Část A – Základní ustanovení

Podmínky poskytnutí podpory v programu KAPPA

Poskytovatel informuje, že ke dni 19. února 2020 byla opravena administrativní chyba v čl. 16 odst. 11

na straně 21. Tato změna je vyznačena červeně.

Část A – Základní ustanovení

Článek 1 Obecná ustanovení

1. Podmínky poskytnutí podpory v programu KAPPA jsou závazné a vymahatelné vůči smluvním stranám Smlouvy o poskytnutí podpory na řešení programového projektu (dále jen „Smlouva“).

2. Podmínky poskytnutí podpory v programu KAPPA jsou rovněž závazné a vymahatelné v případě Rozhodnutí o poskytnutí podpory, pokud ve prospěch příjemce bylo vydáno, přičemž v tomto případě se použijí přiměřeně.

3. Smlouva o poskytnutí podpory a Podmínky poskytnutí podpory v programu KAPPA obsahují veškerá práva a povinnosti příjemce. Metodické a procesní aspekty jejich provedení jsou uvedeny v dokumentu “Příručka pro příjemce”, který je dostupný na webových stránkách poskytovatele.

4. Xxxxxxx o poskytnutí podpory a Podmínky poskytnutí podpory v programu KAPPA jsou uzavírány v souladu s Dohodou o programu Výzkum (Programme Agreement of the Programme Research), Pokynem pro výzkumné programy (Guideline for Research Programmes) a Nařízením

o implementaci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (EHP) / Norska 2014-2021 (Regulation on the implementation of the EEA / Norwegian Financial Mechanism 2014- 2021). Všechny tyto dokumenty jsou dostupné na webových stránkách poskytovatele.

5. Příjemci se řídí všemi dokumenty uvedenými v čl. 1 odst. 4. V oblastech, které tyto dokumenty neregulují, zajistí další účastníci z donorských států nebo ze třetích zemí soulad s příslušnými vnitrostátními předpisy jejich domovského státu. V případě rozporu mezi Podmínkami poskytnutí podpory v programu KAPPA a příslušnými vnitrostátními předpisy jejich domovského státu mají předpisy jejich domovského státu přednost.

6. Veškeré podmínky, které jsou součástí Zadávací dokumentace publikované na stránkách poskytovatele v den vyhlášení veřejné soutěže v programu KAPPA jsou pro příjemce závazné po celou dobu realizace projektů podpořených na základě této veřejné soutěže. Závazná je anglická verze těchto podmínek, český překlad dokumentů má pouze informativní a podpůrný charakter.

7. Veškerá komunikace mezi příjemcem a poskytovatelem v rámci programu KAPPA probíhá

v anglickém jazyce, a to včetně předkládání zpráv a dokumentů pro účely kontroly.

Článek 2 Vymezení pojmů

1. Pro účely Smlouvy a Podmínek poskytnutí podpory v programu KAPPA se rozumí:

a) „Dalším účastníkem” právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, jejíž účast na projektu je vymezena v návrhu projektu a s níž hlavní příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu, přičemž se jedná o toho uchazeče či příjemce, který obvykle není ve vztahu k poskytovateli,

b) „Dobou řešení” doba ode dne zahájení řešení projektu příjemcem do dne ukončení řešení projektu příjemcem, přičemž řešení projektu se považuje za ukončené rovněž v případě předčasného zastavení řešení projektu v souvislosti s ukončením platnosti Smlouvy

o poskytnutí podpory či rozhodnutí o poskytnutí podpory,

c) „Donorskými státy“ Island, Lichtenštejnsko a Norsko,

d) „Důvěrnou informací” informace, kterou lze považovat ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník za obchodní tajemství či kterou jedna ze smluvních stran označí jako důvěrnou informaci, nebo jakákoliv informace, jejíž prozrazení jednou smluvní stranou může být pro druhou smluvní stranu nevýhodné, není-li všeobecně veřejně známa nebo nebyla smluvní stranou označena za nedůvěrnou,

e) „Hlavním příjemcem” ten příjemce, který vstupuje s poskytovatelem do smluvního vztahu a odpovídá za plnění veškerých povinností během řešení projektu vůči poskytovateli na základě Smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory, a to jak povinností hlavního příjemce, tak dalšího účastníka,

f) „Implementačním plánem” hlavním příjemcem předkládaný plán implementace dosažených výsledků,

g) „IS VaVaI” Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací neboli informační systém veřejné správy zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů

o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných prostředků, jehož obsah, postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů je stanoven ZPVV, nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, zvláštními právními předpisy a provozním řádem IS VaVaI,

h) „Konsorciem” všechny subjekty podílející se na řešení projektu, tedy hlavní příjemce a všichni další účastníci, s nimiž hlavní účastník podepsal Smlouvu o účasti na projektu, přičemž minimální počet účastníků je jeden hlavní příjemce (výzkumná organizace nebo podnik) z Česka a jeden další účastník (výzkumná organizace nebo podnik) z donorských států,

i) „Kontrolním procesem” proces stanovený v čl. 19 Podmínek poskytnutí podpory programu KAPPA, prováděný zejména za účelem hodnocení plnění cílů projektu, kontroly financování projektu, zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany,

j) “Nesrovnalostí” porušení právního rámce Fondů EHP a Norska 2014-2021 uvedeného v článku

1.5 Nařízení o implementaci Finančního mechanismu EHP / Norska 2014-2021, jakýchkoliv

ustanovení právních předpisů Evropské unie nebo jakýchkoliv národních právních předpisů domovského státu hlavního příjemce či dalšího účastníka, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v rozpočtu Fondů EHP a Norska nebo ve veřejném rozpočtu ČR.

k) „Plánem správy dat” formální dokument popisující cyklus správy dat nashromážděných, zpracovaných a/nebo generovaných během realizace a po ukončení projektu,

l) „Podnikem” každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu ve smyslu přílohy č. 1 Nařízení, přičemž tato příloha a článek II odst. 2 a 24 Nařízení vymezují jednotlivé velikosti podniku na velký, střední, malý podnik a mikropodnik,

m) „Podporou” účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté poskytovatelem formou dotace v návaznosti na výsledky veřejné soutěže a na základě Smlouvy o poskytnutí podpory či Rozhodnutí o poskytnutí podpory,

n) „Poskytovatelem” Technologická agentura České republiky (TA ČR),

o) „Pravidly poskytnutí podpory” souhrn práv a povinností stanovených Smlouvou o poskytnutí podpory či Rozhodnutím o poskytnutí podpory, Podmínkami poskytnutí podpory v programu KAPPA, Programem KAPPA, Zadávací dokumentací, Dohodou o programu Výzkum (Programme Agreement of the Programme Research), Pokynem pro výzkumné programy (Guideline for Research Programmes), Nařízením o implementaci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (EHP) / Norska 2014-2021 (Regulation on the Implementation of the EEA / Norwegian Financial Mechanism 2014-2021) a obecně závaznými právními předpisy (národními i evropskými), zejména zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací) (dále jen ZPVV), zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”), zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “rozpočtová pravidla”), a pravidly veřejné podpory,

p) „Pravidly veřejné podpory” souhrn práv a povinností stanovených článkem 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, a pro účely výzkumu, vývoje a inovací zejména Sdělením Komise – Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) (dále jen “Rámec”) a Nařízením Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy1 prohlašují určité kategorie za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen “Nařízení”),

q) „Programem” výzkumu, vývoje a inovací soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení jeho cílů,

r) „Projektem” výzkumu, vývoje a inovací činnosti, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích,

1 Smlouva o fungování Evropské unie

s) „Předmětem duševního vlastnictví” majetek nehmotné povahy, kterým jsou díla chráněná podle práva autorského a práv souvisejících s právem autorským a předměty průmyslově právní ochrany, tj. technická řešení (patenty, užitné vzory, případně topografie polovodičových výrobků), předměty průmyslového výtvarnictví a designu (průmyslové vzory), označení výrobků a služeb (ochranné známky, označení původu, zeměpisná označení, obchodní firma) a dále především obchodní tajemství a know-how (psané i nepsané výrobní, obchodní a jiné zkušenosti),

t) „Příjemcem” uchazeč, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto, přičemž rozhodným dnem je den doručení tohoto rozhodnutí, a kterému pokud se stanoví práva a povinnosti, stanoví se tak společně hlavnímu příjemci a dalším účastníkům,

u) „Smlouvou o poskytnutí podpory” smlouva uzavřená mezi poskytovatelem a hlavním příjemcem k realizaci projektu v souladu s právním rámcem Fondů EHP a Norska a s § 9 ZPVV,

v) „Smlouvou o účasti na řešení projektu” smlouva uzavřená mezi hlavním příjemcem a dalšími účastníky,

w) „Uznanými náklady” takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválí a které jsou zdůvodněné,

x) „Veřejnosprávní kontrolou“ kontrola prováděná u příjemců veřejné finanční podpory nebo

u uchazečů o veřejnou finanční podporu poskytovatelem jako kontrolním orgánem ve smyslu

