ZÁKON

N á v r h

ZÁKON

ze dne …….

o soudních tlumočnících a soudních překladatelích

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

SOUDNÍ TLUMOČNÍCI A SOUDNÍ PŘEKLADATELÉ

Hlava I

Výkon tlumočnické a překladatelské činnosti

§ 1

Obecná ustanovení o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti

(1) Tlumočnickou činností se rozumí provádění tlumočnických úkonů a činnost, která bezprostředně směřuje k provedení tlumočnického úkonu, jeho doplnění nebo vysvětlení, pokud jiný právní předpis požaduje, aby tento úkon byl proveden tlumočníkem (dále jen

„tlumočnická činnost“). Úkony a činnost, jejichž předmětem je přepis nebo překlad výstupů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jsou posuzovány jako tlumočnická činnost.

(2) Překladatelskou činností se rozumí provádění překladatelských úkonů a činnost, která bezprostředně směřuje k provedení překladatelského úkonu, jeho doplnění nebo vysvětlení, pokud jiný právní předpis požaduje, aby tento úkon byl proveden překladatelem (dále jen

„překladatelská činnost“).

(3) Ustanovení tohoto zákona se použijí přiměřeně též na soudního tlumočníka (dále jen

„tlumočník“) pro komunikaci s osobami neslyšícími, slepými a hluchoslepými.

§ 2

Výkon tlumočnické a překladatelské činnosti

(1) Tlumočnickou činnost je oprávněn provádět tlumočník.

(2) Překladatelskou činnost je oprávněn provádět soudní překladatel (dále jen

„překladatel“).

(3) Tlumočník může být zároveň zapsán i jako překladatel; to platí i naopak.

§ 3

Kde se dále v tomto zákoně hovoří o tlumočníkovi, tlumočnickém oprávnění a tlumočnické činnosti, rozumí se tím i překladatel, překladatelské oprávnění a překladatelská činnost, není-li výslovně stanoveno jinak.

§ 4

(1) Tlumočník je povinen provádět tlumočnickou činnost řádně, zejména s náležitou odbornou péčí, nezávisle, nestranně, hospodárně, ve sjednané lhůtě a v jazyce, pro který je zapsán bez ohledu na specializaci, která neomezuje tlumočnické oprávnění.

(2) Tlumočník provádí tlumočnickou činnost osobně.

(3) Tlumočník je povinen vést evidenci tlumočnických úkonů.

§ 5

Pravomoc

V otázkách výkonu tlumočnické činnosti rozhodují krajské soudy a ministerstvo, pokud je podle tohoto nebo jiného zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

§ 6

Příslušnost

(1) Správním orgánem příslušným k řízení ve věcech tlumočníků a žadatelů o vznik tlumočnického oprávnění (dále jen „žadatel“) je v prvním stupni příslušný krajský soud.

(2) Místně příslušným krajským soudem (dále jen „příslušný krajský soud“) je v případě žadatele nebo tlumočníka krajský soud, v jehož obvodu má sídlo nebo doručovací adresu na území České republiky.

(3) Nadřízeným správním orgánem krajského soudu je ministerstvo.

Hlava II

Tlumočnické oprávnění

§ 7

Podmínky vzniku tlumočnického oprávnění tlumočníka

(1) Tlumočníkem může být fyzická osoba, která

a) dosáhla požadovaného vzdělání a délky praxe v daném jazyce,

b) je bezúhonná,

c) je plně svéprávná,

d) nebyla v posledních 3 letech potrestána sankcí vyškrtnutí ze seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů (dále jen „seznam“) z důvodů uvedených v § 24 odst. 2 písm. d),

e) není v úpadku,

f) má doručovací adresu na území České republiky,

g) prokáže znalost českého jazyka v rozsahu nutném k výkonu tlumočnické činnosti, je-li tato osoba cizincem,

h) složila vstupní zkoušku a

i) po splnění podmínek uvedených v písmenech a) až h) složila bez výhrady do rukou předsedy krajského soudu, nebo jím pověřené osoby, tento slib:

,,Slibuji, že tlumočnickou činnost budu provádět podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu tlumočnické činnosti dozvěděl.“

(2) Znalost českého jazyka podle odstavce 1 písm. g) se prokazuje složením jazykové zkoušky. Ustanovení o vstupní zkoušce se použije přiměřeně i pro jazykovou zkoušku. Podrobnosti o formě a způsobu vykonání jazykové zkoušky stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 8

Seznam jazyků, požadované vzdělání a délka praxe

Seznam jazyků, vzdělání a délku praxe požadované pro výkon tlumočnické činnosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 9

Bezúhonnost

(1) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena.

