujemi. Druhým větším prostorem je plocha kolem pomníku padlým na západním okraji centrálního prostoru, kde je za dominantními lípami neorganicky vysázena zahrádka zahradních kultivarů exotických jehličin.

3.3.1.2. Malé Přílepy

V obci je několik veřejných prostor zeleně založených v pokusu o nové pojetí zeleně ve ven- kovských sídlech. Kromě standardní parkové úpravy u pomníku padlým je zde oplůtkou ohraničený „Sad Novorozeňat“ s jedinou lípou uprostřed a „Záhon dvacátého výročí osvobo- zení Sovětskou armádou“, který má charakter dílčí aleje. Na veřejných prostranstvích v obci je málo vysokých vzrostlých stromů základní velikosti. Výjimku tvoří dvě vzrostlé lípy při ces- tě k severní části obce, kde je v údolí potoka větší volná plocha pro potenciální veřejnou ze- leň.

3.3.1.3. Libečov

V centru obce je jediná plocha veřejné zeleně. Je to trojúhelníkový prostor za kapličkou s lí- pou a douglaskou tisolistou. Vedle toho veřejnou zeleň představují dva vzrostlé jasany při centrální cestě.

3.3.1.4. Lhotka u Berouna

Celý centrální prostor obce vyplňuje parkově upravená plocha se třemi řadami lip a jednou velmi starou lípou před statkem v jižní části návsi, která je chráněna jako památný strom.

3.3.1.5. Podkozí

V obci je vlastní veřejnou plochou zeleně pouze úprava kolem kapličky, kterou představuje jeden strom lípy srdčité a dva exempláře jalovce obecného. Alespoň pohledově lze za veřej- nou zeleň považovat i sadovou úpravu za návesním rybníčkem, kterou tvoří přirozená olšina přecházející v zahradu se stříbrnými smrky, borovicí těžkou a řadou tují.

3.3.2. Zeleň soukromých zahrad

V zeleni soukromých zahrad se z ovocných dřevin jako stromy základní velikosti uplatňují především ořešáky, které jsou téměř u každé usedlosti. Ojediněle též staré exempláře hrušní a třešní. Z neovocných dřevin často v soukromých zahradách rostou především lípa srdčitá, bříza bílá, jasan ztepilý, modřín opadavý, borovice lesní a smrk ztepilý. Stejné dřeviny se uplatňují i v prostoru vojenského sídliště.

V některých zahradách všech sídel je použito i větší množství zahradních kultivarů exotic- kých jehličin s esteticky problematickým účinkem.

3.3.3. Doporučení

Ve venkovské zahradě tradičně převládají ovocné stromy. Ty by měly i nadále tvořit největší podíl v nich rostoucích dřevin. Neovocné dřeviny, užité k úpravě okolí budov a volně rostoucí v zahradách by měly napříště více odpovídat charakteru širšího okolí a povaze sídla.

Vzhledem k zachovalému přírodnímu rázu oblasti Českého krasu, i původně venkovskému charakteru sídel řešeného území, je možno jako jednoznačně nežádoucí dřeviny označit exotické jehličnany a zejména jejich zahradní kultivary. Druhově jsou nejméně vhodné zera- vy (Thuja sp.), cypřiše (Chamaecyparis sp.) a smrk pichlavý stříbrný (Picea pungens v. ar- gentea).

Jehličnany by vůbec neměly přesáhnout 10% celkové druhové skladby. Druhově by měla dominovat přirozeným porostům okolí nebližší borovice lesní (Pinus silvestris) a na vhodných lokalitách jedle bělokorá (Abies alba). Použity může být i modřín opadavý (Larix decidua) a výjimečně i smrk ztepilý (Picea excelsa).

Z listnatých stromů mohou být dle konkrétních podmínek stanoviště použity dub letní (Quer- cus robur), dub zimní (Quercus petraea), dub šípák (Quercus pubescens), buk lesní (Fagus silvatica), javor mléč (Acer platanoides), javor babyka (Acer campestre), javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia), habr obecný (Carpinus betulus), lípa

srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý(Fraxinus excelsior) a bříza bělokorá (Betula alba), topol osika (Populus tremula), jeřáb obecný (Sorbus acuparia), jeřáb muk (Sorbus aria), jeřáb břek (Sorbus torminalis), na vlhčích místech pak vrby (Salix sp.), olše lepkavá (Alnus glutinosa), topol černý (Populus nigra) a střemcha hroznovitá (Padus racemosa).

V keřovém patře lze použít běžně sadovnicky užívané domácí i cizokrajné dřeviny jako na- příklad šeřík obecný (Syringa vulgaris), pamelník bílý (Symphoricarpos alba), růže (Rosa sp.), zimolez sp. (Lonicera sp.), pustoryl sp. (Philadelphus sp.), trojpuk sp. (Deutzia sp.) ta- xxxxxx (Spiraea sp.), skalník sp. (Cotoneaster sp.), dřišťál sp. (Berberis sp.), meruzalka sp. (Ribes sp.), zlatice zahradní (Forsythia intermedia), štědřenec odvislý (Laburnum anagyro- ides), čimišník stromkovitý (Caragana arborescens), netvařec křovitý (Amorpha fruticosa), rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides), hlošina úzkolistá (Eleagnus angustifolia), kali- na vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum), škumpa ocetná (Rhus tipina), klokoč speřený (Staphylea pinnata), tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), komule sp. (Buddleia sp.), šácholan sp. (Magnolia sp.), hlohyně červená (Pyracantha coccinea), kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica) apod.

Z keřového patra přirozených porostů v okolí je možno doporučit druhy jako líska obecná (Corylus avellana), hloh obecný (Crataegus oxyacantha), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), střemcha pozdní (Padus serotina), svída krvavá (Cornus sanguinea), dřín obec- ný (Cornus mas), kalina planá (Viburnum opulus), kalina tušalaj (Viburnum lantana), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), růže šípková (Rosa canina), skalník celokrajný (Cotoneas- ter integrima), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), brslen evropský (Euonymus europaeus), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).

3.4. TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN

V řešeném území je evidována řada ložisek nerostných surovin, opuštěných prostor po do- bývání nerostů a poddolovaných území. V našem označení geologických jevů je pod číslem:

1. Ložisko železné rudy, které se nachází severovýchodně od Libečova na severní straně hřbetu vrchu Chrbina. Ložisko je členěno do čtyř samostatně definovaných prostor. V evi- denci Geofondu Praha je vedeno v „Registru ložisek nerostných surovin“ pod identifikačním číslem B 3 10590000. Na listu mapy nerostných surovin Xxxxxxxx je obrysově vyznačeno pod pořadovým číslem 162. Plošně je toto ložisko vyznačeno na listu 1241 Mapy ložisek ne- rostných surovin ČGÚ.

2. Poddolovaný prostor po starém dobývání železné rudy, který se táhne od severního svahu vrchu Hůrka, přes Libečov a hřbet vrchu Chrbina až za severovýchodní hranici řešeného území. Jde o systém důlních chodeb po těžbě z různých dob, která zde probíhala od polovi- ny 16. století. Jejich předpokládaný plošný rozsah je graficky vyznačen na listu 1241 Mapy poddolovaných území pod pořadovým číslem 15 evidence Geofondu Praha.

3. Poddolovaný prostor po starém dobývání železné rudy, který se v pruhu táhne ve směru JZ - SV v jižní části kú Chyňava od severozápadního svahu vrchu Kamenná k severnímu svahu vrchu Kluk za jihozápadní hranicí řešeného území. Jde o systém důlních chodeb po těžbě z různých dob, která zde probíhala od poloviny 16. století. Jejich předpokládaný plošný rozsah je graficky vyznačen na listu 1241 mapy poddolovaných území pod pořadovým čís- lem 10 evidence Geofondu Praha.

4. Ložisko železné rudy, které se nachází jižně od Chyňavy a západně od vrchu Kamenná. Ložisko není vedeno v „Bilanci zásob nerostných surovin ČR“. Plošně je toto ložisko vyzna- čeno na listu 1241 mapy ložisek nerostných surovin ČGÚ.

5. Výhradní ložisko křemence, které představuje vlastní suk vrchu Kamenná na rozhraní ka- tastrálních území Chyňava a Železná. Těžba křemence zde dříve probíhala ve vrcholovém, po delší čas opuštěném lomu, který je v současnosti jen příležitostně těžen. Lom je graficky vyznačen na listu 1241 mapy poddolovaných území v evidenci Geofondu Praha pod pořado- vým číslem 11. Na ložisku je vyhlášeno CHLÚ, které je v evidenci Geofondu Praha vedeno v

„Registru ložisek nerostných surovin“ pod identifikačním číslem B3 22660100. Na listu mapy nerostných surovin Geofondu Praha je ložisko obrysově vyznačeno pod pořadovým číslem 391.

Ložisko železné rudy, které se nachází v okolí vrchu Kamenná, není vedeno v „Bilanci zásob nerostných surovin ČR“. Na listu mapy nerostných surovin Geofondu Praha je obrysově vy- značeno pod pořadovým číslem 1001.

6. Ložisko prognózních zásob cihlářských jílů v oblasti sprašových překryvů na severním okraji zástavby obce. Plošně je toto ložisko vyznačeno na listu 1241 mapy ložisek nerost- ných surovin ČGÚ.

7. Poddolovaný prostor po starém dobývání černého uhlí na jižním okraji obce Malé Přílepy se zaniklým důlním dílem. Jde o systém důlních chodeb po staré těžbě. Jejich předpokláda- ný plošný rozsah je graficky vyznačen na listu 1241 mapy poddolovaných území Geofondu Praha pod pořadovým číslem 14. Opuštěné důlní dílo je graficky vyznačeno na listu 1241 mapy poddolovaných území Geofondu Praha pod pořadovým číslem 13.

8. Ložisko prognózních zásob písku, které zahrnuje dvě nespojité oblasti náplav říčních teras Berounky v lese východně od Lhotky u Berouna a na západním okraji obce, kde je opuštěná jáma po dřívější těžbě písku. Plošně je toto ložisko vyznačeno na listu 1241 Mapy ložisek ne- rostných surovin ČGÚ.

V řešeném území není registrováno žádné sesuvné místo.

1.5. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

1.5.1. Životní prostředí

Řešené území leží nad oblastí znečištění ovzduší v inverzní berounské kotlině, která do něj již nezasahuje. Řešené území však zároveň leží na jižním okraji oblasti znečištění ovzduší kladenské průmyslové aglomerace. Koncentrace znečišťujících látek zde však zdaleka ne- dosahují nejvyšších povolených hygienických limitů. Dle dlouhodobých měření znečištění ovzduší, polohově interpolovaných pro oblast Chyňavy, dosahuje roční průměrná koncentra- ce SO2 9 - 12 μg.m-3 (limit 60 μg.m-3), NOx 2 - 3 μg.m-3 (limit 80 μg.m-3) a prašného aerosolu 2 - 3 μg.m-3 (limit 60 μg.m-3). Měření škodlivin zaznamenávají od roku 1989 soustavný pokles hodnot, který se po plné účinnosti zákona na ochranu ovzduší dále prohlubuje.

1.5.2. Vliv dopravy na životní prostředí v řešeném území

Obce nejsou nadměrně obtěžovány ani hlukem a exhalacemi z dopravy. Silnice Beroun - Kladno, která je nejzatíženější komunikací procházející řešeným územím, se dotýká pouze Chyňavy a Libečova. Je však vedena za okrajem jejich zástavby. Svým provozem představu- je jisté nebezpečí pro vodárensky využívaný objekt spodní vody, který se nachází v její bez- prostřední blízkosti na východním okraji Chyňavy.

1.5.3. Odpady

Likvidace domovního odpadu je v řešeném území zajištěna sběrem do nádob a svozem a ukládáním na skládku mimo řešené území. Sběr tříděného odpadu (plasty a sklo) je organi- zován obcí a je shromažďován ke svozu do nádob umístěných v centru sídel. Sběr nebez- pečného odpadu je obcí organizován jednou do roka.

2. HISTORICKÉ SOUVISLOSTI, PAMÁTKOVÁ OCHRANA

4.1. HISTORICKÝ VÝVOJ

První zmínka o obci Chyňava pochází z r.1341, kdy za vlády Xxxx Xxxxxxxxxxxxx byly nově založeny obce Hudlice s Újezdem a Chyňava jako dar Peškovi x Xxxxxxxx. Zpočátku patřila obec k majetku křivoklátskému, za vlády císaře Xxxxx XX. a po dostavění hradu Karlštejn k panství karlštejnskému. V letech 1343-1364 měla Chyňava i vlastní faru, která zanikla za tři- cetileté války a od té doby již nebyla obnovena. Kostel sv. Prokopa má ve věži druhý nejstar- ší zvon v berounském okrese (odlit v r. 1518). Chyňavský kostel byl vedlejším kostelem fary v Železné.

V r.1663 inicioval železenský farář Xxxxxx Xxxxxxx z Libočan založení školy v Chyňavě. Ško- la začala působit přibližně od r. 1700. Stejně jako kostel i škola byla pobočkou železenské školy.

Od svého vzniku měla obec vždy především zemědělský význam. Podle urbáře karlštejn- ského děkanství bylo v r.1452 v obci celkem 13 gruntů, z nichž 10 patřilo k panství křivoklát- skému a 3 grunty k panství královédvorskému.

První zpráva o obyvatelích obce pochází z r. 1651. V této době v obci Chyňava žilo pravdě- podobně 88 obyvatel. V obci bylo v té době 20 - 28 chalup.

Po zavedení číslování domů v r. 1773 bylo v obci registrováno již 66 domů (č. p.), ve kterých žilo 15 sedláků, 21 chalupníků a 21 domkářů. Soupis království českého z r. 1802 uvádí již přesnější čísla jak počtu obyvatel, tak i počtu domů. Podle tohoto zdroje žilo v Chyňavě, kte- rá měla v té době 86 domů, celkem 637 obyvatel. Další údaj podle téhož zdroje z r. 1848 uvádí Chyňavu již jako velice lidnatou obec: v celkem 149 domech v té době žilo již 1 160 obyvatel.

V období kolektivizace zemědělství po 2.světové válce bylo v Chyňavě založeno Jednotné zemědělské družstvo. V r. 1960 se sloučila JZD Chyňava a Hýskov do společného družstva - JZD Úsvit. V roce 1978 splynulo JZD Úsvit se Státním statkem Vráž, který v r. 1991 obhos- podařoval celkem 3 080 ha zemědělské půdy. V r. 1993 došlo k likvidaci JZD.

Důležitým rozvojovým impulsem pro obec byl příchod vojenské posádky počátkem 60. let. V obci vzniklo malé sídliště pro vojenské zaměstnance kasáren. Přítomnost vojenské posádky jednak znamenala zvýšení počtu obyvatel, jednak docházelo k úzké spolupráci obce s vo- jenským útvarem na mnoha pracovních, kulturních i sportovních aktivitách. Vojenská posád- ka opustila Chyňavu v r. 1994, obyvatelé vojenského sídliště zůstali.

4.2. PAMÁTKOVÁ OCHRANA

Chyňava představuje k typickou českou vesnici, která je pravidelně rozložená kolem obdél- níkové návsi, jíž protéká potok. Bohužel přestavbami a novostavbami zejména z období 70. a 80. let byla původní koncepce vážně narušena.

V seznamu památkově chráněných objektů jsou zapsány tyto objekty:

Kostel Sv. Prokopa - registrační číslo 325

původně ze 14.století, zbarokizován v l. 1779 – 1782. Roku 1914 byl prodloužen v lodi, při- stavěna západní věž a kostel vně i uvnitř upraven. Kostel je jednolodní, obdélný, s věží v zá- padním průčelí, s obdélným trojboce ukončeným presbytářem s opěráky a obdélnou kaplí po jeho severní straně. Věž a fasády pseudobarokní. Presbytář je sklenut valeně s lunetami a štukovými poli, sakristie valeně s lunetami. Loď je plochostropá, členěná pilastry. Zařízení je novodobé pseudobarokní z roku 1876 s obrazy od X. Xxxxxxxx.

Roubená chalupa čp. 85 – registrační číslo 3 349 .

III. URBANISTICKÁ KONCEPCE A USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

OBCE

1. URBANISTICKÁ KONCEPCE

Návrh územního plánu vychází z urbanistických, demografických, sociálně ekonomických a přírodních kvalit obce a jejího okolí. Cílem je v zájmu vyváženého rozvoje obce využít existujících pozitivních hodnot území a na minimum omezit stávající negativa.

Historický charakter všech obcí zachováváme. V rámci programu obnovy vesnice byly navr- ženy konkrétní úpravy veřejných prostorů v centrálních částech některých obcí.

Stávající zástavba je z hlediska funkčního využití převážně obytného charakteru s hojným využitím hospodářských budov pro služby a nerušící výrobu. Na okrajích stávající zástavby jsou situovány větší areály výrobního charakteru. Tuto koncepci zachováváme, nedochází k žádným závažným změnám, které by narušily původní strukturu osídlení.

Rozvojové plochy jsou situovány s ohledem na limity využití území. Nové lokality pro výstav- bu navazují na stávající zástavbu obce tak, aby nevznikala osamocená výstavba ve volné krajině. Soliterní zástavba je nevhodná jak z hlediska přírodního charakteru území, tak i z hlediska ekonomické náročnosti na vybudování technické infrastruktury.

Největší tlak na výstavbu rodinných domů je v obci Malé Přílepy. Obec se jeví z hlediska rozvoje zástavby jako velmi perspektivní. Je však nutné usměrnit tlak zástavby tak, aby zby- tečně nenarůstaly investice na budování technické infrastruktury, neničil se příznivý charak- ter okolí a nenarušily se sociální vztahy obce. V případě navrhovaného relativně velkého rozvoje proto doporučujeme ponechání dostatečných ploch pro veřejné prostory a veřejnou vybavenost.

Územním plánem vylučujeme i výstavbu více RD na jednom podlouhlém pozemku za sebou, s tím že například pomocí věcného břemena budou obsluhovány pozemky dále od veřejné komunikace. Jedná se o řešení nesystémové, ve svých důsledcích nákladné a z hlediska sousedských vztahů nebezpečné. Každou stavební parcelu je nutné obsluhovat přímo z ve- řejné komunikace, která svými parametry splňuje všechny požadavky na vybavení technic- kou infrastrukturou a zabezpečení ostatními službami (odvoz odpadů, lékařská služba, hasiči a policie).

Pro bývalý armádní areál je třeba najít nové uživatele. Navrhujeme funkční využití areálu ja- ko všeobecně smíšené s tím, že zde mohou vzniknout přiměřené podnikatelské aktivity spo- lečně s bydlením jak trvalého, tak sezónního charakteru.

Území chatových oblastí bude zachováno v současných hranicích. Rekolaudace rekreačních objektů na objekty k trvalému bydlení je vyloučena.

2. USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE

2.1. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA ČÁSTI, LOKALITY, BLOKY A PARCELY

Správní území obce se člení z hlediska charakteru území na části, jimiž jsou jednotlivá venkovská sídla v jejím správním území. Části obce se dále člení na lokality, které jako základní územní jednotky určují na úrovni územního plánu obce funkční typ využití území. Lokality se z hlediska hmotového a provozního uspořádání dále člení na bloky a z hlediska plošného uspořádání na pozemky a parcely.

Značení a evidence pozemků a parcel, bloků, lokalit a částí obce je závazné pro veškeré územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady zpracovávané pro správní území obce nebo jeho příslušnou část.

2.1.1. Část obce

Jednotlivé části obce jsou tradiční sídliště převážně venkovského typu s bezprostředně navazujícím krajinným zázemím, s vlastním centrem venkovského typu, s převahou činností, dějů a zařízení obytných, zemědělských a rekreačních, obvykle pouze v nepřímých vzájemných vztazích.

Jednotlivé části obce jsou jádrová obec Chyňava, značená v textové části a grafických přílohách „C“, obec Libečov, značená v textové části a grafických přílohách „L“, obec Podkozí, značená v textové části a grafických přílohách „P“, obec Malé Přílepy, značená v textové části a grafických přílohách „M“ a obec Lhotka u Berouna, značená v textové části a grafických přílohách „Lh“.

2.1.2. Lokalita

Lokalita je územně vymezená část sídla, tvořící identifikační, regulační a statistický celek určený pro trvalé sledování vývoje území. Území lokality se obvykle člení na bloky. Zvláštním případem lokality je blok.

Lokality se značí v grafických a textových přílohách pro účely evidence a digitálního zpracování identifikačním znakem, v němž písmena označují část obce a dvojice číslic pořadí lokality v příslušné části obce. Lokality vymezené Změnou č.1 jsou značeny Z1. a následným pořadovým číslem lokality.

2.1.3. Blok

Lokality se dále člení z hlediska využívání území na bloky, které se z hlediska místních podmínek uspořádání, zejména podmínek zastavění, člení na pozemky a parcely.

