PRODEJ ZDECHOVICKÉHO PANSTVÍ ROKU 1641

Východočeský sborník historický 33 2018

PRODEJ ZDECHOVICKÉHO PANSTVÍ ROKU 1641

Netypická smlouva o prodeji mezi Xxxxxxxx Xxxxxxxx

Xxxxxxx z Vrábí a Xxxxxxxx Xxxxxxxx x Xxxxxx

Xxxxx XXXXX

Panství Zdechovice nepatřilo nikdy ani k velkým ani k nijak zvlášť bohatým panstvím regionu. Nacházelo se v nejzápadnějším výběžku Chrudimského kraje a zahrnovalo v průměru okolo sedmi vesnic. Přesto se o problematiku jeho vývoje a držby v raném novověku zdvihl v poslední době badatelský zájem.1) Panství bylo v tomto období vlastněno malými rytířskými rody, které byly starší historiografií považovány z hlediska jejich pozemkového majetku za bezvýznamné. Nově se však ukazuje, že být bohatý nezna- menalo již v 2. polovině 16. století pouze vlastnictví rozsáhlého dominia s tisícovkami poddaných. Vidíme to na příkladu Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxxxx z Xxxxx (jeho rod vlastnil Zdechovice mezi lety 1585 a 1641), jehož pozem- kový majetek byl více než skrovný. Ze všech statků, které sám nakoupil nebo zdědil po vymřelých větvích rodu, si ponechal pouze Zdechovice a dům v Praze, ostatní prodal a utržené peníze půjčoval. Jednalo o velmi bohatého muže, který měl k dispozici tolik hotovosti, že mohl půjčovat i císaři.2)

1) Jedná se zejm. o práce Xxxxx Xxxxx, viz Xxxx XXXXX, Urbáře panství Zde­ chovice z let 1517 a 1608 a jejich pramenná hodnota pro výzkum hospodářského vývoje malých východočeských dominií, Východočeský sborník historický 19, 2011, s. 105–146; TÝŽ, Zdechovický poklad Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxxxx z Vrábí a finanční potenciál české venkovské šlechty koncem 16. století (Spor o šlechtic­ kou pozůstalost v případě smrti zůstavitele bez dědiců a bez pořízeného kšaftu z let 1594–1603), Východočeský sborník historický 22, 2012, s. 137–206; TÝŽ, Majetkoprávní důsledky panovnických sankcí roku 1547 pro pozemkový maje­ tek rodu Xxxxxx Xxxxxxxxx z Vrábí, Folia Historica Bohemica 29, 2014, č. 2,

s. 201–255; TÝŽ, Východočeské panství Zdechovice v berním rejstříku z roku 1620 v kontextu majetko­právního vývoje tohoto dominia v letech 1607–1641, Východočeský sborník historický 29, 2016, s. 117–175.

2) X. XXXXX, Xxxxxxxxxxx poklad, s. 141–144.

Rytířský rod Vrábských z Vrábí se poprvé v pramenech objevil na konci

14. století. Své jméno odvozoval od středočeské tvrze Vrábí, stojící neda- leko Brandýsa nad Labem (lokalita Vrábí je dnes jeho součástí).3) Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa z Vrábí (1603–1649), který od poloviny 40. let 17. století užíval ještě druhé jméno Xxxxxxx (zřejmě pro odlišení se jmenovcem z jiné rodové větve), šel do jisté míry ve stopách svého vzdáleného příbuzného Hynka. Již od roku 1640 bydlel trvale v Praze v domě Xxxxxxxxx Xxxxxx (Dlouhá ulice, Staré Město pražské) a hlavní příjmy získával z úroků ze zapůjčených peněz. Po prodeji Zdechovic (1641) vlastnil jediný malý statek Tisová v Podbrdském kraji. Mimo to působil i jako zemský úředník – byl hejtmanem Chrudimského kraje (1636–1639) a radou při soudu Nejvyššího purkrabství pražského.4) Xxxxxx Xxxxxxx byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Xxxxxx (Xxxxxxx) Xxxxxxxx z Obytec († d. 1642); z tohoto manželství vzešel jeden syn Xxxx Xxxxxx (d. 1630 – p. 1663) a tři dcery.5)

Obr. 1: Erb Vrábských z Vrábí (NN, Znaky rodů českých, Poděbrady: Vil. Xxxxxxx, b. d., vyobrazení č. 86).

Obr. 2: Erb Věžníků x Xxxxxx (X. XXXXXX, Lexikon,

Praha 1992, s. 174).

3) Xxxxxx, s. 144; TÝŽ, Majetkoprávní důsledky, s. 205.

4) TÝŽ, Východočeské panství, s. 124 a 150; Xxxxx XXXXXXXXX, Demogra­ fický vývoj farnosti Zdechovice v 18. století, Pardubice 2008, bakalářská práce, s. 9.

5) Xxxxxxxxx Xxxxxxx (d. 1634 – d. 1656), Xxxxxxx Xxxxxx (d. 1634 – p. 1663) a Xxxxxxxx Xxxxxxxx (p. 1634 – p. 1670); viz X. XXXXX, Východočeské panství, s. 124.

Podruhé se oženil někdy mezi lety 1642 a 16436) s Xxxxxx Xxxxxxx (či Xxxxxx) Xxxxxxxxxx z Xxxxx († 1660); toto manželství zůstalo bezdětné.7)

Věžníkové x Xxxxxx byli rovněž středočeským rytířským rodem, psali se podle tvrzi Věžníky na Vlašimsku.8) Xxxxxx xxxxxx Věžník je v české historio- grafii v podstatě neznámá postava; o jeho životě máme pouze kusé, a navíc velmi zmatené zprávy. Práce X. Xxxxxxxx, ze kterých pak čerpají všichni pozdější autoři, si sami do značné míry protiřečí. V Hradech, zámcích a tvr­ xxxx Království českého uvádí X. Xxxxxxxx Xxxxxxx xxxxxxxx Věžníka, jehož majetky byly rozděleny mezi jeho dva syny – Xxxxxxxx Xxxxxxxx († 1663) a Xxxxxxx Xxxxxxx († 1666).9) V hesle Věžník v Xxxxxx slovníku naučném však Xxxxxxx xxxxxxxx ztotožňuje s Xxxxxxxx Xxxxxxxx († 1666) a Xxxxxxxx Xxxxxxxx považuje za jeho bratra. X. Xxxx ve svém díle v podstatě sdílí stejný názor jako X. Xxxxxxxx v Hradech.10)

Obr. 3: Erb Obyteckých z Obytec (Obytce) (X. XXXXXX, Lexikon II, s. 121).

Obr. 4: Erb Vartovských z Varty (X. XXXXXXXXXX, Xxxxx

erbovník, sv. II, s. 300).

6) Díky juxtám (viz níže) bylo možné dataci sňatku takto zpřesnit.

7) X. XXXXX, Východočeské panství, s. 124 a 152–153. Vartovští zVarty byli erbovními měšťany v Praze. O rodičích Xxxxxx Xxxxxx Xxxxxxxxx či o jejích dalších životních osudech není nic bližšího známo; viz Ottův slovník naučný: Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí, sv. XXVI, Praha 1907, nečísl. příl. Opravy a dodatky.

8) Xxxxx XXXX, Děje panství a města Nových Dvorů, Kutná Hora 1884, s. 123–131.

9) Xxxxxx XXXXXXXX, Xxxxx, zámky a tvrze Království českého, sv. I, Praha 1882, s. 248; Ottův slovník naučný, sv. XXVI, s. 638.

10) X. XXXX, Děje, s. 125–127; Xxxxx slovník naučný, sv. XXVI, s. 637–639.

Jak se však ukazuje, pravdivé bude zřejmě tvrzení předpokládající, že Xxxxxx xxxxxx a Xxxxxx Xxxxxx Xxxxxx byli jedna a ta samá osoba. Vyplývá to z povyšovacích dekretů pro Xxxxxxx Xxxxxxx z roku 1658 (povýšení mezi starožitné pány) a pro jeho syna Xxxxxxxx Xxxxxxxxx z roku 1694 (povýšení mezi hrabata). V dekretech pro Xxxxxxxx Xxxxxxxxx je zmiňováno i před- chozí povýšení jeho otce z roku 1658, přičemž ten je zde jmenován jako Xxxxxx Xxxxxx. Můžeme se tedy domnívat, že zde nastala podobná situace jako u Xxxxxxx Xxxxxxxxx, který v určité fázi svého života začal používat druhé jméno Xxxxxxx (které do té doby neužíval). Pravdivost těchto tvrzení však může potvrdit nebo vyvrátit až podrobný archivní výzkum, který je však zatím na počátku.11) Právě za života Xxxxxxx (Xxxxxxx) nastal rapidní vzestup do té doby nepříliš významného rytířského rodu Věžníků. Ve 40. le- tech 17. století působil Xxxxxx jako hejtman čáslavského kraje, roku 1655 se stal místolovčím Království českého a o tři roky později (1658) byl, jak již bylo řečeno, povýšen do stavu českých starožitných pánů. Byl dvakrát

Obr. 5: Erb Mečerodů z Mečerodu (X. XXXXXXXXXX, Xxxxx erbovník, sv. II, s. 29).