§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole,

y) „Veřejnou podporou” podpora ve smyslu článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské

unie,

z) „Veřejnou soutěží” veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích,

aa) „Výsledek projektu” v aplikovaném výzkumu nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli; nebo ve vývoji návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb,

bb) „Výzkumnou organizací” organizace pro výzkum a šíření znalostí ve smyslu článku. 2 odst. 83 Nařízení,

cc) “Závaznými parametry řešení projektu” příloha Smlouvy o poskytnutí podpory, která je schváleným návrhem projektu ve smyslu § 9 odst. 2 ZPVV, a která obsahuje označení hlavního příjemce a dalších účastníků, jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele, časový plán řešení projektu včetně termínu zahájení a ukončení řešení projektu, cíle projektu, deklarované výsledky projektu, a jejichž součástí je tabulka uznaných nákladů projektu,

dd) „Způsobilými náklady” takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi. Jednotlivé kategorie způsobilých nákladů jsou uvedeny v čl. 17.

Část B – Práva a povinnosti smluvních stran, důsledky jejich porušení

a ukončení Smlouvy

Článek 3 Poskytnutí podpory

1. Poskytovatel poskytuje hlavnímu příjemci podporu na základě Smlouvy a za podmínek v ní uvedených včetně podpory určené dalším účastníkům.

2. Poskytovatel se zavazuje po provedení veřejné soutěže poskytnout podporu na řešení ve výši uvedené v Závazných parametrech řešení projektu.

3. Předpokladem pro poskytnutí podpory je, že

a) nedojde v důsledku rozpočtového provizoria nebo krácení prostředků ze státního rozpočtu

k regulaci čerpání státního rozpočtu a

b) nebylo rozhodnuto o pozastavení poskytování podpory.

4. Dojde-li k regulaci čerpání státního rozpočtu, poskytovatel v závislosti na povaze a rozsahu takového opatření

a) oznámí písemně hlavnímu příjemci, že příslušnou část podpory neposkytne ve stanovené lhůtě

a je-li tak možné, uvede jinou lhůtu, kdy bude hlavnímu příjemci tato část podpory poskytnuta,

b) navrhne hlavnímu příjemci změnu Závazných parametrů řešení projektu nebo

c) smlouvu vypoví.

5. Poskytovatel se zavazuje poskytnout podporu převodem na bankovní účet příjemce, a to jednorázově na příslušný rok řešení ve výši uvedené v závazných parametrech řešení projektu:

a) první zálohovou platbu do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy,

b) u víceletých projektů pro druhý a každý následující rok řešení do 30 kalendářních dnů ode dne schválení průběžné zprávy předchozího kalendářního roku, nejpozději však do 60 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku.

6. Poskytování dotace, vyúčtování podpory a veškeré další finanční náležitosti jsou prováděny v CZK (českých korunách). Finanční toky mezi hlavním příjemcem projektu a dalšími účastníky (včetně účastníků z donorských států) jsou upraveny ve Smlouvě o účasti na řešení projektu. Rizika ztrát ze směnných kurzů jsou nesena hlavním příjemcem.

7. Poskytovatel si vyhrazuje právo neposkytnout podporu ve lhůtě dle čl. 3 odst. 5 těchto podmínek, pokud má pochybnosti o splnění veškerých povinností hlavního příjemce, přičemž k ověření je zapotřebí využít kontrolní proces. Lhůta se prodlouží o tu dobu, co byl prováděn kontrolní proces.

8. Povinnosti hlavního příjemce se považují pro účely poskytnutí podpory za splněné, pokud na základě ukončených nebo probíhajících kontrolních procesů poskytovatel ve lhůtě pro poskytnutí podpory

a) písemně hlavnímu příjemci neoznámí zahájení kontrolního procesu,

b) písemně hlavního příjemce nevyzve k dodatečnému splnění všech jeho závazků,

c) neodešle hlavnímu příjemci výpověď nebo odstoupení od Xxxxxxx nebo

d) nepodá podnět k zahájení řízení o porušení rozpočtové kázně k místně příslušnému finančnímu úřadu nebo nepodá v souvislosti s domnělým trestným činem spáchaným v souvislosti s řešením projektu trestní oznámení na věcně a místně příslušný orgán činný v trestním řízení.

9. Poskytovatel poskytuje podporu

a) veřejné vysoké škole a veřejné výzkumné instituci převodem z bankovního účtu poskytovatele na bankovní účet u České národní banky uvedený ve smlouvě,

b) ostatním právnickým osobám převodem z bankovního účtu poskytovatele na bankovní účet uvedený ve smlouvě a

c) organizačním složkám státu nebo organizačním jednotkám ministerstva převodem prostředků státního rozpočtu pomocí rozpočtového opatření.

10. Příslušná část podpory se považuje za poskytnutou dnem, kdy jsou finanční prostředky takto určené uvolněny z bankovního účtu poskytovatele, nebo schválením rozpočtového opatření Ministerstvem financí České republiky.

11. Veškeré činnosti, na které je podpora poskytována, musí směřovat k dosažení cílů projektu neboli

k naplnění účelu podpory.

12. Poskytovatel si vyhrazuje právo pozastavit platby a požadovat od hlavního příjemce zpětné proplacení finančních prostředků i v případě, že o takovém opatření rozhodne Výbor finančních mechanismů nebo Národní kontaktní místo. Poskytovatel si dále vyhrazuje právo pozastavit platby a požadovat od hlavního příjemce zpětné proplacení finančních prostředků v případě, že hlavní příjemce nebo další účastník způsobil nesrovnalost, nebo nedokázal odstranit její příčiny a důsledky ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem.

13. Pokud nedojde k čerpání celé poskytnuté podpory v průběhu řešení projektu, hlavní příjemce je povinen vrátit nevyčerpanou část podpory na účet poskytovatele. Příjemce je povinen převést nevyčerpanou část podpory na výdajový účet poskytovatele nejpozději do 14 kalendářních dnů poté, co se dozví, že tuto část z jakéhokoliv důvodu nevyužije v průběhu řešení projektu, nebo poté, co byl poskytovatelem k jejímu vrácení vyzván.

Nevyčerpanou část podpory je příjemce povinen vrátit nejpozději do 31. prosince kalendářního roku, v němž bylo ukončeno řešení projektu na výdajový účet poskytovatele č. 3125001/0710. Nejvýše 5 % nevyčerpané části podpory z podpory poskytnuté v posledním kalendářním roce je příjemce povinen vrátit nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku po ukončení řešení projektu, a to na účet cizích prostředků č. 6015-3125001/0710. Do 15. února roku následujícího po ukončení řešení projektu je příjemce povinen rovněž provést finanční vypořádání se státním rozpočtem.

1. Hlavní příjemce je povinen

Článek 4 Povinnosti hlavního příjemce

a) čerpat a využívat podporu v souladu s pravidly poskytnutí podpory a Závaznými parametry řešení projektu, zejména využívat podporu na uznané náklady v souladu s částí E a postupovat v souladu s § 8 odst. 4 ZPVV podle ZZVZ a dodržovat v plném rozsahu ustanovení právního rámce Fondů EHP a Norska 2014-2021 uvedeného v článku 1.5 Nařízení o implementaci Finančního mechanismu EHP / Norska 2014-2021 a Pokynem pro výzkumné programy,

b) uhradit část podpory využité dalším účastníkem v rozporu s pravidly poskytnutí podpory a Závaznými parametry řešení projektu, spočívající zejména v nevyužití podpory dalším účastníkem na uznané náklady v souladu s částí E,

c) dosáhnout do ukončení řešení projektu všech výsledků deklarovaných v Závazných parametrech řešení projektu,

d) převést ze svého bankovního účtu na bankovní účty dalších účastníků příslušnou část podpory podle Závazných parametrů řešení projektu do 15 kalendářních dnů od připsání podpory na účet hlavního příjemce,

e) vrátit poskytovateli na jeho běžný výdajový účet část podpory, kterou nevyužije, a to v souladu s čl. 3 odst. 10,