2.1.4. Pozemek a parcela

Pozemkem, parcelou, geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území, polohovým určením nemovitosti a katastrálního území, výměrou parcely a identifikací parcel se pro účely územního plánu a pro účely navazujících regulačních plánů a územně plánovacích podkladů rozumí pojmy vymezené a užívané obecně závazným právním předpisem. Nejmenší jednotkou území se z hlediska správního řízení územního, stavebního, popřípadě souvisícího rozumí parcela.

2.2. NÁVRH ČLENĚNÍ NA FUNKČNÍ PLOCHY

Návrh členění obce na funkční plochy a podmínky využití území je patrný z výkresové doku- mentace. Funkční typ využití území určují jednotlivé lokality, označené v textových i grafic- kých přílohách vlastním kódem.

2.2.1. Zastavitelná území

Zastavitelná území v ploše lokalit Z1.11b a Z1.13 vymezených Změnou č. 1 mají charakter ploch přestavby a ve výkresové části jsou tak označovány.“

Zastavitelná území čistě obytná

Zastavitelné území čistě obytné zahrnuje lokalitu označenou kódem „C-10.“

Zastavitelná území všeobecně obytná

Území všeobecně obytné zahrnuje lokality označené kódem„C-01, C-04, C-05, C-06, C-07, C-17, C-18, C-19, C-20, C-21, C-22, C-23, L-01, L-02, L-03, L-04, L-06, L-07, P-01, P-02, P-

04, P-05, P-06, M-01, M-02, M-03, M-04, M-07, M-08, M-09, Lh-01, Lh-02, Lh-03, Z1.01,

Z1.02, Z1.04, Z1.05, Z1.07, Z1.09, Z1.10, Z1.11a, Z1.11b, Z1.12.“

Zastavitelná území všeobecně smíšená

Území všeobecně smíšená zahrnuje lokality označené kódem „ C-02, C-08, C-09, C-24, P- 03, L-09, M-05, M-10, Z1.08.“

Zastavitelná území veřejné vybavenosti

Území veřejné vybavenosti zahrnují lokality označené kódem „C-03,M-06.“

Zastavitelná území pro rekreaci a sport

Území určené pro sport a rekreaci zahrnuje lokalitu označenou kódem „ C-14.“

Zastavitelná území nerušící výroby a služeb

Území nerušící výroby a služeb zahrnují lokality označené kódem „ C-11, C-12, C-13, Z1.13.“

Zastavitelná území chatových osad a zahrádkářských kolonií

(bez zvláštního označení v textové části a grafických přílohách)

Zastavitelná území technické vybavenosti

Území technické vybavenosti zahrnují lokality označené kódem „ C-16, M-11.“

Zastavitelná území dopravní vybavenosti

Zastavitelná území dopravní vybavenosti zahrnují lokalitu označenou kódem „ L- 05.“Zastavitelná území silničních komunikací jsou bez zvláštního označení v textové části a grafických přílohách.

Zastavitelná území dopravní vybavenosti zahrnují lokality označené kódem „L-05, Z1.15.“ Zastavitelná území silničních komunikací jsou bez zvláštního označení v textové části a grafických přílohách.

2.2.2. Nezastavitelná území

Nezastavitelné plochy hřbitovů a veřejné zeleně

Území veřejné zeleně se člení na:

- Nezastavitelná území zeleně veřejných prostranství, která jsou v textové části a grafických přílohách bez zvláštního označení.

- Nezastavitelné území hřbitovů, které zahrnuje lokalitu označenou kódem „C-15“.

Nezastavitelné plochy veřejných prostranství

Území veřejných prostranství jsou v textové části a grafických přílohách bez zvláštního označení.

Nezastavitelné plochy přírodně krajinné

Území krajinné zeleně se člení na:

- Nezastavitelná území sadů,

- Nezastavitelná území luk a ostatní krajinné zeleně.

- Nezastavitelná území zemědělské půdy

(bez zvláštního označení v textové části a grafických přílohách)

Nezastavitelné plochy lesních masivů

(bez zvláštního označení v textové části a grafických přílohách)

Nezastavitelné plochy vodních ploch a toků

(bez zvláštního označení v textové části a grafických přílohách)

3. PŘEHLED A CHARAKTESTIKA ROZVOJOVÝCH PLOCH

3.1. ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VŠEOBECNĚ OBYTNÁ

3.1.1. Návrh

Lokalita C-17 - plocha na jižním okraji Chyňavy o celkové rozloze 1,8 ha, počet parcel 16, průměrná plocha parcely 1100 m2, počet domů 16, počet obyvatel 56.

Lokalita C-18 -plocha uzavírající jihozápadní okraj Chyňavy, celková plocha 7,5 ha, počet parcel 60, průměrná plocha parcely 1250 m2, počet domů 60, počet obyvatel 210.

Lokalita C-19 -lokalita na severozápadním okraji obce Chyňavy naproti zástavbě bytových domů, celková plocha lokality 1,0 ha, počet parcel 10, průměrná plocha parcely 1010 m2, počet domů 10, počet obyvatel 35.

Lokalita C-20 -plocha na severním okraji obce Chyňavy při stávající komunikaci, celková plocha lokality 4,7ha, počet parcel 40, průměrná plocha parcely 1172 m2, počet domů: 40, počet obyvatel 140.

Lokalita C-21 -plocha na severovýchodním okraji obce Chyňavy přiléhající ke stávající komunikaci III / 10134, celková plocha lokality 0,5 ha, počet parcel 6, průměrná plocha parcely 830 m2, počet domů 6, počet obyvatel 21.

Lokalita P-04 -lokalita na jižním okraji obce Podkozí, celková plocha lokality 2,8 ha, počet parcel 25, průměrná plocha parcely 1120 m2, počet domů 25, počet obyvatel 88.

Lokalita L-06 -lokalita na jižním okraji obce Libečov u benzínové pumpy, celková plocha lokality 0,8 ha, počet parcel 5, průměrná plocha parcely 1600 m2, počet domů 5, počet obyvatel 18.

Lokalita L-07 -lokalita na východním okraji obce Libečov pod lesem, celková plocha lokality 0,5 ha, počet parcel 4, průměrná plocha parcely 1320 m2, počet domů 4, počet obyvatel 14.

Lokalita M-07 -lokalita na severovýchodním okraji obce Malé Přílepy v těsné blízkosti objektu živočišné výroby na východě omezená mělkým údolím bezejmenné vodoteče, celková plocha lokality 16920 m2, počet parcel 14, průměrná plocha parcely 1200 m2, počet domů 13, počet obyvatel 45.

Lokalita M-08 -lokalita na severovýchodním okraji obce Malé Přílepy při komunikaci III/10131 na Chrustenice, celková plocha lokality 4,6 ha, počet parcel 32, průměrná plocha parcely 1200 m2, počet domů 32, počet obyvatel 110.

Lokalita M-09 -lokalita na jihovýchodním okraji obce Malé Přílepy při komunikaci III/10131 na Chrustenice, vyplňující proluky ve stávající zástavbě. Celková plocha lokality 1,0 ha, počet parcel 10, průměrná plocha parcely 1050 m2, počet domů 10, počet obyvatel 35.

Lokalita Lh-02 -lokalita na západním okraji obce Lhotka u Berouna po obou stranách komunikace III / 00522, celková plocha lokality 1,5 ha, počet parcel 10, průměrná plocha parcely 1470 m2, počet domů 10, počet obyvatel 35.

Lokalita Z1.01 - plocha situovaná v těsné návaznosti na silnici III/20110 v severní části obce Chyňava, rozloha plochy je 1 247m2, předpokládaná kapacita je 1 RD, tedy 3 obyvatele.

Lokalita Z1.02 - plocha situovaná v jihovýchodní části jádrové obce Chyňava, rozloha lokality je 4 995m2, předpokládaná kapacita činí 4 RD, tedy 12 obyvatel.

Lokalita Z1.04 - plocha situovaná při západní hraně zastavěného území obce Malé Přílepy, rozloha lokality je 3 257m2, předpokládaná kapacita činí 3 RD, tedy 9 obyvatel.

Lokalita Z1.05 - plocha situovaná v jihozápadní části obce Malé Přílepy, rozloha lokality je 5 756m2, předpokládaná kapacita činí 3 RD, tedy 9 obyvatel.

Lokalita Z1.07 - plocha situovaná v jihovýchodní části obce Malé Přílepy, rozloha lokality je 4 812m2, předpokládaná kapacita činí 4 RD, tedy 12 obyvatel.

Lokalita Z1.09 - plocha situovaná v severní části Libečova, plocha této lokality je 2 008m2, předpokládaná kapacita činí 2 RD, tedy 6 obyvatel.

Lokalita Z1.10 - plocha situovaná ve východní části Lhotky u Berouna, plocha této lokality je 8 431m2, předpokládaná kapacita činí 6 RD, tedy 18 obyvatel.

Lokalita Z1.11a - plocha v severozápadní části Podkozí, plocha této lokality je 10 149m2, předpokládaná kapacita společně s plochou přestavby Z1.11b činí 10 RD, tedy 30 obyvatel.

Lokalita Z1.12 - plocha situovaná v jihozápadní části Podkozí, plocha této lokality je 12 585m2, předpokládaná kapacita činí 10 RD, tedy 30 obyvatel.

3.1.2. Výhled

Lokalita C-22 -plocha na jihovýchodním okraji obce Chyňavy, celková plocha lokality 2,2 ha, počet parcel 24, průměrná plocha parcely 916 m2, počet domů 24, počet obyvatel 84.

Lokalita C-23 -plocha na jižním okraji obce Chyňavy, celková plocha lokality 6,6 ha, počet parcel 50 , průměrná plocha parcely 1320 m2, počet domů: 50, počet obyvatel 175.

Lokalita P-05 -lokalita na západním okraji obce Podkozí při komunikaci III / 10134, celková plocha lokality 1,2 ha, počet parcel 11, průměrná plocha parcely 1090 m2, počet domů 11, počet obyvatel 39.

Lokalita P-06 -lokalita na severním okraji obce Podkozí, celková plocha lokality 1,6 ha, počet parcel 17, průměrná plocha parcely 965 m2, počet domů 17, počet obyvatel 60.

3.2. ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO ÚZEMÍ VŠEOBECNĚ SMÍŠENÁ

3.2.1. Návrh

Lokalita C-24 -plocha bývalého armádního areálu, dříve sloužící pro ubytování mužstva, administrativní a technickou část. V územním plánu určená pro území všeobecně smíšené s důrazem na ubytování a služby, případně technologický park. Celková plocha lokality 4,8 ha, zastavěná plocha (25 %) 11 942 m2, obestavěný prostor 47 780 m3, počet obyvatel a zaměstnanců 250.

Lokalita Z1.08 - plocha situovaná v západní části Libečova, rozloha plochy je 6 399m2.“

3.3. TRANSFORMAČNÍ PLOCHY PRO ÚZEMÍ VŠEOBECNĚ SMÍŠENÁ

3.3.1. Návrh

Lokalita L - 09 -plocha areálu živočišné výroby, která je poněkud nevhodně umístěna uprostřed obytné zástavby. Je pravděpodobné, že může dojít k její transformaci na činnost která nebude tolik zatěžovat obytné prostředí obce. Celková plocha lokality 0,9 ha

Lokalita M - 10 -plocha areálu živočišné výroby, která je poněkud nevhodně umístěna uprostřed obytné zástavby. Je pravděpodobné, že může dojít k její transformaci na činnost, která nebude tolik zatěžovat obytné prostředí obce. Plocha lokality je 0,35 ha.

3.4. ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ TECHNICKÉ VYBAVENOSTI

3.4.1 Návrh

Lokalita M-11 -rozvojová plocha pro výstavbu čistírny odpadních vod severovýchodně od obce Malé Přílepy, plocha 1350 m2.

3.5. TRANSFORMAČNÍ PLOCHY PRO ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VŠEOBECNĚ OBYTNÁ

3.5.1. Návrh

Lokalita Z1.11b - plocha v severozápadní části Podkozí, plocha této lokality je 10 149m2.

3.6. TRANSFORMAČNÍ PLOCHY PRO ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ NERUŠÍCÍ VÝROBY A SLUŽEB

3.6.1. Návrh

Lokalita Z1.13 - plocha situovaná v západní části obce Chyňava. Rozloha plochy je 116 926 m2.“

IV. KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉ VYBAVENOSTI

1. DOPRAVA, KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM ÚZEMÍ A DOPRAVNÍ VYBAVENOST

Lokality vymezené změnou č. 1 budou řádně napojeny na existující síť komunikací prostřed- nictvím místních komunikací nebo silnic III. třídy. Dopravní napojení lokalit Z1.01, Z1.04, Z1.05, Z1.09, Z1.12, které leží v přímé návaznosti na vymezené dopravní plochy silnic III. třídy, se požaduje pouze jedním společným sjezdem pro každou lokalitu na takovou komuni- kaci. Dopravní napojení lokalit Z1.02, Z1.08, Z1.10 a Z1.11 se předpokládá na existující sta- bilizovanou sít navazujících místních komunikací. Dopravní napojení lokality Z1.13 se před- pokládá po stávajících místních komunikacích. Vzhledem k potřebě použít pro dopravní ob- sluhu Z1.13 stávající komunikace v zastavěném území byly ustanoveny příslušné lokální re- gulativy, jejichž účelem je zachovat hygienicky nezávadné prostředí v navazujícím obytném území. Jako alternativa pro dopravní obsluhu lokality Z1.13 mimo jádrovou část obce byla navržena nová rozvojová plocha Z1.15 s funkcí ZÚ silnic a dopravní vybavenosti. Dopravní napojení lokality Z1.07 na silniční komunikaci III/10131 (spolu s rozvojovou lokalitou M-09) se požaduje v trajektorii pozemků parc. čísel 375/14, 375/2 a případně 363/1 tak, aby reali- zací tohoto připojení vznikla průsečná křižovatka zahrnující trajektorie dopravního připojení na pozemku parc. č. 951.

Nároky na parkování budou v příslušných dimenzích řešeny přednostně v rámci půdorysu jednotlivých lokalit změny č.1. Nově vymezované parcely musí svojí dimenzí v souladu s da- ným záměrem umožnit umístit v jejím půdorysu odpovídající počet parkovacích stání (tj. spl- nit požadavek vyhl.č. 501/2006Sb).

Následující text kapitol 1.1 až 1.8 má informativní charakter a obsahuje některá doporučení ve vztahu k ÚPO před změnou č.1. Změnou č. 1 není tento text aktualizována.

1.1. ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY

Obec Chyňava spolu se svými spádovými obcemi Podkozí, Lhotka u Berouna, Libečov a Malé Přílepy leží v severní částí berounského okresu ve vzdálenosti necelých deseti kilometrů od centra Berouna. Z hlediska širších dopravních vztahů je třeba konstatovat, že řešené území je plně obsluhováno prostředky silniční automobilové dopravy. Páteřní komunikační trasou širšího území je silnice II/118 (dříve vedená pod označením silnice I/30) procházející řešeným územím od jihu z Berouna (připojení na dálnici D5) na sever a dále přes křížení se silnicí II/201 (Unhošť– Křivoklát) a silnicí RI/6 (Praha – Karlovy Vary) do

Kladna a Slaného. Na tuto páteřní trasu jsou připojeny silnice III. třídy propojující přilehlé území a spádové obce.

Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani do výhledu nejsou předpoklady pro jejich zapojení do systému dopravní obsluhy území. Nejbližší připojení k železniční dopravě je v železničním uzlu Beroun, který je křižovatkovou stanicí tratí ČD č. 170 (Praha – Beroun - Plzeň – Cheb), č. 173 (Praha-Smíchov – Rudná – Beroun) a č. 174 (Beroun - Rakovník) a také v přilehlých stanicích v Hýskově a ve Vráži ve vzdálenosti asi 5 km jižně od obce.

1.2. SILNIČNÍ DOPRAVA

1.2.1. Současný stav

Silniční automobilová doprava je rozhodujícím dopravním oborem zajišťujícím dopravní obslužnost širšího spádového území.

Silnice II/118 stoupá od jihu z údolní polohy při Berounce poměrně obtížnou točkovitou trasou po západní hranici katastru obce Lhotka. Po průchodu katastrálního území Železné vstupuje do vlastního řešeného území. V nedávno rekonstruované trase v solidních parametrech kategorie S9,5/60 silnice míjí Libečov a Chyňavu a směřuje k přechodu údolí Loděnice, kde opouští vlastní řešené území. Trasu silnice II/118 včetně částečně mimoúrovňových připojení obou obcí je třeba považovat dlouhodobě za stabilizovanou.

Silnice III/00522 vytváří propojení mezi silnicí II/118 a II/605, prochází zastavěným územím Lhotky u Berouna a dále klesá do Vráže. Dopravně problémový úsek v okolí vrcholu trasy ve Lhotce je vyvolán obtížnou konfigurací terénu a také oboustrannou těsně přiléhající zástavbou. Oba tyto faktory významně omezují reálné možnosti případných silničních úprav. Silnice III/10129 prochází při východní hranici řešeného území a propojuje Loděnice (připojení na D5 a II/605) a Úhonice (připojení na II/101).

Silnice III/10131 vytváří propojení mezi silnicemi II/118 v Železné a III/10129 u Chrustenic. Z údolí Loděnice trasa velice ostře stoupá po severním obvodu chatové lokality Teplá stráň a směřuje do Malých Přílep. Dopravně problémová místa trasy - zúžené profily na průjezdním úseku v Malých Přílepech a také připojení chatové lokality na Teplé stráni – jsou opět vyvolány obtížným terénem či těsně přiléhající zástavbou. Oba tyto faktory výrazně ovlivňují finanční náročnost případných úprav a ve svých důsledcích tak omezují možnosti odstranění závad.

Silnice III/10134 je připojena na silnici II/118 v prostoru cihelny v Chyňavě. Průjezdní úsek je veden od křižovatky k východnímu okraji centrálního prostoru obce. Zalomení silniční trasy, silniční křižovatka a připojení dalších komunikací a jednotlivých objektů vytváří z tohoto prostoru dopravně obtížné místo, které je nutno řešit řádným dopravním značením a omezením rychlosti.

Silnice dále podchází trasu II/118 a pokračuje severovýchodním směrem na Podkozí. Tento úsek trasy včetně náhorní části v Podkozí je veden v solidních parametrech a je třeba jej považovat za stabilizovaný. Klesající úsek z Podkozí do údolí Loděnice, havarijní stav mostního objektu na přechodu Loděnice a další úsek ve stoupání k Červenému Újezdu vedený ve skromných parametrech vytvářejí z tohoto úseku velice obtížný dopravně problémový liniový úsek. Jedinou možností řešení těchto problémů je řádná rekonstrukce celého asi 2 km úseku včetně nového mostu přes Loděnici, což však představuje značný investiční rozsah.

Silnice III/10135 vytváří propojení mezi silnicí II/118 a III/10134 vedeným přes Libečov. Celý úsek je veden v přijatelných návrhových parametrech a je třeba jej považovat za stabilizovaný.

Silnice III/1164 vytváří propojení mezi Chyňavou a Hýskovem. Z údolní polohy Hýskova silnice stoupá k severu do katastru Chyňavy, průchod řešeným územím je v dobrých parametrech.

Poněkud obtížné místo při západním okraji centrálního prostoru obce se silniční křižovatkou, autobusovou zastávkou a připojením dalších komunikací a objektů je třeba vybavit řádným dopravním značením.

Silnice III/2011 prochází severozápadním sektorem řešeného území a vytváří propojení mezi silnicí II/118 u Nouzova a silnicí II/116 v Nižboru.

Silnice III/20110 je připojena na silnici III/1164 při západním okraji centrálního prostoru obce. Silnice v relativně dobrých parametrech směřuje na severovýchod k připojení na silnici II/201 v Bělči.

1.2.2. Návrh řešení

Celkově je možno konstatovat, že silniční kostra řešeného území odpovídá potřebám přepravních vztahů území a je třeba ji považovat dlouhodobě za územně a trasově stabilizovanou. Silnice II/118 je návrhem kategorizace silnic vydaným ŘSD ČR určena v návrhové kategorii S9,5/60, silnice III. třídy budou v rámci běžné silniční údržby postupně upravovány v parametrech minimální silniční kategorie S7,5/50.

V centrální části obce Chyňava navrhujeme části komunikací III. třídy změnit na zklidněné komunikace.

Jižní paralelu spojující kostel a hospodu U Kurců transformujeme na zklidněnou komunikaci (dle současně platné legislativy). Severní komunikaci III.třídy dotváříme zónou se sníženou rychlostí. V západní části transformujeme současné dopravní řešení obou křižovatek typu T spojené s místním dořešením vjezdů do objektů, pěších tras a zastávek autobusové dopravy.

Dvě rušná místa v severní části obce s funkčně i prostorově komplikovaným provozem umísťujeme v zóně snížené rychlosti. Hlavním účelem řešení je ochrana okolních prostor,

především pak dětského hřiště u severního břehu rybníka. Obecné snížení rychlosti tak přispívá k usnadnění dopravních a prostorových vazeb.

