ÚČETNÍ DVŮR

(Informace)

ÚČETNÍ DVŮR

ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVA č. 5/2006

týkající se programu MEDA, spolu s odpověďmi Komise

(podle čl. 248 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o ES)

(2006/C 200/01)

OBSAH

Bod Strana

SEZNAM ZKRATEK ............................................................... ..... 2

SHRNUTÍ ............................................................... . . I–VII 3

ÚVOD ........................................................... ......... 1–11 4

Základní informace ...................................................... 1–5 4

Rozsah a zaměření auditu ................................................. 6–11 4

PŘIPOMÍNKY .............................................................. 12–49 5

Přispívá program MEDA k hospodářským reformám a sociálnímu rozvoji v účastnických

středomořských zemích? .................................................. 12–31 5

Projekty jsou relevantní pro program MEDA a cíle jednotlivých zemí, avšak ne vždy

jsou dostatečně koncentrované ......................................... 12–16 5

Vlastnická zodpovědnost pomáhá dosahovat lepších výsledků a je podporována pří-

xxx xxxxxxxxxxx podporou .......................................... 17–23 5

Budování kapacit je významným prvkem programu MEDA ................... 24–26 7

Výsledky pomoci jsou zatím skromné ................................... 27–31 7

Řídí Komise program MEDA přiměřeným způsobem? ........................... 32–49 8

Programování, příprava a realizace se zlepšily ............................. 32–41 8

Sledování a hodnocení jsou nyní systematičtější ............................ 42–47 10

Úsilí o koordinaci dárců je nyní intenzivnější .............................. 48–49 10

ZÁVĚRY ............................................................... . . . 50–57 10

Přínos programu MEDA .................................................. 50–52 10

Řízení Komisí .......................................................... 53–57 11

DOPORUČENÍ ............................................................. 58 11

PŘÍLOHA I – Xxxxxxx/výplaty v programu MEDA 1995–2005 ................................... 12

PŘÍLOHA II – Projekty či programy zahrnuté do auditu ......................................... 13

Odpovědi Komise ............................................................... ...... 16

SEZNAM ZKRATEK

CSP

strategický dokument země (Country Strategy Paper)

ECU

evropská měnová jednotka

EIB

Evropská investiční banka

ENP

evropská politika sousedství (European Neighbourhood Policy)

Evropské společenství

EuropeAid Úřad pro spolupráci EuropeAid

HDP

hrubý domácí produkt

MEDA

doprovodná opatření k hospodářským a sociálním reformám v třetích zemích v oblasti Stře- domoří

NIP

národní indikativní program

SAF

facilita na strukturální přizpůsobení (Structural Adjustment Facility)

Výbor MED poradní výbor členských států pro oblast Středomoří

SHRNUTÍ

I. V roce 1995 EU a 12 zemí Středomoří rozhodly o nové fázi vzájemných vztahů, nazvané „barcelonský proces“ nebo „evropsko-středomořské partnerství“. Jeho hlavním cílem je rozvíjet různé aspekty partnerství, včetně politických, hospodářských a finančních a také sociálních a kulturních rozměrů (viz body1a 2).

II. Program MEDA je hlavním finančním nástrojem ES pro realizaci evropsko-středomořského partnerství s více než 8 000 miliony EUR přidělenými na období 1995–2006. Ke konci roku 2005 bylo na různé pro- jekty a programy vyčleněno zhruba 7 000 milionů EUR a přibližně 4 000 milionů EUR bylo vyčerpáno (viz body 3 až 5).

III. Účetní dvůr provedl audit programu MEDA, aby zjistil, zda skutečně přispívá k hospodářské reformě a sociálnímu rozvoji v partnerských zemích a zda Komise řídí program odpovídajícím způsobem (viz body 6 až 11).

IV. Pokud jde o přínos programu MEDA, podpora ES:

— odpovídala potřebám zúčastněných zemí,

— zaměřovala se na omezený počet sektorů ve dvou ze tří zkoumaných zemí,

— motivovala k vlastnické zodpovědnosti zvyšujícím se využíváním rozpočtové podpory,

— systematicky zahrnovala opatření na budování kapacit (viz body 12 až 26).

V. Konkrétní výsledky po více než 10 letech programu MEDA jsou dosud spíše omezené, jelikož mnoho projektů ještě nebylo dokončeno. U většiny zemí programu MEDA je dopad podpory ES třeba hledat spíše než ve finančním významu v úsilí řešit citlivé otázky reformy politik a podporovat chudší skupiny obyvatelstva (viz body 27 až 31).

VI. Řízení programu MEDA Komisí se od počátečních let zřetelně zlepšilo a lze je považovat za uspo- kojivé, protože programování nyní vede k rovnoměrnějšímu rozložení zdrojů v čase, přípravná období se zkra- cují a vyplácené částky se významně zvýšily. K těmto zlepšením přispělo zvýšení počtu projektů a programů, vyšší podíl rozpočtové podpory na programu celkem a celkově kladný vliv převedení pravomocí na to, jak de- legace připravují a realizují projekty. K dalším zlepšením patří systematičtější sledování a hodnocení a inten- zivnější dialog a koordinace s místními partnery a dalšími dárci. Nejčastější příčinou zpoždění realizace zů- stávají problémy v oblasti veřejných zakázek (viz body 32 až 49).

VII. Vzhledem k tomu, že platnost nařízení MEDA skončí v roce 2006 a v roce 2007 nabude účinnosti nový nástroj evropského sousedství a partnerství, Účetní dvůr doporučuje Komisi, aby:

— zajistila hladký a rychlý přechod k novým programům pro jednotlivé země, aby se zabránilo negativním důsledkům pro další realizaci; v nových programových dokumentech pro jednotlivé země jasněji vyme- zila své strategické cíle a stanovila vhodné ukazatele, což umožní lépe sledovat a hodnotit dopady,

— nadále se zaměřovala na omezený počet oblastí pomoci pro zajištění soudržnosti a zvládnutelného roz- sahu programů,

— nadále vyhledávala osvědčené postupy pro řízení projektů, aby nedocházelo ke zpožděním.

ÚVOD

Základní informace

1. Po zhruba 20 letech stále intenzivnější spolupráce, ze- jména v oblasti obchodu a rozvoje, mezi EU, jejími členskými státy a 12 zúčastněnými zeměmi Středomoří rozhodla konferen- ce ministrů zahraničí EU a Středomoří konaná v Barceloně (listo- pad 1995) o nové fázi „partnerství“, rovněž nazývané „barcelon- ský proces“ nebo evropsko-středomořské partnerství (1).

2. V prohlášení přijatém na barcelonské konferenci byly for- mulovány tyto tři oblasti partnerství se souvisejícími klíčovými cíli:

— politické a bezpečnostní partnerství s cílem vymezit společný prostor míru a stability založený na základních zásadách včetně dodržování lidských práv a demokracie,

— hospodářské a finanční partnerství s cílem vytvořit zónu sdílené prosperity prostřednictvím postupného zavádění zóny volného obchodu, doprovázené podstatnou finanční podporou ES pro hospodářský přechod v partnerských ze- mích a pro zmírnění negativních sociálních a ekonomických důsledků tohoto reformního procesu,

— sociální, kulturní a mezilidské partnerství s cílem rozvíjet lid- ské zdroje, podporovat porozumění mezi kulturami a roz- víjet svobodné a vzkvétající občanské společnosti.