(2) Za účelem doložení bezúhonnosti si příslušný krajský soud vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Bezúhonnost se kromě výpisu z evidence Rejstříku trestů dokládá dále

a) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, ve kterém se v posledních 3 letech tato osoba zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy, s prostým překladem do jazyka českého, v pochybnostech úředně ověřeným překladem,

b) u osoby, která není státním občanem České republiky, též výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je tato osoba občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy, s prostým překladem do jazyka českého, v pochybnostech úředně ověřeným překladem.

(4) Nevydává-li stát podle odstavce 3 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti s úředně uvěřeným podpisem.

(5) Prokazuje-li se bezúhonnost způsobem podle odstavce 3 nebo 4, musí tyto doklady fyzická osoba přiložit k žádosti o zápis do seznamu; tyto doklady nesmí být v okamžiku podání žádosti starší než 3 měsíce.

(6) Na vyžádání příslušného krajského soudu fyzická osoba doloží rozhodnutí o odsouzení.

§ 10

Vznik tlumočnického oprávnění

(1) Tlumočnické oprávnění vzniká zápisem do seznamu.

(2) Žádost o zápis do seznamu podává žadatel na formuláři zveřejněném ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup. V žádosti se uvede jazyk podle seznamu jazyků uvedených ve vyhlášce, pro který tlumočník žádá o zápis do seznamu.

(3) Příslušný krajský soud zapíše žadatele do seznamu, aniž by vydával rozhodnutí, splnil-li žadatel podmínky pro vznik tlumočnického oprávnění; a to do 10 pracovních dnů ode dne jejich splnění.

(4) Tlumočník je povinen oznámit příslušnému krajskému soudu změnu skutečností, které jsou podmínkou pro vznik tlumočnického oprávnění, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

(5) Podmínky pro vznik tlumočnického oprávnění musí být splněny po celou dobu platnosti tohoto oprávnění.

§ 11

Vstupní zkouška tlumočníka

(1) Vstupní zkouškou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon tlumočnické činnosti a řízení, v nichž se tlumočnická činnost provádí, a náležitostí tlumočnického úkonu. Způsob vykonání zkoušky, její formu a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Žadateli, který splní podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až g), bude umožněno do 6 měsíců od doručení žádosti podle § 8 odst. 2 vykonat vstupní zkoušku.

(3) Ten, kdo při vstupní zkoušce neuspěl, může do 1 měsíce ode dne, kdy byl vyrozuměn o jejím výsledku, požádat o její opakování. Příslušný krajský soud toto opakování umožní tak, aby se opakovaná zkouška konala nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl. Zkoušku lze opakovat pouze jednou.

(4) Ten, kdo ve vstupní zkoušce neuspěl ani nepodal žádost o její opakování, anebo ten, kdo neuspěl ani při jejím opakování, může podat další žádost o zápis do seznamu nejdříve po uplynutí 5 let ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky.

(5) Řízení o žádosti o zápis do seznamu příslušný krajský soud přeruší za účelem vykonání vstupní zkoušky žadatelem.

§ 12

Zvláštní ustanovení o vzniku tlumočnického oprávnění

(1) Příslušný krajský soud zapíše do seznamu fyzickou osobu jako tlumočníka, aniž by splnila podmínky uvedené v § 5, pokud

a) získala v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace oprávnění obdobné tlumočnickému oprávnění podle tohoto zákona a

b) složí jazykovou zkoušku podle § 5 odst. 2 a rozdílovou zkoušku.

(2) Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 musí před zapsáním do seznamu složit slib podle

§ 5 odst. 1 písm. i) do rukou ministra spravedlnosti nebo jím pověřené osoby.

