PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU, Euratom) 2022/2545
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU, Euratom) 2022/2545
ze dne 19. prosince 2022
o stanovení rámce pro přiřazování nákladů souvisejících s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1), a zejména na článek 220a uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 (2) zavádí do nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) diverzifikovanou strategii financování jako jedinou metodu financování pro provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu realizovaných Komisí. Po vstupu nařízení (EU, Euratom) 2022/2434 v platnost se má diverzifikovaná strategie financování vztahovat na programy finanční pomoci, jejichž základní právní akty vstoupí v platnost dne 9. listopadu 2022 nebo později.
(2) Komise by měla zavést nezbytná opatření pro provádění diverzifikované strategie financování. Uplatňování diverzifikované strategie financování vyžaduje přijetí souboru pravidel, která stanoví, jak přiřadit příslušné náklady k příslušným programům finanční pomoci, přičemž by tato pravidla měla zajistit, aby všechny náklady vzniklé Unii, jež se týkají finanční pomoci, byly účtovány příjemci.
(3) Metodika pro přiřazování nákladů souvisejících s prováděním diverzifikované strategie financování v rámci nástroje NextGenerationEU (NGEU) byla stanovena prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2021/1095 (3). Je vhodné rozšířit tento režim na výpůjční operace a operace řízení dluhu prováděné v rámci diverzifikované strategie financování podle článku 220a finančního nařízení.
(4) V souladu s čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení a s rozpočtovými zásadami řádného finančního řízení a vyrovnanosti by povinnost splácet měli mít příjemci finanční pomoci. Všechny náklady by měly být účtovány příjemcům na základě jednotné metodiky přiřazování nákladů zajišťující jejich transparentní a proporcionální rozdělení.
(5) Metodika přiřazování nákladů by měla zajistit, aby nedocházelo ke křížovému subvencování nákladů jedné kategorie příjemců jinou kategorií. Náklady na půjčky by měly být plně připsány příjemcům těchto půjček, zatímco náklady na nevratné prostředky rozpočtu EU na základě skutečných nákladů vzniklých v důsledku shromáždění a vyplacení příslušného podílu výnosů různým příjemcům. Metodika by měla zahrnovat veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu, včetně všech administrativních nákladů, a měla by zajistit, aby pro každou výplatu byly vypočteny různé kategorie nákladů.
(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 ze dne 6. prosince 2022, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud jde o zavedení diverzifikované strategie financování jako obecné výpůjční metody (Úř. věst. L 319, 13.12.2022, s. 1).
(3) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1095 ze dne 2. července 2021, kterým se stanoví metodika pro přiřazování nákladů souvisejících s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu v rámci nástroje NextGenerationEU (Úř. věst. L 236, 5.7.2021, s. 75).
(6) Aby bylo možné zajistit spravedlivé a rovné zacházení s příjemci, měla by Komise zavést společnou a jednotnou metodiku pro náklady, která se bude vztahovat na všechny typy výplat (výplaty hrazené z rozpočtu Unie a výplaty hrazené příjemci) a která bude příjemcům připisovat náklady na základě podílu obdržených výnosů.
(7) Tato metodika výpočtu a přiřazování nákladů by měla rozlišovat mezi třemi kategoriemi nákladů: náklady na financování, náklady na řízení likvidity a administrativní náklady. Náklady na financování vycházejí z úrokové sazby a dalších poplatků, které musí Komise zaplatit za různé nástroje vydané k financování příslušných výplat. Náklady na řízení likvidity jsou náklady vzniklé v důsledku vydaných částek, které jsou dočasně drženy na účtech likvidity jako rezervy na pokrytí nadcházejících plateb. Tyto stálé provozní náklady jsou nedílnou součástí diverzifikované strategie financování a měly by být spravedlivě rozděleny mezi všechny příjemce. Třetí kategorií nákladů jsou administrativní náklady na budování technické a provozní kapacity s cílem zavést diverzifikovanou strategii financování, které jednoznačně vznikají v důsledku provádění diverzifikované strategie financování.
(8) Spravedlivé a proporcionální přiřazování nákladů se provádí prostřednictvím rozdělení výplat a souvisejících nástrojů financování do různých období (dále „časové úseky“). Již uskutečněné výplaty a související výpůjční transakce provedené v rámci diverzifikované strategie financování, které jsou již přiřazeny k časovým úsekům, zůstávají nedotčeny přidáním výplat v rámci programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení. Od počátku vyplácení těchto půjček se náklady na každou výplatu financovanou prostřednictvím diverzifikované strategie financování vypočtou a přiřadí stejným způsobem. Rozhodující výhodou tohoto přístupu je, že náklady na financování jsou stejné pro všechny výplaty přiřazené ke stejnému časovému úseku, což zajišťuje, že výpůjčky jsou přizpůsobeny potřebám výplat.