f) vést v účetnictví oddělenou účetní evidenci uznaných nákladů a poskytnuté podpory projektu, financovaných z prostředků určených k řešení projektu, pro každý jednotlivý projekt, a v případě daňové evidence oddělenou evidenci příjmů a výdajů projektu,

g) zaplatit smluvní pokutu stanovenou podle čl. 5 odst. 3,

h) předložit společně se závěrečnou zprávou smlouvu o využití výsledků uzavřenou s uživatelem výsledků anebo řádné odůvodnění (čestné prohlášení o využití výsledků), zejména pokud příjemce bude jediným uživatelem výsledku projektu,

i) poskytovat výsledky podle pravidel stanovených v čl. 15,

2. Hlavní příjemce je dále povinen

a) zahájit řešení projektu v termínu stanoveném v Závazných parametrech řešení projektu, nejpozději však do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy,

b) písemně informovat poskytovatele o veškerých změnách, týkajících se jeho osoby nebo dalšího účastníka, o změnách veškerých skutečností uvedených v Závazných parametrech řešení projektu, a dále o jakýchkoliv dalších změnách a skutečnostech, které by mohly mít vliv na řešení a cíle projektu nebo změnu údajů zveřejňovaných v IS VaVaI, a o tom, že jeho osoba či další účastník přestal splňovat podmínky způsobilosti, které nastaly v době ode dne nabytí účinnosti Smlouvy,

c) splnit informační povinnosti dle Nařízení o implementaci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (EHP) / Norska 2014-2021 (článek 1.7, kapitola 3 a příloha č. 3),

zejména při prezentaci informací o řešeném projektu s podporou TA ČR a Fondů EHP a Norska či o jeho výsledcích v hromadných sdělovacích prostředcích či jiným způsobem, informovat

o tom, že projekt byl realizován z prostředků Fondů EHP a Norska a za finanční spoluúčasti TA ČR, a to na všech propagačních materiálech i ve všech typech médií, které se k projektu či jeho výsledkům a výstupům vztahují,

d) předkládat úplné zprávy a další relevantní informace v souladu se Smlouvou a příslušnými kontrolními procesy, které se týkají jak řešení projektu, tak plnění implementačního plánu,

e) uvádět informace, které nejsou zmatečné a zajistit, že veškeré informace uváděné ve zprávách či jiných zasílaných dokumentech nejsou v rozporu se skutečným stavem, zejména finanční vypořádání uváděné v závěrečné zprávě odpovídají skutečné výši vrácené nevyčerpané části podpory,

f) poskytovat veškerou součinnost, jinou než uvedenou v písm. e), v souvislosti s průběhem kontrolních procesů dle čl. 19, poskytovat na žádost poskytovatele jakékoliv informace týkající se průběhu řešení projektu, jeho výsledků, a průběhu realizace implementačního plánu a poskytovat poskytovateli veškeré potřebné informace za účelem zveřejňování v IS VaVaI, a to vše ve lhůtách stanovených jednotlivými kontrolními procesy, zákonných lhůtách, nebo lhůtách uvedených v žádostech poskytovatele,

g) zajistit informovanost a součinnost v souvislosti s kontrolními procesy u dalšího účastníka,

h) prokázat na výzvu poskytovatele, že splňuje povinnosti stanovené pravidly poskytnutí podpory, a to ve lhůtě uvedené v této výzvě,

i) poskytovat veškerou součinnost a předkládat požadované informace a dokumenty ve

stanovených lhůtách,

j) v souladu s čl. 9 vyčíslit a odvést poskytovateli veškeré příjmy z projektů a nezamezovat jejich získávání,

k) mít před podpisem Xxxxxxx uzavřenou písemnou smlouvu o účasti na řešení projektu se všemi jejími povinnými náležitostmi podle čl. 6, a to se všemi dalšími účastníky uvedenými ve Smlouvě,

l) do 6 měsíců od zahájení řešení projektu předložit poskytovateli plán správy dat, obsahující popis, jaká data budou vytvářena, zpracovávána a/nebo sbírána; jaké metody a zásady jejich správy budou použity; jakým způsobem budou data sdílena a publikována; a jakým způsobem budou data uložena během řešení projektu a uchovány po skončení projektu.

3. Hlavní příjemce je zároveň povinen zajistit, aby další účastník rovněž dodržoval výše uvedené povinnosti, popř. aby poskytl veškerou potřebnou součinnost za účelem dodržení těchto povinností hlavním příjemcem.

4. Příjemce je povinen zajistit archivaci originálů veškerých dokladů týkajících se výdajů a auditů vztahujících se k projektu minimálně po dobu 10 let od 1. ledna následujícího po roce, kdy byla schválena závěrečná zpráva projektu ze strany poskytovatele, minimálně však do 31.12.2030.

5. Hlavní příjemce je povinen zveřejňovat dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví účetní závěrku v příslušném rejstříku ve smyslu zákona č. 304/2013 o veřejných rejstřících, a to po celou dobu řešení projektu, pokud má tuto povinnost uvedenými zákony stanovenou. Plnění této povinnosti je povinen zajistit i u dalšího účastníka řešení projektu.

6. Pokud je hlavnímu příjemci stanovena povinnost písemného doručování poskytovateli v dané lhůtě, a v případě, že nevyužije elektronické podání (informační systém datových schránek nebo e-mailová zpráva se zaručeným elektronickým podpisem na adresu xxxxx@xxxx.xx), je povinen doručit příslušný dokument nejpozději do konce úředních hodin podatelny TA ČR v poslední den lhůty. Úřední hodiny podatelny TA ČR jsou uvedeny na webových stránkách poskytovatele.

7. Příjemce je povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrolních procesech bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem, a o příjemcem přijatých opatřeních informovat poskytovatele, přičemž si poskytovatel vyhrazuje právo prověřit u příjemce plnění uložených opatření k nápravě.

8. Příjemce je povinen provádět projekt v souladu s etickými zásadami, a dále respektovat základní zásadu integrity výzkumu, stanovenou v Evropském kodexu chování pro výzkumnou integritu. Příjemce dále přijímá opatření k provádění zásad stanovených v Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a Kodexu pro přijímání výzkumných pracovníků, zejména pokud jde o pracovní podmínky, způsob přijímání výzkumných pracovníků a rovné příležitosti mužů a žen při provádění výzkumu, zejména pak k zajištění genderové rovnosti na všech profesních úrovních personálu podílejícího se na realizaci projektu.

Článek 5

Důsledky porušení podmínek poskytnutí podpory

1. V případě jakéhokoliv porušení povinností hlavním příjemcem je poskytovatel oprávněn pozastavit poskytování podpory a neposkytnout příslušnou část podpory ve stanovených lhůtách.

2. Porušení povinností hlavním příjemcem stanovených v čl. 4 odst. 1 se považuje za porušení rozpočtové kázně a má za následek podání podnětu k zahájení řízení o porušení rozpočtové kázně s tím, že

a) podle písm. a) se odvádí 100 % takto neoprávněně použité podpory,

b) podle písm. b) se odvádí 100 % takto nevrácené podpory,

c) podle písm. c) pokud mělo vliv na nedosažení cíle projektu se odvádí 100 % poskytnuté podpory určené k dosažení toho výsledku, kterého nebylo dosaženo,

d) podle písm. d) se odvádí 5 % příslušné části podpory nepřevedené dalšímu účastníku,

e) podle písm. e) se odvádí 100 % takto nevrácené příslušné části podpory a její části vrácené v dalším kalendářním roce po ukončení řešení projektu nad rámec povolených procentuálních limitů dle čl. 3 odst. 10,

f) podle písm. f) se odvádí 100 % veškeré dosud poskytnuté podpory,

g) podle písm. g) se odvádí 100 % částky odpovídající stanovené smluvní pokutě,

h) podle písm. h) se odvádí 5 % veškeré dosud poskytnuté podpory,

i) podle písm. i) se odvádí 100 % celkové podpory,

3. Porušení povinností hlavním příjemcem stanovených v čl. 4 odst. 2 má za následek

a) podle písm. a) smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každý, byť započatý měsíc prodlení,

maximálně však 50.000 Kč,

b) podle písm. b) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každé takové jednotlivé porušení

c) podle písm. c) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každé takové jednotlivé porušení,

d) podle písm. d) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 1.000,- Kč za každý, byť započatý den prodlení, maximálně však 50.000 Kč,

e) podle písm. e) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každé takové jednotlivé porušení,

f) podle písm. f) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč za každé takové jednotlivé porušení,

g) podle písm. g) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč za každé takové jednotlivé porušení,

h) podle písm. h) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč za každé takové jednotlivé porušení,

i) podle písm. i) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každé takové jednotlivé porušení.

j) podle písm. j) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každé takové jednotlivé porušení,

k) podle písm. k) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč za každý započatý měsíc, kdy není povinnost splněna,

l) podle písm. n) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 1.000,- Kč za každý, byť započatý den prodlení, maximálně však 50.000 Kč,

4. Porušení některé z povinností dalším účastníkem má za následek uplatnění příslušných ustanovení podle tohoto článku vůči hlavnímu příjemci, včetně ustanovení o porušení rozpočtové kázně.

