FAKTOGRAFICKÉ LISTY OSTRAVA 2020

Ostrava je jedním z nejdůležitějších sídelních, průmyslových a intelektuálních center České republiky, které se rozkládá na soutoku čtyř řek – Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny. Dle počtu obyvatel i rozlohou je třetím největším městem České republiky a současně největším městem Moravskoslezského kraje. Leží na 49° 50‘ 31‘‘ s. š. a 18° 17‘ 34‘‘ v. d. v členitém terénu Ostravské pánve. Ostrava má výhodnou strategickou polohu – nachází se 360 km východně od hlavního města Prahy, 310 km severně od Vídně, blízko státní hranice s Polskem, která probíhá cca 10 km severně od městského centra, hranice se Slovenskem je ve vzdálenosti 50 km východním směrem.

Druhy pozemků v Ostravě

Celková rozloha města (km2)	214,23
z toho:
Zemědělská půda:	82,0
orná půda	49,9
chmelnice	0
vinice	0
zahrada	17,8
ovocný sad	0,5
trvalý travní porost	13,7
Nezemědělská půda:	132,1
lesní pozemky	24,8
vodní plochy	9,4
zastavěné plochy a nádvoří	18,5
ostatní plochy	79,4

Zdroj: ČSÚ, (31.12.2019)

1.2. Klimatické podmínky

Území Ostravy spadá do mírně teplé klimatické oblasti, avšak liší se určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Dlouhodobé charakteristiky klimatu vycházejí z nepřetržitého měření na dané lokalitě a vyjadřují dlouhodobě průměrný přehled hodnot jednotlivých meteorologických prvků.

roční úhrn srážek	682,7 mm
průměrná roční teplota	10,9°C
průměrná lednová teplota	-1,2°C
průměrná červencová teplota	19,7°C

Zdroj: ČHMÚ (Ostrava, stanice Poruba, 2019)

Dlouhodobé charakteristiky (normály) umožňují čtenářům porovnat data konkrétního roku

s dlouhodobým průměrem.

Meteorologické údaje pro Ostravu – dlouhodobá charakteristika za období

1981 - 2010

roční úhrn srážek	693,4 mm
průměrná roční teplota	9,0 °C
průměrná lednová teplota	-1,3 °C
průměrná červencová teplota	19,1 °C

Zdroj: ČHMÚ

2. Historické mezníky 2016 - 2018

Rok 2016

• Dokončen Strategický plán rozvoje města 2017-2023. Specifikem tohoto unikátního projektu byla vysoká míra komunikace a zapojení veřejnosti do tvorby plánu pod značkou fajnOVA.

• Nová městská strategie: participace/zapojování odborné i laické veřejnosti do správy města. Městské obvody uplatňují participativní rozpočty.

• Převod správy investičního nástroje ITI na statutární město Ostrava. Integrovaná teritoriální investice (ITI), nástroj EU, který podporuje vysoce urbanizovaná území - s nejsilnějším potenciálem pro zvýšení ekonomického růstu a kvality života obyvatel v souladu s udržitelným rozvojem životního prostředí.

• Otevření dopravního přestupního terminálu Ostrava – Hranečník.

• Spuštění unikátního projektu k placení jízdného pomocí bezkontaktních platebních karet v dopravních prostředcích městské hromadné dopravy.

Rok 2017

• Fajnový prostor: 1. ročník dotačního programu na revitalizaci veřejného prostoru na území města.

• Zahájení výroby korejské společnosti Hyundai Mobis v průmyslové zóně Mošnov.

• Vznik Moravskoslezského inovačního centra transformací Vědecko-technologického parku

Ostrava.

• Ekologizace vozového parku města, obvodů, městské policie i městské hromadné dopravy: postupný proces, v návaznosti na schvalované projekty.

• Konání 6. Ministerské konference Světové zdravotnické organizace (WHO) „Životní prostředí a zdraví“.

• Ostrava kandiduje na titul „Evropské zelené město 2020“.

Rok 2018

• Ostrava opět zlepšuje svůj rating: A1 pozitivní (Moody´s).

• Zahájení výstavby I. etapy multimodálního logistického centra společnosti Concens

Investments ve Strategické průmyslové zóně Mošnov.

• Prodej 35 ha v Hrušově: společnost Contera Management zde vybuduje novou průmyslovou zónu a vytvoří přes 700 pracovních míst.

• Realizace pilotní fáze projektu bikesharing, systému sdílení kol.

• Tréninkové centrum Klubová akademie Ostrava: zahájení výstavby fotbalové akademie pro talentované hráče z celého kraje.

• Vyhlášení architektonicko-urbanistické soutěže na novou koncertní halu.

• Vznik Ostravského divadelního archívu: ojedinělý projekt evropského formátu.

• Dokončení 1. etapy rekonstrukce Divadla Xxxxxx Xxxxxx (renovace fasády, otevření nové scény „Xxxxxxx 00“, kavárny Národní dům apod.).

• Ostravské univerzitě se podařilo získat evropské finance na stavbu nového univerzitního areálu na Černé louce v Ostravě.

• Konání konference „T-BEX Europe 2018“: největší světové shromáždění bloggerů a vloggerů, tvůrců obsahu o cestování a profesionálů z oblasti cestovního ruchu, kteří jsou aktivní na sociálních sítích.

Rok 2019

• Vítězem architektonické soutěže na Nový koncertní sál v Ostravě se stalo architektonické studio Xxxxxx Xxxx Architecs z New Yorku spolu s českým studiem Architecture Acts z Prahy.

• Vznikla nová příspěvková organizace města: „Městský ateliér prostorového plánování a architektury (MAPPA), jejímž hlavním cílem je koncepční přístup v oblasti moderního urbanismu, zvyšování kvality veřejného prostoru a architektury.

• V Ostravě se konal čtyřměsíční Landscape festival, zabývající se krajinou, uměním a veřejným prostorem.

• Zahájení aktivit rozvoje vodíkové mobility v Ostravě.

• Ostrava se zapojila mezi města, která nastavila pravidla pro vizuální smog ve veřejném

prostoru.

• V národním superpočítačovém centru IT4Innovations na VŠB – Technické univerzitě v Ostravě byl uveden do provozu nový superpočítač jménem Xxxxxxx, s devětkrát vyšším výkonem než měl dosavadní stroj Anselm.

• Zahájení realizace prestižního a inovativního projektu CLAIRO, který se zabývá systematickým snižováním znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně s prokázanou schopností pohlcovat nečistoty z různých zdrojů.

• Ostrava opět zlepšuje svůj rating, a to na Aa3 stabilní (Moody´s).

• V Hrušově začíná výstavba průmyslové zóny Contera Park Ostrava D1.

• Po několika přerušeních byla konečně dostavěna významná čtyřproudová komunikace

„Prodloužená Rudná“. Navázala na silnici I/11 severozápadně od Ostravy směrem na Opavu a významně snížila dopravní zatížení městského obvodu Ostrava - Poruba.

3. Obyvatelstvo

V letech 1869 až 1980 začal proces soustředění obyvatelstva do Ostravy. V období let 1869 –1950 probíhala první vlna industrializace, což mělo za následek nejintenzivnější koncentraci obyvatelstva do tohoto města. Vlivem dezindustrializace se koncentrace obyvatel snižuje, přesto je Ostrava třetím největším městem České republiky, druhé největší město na Moravě, a přirozené centrum Moravskoslezského kraje. Nejlidnatějším městským obvodem je Ostrava-Jih, který vznikl spojením obcí Hrabůvka, Zábřeh nad Odrou, Výškovice a Dubina.

3.1. Základní údaje

Počet obyvatel statutárního města Ostrava	297 430
Občané ČR	285 897
- z toho muži	138 286
- z toho ženy	147 611
Cizinci (včetně EU i ne EU)	11 533
Počet obyvatel v obcích ve správním obvodu statutárního města Ostrava*	32 412
Občané ČR	32 184
- z toho muži	15 822
- z toho ženy	16 362
Cizinci (včetně EU i ne EU)	240
Hustota osídlení (obyv./km2)	1 388

* přehled obcí: Čavisov, Dolní Xxxxx, Horní Xxxxx, Klimkovice, Olbramice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Velká Polom,

Vratimov, Vřesina, Zbyslavice

Zdroj: MMO (1.1.2020)

Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji	1 200 539
- z toho muži	589 298
- z toho ženy	611 241
Hustota osídlení (obyv./km2)	222

Zdroj: ČSÚ - Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj - 1. až 4. čtvrtletí 2019

Počet cizinců v Moravskoslezském kraji	27 987
Index 2018/2017	1,06%
Počet cizinců v České republice	564 345

Zdroj: ČSÚ (k 31.12.2018)

3.2. Věkové složení obyvatel Ostravy

Věk	Počet obyvatel (abs.)	Počet obyvatel (%)
Celkem	287 968	100,0
předproduktivní (0-00)	00 000	00,1
produktivní (00-00)	000 000	00,6
postproduktivní (65+)	58 506	20,3
0 – 9	28 5241	9,9
10 – 19	27 768	9,6
20 – 29	31 150	11,0
30 – 39	40 076	13,9
40 – 49	45 369	15,8
50 – 59	38 192	13,3
60 – 69	35 907	12,5
70 – 79	28 353	9,8
80 +	12 029	4,2

Zdroj: ČSÚ (k 31.12.2019)

3.3. Nejvyšší dokončené vzdělání

Zdroj: SLDB (2001, 2011)

3.4. Počet obyvatel jednotlivých městských obvodů vč. cizinců

Počet obyvatel přihlášených k pobytu na území statutárního města Ostravy ke dni 1.1.2020
Městské obvody	Občané mladší 15 let	Občané od 15 let	Celkem občanů	Cizinci	Celkem obyvatel
Hošťálkovice	254	1 468	1 722	23	1 745
Hrabová	532	3 300	3 832	98	3 930
Krásné Pole	422	2 317	2 739	24	2 763
Lhotka	226	1 151	1 377	9	1 386
Mariánské Hory a Hulváky	1 639	9 982	11 621	657	12 278
Martinov	144	1 016	1 160	21	1 181
Michálkovice	531	2 819	3 350	73	3 423
Moravská Ostrava a Přívoz	5 520	31 267	36 787	2 428	39 215
Nová Bělá	366	1 807	2 173	56	2 229
Nová Ves	104	609	713	19	732
Ostrava-Jih	13 171	86 908	100 079	3 764	103 843
Petřkovice	487	2 743	3 230	40	3 270
Plesná	202	1 281	1 483	27	1 510
Polanka nad Odrou	745	4 291	5 036	53	5 089
Poruba	8 075	54 929	63 004	1 723	64 727
Proskovice	164	1 066	1 230	32	1 262
Pustkovec	172	1 162	1 334	22	1 356
Radvanice a Bartovice	907	5 387	6 294	240	6 534
Slezská Ostrava	3 450	17 251	20 701	1 098	21 799
Stará Bělá	657	3 434	4 091	56	4 147
Svinov	550	3 748	4 298	146	4 444
Třebovice	260	1 650	1 910	24	1 934
Vítkovice	1 501	6 232	7 733	900	8 633
Celkem	40 079	245 818	285 897	11 533	297 430

Zdroj: MMO (k 1.1.2020)

4. Školství

Vzdělávací soustavu tvoří dle školského zákona školy a školská zařízení. Ostrava disponuje širokou

nabídkou škol a školských zařízení.

Předškolní vzdělávání je etapou vzdělávání, ve které dítě získává především sociální zkušenosti, základní poznatky o životě kolem sebe a první podněty pro pokračující vzdělávání i celoživotní učení. Toto vzdělávání podporuje výchovné působení rodiny a doplňuje je o specifické podněty, rozvíjí je a obohacuje. Předškolní vzdělávání se uskutečňuje pro děti obvykle od tří do šesti let. Cílem základního vzdělávání je vytvoření základů pro celoživotní učení. Zároveň je toto vzdělávání jediným obdobím v systému vzdělávání, kterého se účastní každé dítě v ČR povinně. Toto vzdělání opravňuje k postupu do středního vzdělávání. Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání. Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního vzdělávání dosahují žáci určitého stupně vzdělání. Jedná se o střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou. Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností. Je určeno absolventům všech typů středních škol, kteří své vzdělávání ukončili maturitní zkouškou, je zakončeno absolutoriem. Vysokoškolské vzdělávání je rozčleněno do tří programů – bakalářského, magisterského a doktorského. Jsou zaměřeny na přípravu k výkonu povolání. Studium je zakončeno složením státní závěrečné zkoušky, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské/diplomové/disertační práce. Po absolvování náleží absolventovi vysokoškolský titul.

4.1. Počet škol v okrese Ostrava ve školním roce 2019/2020

		Počet
Druhy škol	škol poskytujících příslušné vzdělávání		dětí/ žáků/ studentů k 30. 9. 2019
Mateřské školy		97	10 076
Mateřské školy	- z toho soukromé	15	380
		87	27 170
Základní školy	- z toho soukromé	10	765
Základní umělecké školy		14	7 050
Základní umělecké školy	- z toho soukromé	1	14
		44	16 860
Střední školy	- z toho soukromé	18	3 839
	střední vzdělání	1	48
	- z toho soukromé	0	0
	střední vzdělání s výučním listem	13	2 884
	- z toho soukromé	4	655
z toho střední školy poskytující*	- z toho soukromé
z toho střední školy poskytující*	střední vzdělání s maturitní zkouškou	44	13 928
	- z toho soukromé	18	3 184
	- z toho v oborech gymnázií	16	5 427
	- z toho soukromé	6	885
		1	369
Konzervatoře	- z toho soukromé	0	0
		7	1 944
Vyšší odborné školy	- z toho soukromé	5	1 136
Vysoké školy / Univerzity		3	21 412
Vysoké školy / Univerzity	- z toho soukromé	1	1 343

* vybrané školy mohou současně poskytovat více typů středního vzdělávání

Zdroj: MSK (data k 30.9.2019), jednotlivé VŠ (data k 31.10.2019)

4.2. Vysoké školy v Ostravě

4.2.1. Struktura a vývoj stavu studentů VŠ

Zdroj: jednotlivé vysoké školy, vlastní zpracování (stav k 31.10.)

4.2.2. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Fakulta	počet studentů v akad. roce 2019/2020	počet absolventů v roce 2019
ekonomická	2 603	743
hornicko – geologická	1 384	347
elektrotechniky a informatiky	2 262	435
strojní	1 739	364
stavební	1 197	265
materiálově-technologická	1 059	258
bezpečnostního inženýrství	952	194
univerzitní studijní programy	66	31
Celkem	11 262	2 637

Zdroj: VŠB – TU Ostrava (k 31.10.2019)

4.2.3. Ostravská univerzita

Fakulta	Počet studentů v akad. roce 2019/2020	Počet absolventů v roce 2019
filozofická	1 867	415
pedagogická	2 390	572
přírodovědecká	1 576	283
lékařská	1 879	328
sociálních studií	660	156
umění	435	113
Celkem	8 807	1 867

Zdroj: Ostravská univerzita (k 31.10 2019)

4.2.4. Vysoká škola podnikání a práva

Obor	počet studentů v akad. roce 2019/2020	počet absolventů v roce 2019
aplikovaná informatika	88	16
manažerská ekonomika	36	5
právo v podnikání	181	9
právo ve veřejné správě	193	6
podnikání	446	125
podnikání a management v obchodu a službách	149	35
marketingová komunikace	181	0
soukromoprávní studia	69	34
Celkem	1 343	230

Zdroj: Vysoká škola podnikání a práva (k 31.10.2019)

4.3. Bilingvní školy a školy s mezinárodním přístupem

4.3.1. 1st International School (1st ISO) a The Ostrava International School (TOIS)

1st ISO a TOIS jsou partnerské školy sídlící v centru Ostravy, které svým studentům nabízejí unikátní vzdělávací programy. Díky svému partnerství jsou schopné vyhovět mnohdy náročným požadavkům zahraničních, stejně jako místních studentů a jejich rodičů.

4.3.1.1. 1st International School of Ostrava - mezinárodní gymnázium, s.r.o. (1st ISO)

Mezinárodní gymnázium 1st ISO nabízí dva studijní obory: osmileté a čtyřleté gymnázium, kdy většina výuky v obou programech probíhá v angličtině. Škola má certifikáty „Rodiče vítáni“ a

„Světová škola“. Škola spojuje to nejlepší z českého vzdělávacího systému s mezinárodním smýšlením a multikulturním přístupem. Žáci končí studium maturitní zkouškou, a to v tom komunikačním jazyce, ve kterém vybraný předmět studovali. Žáci osmiletého programu mohou zakončit studium nejen českou maturitou, ale díky úzké spolupráci s The Ostrava International School, navíc i mezinárodní zkouškou IB Diploma. xxx.xx-xxxxxxx.xx

4.3.1.2. The Ostrava International School (TOIS)

TOIS je prestižní mezinárodní školou, která jako jediná v České republice nabízí vzdělávání od školky přes základní školu až po maturitní ročníky s akreditací International Baccalaureate. Studenti TOIS dovrší své vzdělávání mezinárodní maturitou, tzv. IB Diploma, která je vysoce hodnocena všemi světovými univerzitami a zakládá tak předpoklad přijetí studentů na vysokoškolská studia v jakékoli zemi světa. TOIS je tvořena rozmanitou škálou národností studentů a učitelů z 25 zemí světa. Výuka probíhá výhradně v anglickém jazyce, přičemž znalost angličtiny není podmínkou přijetí studenta ke studiu. TOIS je mimo jiné zakládajícím členem The Association of Central European Schools (ACES – Asociace středoevropských škol), která dnes sdružuje přes 30 mezinárodních IB škol Evropy. xxx.xxxx.xxxxx

4.3.2. Základní škola a mateřská škola Ostrava, Xxxxxxxxxx 00,

příspěvková organizace

Bilingvní sekce je součástí Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, která zajišťuje komplexní vzdělávání dětí ve věku 3 – 15 let. Škola byla založena v roce 1960 a je situována v samotném centru města.

Od roku 2005 se díky povolení Ministerstva školství staly nedílnou součástí školy dvojjazyčné třídy. Prostřednictvím českého i anglického jazyka jsou děti všestranně vzdělávány. Snahou je vytvářet podnětné prostředí pro komplexní rozvoj dětí a udržovat příjemné klima mezi žáky. Ve výuce jsou používány české i anglické studijní materiály a pomůcky. Důraz je kladen na rozvoj komunikačních schopností v obou jazycích. xxx.xxxxxxxxxxxx.xx

4.3.3. Základní škola a mateřská škola Hello s.r.o.

Do mateřské školy dochází děti ve věku 2 až 6 let bez ohledu na znalosti angličtiny. Všem dětem je nabízen nadstandardní program předškolního vzdělávání v češtině i angličtině. Během tohoto programu se děti naučí cizímu jazyku přirozenou a zábavnou cestou. Základní škola je zaměřena na bilingvní (česko-anglické) vzdělávání v předmětech matematika, fyzika, přírodopis, zeměpis a všechny předměty s výchovným zaměřením. Konverzace v anglickém jazyce je vyučována rodilým mluvčím. Ve třídě je maximálně 16 dětí, kterým je nabízena řada zájmových kroužků. Pro nadané děti je organizován ve spolupráci s MENSOU ČR Klub nadaných dětí, který mohou navštěvovat žáci i z jiných ostravských škol. xxx.xxxxxxxxxx.xx

4.3.4. ZŠ a MŠ Monty School, Ostrava – Poruba

Škola aplikuje výjimečný vzdělávací model nazývaný Integrovaná tematická výuka. Jeho podstatou je integrace vzdělávacích obsahů do smysluplných celků procházejících napříč vzdělávacími oblastmi a obory. Je založený na progresivní metodice používané ve školských systémech a na nejlepších školách ve Skandinávii, Nizozemsku a Velké Británii.