Zklidněnou komunikací rozumíme místní komunikaci vedoucí od křižovatky „U Jonášů“ podél hospody „U Kurců“, ke kostelu a dále ke křižovatce „U Nováků“. Vymezujeme tuto osu jako obytnou ulici, která je řešena v jedné úrovni pro automobilovou i pěší dopravu. Xxxxxx je preferován před jedoucím vozidlem a jeho ochrana je zakotvena ve stávající legislativní úpravě. Zóna zklidněné komunikace začíná ve východní části řešeného území, v prostoru za kostelem.

Zklidněná komunikace končí na západní straně centra před T napojením na silnici III.třídy.

1.3. PŘEHLED O ZATÍŽENÍ SILNIČNÍ SÍTĚ

Přehled o zatížení silniční sítě nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy. Na základě dříve uvedených údajů lze však odvozovat, že zatížení na silnici II/118 pro návrhové období se bude pohybovat na hodnotách kolem pěti tisíc vozidel za průměrný den roku a na ostatních silnicích III. třídy nepřesáhne hodnotu jednoho tisíce vozidel za průměrný den roku. Celkově je tedy možné konstatovat, že navrhovaná kategorizace s jistou rezervou vyhovuje předpokládanému zatížení silniční sítě.

1.4. SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ

Výše popsané silniční trasy vytvářejí nosný komunikační skelet, na který jsou navazující soustavou místních a účelových komunikací připojeny části území až jednotlivé objekty a jednotlivé plochy a obhospodařované pozemky. Uspořádání a kategorizace této sítě je nejlépe patrné z doložených grafických příloh v měřítku 1:10000.

Jak už bylo dříve uvedeno v části týkající se silniční dopravy problémy komunikačního systému území – možnosti vedení a uspořádání komunikací – jsou ovlivněny obtížnou terénní konfigurací území především na zlomech terénu do páteřního údolí Loděnice a dalších vedlejších příčných přítoků. V zastavěném území obcí pak přistupují další problémy vyvolané přiléhající většinou oboustrannou zástavbou, která omezuje jak možnosti šířkového uspořádání uličních profilů tak rozhledové poměry v místech křižovatek a připojení.

Územní plán navrhuje zástavbu rodinných domků v několika nových lokalitách řešeného území jejichž umístění je patrné z grafických příloh. Tyto lokality jsou připojovány většinou na prodloužení stávajících místních komunikací. Komunikace v návrhových lokalitách jsou kon- cipovány v uspořádání tzv. obytných ulic zajišťujících nezbytný obslužný provoz lokality při vyšším standartu uličního prostoru. Ve smyslu vydaných technických podmínek TP103 pro navrhování obytných zón, které stanovují základní parametry těchto komunikací je třeba re- spektovat osmi metrový pás mezi oplocením protilehlých pozemků určený pro společný jak automobilový tak pěší provoz.

Samostatnou kapitolou komunikačního systému území je uspořádání komunikací a dopravní obsluha v chatových lokalitách řešeného území. Tyto lokality, které postupem let vyrůstaly z jednotlivých chatek a malých kolonií do dnešních obludných rozměrů, vznikaly na místech atraktivních svou krajinnou polohou, nikoliv na místech se snadnou dopravní dostupností. Změna hodnotových kritérií, sociálního složení chatařů, způsobů využívání objektů a z toho vyplývající přizpůsobování novým potřebám a zvláště pak výrazný nárůst počtu osobních vozidel v posledním období představují významný tlak na přizpůsobování a úpravy komuni- kačního systému těchto souborů.

Lze konstatovat, že komunikační systém chatových lokalit vykazuje řadu vážných dopravně problémových závadových okruhů - problémová připojení na silniční síť, praktická nemožnost případného rozšiřování komunikačních profilů, vedení komunikací po spádnici. Tyto pro- blémy samozřejmě nejvíce zatěžují samotné obyvatele lokalit, kteří však postupem času byli nakonec nuceni naučit se s nimi žít. Zdaleka největší problémy však znamenají pro přístup vozidel mimořádných účelů - zdravotní služby, hasičů, policie a dalších - v každém ročním období a za každého počasí. Přestože reálných možností pro řešení obtížné situace není mnoho, je třeba v rámci jistých možností – případné rekonstrukce a přestavby objektů, okrašlovací činnost v dané oblasti, realizace ekologických akcí - se pokusit dosažitelnými prostředky o určité zlepšení situace.

1.5. SÍŤ PĚŠÍCH A TURISTICKÝCH CEST

Lze konstatovat, že celé řešení území poskytuje řadu kvalitních rekreačních příležitostí pro pěší i cyklistickou dopravu a to prakticky v každém ročním období. Hlavní trasou je červená trasa vedoucí z Loděnice na sever proti toku Kačáku na Nenačovice, Malé Kyšice a do Druž- ce a Kačice. Tato trasa zhruba sleduje východní hranici řešeného území. Po západní hranici území prochází další červená trasa ze Zbečna do Chyňavy a přes sedlo Plešivce pak pokra- čuje do údolí Berounky. Tyto obvodové trasy propojují další příčné trasy ve směru západ - východ: žlutá (Hýskov – Lhotka), modrá (Lhotka - Chrustenice), zelená (Lhotka – Přílepy - Chrbiny), žlutá (Přílepy – Nenačovice), žlutá (Chyňava – Libečov) a modrá vedoucí od Kladna a Unhoště přes Kyšice do lesních masivů CHKO Křivoklátsko a dále až do Nižboru. Tyto trasy určené pro pěší turistiku je samozřejmě možné využít i pro v posledním období stále oblíbenější cykloturistickou dopravu. S ohledem na relativně nízké intenzity silniční do- pravy lze pro cykloturisticku využívat i silniční trasy.

1.6. OBSLUHA ÚZEMÍ PROSTŘEDKY HROMADNÉ DOPRAVY

Hromadná veřejná doprava v současné době je a pro návrhové období také zůstává realizována pravidelnou autobusovou dopravou provozovanou nástupnickými organizacemi bývalých dopravních závodů ČSAD okresů Beroun a Kladno. V současné době dle Jízdního řádu 2000/01 řešeným územním prochází následujících 8 linek: 121 301, 210 010, 210 013,

210 202, 210 203, 220 029, 220 030 a 220 031. Tyto linky zajišťují na vcelku solidní úrovni propojení v hlavních přepravních směrech Beroun – Chyňava – Unhošť – Kladno. Jistým problémem je omezení přímých přepravních vazeb řešeného území východním směrem k Rudné, Hostivicím a Praze. Nutno však konstatovat, že tyto problémy přesahují možnosti této práce a jejich řešení je třeba hledat v přímých jednáních s dopravci či pokusit se o řešení v rámci nových podnikatelských aktivit.

V grafických přílohách jsou zakresleny zastávky pravidelné autobusové dopravy včetně jejich

500 metrové docházkové vzdálenosti, což časově představuje asi 7 až 8 minutovou docházku. Zákres dostupností prokazuje velice dobré pokrytí prakticky celého zastavěného území v této příznivé vzdálenosti.

1.7. OBJEKTY DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI

Odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení v současné době s ohledem na téměř výlučně individuální charakter bytové zástavby nepředstavuje zvláštní problém. Pro potřeby bytových domů v Chyňavě slouží areál 18 řadových garáží. U rodinných domků jsou potřeby pokryty většinou garážovým stáním v rámci vlastního objektu či pozemku.

U nově navrhovaných rodinných domů je třeba v souladu s vyhláškou MMR ČR č. 137/98 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu počítat se zajištěním nejméně jednoho garážového stání pro každý byt. Není-li možné garážové stání situovat v domě nebo stavebním napojením na něj, musí být vymezena odpovídající plocha pro odstavení vozidla na pozemku rodinného domu.

Parkování vozidel pro potřeby objektů vybavenosti opět nepředstavuje zvláštní problém a je realizováno na místních komunikacích a plochách v blízkosti těchto objektů.

Čerpací stanice pohonných hmot je situována při silnici II/118 v Libečově. Některé servisní služby jsou situovány v rámci jiného funkčního využití přímo v obcích a jsou doplněny nabíd- kou v nedalekém okresním městě Beroun.

1.8. OCHRANNÁ PÁSMA

V řešeném území se v souladu se zákonem č. 13/97 Sb. o pozemních komunikacích uplatňují ochranná pásma komunikací. Mimo souvisle zastavěná území obcí jsou tato ochranná pásma vedena po obou stranách vozovek silnic II. a III. třídy a místních komunikací III. třídy ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky.

2. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

„U lokalit vymezených Změnou č. 1 se předpokládá napojení na vodovodní síť. U lokalit v Podkozí se předpokládá zásobování pitnou vodou ze studny.

Následující text kapitol 2.1 až 2.3 má informativní charakter a obsahuje některá doporučení ve vztahu k ÚPO před změnou č.1. Změnou č. 1 není tento text aktualizován.“

2.1. SOUČASNÝ STAV

Současný stav byl podrobně popsán a vyhodnocen v předchozím dokumentu „Územní plán obce Chyňava - průzkumy a rozbory“. Pro přehled z něho stručně vyjímáme:

Chyňava

V obci Chyňava je vybudován veřejný vodovod pokrývající celé území zastavěné části obce. Zdrojem vody jsou dvě kopané studny v údolí Chyňavského potoka na východním okraji obce. Celková využitelná vydatnost studní je 1,3 l/s. Zdroj vody má stanoveno ochranné pásmo - viz přiložená situace 1:5 000.Voda ze studní je akumulována v zemním vodojemu o obsahu 50 m3 a odtud čerpána prostřednictvím automatické tlakové (hydroforové) stanice o výkonových parametrech Q = 2,3-4,5 l/s, h = 76-63 m v.s. (0,76-0,63 MPa). Rozvodná síť je převážně okruhová z PVC potrubí profilu 90 - 160 mm v celkové délce 3,6 km. Na západním okraji obce je vybudován nový vodojem o objemu 50 m3. Vzhledem k tomu, že zástavba

v obci se pohybuje v rozmezí kót terénu 378,0 m n.m. (východní část) až 421,0 m n. m. (západní část), je pro níže položenou zástavbu snižován tlak v potrubí redukčními ventily instalovanými na rozvodné síti. Voda vyhovuje svojí kvalitou Mzd ČR č. 376/2000 pro pitnou vodu s vyjímkou obsahu dusičnanů, která se pohybuje mírně nad hranicí normy. Bakteriologická nezávadnost vody je zabezpečována dávkováním chloranu sodného do vodojemu. Uvedený obecní vodovod je ve správě V a K Beroun a.s.

Dalším vodovodním systémem v obci Chyňava je vodovod vojenského útvaru. Zdrojem vody pro tento vodovod je Žlubinecký potok. Údaje o odebíraném množství vody a kapacitě zdroje nejsou známy. Podle instalovaného zařízení je předpokládána celková kapacita ve výši Q = 0,5 l/s. Zdroj vody má stanoveno ochranné pásmo. Vodárenské zařízení se skládá z jímacího žlabu, úpravny vody (usazovací nádrž, filtrace, akumulační jímka, dávkování chlornanu sodného, čerpací stanice), výtlačného řadu, vodojemu 100 m3 a hydroforové stanice. Tlaková čára v místě hydroforové stanice se pohybuje v rozmezí 434 až 459 m n.

m. Vodovodní síť je z litinového potrubí DN 80 - 100 v celkové délce 2,1 km. Protože je v hydroforové stanici instalováno požární čerpadlo o výkonu Q = 450 - 800 l/min a výtlaku h

= 87 - 63 m v. sl., může uvedená rozvodná síť sloužit též požárním účelům. Uvedený vodovod je ve správě vojenského útvaru.

V současné době jsou aktuální úvahy o propojení obou vodárenských systémů s využitím zdroje obecního vodovodu a zakonzervování zdroje vojenského útvaru. Řešení je variantně zpracováno ve studii „Vodovod Chyňava - propojení a rekonstrukce“ (Vodovody a kanalizace Beroun a.s., xxx. Xxxxx, xxxxx 1997).

Podkozí

V lokalitě je veřejná studna, obyvatelé jsou převážně zásobováni vodou z vlastních soukromých studní.

Libečov

Obyvatelé jsou zásobováni pitnou i užitkovou vodou z vlastních studní. Potřeba požární vody je kryta z místní požární nádrže.

Malé Přílepy

Obec Malé Přílepy má vlastní vodovod, jehož zdrojem je hlubinný vrt s vydatností cca 1,0 l/s. Nad vrtem je vybudována akumulační jímka s čerpací stanicí. K ochraně vydatnosti a zdravotní nezávadnosti vody bylo stanoveno 1. pásmo hygienické ochrany v rozsahu 20 x 20

m. Toto pásmo je oploceno. Vydatnost zdroje pro současnou potřebu vody (cca 0,2 l/s) je dostatečná. Značná část obyvatelstva však dále využívá jako zdroje pitné i užitkové vody soukromých studní. Výtlačný řad od zdroje do spotřebiště i vlastní rozvodné řady jsou vybudovány z potrubí PVC 90. Na konci trubního systému, západně od lokality na kótě cca

420 m n.m. je vybudován vodojem o obsahu 50 m3. Na západním okraji zástavby je na vodovodní síť připojen přívodní řad do obce Železná. Potřeba požární vody je kryta z místní požární nádrže.

Lhotka u Berouna

Obyvatelstvo je v současné době odkázáno na vlastní studny. Je zpracován investiční záměr na výstavbu vodovodu v obci s připojením na stávající vodovod Malé Přílepy - Železná (vypracoval xxx. Xxxxxx, červen 2000).

2.2. NÁVRH ŘEŠENÍ Chyňava

Nové plochy určené k bytové zástavbě navrhujeme zásobovat vodou ze stávajícího vodárenského systému. Ve všech lokalitách se jedná o jednoduché rozšíření stávající vodovodní sítě (lokality C-17, C-18, C-22, C-23, C-24), či pouhé připojení na stávající vodovodní potrubí (plochy C-19, C-20, C-21).

Nové vodovodní řady navrhujeme realizovat z PVC trub vnitřního profilu DN 80. Na potrubí budou osazeny běžné armatury (šoupata, hydranty). Při zásobování nových lokalit vodou bude respektováno rozdělení do dvou tlakových pásem.

Doporučujeme realizovat návrh na funkční propojení obecního a vojenského vodovodu dle studie firmy Vodovody a kanalizace Beroun a.s. (xxx. Xxxxx) z roku 1997.

Podkozí

Nemá v současné době možnost vybudovat vlastní veřejný vodovod a to zejména pro nedostatek vhodného zdroje vody. Stávající obecní vrt nemá dostatečnou kapacitu ani odpovídající kvalitu vody. Zástavba v rozvojových plochách je proto odkázána na soukromé studny umístěné na vlastních pozemcích.

Libečov

Obec Libečov navrhujeme připojit na vodárenský systém Chyňava a to přivaděčem trasovaným podél komunikace Kladno - Beroun do severního okraje obce. Celková délka přivaděče je cca 900 m. Navržená rozvodná síť v obci obsáhne též navrhované rozvojové plochy - viz přiložená výkresová dokumentace.

Malé Přílepy

Obec má vyhovující vodárenský systém a vodovodní síť pokrývající prakticky současnou zástavbu obce. Pro rozvojové plochy postačí rozšířit rozvodnou síť o další potrubí dle přiložené situace 1:5000. V rámci části lokality M-08 bude nutno v délce cca 200 m přeložit stávající přivaděč PVC 90 a lokalitu M-08 tak uvolnit pro plánovanou zástavbu.

Lhotka u Berouna

Navrhujeme přivést do obce pitnou vodu ze zdroje Malé Přílepy a to prostřednictvím přivádě- cího řadu Malé Přílepy - Železná dle investičního záměru vypracovaného v roce 2000 ing. Xxxxxxxxxxx Xxxxxxxx. V souladu s tímto IZ nutno vybudovat též akumulační vodojem o ob- sahu 20 m3 a automatickou tlakovou stanici včetně vlastní rozvodné sítě v rozsahu celé ob- ce. Pro zásobování rozvojových ploch bude navrhovaná vodovodní síť prodloužena západ- ním směrem o cca 150 m.

2.3. VÝPOČET POTŘEBY VODY

Výpočet potřeby vody je stanoven dle směrnice č.9/1973 bývalého MLVH a MZd ČSR s při- hlédnutím k současné ověřené potřebě vody v obdobných obcích.

Pro stanovení specifického množství vody na 1 obyvatele bylo použito ustanovení odst. 4 čl. IV směrnice 9 a specifická potřeba byla určena ve výši 120 l/obyv x den.

Chyňava

Současná zástavba		1070 obyvatel
Plánovaná nová zástavba		658 obyvatel
Celkem		1728 obyvatel
Průměrná denní potřeba vody Qp
bytový fond
1728 obyv x 120 l/obyv x den	=	207 360 l/den
občanská a technická vybavenost
1728 obyv x 10 l/obyv x den	=	17 280 l/den
Qp celkem	=	224 640 l/den tj. 2,6 l/s

Maximální denní potřeba vody Qm (nárok na vodní zdroj)

Qm = Qp x kd = 224 640 l/den x 1,5 = 336 960 l/den tj. 3,9 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh (nárok na rozvodnou síť)

Qh = Qm x kh / 24 = 336 960 x 1,8 / 24 = 25 272 l/h tj. 7,0 l/s Výpočtový nedostatek zdroje nutno výhledově řešit propojením obecního vodovodu s vojenským a případným rozšířením zdrojů Chyňava.

Podkozí

Současná zástavba 39 obyvatel

Plánovaná nová zástavba 187 obyvatel

Celkem 226 obyvatel

Průměrná denní potřeba vody Qp

bytový fond 226 obyv x 120 l/obyv x den občanská a technická vybavenost	=	27 120 l/den
226 obyv x 10 l/obyv x den Qp celkem	= =	2 260 l/den 29 380 l/den	tj. 0,34 l/s

Maximální denní potřeba vody Qm (nárok na vodní zdroj)

Qm = Qp x kd = 29 380 l/den x 1,5 = 44 070 l/den tj. 0,51 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh (nárok na rozvodnou síť)

Qh = Qm x kh / 24 = 44 070 x 1,8 / 24 = 3 305 l/h tj. 0,92 l/s

Libečov

Současná zástavba 139 obyvatel

Plánovaná nová zástavba 32 obyvatel

Celkem 171 obyvatel

Průměrná denní potřeba vody Qp bytový fond

171 obyv x 120 l/obyv x den = 20 520 l/den občanská a technická vybavenost

171 obyv x 10 l/obyv x den = 1 710 l/den

Qp celkem = 22 230 l/den tj. 0,26 l/s Maximální denní potřeba vody Qm (nárok na vodní zdroj)

Qm = Qp x kd = 22 230 l/den x 1,5 = 33 345 l/den tj. 0,39 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh (nárok na rozvodnou síť)

Qh = Qm x kh / 24 = 33 345 x 1,8 / 24 = 2 501 l/h tj. 0,69 l/s

Malé Přílepy

Současná zástavba 144 obyvatel

Plánovaná nová zástavba 245 obyvatel

Celkem 389 obyvatel

Průměrná denní potřeba vody Qp bytový fond

389 obyv x 120 l/obyv x den = 46 680 l/den občanská a technická vybavenost

389 obyv x 10 l/obyv x den = 3 890 l/den

Qp celkem = 50 570 l/den tj. 0,56 l/s Maximální denní potřeba vody Qm (nárok na vodní zdroj)

Qm = Qp x kd = 50 570 l/den x 1,5 = 75 855 l/den tj. 0,88 l/s

Maximální hodinová potřeba vody Qh (nárok na rozvodnou síť)

Qh = Qm x kh / 24 = 75 855 x 1,8 / 24 = 5 689 l/h tj. 1,58 l/s Nutno sledovat spotřebu vody v souvislosti s postupem výstavby, v případě signalizovaného nedostatku vody je třeba hledat další zdroj vody v systému vodárenského zařízení Malé Pří- lepy.

Lhotka u Berouna

Současná zástavba 47 obyvatel

Plánovaná nová zástavba 53 obyvatel

Celkem 100 obyvatel

Průměrná denní potřeba vody Qp bytový fond

100 obyv x 120 l/obyv x den = 12 000 l/den občanská a technická vybavenost

100 obyv x 10 l/obyv x den = 1 000 l/den

Qp celkem = 13 000 l/den tj. 0,15 l/s Maximální denní potřeba vody Qm (nárok na vodní zdroj)

Qm = Qp x kd = 13 000 l/den x 1,5 = 19 500 l/den tj. 0,22 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh (nárok na rozvodnou síť)

Qh = Qm x kh / 24 = 19 500 x 1,8 / 24 = 1 462 l/h tj. 0,40 l/s

3. KANALIZACE

„V rámci lokalit Změny č. 1 bude likvidace splaškových vod probíhat v rámci dostupného obecního systému. V případě že tento systém zcela chybí, budou splaškové vody jímány a vyváženy, případně přečišťovány v samostatných domovních čističkách.

