BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vysoká škola CEVRO Institut
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Xxxxxxxxx Xxx
Praha 2019
Vysoká škola CEVRO Institut Katedra soukromého práva
Společenská smlouva při založení společnosti s ručením omezeným
Xxxxxxxxx Xxx
Studijní program: B6804 - Právní specializace Studijní obor: 6804R035 - Právo v obchodních vztazích (kombinované)
Vedoucí práce: XXXx. Xxxxx Xxxx
Bakalářská práce
Praha 2019
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně, uvedl v ní všechny použité prameny a zdroje a v textu řádně vyznačil jejich použití.
V Chotěboři, dne 5. března 2019
Poděkování
Chtěl bych tímto poděkovat především vedoucímu práce XXXx. Xxxxxx Xxxxxxx za ochotu a vstřícnost při vypracování této kvalifikační práce. Jeho rady a připomínky byly pro mě cenné a přínosné.
Resumé
Tato bakalářská práce se orientuje na náležitostmi společenské smlouvy při založení společnosti s ručením omezeným se zaměřením na fakultativní náležitosti. Práce zkoumá možné formulace některých ustanovení, které zákon o korporacích řeší pro společenskou smlouvu dispozitivně.
Cílem práce je rozebrat možnosti formulování některých fakultativních náležitostí společenské smlouvy společnosti s ručeným omezeným podle platné judikatury a zároveň upozornit na možné zákonné souvislosti.
Řešení práce dosahuje zejména pomocí rozboru jednotlivých okruhů ujednání společenské smlouvy, kde čtenáři otevírá pohled na danou problematiku a seznamuje ho s možností upravit daný problém ve společenské smlouvě.
Klíčová slova: Společnost s ručením omezeným, společenská smlouva, založení společnosti, obchodní podíl, fakultativní údaje, obligatorní údaje.
Summary
This bachelor degree thesis focuses on the components of the memorandum of association in case of the establishment of a limited liability company and it pays special attention to the optional components of the memorandum. The thesis examines possible wordings of some of the provisions which the business corporation act determines in a non-mandatory way.
The aim of the thesis is to analyse the possibilities of formulating certain optional components of the memorandum of association for a limited liability company under the applicable practice of courts and at the same time to draw attention to the possible legal context.
The aim of the thesis is achieved mainly through the analysis of individual areas of the memorandum of association. The analysis offers the readers an overview of the issues and acquaints them with the possibilities of treating the issues in the memorandum of association.
Key words: limited liability company, memorandum of association, establishment of a company, business share, optional data, obligatory data.
Obsah práce
2.2. Společnost s ručením omezeným 4
2.2.2. Charakteristika společnosti s ručením omezeným 5
2.3.1. Účel a forma společenské smlouvy 8
2.3.2. Obligatorní náležitosti 9
2.3.2.1. Obligatorní náležitosti nutné po celou dobu existence společnosti9
2.3.2.2. Obligatorní náležitosti s možností vypuštění po vzniku společnosti a splnění vkladové povinnosti 11
2.3.3.1. Fakultativní ujednání zákonem předvídané 13
2.3.3.2. Fakultativní ujednání zákonem nepředvídané 13
3.1.1. Co jsou fakultativní ustanovení společenské smlouvy 15
3.1.2. Dispozitivní vs. Kogentní ustanovení 15
3.2. Rozbor konkrétních ustanovení 17
3.2.1. Rozdílná výše vkladů pro stejné podíly 17
3.2.2. Vklad obchodního závodu jako podílu 20
3.2.3. Určení hlasovacího práva na valné hromadě 25
3.2.6. Zcizení a dělení podílu bez souhlasu valné hromady 31
3.2.7. Hlasování per rollam, dodatečné hlasovací právo 33
3.2.8. Zřízení dozorčí rady 36
3.2.10. Změna společenské smlouvy 40
3.2.11. Zastavení obchodního podílu 41
5. Seznam použitých zdrojů a pramenů 46
6. Schválené zadání kvalifikační práce 49
Tématem této bakalářské práce je „Společenská smlouva při založení společnosti s ručením omezeným“, toto téma jsem si zvolil zejména proto, neboť mě problematika obchodních korporací zaujala již při prvním seznámení s ní. Tato problematika je nicméně natolik široká, že jsem si musel vybrat pouze její část.
Volba nakonec padla na Společenskou smlouvu a společnost s ručením omezeným, neboť obsah společenské smlouvy jednoznačně určuje samu podstatu dané společnosti a společnost s ručením omezeným jsem si vybral jako nejrozšířenější formu obchodní korporace v České republice1.
První část práce je věnována krátkému legislativnímu vymezení společnosti s ručením omezeným dle zákona č. 89/2012 Sb. - Občanský zákoník a dle zákona č. 90/2012 Sb. - Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Následuje obecné pojednání o Společenské smlouvě opět zejména z pohledu dvou výše zmíněných zákonů. Stejně tak jsou následně probrány obligatorní náležitost společenské smlouvy při založení společnosti s ručením omezeným.
V další části se již zabývám fakultativními náležitostmi Společenské smlouvy při založení společnosti s ručeným omezeným jež jsou hlavní náplní této bakalářské práce. Zkoumám zde možné formulace některých ustanovení, které zákon o korporacích řeší pro společenskou smlouvu dispozitivně. V souladu s cílem práce- rozebrat možnosti formulování některých fakultativních náležitostí společenské smlouvy společnosti s ručeným omezeným.
Zejména se zaměřuji na tyto témata: rozdílná výše vkladu pro stejné podíly, určení hlasovacího práva na valné hromadě podle výše podílu a nikoli podle výše vkladu, určení vypořádání, zcizení a dělení podílu bez souhlasu valné hromady, vklad obchodního závodu jako podílu, zřízení dozorčí rady či dělení zisku.
1 Organizační statistika. Veřejná databáze ČSÚ, Český statistický úřad. [cit. 18. října 2018]. Dostupná
na World Wide Web: <xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxxx/xxxxxxxxxxx_xxxxxxxxxx>
Při psaní této práce jsem především v teoretické části použil metodu literární rešerše a srovnávání, v dalších částích též metodu dedukce resp. deduktivního usuzování a analýzy.
Vzhledem k častému užívání pojmů Zákon č. 89/2012 Sb. - Občanský zákoník a Zákon č. 90/2012 Sb. - Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) používám v dalším textu následující, často používané zkratky.
• OZ - Zákon č. 89/2012 Sb. - Občanský zákoník
• ZOK - Zákon č. 90/2012 Sb. - Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
XX se věnuje souhrnně všem právnickým osobám zejména ve svém 3 díle, hlavy II od § 118 dále. Zabývá se však zejména obecně vznikem právnické osoby, jejím jednáním po dobu její existence a jejím zánikem. OZ přímo nedefinuje druhy obchodních korporací, tak činí až ZOK.
„Vztah zákona o obchodních korporacích vůči občanskému zákoníku je vztahem předpisu zvláštního k předpisu obecnému (princip subsidiarity). Na obchodní korporace tak bude třeba subsidiárně aplikovat především obecná ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách a o korporacích.“2
Jednotlivé druhy obchodních korporací tedy najdeme v ZOK, kde jsou jednotlivé obchodní korporace již definovány.
Obchodní korporace podle ZOK dělíme na společnosti a družstva, dále pak na
společnosti osobní a kapitálové. Družstva:
• Družstvo
• Evropská družstevní společnost Obchodní společnosti:
• Veřejná obchodní společnost
• Komanditní společnost
• Společnost s ručením omezeným
2 XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXX Xxx, XXXXX, Xxxxx. Základy obchodního práva: vysokoškolská učebnice.
Praha, 2014, s. 34-35.
• Akciová společnost
• Evropská společnost
• Evropské hospodářské zájmové sdružení
Osobní společností označujeme veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost. Základním znakem je zejména aktivní účast společníků na činnosti společnosti. Společníci ručí neomezeně a rukou společnou a nerozdílnou za dluhy společnosti. 3
Kapitálovou společností pak rozumíme společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Kapitálové společnosti se vyznačují nezávislostí na osobě společníka, podíly jsou převoditelné. Společníci zásadně za dluhy společnosti neručí.4
Vzhledem k tématu práce se budu nadále zabývat již jen společností s ručením omezeným.
2.2. Společnost s ručením omezeným
„Společnost s ručením omezeným byla zřejmě poprvé upraven na přelomu 19. a 20. století v německém právu. V Rakousku – Uhersku (s dopadem i pro území dnešní České republiky) byla společnost s ručením omezeným poprvé zachycena zákonem č.58/1906 ř. z., který byl následovně převzat i do právního řádu Československé republiky prostřednictvím zákona č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého.“5
3 XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXX Xxx, XXXXX, Xxxxx. Základy obchodního práva: vysokoškolská učebnice.
Praha, 2014, s. 171.
4 XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXX Xxx, XXXXX, Xxxxx. Základy obchodního práva: vysokoškolská učebnice.
Praha, 2014, s. 172-173.
5 XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXX Xxx, XXXXX, Xxxxx. Základy obchodního práva: vysokoškolská učebnice.
Praha, 2014, s. 265.
V době normalizace v komunistickém Československu samozřejmě nebylo pro společnost s ručením omezeným v našem právním řádu místo a tak občanský zákoník z roku 1950 společnost s ručením omezeným z právního řádu odstranil.
O její reinkarnaci se postaral až doplněk hospodářského zákoníku, zákon č.
103/1990 Sb., následně byla upravena v zákoně č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník.
Poslední podstatnou úpravou došla společnost s ručením omezeným zrušením obchodního zákoníku, který nahradil zákon č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních korporacích.
2.2.2. Charakteristika společnosti s ručením omezeným
Společnost s ručením omezeným můžeme založit za účelem podnikání, tak i za nepodnikatelským účelem. I pokud je společnost s ručením omezeným založena za jiným, než podnikatelským účelem je však vždy podnikatelem.
Jak uvádí ZOK v § 1 odst. 1 a 2 se společnost s ručením omezeným řadí mezi obchodní korporace, podrobněji mezi kapitálové společnosti.
„Společnost s ručením omezeným je řazena mezi kapitálové společnosti. Nejedná se však o ryzí kapitálovou společnost, jako je tomu v případě akciové společnosti, neboť nese i znaky osobních obchodních společností“6
Právní subjektivitu neboli právní osobnost, tedy způsobilost k právům a povinnostem, má právnická osoba, tedy i společnost s ručením omezeným dle OZ
§ 118 od svého vzniku, do svého zániku.
