PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH ZÁKONŮ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

V.

PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH ZÁKONŮ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

ČÁST PRVNÍ

Platné znění zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), ve znění zákona č. 35/2019 Sb. a zákona č. 384/2022 Sb., s vyznačením navrhovaných změn

ČÁST PRVNÍ

ZAHRANIČNÍ SLUŽBA

HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ‌

§ 1

Předmět úpravy a rozsah působnosti

(1) Tento zákon upravuje

a) zásady a způsob výkonu zahraniční služby,

b) postavení, zřizování a rušení zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí (dále jen

„zastupitelský úřad“) a jejich činnost,

c) udělování a odnímání souhlasu se zřízením diplomatických misí a konzulárních úřadů cizích států a úřadoven mezinárodních organizací nebo institucí v České republice (dále jen „cizí zastupitelský úřad“) a dalších subjektů,

c) d) výkon konzulární služby,

d) e) služební a pracovněprávní vztahy v souvislosti s výkonem zahraniční služby,

e f) přiznávání a propůjčování, propůjčování, zánik a odebírání diplomatických a konzulárních hodností.

(2) Tento zákon zapracovává příslušný předpis příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podmínky poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům jiných členských států Evropské unie (dále jen „nezastoupený občan“).

1) Směrnice Rady (EU) č. 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích a o zrušení rozhodnutí 95/553/ES.

Směrnice Rady (EU) 2019/997 ze dne 18. června 2019, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU

a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP.

§ 2

Vymezení základních pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zahraniční službou činnost zaměřená na navazování, udržování a rozvíjení vztahů s cizími státy a ostatními subjekty mezinárodního práva, jakož i ochrana zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí, vykonávaná v Ministerstvu zahraničních věcí (dále jen

„ministerstvo“),

b) službou v zahraničí zahraniční služba vykonávaná diplomatickým nebo administrativním pracovníkem na služebním působišti v zahraničí,

c) službou v ústředí zahraniční služba vykonávaná diplomatickým pracovníkem na

služebním působišti v České republice,

d) konzulární službou zahraniční služba, jejímž předmětem jsou činnosti podle hlavy IV V,

e) prací v zahraničí práce vykonávaná technickým nebo administrativním pracovníkem

s pravidelným pracovištěm v zahraničí,

f) prací v ústředí práce vykonávaná technickým nebo administrativním pracovníkem

s pravidelným pracovištěm v České republice,

g) diplomatickým pracovníkem státní zaměstnanec ve služebním poměru nebo ve výjimečných případech zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající zahraniční službu s výjimkou činností podle písm. h), zařazený na místo označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako diplomatické místo,

h) administrativním pracovníkem státní zaměstnanec ve služebním poměru nebo zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající zahraniční službu v oblasti administrativních činností, zařazený na místo označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako administrativní místo,

i) konzulárním úředníkem diplomatický nebo administrativní pracovník vykonávající

činnosti podle hlavy IV V,

j) honorárním konzulárním úředníkem fyzická osoba, která není ve služebním, pracovním ani jiném obdobném poměru k ministerstvu, pověřená výkonem některých konzulárních činností podle hlavy IV V,

k) technickým pracovníkem zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající pomocné, servisní nebo manuální práce související se zahraniční službou, zařazený na místo označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako technické místo,

l) členem rodiny diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka jeho manžel, partner podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen „partner“), vlastní dítě, osvojenec, dítě svěřené státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník a pěstoun; jiná osoba je postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že žije se státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v domácnosti.

§ 3

Zásady výkonu zahraniční služby

(1) Zahraniční služba je vykonávána zejména v souladu se zásadami

a) věrnosti České republice,

b) profesionality,

c) dodržování závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva a práva Evropské unie.

(2) Při zajišťování výkonu zahraniční služby státní tajemník ministerstva dbá na dodržování kariérního systému zahraniční služby a střídání výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí.

HLAVA II

POSTAVENÍ, ZŘIZOVÁNÍ A RUŠENÍ ZASTUPITELSKÉHO ÚŘADU

§ 4

Zastupitelský úřad

(1) Zastupitelský úřad je organizační útvar ministerstva2) zřízený za účelem plnění úkolů

služby v zahraničí.

(2) Zastupitelskými úřady jsou

a) velvyslanectví,

b) stálá mise při mezinárodní organizaci (dále jen „stálá mise“),

c) konzulární úřad,

d) zvláštní mise,

e) styčný úřad nebo kancelář.

(3) Zastupitelské úřady zřizuje a ruší ministr zahraničních věcí České republiky (dále jen

„ministr“) po projednání se státním tajemníkem ministerstva. Před zřízením nebo zrušením zastupitelského úřadu podle odstavce 2 písm. a), b) a e) informuje ministr vládu České republiky (dále jen „vláda“).

(4) Zřizuje-li ministr zastupitelský úřad, stanoví rozsah jeho činnosti, včetně toho, zda bude tuto činnost vykonávat pro více států, popřípadě též vymezí rozsah výkonu činností podle hlav III a IV IV a V.

(5) Ruší-li ministr zastupitelský úřad, stanoví, který zastupitelský úřad nebo úřady budou vykonávat činnost rušeného zastupitelského úřadu, popřípadě v jakém rozsahu bude tento zastupitelský úřad nebo úřady vykonávat činnosti podle hlav III a IV IV a V dosud vykonávané rušeným zastupitelským úřadem.

(6) Ministr může rovněž stanovit změnu v rozsahu činnosti zastupitelského úřadu.

§ 5

Velvyslanectví

2) § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu.

Velvyslanectví plní pro stát ve vztahu ke státu, ve kterém je zřízeno, případně i pro další státy ve vztahu k dalším státům (dále jen „přijímající stát“), funkce diplomatické mise podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána3), zejména

a) zastupuje Českou republiku v přijímajícím státě,

b) prosazuje a chrání zájmy České republiky a jejích občanů v přijímajícím státě,

c) vede jednání s vládou přijímajícího státu,

d) zjišťuje a informuje příslušné státní orgány České republiky o situaci a podmínkách v přijímajícím státě, včetně otázek týkajících se záležitostí Evropské unie,

d) zjišťuje situaci a podmínky v přijímajícím státě, včetně otázek týkajících se záležitostí

Evropské unie, a informuje o nich příslušné státní orgány České republiky,

e) prosazuje cíle zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky,

f) podporuje vztahy mezi Českou republikou a přijímajícím státem a rozvoj hospodářských,

kulturních, vědeckých a jiných styků,

g) v případě uvedeném v § 10 odst. 2 plní též funkce stálé mise.

§ 6

Stálá mise

(1) Stálá mise plní ve vztahu k mezinárodní organizaci, při které je zřízena, funkce

diplomatické mise, zejména

a) zastupuje Českou republiku v mezinárodní organizaci,

b) prosazuje a chrání zájmy České republiky v mezinárodní organizaci,

c) vede jednání s orgány a představiteli mezinárodní organizace,

d) vede jednání s představiteli členských států, kteří zastupují jednotlivé členské státy

v mezinárodní organizaci,

e) informuje příslušné státní orgány České republiky o činnosti a situaci v mezinárodní organizaci,

e) zjišťuje situaci v mezinárodní organizaci, sleduje její činnost a informuje o nich

příslušné státní orgány České republiky,

f) podporuje vztahy a rozvoj styků mezi Českou republikou a mezinárodní organizací.

(2) Stálá mise zastupuje Českou republiku a prosazuje její zájmy v aktivitách bezprostředně souvisejících s členstvím v mezinárodní organizaci, které se konají mimo rámec mezinárodní organizace, a informuje o těchto aktivitách příslušné státní orgány České republiky.

§ 7

Konzulární úřad

(1) Konzulárními úřady jsou

3) Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, sjednaná ve Vídni dne 18. dubna 1961, vyhlášená pod č. 157/1964 Sb.

a) generální konzulát,

b) konzulát,

c) konzulární jednatelství,

d) konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkem.

(2) Konzulární úřad plní ve vztahu k přijímajícímu státu funkce podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána4).

(3) Konzulární úřad plní i další funkce uvedené v § 5 v rozsahu stanoveném ministrem podle § 4 odst. 4 a 5.

(4) Generální konzulát, konzulát a konzulární jednatelství při výkonu zahraniční služby podle tohoto zákona koordinují činnost s velvyslanectvím zastupujícím Českou republiku v přijímajícím státě.

(5) Ministr určí zastupitelský úřad, který dohlíží na výkon činnosti konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem.

(6) Honorárním konzulárním úředníkem může být jmenována osoba, jejíž společenské postavení v přijímajícím státě, znalost poměrů v předpokládaném území, pro které bude konzulární úřad vykonávat svou činnost, úroveň vztahů se zástupci veřejné i soukromé oblasti, jakož i odborné znalosti a zkušenosti zaručují řádný výkon činností podle odstavců 2 a 3. Honorárním konzulárním úředníkem může být jmenován občan České republiky i občan jiného státu.

(7) Náklady na činnost konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem hradí honorární konzulární úředník z vlastních zdrojů. Za výkon činnosti nenáleží honorárnímu konzulárnímu úředníkovi plat ani mzda. Správní poplatky vybrané podle jiného právního předpisu5) převádí honorární konzulární úředník zastupitelskému úřadu, který dohlíží na výkon jeho činnosti.

(7) Za výkon činnosti nenáleží honorárnímu konzulárnímu úředníkovi plat ani

mzda.

(8) Ministerstvo může poskytnout konzulárnímu úřadu vedenému honorárním konzulárním úředníkem příspěvek na úhradu provozních nákladů, a to maximálně do výše konzulárním úřadem vybraných správních poplatků podle jiného právního předpisu5). Za účelem úpravy podrobností poskytování příspěvku uzavře ministerstvo s honorárním konzulárním úředníkem smlouvu.

(9) Správní poplatky vybrané konzulárním úřadem vedeným honorárním konzulárním úředníkem jsou do státního rozpočtu odváděny prostřednictvím zastupitelského úřadu, který dohlíží na výkon jeho činnosti, a to ve výši snížené o částku případného příspěvku podle odstavce 8. Při tomto postupu neváže ministerstvo výdaje státního rozpočtu.

§ 8

Zvláštní mise

4) Například Vídeňská úmluva o konzulárních stycích, sjednaná ve Vídni dne 24. dubna 1963, vyhlášená pod č. 32/1969 Sb.

5) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Zvláštní mise je dočasná mise zastupující Českou republiku, která je vyslána do druhého státu s jeho souhlasem za účelem jednání s ním o určitých otázkách, nebo k provedení určitého úkolu ve vztahu k tomuto druhému státu6).

§ 9

Styčný úřad nebo kancelář

(1) Styčný úřad nebo kancelář se zřizuje zpravidla za účelem zajištění styků České

republiky s orgány a představiteli entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem.

(2) Styčný úřad nebo kancelář plní v rozsahu stanoveném ministrem funkce obdobné jako diplomatická mise.

§ 10

Vedoucí zastupitelského úřadu

(1) Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, je nejvýše postaveným stálým představitelem České republiky v přijímajícím státě.

(2) Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, může být současně pověřen, aby zastupoval Českou republiku při mezinárodní organizaci. Takovým zástupcem může být pověřen i diplomatický pracovník, který není vedoucím zastupitelského úřadu podle § 5.

(3) Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, může vykonávat svoji funkci vůči přijímajícímu státu i z velvyslanectví zřízeného v jiném státě nebo z ministerstva. Rozsah činnosti vedoucího zastupitelského úřadu vykonávajícího funkci z ministerstva stanoví ministr.

(4) Vedoucího zastupitelského úřadu podle § 5 a 6 pověřuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Ostatní vedoucí zastupitelského úřadu pověřuje a odvolává ministr.

HLAVA III

UDĚLOVÁNÍ A ODNÍMÁNÍ SOUHLASU SE ZŘIZENÍM CIZÍCH

ZASTUPITELSKÝCH ÚŘADŮ A DALŠÍCH SUBJEKTŮ

§ 10a

Ministerstvo uděluje a odnímá souhlas se zřízením cizího zastupitelského úřadu.

§ 10b

(1) Ministerstvo vede seznam cizích zastupitelských úřadů.

(2) Ministerstvo vede seznam členů cizích zastupitelských úřadů a jejich rodinných příslušníků, kterým byl vydán identifikační průkaz podle jiného právního předpisu28).

6) Úmluva o zvláštních misích, sjednaná v New Yorku dne 8. prosince 1969, vyhlášená pod č. 40/1987 Sb.

§ 10c

(1) Je-li to v zájmu České republiky, ministerstvo může udělit souhlas se zřízením zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu podílející se spolu s cizím zastupitelským úřadem na utváření hospodářských, kulturních nebo vědeckých styků s Českou republikou. Společně s udělením souhlasu ministerstvo stanoví s ohledem na zásadu vzájemnosti rozsah výsad a imunit, které takovému zastoupení a jeho personálu náleží. Ustanovení § 10b se použije obdobně. Ministerstvo může souhlas kdykoliv odejmout, popřípadě rozsah výsad a imunit upravit, a to zejména při uplatnění zásady vzájemnosti.

(2) Ministerstvo může udělit souhlas se zřízením zastoupení územního celku cizího státu, je-li to v zájmu České republiky. Takovému zastoupení nenáleží výsady a imunity. Ustanovení § 10b odst. 1 se použije obdobně.

§ 10d

Ministerstvo může udělit souhlas se zřízením zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, je-li to v zahraničněpolitickém zájmu České republiky. Zastoupení entity a jeho členům mohou být poskytnuty výsady a imunity nepřesahující výsady a imunity poskytované diplomatickým misím, nejvýše však v rozsahu, v jakém entita poskytuje výsady a imunity styčnému úřadu nebo kanceláři České republiky podle § 9. Ustanovení § 10b a § 10c odst. 1 věty čtvrté se použijí obdobně.

28) § 180b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

HLAVA III IV

VÝKON ZAHRANIČNÍ SLUŽBY

§ 11

(1) Výkonem služby v ústředí se rozumí zejména

a) utváření dvoustranných a mnohostranných vztahů s ostatními státy a mezinárodními organizacemi, včetně mezinárodních regionálních uskupení,

b) sledování vývoje politických vztahů jednotlivých států k ostatním státům, jakož i sledování jejich postoje k důležitým zahraničně politickým tématům,

c) spolupráce na přípravě zahraničních cest představitelů České republiky a návštěv představitelů jiných států a mezinárodních organizací v České republice,

d) sledování, zajištění a koordinace činnosti v oblasti mezinárodní bezpečnosti,

e) koordinace a zabezpečení přípravy, sjednávání a vnitrostátního projednávání mezinárodních smluv, jakož i jejich vyhlašování a sledování jejich dodržování a provádění,

f) příprava rozvojových programů a projektů České republiky a poskytování a koordinace humanitární pomoci do zahraničí,

g) prosazování cílů České republiky v oblasti lidských práv a transformační spolupráce,

h) podpora činností v oblasti veřejné diplomacie a krajanských vztahů,

i) řešení mimořádných událostí v zahraničí podle hlavy IV V týkajících se zájmů České republiky a jejích občanů.