(3) Rozdílovou zkouškou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon tlumočnické činnosti a řízení, v nichž se tlumočnická činnost provádí, a náležitostí tlumočnického úkonu. Ustanovení o vstupní zkoušce se použije přiměřeně i pro rozdílovou zkoušku. Způsob vykonání rozdílové zkoušky žadatele o zápis do seznamu, její formu a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 13

Seznam

(1) Seznam je informační systém veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo a do něhož se zapisují tlumočníci; tento seznam je veden v elektronické podobě a údaje označené tímto zákonem jako veřejné jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) K údajům, které jsou označené tímto zákonem jako neveřejné, má přístup ministerstvo a krajský soud. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce seznamu přístup do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci.

(3) Tlumočníci mají právo nahlížet do seznamu na všechny údaje, které se jich týkají.

§ 14

Údaje vedené v seznamu

(1) Do seznamu se zapisuje

a) jméno nebo název,

b) jazyk,

c) sídlo,

d) doručovací adresa na území České republiky,

e) identifikační číslo osoby,

f) daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

g) adresa datové schránky, byla-li přidělena,

h) telefonní kontakt,

i) den zápisu do seznamu,

j) údaj o zápisu do seznamu podle zákona č. 36/1967 Sb., byl-li tlumočník zapsán podle tohoto zákona,

k) údaj o uložených sankcích,

l) údaj o tom, zda a na jak dlouhou dobu byla tlumočnická činnost pozastavena, a ustanovení tohoto zákona, podle kterého došlo k pozastavení.

(2) Tlumočník se může dále rozhodnout, že do seznamu bude zapsána

a) adresa elektronické pošty,

b) internetová stránka týkající se tlumočnické činnosti,

c) specializace.

(3) Jako neveřejný údaj se do seznamu dále zapisuje

a) adresa místa trvalého pobytu, nebo místa pobytu, je-li tlumočník cizincem,

b) údaj o uložených výtkách,

c) zahájení správního řízení podle tohoto zákona,

d) údaj o důvodu a datu výmazu nebo vyškrtnutí,

e) jiná skutečnost potřebná pro výkon dohledu.

(4) Tlumočníkovi, který nemá do okamžiku zápisu do seznamu přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí příslušný krajský soud prostřednictvím ministerstva identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob.

(5) Změnu údajů zapisovaných do seznamu je tlumočník povinen oznámit příslušnému krajskému soudu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

(6) Tlumočník je povinen k oznámení podle odstavce 5 přiložit doklad osvědčující danou změnu; to neplatí, pokud jde o změny již zapsané v základních registrech, veřejném rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, jedná-li se o občana České republiky, anebo v informačním systému cizinců, jedná-li se o cizince. Změny údajů získaných z těchto registrů, systémů, obchodního rejstříku nebo tlumočníka zapíše příslušný krajský soud nebo ministerstvo bez zbytečného odkladu do seznamu.

§ 15

Osoby provádějící jednorázově tlumočnickou činnost

(1) Orgán veřejné moci může výjimečně ustanovit k provedení tlumočnického úkonu i jinou osobu, která není zapsána do seznamu pro daný jazyk, pokud

a) má tato osoba potřebné odborné předpoklady pro to, aby provedla tlumočnický úkon,

b) tato osoba vyslovila se svým ustanovením souhlas a

c) pro daný jazyk není zapsán žádný tlumočník, nebo žádný tlumočník zapsaný v seznamu nemůže tlumočnický úkon provést, nebo by provedení tlumočnického úkonu tlumočníkem zapsaným do seznamu bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi.

(2) Takto ustanovená osoba složí do rukou orgánu, který ji ustanovil, slib podle § 5 odst. 1 písm. i); před složením slibu nesmí provést tlumočnický úkon. O složení slibu vyhotoví orgán veřejné moci zápis.

(3) Není-li jazyk, pro který byla osoba ustanovena, uveden ve vyhlášce vydané na základě § 6, je orgán veřejné moci, který takto osobu ustanovil k provedení tlumočnického úkonu, povinen sdělit ministerstvu, pro který jazyk byla tato osoba ustanovena.

(4) Pro účely jednorázového provedení tlumočnického úkonu se na tuto osobu hledí, jako by byla tlumočníkem, a to včetně ustanovení o odměňování a náhradě nákladů.

§ 16

Pojištění tlumočníků

(1) Tlumočník má povinnost být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti po celou dobu výkonu tlumočnické činnosti tak, aby výše pojistných částek byla úměrná možným škodám a újmám, které lze v rozumné míře předpokládat.