Obr. 6: Xxx Xxxxxxxxxxx z Nemyšle (X. XXXXXX, Lexikon II, s. 115).

11) Národní archiv Praha (dále jen NA), Stará manipulace, inv. č. 3346, sign. S 209/V, kart. 2313, sl. 26, povyšovací dekret do stavu starožitných pánů pro Xxxxxxx (Xxxxxxx) Věžníka x Xxxxxx z r. 1658 (dva originály a dva koncepty); tamtéž, sl. 27, povyšovací dekret do hraběcího stavu pro Xxxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxx x Xxxxxx z r. 1694 (jeden originál a tři koncepty).

ženatý. Jeho první manželkou byla Xxxxxxx Xxxxxxxxxx z Mečerodu12) (sňatek 1631), druhou Xxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxxxx z Nemyšle.13) Jeho syn Xxxxxxx Xxxxxxxxx byl v době otcovy smrti zřejmě ještě nezletilý, neboť se dědictví po něm ujal až roku 1671.14)

Xxxxxx Xxxxxx x Xxxxxx držel za svého života statek Maleč15) v Čáslav- ském kraji, po roce 1641 také Zdechovice v kraji Chrudimském. Pozdějšími nákupy (ať už za jeho života či za jeho potomků) byly ještě získány vsi Kunovice,16) Lochy,17) Modletín,18) Smrdov,19) Vrbice20) a Zbyslav.21) Některé z nich byly později prodány a roku 1679 bylo zakoupeno panství Nové Dvory u Kutné Hory. V 18. století pak docházelo k dalšímu přeskupování majetku. Z hlediska této studie je důležitý především rok 1722, kdy Xxx- xxxx Xxxxx Xxxxxx x Xxxxxx prodal zdechovické panství hraběti Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxx.22)

Základním pramenem předkládané studie je kupní smlouva Zdechovic- kého panství z 8. července 1641 (a nikoli z 6. března 1642, jak bylo již od Xxxxxxxxxxxx dob tradováno – toho dne byla smlouva pouze vložena do desek zemských).23) Tato smlouva je netypická v mnoha ohledech. Nestandardní je především svou délkou (sedm stran), detailností a množstvím juxt (poznámky po stranách hlavního textu mající doplňující či zpřesňující význam).

Smlouva nás informuje o tom, že 8. července 1641 Xxxxxx (Xxxxxxx) Xxxxxx Xxxxxxx z Vrábí prodal svůj statek Zdechovice Xxxxxxx Xxxxxxxxx

12) Či Xxxxxxxxxx z Mecerodu. Původně rakouský rod usedlý v Čechách od konce 16. století. Části rodu byly po bitvě na Bílé hoře konfiskovány majetky za účast ve stavovském povstání; viz Xxxxx XXXXXXXXXX, Velký erbovník: Encyklopedie rodů a erbů v zemích Koruny české, sv. II, Praha 2006, s. 29.

13) Příslušnice původem vladyckého, později v některých liniích hraběcího rodu Mitrovských z Nemyšle. Informace k rodu viz např. Xxx XXXXXX, Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti), II, Praha 1993, s. 115.

14) Xxxxx slovník naučný, sv. XXVI, s. 638.

15) Obec Maleč, okr. Havlíčkův Brod.

16) Zřejmě se jedná o obec Kuňovice, okr. Xxxxxxx.

17) Dnes součást města Čáslav, okr. Kutná Hora.

18) Dnes malá vesnice Modletín, součást obce Rušinov, okr. Havlíčkův Brod.

19) Dnes obec Sázavka, okr. Havlíčkův Brod.

20) Zřejmě se jedná o malou vesnici Vrbice, dnes součást obce Leština u Světlé, okr. Havlíčkův Brod.

21) Dnes součást obce Vrdy, okr. Kutná Hora.

22) X. XXXXXXXX, Hrady, sv. I, s. 248; Xxxxx slovník naučný, sv. XXVI, s. 637– 639.

23) NA, Desky zemské větší (dále jen DZV), památné zelené zlaté, kn. 302, fol. C1r– C4r.

x Xxxxxx za 21 000 zlatých rýnských. Je přesně stanoveno, co k danému majetku náleží, a to skutečně až do posledního kousku půdy a posledního poddaného. Také jsou stanoveny přesné splátky dané sumy – při postou- pení statku mělo být hotově zaplaceno 6 tisíc a ostatní část sumy měla být splácena každoročně na svatého Xxxx po dobu čtyř let. Xxxxxx Xxxxxxx, jako člověk znalý právních poměrů rovněž určil, že na panství nesmí být uvaleno žádné moratorium a v jednotlivých případech odkazuje přímo na paragrafy Obnoveného zřízení zemského.

Juxt se v daném textu nachází celkem deset, přičemž jsou časově ohraničeny 17. květnem 1642 a 25. říjnem 1645. Právě v této době (mezi květnem 1642 a květnem 1643) se Xxxxxx Xxxxxxx podruhé oženil. Toto zjištění má význam zejména proto, že sedm z deseti juxt se nějakým způ- sobem týká věna, které mělo být pojištěno na nedoplacené sumě z prodeje Zdechovic (tj. 11 000 zlatých). Dvě z těchto juxt jsou takřka stejné, liší se pouze drobnostmi (důvodem je změna statutu Xxxxxx Xxxxxx Xxxxxx- xxx – stala se jeho manželkou); první juxta byla tedy mřežována, aby bylo jasné, která z nich je v platnosti. Tyto dvě juxty jsou obsáhlejší a přesně stanovují, jaké sumy peněz a kdy mají být vypláceny (jednalo se o 3 666 zlatých 40 krejcarů při každém svátku sv. Xxxx). Jedna juxta pak slouží k okomentování toho, že se výplatní termíny posouvají a že se stará juxta ruší a ten samý den je vložena juxta nová s novými podmínkami (resp. termíny splátek). Další z těchto sedmi juxt slouží jako kvitance nebo úpravy toho, jak se věno bude čerpat a odkud (viz juxta 10). Ostatní tři juxty slouží jako kvitance toho, že Xxxxxx Xxxxxx uhradil peníze za prodej Zdechovic Xxxxxxx Xxxxxxxxx.

Pramen je tedy zajímavý a přínosný v několika ohledech. V nejzáklad- nější rovině přináší zpřesňující faktografické informace. Díky rozboru smlouvy se podařilo přesně datovat samotný prodej zdechovického zboží, který byl mylně uváděn k roku 1642, a to již od Xxxxxxxxxxxx dob; dále se podařilo přesněji ohraničit dobu, ve které proběhl druhý sňatek Xxxxxxx Xxxxxxxxx z Vrábí. Předložená práce svým tématem proniká do málo zná- mého světa nižší šlechty pobělohorského období a pomáhá tak na příkladu edičního zpracování jedné kupní smlouvy osvětlit fenomény, které nejsou dosud v literatuře příliš traktovány.

Obr. 7: První strana zápisu kupní smlouvy na zdechovické panství v deskách zemských (NA, DZV, památné zelené zlaté, kn. 302, fol. C1r).

Edice

Ve čtvrtek po neděli masopustní, to j[es]t 6. dne marti u[t] s[upra].24)

Léta páně tisícího šestistého čtyrydcátého prvního, v pondělí po šesté neděli po Svaté trojici, jinak 8. dne měsíce juli.

Námi, Xxxxxxxxxxx Decurrirem25) na Sedči,26) Dece,27) Kněžicích, Klu- cích, Kamenici28) a Nasavrcích, Xxxxxxxxxxx Xxxxxxxxx z Suché29) na Třemošnici a Lichmburce,30) e[tc.], Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxxxx Vřesovcem

24) Jak bylo výše uvedeno, tj. roku 1642 (na každém foliu je v levém horním rohu uveden rok, v tomto případě 1642).