(2) Výkonem služby v zahraničí se rozumí zejména

a) jednání diplomatických pracovníků se zástupci přijímajícího státu nebo mezinárodní organizace a se zástupci diplomatických misí jiných států,

b) sledování situace a prosazování a ochrana zájmů České republiky v přijímajícím státě

nebo v mezinárodní organizaci,

c) sledování podmínek pro rozvíjení a naplňování smluvních vztahů České republiky s přijímajícím státem,

d) spolupráce na přípravě zahraničních cest představitelů České republiky do přijímajícího státu nebo mezinárodní organizace a návštěv představitelů jiných států a mezinárodních organizací v České republice,

e) vytváření podmínek pro všestranný rozvoj vztahů mezi Českou republikou a přijímajícím státem, včetně hospodářských, kulturních a vědeckých styků a rozvojové spolupráce,

f) podpora krajanských vztahů a vzdělávání v českém jazyce v zahraničí.

(3) Výkonem zahraniční služby se rozumí též výkon konzulární služby podle hlavy IV V.

§ 12

Vzájemná součinnost ministerstva, ostatních státních orgánů a právnických osob

Ministerstvo, ostatní státní orgány a právnické osoby, kterým to ukládají jiné právní předpisy7), si poskytují za účelem prosazování a ochrany zájmů České republiky při výkonu zahraniční služby vzájemnou součinnost. Za tímto účelem může ministerstvo uzavírat s ostatními státními orgány a právnickými osobami dohody vymezující podrobnější podmínky poskytování vzájemné součinnosti při výkonu zahraniční služby.

§ 13

Podpora výkonu zahraniční služby

(1) Zahraniční službu podle § 11 odst. 2 písm. e) mohou vykonávat také zaměstnanci zařazení v organizační složce státu nebo státní příspěvkové organizaci zřizované ústředním správním úřadem nebo tomuto správnímu úřadu podřízené (dále jen „vysílající organizace“), pokud došlo k uzavření dohody podle § 12. Za tímto účelem může vysílající organizace vyslat se souhlasem ministerstva svého zaměstnance na zastupitelský úřad.

(2) Xxxxx vyslanou podle odstavce 1 řídí vedoucí zastupitelského úřadu v souladu s dohodou uzavřenou podle § 12; taková osoba přijímá pokyny od vysílající organizace podle uvedené dohody.

7) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů.

(3) Osoba vyslaná podle odstavce 1 může za účelem vystupování v přijímajícím státě používat označení vysílající organizace, odpovídá-li to zvyklostem přijímajícího státu.

(4) Vysílající organizace ukončí vyslání svého zaměstnance na zastupitelský úřad,

požádá-li o to ministerstvo, i bez uvedení důvodu.

§ 14

(1) Za účelem podpory výkonu zahraniční služby může ministerstvo zřídit státní příspěvkovou organizaci. Ministerstvo vydá zřizovací listinu této státní příspěvkové organizace. Státní příspěvková organizace vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině. Zřizovací listina musí dále obsahovat tyto údaje:

a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace,

b) název, sídlo a identifikační číslo osoby státní příspěvkové organizace,

c) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje,

d) předmět hlavní činnosti, popřípadě jiné činnosti státní příspěvkové organizace,

e) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace,

f) vymezení majetku České republiky, který ministerstvo svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení,

g) vymezení doby, na kterou je státní příspěvková organizace zřizována, popřípadě údaj,

že se zřizuje na dobu neurčitou.

(2) Statutární orgán státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1 jmenuje

a odvolává ministr.

(3) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace.

(4) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem České republiky, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na ministerstvo. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení.

(5) Zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace,

o nichž bylo rozhodnuto podle odstavců 1 až 4, oznamuje ministerstvo v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, její název, sídlo, identifikační číslo osoby a den, měsíc a rok vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zániku.

§ 15

Diplomatické a konzulární hodnosti

(1) Státním zaměstnancům a zaměstnancům v zahraniční službě se přiznává nebo propůjčuje diplomatická hodnost nebo konzulární hodnost.

(2) Diplomatickými hodnostmi jsou

a) attaché,

b) III. tajemník,

c) II. tajemník,

d) I. tajemník,

e) velvyslanecký rada,

f) rada-vyslanec,

g) velvyslanec.

(3) Konzulárními hodnostmi jsou

a) konzulární jednatel pro attaché,

b) vicekonzul pro III. a II. tajemníka,

c) konzul pro I. tajemníka a velvyslaneckého radu,

d) generální konzul pro radu-vyslance a velvyslance.

(4) Diplomatickému pracovníkovi lze přiznat diplomatickou hodnost v závislosti na

a) absolvování vzdělávacího programu zaměřeného na výkon zahraniční služby,

b) době výkonu zahraniční služby,

c) době výkonu zahraniční služby na služebním místě představeného,

d) počtu vyslání k výkonu služby v zahraničí.

(5) Přiznaná diplomatická hodnost zaniká skončením služebního nebo pracovního poměru v ministerstvu. Je-li podle pravomocného rozhodnutí skončení služebního nebo pracovního poměru nezákonné, diplomatická hodnost se opět přizná s tím, že do doby výkonu zahraniční služby se započítá i doba od neplatného skončení služebního nebo pracovního poměru do doby zařazení na služební nebo pracovní místo k výkonu zahraniční služby.

(6) V případě opětovného vzniku služebního poměru nebo pracovního poměru v ministerstvu lze státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci na žádost přiznat nejvyšší diplomatickou hodnost, které dosáhl v průběhu předchozího služebního nebo pracovního poměru, s výjimkou případů, kdy služební nebo pracovní poměr v ministerstvu skončil podle § 72 odst. 1 písm. b) až d) nebo 74 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona o státní službě nebo podle § 52 písm. g) nebo h) nebo § 55 zákoníku práce.

(7) Je-li státnímu zaměstnanci uloženo druhé písemné napomenutí za porušení služební kázně v období 12 měsíců, odebere se mu přiznaná diplomatická hodnost a přizná se mu diplomatická hodnost o stupeň nižší. Pro účely opětovného přiznání odebrané diplomatické hodnosti se na doby výkonu zahraniční služby podle odstavce 4 hledí ke dni odebrání hodnosti jako na znovu zahájené. Je-li podle pravomocného rozhodnutí písemné napomenutí nezákonné, použije se odstavec 5 věta druhá obdobně.

(5) (8) Diplomatickému nebo administrativnímu pracovníkovi lze propůjčit pro výkon služby v zahraničí diplomatickou nebo konzulární hodnost podle charakteru služebního nebo pracovního místa, na které je zařazen. Diplomatickému pracovníkovi na služebním místě představeného lze propůjčit diplomatickou hodnost rovněž při výkonu služby v ústředí.

(6) (9) Diplomatické a konzulární hodnosti přiznává a propůjčuje , propůjčuje a odebírá

státní tajemník ministerstva.

(7) (10) Ministerstvo stanoví vyhláškou diplomatické a konzulární hodnosti, dále podrobnější podmínky, za kterých jsou přiznávány nebo propůjčovány, a postup při jejich přiznávání nebo propůjčování.

HLAVA IV V

VÝKON KONZULÁRNÍ SLUŽBY

Díl 1

Výkon konzulárních činností

§ 16

Konzulární činnosti

(1) Zastupitelský úřad vykonává v rozsahu vymezeném tímto zákonem, jinými právními předpisy, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána4), a v souladu s právním řádem přijímajícího státu zejména

a) konzulární ochranu,

b) ověřovací činnost,

c) činnosti notářské povahy,

d) matriční agendu8),

e) státoobčanskou agendu9),

f) agendu cestovních dokladů10),

g) činnost volebního orgánu11),

h) činnost ve věcech zbraní a střeliva12),

8) Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním

občanství České republiky).

10) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta

republiky), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

i) právní pomoc ve styku s cizinou13),

j) doručování písemností v zahraničí13) a provádění důkazů14),

k) dědickou agendu,

l) činnost ve věcech udělování víz a povolování pobytu cizinců15).

(2) Ministerstvo vykonává činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), f), g), i), k) a l).

(3) Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci, pro území kterých států nebo jejich částí vykonávají zastupitelské úřady jednotlivé druhy konzulárních činností.

§ 17

Konzulární ochrana

(1) Konzulární xxxxxxx00) je poskytována občanům České republiky, kteří se nacházejí v zahraničí (dále jen „občan“), a dále nezastoupeným občanům. Nezastoupeným občanem se rozumí každá osoba, která má státní příslušnost členského státu Evropské unie (dále jen

„členský stát“), jenž nemá na území státu, který není členem Evropské unie (dále jen „třetí země“), své zastoupení. Pro účely tohoto zákona nemá členský stát ve třetí zemi zastoupení, pokud v ní nemá zastupitelský úřad, který je schopen účinně poskytnout v daném případě konzulární ochranu.

(2) Konzulární ochrana zahrnuje pomoc zejména

a) v případě omezení osobní svobody,

b) obětem trestných činů,

c) v případě nouze,

d) v souvislosti s úmrtím,

12) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.

Úmluva o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních, sjednaná v Haagu dne 15. listopadu 1965, vyhlášená pod č. 85/1982 Sb.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000.

14) Úmluva o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních, sjednaná v Haagu dne 18. března 1970, vyhlášená pod č. 129/1976 Sb.

15) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství

o vízech (vízový kodex).

Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v platném znění.

16) § 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

e) nezletilým nacházejícím se v zahraničí bez doprovodu,

f) při mimořádné události v zahraničí, kterou je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, jakož i havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí, je-li zasažen větší počet osob (dále jen „mimořádná událost“).

(3) Zastupitelský úřad poskytuje přiměřenou pomoc občanovi omezenému na osobní svobodě, pokud o to požádá. Informuje takového občana o jeho základních právech podle právního řádu státu, na jehož území se nachází, a o podmínkách získání právní pomoci a sleduje, zda zacházení s takovýmto občanem odpovídá minimálním uznávaným mezinárodním standardům a je v souladu s místními právními předpisy.

(4) Zastupitelský úřad poskytne nezbytnou pomoc občanovi, který se stal obětí trestného činu, pokud o to požádá. Současně ho poučí, jak oznámit trestný čin příslušným místním orgánům, a v případě potřeby mu při tom poskytne nezbytnou součinnost.

(5) Zastupitelský úřad poskytne pomoc občanovi, který se v zahraničí ocitl v nouzi v důsledku události hodné zvláštního zřetele, jako je zejména závažné onemocnění, hospitalizace, úraz, havárie, odcizení nebo ztráta dokladů, anebo úmrtí blízké osoby, pokud o to požádá a není schopen řešit svou situaci vlastními silami. Stavem nouze není, pokud občan přicestoval do zahraničí bez dostatečných finančních prostředků na cestu a pobyt.

(6) Zastupitelský úřad, který obdrží informaci o úmrtí občana, zajistí nebo zprostředkuje informování jeho nejbližších příbuzných, v nezbytných případech jim poskytne pomoc v záležitostech souvisejících s úmrtím a podle potřeby vystaví průvodní list k přepravě lidských pozůstatků17).

(7) Zastupitelský úřad poskytne pomoc při mimořádné události.

(8) Zastupitelský úřad poskytne přiměřenou finanční nebo materiální pomoc, je-li to nezbytné, nelze-li pomoc získat jiným způsobem, a pokud se občan zaváže k úhradě nákladů vynaložených na konzulární ochranu, není-li dále stanoveno jinak. Náklady na konzulární ochranu zahrnují také správní poplatky a hotové výdaje spojené s provedením tohoto úkonu.

(9) Závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu se nevyžaduje v případě mimořádné události, ledaže je s ohledem na okolnosti konkrétního případu přiměřené závazek požadovat. Za situaci, ve které je nezbytné poskytnout finanční nebo materiální pomoc, se považuje zejména, je-li občan ohrožen na životě.

(10) Zastupitelský úřad může poskytnutí pomoci odmítnout, jestliže žádající občan neposkytuje konzulárnímu úředníkovi nebo honorárnímu konzulárnímu úředníkovi odpovídající součinnost, nepodílí se aktivně na řešení své situace, již dříve v minulosti poskytnutou pomoc zneužil, sdělil zastupitelskému úřadu nepravdivé informace, neuhradil náklady na dříve poskytnutou konzulární ochranu nebo by poskytnutí pomoci bylo zjevně nepřiměřené, ledaže by odmítnutím poskytnutí pomoci občan utrpěl závažnou újmu na zdraví nebo se ocitl v ohrožení života.

(11) Postup při poskytování konzulární ochrany v konkrétním případě určuje zastupitelský úřad. S ohledem na okolnosti konkrétního případu může zastupiteský úřad stanovit, že závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu se nevyžaduje, popřípadě že se vyžaduje pouze ve výši, která se s ohledem na okolnosti konkrétního případu jeví jako přiměřená.

17) § 9 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

29) Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.

§ 18

Ověřovací činnost

(1) Ministerstvo v rámci služby v ústředí provede vyšší ověření tuzemské listiny, kterou vydal nebo ověřil v rámci své pravomoci a působnosti orgán České republiky, orgán územního samosprávného celku při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem nebo na základě zákona, nebo právnická nebo fyzická osoba při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, nebo která byla před ním podepsána, a to připojením doložky ověřující pravost podpisů a otisků úředních razítek a pečetí na těchto listinách. Obdobně ministerstvo provede vyšší ověření opisu nebo kopie tuzemské listiny, jejichž doslovná shoda s listinou byla ověřena podle zvláštního zákona29). Je-li podmínkou vyššího ověření listiny, jejího opisu nebo kopie jejich ověření orgánem nebo osobou podle věty první, provede ministerstvo vyšší ověření pouze v případě, že ověření orgánem nebo osobou podle věty první je součástí takové listiny, opisu nebo kopie. V případě, že listina má být použita ve státě, který je smluvní stranou Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin18), ministerstvo opatří ověřovanou listinu zvláštní ověřovací doložkou (apostila); to neplatí, jedná-li se o listiny vyhotovené soudem, notářem a soudním exekutorem19).

(2) Ministerstvo může opatřit cizí veřejnou listinu vyšším ověřením pouze tehdy, je-li vydána nebo její pravost ověřena zastupitelským úřadem akreditovaným pro Českou republiku a ministerstvo disponuje podpisovými vzory a vzory otisků úředních razítek nebo pečetí tohoto zastupitelského úřadu.

(3) Zastupitelský úřad provádí

a) vidimaci,

b) legalizaci,

c) vyšší ověření cizí veřejné listiny,

d) ověření cizí veřejné listiny, kterou nelze opatřit předepsanou ověřovací doložkou podle jiného právního předpisu20),

e) ověřování správnosti překladu veřejné listiny.

(4) Zastupitelský úřad může provést legalizaci podpisu na listině, která je psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce, a to i v takovém případě, je-li listina psána jinak než latinkou, jestliže konzulární úředník nebo honorární konzulární úředník ovládá v dostatečné míře jazyk, v němž je listina sepsána, nebo je-li listina do takového jazyka úředně přeložena.