3. Program MEDA je hlavním finančním nástrojem ES pro realizaci evropsko-středomořského partnerství, který se právně opírá o nařízení Rady (ES) č. 1488/96 ze dne 23. července 1996 (2). Nařízení uvádí širokou škálu opatření na podporu úsilí středomořských partnerů o reformu hospodářských a sociálních

(1) Partnerskými zeměmi v roce 1995 byly: Maroko, Alžírsko, Tunisko, Egypt, Izrael, Jordánsko, palestinská samospráva, Libanon, Sýrie, Tu- recko, Kypr a Malta. Z uvedených zemí již dvoustrannou pomoc v rámci MEDA nedostávají Kypr, Malta a Turecko, protože Kypr a Malta se staly členskými státy EU a Turecko dostává zvláštní před- vstupní pomoc. Izrael je považován za zemi s příliš vysokým národ- ním důchodem, a nesplňuje tak podmínky pro dvoustrannou pomoc. Všechny čtyři země mohou stále využívat regionálního programu MEDA.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1488/96 ze dne 23. července 1996 o finančních a technických doprovodných opatřeních k reformě hospodářských a sociálních struktur v rámci evropsko-středomořského partnerství (MEDA) (Úř. věst. L 189, 30.7.1996, s. 1). Výraz „MEDA“ pochází z francouzského „mesures d’accompagnement“, avšak v praxi a rovněž v této zprávě se výrazem „MEDA“ označuje program jako celek. Jeli- kož nařízení (ES) č. 1488/96, které se vztahovalo k období 1995–1999, bylo novelizováno a rozšířeno nařízením (ES)

struktur a zmírnění negativních důsledků, jež může způsobit ho- spodářský rozvoj. Nařízení stanovilo na období 1995 až 1999 celkovou referenční částku 3 424,5 milionů ECU.

4. Poté, co bylo nařízení v roce 1999 vyhodnoceno, bylo změněno nařízením Rady (ES) č. 2698/2000 (3), které se obvykle označuje jako nařízení MEDA II. Toto nařízení stanoví na období 2000–2006 referenční částku 5 350 milionů EUR. Tato noveli- zace rovněž přidala další oblast činností, na které se vztahuje pod- pora („zlepšení životních podmínek znevýhodněných osob“), a zjednodušila některé rozhodovací postupy.

5. Celkové skutečné závazky na období 1995–2005 činí při- bližně 6 900 milionů EUR a skutečné výplaty na totéž období asi 4 000 milionů EUR. Podrobnější přehled závazků a výplat členě- ný podle zemí za období 1995–2005 je uveden v příloze I.

Rozsah a zaměření auditu

6. V období srpen–prosinec 2005 provedl Účetní dvůr audit programu MEDA na základě následujících otázek.

a) Přispívá program MEDA skutečně k hospodářské reformě a sociálnímu rozvoji v účastnických středomořských zemích?

b) Řídí Komise program MEDA odpovídajícím způsobem?

7. K hlavním aspektům zkoumaným v rámci první otázky patří relevance a zaměření programu, stupeň vlastnické zodpo- vědnosti, budování kapacit a dosažené výsledky.

8. Hlavní aspekty posuzované v rámci druhé otázky jsou rychlost a účinnost programování, příprava a provádění, sledo- vání a hodnocení a koordinace dárců.

9. Hospodářská reforma a sociální rozvoj zahrnují podporu hospodářského přechodu a vytvoření evropsko-středomořské zóny volného obchodu (např. zlepšení v oblasti obchodu, tvorba pracovních míst a rozvoj soukromého sektoru), operace na pod- poru reformních programů (např. ve finančních službách a ve- řejné správě), zlepšení hospodářských infrastruktur, zejména v odvětvích dopravy, energetiky, rozvoje venkova a měst, a zlep- šení sociálních služeb, zejména v oblasti zdravotnictví, pláno- vaného rodičovství, zásobování vodou, hygieny a bydlení.

č. 2698/2000, pokrývajícím období 2000–2006, označují se tato dvě

období a příslušné programy též jako MEDAIa MEDA II. (3) Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 1.

10. Součástí auditu byly návštěvy v Egyptě a Maroku, kde byla provedena kontrola vybraných projektů a programů a kona- ly se diskuse s pracovníky delegací, místními orgány, projekto- vými manažery, technickými asistenty a dalšími dárci. Kromě toho byla provedena dokumentární prověrka projektů a progra- mů v Jordánsku. Audit se zaměřil na projekty financované v rámci MEDA I a II. Projekty financované prostřednictvím starých pro- tokolů (1), regionální složky programu MEDA nebo horizontál- ních a tematických rozpočtových položek nebyly do tohoto au- ditu zahrnuty. Úplný seznam projektů a programů zkoumaných v rámci auditu je uveden v příloze II.

11. Audit konečně také zkoumal příslušné hodnotící zprávy vypracované pro Komisi, včetně hodnocení programu MEDA II v polovině období, které bylo dokončeno v roce 2005. Toto hod- nocení se soustředilo na dvě hlavní otázky, totiž jak relevantní je program MEDA II a jak účelně/účinně je upraveno řízení a reali- zace programu MEDA II. Tyto otázky byly rozděleny do několika podotázek a pro každou z nich byl vytvořen náležitý způsob hod- nocení, včetně rozsáhlé dokumentární prověrky a četných poho- vorů v ústředí Komise a ve dvou navštívených zemích (Tunisko a Egypt). Účetní dvůr analyzoval toto hodnocení vzhledem k vlastnímu auditu a došel k závěru, že poskytuje dostatečný zák- lad pro to, aby se výsledky hodnocení mohly použít jako doklady potvrzující jeho vlastní auditní zjištění (viz též body 46 a 47). V příslušných případech se tedy odkazuje na toto hodnocení v polovině období.

PŘIPOMÍNKY

Přispívá program MEDA k hospodářským reformám a sociálnímu rozvoji v účastnických středomořských zemích?

Projekty jsou relevantní pro program MEDA a cíle jednotlivých zemí, avšak ne vždy jsou dostatečně koncentrované

12. Všechny zkoumané projekty ve třech zemích, kterých se audit týkal, byly relevantní pro cíle programu MEDA (2) a v sou- ladu s národními rozvojovými cíli příslušné země. Tato připo- mínka je potvrzena v hodnocení programu MEDA II v polovině období, které vypracovala sama Komise a podle něhož je rele- xxxxx programu uspokojivá.

13. Ve všech třech zemích se úplné portfolio podpory ES skládá ze zásahů zaměřených na hospodářské reformy a na so- ciální rozvoj, přičemž u Egypta a Maroka jsou tyto dvě odlišné oblasti ve vzájemné rovnováze, zatímco v případě Jordánska se větší důraz klade na hospodářské reformy.

14. Protože však cíle programu MEDA a možná podpůrná opatření jsou v nařízeních MEDA vymezeny poměrně široce, vzniká otázka, zda při praktickém provádění Komise svou pod- poru poskytla cíleně, což by mohlo zvýšit soudržnost podpory.

15. Ve dvou ze tří zkoumaných zemí (Egypt a Jordánsko) byla jasná tendence zaměřit podporu na omezený počet odvětví a využívat omezeného počtu zásahů. Ve třetí zemi, Xxxxxx, tomu tak nebylo, protože podpora ES byla rozložena do většího počtu zásahů v mnoha různých odvětvích, zejména během období MEDA I, s mírným zlepšením během období MEDA II (3).

16. Komise mezitím formulovala novou politiku vnějších vztahů se sousedními zeměmi, která se nazývá evropská politika sousedství (ENP). V rámci této politiky by měl v roce 2007 nabýt účinnosti nový finanční nástroj (nástroj evropského sousedství a partnerství), který nahradí několik jiných nástrojů včetně pro- gramu MEDA. Prvním krokem k realizaci ENP je právě probíha- jící příprava akčních plánů pro všechny partnerské země. Vzhle- dem k tomu, že tyto akční plány stanoví úplný seznam priorit, které se vztahují ke všem oblastem spolupráce (4), nadcházející řada strategických plánů zemí (zahrnující období 2007–2013) se bude muset nejspíše zaměřit na menší počet oblastí.

Vlastnická zodpovědnost pomáhá dosahovat lepších výsledků a je podporována přímou rozpočtovou podporou

17. Jednou z obecně uznávaných zásad účinné pomoci je podpora vlastnické zodpovědnosti (tj. aby určení příjemci byli zodpovědni za projekty a programy a měli kontrolu nad nimi ve všech fázích) (5). Proto při zkoumání, zda program MEDA sku- tečně přispívá k hospodářské reformě a sociálnímu rozvoji v účastnických zemích Středomoří, byla druhou oblastí zájmu při auditu otázka, zda Komise motivuje vlády přijímajících zemí k vlastnické zodpovědnosti za své programy.