25) Správně Xxxxxxxxx xx Xxxxxxxx († 1646); viz KOLOWRAT-KRA- KOWŠTÍ, Xxxxx Xxxxxxxx xxxxx Xxxxxxxxx z Kolowrat, xxxxxxxx.xx [online], dostupné z URL: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xx/xxxxx-xxxxxxxx-xxxxx-xxxxxxxxx-

-z-kolowrat, [cit. 2017-02-07]. Xxxxxxxx ho jmenuje jako Xxxxxxxxx xx Xxxxx- ers. Původně pocházel z Francie, udělal kariéru v armádě (stal se nejvyšším lieutenantem regimentu hraběte Xxxxxxxx) a majetek v Čechách získal při konfiskacích – v dané oblasti vlastnil zejména panství Nasavrky. Kromě toho mu patřily statky na Litoměřicku, Žatecku a Rakovnicku. Oženil se s Rozinou z Heidenu, se kterou měl jediného syna Xxxxxxxxx Xxxxxxxx, který byl fyzicky i mentálně postižený a jehož osobou tento rod vymřel po meči (alespoň tedy jeho česká větev, zda existovali ještě v této době i nějací příbuzní ve Francii, mi není známo); viz X. XXXXXXXX, Xxxxx, sv. I, s. 162. V Xxxxxx slovníku je jeho jméno rovněž uváděno v podobě Xxxxxxxx xx Xxxxxxxx, nepochybně se však stále jedná o jednu a tu samou osobu; viz Xxxxx slovník naučný, sv. V, Praha 1892, s. 683–684. Roku 1643 je doložen jako hejtman Chrudimského kraje; viz Xxxxxx XXXX, Prameny k československým dějinám vojenským: Prameny k dějinám třicetileté války: Regesta fondu militare Archivu ministerstva vnitra ČSR v Praze, sv. VII, 1643–1645, Praha 1955, s. 100.

26) Město Seč, okr. Chrudim.

27) Lokalitu se nepodařilo určit. Z lingvistického hlediska mohlo být jméno lokality odvozeno od vlastního jména Děka, podobně jako např. Děčín; viz Xxxxxxx XXXXXXX, Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny, sv. I, A–H, Praha 1947, s. 330.

28) Městys Trhová Kamenice, okr. Chrudim.

29) Xxxxxxxxxx ze Suché byli příslušníci české nižší šlechty, původem z jižních Xxxx. Zřejmě pocházeli z Českých Budějovic, ve 14. stol. získali tvrz Suchá nedaleko Hluboké nad Vltavou a začali se psát podle ní. Xxxxxxxxx Xxxxxxx († 1659) se r. 1644 oženil se Salomenou Xxxxxxx Xxxxxxxxx a ještě téhož roku byl za zásluhy povýšen do panského stavu. Přežil všechny své děti i manželku a zemřel roku 1659; viz Xxxxx slovník naučný, sv. XXI, Praha 1904,

s. 864–865; X. XXXXXX, Lexikon, s. 126–127. V letech 1640–41 je připo- mínán jako vrchní krajský komisař v Čáslavském kraji a nejpozději k r. 1645 jako tamější hejtman; viz X. XXXX, Prameny, sv. VI, s. 135, 219 a Tamtéž, sv. VII, např. s. 305.

30) Hrad Lichnice, něm. Lichtenburg.

z Vřesovic31) na Podhořanech,32) Bečvárkách33) a Chobolicích34) a Xxxxx Xxxxxxxxxx z Kamberku,35) jakožto od níže doložených stran dožádanými přáteli smlouvci.

Stala se smlouva dobrovolná, trh celý a dokonalý, mezi urozeným a statečným rytířem, panem Xxxxxxxx Xxxxxxxx Xxxxxxx z Vrábí a na Zdechovicích, Královského soudu Nejvyššího purkrabství pražského radou e[tc.], prodávajícím z jedné, a urozeným a statečným rytířem pa- nem Xxxxxxxx xxxxxxx Věžníkem x Xxxxxx a na Malči, J[eho] M[ilosti] C[ísařské] hejtmanem kraje Čáslavského, kupujícím z strany druhé. A to taková smlouva a trh, že j[es]t nadjmenovaný xxx Xxxxxx Xxxxxxx z Vrábí prodal statek svůj Xxxxxxxxxx, totiž Zdechovice řečený, zámek celý při vsi Zdechovicích ležící, při témž zámku dvůr poplužní s poplužím. Ittem druhý dvůr jménem Telčice36) řečený, též poplužní, a vsimi, totiž těmito: ves Zdechovice, ves Spitovice, ves Labětín, ves Řečany,37) ves Trnávka, ves Chvaletice,38) což tu má, z dědinami vornými i nevornými, s osetím i neosetím, zahradami, štěpnicemi, chmelnicí, podacím,39) kostely, ve vsi Zdechovicích s kollaturou40) i s domem farním, s lukami, palouky, vostrovy, rybníky, s Labem společným, jakž v svých mezech a hranicích od starodávna

31) Vřesovcové byli starobylý český vladycký a později panský rod. Byli hojně rozvětveni, zde se jedná o větev kostomlatskou. Xxxxxxx Xxxxxxxxxxxx z Vřesovic byl hejtmanem Čáslavského kraje (připomínán k r. 1644). Oženil se s Xxxxxxxx z Xxxxxxxxx, s níž měl syna Xxxxx Xxxxxxxx; viz Xxxxx slovník naučný, sv. XXVI, s. 1025–1026; X. XXXXXX, Lexikon, s. 180–181; X. XXXX, Xxxxxxx, sv. VII, s. 153.

32) Podhořany u Ronova, okr. Chrudim.

33) Nebo také Malé Bečváry, dnes součást obce Bečváry (dříve Velké Bečváry), okr. Kolín; viz Xxxxx slovník naučný, sv. III, Praha 1890, s. 578.

34) Dolní a Horní Chobolice jsou dnes částmi obce Liběšice, okr. Litomě- řice; viz Ottův slovník naučný, sv. XII, Praha 1897, s. 269.

35) Kamberští z Kamberka byli původem vladycký rod z jižních Xxxx (psali se po vsi Kamberk, dnes okr. Benešov, na pomezí středních a jižních Xxxx). Xxx Xxxxxxxxx z Kamberku vlastnil statky v Čáslavském kraji (Nemojov a Dobřeň), oženil se s Xxxxxxxx Xxxxxxx x Xxxxxxxx, se kterou měl jediného syna, který však své rodiče nepřežil a Xxx Xxxxxxxxx tak byl posledním mužským členem rodu; viz Xxxxx slovník naučný, sv. XIII, Praha 1898, s. 832.

36) Zaniklá obec, dnes se na jejím místě nachází město Chvaletice, okr. Pardubice.

37) Obec Řečany nad Labem, okr. Pardubice.

38) Původní ves Chvaletice je dnes součástí města Chvaletice.

39) Patronátní právo; viz Ottův slovník naučný, sv. XIX, Praha 1902, s. 997.

40) Farní obvod; viz Ottův slovník naučný, sv. XIV, Praha 1899, s. 574.

k témuž statku Zdechovskému náleží, s lesy, háji, porostlinami,41) pastvi- štěmi, průhony,42) ladami, potoky, vodotočinami,43) vrchy, doly s lomem kamene, pivovarem, sladovnou, hvozdem Spilkou vše popáleným, i se vším nádobím, což by se vynašlo, vovčíny, jedním spáleným a druhým nespáleným, kovárnou, též jednou spálenou a dvěma nespálenýma, s platy stálými i běžnými, peněžitými, robotami žennými, kurmi, týchž lid povin- nostmi, jakž předešlým pánům držitelům se roboty, vorání, fůry i jiné věci vykonávaly a činily, luk klizením, hony, lovy, vsi Zdechovicemi i jinými vesnicemi jemu náležejícími, dvory kmetcí44) s platy, šenkem a krčmami sedmi vejsadními,45) s lidmi osedlými i neosedlými, neb z těch gruntův tam zběhlými a na nich zrodilými, z sirotky, vdovami a spravedlnostmi jich, s mlejnem a s tím se vším k témuž statku Zdechovskému i dvorům a vesnicím od starodávna příslušenstvím, se vší zvolí, plným panstvím, k pravému a dědičnému užívání a držení. Nic ovšem nevyměňujíce, žád- ného práva ani spravedlnosti sobě tu již dáleji, mimo některé osoby z lidí poddaných vymíněné, a některé jiné vejminky na obzvláštním registříku poznamenané, sekryty46) a podpisy jich stran stvrzené, nepozůstavujíce, tak, jakž jest ho xxx Xxxxxx Xxxxxxx z Vrábí v držení a užívání byl a ten na něj po smrti pana otce jeho právem dědickým přišel a připadl. A to uro- zenému a statečnému rytíři, panu Xxxxxxxxx xxxxxxxx Věžníkovi x Xxxxxx, dědicům a budoucím jeho, za sumu dvatceti jeden tisíc zlatých rejnských, každej zlatý po šedesáti krejcařích počítající, dobrých stříbrných, v tomto království Českém obyčejně berných. A to k jmění, držení, dání, prodání, užívání, zapsání a s tím se vším, jakožto již s jeho vlastním dědictví uči- nění, co a jak se koliv jemu nebo budoucím jeho zdáti a líbiti bude, bez překážky jednoho každého člověka všelijaké. Kterážto suma takto dána a zaplacena býti má.