(2) Minimální limit pojistného plnění z pojištění tlumočníka pro jednotlivé jazyky stanoví ministerstvo vyhláškou.

(3) Tlumočník má povinnost doložit doklad o uzavřeném pojištění pro případ odpovědnosti za újmu podle odstavce 1 příslušnému krajskému soudu

a) do 60 pracovních dnů ode dne zápisu do seznamu,

b) do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění vztahuje,

c) do 1 týdne ode dne, kdy došlo ke změně, která zakládá povinnost změny pojištění,

d) do 1 týdne ode dne, kdy o to příslušný krajský soud požádá.

§ 17

Konzultant

Vyžaduje-li to povaha věci, je tlumočník oprávněn přibrat se souhlasem zadavatele konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek; tato okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí být uvedena v tlumočnické doložce. Odpovědnost tlumočníka není dotčena ani v té části tlumočnického úkonu, o níž bylo konzultováno.

§ 18

Vyloučení

(1) Tlumočník nesmí provést tlumočnický úkon, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který provádí řízení, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci nebo osobě, které se tlumočnický úkon týká.

(2) Jakmile se tlumočník dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí provést tlumočnický úkon v konkrétním případě, oznámí ji bezodkladně zadavateli. Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, pak tento orgán rozhodne, zda je tlumočník vyloučen.

(3) Ustanovení o vyloučení se použije přiměřeně i pro konzultanta.

§ 19

Mlčenlivost

(1) Tlumočník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel.

(2) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na tlumočnické činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je tlumočník povinen tyto osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit jen zadavatel.

(3) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na použití informací o skutečnostech podle odstavce 1 přiměřeným způsobem a v anonymizované podobě pro vědecké nebo vzdělávací účely. Povinnost mlčenlivosti neplatí vůči orgánu veřejné moci, před kterým probíhá řízení, v němž má být tlumočnický úkon využit jako důkaz; povinnost mlčenlivosti neplatí ani vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad tlumočnickou činností.

(4) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na řízení proti osobě, která provedla tlumočnický úkon, nebo zadavateli v souvislosti s touto činností, ani na spory mezi nimi.

§ 20

Ustanovení tlumočníka

(1) Orgány veřejné moci ustanoví zpravidla tlumočníka se sídlem v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště; při výběru tlumočníka orgán veřejné moci přihlédne také k zapsané specializaci.

(2) Orgán veřejné moci s tlumočníkem předem projedná zadání tlumočnického úkonu a termín jeho provedení; jedná-li se o tlumočnický úkon prováděný písemně nebo překladatelský úkon, lze tuto lhůtu na žádost výjimečně v odůvodněných případech

prodloužit. Lhůtu lze prodloužit opakovaně pouze jednou, pokud nebylo prodlení způsobeno tím, kdo o prodloužení žádá.

(3) Tlumočník je povinen na žádost orgánu veřejné moci provést předběžný odhad předpokládané výše odměny a náhrad, které si provedení úkonu vyžádá.

§ 21

Odmítnutí výkonu tlumočnické činnosti

(1) Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí tlumočník bezdůvodně odmítnout provést tlumočnický úkon; v těchto případech je tlumočník oprávněn odmítnout provést tlumočnický úkon pouze z důvodů uvedených v odstavci 2.

(2) Tlumočník odmítne provést tlumočnický úkon, pokud

a) bylo rozhodnuto o pozastavení jeho oprávnění,

b) nemá tlumočnické oprávnění v jazyce, ve kterém je potřebné úkon provést,

c) mu dosud zadané neprovedené tlumočnické úkony neumožňují provést další úkon řádně a včas,

d) mu závažné zdravotní okolnosti nebo rodinné poměry neumožňují provést úkon řádně a včas.

§ 22

Odpovědnost za výkon tlumočnické činnosti

(1) Tlumočník odpovídá za újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti. Tlumočník odpovídá za újmu i tehdy, byla-li tato újma způsobena v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti konzultantem nebo jinou pomocnou osobou.

(2) Tlumočník se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

§ 23

Způsob provedení tlumočnického a překladatelského úkonu

(1) Tlumočnickou činnost lze provádět pouze ústně; přepis nebo překlad výstupů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být prováděn písemně. Pro písemné provedení tlumočnické činnosti platí odstavec dva obdobně.