(1) Během období 1979–1995 byla finanční a technická spolupráce se ze- měmi Středomoří založena na řadě dvoustranných finančních proto- kolů.

(2) První nařízení MEDA uvádí, že Společenství bude podporovat úsilí středomořských partnerů o reformu hospodářských a sociálních struktur a zmírnění negativních důsledků, jež může způsobit hospo- dářský rozvoj. Nařízení MEDA II k těmto oblastem přidalo třetí, totiž zlepšení životních podmínek znevýhodněných osob. Podrobnější sez- nam možných podpůrných opatření je uveden v příloze II nařízení MEDA.

(3) Pro ilustraci, počet projektů či programů schválených v rámci MEDA I (kromě podpory zásahům EIB) byl pro Egypt 4, pro Jordánsko6a pro Maroko 26. V období MEDA II až do roku 2005 jsou čísla 14 pro Egypt, 8 pro Jordánsko a 19 pro Maroko.

(4) Akční plány pro Maroko a Jordánsko, které již byly přijaty, obsahují v prvním případě 85 a v druhém 68 různých akcí, které mají být re- alizovány.

(5) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Zásady efektivní pomoci výboru pro rozvojovou pomoc (DAC (Development Assistance Committee) Principles for Effective Aid), 1992.

Rámeček 1

Příklad rozpočtové podpory

Program posílení obchodu v Egyptě (40 milionů EUR)

Cíle programu

— zkrácení termínů a snížení nákladů spojených s celními forma- litami při dovozu a vývozu a dalšími kontrolami a normami,

— posílení vývozních pobídek.

Mechanismus realizace

Ve finanční dohodě byly tyto cíle převedeny do řady akcí, které mají realizovat egyptské orgány. Kromě akcí v konkrétních odvětvích může program rozpočtové podpory obsahovat i některé podmínky týkající se makroekonomické politiky nebo výkonnosti správy veřej- ných financí. U každé akce dohoda uvádí její další podrobnosti a také ukazatele, dokumenty a další zdroje informací, pomocí nichž se bude ověřovat, zda všechny akce byly skutečně dokončeny. Výplata pro- středků ES ve dvou splátkách závisí na kladném posouzení toho, zda akce byly dokončeny.

Provedené činnosti

Než byla v srpnu 2005 uvolněna první splátka ve výši 20 milionů EUR, byly podniknuty a dokončeny tyto akce:

— byla dodržována uvážlivá makroekonomická politika k zajištění vnitřní a vnější bilance podle plánovaných cílů na období 2005–2007,

— bylo dosaženo významného pokroku v daňové konsolidaci a rozpočtovém účetnictví,

— byl zaveden systém elektronického celního odbavování,

— bylo umožněno celní řízení 24 hodin denně,

— byl vydán konsolidovaný přehled všech celních předpisů a po- stupů,

— na celních úřadech bylo otevřeno jediné kontaktní místo pro po- dávání námitek.

18. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je nahradit tra- diční projektovou podporu všeobecnou rozpočtovou podporou, kdy se vláda přijímající země a dárce dohodnou na realizaci ur- čitých činností (často politická reformní opatření), avšak místo toho, aby se prostředky od dárce použily na pokrytí konkrétních výdajů, jsou vyplaceny přímo do státního rozpočtu. Rozhodnutí, zda použít rozpočtovou podporu, také samozřejmě závisí na spl- nění určitých podmínek, jako je existence určitého standardu ří- zení veřejných financí (1). Obecně se má za to, že tato metoda po- skytování prostředků na pomoc podporuje smysl pro vlastnickou odpovědnost u vlády přijímající země, třebaže zaručit to nemůže (příklad programu rozpočtové podpory a souvisejících podmínek je uveden v rámečku 1).

19. Audit ukázal, že ve všech třech zemích se zřetelně zvýši- lo využívání nástroje rozpočtové podpory a statistické údaje ob- sažené v hodnocení v polovině období rovněž potvrdily, že tomu tak bylo i pro všechny země MEDA celkem (2). Na druhou stranu v Maroku existuje také velký počet tradičních projektů, včetně mnoha projektů zajišťujících infrastrukturu a vybavení, které ze své podstaty vlastně nemotivují k vlastnické zodpovědnosti, na rozdíl od projektů, které se více zaměřují na odbornou přípravou a budování institucí.

20. Pokud jde o doposud ukončené operace v oblasti rozpoč- tové podpory, opatření byla realizována uspokojivě a výplaty byly prováděny bez zásadních zpoždění či potíží. Z toho lze usuzo- vat, že v těchto případech místní orgány skutečně „převzaly vlast- nickou odpovědnost“ za reformní programy.

21. Rozpočtová podpora však není jediným nástrojem pro poskytování podpory. Politické reformy často potřebují doplňu- jící akce, jako je odborná příprava nebo určitý typ vybavení. Tomu lépe vyhovuje tradiční projektový přístup, stejně jako v pří- padě, když se má poskytnout cílená podpora určité skupině oby- vatelstva nebo regionu, například prostřednictvím rozvoje venkova.

22. I v takové projektové situaci lze podporovat vlastnickou zodpovědnost, a to nejen u místních orgánů, ale i u lidí, kteří mají z činností podporovaných pomocí užitek. Kladný příklad se ob- jevil při auditu v Maroku u projektu na rozvoj venkova v horách středního Atlasu. Ve vztahu k místním obyvatelům byl uplatněn účastnický přístup, což znamenalo, že všichni místní partneři se plně podíleli na celém procesu přípravy a realizace plánů místní- ho rozvoje. Bylo zřejmé, že tento přístup přispíval k úspěchu pro- jektových činností (viz rámeček 2).

Rámeček 2

Příklad projektové podpory

Rozvoj venkova v horách středního Atlasu v Maroku (Projekt Khénifra, 15 milionů EUR)

Cíle projektu

— přispět ke snižování regionálních rozdílů v Maroku v sociálním a hospodářském rozvoji,

— přispět k posilování role žen na venkově,

— přispět k udržitelnému rozvoji přírodních zdrojů, boji proti ero- zi a snižování vlivů sucha.

(1) Viz též zvláštní zpráva č. 2/2005 k rozpočtové pomoci z ERF v ze- mích Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT): řízení záležitosti reformy veřejných financí Komisí (Úř. věst. C 249, 7.10.2005).

(2) Tabulka 2.3 ve zprávě o hodnocení v polovině období ukazuje, že při srovnání období MEDA I a II vzrostl poměr rozpočtové podpory z 29 % na 40 %, zatímco poměr projektové podpory klesl z 53 % na 35 %. Zbytek představují regionální projekty a podpora činností EIB.

Mechanismus realizace

Po podpisu finanční dohody k projektu vypracuje projektové vedení podrobný pracovní plán. Po jeho schválení delegace vyplatí zálohu na projekt a může začít realizace. Projektové účetnictví se bude pravi- delně připravovat, auditovat a předkládat delegaci, načež bude mož- no uvolnit novou zálohu na projekt.

Příklady činností

Hlavní činnosti během první poloviny roku 2005:

— jednotka řízení projektu dostala počítačové a kancelářské vyba- vení,

— byly podepsány smlouvy s místními řídícími sdruženími.

Z těchto sdružení bylo 33 funkčních,

— bylo rozděleno více než 250 000 ovocných stromů,

— šesti včelařským jednotkám bylo dodáno vybavení a poskytnuta odborná příprava,

— byl podpořen chov drůbeže ženami poskytnutím 10 000 kuřat,

— byly zahájeny práce na zavlažování 468 hektarů,

— byly dokončeny práce na osmi silnicích spojujících vesnice v dél- ce 52,6 km a probíhaly práce na dalších pěti silnicích,

— znovu bylo zalesněno 271 hektarů,

— bylo očkován dobytek pro 200 vlastníků,

— projekt spolupracoval se dvěma místními řídícími sdruženími při zřizování krmných středisek pro hospodářská zvířata.

zaměřené na budování kapacit. V řadě případů je budování ka- pacit v účastnických institucích dokonce hlavním cílem pomoci (1).