Předně při postupování statku, stvrzení smluv šest tisíc zlatých rejn- ských, každej zlatý po šedesátia) krejcařích počítajíce, má jemu, panu Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx z Vrábí, na hotově dáti a při svatém Xxxx léta tisícího

41) Mlází; viz Ottův slovník naučný, sv. XVII, Praha 1901, s. 453.

42) Ohraničená cesta pro vyhánění dobytka (pruh mezi poli); viz Xxxxxxx XXXXXXXX (edd.), Slovník spisovného jazyka českého, sv. IV (P–Q), Praha 1989, s. 506.

43) Slepé rameno řeky.

44) Selské dvory s rustikálními pozemky; viz Xxxxx XXXX, Vlastenský slovník historický, Praha 1877, s. 351.

45) Výsadní, tj. svobodná krčma.

46) Sekretní pečeť.

šestistého čtyrydcátého druhého čtyry tisíce zlatých rejnských odvésti a složiti, ostatních jedenácte tisíc zlatých rejnských ve třech letech pořád zběhlých, od svatého Xxxx léta tisícího šestistého čtyrydcátého druhého vypraviti a při každém svatém Xxxx až do zaplacení té sumy jeden díl, léta tisícího čtyrydcátého třetího tři tisíce šest set šedesáte šest zlatých rejnských, každý zlatý po šed[es]áti krejcařích počítajíc, a čtyrydceti krejcarů. Léta tisícího šestistého čtyrydcátého čtvrtého též podobně tolik sumy peněz při památce s[xxxxx]o Xxxx a léta tisícího šestistého čtyrydcátého pátého, posled- ního termínu, též podobně, xxxxx) prvního a druhého termínu při památce S[vatéh]o Xxxx, tolik sumy peněz, a to bez ourokův skládati a odvozovati v konečnosti zde v tomto království českém povinen bude. Však s tím přitom pána prodávajícího opatřením, že se kupující i dědici aneb držiteli budoucně svými v placení té sumy prodávajícímu, žádným přírotčím47) J[eho] M[ilosti] C[ísař]e, tolikéž věřitelům J[eho] M[ilosti] z slavného soudu zemského, též J[ejich] M[ilostí] pánův místodržících královských, neb sněmem, Mora­ torium Generalium,48) ani speciálním49) nynějším i budoucím, odkudkoliv a jakkoliv daným, by pak sobě jakékoliv na J[eho] M[ilost] C[ísař]e učiněné měli, též ložírováním soldátův, rujinou, aneb vyhořením statku, jako také k uvázání s komorníkem,50) že témuž uvázání žádného odporu činiti, ani žádného obeslání, proč by po vykonaným uvázání list obranný od desk zemských vydáván býti neměl, podávati, ani ničímž jiným, coby opatrnost lidská stihnouti a vymysliti mohla, brániti nechce a té moci nemá, a jestliže by pak co toho učiniti a před sebe vzíti chtěl, aby to ku právu přijímáno nebylo, ani žádného místa a platnosti proti tomuto zapsání a dobrovolnému jeho uvolení nemělo a míti nemohlo, neb se v tom jednom každém termínu placení všech právních beneficí, jakž vejše dotčeno, s dědici budoucími svými a držiteli statku zbavuje a úplně docela odříká. A též stav s výmin- kou, kdy by při kterémkoliv termínu té sumy svrchu jmenované nesložil,

47) Správněji příročí, tj. moratorium – lhůta, ve které dlužník nemusí dluh splácet (resp. nemá být ke splácení nucen, např. věřitelem). V podstatě se jedná o pozastavení splácení dluhu; viz Ottův slovník naučný, sv. XVII, s. 599.

48) Generální (všeobecné) moratorium je uděleno větší skupině lidí (určité oblasti, státu), např. v důsledku války; viz tamtéž.

49) Speciální moratorium je udělováno jednotlivci v každém konkrétním případě; viz tamtéž.

50) Způsob ochrany věřitele, kdy se tento mohl ujmout dlužníkových statků, (tj. uvázat se v jejich držení spolu s úředníkem od desek zemských – komor- níkem), a to do té doby, než mu bude daná částka splacena; viz Xxxxxxxxxxx XXXXXXX (ed.), Obnovené právo a zřízení zemské dědičného království českého, Praha 1888, s. 292–296 (čl. G XLVIII – G LI).

aby se xxx Xxxxxx Xxxxxxx anebo dědicové a budoucí jeho, v týž statek Zdechovice řečený mohli s komorníkem od desk zemských uvázati a jej tak dlouho držeti, dokudž by xxxx, anebo jim ta suma, pro kterou by se uvázání stalo, z škodami a náklady dána a odvedena nebyla a kdyby dána a zaplacena byla, má zase též uvázání s komorníkem minouti a xxx Xxxxxx Xxxxxxx z Vrábí týž statek Zdechovice odstoupiti povinen bude.

Co se pak některých přídavkův i vejminek dotejče ty jsou, jakž nahoře doloženo, obzvláštně v poznamenání uvedeny, od obojí strany a smlouvců, prodávajícího i kupujícího sekryty vpečetěny a vlastními rukami podepsány, přičemž se toho pozůstavuje a zanechává. A ačkoliv prodávající, xxx Xxxxxx Xxxxxxx z Vrábí, dle vyměření právního a zřízení zemského K 2751) jest při tomto trhu o žádných závadách neoznámil, však přesto našli-li by se jací dluhové a závady na témž statku, ty xxx Xxxxxx Xxxxxxx z Vrábí jest a bude povinen, jakož věno paní manželky své, nejdéleji v půl létě pořád zběhlém svésti a týž statek náležitě očistiti. Kterýžto nadepsaný statek a dědictví se vším k němu příslušenství[m], má a povinen jest xxx Xxxxxx Xxxxxxx z Vrábí panu Xxxxxxxxx xxxxxxxx Věžníkovi x Xxxxxx, kupujícímu, ihned k užívání postoupiti, lidí v poddanost a člověčenství uvésti a kdyby koliv, jemu čtvrt léta listem pod pečetí napřed věděti dáno bylo, týž statek dle znění této smlouvy trhové, témuž panu Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx x Xxxxxx, dědicům a budoucím jeho, ve dsky zemské z povolením J[eho] M[ilosti] C[ísařské] rad, pánův ouředníkův pražských menších desk zemských, ku pravému právu dědickému vložiti (však od téhož vkladu společně zaplatiti povinni budou). Nicméně takový statek předem starými správami a dáleji čímž má nebo potom míti bude, třetinou vejš, jakž tato země po právu má s dědici a budoucími svými. (Pokudž by Pán Bůh prodávajícího v tom čase od smrti uchovati neráčil) zpravovati s tím dalším pana Xxxxxxx xxxxxxxx Věžníka x Xxxxxx touto smlouvou spatřením. Jestliže by on, xxx Xxxxxx Xxxxxxx z Vrábí, sobě žádného statku pozemského nekoupil nebo koupíce, že by naddotčený závady (ač našly-li by se jaký, jakž té naděje není) nepostačily. A pan Xxxxxx xxxxxx Věžník x Xxxxxx že by víceji z čeho vyveden byl, tehdy on, xxx Xxxxxx Xxxxxxx z Vrábí, aby povinen byl s dě- dici a budoucími svými, z čeho by tak pan Xxxxxx xxxxxx Věžník x Xxxxxx vyveden byl, jemu neb dědicům a budoucím jeho zase navrátili a nestalo-li by se toho od něho neb dědicův a budoucích jeho, tehdy bude moci on, xxx Xxxxxx Xxxxxx i dědicové a budoucí jeho na něj neb na ně vedle této smlouvy trhové list zatýkací od desk zemských vyžádati a jej neb je ním

51) Xxxxxx, čl. K XXVII O zprávách statkův zápisných a manských, s. 348.

zatknouti dáti a oni nemají takového zatčení prázdni býti až by se tomu všemu, pročež by zatčení vykonáno bylo, zadosti stalo. A proti takovému zatčení nemá podobně žádné Moratorium ani nic jiného, což by opatrnost lidská stihnouti mohla, postačovati. Jako panu Xxxxxxx Xxxxxxxxx při placení sumy trhové. A což tu koliv tak skrze nás smluveno a zavříno jest, to sou sobě obě strany věrně a upřímně, jak na dobré a poctivé rytířské lidi náleží, zdržeti a tomu všemu úplně a docela zadosti učiniti, připově- děly. Kterážto smlouva jest na dvé v jednostejná slova přepsána, pečeťmi nás smlouvcův a stran zpečetěna a rukama našima stran podepsána, a tak zpečetěna a stvrzena sou, jedné stranám v moc uvedena. Kterouž budou moci strany, prodávající i kupující, když by se jim koliv vidělo a zdálo, bez přítomnosti druhé strany, též s povolením J[eho] M[ilosti] C[ísaře] rad, pánův ouředníkův pražských menších desk zemských, sobě ve dsky zemského skrze vyslaného svého vložiti a vepsati dáti. Stalo se léta a dne svrchu psaného.