(2) Překladatelskou činnost lze provádět pouze písemně. Provádí-li se překladatelský úkon v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk překladatelské pečeti. Provádí-li se překladatelský úkon v elektronické podobě, musí být dán souhlas zadavatele. Zároveň musí být každé jeho vyhotovení podepsáno uznávaným elektronickým podpisem, musí být připojen kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na kterém je uznávaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno tlumočníka a označení tlumočník, a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let ode dne provedení překladatelského úkonu.

(3) Tlumočník má povinnost vyhotovit stejnopis tlumočnického úkonu provedeného v písemné podobě a uschovat jej nejméně po dobu 10 let ode dne provedení.

(4) Podrobnosti týkající se způsobu provedení tlumočnického úkonu a náležitostí překladatelského úkonu stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 24

Evidence tlumočnických a překladatelských úkonů

(1) Ministerstvo je správcem evidence tlumočnických a překladatelských úkonů (dále jen „evidence“). Evidence je vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Tlumočník do evidence zapíše do 5 pracovních dnů ode dne zadání tlumočnického úkonu nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost zápisu váže,

a) den zadání,

b) označení zadavatele,

c) příslušné jednací číslo orgánu veřejné moci,

d) den podání, případně den vysvětlení nebo doplnění tlumočnického úkonu,

e) předmět tlumočnického úkonu,

f) zdrojový a cílový jazyk, ve kterém má být podán tlumočnický úkon,

g) termín, příp. prodloužený termín pro vyhotovení tlumočnického úkonu,

h) počet normostran překladu nebo počet hodin tlumočení a

i) údaj o vyúčtované a přiznané odměně a náhradách, a to i pokud byla sjednána smluvní odměna.

(3) V evidenci je rovněž pro každého tlumočníka veden

a) celkový počet provedených tlumočnických úkonů zadaných orgány veřejné moci v jednotlivých letech,

b) celkový počet provedených tlumočnických úkonů zadaných ostatními zadavateli v jednotlivých letech,

c) celkový počet provedených tlumočnických úkonů v jednotlivých letech,

d) počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů zadaných orgány veřejné moci,

e) počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů zadaných ostatními zadavateli,

f) celkový počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů.

(4) Údaje podle odstavce 2 a odstavce 3 písm. a), b), d) a e) jsou neveřejné. Přístup k neveřejným údajům má ministerstvo a krajské soudy. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce evidence přístup do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci.

(5) Podrobnosti o vedení evidence stanoví ministerstvo vyhláškou.

(6) Příslušný krajský soud provede nejméně jedenkrát ročně kontrolu vedení evidence u všech tlumočníků.

§ 25

Pozastavení tlumočnického oprávnění

(1) Příslušný krajský soud pozastaví tlumočnické oprávnění vždy, pokud

a) bylo zahájeno trestní stíhání v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání,

b) tlumočník má na základě pravomocného rozhodnutí nastoupit do výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, nebo

c) o pozastavení činnosti sám tlumočník písemně ze závažných důvodů požádá a uvede, na jakou dobu má být tlumočnické oprávnění pozastaveno.

(2) Příslušný krajský soud může v odůvodněných případech pozastavit tlumočnické oprávnění, pokud

a) je zahájeno trestní stíhání nesouvisející s výkonem tlumočnické činnosti,

b) existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující výkon tlumočnické činnosti, nebo

c) bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.

(3) Žádost o pozastavení tlumočnického oprávnění lze podat na dobu nejdéle 3 let, a to i opakovaně, celková doba pozastavení tlumočnického oprávnění však nesmí činit více než 6 let. V rozhodnutí o pozastavení tlumočnického oprávnění se vždy stanoví doba, na kterou se toto oprávnění pozastavuje. Tlumočník může požádat o ukončení pozastavení tlumočnického oprávnění, pokud pominou důvody, pro které o pozastavení tlumočnického oprávnění požádal.

(4) Po dobu pozastavení tlumočnického oprávnění nesmí tlumočník provádět tlumočnickou činnost. O této skutečnosti bezodkladně informuje všechny své zadavatele dosud neprovedených tlumočnických úkonů. Tyto tlumočnické úkony již tlumočník neprovede; tím není dotčena povinnost překladatele dokončit již rozpracované překladatelské úkony a doplnit nebo vysvětlit již provedené překladatelské úkony, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. V případě existujícího rozporu musí být tato skutečnost uvedena v rozhodnutí o pozastavení činnosti a překladatel o této skutečnosti bezodkladně informuje všechny své zadavatele dosud neprovedených překladatelských úkonů.