(5) Zastupitelský úřad může ověření správnosti překladu veřejné listiny odmítnout, neovládá-li konzulární úředník nebo honorární konzulární úředník v dostatečné míře jazyk,

29) Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.

18) Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, sjednaná v Haagu dne 5. října 1961, vyhlášená pod č. 45/1999 Sb.

19) § 109 zákona č. 91/2012 Sb.

20) § 12 a 109 zákona č. 91/2012 Sb.

v němž je listina sepsána, nebo jestliže úřady státu působnosti zastupitelského úřadu překlady vyhotovené nebo ověřené na zastupitelském úřadě neuznávají.

(6) Zastupitelský Ministerstvo nebo zastupitelský úřad může odmítnout ověřit listinu, má-li důvodné pochybnosti, že obsah listiny odporuje veřejnému pořádku, právnímu řádu přijímajícího státu nebo závazkům, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva a práva Evropské unie, jakož i o pravosti předložené listiny, nebo je-li listina v rozporu se skutečností, kterou má osvědčovat.

(7) Ověřovací úkony podle odstavce 1 až 5 provádí konzulární úředník a honorární konzulární úředník, který složil zkoušku. Obsahem zkoušky je písemné ověření znalostí právních předpisů týkajících se oblasti vidimace a legalizace a schopnosti jejich použití.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup pro provádění ověřovací činnosti zastupitelským úřadem a podrobnější podmínky pro složení zkoušky.

§ 19

Činnosti notářské povahy

(1) Zastupitelský úřad osvědčí na žádost občana, že je naživu, jestliže mu prokáže svoji

totožnost platným úředním dokladem.

(2) Zastupitelský úřad může ve výjimečných případech, zejména při mimořádné události, přijímat od českých fyzických a právnických osob do úschovy peníze, cenné papíry, vkladní knížky, anebo listiny. Zastupitelský úřad úschovu odmítne zejména tehdy, byla-li by v rozporu s právním řádem České republiky nebo přijímajícího státu, není-li vhodný způsob úschovy, brání-li tomu možnosti zastupitelského úřadu, nebo jestliže by konkrétní okolnosti ohrozily nebo vyloučily bezpečnost úschovy nebo bezpečnost zastupitelského úřadu, anebo státních zaměstnanců a zaměstnanců vykonávajících službu nebo práci v zahraničí.

§ 20

Matriční agenda

(1) Zastupitelský úřad přijímá zejména žádosti o

a) zápis matriční události21),

b) vystavení druhopisu matričního dokladu,

c) vystavení vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství22),

d) prohlášení o určení otcovství,

e) povolení změny jména a příjmení,

f) uzavření manželství.

(2) Zastupitelský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup podrobnější podmínky uzavření manželství.

§ 21

21) § 42 a 43 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

22) § 36 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Státoobčanská agenda

Zastupitelský úřad přijímá zejména

a) žádosti o zjištění státního občanství České republiky a vydání osvědčení o státním

občanství České republiky a doručování vyhotoveného dokladu,

b) žádosti o udělení státního občanství České republiky, stanoví-li tak jiný právní předpis23),

c) jednotlivá prohlášení o nabytí státního občanství České republiky,

d) prohlášení o pozbytí státního občanství České republiky,

e) státoobčanský slib podle jiného právního předpisu24).

§ 22

Činnost volebního orgánu

(1) Ministerstvo a zastupitelské úřady vykonávají činnost volebního orgánu v rozsahu

vymezeném jinými právními předpisy.

(2) Zastupitelský úřad zejména

a) zabezpečuje přípravu, organizaci a průběh voleb v zahraničí,

b) informuje voliče o konání voleb a podmínkách výkonu volebního práva,

c) přijímá žádost o zápis do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem,

d) přijímá žádost o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem,

e) předává zápisy o výsledku a průběhu hlasování Českému statistickému úřadu.

§ 23

Dědická agenda

Zastupitelský úřad chrání na území přijímajícího státu zájmy občanů ve věcech dědických v souladu s právním řádem přijímajícího státu a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Xxxxxxx spočívá zejména ve zjišťování informací a v pomoci při obstarávání dokladů nezbytných pro vyřízení dědictví. Jsou-li úkony konzulárního úřadu spojeny s finančními náklady, zastupitelský úřad je provede na náklady občana, který je požaduje.

Díl 2

Poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům

§ 24

23) § 28 odst. 4 zákona č. 186/2013 Sb.

24) § 27 odst. 4 zákona č. 186/2013 Sb.

(1) Na území třetí země je konzulární ochrana poskytována rovněž nezastoupeným občanům, a to za stejných podmínek jako občanům podle § 17 a § 19 odst. 2.

(2) Konzulární ochranu nezastoupeným občanům neposkytuje konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkem.

(3) Žadatel o konzulární ochranu prokáže, že je nezastoupeným občanem, předložením svého cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Nemůže-li žadatel předložit platný cestovní doklad nebo průkaz totožnosti, lze státní příslušnost prokázat jinými vhodnými prostředky, v případě potřeby i ověřením u zastupitelského úřadu, popřípadě ministerstva zahraničních věcí členského státu, o kterém žadatel uvádí, že je jeho státním příslušníkem.

§ 25

Předání žádosti

Pokud členský stát, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem, požádá o předání žádosti o konzulární ochranu nebo daného případu, zastupitelský úřad se případem přestane zabývat, jakmile tento členský stát potvrdí, že dotčenému nezastoupenému občanovi poskytuje konzulární ochranu.

§ 26

Dohody a praktická ujednání

(1) Ministerstvo může uzavírat dohody o trvalém zastupování při poskytování konzulární

ochrany nezastoupeným občanům s orgány jiných členských států.

(2) Zastupitelský úřad může uzavírat praktická ujednání o sdílení odpovědnosti za poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům se zastupitelskými úřady jiných členských států.

(3) Byla-li uzavřena dohoda podle odstavce 1 nebo praktické ujednání podle odstavce 2, poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům se řídí ustanoveními těchto dohod nebo praktických ujednání. Zastupitelský úřad zajistí předání žádosti příslušnému zastupitelskému úřadu jiného členského státu, pokud se na zastupitelský úřad obrátí se žádostí o konzulární ochranu nezastoupený občan, ačkoliv zastupitelský úřad podle těchto dohod nebo praktických ujednání není k poskytnutí pomoci příslušný, ledaže by tím byla ohrožena konzulární ochrana nezastoupeného občana, zejména pokud naléhavost záležitosti vyžaduje okamžité opatření zastupitelského úřadu.

§ 27

Koordinace a spolupráce

(1) Zastupitelský úřad úzce spolupracuje a koordinuje svoji činnost se zastupitelskými úřady členských států a se zastoupením Evropské unie v daném státě za účelem zajištění konzulární ochrany nezastoupených občanů.

(2) Pokud zastupitelský úřad obdrží žádost o konzulární ochranu od osoby, která je podle svého tvrzení nezastoupeným občanem, nebo je informován o konkrétní mimořádné události, v níž se nachází osoba, která je podle svého tvrzení nezastoupeným občanem, neprodleně konzultuje ministerstvo zahraničních věcí členského státu, o kterém tato osoba uvádí, že je jeho státním příslušníkem, nebo ve vhodných případech příslušný zastupitelský úřad

členského státu a poskytne mu veškeré příslušné informace, které má k dispozici, zejména informace týkající se totožnosti nezastoupeného občana a možných nákladů konzulární ochrany. S výjimkou mimořádně naléhavých případů se tato konzultace uskuteční před poskytnutím pomoci. Zastupitelský úřad rovněž vhodnými prostředky usnadní výměnu informací mezi nezastoupeným občanem a orgány členského státu, o kterém tato osoba uvádí, že je jeho státním příslušníkem.

(3) Zastupitelský úřad poskytne orgánům jiného členského státu příslušné informace v souvislosti s případem poskytování konzulární ochrany nezastoupenému občanovi, pokud si je příslušný členský stát vyžádá.

(4) Zastupitelský úřad nebo ministerstvo si mohou vyžádat informace od orgánů jiných členských států o případech poskytování konzulární ochrany občanům ve třetích zemích, v nichž nemá Česká republika své zastoupení.

(5) Ministerstvo a zastupitelský úřad přijímají od jiných členských států informace o žádostech o konzulární ochranu podaných občany ve třetích zemích, v nichž nemá Česká republika své zastoupení. Ministerstvo může určit, že konzulární ochranu občanovi v konkrétním případě poskytne zastupitelský úřad nebo ministerstvo.

§ 28

(1) Zastupitelský úřad ve třetí zemi koordinuje své plány pro mimořádné události s ostatními zastupitelskými úřady členských států a s příslušným zastoupením Evropské unie s cílem zajistit, aby se v těchto situacích dostalo i nezastoupeným občanům účinné pomoci. Zastupitelský úřad informuje ostatní zastupitelské úřady členských států o opatřeních učiněných za účelem připravenosti na mimořádné situace a ve vhodných případech je do nich zapojí.

(2) Zastupitelský úřad a ministerstvo v případě mimořádné události úzce spolupracují s orgány ostatních členských států a Evropské unie, aby byla nezastoupeným občanům zajištěna účinná pomoc. Je-li to možné, informuje zastupitelský úřad i ministerstvo orgány ostatních členských států a Evropské unie o dostupných evakuačních kapacitách.

(3) Zastupitelský úřad poskytne příslušné informace týkající se občanů přítomných během mimořádné události ve třetí zemi, v níž nemá Česká republika své zastoupení, členskému státu nebo členským státům, které jsou pověřeny koordinací a vedením pomoci nezastoupeným občanům během mimořádných událostí, nebo členskému státu anebo členským státům, které koordinují pomoc.

§ 29

Finanční postupy

(1) Zastupitelský úřad si od nezastoupeného občana vyžádá závazek, že členskému státu, jehož je státním příslušníkem, uhradí náklady na konzulární ochranu poskytnutou podle § 17 a § 19 odst. 2. Tento závazek je činěn za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, za jakých by byla úhrada nákladů požadována po občanech.

(2) Ministerstvo požádá členský stát, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem,

o úhradu výdajů na konzulární ochranu, které vznikly České republice při poskytování konzulární ochrany nezastoupenému občanovi.

(3) Ministerstvo požádá o úhradu výdajů členský stát, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem, pokud z konzulární ochrany poskytnuté nezastoupenému občanovi v případě zatčení nebo zadržení vyplynou zastupitelskému úřadu nezvykle vysoké, avšak nezbytné cestovní náklady, náklady na ubytování nebo náklady na překlad.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro závazek k úhradě nákladů na konzulární

ochranu a formulář žádosti o náhradu výdajů.

§ 30

(1) Pokud Česká republika poskytuje pomoc podle § 24 až 28 při mimořádných událostech, podává ministerstvo žádost o náhradu výdajů na konzulární ochranu poskytnutou nezastoupenému občanovi ministerstvu zahraničních věcí členského státu, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem. Tuto náhradu lze žádat i v případě, že nezastoupený občan nepodepsal závazek k úhradě podle § 29 odst. 1.

(2) V případě hromadného poskytnutí pomoci podle § 24 až 28 může ministerstvo požádat členský stát, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem, o náhradu výdajů ve výši podílu skutečně vzniklých nákladů a počtu občanů a nezastoupených občanů, jimž byla konzulární ochrana poskytnuta.

(3) Pokud byla v rámci poskytování konzulární ochrany poskytnuta podpora prostřednictvím pomoci z mechanismu civilní ochrany Evropské unie25), bude určen příspěvek poskytované pomoci odečtením příspěvku Evropské unie.

§ 31

(1) Ministerstvo nejpozději do 12 měsíců uhradí členskému státu náklady na konzulární ochranu na základě žádosti členského státu, který poskytl konzulární ochranu občanovi ve třetí zemi, v níž nemá Česká republika své zastoupení.

(2) V případě podle odstavce 1 ministerstvo vyzve dotčeného občana k uhrazení těchto nákladů. Dotčený občan je povinen tyto náklady ministerstvu uhradit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 12 měsíců; při správě placení nákladů se postupuje podle daňového řádu.

Díl 3

Poskytování konzulární ochrany prostřednictvím vydávání náhradního cestovního dokladu Evropské unie

Oddíl 1

Vydávání náhradního cestovního dokladu Evropské unie nezastoupeným občanům

§ 31a

Náhradní cestovní doklad Evropské unie

25) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie.

(1) Zastupitelský úřad vydá nezastoupenému občanovi na jeho žádost náhradní cestovní doklad Evropské unie.

(2) Náhradním cestovním dokladem Evropské unie se rozumí cestovní doklad vydaný pro jedinou cestu z důvodu ztráty, odcizení nebo zničení cestovního dokladu anebo z důvodu nemožnosti získat cestovní doklad v přiměřeném čase, který opravňuje nezastoupeného občana k vycestování do členského státu jeho státní příslušnosti nebo členského státu, v němž má nezastoupený občan bydliště, anebo ve výjimečných případech i do jiného státu.

§ 31b

Žádost o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie a její podání

(1) Žádost o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie obsahuje údaje

o nezastoupeném občanovi v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) pohlaví,

c) adresa místa bydliště,

d) kontaktní adresa,

e) datum a místo narození a

f) státní příslušnost.

(2) Žádost o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie dále obsahuje, je- li to možné, identifikační číslo nezastoupeného občana, které mu přidělil členský stát,

o kterém nezastoupený občan uvádí, že je jeho státním příslušníkem, a druh a číslo nahrazovaného cestovního dokladu nezastoupeného občana.

(3) Žádost o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie dále obsahuje důvod, pro který nezastoupený občan o jeho vydání žádá, a stát, do kterého nezastoupený občan požaduje vycestovat.

(4) Při podání žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie předloží nezastoupený občan dokument prokazující jeho totožnost a, je-li to možné, rovněž dokument prokazující jeho státní příslušnost. Zastupitelský úřad pořídí kopie dokumentů předložených nezastoupeným občanem za účelem postupu podle odstavce 6.

(5) Zastupitelský úřad pořídí při podání žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie digitalizovanou podobu nezastoupeného občana, který žádá

o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie, a připojí ji k žádosti; nelze-li digitalizovanou podobu nezastoupeného občana pořídit, připojí k žádosti naskenovanou nebo digitální fotografii nezastoupeného občana.

(6) Zastupitelský úřad, kterému byla podána žádost o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie, konzultuje nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne podání žádosti tuto žádost za účelem ověření státní příslušnosti a totožnosti nezastoupeného občana s ministerstvem zahraničních věcí členského státu, o kterém nezastoupený občan uvádí, že je jeho státním příslušníkem, nebo ve vhodných případech se zastupitelským úřadem takového členského státu, a poskytne mu informace a kopie dokumentů, které získal o nezastoupeném občanovi v souvislosti s podáním žádosti; lhůta 2 pracovních dnů může být v odůvodněném případě překročena.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) vzor formuláře žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské

unie,

b) požadavky na pořízení digitalizované podoby nezastoupeného občana, který

žádá o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie, a

c) požadavky na provedení fotografie pro vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

§ 31c

Vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie

(1) Zastupitelský úřad vydá nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne potvrzení státní příslušnosti a totožnosti nezastoupeného občana členským státem, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem; lhůta 2 pracovních dnů může být v odůvodněném případě překročena.

