Zákaz uzavření smlouvy

VI.

ČÁST PRVNÍ: Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 246

Zákaz uzavření smlouvy

(1) Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem

a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti

1. vyloučení účastníka zadávacího řízení,

2. výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele,

3. obsahu sdělení podle § 123 odst. 2, nebo

4. dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu,

b) do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas,

c) před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud včas podané námitky odmítl,

d) ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení do nabytí právní moci rozhodnutí Rady pro veřejné zakázky (dále jen „Rada“) v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeném na návrh, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci. a byla řádně složena kauce,

e) před uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí Rady podle § 272b odst. 1,

f) ve lhůtě 15 dnů od podání návrhu na uložení předběžného opatření soudem nebo na přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí Rady podle § 272b odst. 1, pokud byl tento návrh podán nejpozději s řádně a včas podanou žalobou, byla řádně složena kauce a jeho stejnopis spolu s dokladem o složení kauce byl v téže lhůtě doručen zadavateli.

(2) Zadavatel rovněž nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájí-li Úřad toto řízení z moci úřední; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud bylo správní řízení zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

(2) Smlouvou se pro účely této části rozumí smlouva na veřejnou zakázku i rámcová dohoda.

HLAVA II

DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

Díl 1

Dozor nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy

Správní řízení ve věci zadávání veřejných zakázek a zvláštních postupů

§ 248

Výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy Rozhodování ve správním řízení ve věci zadávání veřejných zakázek a zvláštních postupů

(1) Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté v rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného z moci úřední nebo v rámci řízení o přestupku. O rozkladu proti rozhodnutí Úřadu podle věty první a proti rozhodnutí Úřadu o nařízení předběžného opatření rozhoduje Rada.

(2) Dozor podle odstavce 1 Úřad nevykonává nad postupem zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel zahájí zadávací řízení podle

§ 4 odst. 4 nebo 5.

(3) Smlouvou se pro účely této části rozumí i rámcová dohoda.

(3) Rada na návrh stěžovatele, který podal návrh (dále jen „navrhovatel“), přezkoumává úkony zadavatele podle tohoto zákona.

§ 248a Rozhodování Rady

(1) Rada rozhoduje v senátech nebo v plénu. Není-li v tomto zákoně uvedeno, že pravomoc Rady vykonává plénum Rady, vykonává ji senát Rady.

(2) Dospěje-li senát Rady při svém rozhodování k závěru, který je odlišný od závěru vyjádřeného v předchozím rozhodnutí senátu Rady ve skutkově nebo právně obdobné věci, příslušný senát Rady postoupí věc k rozhodnutí plénu Rady a svůj odlišný právní názor zdůvodní.

(3) Závisí-li rozhodnutí ve věci na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která nebyla Radou doposud řešena, nebo je senáty Rady rozhodována rozdílně, může příslušný senát Rady postoupit věc k rozhodnutí plénu Rady. Při postoupení svůj právní názor zdůvodní.

(4) Plénum Rady rozhodne ve věci samé, nebo rozhodne o postoupené otázce a postoupí věc zpět senátu Rady k dalšímu rozhodnutí. Plénum Rady doručí rozhodnutí účastníkům řízení a senátu Rady, který mu věc postoupil.

(5) Pokud plénum Rady v řízení zahájeném na návrh bude rozhodovat ve věci samé, sdělí účastníkům řízení písemně svůj předběžný právní názor do 15 dnů ode dne, kdy mu byla věc postoupena.

(6) Pokud plénum Rady v řízení zahájeném na návrh rozhodne o postoupené otázce, vydá o tom usnesení a věc postoupí zpět příslušnému senátu Rady do 20 dnů ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Rozhodnutím pléna Rady o postoupené otázce je senát Rady v dalším řízení vázán.

(7) Předseda Úřadu zajistí zapracování rozhodnutí pléna do metodických doporučení.

Díl 2

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele

Oddíl 1

Zahájení řízení

§ 249

Zahájení řízení

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh stěžovatele (dále jen „navrhovatel“) navrhovatele nebo z moci úřední.

Oddíl 2

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajované na návrh Návrh

§ 250

Předmět řízení

(1) Návrh lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

a) zadávacím podmínkám,

b) dobrovolnému oznámení,

c) vyloučení účastníka zadávacího řízení,

d) výběru dodavatele,

e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo

f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

(2) Po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254, a to i bez předchozího podání námitek.

§ 251

(1) Návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, uvedení všech rozhodných skutečností, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli rovněž podané námitky a rozhodnutí o námitkách, pokud bylo navrhovateli doručeno. Ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu se nepoužije.

(2) Návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

(3) Pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem navrhovatelem.

(4) Náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad Rada k takovým změnám a doplněním nepřihlíží s výjimkou skutečností, důkazů a jiných návrhů, které navrhovatel nemohl uplatnit dříve nebo jimiž má být zpochybněna věrohodnost tvrzení a důkazů navržených jiným účastníkem řízení; tyto skutečnosti a návrhy mohou být uvedeny nejpozději při ústním jednání podle § 252b nebo do 3 pracovních dnů od písemného sdělení předběžného názoru podle § 252b odst. 3, pokud se ústní jednání nekoná. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad Rada jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

(5) V řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení jiní účastníci řízení než navrhovatel navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 10 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4, kdy xxx byl doručen návrh; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad Rada nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, které nemohli uplatnit dříve nebo jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí tvrzení a důkazů účastníků řízení, kteří nejsou navrhovatelem, a které budou uvedeny nejpozději při ústním jednání podle § 252b nebo do 3 pracovních dnů od

písemného sdělení předběžného názoru podle § 252b odst. 3, pokud se ústní jednání nekoná. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

(6) Oznámení o zahájení řízení, jehož součástí je stejnopis návrhu na zahájení řízení, Rada odešle všem známým účastníkům řízení s výjimkou navrhovatele do 3 dnů od zahájení řízení.

§ 252

(1) Zadavatel je povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku. Lhůta pro vydání rozhodnutí však nezačne běžet dříve, než dojde k doplnění obecných náležitostí návrhu, označení zadavatele v návrhu a uvedení v návrhu, čeho se navrhovatel domáhá.

(3) (2) Vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

(4) (3) Části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v odstavci 3 2 a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh je zadavatel povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

§ 252a

Povinnost navrhovat důkazy

(1) Účastníci řízení jsou povinni označit a předložit důkazy k prokázání svých tvrzení. Rada rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

(2) Rada může provést jiné než účastníky navržené důkazy, jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází Rada při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

(3) Rada může vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

(4) V řízení o návrhu se § 50 odst. 2 a 3 správního řádu nepoužije.

§ 252b

Ústní jednání a sdělení předběžného názoru

(1) Senát Rady nařídí v řízení podle § 248 odst. 3 do 15 dnů od podání návrhu ústní jednání tak, aby se konalo v jediném jednání a bylo zahájeno do 20 pracovních dnů od podání návrhu. Přeruší-li senát Rady ústní jednání, neprodleně stanoví termín jeho pokračování. Senát Rady není povinen ústní jednání nařídit, pokud by jeho konání bylo zjevně neúčelné nebo pokud byla věc postoupena k rozhodnutí plénu Rady.

(2) Pokud plénum Rady podle § 248a odst. 4 rozhodne o postoupené otázce a postoupení věci zpět senátu Rady k dalšímu rozhodnutí, senát Rady do 15 dnů ode dne, kdy mu byla věc postoupena zpět, nařídí ústní jednání tak, aby bylo ústní jednání zahájeno do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc postoupena zpět. Odstavec 1 věty druhá a třetí se použijí obdobně.