(5) Pozastavení tlumočnického oprávnění a ukončení pozastavení tlumočnického oprávnění zaznamená příslušný krajský soud v seznamu bezodkladně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení tlumočnického oprávnění nabylo právní moci.

(6) Opravný prostředek proti rozhodnutí o pozastavení tlumočnického oprávnění nemá odkladný účinek.

§ 26

Vyškrtnutí a výmaz ze seznamu

(1) Tlumočnické oprávnění zaniká výmazem nebo vyškrtnutím ze seznamu.

(2) Příslušný krajský soud vyškrtne tlumočníka ze seznamu, pokud

a) nesplňuje podmínky pro vznik tlumočnického oprávnění,

b) nedoloží doklad o uzavřeném pojištění pro případ odpovědnosti za újmu,

c) nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dlouhodobě provádět tlumočnickou činnost nebo ji nemůže provádět řádně a oprávnění provádět tlumočnickou činnost nebylo pozastaveno,

d) se dopustil přestupku, za který mu byl uložen trest vyškrtnutí ze seznamu, nebo

e) bylo při kontrole evidence zjištěno, že počet provedených tlumočnických úkonů v posledních 5 letech nepřesahuje 3; to neplatí, je-li tlumočník zapsán v seznamu méně než 5 let, nebo existují-li důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by tento tlumočník neměl být ze seznamu vyškrtnut.

(3) Je-li to možné a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, bude tlumočník před vyškrtnutím vyzván k nápravě ve stanovené přiměřené lhůtě.

(4) Příslušný krajský soud vymaže tlumočníka ze seznamu na jeho žádost, nebo protože tlumočník zemřel.

(5) Dojde-li k výmazu nebo vyškrtnutí, je ten, kdo má u sebe podklady sloužící pro provedení tlumočnického úkonu, povinen vrátit je bez zbytečného odkladu zadavateli.

(6) Dojde-li k výmazu nebo vyškrtnutí, musí tlumočník vrátit bez zbytečného odkladu příslušnému krajskému soudu tlumočnickou pečeť.

Hlava III

Odměňování a náhrady

§ 27

Odměna

(1) Tlumočníkovi náleží za výkon tlumočnické činnosti odměna.

(2) Odměna za výkon tlumočnické činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto určena nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky.

(3) Smluvní odměna musí být písemně sjednána před započetím výkonu tlumočnické činnosti, a to tak, aby žádným způsobem nezávisela na výsledku této činnosti. Tlumočník v tlumočnické doložce povinně uvede, zda byla smluvní odměna sjednána.

(4) Odměna se stanoví podle množství účelně vynaložené práce a stupně odbornosti potřebné k provedení tlumočnického úkonu. Odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými ve vyhlášce. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může orgán veřejné moci odměnu zcela odepřít.

(5) Odměna stanovená podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je tlumočník povinen z odměny odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty.

(6) Nejméně jednou za 3 roky ministerstvo přezkoumá výši stanovených odměn a případně upraví tak, aby byl zohledněn vývoj výše odměn uvedených v evidenci.

(7) Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny tlumočníka stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 28

Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času

(1) Nebylo-li sjednáno jinak, má tlumočník právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za promeškaný čas v přímé souvislosti s úkonem.

(2) Jiné náklady tlumočníka, zejména náklady na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně.

(3) Jestliže tlumočník přibral konzultanta, má nárok na náhradu hotových výdajů s tím spojených a na náhradu za ztrátu času.

(4) Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času stanovené podle odstavců 1 a 3 se zvyšují o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je tlumočník povinen z náhrady nákladů odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty.

(5) Nebylo-li sjednáno jinak, pro účely náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času platí, že za sídlo tlumočníka se považuje doručovací adresa na území České republiky.

(6) Podrobnosti o výši a způsobu určení náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času tlumočníka stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 29

Poskytnutí zálohy

Nebylo-li sjednáno jinak, může tlumočník v odůvodněných případech od zadavatele žádat poskytnutí přiměřené zálohy na odměnu a náhrady.