Žáci absolvující tento typ základní školy kdekoli na světě patří po přechodu na střední školu a později na univerzitu mezi nejlepší studenty. Učí se v souvislostech, v malých skupinách žáků, pracují experimentálně, kreativně, vytvářejí vlastní projekty. Škola se profiluje jako bilingvní, ve vybraných předmětech probíhá výuka paralelně v češtině i angličtině. xxx.xxxxxxxxxx.xx

4.3.5. Gymnázium Hladnov a Jazyková škola

Gymnázium Hladnov a Jazyková škola je státní střední škola. V současné době nabízí tři studijní obory, všeobecné studium (čtyřleté), studium s rozšířenou výukou angličtiny (čtyřleté) a bilingvní česko-španělské studium (šestileté), jediné v Moravskoslezském kraji. Tento typ studia je charakterizován intenzivní výukou španělštiny v prvních dvou letech, od 3. ročníku jsou ve španělštině vyučovány také matematika, fyzika, chemie, dějepis a zeměpis.

Součástí školy je od roku 2011 státní jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, která nabízí jazykové kurzy a přípravné kurzy k jazykovým zkouškám a státním zkouškám.

Gymnázium je a bylo zapojeno do řady evropských projektů, např. Xxxxxxxx, eTwinning, European Schoolnet, Eurogymnázia, NatTech, Erasmus plus. V roce 2011 a 2015 získalo Evropskou jazykovou cenu Label za inovativní metody ve výuce cizích jazyků. xxx.xxxxxxx.xxxx

4.3.6. Jazykové gymnázium Xxxxx Xxxxxxx v Ostravě - Porubě

Vzdělávací program je zaměřen především na výuku cizích jazyků. S jazykovým zaměřením gymnázia souvisí rovněž široké spektrum zahraničních aktivit, účast v mezinárodních projektech a soutěžích a spolupráce se zahraničními školami a institucemi. Výuce cizích jazyků je věnována téměř třetina celého vyučovacího času, a to jak ve čtyřletém, tak šestiletém vzdělávacím programu, v němž jsou některé předměty vyučovány bilingvně. V průběhu jazykového vzdělávání jsou žáci systematicky připravováni k mezinárodně uznávaným zkouškám na úrovni B2 a C1 Společného evropského referenčního rámce jazyků, a to z jazyka anglického (FCE a CAE), francouzského (DALF a DELF), německého (DSD II), a případně španělského (DELE). V oblasti mezinárodní spolupráce pořádá škola výměnné pobyty svých žáků a francouzských studentů z partnerských škol. xxxx://xxxxxx.xx

4.3.7. PORG mateřská škola, základní škola a gymnázium o. p. s.

GYMNÁZIUM PORG s výukou některých předmětů v angličtině. Ukončení studia je možné českou maturitní zkouškou nebo mezinárodní maturitou (IB). Pestrá nabídka mimoškolních aktivit, zahraničních pobytů. PORG je certifikován u americké organizace College Board a může provádět zkoušky AP (spolupráce s Centrem pro talentovanou mládež), PSAT/NMSQT, PSAT 10 nebo PSAT 8/9. Studenti skládají standardizované Cambridge zkoušky podle Společného

evropského referenčního rámce pro jazyky (CEFR). Většina studentů na konci studia hravě dosáhne úrovně C1 (velmi pokročilý), mnozí i C2 (jako rodilý mluvčí).

PORG pětiletá základní škola s rozšířenou výukou cizích jazyků. Předmět anglický jazyk se vyučuje od první třídy a s angličtinou se žáci setkávají také při hodinách hudební, výtvarné a dramatické výchovy. Tato škola pravidelně dosahuje vynikajících výsledků při srovnávacích měřeních SCIO, NIQES i Kalibro. Znalosti angličtiny se na PORGu měří pomocí standardních Cambridge zkoušek (KET až CPE).

PORG mateřská škola poskytuje bilingvní výchovu a vzdělání.

PORG International School – od roku 2017 je otevřena mezinárodní škola s výukou všech předmětů v anglickém jazyce. xxx.xxxx.xx

5. Hospodářství

Struktura průmyslové výroby v Ostravě byla historicky založena na těžbě a zpracování černého uhlí a navazujících odvětvích – hutnictví železa, koksárenství, chemickém průmyslu, těžkém strojírenství, výrobě elektrické energie a stavebnictví. V roce 1994 byla na území Ostravy ukončena těžba uhlí. Hutnictví a těžké strojírenství ale patří nadále k dominujícím odvětvím, postupem času je doplnilo odvětví výroby motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení. V současné době se s nástupem moderních technologií výrazně mění tvář města i regionu, rostou nové atraktivní podnikatelské segmenty a vznikají vysoce kvalifikovaná pracovní místa.

V Ostravě našlo v průběhu let sídlo mnoho renomovaných světových společností a mnohé z nich již využily výhodných nabídek k investování jak ve městě, tak v jeho okolí (např. Hyundai, Multi Czech Republic, CTP Invest, PEGATRON Czech, SungWoo Hitech, Tieto Czech, Mobis apod.). Např. společnost Job Air vybudovala v blízkosti ostravského letiště největší letecké servisní a opravárenské centrum ve střední a východní Evropě. Působí zde špičkové klastry v oblasti IT, strojírenství, automobilového průmyslu apod. (přehozena pozice – posunuto zezadu).

Česká ekonomika se koncem roku 2019 již nacházela za vrcholem ekonomického cyklu. Zaměstnanost víceméně stagnovala a výrazný nedostatek zaměstnanců některých oborů se stal brzdou pro další extenzivní růst produkce. Trh práce vykazoval příznaky přehřívání. Jednalo se o rekordně nízkou nezaměstnanost a vysoký počet volných pracovních míst. I v minulém roce zaznamenala tradiční, a pro okres Ostrava rozhodující, hutní výroba (vykazuje nejvyšší zaměstnanost) opět mírný pokles personálních stavů. Většina odvětví ale těžila z dobré situace na trhu práce, příznivého vývoje hlavních obchodních partnerů, stability naší ekonomiky, důvěry hospodářských subjektů, zkrátka z pokračování ekonomické konjunktury v České republice.

Celkovou hospodářskou situaci v ČR v roce 2019 můžeme charakterizovat těmito

faktory:

• Během loňského roku ekonomika opět dále rostla a podle odhadu MF ČR měl HDP za celý rok 2019 vzrůst o 2,5 %. Zvýšení HDP bylo nejvíce ovlivněno především vyšší spotřebou domácností, která byla způsobena růstem mezd i razantním zvýšením důchodů.

• Podle MF ČR činila v roce 2019 průměrná míra inflace 2,8 %. Na inflaci se podílely jak nabídkové, tak poptávkové faktory. Velmi nízká nezaměstnanost a rekordně vysoký počet volných pracovních míst vyústily v rychlý růst mezd, jenž se pak promítl do velkého nárůstu

jednotkových nákladů práce. Spolu s růstem spotřeby domácností rostla podstatně během roku i cena bydlení.

• Během minulého roku byla schválena řada zákonů. Např. v oblasti daní se zvyšuje spotřební daň z cigaret a tabáku přibližně o 10 % a spotřební daň z lihu zhruba o 13 %. Rovněž se zvyšují dílčí daně z vybraných hazardních her. Účinnost nabylo i nařízení vlády o minimální mzdě, která meziročně vzrostla o 9,4 % na 14.600 Kč měsíčně.

• V minulém roce české hospodářství již narazilo na hranice svých možností a nedostatek zaměstnanců považuje velká část průmyslových podniků a stavebních firem za hlavní bariéru růstu produkce. Prostor pro expanzi domácích firem začíná omezovat rovněž hrozba ochabující zahraniční poptávky.

Výsledky statistik v Moravskoslezském kraji za rok 2019 dokládají pokračující dobrou situaci na tuzemském trhu práce. Přestože zaměstnanost v Moravskoslezském kraji meziročně drobně poklesla, nadále se udržuje na velmi vysokých hodnotách. Průměrná mzda v kraji v roce 2019 činila 30 810 Kč a byla o 2 014 Kč vyšší než ve stejném období minulého roku. Meziročně tak průměrná mzda vzrostla o 7,0 %, což je po Praze, Vysočině, Plzeňském, Libereckém a Pardubickém kraji šesté nejpomalejší tempo růstu mezd společně s kraji Jihomoravským a Zlínským. Spotřebitelské ceny se v celé ČR zvýšily za uvedené období o 2,8 %, reálně se mzda v Moravskoslezském kraji zvýšila o 4,1 %.

Změny ve mzdovém vývoji v kraji doprovázely i změny v zaměstnanosti. Subjekty se sídlem v Moravskoslezském kraji zaměstnávaly ve 4. čtvrtletí 2019 necelých 436 tis. osob (osoby přepočtené na plně zaměstnané), což byl mezi kraji 3. nejvyšší počet (po Praze a Jihomoravském kraji). Proti stejnému období roku 2018 byl počet zaměstnanců o 1,0 % nižší (–4,3 tis. osob).

Zdroj: ÚP – ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2019 a předpokládaný vývoj v roce 2020; ČSÚ – Mzdy v MSK v roce 2019 - xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xx/xxxxxxxx-xxxx-x-xxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxx-x-0-xx-0-xxxxxxxxx-0000

ČSÚ: Vývoj ekonomiky v ČR – rok 2018; xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxxx/xxxxx-xxxxxxxxx-xxxxx-xxxxxxxxx-xxx-0000; Vývoj

ekonomiky v ČR – 4Q 2019 – až 15.4.2019; celý rok 2019 – jen v AJ až 14.5

5.1. Ekonomické subjekty dle převažující činnosti CZ-NACE, 2019

Odvětví, oddíl CZ-NACE	Moravskoslezský kraj celkem	Ostrava- město
Celkem	255 042	78 970
v tom:
A Zemědělství, lesnictví a rybářství	11 377	1 375
B–E Průmysl celkem	33 267	9 273
F Stavebnictví	29 196	7 664
G Velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel	52 201	17 015
H Doprava a skladování	6 395	1 990
I Ubytování, stravování a pohostinství	13 127	3 673
J Informační a komunikační činnosti	3 488	1 397
K Peněžnictví a pojišťovnictví	1 642	554
L Činnosti v oblasti nemovitostí	14 080	6 544
M Profesní, vědecké a technické činnosti	33 182	11 204
N Administrativní a podpůrné činnosti	5 362	2 043
O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení	823	68
P Vzdělávání	4 667	1 466
Q Zdravotní a sociální péče	3 491	1 089
R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti	6 865	2 120
S Ostatní činnosti	22 619	6 865
T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkujících výrobky a služby pro vlastní potřebu	0	0
U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů	1	0
Nezařazené	13 259	4 630

Zdroj: ČSÚ (stav k 31. 12. 2019)

5.2. Podnikatelské subjekty podle právní formy, Ostrava, 2019

Registrované podniky		Podniky se zjištěnou aktivitou
Fyzické osoby	47 580	23 476
Fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona	44 613	21 221
Fyzické osoby podnikající dle jiného než živnostenského zákona	2 061	1 628
Zemědělští podnikatelé	173	123
Právnické osoby	24 309	15 011
Obchodní společnosti	17 102	12 473
Akciové společnosti	1 066	826
Družstva	1 042	977
Celkem	71 889	38 487

Zdroj: ČSÚ (stav k 31. 12. 2019)

5.3. Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců

Počet zaměstnanců k 31. 12. daného roku
Název zaměstnavatele	2015	2016	2017	2018	2019	odvětví	webové stránky
LIBERTY Ostrava, a.s.	4 089	4 096	3 961	4 093	5 013	hutnictví	xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xx
Fakultní nemocnic Ostrava	3 270	3 288	3 348	3 423	3 559	zdravotnictví	xxx.xxx.xx
VŠB-TU Ostrava	2 555	2 571	2 604	2 675	2 700	vzdělávání	xxx.xxx.xx
Tieto Czech s. r. o.	2 035	2 198	2 065	2 325	2 435	obchod	xxx.xxxxx.xxx
Městská nemocnice Ostrava	1 976	2 006	2 004	2 061	2 065	zdravotnictví	xxx.xxxx.xx
Dopravní podnik Ostrava, a. s.	1 889	1 899	1 961	1 956	1 995	doprava a spoje	xxx.xxx.xx
KES - kabelové a elektronické systémy, s. r. o.	1 150	1 384	1 621	1 621	1 268	automobilový průmysl	xxx.xxx.xx
XXXXXXX XXXXXX, s. r. o.	1 510	1 490	1 586	1 557	1 611	automobilový průmysl	xxxx://xxxxxxx.xxxxxxxx.xxx
Česká pošta, s. p., Severní Morava	1 400	1 400	1 400	1 374	1 400	doprava a spoje	xxx.xxxxxxxxxx.xx
Ostravská univerzita v Ostravě	1 171	1 184	1 232	1 232	1 428	vzdělávání	xxx.xxx.xx
H R U Š K A, spol. s r. o.	1 203	1 176	1 197	1 190	1 191	obchod	xxxx://xxxxxx.xxxx
VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a. s.	1 301	1 198	1 030	882	897	strojírenství	xxxxx://xxx.xxxxxxx
BREMBO Czech, s. r. o.	784	882	980	989	961	automobilový průmysl	xxx.xxxxxx.xxx
VÍTKOVICE STEEL, a. s.	000	000	000	938	920	hutnictví	xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xxx
Vítkovická nemocnice, a. s.	799	814	822	838	862	zdravotnictví	xxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxxx.xx
Maxion Wheels Czech s.r.o.	680	762	801	851	867	automobilový průmysl	xxx.xxxxx-xxxxxxx.xxx
ITT Holdings Czech Republic, s.r.o.	586	608	726	636	769	automobilový průmysl	xxx.xxx.xx
Třinecké železárny, a. s., provoz VT	676	671	661	682	650	hutnictví	xxx.xxx.xx

LIBERTY Engineering Products Ostrava, a. s.	962	901	867	893	633	hutnictví	xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xx
PKP CARGO INTERNATIONAL a.s.	540	558	546	523	546	doprava a spoje	xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx
OKK Koksovny, a. s.	578	000	000	000	000	zpracování tuhých a plynných paliv	xxx.xxxxxxxx.xx
PEGATRON Czech, s. r. o.	541	522	461	474	292	elektrotechnika	xxx.xxxxxxxxxxx.xx

Pozn.: LIBERTY Ostrava, a.s. je nástupnickou společností firmy ArcelorMittal Ostrava, a. s.

Pozn.: LIBERTY Engineering Products Ostrava, a. s. je nástupnickou společností firmy ArcelorMittal Engineering Products Ostrava, a. s. Zdroj: ÚP ČR, krajská pobočka v Ostravě, jednotlivé roky

5.4. Nejvýznamnější zahraniční firmy a podniky se zahraniční účastí v okrese Ostrava z hlediska

počtu zaměstnanců

Počet zaměstnanců k 31. 12. daného roku
Název zaměstnavatele	2015	2016	2017	2018	2019	odvětví	domovská země / zahraniční spoluúčast
LIBERTY Ostrava, a.s.	4 089	4 096	3 961	4 093	5013	hutnictví	Velká Británie
Tieto Czech s. r. o.	2 035	2 198	2 065	2 325	2435	obchod	Finsko
KES - kabelové a elektronické systémy, s. r. o.	1 150	1 384	1 621	1 436	1268	automobilový průmysl	Rakousko
XXXXXXX XXXXXX, s. r. o.	1 510	1 490	1 586	1 557	1611	automobilový průmysl	Jižní Korea
BREMBO Czech, s. r. o.	784	882	980	989	961	automobilový průmysl	Itálie
VÍTKOVICE STEEL, a. s.	000	000	000	938	920	hutnictví	Kypr
Maxion Wheels Czech s.r.o.	680	762	801	851	867	automobilový průmysl	Brazílie
ITT Holdings Czech Republic, s. r. o.	586	608	726	636	769	automobilový průmysl	USA
Veolia Energie ČR, a.s.	729	686	679	688	674	energetika	ČR / Xxxxxxx
XXXXXX Money Bank, a. s.	000	000	000	704	627	peněžnictví	USA
Xxxxxx Česká republika, s.r.o.	621	540	533	502	511	obchod	Nizozemsko
Telefónica O2 Czech Republic, a. s.	309	528	510	501	476	doprava a spoje	Španělsko
PEGATRON Czech, s. r. o.	541	522	461	474	292	elektrotechnika	Taiwan
Tesco Stores ČR, a. s.	391	378	387	393	344	obchod	Velká Británie
Ostravské vodárny a kanalizace, a. s.	386	382	386	383	383	služby	ČR / Francie
BorsodChem XXXX, s. r. o.	000	000	000	379	384	chemie	Čína
GLOBUS ČR, k. s.	000	000	000	342	339	obchod	Německo
Kaufland ČR, v. o. s.	396	395	340	324	313	obchod	Německo

Pozn. Od 1.1.2015 změna názvu Dalkia ČR, a.s. na Veolia Energie ČR, a.s.; od 01.05.2016 změna názvu GE Money Bank, a.s. na MONETA Money Bank, a.s.. Pozn.: LIBERTY Ostrava, a.s. je nástupnickou společností firmy ArcelorMittal Ostrava, a. s.

Zdroj: ÚP ČR, krajská pobočka v Ostravě, jednotlivé roky

5.5. Nejvýznamnější stavební firmy v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců

Počet zaměstnanců k 31. 12. daného roku
Název zaměstnavatele	2015	2016	2017	2018	2019	domovská země / zahraniční spoluúčast
PORR a.s.	159	146	127	122	123	Rakousko
EUROVIA CS, a. s.	134	130	131	120	124	Xxxxxxx
XXXXXXX, a. s., odštěpný závod Ostrava	75	115	94	95	105	Rakousko, Německo

Pozn.: PORR a.s. je od 1.7.2019 nástupnickou společností firmy ALPINE Bau CZ a.s. Zdroj: ÚP ČR, krajská pobočka v Ostravě, jednotlivé roky

6. Pracovní síla

Od roku 1990 probíhala rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která nejen výrazně měnila tvář města, ale několik let byla pravidelně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců. Ostravský region stále patří v rámci celé ČR dlouhodobě ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a vysoká strukturální nezaměstnanost.

Intenzita nárůstu nezaměstnanosti a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů byly nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy nezaměstnanost velmi prudce stoupala a zaměstnanost výrazně klesala - stav lidí hledajících zaměstnání v těchto třech letech vzrostl o 16 261 (+175,6 %) osob a celkově u ostravských firem ubylo 18 992 (-11,7 %) zaměstnanců.

Od února 2004, kdy byl stav registrovaných uchazečů o zaměstnání (30 396) nejvyšší od začátku sledování v okrese Ostrava, se počet uchazečů o zaměstnání postupně snižoval až do října 2008 (14 654 osob). Pak se situace vlivem dopadu celosvětové hospodářské krize začala zhoršovat, což opět vedlo k propouštění a nárůstu nezaměstnanosti (02/2014 – 27 181 osob). Teprve až od března 2014 začalo docházet s určitými výkyvy k postupnému snižování nezaměstnanosti, výrazněji se však zlepšila situace na trhu práce až během roku 2017. Od té doby docházelo k dalšímu postupnému snižování evidovaných uchazečů.

Příznivější vývoj na poptávkové straně trhu práce během minulého roku a snižující se

počet nezaměstnaných osob způsobovaly do konce roku 2019 nízké průměrné počty uchazečů

o zaměstnání, kteří se v roce 2019 mohli teoreticky ucházet o jedno volné pracovní místo. Koncem prosince 2019 bylo v okrese Ostrava evidováno celkem 11 787 uchazečů o zaměstnání. Počet evidovaných osob, které se mohly ucházet v okrese Ostrava o jedno volné pracovní místo (VPN) se v závěru roku 2019 ustálil na hodnotě 1,8, kdy průměr za ČR činil 0,6 osob /1 VPN.