(2) V případě, že členský stát, o kterém nezastoupený občan uvádí, že je jeho státním příslušníkem, vyrozumí zastupitelský úřad o tom, že nemůže potvrdit státní příslušnost a totožnost nezastoupeného občana do 3 pracovních dnů ode dne, kdy jej zastupitelský úřad oslovil s konzultací, zastupitelský úřad informuje o této skutečnosti nezastoupeného občana.

(3) V případě, že členský stát, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem, vysloví námitku proti vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie, zastupitelský úřad nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie nevydá a informuje jej o tom, že členský stát, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem, přebírá odpovědnost za poskytování konzulární ochrany nezastoupenému občanovi.

(4) Zastupitelský úřad může vydat nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie v mimořádně naléhavém případě i bez konzultace s členským státem, o kterém nezastoupený občan uvádí, že je jeho státním příslušníkem, pokud k navázání konzultace využil všechny dostupné komunikační prostředky. Zastupitelský úřad zašle bezodkladně členskému státu, o kterém nezastoupený občan uvádí, že je jeho státním příslušníkem, oznámení o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie a o totožnosti nezastoupeného občana, které obsahuje údaje uvedené ve vydaném náhradním cestovním dokladu Evropské unie, a kopie dokumentů, které jsou součástí žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

(5) Zastupitelský úřad, který vydal nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie, uchová kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie a další kopii zašle členskému státu, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem.

(6) Pro úhradu nákladů a výdajů na vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie se použije obdobně § 29, neuhradí-li nezastoupený občan náklady přímo zastupitelskému úřadu.

§ 31d

Náležitosti náhradního cestovního dokladu Evropské unie

(1) Náhradní cestovní doklad Evropské unie tvoří jednotný formulář náhradního cestovního dokladu Evropské unie a jednotný štítek náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

(2) Náhradní cestovní doklad Evropské unie obsahuje

a) údaje o nezastoupeném občanovi, kterými jsou

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2. pohlaví,

3. datum narození,

4. státní příslušnost a

5. podoba,

b) údaje o náhradním cestovním dokladu Evropské unie, kterými jsou

1. číslo,

2. kód dokladu,

3. kód České republiky,

4. datum vydání,

5. datum skončení platnosti a

6. místo, v němž se nachází zastupitelský úřad, který jej vydal,

c) označení státu, do kterého požaduje nezastoupený občan vycestovat, popřípadě tranzitních zemí, do nichž má nezastoupený občan vycestovat,

d) číslo jednotného formuláře náhradního cestovního dokladu Evropské unie, k němuž se připojí jednotný štítek náhradního cestovního dokladu Evropské unie, a

e) strojově čitelné údaje zapisované do strojově čitelné zóny.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) vzor jednotného formuláře náhradního cestovního dokladu Evropské unie

a jednotného štítku náhradního cestovního dokladu Evropské unie,

b) podrobnosti postupu při vydávání náhradního cestovního dokladu Evropské

unie a

c) rozsah údajů podle odstavce 2 písm. e).

§ 31e

Kontrola a uchovávání osobních údajů nezastoupeného občana

(1) Nezastoupený občan ověří při převzetí náhradního cestovního dokladu Evropské unie správnost v něm uvedených osobních údajů. Nejsou-li ve vydaném náhradním cestovním dokladu Evropské unie uvedeny správné osobní údaje nezastoupeného občana, má nezastoupený občan právo na vydání nového dokladu.

(2) Zastupitelský úřad, který vydal nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie, uchová osobní údaje nezastoupeného občana související s vydáním náhradního cestovního dokladu Evropské unie nejdéle po dobu 180 dnů ode dne jeho vydání.

§ 31f

Doba platnosti náhradního cestovního dokladu Evropské unie

(1) Zastupitelský úřad vydá nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie na dobu nezbytnou pro vykonání cesty, pro kterou je vydán, ke které připočte 2 dny. Zastupitelský úřad při stanovení doby platnosti náhradního cestovního dokladu Evropské unie zohlední potřebné přestávky na noc a čas potřebný na přestupování.

(2) Doba platnosti náhradního cestovního dokladu Evropské unie nesmí, s výjimkou

zvláštních okolností, přesáhnout 15 dnů.

§ 31g

Přehled o náhradních cestovních dokladech Evropské unie

(1) Ministerstvo vede přehled o počtu vydaných náhradních cestovních dokladů Evropské unie a počtu případů neoprávněných vyplnění a padělání náhradních cestovních dokladů Evropské unie a poskytuje je každoročně Evropské komisi spolu s informací o státní příslušnosti nezastoupených občanů, kterým byly náhradní cestovní doklady Evropské unie vydány.

(2) Ministerstvo poskytne Evropské komisi informace potřebné pro přípravu hodnotící zprávy k vydávání náhradních cestovních dokladů Evropské unie.

Oddíl 2

Součinnost při vydávání náhradního cestovního dokladu Evropské unie občanům

a jejich rodinným příslušníkům

§ 31h

Koordinace a spolupráce při vydávání náhradního cestovního dokladu Evropské unie

(1) Žádá-li osoba, která uvádí, že je státním příslušníkem České republiky, ve třetí zemi, v níž nemá Česká republika své zastoupení, o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie, poskytne ministerstvo nebo zastupitelský úřad, do jehož rozsahu činnosti třetí země spadá, (dále jen „příslušný zastupitelský úřad“) konzultaci dožadujícímu členskému státu. Věta první se použije i v případě žadatele, který uvádí, že je rodinným příslušníkem doprovázejícím občana registrovaným v České republice a není občanem Evropské unie (dále jen „rodinný příslušník občana“).

(2) Ministerstvo nebo příslušný zastupitelský úřad poskytne konzultaci za účelem ověření státní příslušnosti a totožnosti žadatele podle odstavce 1 nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti zastupitelského úřadu dožadujícího členského státu o poskytnutí konzultace; lhůta 3 pracovních dnů může být v odůvodněném případě překročena. Nemůže-li ministerstvo nebo příslušný

zastupitelský úřad poskytnout konzultaci do 3 pracovních dnů, informuje o tom dožadující členský stát a současně mu sdělí datum, do kterého lze poskytnutí konzultace očekávat.

(3) Ministerstvo nebo příslušný zastupitelský úřad, který byl požádán o poskytnutí konzultace podle odstavce 1, může vyslovit námitku proti tomu, aby byl žadateli vydán náhradní cestovní doklad Evropské unie; o vyslovení námitky informuje dožadující členský stát.

(4) Ministerstvo nebo příslušný zastupitelský úřad uchovává osobní údaje žadatele podle odstavce 1 nejdéle po dobu 2 let ode dne obdržení žádosti o poskytnutí konzultace podle odstavce 2.

§ 31i

Evidování údajů o náhradním cestovním dokladu Evropské unie vydaném občanovi

(1) V informačním systému evidence cestovních dokladů vedeném podle zákona o cestovních dokladech se v souvislosti s plněním úkolů na úseku poskytování konzulární ochrany vedou

a) údaje o občanovi nebo rodinném příslušníkovi občana, kterému byl vydán

náhradní cestovní doklad Evropské unie, v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2. pohlaví,

3. datum narození a

4. státní příslušnost,

b) údaje o náhradním cestovním dokladu Evropské unie vydaném občanovi nebo rodinnému příslušníkovi občana v rozsahu

1. číslo,

2. členský stát, který jej vydal,

3. datum vydání,

4. datum skončení platnosti a

5. označení státu, do kterého občan požadoval vycestovat, popřípadě tranzitních zemí, pro něž se náhradní cestovní doklad Evropské unie vydal, a

c) datum odevzdání náhradního cestovního dokladu Evropské unie a datum jeho skartace.

(2) Zapisovatelem údajů podle odstavce 1 písm. a) a b) je příslušný zastupitelský úřad. Zapisovatelem údajů podle odstavce 1 písm. c) je obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo úřad městské části v hlavním městě Praze nebo zastupitelský úřad.

(3) Údaje podle odstavce 1 se v informačním systému evidence cestovních dokladů vedou nejdéle po dobu 2 let ode dne vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

Oddíl 3

Nakládání s neplatným náhradním cestovním dokladem Evropské unie a jeho kopií

§ 31j

Odevzdání náhradního cestovního dokladu Evropské unie vydaného

nezastoupenému občanovi

Nezastoupený občan, kterému byl vydán náhradní cestovní doklad Evropské unie pro cestu do České republiky, odevzdá náhradní cestovní doklad Evropské unie kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo v hlavním městě Praze kterémukoliv úřadu městské části určenému Statutem hlavního města Prahy nebo orgánu určenému členským státem, jehož je nezastoupený občan státním příslušníkem. Věta první se použije i v případě rodinného příslušníka doprovázejícího nezastoupeného občana, pokud je rodinný příslušník registrován v České republice a není občanem Evropské unie.

§ 31k

Odevzdání náhradního cestovního dokladu Evropské unie vydaného občanovi

(1) Občan nebo rodinný příslušník občana, kterému byl vydán členským státem náhradní cestovní doklad Evropské unie pro cestu do České republiky, odevzdá do 3 pracovních dnů ode dne svého příjezdu do České republiky náhradní cestovní doklad Evropské unie kterémukoliv orgánu veřejné moci České republiky podle § 31j nebo u orgánu určeného členským státem, který náhradní cestovní doklad Evropské unie vydal.

(2) Občan nebo rodinný příslušník občana, kterému byl vydán členským státem náhradní cestovní doklad Evropské unie pro cestu do jiného státu, odevzdá do 3 pracovních dnů ode dne svého příjezdu do tohoto jiného státu náhradní cestovní doklad Evropské unie zastupitelskému úřadu nebo orgánu určenému členským státem, který náhradní cestovní doklad Evropské unie vydal.

§ 31l

Skartace náhradního cestovního dokladu Evropské unie

Orgán veřejné moci České republiky podle § 31j nebo zastupitelský úřad, kterému občan nebo rodinný příslušník občana odevzdal náhradní cestovní doklad Evropské unie, o odevzdání vyrozumí příslušný zastupitelský úřad a zajistí skartaci náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

§ 31m

Skartace kopie náhradního cestovního dokladu Evropské unie

(1) Zastupitelský úřad, který vydal nezastoupenému občanovi náhradní cestovní doklad Evropské unie, skartuje po skončení platnosti náhradního cestovního dokladu Evropské unie jeho kopii.

(2) Příslušný zastupitelský úřad, kterému dožadující členský stát zaslal kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie, zajistí po obdržení informace o jeho odevzdání její skartaci.

HLAVA V VI

SLUŽEBNÍ A PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY V SOUVISLOSTI S VÝKONEM

ZAHRANIČNÍ SLUŽBY

Díl 1

Vznik a změny služebního a pracovního poměru v ministerstvu a zaměstnávání dalších osob

Vznik služebního poměru a zařazení na jiné služební místo v ministerstvu

§ 32

(1) Státní tajemník ministerstva zařadí osobu přijatou v ministerstvu do služebního poměru na služební místo určené k přípravě k výkonu zahraniční služby; tato osoba absolvuje vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby zakončený zkouškou.

(2) Obsahem zkoušky je ověření znalostí diplomatické praxe, konzulárních činností a právních předpisů týkajících se výkonu zahraniční služby, včetně mezinárodního práva a práva Evropské unie. Zkouška musí být vykonána nejpozději do jednoho roku od přijetí do služebního poměru podle odstavce 1. Zkoušku lze opakovat jednou. Zkouška nahrazuje zvláštní část úřednické zkoušky podle zákona o státní službě pro obor zahraniční vztahy a služba.

(3) Složení zkoušky se prokazuje osvědčením o vykonání zkoušky vydaným

ministerstvem.

(4) Státní tajemník ministerstva zařadí státního zaměstnance na jiné služební místo poté, co úspěšně složil zkoušku. Služební poměr osoby, která nesložila zkoušku, končí dnem uplynutí lhůty pro složení zkoušky podle odstavce 1.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah, rozsah a další náležitosti zkoušky zakončující vzdělávací program včetně způsobu jejího provedení a hodnocení.

§ 33

(1) Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa v ministerstvu se kromě případů uvedených v § 24 odst. 5 zákona o státní službě nekoná,

a) postupuje-li se podle § 36,

b) lze-li volné služební místo obsadit státním zaměstnancem zařazeným na jiném služebním místě v ministerstvu nebo na místě určeném k absolvování vzdělávacího programu podle

§ 32 nebo státním zaměstnancem, kterému byla přiznána diplomatická hodnost a který je zařazen na služebním místě v oboru služby zahraniční vztahy a služba v jiném služebním úřadě, nebo

c) jde-li o volné služební místo v ministerstvu pro službu v zahraničí, které lze obsadit podle

§ 41 odst. 1.

(2) Jde-li o volné služební místo uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo c), rozhodne státní tajemník ministerstva o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného nebo obsadí služební místo v pracovním poměru na návrh personální rady.

(3) Pokud nelze obsadit volné služební místo v ministerstvu pro výkon služby v ústředí

postupem podle odstavce 1 a nelze-li přijmout osobu do služebního poměru způsobem podle

§ 32, vyhlásí státní tajemník ministerstva výběrové řízení na obsazení volného služebního místa podle zákona o státní službě.

(4) Výběrové řízení podle zákona o státní službě se koná vždy, je-li služební místo

uvolněno v důsledku skončení služebního poměru podle § 72 až 74 zákona o státní službě.

(5) (4) V případě postupu podle odstavce 3 nebo 4 se § 32 nepoužije.

(6) (5) Na služební místo uvolněné v souvislosti se střídáním výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí nelze zařadit státního zaměstnance postupem podle § 70 odst. 3 zákona o státní službě, nejde-li o státního zaměstnance ve služebním poměru v ministerstvu.

§ 34

Personální rada

(1) Zřizuje se personální rada ministerstva.

(2) Členy personální rady jmenuje a odvolává státní tajemník ministerstva. Členem personální rady může být jmenován rovněž státní zaměstnanec zařazený v jiném služebním úřadu nebo zaměstnanec jiného státního orgánu. Na rozhodnutí o jmenování člena personální rady se vztahují ustanovení o řízení ve věcech služby podle zákona o státní službě. Členem personální rady, která předkládá návrhy na obsazení služebního místa podle odstavce 4 písm. c), je podle tohoto zákona vždy státní tajemník ministerstva.

(3) Členem personální rady může být jmenován ten, kdo

a) vykonával v uplynulých 10 letech ve správním úřadu, popřípadě v jiném státním orgánu,

činnosti podle § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let, a

b) je představený, který vykonává službu na služebním místě alespoň ředitele odboru, nebo

vedoucí zaměstnanec ustanovený na pracovním místě alespoň ředitele odboru.

b) je představený nebo vedoucí zaměstnanec.