(9) Je nutné zajistit, aby nebylo nijak ovlivněno rozdělení nákladů u jakéhokoli programu, na který by se metodika přiřazování nákladů vztahovala. Metodika přiřazování nákladů by se od svého přijetí vztahovala na výpůjčky v rámci NGEU a úvěry podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 (4), které mají podobnou dobu trvání a podobnou strukturu. Proto je možné je zařadit do stejných časových úseků. Pokud bude zřízen nový program finanční pomoci s jinou dobou trvání a strukturou, u kterého je pravděpodobné, že bude mít dopad na náklady, je třeba tuto metodiku náležitě přezkoumat.
(10) Výpočet nákladů na financování, které vyplývají z výpůjčních transakcí, by měl vycházet z nákladů vzniklých ze všech výpůjčních operací během šestiměsíčního období, kam spadá datum vyplacení prostředků. Toto rozdělení nákladů na financování je nutné k zajištění toho, aby náklady na financování účtované v souvislosti s výplatou odpovídaly tržním sazbám platným v době, kdy k výplatě dojde. Tento přístup znamená, že přesné náklady na financování jsou stanoveny až po ukončení souhrnného financování na konci šestiměsíčního časového úseku, ale orientační ceny budou příjemcům půjček známy před konečným vyčíslením nákladů. Příjemcům půjček nebo, v případě vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 3 odst. 1 nařízení Rady 2020/2094 (5), na vrub rozpočtu EU by měl být účtován stejný poplatek. Tím se zabrání svévoli nebo náhodě, které charakterizují tradiční metodu back- to-back, kdy náklady pro konkrétního příjemce vyplývají z podmínek, které mohly být získány v den, kdy došlo k výpůjčce.
(11) Každý časový úsek by měl být aktivní po dobu šesti měsíců počínaje dnem 1. ledna nebo 1. července. První časový úsek by však měl zahrnovat období od 1. června 2021 do 31. prosince 2021, jak je uvedeno v článku 4 tohoto rozhodnutí.
(12) Zatímco náklady na financování se mohou mezi šestiměsíčními časovými úseky lišit v důsledku rozdílů v podmínkách financování, které Komise nemůže ovlivnit, bude Komise řídit výpůjční operace a operace řízení dluhu tak, aby zajistila, že každý časový úsek bude mít v co největší možné míře podobné profily splatnosti.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +) (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 1).
(5) Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23).
(13) Strategie financování Komise umožňuje lépe řídit úrokové riziko a další finanční rizika. Úrokové sazby účtované příjemcům půjček budou sice stabilní, ale v případě, že bude třeba nahradit splatné nástroje v rámci souboru finančních prostředků, bude nutný pravidelný a mezní přepočet sazeb. V odůvodněných případech bude Komise rozvíjet své možnosti využívat deriváty, například swapy, k řízení jakéhokoli zbývajícího úrokového rizika a nabídne příjemci možnost půjček s pevnou úrokovou sazbou. Náklady na tento nástroj s pevnou úrokovou sazbou by měl nést v plném rozsahu a výhradně příjemce, který tuto možnost využívá.
(14) Výše výplat v určitém časovém úseku by se měly rovnat výši dlouhodobých nástrojů financování přiřazených danému časovému úseku. Ve většině případů se výplata výnosů uskuteční a bude přiřazena stejnému časovému úseku jako vydání dlouhodobých nástrojů financování, které se používají k získání výnosů. Nepředvídatelná zpoždění při provádění výplaty však mohou vést k situacím, kdy výnosy z dlouhodobého financování byly získány, ale nemohou být vyplaceny dle původního plánu. Podle tohoto scénáře může být výplata odložena z jednoho časového úseku do následujícího. Pokud však již byly finanční prostředky na tyto konkrétní potřeby financování získány a přiřazeny k předchozímu časovému úseku, nemohou být v tomto časovém úseku použity pro jiné potřeby. Za těchto okolností by mělo být možné přiřadit výplaty časovému úseku, v rámci kterého byly nástroje financování vydány. Stejně tak by mělo být možné přiřadit nástroje dlouhodobého financování následujícího časového úseku předchozímu časovému úseku v případě, že výše dlouhodobých nástrojů financování daného časového úseku nestačí k pokrytí výše výplat.
(15) Komise bude rovněž potřebovat určité prostředky k tomu, aby v předchozím časovém úseku předjímala potřeby týkající se výplat, které vzniknou v rané fázi příštího časového úseku. S cílem reagovat na tyto situace a zajistit, aby Komise měla k dispozici zdroje za výhodných podmínek, a mohla tak provádět výplaty v blízkosti přechodu mezi časovými úseky, by Komise měla mít možnost přiřadit dlouhodobé finanční nástroje do následujícího časového úseku.