Podíl nezaměstnaných osob v prosinci 2019 činil v okrese Ostrava 5,1 %, což znamená meziroční pokles o 0,1 procentního bodu. Na pomyslném žebříčku výše podílu nezaměstnaných osob všech okresů ČR se ten ostravský v uplynulém roce pohyboval mezi 2. (červen až listopad) až

7. místem (leden až březen). V celkovém počtu registrovaných uchazečů zaujímal okres Ostrava v

rámci všech okresů České republiky během celého roku 2019 druhé místo.

Zdroj: Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2019 a předpokládaný vývoj v roce 2020

6.1. Počty zaměstnanců v okrese Ostrava v odvětvích podle CZ-NACE v letech 2015 – 2019 (monitorované firmy se stavem 26 a více osob)

Počet zaměstnanců k 31.12.
Odvětví	2015	2016	2017	2018	2019
zemědělství, lesnictví, rybářství	258	242	237	203	201
těžba a dobývání	297	281	278	248	217
zpracovatelský průmysl	30 262	30 153	29 723	29 334	28 909
výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu	1 719	1 718	1 712	1 736	1 705
zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi	1 928	2 076	2 076	2 134	2 152
stavebnictví	3 197	2 978	2 809	2 881	2 820
velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel	6 276	6 361	6 463	6 478	6 400
doprava a skladování	7 115	7 265	7 280	7 317	7 360
ubytování, stravování a pohostinství	708	000	000	000	000
informační a komunikační činnosti	4 711	5 466	4 884	4 992	5 336
peněžnictví a pojišťovnictví	2 586	2 571	2 432	2 528	2 512
činnosti v oblasti nemovitostí	783	779	772	804	802
profesní, vědecké a technické činnosti	1 962	2 019	1 830	1 857	1 861
administrativní a podpůrné činnosti	4 952	5 100	4 505	4 486	3 971
veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení	8 026	8 344	8 627	8 541	8 686
vzdělávání	10 807	10 925	11 136	11 292	11 652
zdravotní a sociální péče	9 887	10 012	10 054	10 098	10 372
kulturní, zábavní a rekreační činnosti	1 704	1 751	1 756	1 772	1 783
ostatní činnosti	943	933	1 079	1 045	1 023
Celkem	98 121	99 663	98 395	98 402	98 360

Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky

Meziroční vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v %, 2018 a 2019

Zdroj: Úřad práce v Ostravě (2018, 2019), vlastní zpracování

6.2. Vývoj trhu práce v okrese Ostrava v letech 2015 – 2019

Celkový počet	2015	2016	2017	2018	2019
zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob	98 121	99 663	98 395	98 402	98 164
OSVČ	24 246	24 137	24 259	24 741	25 228
evidování uchazeči o zaměstnání	22 754	20 496	15 944	12 341	11 787
volná pracovní místa	3 939	4 389	5 355	6 503	6 529
uchazeči připadající na jedno volné pracovní místo	5,8	4,7	3,0	1,9	1,8

Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky

Meziroční vývoj trhu práce, 2019/2018

Zdroj: Úřad práce v Ostravě (2018, 2019), vlastní zpracování

6.3. Míra nezaměstnanosti v letech 2005 – 2019 a meziroční vývoj míry nezaměstnanosti

k 31. 12., v %
	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
okres Ostrava	14,8	13,3	9,4	8,4	11,3	12,0	11,4	12,8	11,6	11,0	10,1	8,9	6,9	5,2	5,1
Moravskoslezský kraj	14,2	12,6	9,6	8,5	12,1	12,4	11,2	12,3	10,5	9,8	8,6	7,5	5,8	4,7	4,4
Česká republika	8,9	7,7	6,0	6,0	9,2	9,6	8,6	9,4	8,2	7,5	6,2	5,2	3,8	3,1	2,9

Zdroj: Integrovaný portál MPSV ČR, jednotlivé roky, vlastní zpracování

6.4. Věková struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava v letech 2015 – 2019

do 19 let	absol. 846	% 3,72	absol. 818	% 3,99	absol. 598	% 3,75	absol. 473	% 3,83	absol. 534	% 4,50
20 - 24 let	1 974	8,68	1 620	7,90	1 071	6,72	752	6,09	832	7,10
25 - 29 let	2 477	10,89	2 099	10,24	1 429	8,96	1 097	8,89	1 031	8,70
30 - 34 let	2 397	10,53	2 071	10,10	1 499	9,40	1 112	9,01	1 094	9,30
35 - 39 let	2 779	12,21	2 426	11,84	1 717	10,77	1 258	10,19	1 069	9,10
40 - 44 let	2 719	11,95	2 436	11,89	1 900	11,92	1 382	11,20	1 302	11,00
45 - 49 let	2 565	11,27	2 271	11,08	1 779	11,16	1 385	11,22	1 330	11,30
50 - 54 let	2 696	11,85	2 537	12,38	2 111	13,24	1 624	13,16	1 503	12,80
55 - 59 let	2 885	12,68	2 691	13,13	2 284	14,33	1 793	14,53	1 709	14,50
60 - 64 let	1 355	5,95	1 439	7,02	1 454	9,12	1 336	10,83	1 203	10,20
65 +	61	0,27	88	0,43	102	0,64	129	1,05	180	1,50
Celkem	22 754	100	20 496	100	15 944	100	12 341	100	11 787	100

Věk k 31. 12. 2015 k 31. 12. 2016 k 31. 12. 2017 k 31. 12. 2018 k 31. 12. 2019

Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky

6.5. Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava v letech 2015 – 2019

Stupeň vzdělání (dle ISCED97)	k 31. 12. 2015		k 31. 12. 2016		k 31. 12. 2017		k 31. 12. 2018		k 31. 12. 2019
Stupeň vzdělání (dle ISCED97)	abs.	%	abs.	%	abs.	%	abs.	%	abs.	%
bez vzdělání	330	1,5	307	1,2	330	1,5	449	3,6	492	4,2
základní vzdělání	8 218	36,1	8 853	35,3	8 218	36,1	4 466	36,2	4 247	36,0
střední odborné (SOU, OU, OŠ)	8 682	38,2	9 923	39,5	8 682	38,2	4 556	36,9	4 299	36,5
střední odborné s maturitou (SOU, SOŠ)	3 550	15,6	3 938	15,7	3 550	15,6	1 802	14,6	1 791	15,2
střední všeobecné	559	2,5	655	2,6	559	2,5	279	2,3	282	2,4
vysokoškolské	1 415	6,2	1 434	5,7	1 415	6,2	789	6,4	676	5,7
Celkem	22 754	100	25 110	100	22 754	100	12 341	100	11 787	100

Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky

6.6. Cizinci na trhu práce v okrese Ostrava

Přes velice dobrou situaci na trhu práce převyšovala v závěru roku 2019 evidovaná nezaměstnanost téměř dvakrát počet volných pracovních míst a některé profese se stále nedaří obsazovat požadovanými uchazeči o zaměstnání. Proto personalisté tuto situaci stále musí řešit zaměstnáváním cizích státních příslušníků.

Cizinec žádá o zaměstnaneckou kartu na zastupitelských úřadech nebo na MV ČR (odbor azylové a migrační politiky). Úřady práce provádí v těchto případech pouze test trhu práce a evidují sdělení o nástupu, nenastoupení, případně předčasném ukončení pracovní činnosti cizince.

Povolení k zaměstnání mohou úřady práce i nadále vydat cizinci pouze v těchto případech: § 89 odst. 2 a 4 ZoZ, dále podle § 92, 95, 96 a 97 ZoZ.

V minulém roce Úřad práce Ostrava zaznamenal obrovský nárůst krátkodobých povolení k zaměstnání, zejména pro Ukrajince, a to hlavně do průmyslové zóny v Ostravě-Hrabové. Jedná se nejvíce o obsluhu montážní linky, montážní dělníky mechanických zařízení, uklízeče a pomocné pracovníky apod.

K 31. prosinci 2019 bylo v okrese Ostrava evidováno celkem 9 462 občanů EU/EHP a Švýcarska, nejvíce ze Slovenské republiky – 5 435. Počet těchto občanů, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání a jen podléhají ohlašovací povinnosti, se ke konci loňského roku zvýšil o 436, a to nejvíce o občany Slovenska (+216) a Polska (+116).

Zvýšení počtu občanů EU bylo především spojeno s meziročním růstem ekonomiky a chybějící domácí pracovní silou na kvalifikovaných pozicích. Větší množství občanů EU rovněž souvisí s navýšením prací pro investory v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová a Vratimov.

Pokud se jedná o profese, nejvíce jsou zastoupeni manipulační dělníci ve výrobě, montážní dělníci, dělníci v oblasti výstavby budov, svářeči, nástrojaři, zámečníci, strojírenští kovodělníci, systémoví administrátoři a správci počítačových sítí, učitelé na VŠ a VOŠ, lékaři, administrativní pracovníci, zedníci, obsluha zařízení ve slévárenství, pracovníci v zákaznických kontaktních centrech, seřizovači, prodavači, skladníci a pomocní manipulační pracovníci, kuchaři, řidiči nákladních automobilů, uklízeči a programátoři počítačových aplikací.

Na platné povolení k zaměstnání bylo koncem roku 2019 na území okresu Ostrava rovněž legálně zaměstnáno celkem 401 cizích státních příslušníků (nejvíce Ukrajinců). Od konce roku 2018 došlo ke snížení počtu těchto cizinců, a to o 232. Největší pokles byl zaznamenán u občanů Ukrajiny (-251), kde se přešlo z povolení k zaměstnání podle § 95 (vyslání) na zaměstnanecké karty. Pokud jde o cizince ze zemí mimo Evropskou unii, s výjimkou průmyslové zóny Ostrava-Hrabová, využívají krátkodobé povolení k zaměstnání většinou společnosti, které poskytují služby hlavně v rámci stavební výroby.

Od konce roku 2018 došlo k navýšení o 157 cizinců v kategorii cizinců evidovaných podle ust. § 98 písm. a) až e), j) až r) ZoZ. Nejvíce přibylo občanů Ukrajiny (+47), Vietnamu (+32), Indie (+17) a Ruska (+11). Jedná se o cizince, u kterých se nepožaduje povolení k zaměstnání, což znamená, že mají na území ČR povolení k trvalému pobytu, jsou rodinnými příslušníky občana EU, mají povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jsou pedagogickými pracovníky VŠ nebo vědeckými a výzkumnými pracovníky. Jednu z výjimek § 98 ZoZ mají rovněž osoby studující. Z profesní struktury byli nejvíce zastoupeni kuchaři, číšníci a servírky, prodavači, pomocní skladníci, učitelé a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci na vysokých školách, dělníci v oblasti výstavby budov, pomocní dělníci ve výrobě, pracovníci v oblasti účetnictví, manikéři a pedikéři, montážní dělníci, operátoři počítačů pro vkládání dat, systémoví administrátoři a správci počítačových sítí.

6.6.1. Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska, 2015 – 2019

	2015	2016	2017	2018	2019
platná povolení k zaměstnání pro cizince	196	177	166	633	401
evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska	6 955	7 377	8 305	9 026	9 462
evidování cizinci dle ust. § 98 písm. a) až e), j) až r) ZoZ	628	773	914	1 074	1 231
zelené karty a modré karty	8	10	16	20	16
zaměstnanecké karty	93	187	279	502	734
Celkem	7 880	8 524	9 680	11 255	11 844

Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky

6.6.2. Počet zaměstnaných evidovaných občanů EU/EHP a Švýcarska v členění dle státní příslušnosti, 2015 - 2019

Zdroj: Úřad práce v Ostravě; vlastní zpracování

6.6.3. Počet platných povolení k zaměstnání vydaných cizincům (mimo země EU/EHP a Švýcarska) v členění dle státní příslušnosti, 2018 - 2019

Zdroj: Úřad práce v Ostravě, vlastní zpracování

7. Mzdy, daně

Průměrná hrubá měsíční mzda obsahuje veškeré pracovní příjmy, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě, a prezentuje částku připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Neobsahuje náhrady mzdy/platu po dobu trvání pracovní neschopnosti, hrazené zaměstnavatelem. Z hrubé mzdy jsou následně zaměstnavatelem za zaměstnance odvedeny částky na úhradu zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení, zálohy na daň z příjmů. Po odečtu je zaměstnanci vyplacena čistá mzda.

Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Medián více odpovídá představě o úrovni mzdy „průměrného“ zaměstnance, protože průměrná hrubá mzda je

„nadhodnocena“ příjmy nejlépe placených zaměstnanců.

Daně jsou vymezeny jako povinná státem nařízená a vymahatelná nevratná platba do státního rozpočtu. Přímé daně jsou ty, u nichž lze jednoznačně stanovit osobu (daňový subjekt), který daň bude platit – z jehož příjmu či vlastnictví se daň odvádí. U nepřímých daní nelze ve většině případů určit osobu, která daň v závěrečném stadiu zaplatí, lze jen specifikovat osobu (daňový subjekt), který daň odvádí.

7.1. Medián hrubé měsíční mzdy v letech 2010 – 2019

Median pre-tax m onthly wage (ERU)

	1 40

	1 17 9 1 17
	1 15 1 115



	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
Prague	1 159	1 063	1 063	1 026	986	1 028	1 082	1 170	1 308	1 403
South Moravia Region	879	800	821	810	786	832	888	982	1 090	1 155
Czech Republic	899	832	861	840	815	841	895	990	1 065	1 173
Ostrava	923	912	915	885	847	858	911	987	1 118	1 179
Moravian-Silesian Region	874	820	845	822	790	825	868	940	1 051	1 115

€1 450

€1 350

€1 250

€1 150 5

€1 050

€950

€850

€7 50

Zdroj: ISPV, regionální statistiky ceny práce: (MSK a PH k 27.3.2020; ČR k 25.3.2020; Trexima s.r.o.: (OV k 20.3.2020)

*Pozn.: Data v tabulkách mohou být odlišná oproti tabulkám z předchozích let, neboť jsou zpětně aktualizována.

7.1.1. Hrubá měsíční mzda v Moravskoslezském kraji podle hlavních tříd a tříd zaměstnání CZ-ISCO v roce 2019

	podnikatelská sféra	nepodnikatelská sféra
medián hrubé měsíční mzdy
Řídící pracovníci	56 355	58 783
Nejvyšší představitelé společností	60 286	64 898
Řídící prac. správy podniku, obchod., admin. a pod. činností	68 789	51 407
Řídící pracovníci výroby, IT, vzdělávání a příbuzných oborů	59 295	60 040
Řídící prac. ubyt., strav. služeb, obchodu, ost. řídící pracovníci	32 649	41 905
Specialisté	43 076	39 974
Specialisté v oblasti vědy a techniky	44 072	39 011

Specialisté v oblasti zdravotnictví	38 044	52 938
Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání	38 572	39 300
Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě	44 217	38 227
Specialisté v oblasti ICT	45 377	40 853
Specialisté obl. právní, sociální, kulturní a příbuz. oblastí	27 321	36 034
Techničtí a odborní pracovníci	33 977	36 803
Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky	36 372	34 684
Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví	28 391	42 058
Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě	33 303	36 202
Odborní pracovníci v obl. práva, kultury, sportu, příbuz. oborech	28 800	32 874
Technici v oblasti ICT	34 039	34 186
Úředníci	23 999	29 177
Všeobecní admin. pracovníci, sekretáři, pracovníci zadávání dat	21 843	28 056
Pracovníci informačních služeb, na přepážkách, v příb. oborech	25 283	26 492
Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice	25 756	31 078
Ostatní úředníci	23 156	30 291
Pracovníci ve službách a prodeji	20 810	27 393
Pracovníci v oblasti osobních služeb	18 962	21 780
Pracovníci v oblasti prodeje	21 931	25 310
Pracovníci osob. péče ve vzdělávání, zdravotnictví, příbuzných oblastech	22 203	27 697
Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy	16 749	39 797
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství	*	23 398
Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství	*	23 376
Kvalifikování pracovníci v lesnictví, rybářství a myslivosti	23 061	*
Farmáři, rybáři, lovci a sběrači samozásobitelé	*	*
Řemeslníci a opraváři	30 177	26 356
Řemeslníci, kvalif. pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů)	26 542	25 791
Kovodělníci, strojírenští dělníci, pracovníci v příb. oborech	31 448	26 018
Pracovníci v obl. uměleckých a tradičních řemesel, polygrafie	*	27 837
Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky	33 161	28 935
Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu, pracovníci příbuz. oborů	26 582	24 252

Obsluha strojů a zařízení, montéři	28 641	27 781
Obsluha stacionárních strojů a zařízení	31 368	20 033
Montážní dělníci výrobků a zařízení	27 850	*
Řidiči a obsluha pojízdných zařízení	26 629	28 880
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci	17 799	18 000
Uklízeči a pomocníci	*	17 878
Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství	*	*
Pomocní pracovníci těžby, staveb., výroby, dopravy a příbuzných oblastech	20 737	19 734
Pomocní pracovníci při přípravě jídla	*	18 996
Pracovníci pouličního prodeje a poskytování služeb	*	*
Pracovníci s odpady a ostatní pomocní pracovníci	22 243	17 679
Manuální pracovníci	26 114	23 545
Nemanuální pracovníci	33 762	38 229
Celkem mzdová a platová sféra	28 646	35 400

Zdroj: MPSV, Regionální statistika ceny práce (2019)

*Pozn.: Data v tabulkách mohou být odlišná oproti tabulkám z předchozích let, neboť jsou zpětně aktualizována.

7.2. Daně

V Ostravě platí stejné podmínky jako v celé ČR.

7.2.1. Daně přímé

Jedná se o daně, u kterých lze přesně specifikovat osobu, která bude daň platit.

Důchodové:

• daň z piíjmu fyzických osob: 15 %,

o solidární daň: 7 % (v případě měsíčních příjmů nad 139 340 Kč)

• daň z piíjmů právnických osob: 19 %

Majetkové

• silniční daň:

o osobní automobily používané pro podnikání: 1 200 – 4 200 Kč

o nákladní automobily používané pro podnikání: 1 800 – 50 400 Kč

• daň z nabytí nemovitých věcí: 4%

o daň z nemovitých věcí: zahrnuje daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek (viz.

tabulka níže)

Sazba daně z pozemků
orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady	0,75 %
trvalé travní porosty, hospodářské lesy, rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb	0,25 %
u ostatních pozemků u zpevněných ploch pozemků užívaných pro:
zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství	1,00 Kč/m2
průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu, ostatní podnikatelskou činnost	5,00 Kč/m2
stavební pozemky	2,00 Kč/m2
ostatní plochy	0,20 Kč/m2
zastavěné plochy a nádvoří	0,20 Kč/m2

Sazba daně ze staveb a jednotek
obytné domy	2 Kč/m2 zastavěné plochy
ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu	2 Kč/m2 z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy
u ostatních budov užívaných pro:
rodinnou rekreaci a budovy rodinného domu užívané pro rodinnou rekreaci	6 Kč/m2 zastavěné plochy
budovy, které plní doplňkovou funkci k těmto budovám, s výjimkou garáží	2 Kč/m2 zastavěné plochy
garáže vystavěné odděleně od budov obytných domů a u zdanitelné jednotky, jejíž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž	8 Kč/m2 zastavěné nebo upravené podlahové plochy
u staveb a jednotek užívaných pro podnikatelskou činnost:
pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství	2 Kč/m2 zastavěné nebo upravené podlahové plochy
pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu	10 Kč/m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy
pro ostatní druhy podnikání	10 Kč/m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy
ostatní stavby	6 Kč/m2 zastavěné plochy
ostatní jednotky	2 Kč/m2 upravené podlahové plochy

Hodnotu koeficientu pro výpočet daně z nemovitých věcí pro Ostravu stanovuje obecně závazná vyhláška č. 7/2012 o stanovení koeficientu pro výpočet daně z nemovitostí, kterou naleznete na webových stránkách města ZDE .

Daň darovací – od 1. 1. 2014 v ČR zrušena (převedena do daně z příjmu).

Daň dědická – od 1. 1. 2014 v ČR zrušena.

7.2.2. Daně nepřímé

U těchto daní není možné dopředu určit daňového poplatníka.