6 XXXXXX, Xxxxx. Podíl ve společnosti s ručením omezeným: (praktická příručka). Praha, 2017, s. 11.
„Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou (§ 118 a násl. ObčZ). V rámci dělení právnických osob je korporací ve smyslu § 210 odst. 1 ObčZ jako právnickou osobou vytvářenou společenstvím osob. Tyto osoby mohou být jako sobami fyzickými, tak osobami právnickými, a ani zákon o obchodních korporacích neklade účasti právnických, resp. Fyzických osob ve společnosti s ručením omezeným žádné meze.“7
Omezené ručení společníků je základním prvkem společnosti s ručením omezeným, dalším určujícím prvkem je základní kapitál, jelikož však je minimální výše vkladu společníka jen 1 Kč, tento prvek přestává být pro společnost s ručením omezeným určující (ZOK § 142, odst. 1).
Společníci společnosti s ručením omezeným ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně avšak pouze do výše, v jaké nesplnili vkladovou povinnost (ZOK § 132)
Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající (ZOK § 133), ZOK však zároveň připouští odlišné ujednání zakotvené ve společenské smlouvě.
Podíl, s nímž nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti je podílem základním, pokud to společenská smlouva připouští, můžou vznikat i jiné druhy podílů. Podíl společníka může být představován kmenovým listem.
„Nejvyšším orgánem ve společnosti s ručením omezeným je valná hromada (§44 odst. 1 ZOK). Statutárním orgánem je jednatel či jednatelé (§44 odst. 5 a § 194 ZOK. Kontrolním orgánem je dozorčí rada (par. 44 odst. 2 a § 201 ZOK).“8
Valná hromada společnosti je shromáždění společníků, jejíž působnost, svolání, průběh a rozhodování je podrobně upraveno v ZOK. I zde je však v některých
7 XXXXXXX, Xxxxxxx. Obchodní společnosti a družstva. Praha, 2014, s. 225.
8 XXXXXXX, Xxxxxxx. Obchodní společnosti a družstva. Praha, 2014, s. 244.
paragrafech ZOK jasně uvedena možnost úpravy znění pomocí společenské
smlouvy.
Jednatel či jednatelé jsou oprávněné fyzické osoby, které zastupují společnost s ručením omezeným, jsou jejími statutárními orgány. Jednateli náleží obchodní vedení společnosti. Jednatel je voleným orgánem (OZ §152, odst. 2).
Dozorčí rada je kolektivním orgánem, její volba patří do působnosti valné hromady. Dozorčí rada nemusí být zřízena, pokud to nevyžaduje společenská smlouva nebo jiný právní předpis (ZOK § 201, odst. 1).
Společnost s ručením omezeným jako nová právnická osoba vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Tomuto zápisu předchází založení společnosti, které je provedeno uzavřením společenské smlouvy zakladateli. Společenská smlouva je hlavní náplní této práce, podrobně se jí tedy zabývám dále.
ZOK připouští v případě společnosti s ručením omezeným i vznik společnosti jednáním jediného zakladatele (ZOK § 11, odst.1), v takovém případě proběhne založení společnosti formou zakladatelské listiny, ZOK stanovuje pro zakladatelskou listinu stejnou formu jako pro společenskou smlouvu.
„Společenská smlouva, kterou se zakládá společnost s ručením omezeným, musí být vyhotovena ve formě veřejné listiny, čímž se rozumí notářský zápis (§ 8 ZOK, § 776 odst. 2 ZOK).“9
Základní kapitál společnosti je tvořen vklady společníků. Vklad společníka může být peněžitý nebo jinou penězi ocenitelnou věcí, v takovém případě hovoříme o nepeněžitém vkladu. Nepeněžitý vklad musí být oceněn znalcem vybraným za seznamu znalců (ZOK § 143).
9 XXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXXX, Xxx, XXXXXXX, Pěva, PRAVDA, Xxxxx, XXXXXXXX, Xxxxxxx. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Praha, 2015, s. 24
Konec společnosti lze rozdělit do více fází, nejčastěji jde o zrušení společnosti, likvidaci a zánik společnosti.
Zrušení společnosti může být buď dobrovolné, o němž rozhodnou dohodou všichni společníci (dohoda musí mít formu notářského zápisu), nebo nedobrovolné, o němž rozhoduje soud. Dnem, kdy byla společnost zrušena, vstupuje do likvidace. Účelem likvidace je vypořádat majetek a dluhy společnosti. Teprve po tomto vypořádání může dojít k zániku společnosti. Společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku (OZ § 185).
2.3.1. Účel a forma společenské smlouvy
Společenská smlouva je klíčový dokument určující vnitřní fungování společnosti, určení majetkových vztahů a další obsah důležitý pro fungování společnosti. Společenskou smlouvu upravuje zejména Zákon č. 89/2012 Sb. - Občanský zákoník a Zákon č. 90/2012 Sb. - Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
Společenská smlouva /v některých případech zakladatelská listina/ je nutná pro vznik společnosti, tedy pro její zápis do obchodního rejstříku.
Zákon č. 304/2013 Sb. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob uvádí v § 46 odst. 2, že návrh na zápis založené společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé.10
„To znamená, že aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na zápis již založené, leč dosud nevzniklé společnosti s ručením omezeným mají všichni jednatelé.“11
10 POKORNÁ, Xxxxxxx. Obchodní společnosti a družstva. Praha, 2014, s. 228.
11 XXXXXXX, Xxxxxxx. Obchodní společnosti a družstva. Praha, 2014, s. 228.
Ze znění ZOK vyplývá také nutná forma společenské smlouvy, jíž je notářský zápis (ZOK § 8 odst. 1, a ZOK § 776 odst. 2), také změny společenské smlouvy je nutné pořídit formou notářského zápisu.
Pokud se ve společenské smlouvě nestanoví jinak, platí, že se společnost zakládá na dobu neurčitou.
Společenská smlouva při založení společnosti s ručením omezeným má obligatorní (povinné) náležitosti a dále může dále obsahovat také údaje fakultativní (nepovinné).
2.3.2. Obligatorní náležitosti
Obligatorní údaje či chceme-li náležitosti, určuje v OZ § 123 odst. 1 a dále jsou upřesněné ve speciálním zákoně ZOK § 146.
„Ve vztahu k obecnému ustanovení občanského zákoníku speciální ustanovení §
146 ZOK stanoví, že společenská smlouva obsahuje také další skutečnosti. Zákonodárce tím dává najevo, že základní náležitosti jsou stanoveny obecným předpisem (§ 123 odst. 1 ObčZ) a že navíc, vedle nich, společenská smlouva musí obsahovat ještě i další náležitosti. To však není zcela přesné, neboť většina náležitostí zakladatelského právního jednání (vyjma sídla) je zopakována a upřesněna v rámci speciálních ustanovení pro společnost s ručením omezeným.“12
2.3.2.1. Obligatorní náležitosti nutné po celou dobu existence společnosti
Paragraf 146 odst. 1 ZOK vyjmenovává údaje, které musí být ve společenské smlouvě uvedeny po celou dobu existence společnosti.
• Firma společnosti (ZOK § 146 odst. 1, písm. a) nebo také též Název (OZ § 123 odst. 1), zde se projevuje duplicitní požadavek obou zákonů. Firma je
12 XXXXXXX, Xxxxxxx. Obchodní společnosti a družstva. Praha, 2014, s. 227.
jméno, pod kterým je společnost zapsána v obchodním rejstříku. Firmou musí být dostatečně odlišná od dalších podnikatelských subjektů. Firma také nesmí působit klamavě.
• Sídlo právnické osoby (OZ § 123 odst. 1) pro účel společenské smlouvy dostačuje jako uvedení sídla uvedení obce. Pro účel zápisu do OR je však již nutné uvést úplnou adresu.
• Předmět podnikání nebo činnosti společnosti (ZOK § 146 odst. 1, písm. b) nebo též předmět činnosti (OZ § 123 odst. 1), zde je požadavek obou zákonů částečně duplicitní, částečně ZOK požadavek rozšiřuje či modifikuje.
„Společnost s ručením omezený může být založena za podnikatelským účelem (potom má předmět podnikání) i za účelem jiným (potom má předmět činnosti).“13
Uvedený předmět podnikání je vhodné sladit s názvoslovím živnostenského zákona.
• Určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla (ZOK § 146 odst. 1, písm. c) společník by měl být uveden tak, aby bylo možné jej jednoznačně identifikovat a to včetně adresy.
• Určení podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů (ZOK § 146 odst. 1, písm. d) zákon umožňuje vznik různých druhů podílů, pokud vznikají je třeba je dostatečně identifikovat a uvést práva a povinnosti s nimi spojené. Pokud společnost vytváří jen základní podíly podle ZOK, je i tak vhodné toto ve společenské smlouvě uvést. Je též vhodné uvést informaci o tom, zda a případně jaké jsou vydávány kmenové listy a jaké se k nim případně vážou podíly.
13 XXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXXX, Xxx, XXXXXXX, Pěva, PRAVDA, Xxxxx, XXXXXXXX, Xxxxxxx. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Praha, 2015, s. 52.
• Výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly (ZOK § 146 odst. 1, písm. e) je třeba uvést výši vkladu vztahující se k jednotlivým zakladatelům a také k jakému podílu se váže který vklad.
• Výši základního kapitálu (ZOK § 146 odst. 1, písm. f) uvede se výše základního kapitálu, což je souhrn všech vkladů (minimální výše jednotlivého vkladu je 1 Kč).
• Počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost (ZOK § 146 odst. 1, písm. g) uvede se počet jednatelů a je také nutné uvést způsob jednání jednatelů za společnost, dále zda je vytvářen kolektivní orgán.
Paragraf 146 odst. 2 ZOK oproti tomu uvádí údaje, které musí být ve společenské smlouvě uvedeny pouze při založení společnosti a po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti je lze ze společenské smlouvy vypustit.
„Takové vypuštění podle X. Xxxxx není změnou společenské smlouvy, protože obsah vypouštěných údajů byl již zkonzumován, což zákon odlišením údajů pro vznik a pro budoucí život společnosti předpokládá. Opačný názor zastává X. Xxx, který spatřuje řešení v začlenění rozvazovací podmínky do společenské smlouvy – bez této podmínky je nezbytná její změna.“14
• Vkladová povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění (ZOK § 146 odst. 2, písm. a) vkladovou povinnost a lhůtu pro její splnění je třeba uvést v každém případě, ať se jedná o peněžitý či nepeněžitý vklad.
• Údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle tohoto zákona voleni valnou hromadou (ZOK § 146 odst. 2, písm. b) do společenské smlouvy je
14 XXXXX, Xxxxxxx, in: XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, XXXX, Xxxx, XXX, Xxxx. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha, 2017, s. 321.
nutné určit prvního jednatele (nebo první jednatele). Pokud je zřízena dozorčí rada, je třeba uvést i její obsazení. Členové jiných orgánů vytvořených společenskou smlouvou se do společenské smlouvy zapisovat nemusí.