(3) Rada sdělí při ústním jednání svůj předběžný právní názor a dá stranám možnost se k němu vyjádřit. Upustí-li Rada od ústního jednání, sdělí účastníkům řízení písemně předběžný názor do 20 pracovních dnů od podání návrhu nebo ode dne, kdy byla věc plénem Rady postoupena zpět senátu Rady.

(4) O průběhu ústního jednání učiní Rada úřední záznam formou audiovizuálního záznamu, který doručí účastníkům řízení do 3 pracovních dnů od ústního jednání.

(5) Pokud se účastník ústního jednání nezúčastní, má se za to, že souhlasí s vydáním rozhodnutí bez ústního jednání a bez sdělení předběžného právního názoru. Pokud se ústního jednání nezúčastní žádný účastník, Rada jednání ukončí; odstavec 3 věta druhá se nepoužije.

§ 252c

Využití videokonferenčního zařízení

(1) Na návrh účastníka řízení, nebo je-li to účelné, může Rada provést úkon s využitím videokonferenčního zařízení, zejména za účelem zprostředkování přítomnosti účastníka nebo tlumočníka na ústním jednání podle § 252b.

(2) Před zahájením úkonu prováděného s využitím videokonferenčního zařízení poučí předseda senátu Rady osobu, které se úkon týká, o způsobu provedení úkonu.

(3) Kdykoli v průběhu úkonu prováděného s využitím videokonferenčního zařízení může účastník nebo osoba, jíž se úkon týká, vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu.

(4) Při provádění úkonu za využití videokonferenčního zařízení se vždy pořizuje zvukový i obrazový záznam.

§ 254

Zvláštní ustanovení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy

(1) Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu

a) bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2,

b) přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením,

c) na základě postupu mimo zadávací řízení, ačkoli mu bylo pokračování v tomto postupu zakázáno rozhodnutím podle § 263 odst. 7 6, nebo

d) postupem podle § 135 odst. 4 nebo § 141 odst. 5, přičemž porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

(2) V návrhu musí být uvedeno, kdy se navrhovatel dozvěděl o tom, že zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle odstavce 1.

(3) Návrh doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 30 dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 212 odst. 2 s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

(4) Návrh podle odstavce 1 písm. d) doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 30 dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy na základě rámcové dohody podle § 137 nebo oznámení o uzavření smlouvy v dynamickém nákupním systému podle § 142, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

(5) Zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu zašle Úřadu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení. Pokud nepostupuje v zadávacím řízení nebo postupuje v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro zahájení uveřejnění oznámení nebo výzvy, sdělí Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový postup.

(6) Zadavatel Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 rovněž doručí své vyjádření k návrhu. Pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4 2 nebo 3, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty podle odstavce 5 dále měnit nebo rozšiřovat.

(7) V řízení o návrhu podle odstavce 1 nelze nařídit předběžné opatření.

§ 255

Kauce

(1) Ve lhůtě pro doručení návrhu je navrhovatel, nejde-li o případ podle odstavce 2, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč 2 000 000 Kč. Za nabídkovou cenu se pro účely výpočtu této kauce považuje rovněž cena uvedená v předběžné nabídce. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 1 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele, nejméně však ve výši 50 000 Kč a nejvýše ve výši 2 000 000 Kč; pokud předpokládaná hodnota není uveřejněna, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

(2) Ve lhůtě pro doručení návrhu, jde-li o řízení o přezkoumání postupu pro zadávání koncesí, je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z předpokládané hodnoty koncese uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč 5 000 000 Kč. V případě, že zadavatel neuveřejní ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele předpokládanou hodnotu koncese, je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění koncesní smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

(3) Kauce připadne státu, jestliže Úřad Rada

a) pravomocným rozhodnutím návrh zamítne podle § 265 257a písm. a), nebo

b) pravomocným rozhodnutím rozhodne o zastavení řízení, pokud vzal navrhovatel návrh zpět poté, co bylo v témže správním řízení nepravomocně rozhodnuto o zamítnutí návrhu podle

§ 265 257a písm. a).

(4) V případě, že navrhovatel vzal svůj návrh před vydáním rozhodnutí ve věci samé zpět ve lhůtě 5 pracovních dnů od sdělení předběžného právního názoru podle § 252b odst. 3 nebo podle § 248a odst. 5 nebo od jednání podle § 252b odst. 5, připadne státu 35 % kauce, nejméně však 30 000 Kč; zbývající část kauce Úřad vrátí navrhovateli.

(5) Kauce, která připadla státu, je příjmem státního rozpočtu.

(6) Pokud Úřad Rada rozhodne jiným způsobem, než je uvedeno v odstavci 3, vrátí

Úřad kauci nebo její část navrhovateli do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

§ 256

Účastníci řízení

Účastníkem řízení o návrhu je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li předmětem řízení přezkoumání výběru dodavatele nebo výběru návrhu v soutěži o návrh, je účastníkem řízení též vybraný dodavatel nebo vybraný účastník soutěže o návrh. V řízení o uložení zákazu plnění smlouvy je účastníkem řízení navrhovatel a strany smlouvy.

§ 257

Zastavení řízení

Úřad Rada zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže

a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání stanovené správním řádem nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 255 odst. 1 nebo 2 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,

b) návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech,

c) nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255,

d) k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli nejsou připojeny podané námitky nebo rozhodnutí o námitkách, pokud bylo navrhovateli doručeno,

e) návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 nebo podle

§ 254 odst. 3,

f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269,

g) f) zadavatel zrušil zadávací řízení a současně došlo i k ukončení zadávacího řízení,

h) g) návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254,

i) h) zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě,

j) i) zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky,

k) j) návrh byl podán po uzavření smlouvy, s výjimkou případu návrhu na zákaz plnění smlouvy, nebo

l) k) byl podán návrh na zákaz plnění smlouvy a Úřad Rada zjistí, že závazek ze smlouvy byl splněn, nebo.

m) l) v řízení zahájeném z moci úřední zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo učinil opatření k nápravě.

§ 257a Zamítnutí návrhu

Rada návrh zamítne, pokud

a) nebylo prokázáno, že došlo k úkonům nebo opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem, uvedeným v návrhu,

b) návrh nebyl podán oprávněnou osobou,

c) návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona, nebo

d) navrhovatel neprokázal, že mu v důsledku úkonu nebo opomenutí zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem, vznikla nebo hrozí újma na právech.

§ 257b

Vyloučení rozkladu a přezkumného řízení

Proti rozhodnutí Rady o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele není přípustný rozklad. Pravomocné rozhodnutí Rady o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele nelze přezkoumat v přezkumném řízení.

Oddíl 3

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajované z moci úřední

§ 258

Zvláštní ustanovení o jednání předcházejícím zahájení řízení

(1) Zadavatel je povinen do 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu odeslat dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, s výjimkou dokumentů uvedených v § 252 odst. 4 3, které je povinen v téže lhůtě odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

(2) Podnět k zahájení řízení z moci úřední, který podá stěžovatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat námitky, se nevyřizuje. Podnět k zahájení řízení z moci úřední podle

§ 249, který podá stěžovatel, jenž v téže věci podal návrh, aniž zaplatil kauci, se nevyřizuje.

(3) Xxxx, kdo podal podnět k zahájení řízení z moci úřední, Úřad ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy podnět obdržel, sdělí, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Pokud šetření podnětu nelze dokončit ve lhůtě podle věty první, Úřad tuto skutečnost sdělí podateli podnětu spolu s odůvodněním. Šetření podnětu nesmí trvat déle než 24 měsíců.