Spotřební daň: předmětem spotřební daně jsou tzv. vybrané výrobky, kterými jsou minerální oleje, líh, pivo, víno, meziprodukty a tabákové výrobky.

Daň z přidané hodnoty do 1. 5. 2020

• základní sazba: 21 %

• snížená sazba: 15 % zejména na potraviny, nealkoholické nápoje, zdravotnické prostředky, palivové dřevo, vodné a stočné, ubytovací služby, stravovací služby, vstupné na kulturní a sportovní akce, použití sportovních zařízení ke sportovním činnostem, pohřební a související služby, úklidové práce v bytech a v zásadě také stavební práce týkající se bydlení resp. sociálního bydlení.

• snížená sazba: 10 % na léky, knihy a kojeneckou výživu + pravidelnou hromadnou

dopravu cestujících a jejich zavazadel, noviny a časopisy, teplo.

Daň z přidané hodnoty od 1. 5. 2020

• základní sazba: 21 %

• snížená sazba: 15 % zejména na potraviny, nealkoholické nápoje, zdravotnické prostředky, palivové dřevo, ubytovací služby, vstupné na kulturní a sportovní akce, použití sportovních zařízení ke sportovním činnostem, pohřební a související služby, a v zásadě také stavební práce týkající se bydlení resp. sociálního bydlení.

• snížená sazba: 10 % na léky, knihy, kojeneckou výživu + pravidelnou hromadnou dopravu cestujících a jejich zavazadel, noviny a časopisy, teplo, vodné a stočné, odvádění a čištění odpadních vod, úklidové práce v bytech, stravovací služby a podávání nápojů.

Ekologická daň: z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv.

8.Informace pro investory

8.1. Investiční pobídky

Investoři, kteří umístí nebo rozšíří svou investici na území České republiky, mohou získat podporu v podobě investičních pobídek. Žadatelem o pobídky může být i zahraniční firma, příjemcem však může být jen právnická osoba, se sídlem na území České republiky. Investiční pobídky se řídí zákonem č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách, ve znění č. 210/2019 Sb.

Dne 6. září 2019 začala platit novela zákona o investičních pobídkách. Hlavní změna se týká zvýhodnění projektů s vyšší přidanou hodnotou, zejména technologických center. Ty budou moci nově získat hmotnou podporu na nová pracovní místa a školení a rekvalifikaci nových zaměstnanců ve všech okresech České republiky, vyjma Prahy. Další změnou je úprava podmínek pro udělení pobídek malým a středním podnikům, které se tímto snižují na polovinu.

Zmínit je nutné i skutečnost, že všechny žádosti o investiční pobídky nově posuzuje a schvaluje vláda. Ta zohledňuje zejména přínosy projektu pro region a stát. V praxi to znamená, že všichni žadatelé o investiční pobídky musí ve svých žádostech detailně vyčíslit předpokládané odvody do veřejných rozpočtů či vliv investice na trh práce. Vedle toho musí také popsat, jakým způsobem chtějí do svých aktivit zakomponovat výzkum a vývoj a spolupracovat s výzkumnými institucemi či školami, nebo jak využijí potenciál místních dodavatelů či přispějí k rozvoji lokální infrastruktury.

Podporované investiční akce

1) Technologické centrum: za účelem jeho vybudování, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty, přičemž zaměřením technologického centra je aplikovaný výzkum, vývoj a inovace technicky či jinak vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů, včetně tvorby a inovace jejich softwaru

2) Centrum strategických služeb: za účelem zahájení jeho činnosti, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby, přičemž centrum strategických služeb může být realizováno ve formě:

• centra pro tvorbu softwaru se zaměřením na tvorbu nového nebo inovace stávajícího softwaru,

• datového centra se zaměřením na ukládání, třídění a správu dat,

• opravárenského centra se zaměřením na opravu technicky vyspělých zařízení, nebo

• centra sdílených služeb se zaměřením na převzetí řízení, provozu a administrace vnitřních činností od ovládající nebo ovládané osoby nebo od smluvních partnerů, pro které nejsou tyto činnosti předmětem podnikání. centra sdílených služeb

3) Zpracovatelský průmysl: za účelem zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu o nové výrobky nebo zásadní změny celkového výrobního postupu

Formy investičních pobídek:

1) Technologické centrum:

• sleva na dani z příjmů na 10 let

• hmotná podpora na nově vytvořené pracovní místo ve výši 200 tis. Kč

• hmotná podpora na školení zaměstnanců ve výši 50 % školicích nákladů

• strategická investiční akce navíc:

o hmotná podpora na pořízení majetku až do výše 20 % z uznatelných nákladů (max.

0,5 mld. Kč)

2) Centrum strategických služeb:

• sleva na dani z příjmů na 10 let

• strategická investiční akce navíc (pouze pro high-tech opravárenská centra):

o hmotná podpora na pořízení majetku až do výše 20 % z uznatelných nákladů (max.

0,5 mld. Kč)

3) Zpracovatelský průmysl:

• sleva na dani z příjmů na 10 let

• hmotná podpora na nově vytvořené pracovní místo a školení nových zaměstnanců pouze

v okresech s min. 7,5% podílem nezaměstnanosti

• strategická investiční akce navíc:

o hmotná podpora na pořízení majetku až do výše 10 % z uznatelných nákladů (max. 1,5 mld. Kč)

Uznatelné náklady

• dlouhodobý majetek, kdy hodnota strojů tvoří min. 50 % hodnoty pořízeného majetku nebo

• hrubé mzdy zaměstnanců na nově vytvořených pracovních místech po dobu 24 měsíců

Maximální míra podpory

• velký podnik: 25 % z proinvestovaných uznatelných nákladů

• střední podnik: 35 % z proinvestovaných uznatelných nákladů

• malý podnik: 45 % z proinvestovaných uznatelných nákladů

Podmínky pro kvalifikaci - VELKÝ PODNIK

1) Technologické centrum:

• Investiční akce:

o Investice do majetku min. 10 mil. Kč, z toho nejméně polovina do nových strojů a současně

o vytvoření min. 20 nových pracovních míst

• Strategická investiční akce:

o Investice do majetku min. 200 mil. Kč, z toho nejméně polovina do nových strojů a současně

o vytvoření min. 70 nových pracovních míst

2) Centrum strategických služeb:

• Investiční akce:

o Vytvoření nových pracovních míst:

▪ centrum pro vývoj software: 20

▪ datové centrum: 20

▪ high-tech opravárenské centrum: 50

▪ centrum sdílených služeb: 70

• Strategická investiční akce:

o Pouze high-tech opravárenská centra:

▪ Investice do majetku min. 200 mil. Kč, z toho nejméně polovina do

nových strojů a současně

▪ vytvoření min. 100 nových pracovních míst

3) Zpracovatelský průmysl:

• Investiční akce:

o Investice do majetku min. 50 mil. Kč/100 mil. Kč, dle regionu, z toho nejméně

polovina do nových strojů plus

o splnění podmínky vyšší přidané hodnoty v rozvinutých regionech

o Min. 80 % zaměstnanců má alespoň průměrnou mzdu v kraji a zároveň

▪ a) 10 % VŠ zaměstnanců + spolupráce s V&V organizací ve výši 1 % uznatelných nákladů; nebo

▪ b) 2 % zaměstnanců ve V&V; nebo

▪ c) 10 % uznatelných nákladů do V&V strojního zařízení

• Strategická investiční akce:

o Investice do majetku min. 500 mil. Kč, z toho nejméně polovina do nových strojů a současně

o vytvoření min. 500 nových pracovních míst

Podmínky pro kvalifikaci – MALÝ a STŘEDNÍ PODNIK

1) Technologické centrum:

• Investiční akce:

o Investice do majetku min. 5 mil. Kč, z toho nejméně polovina do nových strojů a současně

o vytvoření min. 10 nových pracovních míst

2) Centrum strategických služeb:

• Investiční akce:

o Vytvoření nových pracovních míst:

▪ centrum pro vývoj software: 10

▪ datové centrum: 10

▪ high-tech opravárenské centrum: 25

▪ centrum sdílených služeb: 35

3) Zpracovatelský průmysl:

• Investiční akce:

o Investice do majetku min. 25 mil. Kč/50 mil. Kč, dle regionu, z toho nejméně

polovina do nových strojů plus

o splnění podmínky vyšší přidané hodnoty v rozvinutých regionech (podmínky jsou totožné jako pro velký podnik – viz. výše).

Aktuální informace:

• xxx.xxxxxxxxxxx.xxx

• xxxxxxx@xxxxxxxxxxx.xxx nebo x000 000 000 000, x000 000 000 000

8.2. Operační programy (OP) 2014 – 2020

Pro Českou republiku byly vyčleněny prostředky ve výši téměř 24 miliard eur. Fondy Evropské unie zahrnují celou škálu nástrojů finanční pomoci. Koordinací přípravy programových dokumentů jak na úrovni ČR, tak i EU bylo usnesením vlády č. 650 ze dne 31. srpna 2011 pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

8.2.1. Vybrané operační programy, kde mohou žádat soukromé

subjekty

• Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu; Zaměření na přenos technologií a spolupráce odvětví výzkumu a vývoje a inovačních firem, posun od budování inovační infrastruktury k jejímu rozvoji a efektivnímu využívání, posílení role finančních nástrojů, větší důraz na využití výsledků aplikovaného průmyslového výzkumu a vývoje.

• Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; Zaměřuje se na posílení kapacit pro výzkum, rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj a rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání.

• Operační program Zaměstnanost, řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí; Cílem je podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly, sociální začleňování a boj s chudobou, sociální inovace a mezinárodní spolupráce a efektivní veřejná správa.

• Operační program Doprava, řízený Ministerstvem dopravy; zaměřený na silniční a železniční dopravu, silniční infrastrukturu.

• Operační program Životní prostředí, řízený Ministerstvem životního prostředí;

• Integrovaný regionální operační program, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj;

8.2.2. Programy přeshraniční spolupráce

• Interreg V-A Slovenská republika - Česká republika, koordinovaný na území České republiky

Ministerstvem pro místní rozvoj;

• Interreg V-A Česká republika - Polsko, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj;

8.2.3. Programy nadnárodní a meziregionální spolupráce

• Program nadnárodní spolupráce Interreg CENTRAL EUROPE, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;

• Program nadnárodní spolupráce Interreg DANUBE koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj (schválen dodatečně usnesením vlády ČR č. 447 ze dne 12. června 2013);

• Program meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE, koordinované na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj.

• Program meziregionální spolupráce ESPON 2020

• Program meziregionální spolupráce INTERACT III

• Program URBACT III

8.3. Ratingové hodnocení, makroekonomické ukazatele

8.3.1. Ratingové hodnocení statutárního města Ostravy

Mezinárodní ratingová agentura Moody´s čtyři roky po sobě zvyšovala ratingovou známku pro Ostravu, a to až na hodnotu A1/pozitivní. Na podzim 2019 pak v souvislosti se zlepšením kreditního hodnocení České republiky zvýšila agentura i rating města na historicky nejlepší hodnotu Aa3/stabilní. Ostrava má znovu nejvyšší možné hodnocení, shodné s ratingem České republiky.

Zvýšením stupně na Aa3/stabilní ocenila agentura Moody´s silnou provozní výkonnost a nízkou úroveň dluhu města Ostravy. Průměrný hrubý provozní přebytek tvoří u města Ostravy 22 % provozních příjmů za posledních pět let a dluh tvoří 20 % provozních příjmů města. Provozní výsledky města jsou podpořeny růstem daňových příjmů a přísnou kontrolou výdajů, vysokou hotovostní rezervou města, nízkou mírou zadlužení i díky konzervativnímu plánu kapitálových výdajů a dobře zvladatelnou dluhovou službu ve střednědobém horizontu.

Výhled ratingu je stabilní, odráží stabilní výhled ratingu státu. Zároveň bere v úvahu předpoklady Moody´s, že finanční a dluhové ukazatele města Ostravy zůstanou na současné úrovni nebo se dokonce zlepší, a to díky udržitelnému růstu daňových příjmů a dobré kontrole nákladů.

Historicky je statutární město Ostrava hodnoceno agenturou Moody´s od roku 1997. V letech 1997

– 2001 proběhl nejprve rating na dluhové cenné papíry, od roku 2002 začal rating emitenta. Udělená ratingová známka zaznamenala v průběhu let vývoj, který měl vzestupnou tendenci, od známky Baa1 se město propracovalo až k nejvyšší známce Aa3.

Vývoj ratingového hodnocení Ostravy:

2002

2003-

2005

2006-

2015

2016

2017

2018

2019

rating

Baa1

Aa3

výhled

stabilní

pozitivní

stabilní

pozitivní

stabilní

8.3.2. Makroekonomické ukazatele

Hrubý domácí produkt (v běžných cenách) v mil. Kč

v mil. Kč
území	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018
Česká republika	4 015 346	3 921 827	3 953 651	4 033 755	4 059 912	4 098 128	4 313 789	4 554 615	4 773 240	5 047 267	5 323 556
Reg. soudržnosti – NUTS2
Praha	1 027 527	1 001 432	1 016 179	1 000 864	999 382	1 005 128	1 037 351	1112788	1 193 240	1 283 415	1 374 989
Střední Čechy	439 322	419 852	419 500	439 972	447 887	450 361	483 511	527 868	552 470	599 821	617 153
Jihozápad	392 446	396 854	400 435	405 296	405 062	418 041	439 452	463 402	482 528	502 558	527 340
Severozápad	339 608	340 839	332 402	332 521	331 546	330 064	338 374	362 170	363 715	376 863	390 167
Xxxxxxxxxxxx	470 057	458 984	467 258	476 958	472 163	477 041	503 805	535 936	562 285	604 995	632 253
Jihovýchod	569 245	558 784	561 852	582 183	597 527	617 154	635 881	678 912	703 807	730 804	781 779
Střední Morava	374 364	366 089	368 167	379 967	381 098	383 883	410 562	438 568	448 493	474 504	496 142
Moravskoslezsko	402 777	378 993	387 858	404 750	406 945	395 437	411 950	434 971	466 702	474 307	503 733
Kraje - NUTS3
Hlavní město Praha	1 027 527	1 001 432	1 016 179	1 000 864	999 382	1 005 128	1 037 351	1 112 788	1 193 240	1 283 415	1 374 989
Středočeský kraj	439 322	419 852	419 500	439 972	447 887	450 361	483 511	527868	552 470	599 821	617 153
Jihočeský kraj	203 332	203 518	202 252	203 245	207 502	210 964	218 981	230 508	238 620	247 332	265 273
Plzeňský kraj	189 114	193 336	198 183	202 051	197 560	207 077	220 471	232 894	243 908	255 226	262 067
Karlovarský kraj	84 114	84 468	82 811	82 807	81 959	81 547	83 049	86 956	89 461	93 482	95 589
Ústecký kraj	255 494	256 371	249 591	249 714	249 587	248 517	255 325	275 214	274 254	283 381	294 578
Liberecký kraj	127 616	123 138	126 195	128 644	130 995	131 822	138 318	147 208	155 081	160 808	170 809
Královéhradecký kraj	180 543	179 315	181 499	183 001	183 621	184 197	196 438	208 560	221 053	243 500	248 273

Pardubický kraj	161 898	156 531	159 564	165 313	157 547	161 022	169 049	180 168	186 151	200 687	213 171
Kraj Vysočina	156 970	155 747	154 713	161 677	165 060	166 525	170 849	180 155	190 141	199 430	206 401
Jihomoravský kraj	412 275	403 037	407 139	420 506	432 467	450 629	465 032	498 757	513 666	531 374	575 378
Olomoucký kraj	183 300	179 233	183 272	189 162	190 927	190 689	200 042	215 650	219 892	236 619	248 499
Zlínský kraj	191 064	186 856	184 895	190 805	190 171	193 194	210 520	222 918	228 601	237 885	247 643
Moravskoslezský kraj	402 777	378 993	387 858	404 750	406 945	395 437	411 950	434 971	466 702	474 307	503 733

*NUTS = Nomenklatura územních statistických jednotek

Moravskoslezský kraj	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018
Hrubý domácí produkt v běžných cenách (mil. Kč)	402 777	378 993	387 858	405 476	408 612	398 954	411 950	434 971	466 702	474 307	503 733
Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v běžných cenách (Kč)	322 178	303 351	311 598	329 361	332 781	324 580	344 328	357 939	385 247	392 827	418 263
průměr ČR = 100 (%)	83,7	81,2	82,9	85,7	86,1	83,2	84,0	82,9	85,3	82,4	83,5

*Pozn.: Data v tabulkách mohou být odlišná oproti tabulkám z předchozích let, neboť jsou zpětně aktualizována.

Zdroj: ČSÚ (01/2020)

8.4. Proces povolování staveb

Proces povolování staveb je obdobný jako v ostatních zemích EU a probíhá následovně:

1. Xxxxxx s územně plánovací dokumentací

2. Posouzení vlivů na životní prostředí – EIA (min. 6 měsíců), v tom:

a) zjišťovací řízení; (u některých záměrů postačuje), (3 měsíce);

b) posouzení vlivů provedení záměru na ŽP;

3. Zvláštní povolení (např. výjimky ze stavebních uzávěr, výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, vodoprávní povolení, atd. – záleží vždy na podmínkách v území a povaze projednávané stavby)

4. Územní rozhodnutí (územní řízení); případně společné povolení, kterým se stavba umisťuje

a povoluje (2-3 měsíce);

5. Integrované povolení (3-5 měsíců);

6. Stavební povolení (2-3 měsíce) není-li vydáno společné povolení;

7. Kolaudační souhlas, příp. kolaudační rozhodnutí (kolaudační řízení), (1-2 měsíce).

8.5. Ceny pozemků

Ceny pozemků v majetku města vybavených infrastrukturou jsou stanoveny na základě dohody smluvních stran, zpravidla dle účelu pozemku. Konečná výše ceny musí být schválena usnesením zastupitelstva města. K orientaci v cenách stavebních pozemků slouží Cenová mapa stavebních pozemků města Ostravy, která je vyhotovena na základě digitalizované katastrální mapy města Ostravy, která je součástí informačního systému GISMO. Systém obsahuje hranice parcel a katastrálních území.

Originál cenové mapy stavebních pozemků je bezplatně přístupný v pracovní době na odboru financí a rozpočtu na Magistrátu města Ostravy, Prokešovo nám. 8, Mor. Ostrava. Digitální podklad cenové mapy stavebních pozemků je uložen na Magistrátu města Ostravy, odbor projektů IT služeb a outsourcingu, Prokešovo nám. 8, Mor. Ostrava a dále je bezplatně trvale přístupný na webových stránkách u statutárního města Ostravy, tj. xxxxxx.xxxxxxx.xx.

8.6. Spotřebitelské ceny

Vodné a stočné pro rok 2020
		platné do 30.4.2020	platné od 1.5.2020
Kč/m3	bez DPH	celkem s 15% DPH	celkem s 10% DPH
vodné	35,72	41,08	39,29
stočné	37,62	43,26	41,38
celkem vodné a stočné		84,34	80,67

Vodné a stočné pro rok 2019
Kč/m3	bez DPH	15 % DPH	celkem s DPH
vodné	34,18	5,13	39,31
stočné	36,00	5,40	41,40
celkem vodné a stočné			80,71

Zdroj: Ostravské vodárny a kanalizace, xxx.xxxx.xx

teplo	smluvní ceny - xxx.xxxxxx.xx
elektřina NN (pro velkoodběr)	smluvní ceny - jednotliví dodavatelé
elektřina VN (pro velkoodběr)	smluvní ceny - jednotliví dodavatelé
zemní plyn (střední a velkoodběratelé)	smluvní ceny - jednotliví dodavatelé

* Pro podnikatelskou a výrobní sféru platí cena teplené energie smluvní, na základě dohody s dodavatelem tepelné energie.