(4) Personální rada

a) předkládá návrhy na obsazení volného služebního místa v ministerstvu s výjimkou

zařazení na služební místo podle § 36 nebo koná-li se výběrové řízení podle zákona

o státní službě,

b) předkládá návrhy na obsazení služebního místa představeného k výkonu služby v ústředí

a v zahraničí,

c) na žádost ministra posuzuje kandidáty na vedoucí zastupitelských úřadů; posouzením není

ministr vázán.

(5) Personální rada, která předkládá návrhy na obsazení služebního místa podle odstavce 4 písm. a) a b), má 3 členy, v případě podle odstavce 4 písm. c) má 5 členů. V případě služebních míst obsazovaných také státními zaměstnanci ve služebním poměru v jiném služebním úřadu může služební předpis státního tajemníka ministerstva stanovit vyšší počet členů personální rady.

(6) Rozhodnutí o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného k výkonu služby v ústředí vydá státní tajemník ministerstva na návrh personální rady v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným. Odmítne-li státní tajemník ministerstva jmenovat na služební místo představeného státního zaměstnance navrženého personální radou, požádá personální radu o předložení nového návrhu.

(7) Podrobnější podmínky složení a činnosti personální rady stanoví služební předpis

státního tajemníka ministerstva.

(8) Podmínky vyslání k výkonu služby v zahraničí na služební místa obsazovaná také státními zaměstnanci ve služebním poměru v jiném služebním úřadu stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva. Státní tajemník ministerstva vydá služební předpis po dohodě se služebními orgány jiných služebních úřadů.

§ 35

Změny služebního poměru

Změnou služebního poměru je také

a) zařazení na služební místo k zajištění plynulého střídání výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí (překlenovací služební místo),

b) vyslání za účelem předání agendy v zahraničí,

c) přeložení do ministerstva za účelem přípravy pro výkon služby v zahraničí.

§ 36

Zařazení na překlenovací služební a pracovní místo

(1) Před vysláním nebo po ukončení vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí se státní zaměstnanec nebo zaměstnanec v ministerstvu zařadí na překlenovací služební nebo pracovní místo, je-li to nezbytné k zajištění plynulého střídání výkonu služby nebo práce v ústředí a v zahraničí. Na překlenovací služební místo se státní zaměstnanec v ministerstvu dále zařadí v den následující po dni ukončení přerušení výkonu služby, nelze-li postupovat podle § 70 odst. 3 zákona o státní službě. Na překlenovací pracovní místo se zaměstnanec v ministerstvu rovněž zařadí, nastane-li překážka podle § 52 odst. 1 nebo v souvislosti s čerpáním pracovního volna bez náhrady platu v délce alespoň 1 roku, a to nejdříve s počátkem jeho čerpání.

(2) Na uvolněné služební místo pro výkon služby v ústředí se zařadí přednostně státní zaměstnanec zařazený na překlenovacím služebním místě po ukončení vyslání k výkonu služby v zahraničí, nejde-li o služební místo představeného.

(3) Na uvolněné pracovní místo v ústředí se převede přednostně zaměstnanec zařazený na překlenovací pracovní místo po ukončení vyslání k výkonu práce v zahraničí, nejde-li

o místo vedoucího zaměstnance.

(4) Státního zaměstnance lze zařadit na překlenovací služební místo nejdéle na dobu 1 roku; po uplynutí této doby se státní zaměstnanec zařadí mimo výkon služby z organizačních důvodů.

(5) Zaměstnance lze převést na překlenovací pracovní místo též nejdéle na dobu 1 roku; po uplynutí této doby se doba, po kterou nemůže zaměstnanec konat práci, považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele.

(6) Doba 1 roku podle odstavců 4 a 5 se přerušuje po dobu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené a dobu čerpání neplaceného služebního volna nebo pracovního volna bez náhrady platu.

(6) Doba 1 roku podle odstavců 4 a 5 se staví po dobu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu přerušení výkonu služby, po dobu čerpání pracovního volna bez náhrady platu, po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby nebo dočasné pracovní neschopnosti a nařízené karantény a po dobu existence překážky podle § 52 odst. 1.

§ 37

Vyslání za účelem předání agendy v zahraničí

(1) K zajištění plynulého střídání výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí může státní tajemník ministerstva vyslat státního zaměstnance za účelem předání agendy v zahraničí na zastupitelský úřad až 10 pracovních dní před datem střídání zaměstnance. O vyslání státního zaměstnance za účelem předání agendy v zahraničí rozhodne státní tajemník ministerstva v rozhodnutí o vyslání k výkonu služby v zahraničí podle § 67 zákona

o státní službě.

(2) Po dobu podle odstavce 1 není státní zaměstnanec vyslaný podle odstavce 1 zařazený nebo jmenovaný na služební místo; státnímu zaměstnanci přísluší plat jako při zařazení nebo jmenování na služební místo k výkonu služby v zahraničí.

§ 38

Přeložení za účelem přípravy pro výkon služby v zahraničí

(1) Státní zaměstnanec z jiného služebního úřadu může být přeložen do ministerstva za účelem přípravy pro výkon služby v zahraničí na dobu nejdéle 60 dnů nezbytnou ke splnění tohoto účelu, nejdéle na dobu 1 roku.

(2) Po dobu přeložení podle odstavce 1 je státní zaměstnanec zařazen na překlenovací

služební místo.

§ 39

Odvolání ze služebního místa

Vedoucí zastupitelského úřadu může být odvolán ze služebního místa i bez uvedení

důvodu.

§ 40

Zařazení státního zaměstnance ve službě s ohledem na jeho příbuzenské a obdobné vztahy

Při výkonu služby v zahraničí lze podřídit jednoho státního zaměstnance druhému, i když

jsou sobě navzájem osobami blízkými.

§ 41

Použití pracovního poměru

(1) Státní tajemník ministerstva může za účelem sladění rodinného a osobního života s výkonem služby nebo práce v zahraničí obsadit služební nebo pracovní místo v zastupitelském úřadu, označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako administrativní nebo technické místo, osobou, která je manželem nebo partnerem členem rodiny státního zaměstnance nebo zaměstnance vyslaného k výkonu služby nebo práce v zahraničí, v pracovním poměru na dobu určitou. Doba trvání pracovního poměru této osoby nesmí překročit dobu vyslání dotčeného státního zaměstnance k výkonu služby v zahraničí nebo zaměstnance k výkonu práce v zahraničí.

(2) Státní tajemník ministerstva může obsadit služební místo v zastupitelském úřadu, s výjimkou služebního místa vedoucího oddělení, osobou v pracovním poměru na dobu určitou, vyžaduje-li to zájem České republiky. Osoba v pracovním poměru podle věty první, která je vedoucím zastupitelského úřadu, se považuje po dobu trvání pracovní smlouvy za představeného.

(3) S osobou uvedenou v odstavcích 1 a 2 se sjednají požadované činnosti jako druh práce

v pracovní smlouvě a přísluší jí plat podle části deváté zákona o státní službě.

(4) Zastupuje-li osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě, než je zařazeno služební místo obsazené osobou podle odstavce 1 nebo 2, použije se § 66 zákona o státní službě obdobně.

(5) Pro vyslání zaměstnance v pracovním poměru za účelem předání agendy

v zahraničí se použije § 37 odst. 1 věta první a § 37 odst. 2 obdobně.

§ 42

Zastupování

(1) Vrchní ředitel sekce v ministerstvu může určit ze svých přímo podřízených představených 2 zástupce. Takto určený představený zastupuje vrchního ředitele sekce v rozsahu činnosti vymezené vrchním ředitelem sekce.

(2) Vedoucí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii (dále jen „stálé zastoupení“) může určit ze svých přímo podřízených představených 3 zástupce. Takto určený představený zastupuje vedoucího stálého zastoupení v rozsahu činnosti vymezené vedoucím stálého zastoupení.

(3) Vedoucí oddělení v zastupitelském úřadu může určit svého zástupce, pokud oddělení jím řízené je tvořeno alespoň 7 6 systemizovanými místy.

(4) Zástupce určený vedoucím zastupitelského úřadu jej zastupuje v rozsahu činnosti vymezené tímto vedoucím zastupitelského úřadu.

§ 43

Zvláštní zmocněnec

(1) Pro mimořádný úkol zahraniční služby může ministr pověřit diplomatického pracovníka funkcí zvláštního zmocněnce. Takovému diplomatickému pracovníkovi, který je zařazen nebo jmenován na služební místo, pro které je stanovena alespoň 12. platová třída, může státní tajemník ministerstva stanovit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro služební místo, na které je diplomatický pracovník zařazen nebo jmenován. Platový tarif podle věty druhé lze diplomatickému pracovníkovi určit nejdéle na dobu 1 roku, a to opakovaně.

(2) Zvláštní zmocněnec může být jmenován vedoucím zvláštní mise, styčného úřadu nebo kanceláře.

(3) Pověření podle odstavce 1 se vydává vždy na dobu určitou.

§ 44

Diplomatický pracovník s přiznanou hodností velvyslanec

Diplomatickému pracovníkovi s přiznanou hodností velvyslanec, který je zařazen nebo jmenován na služební místo v ústředí, pro které je stanovena alespoň 12. platová třída, může státní tajemník ministerstva stanovit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro služební místo, na které je diplomatický pracovník zařazen nebo jmenován, pokud takový pracovník plní nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější služební úkoly nezbytné k výkonu zahraniční služby, a tyto služební úkoly vyžadují nejvyšší míru znalostí, dovedností a zkušeností.

§ 45

(1) Občané České republiky dlouhodobě nebo trvale žijící v zahraničí nebo občané cizích států žijící v přijímajícím státě mohou být zaměstnáni na zastupitelském úřadě pro výkon činností vykonávaných administrativním nebo technickým pracovníkem.

(2) Pracovní poměr, práva a povinnosti zaměstnanců podle odstavce 1 se řídí právním řádem přijímajícího státu.

Díl 2

Systemizace

§ 46

(1) Spolu s informací o zřízení nebo zrušení zastupitelského úřadu podle § 4 odst. 3 ministerstvo předloží vládě návrh změny systemizace v dohodě s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem financí; postup změny systemizace podle zákona o státní službě se v takovém případě nepoužije.

(2) Na změnu systemizace související s přesunem služebního místa pro výkon služby v zahraničí mezi zastupitelskými úřady nebo v rámci jednoho zastupitelského úřadu se

§ 18 zákona o státní službě nepoužije; ustanovení § 17 odst. 2 a 3 zákona o státní službě se použije obdobně.

Díl 3

Povinnosti a práva diplomatických, administrativních a technických pracovníků

§ 47

Povinnosti

(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník rovněž nesmí

a) svým jednáním a projevy poškodit dobré jméno České republiky v zahraničí nebo ohrozit

její bezpečnost,

b) zneužít výsady a imunity poskytované podle mezinárodních smluv, kterými je Česká

republika vázána, nebo podle právního řádu přijímajícího státu,

c) zneužít diplomatický nebo služební pas.

(2) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník vyslaný k výkonu služby nebo práce v zahraničí je dále povinen

a) dodržovat protokolární zvyklosti obvyklé v přijímajícím státě,

b) dodržovat povinnosti a omezení, které osobám působícím na zastupitelském úřadě ukládají mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, a s výhradou výsad a imunit dbát právního řádu přijímajícího státu,

c) oznámit vedoucímu zastupitelského úřadu, že opustí přijímající stát, a oznámit místo plánovaného pobytu po dobu nepřítomnosti v přijímajícím státě,

d) dodržovat omezení pohybu vyplývající z bezpečnostní situace v přijímajícím státě a dbát

na bezpečnost zastupitelského úřadu,

e) zřídit si pro zasílání platu účet v České republice, na který mu bude plat zasílán ve výplatních termínech,

f) dodržovat stanovenou dosažitelnost na služebním mobilním telefonu mimo služební nebo pracovní dobu; při stanovení dosažitelnosti se ustanovení o řízení ve věcech služby, ustanovení správního řádu o správním řízení, ani ustanovení zákona o státní službě a zákoníku práce o odměně za služební nebo pracovní pohotovost nepoužijí.

§ 47a

Zdravotní způsobilost k výkonu služby nebo práce v zahraničí

(1) Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou způsob a rozsah posuzování zdravotní způsobilosti diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka pro vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí.

(2) Pověří-li prezident republiky vedoucím zastupitelského úřadu podle § 10 odst. 4 věty první osobu, která je následně shledána zdravotně nezpůsobilou nebo se posouzení zdravotní způsobilosti odmítne podrobit, ministerstvo o této skutečnosti prezidenta republiky informuje.

§ 48

Práva

(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník má rovněž právo

a) být doprovázen při výkonu služby nebo práce v zahraničí členy rodiny, pokud státní tajemník ministerstva nerozhodne, že to bezpečnostní situace v přijímajícím státě neumožňuje,

b) na evakuaci, jsou-li jeho nebo jeho členů rodiny život nebo zdraví přímo ohroženy

z důvodu mimořádné události v přijímajícím státě.,

c) na náhradu zvýšených životních nákladů, a to nejdéle po dobu 90 dnů od ukončení nebo přerušení výkonu služby nebo práce v zahraničí, k němuž došlo v důsledku potřeby evakuace nebo jiných okolností hodných zvláštního zřetele, pro které byl nucen místo výkonu služby nebo práce v zahraničí bezodkladně opustit; podrobnější podmínky stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva,

d) na bezplatné ubytování nebo na náhradu ubytovacích výdajů v místě výkonu služby nebo práce v zahraničí, s výjimkou výdajů za služby spojené s užíváním ubytování; podrobnější podmínky stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva.

(2) Diplomatický pracovník je oprávněn přijímat v souvislosti s výkonem zahraniční služby dary nebo jiné výhody v hodnotě přesahující částku stanovenou zákonem o státní službě, odpovídá-li to protokolárním zvyklostem; pravidla pro nakládání s takto přijatými dary a jinými výhodami upravuje služební předpis státního tajemníka ministerstva.

§ 49

Služební a pracovní doba

Za službu nebo práci přesčas, službu v noční době nebo noční práci, službu nebo práci ve svátek, jakož i za službu nebo práci v sobotu a v neděli se v případě státního zaměstnance se služebním působištěm v zahraničí a zaměstnance s pravidelným pracovištěm v zahraničí nepovažuje účast na společenských akcích konaných mimo rozvrženou služební nebo pracovní dobu a mimo služební působiště nebo pravidelné pracoviště, ledaže takovou účast nařídí vedoucí zastupitelského úřadu.