§ 30

Vyúčtování a úhrada

Byl-li tlumočnický úkon zadán orgánem veřejné moci, je překladatel povinen vyúčtovat odměnu a náhrady zároveň s provedením překladatelského úkonu a tlumočník bez zbytečného odkladu po provedení tlumočnického úkonu. O jeho výši rozhodne orgán veřejné moci, který rozhodl o ustanovení, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od předložení vyúčtování. Odměna a náhrady se uhradí bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o odměně a náhradách, nejpozději do 15 dnů.

Hlava IV

Dohled

§ 31

Výkon dohledu

(1) Dohled nad výkonem tlumočnické činnosti vykonává příslušný krajský soud (dále jen „orgán dohledu“).

(2) Orgán dohledu je oprávněn prověřovat, zda tlumočník provádí tlumočnickou činnost v souladu s tímto zákonem a s předpisy vydanými k jeho provedení.

(3) Tlumočník je povinen předložit požadovaný tlumočnický úkon, byl-li proveden v písemné podobě, na vyžádání orgánu dohledu.

(4) Ministerstvo metodicky řídí a koordinuje výkon dohledu nad výkonem tlumočnické činnosti.

§ 32

Oznamovací povinnost orgánu veřejné moci

Zjistí-li orgán veřejné moci skutečnosti nasvědčující tomu, že v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti došlo k porušení tohoto nebo jiného zákona, oznámí to bez zbytečného odkladu příslušnému krajskému soudu nebo ministerstvu.

§ 33

Poradní sbory

(1) Ministr spravedlnosti a předsedové krajských soudů (dále jen „zřizovatel“) zřídí v případě potřeby pro tlumočnickou činnost nebo pro jednotlivé jazyky poradní sbory.

(2) Členy poradních sborů jmenuje jejich zřizovatel, a to zejména ze zástupců odborné veřejnosti, akademických pracovníků, ministerstva a dalších osob, jejichž osobní kvality a znalosti dávají záruku řádného a kvalitního výkonu této činnosti. Poradní sbory se vyjadřují zejména k odborným otázkám výkonu tlumočnické činnosti a napomáhají s hodnocením správnosti tlumočnických úkonů v jazycích, pro něž byly zřízeny.

(3) Člen poradního sboru je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem činnosti člena poradního sboru, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zřizovatel poradního sboru.

(4) Člen poradního sboru je povinen oznámit svůj případný střet zájmů a projednávání takové věci se nezúčastnit.

Hlava V

Přestupky

§ 34

(1) Tlumočník se dopustí přestupku tím, že

a) provádí překladatelskou činnost,

b) provádí tlumočnickou činnost v rozporu s § 2 odst. 4 nebo 5,

c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 1 nebo 2,

d) nepoučí o povinnosti mlčenlivosti další osoby, které se podílely na tlumočnické činnosti,

e) v rozporu s § 16 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí provést tlumočnický úkon nebo provede tlumočnický úkon ve věci, v níž měl být vyloučen,

f) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést tlumočnický úkon,

g) v rozporu s § 23 odst. 4 provádí tlumočnickou činnost v době pozastavení práva provádět tuto činnost,

h) neoprávněně opatří tlumočnickou pečetí listinu, která není tlumočnickým úkonem,

i) sjedná smluvní odměnu v rozporu s § 25 odst. 3,

j) nepředloží na žádost orgánu dohledu jím provedený tlumočnický úkon provedený v písemné podobě,

k) nezajistí, aby tlumočnický úkon obsahoval veškeré požadované náležitosti,

l) nevede evidenci podle § 2 odst. 6 nebo § 22 odst. 2 až 5 nebo ji nevede řádně,

m) nesplní svou oznamovací povinnost podle tohoto zákona řádně a ve stanovené lhůtě, nebo

n) nesprávně vyúčtuje odměnu a náhrady.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. l) až n) lze uložit pokutu do 100 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo j) pokutu do 250 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až h) nebo k) pokutu do 500 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nelze uložit napomenutí ani upustit od uložení správního trestu.

§ 35

(1) Jiná fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) se neoprávněně vydává za tlumočníka,

b) neoprávněně provádí tlumočnickou činnost,

c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 2, nebo

d) nevrátí po vyškrtnutí nebo výmazu ze seznamu tlumočnickou pečeť a podklady sloužící pro provedení tlumočnického úkonu § 24 odst. 5 nebo 6.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nelze uložit napomenutí ani upustit od uložení správního trestu.