(16) Schopnost řídit likviditu finančních operací přístupem ke krátkodobým výpůjčkám a držením hotovosti pro účely obezřetnosti je ústředním a určujícím rysem diverzifikované strategie financování. Toto řízení likvidity umožní Komisi uspokojit veškeré platební potřeby a přizpůsobit emise tržním podmínkám. Tato možnost vede k výnosům zvyšujícím náklady prostřednictvím vydávání krátkodobých cenných papírů a k dočasnému držení některých výnosů na účtu likvidity, aby byla zaručena možnost provádět všechny platby na požádání. Operace řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování umožňují lépe řídit úroková a jiná finanční rizika. Mohou zahrnovat použití derivátů, například swapů, k řízení úrokových nebo jiných finančních rizik v souvislosti s půjčkami pro příjemce nebo uzavírání zajištěných či nezajištěných transakcí na peněžním trhu. Náklady vzniklé v souvislosti se zpětnými odkupy a/nebo držbou vlastních dluhopisů pro účely řízení likvidity je třeba považovat za náklady na řízení likvidity. Toto rozhodnutí by mělo stanovit základ pro výpočet těchto nákladů na likviditu a účtovat je spravedlivě a nestranně všem příslušným příjemcům výnosů v průběhu daného roku.
(17) Potřeby výplat převyšující částku dlouhodobých finančních nástrojů přiřazených příslušnému časovému úseku nebo platbám úroku mohou vést k deficitu likvidity určitého časového úseku. Potřeby výplat, které jsou nižší než částka dlouhodobých nástrojů financování přiřazených příslušnému časovému úseku nebo umořovací platby přijaté v souvislosti s neuhrazenými výplatami přiřazenými tomuto úseku, mohou vést k přebytku likvidity. Kompenzace těchto přebytků nebo schodků likvidity je nevyhnutelným požadavkem na provádění diverzifikované strategie financování. Tyto náklady by neměly nést příslušné časové úseky, ale měly by být izolovány a řízeny jako součást samostatných režijních nákladů na řízení likvidity. Toto rozhodnutí by mělo zavést mechanismus pro rozložení nákladů vyplývajících ze schodků nebo přebytků likvidity tak, aby mohly být absorbovány širším programem financování ve formě nákladů na řízení likvidity. Komise by měla využít úsek řízení likvidity k vyrovnání případných kladných nebo záporných peněžních zůstatků v časových úsecích vůči celkové částce výplat.
(18) Provádění diverzifikované strategie financování vyžaduje nabytí nových kapacit potřebných k získání nejvýhodnějšího přístupu na kapitálové trhy a k zajištění trvalého a účinného udržení této infrastruktury. Patří sem náklady potřebné k vedení účtů likvidity, k získání možnosti pořádat aukce pokladničních poukázek a dluhopisů EU a k zavedení nových interních kapacit pro zpracování dat. Tyto náklady, které přímo vyplývají z provádění výpůjčních a výplatních operací, by měly být považovány za režijní náklady, které rozlišují mezi náklady souvisejícími se zřízením a s údržbou výpůjční a platební infrastruktury. Tyto náklady by měly být zachyceny v nákladech na službu souvisejících s administrativní režií.
(19) Náklady na službu související s administrativní režií spojují veškeré administrativní náklady vzniklé přímo při provádění diverzifikované strategie financování. Tyto náklady vznikají buď jako zřizovací náklady, které souvisejí s jednorázovými náklady na vybudování provozních kapacit, nebo jako opakované náklady, jež jsou nevyhnutelnými náklady, které lze přímo přiřadit výpůjčním operacím a operacím řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování a které vznikají v průběhu času. Zatímco opakované náklady jsou pravidelné roční náklady účtované k výplatám, které se uskuteční v daném roce, náklady na zřízení by se měly přiřadit k jednorázovým poplatkům.
(20) Zřizovací náklady a náklady spojené s budováním kapacit těchto operací vznikají od roku 2021 a byly již připsány příjemcům programů finanční podpory z nástroje NGEU prostřednictvím specifických režijních zřizovacích nákladů. Proto by příjemci jiných programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení neměli nést náklady spojené s tímto předchozím budováním kapacit, ale pouze budoucí výdaje spojené s údržbou této infrastruktury. Podíl na administrativních nákladech jiných programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení, než jsou programy nástroje NGEU, by proto měl být omezen na opakované náklady a mělo by se s ním zacházet jako s jakýmkoli příjemcem diverzifikované strategie financování.
(21) Administrativní náklady zahrnuté do nákladů na službu souvisejících s administrativní režií by se měly omezit na uzavřený seznam způsobilých nákladů, které přímo souvisejí s diverzifikovanou strategií financování. Smluvní poplatky za nábor externích poradců se přidávají na seznam způsobilých správních výdajů na základě dohod přijatých v rámci ročního rozpočtu na rok 2023. Rozšíření seznamu způsobilých správních výdajů bylo oznámeno orgánům členských států před přijetím tohoto rozhodnutí. Souhrnné náklady na službu související s administrativní režií představují velmi omezený podíl celkových nákladů na operace diverzifikované strategie financování.
(22) Proces fakturace ex post je navržen tak, aby se zajistilo, že náklady budou hrazeny v následujícím roce a až do okamžiku, kdy již nebudou vznikat náklady v souvislosti s výpůjčními operacemi, operacemi řízení dluhu a operacemi řízení plateb v rámci diverzifikované strategie financování.
