VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY POJIŠTĚNÍ MAJETKU
VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY POJIŠTĚNÍ MAJETKU
VPPM 2014
Sjednává pojistitel HALALI, všeobecná pojišťovna, a. s., Jungmannova 32/25, 115 25 Praha 1 Kontakt: Lešanská 1176/2a, 141 00 Praha 4, xxxx@xxxxxx.xx
Článek 1
Úvodní ustanovení
1. Pojistitel HALALI, všeobecná pojišťovna, a.s., (dále jen „pojišťovna“), vydává podle Občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), tyto Všeobecné pojistné podmínky pojištění majetku VPPM 2014 (dále jen „VPPM“). Obsahují-li tyto VPPM, doplňkové pojistné podmínky (dále jen „DPP“) nebo pojistná smlouva v případech, kdy to občanský zákoník výslovně nezakazuje, odchylnou úpravu od některých ustanovení občanského zákoníku, platí úprava v nich uvedená. Není-li tato odchylná úprava provedena, platí ustanovení občanského zákoníku.
2. VPPM a DPP jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy. Pokud je v některém ustanovení občanského zákoníku odkaz na pojistnou smlouvu, platí úprava uvedená ve VPPM a DPP stejně, jako by to byla pojistná smlouva.
3. Tyto VPPM platí po celou dobu trvání pojištění sjednaného pojistnou smlouvou.
4. Předmětem tohoto pojištění jsou hmotné věci. Pojištění součástí a příslušenství věci blíže upřesňují DPP a pojistná smlouva.
5. Toto pojištění se sjednává jako pojištění škodové pro pojistná nebezpečí výslovně ujednaná v pojistné smlouvě, při němž pojišťovna poskytne oprávněné osobě pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává škodu - úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.
6. Pojištění může být sjednáno pouze tehdy, pokud je na něm pojistný zájem. Pojistným zájmem se rozumí oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Pojistník má pojistný zájem na vlastním majetku; dal-li pojištěný souhlas pojistníkovi k pojištění, pojistný zájem pojistníka tím byl prokázán.
7. Pojistil-li pojistník vědomě neexistující pojistný zájem, ale pojišťovna o tom nevěděla a ani nemohla vědět, je pojistná smlouva neplatná; pojišťovně však náleží odměna odpovídající pojistnému až do doby, kdy se o neplatnosti dozvěděla. Neměl-li pojistník pojistný zájem a pojišťovna o tom při uzavření pojistné smlouvy věděla nebo musela vědět, je pojistná smlouva neplatná.
Článek 2
Obecná ustanovení
1. Pro tyto VPPM se vymezují následující pojmy:
a) pojistník: fyzická nebo právnická osoba, která s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu.
b) pojištěný: fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek (věci) se pojištění vztahuje.
c) pojišťovna: pojistitel HALALI, všeobecná pojišťovna, a.s., se sídlem: Jungmannova 32/25, 115 25 Praha 1.
d) oprávněná osoba: osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění; oprávněnou osobou je pojištěný, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, nebo jiná osoba dle Čl. 6 těchto VPPM, v případě úmrtí pojištěného.
e) pověřená osoba: osoba, kterou pojištěný pověřil péčí o pojištěný majetek.
f) osoba blízká: příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní; má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.
g) společná domácnost: fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
h) pojišťovací zprostředkovatel: fyzická nebo právnická osoba, která provádí odbornou činnost směřující k uzavírání pojistných smluv a k provádění dalších činností s tím souvisejících.
i) pojistná smlouva: smlouva, ve které se pojišťovna zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojišťovně pojistné.
j) pojistka: potvrzení pojišťovny vydané pojistníkovi o uzavření pojistné smlouvy.
k) pojistná doba: doba, na kterou bylo pojištění sjednáno.
l) počátek pojištění: okamžik, kterým vzniká povinnost pojišťovny poskytnout pojistné plnění v případě pojistné události, není-li sjednána čekací doba.
m) čekací doba: doba, po kterou nevzniká pojišťovně povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi.
n) konec pojištění: okamžik skončení platnosti pojistné smlouvy.
o) výroční den: den, který se číslem dne v měsíci a pojmenováním měsíce shoduje se dnem počátku pojištění.
p) pojistné období: časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné.
q) pojistné: úplata za pojištění, kterou je povinen pojistník platit pojišťovně; běžným pojistným je pojistné stanovené za pojistné období; jednorázovým pojistným je pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno.
r) škodná událost: nahodilá událost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění.
s) pojistná událost: nahodilá událost blíže definovaná v těchto VPPM, DPP nebo pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění.
t) pojistné nebezpečí: možná příčina vzniku pojistné události.
u) pojistné riziko: míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.
v) pojistné plnění: částka, kterou je pojišťovna povinna vyplatit, nastala-li pojistná událost, vypočtená podle ustanovení těchto VPPM, DPP a ujednání v pojistné smlouvě.
w) spoluúčast: částka dohodnutá mezi pojistníkem a pojišťovnou v pojistné smlouvě; uvádí se v procentech z pojistného plnění nebo absolutní hodnotou, případně kombinací těchto veličin; spoluúčast se odečítá od pojistného plnění při každé pojistné události; pokud výše škody nepřesahuje výši sjednané spoluúčasti, pojistné plnění pojišťovna neposkytuje.
x) hrubá nedbalost: takové zanedbání nutné opatrnosti a obezřetnosti, porušení právních předpisů nebo smluvně převzatých povinností, jehož důsledkem byl vznik škody nebo zvětšení jejích následků (např. porušení protipožárních předpisů, závažné porušení technologických pravidel, činnost pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek apod.); hrubou nedbalostí je také vždy takové jednání, které bylo příčinou vzniku škodné události a pro které byla osoba uvedená v písm. a), b), d), e) a f) tohoto odstavce pravomocně odsouzena pro nedbalostní trestný čin.
y) součást věci: vše hmotné, co k věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.
z) příslušenství věci: vedlejší hmotná věc u věci hlavní náležející téže osobě, jejímž účelem je, aby se jí trvale užívalo společně s věcí hlavní v rámci jejich určení.
2. Souborem věcí se rozumí soubor jednotlivých hmotných věcí náležejících téže osobě, které k sobě patří svým charakterem, obvykle nesoucí společné označení. Ustanovení o pojistné částce, limitu pojistného plnění, pojistné hodnotě, podpojištění a přepojištění se vztahují na celý soubor věcí. Vztahuje-li se pojištění na několik souborů věcí, určí se pojistná částka nebo limit pojistného plnění na každý soubor věcí samostatně.
3. Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. Pojištění lze sjednat na pojistnou hodnotu, kterou lze vyjádřit způsobem dále stanoveným:
a) novou cenou, tj. cenou, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu. Je-li pojištěnou věcí stavba, novou cenou se rozumí cena nové stavby, kterou je třeba obvykle vynaložit k vybudování novostavby téhož druhu, rozsahu a kvality v daném místě, včetně nákladů na zpracování projektové dokumentace.
b) časovou cenou, tj. cenou, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem; opotřebením se rozumí přirozený úbytek hodnoty věci způsobený stárnutím, případně užíváním, výši opotřebení ovlivňuje také ošetřování nebo udržování věci.
c) obvyklou cenou, tj. cenou, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou reálně prodat nebo koupit. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby.
d) způsobem, který podle pojistného nebezpečí a druhu pojištěné věci stanovují doplňkové pojistné podmínky nebo způsobem ujednaným v pojistné smlouvě.
4. Poškozením věci se rozumí změna stavu věci, kterou je objektivně možno odstranit opravou, nebo taková změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, přesto však je věc použitelná k původnímu účelu.
5. Zničením věci se rozumí změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, a proto věc již nelze dále používat k původnímu účelu.
6. Krádeží vloupáním se rozumí odcizení, poškození nebo zničení pojištěné věci poté, co bylo prokazatelně překonáno ochranné zabezpečení v místě pojištění ve smyslu Čl. 3 těchto VPPM, tj. pokud pachatel:
a) vnikl do místa pojištění prokazatelně pomocí nástrojů jiných než určených k řádnému otevření; použití těchto nástrojů není prokázáno samotným zjištěním, že došlo k odcizení, poškození nebo zničení pojištěné věci.
b) vnikl do místa pojištění prokazatelně pomocí příslušného klíče, kterého se zmocnil krádeží vloupáním, loupeží nebo loupežným přepadením.
c) překonal překážku vytvořenou specifickými vlastnostmi věci (stavební otvor ve výšce min. 3 m nad okolním terénem, nadměrné rozměry pojištěné věci apod.), demontoval pojištěnou věc použitím násilí, nástroje nebo nářadí.
d) do úschovného objektu (trezoru), jehož obsah je pojištěn, se dostal nebo jej otevřel nástroji, které nejsou určeny k jeho řádnému otevírání, a zároveň se do uzamčeného místa pojištění, kde je úschovný objekt (trezor) umístěn, dostal způsobem uvedeným pod písm. a), b) nebo c) tohoto odstavce.
7. Pojištění se vztahuje pouze na věci odcizené krádeží vloupáním, jejíž spáchání bylo potvrzeno šetřením Policie ČR.
8. Odcizením věci loupeží se rozumí přivlastnění si pojištěné věci, její části nebo jejího příslušenství pachatelem tím, že se jí zmocní užitím násilí nebo pohrůžkou bezprostředního násilí proti pojištěnému, osobě blízké pojištěnému, osobě žijící s pojištěným ve společné domácnosti nebo pověřené osobě.
9. Pojištění se vztahuje pouze na věci odcizené loupeží, jejíž spáchání bylo potvrzeno šetřením Policie ČR.
10. Ztrátou věci nebo její části se rozumí stav, kdy pojištěný nezávisle na své vůli pozbyl možnost s pojištěnou věcí nebo její částí nakládat v příčinné souvislosti s tím, že v místě pojištění nastalo a na pojištěnou věc nebo její část bezprostředně působilo některé z pojistných nebezpečí sjednaných v pojistné smlouvě.
11. Vandalismem se rozumí úmyslné poškození nebo úmyslné zničení pojištěné věci jinou osobou než pojištěným, oprávněnou osobou, osobou blízkou, osobou žijící s pojištěným ve společné domácnosti nebo pověřenou osobou. Podmínkou vzniku práva na pojistné plnění je, že pachatel byl zjištěn podle pravomocného rozhodnutí, kterým bylo ukončeno trestní nebo přestupkové řízení, i když pachatel nebyl odsouzen nebo mu nebyla uložena pokuta.
12. Požárem se rozumí oheň v podobě plamene, který provází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo takové ohniště opustil a šíří se vlastní silou. Pojistnou událostí z důvodu tohoto pojistného nebezpečí je i poškození nebo zničení pojištěné věci zplodinami požáru nebo hašením nebo stržením při zdolávání požáru či při odstraňování jeho následků.
13. Škodou způsobenou kouřem se rozumí znečištění věci kouřem, který náhle unikl v důsledku nahodilé události v místě pojištění, nejedná-li se o požár.
14. Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par (velmi rychlá chemická reakce nestabilní soustavy). Za výbuch tlakové nádoby (kotle, potrubí apod.) se stlačeným plynem nebo párou se považuje roztržení jejích stěn v takovém rozsahu, že došlo k náhlému vyrovnání tlaku mezi vnějškem a vnitřkem nádoby.
15. Implozí se rozumí náhlý ničivý projev podtlakové síly spočívající v prudkém vyrovnání tlaku směrem dovnitř.
16. Přímým úderem blesku se rozumí přímý zásah blesku (atmosférického výboje) do pojištěné věci. Aby vzniklo právo na pojistné plnění, musí být místo přímého zásahu do pojištěné věci nebo místo působení blesku na pojištěnou věc spolehlivě zjištěno.
17. Přepětím se rozumí náhlé překročení obvyklé hodnoty napětí, které vzniklo indukcí v souvislosti s úderem blesku nebo prokazatelnou napěťovou špičkou v elektrorozvodné nebo komunikační síti.
18. Pádem letadla se rozumí náraz nebo zřícení letadla s posádkou, jeho částí nebo jeho nákladu. Nárazem nebo zřícením letadla s posádkou se rozumí i případy, kdy letadlo odstartovalo s posádkou, ale v důsledku události, která předcházela nárazu nebo zřícení, posádka letadlo opustila.
20. Povodní se rozumí zaplavení větších či menších územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků nebo z břehů nádrží, nebo tyto břehy a hráze protrhla, nebo byla způsobena náhlým a neočekávaným zmenšením průtočného profilu toku. Povodní se rozumí také voda natékající do budovy kanalizační sítí na principu spojených nádob s korytem řeky či vodní nádrže v blízkosti místa pojištění.
21. Záplavou se rozumí zaplavení pozemku, na kterém se nachází pojištěná věc, proudící nebo stojící vodou z jiných příčin než z důvodu povodně. Záplavou se rozumí také voda natékající do budovy kanalizační sítí na principu spojených nádob se zaplaveným pozemkem, na kterém se nachází pojištěná věc.
22. Pojistnou událostí z důvodu pojistného nebezpečí povodeň nebo záplava je takové poškození nebo zničení pojištěné věci, které bylo způsobeno:
a) přímým působením vody z povodně nebo záplavy na pojištěnou věc.
b) předměty unášenými vodou z povodně nebo záplavy.
23. Vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí 90 km/h a více. Není-li rychlost pohybu vzduchu v místě pojištění zjistitelná, poskytne pojišťovna plnění, pokud oprávněná osoba prokáže, že pohyb vzduchu v okolí místa pojištění způsobil obdobné škody na řádně udržovaných stavbách nebo shodně odolných jiných věcech, anebo že škoda při bezvadném stavu stavby nebo jiné věci mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice. Pojistnou událostí z důvodu tohoto pojistného nebezpečí je takové poškození nebo zničení pojištěné věci, které bylo způsobeno:
a) přímým působením vichřice.
b) tím, že vichřice strhla části budovy, stromy nebo jiné předměty na pojištěné stavby nebo jiné pojištěné věci.
c) v příčinné souvislosti s tím, že vichřice poškodila části staveb.