26. Specifickou oblastí administrativní povahy, kde je po- třeba posílit místní institucionální kapacity, je zadávání veřejných zakázek státními orgány, avšak s použitím postupů ES. Jak bude dále popsáno v bodě 39, problémy se zadáváním veřejných za- kázek zásadním způsobem zpožďovaly realizaci projektů.

Výsledky pomoci jsou zatím omezené

27. Audit zkoumal vzorek projektů ze tří zemí (viz příloha II) s cílem zjistit, zda se dosahuje zamýšlených výsledků, defino- vaných v jednotlivých finančních dohodách.

28. Celkově jsou výsledky po více než deseti letech progra- mu MEDA dosud poměrně omezené, protože mnohé projekty či programy, včetně významného počtu programů či projektů MEDA I, v době auditu ještě probíhaly a jejich konečné výsledky nebylo zatím možno určit (2).

23. Rozhodujícím faktorem pro posilování vlastnické zodpo- vědnosti nakonec není jen způsob poskytování pomoci, ale to, jak jsou místní orgány otevřeny myšlence a procesu reformy. To se také ukázalo u několika auditovaných projektů či programů, které postupovaly zřetelně lépe poté, co se do nich přijímající in- stituce zcela zapojila nebo se nový ministr o určitý program za- čal více zajímat.

Budování kapacit je významným prvkem programu MEDA

24. Dalším důležitým faktorem, který bude mít vliv na to, zda program MEDA skutečně přispěje k hospodářské reformě a sociálnímu rozvoji v účastnických zemích Středomoří, jsou ka- pacity místních institucí pro plánování a realizaci reformních pro- gramů a dalších rozvojových činností. Audit zkoumal, zda Komi- se přispívá k budování těchto kapacit.

25. Prakticky všechny auditované projekty či programy ve třech navštívených zemích obsahovaly opatření nebo složky

29. U projektů a programů, které byly zahájeny v rámci MEDA I (1995–1999) a byly dokončeny nebo téměř dokončeny, se obecně plánovaných výsledků dosahuje, ačkoli ve všech přípa- dech nikoli na 100 %. Zahájení většiny projektů či programů v rámci MEDA I se značně opozdilo, částečně proto, že právní rámec pro MEDA I byl připraven až později, ale také proto, že mnohé projekty se zdržely během zahajovací fáze v důsledku dlouhých výběrových řízení. Poté uplynula doba, kterou měly vy- mezenu, a původní projektová doba musela být jednou či více- krát prodloužena (u 10 z 11 zkoumaných projektů či programů), aby mohly být plánované činnosti (ve své většině) dokončeny. Deset z 11 zkoumaných projektů či programů MEDA I se v době auditu (konec roku 2005) stále realizovalo.

30. U většiny projektů či programů MEDA II bylo v době au- ditu zatím brzy na řádné posouzení výsledků. Operace v oblasti rozpočtové podpory obvykle postupovaly podle plánu, avšak projekty, u nichž bylo třeba zadat služby technické podpory a ně- kdy také dodat vybavení a práce, byly snadno náchylné ke zpož- děním. Vývoj několika zkoumaných projektů se již potýkal s ča- sovými omezeními v důsledku tzv. pravidlad+ 3, které omezuje dobu, během níž lze podepsat smlouvy (viz další informace v bo- dě 41).

(1) Jako příklady lze uvést projekt odborné výuky v Maroku, program po- sílení obchodu v Egyptě, institucionální podporu Úřadu zvláštní eko- nomické zóny Akaba v Jordánsku a podporu plnění dohody o přidru- žení ve všech třech zemích.

(2) Například v případě Egypta tři ze čtyř programů MEDA I (ve zdravot- nictví, vzdělávání a modernizaci průmyslu) dosud probíhaly a doba je- jich trvání byla v době auditu prodloužena.

31. U většiny zemí MEDA nelze dopad podpory ES přičítat jejímu finančnímu významu, jelikož celková podpora ES je v po- rovnání s HDP těchto zemí velmi malá a obyčejně představuje méně než 1 % státního rozpočtu. Tak tomu určitě je u dvou ze tří zemí, kde byl prováděn tento audit (1). Dopad podpory ES spočí- vá spíše v tom, že se snaží řešit a podporovat reformní otázky (např. systém financování zdravotnictví, modernizaci průmyslu, reformu bankovnictví, zlepšení celní správy) a motivovat vlády, aby se těmito otázkami zabývaly, a též v ochotě podporovat chudší, znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Podpora ES má tedy často kvalitativní a inovativní povahu, jejíž dopad lze obtížně vyčíslit.

Řídí Komise program MEDA přiměřeným způsobem?

Programování, příprava a realizace se zlepšily

Programování

32. Programování a projektová příprava na období MEDA I začaly pozdě. Samo nařízení MEDA bylo přijato až v roce 1996

a první indikativní programy zahrnovaly léta 1996–1998. Závaz- ky se tedy soustředily do několika málo let a někdy jen do něko- lika málo velkých projektů nebo programů, např. čtyři závazky MEDA I pro Egypt byly v rozsahu od 100 do 250 milionů EUR, závazky pro Jordánsko zahrnovaly dvě facility na strukturální při- způsobení (SAF) ve výši 100 a 80 milionů EUR a závazky pro Ma- roko zahrnovaly SAF ve výši 120 milionů a silniční projekt v hodnotě 80 milionů EUR.

33. Do nařízení MEDA II, které nabylo účinnosti v roce 2001, byla začleněna nová programovací pravidla. Smyslem těchto pravidel bylo urychlit proces programování tím, že závaz- ky navrhované na daný rok se mohou předkládat výboru MED jednou ročně v ročním finančním plánu spolu s připojenými krát- kými shrnutími projektů (místo jednotlivých návrhů projektů k různým datům).

34. Kromě toho byla v roce 2001 vypracována série nových strategických dokumentů zemí (CSP) na období 2002–2006 a ta- ké nové národní indikativní programy (NIP) na období 2002–2004. Od roku 2002 skutečné závazky těsně vycházejí z těchto programových dokumentů. Zejména od NIP na období 2002–2004 jsou návrhy projektů formulovány mnohem plynu- leji, jak je patrné z tabulky. Také celkové závazky pro všechny země společně vykazují od roku 2000 rovnoměrnější rozdělení.

Tabulka

Závazky a výplaty pro Egypt, Jordánsko, Maroko a všechny země (včetně regionálních programů) 1995–2005

(v milionech EUR)

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Celkem

Xxxxx

xxxxxxx výplaty

—

203

397

— 62

104

159

151

110

133

1 150

650

Jordánsko

závazky výplaty

—

100

129

516

393

Maroko

závazky výplaty

—

— 1

236

219

176

141

120

122

102

143

102

152

158

135

213

1 472

783

Všechny země

závazky výplaty

173

370

155

911

213

809

217

797

240

569

318

603

318

612

454

615

498

698

801

735

781

6 888

4 043

Zdroj: EuropeAid a údaje delegací (drobnější rozdíly jsou výsledkem zaokrouhlení).

(1) Viz „Evaluation of the European Commission’s Country Strategy for Egypt“ (hodnocení strategického dokumentu Evropské komise pro Egypt), sv. 1, závěrečná zpráva, únor 2004, odstavec 2.3 a „Evaluation de la Stratégie de la Commission européenne pour le Maroc“ (hodnocení strate- gie Evropské komise pro Maroko), konečná zpráva, červenec 2003, odstavec 4.1.

Příprava

35. Celý proces přípravy projektu obsahuje řadu kroků, od první identifikace, přes podrobnou přípravu, předložení porad- nímu výboru členských států (výbor MED) přes rozhodnutí Ko- mise o financování až po podpis finanční dohody Komisí a orgány příjemce. Z prověrky projektů či programů, která je součástí au- ditu (viz příloha II), vyplývá, že pokud jde o období MEDA II, byl tento proces obvykle dokončen rychleji, než tomu bylo dříve (1). K tomu přispěly tyto faktory: skutečnost, že Komise převedla pra- vomoci z ústředí v Bruselu na své delegace, čímž se nepochybně zlepšilo jejich zapojení do procesu přípravy, celé zjednodušení programovacího procesu, jak je popsán v bodech 33 a 34, a také množství změn v řízení, které byly součástí celkové reformy vněj- ší pomoci (2).