(4) Na postup Úřadu při vyřizování podnětu k zahájení řízení z moci úřední se ustanovení § 80 odst. 2 správního řádu nepoužije.

§ 258a

Předběžné opatření

(1) Dospěje-li Úřad při svém rozhodování k závěru, že veřejný zájem na zabránění zadání veřejné zakázky převažuje nad zájmem zadavatele na plnění této veřejné zakázky, může nařídit předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na veřejnou

zakázku, a to až do pravomocného skončení řízení. Úřad bere v úvahu pravděpodobné důsledky předběžného opatření pro zájmy, které jím mohou být poškozeny.

(2) O rozkladu proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje Rada. V řízení o rozkladu může Rada nařídit ústní jednání. Ustanovení § 252b se použije obdobně.

§ 259

Účastníci řízení

Účastníkem řízení je zadavatel. Je-li předmětem řízení přezkoumání výběru dodavatele nebo výběru návrhu v soutěži o návrh, je účastníkem řízení též vybraný dodavatel nebo vybraný účastník soutěže o návrh.

§ 259a Rozhodnutí Úřadu nebo Rady

(1) Dospěje-li Úřad v řízení zahájeném z moci úřední k tomu, že se zadavatel dopustil jednání nebo opomenutí, které je v rozporu s tímto zákonem, rozhodne způsobem stanoveným v § 263 odst. 2 až 4.

(2) Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže

a) nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269,

b) zadavatel zrušil zadávací řízení a současně došlo i k ukončení zadávacího řízení,

c) zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě, nebo

d) zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky.

(3) Dospěje-li Rada v řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu v řízení zahájeném z moci úřední k tomu, že rozhodnutí Úřadu je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Dospěje-li Rada v řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu v řízení zahájeném z moci úřední k tomu, že je dán důvod pro zastavení řízení podle odstavce 2, napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví.

Oddíl 4

Společná a zvláštní ustanovení k řízení o přezkoumání úkonů zadavatele

§ 260

Zvláštní ustanovení o vedení spisu

(1) Úřad vyloučí z nahlížení do spisu dokumentaci o zadávacím řízení, s výjimkou těch listin, které slouží nebo mají sloužit jako důkaz. Nepořizuje-li zadavatel dokumentaci o zadávacím řízení, považují se za dokumentaci o zadávacím řízení pro účely věty první i dokumenty obdobného obsahu vztahující se k postupu zadavatele, který je předmětem dozoru

správního řízení.

(2) Úřad vždy pořídí seznam jednotlivých dokumentů, které jsou vyloučeny z nahlížení do spisu podle odstavce 1. Tento seznam Úřad zpřístupní účastníkům řízení při nahlížení do spisu.

§ 260a

Zvláštní ustanovení o ochraně informací

Úřad neposkytne informaci obsaženou v dokumentech předaných nebo zpřístupněných mu zadavatelem vztahující se k postupu zadavatele, který je nebo byl předmětem dozoru včetně správního řízení; to neplatí ve vztahu k dokumentům, které nejsou vyloučeny z nahlížení do spisu podle § 260 odst. 1.

§ 261

Zvláštní ustanovení o průběhu řízení

(1) Úřadu se výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem zasílají

a) podání účastníků v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele zahájených z moci úřední

řízení,

b) rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu.

(2) Úřad může přerušit řízení při výkonu dozoru podle § 248 s cílem získat odborné stanovisko nebo znalecký posudek. Od vydání usnesení o přerušení řízení do doručení odborného stanoviska nebo znaleckého posudku Úřadu lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.

(2) Rada nebo Úřad může požádat ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního posouzení, státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu, instituci nebo odborníka se specializací na danou činnost o podání znaleckého posudku, jeho přezkoumání anebo k podání odborného stanoviska.

(3) Úřad stanoví účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Tato lhůta nesmí být kratší než 7 dnů. K pozdějším vyjádřením Úřad nepřihlíží. Ustanovení § 251 odst. 5 části věty první za středníkem se použije obdobně.

§ 261a

Zvláštní ustanovení pro řízení o zákazu veřejné zakázky

(1) Je-li předmětem řízení zákaz uzavření smlouvy podle § 48a, vyžádá si Rada nebo Úřad před zahájením nebo v průběhu řízení, pokud to shledá potřebným stanovisko Finančního analytického úřadu za účelem zjištění, zda se v případě konkrétního dodavatele jedná o osobu nebo subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

(2) Finanční analytický úřad poskytne Radě nebo Úřadu stanovisko podle odstavce 1. Před vydáním stanoviska si může Finanční analytický úřad vyžádat informaci od zpravodajské služby České republiky nebo Policie České republiky. Policie České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejích úkolů. Předávání informací zpravodajskou službou České republiky se řídí zákonem o zpravodajských službách. Do dne doručení stanoviska podle odstavce 1 Radě nebo Úřadu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.

(3) Stanovisko podle odstavce 1 se uchovává odděleně mimo spis. V případě, že ze stanoviska vyplývá, že se na dodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že k uložení nápravného opatření došlo z důvodu porušení mezinárodních sankcí.

(4) V případě, že ze stanoviska podle odstavce 1 nevyplývá, že se na dodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že nebylo zjištěno, že by postup zadavatele porušoval mezinárodní sankce.

Nápravná opatření a neplatnost smluv nebo rámcových dohod

§ 263

(1) Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

(1) Rada je vázána návrhem navrhovatele v rozsahu přezkoumávaných skutečností a úkonů zadavatele. Rada není vázána návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

(2) Nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Rada nebo Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

(3) Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího Rada nebo Úřad zruší zadávací řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Rada nebo Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 nebo změnu závazku v rozporu s § 100, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu zakáže Rada nebo Úřad zadavateli uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

(4) Nezašle-li zadavatel v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy Úřadu podle § 252 odst. 1 nebo § 254 odst. 5 dokumentaci o zadávacím řízení ve stanovených lhůtách, a to ani v dodatečné lhůtě 5 pracovních dní stanovené Úřadem, Úřad může uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení.

(5) (4) Je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro

nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení zruší Rada nebo Úřad rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, Rady nebo Úřadu byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

(6) (5) Pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.

(5) Pokud zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které předcházely podání návrhu, zruší Rada podle povahy věci úkon, proti kterému námitky směřovaly, a všechny následné úkony zadavatele v zadávacím řízení, nebo zruší celé zadávací řízení.

(7) (6) Úřad Rada zadavateli v řízení o návrhu zakáže pokračovat v návrhem napadeném postupu, pokud v řízení o návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, zjistí, že postup zadavatele je v rozporu s tímto zákonem nebo jej obchází.

(8) (7) Ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

(7) Rada v řízení o návrhu uloží zadavateli zákaz plnit smlouvu, bylo-li v řízení prokázáno, že smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1.

§ 264

(1) Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle odstavce 3, je neplatná od samého počátku.

(2) (1) Smlouva na plnění veřejné zakázky se stává neplatnou z důvodu porušení tohoto zákona pouze v případech, kdy Úřad Rada uloží zákaz jejího plnění podle odstavce 1 § 263. Neplatnost z jiných důvodů tím není dotčena.

(3) (2) Pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad Rada v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového

zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.

(4) (3) Úřad Rada neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 1 § 263 odst. 7, pokud zadavatel kromě skutečností uvedených v odstavci 3 2 prokáže zároveň i to, že k ochraně daného veřejného zájmu nepostačuje postup podle odstavce 3 2 věty první.