Xxxxxx Xxxxxxx z Vrábí m[anu] p[ropria]

Xxxxxx xxxxxx Věžník x Xxxxxx m[anu] p[ropria]

de Cuoriers m[anu] p[ropria] Xxxxxxx x Xxxxxxxx e[tc.] smlouvce

na svědomí m[anu] p[xxxxxx]

Xxxxxxxxx Xxxxxxx z Suché m[anu] p[ropria]

Xxx Xxxxxxxxx z Kamberku m[anu] p[ropria]

Tato smlouva trhová v dsky zemské s povolením o[uředníkův] p[raž- ských] m[enších] d[esk] z[emských] J[eho] M[ilosti] C[ísař]e rad na vejminku v ní dostavenou a na žádost Xxxxxxx Xxxxxxxxx Tluksy z Vrábí vložena a slovo od slova vepsána.

Juxta č. 1c)

Léta páně 1642, v sobotu po památce S[va]té panny Žofie, to jest 17. dne mai. Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa z Vrábí, soudu Nejvyššího purkrabství praž- ského rada, v této naproti psané smlouvě trhové, mezi ním, prodávajícím, z jedné a Xxxxxxxx xxxxxxx Věžníkem x Xxxxxx a na Malči, J[eho] M[ilosti] C[ísařské] hejtmanem kraje Čáslavského, kupujícím statek Zdechovice ře- čený, se vším a všelijakým k němu příslušenstvím za sumu dvadceti jeden tisíc zlatých rejnských, každý zlatý po šedesáti krejcařích počítajíc, z strany druhé, stále jmenovaný. P[řiznal] se před J[eho] M[ilosti] C[ísařské] ra- dami a o[uředníky] p[ražských] m[enších] d[esk] z[emských], že práva

svého vedle smlouvy naproti psané majícího, postoupil jest a touto juxtou (teprv a po smrti své a prve nic) titulem věna obvěnění i z lásky nad věno přidání, postupuje panně Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxxxx z Varty, nevěstě a budoucí manželce své milé, na ostatní nedoplacené sumě trhové jedenácti tisících zlatých rejnských, jemu dle znění té naproti psané smlouvy ve třech letech pořád zběhlých, od S[vatéh]o Xxxx pominulého, léta přítomného 1642, vždy při každém S[vaté]m Xxxx až do vyplnění té, po třech tisících šesti stech šedesáti šesti zlatých rejnských a čtyrydceti krejcařích s úrokem obyčej- ným, vypraviti a dáti povinně toliko do sumy čtyr tisíc zlatých rejnských, a to na prvním termínu S[xxxxx]o Xxxx léta budoucího 1643 tu celou sumu tři tisíce šest set šedesáte šest zlatých čtyrydceti xxxxxxxxx a na druhém termínu S[vatéh]o Xxxx hned následujícího roku 1644 tři sta třidceti tři zlatý dvadceti krejcarův, k doplnění té celé věnní sumy čtyr tisíc zlatých rejn- ských. Na ten a takový způsob, že ta suma čtyry tisíce zlatých rejnských věna obvěnění i z lásky nad věno přidání od něho, Xxxxxxx Xxxxxxxxx Tluksy z Vrábí jí, panně Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxxxx z Varty, nevěstě a budoucí manželce jeho milé, juxtou při smlouvě trhové naproti psané postoupena na témž statku Zdechovice řečeném, se vším k němu příslušenstvím, za vejš do- tčeném Xxxxxxxx xxxxxxx Věžníkem x Xxxxxx, jakožto držitelem téhož statku Zdechovic zůstávati, však úrok z ní pocházející vždy jemu, často psanému Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx Xxxxxxxx z Vrábí, až do jeho smrti odvozováno býti má. Po jeho pak smrti a vyjití dotčených placení termínův, ihned táž suma čtyry tisíce rejnských zlatých jí, Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxxxx z Varty, budoucí manželce jeho (ač by ho ona živobytím svým přečkala) vlastně náležeti a jí ve dvouch nedělích od smrti jeho pořád zběhlých, konečně zcela a zouplna odvedena býti má. A pokudž by on, Xxxxxx xxxxxx Věžník, neb d[ědicové] a b[udoucí] jeho, podle tohoto postoupení práva a jí, panně Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxxxx z Varty, budoucí manželce Xxxxxxx x Xxxxx, věnního učiněného opatření takovou sumu věnní, těch čtyrydceti tisíc zlatých rejnských, dále mimo termíny v smlouvě trhové nahoře připomenuté, za sebou míti a z ní úročiti nechtěl, tehdy bude motci takovou sumu, buď po vyjití termínu k zaplacení přišlou, aneb kteréhokoliv času potom, ke dskám zemským do depositi složiti. V[yznání] v[šech] ú[ředníků].

Juxta č. 2

Léta 1642, v středu po Svatém Xxxxxxx, to jest 12. dne novemb[ris], Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa z Vrábí, královského soudu Xxxxxxx[íh]o purkrab- ství pražského rada v této smlouvě naproti psané mezi ním, prodávajícím, s jedné a Xxxxxxxx xxxxxxx Věžníkem x Xxxxxx a na Malči, tehdáž J[eho]

M[ilosti] C[ísařské] hejtmanem kraje Čáslavského, kupujícím statek Zde- chovice řečený, se vším k němu v této naproti psané smlouvě vypsaným příslušenstvím, za sumu 21m[ilia] Rr d), z strany druhé, učiněné, jmenovaný p[áni] o[uředníci] p[ražských] m[enších] d[esk] z[emských] J[eho] M[i- losti] C[ísařské] radami, že jest vedle té smlouvy naproti psané vzal a přijal na zaplacení téhož statku zdechovského v pondělí po šesté neděli po S[va] té trojici, jinak 8. dne Juli, léta pominulého 1641, dle znění též smlouvy prvního terminii v ní dotčeného, Šest tisíc zlatých rejnsk[ých] a za termin S[xxxxx]o Xxxx, léta přítomného 1642 čtyry tisíce zlatých r[ejnských] a tak obo[jí]ho v jedné sumě deset tisíc zlatých rejnsk[ých], a to od téhož Vác- lava staršího Věžníka x Xxxxxx, z kterýžto deseti tisíc zlatých rej[nských] tak zouplna zavejš psáni dva terminy k sobě přijatých a jemu na hotově odvedených, on, Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa z Vrábí jeho, Xxxxxxx xxxxxxxx Věžníka x Xxxxxx, d[ědice] a b[udoucí] jeho kvituje a propouští úplně a docela, nyní i na časy budoucí. V[yznání] v[šech] ú[ředníků].

Juxta č. 3

Léta 1643, v středu po neděli Cantate, to jest 6. mai. Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa z Vrábí, soudu Nejvyššího purkrabství pražského rada, v této smlouvě trhové naproti psané, mezi ním, prodávajícím, z jedné a Xxxxx- vem starším Věžníkem x Xxxxxx a na Malči, J[eho] M[ilosti] C[ísařské] hejtmanem kraje Čáslavského, kupujícím statek xxxxxxxxxx, z strany druhé, stále jmenovaný. P[řiznal] před J[eho] M[ilosti] C[ísařské] radami a o[uředníky] p[ražských] m[enších] d[esk] z[emských], že jest vedle smlouvy naproti psané vzal a přijal na porážku sumy 3666 Rr 40 kr[ejcarů] za první termín S[xxxxx]o Xxxx pominulého, léta přítomného 1643, vedle znění smlouvy k zaplacení přišlé a povinné, toliko dva tisíce šedesáte šest zlatých a 40 kr[ejcarů]. A to od Xxxxxxx xxxxxxxx Věžníka x Xxxxxx a na Malči, z kterýžto sumy těch 2066 Rr 40 kr[ejcarů] tak k sobě přijatých, on, Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa z Vrábí jeho, Xxxxxxx xxxxxxxx Věžníka x Xxxxxx, d[ědice] a b[udoucí] j[eho] kvituje a propouští úplně a docela, nyní i na časy budoucí. V[yznání] v[šech] ú[ředníků].