• Určení správce vkladů (ZOK § 146 odst. 2, písm. c) uvede se osoba, která před vznikem společnosti spravuje splacené vklady.
• U nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurz, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu (ZOK § 146 odst. 2, písm. d) nepeněžitý vklad a ostatní údaje o něm včetně osoby znalce se zapíší v souladu se znaleckým posudkem.
Ve společenské smlouvě při založení společnosti s ručením omezeným je možné upravit celou řadu dalších podrobností vložením nepovinných ujednání. V podstatě je jediným omezením soulad se zákony a dodržení dobrých mravů.
„U obchodních společností není jednota v tom, zda zakladatelské právní jednání – společenská smlouva, stanovy, či zakladatelská listina – může obsahovat též i fakultativní náležitosti, různé právní formy mají právní úpravu různou. Na rozdíl od akciové společnosti [viz. § 250 odst. 2 písm. g ZOK – stanovy nemohou obsahovat fakultativní údaje nepředvídané zákonem] může zakladatelské právní jednání u společnosti s ručením omezeným – společenská smlouva, zakladatelská listina – obsahovat fakultativní náležitosti, a to jak předvídané zákonem, tak i nepředvídané zákonem.“15
2.3.3.1. Fakultativní ujednání zákonem předvídané
Zde si lze předně představit zejména úpravu ustanovení ZOK, které jsou pojaty dispozitivně a lze je tedy ve společenské smlouvě řešit odlišně od znění zákona. Jedná se například o:
• Lhůta pro návrh na zápis do obchodního rejstříku (ZOK § 9 odst. 1,2)
• Úprava výpočtu vypořádacího podílu (ZOK § 36)
• Podíl na likvidačním zůstatku a jeho zbytku (ZOK § 37 a 38)
• Zákaz přechodu podílu na dědice (ZOK § 42, odst. 1)
• Možnost rozdělení podílu (ZOK § 43)
• Určení kmenových listů (ZOK § 137)
• Ustanovení o změně společenské smlouvy (ZOK § 147 odst. 1)
• Určení jiného podílu na zisku ve vztahu k podílům společníků (ZOK § 161
odst. 1)
• Příplatkovou povinnost, její maximální výši a poměr k podílům (ZOK §
162)
• Vyloučení rozhodování per rollam (mimo valnou hromadu), (ZOK § 175
odst. 1)
• Možnost kumulativního hlasování (ZOK § 178)
• Určení postupu nakládání s uvolněným podílem (ZOK § 214)
2.3.3.2. Fakultativní ujednání zákonem nepředvídané
„V obsahových náležitostech společenské smlouvy, zakladatelské listiny je potud dána absolutní smluvní volnost, limitovaná jen obecnými pravidly […] Je třeba připomenout obecnou základní zásadu, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona;…“16
Jako zákonem nepředvídatelné ujednání můžeme uvést např. jednatele předkládat pravidelnou zprávu společníkům či zřízení dalších orgánů společnosti.17
17 XXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXXX, Xxx, XXXXXXX, Pěva, PRAVDA, Xxxxx, PRAVDOVÁ, Xxxxxxx. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Praha, 2015, s. 63.
Jak již bylo uvedeno, cílem této práce je zejména rozebrat možnosti formulování některých fakultativních náležitostí společenské smlouvy společnosti s ručeným omezeným.
3.1.1. Co jsou fakultativní ustanovení společenské smlouvy
Fakultativní ustanovení společenské smlouvy lze také označit jako nepovinná ujednání. Takových ujednání si lze představit celou řadu. Mohou to být jak ustanovení, které jinak upravuje ve svém znění ZOK a zákon umožňuje jejich dispozitivnost. Pokud takové ujednání odlišné od znění zákona neexistuje, je pak platné znění zákona, v této práci označuji tyto ujednání jako fakultativní ujednání zákonem předvídané. Společenská smlouva však může také upravovat záležitosti v zákoně vůbec nezmíněné, takové označuji jako fakultativní ujednání zákonem nepředvídané.
3.1.2. Dispozitivní vs. Kogentní ustanovení
Abychom mohli vůbec uvažovat o úpravě ujednání uvedených v ZOK, tedy fakultativních ujednání zákonem předvídaných, je nutné napřed posoudit, zda je to vůbec možné, tedy zda je dané znění zákona dispozitivní a zákon tedy umožňuje ujednání odchylné od zákona.
Xxxx Xxxxxxx k dispozitivnosti právních norem uvádí:
„Dispozitivní normy nestanoví buď vůbec vlastní pravidlo chování, nebo (zpravidla) je stanoví pouze subsidiárně a nechávají na adresátech, aby si je
xxxxxxxxx sami, tj. aby upravili vzájemná práva a povinnosti svým vlastním projevem vůle. Jestliže tak neučiní, použije se ustanovení v dané normě.“18
Naproti tomu o kogentních normách uvádí následující:
„Kogentní norma imperativně stanoví pravidlo chování, nepodléhá svým adresátům žádný prostor pro vymezení odchylného pravidla chování (práv a povinností) vlastním projevem vůle, a to pod hrozbou sankce.“19
Vlastní posouzení, do které skupiny daný paragraf či dokonce odstavec patří, však již není zdaleka jednoduché. Zákonným základem je ustanovení § 1 odst. 2 OZ, který uvádí:
„Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“20
Pro aplikaci tohoto ustanovení na ZOK použijeme v rámci principu subsidiarity znění § 9, odst. 2 OZ:
„Soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, odvolává-li se jich zákon.“21
Přesto nám ani tyto ustanovení OZ nedávají žádné přesnější vodítko pro posouzení dispozitivnosti. ZOK neobsahuje taxativní výčet kogentních ustanovení, od nějž je v novém civilním právu upouštěno a nahrazují jej zmíněné generální klausule.
Musíme tak většinou vystačit s posouzením pomocí pomůcek, zejména pomocí
judikatury, interpretace v odborné literatuře či posouzením jednotlivého znění
18 XXXXXXX, X. Xxxxxx práva. Plzeň, 2013, s. 53.
19 XXXXXXX, X. Xxxxxx práva. Plzeň, 2013, s. 54.
20 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1 odst. 2
21 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 9, odst. 2
paragrafů pomocí textualistického výkladu, či pomocí výkladu komparativního tedy např. porozuměním úmyslu jednotlivé normy či zákonodárce.
V každém případě musíme vždy přihlížet, zda by změnou znění nedošlo k porušení dobrých mravů a veřejného pořádku. V prostředí ZOK pak také je třeba posuzovat, zda se nedotkneme práv třetích osob, které je třeba chránit. Vlastním ujednáním nemůžeme také samozřejmě měnit obecné znaky konkrétního typu společnosti.
K otázce výkladu výrazu dobrých mravů se vyjádřil např. Ústavní soud ve svém Usnesení II. ÚS 249/97 ze dne 26. 2. 1998:
„"dobré mravy" jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.“22
Zákon o obchodních korporacích nám naštěstí jde v mnohém naproti. Např. právě v části určené společenské smlouvě je běžně uváděno např. „[…], ledaže společenská smlouva určí jinak.“23, zákonodárce tak chtěl zřejmě předejít možným komplikacím s interpretací do budoucna.
3.2. Rozbor konkrétních ustanovení
3.2.1. Rozdílná výše vkladů pro stejné podíly
Pokud jsou při založení společnosti s ručením omezeným dva a více společníci, nebývá společnost v praxi založena vždy jen čistě na bázi vstupu kapitálu investorů. Často dochází i k situacím, kdy je tímto právně dořešen např. dosavadní chod rodinných podniků a přechod na jinou právní formu někdy narovnává dosavadní nerovnováhu např. mezi sourozenci. Xxxxx Xxxxx k tomu uvádí:
22 Usnesení Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 249/97 ze dne 26. 2. 1998.
23 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
„Xxxxxxxx odchylující se od zákonného vymezení musí být za každých okolností poctivá, musí respektovat obecné právní zásady, zejména pak hledisko ekvity. Její využití se nabízí u společností, kde společníky budou rodinní příslušníci. V takovém případě lze např. sjednat, že podíly společníků budou bez ohledu na velikost vkladu každého z nich stejné.“24
Xxxxx nás také upozorňuje na hledisko ekvity, při rozdílné výši vkladů pro stejné podíly. K tomuto problému se zajímavě vyjadřuje Xxxxx Xxxxxx:
„Zákon o obchodních korporacích výslovně nestanoví žádné limity pro rozsah možných odchylek ve společenské smlouvě. Odchýlení se od dispozitivní úpravy však nesmí být dle ustanovení § 1 odst. 2 NOZ v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem nebo s právy, jež se týkají postavení osob.“25
Z tohoto plyne, že společníci by měli jednat při uzavírání společenské uvážlivě a dále také, že by měl pro existenci výrazného rozdílu ve vkladech existovat spravedlivý důvod. Velikost podílu určuje postavení a význam ve společnosti a je tedy nasnadě tuto, v podstatě základní, skutečnost nepodcenit. Velikost podílu sice nemá dle ustanovení § 169 odst. 2 ZOK vliv na množství hlasů při zasedání valné hromady společnosti avšak i znění tohoto paragrafu lze ve společenské smlouvě ujednat rozdílně.
V praxi tedy budeme uvádět ve společenské smlouvě ujednání, které se bude odchylovat od § 133 ZOK, který říká:
„Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.“26
Zákonodárce nám výslovně umožňuje tuto odchylku od zákona v § 142 odst. 2
ZOK:
24 XXXXX, Xxxxx. Společnost s ručením omezeným. 1 vydání. Praha, 1997, s. 76.
25 XXXXXX, Xxxxx. Podíl ve společnosti s ručením omezeným: (praktická příručka). Praha, 2017, s. 26.
26 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
§ 133.
„Výše vkladu může být pro jednotlivé podíly stanovena rozdílně.“27
Budeme se tedy jednat o fakultativní ujednání společenské smlouvy zákonem předvídané.
Pokud se budeme držen již nastoleného příkladu se založením společnosti s ručením omezeným sourozenci, kdy je takto narovnáván jejich dosavadní nerovný majetkový vztah a kdy se oba podílejí na dosavadním rozvoji společného podnikatelského subjektu, který byl však do této doby majetkově ukotven pouze k jednomu sourozenci, můžeme počítat zároveň s vkladem závodu, jako obchodního podílu do společnosti (vklad závodu jako podílu je podrobněji řešen dále).