36. Audit ukázal, že zadávání veřejných zakázek na služby na počátku projektu – obvykle jde o technickou pomoc – nutně trvá nejméně osm měsíců od zveřejnění výzvy k podávání na- bídek do podpisu smlouvy, ale někdy může trvat až dva nebo tři roky (3). Tak tomu může být, když je výběrové řízení neúspěšné, například kvůli nedostatečnému počtu platných nabídek, a musí se opakovat. Zahajovací fáze projektů souvisejících s technickou pomocí tak zůstává časově náročným procesem, který je náchyl- ný ke zpožděním. V tomto ohledu se MEDA I a MEDA II příliš vzájemně neliší.

Realizace

37. Od roku 2000 a ještě výrazněji od roku 2002 se výplaty v rámci programu MEDA celkově zlepšily (viz tabulka). Roční prů- měrné výplaty za období MEDA I v letech 1995–1999 dosáhly 175 milionů EUR ročně. Toto číslo se ztrojnásobilo na průměr- nou částku zhruba 528 milionů EUR za šestileté období 2000–2005. V letech 2004 a 2005 byl celkový objem vyplace- ných prostředků vyšší než celkové nové závazky přijaté v těchto letech, což znamená, že se od roku 2004 poprvé od zahájení pro- gramu MEDA celkový součet neuhrazených závazků (4) snížil. U programu MEDA I celkový součet vyplacených prostředků po

(1) V hodnocení MEDA II v polovině období jsou uvedeny údaje, které sestavil EuropeAid, ze kterých vyplývá, že jeden krok v přípravném procesu, tj. doba mezi rozhodnutím o financování a podpisem finanč- ní dohody, se zkrátila z přibližně deseti měsíců v průměru v letech 1995–1999 na asi šest měsíců v období 2000–2004.

(2) Sem patří například zřízení úřadu EuropeAid, zřízení skupin podpory kvality v rámci EuropeAid, vypracování obecných pokynů a vzorů projektových dokumentů.

(3) Například program posílení obchodu – část A v Egyptě, kde to trvalo asi dva roky, a projekt na podporu reformy právního rámce a priva- tizace v Jordánsku, kde od podpisu finanční dohody uplynuly tři roky,

šesti letech (1995–2000) dosáhl 38 % celkového součtu závaz- ků, zatímco u programu MEDA II se tento poměr zvýšil na 46 %, rovněž po šesti letech (2000–2005). To naznačuje, že se realiza- ce programu MEDA II zrychlila. Hodnocení programu MEDA II v polovině období dochází k podobnému závěru, když uvádí, že pokud jde o úroveň jeho operací, program dosahuje zralosti (5).

38. Tuto zlepšenou realizaci lze vysvětlit následujícími skutečnostmi:

a) celkové portfolio projektů či programů MEDA ve stádiu re- alizace stále roste;

b) mnoho projektů či programů MEDA I mělo pomalý začátek a prostředky se začaly skutečně vyplácet až od roku 2000. V roce 2004 bylo přibližně 40 % a v roce 2005 zhruba 30 % celkových prostředků vyplaceno na základě projektů či pro- gramů, které začaly v rámci MEDA I. Přenesení pravomocí určitě přispělo k tomu, že se realizace těchto projektů zry- chlila, čímž se zvýšil celkový objem výplat. Je zde tedy určitý prvek „dohánění“,

c) v rámci MEDA II, jak bylo zmíněno v bodě 19, se u většího procenta nových projektů či programů uplatňuje nástroj roz- počtové podpory, který obecně umožňuje rychlejší první vý- platu, jakož i větší výplaty než tradiční projekty.

39. Toto celkově kladné hodnocení neznamená, že realizace je vždy bez problémů. Hlavní příčinou zpožďování realizace jsou problémy s veřejnými zakázkami. Z projektů či programů zkou- xxxxxx během auditu se v podstatě každý, který obsahuje prvek veřejné zakázky (na práce, dodávky nebo služby), v tomto ohle- du z různých důvodů potýkal s problémy a často se zpožděními. Mnohé výzvy k podávání nabídek se musely rušit nebo opakovat, protože nebyl dostatečný počet technicky platných nabídek. Zadávací řízení jsou obecně považována za složitá a místní jed- notky projektového řízení a uchazeči s nimi nejsou vždy plně obeznámeni. V Egyptě například měli malí místní dodavatelé po- tíže, aby vyhověli správním požadavkům zadávacích řízení, pro- tože všechny podklady k řízení byly anglicky. Pravidlo, podle ně- hož musí být dodávky evropského nebo středomořského původu, je dalším častým problémem, zejména když do projektu patří po- čítačové nebo elektronické vybavení.

40. Audit ukázal, že díky přenesení pravomocí na delegace, které nyní mají na místě pracovníky specializující se na financo- vání a zakázky, mohou tyto hrát a také hrají důležitou úlohu v tom, že pomáhají projektovým manažerům a správním orgánům s procedurálními aspekty veřejných zakázek. Například bylo zjištěno, že delegace v Maroku nyní před zveřejněním výzev

než byly podepsány smlouvy o technické pomoci.

(4) Tzv. RAL = reste à liquider. (5) Viz hodnocení v polovině období, bod 6.2.

k podávání nabídek organizuje informační schůze a poskytla podporu různým zúčastněným subjektům v různých fázích ří- zení. V Egyptě delegace také pomáhala s vedením a dohledem při zadávacím řízení na důležitou stavební složku, která by jinak možná byla zrušena, protože ze zbývajícího období projektu zbý- valo málo času. Kromě toho delegace v Egyptě právě zkoumala možnost překladu dokumentace k zadávacímu řízení do arabštiny.

41. Pro většinu projektů MEDA II platí pravidlod+ 3, podle něhož musí být smlouvy na práce, dodávky nebo služby uzavřeny nejpozději do tří let ode dne rozpočtového závazku (1). V důsled- ku tohoto pravidla zbývá několika novým projektům, které měly být zahájeny v době auditu a které obsahují významné složky ve- řejných zakázek a/nebo výzvy k podávání nabídek, jen málo času na dokončení těchto činností.

Sledování a hodnocení jsou nyní systematičtější

42. Systematická vyhodnocování na makroekonomické úrovni provádějí delegace ES (např. čtvrtletní makroekonomické zprávy, pravidelné obchodní zprávy, hodnocení programů roz- počtové podpory) a další subjekty (Světová banka, MMF) za pou- žití standardních makroekonomických ukazatelů, avšak dopad vlastní podpory Komise je na této úrovni obtížné hodnotit.

43. Velmi obtížné je také zhodnotit dopad Komise na úrov- ni strategických cílů EU, které jsou vymezeny ve strategických do- kumentech pro jednotlivé země (CSP), zejména tehdy, když se tyto cíle popisují poměrně obecně, jako například podpora pro- cesu hospodářského přechodu a podpora udržitelného a vyváže- ného socioekonomického rozvoje, a když nebyly stanoveny žád- né konkrétní ukazatele úspěšnosti.

44. Hlavní sledování komise se odehrává na úrovni jednotli- vých projektů či programů, kde se provádí systematické sledová- ní a hodnocení a ukazatele se často používají v logických rám- cích. Systém externích monitorovacích návštěv nyní pokrývá většinu projektů či programů a zajišťuje pravidelné vnější hodno- cení koncepce, výsledků, dopadů a možností udržitelnosti pro- jektů. Systematicky se též u většiny projektů či programů prová- dějí prověrky v polovině období a hodnocení po dokončení projektu.

45. Dobrou iniciativou bylo vyhodnotit strategie pro jedno- tlivé země, jak tomu bylo v případě Xxxxxx v roce 2003 a Egypta v roce 2004. Byly tak získány užitečné informace, které lze zo- hlednit při přípravě dalších strategických dokumentů zemí a in- dikativních plánů. Tento postup se však dosud omezil pouze na dvě zmiňované země.