U chatových objektů v oblasti Teplá stráň se předpokládá do budoucna napojení na ČOV Chrustenice.

Likvidace srážkových vod na lokalitách vymezovaných Změnou č. 1 bude řešena uvnitř jejich hranic (vsak, akumulace, jiná řešení), v případě že je dostupná oddílná kanalizace na dešťovou vodu, je možné tyto vody likvidovat v rámci tohoto systému.

Následující text kapitol 3.1 až 3.2 má informativní charakter a obsahuje některá doporučení ve vztahu k ÚPO před změnou č.1. Změnou č. 1 není tento text aktualizován.“

3.1. SOUČASNÝ STAV Chyňava

V obci Chyňava je vybudována stoková síť jednotné soustavy. Jejím provozovatelem je organizace Vodovody a kanalizace Beroun a.s. Stoky jsou realizovány z kanalizačních betonových trub profilu 300 až 500 mm. Na kanalizačním systému jsou vybudovány odlehčovací komory, jejichž prostřednictvím jsou zředěné odpadní vody odváděny jednotlivými výpustmi do Chyňavského potoka.

Odpadní vody jsou čištěny v čistírně odpadních vod koncepce Sigma - Prefa s kapacitou 1500 ekvival. obyvatel. Recipientem je Chyňavský potok.

Parametry ČOV jsou následující:

návrhový průtok splašků Qprům = 2,84 l/s, Qmax = 5,96 l/s, Qmin = 1,71 l/s kvalita vypouštěných odpadních vod BSK5 = 2,4 t/rok

NL = 2,4 t/rok

Kapacita ČOV je pro současný stav dostatečná, její funkce bezproblémová.

Podkozí

Odpadní vody splaškového charakteru jsou jímány v žumpách a odváženy.

Libečov

Vybudována je nová dešťová kanalizace z PVC trub DN 300 - 400, zaústěná do místní vodoteče. Splašky jsou soustřeďovány v soukromých žumpách a vyváženy převážně na pole.

Je zpracováno zadání stavby jednotné kanalizace včetně čistírny odpadních vod s kapacitou 120 ekviv. obyvatel pro návrhový přítok 25 m3/den a znečištění 6,6 kg BSK5 (ZETES Klatovy a.s., prosinec 1991) její realizaci však nelze v dohledné době předpokládat.

Malé Přílepy

V lokalitě je vybudována pouze místní dešťová kanalizace z betonových trub profilu 300 a 400 mm, odpadní vody splaškového charakteru jsou jímány v žumpách a vyváženy.

Výhledově je zvažována možnost budování domovních čistíren s napojením vyčištěných vod do uvedeného dešťového stokového systému. Pro tento účel je zpracován „Kanalizační řád na kanalizaci v obci Malé Přílepy“ (MM conzult, březen 1993, xxx. Xxxxxxxx).

Recipientem dešťových stok je bezejmenná vodoteč zaústěná do toku Loděnice.

Lhotka u Berouna

Odpadní vody splaškového charakteru jsou jímány v žumpách a vyváženy.

3.2. NÁVRH ŘEŠENÍ Chyňava

Odpadní vody splaškového charakteru z rozvojových ploch navrhujeme odvádět nově vybu- dovanými stokami do stávající stokové sítě jednotné soustavy. Dešťové vody z veřejných komunikací mohou být v nezbytné míře též zaústěny do stávajících stok.

Dešťové vody z nové zástavby musí být likvidovány na soukromých pozemcích vsakem do terénu a to za maximálního využití přirozené i umělé retenze.

Nezbytným předpokladem umožňujícím připojení nových stok na stávající kanalizační sys- tém je výpočtové posouzení kapacity stávajících stok a odlehčovacích komor včetně jejich případné rekonstrukce.

Podkozí

V dohledné době nepředpokládáme budování splaškového nebo dešťového kanalizačního systému s čistírnou odpadních vod. Navrhujeme proto splašky z nové zástavby jímat, ob- dobně jako u zástavby stávající, do nepropustných, dostatečně dimenzovaných a pravidelně vyvážených žump.

Libečov

Vzhledem k tomu, že byla v nedávné době vybudována nová dešťová kanalizace (prakticky v rozsahu celé obce) navrhujeme ponechat zde stávající žumpový systém, doplněný o mož- nost budování soukromých domovních čistíren odpadních vod, vyústěných do obecní dešťo- vé kanalizace. To se týká zejména zástavby v rozvojových plochách. Podmínkou je vypraco- vání a schválení příslušnými orgány obdobného kanalizačního řádu jako v obci Malé Přílepy. Další, výhodnější variantou je realizace splaškové stokové sítě včetně centrální čistírny dle již dříve uvedeného zadání stavby.

Malé Přílepy

Vzhledem k přírodní konfiguraci terénu je odkanalizování obce velmi obtížné, proto navrhu- jeme shromažďovat splašky ve vyvážených nepropustných žumpách, případně uplatnit již zmíněný Kanalizační řád a budovat soukromé domovní čistírny se zaústěním do dešťové obecní kanalizace. V případě realizace rozvojového plánu v plném rozsahu navrhujeme sys- témové řešení v podobě vybudování soustavné splaškové kanalizace s centrální ČOV . Recipientem je pro severní oblast obce bezejmenná vodoteč, pro jižní oblast Přílepský potok. Lhotka u Berouna

Vzhledem k velikosti obce není reálný předpoklad vybudování soustavné kanalizace včetně čistírny odpadních vod. Navrhujeme proto rozšířit současný žumpový systém i na plánova- nou novou zástavbu.

4. VODNÍ TOKY

4.1. SOUČASNÝ STAV

Řešené území přináleží do hydrologického pořadí řeky Berounky (dílčí povodí 1-11-03 a dílčí povodí 1-11-05).

Dominantní vodotečí povodí 1-11-03 je Hýskovský potok, Žlubinecký potok a Benešák. Uvedené potoky pramení v členitém zalesněném území a protékají nezastavěnou západní a jižní části zájmové oblasti. Žlubinecký potok je zdrojem pitné vody pro vojenský útvar v Chyňavě - viz oddíl zásobování vodou - a je v jeho povodí navrženo ochranné pásmo vod- ního zdroje.

Dominantní vodotečí povodí 1-11-05 jsou Chyňavský a Přílepský (Chrustenický) potok, ústící do významného toku Loděnice (Kačák). Bohatě členité území umožňuje existenci menších bezejmenných vodotečí.

Vodoteče jsou podrobně popsány v předchozích „Průzkumech a rozborech“.

4.2. NÁVRH ŘEŠENÍ

V rámci územně plánovací dokumentace nepředpokládáme žádné zásadní zásahy do uve- dených vodotečí. Veškeré úpravy je třeba omezit na běžnou ale kvalitní údržbu, čištění kory- ta, zachování či obnovu přírodního charakteru koryta, respektování pramenišť.

Výjimku tvoří Chyňavský potok v zastavěné části obce, kde v zaklenuté části dochází k průtokovým závadám. Doporučujeme zpracovat podrobný rozbor situace, zjistit příčinu a na základě výsledků šetření navrhnout opatření.

5. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

„V rámci lokalit Změny č. 1 se nepředpokládá takový nárůst požadovaného výkonu (mimo lokality Z1.12), aby bylo nutné navyšovat výkony některých trafostanic. Přesto je nezbytné prověřit výkonové poměry na příslušné trafostanici před realizováním konkrétního záměru v konkrétní lokalitě.

Následující text kapitol 5.1 až 5.3 má informativní charakter a obsahuje některá doporučení ve vztahu k ÚPO před změnou č.1. Změnou č. 1 není tento text aktualizován.“

5.1. SOUČASNÝ STAV Chyňava

Obec Chyňava je v současné době napájena venkovním vedením VN 22kV přes stávající distribuční transformační stanice. Trafostanice v bývalém areálu kasáren není trafostanicí distribuční, ale odběratelskou, a slouží pouze pro areál bývalých kasáren. Rozvod elektrické

energie po obci je proveden pomocí distribučních rozvodů NN. Tyto rozvody NN 0,4kV jsou provedeny zčásti podzemními kabelovými rozvody a zčásti venkovním vedením po betono- vých a dřevěných sloupech a také po konzolách a střešnících umístěných na nemovitostech. Podkozí

Obec Podkozí je v současné době napájena venkovním vedením VN 22 kV přes zděnou vě- žovou transformační stanici TS 3575 (dle STE Beroun) a v obci dále pomocí distribučních rozvodů NN 0,4 kV.

V okolí obce je rozsáhlá rekreační a chatová oblast, která je zásobována elektrickou energií z dalších transformačních stanic rozmístěných na jejím území.

Stávající distribuční rozvody NN 0,4 kV po obci jsou provedeny venkovním vedením po be- tonových a dřevěných sloupech a také konzolách a střešnících umístěných na nemovitos- tech.

Libečov

Obec Libečov je napájena venkovním vedením VN 22kV přes příhradovou transformační stanici VN/NN č. TS 3515 / dle STE Beroun / a v obci dále pomocí distribučních rozvodů NN. Stávající distribuční rozvody NN 0,4kV po obci jsou provedeny zčásti kabelovým podzemním vedením NN a zčásti venkovním vedením vodiči AlFe po betonových sloupech a také po konzolách a střešnících umístěných na nemovitostech.

Malé Přílepy

Obec Malé Přílepy je v současné době napájena venkovním vedením VN 22kV přes (dle STE Beroun) TS 3574 zděnou věžovou a také přes TS 4460 příhradovou transformační sta- nici a v obci dále pomocí distribučních rozvodů NN.

Stávající distribuční rozvody NN 0,4kV po obci jsou provedeny zčásti kabelovým podzemním vedením a zčásti venkovním vedením po betonových a dřevěných sloupech a také po konzo- lách a střešnících umístěných na nemovitostech.

Lhotka u Berouna

Obec Lhotka u Berouna je v současné době napájena venkovním vedením VN 22kV přes příhradovou transformační stanici VN/NN TS 3539 (dle STE Beroun) a v obci dále pomocí distribučních rozvodů NN.

Stávající distribuční rozvody NN 0,4kV po obci jsou provedeny pomocí venkovního vedení vodiči AlFe a Cu po betonových a dřevěných sloupech a také po konzolách a střešnících umístěných na nemovitostech.

5.2. NÁVRH ŘEŠENÍ Chyňava

Lokalita C-17 se nachází na jižním okraji obce východně od fotbalového hřiště. Na rozvod elektrické energie bude napojena pomocí stávající distribuční trafostanice TS 3588 po pří-

padném zvýšení jejího výkonu a provedení nových distribučních rozvodů. Je nutné upozornit na stávající venkovní vedení VN 22kV a jeho ochranné pásmo.

Lokalita C-18 se nachází na jihozápadním okraji obce a její napojení na elektrickou energii se dá předpokládat po vybudování nové transformační stanice VN/NN včetně distribučních rozvodů NN. V případě, že by nedošlo k realizaci celé lokality dá se předpokládat možnost napojení s vybudováním vývodů NN ze stávající trafostanice TS 3979, kde by však bylo nut- né provést úpravy a zvýšení výkonu.

Lokalita C-19 se nachází na západním okraji obce v sousedství bývalého areálu kasáren a její napojení na elektrickou energii se dá předpokládat po prodloužení stávajícího podzemní- ho kabelového vedení NN.

Lokalita C-20 se nachází na severním okraji obce. Napojení na elektrickou energii se dá předpokládat ve stávajících distribučních trafostanic TS 3645,TS 4082 a TS 3492 po zvýšení jejich výkonu a provedení nových distribučních rozvodů. Je zde však nutné upozornit na stá- vající venkovní vedení VN 22kV a také na ochranné pásmo tohoto vedení.

Lokalita C-21 se nachází na severovýchodním okraji obce a její napojení na rozvod elektric- ké energie je možné provést vybudováním nového kabelového rozvodu NN z distribuční tra- fostanice TS 3645.

Lokalita C-24 je areál bývalých kasáren. Napojení na elektrickou energii se dá řešit ze stáva- jící odběratelské transformační stanice VN/NN TS 3761, která i v současné době slouží pro potřeby tohoto areálu. Zde je však nutné brát v úvahu technický stav zařízení a to jak trafo- stanice tak i rozvodů NN. Z těchto důvodů zde bude nutné počítat s investičními náklady.

Lokalita C-22 se nachází na jihovýchodním okraji obce a je určena pro xxxxxx.Xxx napojení na elektrickou energii se nabízí možnost zvýšení výkonu ve stávající trafostanici TS 3724 (popř. její zdvojení) a provedení nových distribučních rozvodů NN.

Lokalita C-23 se nachází na jižním okraji obce a je určena pro výhled.Napojení na elektric- kou energii je v zásadě možné na stávající distribuční trafostanice č. TS 3588 a TS 3724 po provedení nových distribučních rozvodů a zvýšení výkonů trafostanic. I zde je nutné upozor- nit na stávající venkovní vedení VN 22kV a jeho ochranné pásmo.

Přehled nárokovaných příkonů:

	počet RD	příkon soudobý bez el. vytápění	příkon soudobý s el. vytápěním
lokalita C-17, C-18	60	300 KW	650 KW
lokalita C-19	8	40 kW	90 kW
lokalita C-20	40	200 kW	450 kW
lokalita C-21	6	30 kW	65 kW
lokalita C-22	24	120 kW	250 kW
lokalita C-23	50	200 kW	550 kW

lokalita C-24 150 Kw

Podkozí

Lokalita P-04 se nachází na jihozápadním okraji obce a její napojení na distribuční síť elek- trické energie se dá předpokládat v souvislosti s požadavkem na elektrické vytápění a také v návaznosti na možnost budování lokality P-05 pouze po vybudování nové transformační stanice VN/NN včetně odbočky VN 22 kV. Z toho samozřejmě vyplývá vybudování nových distribučních rozvodů NN z nové transformační stanice. Lze předpokládat, že vybudovat no- vou transformační stanici bude nutné i v případě, že rodinné domky v lokalitě budou vytápě- ny jiným způsobem než elektrickou energií vzhledem k umístění stávající transformační sta- nice (na opačném okraji obce).

Lokalita P-05 se nachází na západním okraji obce a je určena pro výhled.Její napojení na elektrickou energii se dá řešit rozšířením distribuční sítě NN z nově budované transformační stanice, která je nutná pro zajištění připojení lokality P-04. V případě realizace lokality P-05 je třeba počítat s nutností zvýšení výkonu nové transformační stanice

Lokalita P-06 se nachází na severním okraji obce a je určena pro výhled. Její napojení na elektrickou energii se dá předpokládat vybudováním nového (popř. posílením stávajícího) distribučního vedení od stávající zděné věžové transformační stanice č. TS 3575, případně z trafostanice č. TS 4075, pomocí kabelových distribučních rozvodů NN. Nelze vyloučit ani nutnost provedení úprav a zvýšení výkonů v transformačních stanicích.

Přehled nárokovaných příkonů:

	počet	RD	příkon soudobý bez el. vytápění	příkon soudobý s el. vytápěním
lokalita P-04		25	125 kW	320 kW
lokalita P-05		11	55 kW	145 kW
lokalita P-06		17	85 kW	220 kW
Libečov

Lokalita L-07 se nachází na východním okraji obce a její napojení na elektrickou energii lze předpokládat rozšířením (prodloužením) stávající distribuční sítě NN. V případě požadavku na elektrické vytápění bude zřejmě nutné zesílení stávajícího vedení ze středu obce popř. zvýšení výkonu v transformační stanici.

Lokalita L-06 se nachází na jižním okraji obce v blízkosti benzinové čerpací stanice. Napoje- ní lokality na el. energii lze předpokládat po provedení zesílení vedení ze středu obce a v případě požadavku na elektrické vytápění i zvýšením výkonu v transformační stanici.

Přehled nárokovaných příkonů:

	počet RD	příkon soudobý bez el. vytápění	příkon soudobý s el. vytápěním
lokalita L-06	4	20 kW	45 kW

lokalita L-07 5 25 kW 65 kW

Malé Přílepy

Lokality M-07, M-08 se nacházejí na východním okraji obce a jejich napojení na elektrickou energii lze předpokládat ze stávající příhradové transformační stanice TS 4460, umístěné na západním okraji lokality M-08, vybudováním nových kabelových distribučních rozvodů NN po zvýšení výkonu trafostanice. V případě realizace celé lokality M-08 bude nutné vybudovat nové distribuční vedení z nově zřízené trafostanice VN/NN na východním okraji lokality M- 09.

Lokalita M-09 se nachází na jihovýchodním okraji obce a možnost napojení na el. energii lze předpokládat ze stávající transformační stanice TS 4460 pouze vybudováním nových distri- bučních rozvodů NN. Při požadavku na elektrické vytápění je nutné tento požadavek zohled- nit v závislosti na dimenzování a určení průřezů nového zařízení.

V případě předešlé realizace celé lokality M-08 lze nové distribuční rozvody napojit na novou distribuční trafostanici, umístěnou na východním okraji lokality M-09.

Přehled nárokovaných příkonů

	počet RD	příkon soudobý bez el. vytápění	příkon soudobý s el. vytápěním
lokalita M-07,M-08	60	300 kW	650 kW
lokalita M-09	10	50 kW	110 kW
Lhotka u Berouna

Lokality Lh-02 a Lh-03 (určené pro výhled) se nacházejí na západním okraji obce a jejich na- pojení na elektrickou energii se dá předpokládat vybudováním nového kabelového vedení NN ze stávající transformační stanice TS 3539 po provedení zvýšení výkonu trafostanice popř. výměny rozvaděče NN. Doporučujeme řešit napojení na el. energii pro obě lokality, vzhledem k jejich umístění, společně.

Přehled nárokovaných příkonů

	počet	RD	příkon soudobý bez el. vytápění	příkon soudobý s el. vytápěním
lokalita Lh-02		10	50 kW	120 kW
lokalita Lh-03		5	25 kW	60 kW

5.3. OCHRANNÁ PÁSMA

Ochranná pásma jsou stanovena dle energetického zákona č.458/2000 Sb.

Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti toho- to zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku

osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické sta- nice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a tele- komunikační techniky.

Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vede- nými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace 7m.

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti u stožárových / příhradových / a sloupových elektrických stanic s převodem na- pětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7m. U zděných elektric- kých stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého na- pětí 2m.

6. TELEKOMUNIKACE

Dle informací Telecomu je v Chyňavě, Libečově a Lhotce u Berouna pokryta telefonní síť na 150%. V oblasti Malé Přílepy a Podkozí je možné rozšiřovat síť pouze vedením vzduchem s omezenou kapacitou. Telecom v současné době neuvažuje o kabelizaci a posilování sítě v těchto lokalitách. Jde o otázku budoucího jednání obce a Telecomu z hlediska dalšího rozvoje těchto lokalit.

Trasy dálkových kabelů jsou patrné z grafické přílohy T.2.S

7. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Likvidace domovního odpadu je v řešeném území zajištěna sběrem do nádob a svozem a ukládáním na skládku mimo řešené území. Sběr tříděného odpadu (plasty a sklo) je organi- zován obcí a je shromažďován ke svozu do nádob umístěných v centru sídel. Sběr nebez- pečného odpadu je obcí organizován jednou do roka.

V. KONCEPCE MÍSTNÍHO ÚSES

1. POPIS VÝCHOZÍHO STAVU

Pro řešené území, byl Okresním úřadem v Berouně pořízen generel místního systému ekologické stability. Je zpracován ve dvou částech. „Lokální územní systém ekologické stability pro kú Hředle, Knížkovice, Hudlice, N. Jáchymov, Turbín, Trubská, Zdejčina, Otročiněves, Nižbor, Žloukovice, Stradonice, Hýskov, Chyňava (část)“ byl zpracován firmou MM Consult Praha v prosinci 1996 a „Lokální územní systém ekologické stability pro kú Lochovice, Kotopenky, Praskolesy, Otmíče, Libomyšl, Chodouň, Málkov, Suchomasty, Tmaň, Želkovice, Lounín, Králův Dvůr, Popovice, Bítov Počáply, Levín, Tetín, Zahořany a Chyňava (část), Lhotka u Berouna, Nenačovice a Chrustenice“ byl zpracován firmou MM Consult Praha v prosinci 1997.

Do řešeného území je jimi vedeno několik lokálních biokoridorů (LBK) od regionálního bioko- ridoru (RBK) vedeného údolím Berounky.

Od západu prvním je to LBK vedený po Žlubineckém potoce. Jeho západní větev vstupuje do řešeného území lesními porosty podél silnice Nižbor - Bratronice a v údolí Xxxxxxxx po- toka prochází lesním lokálním biocentrem (LBC) „Zadní Muňava“, kde se kříží s LBK vede- ným po Benešově potoce od regionálního biocentra (RBC) „Vůznice“. Řešené území opouští lesním LBC „Přední Muňava“. Východní větev LBK vedeného po Žlubineckém potoce vstu- puje do řešeného území lesním LBC „Pod Tlustou horou“ na západním okraji Chyňavy, od- kud pokračuje lesními porosty na sever k lučnímu LBC „Hradecká“, kde se stáčí na východ a pokračuje lesními porosty k lesnímu LBC „V Charvátinách“ a odtud pokračuje opět lesními porosty k tentokrát lučnímu LBC „U Malých Kyšic“, kde se setkává s LBK vedeným po potoce Loděnice.