V takovém případě by mohly příslušné oddíly společenské smlouvy vypadat např.
takto:
Určení podílů každého společníka a výše vkladů připadající na jednotlivé podíly
a) Společník xxx Xxxxx Xxxxx, narozený 02. 02. 1969, s bydlištěm Pod Újezdem 123, Horní dolní, PSČ 123 45, vlastní: jeden (slovy jeden) základní podíl ve společnosti ve výši 50% (slovy padesát procent), vklad společníka do základního kapitálu činní nepeněžitý vklad v podobě obchodního závodu společníka blíže vymezený dle ocenění provedeného soudním znalcem jméno, příjmení, datum narození, sídlo, oceněný částkou 21.000.000 Kč (slovy dvacet jedna milionů korun českých), částka započtená na emisní kurz činní 21.000.000 Kč (slovy dvacet jedna milionů korun českých). Tento základní podíl je označen jako základní podíl č. 1.
b) Společník xxx Xxxxx Xxxxx, narozený 03. 03. 1976, s bydlištěm Nad Újezdem 321, Horní dolní, PSČ 123 45, vlastní: jeden (slovy jeden) základní podíl ve společnosti ve výši 50% (slovy padesát procent), vklad společníka do základního kapitálu činní peněžitý vklad ve výši 500.000 Kč (slovy pět set tisíc korun českých). Tento základní podíl je označen jako základní podíl č. 2.
27 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
§ 142 odst. 2.
Samozřejmě, aby postavení obou účastníků bylo opravdu rovnocenné, je třeba řešit odlišně od ZOK i další ujednání jako je např. již zmíněné hlasování na valné hromadě.
V každém případě je třeba dodržet ty části ZOK, které se jeví jako kogentní. Není např. možné nespojit vznik podílu se žádným vkladem, zde je třeba dodržet ustanovení § 142 odst. 1 ZOK, vklad na podíl tedy nesmí být menší než 1 Kč. K tomuto uvádí Xxxxxxx Xxxxx:
„Dikce zákona, zdá se, nabízí možnost, aby ne s každým podílem byla spojena vkladová povinnost. Máme však za to, že to ve společnosti s ručením omezeným není vzhledem k § 15 a 142 možné, společník tak vždy získává účast skrze vkladovou povinnost, jejíž limitní korunu lze zvýšit, nikoli snížit, a kterou nelze prominout.“28
3.2.2. Vklad obchodního závodu jako podílu
Vklad obchodního závodu podnikající fyzické osoby do majetku společnosti s ručením omezeným je často využívanou formou změny právní subjektivity podnikatelského subjektu. Často se pak jedná o jednočlennou společnost zakládanou zakladatelskou listinou. Důvodem k takovému přechodu je mnoho, od velikosti podnikatelského subjektu, přes obchodní výhody jiné právní subjektivity, ať už pro obchodní partnery či např. pro bankovní sektor až po, a možná zejména, v případě společnosti s ručením omezeným po výhodu omezeného ručení společníka.
„Vklad celého nebo části obchodního závodu do základního kapitálu s.r.o., [...] kdy se do obchodní společnosti dostává veškerý podnikatelský majetek vkladatele, spolu s jeho zaměstnanci a souvisejícími závazky, jde o věcně nejvěrnější řešení převodu podnikání OSVČ na s.r.o. Výhodou je kompletní převedení jmění OSVČ do s.r.o., a to včetně obchodních, úvěrových i pracovněprávních smluv – proto odpadá nutnost
28 XXXXX, Xxxxxxx, in: XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, XXXX, Xxxx, XXX, Xxxx. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha, 2017, s. 306.
tyto smluvní vztahy individuálně řešit, s.r.o. automaticky nastupuje namísto OSVČ.“29
Podle zákona o obchodních korporacích § 15 odst. 3 můžeme označit primárně vklad obchodního závodu jako nepeněžitý vklad.
„Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (dále jen „peněžitý vklad“) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (dále jen „nepeněžitý vklad“).“30
Přesto, že xxxxxx si dokázali představit jako ocenitelnou věc i práci nebo službu, ZOK vklad práce nebo služby v § 17 odst. 3 přímo zakazuje a toto pravidlo se jeví jako kogentní. Zřejmě je tomu také proto, že práce, nebo služby by nejspíše vstupovali do budoucnosti, což by bylo v rozporu s dalšími ujednáními tohoto zákona.
Neboť podle § 23 odst. 3 téhož zákona musí být nepeněžitý vklad vnesen do společnosti s ručením omezeným před jejím vznikem, zde se jedná o přísně kogentní paragraf, neboť v jeho textu je přímo vyloučeno odchýlit se od něj ve společenské smlouvě.
Pokud se dále budeme zabývat vnesením obchodního závodu je nasnadě definovat tento pojem. Podle § 502 Občanského zákoníku je to organizovaný soubor jmění, vytvořený podnikatelem a určený k provozu a činnosti závodu, tedy zpravidla vše co slouží k jeho provozu. Důležité je, že se jedná nejen o majetek, ale také o dluhy, neboť § 495 OZ uvádí:
„Souhrn všeho, co osobě patří, tvoří majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.“31
Na vnesení obchodního závodu, pamatuje zákonodárce přímo v § 21 odst. 1 ZOK když přímo určuje povinnost uzavřít smlouvu o vkladu a dále určuje účinnost vkladu závodu.
29 XXXXXX, Xxxxxx. Přechod z podnikání formou fyzické osoby na s.r.o. Xxxxxxxxxx.xx [online]. 2017, [cit. 5. března 2019].
30 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
§15 odst. 3.
31 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 495.
„Je-li nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu. Na smlouvu o vkladu závodu nebo jeho části se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o koupi.“32
„Z první věty § 21 odst. 1 plyne, že je-li vkladatelem závod nebo jeho část, uzavírá se o vkladu (vedle zakladatelského právního jednání) zvláštní smlouva. Ztotožňujeme se se závěrem X. Xxxxxx (Xxxxx a kol. 2014 s. 225), že smlouvu uzavírá s vkladatelem při založení společnosti správce vkladů v rámci své působnosti (§ 18 odst. 1) přijímat a spravovat předměty vkladů.“33
Pokud jde o zmíněnou účinnost smlouvy o vkladu, mám za to, že se u společnosti s ručením omezeným jedná o okamžik zveřejnění dokladu o vnesení závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu. Jak uvádí § 2180 odst. 1 OZ:
„Je-li kupující zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu.“34
Okamžik, kdy tato událost nastane tak nemůže vkladatel a ni společnost ovlivnit. Má se tedy za to, že vkladatel pokračuje v provozování závodu až do okamžiku, kdy předmět vkladu přejde na společnost. Poté předá závod se všemi právy i závazky do tohoto okamžiku vzniklými. Toto lze úspěšně dovodit z judikatury Nejvyššího soudu, konkrétně ze soudního rozhodnutí 29 Odo 717/2002, přesto. Že toto bylo přijato ještě podle předešlé právní úpravy:
„[…]Vycházeje z definice podniku jako souboru hmotných, osobních a nehmotných složek podniku zahrnující věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku, nebo vzhledem k své povaze mají k tomuto účelu sloužit, a dále z toho, že podnik je fungujícím ekonomickým organismem, pak nelze než dospět k závěru, že (při absenci jiné dohody) je podnikatel vkládající podnik do společnosti (jako její zakladatel) až do okamžiku,
32 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
§21 odst. 1.
33 XXXXXXXXX, Xxxxx, in: XXXXX, Xxxxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, XXXX, Xxxx, XXX, Xxxx. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha, 2017, s. 306.
34 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2180 odst. 1.
kdy předmět vkladu přejde na společnost, nadále oprávněn tento podnik provozovat s vědomím, že okamžikem vzniku společnosti na tuto přejdou i práva a závazky vzniklé v období od založení do vzniku společnosti.“35
Přísné podmínky pro vklad obchodního závodu pak klade § 143 a 144 ZOK. Oba tyto paragrafy se jeví jako kogentní, dle mého úsudku se od nich nedá odchýlit s výjimkou odst. 2 § 144 ZOK.
§ 143 ZOK se zabývá především oceněním nepeněžitého vkladu. Požaduje jeho ocenění znalcem, kterého si sice vybírají zakladatelé, nicméně musí být vybrán ze seznamu znalců vedeného krajskými soudy podle trvalého bydliště znalce. Centrální seznam znalců vede Ministerstvo spravedlnosti.
Náklady na odměnu znalce hradí vzniklá společnost, pokud však společnost nevznikne, hradí tyto náklady společně a nerozdílně zakladatelé.
„(1) Nepeněžitý vklad ocení znalec vybraný ze seznamu znalců vedeného podle jiného právního předpisu. Odměna znalci za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji společnost. Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. V případě, že společnost nevznikne, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé.
(2) Znalce podle odstavce 1 vybírají při zakládání společnosti zakladatelé, jinak jednatel.“36
Požadavky na minimální obsah posudku pak uvádí §143 odst. 3:
35 Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Odo 717/2002, ze dne 25. 03. 2003.
36 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
§ 143 odst. 1 a 2.
„Posudek znalce obsahuje alespoň popis nepeněžitého vkladu, použité metody ocenění nebo metodu ocenění, částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje, a odůvodnění, jak znalec k tomu ocenění došel.“37
Znalecký posudek je stejně jako smlouva o vkladu podniku vkládán do sbírky listin obchodního rejstříku.
§ 144 ZOK se pak detailně zabývá náležitostmi, které je třeba uvést ve společenské smlouvě, povinně je třeba uvést popis nepeněžitého vkladu, jeho ocenění na základě znaleckého posudku, dále pak částka, která se započítává na emisní kurz, Částka započtená na emisní kurz z logiky věci nesmí být vyšší než ocenění z posudku znalce, zákonodárce, však započtení vyšší částky přímo zakazuje.
V odst. 2 § 144 ZOK pak najdeme dispozitivní část tohoto paragrafu, která se zabývá rozdílem mezi cenou nepeněžitého vkladu určenou posudkem znalce a výší vkladu společníka, podle toho je o paragrafu vkladovým ážiem. Ve společenské smlouvě lze však ujednat ujednání odlišné.
„(1) Ve společenské smlouvě, v prohlášení o zvýšení vkladu nebo v prohlášení o převzetí vkladové povinnosti se uvede i popis nepeněžitého vkladu, jeho ocenění a částka, která se započítává na emisní kurs. Částka, která se započítává na emisní kurs, nesmí být vyšší než ocenění uvedené v posudku znalce nebo ocenění podle § 468 nebo 469.
(2) Rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu určenou posudkem znalce nebo podle § 468 nebo 469 a výší vkladu společníka tvoří vkladové ážio, ledaže společenská smlouva nebo rozhodnutí valné hromady určí, že se tento rozdíl nebo jeho část vrací vkladateli nebo se použije se souhlasem společníka na tvorbu rezervního fondu.“38
Příslušný oddíl společenské smlouvy by mohl vypadat např. takto:
37 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
§ 143 odst. 3.