Díl 4

Překážky ve službě na straně státního zaměstnance a překážky v práci na straně zaměstnance

§ 50

(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník má rovněž právo na služební nebo pracovní volno na

a) 1 den k cestě na dovolenou do České republiky v souvislosti s výkonem služby nebo práce v zahraničí a 1 den při cestě zpět na zastupitelský úřad v přijímajícím státě, pokud je cesta na dovolenou hrazena z prostředků ministerstva a je spojena s pracovně lékařskou prohlídkou v České republice; v případě mimoevropských zemí se zvyšuje nárok na každou z cest o 1 den,

b) nezbytně nutnou dobu na cestu do České republiky a zpět na zastupitelský úřad

v souvislosti s vlastní svatbou;

c) nezbytně nutnou dobu na cestu do České republiky a zpět na zastupitelský úřad

v souvislosti s účastí na pohřbu člena rodiny;

d) 3 dny před vysláním k výkonu služby nebo práce v zahraničí k zařízení osobních záležitostí spojených s odjezdem do zahraničí; toto volno lze čerpat nejdříve 30 dnů přede dnem odjezdu do zahraničí,

e) 3 dny při příjezdu na zastupitelský úřad k zařízení osobních záležitostí spojených se službou nebo prací v zahraničí; toto volno lze čerpat nejpozději do 90 dnů ode dne příjezdu k výkonu služby nebo práce v zahraničí,

f) 3 dny před odjezdem ze zastupitelského úřadu k zařízení osobních záležitostí spojených se službou nebo prací v zahraničí; toto volno lze čerpat nejdříve 30 dnů přede dnem odjezdu ze zahraničí nebo přejezdu do jiného přijímajícího státu,

g) 3 dny po ukončení vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí k zařízení osobních záležitostí spojených s návratem do České republiky; toto volno lze čerpat nejpozději do 90 dnů ode dne návratu ze zahraničí,

h) 15 dnů v kalendářním roce z důvodu výkonu služby nebo práce s mimořádným rizikem ohrožení života nebo zdraví v rizikových zemích, kde je státním zaměstnancům a zaměstnancům přiznán zvláštní příplatek, vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok a jestliže poměrná část volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden.

h) 10 dnů v kalendářním roce z důvodu výkonu služby nebo práce v zemích se zvýšenou obtížností života určených služebním předpisem státního tajemníka ministerstva, vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok, a jestliže poměrná část volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden,

i) 15 dnů v kalendářním roce z důvodu výkonu služby nebo práce v zemích s mimořádnou obtížností života určených služebním předpisem státního tajemníka ministerstva, vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok, a jestliže poměrná část volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden.

(2) Po dobu volna uvedeného v odstavci 1 se státnímu zaměstnanci a zaměstnanci plat

nekrátí.

§ 51

(1) Těhotná státní zaměstnankyně nebo zaměstnankyně vyslaná k výkonu služby nebo práce v zahraničí, je povinna oznámit ministerstvu čerpání mateřské dovolené alespoň 10 týdnů před očekávaným dnem porodu; pokud státní zaměstnankyně nebo zaměstnankyně bude čerpat mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou v zahraničí, je povinna to oznámit podle věty první. V případě, že státní zaměstnanec nebo zaměstnanec požádá o čerpání rodičovské dovolené, je povinen oznámit čerpání rodičovské dovolené alespoň 10 týdnů před očekávaným nástupem na rodičovskou dovolenou.

(2) Osobě, která čerpá při vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou, ministerstvo uhradí náklady spojené s ubytováním po

dobu 14 týdnů ve stejné výši, jako před nástupem na mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou. Takové osobě přísluší náhrady stanovené v prováděcím právním předpisu vydaném podle § 189 odst. 6 zákoníku práce.

§ 52

(1) Následuje-li manžel nebo partner diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka do místa vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí, jedná se o překážku ve službě na straně státního zaměstnance podle zákona o státní službě nebo o jiný úkon v obecném zájmu bez náhrady mzdy nebo platu na straně zaměstnance podle zákoníku práce.

(2) Je-li doprovázející osobou příslušník bezpečnostního sboru vykonávající službu podle jiného právního předpisu26), poskytne se mu na jeho žádost služební volno bez poskytnutí služebního příjmu.

(3) Je-li doprovázející osobou voják vykonávající službu podle jiného právního

předpisu27), určí se do dispozice.

(4) Je-li doprovázející osobou státní zaměstnanec, povolí se mu na jeho žádost

a) čerpání neplaceného služebního volna, je-li jeho manžel nebo partner vysílán k výkonu služby nebo práce v zahraničí na dobu nepřekračující 12 měsíců, nebo

b) přerušení výkonu služby, je-li jeho manžel nebo partner vysílán k výkonu služby nebo práce v zahraničí na dobu překračující 12 měsíců.

Díl 5

Platové náležitosti a další plnění

§ 53

Zdravotní připojištění

(1) Ministerstvo může uzavřít ve prospěch diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka pojistnou smlouvu za účelem krytí výdajů vzniklých v souvislosti s nemocí, úrazem, těhotenstvím nebo porodem v zahraničí, zahrnující i výdaje na repatriaci, a to včetně výdajů na léčbu nemoci a následků úrazu, k nimž dojde v důsledku mimořádné události nebo trestného činu v zahraničí (dále jen „zdravotní výdaje“).

(2) Pojištění podle odstavce 1 zahrnuje rovněž člena rodiny diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka, který jej se souhlasem státního tajemníka ministerstva následuje do jeho služebního působiště nebo pravidelného pracoviště v zahraničí.

(3) Neumožňuje-li zdravotní připojištění úhradu zdravotních výdajů v přijímajícím státě, má diplomatický, administrativní nebo technický pracovník a jeho člen rodiny, který ho doprovází, nárok na hrazení nutných zdravotních výdajů spojených s poskytnutím zdravotní péče v přijímajícím státě.

26) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

27) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 53a

Jiné pojištění

Ministerstvo může v zahraničí uzavřít pojištění týkající se činnosti zastupitelského úřadu, je-li to nezbytné k výkonu služby nebo práce v zahraničí.

§ 54

Použití služebního vozidla

Vedoucí zastupitelského úřadu má právo na bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem nebo bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k cestě z místa jeho ubytování v zahraničí na zastupitelský úřad a zpět.

§ 55

Odškodnění za následky vzniklé při výkonu služby nebo práce v zahraničí

(1) Diplomatickému, administrativnímu nebo technickému pracovníkovi, který vykonával službu nebo práci v zahraničí, přísluší v případě přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně v důsledku mimořádné události, jakož i v důsledku trestného činu, je-li obětí, ke kterým došlo v přijímajícím státě nebo při cestě z a do přijímajícího státu, jednorázové odškodnění ve výši šestinásobku průměrného měsíčního platu pracovníka; v případě přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží takovému pracovníkovi jednorázové odškodnění ve výši desetinásobku průměrného měsíčního platu pracovníka.

(2) Je-li členu rodiny, který doprovází diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka, přiznán invalidní důchod v případě podle odstavce 1, náleží mu jednorázové odškodnění ve stejné výši, jako by náleželo pracovníkovi, kterého doprovází.

(3) Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši dvacetinásobku průměrného měsíčního platu diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka v případě jeho úmrtí, které nastalo v důsledku mimořádné události nebo trestného činu v zahraničí.

Díl 6

Vzdělávání diplomatických, administrativních a technických pracovníků

Vzdělávání v oblasti zahraniční služby

§ 56

(1) Ministerstvo organizuje zajišťuje přípravu a řídí odborné vzdělávání diplomatických

pracovníků zaměřené na výkon zahraniční služby.

(2) Diplomatický pracovník při výkonu služby v ústředí je povinen pravidelně absolvovat vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby v rozsahu stanoveném státním tajemníkem ministerstva.

(3) Na vzdělávání administrativních a technických pracovníků se použijí odstavce 1 a 2

obdobně.

(4) Ministerstvo zajišťuje rovněž přípravu a vzdělávání v oblasti zahraniční služby za účelem prosazování a ochrany zájmů České republiky.

Díl 7

Hodnocení při výkonu zahraniční služby

§ 57

(1) Hodnocení při výkonu zahraniční služby je podkladem pro rozhodování státního tajemníka ministerstva o vyslání k výkonu služby v zahraničí.

(2) Hodnocení při výkonu zahraniční služby zahrnuje hodnocení

a) úrovně znalostí a dovedností potřebných pro plnění úkolů v souvislosti se službou

v zahraničí,

b) osobnostních předpokladů pro plnění služby v zahraničí,

c) schopnosti zvládat závažné okolnosti, které mohou ovlivnit plnění úkolů při výkonu služby v zahraničí,

d) výsledků vzdělávání v oblasti zahraniční služba.

(3) V případě zastupitelského úřadu provádí hodnocení při výkonu zahraniční služby vedoucí oddělení v součinnosti s vedoucím zastupitelského úřadu.

(4) Hodnocení při výkonu zahraniční služby se neprovádí v případě státního zaměstnance z jiného služebního úřadu, který je po dobu výkonu služby v zahraničí zařazen na služebním místě v ministerstvu.

HLAVA VI VII

SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 58

Společná ustanovení

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na služební vztahy upravené tímto zákonem ustanovení zákona o státní službě a na pracovněprávní vztahy upravené tímto zákonem ustanovení zákoníku práce.

(2) Státního zaměstnance v zahraniční službě, který byl přijat do služebního poměru podle

§ 190 až 192 zákona o státní službě, jde-li o administrativního pracovníka, který se dlouhodobě osvědčil, lze zařadit na služební místo i v případě, že pro toto služební místo nesplňuje stanovené vzdělání podle § 7 odst. 2 písm. c) až e) zákona o státní službě, nejdéle však po dobu 8 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách

a) věcný, osobní a územní rozsah činnosti zastupitelských úřadů, včetně jednotlivých druhů konzulárních činností,

b) seznam cizích zastupitelských úřadů, jejich vedoucích, členů diplomatického personálu a konzulárních úředníků3)4) ,

c) seznam zastoupení subjektů podle § 10c a entit podle § 10d.

§ 59

Přechodná ustanovení

(1) Na státního zaměstnance, který vykonává službu ve služebním působišti mimo území České republiky nebo zaměstnance, který byl přeložen k výkonu práce na pravidelném pracovišti v zahraničí, se hledí jako na státního zaměstnance vyslaného k výkonu služby v zahraničí nebo na zaměstnance vyslaného k výkonu práce na pravidelném pracovišti v zahraničí podle tohoto zákona.

(2) Zastupitelský úřad zřízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je zastupitelským úřadem podle tohoto zákona.

(3) Dosavadní státní příspěvkové organizace zřízené ministerstvem se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají státními příspěvkovými organizacemi podle § 14.

HLAVA VII VIII ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 60

Zrušuje se vyhláška č. 274/2015 Sb., o stanovení diplomatických a konzulárních hodností

a postupu při jejich přiznávání a propůjčování.

ČÁST DRUHÁ

Platné znění § 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona 135/1996 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 275/2012 Sb., s vyznačenou navrhovanou změnou

§ 6

(1) Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci vytváří koncepci a koordinuje zahraniční rozvojovou pomoc, koordinuje vnější ekonomické vztahy, podílí se na sjednávání mezinárodních sankcí a koordinuje postoje České republiky k nim.

(2) Ministerstvo zahraničních věcí zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením, koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce, s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva spravedlnosti.

(3) Ministerstvo zahraničních věcí dále zejména

a) koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti

zahraničních vztahů na jim svěřených úsecích státní správy, působí k tomu, aby na těchto

úsecích byly dodržovány závazky vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství České republiky v mezinárodních,

b) zajišťuje ochranu práv a zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí,

c) řídí zastupitelské úřady v zahraničí,

d) plní úkoly při zabezpečování styků s orgány cizích států v České republice a v zahraničí

e) plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí,

f) koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod,

g) zabezpečuje vyhlašování mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,

h) sleduje dodržování a provádění mezinárodních smluv a dohod z hlediska uplatňování zájmů zahraniční politiky České republiky,

i) uděluje souhlas v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu,

j) zajišťuje přípravu pracovníků pro výkon zahraničních služeb,

j) zajišťuje přípravu a vzdělávání v oblasti zahraniční služby,

k) organizačně a technicky zabezpečuje volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a volbu prezidenta republiky v zahraničí a plní úkoly při volbách do Evropského parlamentu.

ČÁST TŘETÍ

Platné znění vybraných ustanovení zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. 278/2023 Sb., s vyznačenými navrhovanými změnami

§ 42

Povolení k dlouhodobému pobytu

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li stejný účel pobytu.

(2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let.

(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je v souvislosti se skončením vědeckého výzkumu nebo studia dále oprávněn podat držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo studia podle § 64 písm. a), který na území hodlá pobývat za účelem hledání zaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e) a v § 42d odst. 2 písm. c), potvrzení o dokončení výzkumné činnosti vydané výzkumnou organizací, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, nebo doklad o úspěšném dokončení studia, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.

(4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který požívá příslušných výsad a imunit a který na území pobývá jako člen zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity69) akreditovaných v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí.

(5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavců 1 až 4 se podává ministerstvu. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k trvalému pobytu.

(6) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle tohoto oddílu se podává na úředním

tiskopisu.

(7) Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v průkazu o povolení

k pobytu, není-li dále stanoveno jinak.

§ 49

Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí

(1) Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému pobytu členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity69) akreditovaných v České republice požívajícím příslušných výsad a imunit a jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. Toto povolení se vydává formou identifikačního průkazu podle § 180b.

(2) O povolení k dlouhodobému pobytu je člen zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace akreditovaných v České republice a jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí cizinec podle odstavce 1, s výjimkou osob pobývajících na území podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Člen zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace akreditovaných v České republice a spolu s ním jeho rodinný příslušník jsou oprávněni Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.

(4) Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.

§ 68

(1) Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci, který ke dni podání žádosti

pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 5 let.

(2) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají

a) doba pobytu na území na dlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu, není-li dále stanoveno jinak,

b) doba pobytu v postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zákona

o azylu,

c) doba předchozího pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu včetně doby, po kterou bylo vedeno řízení o žádosti, na základě které bylo povolení k přechodnému pobytu vydáno, pokud

1. bylo cizinci na žádost podle § 87f odst. 5 vydáno povolení k dlouhodobému pobytu po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, nebo

2. cizinec požádal o vydání povolení k trvalému pobytu během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5,

d) jednou polovinou

1. doba pobytu na území na dlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu

vydaného za účelem studia, nebo

2. doba, po kterou bylo vedeno řízení o udělení mezinárodní ochrany, které vedlo

k rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, a to včetně doby řízení o žalobě nebo

o kasační stížnosti; bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany vedeno déle než 18 měsíců, započítává se tato doba v celém rozsahu,

e) období nepřítomnosti cizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 310 dnů; pokud jedno období nepřítomnosti cizince na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li

o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění nebo studium, nepřetržitost pobytu je zachována, přičemž toto období se do doby pobytu podle odstavce 1 nezapočítává,

f) období nepřítomnosti cizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud byl cizinec svým zaměstnavatelem pracovně vyslán do zahraničí a pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 10 po sobě jdoucích měsíců a ve svém souhrnu nepřesáhla 560 dnů; toto období se však nezapočítá, byl-li cizinec členem statutárního orgánu zaměstnavatele.

(3) Do doby pobytu podle odstavce 1 se nezapočítává doba

a) vyslání cizince na území zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo

fyzickou osobou,

b) pobytu cizince na území, pokud účelem pobytu na území byla výpomoc s domácími pracemi za stravu, ubytování a kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au pair),

c) výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu,

d) pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo

na mimořádné pracovní vízum,

e) pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, pokud cizinec následně na území pobýval na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydané podle § 43, a

f) pobytu cizince na základě povolení k pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity69) akreditovaných v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí.