5. Porušení naplňující definici nesrovnalosti bude v projektech programu KAPPA řešeno dále postupem pro řešení nesrovnalostí dle kapitoly 12 Nařízení o implementaci Finančního mechanismu EHP 2014-2021 a kapitoly 8 Metodiky finančních toků, kontroly a certifikace programů financovaných z Fondů EHP a Norska 2014-2021.

6. Odstoupení od Xxxxxxx nemá vliv na uplatnění ostatních příslušných ustanovení podle tohoto článku.

7. Hlavní příjemce bere na vědomí, že pokud soustavně porušuje své povinnosti, a to i povinnosti stanovené hlavnímu příjemci po ukončení řešení projektu, zejména podávání zpráv o implementaci, nebo porušení vyhodnotí poskytovatel jako závažné, je poskytovatel oprávněn vyloučit návrhy projektů podané hlavním příjemcem (ať již se bude hlásit do veřejné soutěže v roli uchazeče či dalšího účastníka) do veřejných soutěží po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo hlavnímu příjemci toto porušení prokázáno, nebo kdy ho písemně uznal. Pokud takto poruší povinnost další účastník, vyloučení projektů se bude uplatňovat v budoucnu vůči tomuto subjektu a odst. 4 se nepoužije.

8. Tímto článkem není dotčen nárok poskytovatele na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku porušení některé z povinností. Stanovené smluvní pokuty nezahrnují náhradu škody a aplikují se nad rámec dalších sankcí vyplývajících z právních předpisů nebo z pravidel poskytnutí podpory.

9. Jednotlivé smluvní pokuty stanovené podle tohoto článku se sčítají, maximálně však do výše odpovídající maximální výši podpory pro projekt na celou dobu řešení stanoveného ve Smlouvě.

10. Pokud hlavní příjemce předpokládá, že nebude schopen splnit některou z výše uvedených povinností, je oprávněn nejpozději do lhůty jejího splnění podat žádost o změnu projektu v souladu s čl. 21, anebo doručit poskytovateli písemné vyjádření o nemožnosti jejího splnění v důsledku vyšší moci nebo domnělého porušení povinností poskytovatelem. Poskytovatel si vyhrazuje právo trvat na dodržení této povinnosti ve stanovené lhůtě anebo stanovit dodatečnou lhůtu pro její splnění na základě vyhodnocení žádosti nebo vyjádření podle předchozí věty. Poskytovatel je oprávněn v případě souhlasu se změnou stanovit hlavnímu příjemci povinnost vrátit příslušnou část podpory (např. na základě žádosti o redukci předpokládaných výsledků).

11. Žádost nebo vyjádření podle předchozího odstavce podané později staví lhůtu pro počítání smluvních pokut podle dnů, týdnů či měsíců, nebo stanovenou lhůtu k nápravě.

12. Smluvní strany si budou počínat tak, aby v zájmu zachování řešení projektu předešly předčasnému ukončení Smlouvy výpovědí nebo odstoupením, pokud tak bude možné a s ohledem na povahu projektu a jeho řešení účelné, zejména vyvinou snahu o ukončení účasti dalšího účastníka na řešení projektu, který porušuje své povinnosti, nebo je pravděpodobně poruší, nebo přestal splňovat podmínky způsobilosti podle § 18 odst. 2 ZPVV. Poskytovatel si zároveň vyhrazuje právo k jednání s dalšími účastníky o pokračování v řešení projektu, pokud své povinnosti porušuje nebo pravděpodobně poruší hlavní příjemce, nebo přestal splňovat podmínky způsobilosti podle § 18 odst. 2 ZPVV. Tímto odstavcem nejsou dotčeny povinnosti hlavního příjemce nést následky porušení povinností podle tohoto článku.

13. Pokud hlavní příjemce porušil některou z výše uvedených povinností, vyzve jej písemně poskytovatel k nápravě, pokud je tak s ohledem na pochybení možné, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Poskytovatel může rovněž písemně příjemci oznámit zahájení některého kontrolního procesu za účelem prokázání skutečného stavu věci, přičemž v případě domnělého porušení rozpočtové kázně zpravidla provede veřejnosprávní kontrolu. V případě zahájení veřejnosprávní kontroly výzvu k nápravě nahrazuje příslušné opatření k nápravě. Tímto odstavcem

nejsou dotčeny povinnosti na úhradu odvodů za porušení rozpočtové kázně, smluvních pokut

a náhrady škody.

Článek 6

Smlouva o účasti na řešení projektu

1. Smlouva o účasti na řešení projektu slouží jako nástroj vnitřního uspořádání vztahů mezi hlavním příjemcem a dalšími účastníky, k zajištění efektivní realizace projektu, jež je vykonávána společně konsorciem v souladu se Smlouvou a Podmínkami poskytnutí podpory v programu KAPPA, zejména pak k dodržování výše uvedených povinností i dalšími účastníky.

2. Smlouva o účasti na řešení projektu musí být uzavřena písemně, v anglickém jazyce, a jejím obsahem je zejména

a) návrh či způsob rozdělení práv k výsledkům, který respektuje zákaz nepřímé veřejné podpory dle Xxxxx, tj. při stanovení spoluvlastnického poměru se úměrně přihlíží k poměru nákladů jednotlivých příjemců tak, aby nedocházelo k zakázané nepřímé veřejné podpoře,

b) úprava, řízení a kontrola vnesených a během řešení projektu pořízených či vytvořených práv, která jsou nezbytná pro řešení projektu,

c) závazek k dodržování povinností podle článku 4 i dalšími účastníky, popř. k provádění veškeré potřebné součinnosti za účelem dodržení těchto povinností hlavním příjemcem, včetně odpovědnosti hlavního příjemce za porušení rozpočtové kázně dalším účastníkem,

d) závazek hlavního příjemce k převodu příslušné části podpory ze svého bankovního účtu na bankovní účty dalších účastníků včetně stanovení lhůty k tomuto převodu,

e) závazek smluvních stran k mlčenlivosti ohledně veškerých informací vztahujících se k řešení projektu včetně jeho návrhu tak, aby nebyly ohroženy výsledky a cíle jeho řešení,

f) závazek spolupráce na implementačním plánu k výsledkům řešení a předkládání zpráv

o implementaci,

g) prohlášení všech účastníků o tom, že jsou jim známy veškeré náležitosti Smlouvy, Podmínek poskytnutí podpory programu KAPPA a parametry projektu,

h) ustanovení o řešení sporů,

i) ustanovení o možnosti auditu projektu ze strany Hlavního příjemce u dalšího účastníka,

j) způsob proplácení výdajů všem dalším účastníkům v souladu s Pokynem pro výzkumné

programy.

3. Smlouva o účasti na řešení projektu může být předmětem hodnocení v rámci některého kontrolního procesu. Poskytovatel stanoví v příslušném opatření k nápravě, aby hlavní příjemce zajistil změnu Smlouvy o účasti na řešení projektu, pokud ta bude v rozporu s pravidly poskytnutí podpory anebo se schváleným návrhem projektu.