38 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
§ 144.
Určení podílů každého společníka a výše vkladů připadající na jednotlivé podíly
Společník xxx Xxxxx Xxxxx, narozený 02. 02. 1969, s bydlištěm Pod Újezdem 123, Horní dolní, PSČ 123 45, vlastní: jeden (slovy jeden) základní podíl ve společnosti ve výši 50% (slovy padesát procent), vklad společníka do základního kapitálu činní nepeněžitý vklad v podobě obchodního závodu společníka blíže vymezený dle ocenění provedeného soudním znalcem jméno, příjmení, datum narození, sídlo, oceněný částkou 21.000.000 Kč (slovy dvacet jedna milionů korun českých), částka započtená na emisní kurz činní 21.000.000 Kč (slovy dvacet jedna milionů korun českých). Tento základní podíl je označen jako základní podíl č. 1.
3.2.3. Určení hlasovacího práva na valné hromadě
Hlasovací právo na valné hromadě je jedním z velmi důležitých prvků společenské smlouvy, neboť výkonem tohoto práva je nejvýrazněji ovlivňován chod společnosti. Zákonodárce logicky určuje u společnosti s ručením omezeným jako kapitálové společnosti primárně sílu společníka v návaznosti na jeho vklad. § 169 odst. 2 ZOK proto říká:
„Každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, ledaže společenská
smlouva určí jinak.“39
V této práci se však spíše zabýváme situací, kdy je síla kapitálu narušena jiným vlivem a poměr hlasů ke kapitálu nám tak příliš nevyhovuje.
Výše citovaný paragraf ZOK nám to široce umožňuje a dává nám v podstatě neomezenou dispozici určit ve společenské smlouvě hlasovací právo a to jak spojené se stejnými podíly, tak dokonce určení různých podílů s různým hlasovacím právem. Xxxx Xxx jde dokonce ještě dále a otevírá možnost spojit s určitým druhem podílu jen některá hlasovací práva:
39 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
§ 169 odst. 2.
„Společenská smlouva může určit počet hlasů společníků odlišně (nemusí jej ani vázat na výši vkladu), a to v závislosti na přínosu každého společníka pro společnost. […] Vyšší (či nižší) počet hlasů může být s určitým druhem podílu spojen obecně (pro všechna usnesení), anebo jen pro některá (ve společenské smlouvě určená) usnesení valné hromady.40
Mohli bychom tedy dovodit, že je možné ve společenské smlouvě některého společníka na jeho právech omezit, nebo dokonce zcela zkrátit, zatím co jiný bude těchto práv užívat. Z mého pohledu by však měl opět pro takové ujednání ve společenské smlouvě existovat spravedlivý důvod, neboť bychom se snadno mohli dostat do situace, kdy budeme k rozporu s nutností vyvarovat se porušení dobrých mravů.
Dále zde nastává otázka, nakolik můžeme zkrátit hlasovací práva oproti vkladu jako celku. ZOK u společnosti s ručením omezeným takovou hranici neurčuje. Xxxxx Xxxxxxx a kolektiv spatřují jako tuto hranici, hranici 10% základního kapitálu s hlasovacími právy:
„S ohledem na úpravu akciové společnosti je možné dovodit, že vyloučení hlasovacího práva by nemělo být zpochybňováno, pokud hlasovací právo zůstane spojeno s podíly reprezentující alespoň 10 % základního kapitálu (srov. § 279 ZOK).“41
Pokud budeme navazovat na předchozí příklady, tedy rozdílnou výši vkladu přičemž chceme přesto dosáhnout stejných práv společníků, potřebujeme navázat počet hlasů na stejný druh podílu, nikoli na vklad.
Formulace ve společenské smlouvě by v případě existence pouze základního podílu mohla být velice jednoduchá a přesto zcela jasná a mohla by vypadat např. takto:
Valná hromada, její působnost a průběh
40 XXX, Xxxx, in: XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXX, Xxxxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, XXXX, Xxxx. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha, 2017, s. 359.
41 XXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXXX, Xxx, XXXXXXX, Pěva, PRAVDA, Xxxxx, XXXXXXXX, Xxxxxxx. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Praha, 2015, s. 92.
Každý společník má jeden hlas za každé procento výše základního podílu ve společnosti.
Jak však bylo uvedeno výše, rozsah možných řešení je v tomto případě prakticky neomezený a s výjimkou porušení dobrých mravů nabízí širokou působnost přizpůsobit ujednání společenské smlouvy potřebám dané situace a společníků.
Samotný proces distribuce rozdělitelného zisku je třeba chápat jako dva samostatné body. Jednak se jedná o rozdělení zisku a dále o jeho výplatu.
Samotnou částku k rozdělení navrhne zpravidla vedení společnosti prostřednictvím statutárního orgánu společnosti.
Rozdělení zisku lze realizovat pouze, pokud společnost dosáhne zisku na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky a dále pokud rozdělení zisku schválí valná hromada společnosti s ručením omezeným. Podmínka schválení valnou hromadou obsažená v § 34 odst.. 1 ZOK se zdá být kogentní a není tedy možné se od ní odchýlit. Rozhodnutí valné hromady musí být v souladu s obsahem společenské smlouvy, odchýlení by mohlo znamenat neplatnost takového usnesení.
Výplata zisku je poté na základě rozhodnutí valné hromady svěřena statutárnímu orgánu společnosti, který musí výplatu u společnosti s ručením omezeným realizovat do 3 měsíců od přijetí rozhodnutí valné hromady. Pokud by však byla výplata zisku v rozporu s ZOK, má statutární orgán povinnost výplatu neprovést, její provedení pak uskuteční po neprodleně po odpadnutí překážky. Zejména se jedná o případy, kdy by výplata mohla způsobit předlužení nebo platební neschopnost společnosti. Dle § 34 odst. 3 by výplata mohla mít v takovém případě pro statutární orgán vážné důsledky, neboť se má za to, že v takovém případě nepostupoval s péčí řádného hospodáře se všemi důsledky, které toto přináší.
Z uvedeného lze dispozitivně řešit ve společenské smlouvě především dobu výplaty (splatnosti) podílu na zisku. Lze ji ve společenské smlouvě zkrátit, nebo dokonce
prodloužit. Zákonodárce zde dokonce dává možnost o této lhůtě rozhodnout valné hromadě, což však lze prakticky učinit jen v případě, kdy společenská smlouva o takové lhůtě mlčí. Jinak bychom se dostali do rozporu se zněním společenské smlouvy, což by znamenalo neplatnost takového rozhodnutí valné hromady.
Valná hromada může také rozhodnout o nevyplacení žádného zisku. V takovém případě však podle Xxxxxxxx Xxxxx musí být tato možnost obsažena ve společenské smlouvě:
„Pokud by mělo dojít k tomu, že zisk nebude vůbec vyplácen, musí být takové pravidlo obsaženo ve společenské smlouvě, která takto byla schválena všemi společníky (§ 172 odst. 2), v případě bylo ve společenské smlouvě již obsaženo, přicházel-li do společnosti nový společník.“42
V pravdě nelze připustit, aby rozdělení podílu na zisku bylo rozdílné pro stejné podíly. Pokud chceme rozdělit zisk nerovnoměrně, nebo nechceme některému společníku přiznat podíl na zisku vůbec, učiníme tak právě vznikem různého druhu podílů s různými právy účasti na zisku. Dle X. Xxxxx“
„V rámci jednoho druhu podílu by měl být podíl na zisku připadající na jeden podíl stejný. Možnost odchylky formulované v § 161 odst. 1 lze využít jen pro některé podíly“43
Podíl na zisku lze podle § 34 odst. 1 rozdělit pouze mezi společníky, nicméně tato část tohoto paragrafu je jasně dispozitivní a můžeme ji tak ve společenské smlouvě upravit.
„Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Lze jej rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.“44
42 XXXXX, Xxxxxxx, in: XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, XXXX, Xxxx, XXX, Xxxx. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha, 2017, s. 342.
43 XXXXX, Xxxxxxx, in: XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, XXXX, Xxxx, XXX, Xxxx. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha, 2017, s. 342.
44 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
§ 34 odst. 1.
Zdá se, že tedy můžeme ustanovit jakoukoliv osobu ať už se společností některak spojenou či nikoliv. V praxi se často setkáváme s výplatou části zisku předsedovi či členům dozorčí rady.
Formulací uvedených ve společenské smlouvě si lze k dělení zisku představit celou řadu.
Obvyklou formulací uváděnou ve společenských smlouvách je:
Společníci se podílejí na zisku a jiných složkách vlastního kapitálu určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů.
To i přesto, že ji lze považovat za nadbytečnou, neboť je v souladu se zněním ZOK, můžeme se však úspěšně domývat, že její uvedení je odůvodnitelné, neboť platí Pacta sunt servanda, zatímco zákony se mohou v průběhu času měnit.
Alternativně si lze představit např. situaci, kdy jsou všichni společníci zapojeni v činnosti společnosti a chtějí si zisk dělit spíše podle odvedené práce, nikoli podle podílu či vkladu (samozřejmě, toto poněkud narušuje smysl kapitálové společnosti), pak může ustanovení vypadat taky takto:
Podíl na zisku všech společníků je stejný bez ohledu na velikost jejich podílů.
Již zmíněnou modifikací zákonného znění je změna splatnosti podílu na zisku:
Podíl na zisku je splatný do jednoho měsíce od rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku.
Společenská smlouvy může řešit podíl na zisku jednatele či dozorčí rady např. odkazem na pravomoc valné hromady takto:
Podíl jednatele na zisku nebo podíl členů dozorčí rady na zisku může stanovit valná hromada ze zisku schváleného k rozdělení.
Velmi častým ujednání je též omezení výplaty zisku ze základního kapitálu či fondů
(jsou-li zřízeny):
K výplatě zisku nelze použít základního kapitálu, rezervního fondu ani ostatních kapitálových fondů ani prostředků, které podle obchodního zákoníku, společenské smlouvy nebo stanov mají být použity k doplnění těchto fondů.
Jedním z nejčastějších ustanovení objevujících se ve společenských smlouvách
v souvislosti s úpravou v ZOK je zákaz postupu podle § 213 odst. 1 ZOK.