Od západu druhým LBK, který odbočuje z RBK v údolí Berounky, je LBK vedený po Hýskov- ském potoce. Na jihovýchodním okraji řešeného území se v LBC Jakubinka kříží s RBK ve- deným od údolí Berounky k RBC „Blýskavna“ “, který prochází jižně od řešeného území a zasahuje do jeho výběžku severním okrajem svého pásma. Odtud je LBK veden po hranici a za hranicí lesními porosty, po mezích a přes ornou půdu zpet do řešeného území k LBC

„Hůrka“, které je vymezeno v lesních porostech stejnojmenného vrchu. Odtud je LBK veden ne zcela funkční trasou po západním okraji Libečova k LBK vedenému po Chyňavském po- toce, se kterým se setkává severně od Malých Přílep.

LBK vedený po Chyňavském potoce, vstupuje do řešeného území od západu od RBC „Vůz- nice“. Od LBC „Zadní Muňava“ je veden lesními porosty k LBC „Plechovka“, které je vyme- zeno v lesních porostech stejnojmenného vrchu. Zde se LBK větví a krátkou odbočkou přes

lesní porosty spojuje LBC „Plechovka“ s LBC „Přední Muňava“. Ve východním směru pokra- čuje LBK lesními porosty k LBC „Hradecká“, kde se stáčí na jihovýchod a pokračuje břeho- vými porosty Chyňavského potoka k LBC „Chyňava - křižovatka“, které je vymezeno na luž- ních porostech v údolí na východním okraji obce. Odtud je veden břehovými porosty Chyňavského potoka k lesnímu LBC „Okrouhlík“ severně od Libečova. Za ním pokračuje po Chyňavském potoce, kde prochází LBC„Chyňavský potok“, které je vymezeno na lučních po- rostech údolní nivy. Na soutoku Chyňavského potoka s Loděnicí se v LBC „Na Rajtovce“ se- tkává s LBK vedeným údolím Loděnice.

V LBC „Okrouhlík“ se LBK větví. Čistě východní větev je vedena lesními porosty hřebene vrchu Chrbina k lesnímu LBC „Nad Zabitou roklí“, za nímž se LBK setkává s LBK vedeným údolím Loděnice. Před vrchem Chrbina se však tato odbočka LBK dále větví a jižním smě- rem LBK pokračuje lesními porosty k LBC „Malé Přílepy“, které je vymezeno na lukách se- verně od obce. Zde se LBK stáčí na východ a po krátké trase lesními porosty je veden bře- hovými porosty Nenačovského potoka k LBK vedenému údolím Loděnice.

Do nejjižnějšího okraje řešeného území zasahuje trasa RBK od údolí Berounky k RBC „Blýs- kavna“ východně od Chrustenic. V řešeném území prochází LBC „U Lhotky“, které je vyme- zeno v lesních porostech táhlého hřbetu jihovýchodně od Lhotky u Berouna.

2. NÁVRH VYMEZENÍ MÍSTNÍHO ÚSES

Při komplexních pozemkových úpravách je potřeba realizovat některé části navržených skla- debných prvků územního systému ekologické stability.

Jedná se o část lokálního biokoridoru, který odbočuje z regionálního biokoridoru v údolí Be- rounky a je veden k řešenému území po Hýskovském potoce. Od jižního okraje řešeného území po lesní porosty lokálního biocentra Hůrka je biokoridor veden v navržené trase v délce cca 100 přes stávající ornou půdu a pak opět, v délce cca 200 m od severního okraje biocentra po travní průleh v lánu orné půdy.

Druhou částí skladebného prvku ÚSES, kterou je nutno realizovat v rámci komplexních po- zemkových úprav, je lokální biokoridor, který spojuje biocentra za hranicí řešeného území a je v délce cca 700 m veden po orné půdě jihovýchodním okrajem katastru Chyňavy.

V rámci Změny č.1 je upraveno trasování lokálního biokoridoru LBK 8. Vymezení LBK 8 je znázorněno ve výkresové části.

VI. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

„Text části VI. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND má informativní charakter a Změnou č. 1 není aktualizován.“

1. VYHODNOCENÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ OBCE CHYŇAVA

1.1. STRUKTURA A PLOCHA PŮDNÍHO FONDU V ha

	Chyňava	Lhotka u Berouna	Libečov	Malé Příle- py	Celkem
Rozloha katastru	2558,34	221,34	579,43	376,76	3735,87
Zemědělský půdní fond	1201,98	64,51	135,42	239,71	1641,62
Orná půda	1040,52	52,60	113,41	128,46	1334,99
Zahrady	42,11	2,47	3,75	11,70	60,03
Sady	8,34	1,23	2,23	3,82	15,62
Louky	52,52	8,16	7,21	16,02	83,91
Pastviny	58,49	0,05	8,82	79,71	147,07
Lesní půda	1206,31	148,04	422,42	106,74	1883,51
Vodní plochy	7,35	0,68	2,75	0,74	11,52
Zastavěné území	29,17	1,98	3,11	7,08	41,34
Ostatní plochy	113,53	6,13	15,73	22,49	157,88

1.2. VYHODNOCENÍ PŮDNÍHO FONDU.

Zemědělsky obdělávané půdy zaujímají rozlohu 1547,1 ha a náleží do obilnářské oblasti O 2 se slabě nadprůměrnými až průměrnými podmínkami pro pěstování obilnin, krmných a tech- nických plodin, zejména řepky.

Nejkvalitnější zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany ZPF jsou na ploše 418,5 ha. Středně kvalitní půdy ve III. třídě ochrany ZPF zaujímají rozlohu 219,4 ha. Méně kvalitní zemědělské půdy ve IV. třídě ochrany ZPF zaujímají plochu 382,4 ha. Nekvalitní půdy v V. třídě ochrany ZPF zaujímají rozlohu 526,8 ha. Jde tedy o oblast méně kvalitních až nekvalitních zeměděl- ských půd.

1.3. POPIS A ZATŘÍDĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD

Černozemní hnědozemě na spraších, sprašových hlínách a svahovinách se sprašovou pří- měsí se v řešeném území vyskytují ve střední části v okolí Chyňavy. Jde o plochy s kódem

BPEJ 4.10.10, 4.11.00, 4.11.10, 4.12.00 a 4.14.00 zařazené do I. třídy ochrany půdy, s kó- dem BPEJ 4.12.10, 4.14.10, 4.15.10 a 4.46.00 zařazené do II. třídy ochrany půdy, s kódem BPEJ 4.12.12, 4.15.12 a 4.46.02 zařazené do III. třídy ochrany půdy a s kódem BPEJ

4.20.01 a 4.20.11 zařazené do IV. třídy ochrany půdy.

Hnědé půdy na permokarbonských usazeninách se v řešeném území vyskytují v okolí Ma- lých Přílep. Jde o plochy s kódem BPEJ 4.30.11 zařazené do IV. třídy ochrany půdy a s kó- dem BPEJ 4.30.14, 4.30.44 a 4.30.51 zařazené do V. třídy ochrany půdy.

Hnědé půdy na proterozoických usazeninách - hlavně břidlicích - se v řešeném území vysky- tují převážně ve východní části. Jde o plochy s kódem BPEJ 4.26.01 a 4.26.11 zařazené do

II. třídy ochrany půdy, s kódem BPEJ 4.26.14, 4.47.00, 4.47.02 a 4.47.10 zařazené do III. tří- dy ochrany půdy, s kódem BPEJ 4.26.04, 4.26.41, 4.26.51, 4.27.11, 4.47.11, 4.47.12 a

4.48.11 zařazené do IV. třídy ochrany půdy a s kódem BPEJ 4.26.44, 4.26.54, 4.27.04, 4.27.14, 4.27.41, 4.27.44, 4.27.51, 4.27.54, 4.47.13, 4.47.43, 4.48.14, 4.48.54 a 4.49.11 za- řazené do V. třídy ochrany půdy.

Hnědé půdy na proterozoických a paleozoických vulkanitech se v řešeném území vyskytují pouze na jižním okraji kú Chyňava Jde o plochy s kódem BPEJ 4.28.01, 4.28.11 a 4.64.01 zařazené do II. třídy ochrany půdy a s kódem BPEJ 4.28.54 zařazené do V. třídy ochrany půdy.

Na proterozoické horniny jsou také vázány mělké hnědé půdy na skalním podkladě a svaho- vé půdy prudkých stržových strání s kódem BPEJ 4.37.15, 4.37.16, 4.37.45, 4.37.55,

4.40.67, 4.40.68, 4.40.99, 4.41.77, 4.41.97 a 4.41.99.

Nivní půdy na nivních uloženinách jsou vázány na širokou nivu potoka Loděnice na severu

řešeného území. Jde o plochy s kódem BPEJ 4.58.00 zařazené do I. třídy ochrany půdy.

V údolních dnech ostatních vodotečí jsou glejové až zbažinělé půdy úzkých údolí a niv s kó- dem BPEJ 4.68.01 a 4.72.01 zařazené do V. třídy ochrany půdy.

1.4. PŘEHLEDNÁ TABULKA BONITNÍHO ZATŘÍDĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD A JEJICH ROZLOHY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

Třída ochrany zemědělského půdního fondu	Kód BPEJ	Rozloha v ha	Rozloha třídy celkem
BPEJ I. třídy ochrany ZPF	4.10.10	5,5	149,5
	4.11.00	16,5
	4.11.10	9,0
	4.14.00	101,5
	4.58.00	17,0
BPEJ II. třídy ochrany ZPF	4.12.10	50,0	269,0
	4.14.10	21,0
	4.15.10	34,5
	4.26.01	5,5
	4.26.11	74,0
	4.28.01	8,0
	4.28.11	15,5
	4.46.00	58,0
	4.64.01	2,5
BPEJ III. třídy ochrany ZPF	4.12.12	8,0	219,4
	4.15.12	6,0
	4.20.01	11,5
	4.20.11	12,0
	4.26.14	44,3
	4.46.02	42,5
	4.47.00	47,1
	4.47.02	42,0
	4.47.10	6,0
BPEJ IV. třídy ochrany ZPF	4.26.04	291,1	382,4
	4.26.41	1,0
	4.26.51	3,0
	4.27.11	10,0
	4.30.11	14,0
	4.47.12	31,0
	4.48.11	32,3
BPEJ V. třídy ochrany ZPF	4.26.44	6,0	526,8
	4.26.54	13,0
	4.27.04	16,0
	4.27.14	19,0
	4.27.41	4,0
	4.27.44	3,0
	4.27.51	2,5
	4.27.54	12,0
	4.28.54	20,0
	4.30.14	3,0
	4.30.44	19,0
	4.30.51	1,0
	4.37.15	186,5
	4.37.16	61,0
	4.37.45	4,0
	4.37.55	22,0
	4.40.67	4,0
	4.40.68	4,0
	4.40.99	10,0
	4.41.77	6,0
	4.41.97	3,0
	4.41.99	10,0
	4.47.13	18,0
	4.47.43	9,5
	4.48.14	20,0
	4.48.54	14,5
	4.49.11	9,0
	4.68.11	18,8
	4.72.01	8,0

2. VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU.

2.1. STRUKTURA A ROZSAH UVAŽOVANÉHO ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU.

Pro aktuální rozvoj sídel správního obvodu obce Chyňava je územním plánem navrhována plocha o rozloze 33,10 ha, z toho je 28,50 ha zemědělské půdy. Ve výhledu za 15 až 20 let je pro další rozvoj sídel správního obvodu obce Chyňava navrhována plocha o rozloze 12,24 ha zemědělské půdy. Celková rozvojová plocha pro aktuální i výhledový rozvoj obce činí 45,34 ha, z toho 40,74 ha zemědělské půdy.

Podrobné údaje o funkčním využití, ploše a struktuře ZPF jednotlivých lokalit navržených k zástavbě jsou uvedeny v následující tabulce:

Označe- ní lokality	Funkce využití plo- chy	Plocha záboru celkem	Ostatní a zastav. plocha	Plocha záboru ZPF v ha				Kód BPEJ	Třída ochrany ZPF	Sazba v Kč/m2
				Celkem	Orná půda	TTP	Zahrady a sady
Chyňava
C-17	Obytná	1,80	0,24	1,56	1,56	--	--	4.47.00	III.	4,27
C-18	Obytná	7,53	--	4,46	4,46	--	--	4.26.04	IV.	3,28
				3,07	3,07	--	--	4.37.15	V.	1,74
C-19	Obytná	1,02	--	0,25	0,25	--	--	4.26.04	IV.	3,28
				0,77	0,77	--	--	4.47.00	III.	4,27
C-20	Obytná	4,68	--	1,92	1,92	--	--	4.11.00	I.	7,77
				2,76	2,70	--	0,06	4.14.00	I.	7,68
C-21	Obytná	0,46	--	0,46	0,46	--	--	4.11.00	I.	7,77
C-22	Obytná- výhled	2,17	--	2,17	2,17	--	--	4.27.14	V.	2,16
C-23	Obytná- výhled	6,64	--	1,19	1,19	--	--	4.15.10	II.	5,50
				5,45	5,45	--	--	4.47.00	III.	4,27
C-24	Smíšená	3,11	3,11	--	--	--	--	--	--	--
Libečov
L-06	Obytná	0,85	--	0,71	--	0,71	--	4.14.00	I.	7,68
				0,14	--	0,14	--	4.48.54	V.	1,45
L-07	Obytná	0,53	--	0,53	0,53	--	--	4.26.54	V.	2,20
L-09	Smíšená	0,90	0,90	--	--	--	--	--	--	--
Malé Přílepy
M-07	Obytná	1,69	--	1,64	1,45	0,19	--	4.12.12	III.	4,63
				0,05	0,05	--	--	4.26.54	V.	2,20
M-08	Obytná	4,61	--	3,45	3,45	--	--	4.12.00	I.	6,90
				0,19	0,19	--	--	4.26.04	IV.	3,28
				0,82	0,82	--	--	4.26.54	V.	2,20
				0,15	0,15	--	--	4.48.11	IV.	2,88
M-09	Obytná	1,04	--	0,20	0,15	--	0,05	4.30.44	V.	1,35
				0,84	0,84	--	--	4.48.11	IV.	2,88
M-10	Smíšená	0,35	0,35	--	--	--	--	--	--	--
M-11	Veřejná	0,14	--	0,08	0,08	--	--	4.41.99	V.	0,75
	vyb. - ČOV			0,06	--	0,06	--	4.68.11	V.	0,83
Podkozí
P-04	Obytná	2,79	--	2,79	--	--	2,79	4.26.04	IV.	3,28
P-05	Obytná- výhled	1,20	--	1,20	1,20	--	--	4.26.04	IV.	3,28
P-06	Obytná- výhled	1,62	--	1,62	0,66	0,84	0,12	4.26.04	IV.	3,28
Lhotka u Berouna
Lh-02	Obytná	1,60	--	0,70	0,56	--	0,14	4.47.12	IV.	2,60
				0,90	0,90	--	--	4.49.11	V.	2,46
Lh-03	Obytná- výhled	0,61	--	0,61	0,48	--	0,13	4.47.12	IV.	2,68
Σ Obytná – návrh		28,60	0,24	28,36	25,32	--	3,04
Σ Smíšená		4,36	4,36	--	--	--	--
Veřejná vybav. - ČOV		0,14	--	0,14	0,08	0,06	--
Σ návrhových ploch		33,10	4,60	28,50	24,36	1,10	3,04
Σ Obytná - výhled		12,24	--	12,24	11,15	0,84	0,25
Celková plocha		45,34	4,60	40,74	35,51	1,94	3,29

2.2. POPIS LOKALIT ZÁBORU ZPF

2.2.1. Chyňava

Lokalita C-17 je určena pro výstavbu rodinných domů, nachází se na jihozápadním okraji obce a je v současnosti využívána jako orná půda. Jde o 1,56 ha s hnědou půdou na prote- rozoických usazeninách s kódem BPEJ 4.47.00, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do III. třídy ochrany zemědělské půdy.

Lokalita C-18 je určena pro výstavbu rodinných domů, nachází se na jihozápadním okraji obce a je v současnosti využívána jako orná půda. Jde o 3,07 ha s mělkou hnědou půdou na skalním podkladě proterozoických sedimentů s kódem BPEJ 4.37.15, která je podle Meto- dického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany ze- mědělské půdy, a o 4,46 ha s hnědou půdou na proterozoických sedimentech s kódem BPEJ 4.26.04, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařa- zena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy.

Lokalita C-19 je určena pro výstavbu rodinných domů, nachází se na západním okraji obce a je dosud využívána jako orná půda. Jde o 0,25 ha s hnědou půdou na proterozoických se- dimentech s kódem BPEJ 4.26.04, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k od- nímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy, a o 0,19 ha s hnědou půdou na proterozoických usazeninách s kódem BPEJ 4.47.00, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do III. třídy ochrany zemědělské půdy.

Lokalita C-20 je určena pro výstavbu rodinných domů. Jde o prostor na severní straně obce, která je v současnosti využívána jako orná půda. Jde o 1,92 ha s černozemní hnědozemí na sprašových hlínách s kódem BPEJ 4.11.00, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do I. třídy ochrany zemědělské půdy, a o 2,76 ha s illimerizovanou hnědozemí na sprašových hlínách s kódem BPEJ 4.14.00, která je podle Me- todického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do I. třídy ochrany ze- mědělské půdy.

Lokalita C-21 je určena pro výstavbu rodinných domů, nachází se na severovýchodním okraji obce a je využívána jako orná půda. Jde o 0,46 ha s černozemní hnědozemí na spra- šových hlínách s kódem BPEJ 4.11.00, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do I. třídy ochrany zemědělské půdy.

Lokalita C-22 je určena pro výstavbu rodinných domů ve výhledovém rozvoji za 15 až 20 let, nachází se na jižním okraji obce a v současnosti je využívána jako sad a orná půda. Jde o 2,17 ha s těžší hnědou půdou na proterozoických sedimentech s kódem BPEJ 4.27.14, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy.

Lokalita C-23 je určena pro výstavbu rodinných domů ve výhledovém rozvoji za 15 až 20 let, nachází se na jižním okraji obce a v současnosti je využívána jako orná půda. Jde o 5,45 ha s hnědou půdu na proterozoických usazeninách s kódem BPEJ 4.47.00, která je podle Me- todického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do III. třídy ochrany zemědělské půdy, a o 1,19 ha s oglejenou černozemní hnědozemí na sprašových hlínách s kódem BPEJ 4.15.10, která je podle Metodického pokynu MŽP zařazena do II. třídy ochra- ny zemědělské půdy.

Lokalita C-24 je určena pro rozvoj výroby, obchodu a služeb. Jde o část plochy objektu bý- valých kasáren.

2.2.2. Libečov

Lokalita L-06 je určena pro výstavbu rodinných domů, nachází se na jižním okraji obce mezi zástavbou a novou silnicí a v současnosti je zatravněna. Jde o 0,65 ha s illimerizovanou hnědozemí na sprašových hlínách s kódem BPEJ 4.14.00, která je podle Metodického poky- nu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do I. třídy ochrany zemědělské půdy, a o 0,19 ha s oglejenou hnědou půdu na proterozoických sedimentech s kódem BPEJ 4.48.54, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařa- zena do V. třídy ochrany zemědělské půdy.

Lokalita L-07 je určena pro výstavbu rodinných domů, nachází se na severovýchodním okraji obce při staré silnici do Chyňavy a v současnosti je využívána jako orná půda. Jde o 0,53 ha s hnědou půdou na proterozoických sedimentech s kódem BPEJ 4.26.54, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy.

Lokalita L-09 je určena pro rozvoj výroby, obchodu a služeb. Jde o plochu bývalého země- dělského areálu.

2.2.3. Malé Přílepy

Lokalita M-07 je určena pro výstavbu rodinných domů, nachází se na východním okraji obce a v současnosti je využívána jako orná půda a louka. Jde o 1,64 ha s těžší hnědozemí na sprašových hlínách s kódem BPEJ 4.12.12, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do III. třídy ochrany zemědělské půdy, a o 0,05 ha lo- kality s hnědou půdu na proterozoických sedimentech s kódem BPEJ 4.26.54, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy.

Lokalita M-08 je určena pro výstavbu rodinných domů, nachází se na jihovýchodním okraji obce a v současnosti je využívána jako orná půda. Jde o 3,45 ha s těžší hnědozemí na spra- šových hlínách s kódem BPEJ 4.12.00, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do I. třídy ochrany zemědělské půdy, o 0,19 ha s hnědou půdou na proterozoických sedimentech s kódem BPEJ 4.26.04, která je podle Metodického

pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy, o 0,82 ha s hnědou půdu na proterozoických sedimentech s kódem BPEJ 4.26.54, kte- rá je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. tří- dy ochrany zemědělské půdy, a o 0,15 ha s oglejenou hnědou půdu na proterozoických se- dimentech s kódem BPEJ 4.48.11, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k od- nímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy.