(23) Výjimečně v případě úvěrů v rámci finanční pomoci Ukrajině poskytnutých podle nařízení (EU) 2022/2463 by Unie mohla nést náklady na úroky a správní náklady související s výpůjčkami a úvěry v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2022/2463. Nezbytné zdroje by byly poskytnuty z příspěvků členských států v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2463. Fakturace těchto nákladů by proto měla být sladěna s fakturací nákladů v souvislosti s výplatami v podobě vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 3 odst. 1 nařízení 2020/2094 a měla by být rozdělena do skupin podle čtvrtletí.
(24) Komise by měla vydat oznámení o potvrzení pro každou výplatu, včetně nevratné podpory ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) a c) nařízení 2020/2094, vratné podpory členským státům ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. b) nařízení 2020/2094 a půjček členskému státu nebo třetí zemi v rámci programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení.
(25) Půjčky v rámci diverzifikované strategie financování mají být realizovány za standardních finančních podmínek (splatnost a profil splácení) v případě každé výplaty. Pokud jde o nevratnou podporu, mělo by být oznámení o potvrzení hlavním podpůrným prvkem určujícím tyto finanční podmínky pro rozpočet EU. Oznámení
o potvrzení má určit nárok na úhradu nákladů na základě jeho finančních podmínek. Tyto podmínky by měly zahrnovat datum výplaty, výši finanční podpory, datum úhrady nákladů na financování a datum splatnosti. Oznámení o potvrzení představuje nezbytný základ pro rozpočtové plánování EU, postupy schvalování finančních transakcí a účetnictví pro nevratnou podporu.
(26) Příslušné odkazy v dohodách o půjčce vysvětlí, že náklady na výplaty jsou určeny použitím metodiky stanovené tímto rozhodnutím.
(27) Toto rozhodnutí by se mělo vztahovat na všechny výpůjční transakce a výplaty v programu v rámci nástroje NGEU, včetně těch, k nimž došlo před jeho vstupem v platnost,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
KAPITOLA 1
PŘEDMĚT, DEFINICE A OBECNÁ PRAVIDLA
Článek 1
Předmět, oblast působnosti a hlavní zásada
1. Toto rozhodnutí stanoví jedinou a jednotnou metodiku pro přiřazování nákladů vzniklých v důsledku výpůjčních operací a operací řízení dluhu prováděných v rámci programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení a nevratné podpory podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (6) („programy CAM“).
2. Provádění metodiky přiřazování nákladů se řídí zásadami spravedlnosti a rovného zacházení, přičemž zajišťuje, aby náklady byly rozloženy na základě relativního podílu obdržené podpory.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
1) „příjemcem“ členský stát nebo třetí země, který/která je stranou dohody o půjčce v rámci programu CAM, nebo rozpočet Unie v případě nevratné podpory podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053;
2) „výplatou“ převod výnosů získaných prostřednictvím výpůjčních operací a operací řízení dluhu na financování vratné nebo nevratné podpory určené příjemci;
3) „nástroji financování“ dluhopisy, směnky, komerční papíry, pokladniční poukázky EU nebo jakékoli jiné příslušné krátkodobé a/nebo dlouhodobé finanční transakce v rámci diverzifikované strategie financování;
4) „úrokovým obdobím“ období dvanácti (12) měsíců nebo jiné období, které může být uvedeno v oznámení o potvrzení, počínaje dnem výplaty nebo dřívějším dnem úhrady úroků;
5) „řízením likvidity“ řízení peněžních toků souvisejících s nástroji financování a výplatami;
6) „dohodou o půjčce“ dohoda mezi Komisí a příjemcem v rámci programu CAM;
7) „výpůjčními operacemi“ operace uvedené v čl. 2 odst. 1 prováděcího rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2022/2544 (7);
8) „operacemi řízení dluhu“ operace uvedené v čl. 2 odst. 2 prováděcího rozhodnutí (EU, Euratom) 2022/2544;
9) „krátkodobým financováním“ financování uvedené v čl. 2 odst. 11 prováděcího rozhodnutí (EU, Euratom) 2022/ 2544;
10) „dlouhodobým financováním“ financování uvedené v čl. 2 odst. 10 prováděcího rozhodnutí (EU, Euratom) 2022/ 2544.
(6) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).
(7) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2544 ze dne 19. prosince 2022, kterým se stanoví opatření pro správu a provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu EU v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací (viz strana 109 v tomto čísle Úředního věstníku).
Článek 3
Druhy nákladů
Stanoví se tyto kategorie nákladů:
a) náklady na financování;
b) náklady na řízení likvidity;
c) náklady na službu související s administrativní režií.