Společníci tak dávají jasně najevo, že nesouhlasí s prodejem uvolněného podílu dle
§ 213 odst. 1 a přejí si v takové situaci raději postupovat v souladu s § 214. Fakticky pak nevstupuje do společnosti nový společník, ale podíl je vyplacen a dle § 215. Společnost poté do 1 měsíce rozhodne o přechodu uvolněného podílu za protiplnění na stávající společníky v poměru jejich dosavadních podílů, nebo dojde ke snížení základního kapitálu. Rozhodnutí o tom, která situace nastane, náleží valné hromadě, je však zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků.45
„Jde-li o převod podílu vně společnosti na třetí osobu, je tato varianta dispozice s podílem ze zákona vázána na souhlas valné hromady, který musí být (jak plyne z výše uvedeného) udělen ve formě notářského zápisu. Jde však opět o úpravu dispozitivní, tedy společenská smlouva může povinný souhlas valné hromady vyloučit, či převod vázat na souhlas jiného orgánu společnosti. Záleží proto především na vůli společníků, zda chtějí mít otevřenou společnost, v níž se mohou volně měnit společníci bez vědomí ostatních společníků, nebo nikoli.“46
Vyloučení aplikace § 213 odst. 1 doporučuje též X. Xxxxxxx a kolektiv a to zejména z důvodu nejasného pojmu „[…] za přiměřenou cenu […]“47 v tomto paragrafu uvedeného:
45 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
§ 215.
46 XXXXXX, Xxxx. NOZ v praxi: Podíl ve společnosti s ručením omezeným. Xxxxxxxx-xxxxxxxxx.xx [online]. 2014, , [cit. 5. března 2019].
47 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
§ 213 odst.1.
„[…] vypořádací podíl se bude v takovém případě rovnou počítat podle zákonných ustanovení a tomuto vyčíslení nebude předcházet snaha o jeho prodej. Vzhledem k nejasnosti pojmu „za přiměřenou cenu“ takový postup doporučujeme.“48
Běžnou praxí je uvádět také přímo odkaz na určení výše vypořádacího podílu podle
§ 36 odst. 2 ZOK.
Text ujednání společenské smlouvy bude tedy vypadat např. takto:
Vypořádací podíl
Vypořádací podíl se vyplácí při uvolnění podílu. Při stanovení výše vypořádacího podílu se nepoužije postup podle § 213 odst. 1 ZOK a jeho výše se určí ke dni zániku účasti ve společnosti podle § 36 odst. 2 ZOK.
Sám vidím tento postup jako velmi vhodný. Prodejem podílu by mohlo snadno dojít ke vstupu nového společníka do společnosti, tento by se mohl rekrutovat např. z řad konkurenta společnosti a mohlo by tak snadno dojít k problémům a sporům, které žádná obchodní společnost nemůže při své činnosti potřebovat. Před tímto by společnost nemuselo ochránit ani předkupní právo, neboť společník či společníci nemusejí v konkrétní době disponovat dostatečnými zdroji k odkoupení podílu.
Určení vypořádání má též význam k jednomu z dalších tématu a to možného zákazu dědění.
3.2.6. Zcizení a dělení podílu bez souhlasu valné hromady
Převod na osobu, která není společníkem nebo rozdělení a tedy převod části podílu jsou shodně dle § 208 a 43 ZOK povoleny pouze se souhlasem valné hromady. Oba tyto paragrafy se však jeví jako jasně dispozitivní, proto je můžeme ve společenské smlouvě dle mého názoru bez problémů ustanovit v jiném znění.
48 XXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXXX, Xxx, XXXXXXX, Pěva, PRAVDA, Xxxxx, PRAVDOVÁ, Xxxxxxx. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Praha, 2015, s. 60.
Je však nasnadě s ujednáním umožňující převod zcizení a dělení podílu bez souhlasu valné hromady postupovat velmi opatrně, umožňuje totiž společníkům opustit společnost a převést svůj podíl prakticky nekontrolovaně, což může mít pro společnost vážné následky.
Xxxxxxx zůstává, zda by takové právní jednání bylo platné, pokud by mělo za cíl např. poškodit společnost jako takovou nebo její věřitele. Vzhledem k rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 387/2006, ze dne 26. 06. 2007, se zdá, že nikoli a jeho platnost by šlo úspěšně napadnout.
„[…]teorie již dříve dovodila, že jednou ze zásad, kterými se řídí obchodní zákoník, je princip loajality společníka vůči společnosti, který je základním východiskem všech jeho povinností. Princip loajality je výkladovým pravidlem, v jehož rámci je třeba interpretovat jednotlivé dílčí povinnosti společníka vůči společnosti[…] Za použití principu loajality pak lze nepochybně dovodit, že jednou z povinností společníka při převodu obchodního podílu je, aby převodem obchodního podílu neúměrně a neodůvodněně neohrozil další činnost a existenci společnosti[…]“49
K rozsudku je třeba dodat, že se týká předchozí právní úpravy v době rozsudku platné, princip loajality je však základním východiskem i ZOK, tedy aplikaci tohoto rozsudku i na něj vidím jako bezproblémovou.
Jak uvádí X. Xxxxx dělení podílu lze dovolit buď v souvislosti s převodem podílu, nebo také i dělení podílu v rukou jednoho společníka:
„ Z dikce zákona je zjevné, že společenská smlouva může připustit i dělení podílu
v rukou jednoho společníka, tedy aniž by došlo k rozšíření počtu společníků.“50
49 Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Odo 387/2006, ze dne 26. 06. 2007.
50 XXXXX, Xxxxxxx, in: XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, XXXX, Xxxx, XXX, Xxxx. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha, 2017, s. 120.
Znění ujednání společenské smlouvy by mohlo být následovné:
Podíl
a/ Podíl lze rozdělit v souvislosti s jeho převodem nebo přechodem, též v případě, kdy se podíl nepřevádí nebo nepřechází, a to z důvodu, že každý společník společnosti může vlastnit více podílů.
b/ K rozdělení podílu není nutný souhlas valné hromady.
c/ Společník může převést smlouvou svůj podíl na jiného společníka nebo na osobu, která není společníkem, bez souhlasu valné hromady.
3.2.7. Hlasování per rollam, dodatečné hlasovací právo
Zákon o obchodních korporací upravuje v § 175 a násl. ZOK hlasování per rollam, jež lze zařadit mezi prostředky rozhodování mimo vlnou hromadu a koná se, aniž by se konalo zasedání valné hromady. § 175 ZOK, lze vnímat jako dispozitivní.
Jedná se vlastně o institut povětšinou korespondenčního hlasování v rámci orgánu společnosti (valné hromady). Toto hlasování může přinést své výhody, zejména pokud často nastává problém s usnášeníschopností valné hromady.
Podle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z 20. října 2014, sp. zn. 7 Cmo 171/2014 s odkazem na § 175 odst. 3 ZOK, nemusí být také rozhodování valné hromady způsobem per rollam pořízeno ve formě notářského zápisu, což může být také vnímáno také jako výhoda.
„[…] přitom společnost dodržela a doložila všechny náležitosti, které vyžadoval zákon o korporacích, konkrétně § 175, a to § 175 odst. 3, kdy vyžaduje-li tento zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, uvede se ve vyjádření společníka i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Tím byla jednoznačně založena alternativa k rozhodnutí valné hromady formou notářského zápisu, v
případě rozhodování per rollam splnění podmínky ověření podpisu je splněna podmínka osvědčení veřejnou listinou […]“51
Na toto rozhodnutí se nepřímo odvolává ve svém článku také X. Xxxxxxxxx a X.
Xxxxxxxxxxx:
„Bude-li nově usnesení valné hromady přijímáno mimo valnou hromadu prostřednictvím hlasování per rollam, nemusí být vyjádření jednotlivých společníků učiněno ve formě notářského zápisu, ale postačí, pokud si každý hlasující společník nechá ověřit svůj podpis, resp. podpis osoby oprávněné ho zastupovat [...]“52
Ovšem s tímto názorem nesouhlasí např. Xxxx Xxx, který v komentáři k ZOK uvádí:
„Proč by zákonodárce pro určitá usnesení valné hromady vyžadoval osvědčení notářským zápisem, když by současně říkal, že pouze „vhodně“ zvoleným způsobem rozhodování valné hromady („mimo zasedání“ místo „na zasedání“) je možné se tomuto požadavku vyhnout? Navíc, jde-li o změny společenské smlouvy, odporuje takový výklad unijnímu právu, konkrétně čl. 11 směrnice 2009/101/ES.“53
Tuto výhodu nakonec tedy musím označit za diskutabilní a v rámci větší právní jistoty nakonec doporučit pořízení notářského zápisu, kde to ZOK požaduje, i pro hlasování formou per rollam.
Nutně je také třeba uznat nejen časovou výhodu, neboť uspořádání hlasování per rollam může být velmi rychlé, tak i ekonomickou výhodnost. Zejména u společností s větším množstvím společníků může sebou uspořádání zasedání valné hromady nést, mnohdy i nemalé výdaje. Zejména to platí pro společnosti se zahraničními společníky či společníky pobývající často či trvale v zahraničí. Zde je nasnadě nejen časová a ekonomická výhodnost pro společnost i společníky, ale také je to při dnešních komunikačních schopnostech mnohdy jediný způsob, jak uspořádat usnášeníschopné zasedání.
51 Usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 7 Cmo 171/2014, ze dne 20. 10. 2014.
52 XXXXXXXXX, Šárka, XXXXXXXXXXX, Xxxxxxxxx. Upuštění od požadavku notářského zápisu pro rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezením – hlasování per rollam. Xxxxxx.xx [online]. 2014, [cit. 5. března 2019].
53 XXX, Xxxx, in: XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXX, Xxxxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, XXXX, Xxxx. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha, 2017, s. 379.
Z druhého pohledu, se ale jedná o způsob neumožňující nad budoucí rozhodnutím vést řádnou rozpravu či diskuzi. Tento hendikep lze sice v dnešní době nahradit např. uspořádáním videokonference, přesto z mého spíše konzervativního pohledu a při možnosti nechat se na valné hromadě zastoupit považuji tento způsob spíše za nadbytečný a navrhl bych, tak jak je časté, tento způsob ve společenské smlouvě vyloučit jak uvádí Xxxx Xxx:
„Společenská smlouva může rozhodování per rollam úplně vyloučit, může jej připustit jen pro některá rozhodnutí anebo může rozšířit jeho možnosti i o využití technických prostředků[…]“54
Obdobně také X. Xxxxxxxxx a X. Xxxxxxxxxxx:
„Pokud by se společnosti z nějakého důvodu tohoto „uvolnění“ striktních požadavků na formu přijetí rozhodnutí valné hromady obávaly, mohou ve společenské smlouvě možnost hlasování per rollam explicitně vyloučit, resp. upravit odchylně od zákonné úpravy (dle našeho názoru například i tím, že vymezí rozsah otázek, které budou připuštěny jako způsobilé k rozhodování mimo valnou hromadu).“55
Ještě dále jde v možnosti vyjádření názoru společníka § 174 ZOK, který umožňuje společníkovi nepřítomnému na zasedání valné hromady uplatnit svůj hlas písemně dodatečně a to do 7 dnů od konání valné hromady. I tento paragraf lze vnímat jako dispozitivní a lze jej ve společenské smlouvě upravit. Na vykonané hlasovací právo se pak nahlíží jako by byl v dané věci na valné hromadě přítomen. Společenská smlouva může dokonce upravit lhůtu 7 dnů a stanovit jinou.