Lokalita M-09 je určena pro výstavbu rodinných domů ve čtyřech oddělených částech je roz- ložena podél silnice na jihovýchodním okraji obce a v současnosti jevyužívána jako sad a or- ná půda. Jde o 0,20 ha s hnědou půdou na permokarbonských usazeninách s kódem BPEJ 4.30.44, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařa- zena do V. třídy ochrany zemědělské půdy, a o 0,84 ha s oglejenou hnědou půdu na prote- rozoických sedimentech s kódem BPEJ 4.48.11, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy.

Lokalita M-10 je určena pro rozvoj výroby, obchodu a služeb. Jde o plochu bývalého země- dělského areálu.

Lokalita M-11 je určena pro výstavbu čistírny odpadních vod, nachází se v údolí Přílepského potoka na severovýchod od obce a v současnosti je využívána jako louka a orná půda. Jde o 0,08 ha s mělkou hnědou kamenitou svažitou půdou na skalním podkladě s kódem BPEJ 4.41.99, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařa- zena do V. třídy ochrany zemědělské půdy, a o 0,06 ha s glejovou zrašelinělou půdou úz- kých údolí s kódem BPEJ 4.68.11, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k od- nímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy.

2.2.4. Podkozí

Lokalita P-04 je určena pro výstavbu rodinných domů, nachází se na jižním okraji obce a v současnosti je využívána jako záhumenní zahrady a sady. Jde o 2,79 ha s hnědou půdou na proterozoických sedimentech s kódem BPEJ 4.26.04, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy.

Lokalita P-05 je určena pro výstavbu rodinných domů ve výhledovém rozvoji za 15 až 20 let, nachází se na jihozápadním okraji obce a v současnosti je využívána jako orná půda s hně- dou půdou na proterozoických sedimentech s kódem BPEJ 4.26.04, která je podle Metodic- kého pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany země- dělské půdy.

Lokalita P-06 je určena pro výstavbu rodinných domů ve výhledovém rozvoji za 15 až 20 let, nachází se na severozápadním okraji obce a v současnosti je využívána jako sad, travní po- rosty a orná půda s hnědou půdou na proterozoických sedimentech s kódem BPEJ 4.26.04, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy.

2.2.5. Lhotka u Berouna

Lokalita Lh-02 je určena pro výstavbu rodinných domů, nachází se na západním okraji obce a v současnosti je využívána jako zahrada a orná půda. Jde o 0,70 ha s hnědou půdou na proterozoických usazeninách s kódem BPEJ 4.47.12, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy, a o 0,90 ha s těžkou oglejenou hnědou půdou na proterozoických usazeninách s kódem BPEJ 4.49.11, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařa- zena do V. třídy ochrany zemědělské půdy.

Lokalita Lh-03 je určena pro výstavbu rodinných domů ve výhledovém rozvoji za 15 až 20 let, nachází se na západním okraji obce kde navazuje na rozvojovou plochu Lh-02 a v současnosti je využívána jako zahrada a orná půda. Jde o 0,61 ha s hnědou půdou na pro- terozoických usazeninách s kódem BPEJ 4.47.12, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy.

2.3. ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

Plochy pro zástavbu rodinnými domky vycházejí z aktuálního i předpokládaného zájmu o vhodné pozemky pro výstavbu v sídlech správního obvodu obce Chyňava. Lokality navazují na stávající zastavěné území obce, které rozšiřují v logickém směru jak z hlediska konfigura- ce terénu, tak i z hlediska inženýrských sítí.

U všech lokalit navrhovaných pro obytnou zástavbu nepůjde v celé ploše o zábor ZPF. Ten se bude týkat jen plochy vlastních staveb a zpevněných ploch a na ostatní části pozemků půjde o změnu kategorie louka a orná půda na kategorii zahrada.

Lokality určené pro rozvoj výroby, obchodu a služeb nepředstavují zábor ZPF. Jde o trans- formaci plochy objektu bývalých kasáren a bývalých zemědělských areálů.

Lokalita určená pro vybudování ČOV je vybrána ve spádově příhodných poměrech v sídlu nejbližším místě při vodoteči.

2.4. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)

Při komplexních pozemkových úpravách je potřeba realizovat některé části navržených skla- debných prvků územního systému ekologické stability.

Jedná se o část lokálního biokoridoru, který odbočuje z regionálního biokoridoru v údolí Be- rounky a je veden k řešenému území po Hýskovském potoce. Od jižního okraje řešeného území po lesní porosty lokálního biocentra Hůrka je biokoridor veden v navržené trase v délce cca 100 přes stávající ornou půdu a pak opět, v délce cca 200 m od severního okraje biocentra po travní průleh v lánu orné půdy.

Druhou částí skladebného prvku ÚSES, kterou je nutno realizovat v rámci komplexních po- zemkových úprav, je lokální biokoridor, který spojuje biocentra za hranicí řešeného území a je v délce cca 700 m veden po orné půdě jihovýchodním okrajem katastru Chyňavy.

2.5. POZEMKOVÉ ÚPRAVY

Pro dané území nejsou v současné době pozemkové úpravy navrhovány.

VII. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ A POŽARNÍ

OCHRANY

1. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY

1.1. OBLAST VAROVÁNÍ A VYROZUMĚNÍ OBYVATELSTVA

Pro varování obyvatelstva je nutné zabezpečit pokrytí zastavěného území obce výstražným signálem elektrických (výkonem min. 3,5 kW) nebo elektronických sirén.

Pro vyrozumění obyvatelstva zabezpečit kvalitní a dostatečnou slyšitelnost místního rozhlasu v celém zastavěném a zastavitelném území obce.

1.2. OBLAST UKRYTÍ OBYVATELSTVA

Počítat s využitím vhodných částí domů, provozních a výrobních objektů a podzemních pro- storů na úpravu pro improvizované úkryty ke snížení destrukčních, radioaktivních, toxických a infekčních účinků soudobých zbraní, případně radioaktivních a toxických účinků při havári- ích v míru.

Všechny tyto úkryty upravují právnické a fyzické osoby s využitím vlastních zdrojů.

Pro případ neočekávaných živelných pohrom a dalších mimořádných událostí obyvatelstvo použije úkrytů ve vlastních domech. Pro účely úkrytu či shromaždiště je možné využít budo- vy obecního úřadu, dělnického domu případně hostinců

Po dohodě s Armádou ČR bude možné využití i úkrytů vybudovaných v bývalém vojenském areálu.

1.3. EVAKUACE OBYVATELSTVA

V případě ohrožení území obce bude evakuace obyvatelstva probíhat z centrálních veřejných prostorů jejích jednotlivých částí. Pro účely shromažďování a a provizorního ubytování evakuovaného obyvatelstva lze využít prostory mateřské a základní školy a dělnického domu v Chyňavě.

1.4. SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU CIVILNÍ OCHRANY

Uskladnění nezbytného množství materiálu civilní ochrany bude zajištěno v objektech ve vlastnictví obce, případně orgánů státní správy. Jako nejvhodnější se jeví vyčlenit prostory v budově základní školy v Chyňavě.

1.5. ZDROJE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V ÚZEMÍ

Potenciálním zdrojem nebezpečných látek jsou zemědělské areály s možností chovu hospodářských zvířat.

Silnice v řešeném území mohou být zdrojem nebezpečných nebo toxických látek v případě havárie nebo solení v zimním období.

1.6. MOŽNOSTI VYVEZENÍ A USKLADNĚNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK MIMO HRANICE ZÁSTAVBY

V případě havárií a jiných výjimečných stavů budou vytipovány plochy pro přechodné uložení nebezpečných látek mimo zastavěné území obce s ohledem na konfiguraci terénu, převládající směr větrů v dané oblasti a umístění prvků ÚSES tak, aby nedošlo k dalšímu znehodnocení území nežádoucím šířením těchto látek. Pro transport navrhujeme využít stávající komunikační síť.

Plochy vhodné pro dekontaminaci osob, zvířat a vozidel nejsou v řešeném území vymezeny. Lze je zřizovat provizorně v případě výjimečných stavů s ohledem na eliminaci negativního vlivu na území (viz volba lokalit pro přechodné uložení nebezpečných látek).

1.7. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA PITNOU VODOU

V případě narušení funkčnosti vodovodu je po omezenou dobu možné nouzové zásobování pitnou vodou pomocí cisternových vozů přímo z vodního zdroje. V případě kontaminace vodovodního systému je nutné zajistit dopravu vody z jiných zdrojů.

1.8. PLOCHY PRO ŘEŠENÍ BEZODKLADNÝCH POHŘEBNÍCH SLUŽEB

Pohřební služby lze realizovat na stávajícím hřbitově v Chyňavě, popřípadě na plochách přímo sousedících.

1.9. VYMEZENÍ ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ

Zátopová území vodotečí Chyňavského potoka jsou znázorněna v grafické příloze č. L.1.

2. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ POŽÁRNÍ OCHRANY

1.1. OBJEKTY POŽÁRNÍ OCHRANY

Požární zbrojnice je umístěna v centru Chyňavy.

1.2. ZDROJE VODY K HAŠENÍ POŽÁRŮ

Obce Chyňava a Malé Přílepy jsou napojeny na vodovod, který však není navržen jako požární. Zdrojem vody k hašení požáru jsou nádrže v centru jednotlivých obcí.

VIII. ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

1. ZÁKLADNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE

Řešené území obce se člení z hlediska charakteru území, jímž se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických a kulturně civilizačních skutečností, jejich projevů a jejich vzájemných vztahů v celkové struktuře obce a krajiny, na části, jimiž jsou jednotlivá venkovská sídla ve správním obvodu obce.

Části obce se podle převažujícího urbánního typu, místně utvářeného přírodně krajinnými podmínkami, dobou vzniku, vazbami na okolí a mírou stability, a dalších skutečností a jejich projevů a vztahů dále člení na lokality.

Lokality jakožto základní územní jednotky určující na úrovni územního plánu obce funkční typ využití území se z hlediska hmotového a provozního uspořádání člení dále na bloky a z hlediska plošného uspořádání na pozemky a parcely.

Značení a evidence pozemků a parcel, bloků, lokalit a částí obce je závazné pro veškeré územně plánovací dokumentace a pořízené, popřípadě opatřené územně plánovací podklady zpracovávané pro účely územního plánování, popřípadě příslušného správního řízení s platností pro celé správní území obce nebo jeho příslušnou část.

1.1. ČÁSTI OBCE A JEJICH ČLENĚNÍ NA LOKALITY

1.1.1. Část obce

Jednotlivé části obce jsou tradiční sídliště venkovského typu s bezprostředně navazujícím krajinným zázemím, s vlastním centrem venkovského typu, s převahou činností, dějů a zařízení obytných, zemědělských a rekreačních, obvykle pouze v nepřímých vzájemných vztazích.

Jednotlivé části obce jsou jádrová obec Chyňava, značená v textové části a grafických přílohách „C“, část Podkozí, značená v textové části a grafických přílohách „P“, obec Libečov, značená v textové části a grafických přílohách „L“, obec Malé Přílepy, značená v textové části a grafických přílohách „M“ a obec Lhotka u Berouna, značená v textové části a grafických přílohách „Lh“.

1.1.2. Lokalita

Lokalita je územně vymezená část sídla, tvořící identifikační, regulační a statistický celek určený pro trvalé sledování vývoje území. Území lokality se obvykle člení na bloky. Zvláštním případem lokality je blok.

Lokality se značí v grafických a textových přílohách pro účely evidence a digitálního zpracování třímístným identifikačním znakem, v němž písmeno označuje část obce a dvojice číslic pořadí lokality v příslušné části obce.

Lokality vymezené Změnou č. 1 jsou značeny Z1. a následným pořadovým číslem lokality.

1.2. BLXXX, POZEMKY A PARCELY

1.2.1. Bloky

Lokality se dále člení z hlediska využívání území na bloky, které se z hlediska místních podmínek uspořádání, zejména podmínek zastavění, člení na pozemky a parcely.

Blokem se rozumí územně vymezená část lokality, tvořící celek charakterizovaný stejnými základními zásadami utváření území – funkčním typem, avšak nikoli samostatným a nezávislým postavením v uspořádání obce a v jejím chodu. Zvláštním případem bloku je uzavřený soubor bloků, zpravidla areál.

1.2.2. Pozemek a parcela

Pozemkem, parcelou, geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území, polohovým určením nemovitosti a katastrálního území, výměrou parcely a identifikací parcel se pro účely navazujících regulačních plánů a územně plánovacích podkladů rozumí pojmy vymezené a užívané obecně závazným právním předpisem. Nejmenší jednotkou území se z hlediska správního řízení územního, stavebního, popřípadě souvisícího rozumí parcela.

2. OBECNÉ REGULATIVY

Obecnými regulativy se rozumí nástroje pro utváření, to jest pro využívání a uspořádání území, jímž je uskutečňování činností, dějů a zřizování a chodu, popřípadě zániku zařízení s těmito činnostmi souvisících v území, o nichž se rozhoduje v územním nebo stavebním řízení, popřípadě správním řízení souvisícím, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak. Základní vymezení obecných regulativů je společné pro celé správní území obce. Obecnými regulativy pro činnosti, děje nebo zařízení režim, měřítko,zátěž a riziko..

2.1. REŽIM

Režimem se rozumí určení časových a polohových podmínek výskytu, četnosti, stupně účinnosti, soustředěnosti, součinu působení (zátěže), popřípadě zvláštního výkonu správy činností, dějů nebo chodu zařízení ve vymezeném území. Režim činností, dějů, popřípadě chodu zařízení se obvykle stanovuje pro území lokalit, bloků, popřípadě ochranných pásem

(včetně režimu v hranicích pásma zvýšené památkové ochrany) a chráněných území, avšak výjimečně může být stanoven i pro jinou část území obce.

Zvláštním případem režimu je areál, jímž se rozumí území lokality, popřípadě souboru bloků, nečleněné však veřejnými prostranstvími, přesně ohraničené, obvykle jednoúčelově využívané. Zvláštním případem areálu je areál tvořený územím jednoho bloku. Z hlediska otevřenosti areálu veřejnosti se rozlišují areály otevřené, a to se stanoveným časovým a provozním režimem pro zpřístupnění areálu veřejnosti, popřípadě přístupné bez stanoveného režimu, a uzavřené, veřejnosti nepřístupné.

2.1.1. Režim rozhraní

Rozhoduje-li se v jednotlivém správním řízení o podmínkách využití území, zejména o podmínkách umístění stavby na rozhraní území s přípustnou vyšší zátěží a méně přísnými regulačními podmínkami a území s přípustnou nižší zátěží a regulačními podmínkami přísnějšími, musí být přihlédnuto k podmínkám stanoveným pro to území, jehož podmínky využití jsou stanoveny přísněji.

2.2. MĚŘÍTKO

Měřítkem se rozumí určení velikostních proměnných hodnot, zejména délky, šířky, výšky, plošné výměry, hmotnosti, objemu a hustoty zařízení, popřípadě činností nebo dějů.

1.3. ZÁTĚŽ

Zátěží se rozumí souhrn limitních a rizikových působení činností, dějů a zařízení na životní prostředí a obytnou pohodu obce a určení únosných mezí těchto působení ve vymezených částech území. Zátěže (rizika a jejich omezení) působené jednotlivými činnostmi, ději anebo zařízeními nebo souborem takových činností, dějů anebo zařízení mohou být stanoveny pro celé správní území obce, část obce, lokalitu, blok nebo pro ochranná pásma, popřípadě chráněná území. Orgán veřejné správy rozhodující ve správním řízení o způsobech využití území je povinen mezní zátěže území prověřit.

2. RIZIKO

Rizikem se rozumí taková míra pravděpodobnosti negativního působení činností, dějů nebo stavu a chodu zařízení, jednotlivých nebo jejich souborů, která ohrožuje okolí znečištěním nebo havárií se zvláště nebezpečnými důsledky pro stav životního prostředí a pro veřejné zdraví. Fyzickým nebo právnickým osobám uskutečňujícím takové činnosti, děje nebo provozujícím taková zařízení a odpovídajícím za jejich stav může být stavebním úřadem jako

orgánem dohledu z důvodů ochrany veřejného zájmu jednotlivě ukládána povinnost prokázat, že míra rizika nepřesahuje míru uloženou zákonem, jiným obecně závazným právním předpisem nebo platným správním rozhodnutím. Tento průkaz se provádí v případě podstatné změny činností, dějů nebo stavu zařízení, popřípadě zahajování činností, dějů nebo vzniku zařízení nových obvykle předložením odborně ověřených údajů, vyhotovením odborných posudků nebo analýzy rizik, jejichž součástí je i návrh souboru opatření k odstra- nění nebo omezení rizik a lhůty k jejich provedení.

3. ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ

3.1. ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZASTAVITELNOSTI

3.1.1. Zastavitelná území

Zastavitelným územím se rozumí veškerá území zastavěná, popřípadě území nezastavěná, avšak k zastavění převážně určená územně plánovací dokumentací.

3.1.2. Nezastavitelná území

Nezastavitelným územím se rozumí území, která nelze zastavět vůbec nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takový účel obecně závaznými právními předpisy nebo územně plánovací dokumentací.

Nezastavitelným územím jsou zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa, zemědělský půdní fond, prvky ÚSES, ochranná pásma a chráněná území vymezená správními rozhodnutími v souladu s obecně závaznými právními předpisy, nezastavitelné části pozemků, popřípadě parcel, a ostatní části správního území obce jako jsou veřejná prostranství.

Povahu nezastavitelných území mají i části území zastavitelného, je-li podmínka nezastavitelnosti výslovně pro určité části tohoto území stanovena, zejména z důvodů technických, prostorových nebo z důvodů ochrany území.

3.2. ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA MÍRY ZMĚN

3.2.1. Stabilizovaná území

Současně zastavěná, popřípadě nezastavěná území se zachovaným dosavadním charakterem, který se nebude měnit, s převahou činností záchovných a činností údržbových. V rámci Změny č. 1 jsou aktualizována zastavěná území. Hranice zastavěného území jsou znázorněna v grafické části. Zastavěná území jsou Změnou č. 1 aktualizována k datu 1.4.2016.

3.2.2. Transformační území

Území s narušeným až velmi narušeným charakterem, předpokládající rozsáhlé a zásadní změny v utváření území, s převahou činností záchranných a činností obnovných, popřípadě činností zakládajících zcela nové využívání, Ve výkresové části jsou plochy Z1.11b a Z1.13 vymezené Změnou č. 1 označeny jako plochy přestavby.

3.2.3. Rozvojová území

Území, která jsou dosud nezastavěná, avšak jsou k zastavění určena a jsou navržena pro rozvojové činnosti sledující zásadní rozvoj dosavadního utváření území, popřípadě založení nové územní struktury. V rámci ploch řešených Změnou č. 1 jsou tato území ve výkresové části označována jako zastavitelné plochy.

Pro území transformační a rozvojová musí být pořízena a schválena před zahájením jakýchkoliv změn v jejich využívání a uspořádání územně plánovací dokumentace na úrovni regulačních plánů.

3.3. ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA URBÁNNÍHO TYPU

Zásadami utváření území z hlediska urbánního typu se rozumí obecné zásady nakládání s územím při jeho uspořádání a využívání; zejména stanovují v souladu se stavebním právem a souvisícími právními předpisy urbanistickou koncepci celého správního území a jeho jednotlivých částí, určují základní rámce regulace území a vymezují hranice zastavitelného a nezastavitelného území, stanovují podmínky využití a uspořádání území s ohledem na míru změn v území uskutečňovaných a stanovují urbanistickou a architektonickou významnost území a regulační podmínky s těmito skutečnostmi spjaté.

5. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE Z HLEDISKA ZÁSAD UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ

5.1. ÚZEMÍ ZASTAVITELNÁ

území čistě obytná území všeobecně obytná

území všeobecně smíšená území veřejné vybavenosti území pro rekreaci a sport území nerušící výroby a služeb

území chatových osad a zahrádkářských kolonií

území technické vybavenosti území silnic a dopravní vybavenosti

5.2. ÚZEMÍ NEZASTAVITELNÁ plochy hřbitovů a veřejné zeleně plochy veřejných prostranství plochy přírodně krajinné

plochy lesních masivů vodní plochy a toky

6. ZÁSADY VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH ÚZEMÍ

6.1. ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ ČISTĚ OBYTNÁ

Obvyklé a přípustné jsou činnosti, děje a zařízení různorodé skladby, s převahou činností, dějů a zařízení obytných, obvykle v bytových (nájemních) domech. Zástavbu území čistě obytného mohou tvořit bloky i jednotlivé domy.