24. Pádem stromů, stožárů a jiných předmětů se rozumí pád stromů, stožárů a jiných předmětů, které nejsou předmětem pojištění nebo součástí pojištěné věci, vyvolaný zemskou gravitací.
25. Krupobitím se rozumí jev, při kterém kousky ledu různého tvaru, velikosti, hmotnosti a hustoty vytvořené v atmosféře dopadají na pojištěnou věc. Pojistnou událostí z důvodu tohoto pojistného nebezpečí, je takové poškození nebo zničení pojištěné věci, které bylo způsobeno:
a) přímým působením krupobití.
b) v příčinné souvislosti s tím, že krupobití poškodilo části budovy.
26. Sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin se rozumí sesuv půdy, zřícení skal nebo zemin vzniklé působením gravitace a vyvolané porušením dlouhodobé rovnováhy, ke které svahy zemského povrchu dospěly vývojem a pokud k nim došlo v důsledku přímého působení přírodních
a klimatických vlivů a nikoli v důsledku lidské činnosti (např. průmyslovým nebo stavebním provozem).
27. Sesouváním nebo zřícením sněhových lavin se rozumí jev, kdy masa sněhu nebo ledu se náhle po svazích uvede do pohybu a řítí se do údolí.
28. Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské kůře, které dosahují alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.
29. Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí destruktivní působení jejich nadměrné hmotnosti na střešní krytiny, nosné nebo ostatní konstrukce a poškození nebo zničení pojištěné věci v příčinné souvislosti s tím, že tíha sněhu nebo námrazy poškodila části staveb.
30. Xxxxxxx se rozumí pád sněhové nebo ledové vrstvy z přírodních svahů.
31. Vodou vytékající z vodovodních zařízení se rozumí:
a) voda unikající mimo místo určení z pevně a řádně instalovaných vodovodních potrubí, armatur a pevně a řádně připojených sanitárních zařízení nebo zařízení pro ohřev vody a z odváděcích potrubí uvnitř stavby.
b) voda, pára nebo nemrznoucí topné médium unikající z potrubí nebo zařízení teplovodního, horkovodního nebo parního vytápění uvnitř staveb.
c) voda nebo pára unikající mimo místo určení z vodovodních, teplovodních, horkovodních, parovodních nebo kanalizačních řádů nebo přípojek na ně.
d) voda vytékající z řádně připojených automatických praček, myček, zařízení na ohřev vody a podobných zařízení v důsledku závad na přívodním nebo odpadním potrubí těchto zařízení nebo závad na těchto zařízeních.
e) voda vytékající z vnitřních rozvodných systémů klimatizačních, solárních nebo sprinklerových hasicích zařízení nebo jiných hasicích zařízení, včetně zařízení na ně připojených, pouze pokud dojde k náhlému porušení jejich intergity.
Pokud je pojištěnou věcí stavba, je pojistnou událostí z příčiny pojistného nebezpečí voda vytékající z vodovodních zařízení takové poškození nebo zničení pojištěné věci, které bylo způsobeno:
f) přímým působením vody vytékající z vodovodních zařízení na pojištěnou věc.
g) tím, že voda vytékající z vodovodních zařízení podemlela její základy.
32. Poškozením skel se rozumí poškození skel událostí, která nastane nečekaně a náhle a není těmito VPPM vyloučena. Předmětem pojištění jsou:
a) skla osazená ve vnějších stavebních otvorech (např. okna, lodžie, terasy), včetně nalepených čidel systémů elektrických zabezpečovacích, resp. požárních signalizací (EZS, resp. EPS) a nalepených fólií.
b) skla osazená v pevně zabudovaných stavebních součástech a příslušenství (např. dveřní výplně, zrcadla osazená ve vestavěném nábytku, zrcadlové stěny, apod.).
33. Přetlakem nebo zamrzáním vody se rozumí poškození nebo zničení pojištěné věci přetlakem kapaliny nebo páry nebo zamrznutím vody v pojištěné věci.
34. Přiměřenými náklady na opravu věci jsou náklady na opravu věci nebo její části, které jsou bezprostředně před pojistnou událostí v místě obvyklé Přiměřenými náklady na znovupořízení věci nebo na výrobu nové věci stejného druhu, kvality a technických parametrů jsou náklady, které jsou bezprostředně před pojistnou událostí v místě obvyklé. Do přiměřených nákladů se nezahrnují příplatky vyplácené za práci přesčas, v noci, ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, expresní příplatky, letecké dodávky náhradních dílů a cestovní náhrady a náklady techniků a expertů ze zahraničí.
35. Poškozením životního prostředí či jeho složek se rozumí zamoření, kontaminace, znečištění a jiné zhoršení jakosti, bonity nebo kvality povrchových, podzemních a odpadních vod, hornin, půdy, ovzduší a živých organizmů - fauny a flóry, a a celých ekosystémů; za škodu způsobenou poškozením životního prostředí se považuje i následná škoda, která vznikla v příčinné souvislosti s poškozením životního prostředí (např. úhyn zvířat v důsledku kontaminace vod, zničení úrody plodin v důsledku kontaminace půdy, ušlý zisk apod.).
Článek 3
Místo pojištění
1. Pojištění se vztahuje na pojistné události, které nastanou na území České republiky. Pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se vztahuje na pojistné události, k nimž došlo na místě uvedeném v pojistné smlouvě jako místo pojištění. Toto omezení neplatí pro pojištěné věci, které byly přemístěny z místa pojištění na dobu nezbytně nutnou v důsledku vzniklé nebo bezprostředně hrozící pojistné události.
Článek 4
Pojistná doba, počátek a změny pojištění
1. Pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se sjednává na dobu neurčitou.
2. Pojistná smlouva musí být uzavřena písemně, není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok. Pojistnou smlouvu lze měnit dohodou smluvních stran. Dohoda musí být učiněna písemným dodatkem k pojistné smlouvě, jinak je neplatná.
3. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojistná smlouva nabývá účinnosti zaplacením prvého sjednaného běžného pojistného, nebo jednorázového pojistného; tímto okamžikem také vzniká pojištění, není-li sjednán jiný počátek pojištění.
4. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se sjednává s 10-denní čekací dobou po sjednání pojištění. Čekací dobou se rozumí doba, po kterou nevzniká pojišťovně povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi.
5. Pojišťovna vydá pojistníkovi pojistku. Dojde-li ke ztrátě, poškození nebo zničení pojistky, vydá pojišťovna na žádost a náklady pojistníka druhopis pojistky, to platí obdobně o vydání kopie smlouvy.
6. Může být pojištěn i budoucí pojistný zájem. Byla-li smlouva uzavřena se zřetelem k budoucímu zájmu, který nevznikne, není pojistník povinen platit pojistné; pojišťovna má však právo na přiměřenou odměnu.