KAPITOLA 2
NÁKLADY NA FINANCOVÁNÍ A NÁKLADY NA ŘÍZENÍ LIKVIDITY
ODDÍL 1
Úseky
Článek 4
Časové úseky
1. Časový úsek je aktivní po dobu šesti měsíců počínaje dnem 1. ledna nebo 1. července. První časový úsek však představuje období od 1. června 2021 do 31. prosince 2021.
2. Časový úsek je tvořen výplatami uskutečněnými během jeho aktivního období a souvisejícími finančními nástroji, které mu byly přiřazeny. Veškeré výplaty se přiřazují časovému úseku, který je aktivní v den výplaty.
Odchylně od prvního pododstavce se v případě, že výše výnosů z dlouhodobých nástrojů financování přiřazených předchozímu časovému úseku přesáhne částku výplat přiřazených tomuto úseku v souladu s prvním pododstavcem, výplaty nadále přiřadí tomuto časovému úseku, dokud výše výplat nedosáhne výše výnosů z těchto dlouhodobých nástrojů financování.
Výplata zůstává přiřazena k časovému úseku, pokud jde o jakoukoli nesplacenou částku, která má být teprve splacena.
3. Aniž je dotčen čl. 6 odst. 2, výnosy z dlouhodobých nástrojů financování se přiřazují k určitému časovému úseku.
4. Jiné nástroje dlouhodobého financování než nástroje uvedené v odstavci 5 se přiřadí k časovému úseku, který je aktivní v okamžiku uzavření výpůjční operace, která je vytváří.
Odchylně od prvního pododstavce:
a) nástroje financování získané za účelem financování výplaty v následujícím časovém úseku mohou být přiřazeny k tomuto časovému úseku;
b) v případě, že částka výplat na konci aktivního časového úseku přesáhne výši výnosů z nástrojů dlouhodobého financování, přiřadí se nástroje dlouhodobého financování vytvořené z výpůjčních operací po skončení aktivního období časového úseku k tomuto časovému úseku, dokud výše výnosů z nástrojů dlouhodobého financování nedosáhne výše výplat daného časového úseku.
5. Nástroje dlouhodobého financování, které nahrazují splatné nástroje dlouhodobého financování, se přiřadí ke stejnému časovému úseku. Článek 6 se použije v případě nesouladu mezi datem splatnosti splatného dlouhodobého nástroje a datem výpůjčky z dlouhodobého nástroje, který jej nahrazuje.
Článek 5
Úsek řízení likvidity
1. Úsek řízení likvidity funguje až do úplného splacení výpůjčních operací schválených v programech CAM.
2. Nástroje krátkodobého financování, operace řízení dluhu a náklady z nich vyplývající se přiřazují k úseku řízení likvidity.
Článek 6
Vyrovnání zůstatků likvidity
1. Úroveň držení likvidity v časovém úseku se vypočte pro každý den jako rozdíl mezi příchozími a odchozími prostředky, jak je uvedeno v kroku 3 v bodě 1 přílohy.
2. Jakákoli kladná částka uvedená v odstavci 1 („přebytek likvidity“) se denně přiřazuje z časového úseku k úseku řízení likvidity, jak je stanoveno v kroku 4 v bodě 1 přílohy, a to za cenu financování příslušného časového úseku v daný den.
3. Jakákoli částka odpovídající záporné částce uvedená v odstavci 1 („deficit likvidity“) se denně přiřazuje z úseku řízení likvidity k časovému úseku, jak je stanoveno v kroku 6 v bodě 1 přílohy, a to za cenu financování úseku řízení likvidity v daný den.
ODDÍL 2
Výpočet nákladů na financování a nákladů na řízení likvidity
Článek 7
Výpočet nákladů na financování časového úseku
1. Náklady na financování se vypočítávají denně.
2. Náklady na financování nástroje financování zahrnují denní úrok v souvislosti s každým nástrojem financování a případné ážio/disážio na základě celkové ceny emise.
3. Denní náklady na financování časového úseku zahrnují denní náklady na financování nástrojů financování přiřazených časovému úseku v návaznosti na výsledky použití čl. 6 odst. 2 a 3.
Článek 8
Výpočet nákladů na řízení likvidity
1. Náklady na řízení likvidity se rovnají součtu nákladů na provoz v úseku řízení likvidity, jak je uvedeno v bodě 2 přílohy.
2. Náklady na provoz se rovnají rozdílu mezi úroky vzniklými v rámci příslušných nástrojů financování úseku řízení likvidity, náklady a výnosy vyplývajícími z vyrovnání případných přebytků nebo deficitů likvidity uvedených v čl. 6 odst. 2 a 3 a výnosy z investic vytvořenými drženými prostředky.
3. Náklady na řízení likvidity se vypočítávají denně.
Článek 9
Přiřazování nákladů na řízení likvidity
1. Náklady na řízení likvidity se vypočtou jako součet denních nákladů na řízení likvidity za čtvrtletí. Tyto náklady se přiřadí ke každé výplatě na základě poměrného podílu výplaty k celkovým nesplaceným částkám výplat na konci čtvrtletí.