(4) Povolení k trvalému pobytu se na žádost dále vydá cizinci, který splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty, pokud jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území po dobu nejméně 2 let; do doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států se dále započítávají pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia nebo doba, po kterou byl žadatel držitelem mezinárodní ochrany v jiném členském státě. Pokud držitel modré karty vydané jiným členským státem pobýval na jeho území méně než 12 měsíců, tento pobyt se do období nepřetržitého pobytu nezapočítá. Do požadované doby nepřetržitého pobytu se započítávají i období nepřítomnosti držitele modré karty na území členských států Evropské unie, pokud jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 12 po sobě jdoucích měsíců a pokud v souhrnu nepřesáhla 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinného příslušníka držitele modré karty, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.

(5) Žádost o povolení k trvalému pobytu je oprávněn podat i cizinec, který v době splnění podmínek podle předchozích odstavců pobývá mimo území. Jestliže platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území skončí cizinci v době jeho nepřítomnosti na území, musí být žádost podána nejpozději do 6 měsíců od skončení platnosti tohoto povolení.

§ 87c

Přechodný pobyt občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie, který je členem zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity akreditovaných v České republice

(1) Občanu Evropské unie1b), který na území pobývá jako člen zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity69) akreditovaných v České republice a který požívá příslušných výsad a imunit, a jeho rodinnému příslušníku registrovanému Ministerstvem zahraničních věcí, který sám je občanem Evropské unie, vydá Ministerstvo zahraničních věcí potvrzení o pobytu na území formou identifikačního průkazu podle § 180b.

(2) Rodinnému příslušníku občana Evropské unie nebo člena zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity69) akreditovaných v České republice, jenž sám není občanem Evropské unie, požívá příslušných výsad a imunit a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí, vydá Ministerstvo zahraničních věcí povolení k přechodnému pobytu formou identifikačního průkazu podle § 180b.

(3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží cestovní doklad a fotografie. Rodinný příslušník občana Evropské unie předloží také doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie.

§ 93

(1) Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity69) akreditovaných v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

(2) Občan Evropské unie1b) je povinen ohlásit na policii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

(3) Z ohlášení místa pobytu cizince na území nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti, v níž je cizinec přihlášen k pobytu.

§ 115a

Náhradní cestovní doklad Evropské unie

(1) Náhradní cestovní doklad Evropské unie15e) vydá zastupitelský úřad na žádost občana Evropské unie,1b) jehož cestovní doklad byl ztracen, odcizen, zničen, popřípadě není dočasně k dispozici, jestliže stát, jehož je žadatel občanem, nemá na území státu, kde se občan nachází, stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, není v něm zastoupen jinak, anebo jeho zastoupení není dosažitelné. Podmínkou pro vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie je, aby stát, jehož je žadatel občanem, s tím vyslovil souhlas.

(2) Náhradní cestovní doklad Evropské unie lze vydat pro jedinou cestu do členského státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem nebo ve kterém má trvalé bydliště, anebo ve výjimečném případě do jiného státu.

(3) V žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie uvede žadatel své jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, tělesnou výšku, datum, místo a stát narození, státní občanství, adresu místa trvalého bydliště, kontaktní adresu a odůvodnění žádosti. K žádosti dále předloží jemu dostupné dokumenty, prokazující totožnost a státní občanství, uvede stát, do něhož hodlá cestovat, a připojí fotografie.

(4) Náhradní cestovní doklad Evropské unie vydá zastupitelský úřad s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění cesty, pro niž se náhradní cestovní doklad Evropské unie vydává.

(5) Kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie zašle zastupitelský

úřad příslušnému orgánu státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem.

§ 158a

(1) Ministerstvo zahraničních věcí při výkonu působnosti podle tohoto zákona a zákona

o zahraniční službě provozuje informační systém, který obsahuje údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, všech dřívějších jménech a příjmeních, dnu, měsíci a roku narození, pohlaví a státní příslušnosti, obrazový záznam, například fotografii, cizince, jeho otisky prstů, rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, a další údaje

a) v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54), o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 6),

o vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu podle

§ 87x odst. 2, o vydání cestovního průkazu totožnosti (§ 111 odst. 1), žádosti o vydání

náhradního cestovního dokladu Evropské unie (§ 115a),

b) o způsobu vyřízení žádosti podané podle tohoto zákona, a to číslo, druh, datum vydání, doba platnosti víza nebo dokladu a označení orgánu, který vízum nebo doklad vydal; v případě zamítnutí žádosti datum, důvod a označení příslušného orgánu, který ve věci rozhodl,

c) o udělení výjezdního příkazu, a to číslo cestovního dokladu, číslo výjezdního příkazu, datum vydání, doba platnosti a označení orgánu, který výjezdní příkaz udělil,

d) o zrušení nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona nebo zákona o zahraniční službě, a to druh, číslo víza nebo dokladu, důvod a označení orgánu, který ve věci rozhodl,

e) umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až d) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až d).

(2) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém

o cizincích žádajících o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany

na území. Tento informační systém obsahuje

a) údaje v rozsahu žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 6),

b) důvod uvedený v potvrzení vydaném orgánem činným v trestním řízení, včetně údajů

o tomto orgánu,

c) rodné číslo nebo jiný identifikační údaj sdělený cizincem,

d) údaj o způsobu vyřízení žádosti, číslu a druhu dokladu, dni, měsíci a roku vydání a době

platnosti dokladu,

e) den, měsíc a rok nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti a důvod tohoto

zamítnutí,

f) den, měsíc a rok vydání výjezdního příkazu, jeho číslo, dobu platnosti a údaje o orgánu, který výjezdní příkaz vydal,

g) údaje umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až f)

a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až f).

(3) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systém o cizincích žádajících o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2. Tento informační systém obsahuje údaje v rozsahu žádosti o vydání cizineckého pasu, včetně biometrických údajů.

(4) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle § 117a odst. 4 vede provozní informační systém o cizincích žádajících o vydání povolení k dlouhodobému anebo trvalému pobytu, prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného cizinci s povoleným trvalým pobytem, vydání průkazu

o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu cizincem podané žádosti. Správcem provozního informačního systému podle věty první je ministerstvo. V provozním informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu cizince.

(5) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 4 se po převzetí průkazu

o povolení k pobytu cizincem zlikvidují, s výjimkou biometrických údajů, které jsou ministerstvem předány do informačního systému cizinců.

(6) Pokud si cizinec nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto cizinci v provozním informačním systému podle odstavce 4, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu.

(7) Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo jsou oprávněna v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené podle odstavce 1.

(8) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje ministerstvu a Ministerstvu zahraničních věcí pro účely plnění jejich úkolů souvisejících s vydáváním, rušením a zánikem zaměstnanecké karty nebo modré karty údaje z centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty a modré karty způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu

a) identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož je evidováno volné pracovní místo obsaditelné držiteli zaměstnanecké karty nebo modré karty; poskytovanými identifikačními údaji jsou u

1. fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby,

2. právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo osoby,

3. fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

4. zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění organizační složky

v České republice,

b) druh práce a místo výkonu práce,

c) předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa,

d) informace o pracovních a mzdových podmínkách,

e) informace o tom, zda volné pracovní místo obsaditelné držiteli zaměstnanecké karty nebo

modré karty je vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením,

f) informace o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládaná délka.

(9) Z údajů poskytovaných podle odstavce 8 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu ministerstvem nebo Ministerstvem zahraničních věcí.

§ 180b

Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí

(1) Identifikační průkaz je veřejná listina, kterou členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity69) akreditovaných v České republice a jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.

(2) Identifikační průkaz je dokladem totožnosti a dokladem, že držitel požívá na území České republiky výsad a imunit podle norem mezinárodního práva, a současně

a) povolením k dlouhodobému pobytu podle § 49,

b) potvrzením o přechodném pobytu podle § 87c odst. 1, nebo

c) povolením k přechodnému pobytu podle § 87c odst. 2.

(3) Dobu platnosti identifikačního průkazu lze opakovaně prodloužit na celkovou dobu pobytu nejvýše 10 let, s výjimkou doby pobytu vedoucích diplomatických misí, konzulárních úřadů a zastoupení mezinárodních vládních organizací, veřejných institucí nebo entit69) akreditovaných v České republice, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

(4) Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí.

1b) Smlouva o fungování Evropské unie.

15e) Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP). Směrnice Rady (EU) 2019/997 ze dne 18. června 2019, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP.

69) § 10c odst. 1 a 10d zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), ve znění zákona č. /2024 Sb.

Přechodné ustanovení

Ministerstvo zahraničních věcí zajistí do 31. prosince 2025 zneplatnění a skartaci formulářů náhradních cestovních dokladů Evropské unie vyhotovených podle rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).

ČÁST ČTVRTÁ

Platné znění vybraných ustanovení zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 384/2009 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 159/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 261/2012 Sb. a zákona č. 270/2020 Sb., s vyznačenými navrhovanými změnami

§ 5

Druhy cestovních dokladů

(1) Druhy cestovních dokladů jsou

a) cestovní pas,

b) diplomatický pas,

c) služební pas,

d) cestovní průkaz,

e) náhradní cestovní doklad Evropské unie,2a)

f) jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy.

(2) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) obsahují strojově čitelné údaje

a nosič dat pro uchovávání

a) údajů o zobrazení obličeje,

b) údajů o otiscích prstů rukou,

c) údajů zpracovaných na datové stránce cestovního dokladu a

d) dalších bezpečnostních prvků stanovených přímo použitelnými právními předpisy Evropských společenství2b).

Tyto cestovní doklady se vydávají ve lhůtě 30 dnů; je-li žádost podána u diplomatické mise České republiky nebo u konzulárního úřadu České republiky (dále jen „zastupitelský úřad“), s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, ve lhůtě 120 dnů. Údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů rukou jsou pro účely tohoto zákona údaje biometrické.

(3) Občan může požádat o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě, a to

a) v pracovních dnech do 24 hodin, nebo

b) do 5 pracovních dnů.

(4) Občanovi mladšímu 12 let, pokud přímo použitelný právní předpis Evropských společenství2c) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo občanovi, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá cestovní doklad se strojově čitelnými údaji s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou občana.

(5) Xxxxxxxxx xxxxxxx

a) ministerstvo vzory cestovního pasu a vzory jiných cestovních dokladů vydávaných

na základě mezinárodní smlouvy, pokud je nestanoví tato smlouva,

b) Ministerstvo zahraničních věcí vzory diplomatického pasu, služebního pasu a cestovního průkazu.

§ 13

Diplomatický pas

(1) Diplomatický pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí

a) prezidentu republiky,

b) poslanci a senátorovi,

c) členovi vlády,

d) soudci Ústavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního

soudu,

e) prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu,

f) manželu prezidenta republiky, manželu předsedy Poslanecké sněmovny a manželu předsedy Senátu, manželu člena vlády, manželu předsedy Ústavního soudu, manželu předsedy Nejvyššího soudu, manželu předsedy Nejvyššího správního soudu,

g) diplomatickému pracovníku Ministerstva zahraničních věcí, manželu a nezaopatřenému dítěti5) a členům rodiny5) diplomatického pracovníka pracujícího na zastupitelském úřadě, pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.

(2) Jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí.

§ 14

Služební pas

(1) Služební pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí

a) nejvyššímu státnímu zástupci, náměstkovi ministra, místopředsedovi Nejvyššího soudu, náměstkovi nejvyššího státního zástupce, viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, vedoucímu Úřadu vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky, vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucímu Kanceláře Senátu,

b) zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí k cestám při plnění pracovních úkolů

v zahraničí, není-li držitelem diplomatického pasu,

c) zaměstnanci zastupitelského úřadu, pokud není držitelem diplomatického pasu, a jeho manželu a nezaopatřenému dítěti,5) členům jeho rodiny5), pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.

(2) Jiným osobám, než uvedeným v odstavci 1, může být služební pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí na základě žádosti potvrzené vedoucím Kanceláře prezidenta republiky, vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucím Kanceláře Senátu, předsedou Nejvyššího soudu, předsedou Nejvyššího správního soudu, ministrem anebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy, pokud cestují do zahraničí v záležitostech České republiky.

§ 15a

Náhradní cestovní doklad Evropské unie

Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání zmocnění k vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie2a) požádat ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie.

§ 20

Náležitosti žádosti

(1) Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, s výjimkou cestovního pasu, je povinen předložit vyplněnou žádost o vydání cestovního dokladu, která obsahuje údaje uvedené v § 6 odst. 3, a dále tyto údaje:

a) rodné příjmení a rodné číslo občana, pokud se nezapisuje do cestovního dokladu,

b) adresu místa trvalého pobytu v České republice; občan žijící v zahraničí uvádí adresu místa svého posledního trvalého pobytu v České republice,

c) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo rodičů držitele diplomatického nebo služebního pasu, jde-li o vydání diplomatického pasu nebo služebního pasu manželu nebo nezaopatřenému dítěti členu jeho rodiny5) držitele diplomatického nebo služebního pasu,

d) údaje, které jsou podmínkou vydání cestovního dokladu na základě mezinárodní smlouvy.

Žádost o vydání cestovního dokladu musí být podepsána občanem, jemuž má být cestovní doklad vydán; podpis se nevyžaduje, pokud občanovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.

(2) Žádost o vydání cestovního pasu obsahuje údaje podle odstavce 1. Občan, jemuž má být cestovní pas vydán, je povinen podepsat žádost o vydání cestovního pasu digitalizovaným podpisem; digitalizovaný podpis občana se nevyžaduje, pokud mu v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Žádá-li občan o vydání dalšího pasu, musí žádost obsahovat i odůvodnění žádosti o další cestovní pas. Povinnost předložit vyplněnou žádost o vydání cestovního pasu se na občana nevztahuje.

(3) Žádá-li občan o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, vyřizuje žádost orgán příslušný k vydání tohoto dokladu nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, s využitím údajů vedených v základním registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“), agendovém informačním systému evidence obyvatel (dále jen „evidence obyvatel“), agendovém informačním systému evidence občanských průkazů (dále jen

„evidence občanských průkazů“), evidenci cestovních dokladů (§ 29) a evidenci diplomatických a služebních pasů (§ 29a). Při vyřizování žádosti se současně pořídí biometrické údaje občana; součástí zpracování žádosti je digitalizovaný podpis nebo vlastnoruční podpis občana určený k dalšímu digitálnímu zpracování.

(4) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, při zpracování žádosti o vydání tohoto cestovního dokladu postupuje podle § 21 a 21a. Zpracovaná žádost o vydání diplomatického nebo služebního pasu se vytiskne s vyobrazením obličeje a podpisem občana a předloží se občanu, který svým podpisem potvrdí její správnost a úplnost. Správnost a úplnost žádosti o vydání cestovního pasu občan stvrdí digitalizovaným podpisem.