Článek 5
Pojistné a jeho placení
1. Pojistník je povinen hradit pojišťovně dohodnuté pojistné, a to za dohodnutá pojistná období (běžné pojistné). Lze též dohodnout, že pojistné bude zaplaceno najednou za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno (jednorázové pojistné). Podkladem pro výpočet pojistného jsou pojistné částky nebo limity plnění a další skutečnosti uvedené v pojistné smlouvě.
2. Právo pojišťovny na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy, jestliže v pojistné smlouvě nebylo dohodnuto, že toto právo vznikne pojišťovně později.
3. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění.
4. Pojistné je zaplaceno dnem jeho připsání na účet pojišťovny nebo pojišťovacího zprostředkovatele (pokud je oprávněn k jeho přijetí) při bezhotovostním placení, nebo provedením platby prostřednictvím platební karty u on-line sjednané pojistné smlouvy, anebo dnem, ve kterém pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel, který je oprávněn k jeho přijetí, potvrdil příjem pojistného v hotovosti vystavením příjmového dokladu.
5. Je-li pojistník v prodlení s placením pojistného nebo pojistné není uhrazeno v dohodnuté výši, má pojišťovna právo na upomínací výlohy a úrok z prodlení.
6. Pojišťovna má právo na pojistné za dobu trvání pojištění, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Nastala-li pojistná událost, v důsledku které pojištění zaniklo, náleží pojišťovně pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala. Jednorázové pojistné náleží
v takovém případě pojišťovně za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno.
Zaniklo-li pojištění zánikem pojistného zájmu dle Čl. 6., odst. 2. těchto VPPM má pojišťovna právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděla.
7. Běžné pojistné je kalkulováno pro roční pojistné období. Při sjednání pololetního nebo čtvrtletního pojistného období může pojišťovna naúčtovat přirážku.
8. Pojišťovna je oprávněna ověřit si správnost stanovení výše pojistného. Za tím účelem je oprávněna provést prohlídku pojištěného majetku a vyžádat si od pojištěného potřebné doklady, informace a vysvětlení.
9. Změní-li se okolnosti, které byly uvedeny v pojistné smlouvě, nebo na které se pojišťovna písemně tázala, tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko. Prokáže-li pojišťovna, že by uzavřela pojistnou smlouvu za jiných podmínek, pokud by pojistníkem oznámené pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu existovalo již při uzavírání smlouvy, má právo do 1 měsíce ode dne, kdy jí změna byla oznámena, navrhnout novou výši pojistného.
10. Pojišťovna má právo v souvislosti se změnami podmínek blíže určených v DPP nebo pojistné smlouvě, rozhodných pro stanovení výše pojistného, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Pojišťovna je povinna nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před jeho splatností.
11. Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku (přepojištění), může pojišťovna i pojistník navrhnout, aby byla pojistná částka snížena při současném poměrném snížení pojistného pro další pojistné období, následující po této změně.
12. Sníží-li se podstatně pojistné riziko v pojistné době, pojišťovna sníží pojistné úměrně k snížení pojistného rizika s účinností ode dne, kdy se o tomto snížení dozvěděla.
Článek 6
Přerušení, zánik pojištění
1. Pojištění se přeruší, nebylo-li pojistné zaplaceno; doba přerušení počne uplynutím 2 měsíců ode dne splatnosti pojistného až do jeho zaplacení. Přeruší-li se pojištění během pojistné doby, netrvá za přerušení povinnost platit pojistné a nevzniká právo na plnění z událostí, které v době přerušení nastaly a byly by jinak pojistnými událostmi.
2. Zánikem pojistného zájmu za trvání pojištění, např. změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku, zanikne i pojištění, není-li sjednáno jinak.
3. Do konce pojistného období, v němž pojištěný zemřel a za něhož bylo zaplaceno pojistné, vstupuje do pojištění na jeho místo osoba jemu blízká, není-li sjednáno jinak. Zánikem pojištěné právnické osoby bez právního nástupce zanikne i pojištění, není-li sjednáno jinak.
4. Dnem pojistníkovy smrti, nebo dnem jeho zániku bez právního nástupce vstupuje do pojištění pojištěný; oznámí-li však pojišťovně v písemné formě do třiceti dnů ode dne pojistníkovy smrti, nebo ode dne jeho zániku, že na trvání pojištění nemá zájem, zaniká pojištění dnem smrti, nebo dnem zániku pojistníka. Účinky prodlení vůči pojištěnému nenastanou dříve než uplynutím patnácti dnů ode dne, kdy se pojištěný o svém vstupu do pojištění dozvěděl.
5. Xxxxxxx-li společné jmění manželů smrtí nebo prohlášením za mrtvého toho z manželů, který uzavřel smlouvu o pojištění věci, patřící do společného jmění manželů, vstupuje do pojištění na jeho místo pozůstalý manžel, je-li nadále jejím vlastníkem nebo spoluvlastníkem. To platí i o pojištění souboru věcí a obvyklého vybavení rodinné domácnosti.
6. Zaniklo-li společné jmění manželů rozvodem, pojištění zaniká uplynutím 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
7. Zaniklo-li společné jmění manželů jinak, než je uvedeno v odst. 4. a 5. tohoto článku, pojištění nezaniká, jestliže oba manželé nadále tvoří společnou domácnost.
8. Došlo-li ke změně podílového spoluvlastnictví:
a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého podílníka, vstupují do pojištění na jeho místo osoba jemu blízká a zbylí podílníci, jsou-li nadále spoluvlastníky věci, a to do konce pojistného období, za něž bylo zaplaceno pojistné.
b) v důsledku změny v počtu či osobách podílníků uvedených v pojistné smlouvě, pojištění zaniká dnem první změny.
9. Je-li pojištěn soubor věcí tvořící zařízení domácnosti, zaniká pojištění věcí toho, kdo přestal být členem společné domácnosti.
10. Vyžaduje-li se při sjednávání pojištění souhlas pojištěného, popřípadě jeho zákonného zástupce, a neprokáže-li pojistník souhlas v ujednané době, jinak do 3 měsíců ode dne uzavření smlouvy, zaniká pojištění uplynutím této doby.
11. Pojištění zaniká dnem zániku pojistného nebezpečí, nebo zániku pojištěného majetku, není-li sjednáno jinak.
12. Pojištění zaniká uplynutím pojistné doby - pojištění sjednaná na dobu určitou končí ve 24 hod. dne sjednaného jako konec pojištění.
13. Pojišťovna a pojistník se mohou na zániku pojištění dohodnout. Dohoda musí být uzavřena formou písemného dodatku smlouvy, jinak je neplatná. V dohodě musí být dohodnut způsob vzájemného vyrovnání závazků; není-li ujednán okamžik zániku pojištění, platí, že pojištění zaniklo dnem, kdy dohoda nabyla účinnosti.
14. Xxxxxxx-li pojišťovna pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, a nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání 1 měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
15. Pojištění zaniká výpovědí:
- Pojišťovna nebo pojistník mohou pojištění vypovědět s 8-denní výpovědní dobou do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy.