Článek 7 Výpověď

1. Poskytovatel je oprávněn vypovědět Xxxxxxx v případě, že

a) hlavní příjemce či další účastník přestal splňovat podmínky způsobilosti podle § 18 odst. 2 ZPVV, s výjimkou pravomocného odsouzení pro trestný čin dotýkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory,

b) pokud další pokračování na řešení projektu pozbyde účelnosti, zejména z důvodu paralelního řešení stejného nebo obdobného projektu jiným příjemcem s lepšími výsledky, a to i v jiném programu nebo u jiného poskytovatele, anebo z důvodu zastarání očekávaných výsledků projektů v důsledku existence jiných lépe využitelných metod a postupů, a pokud hlavní příjemce o těchto skutečnostech nevěděl a vědět nemohl,

c) je zřejmé, že postup při řešení projektu nevede k očekávaným výsledkům v důsledku skutečností hlavním příjemcem nezaviněných,

d) dojde v důsledku rozpočtového provizoria nebo krácení prostředků ze státního rozpočtu

k regulaci čerpání státního rozpočtu nebo

e) se plnění povinností hlavního příjemce vyplývajících ze Smlouvy stane jinak nemožným a povinnost plnit zanikne, a tato nemožnost nebyla způsobena porušením jeho povinností, přičemž toto plnění povinností není nemožným, lze-li je uskutečnit za ztížených podmínek nebo až po sjednaném termínu plnění,

f) hlavní příjemce či další účastník způsobil nesrovnalost, nebo není schopen odstranit její příčiny a důsledky ve lhůtě stanovené inspekčním orgánem,

g) projekt přestal splňovat podmínky pro složení konsorcia hlavního příjemce a dalších účastníků stanovené zadávací dokumentací.

2. Smluvní strany jsou si povinny vzájemně řádně vypořádat svá práva a povinnosti, zejména provést veškeré nezbytné činnosti spojené s předčasným ukončením řešení projektu (např., pokud je tak účelné, předložení závěrečné zprávy, provedení závěrečného hodnocení, předkládání zpráv o implementaci apod.).

3. Výpověď nabývá účinnosti dnem doručení písemné a odůvodněné výpovědi hlavnímu příjemci.

Článek 8

Odstoupení

1. Poskytovatel od Smlouvy odstoupí v případě, že

a) hlavní příjemce anebo další účastník se dopustil jednání (včetně nečinnosti v případech, kdy měl povinnost jednat), kterým sám porušil pravidla veřejné podpory, nebo v důsledku něhož dojde k porušení pravidel veřejné podpory na straně poskytovatele,

b) hlavní příjemce uvedl neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje nebo jiné skutečnosti ve veřejné soutěži, při uzavření smlouvy nebo na základě informačních povinností během řešení projektu a po jeho ukončení s úmyslem získat podporu nebo jinou výhodu,

c) hlavní příjemce porušil některou z povinností podle článku 4, přičemž pokud poskytovatel hlavního příjemce vyzval k nápravě, odstoupí od Xxxxxxx až po marném uplynutí stanovené lhůty k nápravě,

d) hlavní příjemce porušil opakovaně 3x některou z povinností, u kterých nejsou dány lhůty pro jejich plnění, ale jejich plnění je podmíněno jinými skutečnostmi,

e) hlavní příjemce anebo další účastník byl pravomocně odsouzen pro trestný čin týkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory,

f) další pokračování na řešení projektu pozbude účelnosti, zejména z důvodu paralelního řešení stejného nebo obdobného projektu jiným příjemcem s lepšími výsledky, a to i v jiném programu nebo u jiného poskytovatele, anebo z důvodu zastarání očekávaných výsledků projektů v důsledku existence jiných lépe využitelných metod a postupů, a pokud příjemce o těchto skutečnostech věděl nebo vědět měl (v pochybnostech se použije obdobné ustanovení o výpovědi),

g) je zřejmé, že postup při řešení projektu nevede k očekávaným výsledkům a naplnění cílů projektu v důsledku skutečností hlavním příjemcem zaviněných (zejména v případě, kdy průběh řešení projektu hrubě nekoresponduje s návrhem projektu, v pochybnostech se použije obdobné ustanovení o výpovědi) nebo

h) u příjemce byly na základě provedení některého z kontrolních procesů závažné finanční

nesrovnalosti nebo podvod.

2. Poskytovatel není oprávněn odstoupit od Smlouvy v případě, kdy porušení povinností hlavním příjemcem bylo způsobeno výlučně nedodržením povinností poskytovatele.

3. Odstoupení nabývá účinnosti dnem doručení písemného a odůvodněného oznámení o odstoupení hlavnímu příjemci.

4. Odstoupením od Xxxxxxx nastávají jeho účinky uvedené v § 2004 a 2005 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Článek 9 Příjmy z projektů

1. Příjmy z projektů jsou jakékoliv příjmy příjemce v souvislosti s řešením projektu, které by za jiných okolností neměl, a s kterými se v průběhu řešení projektu nebo po jeho ukončení primárně nepočítá. Mezi příjmy z projektů se tudíž nezahrnují příjmy z deklarovaných výsledků. Jedná se tak o výhodu, které by se měl příjemce zbavit tak, že příslušnou částku odpovídající takovému příjmu z projektu odvede poskytovateli.

2. Mezi příjmy z projektů lze zahrnout zejména:

a) úroky z příslušné části finančních prostředků z poskytnuté podpory po tu dobu, co je uložena na účtu příjemce,

b) jakékoliv komerční využití či jiné zpeněžení majetku pořízeného z podpory, který již nelze využít k samotnému řešení projektu a

c) sankce dodavatelům, včetně těch neuplatněných, při pořizování zboží či služeb za účelem řešení

projektu, popř. jiná náhradní plnění (např. slevy za pozdní dodání).

3. Příjemce je povinen si zároveň počínat jako řádný hospodář při generování příjmů, tj. nezamezovat jejich získávání, pokud by tak nečinil ani v případě, že by se jednalo o příjmy, které s projektem nesouvisí. Opačný postup bude posuzován jako porušení pravidel veřejné podpory. Pokud příslušná banka příjemce úroky neposkytuje, musí příjemce prokázat, že je tato skutečnost součásti běžně nabízeného produktu i ostatním klientům a nejedná se o ad hoc účelovou dohodu mezi příjemcem a bankou.

4. Přehled příjmů z projektů, popř. uvedení důvodů jejich neexistence za dobu řešení projektu uvede hlavní příjemce do závěrečné zprávy a odvede je poskytovateli nejpozději do 15. února roku následujícího po skončení projektu na příjmový účet 19-3125001/0710. Kalkulace nemusí přesně odpovídat realitě, pokud by příjemce musel vynaložit takové úsilí, které by bylo nepřiměřeně časově a administrativně nákladné v poměru ke zjištěnému výsledku. Příjemce nicméně v takových případech podle předchozí věty zvolí alespoň takovou jednoduchou metodu výpočtu, která se realitě blíží s tím, že hlavním smyslem takové úpravy je povinnost příjemce zbavit se této výhody, jak je uvedena v odst. 1.

5. Za období pro odvod těchto příjmů z projektů se považuje doba řešení projektu a doba 3 let po ukončení řešení.

6. Pokud dojde k příjmům, které byly generovány z majetku pořízeného z podpory v té části, ve které mají být využity k řešení projektu, považují se tyto příjmy za nepovolené s důsledkem porušení rozpočtové kázně příjemce.

7. Povinnost odvádět se nevztahuje na příjmy, které nedosáhnou za příslušný kalendářní rok 200,-Kč v jednom projektu u jednoho příjemce.

Část C – Poskytování informací, mlčenlivost a předkládání zpráv

Článek 10

Poskytování informací a mlčenlivost

1. Poskytovatel zajistí předávání relevantních informací do IS VaVaI v souladu s hlavou VII ZPVV a nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Za tímto účelem si od příjemce dle potřeby takové informace vyžádá, pokud je již neobdržel na základě jiných skutečností.

2. Všechny informace vztahující se k řešení projektu a k výsledkům projektu jsou považovány za důvěrné s výjimkou informací poskytovaných do IS VaVaI nebo informací, které je poskytovatel povinen poskytnout jiným orgánům státní správy, soudním orgánům nebo orgánům činným v trestním řízení. Poskytovatel si zároveň vyhrazuje právo poskytnout relevantní informace jiným poskytovatelům, jiným orgánům státní správy nebo orgánům Fondů EHP a Norska za účelem efektivního výkonu činností v souvislosti s poskytováním podpory ve výzkumu, vývoji a inovacích.

3. Smluvní strany zajistí mlčenlivost o všech důvěrných informacích, a pokud byly na základě Smlouvy postoupeny třetí straně, zajistí, aby tyto třetí strany zachovávaly mlčenlivost o těchto informacích, které jim byly poskytnuty jako důvěrné, a používaly je jen k účelům, k nimž jim byly předány.

4. Předchozí odstavec se nevztahuje na informování veřejnosti o tom, že projekt, resp. jeho výstupy a výsledky byl nebo je spolufinancován z prostředků Fondů EHP a Norska a za finanční spoluúčasti poskytovatele.

5. Poskytovatel má právo na bezplatné, nevýlučné a neodvolatelné právo předkládat, rozmnožovat a rozšiřovat vědecké, technické a jiné články z časopisů, konferencí a informace z ostatních dokumentů týkajících se projektu, uveřejněných příjemcem nebo s jeho souhlasem.