46. Podle nařízení MEDA musí Komise program každé tři roky vyhodnotit. Hodnocení programu MEDA II v polovině ob- dobí bylo tedy zadáno na začátku roku 2004 a závěrečná zpráva vypracována v červenci 2005 (2). Konečné hodnocení programu MEDA je nyní naplánováno na druhou polovinu roku 2007.

47. Hlavní závěry studie, které se ve většině ohledů shodují s vlastními zjištěními Účetního dvora, jsou tyto:

a) relevance programu MEDA jakožto nástroje pomoci Spole- čenství na podporu barcelonského procesu a dvoustranných dohod o přidružení je hodnocena jako uspokojivá. Mezi ob- dobím MEDA I a MEDA II se zlepšila;

b) účelnost a účinnost řízení programu MEDA a způsobů jeho realizace se zlepšují, avšak stále nejsou zcela uspokojivé.

Úsilí o koordinaci dárců je nyní intenzivnější

48. Audit ukázal, že delegace ve všech třech dotyčných ze- mích jsou značně aktivní při koordinaci s ostatními dárci i orgány příjemců. To je nepochybně výsledkem zvýšené personální kapa- city, která byla poskytnuta v rámci přenesení pravomocí. Ve všech dotčených zemích se pravidelně konají jednání mezi Komisí a členskými zeměmi EU. Navíc existují podobné systémy jednání dárcovských skupin s tematicky zaměřenými podskupinami, v nichž často hrají aktivní úlohu delegace Komise, které předse- dají jedné nebo více takovým dárcovským skupinám v závislosti na konkrétních tematických oblastech.

49. Mnoho koordinačních činností dosud spočívá hlavně ve výměně a shromažďování informací o jednotlivých zásazích dár- ců a je tu značný prostor pro další koordinaci v oblasti jako pro- gramování, realizace, sledování a hodnocení. Nicméně delegace přišly s různými iniciativami na další rozvoj koordinace dárců a harmonizace činností.

ZÁVĚRY

Přínos programu MEDA

50. Podpora, kterou ES poskytuje prostřednictvím programu MEDA hospodářské reformě a sociálnímu rozvoji v partnerských zemích Středomoří, odpovídala konkrétním potřebám dotyčných zemí a cílům stanoveným pro Evropsko-středomořské partner- ství. Ve dvou zemích, Egyptě a Jordánsku, se podpora zaměřila na

(1) Viz článek 166 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne

25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248 16.9.2002, s. 1).

(2) Hodnocení programu MEDA II v polovině období. Závěrečná zpráva. Rotterdam, 18. července 2005.

omezený počet odvětví, což ale nebyl případ Xxxxxx. Jelikož se nové akční plány podle Evropské politiky sousedství vztahují na všechny oblasti spolupráce, programové dokumenty pro jed- notlivé země se budou muset silněji zaměřit na určité oblasti. Ko- mise ve zvýšené míře využívala rozpočtovou podporu, a podpo- rovala tak vlastnickou zodpovědnost, avšak projektová podpora bude i nadále zapotřebí tehdy, kdy bude požadován konkrétnější, cílený druh pomoci. Systematicky se uplatňují opatření na bu- dování kapacit (viz body 12 až 26).

51. Celkové výsledky po více než deseti letech programu MEDA jsou dosud poměrně omezené, neboť mnohé z počáteč- ních projektů měly pomalý začátek, musely být prodlužovány a nejsou ještě dokončeny, zatímco u většiny projektů v rámci MEDA II je ještě brzo na to, aby se daly posoudit jejich potenciál- ní výsledky (viz body 27 až 30).

52. I když celkové finanční prostředky MEDA jsou značné, u většiny zemí zařazených do MEDA vyplývá dopad podpory ES méně z finančního významu a více ze snahy řešit citlivé otázky politické reformy a podporovat chudší skupiny obyvatelstva, kde je dopad podpory obtížné vyčíslit (viz body 31 a 43).

Řízení Komisí

53. Ve srovnání s počátečním obdobím se zlepšilo řízení programu MEDA Komisí, které lze nyní považovat za uspokoji- vé, také s přihlédnutím k procedurálním a vnějším omezením. Programování vedlo k rovnoměrnějšímu rozložení zdrojů v čase, přípravná období se zkrátila a vyplácené částky se celkově vý- znamně zvýšily ve srovnání s úvodním obdobím MEDA (viz body 32 až 37).

54. K těmto zlepšením přispělo celkové zvýšení počtu pro- jektů či programů ve stádiu realizace, vyšší podíl rozpočtové pod- pory na programu celkem a obecně kladný vliv převedení pravo- mocí na přípravu a realizaci projektů delegacemi (viz bod 38).

55. Nejčastější příčinou zpoždění při realizace zůstávají pro- blémy v oblasti veřejných zakázek, i když delegace aktivně hleda- ly způsob, jak tyto problémy zvládat (viz body 39 a 40).

56. Protože způsob, jakým Komise řídila program MEDA, se vyznačoval jak trpělivostí, tak pružností v tom, že umožňoval prodlužovat dobu projektů a měnit dle potřeby jejich koncepci, projekty a programy MEDA I obecně dosáhly nebo nakonec do- sáhnou uspokojivých výsledků. Takzvané pravidlo d + 3, které platí pro projekty od roku 2003, může takový dlouhodobý záva- zek a pružnost znemožnit, a snížit tak pravděpodobnost, že ho- spodářská reforma a sociální rozvoj přinesou udržitelné výsledky (viz body 29, 30 a 41).

57. Dalšími zlepšeními celkového způsobu, jakým Komise řídí projekty, je systematičtější sledování a hodnocení a intenziv- nější dialog a koordinace mezi delegacemi a místními partnery a dalšími dárci (viz body 42 až 49).

DOPORUČENÍ

58. Vzhledem k tomu, že platnost nařízení MEDA skončí v roce 2006 a v roce 2007 nabude účinnosti nový nástroj evrop- ského sousedství a partnerství, by Komise měla:

— zajistit hladký a rychlý přechod k novým programům pro jednotlivé země, aby se zabránilo negativním důsledkům pro další realizaci; v nových programových dokumentech pro jednotlivé země jasněji vymezit své strategické cíle a sta- novit vhodné ukazatele, aby se zlepšilo sledování a hodno- cení dopadů,

— nadále zaměřovat svou podporu na omezený počet oblastí pomoci, aby byla zajištěna soudržnost a programy měly zvládnutelný rozsah,

— nadále hledat osvědčené postupy pro řízení projektů, aby ne- docházelo ke zpožděním, například tak, že bude dále budo- vat kapacity v oblasti veřejných zakázek, tam, kde to bude možné, zjednoduší výběrová řízení a umožní decentralizo- vanější projektové řízení národními orgány.

Tuto zprávu přijal Evropský účetní dvůr v Lucemburku na svém zasedání dne 31. května 2006.

Za Účetní dvůr Xxxxxx XXXXX předseda

PŘÍLOHA I

ZÁVAZKY/VÝPLATY V PROGRAMU MEDA 1995–2005

(v milionech EUR)

	1995–1999		2000–2005		1995–2005
	závazky	výplaty	závazky	výplaty	xxxxxxx	výplaty
Dvoustranné
Alžírsko	164	30	273	114	437	144
Západní břeh/Gaza	111	59	430	421	541	480
Egypt	686	157	463	493	1 150	650
Jordánsko	254	108	262	285	516	393
Libanon	182	1	101	131	283	132
Maroko	660	128	812	656	1 472	783
Sýrie	101	0	158	64	259	64
Tunisko	428	168	447	400	875	568
Xxxxxxxxxxx celkem	2 586	651	2 946	2 564	5 533	3 214
Regionální	471	223	884	606	1 355	829
cekem	3 057	874	3 831	3 169	6 888	4 043

Celková disponibilní částka v rámci programů MEDA I + II = 3 424 + 5 350 = 8 774 milionů EUR. Z této částky bylo vyčleněno zhruba 852 milionů EUR na Turecko v období 1996–2002 (drobnější rozdíly jsou výsledkem zaokrouhlení).