Juxta č. 4

Léta 1643, ve středu po neděli Cantate, to jest 6. dne mai, Xxxxx Xxxxxx již Vrábská, rozená Vartovská z Varty, p[řiznala] [před] J[eho] M[ilosti] C[ísařské] radami a o[uředníky] p[ražských] m[enších] d[esk] z[emských], jakož jest Xxxxxx Xxxxxxx Xxxxx z Vrábí vedle smlouvy naproti psané, jí, tehdáž panně Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxxxx z Varty, budoucí a již nyní manželce

své milé, titulem věna postoupil jest sumy čtyři tisíce zlatých rejnskejch na termíních v témž postoupení práva jmenovaných. Že od téhož sobě po- stoupeného práva z příčiny, poněvadž ta suma věnní z těch termínů svedena a zase na poslednější termíny S[vatého] Xxxx 1644 a 1645 let budoucích převedena a tím vším způsobem jako předešlé, od téhož manžela jejího přenešena, a tak opatřena býti má, dobrovolně upouští a toho v ničemž dále a více, nyní i na budoucí časy, jak sama, tak i s d[ědici] a b[udoucími] s[vými] vzíti nežádá, a protož takové postoupení práva věnního opatření, jest zase z desk zemských propuštěno a vymazáno. V[yznání] v[šech] ú[ředníků].

Juxta č. 5 e)

Léta 1643, ve středu po neděli Cantate, to jest 6. dne mai, Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa z Vrábí, soudu Nej[vyššího] p[urkrabství] p[ražského] rada, v této naproti psané smlouvě trhové mezi ním, prodávajícím, z jedné a Xxxxxxxx xxxxxxx Věžníkem x Xxxxxx a na Malči, J[eho] M[ilosti] C[ísař] e hejtmanem kraje Čáslavského, kupujícím statek Zdechovice řečený, se vším a všelijakým k němu příslušenstvím, za sumu 21000 R rejnských, každý po 60 kr[ejcařích] počítajíc, z strany druhé, stále jmenovaný. P[ři- znal] [před] J[eho] M[ilosti] C[ísařské] r[xxxxx] a o[uředníky] p[ražských] m[enších] d[esk] z[emských], že práva svého vedle smlouvy naproti psané majícího, postoupil jest a touto juxtou (teprv a po smrti své a prve nic) titulem věna [s] obvěněním i z lásky nad věno přidání, postupuje Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxx, rozené Vartovské z Varty, manželce své milý, na ostatní nedoplacené sumě trhové jedenácti tisících zlatých, jemu dle znění té naproti psané smlouvy ve třech letech pořád zběhlých, od S[vatéh]o Xxxx léta pominulého 1642 vždy při každém S[vatém] Xxxx do vyplnění té, po 3666 R a 40 kr[ejcařích], vypraviti a dáti povinně toliko do sumy čtyř tisíc zlatých rejnských, a to na posledním termínu S[vatéh]o Xxxx léta 1645, tu celou sumu 3666 R 40 kr[xxxxxxx] a na předcházejícím termínu S[vatéh]o Xxxx 1644, let budoucích, k doplacení celé sumy věnní 4000 R, totiž 333 R 20 kr[ejcarů] na ten a takový způsob, že ta suma 4000 Rr věna obvěnění i z lásky nad věno přidání od něho, Xxxxxxx Xxxxxxxxx Tluxy z Vrábí jí, Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxx, manželce jeho milé, juxtou při smlouvě trhové naproti psané, postoupena na témž statku Zdechovice řečeném, se vším k němu příslušenstvím, za výš dotčeným Xxxxxxxx xxxxxxx Věžníkem x Xxxxxx, jakožto držitelem téhož statku Zdechovic zůstávati, však úroči- vění z ní pocházející vždy jemu, často jmenovanému Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx Tluxovi z Vrábí, až do jeho smrti odvozováno býti má. Po jeho pak smrti

a vyjití dotčených placení termínův ihned táž suma těch 4000 R jí, Xxxxx Xxxxxx Vrábské z Xxxxx, manželce jeho (ač by ho ona živobytím svým přeč- kala) vlastně náležeti a jí ve dvou nedělích od smrti jeho pořád zběhlých konečně zcela a zouplna odvedena býti má. A pokudž by on, Xxxxxx xxxxxx Věžník, neb dědicové a budoucí jeho, podle tohoto postoupení práva a jí, panně Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxx z Varty, manželce jeho, Xxxxxxx Xxxxxxxxx, věnního učiněného opatření, takovou sumu věnní, těch 4000 R, dále mimo termíny v smlouvě trhové nahoře připomenuté, za sebou míti a z ní úročiti nechtěl, tehdy bude moci takovou sumu, buď po vyjití termínův k zaplacení přišlých, aneb kteréhokoliv času potom, ke dskám zemským do deponti složiti. V[yznání] v[šech] ú[ředníků].

Juxta č. 6

Hleď začátku převrha list qq. <Léta 1643, v středu po Svatých Lucii a Xxxxxxx, to jest 16. decembris. Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa z Vrábí, verte zpátkem qq> soudu Nejvyššího purkrabství pražského rada, v této smlouvě trhové naproti psané mezi ním, prodávajícím, z jedné a Xxxxxxxx xxxxxxx Věžníkem x Xxxxxx a na Zdechovicích, kupujícím statek xxxxxxxxxx, z strany druhé, stále jmenovaný. Při[znal] před J[eho] M[ilosti] C[ísařské] radami a o[uředníky] p[ražských] m[enších] d[esk] z[emských], že jest vedle smlouvy trhové naproti psané, vzal a přijal ostatní ještě na sumu 3666 R a 40 kr[ejcarů], nedodalou sumu při termínu prvním S[vatéh]o Xxxx pominulého, léta tohoto 1643, k dání a k doplacení (poněvadž již předešle ze 2066 R 40 kr[ejcarů] kvitováno) přišlou, to jest šestnácte šest zlatých r[ejnských], a to od Xxxxxxx Xxxxxxx x Xxxxxx; z kteréžto již jmenované nedodalé sumy za termín vejš připomenutý, k dání přišlé, tak k sobě přijaté on, Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa z Vrábí jeho, Xxxxxxx xxxxxxxx Věžníka x Xxxxxx, d[ědice] a b[udoucí] j[eho] kvituje a propouští úplně a docela, nyní i na časy budoucí. V[yznání] v[šech] ú[ředníků].

Juxta č. 7

Léta 1644, v pondělí po S[vatý]ch Xxxxxx a Xxxxxx, to jest 2. mai. Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxx, rozená Xxxxxxxxx z Varty, v nepřítomnosti Xxxxxxx Xxxxxxxxx Tluksy z Vrábí, manžela svého, po napomenutí a dostatečném předložení od J[eho] M[ilosti] C[ísařské] rad a o[uředníků] p[ražských] m[enších] d[esk] z[emských], práva a opatření jejího věnního, kteréž sobě od něho, Xxxxxxx Xxxxxxxxx Tluksy z Vrábí, manžela svého, vedle smlouvy trhové naproti psané mezi ním, prodávajícím, z jedné a Xxxxxxxx Xxxxxxxx x Xxxxxx, kupujícím statek Zdechovice, z strany druhé stále, postoupením

práva jeho, juxtou d[skami] z[emskými] do sumy toliko 4000 R při termí- ních v té smlouvě a v tom postoupení práva doložených na jistý způsob učiněný má, též s podáním ruky místo povinnosti vedle vyměření práva a z[řízení] z[emského] od J[eho] M[ilosti] C[ísařské] obnoveného M 41.52) Stoje osobně s přáteli svými Vilímem Talackou z Ještětic53) a Xxxxxxxxxx Xxxxxxxxxxxx z Hochhauzu.54) P[řiznal] před týmiž J[eho] M[ilosti] C[í- sařské] radami a o[uředníky] p[ražských] m[enších] d[esk] z[emských], že zase práva svého, vedle téhož postoupení práva jí náležejícího, k sumě toliko 333 R. r. za termín S[xxxxx]o Xxxx teď pominulý, léta přítomnýho, k dání přišlé, postoupila jest a touto juxtou postupuje Xxxxxxxxx Xxxx- skýmu Xxxxxxxx z Vrábí, manželu svému, d[ědicům] a b[udoucím] j[eho], a to k jmění, držení, dání, prodání, zapsání, aneb jinému téhož <verte#>

<verte zpátkem#> práva zase postoupení a s tím se vším, jakožto již s svým vlastním učinění, žádného práva ani které jiné zvláštnosti na té dotčené sumě sobě, ani d[ědicům] a b[udoucím] s[vým] dále a vejše nepozůsta- vujíce, nýbrž též právo své na něho, Xxxxxxx Xxxxxxxxx Tluksu z Vrábí, manžela svého, d[ědice] a b[udoucí] j[eho], převozuje zase plným právem. V[yznání] v[šech] ú[ředníků].