§ 36

Společná ustanovení

(1) Přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednává u tlumočníků a jiných fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob příslušný krajský soud. Ministerstvo může projednat přestupek, k jehož projednání je jinak pravomocný příslušný krajský soud.

(2) Při stanovení druhu a výměry správního trestu se přihlédne též ke skutečnosti, zda již byla v minulosti této osobě uložena výtka podle § 35. Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl tlumočník uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo nebo příslušný krajský soud jako veřejný údaj do seznamu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních dnů poté, co rozhodnutí nabylo právní moci; a to i v případě, že došlo k pozastavení tlumočnického oprávnění nebo výmazu či vyškrtnutí ze seznamu. Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl tlumočník uznán vinným ze spáchání přestupku, je po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku zapsán do seznamu pouze jako neveřejný údaj.

§ 37

Výtka

Drobné nedostatky ve výkonu tlumočnické činnosti a drobné poklesky v chování příslušný krajský soud nebo ministerstvo tlumočníkovi písemně vytkne. Písemná výtka se zaznamená jako neveřejný údaj do seznamu.

Hlava VI

Ustanovení společná, zmocňovací, přechodná a zrušovací

Díl I

Společná ustanovení

§ 38

Bylo-li zahájeno s tlumočníkem správní řízení, jehož výsledkem může být uložení správního trestu nebo výtky, dokončí se toto řízení i v případě, kdy bylo rozhodnuto o zániku tlumočnického oprávnění z jiných důvodů; to neplatí, pokud tlumočník zemřel.

§ 39

Rozhodl-li ve věcech podle tohoto zákona Městský soud v Praze, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Praze, rozhodl-li Krajský soud v Praze, je příslušný Městský soud v Praze, rozhodl-li Krajský soud v Českých Budějovicích, je příslušný Krajský soud v Plzni, rozhodl-li Krajský soud v Plzni, je příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích, rozhodl-li Krajský soud v Ústí nad Labem, je příslušný Krajský soud v Hradci Králové, rozhodl-li Krajský soud v Hradci Králové, je příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem, rozhodl-li Krajský soud v Brně, je příslušný Krajský soud v Ostravě a rozhodl-li Krajský soud v Ostravě, je příslušný Krajský soud v Brně.

§ 40

Kde se v jiných právních předpisech používá pojmu „tlumočník“ rozumí se tím tlumočník nebo překladatel podle toho zákona v závislosti na povaze úkonu, který je potřeba podle jiného právního předpisu provést.

Díl II

Zmocňovací ustanovení

§ 41

Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o vzniku, pozastavení a zániku tlumočnického oprávnění, zápisu a vyškrtnutí ze seznamu, způsobu vedení seznamu, vedení evidence, zřizování a působnosti poradních sborů, odměňování a náhradách, pojištění, o výkonu tlumočnické činnosti, o náležitostech překladatelského úkonu a podrobnosti týkající se specializace.

Díl III

Přechodná ustanovení

§ 42

(1) Řízení o jmenování tlumočníka, která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(2) Řízení o přestupku a řízení o dosavadním jiném správním deliktu, která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadní právní úpravy.

§ 43

Tlumočníci

(1) Tlumočník, který získal tlumočnické oprávnění podle dosavadních právních předpisů, je zapsán jako tlumočník a překladatel do seznamu podle tohoto zákona.

(2) Tlumočník a překladatel podle odstavce 1 je oprávněn provádět tlumočnickou i překladatelskou činnost podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo vznikem tlumočnického nebo překladatelského oprávnění podle tohoto zákona ve stejném jazyce dosavadní tlumočnické nebo překladatelské oprávnění zaniká.

(3) Tlumočník a překladatel podle odstavce 1 je zapsán pro stejný jazyk, jako byl zapsán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Podá-li tlumočník a překladatel podle odstavce 1, který byl podle dosavadních právních předpisů zapsán v seznamu znalců a tlumočníků déle než 10 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, před uplynutím přechodného období podle odstavce 2 žádost o zápis do seznamu podle tohoto zákona ve stejném jazyce, považuje se podmínka požadovaného vzdělání za splněnou.

Zrušuje se:

Díl IV

Zrušovací ustanovení

§ 44

1. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

2. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

§ 45

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.