8.7. Průmyslové zóny

8.7.1. Ostrava – Hrabová

Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová je jednou z nejzásadnějších podnikatelských nemovitostí města. V zóně situované projekty mají základní význam pro zvýšení ekonomické atraktivity města a zaměstnanost v Ostravě. Celková rozloha infrastrukturou vybaveného území průmyslové zóny činí více než 115 ha.

Majoritním vlastníkem pozemků v zóně je developerská společnost CTP (CTPark Ostrava), která vlastní cca 79 ha pozemků, dále společnosti Sungwoo Hitech s. r. o. (výrobce vnitřních ocelových částí pro osobní automobily) a PEGATRON CZECH, s. r. o. (výrobce PC komponent).

Investoři v zóně dohromady proinvestovali k 31. 12. 2019 26,2 mld. Kč a vytvořili

8 575 pracovních míst. Zóna je situována na jižním okraji města, v blízkosti rychlostní komunikace I. třídy Ostrava – Frýdek-Místek se spojením na Prahu a Brno, Polsko, Slovensko a Rakousko.

Spolu se zázemím regionální metropole s rozvinutou infrastrukturou a vyspělou školskou základnou poskytuje investorům nutnou jistotu pro zajištění pracovních sil a budoucí rozvoj.

Investoři v průmyslové zóně Ostrava – Hrabová

Investoři	výše investice ze strany investora k 31.12.2019 (v mil. Kč)	stav pracovních míst k 31.12. 2018	stav pracovních míst k 31.12. 2019	předpokládaný počet prac. míst k 31.12. 2020
PEGATRON Czech, s. r. o.	1 261	1 746	639	639
XXXXXXX XXXXXX, s. r. o.	17 972	2 079	1 986	2 056
CTP Invest, s. r. o. (+jednotlivé společnosti v rámci CTParku)	7 000	5 800	5 950	6 700
Celkem	26 233	9 625	8 575	9 395

Zdroj: jednotliví investoři

8.7.2. Ostrava – Mošnov

Plochy v zóně:

• Strategická průmyslová zóna Ostrava-Mošnov (SPZ): 200 ha

• Multimodální logistické centrum: 82 ha

o Ostrava Airport Multimodal Park (spadá pod SPZ): 52 ha

o PST Logistický park: 30 ha

• Malá rozvojová zóna: 39 ha

• Zóna pro malé a střední podniky: 10 ha

• Administrativní centrum: 26 ha

Průmyslová zóna Mošnov se nachází 25 km jižně od centra Ostravy a zahrnuje několik atraktivních ploch. Hlavními přednostmi této průmyslové zóny je připravená technická infrastruktura, svobodné celní pásmo („Free Zone“), přímé komunikační napojení na železniční síť Českých drah, rychlostní komunikace R48 a dálnice D1, sousedství mezinárodního letiště se špičkovými parametry dráhy, napojení na městskou i regionální hromadnou dopravu, kvalifikovaná pracovní síla v blízkém okolí i silné průmyslové a vědecko-technické zázemí.

Zejména díky strategické poloze s napojením na silniční síť, fungujícímu železničnímu spojení, které je v ČR unikátní, a především napojením na mezinárodní letiště je tato průmyslová zóna ojedinělým logistickým uzlem v celém nejen středoevropském měřítku. Část průmyslové zóny, a to Strategická průmyslová zóna, je akreditována agenturou pro zahraniční investice CzechInvest a je podporována státem

Investoři zde k 31. 12. 2019 proinvestovali 14,6 mld. Kč a vytvořili 3 903 pracovních míst.

Investoři v průmyslové zóně Ostrava - Mošnov

Investoři	výše investice ze strany investora k 31.12.2019 (v mil. Kč)	stav pracovních míst k 31.12.2018	stav pracovních míst k 31.12.2019	předpokládaný počet prac. míst k 31.12.2020
MAHLE Behr Ostrava, s. r. o.	3 457	1 547	1 281	1 192
PLAKOR CZECH, s. r. o.	3 441	1 109	1 043	1 117
CROMODORA WHEELS, s. r. o.	3 087	475	436	471

ENES Cargo, a. s.	25	7	7	7
Ostrava Airport Multimodal Park	626	2	82	200
Mobis Automotive Systém Czech,s.r.o.	3 851	1 006	1 041	1 035
Vítkovice – výzkum a vývoj – technické aplikace a.s.	50	6	6	26
XZB (Europe) s.r.o.	67	0	7	20
Celkem	14 604	4 152	3 903	4 068

Zdroj: jednotliví investoři

8.7.3. Hrušov/Contera Park Ostrava D1

Další průmyslovou zónou je Contera Park Ostrava D1, vznikající v městské části Hrušov. Jde o 35 ha pozemků v těsné blízkosti dálnice D1 i železnice, které historicky sloužilo jako lokalita pro bydlení a s tím spojené služby, navíc s úzkou vazbou na průmyslovou činnost. Při povodních v roce 1997 byla celá oblast zaplavena, následovala její devastace, postupné vylidnění a došlo k vzniku tzv. sociálního brownfieldu. V roce 2006 začalo město pracovat na majetkovém scelení pozemků se záměrem vybudování zóny pro lehký průmysl. Jednalo se o první lokalitu města, která nevznikla záborem další zemědělské půdy. Po ukončení procesu scelování pozemků nabídlo město lokalitu k realizaci vhodného developerského záměru a na základě vyhodnocení všech obdržených nabídek uzavřelo v roce 2018 kupní smlouvu s investorem společností Contera.

První hala nového Contera Parku Ostrava D1 o rozloze 42 000 m2 by měla být hotová ve třetím čtvrtletí roku 2020. Dokončení celé první fáze výstavby je plánováno na konec roku 2023. Projekt o rozloze 140 000 m2 bude kompletně dokončen v roce 2025. Součástí parku budou průmyslové haly určené pro skladování a lehkou výrobu, dále „flexispace objekty“, které kombinují skladovací prostory s administrativou nebo obchodní částí, a také prostory určené pro vědeckotechnologické účely. Celková investice by měla dosáhnout dvou miliard korun českých. Park předpokládá vytvoření minimálně 700 nových pracovních míst.

8.8. Kancelářské prostory

Nabídka kancelářských prostor v Ostravě

Ve druhé polovině roku 2019 dosahovala celková výměra moderních kancelářských ploch v Ostravě 219 800 m2. Budovy třídy A představovaly 74% celkové plochy a zbývajících 26% tvořily kanceláře třídy B. Během druhého pololetí nebyla dokončena žádná nová budova. K výstavbě jsou v tuto chvíli připraveny projekty s celkovou výměrou 59 600 m2 kancelářské plochy.

Realizovaná poptávka v Ostravě

Hrubá realizovaná poptávka dosáhla v druhém pololetí 2019 celkem 4 100 m2, což představuje meziroční pokles o 41 % a zároveň pokles o 42 % v porovnání s prvním pololetím 2019.

Neobsazenost kanceláří v Ostravě

V Ostravě bylo ke konci druhého pololetí 2019 evidováno 17 600 m2 volných kancelářských prostor. Míra neobsazenosti klesla oproti druhému pololetí 2018 o 2,9 procentního bodu na úroveň 8,0 %.

Nájemné

Nejvyšší dosažitelné nájemné v Ostravě v druhém pololetí 2019 setrvalo na úrovni 11,50 – 12,00 EUR za m2 na měsíc. Průměrné nájemné kancelářských prostor v Ostravě se pohybuje mezi 8,00– 10,00 EUR / m2 za měsíc.

moderní kancelářské prostory v m2; 2019			míra neobsazenosti v %	nájemné m2/měsíc v EUR
	celkem	z toho třída A v %	míra neobsazenosti v %	nájemné m2/měsíc v EUR
Ostrava	219 800	74	8,0	8-10 11,5-12 (prime rent)
Brno	625 200	84	10,3	15-16 (prime rent)
Praha	3 670 000	74	5,5	13,5-15 (vnější město) 15,5-17 (vnitřní město) 22,5 -23 (centrum)

Zdroj: Regional Research Forum (Ostrava, Brno: 2.pol. 2019); Prague Research Forum (Praha: 4.Q. 2019)

8.9. Přímé zahraniční investice

Vývoj přímých zahraničních investic v okresech Ostrava, Brno a Plzeň v mld.

Kč

Zdroj: Česká národní banka 2017, jednotlivé roky, vlastní zpracování

9. Doprava

Ostrava představuje pro Moravskoslezský kraj významný dopravní uzel z hlediska silniční a železniční dopravy, navíc disponuje mezinárodním Letištěm Xxxxx Xxxxxxx Ostrava v Mošnově. Moravskoslezský kraj je prvním regionem v České republice, který má mezinárodní letiště napojené na železnici. Hned vedle haly mošnovského letiště vznikl vlakový terminál, který je s letištní odbavovací halou spojen krytou chodbou.

Město je také potenciálním přístavem pro říční dopravu a leží na trase VI. evropského multimodálního koridoru TEN, jenž vede na území České republiky ve směru sever – jih od hranic Polska přes Ostravu Moravskou branou a dolnomoravskými úvaly k hranicím Rakouska.

Město má zpracován Plán udržitelné mobility, který je vytvořen k uspokojení potřeb mobility lidí a podniků ve městech a jejich okolí a k zajištění lepší kvality života. Vychází z existujících postupů plánování a patřičnou pozornost věnuje integraci, participaci a zásadám evaluace. xxxx://xxxxxxxx-xxxxxxx.xx/

9.1. Základní ukazatele v dopravě

Statistické informace o dopravě od roku 2010 jsou zveřejněny na webových stránkách města

xxx.xxxxxxx.xx v sekci Úřad pod Odborem dopravy.

celková délka dálnice (na území Ostravy)	20,5 km
celková délka silnic	198,7 km
celková délka místních komunikací pro motorovou dopravu	826,9 km
celková délka značených cyklistických stezek a tras	265 km
provozní délka tramvajové sítě (na území Ostravy)	62,7 km
provozní délka trolejbusové sítě (na území Ostravy)	40,2 km
provozní délka autobusové sítě (na území Ostravy)	363,3 km
počet osobních vozidel*	150 051

*Údaje za město Ostrava včetně správně přičleněných obcí

Zdroj: MMO, odbor dopravy, k 31.12. 2019

9.2. Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava v Ostravě je součástí Integrovaného dopravního systému ODIS, který v Ostravě a okolí garantuje koordinovanou přepravní nabídku třinácti dopravců. V současné době je v ODIS přímo, nebo nepřímo zapojeno přes 300 měst a obcí Moravskoslezského kraje. Několik přepravních společností navíc nabízí i spoje dálkové a mezinárodní.

V rámci ODIS se pro Ostravu rozlišují tyto tarifní oblasti:

• „MĚSTO Ostrava“: zahrnuje tarifní zónu 77 (území statutárního města Ostrava)

• „XXL“: zahrnuje území měst a obcí sousedících převážně se statutárním městem Ostrava, které jsou úzce spjaty dopravními vazbami na město Ostravu. Jde o tarifní zóny 9, 10, 12, 13, 14, 16, 17, 18, 19, 20 a 25.

• „MĚSTO Ostrava XXL“: zahrnuje tarifní zónu 78 (území statutárního města Ostrava a území obcí s ním převážně sousedících). Je celkem, který je složený z tarifních oblastí MĚSTO Ostrava a XXL.

Přímo v Ostravě operuje zejména Dopravní podnik Ostrava (DPO) s 298 autobusy, 264 tramvajemi a 68 trolejbusy. Z celkového počtu 630 vozidel je 80,9% nízkopodlažních: 289 autobusů, 153 tramvají a všech 68 trolejbusů.

Výrazně obměňuje vozový park s důrazem na ekologii. Parciální trolejbusy, autobusy na CNG i rychlonabíjecí elektrobusy doplnila poslední dodávka středně kapacitních tramvají Stadler. Je podepsána smlouva na další min. tři desítky nových tramvají Škoda. Vozidlům nechybí ani Wi- Fi, klimatizace pro cestující a USB konektory pro nabíjení mobilů.

Více informací na webových stránkách společnosti.

9.2.1. Přehled největší benefitů MHD/DPO v Ostravě

Platba jízdného platební kartou

Dopravní podnik Ostrava si buduje postavení nejmodernějšího městského dopravce v České republice. Že to s novinkami umí, dokládá i průlomový a velmi úspěšný způsob platby kartou s

optimalizací tarifu přímo ve vozidlech, který zavedl jako první v České republice a po

Londýnu druhý v Evropě.

Prodej krátkodobých jízdenek elektronickou formou i v roce 2019 převyšoval počet zakoupených papírových jízdenek. Na konci již elektronické jízdenky tvořily téměř 80 % z celkového počtu zakoupených krátkodobých jízdenek. V návaznosti na vzrůstající trend elektronického odbavení došlo k 1. lednu 2020 ke zrušení prodeje papírových jízdenek.

Aplikace MojeDPO a bezplatná Wi-Fi ve vozidlech

V roce 2019 představil DPO mobilní aplikace MojeDPO, která funguje jako vyhledávač spojení, přináší aktuální informace o dopravě a je možné v ní zakoupit i jízdenky. Standardem je také bezplatné připojení na neomezenou Wi-Fi síť ve vozidlech.

Asistenti přepravy a bezpečné cestování

Již třetí rok v Ostravě fungují asistenti přepravy, kteří ke spokojenosti cestujících zajišťují dodržování přepravních podmínek ve spojích. Návrhy na umístění asistentů přepravy přijímá Dopravní podnik Ostrava také od samotných cestujících. DPO pokračuje také v investicích do kamerových systémů ve vozidlech MHD. Již nyní jsou kamery v 561 vozidlech, což představuje více než 3 500 kusů.

Nedaleko centra města a železničního nádraží Ostrava-střed se nachází ústřední autobusové nádraží.

9.3. Silniční doprava

Ostrava představuje významný dopravní uzel a hlavní křižovatku Moravskoslezského kraje. Je napojena na hustou a kvalitní síť silnic I. třídy, propojující města této aglomerace a sousední regiony, značná část těchto silnic je vícepruhových se středním dělícím pásem. Městská silniční komunikační síť přesahuje délku tisíc kilometrů.

Současnou hustou silniční síť dále doplňuje dálnice D1, trasovaná ve směru od napojení na stávající evropskou dálniční síť u Brna, přes Ostravu, plynule navazující hraničním přechodem Veřňovice – Gorzyczki na polskou dálnici A1, směřující přes Katowice na Gdaňsk (Helsinki).

Silniční tahy, spojující Ostravu s okolím

I/11	Ostrava – Havířov – Český Těšín (Žilina)
I/11	Ostrava – Hrabyně – Opava – Hradec Králové
I/47 (II/647)	Ostrava – Přerov – Vyškov

I/56	Ostrava – Hlučín – Opava
I/58	Ostrava – Frýdek-Místek – Beskydy
I/59	Ostrava – Orlová – Karviná

Silniční vzdálenosti do významných evropských a českých měst z Ostravy

Berlín	540 km	Brno	170 km
Bratislava	300 km	České Budějovice	346 km
Londýn	1 590 km	Hradec Králové	240 km
Moskva	1 700 km	Karlovy Vary	495 km
Paříž	1 500 km	Olomouc	93 km
Řím	1 430 km	Plzeň	456 km
Varšava	390 km	Praha	360 km
Vídeň	310 km	Ústí nad Labem	454 km

Dopravní informace z území včetně aktuálních informací o dopravní situaci, uzavírkách komunikací a možnostech parkování v Ostravě, lze sledovat na portálu jednotného systému informací: xxxxxx.xxxxxxxxxxxx.xx/.

9.4. Železniční doprava

V současné době je vlastníkem většiny železničních tratí České republiky stát, zastoupený státní organizací Správa železniční dopravní cesty. České dráhy, akciová společnost jsou největším národním dopravcem.

Ostrava je důležitým železničním uzlem pro osobní i nákladní dopravu a místem, kudy prochází II. železniční koridor (Břeclav – Přerov – Bohumín). V rámci uzlu nalezneme deset železničních stanic. Nejvýznamnější je stanice Ostrava-Svinov. Druhou významnou je Ostrava hlavní nádraží, která se nachází v městské části Přívoz. Dalšími jsou nádraží Ostrava-střed, Ostrava-Vítkovice, Ostrava-Kunčice, Ostrava – Stodolní, Ostrava – Mariánské Hory, Ostrava – Bartovice, Ostrava – Třebovice, Ostrava – Kunčičky.

Ostrava je spojena s Prahou denně také šesti až sedmi páry spojů vlaky Supercity „Pendolino“, které nabízí vysoký komfort a rychlost přepravy a navazují na služby Českých aerolinií. Současná

jízdní doba činí cca 3 hodiny. Vedle ČD působí na hlavním tahu mezi Prahou a Ostravou konkurenční dopravce Regiojet a Leo Express.

9.5. Letecká doprava

Novodobá historie, tehdy ještě letiště Ostrava – Mošnov, začíná rokem 1956 zahájením stavebních prací a v roce 1959 zahájením civilního letového provozu. V roce 2004 bylo letiště převedeno z majetku České správy letišť, s. p. do vlastnictví Moravskoslezského kraje. Od roku 2006 došlo k přejmenování letiště Ostrava – Mošnov na letiště Xxxxx Xxxxxxx Ostrava.

Mezinárodní Letiště Xxxxx Xxxxxxx Ostrava je vzdáleno 25 km od centra Ostravy a je největším regionálním letištěm v České republice s pravidelným vnitrostátním i mezinárodním provozem. Letiště s vzletovou a přistávací dráhou 3500 m a 63 m širokou a bez hlukových omezení je vhodné pro provoz nejen pravidelných a charterových linek, ale i pro cargo přepravu. Je schopno odbavit všechny typy letadel bez omezení velikosti. Letiště je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení.

V roce 2019 mohli cestující využít pravidelné linky do Prahy (do poloviny ledna), Londýna a Bergama (do konce března). Letecké společnosti po dobu letní sezony z ostravského letiště provozovaly celkem 20 destinací. V režimu pravidelných letních linek bylo provozováno 12 destinací, na nepravidelných letech 8 destinací.

Moderní odletová hala byla vybudována v r. 2006. V těsné blízkosti letiště působí i podnikatelská a obchodní zóna. Letiště je dobře dostupné jak silniční tak i autobusovou a vlakovou dopravou. Mezi Ostravou a letištěm jezdí autobusové linky a zastávka se nachází před železničním terminálem hned vedle odletové haly. Spojení vlakem je zajištěno Českými drahami, železniční terminál je s letištní odbavovací halou spojen krytou chodbou.

Vývoj počtů cestujících

Druh přepravy	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
vnitrostátní pravidelná	35 508	25 272	29 411	29 453	25 013	26 687	19 600	3 061
vnitrostátní nepravidelná	1 778	2 017	2 101	2 614	2 030	1 852	1 588	-
mezinárodní pravidelná	91 000	000 000	155 924	187 886	167 269	258 555	298 719	305 581
mezinárodní nepravidelná	119 391	67 753	80 604	62 248	44 512	25 050	39 145	-

tranzitní cestující	40 114	27 860	29 651	26 732	19 399	11 972	18 884	14 678
Celkem	288 393	259 167	297 691	308 933	258 223	324 116	377 936	323 320

Zdroj: Výroční zpráva letiště Ostrava, a. s. , jednotlivé roky

Vývoj počtu pohybů letadel

Druh letu	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
komerční osobní doprava	6 348	3 514	3 998	4 328	3 812	4 047	4 683	-
cargo lety	291	600	583	677	583	646	798	-
obecné letectví a jiné lety	7 846	10 775	10 488	13 997	16 351	15 946	18 461	-
Celkem	14 485	14 889	15 069	19 002	20 746	20 639	23 942	24 560

Zdroj: Výroční zpráva letiště Ostrava, a. s., jednotlivé roky; od r. 2019 nejsou zveřejňována podrobná data

Nákladní přeprava/Cargo (t)

Druh přepravy	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
mezinárodní nákladní přeprava	498	755	1 268	1 728	414	1 035	995	4 309
vnitrostátní nákladní přeprava	56	17	21	18	14	103	13	0
celkem nákladní pieprava	554	772	1 289	1 746	428	1 138	1 008	4 309
pošta	2 030	3 112	3 891	4 723	3 724	4 225	4440	4 083
Celkem cargo	2 584	3 884	5 180	6 469	4 152	5 363	5 448	8 392

Zdroj: Výroční zpráva letiště Ostrava, a. s., jednotlivé roky

9.6. Cyklistická doprava

Cyklistická doprava v Ostravě se začíná výrazněji rozvíjet po r. 1989 v souvislosti s rozvojem obchodu a služeb v této oblasti a s celosvětovým boomem cyklistiky jako druhu rekreační aktivity. Již předtím bylo jízdní kolo používáno jako dopravní prostředek k cestě za prací, službami či rekreací, avšak pro cyklisty nebyly v podstatě vytvořeny žádné nadstandardní podmínky (stezky, vyznačené či doporučené trasy).