(5) (4) Úřad Rada rovněž neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 1 § 263 odst. 7, pokud jde o smlouvu na veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a zároveň pokud by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.

§ 265

Úřad návrh zamítne, pokud

a) nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření,

b) návrh nebyl podán oprávněnou osobou, nebo

c) návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona.

§ 266

Náklady řízení

(1) Součástí rozhodnutí Úřadu nebo Rady, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy kterým je vyhověno návrhu, je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

(2) Z důvodů hodných zvláštního zřetele lze na žádost účastníka řízení od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 1 zcela nebo zčásti upustit.

§ 267

Návrh po ukončení fáze inovačního partnerství

(1) Snížil-li zadavatel postupem podle § 71 odst. 2 písm. b) počet partnerů, je partner, se kterým bylo inovační partnerství z tohoto důvodu ukončeno, oprávněn podat návrh k Úřadu.

(2) Nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro snížení počtu partnerů, Úřad Rada v rozhodnutí vysloví nezákonnost takového postupu a podle povahy věci nařídí zadavateli zjednat nápravu ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) S podáním návrhu podle odstavce 1 je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

(4) Nedoručí-li zadavatel v řízení o návrhu podle odstavce 1 dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě podle § 252 odst. 1 nebo zjistí-li Úřad, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, Úřad uloží nápravné opatření podle odstavce 2.

(5) (4) Účastníkem řízení o návrhu podle odstavce 1 je zadavatel a navrhovatel.

(6) (5) Ustanovení § 251, 252, § 255 odst. 3 až 6, § 257, 257a, 260, 260a, 261, 262, 262a, § 263 odst. 5 a § 265 4 se v řízení o návrhu podle odstavce 1 použijí obdobně.

(7) (6) V řízení o návrhu podle odstavce 1 nelze nařídit předběžné opatření.

Díl 3 Přestupky

§ 268

Přestupky zadavatele

(1) Zadavatel se dopustí přestupku tím, že

a) nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu,

b) nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem v soutěži o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr návrhu,

c) stanoví zadávací podmínky v zadávacím řízení nebo při zvláštním postupu podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu,

d) stanoví zadávací podmínky v soutěži o návrh v rozporu se zákonem,

e) nepořídí nebo neuchová dokumentaci o zadávacím řízení podle § 216 odst. 1 nebo 2,

f) postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4, nebo

g) nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4, § 254 odst. 5 nebo 6 nebo § 258 odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 nebo 5, lze uložit pokutu do

a) 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e),

b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f),

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g).

(3) Za přestupek podle odstavce 1, jde-li o porušení pravidel stanovených pro postup pro zadávání koncesí, lze uložit pokutu do

a) 5 % z předpokládané hodnoty koncese, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li předpokládanou hodnotu koncese zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e),

b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f),

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g).

(4) Jednání zadavatele, které naplňuje znaky přestupku podle odstavce 1 písm. a) nebo b), není přestupkem podle tohoto zákona, pokud nedodržení pravidel stanovených tímto zákonem spočívá v tom, že zadavatel nevyloučil

a) vybraného dodavatele v rozporu s § 48a odst. 2 písm. b),

b) účastníka soutěže o návrh, který podal vybraný návrh, v rozporu s § 148 odst. 8 písm. b).

(5) Je-li naplněna skutková podstata přestupku podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li součet cen zjistit.

(6) Jednání zadavatele podle odstavce 1 písm. b) nebo d) se považuje za přestupek jen tehdy, bude-li se soutěž o návrh považovat za ukončenou podle § 149 odst. 3.

§ 270

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Má-li být uložen zákaz plnění smlouvy, přihlédne se při Při určení výměry pokuty zadavateli se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

(2) Přestupky při uveřejňování nejsou trvajícími přestupky.

(3) Promlčecí doba činí

a) 5 let u přestupků podle § 268,

b) 2 roky u přestupků podle § 269.

(4) Odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím

a) 10 let od jeho spáchání u přestupků podle § 268, nebo

b) 4 let od jeho spáchání u přestupků podle § 269.

(5) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.

(6) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.

(7) V případě přestupků podle tohoto zákona se § 35 písm. d) a § 42 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.

(8) Na řízení o přestupcích podle tohoto zákona se § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 88 odst. 1 a 2, § 89 a § 95 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.

§ 270a

Na řízení o přestupku podle tohoto zákona se § 258, 260, 260a, § 261 odst. 1, § 262 a 262a použijí obdobně.

Díl 4

Společná ustanovení o výkonu dozoru ke správním řízením

§ 271

Povinnost mlčenlivosti a ochrana obchodního tajemství

(1) Zaměstnanci Úřadu, členové Rady, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do jeho působnosti Úřadu, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu své činnosti. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže uvedené osoby podávají o takových skutečnostech svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Povinností mlčenlivosti zaměstnanců Úřadu a členů Rady není dotčeno poskytování údajů a informací Úřadem podle jiného právního předpisu51).

(2) Dozví-li se Úřad skutečnost, která je předmětem obchodního tajemství, je povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno.

§ 271a

Sbírka rozhodnutí ve věci veřejných zakázek

(1) Úřad vydává a uveřejňuje na svých internetových stránkách Sbírku rozhodnutí ve věci veřejných zakázek, ve které se uveřejňují

a) rozhodnutí Rady ve věci samé přijatá plénem,

b) rozhodnutí Rady o postoupené otázce přijatá plénem,

c) vybraná rozhodnutí senátů Rady,

d) vybraná rozhodnutí Úřadu, pokud nebyla napadena rozkladem.

(2) Výběr rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) a d) provádí Rada v plénu. Usnáší se o tom nadpoloviční většinou všech svých členů.

§ 272

Uveřejňování pravomocných rozhodnutí Úřadu a Rady

Úřad průběžně uveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí Úřadu nebo Rady podle tohoto zákona na své internetové adrese ve strojově čitelné podobě.

HLAVA III

ŘÍZENÍ O ŽALOBÁCH PROTI ROZHODNUTÍ ÚŘADU RADY

§ 272a

Zvláštní ustanovení o spisu v soudním řízení

(1) Pokud zadavatel v průběhu správního řízení zpřístupnil Úřadu nebo Radě dokumenty a informace uložené v certifikovaném elektronickém nástroji podle § 262a a je-li proti rozhodnutí vydanému Úřadem Radou v takovém řízení podána žaloba, je zadavatel povinen po dobu soudního řízení zajistit přístup k těmto dokumentům a informacím ve stejném rozsahu i soudu; nezbytné údaje pro přístup k dokumentům a informacím sdělí zadavatel na výzvu předsedy senátu, nejpozději však, a to i bez výzvy, ve svém prvním podání, které vůči soudu v řízení učiní.

(2) Na dokumentaci o zadávacím řízení a dokumenty obdobného charakteru, které jsou vyloučeny z nahlížení podle § 260 odst. 1, se § 45 odst. 3 věta první soudního řádu správního nevztahuje. Předseda senátu vyloučí dokumenty podle věty první z nahlížení, neprokáže-li účastník řízení, že nahlédnutí do konkrétního dokumentu je nezbytné pro hájení jeho práv v řízení před soudem. Má-li být prováděn důkaz, který obsahuje obchodní tajemství, je soud povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno.

§ 272b

Zvláštní ustanovení o předběžném opatření řízení o žalobě proti rozhodnutí o přezkoumání úkonů zadavatele

(1) S návrhem na předběžné opatření u správního soudu složí účastník řízení soudu kauci ve stejné výši, v jaké měla být kauce složena v řízení před Úřadem v téže věci. Pokud není kauce složena nejpozději v den doručení návrhu na předběžné opatření, soud nařízení předběžného opatření odmítne.