2. Náklady na řízení likvidity se vypočtou na základě metodiky a kroků uvedených v bodě 2 přílohy.
Článek 10
Přiřazování nákladů na financování k výplatě
1. Výplaty ze stejného časového úseku nesou až do svého splacení stejné průměrné denní náklady na financování.
2. V případě každé neuhrazené výplaty se denní náklady na financování vypočtou vynásobením celkových nákladů na financování daného úseku po uplatnění čl. 6 odst. 2 a 3 částkou výplaty vydělenou celkovými nesplacenými částkami výplat časového úseku, ke kterému je výplata přiřazena.
KAPITOLA 3
NÁKLADY NA SLUŽBU SOUVISEJÍCÍ S ADMINISTRATIVNÍ REŽIÍ
Článek 11
Náklady na službu související s administrativní režií
Náklady na službu související s administrativní režií zahrnují opakované administrativní náklady pro příjemce a náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost. Vypočtou se podle bodu 3 přílohy.
Článek 12
Opakované administrativní náklady
1. Opakované administrativní náklady zahrnují jakékoli náklady vzniklé Komisi při provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu a tvoří je: právní poplatky (například za právní stanoviska), opakované náklady na správu účtů, náklady na externí audit, poplatky za údržbu aukční platformy, poplatky ratingových agentur, poplatky za kótování, daně, registraci, zveřejnění a vypořádání, poplatky za informační technologie, výdaje související s průzkumem trhu a poplatky smluvních zaměstnanců související s prováděním diverzifikované strategie financování.
2. Pokud jsou tyto náklady společné pro výpůjční operace prováděné v rámci jiných programů finanční pomoci, vypočtou se náklady zahrnuté do výpočtu na základě poměrného podílu přiděleného výpůjčním operacím a operacím řízení dluhu v příslušném kalendářním roce.
3. Opakované administrativní náklady se vypočtou pro každou výplatu obdrženou v rámci každé dohody o půjčce na základě poměrného podílu výplaty k celkovým částkám výplat na konci kalendářního roku.
Článek 13
Náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost
1. Náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost zahrnují veškeré náklady, které Komisi vzniknou při budování kapacit pro provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu a operací řízení plateb nástroje NGEU. Zahrnují náklady spojené se zřízením účtů nástroje NGEU, zřízením aukční platformy, zavedením nástroje pro správu investorů, jiné náklady na informační technologie a výdaje spojené s průzkumem trhu a poplatky za poradenství.
2. Členské státy, které podepíší dohody o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost, ponesou 48 % celkových nákladů na zřízení.
3. V letech 2021, 2022 a 2023 uhradí členské státy zřizovací náklady uvedené v odstavci 1 na základě poměrné výše úvěru podle podepsané smlouvy o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost k celkové výši úvěrů v rámci všech podepsaných dohod o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost, jak je stanoveno v bodě 3 odst. 2 písm. a) a b) přílohy.
4. Do 30. června 2024 se veškeré zřizovací náklady nepřiřazené členským státům, které podepsaly dohody o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost, přiřadí na poměrném základě k objemu úvěrů podepsaných v rámci každé dohody o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost k celkovým částkám úvěrů v rámci všech podepsaných dohod o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost do 31. prosince 2023, jak je stanoveno v bodě 3 odst. 2 písm. c) přílohy.
5. Žádné další zřizovací náklady na výpůjční operace nejsou splatné po uplynutí roku 2023 ani nejsou přiřazeny na programy CAM, pokud nespadají do působnosti čl. 5 odst. 1 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053.
KAPITOLA 4
FAKTURACE
Článek 14
Oznámení o potvrzení
1. V souvislosti s každou výplatou se vyhotoví oznámení o potvrzení, které obsahuje podmínky, na jejichž základě Komise požaduje úhradu nákladů.
2. V oznámení o potvrzení se stanoví podmínky pro úhradu nákladů na financování a splacení jistiny, které mají být uhrazeny z rozpočtu Unie podle čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce rozhodnutí 2020/2053, pokud jde o nevratnou podporu, a ze strany příjemců dohod o půjčce.
3. Oznámení o potvrzení obsahuje tyto prvky:
a) výši výplaty;
b) splatnost;
c) splátkový kalendář;
d) přiřazení výplaty k časovému úseku;
e) úrokové období s uvedením data úhrady.
4. Oznámení o potvrzení musí v případě půjček obsahovat rovněž další prvky uvedené v dohodách o půjčce.
Článek 15
Fakturace nákladů na financování
1. Náklady na financování se vypočtou ve vztahu ke každé výplatě na konci úrokového období stanoveného v oznámení o potvrzení.
2. Fakturace proběhne na konci úrokového období stanoveného v oznámení o potvrzení. Pokud jde o výplaty v podobě vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094 a o výplaty v rámci nástroje MFA+ v případě, že Ukrajina požádá o subvencování souvisejících nákladů, mohou být faktury rozděleny do skupin podle čtvrtletí.