Začátkem 90. let minulého století vznikají v Hrabové, Vítkovicích a Kunčicích první izolované

stezky pro pěší a cyklisty. Každoročně se od poloviny devadesátých let minulého století uvolňují

prostředky na výstavbu souvislých úseků cyklistických tras jak z rozpočtu města, tak z rozpočtu některých městských obvodů.

V současné době je na území města zrealizováno cca 265 km cyklistických stezek, pruhů a tras, z toho je více než 97 km vedeno segregovaně od motorové dopravy. Podle současně platné koncepce rozvoje cyklistické dopravy by mělo být v cílovém stavu ve městě k dispozici více než 416 km cyklistických stezek, pruhů a tras.

V roce 2019 realizováno:

• Cyklistická stezka trasa E (Hrušov – Vrbice)

• Cyklistické pruhy na ul. Orlovské

• Cyklistický pruh na ul. Michálkovické

• Cyklistická trasa z obratiště Bazaly na ul. Michálkovickou

• Stezka pro chodce a cyklisty na ul. Muglinovské

• Propojení golfového areálu ve Lhotce s břehem Odry

• Cyklistické pruhy na ul. Aviatiků (podchod – ČS PHM)

• Cyklistické pruhy a piktogramové koridory na ul. U Boříka

• Stezka pro chodce a cyklisty u ul. Krásnopolské

• Chodník s povoleným provozem cyklistů mezi mostem X. Xxxxxx a stezkou podél Ostravice

• Cyklistická stezka podél ul. Mostní

• Cyklostezka Nová Ves – Vodárna (křižovatka ulic 28. října x Mariánskohorská x Plzeňská)

• Cyklostezka Hornopolní, Varenská, Hollarova

Přehled cyklistických tras na území Ostravy

	popis trasy
Trasa A	Horní Polanka – Dolní Polanka, Stará Bělá – Výškovice – Zábřeh – Xxxxxx Les – Dubina – Hrabůvka – Kunčice, Moravská Ostrava – Slezská Ostrava
Trasa B	Krmelín - Stará Bělá - Zábřeh - Vítkovice - sídliště Fifejdy; Přívoz - Muglinov
Trasa C	Hrabová - Hrabůvka – Vítkovice – Mariánské Hory náměstí, Mariánské Hory radnice - Kaufland
Trasa D	Poruba-Ves - Poruba - Pustkovec - Martinov
Trasa E	Hrabová – Hrad – Centrum – Muglinov – Hrušov - Vrbice
Trasa F	Centrum - Slezská Ostrava - sídliště Muglinov - Heřmanice; Nová Ves – sídliště Fifejdy
Trasa G	Třebovice - Hošťálkovice – Mariánské Hory – Přívoz – Petřkovice – Koblov - Antošovice
Trasa H	Hrabová - Nová Bělá - Stará Bělá - Krmelín
Trasa CH	Plesná – Poruba - Martinov
Trasa I	Klimkovice – Polanka n/O., Stará Bělá, Xxxxxx les – Hrabůvka – nádr. Vítkovice
Trasa J	Slezská Ostrava - Radvanice - Bartovice – Šenov, Kamenec – Sl. Ostrava
Trasa K	Bartovice - Radvanice - Petřvald
Trasa L	Hošťálkovice - Mar.Hory - Nová Ves – Zábřeh – Polanka n/O. – Stará Bělá – Proskovice – Košatka
Trasa M	Centrum - Mariánské Hory; Dobroslavice – Plesná, Poruba centrum – Svinov – nádraží ČD – Nová Ves, Michálkovice - Rychvald
Trasa N	Zábřeh, Xxxxxx les – Hrabůvka, Svinov – Zábřeh, Shopping Park
Trasa O	Petřkovice centrum – hranice MOb Moravská Ostrava a Přívoz, Přívoz – Moravská Ostrava
Trasa P	Hrabová prům. zóna, Hrabová - Hrabová,statek, Moravská Ostrava – Vítkovice – Hrabůvka, Lhotka - Bobrovníky
Trasa Q	Krásné Pole, planetárium - Poruba; koleje VŠB, Poruba – Martinov, Nordpól - Petřkovice
Trasa R	Polanka nad Odrou - hranice obce Jistebník
Trasa S	Nová Ves – Nová Ves, chemická osada, nádr. Vítkovice – Zábřeh, vodárna, Zábřeh – Výškovice – Stará Bělá
Trasa T	Třebovice - Martinov - Poruba
Trasa U	Dubina, Zábřeh – Shopping park, Krmelín – Nová Bělá, Hrabová průmyslová zóna
Trasa V	Heřmanice - Michálkovice
Trasa W	Velká Polom - Krásné Pole - Poruba-Ves; Poruba - Svinov
Trasa X	Poruba - Pustkovec
Trasa Y	Zábřeh - Xxxxxx les, Vítkovice – Mariánské Hory
Trasa Z	Třebovice - Hošťálkovice
Trasa 5	Jantarová stezka: Jistebník – Polanka n./O. – Xxxxxx – Třebovice – Martinov - Děhylov
Trasa 6064	Hrabová - Vratimov - Bartovice - Šenov
Trasa 6109	Antošovice - Pudlov
Trasa 6185	Hlučín - Petřkovice
Trasa 6200	Velká Polom - Plesná - Dobroslavice

Bikesharing - systém sdílení kol

Již třetí sezónu funguje v Ostravě systém sdílení kol. Druhým rokem po sobě na základě vítězství ve výběrovém řízení jej provozuje firma Nextbike. V roce 2020 jde již o 900 kol, která jsou umístěna do 280 stojanů po celém městě. Nově přibyly v pěti městských obvodech (Krásné Pole, Plesná, Martinov, Nová Ves a Hrabová), celkem tedy budou už v patnácti ostravských obvodech. Novinkou pro rok 2020 je také možnost rezervace kola. Navíc se chystá propojení se systémem sdílených kol v Hlučíně a Vřesině u Poruby, kde budou systém v tomto roce poprvé spouštět.

Za uplynulé dva roky provozu si Ostravané i návštěvníci města službu oblíbili a počty zapůjčených kol stoupají. Zatímco v prvním roce (2018) ujelo zhruba 16 tisíc uživatelů za necelých sedm měsíců provozu přes 130 tisíc kilometrů, v roce 2019 si za osm měsíců bezmála 35 259 registrovaných uživatelů připsalo na své konto celkem 521 395 kilometrů.

9.7. Dopravní dostupnost regionu

9.7.1. Dostupnost regionu po komunikacích - vzdálenosti v km

Warszawa 390 km

Praha 350 km

Katowice 90 km

Ostrava

Brno 170 km

Wienna 310 km

Bratislava 300 km

9.7.2. Dostupnost regionu – páteřní dopravní trasy

Hlavní dálniční tahy Železniční

D 5

Plzeň

Praha

X. Xxxxxxx

D 1

Brno

D 1

Přerov

Ostrava

D 2

10. Technická infrastruktura

10.1. Voda

Dodávku pitné vody na území města zajišťují z cca 62 % zdroje Ostravského oblastního vodovodu, který využívá upravenou povrchovou vodu z vodárenských nádrží, vybudovaných na řekách v širším ostravském zázemí, zbývajících cca 38 % spotřebované vody pochází z podzemních zdrojů.

Hlavními zdroji jsou vodárenské nádrže Šance na řece Ostravici, Morávka na řece Morávce a Kružberk na řece Moravici. Surová voda z těchto nádrží je přiváděna do úpraven a po úpravě je dodávána spotřebitelům. Pitná voda dodávaná do ostravské vodovodní sítě je velmi kvalitní, hygienicky nezávadná a splňuje všechny požadavky stanovené platným právním předpisem.

Vodovodní síť pro veřejnou potřebu v Ostravě provozuje správce sítě společnost Ostravské vodárny a kanalizace, a. s. (OVAK), která je ve spoluvlastnictví města (předsedou představenstva je primátor města Ostravy). Délka vodovodní sítě včetně vodovodních přípojek činí 1 520 kilometrů.

Při provozování vodovodní sítě je kladen důraz na snižování ztrát vody a na udržení a postupné snižování nákladů na provoz vodárenského zařízení. Díky celkové modernizaci vodovodního systému se podařilo snížit ztráty vody ze sítě historicky na nejnižší úroveň, okolo 11 %, přičemž celostátní průměr se pohybuje kolem 15 %. xxx.xxxx.xx

10.2. Kanalizace

Kanalizační síť v délce 1 096 km, včetně kanalizačních přípojek, odvádí odpadní vody jak od obyvatelstva, tak od podnikatelských průmyslových subjektů. Převážná část kanalizace pro veřejnou potřebu je jednotná. S budováním oddílné kanalizace se začalo u některých nově budovaných sídlišť.

Vedle 5 čistíren odpadních vod je na území města provozováno 38 čerpacích stanic odpadních vod a dvě retenční nádrže. Čištění odpadních vod z Ostravy je zajišťováno z 98,7 % na mechanicko- biologické Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě-Přívoze, na níž jsou přiváděny odpadní vody z většiny plochy města.

Správcem kanalizační sítě je rovněž společnost Ostravské vodárny a kanalizace, a. s. (OVAK).

xxx.xxxx.xx

10.3. Teplo, elektřina, plyn

Ostrava je protkána hustou sítí rozvodů k zajištění zásobování teplem, elektrickou energií i zemním plynem. Dodávky a distribuci poskytuje několik provozovatelů.

10.4. Odpady

Zpracování tuhých komunálních odpadů zajišťuje pro město spol. OZO Ostrava s.r.o. v rámci integrovaného systému pro oblast s 400 tis. obyvateli.

Produkce odpadů v Ostravě v letech 2012 – 2019

Druh komunálního odpadu, (v tis. t)	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
směsný komunální odpad	56 064	53 450	52 847	52 138	53 286	51 977	52 356	50 748
sklo	2 591	2 688	2 521	2 655	2 715	2 712	2 803	2 890
plast	3 445	3 602	3 569	3 614	3 840	4 174	4 133	4 455
papír	9 138	7 482	7 996	9 082	7 957	7 674	7 667	7 798
kovy	6 608	11 561	10 489	5 934	4 037	4 974	4 166	3 798
objemný odpad	10 172	7 000	9 408	10 785	12 498	13 194	13 695	13 740
nebezpečné odpady	135	150	150	164	203	190	168	178
odpad ze zeleně	8 639	11 682	14 122	8 163	11 316	15 441	15 543	17 868
stavební odpad občanů	2 611	2 359	2 387	5 706	5 760	10 833	6 527	6 612
jiné	1 493	2 094	3 159	1 017	1 349	1 401	1 543	1 215
Celkem	000 000	000 068	106 648	99 000	000 000	112 570	108 601	109 200

Zdroj: MMO, odbor ochrany životního prostředí, 2020

Produkce odpadů v Ostravě v letech 2012 – 2019, mimo směsný komunální

odpad

Zdroj: MMO, odbor ochrany životního prostředí, 2020, vlastní zpracování

Ekonomická stabilita a zvyšování životní úrovně obyvatel Ostravy se odráží i na růstu množství odpadu. V roce 2019 vyprodukoval jeden Ostravan 367 kg komunálního odpadu, tedy oproti 364 kg v roce 2018 se jedná o velmi mírný nárůst.

Ve srovnání s rokem 2018 nedošlo k žádným podstatným změnám v množství jednotlivých druhů komunálních odpadů. Výraznější nárůst množství byl zaznamenán pouze u biologicky rozložitelných odpadů, které jsou však beze zbytku využity na městské kompostárně pro výrobu kompostu a zeminového substrátu.

Vedle separace odpadu je podstatné i jeho další využití. Společnost OZO vlastní technologie na dotřiďování a zpracování odpadu, které umožňují třídit plasty a sklo, zpracovávat zeleň a ze zbytkového plastu a dalších vytříděných spalitelných složek odpadu vyrábět tuhé alternativní palivo. Podíl využitelných komunálních odpadů každoročně roste a v roce 2019 bylo využité 39,41% všech odpadů, vyprodukovaných občany města.

V roce 2018 byl zahájen pilotní projekt přistavení nádob na využitelné složky odpadu přímo k rodinným domům v městském obvodu Radvanice a Bartovice. Speciální modro-žluté popelnice jsou jednou z mála možností, jak v Ostravě ještě více zdokonalit propracovaný systém

sběru tříděného odpadu. Odpad z těchto nádob je dále precizně roztříděn na třídicí lince a využit. Dříve byly větší kontejnery na tříděný odpad umístěny v daném obvodu na několika místech, ale lidé k nim museli urazit větší vzdálenost. Tento nový způsob separace odpadu neznamená, že by se jej Ostrava chtěla vzdát. Právě naopak. Snahou je zvýšit množství separovaného odpadu i komfort třídění pro občany. I v případě, že se tento projekt rozšíří do dalších ostravských obvodů, bude zacílen jen na zástavby rodinných domů, kde to má většina obyvatel ke kontejnerům na třídění daleko. Vyhodnocení projektu proběhne v roce 2020.

Produkce odpadů v Ostravě v letech 2012 – 2019, na jednoho obyvatele

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

počet obyvatel

301 406

304 136

302 969

301 485

300 569

299 483

298 335

297 430

produkce odpadů v

kg/1 obyv.

335

336

352

329

343

376

364

367

Zdroj: MMO, odbor ochrany životního prostředí, 2020

10.5. Informační technologie

Vybrané údaje za Moravskoslezský kraj (PC, internet) v letech 2012 - 2018

Moravskoslezský kraj	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018
podíl domácností vybavených (%)*:
osobním počítačem	63,9	66,9	69,4	72,9	73,9	76,8	79,0
připojením k internetu	62,5	65,9	68,4	72,0	73,3	77,1	80,4
připojením k vysokorychlostnímu internetu	58,7	62,8	65,5	70,1	71,7	76,0	***
podíl jednotlivců v populaci (%)**:
uživatelů internetu	67,0	70,0	71,9	75,1	75,2	77,9	79,4
nakupujících přes internet	29,6	31,2	34,8	39,1	43,9	49,3	53,1
v oblasti informačních technologií:
odborníci (v tis. fyzických osob)	13,3	18,2	17,5	14,7	18,5	21,3	***
průměrná hrubá měsíční mzda odborníků IT celkem (v Kč)	31 817	32 510	33 513	35 550	37 182	39 396	42 610

* podíl na celkovém počtu domácností v daném kraji (%)

**podíl na celkovém počtu jednotlivců 16 let a starších v daném kraji (%)

***údaje nejsou k dispozici

Zdroj: ČSÚ, prosinec 2019

*Pozn.: Data v tabulkách mohou být odlišná oproti tabulkám z předchozích let, neboť jsou zpětně aktualizována.

Podíl domácností v Moravskoslezském kraji vybavených PC, internetem

Zdroj: ČSÚ, duben 2018, vlastní zpracování

Podíl jednotlivců v populaci v Moravskoslezském kraji, užívajících internet

% 40

2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

uživatelů internetu nakupujících přes internet

Zdroj: ČSÚ, prosinec 2019, vlastní zpracování

11. Výzkum, vývoj, inovace

Základním dokumentem podpory inovačních aktivit v kraji je Regionální inovační strategie (RIS), v níž jsou obsaženy především aktivity na podporu využívání výsledků výzkumu a vývoje v podnikovém sektoru, vzdělávání stávajících i nových výzkumných pracovníků a podpora mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Prioritou je zvýšení konkurenceschopnosti regionu prostřednictvím orientace na vybrané oblasti, ve kterých má region přirozené konkurenční výhody. Koordinaci aktivit a dohled nad naplňováním RIS MSK vykonává Moravskoslezský kraj prostřednictvím společnosti Moravskoslezské Investice a Development, a.s.. Řídícím orgánem je Rada pro Inovace.

Vedle Rady pro inovace v inovačním systému Moravskoslezského kraje fungují také odborné inovační platformy. Tyto platformy mají formu expertních skupin, které se zabývají řešením a projednáváním konkrétních témat souvisejících s RIS3. xxx.xxxxxx.xx

Moravskoslezský kraj a jeho přirozené centrum Ostrava jsou známé zejména svým významem v

oblasti těžkého průmyslu – strojírenství, hutnictví, těžební průmysl - které dodnes ovlivňují

značnou měrou charakter jak kraje, tak i města. Logicky je pak většina výzkumných a vývojových kapacit spojena s velkými firmami právě v těchto odvětvích.

V Ostravě existuje kvalitní infrastruktura výzkumných, vývojových i vzdělávacích institucí, což představuje dostatečný potenciál pro rozvoj inovačního podnikání. Podle dat Technologického profilu České republiky v okrese Ostrava působí přibližně 151 těchto subjektů. Kontakty lze nalézt na webových stránkách xxx.xxxxxxxxxx.xx

Město samotné se věnuje velmi pozorně rozvoji infastruktury v tomto sektoru. Proto vlastními silami i ve spolupráci s jinými subjekty buduje a rozvíjí technologická centra, např. Moravskoslezské inovační centrum Ostrava, a.s. (dále jen MSIC). MSIC zahájilo svou činnost v červenci 2017 transformací Vědecko-technologického parku Ostrava, a.s.. Dále město podporuje rozvojové aktivity univerzit.

11.1. Výzkum a vývoj

Podrobné hodnocení a výzkumy připravuje Rada vlády pro vědu, výzkum a inovace.

V Moravskoslezském kraji v roce 2018:

• bylo ve výzkumu a vývoji zaměstnáno 4 968 osob (přepočtené počty), z nich 2 877 byli

výzkumní pracovníci;

• bylo vynaloženo na výzkum a vývoj celkem 5,6 mld. Kč, z toho dvě třetiny v podnikatelském sektoru;

• bylo domácími přihlašovateli podáno 71 patentových přihlášek (10,5 % z republikového

celku).

Zdroj: ČSÚ (prosinec 2019)

Vybrané údaje za Moravskoslezský kraj, období 2012 – 2018

	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018
počet pracovišť výzkumu a vývoje	266	253	264	268	253	285	284
počet zaměstnanců VaV (fyzické osoby)	6 590	6 303	7 273	7 335	7 321	8 208	8 212
počet zaměstnanců VaV (přepočtené osoby)	4 754	3 708	4 261	4 267	4 254	4 594	4 968

výzkumní pracovníci (přepočtené osoby), z toho podle sektorů provádění VaV:	2 621	1 947	2 135	2 444	2 556	2 701	2 877
podnikatelský	1 032	1 005	1 096	1 335	1 470	1 597	3 263
vládní	49	56	66	71	76	73	122
vysokoškolský	1 524	881	957	1 031	1 007	1 017	1 566

výdaje na VaV (mil. Kč), z toho podle zdrojů financování VaV:	4 584,5	4 500,0	5 154,9	5 194,4	5 149,4	4 927,4	5 598
podnikatelské	2 200,5	2 061,9	3 000,4	3 088,7	3 778,7	3 574,1	3 661,6
veřejné	1 218,0	1 096,3	1 189,1	1 284,1	1 286,7	1 189,6	1 445,7
zahraniční	1 150,6	1 333,1	951,2	800,5	62,1	138,7	479,6

neinvestiční výdaje na vědu a výzkum (mil. Kč)	3 335,2	3 354,5	4 200,3	3 970,9	4 738,3	4 610,2	5118,2

udělené patenty v České republice přihlašovatelům z ČR	34	30	52	54	80	63	51

Zdroj: ČSÚ (prosinec 2019)

*Pozn.: Data v tabulkách mohou být odlišná oproti tabulkám z předchozích let, neboť jsou zpětně aktualizována.