(1) Žalobu proti rozhodnutí Rady v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle tohoto zákona lze podat do 2 týdnů ode dne doručení rozhodnutí žalobci. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(2) Bylo-li v řízení o žalobě proti rozhodnutí podle odstavce 1 nařízeno předběžné opatření nebo byl-li žalobě přiznán odkladný účinek, rozhodne soud o žalobě do 60 dnů ode dne podání žaloby. Lhůtu pro vydání rozhodnutí podle věty první lze prodloužit až o 30 dnů, jde-li o zvlášť složitou věc. Lhůtu podle věty první nelze prodloužit opakovaně.

(3) Současně s návrhem na vydání předběžného opatření nebo návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě v řízení o žalobě proti rozhodnutí podle odstavce 1 složí žalobce soudu kauci ve výši vypočtené podle § 255 a doručí zadavateli stejnopis návrhu na vydání předběžného opatření nebo návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby, stejnopis žaloby a doklad o složení kauce. Pokud není kauce složena nejpozději v den doručení návrhu na vydání předběžného opatření nebo návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, soud návrh na nařízení předběžného opatření nebo návrh na přiznání odkladného účinku žalobě odmítne.

(2) (4) Pokud soud žalobu zamítne, kauce připadne státu. V ostatních případech soud kauci vrátí účastníku řízení do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(3) (5) Při rozhodování o předběžném opatření nebo o odkladném účinku žaloby soud bere v úvahu pravděpodobné důsledky předběžného opatření nebo přiznání odkladného účinku žaloby pro veřejný zájem i všechny další zájmy, které jím mohou být poškozeny. Soud předběžné opatření nařídí nebo přizná odkladný účinek žaloby pouze tehdy, pokud veřejný zájem na plnění veřejné zakázky nepřevažuje nad zájmem účastníka řízení na zabránění takovému plnění; při posuzování těchto zájmů je mimo jiné povinen předběžně posoudit závažnost a důvodnost žalobních bodů, a to včetně toho, zda v předchozím řízení u Úřadu shledává takové vady, které mohly ovlivnit výsledek rozhodnutí Úřadu.

(4) (6) Proti usnesení o předběžném opatření lze podat kasační stížnost.

(6) O návrhu na předběžné opatření nebo o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhodne soud bez zbytečného odkladu; není-li tu nebezpečí z prodlení, rozhodne do 15 dnů od jeho podání.

§ 272c

Zvláštní ustanovení o informování Úřadu o podané žalobě

Pokud byla proti rozhodnutí Úřadu Rady podána žaloba, informuje soud o této skutečnosti Úřad do 5 pracovních dnů od jejího podání; tím nejsou dotčena ustanovení soudního řádu správního o projednání žaloby."

ČÁST DRUHÁ: Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

Příloha

SAZEBNÍK POPLATKŮ

Položka 18

1. Za žalobu podanou ve věci, o níž dříve rozhodl jiný orgán než soud, je-li předmětem

a) peněžité plnění do částky 20 000 Kč včetně 1 000 Kč

b) v ostatních případech 3 000 Kč

2. Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví

a) proti rozhodnutí správního orgánu 3 000 Kč

b) na určení, že návrh na registraci stanov (změny stanov) politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky a na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části

5 000 Kč

c) na znovuobnovení politické strany nebo politického hnutí 15 000 Kč

d) v ostatních případech 2 000 Kč

e) proti rozhodnutí Rady Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vydanému v řízení o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 50 000 Kč

ČÁST TŘETÍ: Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

Tento zákon upravuje plat a některé další náležitosti spojené s výkonem funkce

a) poslance a senátora Parlamentu (dále jen „poslanec“),

b) člena vlády,

c) prezidenta republiky,

d) soudce Ústavního soudu,

e) člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,

f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, místopředsedy a předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, člena Národní rozpočtové rady a člena rady, místopředsedy a předsedy Národní sportovní agentury, člena Rady pro veřejné zakázky, který není místopředsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „představitel“),

g) soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu (dále jen „soudce“),

h) poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky (dále jen „poslanec Evropského parlamentu“).

§ 27n

Naturální plnění

Předsedovi Národní sportovní agentury náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), e) a i).

HLAVA JEDENÁCTÁ

NÁLEŽITOSTI ČLENA RADY PRO VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

§ 27o Plat

Členu Rady pro veřejné zakázky, který není místopředsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,06.

§ 27p Náhrady výdajů

(1) Členu Rady pro veřejné zakázky, který není místopředsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, náleží

a) víceúčelová paušální náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. a) a l) ve výši 6 % platové základny,

b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. c), e), f), g), h) a ch).

ČÁST ČTVRTÁ: Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

(1) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) je ústředním orgánem státní správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování. Úřad při výkonu své působnosti postupuje nezávisle a nestranně, nepřijímá pokyny od orgánů veřejné moci a dalších osob.

(2) Sídlem Úřadu je Brno.

(3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Vláda navrhuje předsedu Úřadu podle výsledku výběrového řízení podle § 1b. Nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více než dvakrát. Předseda Úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.

(4) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce prezidenta republiky, člena vlády, prezidenta, viceprezidenta nebo člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce, státního zástupce, jakákoli jiná funkce ve veřejné správě nebo členství v politické straně nebo v politickém hnutí.

(5) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci a vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost Úřadu nebo neohrožuje důvěru v jeho nezávislost a nestrannost.

(6) Předsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která

a) je státním občanem České republiky,

b) je plně svéprávná,

c) je bezúhonná,

d) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu,

e) má nejméně 10 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a

f) dosáhla věku 40 let.

(7) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro

a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy.

(8) Funkční období předsedy Úřadu je 6 let.

(9) Funkce předsedy Úřadu zaniká

a) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně vyhotoveného rozhodnutí o odvolání z funkce nebo písemně učiněného vzdání se funkce anebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném rozhodnutí o odvolání nebo vzdání se funkce,

b) uplynutím jeho funkčního období,

c) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,

d) dnem, kdy přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování podle odstavce 6 písm. a) až d), nebo

e) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s výkonem funkce předsedy Úřadu.

(10) Předsedu Úřadu lze odvolat z funkce, jen

a) nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebo

b) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu.

(11) Předseda Úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.

(12) Předseda Úřadu je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

(13) Ten, kdo vykonával funkci předsedy Úřadu, nesmí být po dobu 1 roku ode dne skončení výkonu funkce členem orgánu právnické osoby podnikající v oblasti provozování železniční infrastruktury nebo drážní dopravy ani být v pracovněprávním nebo podobném právním vztahu k ní nebo v této oblasti vykonávat podnikatelskou činnost.

§ 1a

(1) Předsedu Úřadu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda Úřadu, přičemž určí pořadí svého zastupování. Místopředseda plní úkoly podle rozhodnutí předsedy Úřadu.

(2) Místopředseda má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu.

(3) Pro neslučitelnost výkonu funkce místopředsedy se použije obdobně § 1 odst. 4 a 5.

(4) Místopředsedou může být jmenována osoba, která splňuje podmínky podle § 1 odst. 6 písm. a) až d) a která

a) má nejméně 7 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a

b) dosáhla věku 35 let.

(5) Funkční období místopředsedy je 6 let.

(6) Pro zánik funkce místopředsedy se použijí ustanovení tohoto zákona o zániku funkce předsedy Úřadu obdobně.