- Je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojišťovny nebo pojistníka ke konci pojistného období; je-li však výpověď doručena druhé straně později než 6 týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období.
- Pojišťovna nebo pojistník mohou pojištění vypovědět s měsíční výpovědní dobou do 3 měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události.
- Není-li pojistníkem návrh pojišťovny na novou výši pojistného dle Čl. 5, odst. 9. těchto VPPM přijat nebo nově určené pojistné zaplaceno
v ujednané době, jinak do 1 měsíce ode dne doručení návrhu, má pojišťovna právo do 2 měsíců ode dne, kdy obdržela nesouhlas s návrhem, pojištění vypovědět s 8-denní výpovědní dobou, upozornila-li v návrhu na možnost výpovědi.
- Prokáže-li pojišťovna, že by vzhledem k podmínkám platným v době uzavření pojistné smlouvy takovou smlouvu neuzavřela, existovalo-li by pojistníkem oznámené pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu již při uzavírání smlouvy, má právo do 1 měsíce ode dne, kdy jí změna byla oznámena, pojištění vypovědět s 8-denní výpovědní dobou.
- Poruší-li pojistník nebo pojištěný povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika, má pojišťovna právo do 2 měsíců ode dne, kdy se o zvýšení pojistného rizika dozvěděla, pojištění vypovědět bez výpovědní doby. Vypoví-li pojišťovna pojištění, náleží jí pojistné až do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo; jednorázové pojistné náleží pojišťovně v tomto případě celé.
- Pojistník může pojištění vypovědět s 8-denní výpovědní dobou do 2 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že pojišťovna použila při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění hledisko zakázané dle Čl. 10, odst. 3. těchto VPPM.
- Pojistník může pojištění vypovědět s 8-denní výpovědní dobou do 1 měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo o přeměně pojišťovny.
- Pojistník může pojištění vypovědět s 8-denní výpovědní dobou do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení, že pojišťovně bylo odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti.
16. Pojištění zaniká odstoupením od pojistné smlouvy:
- Porušil-li pojistník nebo pojištěný svou povinnost dle Čl. 10, odst. 1., písm. a) těchto VPPM, má pojišťovna právo od pojistné smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřela. Toto právo může pojišťovna uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistila, nebo musela zjistit, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy.
- Porušila-li pojišťovna svou povinnost dle Čl. 10, odst. 2. těchto VPPM, má pojistník právo od pojistné smlouvy odstoupit. Toto právo může pojistník uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, nebo musel zjistit, jinak právo zanikne.
- Byla-li pojistná smlouva uzavřena formou obchodu na dálku, má pojistník právo bez udání důvodů odstoupit od pojistné smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření pojistné smlouvy.
Odstoupením od pojistné smlouvy se závazek zrušuje od počátku.
Odstoupí-li pojistník od pojistné smlouvy, nahradí mu pojišťovna bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se odstoupení stane účinným, zaplacené pojistné snížené o to, co již případně z pojištění plnila; odstoupila-li od pojistné smlouvy pojišťovna, má právo započíst si i náklady spojené se vznikem a správou pojištění (s výjimkou pojistné smlouvy uzavřené formou obchodu na dálku). Odstoupí- li pojišťovna od pojistné smlouvy a získal-li již pojistník, pojištěný nebo jiná osoba pojistné plnění, nahradí v téže lhůtě pojišťovně to, co ze zaplaceného pojistného plnění přesahuje zaplacené pojistné.
17. Pojištění zaniká odmítnutím pojistného plnění dle Čl. 8, odst. 6. těchto VPPM - pojištění zanikne dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění.
18. Pojištění zaniká nepřijetím návrhu na úpravu pojistného dle Čl. 5, odst. 10. těchto VPPM - v případě, že pojistník s touto úpravou nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit písemně do 1 měsíce ode dne, kdy se o ní dozvěděl. V tomto případě pak pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno, nebylo-li dohodnuto jinak. Pojišťovna je povinna ve sdělení o nově stanovené výši pojistného pojistníka na tento následek upozornit.
19. Pojištění zaniká nepřijetím návrhu na snížení pojistné částky dle Čl. 5, odst. 11. těchto VPPM - nepřijme-li druhá strana návrh do 1 měsíce ode dne, kdy jej obdržela, pojištění zaniká.
Článek 7
Pojistná událost
1. Pojistnou událostí je vznik škody na pojištěném majetku vyvolané sjednaným pojistným nebezpečím, se kterou je podle těchto VPPM, DPP a pojistné smlouvy, spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění.
2. Pojišťovna je povinna poskytnout pojistné plnění v rozsahu a za podmínek stanovených v těchto VPPM a DPP a ujednaných v pojistné smlouvě, jestliže pojistná událost nastane v době trvání pojištění.
3. Pojišťovna poskytne pojistné plnění v rámci celkové horní hranice pojistného plnění také tehdy, byl-li pojištěný majetek poškozen, zničen nebo ztracen v příčinné souvislosti s pojistnou událostí.
Článek 8
Plnění pojišťovny
1. Vzniklo-li pojištěnému (resp. jiné oprávněné osobě) právo na pojistné plnění, je pojišťovna povinna vyplatit mu v penězích částku, vypočtenou podle ustanovení těchto VPPM, DPP a ujednání v pojistné smlouvě.
2. Pojistné plnění je splatné do 15 dnů ode dne skončení šetření pojistné události, nutného ke zjištění rozsahu povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění. Nemůže-li být šetření skončeno do 3 měsíců ode dne oznámení škodné události, pojišťovna sdělí oznamovateli, proč nelze šetření ukončit. Pojišťovna může na žádost osoby, která uplatňuje právo na pojistné plnění, poskytnout přiměřenou zálohu.
3. Pojistné plnění je pojišťovna oprávněna snížit dle ustanovení občanského zákoníku, a to zejména:
a) bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné; pojišťovna má právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržela, k pojistnému, které měla obdržet,
b) poruší-li pojistník nebo pojištěný povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika a nastala-li po této změně pojistná událost; pojišťovna má právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký je poměr pojistného, které obdržela, k pojistnému, které by měla obdržet, kdyby se byla o zvýšení pojistného rizika z oznámení včas dozvěděla.
c) mělo-li porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osoby stanovené právními předpisy nebo těmito VPPM podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění; pojišťovna má právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah její povinnosti plnit.
d) je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku (podpojištění); pojišťovna sníží pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku.
4. Obsahuje-li oznámení škodné události vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojišťovna právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž jí byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny.
5. Vyvolá-li pojistník, pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje na pojistné plnění právo, náklady šetření nebo jejich zvýšení porušením povinnosti, má pojišťovna vůči němu právo na přiměřenou náhradu.