Přípustné jsou rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující zejména služby obchodní, administrativní, veřejného stravování, zdravotní a sociální, vzdělávací, kulturní a kultovní, sportovní a rekreační, dopravní a technické místního, případně lokálního dosahu, a činnosti, děje a zařízení výrobní s celkovou podlažní plochou nejvýše 250 m2.

Podmíněně přípustné jsou činnosti, děje a zařízení pro účely církevní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní včetně středisek mládeže pro mimoškolní činnost a center pohybových aktivit o celkové podlažní ploše nejvýše 300 m2.

Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které zátěží narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských a které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko anebo režim stanovený regulačními plány a obecně závaznými předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území.

6.2. ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VŠEOBECNĚ OBYTNÁ

Obvyklé a přípustné jsou výrazně převažující obytné činnosti, děje a zařízení a s nimi souvisící činnosti, děje a zařízení poskytující chovatelské a pěstitelské zázemí, služby pro bydlení, a to při individuálních domech, jimiž se rozumí rodinné domy a další stavby pro bydlení venkovského charakteru, které mají odpovídající užitkové zahrady a vedlejší

chovatelské a zemědělsko-samozásobitelské hospodářství. Obvyklé a přípustné jsou rovněž

činnosti a zařízení rekreační v domech s charakterem venkovského bydlení.

Přípustné jsou rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující služby zdravotní a sociální, vzdělávací, kulturní a kultovní, sportovní a infrastrukturní nepřekračující místní význam.

Podmíněně přípustné jsou činnosti, děje a zařízení místní správy, obchodu a drobné řemeslné, sousedství a obytnou pohodu nenarušující činnosti, děje a zařízení dílenské výrobní středního rozsahu, o celkové podlažní ploše nejvýše 300 m2.

Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které zátěží výrazněji narušují venkovské prostředí lokality nebo takové důsledky vyvolávají druhotně včetně činností, dějů a zařízení chovatelských a pěstitelských a které v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko anebo režim stanovený regulačními plány a obecně závaznými předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území.

6.3. ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VŠEOBECNĚ SMÍŠENÁ

Území smíšené s bydlením individuálního charakteru na venkově je obytné území s různorodou skladbou činností, dějů a zařízení místního, popřípadě lokálního dosahu v rovnováze činností, dějů a zařízení obytných, převážně ve víceúčelových domech venkovského charakteru, a činností, dějů a zařízení podnikatelských podstatně nerušících bydlení.

Obvyklé a přípustné jsou podnikatelské činnosti zaměřené především na poskytování široké škály služeb, například stravovacích a ubytovacích, zdravotních a sociálních, vzdělávacích, kulturních a kultovních, sportovních a rekreačních, vážících se zpravidla k charakteru venkovského bydlení a venkovského hospodaření, a k tomu nezbytná zařízení infrastrukturní a technická a zařízení dopravní obsluhy a dopravy v klidu, a činností, dějů a zařízení výrobních středního rozsahu o celkové podlažní ploše nejvýše 1 200 m2 při zastavěné ploše max. 600 m2, které svým charakterem nepopírají souvislost a neruší soulad s nezastavitelným územím kulturní krajiny, ani souvislost a soulad s územím zeleně venkovských usedlostí a rezidenčního bydlení.

Podmíněně je přípustné zejména zřizovat a provozovat na těchto územích obchody, servisní a výrobní zařízení s kapacitou spojenou s funkcemi hlavního využití do 2 000 m2 celkové podlažní plochy na jeden blok a dále parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané podmíněně přípustným využitím území příslušného bloku.

Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které zátěží nadměrně narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně včetně činností, dějů a zařízení chovatelských a pěstitelských a které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko anebo

režim stanovený regulačními plány a obecně závaznými předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území.

6.4. ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VEŘEJNÉ VYBAVENOSTI

Zastavitelným územím pro veřejnou vybavenost se rozumí území s převahou přípustných a obvyklých činností, dějů a zařízení poskytujících služby netechnického zaměření.

Území určená pro veřejnou vybavenost mají obvykle povahu otevřených areálů (s výjimkou území pro civilní a požární ochranu), v jejichž rámci jsou poskytovány veřejnosti služby obecního a vyššího významu a dosahu. Veřejná vybavenost menšího významu a rozsahu je v podrobnosti grafické dokumentace zahrnuta do ploch obytné zástavby.

Podmíněně přípustné jsou bezprostředně s druhem veřejné vybavenosti souvisící činnosti, děje anebo zařízení obslužné.

Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které nadměrně narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských a které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko anebo režim stanovený regulačními plány a obecně závaznými předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území.

6.5. ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ PRO REKREACI A SPORT

Území určené pro plochy sportovních zařízení a areálů.

Přípustné jsou funkce doplňující a související s dominantním využitím (např. klubová a obchodní zařízení, ubytovací zařízení do 30 lůžek, zařízení veřejného stravování, administrativní zařízení).

Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které narušují charakter prostředí území sloužícího sportu nebo takové následky vyvolávají druhotně.

6.6. ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ NERUŠÍCÍ VÝROBY A SLUŽEB

Obvyklé a přípustné je umístění činností, dějů a zařízení výlučně zemědělských pěstitelských a chovatelských, popřípadě výlučně výrobních průmyslových v uzavřených areálech, a to takových, které nejsou přípustné v jiných zastavěných nebo zastavitelných územích a které podléhají zvláštnímu režimu.

Přípustné je rovněž provádět související činnosti, děje a zařízení a pro tento účel zejména zřizovat a provozovat na těchto územích sklady, skladové plochy a komunální provozovny, zařízení pro obchod a administrativu.

Podmíněně je přípustné umísťování zařízení doplňujících účel využití území; pouze se stanovením zvláštního režimu je podmíněně přípustné konat činnosti a zřizovat a provozovat zařízení vyžadující mimořádně zvýšenou ochranu před rizikovou zátěží prostředí. Podmíněně přípustné je rovněž umísťování staveb s byty vlastníků, uživatelů a zaměstnanců příslušných zařízení.

Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích stavby pro bydlení a nákupní zařízení.

6.7. ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ CHATOVÝCH OSAD A ZAHRÁDKÁŘSKÝCH KOLONIÍ

Území sloužící pro sezónní (občasné) individuální pobyty a rekreaci. Obvyklé jsou obytné činnosti, děje a zařízení, doplněné drobnými činnostmi pěstitelskými, případně chovatelskými, nepřesahující svým významem charakter prostředí.

Přípustná je výstavba objektů, které nejsou určeny k trvalému bydlení, za podmínek stanovených obecně platným právním předpisem, dále umísťování nezbytných technických zařízení a ploch pro dopravu v klidu, to vše v rámci vlastního pozemku.

Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně.

6.8. ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ TECHNICKÉ VYBAVENOSTI

Území technické vybavenosti jsou území určená pro umísťování technických činností, dějů a zařízení k technické obsluze území. Stavby a zařízení technické vybavenosti smí být umísťovány nejen na územích pro technickou vybavenost, nýbrž i ve všech územích ostatních, jsou-li určeny pro bezprostřední obsluhu těchto území a nemohou-li se stát zdrojem závad pro využívání a uspořádání území samotného, popřípadě jeho okolí.

6.9. ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ SILNIC A DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI

Zastavitelná území silnic a dopravní vybavenosti jsou území určená pro umísťování dopravních činností, dějů a zařízení k dopravní obsluze území.

Na územích dopravní vybavenosti jsou přípustné rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující služby bezprostředně souvisící s dopravou a dopravní obsluhou území.

Podmíněně přípustné jsou na těchto územích doprovodné činnosti, děje a zařízení poskytující další služby, avšak pouze za předpokladu, že je pro poskytování těchto služeb stanoven zvláštní režim.

Nepřípustné jsou na těchto územích činnosti, děje a zařízení obytné.

Z hlediska členění území obce na funkční plochy jsou tato území představována plochami státních silnic tvořícími základní komunikační skelet řešeného území. Místní a účelové komunikace jsou zahrnuty do místně převažujících funkčních kategorií.

7. ZÁSADY VYUŽITÍ NEZASTAVITELNÝCH ÚZEMÍ

Nezastavitelná území jsou nezastavitelné funkční typy území. Povahu nezastavitelných území mají i části území zastavitelného, je-li podmínka nezastavitelnosti výslovně pro určité části tohoto území stanovena, zejména z důvodů technických, prostorových nebo z důvodů ochrany území.

Kromě níže uvedených území jsou nezastavitelná rovněž veškerá území vodních ploch a toků a jejich aktivní inundace a rovněž plochy zemědělského půdního fondu.

Rozsah obvyklých a přípustných, podmíněně přípustných, popřípadě nepřípustných činností, dějů a zařízení je určen obecně závaznými právními předpisy, popřípadě je určen územním plánem nebo následnými regulačními plány. V nezastavitelných územích lze umístit stavby pouze výjimečně, je-li to v jednoznačném souladu se základním účelem využití dotčeného území a za podmínek stanovených pro jednotlivé funkční typy, tedy pouze jako doplněk vlastní funkce území (například obsluha parků, hospodářské stavby v lese).

6.1. NEZASTAVITELNÉ PLOCHY HŘBITOVŮ A VEŘEJNÉ ZELENĚ

6.1.1. Nezastavitelné plochy zeleně veřejných prostranství

Území zeleně veřejných prostranství představují soubory vegetačních prvků a vybavenosti, které jsou součástí urbanistické koncepce obce a jejího krajinného obrazu a plochami pro každodenní rekreaci obyvatel. Obvyklé a přípustné je provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem odpovídají funkci plochy s ohledem na související ochranné režimy.

Přípustné je na těchto územích rovněž zřizovat a provozovat stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a mají k využití území pro základní účel doplňkovou funkci, například odpočívadla, altánky a podobná zařízení.

Podmíněně je na těchto územích přípustné zejména zřizovat a provozovat parkové a terénní úpravy s vyšším podílem zpevněných ploch a s tím spojené pomníky a podobná zařízení a umělé vodní plochy vyžadující technické zázemí, a to za podmínek stanovených územním nebo regulačním plánem.

Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích všechna zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná.

6.1.2. Nezastavitelné plochy hřbitovů

Území hřbitova tvoří specifickou formu pietní veřejné zeleně.

Obvyklé a přípustné je zejména na těchto územích provádět vegetační úpravy, které svým charakterem odpovídají funkci území.

Přípustné je na těchto územích rovněž zřizovat a provozovat stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání území, zejména stavby sakrální, odpočívadla, popřípadě obřadní síně.

Podmíněně přípustné činnosti, děje a zařízení se neurčují.

Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná.

6.2. NEZASTAVITELNÉ PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

Území veřejných prostranství jsou nezastavitelná území v intravilánu určená k veřejnému využívání, která musí být přístupná veřejnosti.

Veřejná prostranství tvoří zejména návsi, silnice, ulice a místní komunikace, chodníky, tržiště. Mohou být doplněna drobnými stavbami, vodními prvky a plochami, a to za podmínek stanovených územním nebo regulačním plánem.

6.3. NEZASTAVITELNÉ PLOCHY PŘÍRODNĚ KRAJINNÉ

Nezastavitelné plochy sadů

Obvyklé a přípustné jsou drobné a střední činnosti, děje a zařízení pěstitelské místního dosahu, popřípadě drobné činnosti, děje a zařízení chovatelské.

Nepřípustné je zřizovat jakákoliv zařízení (zejména stavby), která mají větší plošné nároky než jsou současně zastavěné pozemky a která nejsou uvedena jako obvyklá a přípustná.

Nezastavitelné plochy luk a ostatní krajinné zeleně

Území určená pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území a pro hospodaření se zemědělskou půdou. Dění v těchto územích je řízeno především přírodními procesy a kultivovaným zemědělským hospodařením. Plošné regulace se stanovují pro podporu těchto procesů a jejich ochranu. Pro území krajinné zeleně jsou charakteristické přirozené, přírodě blízké dřevinné porosty, skupiny dřevin, solitéry s podrostem bylin, keřů i travních porostů, travní porosty bez dřevin, květnaté louky, bylino-travnatá lada, mokřady.

Obvyklé a přípustné jsou činnosti, děje a zařízení související s péčí o tento charakter území a s hospodařením se zemědělskou půdou. Na území zemědělského půdního fondu je přípustné provádět změnu kultury na trvalé travní porosty. Přípustné je rovněž zřizovat a provozovat pěší a cyklistické stezky.

Podmíněně přípustné je zejména zřizovat a provozovat na těchto územích účelové komunikace, drobné sakrální stavby (kapličky, boží muka a podobně), drobné stavby určené zejména pro vzdělávací a výzkumné funkce (například pozorovací či pěstitelské stanice nebo informační zařízení).

Nepřípustné je zejména zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná.

Nezastavitelné plochy zemědělského půdního fondu (orná půda)

Plochy nezastavitelné přírodně krajinné jsou plochy pojednávající škálu charakterů nelesních území mimo zastavěné či zastavitelné území obcí.

Hlavní využití:

- plochy sloužící jako pole, louky, pastviny a krajinná zeleň

Přípustné využití:

- polní cesty, stezky pro pěší a cyklisty

- protierozní (proti vodní i větrné erozi) a protipovodňová opatření

- stromořadí, remízy a meze pro ekologickou stabilizaci krajiny

- ovocné sady bez oplocení

- drobné stavby sakrální a pro rekreaci a turistiku (výklenkové kaple, boží muka, kříže, po- mníky, informační tabule, turistické přístřešky s mobiliářem apod.)

‐ drobné vodní plochy

- přeložky veřejné technické infrastruktury

- nezbytně nutná dopravní infrastruktura za předpokladu její plošné minimalizace

- jednoduché stavby seníků a přístřešků pro hospodářská zvířata čeledi turovití a koňovití, které svým účelem a kapacitou odpovídají charakteru a výměře místně souvisejících zemědělských pozemků, avšak do maximální zastavěné plochy 50m2

-ohradníky a lesnické oplocenky pro zajištění pastvy pro hospodářská zvířata a koně,

-včelíny

Podmíněně přípustné využití:

- dočasné využití pro funkce sportovní nebo kulturní, pokud způsob využití umožňuje bezodkladné navrácení půdy pro hospodaření, či využití jako krajinná zeleň, bez nákladů na rekultivaci,

-zahrady bez oplocení, pokud jsou v přímé návaznosti na zastavěné území

Nepřípustné využití:

- budování staveb a související infrastruktury pro zemědělské účelové využití, nejedná-li se o přípustné stavby, nebo svým rozsahem a kapacitou neodpovídají místnímu využití

-jiná oplocení, než ohradníky a lesnické oplocenky pro zajištění pastvy pro hospodářská zvířata a koně

-veškeré další stavby a činnosti, které nesouvisí s hlavním využitím a nejsou uvedeny jako stavby přípustné, nebo podmíněně přípustné

6.4. NEZASTAVITELNÉ PLOCHY LESNÍCH MASIVŮ

Území trvale určená k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů. Využívání území je možné pouze v souladu s těmito předpisy.

Přípustné je rovněž zřizovat a provozovat na těchto územích jednotlivé účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství místního dosahu.

Podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích účelové komunikace určené pro obsluhu území.

Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná.

6.5. NEZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VODNÍCH PLOCH A TOKŮ

Těmito plochami se rozumí významné vodní plochy a vodoteče.

Rozsah obvyklých a přípustných, podmíněně přípustných a nepřípustných činností, dějů a zařízení je určen obecně závaznými předpisy.

Rozsah ploch je patrný z výkresové části, pokud nejsou zahrnuty do převládajícího funkčního využití.

8. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Limitem se rozumí zákonem, tímto územním plánem, jiným obecně závazným právním předpisem nebo správním rozhodnutím z důvodů vytváření a ochrany zdravých životních podmínek a z důvodů péče o obecní hygienu v území určená mezní, jednorázově nebo trvale nepřekročitelná hodnota vnějšího působení činností, dějů nebo zařízení na okolí. Překročení limitu může být důvodem pro omezení nebo zákaz takových činností, dějů nebo provozu takových zařízení, příkaz uvést v uložené lhůtě činnosti, děje nebo zařízení do řád- ného stavu, popřípadě může být důvodem pro stanovení zvláštních podmínek pro uskutečňování činností a dějů nebo pro stav a provoz zařízení. Uvedené skutečnosti je v případě zahajování činnosti nebo při zřizování nového zařízení žadatel povinen prokázat v projektové dokumentaci předložené ke stavebnímu řízení, popřípadě nejpozději při kolaudačním řízení předložením řádně ověřeného měření.

8.1. LIMITY URBÁNNÍ - PAMÁTKOVÁ PÉČE

Zvláštním případem ploch a staveb ve veřejném zájmu jsou plochy a stavby památkově hodnotné. Předmětem památkové péče o plochy a stavby, zejména jejich ochrany, je soubor ploch a staveb zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR:

kostel sv. Prokopa – registrační číslo 325 roubená chalupa č.p. 85 – registrační číslo 3 349

8.2. LIMITY KRAJINNÉ A PŘÍRODNÍ

8.2.1. Ochranná pásma lesa

Režim všech pozemků určených k plnění funkcí lesa včetně jejich ochranných pásem se řídí zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích (Lesní zákon).

8.2.2. Těžba nerostných surovin

V řešeném území je evidována řada ložisek nerostných surovin, opuštěných prostor po do- bývání nerostů a poddolovaných území. V našem označení geologických jevů je pod číslem:

1. Ložisko železné rudy, které se nachází severovýchodně od Libečova na severní straně hřbetu vrchu Chrbina. Ložisko je členěno do čtyř samostatně definovaných prostor. V evi- denci Geofondu Praha je vedeno v „Registru ložisek nerostných surovin“ pod identifikačním číslem B 3 10590000. Na listu mapy nerostných surovin Xxxxxxxx je obrysově vyznačeno pod pořadovým číslem 162. Plošně je toto ložisko vyznačeno na listu 1241 Mapy ložisek ne- rostných surovin ČGÚ.

2. Poddolovaný prostor po starém dobývání železné rudy, který se táhne od severního svahu vrchu Hůrka, přes Libečov a hřbet vrchu Chrbina až za severovýchodní hranici řešeného

území. Jde o systém důlních chodeb po těžbě z různých dob, která zde probíhala od polovi- ny 16. století. Jejich předpokládaný plošný rozsah je graficky vyznačen na listu 1241 Mapy poddolovaných území pod pořadovým číslem 15 evidence Geofondu Praha.

3. Poddolovaný prostor po starém dobývání železné rudy, který se v pruhu táhne ve směru JZ - SV v jižní části kú Chyňava od severozápadního svahu vrchu Kamenná k severnímu svahu vrchu Kluk za jihozápadní hranicí řešeného území. Jde o systém důlních chodeb po těžbě z různých dob, která zde probíhala od poloviny 16. století. Jejich předpokládaný plošný rozsah je graficky vyznačen na listu 1241 mapy poddolovaných území pod pořadovým čís- lem 10 evidence Geofondu Praha.

4. Ložisko železné rudy, které se nachází jižně od Chyňavy a západně od vrchu Kamenná. Ložisko není vedeno v „Bilanci zásob nerostných surovin ČR“. Plošně je toto ložisko vyzna- čeno na listu 1241 mapy ložisek nerostných surovin ČGÚ.

5. Výhradní ložisko křemence, které představuje vlastní suk vrchu Kamenná na rozhraní ka- tastrálních území Chyňava a Železná. Těžba křemence zde dříve probíhala ve vrcholovém, po delší čas opuštěném lomu, který je v současnosti jen příležitostně těžen. Lom je graficky vyznačen na listu 1241 mapy poddolovaných území v evidenci Geofondu Praha pod pořado- vým číslem 11. Na ložisku je vyhlášeno CHLÚ, které je v evidenci Geofondu Praha vedeno v

„Registru ložisek nerostných surovin“ pod identifikačním číslem B3 22660100. Na listu mapy nerostných surovin Geofondu Praha je ložisko obrysově vyznačeno pod pořadovým číslem 391.

Ložisko železné rudy, které se nachází v okolí vrchu Kamenná, není vedeno v „Bilanci zásob nerostných surovin ČR“. Na listu mapy nerostných surovin Geofondu Praha je obrysově vy- značeno pod pořadovým číslem 1001.

6. Ložisko prognózních zásob cihlářských jílů v oblasti sprašových překryvů na severním okraji zástavby obce. Plošně je toto ložisko vyznačeno na listu 1241 mapy ložisek nerost- ných surovin ČGÚ.

7. Poddolovaný prostor po starém dobývání černého uhlí na jižním okraji obce Malé Přílepy se zaniklým důlním dílem. Jde o systém důlních chodeb po staré těžbě. Jejich předpokláda- ný plošný rozsah je graficky vyznačen na listu 1241 mapy poddolovaných území Geofondu Praha pod pořadovým číslem 14. Opuštěné důlní dílo je graficky vyznačeno na listu 1241 mapy poddolovaných území Geofondu Praha pod pořadovým číslem 13.