(7) Místopředsedu lze odvolat z funkce, pokud

a) narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje nezávislost a nestrannost Úřadu, nebo

b) porušil povinnost vyplývající z jeho funkce zvlášť hrubým způsobem.

(8) Místopředseda je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

(9) Na toho, kdo vykonával funkci místopředsedy Úřadu, se použije obdobně § 1 odst.

13.

§ 1b

(1) Výzvu k přihlášení uchazečů do výběrového řízení na předsedu Úřadu zveřejní vláda nejpozději 90 dní před uplynutím funkčního období předsedy Úřadu, a to na internetových stránkách Úřadu vlády.

(2) Výběrového řízení se může účastnit pouze fyzická osoba, která ke dni podání přihlášky do výběrového řízení splňuje podmínky stanovené pro výkon funkce podle § 1 odst. 6.

(3) Ve výběrovém řízení se posuzují předpoklady pro výkon funkce předsedy Úřadu, záměry uchazeče spojené s výkonem funkce, cíle, kterých chce ve funkci dosáhnout, a konkrétní opatření, která navrhuje k jejich dosažení.

(4) K posouzení přihlášek podaných v rámci výběrového řízení a hodnocení uchazečů vláda ustaví hodnotící komisi. Hodnotící komise pro výběrové řízení na funkci předsedy Úřadu má 7 členů.

(5) Členy hodnotící komise jmenuje vláda. Po jednom členovi komise navrhuje vládě ke jmenování Nejvyšší kontrolní úřad a Úřad.

(6) Hodnotící komise vyloučí z výběrového řízení přihlášky uchazečů, kteří nesplňují podmínky podle § 1 odst. 6.

(7) Součástí výběrového řízení je veřejné slyšení uchazečů. Na veřejném slyšení jsou oprávněni klást otázky uchazečům členové hodnotící komise a členové vlády, přičemž

účelem veřejného slyšení je ověřit předpoklady kandidáta pro výkon funkce předsedy Úřadu a jeho řídící schopnosti.

(8) Vláda zveřejní hodnocení jednotlivých uchazečů a záznam o průběhu výběrového řízení.

§ 2

(1) Úřad:

a) vytváří podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže,

b) vykonává dozor při zadávání veřejných zakázek,

c) na návrh přezkoumává úkony zadavatele,

c) d) vykonává další působnosti stanovené zvláštními zákony; je vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž podle přímo použitelných předpisů Evropské unie.

(2) Úřad spolupracuje s příslušnými orgány jiných států za účelem výměny informací a pomoci při výkonu své působnosti.

(3) Úřad vydává výroční zprávu o své činnosti, informuje o ní vládu a Parlament a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách. Výroční zpráva obsahuje zejména informace o počtu zahájených a ukončených správních řízení, jmenování a odvolání předsedy a místopředsedů a výši příjmů Úřadu včetně změn oproti předchozímu období.

§ 2a

(1) Zřizuje se Rada pro veřejné zakázky (dále jen „Rada“).

(2) Xxxx tvoří předseda Rady, kterým je místopředseda Úřadu pro oblast veřejných zakázek, a 6 nebo 8 členů Rady, které jmenuje vláda podle výsledků výběrového řízení.

(3) Funkce člena Rady je veřejnou funkcí. Pro neslučitelnost výkonu funkce člena Rady se použije § 1 odst. 4 a 5 obdobně.

(4) Členství v Radě je nezastupitelné. Členovi Rady za výkon funkce náleží plat. Platové poměry členů Rady upravuje zvláštní právní předpis.

(5) Funkční období člena Rady je šestileté.

(6) Podrobnosti o organizaci činnosti Rady, jednání a vydávání rozhodnutí Rady podle tohoto nebo jiného zákona, stanoví jednací řád, který na návrh předsedy Rady schvaluje plénum Rady (dále jen „plénum“).

(7) K zajištění úkolů spojených s rozhodovací činností Rady jsou členové Rady oprávněni dávat státnímu zaměstnanci Úřadu příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

§ 2b

(1) Členem Rady může být jmenována fyzická osoba, která splňuje podmínky podle § 1 odst. 6 písm. a) až d) a která má nejméně 7 let praxe v oboru veřejného zadávání. Za praxi v oboru veřejného zadávání se považuje zejména činnost v zadávání nebo administraci veřejných zakázek, v zastupování ve správních řízeních podle zákona o zadávání veřejných zakázek, činnost v rámci správního dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, rozhodovací činnost soudů nebo činnost v orgánech státní správy a samosprávy v oblasti veřejných zakázek.

(2) Na výběrové řízení na člena Rady se použije § 1b obdobně.

§ 2c

(1) Funkce člena Rady zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) vzdáním se funkce,

c) odvoláním z funkce,

d) dnem pozbytí státního občanství České republiky,

e) smrtí nebo prohlášením za mrtvého.

(2) Vzdání se funkce člena Rady je účinné doručením písemného oznámení o vzdání se funkce předsedovi Úřadu.

(3) Vláda odvolá člena Rady jestliže

a) byl pravomocně odsouzen pro

1. trestný čin spáchaný úmyslně,

2. trestný čin, za který mu nebyl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen, nebo

3. trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem funkce člena Rady,

b) byl pravomocným rozhodnutím soudu omezen ve svéprávnosti,

c) vykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s funkcí člena Rady,

d) se nezúčastní více než 6 po sobě následujících jednání senátu Rady (dále jen „senát“) nebo se nezúčastní žádného jednání senátu po dobu 3 po sobě následujících kalendářních měsíců,

e) porušil své povinnosti vyplývající z jeho funkce zvlášť hrubým způsobem; za porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem se považuje i opakované pochybení nebo neplnění povinnosti člena Rady, které vedlo k průtahům při rozhodování ve správním řízení.

(4) Rozhodnutí o odvolání člena Rady vláda odůvodní.

§ 2d

(1) Člen Rady je při výkonu své funkce nezávislý a je vázán pouze zákonem. Je povinen vykládat jej podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat

v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.

(2) Člen Rady je povinen chovat se tak, aby neohrožoval nebo xxxxxxxxxxx důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování Úřadu nebo nenarušoval důstojnost a řádný výkon své funkce.

§ 2e

(1) Pracovní poměr člena Rady vzniká dnem, který je stanoven jako den nástupu do funkce, a zaniká dnem zániku funkce člena Rady.

(2) Nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak, použijí se na pracovní poměr člena Rady přiměřeně ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních předpisů.

§ 2f Plénum

(1) Plénum je složeno z předsedy Rady a všech členů Rady. Plénum může jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. K přijetí rozhodnutí pléna je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů.

(2) Předseda Rady svolává zasedání pléna, určuje pořad jednání a řídí jeho zasedání. Předseda Rady do 1 měsíce svolá plénum, požádá-li o to alespoň nadpoloviční většina všech členů Rady; v takovém případě předseda Rady určí pořad jednání podle návrhu toho, kdo o svolání pléna požádal.

(3) Plénum rozhoduje o úpravě svých vnitřních poměrů, o ustavení senátu a o rozvrhu práce.

§ 2g Senáty

(1) Rada vytváří tříčlenné senáty. Každý senát se skládá ze dvou členů Rady (dále jen „stálý člen senátu“) a jednoho odborníka v oboru předmětu veřejné zakázky (dále jen

„externí člen senátu“), který bude určen pro konkrétní řízení podle rozvrhu práce. Podrobnosti k výběru externích členů senátu stanoví plénum vnitřním předpisem. Alespoň 1 člen senátu musí mít vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva. Předseda Rady není členem žádného senátu.

(2) Předsedu senátu jmenuje ze stálých členů senátu předseda Rady na dobu 1

roku.