Jelikož i tento způsob hlasování může být někým vnímán jako jakási záchranná brzda v případě přijetí rozhodnutí proti názoru nepřítomného společníka, dle mého mínění platí to samé co výše. Pokud společník neuplatňuje o společnost ani takový
54 XXX, Xxxx, in: XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXX, Xxxxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, XXXX, Xxxx. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha, 2017, s. 378.
55 XXXXXXXXX, Šárka, XXXXXXXXXXX, Xxxxxxxxx. Upuštění od požadavku notářského zápisu pro rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezením – hlasování per rollam. Xxxxxx.xx [online]. 2014, [cit. 5. března 2019].
zájem, aby se dostavil řádně na valnou hromadu, považuji dodatečné hlasování pro takového společníka za zbytečnou možnost.
Možná formulace příslušných ujednání společenské smlouvy:
Valná hromada, její působnost a průběh
a/ Nepřipouští se rozhodování per rollam v souladu s ustanovením § 175 až 177
ZOK.
b/ Společník, který nebyl přítomný na jednání valné hromady, již nemůže své hlasovací právo podle § 174 ZOK vykonat dodatečně.
Zákon o obchodních korporacích nestanovuje povinnost zřizovat pro společnost s ručením omezeným dozorčí radu s výjimkou, pokud toto nevyžaduje jiný právní předpis např. zákon o přeměnách.56
Zpravidla se možnost dobrovolně zřídit dozorčí radu využívá, pokud společnost s ručením omezeným zřizuje např. obec nebo některá veřejná instituce. Zřídit dozorčí radu lze doporučit i společnostem s větším obratem či rozsahem činnosti nebo s velkým počtem společníků.
Působnost dozorčí rady je určena v§ 201 odst. 2 ZOK. Tento rozsah lze dispozitivně určit odlišně ve společenské smlouvě. Lze také určit, že kromě právních předpisů a společenské smlouvy se dozorčí rada řídí také usneseními valné hromady. Z jistého pohledu tak lze zajistit, aby valná hromada mohla zaměřit úsilí dozorčí rady na např. právě aktuální problém.
Je však dát si pozor, aby valná hromada nezasahovala do kompetencí jiných orgánů či aby náplň její činnosti byla vždy skutečně kontrolní. Pokud tedy není důvod např. z hlediska specifické činnosti společnosti, určovat činnost dozorčí rady ve
56 XXXXX, Xxxxxxx, in: XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, XXXX, Xxxx, XXX, Xxxx. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha, 2017, s. 447.
společenské smlouvě, uvažoval bych spíše o převzetí činnosti tak, jak ji cituje ZOK, resp. na něj odkázat, či mlčet. Snad bych jen doplnil o zmíněnou možnost ohledně valné hromady. K tématu X. Xxxxxxx a kolektiv:
„Působnost dozorčí rady vymezuje primárně společenská smlouva. Ta je při vymezení působnosti omezena ve dvou směrech. Za prvé, dozorčí rada musí být kontrolním orgánem (§ 44 odst. 2 ZOK). Za druhé, dozorčí rada nesmí zasahovat do kompetencí valné hromady[…] ani kompetencí jednatelů, které výslovně upravuje zákon[…]“57
Příklad příslušných znění ustanovení společenské smlouvy:
Orgány společnosti
Orgány společnosti jsou následující:
a/ valná hromada
b/ jednatel
c/ dozorčí rada
Dozorčí rada
a/ Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti.
b/ Působnost dozorčí rady stanoví § 201 ZOK.
c/ Dozorčí rada má tři členy. Člen dozorčí rady je volen valnou hromadou společnosti.
d/ Členem dozorčí rady nemůže být jednatel Společnosti.
e/Prvními členy dozorčí rady při založení společnosti jsou
x1 y1, narozený xx.xx.xxxx, s bydlištěm xxxxx xxx, xxxxx xxxxxx, psč xxx xx.
57 XXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXXX, Xxx, XXXXXXX, Pěva, PRAVDA, Xxxxx, XXXXXXXX, Xxxxxxx. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Praha, 2015, s. 195.
X3 y2, narozený xx.xx.xxxx, s bydlištěm xxxxx xxx, xxxxx xxxxxx, psč xxx xx. X3 y3, narozený xx.xx.xxxx, s bydlištěm xxxxx xxx, xxxxx xxxxxx, psč xxx xx.
f/ Délka funkčního období člena dozorčí rady jsou 4 roky. Opětovná volba je možná. g/ Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu dozorčí rady.
Dědění podílu resp. přechod podílu společníka je zakotven v § 42 odst. 1 ZOK.
„Zákon i nadále odlišuje přechod vlastnického práva k podílu a jeho převod, přičemž přechod nastane v důsledku jiné právní skutečnosti, než je projev vůle vlastníka.58
Podle tohoto paragrafu ZOK smrtí nebo zánikem společníka podíl přechází na dědice. § 42 ZOK však také uvádí možnost přechod ve společenské smlouvě zakázat nebo omezit a jasně tak dává najevo možnou dispozici. Toto platí pro společnost s ručením omezeným, kterou se zabýváme i další, kogentním se tento paragraf stává jen v případě akciové společnosti a bytového družstva.
Odstavec 2 tohoto paragrafu se dále zabývá výkonem práv společníka v době řízení o dědictví.
Pokud společenská smlouva zakáže dědění podílu plně a tedy účast společníka zaniká bez nástupce, pak mají dědicové nárok na vypořádací podíl dle příslušných ustanovení společenské smlouvy, pokud tato mlčí tak podle ZOK.
Důvodem pro takové omezení může být zejména možnost společníků nadále ovlivňovat, kdo se stane společníkem a také to, že si lze při větším množstvím dědiců snadno představit pře a soudní tahanice, které mohou nakonec společnost
58 XXXXX, Xxxxxxx, in: XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, XXXX, Xxxx, XXX, Xxxx. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha, 2017, s. 117.
poškodit. Samozřejmě, i tak nebude pro danou společnost řešení takové situace snadné, zejména pokud není kapitálově připravena ona nebo zbývající společníci.
Naopak může nastat také situace, kdy je dědění možné, ale po dědicovi nelze spravedlivě požadovat, aby byl ve společnosti účasten. Tuto situaci řeší § 211 ZOK, který už ze své povahy ochrany slabší strany považuji za kogentní.
Přechod podílu lze také omezit pouze částečně, nechat o možnosti přechodu rozhodnout valnou hromadu nebo podmínit přechod splněním např. odborného vzdělání společníka. Tento názor podporuje také usnesení Nejvyššího soudu 29 Odo 573/2006 ze dne 22. 08. 2007, vztahující se sice k bývalé právní úpravě, nicméně dle mého názoru je toto usnesení plně použitelné i pro ZOK:
„Nejvyšší soud dospěl k závěru, že připouští-li obchodní zákoník, aby společenská smlouva vyloučila dědění obchodního podílu, tj. aby dědice zcela zbavila práva zdědit obchodní podíl zůstavitele, tím spíše je třeba připustit, že bude dědění obchodního podílu vázat na splnění určité podmínky v konkrétním případě na souhlas valné hromady (arg. a fortiori). Přitom připuštění takové podmínky ve stanovách je pro dědice zemřelého společníka příznivější, než úplné vyloučení dědění[…]“59
Z logiky věci se nedá zákaz dědění použít pro jednočlennou společnost. Zákonodárce na to myslí v § 14 ZOK:
„Stane-li se společnost jednočlennou společností, k ujednáním společenské smlouvy, která zakazují nebo omezují převoditelnost nebo zastavení nebo možnost přechodu podílu, se po dobu, kdy je jednočlennou společností, nepřihlíží.“60
Ujednání ve společenské smlouvě pak mohou vypadat např. takto: Nejjednodušeji lze ošetřit zákaz dědění:
Podíl ve společnosti se nedědí.
59 Usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Odo 573/2006, ze dne 22. 08. 2007.
60 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
§ 14.
Dále je tu možnost omezit přechod souhlasem valné hromady:
K přechodu obchodního podílu je třeba souhlas valné hromady.
Je zde také možnost udělení podmínky, např. v případě autoservisu by mohla
vypadat takto:
Podíl může být převeden na jinou osobu pouze v případě, pokud se jedná o fyzickou
osobu s výučním listem oboru automechanik.
3.2.10. Změna společenské smlouvy
Změna společenské smlouvy je dle § 147 odst. 1 podmíněna dohodě všech společníků a to formou veřejné listiny, tedy notářského zápisu a následovného vkladu do sbírky listin. I tento paragraf XXX však připouští svěřit pravomoc ke změnám valné hromadě společnosti.
Je si však třeba uvědomit rozdíl, mezi přímou změnou společenské smlouvy a změnou v důsledku rozhodnutí valné hromady, jak uvádí X. Xxxxx:
„Je-li společenská smlouva přímo měněna rozhodnutím valné hromady, § 6 se nepoužije, a forma rozhodování se řídí pravidly pro rozhodování a přezkum usnesení valné hromady. Případ, kdy je společenská smlouva podle § 147 odst. 1 přímo měněna valnou hromadou, je třeba odlišit od případů, kdy dochází ke změně společenské smlouvy v důsledku rozhodnutí valné hromady, byť regulace obou případů je obdobná.“61
Jak uvádí X. Xxxxxxx a kolektiv, možnost změny společenské smlouvy valnou hromadou může v některých případech odstranit potřebu jednomyslné shody společníků nad změnou společenské smlouvy:
61 XXXXX, Xxxxxxx, in: XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, XXXX, Xxxx, XXX, Xxxx. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. Praha, 2017, s. 323.
„Pokud se pro přijetí usnesení valné hromady nevyžaduje souhlas všech společníků, umožní zakotvení působnosti valné hromady ke změně společenské smlouvy měnit společenskou smlouvu i proti vůli některých společníků.“62
Což může být výhodné pro společníky s většími či většinovými podíly naproti tomu velmi nevýhodné pro minoritní společníky. Je však nutno dodat, že pokud by změna společenské smlouvy zasahovala do práv a povinností všech společníků je třeba dle
§ 171 odst. 2 ZOK souhlasu všech společníků, obdobně pokud se jedná o práva a povinnosti některých společníků, je třeba souhlasu dotčených společníků.