Juxta č. 8

Léta 1644, v outerý po neděli Exaudi, to jest 10. mai. Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa z Vrábí, tehdáž soudu Nejvyššího purkrabství pražského rada a již

52) Čl. M XLI O věnách a jiných právních věcech, manželství se dotýka- jících; viz X. XXXXXXX (ed.), Obnovené právo, s. 390.

53) Rytířský rod Talacků původem pocházel z východních Xxxx, konkrétně se psal podle obce Ještětice poblíž Solnice, drželi pak různé statky, hlavně na Chrudimsku a Královéhradecku; viz Ottův slovník naučný, sv. XXV, Praha 1906, s. 49–50. Jistý Xxxxx Xxxxxxx z Ještětic vlastnil v letech 1618–19 dvůr v Chrudimi; viz Xxxxx XXXXXXX, Šlechtická držba nemovitého majetku v Chrudimi v kontextu vývoje Chrudimského kraje v 16. století, Pardubice 2015, diplomová práce, s. 55. Zda se jedná o stejného Xxxxxx, kterému byly po Bílé hoře konfiskovány statky, nevíme. Pokud by se jednalo o stejnou osobu, tak by se zřejmě neshodovala s Xxxxxxx Xxxxxxxx zmíněným v této juxtě, neboť Xxxxx se domnívá, že ten byl mrtvý již na přelomu 20. a 30. let; viz Xxxxx Xxxxxx XXXXX, Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618, sv. I, Praha 1882, s. 672.

54) Správněji Hochauzarové z Hochauzu byli vladycká rodina, původně pocházející ze severočeského města Most. Starší bratr Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxx Xxx Xxxxxx odešel po r. 1620 ze země a jeho statky tak byly zkonfiskovány. Xxxxxxxx sám byl kolem r. 1620 ještě nezletilý a později se neúspěšně domáhal jejich vrácení. V letech 1639–1659 pak bydlel v Týnské osadě na Starém městě pražském. Zřejmě jeho synem rod na konci 17. století vymřel; viz Ottův slovník naučný, sv. XI, Praha 1897, s. 476–77.

J[eho] M[ilosti] C[ísařské] rada a její mi[losti] císařové, jakožto králové české, úředník při dskách zemských, v této naproti psané smlouvě trhové mezi ním, prodávajícím z jedné, a Xxxxxxxx xxxxxxx Věžníkem x Xxxxxx a na Zdechovicích, již J[eho] M[ilosti] C[ísařské] královských soudův dvorského a komorního radou, kupujícím z strany druhé, stále jmenovány. P[řiznal] před J[eho] M[ilosti] C[ísařské] radami a o[uředníky] p[ražských] m[enších] d[esk] z[emských], že jest vedle smlouvy trhové, naproti psané, vzal a přijal sumu, to jest 3666 R 40 kr[ejcarů], za termín S[vatéh]o Xxxx teď jminulý, léta přítomného (poněvadž sobě zase od Aleny Xxxxxxx Xxxx- ský, rozené Vartovské z Varty, manželky své, právo její k sumě 333 R 20 kr[ejcarů], které jest on, Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa s Vrábí, manžel její, v té poště55) a tom termínu, k doplnění sumy 4000 Rr titulem věna ukázané, na ni vedle smlouvy naproti psané na sumě trhové, juxtou dskami zemskými převedl, též právo tolikéž juxtou d[skami] z[emskými] odstoupené má), celou k dání a zaplacení přišlou. A to od téhož Xxxxxxx xxxxxxxx Věžníka x Xxxxxx. Z kteréžto sumy tak zouplna k sobě přijaté a za statek xxxxxxxxxx k zaplacení přišlé, totiž 3666 R 40 kr[ejcarů] on, Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa z Vrábí jeho, Xxxxxxx xxxxxxxx Věžníka x Xxxxxx, d[ědice] a b[udoucí] j[eho] kvituje a propouští úplně a docela, nyní i na časy budoucí. V[yznání] v[šech] ú[ředníků].

Juxta č. 9

Léta 1645 v outerý po S[vaté]m Xxxxxxx apoštolu a evangelistu páně, to jest 26. septembris, Xxxxxx Xxxxxx Xxxxxxx již Vrábská, rozená Xxxxxxxxx z Varty, v nepřítomnosti Xxxxxxx Xxxxxxxx Xxxxxxxxx Tluksy z Vrábí, již J[eho] M[ilosti] C[ísařské] rady a její mi[losti] císařové, jakožto králové české, ouředníka při d[xxxxx] z[emských], manžela svého, po napomenutí a dostatečném předložení od J[eho] M[ilosti] C[ísařské] rad a o[uředníků] p[ražských] m[enších] d[esk] z[emských] práva a opatření jejího věnního, kteréž sobě od něho, Xxxxxxx Xxxxxxxx Xxxxxxxxx Tluksy z Vrábí, manžela svého, vedle smlouvy trhové, naproti psané, mezi ním, prodávajícím z jedné, a Xxxxxxxx Xxxxxxxx x Xxxxxx, kupujícím statek Zdechovice, z strany druhé stále, postoupením práva jeho, juxtou d[skami] z[emskými] do sumy toliko 4000 Rr, při termíních v též smlouvě a v tom postoupení práva dolo- žených, k dání povinných, na jistý způsob učiněný má, jakž též postoupení práva léta 1643, v středu po neděli cantate, to jest 6. mai, vykonané p[řed] s[vědky], též s podáním ruky místo povinnosti, vedle vyměření právního

55) Zřejmě myšlena fyzická podoba dokumentu.

a z[řízení] z[emského] obnoveného M 41. Stoje osobně s přáteli svými Xxxxxx Xxxxxxxxxx z Nemyšle56) a na Jetřichovicích,57) J[eho] M[ilosti] C[ísařské] radou a úředníkem podkomořího v království Českém při d[s- kách] z[emských] a Xxxxxxxxx xxxxxxx Deymem z Stříteže.58) P[řiznal] před týmiž J[eho] M[ilosti] C[ísařské] radami a o[uředníky] p[ražských] m[enších] d[esk] z[emských], že zase všeho práva svého, ještě k ostatní sumě 3666 R 40 kr[ejcarů], titulem věna s obvěněním i nad věno přidání majícího (mimo již předešlé témuž manželu jejímu, juxtou vedle naproti psané smlouvy trhové, postoupeny s[umou] 333 Rr), postoupila jest a touto juxtou postupuje témuž Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxx Xxxxxxxxx Xxxxxxxx z Vrábí, manželu svému, d[ědicům] a b[udoucím] j[eho], a to k jmění, držení, dání, prodání, zapsání, změnění, aneb jinou téhož práva zase postoupení a s tím se vším, jako s svým vlastním učinění, žádného práva ani které jiné zvláštnosti tu sobě, ani budoucím svým, dále a vejše nepozůstavujíce, nýbrž též právo své k sumě ostatní, titulem věna mající 3666 R 40 kr[ej- carů] na něho, Xxxxxxx Xxxxxxxx Xxxxxxxxx Tluksu z Vrábí, manžela svého, d[ědice] a b[udoucím] j[eho] p[lným] p[rávem] p[ostupuje]. Však tak, že on, připomenutý manžel její, takové jí, Xxxxxx Xxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxx, rozené Vartovské z Varty, vedle smlouvy trhové naproti psané, do sumy 4000 R právě vyženěné a již jemu postoupené věnní opatření, zase ihned takovou sumu těch 4000 R. Má též učinění dlužní zapsání tolik vynášející, věc opáčenými manželu jejímu od Xxxxxxxx Xxxxxx Xxxxxxxx z Mirovic59) na Drahonicích60) a Božejovicích,61) J[eho] M[ilosti] C[ísařské] soudu Nejvyššího purkrabství pražského rady, na sumu 3000 Rr s čtvrtletním od

56) Příslušník starého rodu Mitrovských z Nemyšle. Xxxxx Xxxxxxxxxxx z Xxxxxxx uvádí Xxxxxxxx jako císařského radu a úředníka při deskách zemských k roku 1646; viz X. XXXXXXXX Hrady, sv. VI, Praha 1889, s. 133; Tamtéž, sv. XV, Praha 1927, s. 263. Jako úředník při deskách zemských je pak uváděn i mezi lety 1652–1656 a pak znovu 1661–1667; viz Xxx XXXXXXXXXX, Pamětní kniha úředníků většího a menšího zemského soudu, Praha 2009, bakalářská práce.