Článek 16
Fakturace nákladů na řízení likvidity
Náklady na řízení likvidity se fakturují na začátku každého kalendářního roku jako náklady vzniklé během předchozího kalendářního roku.
Článek 17
Fakturace nákladů na službu souvisejících s administrativní režií
Příjemcům půjček se na začátku každého kalendářního roku fakturují náklady na službu související s administrativní režií, které vznikly v předchozím kalendářním roce, a to s ohledem na celkové náklady přiřazené podle článku 11.
Platby příjemců za náklady na služby představují vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 3 písm. a) finančního nařízení.
Článek 18
Zrušení
Prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/1095 se zrušuje.
Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí.
Článek 19
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 19. prosince 2022.
Za Komisi předsedkyně
Xxxxxx XXX XXX XXXXX
1. Výpočet nákladů na financování
Náklady na financování se vypočtou v těchto krocích:
Krok 1: Výpočet denních celkových nákladů jednotlivého nástroje financování v určitém časovém úseku nebo v úseku řízení likvidity
Denní výdaje příštích období se vypočtou takto:
ACCdenní = (pomyslná hodnota : 100) x kupón x (1 : dní p.a.�
Pro každý nástroj financování se ážio/disážio rozdělí lineárně po dobu trvání nástroje:
ážio/disážiodenní = (100 – emisní cena): (datum splatnosti – datum emise) kde emisní cena = celková cena (včetně bankovních poplatků)
Pro každý nástroj financování se denní celkové náklady vypočtou takto:
CoFdenní na nástroj = ACCdenní + ážio/disážiodenní Krok 2: Výpočet souhrnných denních celkových nákladů na financování
Pro každý časový úsek (časový úsek 1 až časový úsek 11) jsou denní celkové náklady pro úsek před vyrovnáním podle článku 5 součtem všech celkových denních nákladů každého nástroje financování přiřazených časovému úseku:
CoFdenní TC(x) před vyrovnáním = ∑ CoFdenní na nástroj přiřazené TC(x)
V případě složky řízení likvidity jsou náklady na financování:
CoFdenní LMC před vyrovnáním =∑ CoFdenní na nástroj přiřazené LMC
Krok 3: Výpočet zůstatků likvidity v časových úsecích Úroveň držení likvidity se vypočte pro každý den takto:
LikviditaTC(x) = příchozí prostředky [výnosy z cenných papírů + úrokúvěry/granty + splátkyúvěry/granty] – odchozí prostředky [výplaty + kupónynesplacený dluh + umoření dluhu]
Krok 4: Výpočet nákladů na financování nástrojů financování s vlivem přebytku likvidity
Tento krok určuje část nákladů na financování časového úseku s přebytkem likvidity, jež lze přiřadit likviditě držené v tomto úseku.
Náklady na financování související s nástroji financování se vypočtou takto:
CoFpřebytek likvidity TC (přebytek) =
CoFdenní TC (přebytek) před vyrovnáním x likviditaTC (přebytek): TC (přebytek)
CoFdenní TC (přebytek) po vyrovnání = CoFdenní TC (přebytek) před vyrovnáním – CoFpřebytek likvidity TC (přebytek)
Krok 5: Výpočet nákladů na úsek řízení likvidity v případě, že mu jsou náklady na financování přiřazeny z časového úseku s přebytkem likvidity
V případě, že úsek řízení likvidity obdrží přebytek z časového úseku, se náklady na úsek řízení likvidity vypočítají takto:
CoFdenní LMC po vyrovnání = CoFdenní LMC před vyrovnáním + ∑ CoFpřebytek likvidity TC (přebytek)
Krok 6: Výpočet nákladů na financování časového úseku s deficitem likvidity
Jakýkoli deficit likvidity v časovém úseku se vyrovná převodem likvidity z úseku řízení likvidity ve výši denních nákladů jejího financování (krok 5).
U časových úseků s kladným zůstatkem likvidity vyplývají náklady na financování po vyrovnání již z kroku 4 výše.
CoFpřevod likvidity z LMC = CoFdenní LMC po vyrovnání x částka převodu: LMC CoFdenní TC (deficit) po vyrovnání = CoFdenní TC (deficit) před vyrovnáním + CoFpřevod likvidity z LMC
Zatímco náklady na financování se mohou mezi šestiměsíčními časovými úseky lišit v důsledku rozdílů v podmínkách financování, které Komise nemůže ovlivnit, řídí Komise výpůjční operace a operace řízení dluhu tak, aby zajistila, že každý časový úsek bude mít v co největší možné míře podobné profily splatnosti.
Krok 7: Výpočet denních nákladů na financování výplaty
Denními náklady na financování výplaty se rozumí částka výplaty vynásobená relativním podílem výplaty v souvislosti s časovým úsekem, ke kterému je přiřazena.