6. Pokud je předmět řešení projektu předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, smluvní strany poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o nichž to stanoví příslušný zákon.

7. Smluvní strany jsou povinnosti zachovávat mlčenlivost zproštěny,

a) pokud se obsah informací, které jim byly poskytnuty jako důvěrné, stane veřejně přístupným, a to na základě jiných činností prováděných mimo rámec Smlouvy nebo na základě opatření, která nesouvisí s řešením projektu, nebo

b) pokud byl požadavek zachovávat mlčenlivost odvolán těmi, v jejichž prospěch byla tato

povinnost stanovena.

Článek 11 Předkládání zpráv

1. Hlavní příjemce předkládá v průběhu řešení projektu a po jeho skončení v uvedených termínech tyto zprávy:

a) průběžnou zprávu o postupu řešení projektu za každý rok řešení, a to do 30. 1. následujícího

roku,

b) mimořádnou zprávu na základě písemné žádosti poskytovatele, zejména v případě jeho podezření porušování výše uvedených povinností příjemcem, a to do termínu stanoveného v požadavku poskytovatele na její podání,

c) závěrečnou zprávu o řešení projektu spolu s implementačním plánem, a to do 60 kalendářních dnů ode dne ukončení řešení projektu,

d) zprávu o implementaci výsledků, a to do 31. července následujícího roku po ukončení sledovaného tříletého období implementace.

2. Závěrečná zpráva nahrazuje průběžnou zprávu za poslední rok či poslední etapu řešení projektu.

3. Zpráva se považuje za předloženou, pokud byla řádně podána prostřednictvím Informačního systému poskytovatele a bylo doručeno potvrzení elektronického podání zprávy vygenerované z Informačního systému a obsahuje veškeré povinné náležitosti a jsou k ní přiloženy další nezbytné dokumenty, zejména je k průběžné (pokud býti má) nebo závěrečné zprávě přiložen implementační plán.

4. Metodický postup vypracování a předkládání zpráv a dalších podkladů hlavním příjemcem jsou stanoveny v Příručce pro příjemce.

Část D – Vlastnictví majetku, práva k výsledkům a využití výsledků

Článek 12 Vlastnictví majetku

1. Vlastníky majetku potřebného k řešení projektu jsou ve smyslu § 15 ZPVV hlavní příjemce a další účastníci, kteří si uvedený majetek pořídili nebo ho při řešení projektu vytvořili.

2. Je-li příjemcem organizační složka ČR nebo organizační jednotka ministerstva ČR, je vlastníkem takového majetku Česká republika.

3. Je-li příjemcem organizační složka územního samosprávného celku ČR, je vlastníkem takového majetku územní samosprávný celek ČR.

Článek 13

Implementační plán výsledků projektu a Smlouva o využití výsledků

1. Implementační plán výsledků projektu předkládá hlavní příjemce společně se závěrečnou zprávou jako její přílohu, popř. i společně s průběžnou zprávou jako její přílohu, pokud bylo výsledku dosaženo během řešení projektu. Implementační plán výsledků projektu je podáván za jednotlivé výsledky nebo pro určité skupiny výsledků, které spolu logicky souvisí a jejichž implementace bude probíhat společně. Pokud tuto podmínku splňují všechny výsledky projektu, je možné podat jeden plán za všechny výsledky projektu. Do implementačního plánu musí být zahrnuty i ty výsledky, kterými se příjemce nehodlá dále komerčně ani výzkumně zabývat. Plán musí zahrnovat zejména všechny nároky na práva k výsledkům projektu a návrhy na využití výsledků projektu, a další povinné náležitosti uvedené v aplikaci Informačního systému poskytovatele pro předkládání zpráv.

2. Poskytovatel si vyhrazuje právo sledovat plnění implementačního plánu výsledků po celou dobu jeho platnosti, min. však po dobu 3 let od dosažení výsledku, bylo-li výsledku dosaženo v průběhu

řešení projektu, nejpozději však do 3 let po ukončení řešení projektu, a to zejména na základě příjemcem předkládaných zpráv o implementaci.

3. Zprávy o implementaci a Finální zprávu o implementaci hlavní příjemce předkládá k výsledkům zahrnutým do daného Implementačního plánu. Výsledky zahrnuté ve Zprávě o implementaci by měly navazovat na předcházející implementační plán. Před podáním Zprávy o implementaci však bude umožněno upravit skupiny vykazovaných výsledků (vždy však pouze v rámci implementačních plánů podaných ve stejném roce). Podobné nutné změny bude možné provést i před podáním Finální zprávy o implementaci.

4. Smlouva o využití výsledků může být uzavřena buď mezi účastníky, pokud není další uživatel, nebo, pokud existuje další uživatel, je součástí této smlouvy rovněž uživatel, případně pokud jsou již jiným způsobem vyřešena práva k výsledkům, je možné uzavřít smlouvu pouze mezi vlastníkem výsledku a jeho uživatelem. Pokud existuje jeden vlastník výsledku, který bude výsledek užívat sám, nahrazuje Smlouvu o využití výsledků čestným prohlášením o využití výsledků.

5. Smlouva o využití výsledků obsahuje zejména

a) název a identifikační údaje projektu,

b) vymezení výsledků a jejich srovnání s cíli projektu,

c) úprava vlastnických a užívacích práv k výsledkům podle § 16 ZPVV,

d) způsob využití výsledků a doba, ve které budou výsledky využity, nejdéle však do 5 let od

ukončení řešení projektu,

e) rozsah stupně důvěrnosti údajů a způsob nakládání s nimi podle zvláštních právních předpisů,

f) sankce za porušení smlouvy a

g) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.

6. Smlouva o využití výsledků musí být uzavřena v souladu s podmínkami Smlouvy a Podmínkami poskytnutí podpory v programu KAPPA.

7. Poskytovatel si vyhrazuje právo kontroly obsahu Smlouvy o využití výsledků a kontrolu její úplnosti.

Článek 14

Práva k výsledkům projektu a jejich ochrana

1. Všechna práva k výsledkům vzniklých činností vykonávanou během řešení projektů v rámci programu KAPPA náleží hlavnímu příjemci nebo dalšímu účastníkovi vykonávající tuto činnost. Pokud se na této činnosti společně podílí více účastníků a jejich podíl na činnosti nelze určit, vlastní tito účastníci práva k výsledkům ve stejném poměru. Práva k výsledkům všech účastníků jsou upravena ve Smlouvě o účasti na řešení projektu v souladu se Smlouvou a Podmínkami poskytnutí podpory v programu KAPPA.

2. Hlavní příjemce ručí za právní nezávadnost projektu, tj. ručí za to, že výsledky projektu nezasahují do práv k předmětům duševního vlastnictví nebo jiných práv třetích osob, a to pro jakékoliv využití výsledků projektu v České republice i v zahraničí. Záruky působí i ve vztahu k dalším účastníkům.

3. Hlavní příjemce může zveřejnit informace o výsledcích projektu, ke kterým má majetková práva, pokud jejich zveřejněním není dotčena jejich ochrana, pokud o svém záměru zveřejnění v dostatečném předstihu informoval další účastníky, a zároveň dodržel povinná pravidla publicity stanovená v čl. 4 odst. 2 písm. c).

4. Příjemce je povinen zajistit “open access” ke všem výsledkům projektu typu J - “recenzovaný článek”, tedy bezplatný online přístup pro jakéhokoliv uživatele ke všem recenzovaným vědeckým publikacím a ke všem výzkumným datům souvisejícím s takovými publikacemi. Výsledek se považuje za výsledek typu J pouze tehdy, jsou-li splněny požadavky “open access” uvedené v Příručce pro uchazeče.

Článek 15

Využití a poskytování výsledků

1. Podrobnosti využití výsledků projektu budou stanoveny v implementačním plánu výsledků projektu a ve smlouvě o využití výsledků.

2. Při poskytování výsledků projektu je hlavní příjemce povinen zajistit dodržování ustanovení § 16

ZPVV.

3. Příjemce je oprávněn poskytnout výsledky, třetím osobám tak, aby nedošlo k porušení pravidel veřejné podpory a k nepřímé podpoře.

Část E – Náklady, hodnocení a kontroly

Článek 16

Uznané náklady projektu

1. Všechny finanční prostředky poskytnuté poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter účelově určených finančních prostředků.