(3) Nepřítomného předsedu senátu zastupuje další stálý člen senátu.

(4) Nepřítomného stálého člena senátu dočasně zastoupí jiný člen Rady určený předsedou Rady.

(5) Zasedání senátu svolává a jeho jednání řídí jeho předseda.

(6) Senát je způsobilý jednat a usnášet se, jsou-li přítomni všichni jeho členové nebo jejich zástupci podle odstavců 3 nebo 4. Senát se usnáší nadpoloviční většinou členů. V procesních otázkách rozhoduje předseda senátu samostatně.

§ 2h Rozvrh práce

(1) Rozdělení jednotlivých věcí, které mají být v Radě projednány a rozhodnuty, se řídí rozvrhem práce.

(2) V rozvrhu práce se zejména

a) jmenovitě určují členové Rady tvořící senát,

b) stanovují pravidla přidělování věcí senátům a jednotlivým stálým členům senátů; pravidla přidělování věcí se současně stanoví tak, aby pracovní vytížení jednotlivých senátů a jednotlivých stálých členů senátů bylo, pokud je to možné, srovnatelné,

c) určují členové Rady, kteří budou zastupovat v jednotlivých senátech členy Rady, kteří nemohou věc projednat a rozhodnout z důvodu své nepřítomnosti, z důvodu vyloučení, nebo z jiných důvodů stanovených zákonem,

d) stanovují pravidla výběru jednotlivého externího člena senátu pro konkrétní řízení.

(3) Rozvrh práce vydává na období kalendářního roku předseda Rady po předchozím schválení plénem. Rozvrh práce musí být vydán nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku může předseda Rady po předchozím schválení plénem rozvrh práce změnit, jen jestliže to vyžaduje potřeba nového rozdělení prací u Rady.

(4) Změna rozvrhu práce je účinná ode dne následujícího po jejím vydání, nebyl-li určen den pozdější.

(5) Rozvrh práce Úřad zveřejní na svých internetových stránkách. Je-li rozvrh práce dotčen změnou, zveřejní se bez zbytečného odkladu změna a její odůvodnění a úplné znění rozvrhu práce po zapracování této změny.

ČÁST PÁTÁ: Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 2

Veřejný funkcionář

(1) Pro účely tohoto zákona se veřejným funkcionářem rozumí

a) poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen „poslanec“),

b) senátor Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „senátor“),

c) prezident republiky, člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády1),

d) náměstek člena vlády nebo nejvyšší státní tajemník,

e) vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucí Kanceláře Senátu nebo vedoucí Kanceláře prezidenta republiky,

f) inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů,

g) předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,

h) člen Rady Českého telekomunikačního úřadu,

i) člen Rady Energetického regulačního úřadu,

j) člen bankovní rady České národní banky,

k) prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu,

l) předseda nebo člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,

m) člen Rady pro veřejné zakázky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

m) n) veřejný ochránce práv a jeho zástupce,

n) o) člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

o) p) člen zastupitelstva kraje nebo člen Zastupitelstva hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,

p) q) člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, nebo

q) r) starosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosta obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy nebo členové rady obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni.

(2) Pokud nejde o veřejného funkcionáře podle odstavce 1, rozumí se pro účely tohoto zákona veřejným funkcionářem také

a) ředitel bezpečnostního sboru a vedoucí příslušník bezpečnostního sboru 1. a 2. řídicí úrovně podle zvláštního právního předpisu3a) v bezpečnostním sboru, s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb3b),

b) člen statutárního orgánu, člen řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení a s výjimkou členů správních rad veřejných vysokých škol a statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, členů řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem,

c) vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu3c) právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení,

d) vedoucí organizační složky státu, vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu3c) v organizační složce státu, s výjimkou zpravodajské služby3b), nebo představený podle zákona o státní službě, nejde-li o vedoucího oddělení nebo o příslušníka zpravodajské služby3b),

e) vedoucí úředník územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy,

f) soudce,

g) státní zástupce,

h) voják z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší vojenské hodnosti11), s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb3b), nebo

i) ředitel veřejné výzkumné instituce podle zákona o veřejných výzkumných institucích.

(3) Povinnosti podle tohoto zákona se na osobu uvedenou v odstavci 2, která podává oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 evidenčnímu orgánu, vztahují pouze tehdy, jestliže v rámci výkonu své činnosti

a) je oprávněna nakládat s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč,

b) bezprostředně se podílí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky,

c) rozhoduje ve správním řízení, s výjimkou příkazu na místě, nebo

d) se podílí na vedení trestního stíhání.

(4) Povinnosti podle tohoto zákona se nevztahují na osobu uvedenou v odstavci 2 písm. a) nebo h), pokud je její příslušnost k bezpečnostnímu sboru nebo jeho určenému útvaru utajovanou informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti12) nebo pokud se na ni vztahují zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti13).

§ 4

(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až m) n) nesmí

a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,

b) být členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká (dále jen „podnikající právnická osoba“), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo

c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

(2) Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje na správu vlastního majetku a na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech.

(3) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 1 jsou povinni činnosti tam uvedené ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Není-li k ukončení činnosti z důvodů nezávislých na vůli veřejného funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena4).

§ 5

(1) Poslanci nebo senátorovi, který zastupuje stát v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní má stát, jím ovládané právnické osoby, Česká národní banka, nebo všechny tyto osoby společně, podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše

10 000 Kč ročně.

(2) Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p) p) a q), který je krajem, hlavním městem Prahou, obcí, městskou částí nebo městským obvodem územně členěného statutárního města nebo městskou částí hlavního města Prahy určen, aby vykonával funkci člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj, hlavní město Praha, obec, městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města nebo městská část hlavního města Prahy nebo jimi ovládaná právnická osoba má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše 10 000 Kč ročně.

(3) S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon funkce v pracovním nebo služebním poměru k České republice, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje,

a) na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu,

b) na státním zastupitelství nebo soudu,

c) v bezpečnostních sborech5), ozbrojených silách České republiky, Nejvyšším kontrolním úřadu, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, státních fondech a v Kanceláři Veřejného ochránce práv.

§ 6

(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až p) q) a odst. 2 písm. b) až g) se nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu se státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo územním samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, a pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář působil, o takové smlouvě rozhodoval.

(2) Omezení veřejného funkcionáře uvedená v odstavci 1 platí obdobně pro právnické osoby, které jsou podnikající právnickou osobou nebo zaměstnavatelem uvedenými v odstavci 1 zřízeny nebo ovládány.

§ 14a

Zápis do registru oznámení

(1) Neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu funkce, se do registru oznámení zapíše jméno, popřípadě jména a příjmení veřejného funkcionáře, datum a místo jeho narození, právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka, ve kterých veřejný funkcionář působí, jeho funkci, kterou v této právnické osobě nebo

jejím orgánu nebo organizační složce zastává, adresu pro doručování elektronické pošty a data zahájení a skončení výkonu jeho funkce, s výjimkou utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti12).