Zdroj: EuropeAid.

PŘÍLOHA II

PROJEKTY ČI PROGRAMY ZAHRNUTÉ DO AUDITU

EGYPT

Název	Druh pomoci	Stav na konci roku 2005	Rok rozhodnutí o financování	Přidělená částka (v milio- nech EUR)	Vypla- cená (1) částka (v milionech EUR)
XXXX X (Celkové závazky: 686 milionů EUR) Program posílení vzdělávání (EEP) Program modernizace průmyslu (IMP) Program reformy zdravotnictví (HSRP)	smíšená smíšená smíšená	probíhá probíhá probíhá	1997 1998 1998	000 000 000	85 220 56
MEDA I celkem				460	361
MEDA II
(Celkové závazky do roku 2005:
463 milionů EUR)
Program posílení obchodu – A (TEP-A)	projekt	probíhá	2002	20	7
Program posílení obchodu – B (TEP-B)	rozpočtová podpora	probíhá	2003	40	20
Program posílení obchodu – C (TEP-C)	projekt	probíhá	2003	6	1
Spolupráce ve finanční a investiční oblasti –
zemědělská složka (FISC Rural)	projekt	probíhá	2003	18	0
Sociální rozvoj a občanská společnost: děti
v ohrožení	projekt	probíhá	2003	20	1
Program regionálního rozvoje jižního Sinaje	projekt	probíhá	2004	64	0
Program podpory přádelnictví a tkalcovství	rozpočtová podpora	probíhá	2004	80	20
MEDA II celkem				248	49

(1) Zahrnuje výplaty do konce roku 2005.

JORDÁNSKO

Název	Druh pomoci	Stav na konci roku 2005	Rok rozhodnutí o financování	Přidělená částka (v milio- nech EUR)	Vypla- cená (1) částka (v milionech EUR)
MEDA I
(Celkové závazky: 254 milionů EUR)
Program modernizace průmyslu (IMP) (do- datečný závazek přijatý v roce 2003: 5 milionů EUR)	projekt	probíhá	1999	40	34
Jednotka řízení projektu (PMU) pro pro- gram obnovy vodovodní sítě v metropolitní oblasti Ammánu(dodatečný závazek přijatý v roce 2003: 2 miliony EUR)	projekt	probíhá	1999	5	5
Ochrana a podpora kulturního dědictví v Jordánském hášimovském království	projekt	probíhá	1999	4	1
Vybrané programy MEDA I celkem				49	40
MEDA II
(Celkové závazky do roku 2005: 262 milionů EUR)
Podpora reformy právního rámce a privati- zace (SRRP)	projekt	probíhá	2001	20	5
Podpora plnění dohody o přidružení (SAAP I)	projekt	probíhá	2002	20	13
Institucionální podpora Úřadu zvláštní eko- nomické zóny Akaba (AZESA)	projekt	probíhá	2002	10	3
Facilita na strukturální přizpůsobení III – SAF III	rozpočtová podpora	probíhá	2002	60	60
Podpora snižování chudoby pomocí místní- ho rozvoje – Jordánsko	rozpočtová podpora	probíhá	2004	30	6
Vybrané programy MEDA II celkem				140	87

(1) Zahrnuje výplaty do konce roku 2005.

MAROKO

Název	Druh pomoci	Stav na konci roku 2005	Rok rozhodnutí o financování	Přidělená částka (v milio- nech EUR)	Vypla- cená (1) částka (v milionech EUR)
MEDA I
(Celkové závazky: 660 milionů EUR)
Podpora zlepšení technického vzdělávání a odborného přípravy v Maroku	projekt	probíhá	1998	38	30
Podpora řízení zdravotnictví (PAGSS)	projekt	probíhá	1998	20	10
Podpora finančních institucí poskytujících záruky malým a středním podnikům (PAIGAM)	projekt	probíhá	1998	30	27
Voda a hygienická zařízení ve venkovských oblastech – PAGER	projekt	probíhá	1997	40	25
Venkovské silnice a cesty v severním Maro- ku	projekt	uzavřeno	1997	30	27
MEDA I celkem				158	119
MEDA II
(Celkové závazky do roku 2005: 812 milionů EUR)
Rozvoj venkova a participační rozvoj v cen- trální části středního Atlasu – KHENIFRA	projekt	probíhá	2000 2005	9 6	5
Program rozpočtové podpory reformy v od- větví dopravy v Maroku (PAB Transports)	rozpočtová podpora	probíhá	2003	96	76
Program podpory reformy veřejné správy v Maroku	rozpočtová podpora	probíhá	2004	79	60
Podpora plnění dohody o přidružení	projekt	probíhá	2002	5	3
MEDA II celkem				195	144

(1) Zahrnuje výplaty do konce roku 2005.

ODPOVĚDI KOMISE

SHRNUTÍ

V. Navzdory zpožděním, ke kterým došlo na začátku progra- mu, částečně proto, že rámec právních předpisů pro program MEDA I byl připraven v pozdním termínu, se od roku 2000 si- tuace u programu MEDA II významně zlepšila. Z toho vyplývá, že ještě nelze plně změřit konkrétní výsledky, protože mnohé projekty ještě nebyly dokončeny. Ačkoli finanční podpora ES partnerským zemím z oblasti Středomoří je omezena, pokud se týče celkového vládního rozpočtu, často je však velmi významně spojena s rozpočtem na splnění základních potřeb reforem so- ciální politiky.

VI. Zpoždění při provádění, ke kterým občas docházelo, jsou skutečně často spojena s dodržováním pravidel při zadávání ve- řejných zakázek. V závislosti na jejich povaze dosahovala tato zpoždění 6 až 8 měsíců. To je následkem přísného dodržování zásad rovnosti a nediskriminace. Komise v poslední době vyna- ložila značné úsilí na zjednodušení a vypracovala praktickou pří- ručku pro uzavírání smluv v oblasti vnější pomoci, která vstou- pila v platnost dne 1. února 2006.

VII.

(první odrážka) Komise souhlasí s doporučením Soudního dvora. V rámci programování nástroje pro evropské sousedství a part- nerství (ENPI) budou strategické cíle, tak jak jsou definovány v strategických dokumentech daných zemí, v souladu s akčními plány.

Ve fázi programování jsou ukazatele zpravidla spojeny s progra- mem vládní reformy. Ukazatele specifických výsledků jsou stano- vovány v průběhu identifikační fáze a jsou základem pro moni- torování a hodnocení.

(druhá odrážka) Stanovení priorit v rámci nástroje pro evropské sousedství a partnerství (ENPI) se bude zakládat na cílech evrop- ské politiky sousedství (ENP) a prioritách akčního plánu ENP. Soudržnost bude zajišťována důrazem kladeným na reformy po- litik, právních předpisů a nařízení ve vybraných oblastech poli- tické, hospodářské a sociální sféry v partnerských zemích. Pod- pora bude poskytována prostřednictvím omezeného množství programů.

(třetí odrážka) Prioritou Komise zůstává hledání osvědčených po- stupů při řízení projektů. Komise bude nadále podporovat ros- toucí úlohu partnerských zemí při výběru nejvhodnějších nástro- jů a činností spolupráce. Na prováděcí úrovni bude Komise pokračovat a všude, kde to bude možné, i urychlovat přechod od tradičních projektů k opatřením na podporu odvětví, stejně jako zvyšovat spolupráci s občanskou společností.

PŘIPOMÍNKY

15. Komise potvrzuje, že Xxxxxx přidělila vyšší počet pro- jektů než v případě Egypta a Jordánska. Nicméně program Meda byl i v Maroku zaměřen na dané cíle, ačkoli se hledal způsob, jak uspokojit širší rozsah rozpoznaných a schválených potřeb. Nové programování, založené na zkušenostech a výsledcích z minulos- ti, bude zaměřeno zejména na sociální a hospodářský rozměr, na který se jasně odkazuje v akčním plánu.