2. Uznané náklady jsou takové způsobilé náklady, které:

a) jsou vynaloženy v souladu s cíli programu a musí bezprostředně souviset s řešením projektu,

b) mají datum uskutečnění zdanitelného plnění nejdříve v den zahájení řešení projektu a nejpozději v den ukončení řešení projektu a jsou uhrazeny nejpozději do 30 dnů od konce řešení projektu,

c) jsou prokazatelně zaplaceny příjemcem (prosincové náklady musí být uhrazeny do dne podání průběžné zprávy, nejpozději však v lednu následujícího roku),

d) jsou doloženy průkaznými doklady (z dokladů musí být zřejmé, že byly splněny všechny podmínky uznatelnosti dle čl. 16 a 17),

e) jsou přiměřené (musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým) a

f) jsou vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti (minimalizace nákladů/výdajů při respektování cílů projektu), účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnost pro řešení projektu) a efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu),

přičemž splnění těchto podmínek se prokazuje v rámci hodnotících a kontrolních procesů, popř. na žádost poskytovatele.

3. Za uznaný náklad se nepovažuje poskytnuté plnění mezi hlavním příjemcem a dalšími účastníky či dalšími účastníky navzájem. Za uznaný náklad se nepovažují rovněž náklady se zdanitelným plněním mezi dnem, ve kterém nastanou účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, a mezi dnem, ve kterém dojde ke schválení takové změny, ledaže příjemce požádal včas o souhlas s přechodem práv a povinností při přeměně podle § 14a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) a pozdní schválení bylo zapříčiněno výhradně z důvodů na straně poskytovatele.

4. Pokud dojde k nabytí účinnosti Smlouvy ke dni pozdějšímu, než je den uvedený jako začátek řešení projektu v Závazných parametrech řešení projektu, bude na náklady na řešení projektu vzniklé mezi těmito dny pohlíženo, jako by se jednalo o náklady vzniklé po nabytí účinnosti Smlouvy.

5. Na každý náklad se pohlíží tak, jako by byl financován z poskytnuté podpory a neveřejného zdroje v poměru podle intenzity poskytnuté podpory daného účastníka na celou dobu řešení projektu.

6. O všech nákladech projektu je příjemce povinen vést oddělenou účetní evidenci v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, a v případě daňové evidence vede oddělenou evidenci příjmů a výdajů projektu.

7. V případě, že příjemce je plátcem daně z přidané hodnoty a má nárok na odpočet daně dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění, nelze tuto daň z přidané hodnoty považovat za uznaný náklad.

8. Veškeré náklady musí prokazatelně souviset s předmětem projektu, musí prokazatelně přispět k naplnění cíle projektu a jeho výsledků, dále musí být přiřazeny ke konkrétní činnosti v rámci projektu a také ke konkrétním kategoriím výzkumu a vývoje, tj. na aplikovaný výzkum nebo na experimentální vývoj, a na vyžádání poskytovatele doloženy.

9. Sníží-li se výše uznaných nákladů, sníží se úměrně i maximální výše podpory při zachování stanovené intenzity podpory.

10. V případě, že příjemce pořizuje pro účely řešení projektu hmotný či nehmotný majetek nebo služby a zároveň nelze aplikovat výjimku podle § 8 odst. 4 ZPVV (specifikace v návrhu projektu), je povinen postupovat podle příslušných ustanovení ZZVZ, vždy bez ohledu na intenzitu či výši poskytnuté podpory.

11. Příjemci, kteří obdrží podporu vyšší než 325 000 EUR, prokazují výdaje v rámci závěrečné zprávy

o projektu jednou z následujících dvou forem, které budou přijaty jako dostačující prokázání vzniklých výdajů:

a) Osvědčení od nezávislého auditora kvalifikovaného provádět povinné audity účetních dokumentů prokazující, že vykázané náklady vznikly v souladu s Pokynem pro výzkumné programy, Nařízením o implementaci Finančního mechanismu EHP / Norska 2014-2021, národní legislativou a relevantními národními účetními postupy.

b) Osvědčení vydané úředníkem veřejné správy příslušným k provádění finančních kontrol, který se nepodílel na přípravě finančních výkazů. Toto osvědčení prokazuje, že vykázané náklady vznikly v souladu s Pokynem pro výzkumné programy, Nařízením o implementaci Finančního mechanismu EHP / Norska 2014-2021, vnitrostátním právem a relevantními národními účetními postupy.

Článek 17

Jednotlivé kategorie způsobilých nákladů a podmínky jejich uznatelnosti

1. Veškeré jednotlivé typové náklady neuvedené v tomto článku se považují za nezpůsobilé

a nemohou být tudíž ani uznané.

Níže uvedené náklady jsou rovněž považovány za nezpůsobilé:

a) poplatky za finanční transakce a jiné čistě finanční výdaje;

b) kurzové ztráty;

c) pokuty, sankce a výdaje na právní spory.

2. Způsobilé náklady se vykazují v těchto položkách:

d) osobní náklady,

e) náklady na subdodávky,

f) ostatní přímé náklady a

g) nepřímé náklady.

3. Osobní náklady představují náklady na zaměstnance přidělené na projekt, zahrnující skutečné mzdy a zákonné odvody, za předpokladu, že to odpovídá obvyklé politice odměňování konečného příjemce a partnera projektu. Příslušné osobní náklady na zaměstnance jsou způsobilé, jestliže souvisejí s výdaji na činnosti, které by příslušný subjekt nemusel vykonat, pokud by dotyčný projekt nebyl realizován.

Pokud se zaměstnanec podílí na řešení projektu pouze částí svého pracovního úvazku, platí pro příjemce povinnost vést výkazy práce daného zaměstnance (tzv. timesheets), případně tuto část pracovního úvazku vykázat pevným podílem uvedeným ve smlouvě nebo v charakteristice funkčního místa.

Je-li příjemcem výzkumný institut se sídlem v Norsku využívající metodu standardní stupnice jednotkových nákladů (“unit costs”), nemusí vykazovat skutečné osobní náklady a v kategorii nákladů “Osobní” vykazuje jednotkové náklady. Součástí těchto jednotkových nákladů jsou osobní a nepřímé (režijní) náklady rozpočtu, příjemce tedy nemůže zároveň uplatňovat žádné náklady v kategorii nákladů “Nepřímé”.

Pro příjemce z Česka platí, že osobní náklady zahrnují mzdové náklady, zvýšené o další náklady, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel, tj. povinné pojištění, část nákladů na sociální pojištění a část nákladů na všeobecné zdravotní pojištění. Dále sem patří náklady na povinnosti zaměstnavatele vyplývající z platných vnitřních předpisů (FKSP, příspěvek na penzijní, životní pojištění, sociální fond apod.). Odměny dle § 134 a 134a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce nebo obdobných předpisů2 mohou být vypláceny jen pracovníkům, kteří jsou zaměstnanci podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a podílí se na řešení předmětného projektu (tj. prokazatelně pracují na projektu částí svého úvazku). Náklady na tyto odměny jsou uznatelné jen pokud jsou řádně zdůvodněné, a to do výše maximálně dvou měsíčních platů za práci na projektu dle platného mzdového/platového výměru nebo smlouvy o mzdě při zohlednění výše úvazku na projektu a počtu měsíců odpracovaných na projektu v daném kalendářním roce.

Mzdy nebo platy, odměny z dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce musí odpovídat schválenému mzdovému, platovému výměru, dohodě o pracovní činnosti/provedení práce a případně internímu předpisu příjemce.

V případě náhrad jsou způsobilými náklady veškeré náhrady dle zákoníku práce (a to

u pracovníka s pevně stanoveným pracovním úvazkem v projektu).

Mezi osobní náklady dále spadají stipendia uvedená v § 91 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), resp. jeho poměrnou část, pokud je z rozhodnutí o udělení stipendia zřejmé, že je uděleno na výzkumnou činnost v rámci projektu.

4. Náklady na subdodávky představují náklady na služby výzkumné povahy. Dodavatelem subdodávek nesmí být člen řešitelského týmu nebo osoba spojená (ve smyslu § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s příjemcem. Náklady na subdodávky jsou omezeny 20 % z celkových uznaných nákladů všech účastníků projektu za celou dobu řešení.