57) Obec Jetřichovice dnes patří k městu Sedlec-Prčice, okr. Příbram.

58) Xxxxxxx ze Stříteže byli starý český vladycký, později hraběcí, rod. Psali se podle vsi Střítež u Milevska. Xxxxxxx Xxxx byl r. 1640 jedním ze tří komisařů nad statky města Písek a hejtmanem Prácheňského kraje; viz Ottův slovník naučný, sv. VII, Praha 1893, s. 444–46; X. XXXX, Prameny, sv. VI, s. 46, 91.

59) Xxxxxxxxxx z Mirovic byli starý český rytířský rod. Xxxxxxx Xxxxx Xxxxxxxx († 1661) měl za manželku Xxxxxxx Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxxxx z Xx- xxxxxx († 1668), se kterou měl jedinou dceru Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx; viz Xxxxx slovník naučný, sv. XXI, s. 36–37.

60) Obec Drahonice, okr. Strakonice.

61) Dnes tvrz Božejovice v katastru obce Skály, okr. Písek.

strany straně napřed věděti dáním a od Xxxx Xxxxxxxxxxx z Kamberku a na Dobřeni62) na 333 kusův dukátův a 1 R činí 1000 Rr, na S[xxxxx]o Havla, nejprve příštího, léta přítomného (zaplacení povinných, a tak obého 4000 Rr s úrokem obyčejným na statcích jednoho i druhého jich v zapsá- ních zejména položených, zjištěných a svědčících i ve d[sky] z[emské] do kvaternu většího zápisného druhého fialového, léta 1645, v středu po památce narození blahoslavené Panny Xxxxx, to jest 12. dne septembris pod lit[erou] M 2. a 3. pořád psaných a vložených, převésti a jí tu jednu i druhou sumu, vedle týchž zapsání, krom úrokův, kteříž jemu samému až do zaplacení té obojí vycházeti k rukám a dobrému jeho odvozování býti mají) postoupiti má a povinen jest.

Juxta č. 10

Léta 1645, v středu po Svaté panně Voršile, to jest 25. dne octob[ris], Xxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxx z Vrábí, již J[eho] M[ilosti] C[ísařské] rada a její mi[losti] císařové, jakožto králové české, xxxxxxxx při d[xxxxx] z[em- ských], majíce sobě od Xxxxxx Heleny Alžběty Xxxxxxx, rozené Vartovské z Varty, manželky své, právo její k osobní sumě 3666 Rr 40 kr[ejcarů], kterouž jest jí on, jakožto manželce své nejmilejší, vedle smlouvy trhové naproti psané, mezi ním, prodávajícím z jedné a Xxxxxxxx xxxxxxx Věžníkem x Xxxxxx, kupujícím statek Zdechovice řečený s jeho příslušenstvím, titulem věna s obvěněním, snad též [nad] věno z lásky manželské přidáním, xxxxxx dskami zemskými na posledním termínu S[vatéh]o Xxxx již pominulého, léta přítomného, k zaplacení povinnou, k doplnění 4000 Rr sumy věnní, postoupil a vykázal s xxxxxxx00) a na jistý způsob v témž postoupení práva doložený, zase proti jinšímu jí, Xxxxxx Xxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxxx, rozenou z Varty, v té věnní sumě d[esk] z[emských] dostatečnýmu stálému opatření postoupené, v témž postoupení práva, neboliž to opatření věnním této vedle smlouvy naproti psané připsaným, jmenované a jmenovaný. P[ři- znal] před J[eho] M[ilosti] C[ísařské] radami a o[uředníky] p[ražských] m[enších] d[esk] z[emských], že jest vedle znění smlouvy trhové naproti psané a dotčeného, sobě zase postoupeného, a tak majícího práva, vzal a přijal tu celou sumu, těch 3666 Rr 40 kr[ejcarů], za poslední, nahoře opáčený prošlý termín.

62) Obec Dobřeň dnes patří k městysu Suchdol, okr. Kutná Hora.

63) S podmínkou.

Ediční poznámka

Editovaný text se skládá ze dvou částí – vlastní kupní smlouvy na panství Zdechovice z roku 1641 (vložené do desek zemských roku 1642) a deseti juxt z let 1642–1645. Nejprve je uveden text vlastní smlouvy a za ním juxty v chronologickém pořadí (v originálním textu jsou vpisovány různě, podle volného místa na okrajích stran).

Při přepisu původního textu bylo použito metody transkripce. Text je psán úhlednou novogotickou kurzívou, a to nejméně dvěma písaři. Výjim- kou jsou slova cizího původu, která jsou psána humanistickým písmem. Takové případy zohledňuji v přepisu použitím kurzívy. Dělení na odstavce je stejné jako v původním textu; vypuštěny byly pouze nefunkční mezery mezi slovy bez zjevného významu. Psaní velkých písmen a diakritiky bylo upraveno dle současných pravidel českého pravopisu. Hranaté závorky [] byly použity pro rozepsání zkratek (např. kr[ejcarů]), případně pro vlastní autorovy zásahy do textu, kde bylo z kontextu zjevné, že se jedná o chybu (např. [s] obvěněním). Špičaté závorky < > poukazují na text, který je roz- dělen na dvě části nacházející se na různých stranách, případně označují části textu odkazující na jinou stranu, kde se nachází jeho další část (např.

<verte> a <verte zpátkem>). Přeškrtnutý text odkazuje na přeškrtnutý text v originálu. Další jevy jsou vysvětleny pomocí zvláštních poznámek pod čarou na konci práce, které jsou značené malými písmeny latinské abe- cedy a, b, ... Klasický průběžný poznámkový aparát je značen arabskými číslicemi 1, 2, ... a slouží k identifikaci osob, míst, vymezení pojmů atd.

Tato studie vznikla v rámci projektu SGS_2017_008 – Podpora vědeckých a prezentačních aktivit studentů doktorského programu Historie a magis­ terského programu Kulturní dějiny: badatelské trendy a aktuální metody výzkumu novověku a současných dějin.

a) V textu písařskou chybou zdvojeno „po šedesáti.“

b) V textu písařskou chybou zdvojeno „jako.“

c) Mřežováno.

d) Zkratka pro rýnský zlatý. V textu se objevuje ve dvou typech: buď Rr (případně R.r.) nebo pouze R, přičemž její význam je stejný. V přepisu bude zachováno toto dvojí používání; dojde pouze ke sjednocení úpravy – verze R.r. bude uváděna ve tvaru Rr.

e) Až na drobné výjimky stejná jako juxta č. 1

THE SALE OF THE ZDECHOVICE LANDED ESTATE IN 1641

An atypical contract for sale between Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa of Vrábí and Xxxxxx Xxxxxx of Věžníky

In the present study, I deal with the sale of the estate Zdechovice by Xxxxxx Xxxxxxx Tluksa of Vrábí to Xxxxxx Xxxxxx of Věžníky at the end of the Thirty Years' War (1641). A valuable source has been preserved on this theme in the form of a purchase contract for the Zdechovice goods, which was inserted in Zemské desky (old Czech land registry). However, this contract differs from other purchase contracts known from that period. It is unusual mainly because of its length (seven pages), level of detail and number of supplementary and refinement notes.

For this reason, the complete textual criticism edition of the mentioned purchase contract with all the supplementary notes is attached to the study. The contract informs that on 8 July 1641, Xxxxxx (Xxxxxxx) Xxxxxx Xxxxxxx of Vrábí sold his estate Zdechovice to Xxxxxx Xxxxxx of Věžníky for 21,000 rhenish guilders. In addition, the form of repayment and other details are analysed. Ten notes in total are attached to the main text of the contract, added successively from 17 May 1642 to 25 October 1645. Seven of them relate in some way to the second marriage of Xxxxxx Xxxxxxx with Xxxxxx Xxxxx xx Xxxxx (which took place between May 1642 and May 1643), the dowry being the main issue.

At the most basic level, the study provides clarifying factual information. Due to the analysis of the contract, we succeeded in determining exactly the actual date the sale of the Zdechovice landed manor, which was mistakenly dated to 1642, since the period of Xxxxxxxx (historian). Moreover, it was possible for us to limit the period of the second marriage of Xxxxxx Xxxxxxx of Vrábí. The topic of the present study penetrates into the lesser-known world the gentry in the period after the battle of White Mountain, thus contributing to clarify phenomena which have not been dealt with in literature so far using one edited contract as an example.