6. Pojišťovna může plnění z pojistné smlouvy odmítnout, byla-li příčinou pojistné události skutečnost, o které se dozvěděla až po vzniku pojistné události, a kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohla zjistit v důsledku úmyslného nebo z nedbalosti zaviněného porušení povinnosti pravdivě a úplně zodpovědět písemné dotazy pojišťovny týkající se sjednávaného pojištění, a pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřela, nebo by ji uzavřela za jiných podmínek.
7. U práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za 1 rok od pojistné události. Promlčecí lhůta trvá 3 roky.
8. Pojistník na vlastní odpovědnost stanovuje v pojistné smlouvě horní hranici pojistného plnění.
9. Pojišťovna poskytne pojistné plnění z jedné pojistné události maximálně do výše horní hranice pojistného plnění. Horní hranice je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.
10. Všechny pojistné události vzniklé z jediné příčiny se považují za jednu pojistnou událost. Za jednu pojistnou událost se dále považují všechny pojistné události vzniklé z více příčin stejného druhu, pokud mezi nimi existuje místní, časová nebo jiná přímá souvislost.
11. Pojišťovna má právo odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění.
12. Pojišťovna může rozhodnout o poskytnutí naturálního plnění opravou nebo výměnou věci. Pokud pojišťovna rozhodla o tom, že poskytne naturální plnění, a oprávněná osoba přesto provedla opravu nebo výměnu věci jiným způsobem než bylo dohodnuto, je pojišťovna povinna plnit jen ve výši, kterou by plnila, kdyby oprávněná osoba postupovala podle jejích pokynů.
13. Zbytky poškozených nebo zničených věcí zůstávají ve vlastnictví pojištěného, resp. oprávněné osoby.
14. Na pojišťovnu nepřechází vlastnictví nalezeného pojištěného majetku, za který v důsledku vzniku pojistné události pojišťovna poskytla pojistné plnění. Oprávněná osoba je povinna vrátit pojišťovně toto pojistné plnění. Pokud byl předmět poškozen, může si odečíst náklady účelně vynaložené na odstranění závad vzniklých v době, kdy byla zbavena možnosti s majetkem nakládat, případně je povinna vrátit hodnotu zbytků, pokud byl předmět zničen.
15. Není-li v DPP nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, oprávněná osoba se podílí na úhradě vzniklé škody z každé pojistné události částkou sjednanou v pojistné smlouvě jako spoluúčast. Pokud výše škody nepřesahuje výši sjednané spoluúčasti, pojistné plnění pojišťovna neposkytuje.
Článek 9
Zvláštní případy plnění
1. Pojišťovna nad stanovenou pojistnou částku nebo limit pojistného plnění nahradí účelně a přiměřeně vynaložené zachraňovací náklady. Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady na:
a) odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události.
b) zmírnění následků již nastalé pojistné události.
c) odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů.
2. Právo na úhradu zachraňovacích nákladů a na náhradu škody, kterou utrpěl v souvislosti s činností uvedenou v odst. 1. tohoto článku, má pojistník, pojištěný, nebo jiná osoba, která tyto náklady vynaložila nad rámec povinností stanovených zvláštním právním předpisem (např. zákon o integrovaném záchranném systému).
3. Pojišťovna je povinna nahradit v plné výši náklady vynaložené na její písemný pokyn.
4. Pojišťovna uhradí zachraňovací náklady podle odst. 1. tohoto článku maximálně do výše 2 % horní hranice pojistného plnění z jedné pojistné události sjednané v pojistné smlouvě, přičemž náklady vynaložené na záchranu života nebo zdraví osob uhradí pojišťovna do výše 30 % horní hranice pojistného plnění z jedné pojistné události sjednané v pojistné smlouvě.
5. Pojišťovna není povinna uhradit náklady uvedené v odst. 1. tohoto článku vynaložené Policií ČR, Hasičským záchranným sborem nebo jinými subjekty, které jsou povinny tyto náklady vynaložit ve veřejném zájmu na základě zvláštních právních předpisů (např. zákon o integrovaném záchranném systému).
6. Pojišťovna nehradí náklady vynaložené na obvyklou údržbu nebo ošetřování věci nebo na plnění zákonné povinnosti předcházet škodám.
Článek 10
Povinnosti účastníků pojištění
1. Povinností pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osoby je zejména:
a) zodpovědět při uzavírání pojistné smlouvy písemné dotazy pojišťovny a údaje v pojistné smlouvě pravdivě a úplně, nesmí zatajit nic podstatného.
b) oznámit pojišťovně bez zbytečného odkladu zvýšení pojistného rizika a všechny změny, které během trvání pojištění nastanou ve skutečnostech, na něž byl písemně tázán při sjednání pojištění, to platí i v případě, že jde o změnu pojistné smlouvy.
c) oznámit pojišťovně, že uzavřel pro pojištěné věci další pojištění proti témuž pojistnému nebezpečí; přitom je povinen sdělit jméno pojišťovny a výši pojistné částky.
d) řádně se starat o pojištěné věci, zejména je udržovat v dobrém technickém stavu.
e) pojištěné věci používat pouze k výrobcem stanovenému účelu.
f) neučinit nic, co zvyšuje pojistné riziko, ani to třetí osobě dovolit; nestrpět porušování povinností jemu uložených právními předpisy nebo těmito VPPM ze strany třetích osob (za třetí osoby se pro tento účel považují i osoby blízké pojištěnému, osoby žijící s ním ve společné domácnosti, pověřené osoby a pojistník).
g) oznámit policejním (bezpečnostním) orgánům škodnou událost, která vznikla za okolností, vzbuzujících podezření z trestného činu nebo pokusu o něj, byla-li způsobena škoda větší než 1000 Kč, zejména uvést údaje o všech věcech, které byly odcizeny nebo pachatelem při činu poškozeny nebo zničeny.
h) postupovat po škodné události tak, aby se její rozsah nebo následky nezvětšovaly.
i) bez zbytečného odkladu, maximálně však do 30 dnů od okamžiku zjištění škodné události, tuto písemně pojišťovně oznámit, dát o ní pravdivé a úplné vysvětlení a uvést, zda mu vzniklo právo na plnění z téže události i z jiných pojištění, a zda vzniklo právo třetích osob.
j) podat pojišťovně důkaz o vzniku a rozsahu škodné události.
k) bez zbytečného odkladu poskytnout pojišťovně pravdivá a úplná vysvětlení o příčinách vzniku a rozsahu škody, vyčíslit nároky na plnění, předložit doklady, které jsou potřebné ke zjištění okolností rozhodných pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výše, předložit pojišťovně seznam všech poškozených, zničených, odcizených nebo ztracených věcí s uvedením roku pořízení a ceny, za kterou byla věc pořízena a umožnit pojišťovně pořídit si kopie těchto dokladů a dále umožnit pojišťovně provést šetření, kterých je k tomu třeba.
l) vyčkat s opravou věci, poškozené škodnou událostí, nebo s odstraňováním zbytků věci na souhlas pojišťovny, pokud nebylo nutné
z bezpečnostních, hygienických nebo jiných vážných důvodů začít s opravou nebo odstraňováním zbytků dříve, přičemž je povinen zajistit průkaznost vzniku a výše škody i průkaznost existence uvedených důvodů.
m) zabezpečit vůči jinému právo na náhradu škody, způsobené škodnou událostí, nebo jiné obdobné právo, zejména podat reklamaci, je-li k tomu pojištěný v důsledku škodné události oprávněn.
n) oznámit pojišťovně bez zbytečného odkladu po oznámení škodné události nebo po výplatě plnění, že se našla ztracená nebo odcizená věc, které se pojistná událost týká, a vrátit pojišťovně poskytnuté pojistné plnění snížené o náklady potřebné na opravu, pokud byl předmět poškozen, případně vrátit hodnotu zbytků, pokud byl předmět zničen, nejméně však to, co schválí pojišťovna jako prodejní cenu věci.
o) při pojistné události i kdykoliv po ní zabránit bezdůvodnému obohacení se, např. přijetím dalších plnění nebo umožněním jeho poskytnutí jinému.