CoF výplaty v TC(x) =
CoFdenní TC(x) po vyrovnání x neuhrazená částka výplaty: ∑ neuhrazených výplat v TC(x)
2. Výpočet nákladů na řízení likvidity
Náklady na řízení likvidity na jednu výplatu se vypočítají jako součet denních nákladů na držení likvidity úseku řízení po vyrovnání zůstatků likvidity časových úseků během období výpočtu. Veškeré výnosy (nebo náklady v případě záporných hodnot) se odečtou takto:
LIQMčtvrtletí= ∑ CoFdenní LMC po vyrovnání během čtvrtletí – RoI držení likvidityčtvrtletí Náklady na LIQM se přiřazují ke každé výplatě takto:
LIQM výplaty = LIQMčtvrtletí x
∑ neuhrazené výplatykonec čtvrtletí: ∑ neuhrazených výplatkonec čtvrtletí
3. Výpočet nákladů na službu souvisejících s administrativní režií
3.1. Výpočet opakovaných administrativních nákladů
Opakované administrativní náklady se vypočítají takto:
roční opakované administrativní náklady celkem = ∑ opakované položky administrativních nákladů za kalendářní rok Opakované administrativní náklady se přiřadí takto:
roční opakované administrativní náklady na příjemce = roční opakované administrativní náklady celkem x
∑ výplaty neuhrazené vůči příjemcikonec roku: ∑ neuhrazených výplatkonec roku
3.2. Výpočet a přiřazení nákladů na zřízení
Náklady na zřízení na jednoho příjemce úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost se vypočítají v těchto dvou krocích:
a) Náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost se vypočítají takto:
náklady na zřízení pro úvěry Nástroje pro oživení a odolnost = 48 % x ∑ položek nákladů na zřízení
b) Náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost se pro roky 2021, 2022 a 2023 přiřadí každému členskému státu, který podepsal úvěrovou smlouvu Nástroje pro oživení a odolnost, a to následovně:
náklady na zřízení na podepsaný úvěr Nástroje pro oživení a odolnost = náklady na zřízení pro úvěry Nástroje pro oživení a odolnost x výše půjčky podepsané na členský stát konec roku: celková maximální výše úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost
c) Od 1. ledna 2024 se nepřiřazené náklady na zřízení vypočítají takto:
nepřiřazené náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost = náklady na zřízení pro úvěry Nástroje pro oživení a odolnost – ∑ přiřazené položky nákladů na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost v letech 2021, 2022 a 2023
Přiřadí se jako dodatečné náklady na zřízení k výplatám členským státům podle smlouvy o úvěru Nástroje pro oživení a odolnost takto:
dodatečné náklady na zřízení na příjemce = nepřiřazené náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost konec roku 2023 x
∑ výše úvěru podepsaného na příjemce konec roku 2023: celková výše úvěrů podle podepsaných úvěrových smluv Nástroje pro oživení a odolnost konec roku 2023
3.3. Výpočet nákladů na službu na jednoho příjemce
Náklady na služburoční = ∑ opakované položky administrativních nákladů + ∑ položky administrativních nákladů na zřízení
4. Seznam zkratek
ACCdenně | Vzniklé úrokové náklady rozčleněné podle dnů |
(ACC) denně | Denní výdaje každého nástroje financování |
ážio/disážiodenní | Ážio/disážio rozčleněné podle dnů |
Příjemce | Členský stát nebo třetí země, který/která je stranou dohody o půjčce v rámci programu CAM, nebo rozpočet Unie v případě nevratné podpory podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 |
CoF individuální pohledávky v TC(x) | Náklady na financování pohledávky v časovém úseku X |
CoFdenní na nástroj | Náklady na financování na den a nástroj financování |
CoFdenní LMC po vyrovnání | Náklady na financování na den pro LMC po vyrovnání |
CoFdenní LMC před vyrovnáním | Náklady na financování LMC na den před vyrovnáním |
CoFdenní TC (deficit) po vyrovnání | Náklady na financování na den po vyrovnání u úseků s počátečním deficitem likvidity |
CoFdenní TC (přebytek) po vyrovnání | Náklady na financování na den před vyrovnáním u úseků s počátečním přebytkem likvidity |
CoFdenní TC(x) před vyrovnáním | Náklady na financování na den před vyrovnáním úseku X |
CoFpřebytek likvidity TC (přebytek) | Náklady na financování na den související s přebytkem likvidity v časovém úseku |
CoFpřevod likvidity z LMC | Náklady na financování na den související s likviditou, která je převedena na LMC |
CoSroční | Součet administrativních nákladů na službu v průběhu kalendářního roku |
Kupón | Úroky placené emitentem z dluhopisu |
LikviditaTC(x) | Výše likvidity v časovém úseku X. Přebytek nebo deficit je uveden podle kroku 3. |
LMCčtvrtletní | Náklady na řízení likvidity za čtvrtletí |
Pomyslná hodnota | Nominální výše |
RoI držení likvidityčtvrtletní | Návratnost investic při držení likvidity za čtvrtletí |
TC(x) | Celkový součet pohledávek a likvidity časového úseku X |