5. Ostatní přímé náklady zahrnují

a) náklady na ochranu práv duševního vlastnictví, která jsou deklarovaným výsledkem projektu (zejména související poplatky, rešerše, náklady na patentového zástupce) a náklady na ochranu již vznesených práv k duševnímu vlastnictví potřebného k řešení projektu,

b) další provozní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, kterými jsou materiál, služby a drobný hmotný a nehmotný majetek,

2 zejména zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě

c) náklady na opravy a údržbu hmotného a nehmotného majetku využívaného při řešení projektu, a to ve výši odpovídající délce období a podílu užití majetku pro projekt,

d) část ročních odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve výši odpovídající délce období a podílu skutečného užití tohoto majetku pro řešení projektu, který nebyl pořízen z veřejných prostředků. Způsobilými náklady mohou být pouze daňové odpisy. Vstupní cena, která je základem pro výpočet daňových odpisů, musí být pro účely způsobilosti upravena tak, aby obsahovala pouze položky způsobilých nákladů.

e) cestovní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, pokud se služební cesty účastní zaměstnanec s úvazkem na projektu vzniklé v souladu s platnou legislativou země účastníka cesty (českého i zahraničního), přičemž musí být prokazatelný přínos cesty pro řešení projektu nebo pracovní cesta je již deklarována ve schváleném návrhu projektu.

6. Náklady doložené pouze interními účetními doklady (vnitrofakturami) nejsou uznanými náklady projektu. Náklady na materiál účtované na základě interního dokladu (výdejky ze skladu) lze považovat za uznané náklady pouze při doložení interní směrnice na oceňování zásob a faktur za nákup daného materiálu z předchozího období.

7. Nepřímé náklady jsou náklady vzniklé v souvislosti s řešením projektu, resp. pouze jejich část určená podle některé z následujících metod, např. administrativní náklady, nájemné, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby, pokud již nejsou uvedené v jiných kategoriích.

Nepřímé náklady lze vykazovat metodou vykazování nepřímých nákladů na základě pevné sazby, tzv. metodou „flat rate“, do výše 25 % ze součtu skutečně vykázaných osobních nákladů a ostatních přímých nákladů příjemce v příslušném roce, kdy takto vykázané nepřímé náklady se nemusí dokládat patřičnými účetními doklady, dokládá se však celková výše nepřímých nákladů organizace a jejich rozdělení na střediska/projekty/úseky apod.

Je-li příjemcem výzkumný institut se sídlem v Norsku využívající metodu jednotkových nákladů, tzv. metodou “unit costs”, nepřímé náklady jsou již zahrnuty a vykázány v rámci jednotkových nákladů v kategorii nákladů "Osobní" a nejsou tudíž vykazovány v kategorii nepřímých nákladů.

Článek 18

Přesun a změna uznaných nákladů projektu a podpory

1. Uznané náklady a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu na celou dobu řešení projektu mohou být změněny (zvýšeny/sníženy) v průběhu řešení maximálně o 50 % výše celkových uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředků uvedených ve Smlouvě, jak

o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

2. Proces změnového řízení projektů je stanoven v Příručce pro příjemce.

Článek 19

Kontroly

1. Poskytovatel v rámci kontroly řešení projektu ve smyslu § 13 ZPVV provádí tyto druhy kontrol:

a) veřejnosprávní kontrolu na místě,

b) kontrolu plnění cílů projektu,

c) průběžnou kontrolu řešení projektu formou předkládání zpráv,

d) závěrečnou kontrolu formou závěrečného oponentního řízení.

2. Poskytovatel je oprávněn provádět kdykoliv veřejnosprávní kontrolu v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, postupem podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), a v minimálním rozsahu stanoveném § 13 ZPVV.

3. Poskytovatel provádí kontrolu plnění cílů projektu pravidelně formou kontroly průběžné a závěrečné zprávy a formou monitorovací kontroly nejméně jednou během řešení projektu. Monitorovací kontrola je zahájena Oznámením o konání monitorovací kontroly, ve kterém je stanovena i forma jeho provedení. Monitorovací kontrola může být provedena na místě (tedy v prostorách příjemce, ve kterých jsou prováděny výzkumné a vývojové činnosti), nebo v sídle poskytovatele.

4. Průběžnou kontrolu řešení projektu formou předkládání zpráv upravuje čl. 11.

5. Poskytovatel provádí závěrečnou kontrolu projektu za účelem zhodnocení dosažení cílů projektu, dosažených výsledků, a jejich vztahu k cílům projektu, formou závěrečného oponentního řízení po ukončení řešení projektu. Závěrečné oponentní řízení je zahájeno Oznámením o konání závěrečného oponentního řízení, ve kterém je stanovena i forma jeho provedení. Závěrečné oponentní řízení může být provedeno na místě (tedy v prostorách příjemce, ve kterých jsou prováděny výzkumné a vývojové činnosti), nebo v sídle poskytovatele za účasti zástupců příjemce nebo hromadně pro více projektů.

6. Podrobnosti o průběhu kontrolních procesů jsou upraveny v Příručce pro příjemce.

7. Hlavní příjemce je povinen umožnit poskytovateli či jím pověřeným osobám provádět komplexní kontrolu podle tohoto článku a zpřístupnit svou účetní evidenci související přímo či nepřímo s projektem podle ustanovení § 8 odst. 1 ZPVV, a to kdykoli v průběhu řešení projektu nebo do deseti let od ukončení účinnosti této Smlouvy, a poskytnout mu při ní potřebnou součinnost. Tímto ujednáním nejsou dotčena ani omezena práva kontrolních a finančních orgánů státní správy České republiky.

8. Pokud si tak poskytovatel vyžádá, předloží hlavní příjemce při kontrole výše uvedené doklady i za dalšího účastníka, které si od něj v dostatečném předstihu obstará.

9. Orgány veřejné správy, které se podílejí ve Finančních Mechanismech EHP / Norska, například Certifikační orgán, Auditní orgán, Národní Kontaktní Místo, Kancelář Finančních Mechanismů, stejně jako autorizované národní finanční instituce, jsou oprávněny provést kontroly u hlavního příjemce nebo dalšího účastníka.

ČÁST F – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Spory smluvních stran

1. Spory smluvních stran, vznikající z této Smlouvy a v souvislosti s ní, budou rozhodovány příslušným orgánem, resp. soudem.

Článek 21

Změny smlouvy

1. Xxxxxxx, včetně jejích příloh, může být na základě žádosti hlavního příjemce doplňována, upravována a měněna pouze písemnými, po sobě číslovanými dodatky ke Smlouvě, podepsanými smluvními stranami, jedná-li se o skutečnosti, které jsou uvedeny přímo ve Smlouvě.

2. Závazné parametry mohou být měněny na základě žádosti hlavního příjemce a oznámení

o souhlasu poskytovatele. Oznámení o souhlasu poskytovatele má za následek vygenerování nové

verze závazných parametrů v informačním systému.

3. Žádost o změnu se podává prostřednictvím změnového formuláře v Informačním systému poskytovatele a zasláním potvrzení podání prostřednictvím datové schránky. Pokud dochází k jakýmkoliv změnám v návrhu projektu, které nejsou zároveň Závaznými parametry řešení projektu, příjemce o nich informuje poskytovatele až v následující průběžné či závěrečné zprávě a nepodává o nich oznámení či žádost o změnu. Součástí informace o takové změně je i doba, kdy nastala, a odůvodnění.

4. Předchozí odstavec dopadá i na případy, kdy dojde ke vzniku výsledků, které nejsou uvedeny jako deklarované v Závazných parametrech řešení projektu, nicméně vznikají během řešení projektu za účelem dosažení těchto deklarovaných výsledků.

5. Povinnou součástí žádosti o změnu je souhlas všech dalších účastníků projektu. Splnění této povinnosti je podmínkou udělení souhlasu se změnou ze strany poskytovatele.

6. Podrobný proces podání a schvalování žádosti upravuje Příručka pro příjemce.

Článek 22

Ukončení platnosti Xxxxxxx

1. Platnost Smlouvy je ukončena po 3 letech ode dne ukončení řešení projektu, pokud se smluvní strany nedohodnou na jejím prodloužení.

2. Platnost Smlouvy je ukončena rovněž výpovědí nebo odstoupením.

3. Doba platnosti Smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových

pravidel, které není delší než 180 kalendářních dnů ode dne ukončení řešení projektu. Doba platnosti Xxxxxxx však nezahrnuje dobu řešení projektu, která předchází podpisu obou smluvních stran. Článek 16 odst. 4 není zněním tohoto odstavce dotčen.

4. Povinnost dle čl. 4 odst. 2 písm. e) platí po dobu 3 let od dosažení výsledků i po ukončení trvání

smlouvy.

5. Povinnost dle čl. 4 odst. 2 písm. g) platí po dobu 10 let od dosažení výsledků i po ukončení trvání

smlouvy.