16. Komise bere na vědomí návrh Soudního dvora týkající se připravované tvorby strategických dokumentů daných zemí. Sta- novení priorit v rámci nástroje pro evropské sousedství a part- nerství (ENPI) se bude zakládat na cílech evropské politiky sou- sedství (ENP) a prioritách akčního plánu ENP. Soudržnost bude zajišťována důrazem kladeným na reformy politik, právních před- pisů a nařízení ve vybraných oblastech politické, hospodářské a sociální sféry v partnerských zemích. Podpora bude poskytová- na prostřednictvím omezeného množství programů.

26. Viz odpověď na bod 39.

28. Navzdory zpožděním, ke kterým došlo na začátku pro- gramu, částečně proto, že rámec právních předpisů pro program MEDA I byl připraven v pozdním termínu, se od roku 2000 si- tuace u programu MEDA II významně zlepšila. Z toho vyplývá, že ještě nelze plně změřit konkrétní výsledky, protože mnohé projekty ještě nebyly dokončeny.

30. Pravidlod+3 stanovené článkem 166 finančního naří- zení představuje v podstatě dočasnou překážku v řízení vnější po- moci, pokud jde o jednotlivé smlouvy a úmluvy (s výjimkou au- ditu a hodnocení), protože zavádí podmínku, že finanční úmluvy musí být uzavřeny nejpozději tři roky ode dne vzniku rozpočto- vého závazku (lhůtan+1 je zahrnuta ve lhůtě d + 3). Důsledky tohoto pravidla se poprvé projeví tento rok, s tím, že finanční na- řízení vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2003.

31. Z obecného hlediska je finanční podpora ES partnerským zemím z oblasti Středomoří omezena, pokud se týče celkového vládního rozpočtu, často je však velmi významně spojena s roz- počtem na splnění základních potřeb reforem sociální politiky.

39. Postupy pro zadávání veřejných zakázek v rámci vnější pomoci mohou být ukončeny ve lhůtě 6 až 7 měsíců, pokud jde o služby a dodávky,a7 až8 měsíců, pokud jde o práce. Jelikož se jedná o postupy pro výběrové řízení, které se řídí přísnými pra- vidly stanovenými ve finančním nařízení, o způsoby provádění

a o judikaturu SDES, jsou tyto postupy závislé na formálních opa- třeních zajišťujících uplatňování zásad rovnosti a nediskrimina- ce. Xxxxxx se nadále snaží usnadnit jejich porozumění. Za tímto účelem vypracovaly útvary Komise praktickou příručku pro po- stupy při uzavírání smluv v oblasti vnější pomoci, která vstoupila v platnost dne 1. února 2006. Tato příručka obsahuje soubor použitelných pravidel a objasňuje jejich rozsah: např. za platnou nabídku lze nyní považovat jen takovou, která je doručená včas a dodržuje formální podmínky pro podání. Jelikož se také jedná o pravidla původu, je vhodné upřesnit, že i když zásadou zůstává to, že původ je podmínkou pro způsobilost na trhu, jsou možné výjimky, zejména pokud na příslušném trhu nejsou dostupné vý- robky a materiály.

41. Je pravda, že se někdy má za to, že pravidlod+3 způ- sobuje určité obtíže při řízení vnější pomoci. Úprava tohoto pra- vidla by v každém případě vyžadovala úpravu finančního naří- zení, což je akt Rady. V této souvislosti se danou otázku budou zabývat příslušné útvary Komise.

43. V rámci programování nástroje pro evropské sousedství a partnerství (ENPI) budou strategické cíle, tak jak jsou definová- ny v strategických dokumentech daných zemí, v souladu s akč- ními plány.

47. b) Průběžné hodnocení programu MEDA, jež v roce 2005 provedli nezávislí odborníci, bylo v důležitých aspektech programu pozitivní, zejména v případě politického vý- znam, směřování politiky, finančních výsledků v posled- ních pěti letech, nástrojů přeorientovaných na odvět- vová opatření, úspěšného procesu decentralizace a aktualizace nařízení MEDA v roce 2000. Nicméně Ko- mise si je vědoma toho, že některé aspekty vyžadují po- zornost. To se týká poměrně nízké úrovně finančních zdrojů, rozdělení úkolů v programovacím cyklu, zajiš- tění vhodného profilu zaměstnanců a zpětné vazby na základě získaných zkušeností. Tato potřebná zlepšení musí být zahrnutá v obecném rámci pro přechod k no- vému nástroji ENPI, který nahradí program MEDA od roku 2007.

ZÁVĚRY

50. Program MEDA byl i v Maroku zaměřen na dané cíle, ač- koli se hledal způsob, jak uspokojit širší rozsah rozpoznaných a schválených potřeb. Nové programování, založené na zkuše- nostech a výsledcích z minulosti, bude zaměřeno zejména na so- ciální a hospodářský rozměr, na který se jasně odkazuje v akč- ním plánu.

51. Navzdory zpožděním, ke kterým došlo na začátku pro- gramu, částečně proto, že rámec právních předpisů pro program MEDA I byl připraven v pozdním termínu, se od roku 2000 si- tuace u programu MEDA II významně zlepšila. Z toho vyplývá, že ještě nelze plně změřit konkrétní výsledky, protože mnohé projekty ještě nebyly dokončeny.

55. Zpoždění při provádění, ke kterým občas docházelo, jsou skutečně často spojena s dodržováním pravidel při zadávání ve- řejných zakázek. V závislosti na jejich povaze, dosahovala tato zpoždění 6 až 8 měsíců. Nicméně je vhodné připomenout, že tato zpoždění, která jsou občas považována za nadměrná, jsou nás- ledkem přísného dodržování zásad rovnosti a nediskriminace. Komise v poslední době vynaložila značné úsilí na zjednodušení a vypracovala praktickou příručku pro uzavírání smluv v oblasti vnější pomoci, která vstoupila v platnost dne 1. února 2006.

56. Pravidlod+3 stanovené článkem 166 finančního naří- zení představuje v podstatě dočasnou překážku v řízení vnější po- moci, pokud jde o jednotlivé smlouvy a úmluvy (s výjimkou au- ditu a hodnocení), protože zavádí podmínku, že finanční úmluvy musí být uzavřeny nejpozději tři roky ode dne vzniku rozpočto- vého závazku (lhůtan+1 je zahrnuta ve lhůtě d + 3). Důsledky tohoto pravidla se poprvé projeví tento rok, s tím, že finanční na- řízení vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2003.

Je pravda, že se někdy má za to, že pravidlod+3 způsobuje ur- čité obtíže při řízení vnější pomoci. Úprava tohoto pravidla by v každém případě vyžadovala úpravu finančního nařízení, což je akt Rady. V této souvislosti se danou otázku budou zabývat pří- slušné útvary Komise.

DOPORUČENÍ

58.

(první odrážka) Komise souhlasí s doporučením Soudního dvora. V rámci programování nástroje pro evropské sousedství a part- nerství (ENPI) budou strategické cíle stanoveny v souladu s akč- ními plány.

(třetí odrážka) Komise v poslední době vynaložila značné úsilí na zjednodušení a vypracovala praktickou příručku pro uzavírání smluv v oblasti vnější pomoci, která vstoupila v platnost dne

1. února 2006.

Prioritou Komise zůstává hledání osvědčených postupů při řízení projektů. Analýza osvědčených postupů přinesla následující po- hledy na úspěšnost projektu: projekt poskytuje ucelený přístup,

disponuje velmi spolehlivou fungující spoluprácí a je dobře ří- zený. Poskytuje rovněž zpětnou kontrolu s cílem zabezpečit udr- žitelnost a poskytnout prostředky na obhajobu zájmů. Komise bude k dosažení těchto cílů nadále podporovat rostoucí úlohu partnerských zemí při výběru nejvhodnějších nástrojů a činností spolupráce. Na prováděcí úrovni bude Komise pokračovat a všu- de, kde to bude možné, i urychlovat přechod od tradičních pro- jektů k opatřením na podporu odvětví, stejně jako zvyšovat spo- lupráci s občanskou společností.

Document Metadata

Table of Contents

Free Standard Templates

ÚČETNÍ DVŮR

Document Metadata