(5) K žádosti o vydání cestovního dokladu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji se přikládají 2 fotografie o rozměru 35 mm x 45 mm, odpovídající současné podobě občana, zobrazující občana v čelném pohledu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, s výškou obličejové části

hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm (dále jen „fotografie“), které splňují požadavky na technické provedení, stanovené vyhláškou ministerstva. K žádosti o vydání cestovního dokladu lze v odůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy; tato pokrývka nesmí zakrývat obličejovou část způsobem, který by znemožňoval identifikaci. Při pořizování údajů o zobrazení obličeje jako biometrického údaje platí požadavky pro zobrazení obličeje občana na fotografii podle předcházejících vět obdobně.

(6) Podpisem občana podle odstavce 1 se pro účely vydání cestovního dokladu rozumí vlastní rukou občana provedené písemné vyjádření vlastního jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení.

(7) Žádost o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu obsahuje údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu potřebném k provedení požadované změny nebo doplnění údajů.

(8) Vzor tiskopisu žádosti o vydání cestovního dokladu, žádosti o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu a požadavky na technické provedení fotografie stanoví vyhláškou ministerstvo; je-li cestovním dokladem diplomatický pas, služební pas nebo cestovní průkaz, stanoví vzor tiskopisu těchto žádostí vyhláškou Ministerstvo zahraničních věcí.

(9) Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí vyhláškou technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u občanů s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce.

2a) Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996

o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).

5) § 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.

5) § 2 písm. l) a § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě

a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě).

ČÁST PÁTÁ

Platné znění části přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb.,

zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č.141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 458/2022/Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023, zákona č. 277/2023 Sb. a zákona č. /2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn; barvou jsou odlišeny změny navrhované novelou zákona o matrikách a dalších souvisejících zákonů (senátní tisk č. 181)

Položka 5

a) Ověření podpisu nebo otisku razítka na listině nebo na jejím stejnopisu za každý podpis nebo otisk razítka	Kč	30
b) Ověření (apostila) podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí	Kč	300 600
c) Ověření podpisu nebo otisku razítka na vysokoškolském diplomu a dodatku k diplomu nebo obdobném dokladu, vydaném vysokou školou v České republice, za účelem použití daného dokladu v zahraničí za každý podpis nebo otisk razítka	Kč	100 200
d) Ověření úředního podpisu nebo úředního otisku razítka na listině nebo na jejím stejnopisu za účelem jejího použití v zahraničí za každý podpis nebo otisk razítka	Kč	100 200

Položka 145

Uzavření manželství před českým zastupitelským úřadem	Kč	5 000
Předmětem poplatku není
Uzavření manželství před českým zastupitelským úřadem, je-li jedním ze snoubenců český občan zdržující se v zahraničí služebně.

Položka 145

Uzavření manželství před českým zastupitelským úřadem Kč 10 000

Položka 146

Přijetí žádosti u českého zastupitelského úřadu	Kč 750	1500
Předmětem poplatku není
Přijetí žádosti o provedení úkonu, který je zpoplatněn podle jiných položek této části sazebníku.

Položka 147

Vybrání pohledávky, renty a jiných dávek nebo plnění, s výjimkou požitků ze sociálního zabezpečení, úkony v řízení o dědictví (včetně intervence u příslušných orgánů, vymáhání a doručení dědictví)	4 % z vybrané peněžní částky nebo peněžního ocenění dědictví
	nejméně Kč	150 300
	nejvýše Kč	20004000
Poznámky
1. Pokud je k žádosti věřitele (příjemce) nebo dědice prováděn pouze úkon k zajištění pohledávky, renty nebo dědictví, vybírá se poplatek podle položky 146 tohoto sazebníku.
2. Základem poplatku za úkony v řízení o dědictví podle této položky je hodnota dědictví nesnížená o honorář právního zástupce.

Položka 148

Úschova
- peněz, cenných papírů, vkladních knížek a jiných cenných předmětů	0,5 % z částky nebo ceny předmětu za každý rok
	nejméně Kč	200 400
	nejvýše Kč	2000040000
- listin nebo spisů za každý rok	Kč	200 400
Předmětem poplatku není
Úschova předmětu u českého zastupitelského úřadu za účelem doručení do České republiky.

Položka 149

a) Sepsání písemnosti o právních úkonech, zejména smluv, závětí apod.	Kč	6001200
b) Sepsání plné moci s ověřením podpisu	Kč	300 600

Položka 150

a) Ověření podpisu na listině i na jejím stejnopisu nebo za uznání podpisu za vlastní za každý podpis	Kč	250
b) Ověření podpisu na listině i na jejím stejnopisu nebo uznání podpisu za vlastní na listinách určených pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně	Kč	125
c) Ověření otisku úředních razítek a úředních podpisů (superlegalizace)	Kč	600
d) Ověření otisku úředních razítek a podpisů (superlegalizace) na listinách určených pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně	Kč	300
e) Ověření otisku úředních razítek a úředních podpisů na českých dokladech nebo listinách a ověření listiny (apostila) určených k použití v cizině	Kč	300
Osvobození
Od poplatku podle písmene c) této položky je osvobozena superlegalizace úmrtního listu, pokud od vystavení prvopisu cizozemského dokladu neuplynul více než 1 rok.

Položka 150

a) Ověření podpisu na listině i na jejím stejnopisu nebo za uznání podpisu za vlastní za každý podpis	Kč	500
b) Ověření podpisu na listině i na jejím stejnopisu nebo uznání podpisu za vlastní na listinách určených pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně	Kč	250
c) Ověření otisku úředních razítek a úředních podpisů (superlegalizace)	Kč	1200
d) Ověření otisku úředních razítek a podpisů (superlegalizace) na listinách určených pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně	Kč	600
e) Ověření otisku úředních razítek a úředních podpisů na českých dokladech nebo listinách a ověření listiny (apostila) určených k	Kč	600

použití v cizině

Osvobození

Od poplatku podle písmene c) této položky je osvobozena superlegalizace úmrtního listu, pokud od vystavení prvopisu cizozemského dokladu neuplynul více než 1 rok.

Položka 151

a) Ověření shody předloženého opisu, kopie, fotokopie s listinou	Kč	300
b) Ověření shody předloženého opisu, kopie, fotokopie s listinou, jde-li o doklad určený pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně	Kč	150
c) Ověření správnosti předloženého překladu	Kč	300
d) Ověření správnosti předloženého překladu
jde-li o doklad určený pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně	Kč	150
e) Provedení autorizované konverze dokumentů do elektronické podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny	Kč	100
f) Provedení autorizované konverze dokumentů do listinné podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny	Kč	100
g) Opětovné vydání přístupových údajů k datové schránce	Kč	600
Poznámka
Poplatek se vybírá za každou i započatou stránku formátu A4 a menší.

Položka 151

a) Ověření shody předloženého opisu, kopie, fotokopie s listinou	Kč	600
b) Ověření shody předloženého opisu, kopie, fotokopie s listinou, jde-li o doklad určený pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně	Kč	300
c) Ověření správnosti předloženého překladu	Kč	600
d) Ověření správnosti předloženého překladu,
jde-li o doklad určený pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně	Kč	300
e) Provedení autorizované konverze dokumentů do elektronické podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny	Kč	200
f) Provedení autorizované konverze dokumentů do listinné podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny	Kč	200
Poznámka
Poplatek se vybírá za každou i započatou stránku formátu A4 a menší.

Položka 152

Vyhotovení překladu spisového materiálu
a) do jazyka českého za každou i započatou stránku	Kč	600

b) z jazyka českého za každou i započatou stránku	Kč	650
c) z jednoho cizího jazyka do druhého za každou i započatou stránku	Kč	1 000
d) z nebo do jazyka čínského, japonského, korejského a jiných znakových jazyků za každou i započatou stránku	Kč	900
Poznámka
Poplatek se vybírá za každou i započatou stránku formátu A4 a menší.

Položka 152

Vyhotovení překladu spisového materiálu
a) do jazyka českého za každou i započatou stránku	Kč	1 200
b) z jazyka českého za každou i započatou stránku	Kč	1 300
c) z jednoho cizího jazyka do druhého za každou i započatou stránku	Kč	2 000
d) z nebo do jazyka čínského, japonského, korejského a jiných znakových jazyků za každou i započatou stránku	Kč	1 800
Poznámka
Poplatek se vybírá za každou i započatou stránku formátu A4 a menší.

Položka 153

a) Vystavení rodného, oddacího nebo úmrtního listu	Kč	300 600
b) Vyhotovení překladu rodného, oddacího nebo úmrtního listu a jeho ověření	Kč	7001400
Předmětem poplatku není
První vystavení rodného, oddacího nebo úmrtního listu.

Položka 154

Změna
a) příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného, cizojazyčného nebo na dřívější příjmení	Kč	100 200
b) jména nebo příjmení v ostatních případech	Kč	10002000
Osvobození
1. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení, k níž dochází prohlášením rozvedeného manžela, že přijímá opět své dřívější příjmení nebo příjmení rodné, popřípadě, že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího, byla-li tato skutečnost oznámena do šesti měsíců po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu.
2. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna nebo oprava jména osvojených dětí nebo změna, kterou je nutno provést v důsledku nesprávných nebo neúplných zápisů v matrice.
3. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna jména a příjmení osoby v případě změny pohlaví. 4. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení partnera za trvání registrovaného partnerství na příjmení druhého partnera.

Poznámky

1. Za změnu příjmení manželů, rodičů nebo rodiče a jejich nezletilých dětí na společné příjmení se vybírá jen jeden poplatek.

2. Za změnu příjmení více nezletilých dětí téhož rodiče se vybírá jen jeden poplatek.

3. Podle písmene a) této položky se vybírá poplatek za povolení změny příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče na příjmení poručníka nebo pěstouna, na společné příjmení poručníků nebo pěstounů anebo na příjmení dohodnuté pro jejich vlastní děti, pokud poručníky nebo pěstouny jsou prarodiče nebo sourozenci rodičů nezletilých dětí.

4. 3. Dřívějším příjmením se pro účely tohoto zákona rozumí jen nejblíže předcházející příjmení.

Položka 155

a) Vydání opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu
z úředních záznamů, rejstříků, evidencí, listin nebo spisů	Kč 150
	za každou i započatou stránku
	Kč	15
	za každou i započatou stránku, je-li pořizována za kopírovacím stroji nebo na tiskárně počítače
b) Vydání ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy	Kč	300
	za první stránku
	Kč	150
	za každou další i započatou stránku
c) přijetí podání podle § 72 živnostenského zákona	Kč	150
Poznámka
Poplatek se vybírá za každou i započatou stránku formátu A4 a menší.

Položka 155

a) Vydání opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu
z úředních záznamů, rejstříků, evidencí, listin nebo spisů	Kč	300
za každou i započatou stránku
	Kč	30
za každou i započatou stránku, je-li pořizována na kopírovacím stroji nebo na tiskárně počítače
b) Vydání ověřeného výstupu z informačního systému veřejné	Kč	600

správy
za první stránku
	Kč	300
za každou další i započatou stránku
c) Přijetí podání podle § 72 živnostenského zákona	Kč	300
Poznámka
Poplatek se vybírá za každou i započatou stránku formátu A4 a menší.

Položka 156

Vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství v cizině Kč 5001000

Položka 157

5.	Vydání cestovního pasu
	a) osobám, které dosáhly věku 15 let	Kč 1 200
	b) osobám mladším 15 let	Kč	400
6.	Vydání cestovního průkazu, cestovního průkazu totožnosti nebo náhradního cestovního dokladu EU	Kč	400
7.	Změna údaje o časové platnosti cestovního průkazu	Kč	150
8.	Vydání průvodního listu pro přepravu tělesných pozůstatků člověka	Kč 200
	5. Vydání cestovního pasu a) osobám, které dosáhly věku 15 let b) osobám mladším 15 let 6. Vydání cestovního průkazu, cestovního průkazu totožnosti nebo náhradního cestovního dokladu EU 7. Změna údaje o časové platnosti cestovního dokladu 8. Vydání průvodního listu pro přepravu tělesných pozůstatků člověka 9. Vydání cestovního průkazu, cestovního průkazu totožnosti nebo náhradního cestovního dokladu EU osobě mladší 15 let	Kč 2 400 Kč 400 Kč 800 Kč 300 Kč 400 Kč 400
Předmětem poplatku není
1.	Vydání cestovního dokladu náhradou za doklad, v němž správní úřad uvedl nesprávné zápisy, vydal doklad s výrobní vadou nebo jehož certifikát pravosti byl zneplatněn.
2.	Vydání cestovního dokladu z moci úřední.
3.	První vydání průvodního listu pro přepravu tělesných pozůstatků člověka.
Zmocnění
V případech nouze správní úřad upustí od vybrání poplatku podle bodu 6 této položky. Nouzí se pro účely tohoto zákona rozumí pozbytí cestovních dokladů bez vlastního zavinění.

Položka 158

a) Vydání potvrzení nebo písemného sdělení o místě trvalého pobytu osob Kč 150 300

b) Ohlášení ukončení trvalého pobytu na území České republiky	Kč	300 600
Poznámka
Poplatek podle písmene a) této položky se vybírá za potvrzení nebo písemné sdělení údajů o každé osobě v něm uváděné.

Položka 159

a) Vydání osvědčení o státním občanství České republiky	Kč	300 600
b) Přijetí prohlášení o nabytí státního občanství České republiky podle § 31, 32, 35 a 36 zákona o státním občanství České republiky	Kč	5001000

Položka 160

Přijetí žádosti o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, dovoz nebo tranzit zbraně nebo střeliva	Kč	8001600
Osvobození
1. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeni cizinci, kteří přijedou do České republiky na pozvání nebo se souhlasem vlády České republiky nebo Parlamentu České republiky. Od poplatku jsou dále osvobozeny osoby, které se zúčastní mezinárodních soutěží, jejichž součástí je sportovní střelba.
2. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny zbrojní průvodní listy pro trvalý dovoz nebo pro tranzit na zbraně získané jako ceny ve střeleckých nebo podobných soutěžích.

Položka 161

Potvrzení námořního protestu Kč 6001200

Položka 162

a) Přijetí žádosti o vydání povolení k pobytu Kč 2 500

b) Přijetí žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů Kč 200 400

c) Přijetí žádosti o vydání zaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného

zaměstnance, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu

Evropské unie nebo povolení k dlouhodobému pobytu

za účelem investování Kč 5 000

d) Zpracování objednávky k sjednání termínu osobního podání žádosti

o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu Kč 1 000

e) Přijetí žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu občanu Evropské unie, státu,

který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, nebo státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, a jeho rodinnému příslušníku

bez ohledu na státní příslušnost Kč 200

Osvobození

Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno přijetí žádosti o vydání povolení

k dlouhodobému pobytu, vydává-li toto povolení Ministerstvo zahraničních věcí.

Poznámka

Poplatek podle písmene e) se vybírá, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a zákona o pobytu cizinců na území České republiky, občana státu, který je vázán

Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, nebo občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, bez ohledu na jeho státní příslušnost.

***