Výdaje na výzkum a vývoj podle zdrojů financování v Moravskoslezském kraji v mil. Kč, 2012 - 2018

Výdaje na VaV v Moravskoslezském kraji (mil. Kč)

4 000

3 500

3 000

2 500

2 000

1 500

1 000

500

2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

podnikatelské veřejné zahraniční

Zdroj: ČSÚ (prosinec 2019), vlastní zpracování

11.2. Inovace

Inovační firmy v ČR dle jednotlivých regionů, celkem

Region	Inovační firmy
Jihočeský	105
Jihomoravský	331
Karlovarský	56
Královehradecký	147
Liberecký	137
Moravskoslezský	219
Olomoucký	156
Pardubický	188
Plzeňský	113
Praha	510
Středočeský	171
Ústecký	119
Vysočina	106
Zlínský	215
Celkem	2 573

Zdroj: Techprofil (duben 2020)

Podíl inovačních firem v ČR dle jednotlivých regionů, v %

Vysočina

Ústecký

Středočeský

Zlínský

Jihočeský

Jihomoravský

13% Karlov arský

Králov ehradecký

Liberecký

Praha

20%

Plzeňský Pardubický

Olomoucký

Moravskoslezský

4% 7% 6%

Zdroj: Techprofil (duben 2020), vlastní zpracování

Inovační firmy v ČR dle jednotlivých okresů, celkem

Okres	Inovační firmy
Ústí nad Labem	15
České Budějovice	45
Hradec Králové	62
Liberec	60
Plzeň - město	66
Pardubice	72
Olomouc	82
Ostrava - město	126
Brno - město	233
Praha	510
Celkem	1 271

Zdroj: Techprofil (duben 2020)

Podíl inovačních firem v ČR dle jednotlivých okresů, v %

Ústí nad Labem

1% Hradec Králové

České Budějovice 5%

Praha 40%

Liberec 5%

Plzeň - město

Pardubice 6%

Olomouc 6%

Ostrav a - m ěsto

10%

Brno - město

18%

Zdroj: Techprofil (duben 2020), vlastní zpracování

11.2.1. Moravskoslezské inovační centrum

Moravskoslezské inovační centrum Ostrava, a.s. (MSIC) vzniklo v červenci 2017 transformací Vědecko-technologického parku, který fungoval již od roku 2003. Nově vstoupil do akcionářské struktury MSIC, Moravskoslezský kraj, Ostrava a spolu s 3 místními univerzitami (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita a Slezská univerzita Opava) pověřili MSIC řízením regionální inovační strategie. Vedle řízení realizace strategických projektů, směřujících k podpoře podnikavosti, k zavádění nových technologií, lákání talentů do regionu, vytváření zajímavých pracovních příležitostí a aktivit souvisejících s celkovou změnou image regionu, patří k hlavním činnostem MSIC individualizované služby pro majitele malých a středních firem (včetně start-upů) a spolupráce v oblasti transferu technologií a rozvoje služeb sdílených experimentálních laboratoří.

MSIC se za tři roky stal skutečným centrem inovačního ekosystému. Buduje a posiluje vazby mezi komerční, akademickou, vědeckou i veřejnou sférou a iniciuje strategické projekty zaměřené na zlepšení prostředí pro podnikání a inovace v regionu.

Sídlem MSIC a základem fungující komunity je areál čtyř moderních multifunkčních budov v bezprostřední blízkosti Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Strategická poloha umožňuje propojení obchodních aktivit s prostředím vědeckého výzkumu a následný přenos jeho výsledků do praxe. 11 000 m2 technického a kancelářského zázemí je již téměř plně obsazeno a akcionáři připravují rozšíření o další budovu.

V areálu je umístěno téměř 80 subjektů - od začínajících podnikatelů s potenciálem rychlého růstu až po zastoupení vývojových center globálních značek (např. CGI, Hella, Tieto Czech, Brose, Porsche Engineering Services atp). V roce 2018 v areálu vznikly sdílené laboratoře pro experimentální vývoj a aplikace nových technologií. Celkově areál zaměstnává přes 900 pracovníků. Dále v areálu sídlí 3 soukromí investoři (Elcom, a.s., Ingeteam, a.s., VAE Prosys, s.r.o.), kteří zaměstnávají dalších více jak 200 lidí. www.ms- xx.xx

11.2.2. IT4INNOVATIONS

V těsné blízkosti Moravskoslezského inovačního centra Ostrava je umístěno IT4Innovations národní superpočítačové centrum. V současné době provozuje čtyři superpočítače – Anselm (94 TFlop/s), Salomon (2 000 TFlop/s), Barboru (849 TFlop/s) a speciální systém pro výpočty umělé inteligence NVIDIA DGX-2.

V roce 2020 bude v IT4I umístěn petascalový systém EURO_IT4I v rámci projektu EuroHPC, který sdružuje významná evropská superpočítačová centra a který se stane jedním z nejvýkonnějších strojů v Evropě. Systém má výrazně posunout ostravské technologické centrum, Českou republiku, ale i celou Evropu. Aktuálně by zaujal 21. místo na světě a 6. místo v Evropě. V době jeho instalace se očekává, že bude náležet mezi 50 nejvýkonnějších superpočítačů na světě a v Evropě bude zaujímat místo v první desítce. Systém je navržený tak, aby uceleně pokryl uživatelské požadavky při řešení komplexních vědeckých i průmyslových problémů zahrnujících klasické numerické simulace i rozsáhlé datové analýzy nebo využití umělé inteligence.

Výpočetní kapacity systémů, které provozuje IT4Innovations, jsou v rámci grantových soutěží k dispozici celé vědecké komunitě České republiky. V Ostravě počítají vědci z českých univerzit i prestižních vědeckých center. Výkon superpočítačů je využit z více než 50 % na vývoj nových materiálů a léků, zbylá kapacita připadá na biovědy, inženýrské úlohy, astrofyziku a celou řadu dalších vědních oborů.

IT4Innovations je také výzkumným centrem se silnými mezinárodními vazbami. Stěžejními tématy výzkumu IT4Innovations jsou zpracování a analýza rozsáhlých dat, strojové učení, vývoj paralelních škálovatelných algoritmů, řešení náročných inženýrských úloh a modelování pro nanotechnologie.

Digitalizace je stále častěji považována za jeden z klíčů pro zajištění budoucí konkurenceschopnosti podniků, včetně malých a středních firem. IT4Innovations se proto společně s Moravskoslezským inovačním centrem Ostrava rozhodlo propojit své know-how a v lednu 2020 založilo Digitální inovační hub Ostrava. Firmám zejména z Moravskoslezského kraje umožní prověřit a případně i řešit jejich potřeby v oblasti digitalizace. xxx.xx0x.xx

11.2.3. BIC Ostrava, s. r. o.

Podnikatelské inovační centrum vzniklo roku 1993 a jeho posláním je podpora, pomoc a konzultace v různých oblastech činnosti na trhu. Nabízí komplexní služby začínajícím i rozvíjejícím se firmám.

Kromě poradenství a školení poskytuje služby ve vlastním Vývojovém centru průmyslových aplikací. Jeho cílem je vytvořit podmínky pro výzkumně vývojové aktivity především malých a středních firem se zájmem inovovat své produkty a technologie, které ale nemají potřebné vlastní zázemí a vybavení pro tuto činnost. Zaměřuje se na obory hydraulika, pneumatika, tribotechnika a proaktivní diagnostika.

V současné době nabízí BIC Ostrava s.r.o. komplexní servis pro oblast transferu technologií, inovací, investičních projektů, projektového řízení a výzkumu a vývoje. xxx.xxxxxx.xx

11.2.4. Centrum podpory inovací VŠB – TU Ostrava

Na začátku stálo vybudování univerzitního Podnikatelského inkubátoru v roce 2008, který od té doby ušel velký kus cesty. Stal se součástí Centra podpory inovací VŠB- TUO (CPI), které zastřešilo veškeré jeho aktivity. Ty jsou dnes natolik kvalitní a ceněné, že pomáhají řadit VŠB-TUO mezi významné hybatele inovačního podnikání v Moravskoslezském kraji. Služby CPI jsou určené zaměstnancům VŠB-TUO, externím firmám, studentům i veřejnosti.

Centrum podpory inovací (CPI) je organizačně rozčleněno na Centrum projektové podpory, útvar Komercionalizace výsledků vědy a výzkumu, útvar Podpory podnikání a kariéry a pracoviště aditivní výroby Protolab.

Pilířem Inkubátoru se stal inkubační program, do kterého se hlásí inovativní firmy mladší tří let podnikající v hi-tech oblasti. Přijaté firmy tím získají nejen vybavené kanceláře v budově Inkubátoru, ale především podmínky pro svůj úspěšný rozvoj v podobě osobního konzultanta a poradentství v právní, marketingové či obchodní oblasti. Firmy, ale i studenti a zájemci o podnikání mají možnost účastnit se odborných workshopů z oblasti byznysu i neformálních networkingových akcí. V posledních letech se obsazenost kanceláří stabilně pohybuje okolo 95 %, což umožňuje pružně reagovat na poptávku nových zájemců o pronájem. Součástí Inkubátoru je také sdílené pracoviště s názvem Kovork a refresh zóna.

Centrum podpory inovací je zodpovědné nejen za podporu inovačního podnikání, ale také za zajištění komercializace výsledků vědy a výzkumu, ochranu duševního vlastnictví univerzity a přispívá k zapojování univerzity do realizace kvalitních vzdělávacích a výzkumných projektů.

Jednotlivá pracoviště Centra spolu úzce spolupracují a jsou tak schopny podnikatelům zpracovat projektové žádosti o dotační tituly určené k rozjezdu podnikání nebo poskytnout profesionální radu v oblasti ochrany duševního vlastnictví.

V roce 2013 CPI spustilo nový akcelerační program Green Light, který je dnes možno řadit mezi nejkvalitnější v Moravskoslezském kraji. Za 5 let existence se do něj přihlásilo 270 projektů, z nichž 65 jej absolvovalo a získaly celkovou investici dosahující 31,5 mil. Kč. Mnoho absolventů dnes úspěšně podniká nejen v ČR, ale i v zahraničí. Všechny akcelerované projekty jsou uvedeny na xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx.xx/.

Pod střechou CPI nachází zázemí okolo 40 firem, poskytuje špičkové služby 3D tisku malým a středním firmám v kraji, otevřelo vlastní volitelný předmět „Start-up podnikání“.

Spolupracuje s neziskovou organizací Czechitas vzdělávající ženy v oblasti IT, pořádá IT maratony, dává příležitost studentům formou odborných stáží, je držitelem prestižní akreditace BIC, kterou uděluje European Business and Innovation Centre Network (EBN) na základě licence Evropské komise. xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/

11.2.5. Centrum nanotechnologií

Centrum nanotechnologií (CNT) vzniklo 1. února 2007 z Vysokoškolského ústavu chemie materiálů (VÚCHEM) jako jeden z vysokoškolských ústavů Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a jako první vědeckotechnologické centrum v republice s nanotechnologiemi ve svém názvu.

Aktivity Centra nantoechnologií jsou zaměřeny na výzkum, přípravu a analýzu materiálů, a to především těch, jejichž rozměry se pohybují v oblasti nanometrů (10-9m). Světově uznávaní vědci a odborníci centra rozvíjí a podílejí se na vědeckovýzkumných aktivitách, jakými jsou nanokompozitní materiály, nanomateriály s fotofunkčními a antibakteriálními vlastnostmi, frikční kompozity či sorpční materiály, a zabývají se také studiem toxicity a vlivu nanočástic na životní prostředí a živé organizmy apod.. xxx.xxx.xxx.xx

11.2.6. Centrum ENET

Cílem Centra ENET je výzkum a vývoj obnovitelných energetických zdrojů bez škodlivých vlivů na životní prostředí, zahrnující nové technologie dopravy a zpracování energetických surovin, jejich efektivní energetickou transformaci a moderní řešení tzv. mikrogridů elektrické i tepelné energie s využitím akumulace.

Centrum ENET se zaměřuje též na priority uvedené v programu Horizont 2020 a připravuje projekty v rámci výzev orientované na nové technologie obnovitelných zdrojů i akumulace energie, Smart Grids a Smart Cities. xxxx://xxxxx.xxx.xx/xx/

11.2.7. 4Medical Innovations

4Medical Innovations představuje technologicky vyspělé biomedicínské centrum. Je zaměřené na co nejefektivnější využití výsledků základního výzkumu v klinické praxi. Specifickými obory jsou buněčná manipulace, biotechnologie, biofarmacie, a diagnostika pro lidské buňky a genetiku.

Centrum nabízí široké portfolio flexibilních ready-to-use laboratorních vývojových a výrobních prostor dle GMP standardů; přímý přístup k mezinárodní spolupráci s inovativními komerčními subjekty a investory; úzké propojení a spolupráce s klinickými pracovišti univerzitní nemocnice při klinických hodnocení atd.. xxx.0xxxx.xx

11.3. Klastry

V Ostravě a Moravskoslezském kraji jsou nejvýznamnější průmyslové sektory organizovány v klastrech, což dává kraji nový profil a výrazně zjednodušuje přístup investorů k jednotlivým subdodavatelům. Region je v tomto ohledu lídrem mezi kraji v České republice. Existuje zde platforma Klastrnet, jedna z inovačních platforem Moravskoslezského kraje, která se zabývá podporou meziodvětvové výzkumné spolupráce firem a univerzit (prostřednictvím klastrových organizací).

Přehled klastrů v Ostravě

Název	Specializace	Webové stránky
AIM.klastr, družtvo	výroba, obchod
Bezpečnostně-technologický klastr, z.s.	bezpečnostní technologie	xxx.xxxxxxxx.xx
Česká technologická platforma bezpečnosti průmyslu, z. s.	technologie v průmyslu	xxx.xxxxxx.xx
Český telekomunikační klastr, z.s.	mobilní sítě	xxx.xxxxxxx-xxxx.xx
Český včelařský klastr, z.s.	včelařství
E-commerce & Tech cluster, z.s.	e-commerce a technologie	xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/
ENVICRACK, družstvo	alternativní zdroje energie
IT Cluster	informační technologie	xxxx://xxxxxxxxx.xx
Klastr aditivní výroby	3D tisk ve strojírenství	xxx.0xxxxxxx.xx
Klastr sociálních inovací a podniků SINEC, z.s.	sociální podnikání	xxx.xxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx.xx
MoPharmaC - Moravian Pharma Cluster, z. s.	farmaceutické přípravky
Moravskoslezský automobilový klastr, z.s.	automobilový průmysl	xxxx://xxxxxxxxxx.xx
Moravskoslezský klastr dynamických pohonů a konstrukcí, z. s.	energetika, průmysl	xxxx://xxxx.xx/
Moravský gastronomický klastr, z.s.	gastronomie

Moravský lesnický klastr, z.s.

lesnictví a těžba

dřeva

xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx/xx

Národní dřevařský klastr, z.s.

dřevozpracující

průmysl

xxxx://xxx.xxxx-xxxxxxx.xx/

Národní energetický klastr, z.s.

energetika

xxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxxx.xx/

Národní stavební klastr z.s.

stavebnictví, architektura,

urbanismus

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxx/

Národní strojírenský klastr, z.s.

strojírenství

xxx.xxxxxx.xx

12. Kvalita života

12.1. Životní prostředí

Město Ostrava se nachází v údolní nivě na soutoku řek Odry s Opavou, Ostravicí a Lučinou. Původně zemědělská oblast s rozsáhlou rybniční soustavou se s průmyslovou revolucí postupně proměnila v jedno z nejvýznamnějších průmyslových center v regionu. Výhodná poloha, dostatek surovin a pracovních příležitostí umožnil od konce 19. století vzniknout mnohonárodnostní metropoli s 300 tisíci obyvateli.

Po roce 1990 dochází v celé České republice k restrukturalizaci hospodářství, která se v Ostravě projevila především ukončením těžby uhlí v roce 1994 a postupným útlumem hutní a chemické výroby. Naopak rostly investice do ekologizace provozů, kde výroba zůstala zachována. Postupně se tak začala zlepšovat kvalita ovzduší. Město Ostrava neustále přijímá doplňková opatření ke zlepšení jeho stavu, investuje do nadlimitního čištění komunikací, nových výsadeb zeleně nebo snížení energetické náročnosti budov a spolupodílí se také na výměně kotlů na tuhá paliva. Do snižování emisí se také promítla obměna vozového parku městské hromadné dopravy, úřadů jednotlivých městských obvodů, magistrátu, městských společností a dalších organizací. K omezení vlivů znečištěného ovzduší na zdraví dětí zřídilo město také Fond pro děti ohrožené znečištěním ovzduší, z kterého financuje ozdravné pobyty.

Ostrava rovněž aktivně řeší problematiku adaptace na změnu klimatu a jako jedno z prvních měst v České republice nechalo zpracovat koncepci, která identifikovala hlavní problémy v této oblasti. V současnosti se dále investuje do obměny stávající zeleně i nových výsadeb, včetně odolných trvalkových záhonů na exponovaných místech.

Pro zajištění zásobování pitnou vodou má město k dispozici několik podzemních zdrojů pitné vody, z kterých pokrývá přibližně třetinu své spotřeby. Zásobování pitnou vodou a odkanalizování města je zajišťováno společností OVAK, ve které má město významný podíl. Pro zajištění kvalitních služeb existuje schválený Plán financování a obnovy vodovodů a kanalizací, který pravidelně aktualizuje.

Přestože ostravská krajina prošla významnou obnovou, zůstala ve městě zachována místa vyhrazená přírodě. Zvláště chráněná území se nachází především podél řeky Odry a Ostravice. Město na svém území vlastní také velkou část lesů, z nichž převážná většina patří

mezi lesy zvláštního určení a je občany hojně využívána k rekreaci. Domovem rostlinám a

volně žijícím živočichům se staly nevyužívané odvaly důlní hlušiny.

Aktuální informace o stavu životního prostředí v Ostravě, aktivitách města v této oblasti a další novinky najdete na webových stránkách xxx.xxxxxxxxx.xx.

12.2. Zdravotní a sociální péče

Na kvalitu života občanů města Ostravy má značný vliv dostupnost zdravotnické péče a také sociální oblast. Ve statutárním městě Ostrava nalezneme jak ambulantní, tak lůžkovou zdravotní péči a v řadě případů i specializovanou zdravotní péči na vysoké úrovni. Město také nabízí svým obyvatelům pomoc a podporu prostřednictvím odboru sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu města a zřízených příspěvkových organizací sociálního a zdravotnického charakteru. Při zajišťování sociálních a zdravotnických služeb spolupracuje s jednotlivými městskými obvody a také s nestátními neziskovými organizacemi i fyzickými osobami.

12.2.1. Zdravotnictví

2018	MS kraj	Ostrava
nemocnice	20	4
odborné léčebné ústavy	14	3
ostatní samostatná zdravotnická zařízení	644	212
lékárny včetně odloučených pracovišť	293	95
lékaři celkem	5 343	2 060
lékaři na 1000 obyvatel	4,4	6,4

Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2019

Vybrané údaje za okres Ostrava-město, 2012 – 2018

Ostrava - město	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018
nemocnice	3	3	3	3	3	3	4
lékaři celkem, z toho:	1 897	1 899	1 913	1 978	1 958	2 026	2 060
praktiční pro dospělé	146	147	147	159	154	157	148
praktičtí pro děti	59	56	54	58	56	54	49
stomatologové	205	205	203	221	223	220	208
gynekologové	41	41	41	51	51	49	51
specialisté	273	277	289	340	341	338	334

Zdroj: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje, jednotlivé roky

Lékaři v okrese Ostrava-město, 2012 – 2018

Zdroj: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje, jednotlivé roky, vlastní zpracování

12.2.2. Sociální služby

Sociální služby jsou poskytovány jednotlivým občanům nebo jejich rodinám, pokud se ocitnou v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc při jejím zvládání. Mohou být poskytovány buď v domácím prostředí jako tzv. terénní služby nebo ambulantně (uživatel dochází do zařízení), či v pobytových zařízeních sociálních služeb. Poskytovatelé tyto formy nabízí i kombinovaně. Jednotlivé formy sociálních služeb jsou v Ostravě zastoupeny poměrně vyváženě.