8. Ložisko prognózních zásob písku, které zahrnuje dvě nespojité oblasti náplav říčních teras Berounky v lese východně od Lhotky u Berouna a na západním okraji obce, kde je opuštěná jáma po dřívější těžbě písku. Plošně je toto ložisko vyznačeno na listu 1241 Mapy ložisek ne- rostných surovin ČGÚ.

V řešeném území není registrováno žádné sesuvné místo.

8.2.3. CHKO Křivoklátsko

Severní, severozápadní a západní část řešeného území leží v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Toto území podléhá zvláštnímu režimu.

8.3. LIMITY VODOHOSPODÁŘSKÉ

Ochranná pásma vodních toků 6 m od hran koryta na každou stranu

8.4. LIMITY DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI

Ochranná pásma silnic mimo souvisle zastavěné území od osy po obou stranách vozovky: silnice II. a III. třídy 15 m

8.5. LIMITY TECHNICKÉ VYBAVENOSTI

8.5.1. Ochranná pásma zařízení pro zásobování elektrickou energií

Ochranná pásma elektrických vedení od krajních vodičů na každou stranu: VN 22 Kv 7 m

Ochranná pásma transformačních stanic:

sloupové a stožárové z úrovně 1 –52 kV na NN 7 m

zděné z úrovně 1 – 52 kV na NN 2 m

8.5.2. Ochranná pásma sdělovacích kabelů

1.5 m na každou stranu

8.5.3. Ochranná pásma vodovodních řadů

2 m na každou stranu

9. ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO JEDNOTLIVÉ ČÁSTI OBCE A LOKALITY

Závazné regulační podmínky s určením pro jednotlivé části obce a lokality, případně bloky nebo parcely, se stanovují průnikem vymezených skupin znaků charakteru, to jest průnikem obecných regulativů, zásad utváření území a zásad využití zastavitelných popřípadě neza- stavitelných území.

V případě potřeby se u jednotlivých lokalit vyznačují mimo tento rámec i zvláštní regulativy, popřípadě požadavek na vypracování územně plánovacího podkladu nebo navazující územ- ně plánovací dokumentace.

9.1. ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO JÁDROVOU OBEC CHYŇAVA

Zastavěné a zastavitelné (rozvojové) území jádrové obce Chyňava označené „C“ zahrnuje:

1. lokality C-01, C-04, C-05, C-06 a C-07, zastavitelné, stabilizované, území všeobecně obytná,

2. lokalitu C-10, zastavitelnou, stabilizovanou, území čistě obytné,

3. lokality C-02, C-08 a C-09, zastavitelné, stabilizované, území všeobecně smíšená,

4. lokalitu C-03, zastavitelnou, stabilizovanou, území veřejné vybavenosti s podílem neza- stavitelných ploch veřejných prostranství a vodních ploch,

5. lokalitu C-14, zastavitelnou, stabilizovanou, území pro rekreaci a sport,

6. lokality C-11, C-12 a C-13, zastavitelné, stabilizované, území nerušící výroby a služeb,

7. lokalitu C-15, nezastavitelnou, stabilizovanou, plochy hřbitovů,

8. lokalitu C-16, zastavitelnou, stabilizovanou, území technické vybavenosti,

9. lokality C-17, C-18, C-19, C-20 a C-21, zastavitelné, rozvojové v návrhovém období, území všeobecně obytná,

10. lokality C-22 a C-23, zastavitelné, rozvojové ve výhledovém období, území všeobecně obytná,

11. lokalitu C-24, zastavitelnou, transformační, území všeobecně smíšené.

12. lokality Z1.01 a Z1.02, zastavitelné, území všeobecně obytná,

13. lokalitu Z1.13, zastavitelnou, transformační (plocha přestavby), území nerušící výroby a služeb,

14. lokalitu Z1.15, zastavitelnou, území silnic a dopravní vybavenosti

Historické jádro obce představované ulicovou zástavbou statků představuje cenný příklad zemědělského osídlení vzniklého dlouhým vývojem, jehož počátky spadají do období středo- věku. Svým velkorysým hmotovým a prostorovým uspořádáním a historickým rázem zástav- by je zvláště cenný prostor jižní strany návsi. Struktura osídlení dává dostatečné možnosti pro podnikání v hospodářských budovách původních statků.

Pro uchování, obnovu a rozvoj charakteru obce se dále ukládá:

a) určit podrobné plošné a prostorové regulativy pro lokality C-17, C-18, C-19, C-20, C-21, C-22 a C-23 regulačním plánem, určit podrobné plošné a prostorové regulativy pro lokali- tu C-18 regulačním plánem, regulační plán bude pořízen z podnětu, lhůta pro pořízení regulačního plánu se stanovuje do konce roku 2020

b) zajišťovat regeneraci historické zástavby, popřípadě doplňovat stávající strukturu zástav- bou nenarušující její charakter,

c) dbát o plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně a zvyšovat jejich obytnost,

d) při zástavbě lokalit C-17, C-18, C-19, C-20, C-21, C-22 a C-23 respektovat následující regulativy pro obytné domy:

minimální plocha parcely 800 m2,

maximální zastavěnost parcely 20%, nepřesahující 200 m2,

maximální výška objektu 2 obytná nadzemní podlaží.

při zástavbě lokalit C-17, C-18, C-20 a C-21 respektovat následující regulativy pro obytné domy:

- minimální plocha parcely 600m2

- maximální zastavitelnost parcely včetně zpevněných pochozích a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

e) při zástavbě lokality C-19 respektovat následující regulativy pro obytné domy:

- minimální plocha parcely 800m2

- maximální zastavitelnost parcely včetně zpevněných pochozích a pojízdných ploch 20%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

f) při zástavbě lokality Z1.01 respektovat následující regulativy:

- minimální plocha parcely pro objekty pro bydlení 800m2

- maximální zastavitelnost parcely pro objekty pro bydlení včetně zpevněných pocho- xxxx a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

g) při zástavbě lokality Z1.02 respektovat následující regulativy:

- minimální plocha parcely pro objekty pro bydlení 800m2

- maximální zastavitelnost parcely pro objekty pro bydlení včetně zpevněných pochozích a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

- v severní části lokality bude vymezen veřejný prostor pro předpokládané napojení výhledové lokality C-23 v minimální šíři 15 metrů; veřejný prostor bude neoplocený, volně přístupný, určený pro obecně prospěšné investice; vymezení tohoto prostoru určuje geometrie jižní hranice parcel č. 118/1, 118/2, 115 a 112; tento prostor může sloužit k dopravnímu připojení této rozvojové lokality (Z1.02)

- pokud bude potřeba v souvislosti s řešením dopravního připojení lokality vymezit dal- ší plochy pro dopravu (např. pro otáčení předepsaných vozidel), budou tyto plochy vymezovány pouze ve vnitřní části této rozvojové plochy

h) při zástavbě lokality Z1.13 respektovat následující regulativy:

- pozemky (parcely), jež se nachází ve vymezeném obvodu této lokality a jež mají statut pozemků plnících funkci lesa (PUPFL), mají nezastavitelný charakter a z případného stavebního vývoje v této lokalitě jsou vyňaty. Platí pro ně stejné podmínky využití, jako pro plochy nezastavitelných území lesních masivů

- maximální výška zástavby 15m nad stávajícím terénem

- veškeré odpadní vody budou jímány a příslušným způsobem likvidovány (vyváženy) K tomuto účelu se doporučuje obnovit stávající předmětné stavební konstrukce, jiné řešení se nevylučuje (stavba nových jímek/lokálních čističek).

- užívání staveb v této lokalitě je po uplynutí lhůty 12 měsíců od vydání této Změny č. 1 ÚPO Chyňava podmíněno obnovou požárních nádrží v lokalitě

i) při zástavbě lokality Z1.15 respektovat následující regulativy:

- vzrostlá zeleň nacházející se při jižní hraně lokality C-10 v místech kontaktu s nově vymezovanou lokalitou Z1.15 bude zachována, případně doplněna a dále kultivována (je kladen důraz na její izolační charakter); dále je ustanoven požadavek na výsadbu krajinářské zeleně (stromořadí) v místech kontaktu lokality Z1.15 a volné krajiny (nezastavitelná území zemědělské půdy)

9.2. ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO ČÁST PODKOZÍ

Zastavěné a zastavitelné (rozvojové) území části Podkozí označené „P“ zahrnuje:

1. lokality P-01 a P-02, zastavitelné, stabilizované, území všeobecně obytná,

2. lokalitu P-03, zastavitelnou, stabilizovanou, území všeobecně smíšená,

3. lokalitu P-04, zastavitelnou, rozvojovou v návrhovém období, území všeobecně obytné,

4. lokality P-05 a P-06, zastavitelné, rozvojové ve výhledovém období, území všeobecně obytná. lokality P-06, zastavitelné, rozvojové ve výhledovém období, území všeobecně obytné,

5. lokality Z1.11a a Z1.12, zastavitelné, území všeobecně obytná,

6. lokalitu Z1.11b, zastavitelnou, transformační(plocha přestavby), území všeobecně obyt- né.

Pro uchování, obnovu a rozvoj charakteru obce Podkozí se dále ukládá:

a) určit podrobné plošné a prostorové regulativy pro zastavěné a zastavitelné (rozvojové) území obce regulačním plánem,zrušeno

b) zajišťovat regeneraci historické zástavby a doplňovat stávající strukturu zástavbou nena- rušující její charakter, zejména na místech zaniklých budov,

c) při zástavbě lokalit P-04, P-05 a P-06 respektovat následující zvláštní regulativy pro obytné domy:

- minimální plocha parcely 800 m2,

maximální zastavěnost parcely 20%, nepřesahující 200 m2,

maximální výška objektu 1 obytné nadzemní podlaží s podkrovím.

při zástavbě lokality P-04 respektovat následující zvláštní regulativy pro obytné domy:

- minimální plocha parcely pro objekty pro bydlení 800 m2

- maximální zastavitelnost parcely včetně zpevněných a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

d) při zástavbě lokality Z1-11a respektovat následující regulativy:

- v ploše je možné umisťovat objekty pro rekreaci; objekty pro rekreaci musí splňovat požadavky plynoucí z definice funkční kategorie „zastavitelné území chatových osad a zahrádkářských kolonií“

- minimální plocha parcely pro bydlení nebo pro rekreaci 800 m2

- maximální zastavitelnost parcely pro objekty pro bydlení nebo pro rekreaci včetně zpevněných pochozích a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

- využití plochy je podmíněno prokázáním možnosti odběru podzemní vody s vydatností a kvalitou vyhovující pro zásobení zamýšlené zástavby

- využití plochy je podmíněno úpravou (rozšířením) stávající přilehlé komunikace tak, aby splňovala příslušné parametry a umožnila řádné napojení lokality i navazujících ploch

e) při zástavbě lokality Z1-11b respektovat následující regulativy:

- v ploše je možné umisťovat objekty pro rekreaci; objekty pro rekreaci musí splňovat požadavky plynoucí z definice funkční kategorie „zastavitelné území chatových osad a zahrádkářských kolonií“

- maximální zastavitelnost parcely pro objekty pro bydlení nebo pro rekreaci včetně zpevněných pochozích a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

- využití plochy je podmíněno prokázáním možnosti odběru podzemní vody s vydatností a kvalitou vyhovující pro zásobení zamýšlené zástavby

- využití plochy je podmíněno úpravou (rozšířením) stávající přilehlé komunikace tak, aby splňovala příslušné parametry a umožnila řádné napojení lokality i navazujících ploch

f) při zástavbě lokality Z1-12 respektovat následující regulativy:

- minimální plocha parcely pro trvalé bydlení 800 m2

- maximální zastavitelnost parcely pro objekty pro bydlení včetně zpevněných pocho- xxxx a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

- v této rozvojové ploše bude vyčleněna dostatečně dimenzovaná dopravní plocha pro propojení silniční komunikace III/10131 a účelové komunikace jež s řešenou rozvojo- vou plochou sousedí u jižní strany; dimenze této plochy bude umožňovat výsadbu oboustranného stromořadí

- v této rozvojové ploše bude vyčleněna plocha o minimální výměře 1000m2 pro veřej- né prostranství (tj. volně přístupná); do této plochy se nezapočítávají plochy sloužící jako pozemní komunikace

- využití plochy je podmíněno prokázáním možnosti odběru podzemní vody s vydatností a kvalitou vyhovující pro zásobení zamýšlené zástavby

9.3. ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO ČÁST LIBEČOV

Zastavěné a zastavitelné (rozvojové) území části Libečov označené „L“ zahrnuje:

1. lokality L-01, L-02, L-03 a L-04, zastavitelné, stabilizované, území všeobecně obytná,

2. lokality L-06 a L-07, zastavitelné, rozvojové v návrhovém období, území všeobecně obyt- ná,

3. lokalitu L-09, zastavitelnou, transformační, území všeobecně smíšené,

4. lokalitu L-05, zastavitelnou, stabilizovanou, území silnic a dopravní vybavenosti,

5. lokality Z1.08, zastavitelnou, území všeobecně smíšené,

6. lokalitu Z1.09, zastavitelnou, území všeobecně obytné.

Jako nevhodně umístěný se z hygienického hlediska jeví zemědělský areál L-09. Struktura zástavby dává dostatečné možnosti pro drobné podnikání v hospodářských budovách histo- rických statků a na území zemědělského areálu.

Pro uchování, obnovu a rozvoj charakteru obce se dále ukládá:

a) zajišťovat regeneraci historické zástavby a doplňovat stávající strukturu zástavbou nena- rušující její charakter,

b) při zástavbě lokalit L-06 a L-07 respektovat následující zvláštní regulativy pro obytné do- my:

- minimální plocha parcely 800 m2,

maximální zastavěnost parcely 20%, nepřesahující 200 m2,

- maximální výška objektu 1 obytné nadzemní podlaží s podkrovím.

při zástavbě lokalit L-06 a L-07 respektovat následující zvláštní regulativy pro obytné domy:

- minimální plocha parcely 800 m2,

- maximální zastavitelnost parcely včetně zpevněných pochozích a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

c) při zástavbě lokalit Z1.08 respektovat následující regulativy:

- minimální plocha parcely pro objekty pro bydlení 800 m2

- maximální zastavitelnost parcel (ucelených pozemků) pro objekty pro trvalé bydlení činí 30% včetně zpevněných pochozích a pojízdných ploch, maximální zastavitelnost parcel (ucelených pozemků) užitých k jiné dovolené funkci než trvale obytné činí 50% včetně zpevněných pochozích, pojízdných ploch a manipulačních ploch

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

d) při zástavbě lokalit Z1.09 respektovat následující regulativy:

- minimální plocha parcely pro objekty pro bydlení 800 m2

- maximální zastavitelnost parcely včetně zpevněných pochozích a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

9.4. ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO OBEC MALÉ PŘÍLEPY

Zastavěné a zastavitelné (rozvojové) území části Malé Přílepy označené „M“ zahrnuje:

1. lokalitu M-01, zastavitelnou, stabilizovanou, území všeobecně obytné s podílem území silnic a dopravní vybavenosti a nezastavitelných ploch veřejných prostranství,

2. lokality M-02, M-03 a M-04, zastavitelné, stabilizované, území všeobecně obytná,

3. lokalitu M-05, zastavitelnou, stabilizovanou, území všeobecně smíšené,

4. lokalitu M-06, zastavitelnou, stabilizovanou, území veřejné vybavenosti,

5. lokality M-07, M-08 a M-09, zastavitelné, rozvojové v návrhovém období, území všeo- becně obytná,

6. lokalitu M-11, zastavitelnou, rozvojovou, území technické vybavenosti,

7. lokalitu M-10, zastavitelnou, transformační, území všeobecně smíšené.

8. lokality Z1.04, Z1-05 a Z1-07, zastavitelné plochy, území všeobecně obytná.

Jako nevhodně umístěný se z hygienického hlediska jeví zemědělský areál M-10. Struktura zástavby dává dostatečné možnosti pro drobné podnikání v stávajících objektech a na území zemědělského areálu.

Pro uchování, obnovu a rozvoj charakteru obce se dále ukládá:

a) zajišťovat regeneraci historické zástavby a doplňovat stávající strukturu zástavbou nena- rušující její charakter,

při zástavbě lokality M-07 respektovat následující zvláštní regulativy pro obytné domy:

- minimální plocha parcely 800 m2,

maximální zastavěnost parcely 20%, nepřesahující 200 m2,

- maximální výška objektu 2 obytná nadzemní podlaží,

při zástavbě lokality M-08 respektovat následující zvláštní regulativy pro obytné domy:

- minimální plocha parcely 800 m2,

maximální zastavěnost parcely 20%, nepřesahující 200 m2,

- maximální výška objektu 2 obytná nadzemní podlaží,

při zástavbě lokality M-09 respektovat následující zvláštní regulativy pro obytné domy:

- minimální plocha parcely 800 m2,

maximální zastavěnost parcely 20%, nepřesahující 200 m2,

- maximální výška objektu 1 obytné nadzemní podlaží s podkrovím.

b) při zástavbě lokality M-07, M-08 a M-09 respektovat následující zvláštní regulativy pro obytné domy:

- minimální plocha parcely 800 m2

- maximální zastavitelnost parcely včetně zpevněných pochozích a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

c) při zástavbě lokality Z1.04 respektovat následující regulativy:

- minimální plocha parcely 800 m2

- maximální zastavitelnost parcely včetně zpevněných pochozích a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

- parcelace lokality bude probíhat v koordinaci s majiteli pozemků v souvislé rozvojové ploše na katastru obce Železná; dopravní přístup lokality bude řešen na půdorysu rozvojové plochy Z1.04

d) při zástavbě lokality Z1.05 a Z1.07 respektovat následující regulativy:

- minimální plocha parcely 800 m2,

- maximální zastavitelnost parcely včetně zpevněných pochozích a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

- u rozvojové lokality Z1.05 je realizace konkrétních záměrů podmíněna vypracováním biologických průzkumů oprávněnou osobou dle zákona č. 114/1992 Sb.

9.5. ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO OBEC LHOTKA U BEROUNA

Zastavěné a zastavitelné (rozvojové) území části Lhotka u Berouna označené „Lh“ zahrnuje:

1. lokalitu Lh-01, zastavitelnou, stabilizovanou, území všeobecně obytné s podílem neza- stavitelných ploch veřejných prostranství a vodních ploch a toků,

2. lokalitu Lh-02, zastavitelnou, rozvojovou v návrhovém období, území všeobecně obytné,

3. lokalitu Lh-03, zastavitelnou, rozvojovou ve výhledovém období, území všeobecně obyt- né.

4. lokalitu Z1.10, zastavitelná plocha, území všeobecně obytné Pro uchování, obnovu a rozvoj charakteru obce se dále ukládá:

a) zajišťovat regeneraci historické zástavby, zejména kolem návsi, a doplňovat stávající strukturu zástavbou nenarušující její charakter,

b) při zástavbě lokalit Lh-02 a Lh-03 respektovat následující zvláštní regulativy pro obytné domy:

- minimální plocha parcely 800 m2,

maximální zastavěnost parcely 20%, nepřesahující 200 m2,

- - maximální výška objektu 1 obytné nadzemní podlaží s podkrovím.

při zástavbě lokalit Lh-02 a Lh-03 respektovat následující zvláštní regulativy pro obyt- né domy:

- minimální plocha parcely 800 m2

- maximální zastavěnost parcely včetně zpevněných pochozích a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní včetně podkroví

c) při zástavbě lokality Z1.10 respektovat následující regulativy:

- minimální plocha parcely pro objekty pro bydlení 800 m2,

- maximální zastavěnost parcely včetně zpevněných pochozích a pojízdných ploch 25%

- maximální výška zástavby 2 nadzemní podlaží včetně podkroví

9.6. ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ CHATOVÝCH OSAD A ZAHRÁDKÁŘSKÝCH KOLONIÍ

Rozsáhlé plochy chatových osad jsou rozptýleny po značné části řešeného území, přede- vším v okolí obce Podkozí v krajinářsky cenných lokalitách údolí Loděnického a Chyňavské- ho potoka. Tyto plochy svou rozlohou a počtem přechodných obyvatel neúměrně zatěžují území obce, narušují charakter jejího přírodního zázemí a v jejich rámci nelze splnit základní požadavky na dopravní obsluhu, napojení na technickou infrastrukturu a pokrytí veřejnými službami typu odvozu odpadků či dohledu bezpečnostních orgánů. Jsou proto považovány za plošně a funkčně stabilizované a o jejich dalším rozvoji se neuvažuje.

Pro uchování a obnovu charakteru krajinného a přírodního zázemí obce se ukládá:

a) zamezit plošnému rozšiřování chatových osad,

b) zamezit výstavbě nových objektů v rámci stávajících zastavitelných území chatových osad a zahrádkářských kolonií, zamezit výstavbě nových objektů v území chatových osad a zahrádkářských kolonií mimo vymezené zastavěné území,

c) zamezit výraznějšímu zvětšování zastavěné plochy a obestavěného prostoru stávajících rekreačních objektů a jejich transformaci na stavby sloužící k trvalému obývání.