Ujednání společenské smlouvy umožňující změnu společenské smlouvy usnesením valné hromady:
Do působnosti valné hromady náleží rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k ní na základě jiné právní skutečnosti.
Je třeba poznamenat, že i takové rozhodnutí valné hromady je třeba pořídit formou veřejné listiny, tedy notářského zápisu a následovného ho vložit do sbírky listin.
3.2.11. Zastavení obchodního podílu
Pokud si chtějí společníci uchovat kontrolu nad nově příchozími společníky, jejich změnami, je velmi praktické pojistit se ve společenské smlouvě také proti zastavení obchodního podílu. Pokud totiž společník má právo svůj podíl zastavit, může přes všechna omezení uvedená v OZ, tedy např. oznámení vzniku zástavního práva společníky čekat nemilé překvapení, pokud společník své závazky z takové smlouvy neplní.
Dle ustanovení § 1320 OZ lze k podílu v obchodní korporaci zřídit zástavní právo. Zákonodárce však ihned dodává, že toto právo lze vyloučit či omezit ujednáním ve společenské smlouvě. Osobně považuji zákaz zřízení zástavního práva k podílu, uvedený ve společenské smlouvě jako velmi moudré rozhodnutí.
62 XXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXXX, Xxx, XXXXXXX, Pěva, PRAVDA, Xxxxx, XXXXXXXX, Xxxxxxx. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Praha, 2015, s. 58.
A to už jen proto, neboť § 209 odst. 3 říká:
„K prodeji zastavených podílů při výkonu zástavního práva se souhlas příslušného orgánu společnosti nevyžaduje. Při prodeji zastaveného obchodního podílu se použije obdobně § 213 odst. 1.“63
Toto ustanovení ZOK považuji za kogentní, neboť se dotýká třetí strany, proto nám v případě, že dojde k realizaci zástavního práva, nepomůžou ani omezení převodu podílů obsažená ve společenské smlouvě.
V případě zákazu zřízení zástavního práva je nutné uvažovat i o jeho účinku vůči třetí straně. Dle některých názorů je nutné či alespoň doporučované provést rovněž zápis do rejstříků zástav.
„Je-li tedy zákaz zastavení podílu zapsán pouze do obchodního rejstříku, nemá takový zápis účinky vůči třetím osobám; bude tedy na osobě, která se bude účinků vůči třetí osobě dovolávat, aby prokázala, že zákaz zastavení byl třetí osobě znám. Přestože lze předpokládat, že třetí osoba, pokud bude jednat obezřetně a s péčí řádného hospodáře - bude mít díky veřejnému přístupu do obchodního rejstříku zpravidla vědomí o existenci zákazu zastavení k dotčenému podílu, autoři článku by z důvodu právní jistoty doporučovali, aby kromě zápisu zákazu zastavení do obchodního rejstříku, byl tento zákaz zapisován rovněž do rejstříku zástav, a bylo tak předejito možnému složitému dokazování o skutečném vědomí třetí osoby.“64
Ustanovení omezující zástavní právo se netýkají jednočlenné společnosti dle § 14
ZOK.
Text společenské smlouvy pro úplný zákaz zřízení zástavního práva by mohl znít:
Zastavení obchodního podílu
Obchodní podíl nemůže být předmětem zástavního práva.
63 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
§ 209 odst. 3.
64 XXXXXX, Xxx, XXXXXXX Xxxxx. Problematika některých věcných práv k podílu na společnosti s ručením omezeným. Xxxxxx.xx [online]. 2016, [cit. 5. března 2019].
Obdobně, text pro pouhé omezení zástavního práva povolením valné hromady by mohl znít:
Zastavení obchodního podílu
a/ Obchodní podíl může být předmětem zástavního práva. Zástavní smlouva musí mít písemnou formu a podpisy na ní musí být úředně ověřeny.
b/ K zastavení obchodního podílu je třeba souhlasu valné hromady. Bez tohoto souhlasu zástavní právo nevznikne.
Cílem této práce bylo rozebrat možnosti formulování některých fakultativních náležitostí společenské smlouvy společnosti s ručeným omezeným. V práci jsem se zaměřil zejména na nejčastěji používaná fakultativní ustanovení společenské smlouvy s cílem jejich rozborem dojít k možným formulacím jejich znění na základě platné legislativy, judikátů a vybrané knižní odborné literatury vztahující se k problematice.
Analytická část práce tak obsahuje zejména okruhy jednotlivých možných ujednání členěné do jednotlivých podkapitol, ve kterých se snaží odpovědět nejen na základní otázky nastolené k dané problematice.
Celá práce tak odpovídá na výzkumnou otázku: Jaké jsou možnosti úpravy některých fakultativních náležitostí společenské smlouvy? Zejména pomocí rozboru jednotlivých okruhů ujednání společenské smlouvy, kde čtenáři otevírá pohled na danou problematiku a seznamuje ho s možností upravit daný problém ve společenské smlouvě, avšak zároveň se ho snaží upozornit na zákonná omezení či hlubší souvislosti. Formuluje tak základní otázky k problému a snaží se k nim přinést dané odpovědi.
Úplným závěrem si dovolím malou úvahu, celá práce se v podstatě zabývá nastavením určitých pojistek pro jednotlivé společníky. V některých částech doporučuje jejich zřízení nad rámec zákona, někde však dokonce nabádá k odstranění některých pojistek jinak v zákoně obsažených.
Když však záměr společníků není od začátku poctivý a nesleduje společný zájem, bývá někdy vystřízlivění velice nepříjemné. Vývoj v čase, který nelze předpovídat přináší mnohdy nečekané vztahy a to zejména pokud se v době vzniku společenské smlouvy jeví jako přímo zalité sluncem a vztahy mezi budoucími společníky si nedovedeme představit jiné než prostě úžasné a bezproblémové. V takovém případě mnohdy právě znění společenské smlouvy může být podceněno. Dokonce pokud záměr všech společníků není od začátku poctivý a nesleduje společný zájem, může
dojít podceněním znění společenské smlouvy k nevratným škodám právě na straně společníka s poctivým záměrem.
Doufám, že přínosem této práce bude mimo jiné právě orientace v ustanoveních společenské smlouvy a že čtenáři nastíní srozumitelným způsobem jednotlivé možnosti.
5. Seznam použitých zdrojů a pramenů
Knižní publikace
XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXX, Xxxxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, XXXX, Xxxx, XXX,
Xxxx. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Xxxx,
2017. Velké komentáře. ISBN 9788074005404.
XXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXX Xxx, XXXXX, Xxxxx. Základy obchodního práva: vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014. Student (Leges). ISBN 978-80-7502- 052-9.
POKORNÁ, Xxxxxxx. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Xxxx, 2014. Academia iuris (C.H. Xxxx). ISBN 978-80-7400-475-9.
XXXXXX, Xxxxx. Podíl ve společnosti s ručením omezeným: (praktická příručka).
Praha: Leges, 2017. Praktik (Leges). ISBN 9788075021885.
XXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXXX, Xxx, XXXXXXX, Pěva, PRAVDA, Xxxxx,
XXXXXXXX, Xxxxxxx. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-5837-4.
XXXXXXX, X. Xxxxxx práva. 6. vyd. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2013. ISNB 978-80-7380- 454-1.
XXXXX, Xxxxx. Společnost s ručením omezeným. 1 vydání. Praha: Prospektum, 1997. ISBN 80-7175-047-6.
Právní normy
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), Sagit, a. s., Ostrava, 2018, ISBN 978-80-7488-306-4.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Sagit, a. s., Ostrava, 2018, ISBN 978-80- 0000-000-0.
Judikatura
Usnesení Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 249/97 ze dne 26. 2. 1998, [cit. 18. prosince 2018] Dostupné na World Wide Web: <xxxx://xxxxxx.xxx.xx/XX.XX000/00>
Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Odo 717/2002, ze dne 25. 03. 2003,
[cit. 20. prosince 2018] Dostupné na World Wide Web:
<xxxx://xxxxxx.xxx.xx/00Xxx000/0000>
Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Odo 387/2006, ze dne 26. 06. 2007, [cit. 27.
prosince 2018] Dostupné na World Wide Web:
<xxxx://xxxxxx.xxx.xx/00Xxx000/0000>
Usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Odo 573/2006, ze dne 22. 08. 2007, [cit. 28. prosince 2018] Dostupné na World Wide Web:
<xxxx://xxxxxx.xxx.xx/00Xxx000/0000>
Usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 7 Cmo 171/2014, ze dne 20. 10. 2014,
[cit. 5. března 2019] Dostupné na World Wide Web:
<xxxx://xxxxxx.xxx.xx/XXXXX0Xxx000/0000>
Internetové zdroje
Organizační statistika. Veřejná databáze ČSÚ, Český statistický úřad. [cit. 18. října 2018]. Dostupná na World Wide Web:
<xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxxx/xxxxxxxxxxx_xxxxxxxxxx>
XXXXXX, Xxxxxx. Přechod z podnikání formou fyzické osoby na s.r.o.
Xxxxxxxxxx.xx [online]. 2017, [cit. 5. března 2019]. Dostupný na World Wide Web:
<xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/00/xxxxxxx-x-xxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxx-xxxxx-xx-x- r-o-uniqueidgOkE4NvrWuOxZ4GxLdrsIpyYCnPoz16TT6QOQea68B8/>
XXXXXX, Xxxx. NOZ v praxi: Podíl ve společnosti s ručením omezeným. Bulletin-
xxxxxxxxx.xx [online]. 2014, [cit. 5. března 2019]. Dostupný na World Wide Web:
<xxxx://xxx.xxxxxxxx-xxxxxxxxx.xx/xxx-x-xxxxx-xxxxx-xx-xxxxxxxxxxx-x-xxxxxxx- omezenym?browser=full> ISSN 1805-8280
XXXXXX, Xxx, XXXXXXX Xxxxx. Problematika některých věcných práv k podílu na společnosti s ručením omezeným. Xxxxxx.xx [online]. 2016, [cit. 5. března 2019]. Dostupný na World Wide Web: <xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxx- nekterych-vecnych-prav-k-podilu-na-spolecnosti-s-rucenim-omezenym- 100926.html> ISSN 1213-189X
XXXXXXXXX, Šárka, XXXXXXXXXXX, Xxxxxxxxx. Upuštění od požadavku notářského zápisu pro rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezením
– hlasování per rollam. Xxxxxx.xx [online]. 2014, [cit. 5. března 2019]. Dostupný na World Wide Web: <xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx/xxxxxxxx-xx-xxxxxxxxx- notarskeho-zapisu-pro-rozhodnuti-valne-hromady-spolecnosti-s-rucenim- omezenim-hlasovani-per-rollam-93722.html> ISSN 1213-189X
6. Schválené zadání kvalifikační práce