2. Pojišťovna je povinna zodpovědět při uzavírání nebo změně pojistné smlouvy písemné dotazy zájemce o pojištění nebo pojistníka pravdivě a úplně. Musí-li si pojišťovna být při uzavírání smlouvy vědoma nesrovnalostí mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky, upozorní ho na ně.
3. Pojišťovna nesmí pro určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění použít jako hledisko národnost, rasový nebo etnický původ, těhotenství nebo mateřství, nebo jiné hledisko odporující zásadě rovného zacházení.
4. Pojišťovna je povinna po oznámení škodné události, se kterou je spojen požadavek na plnění z pojištění, bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit.
5. Účastníci pojištění jsou povinni plnit i další povinnosti vyplývající z občanského zákoníku, doplňkových pojistných podmínek nebo pojistné smlouvy.
Článek 11
Komunikace a doručování
1. Písemnosti týkající se pojištění jsou doručovány:
a) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb s poštovní licencí podle zvláštního zákona na poslední známou adresu účastníka pojištění, jemuž jsou určeny, nebo
b) osobně zaměstnancem nebo pověřenou osobou odesílatele, nebo
c) elektronicky, dle odst. 6. a 7. tohoto článku.
2. Má se za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.
3. Pokud nebude adresát zastižen, doručovatel uloží písemnost pojišťovny v místně příslušné provozovně provozovatele poštovních služeb. Pokud si adresát písemnost nevyzvedne do 15 dnů ode dne jejího uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
4. Pokud písemnost adresát odmítne, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy její přijetí bylo adresátem odmítnuto.
5. Pokud se adresát v místě doručení nezdržuje, aniž o tom informoval pojišťovnu, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy byla zásilka pojišťovně vrácena jako nedoručitelná.
6. V souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku veškerá písemná právní jednání, týkající se pojištění, mohou být učiněna také elektronickými prostředky.
7. Právní jednání pojišťovny adresované účastníkům pojištění a učiněné elektronickou poštou se považují za doručené okamžikem, kdy byly doručeny:
a) na e-mailovou adresu účastníka pojištění uvedenou v pojistné smlouvě,
b) na e-mailovou adresu účastníka pojištění sdělenou prokazatelně pojišťovně kdykoliv v době trvání pojištění.
8. Pojistník předáním elektronického kontaktu dává pojišťovně, v souladu s ustanovením § 7, odst. 2. zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, výslovný souhlas k využití podrobností jeho elektronického kontaktu (v rozsahu podle odst. 7., písm. a) a b) tohoto článku) za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky, přičemž má právo tento souhlas kdykoliv odvolat.
Článek 12
Obecné výluky z pojištění
1. Pojištění se nevztahuje na nehmotné věci.
2. Z pojištění nevzniká právo na plnění za nepřímé škody všeho druhu (např. ušlého výdělku, ušlého zisku, nemožnosti používat pojištěnou věc) a za vedlejší výlohy (např. expresní příplatky jakéhokoli druhu, náklady právního zastoupení, náklady na užívání náhradní věci apod.).
3. Pojištění se nevztahuje na škody, bez ohledu na spolupůsobící příčiny, přímo či nepřímo způsobené nebo zvýšené:
a) pojistníkem, pojištěným, oprávněnou osobou, pověřenou osobou, jim osobou blízkou, nebo osobou žijící s těmito osobami ve společné domácnosti, či jinou osobou jednající na podnět výše uvedených osob nebo jednáním, o kterém tyto osoby věděly.
b) právnickou osobou, jíž je pojištěný společníkem nebo členem, nebo společníky či členy této právnické osoby, nebo jejich osobami blízkými, či jinou osobou jednající na podnět výše uvedených osob nebo jednáním, o kterém tyto osoby věděly.
c) jadernou reakcí, jaderným zářením či radioaktivní kontaminací, jiným zářením všeho druhu, emanací, exhalací, emisí, azbestem, formaldehydem či jinými nebezpečnými látkami.
d) poškozením životního prostředí či jeho složek.
e) válečnými událostmi, vzpourou, povstáním nebo jinými hromadnými násilnými nepokoji, stávkami, výlukami, teroristickými akty (tj. násilnými jednáními motivovanými politicky, sociálně, ideologicky nebo nábožensky) nebo zásahem státní nebo úřední moci.
f) vadou, kterou měla pojištěná věc již v době uzavření pojištění, a která měla či mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému bez ohledu na to, zda byla známa pojišťovně.
g) poškozením nebo zničením pojištěné věci plísní, vlhkostí, dřevokazným hmyzem nebo houbou, jiným mechanickým nebo chemickým poškozením konstrukce věci, narušující její pevnost nebo vzhled z doby před pojistnou událostí.
h) v důsledku zchátralých, shnilých nebo jinak poškozených střešních a ostatních konstrukcí.
i) v souvislosti s tím, že budova byla bez oken, dveří či s odstraněnou, neúplnou nebo provizorně provedenou střešní krytinou (fólie, lepenka apod.) nebo v souvislosti s tím, že na pojištěné budově byly prováděny stavební práce.
j) vniknutím deště, krup, sněhu nebo nečistot nezavřenými okny nebo jinými otvory, pokud tyto otvory nevznikly působením vichřice nebo krupobití.