Zřizovatelem je město Ostrava, městské obvody, nestátní neziskové organizace a fyzické

osoby.

Statutární město Ostrava v roce 2019 podpořilo 70 poskytovatelů sociální služeb a souvisejících aktivit.

Pro snazší orientaci v nabídce poskytovaných sociálních služeb na území města Ostravy byl vydán Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava a je k dispozici v elektronické verzi na xxx.xxxxxxx.xx a xxx.xxxxxxxxx.xx. Na webovém portálu xxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xxxxxxx.xx nalezne veřejnost aktualizovaný přehled sociálních služeb a souvisejících aktivit organizací, jejichž činnost je finančně podporována z rozpočtu statutárního města Ostrava.

12.3. Bydlení

Bytový fond statutárního města Ostravy (SMO) byl svěřen do správy jednotlivým městským obvodům. Ke dni 31. 12. 2019 hospodařily městské obvody a magistrát s 12 575 byty v 991 obecních bytových domech, v domech s vytvořeným společenstvím vlastníků a v domech ve vlastnictví v rámci sdružení s jiným právnickým subjektem.

Největší bytový fond je spravován městským obvodem Ostrava – Jih s 5 190 byty, dále pak Mariánské Hory a Hulváky s 1 936 byty, Moravská Ostrava a Přívoz má 1 563 bytů, Slezská Ostrava 1 174 a Poruba 965 bytů.

Typy obecních nájemních bytů

Nájemní obecní byty k 31. 12. 2019	počet	procentuálně
Nájemní obecní byty k 31. 12. 2019	12 575	100%
z toho:
standardní byty	12 379	98,44%
byty se sníženou kvalitou	196	1,56%
byty v domech s peč. službou	929	7,39%
bezbariérové byty	107	0,85%

Zdroj: MMO, odbor majetkový (2020)

Bytová výstavba statutárního města Ostrava

Cílem města je nyní budovat byty nové, které by mohlo nabídnout k nájemnímu bydlení. Předpokládá se, že opravené, rekonstruované nebo nově budované byty nebudou jako většina těchto bytových prostor svěřeny městským obvodům, ale bude je pronajímat přímo město. Část opravených bytů si město ponechá i pro případné odborníky z Česka či zahraničí, kteří by se v budoucnu mohli podílet na některých projektech města.

V roce 2019 statutární město Ostrava investovalo do rekonstrukcí bytů a bytových domů přes 77 milionů Kč, když bylo zrekonstruováno 150 bytů, bylo vybudováno 9 nových bytů za 20,5 mil. Kč a odkoupeno 128 bytů za 129 mil. Kč.

SMO nová výstavba a rekonstrukce, 2019	po čet bytů	CRN (tis. Kč)		rozdělení dle zdrojů v tis. Kč
SMO nová výstavba a rekonstrukce, 2019	po čet bytů	CRN (tis. Kč)	S MO	MOb		stát a EU
			S MO	MOb	iné	stát a EU
rekonstruované byty	150	77 791	31 086	32 956		13 749
výstavba nových bytů	9	20 583	10 583	10 000		0
odkoupení bytů	128	129 000	0	129 000		0
výstavba nových bytů v DPS	0	0	0	0		0
Celkem 2019	28 7	227 374	41 669	171 956		13 749

Vysvětlivky:

CRN – celková realizační náklady

DPS – dům s pečovatelskou službou

Jiné zdroje – sdružené prostředky s cizími právnickými, nebo fyzickými osobami, které se podílely na realizaci

Zdroj: MMO, odbor majetkový (2020)

Sociální bydlení – obecně platná definice sociálního bydlení stále ještě podle zákona neexistuje. V Ostravě jsou lokality a bytové domy, ve kterých jsou pronajímány byty osobám s nižšími příjmy. Různé typy „sociálního bydlení“ jsou poskytovány kromě městských obvodů v obecních bytech především neziskovými organizacemi s podporou statutárního města Ostravy nebo společností RESIDOMO. Nejedná se o standardní nájemní byty, ale zařízení se zvláštním režimem, určená k bydlení nebo ubytování občanů v nepříznivé sociální situaci dané věkem, zdravotním stavem, těžkou sociální nebo životní situací.

Sociální bydlení se sociální prací (pomoc typu: hospodárné vynakládání peněz, příjemné soužití s ostatními nájemci, přihlášení k odběru elektrické energie apod.) nájemcům zajišťoval v roce 2019 odbor sociálních věcí ve spolupráci s šesti městskými obvody. Bylo vytvořeno celkem 102 sociálních, dostupných nebo krizových bytů. Od října 2019 byl zahájen SMO nový projekt sociálního bydlení, kterým bude ve spolupráci se sedmi městskými obvody a společností RESIDOMO vytvořeno 70 sociálních, dostupných nebo krizových bytů.

V roce 2019 byl strategický dokument „Koncepce sociálního bydlení statuárního města Ostravy“ doplněn o „Akční plán sociálního bydlení“ s konkretizací do roku 2021, kdy má být zpracována a schválena jeho aktualizace.

Tržní ceny bytů – srovnání Ostravy a vybraných velkých měst

Ceny bytů závisí na mnoha faktorech. Porovnáním s jinými lokalitami České republiky vychází, že ceny bytů v Ostravě jsou nižší, než ve srovnatelných městech. V následující tabulce je zaznačen vývoj tržní ceny bytů o dispozici 3+1 ve vybraných lokalitách.

Lokalita	12/2012	12/2013	12/2014	12/2015	12/2016	12/2017	12/2018	12/2019
Brno - město	1 630 124	1 351 566	1 244 013	3 469 483	4 059 607	4 114 494	4 599 868	4 827862
Olomouc	2 105 424	2 035 078	2 140 839	2 441 262	2 682 704	3 338 709	3 686 841	3 915 290
Ostrava - město	1 128 315	1 060 821	1 065 987	1 627 334	1 488 107	1 560 664	1 725 863	2 017 812
Plzeň - město	1 999 738	2 129 970	2 931 618	3 192 507	2 824 162	3 151 949	3 245 440	4 049 004
Praha 1	4 697 123	6 801 016	8 153 070	11 031 642	7 707 267	10 450 667	11 873 529	13 092 667

Miliony Kč

12/2012 12/2013 12/2014 12/2015 12/2016 12/2017 12/2018 12/2019

Brno Olomouc Ostrava Plzeň Praha

Zdroj: xxx.xxxxxxxxxxxx.xx; vlastní zpracování

Nájemné v Ostravě

• nájemné standardního bytu se pohybuje v rozmezí 80 – 250 Kč/m2,

• nájemné standardního obecního bytu se pohybuje v rozmezí 30 – 140 Kč/m2,

• nájemné u obecních bytů se sníženou kvalitou se pohybuje v rozmezí 20 – 50 Kč/m2,

• průměrné nájemné obecního bytu bylo k 31.12.2019 56,80 Kč/m2,

• 39% obecních bytů, tj. 4.986 bytů, mělo k 31.12.2019 nájemné do výše 50,02 Kč/m2.

12.4. Kultura

Do metropole severní Moravy návštěvníky láká celé spektrum důvodů včetně řady kulturních akcí, které se ve městě konají po celý rok. V Ostravě působí mnoho kulturních institucí, z nichž většina má nadregionální působnost. Najdeme zde Národní divadlo moravskoslezské (NDM) se čtyřmi uměleckými soubory - opera, činohra, balet a opereta/muzikál, které hrají na třech stálých scénách – v Divadle Xxxxxxxx Xxxxxxx a v Divadle Xxxxxx Xxxxxx, kde se nachází i scéna Divadlo 12. Centrem divadelního vzdělávání a kreativního setkávání pro děti a příznivce divadla je Ateliér NDM. V Divadle Xxxxxx Xxxxxx vznikla kavárna Obecní dům a bar. Divadlo loutek přináší pestrý repertoár inscenací, který uspokojí nároky od nejmenších dětí až po jejich rodiče. Divadlo loutek také pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse. Dramaturgie Divadla Xxxxx Xxxxxxx směřuje zejména k mladším divákům a těm, kteří se nebojí netradičních zpracování a současných témat. K nejmenším divadelním scénám patří Komorní scéna Aréna, která nabízí kromě vlastních inscenací také hudební pořady a diskuzní večery. Od roku 2017 v Ostravě vznikla další tři divadla - divadlo Odvaz s nabídkou improvizačních show, Divadlo Mír, které se zaměřuje na činohru, a Studio G, komorní divadlo propojující studenty a čerstvé absolventy divadelních oborů s profesionálními divadelníky. Volným uměleckým sdružením je Bílé divadlo, které je složeno pouze z amatérů, zabývajícími se paradivadelními experimenty. Během července a srpna probíhají na Slezkoostravském hradě Shakespearovské slavnosti s uvedením divadelních her proslulého anglického dramatika. Významnými divadelními festivaly jsou také OST-RA-VAR, festival ostravských divadel, který prezentuje tvorbu ostravských divadel profesionálním divadelním teoretikům, praktikům a studentům vysokých divadelních škol, a festival Dream Factory Ostrava, největší přehlídka profesionálního činoherního divadla pro širokou veřejnost na severní Moravě.

Milovníci filmů mohou navštívit hned několik kin, např. Multiplex Cinestar v obchodním domě Futurum, CINEMA CITY v obchodním centru Nová Karolina; náročnější diváky zaujme Minikino Kavárna v historickém centru města. Dalšími kiny jsou: Luna, Vesmír, Art v Domě kultury města Ostravy, kino Hvězda ve Vratimově, kino Panorama v Klimkovicích nebo Kino Polanka v Polance nad Odrou. Každoročně v Ostravě probíhají také filmové festivaly, například celorepublikový fenomén Jeden svět, který prezentuje dokumentární tvorbu v oblasti lidských práv či Mezinárodní kameramanský filmový festival Ostrava Kamera Oko. V průběhu roku se v Ostravě koná řada hudebních akcí různých žánrů. Mezinárodní hudební festival Xxxxx Xxxxxxx, který vznikl spojením Janáčkova máje s festivalem Janáčkovy Hukvaldy, nabízí program pro milovníky klasické hudby a akcí s ní spojených od konce května do července. Dalším lákadlem pro posluchače klasické hudby je Svatováclavský

hudební festival a co dva roky pak festival Ostravské dny, zaměřený na soudobou klasickou hudbu. V letní sezóně se koná hned několik hojně navštěvovaných festivalů - Festival v ulicích, Beats for love, festival zaměřený na elektronickou hudbu, či multižánrový festival Colours of Ostrava. Hudební scénu v Ostravě významně doplňuje Xxxxxxxxx filharmonie, přední české symfonické těleso pojmenované po rodákovi z Hukvald. Ostrava se také může pochlubit kvalitní hudební klubovou scénou, například hudebním klubem Parník, který je součástí ostravské příspěvkové organizace Centrum kultury a vzdělávání, či klub Hudební bazar.

Nositeli řady výjimečných kulturních akcí jsou rovněž četné spolky a různé folklórní soubory. Ty stojí za organizací festivalů Folkór bez hranic a Třebovický koláč. Bohatá je v Ostravě také nezávislá kulturní scéna, například centrum Cooltour či Provoz u řeky (bývalý Provoz Hlubina). Kulturně vzdělávací funkci pak plní centrum PANT.

Širokou nabídku kulturních aktivit doplňují mnohé zdejší galerie a muzea s expozicemi věnovanými rozmanitým oblastem lidského života. Nejvýznamnějšími z nich jsou Galerie výtvarného umění Ostrava, Ostravské muzeum, galerie Plato nebo Světy techniky v Dolní oblasti Vítkovice.

Rámec města, regionu i České republiky daleko přesahuje národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice. Díky přestavbě původního plynojemu zde vyrostlo multifunkční kongresové centrum Gong s kapacitou 1 509 míst a vlastními galerijními prostory, kde momentálně sídlí Xxxxx Xxxxx Museum. Rekonstrukcí původní historické energetické ústředny U6 vznikl Malý svět techniky, kde dnes sídlí industriální muzeum s edukativními prvky. V září 2014 byl ve zcela nové budově otevřen tzv. Velký svět techniky. Na ploše 14 000 metrů čtverečních na návštěvníky čekají celkem čtyři světy – dětský, Svět vědy a objevů, Svět civilizace a Svět přírody. Od května 2015 mají Dolní Vítkovice novou dominantu v podobě Bolt Toweru. Téměř sedmdesát osm metrů vysoká prosklená nástavba Vysoké pece č. 1 slouží jako vyhlídková věž s multifunkčními prostory a s kavárnou. Dále v areálu najdeme ateliéry pro umělce, lezeckou stěnu, studio jógy, food ateliér, řemeslný inkubátor Fajna dilna apod.. Na jaře 2020 by zde měla být otevřena i pobočka Národního zemědělského muzea.

12.5. Sport a rekreace

Ostrava je městem se sportovní tradicí. Pravidelně hostí sportovní akce republikového evropského a světového charakteru. V červnu 2013 získala Ostrava prestižní titul Evropské město sportu 2014 a připojila se tak k městům jako jsou Madrid, Valencie nebo Barcelona. Cílem tohoto projektu bylo vtáhnout občany do sportovních aktivit a přispět tím ke zlepšení jejich tělesného i psychického stavu. Udělení titulu mělo i

ekonomický rozměr, neboť došlo k posílení sportovně rekreační infrastruktury a ke zvýšení atraktivity města pro návštěvníky zejména z České republiky, Slovenska i Polska a zviditelnění Ostravy v rámci Evropské unie.

Na území města Ostravy se nachází mnoho sportovišť, jako jsou atletické, fotbalové a zimní stadiony, víceúčelové sportovní haly, tenisové kurty, squashové kluby, kryté bazény, koupaliště a další sportovní zařízení. Nejvýznamnější areály provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (tzv. Sareza). Její letní koupaliště v Ostravě-Porubě je největším přírodním koupalištěm ve střední Evropě. Vyznavači cyklistiky si mohou vybrat z bohaté nabídky cyklotras a cyklostezek, které Ostravu protínají. Pohoří Beskydy a Jeseníky, které leží cca 30 km a 60 km od Ostravy, se vyznačují dobrými podmínkami pro lyžování v zimním období a v období jara až podzimu poskytují dostatek příležitostí pro pěší turistiku, cykloturistiku a rybaření. Z Ostravy do Beskyd vyjíždí od května do září cyklobus, který je určen především pro přepravu cykloturistů s jízdními koly a pěších turistů, ale i všech ostatních cestujících. V zimním období je k přepravě připraven skibus. Hráči golfu mohou zamířit na hřiště v zámeckém parku v Šilheřovicích u Ostravy nebo v Kravařích na Opavsku. Na opačné straně, v Beskydech, se pak nachází další tři hřiště, a to v Čeladné, Ropici a Ostravici. Nevšední místo pro hru pak nabízí Lipiny u Karviné s hřištěm zasazeným mezi dvěma stále funkčními doly.

Ostrava je rovněž místem konání mnoha vrcholových sportovních evropských i světových šampionátů (v ledním hokeji, házené, vzpírání, volejbalu, krasobruslení, tenisu – prestižní turnaj Xxxxx Cup, kulturistice atd.). Každoročně se zde pořádá mezinárodní atletický mítink Zlatá tretra obsazovaný nejlepšími atlety. V roce 2015 se Ostrava stala spolupořadatelem Mistrovství světa v ledním hokeji, zápasy se konaly také v Ostravar aréně – v jedné z největších víceúčelových hal v České republice. Mistrovství světa v hokeji v Praze a Ostravě navštívilo celkem 741 690 diváků, což je historicky největší návštěva na mistrovství světa v hokeji. V lednu 2017 hostila Ostrava Mistrovství Evropy v krasobruslení, které navštívilo přes 58 tisíc diváků. Sportovní akcí roku 2018 byl Kontinentální pohár, největší atletická soutěž v historii České republiky. V roce 2019 to bylo například mistrovství světa v parahokeji, které se zapsalo do historie tohoto sportu největší návštěvností na jeden zápas. Ostrava v roce 2019 také poprvé hostila hokejové mistrovství juniorů a Mistrovství Evropy v softballu žen, obě akce se v Ostravě uskutečnily poprvé. Po 23 letech se v roce 2019 do Ostravy vrátil světový pohár v silniční cyklistice Czech Tour, po šesti letech zavítalo do města také Mistrovství Evropy juniorů ve stolním tenisu. Mezi oblíbenou sportovní akci patří čtyřhvězdičkový turnaj Světové série FIVB J&T Banka Ostrava Beach Open, která se koná v unikátním prostředí Dolní oblasti Vítkovice.

Ostrava štědře podporuje i rozvoj sportovní infrastruktury. V roce 2018 byla dokončena druhá část in-line areálu U Cementárny. Oba areály nyní bruslařům nabízí dohromady 3000 metrů drah včetně speciální klopené dráhy. Přibyly ale i tenisové kurty, skate park, hřiště pro parkour nebo pumptracková dráha. Nejvýznamnější plánovanou investiční akcí v oblasti sportu pro rok 2019 bylo dokončení rekonstrukce areálu na Bazalech pro fotbalovou akademii, která je určena talentovaným hráčům z celého kraje.

Pro všechny, kteří mají zájem o sportovní akce na území Ostravy, ať už chtějí sami aktivně sportovat, jít se dívat na zápas svého oblíbeného týmu, hledají sportovní aktivity pro své děti nebo chtějí být pouze informování o sportovním dění ve městě jsou určeny webový portál xxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xx a stejnojmenná mobilní aplikace pro chytré telefony. Zároveň jsou zde představovány jednotlivé sportovní kluby a skupiny široké veřejnosti a také jejich akce.

12.6. Turistické atraktivity

Industriální dědictví Ostravy patří mezi nejoblíbenější turistické cíle. Za všechny technické památky uveďme následující tři atraktivity:

• Dolní oblast Vítkovice – bývalý průmyslový komplex, který je unikátní v tom, že se zde odehrával celý technologický proces – od těžby uhlí až po výrobu surového železa.

• Landek park - největší hornické muzeum v ČR. V lokalitě Landeku se v roce 1953 našla také světoznámá Landecká Venuše. 46 mm soška ženy doložila dávnou historii osídlení okolí Ostravy lovci mamutů.

• Důl Xxxxxx - představuje hodnotný autentický průmyslový areál. Jeho expozice jsou

vytvořeny tak, jako by horníci odešli včera a vše zanechali na svém místě.

Mezi další turistické cíle dále patří ZOO Ostrava s více než 400 druhy chovaných zvířat, Slezskoostravský hrad, který pravidelně láká na různé kulturní akce nebo Ostravské muzeum s unikátním interiérovým orlojem Xxxx Xxxxx z 30. let 20. století. Za zmínku stojí i Hasičské muzeum, nově zrekonstruovaná Katedrála Božského Spasitele (druhý největší chrám na Moravě a ve Slezsku po bazilice na Velehradě) nebo Planetárium Ostrava.

Nejnavštěvovanější turistické atraktivity v Ostravě (data za 2019):

• Dolní oblast Vítkovice včetně Landek Parku: 1,675 mil. osob

• Zoologická zahrada a botanický park Ostrava: 580 tis. návštěvníků

Document Metadata

Table of Contents

FAKTOGRAFICKÉ LISTY OSTRAVA 2020

Document Metadata