(2) Údaje podle odstavce 1 do registru oznámení zapisují tyto právnické osoby nebo jejich orgány nebo organizační složky:

a) Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. a), vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny a veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jsou-li u ní zaměstnáni,

b) Kancelář Senátu Parlamentu České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. b), vedoucího Kanceláře Senátu a veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jsou-li u ní zaměstnáni,

c) Kancelář prezidenta republiky, jde-li o vedoucího Kanceláře prezidenta republiky a veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jsou-li u ní zaměstnáni,

d) ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, v jehož čele není člen vlády, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. c), d), f) až i), m) a n) o) a § 2 odst. 2 písm. b) až d),

g) a h), pokud tito veřejní funkcionáři vykonávají funkci v oboru působnosti ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, s výjimkou člena statutárního orgánu příspěvkové organizace územního samosprávného celku a vedoucího zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace územního samosprávného celku,

e) Česká národní banka, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. j) a § 2 odst. 2 písm. c), jsou-li jejími zaměstnanci,

f) Nejvyšší kontrolní úřad, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. k) a § 2 odst. 2 písm. d), jsou-li u něho zaměstnáni,

g) Kancelář Veřejného ochránce práv, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm.

m) n) a § 2 odst. 2 písm. d), jsou-li u ní zaměstnáni,

h) bezpečnostní sbor, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a d), jsou-li jeho příslušníky nebo u něho zaměstnáni,

i) krajský úřad, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) a q) p) a r) a § 2 odst. 2 písm. b), c) a e), jedná-li se o členy zastupitelstva jeho kraje, členy statutárního orgánu příspěvkové organizace jeho kraje, vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace jeho kraje nebo vedoucí úředníky zařazené do tohoto krajského úřadu,

j) Magistrát hlavního města Prahy, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) a q) p) a r) a § 2 odst. 2 písm. b), c) a e), jedná-li se o členy Zastupitelstva hlavního města Prahy, členy statutárního orgánu příspěvkové organizace hlavního města Prahy, vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace hlavního města Prahy nebo vedoucí úředníky zařazené do Magistrátu hlavního města Prahy,

k) obecní úřad, úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2

odst. 1 písm. p) a q) q) a r) a § 2 odst. 2 písm. b), c) a e), jedná-li se o členy zastupitelstva jeho obce, městského obvodu nebo městské části statutárního města a městské části hlavního města Prahy, členy statutárního orgánu příspěvkové organizace jeho obce, městského obvodu nebo městské části statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace jeho obce, městského obvodu nebo městské části statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy nebo vedoucí úředníky zařazené do tohoto úřadu,

l) veřejná výzkumná instituce, jde-li o veřejného funkcionáře uvedeného v § 2 odst. 2 písm. i), jejímž je statutárním orgánem,

m) Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. f); zápis je povinno bez prodlení oznámit Nejvyššímu soudu,

n) veřejná vysoká škola, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. b) a c), jedná- li se o veřejné funkcionáře vykonávající funkci v rámci její činnosti,

o) Akademie věd České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jedná-li se o veřejné funkcionáře vykonávající funkci v rámci její činnosti,

p) Xxxxxxxx agentura České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jedná-li se o veřejné funkcionáře vykonávající funkci v rámci její činnosti,

q) Technologická agentura České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jedná-li se o veřejné funkcionáře vykonávající funkci v rámci její činnosti.

(3) Právnická osoba nebo její orgán anebo organizační složka uvedené v odstavci 1 neprodleně poté, co do registru oznámení zapíší údaje podle odstavce 1, informují příslušného veřejného funkcionáře o tom, že byly do registru oznámení zapsány údaje podle odstavce 1, a o datu, dokdy je veřejný funkcionář povinen podat oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4.

(4) Orgány uvedené v odstavci 1 písm. i) až k) vykonávají činnost podle odstavce 1 v přenesené působnosti.

§ 14b

Rozsah nahlížení do registru oznámení

(1) Každý může prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 nahlížet do registru oznámení u veřejných funkcionářů uvedených v

a) § 2 odst. 1 písm. a) až o) p) a u členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci,

b) § 2 odst. 1 písm. p) q) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady

statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci,

c) § 2 odst. 1 písm. q) r), s výjimkou primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, nebo

d) § 2 odst. 2 pouze v rozsahu skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c),

§ 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 nahlížet do registru oznámení a získávat z něj údaje se nevztahuje na údaje o veřejných funkcionářích, kteří jsou soudci, státními zástupci nebo příslušníky Policie České republiky nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů. Informace obsažené v registru oznámení o těchto veřejných funkcionářích se neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.

(3) Z registru oznámení jsou v rozsahu potřebném pro výkon své působnosti oprávněny získávat informace též

a) orgány příslušné k projednání přestupků podle tohoto zákona,

b) soudy a orgány činné v trestním řízení, nebo

c) zpravodajské služby České republiky.

ČÁST ŠESTÁ: Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 25

(1) Dozor nad dodržováním postupu státu, krajů a obcí při uzavírání smluv při zajišťování dopravní obslužnosti vykonává Úřad.

(2) Úřad při výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona

a) rozhoduje o tom, zda objednatel postupoval v souladu s tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie1),

b) ukládá nápravná opatření a správní tresty,

c) projednává přestupky,

d) kontroluje úkony objednatele podle jiného právního předpisu; tím není dotčena působnost jiných orgánů vykonávajících takovou kontrolu podle jiných právních předpisů.

§ 25a

(1) O rozkladu proti rozhodnutí Úřadu ve věci samé a proti rozhodnutí Úřadu o nařízení předběžného opatření rozhoduje Rada pro veřejné zakázky (dále jen „Rada“).

(2) O návrhu stěžovatele na zahájení správního řízení podle tohoto zákona rozhoduje Rada.

(3) Rada v řízení o přezkoumání úkonů objednatele na návrh stěžovatele rozhoduje o tom, zda objednatel postupoval v souladu s tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie1).

§ 25b

Nedodrží-li objednatel pravidla stanovená tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie1), přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Rada nebo Úřad zruší nabídkové řízení nebo jednotlivý úkon objednatele, a podle okolností uloží objednateli povinnost k zajištění účelu rozhodnutí o návrhu.

§ 26

(1) Řízení o přezkoumání úkonů objednatele se u Úřadu zahajuje na písemný návrh osoby, která podala námitky podle § 13 odst. 3 nebo § 19 odst. 3 nebo z moci úřední.

(2) Pro zákaz uzavření smlouvy se použije § 246 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně; to neplatí v případě uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících

přímým zadáním v mimořádné situaci.

§ 27

(1) Pro řízení o přezkoumání úkonů objednatele se dále použijí § 248a, § 250 až 252 252c a § 254 až, § 255 odst. 3 až 6, § 256 až 262a, § 263 odst. 1 a 6 a 266 zákona o zadávání veřejných zakázek; § 255 odst. 1 a § 264 zákona o zadávání veřejných zakázek se nepoužijí.

(2) Návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat přesné označení objednatele, v čem je spatřováno porušení zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, příslušné důkazy, a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu zasílaného Úřadu je doklad o doručení námitek objednateli a doklad o složení kauce. Kauci složí navrhovatel ve výši 1 % z předpokládané hodnoty veřejných služeb v přepravě cestujících, nejméně však ve výši 50 000 Kč a nejvýše ve výši 5 000 000 Kč, nebo 100 000 Kč, pokud tuto předpokládanou hodnotu nelze zjistit.

(3) V případě řízení týkajícího se uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v mimořádné situaci nelze nařídit předběžné opatření.

§ 27a

Na řízení o žalobě proti rozhodnutí Úřadu vydaného podle tohoto zákona se použijí

§ 272a až 272c zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.

§ 34

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad, s výjimkou přestupku podle § 33 odst. 1 písm. j), který projednává Ministerstvo dopravy. Úřad zveřejňuje pravomocná rozhodnutí o přestupcích, které projednává, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Pro řízení o přestupku podle tohoto zákona se použije § 270 odst. 1, 4 až 8, 10 a 11

a § 270a zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.