4. Není-li v DPP nebo pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na škody vzniklé nebo způsobené:
a) v důsledku lidské činnosti (průmyslovými provozy, důlní činností – např. výbuchem, provozováním dopravy – např. otřesy, stavebním provozem apod.).
b) korozí, erozí, oxidací, opotřebením, vadami projektu, nedodržením technologických postupů výstavby nebo montáže nebo nesprávnou údržbou.
c) přemísťováním, demontáží, montáží a při opravě pojištěných věcí.
d) působením rozpínavosti ledu nebo prosakováním tajícího sněhu nebo ledu, nejsou-li způsobeny v příčinné souvislosti s pojistným nebezpečím, pro případ jehož negativního působení je pojištění sjednáno.
e) prasklinou nebo trhlinou na pojištěné stavbě nebo spočívající v prasklině nebo trhlině na pojištěné stavbě, nejsou-li způsobeny v příčinné souvislosti s pojistným nebezpečím, pro případ jehož negativního působení je pojištění sjednáno.
f) ožehnutím vzniklým jinak než požárem, výbuchem nebo úderem blesku.
g) vystavením užitkovému ohni nebo teplu.
h) kouřem v důsledku požáru nebo výbuchu mimo místo pojištění, pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
i) na elektrickém zařízení, které byly zapříčiněny zkratem nebo přepětím, k němuž nedošlo v důsledku požáru, výbuchu nebo přímého úderu blesku.
j) vodou z otevřených kohoutů.
k) v důsledku zamrznutí dešťových svodů.
l) vodou v důsledku chybné funkce sprinklerového hasicího zařízení.
m) v souvislosti se změnou únosnosti základové půdy a procesy spojenými s konsolidací základových poměrů stavby a s objemovými změnami základové půdy.
5. Není-li v DPP nebo pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na poškození nebo zničení přetlakem nebo zamrzáním vody:
a) bazénů a nádrží včetně jejich součástí a příslušenství (např. zařízení pro čištění a úpravu vody apod.).
b) kotlů ústředního nebo etážového topení a bojlerů.
c) topných systémů a vodovodních zařízení.
d) technických zařízení budov nebo jiných staveb (například části systémů tepelných čerpadel, solárních systémů apod.).
e) ostatních pojištěných věcí, jestliže spolupůsobící příčinou škody byla koroze nebo jejich opotřebení.
6. Pojištění se nevztahuje na úhradu hodnoty vlastní ztracené vody z vodovodů nebo studní, plynu a ostatních energií.
7. Pojištění skel se u škod vzniklých z jiné příčiny než pojištěným nebezpečím, není-li v DPP nebo pojistné smlouvě ujednáno jinak, nevztahuje na škody vzniklé:
a) rozbitím pevně zabudovaného (osazeného) zasklení vnitřních stavebních součástí (dveřní výplně, skleněné a zrcadlové stěny apod.), skleněných věcí movitých a jejich částí (nábytkové vitríny, zrcadla, osvětlovací tělesa, žárovky, zářivky apod.) a předmětů umístěných vně budovy (vnější osvětlení, reklamní tabule apod.)
b) v objektech ve výstavbě nebo při jejich rekonstrukci, při dopravě skel, při zasklívání a demontáži.
c) z důvodu vystavení skel sálavému teplu nebo přímému ohni (např. při odstraňování starých nátěrů).
d) na rámech a osazeních.
e) poškrábáním.
f) následkem rozbití pojištěného skla.
8. Pojištění proti povodni a záplavě, není-li v DPP nebo pojistné smlouvě ujednáno jinak, se nevztahuje na škody způsobené:
a) v záplavových územích, tj. v oblastech, které jsou zaplavovány povodněmi s periodicitou 100 let (nebo nižší), resp. záplavových územích stanovených (nebo navržených) územním plánem obce, správcem vodního toku, vodoprávním úřadem apod..
b) pronikáním a zvýšením hladiny podzemní vody, nejedná-li se o vodu natékající do budovy kanalizační sítí na principu spojených nádob s korytem řeky či vodní nádrže v blízkosti místa pojištění nebo se zaplaveným pozemkem, na kterém se nachází pojištěná věc.
c) přímým vniknutím atmosférických srážek do budovy.
d) pronikáním nebo průsakem vody porušením integrity vodorovných konstrukčních prvků stavby.
9. Za krádež vloupáním se nepovažuje odcizení, poškození nebo zničení pojištěné věci v případech, kdy ke vniknutí do uzamčeného místa pojištění došlo nezjištěným způsobem.
10. Za požár se nepovažuje žhnutí a doutnání s omezeným přístupem kyslíku ani působení užitkového ohně a jeho tepla. Požárem dále není působení tepla při zkratu v elektrickém vedení (zařízení), pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil.
11. Za výbuch se nepovažuje prudké vyrovnání podtlaku (imploze) ani aerodynamický třesk způsobený provozem letadla. Pro účely těchto VPPM výbuchem není reakce ve spalovacím prostoru motorů, v hlavních střelných zbraní ani v jiných zařízeních, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá.
12. Za přímý úder blesku se nepovažuje poškození nebo zničení elektrických a elektronických přístrojů, spotřebičů, elektrických strojů a motorů, elektronických prvků a elektrotechnických součástek a podobných pojištěných věcí nebo jejich součástí přepětím nebo indukcí, která nastala v souvislosti s úderem blesku.
13. U pojistného nebezpečí Náraz vozidla se pojištění nevztahuje na škody na vozidlech samotných a na jejich nákladu.
14. U pojistného nebezpečí Sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin se pojištění nevztahuje na poškození nebo zničení pojištěné věci, jestliže škoda nastala přímo nebo nepřímo v důsledku objemových změn základové půdy.
15. Za Vodu vytékající z vodovodních zařízení se nepovažuje:
a) voda unikající z dešťových svodů jakéhokoliv druhu.
b) voda vystupující z odpadních potrubí a kanalizace v důsledku zvýšené hladiny spodní vody, záplav, povodní a nahromaděných vod z dešťových srážek.
c) voda unikající při mytí a sprchování a tzv. vysrážená (zkondenzovaná) voda.
d) vodní pára a stříkající voda ze zařízení pro čištění nebo voda stříkající z kropicích, mycích, zavlažovacích a obdobných zařízení.
e) únik kapalin, jako jsou solanky, oleje, chladicí prostředky a jim podobné kapaliny.
Článek 13
Soudní příslušnost, další ustanovení
1. Všechny platby činěné v souvislosti s pojištěním pojistníkem nebo pojišťovnou, a také sjednané pojistné částky, limity pojistného plnění a pojistné budou v české měně, pokud v pojistné smlouvě není dohodnuto jinak.
2. Pojištění sjednané na základě pojistné smlouvy, jejíž součástí jsou tyto VPPM a DPP, se řídí právním řádem České republiky a pro řešení sporů vzniklých při tomto pojištění jsou příslušné soudy České republiky.
3. V případě vzniku pojistné události s výší škody 1 milion Kč a více, kdy oprávněná osoba vznese vůči pojišťovně písemnou námitku proti rozsahu a výši pojistného plnění, vypracuje odborný posudek pojišťovnou určený expert. Nebude-li oprávněná osoba souhlasit s jeho stanoviskem, bude vyžádán posudek soudního znalce, na kterém se obě strany dohodnou. Náklady na činnost soudního znalce hradí obě strany rovným dílem. Rozhodnutí tohoto soudního znalce je pro obě strany konečné.
4. Pojišťovna i pojištěný jsou povinni předložit expertovi nebo soudnímu znalci potřebné doklady, které si vyžádá, jakož i umožnit mu provést šetření o příčinách vzniku škody včetně prohlídky pojištěného majetku.
Článek 14
Účinnost
1. Všeobecné pojistné podmínky pojištění majetku VPPM 2014 nabývají účinnosti dne 1. 1. 2014.