ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
ÚPLNÉ ZNĚNÍ
stanov společnosti Conseq Funds SICAV, a.s.
I.
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Článek 1
Obchodní firma a sídlo společnosti
1. Obchodní firma: Conseq Funds SICAV, a.s.
2. Obec, v níž je umístěno sídlo společnosti: Praha.
Článek 2
Internetová stránka
Na adrese xxx.xxxxxx.xx jsou umístěny internetové stránky společnosti, kde jsou uveřejňovány pozvánky na valnou hromadu a uváděny další údaje pro akcionáře.
Článek 3
Vznik a trvání společnosti
1. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán nejpozději do 18 měsíců ode dne jejího založení.
2. Společnost je založena na dobu neurčitou.
Článek 4
Předmět podnikání
Předmětem podnikání společnosti je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním akcií a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií, a dále spravování tohoto majetku.
Článek 5
Základní kapitál a zapisovaný základní kapitál
1. Základní kapitál společnosti se rovná jejímu fondovému kapitálu. Do obchodního rejstříku se jako základní kapitál společnosti zapisuje částka vložená úpisem zakladatelských akcií (zapisovaný základní kapitál); zapisovaný základní kapitál se uvádí ve stanovách na místo základního kapitálu.
2. Zapisovaný základní kapitál činí 100.000,- Kč (slovy: sto tisíc korun českých) a ke dni vzniku společnosti byl plně splacen.
3. O zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu rozhoduje valná hromada na základě obecně závazných právních předpisů a ustanovení těchto stanov.
Článek 6
Zakladatelské akcie
1. Zapisovaný základní kapitál ve výši 100.000,- Kč (slovy jedno sto tisíc korun českých) je tvořen deseti (10) kusy zakladatelských kusových, kmenových akcií na jméno, bez jmenovité hodnoty, ve formě cenného papíru (dále jen „zakladatelské akcie“). Zakladatelské akcie představují stejné podíly na zapisovaném základním kapitálu.
2. Se zakladatelskými akciemi není spojeno právo na jejich odkoupení na účet společnosti ani jiné zvláštní právo.
3. Zakladatelské akcie musí obsahovat náležitosti uvedené v ust. § 259 a ust. § 260 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) a ust. § 158 odst. 4 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZISIF“).
4. Zakladatelské akcie společnosti mohou být v souladu s právními předpisy emitovány jako hromadná listina. Hromadná listina nemůže znít na více akcionářů a práva spojená s akciemi nemohou být převodem dělena na podíly. Na žádost akcionáře společnosti, který vlastní hromadnou listinu nahrazující akcie společnosti, vydá společnost akcionáři jednotlivé akcie, případně jiné hromadné listiny. Statutární ředitel je povinen žádosti akcionáře o výměnu hromadné listiny za akcie vyhovět nejpozději do 30 (třiceti) dnů ode dne obdržení takové žádosti.
5. V případě převodu zakladatelských akcií na třetí osobu, mají ostatní vlastníci zakladatelských akcií předkupní právo k takovým zakladatelským akciím po dobu 6 měsíců ode dne, kdy jim tuto skutečnost vlastník převáděných zakladatelských akcií oznámil. Vlastníci zakladatelských akcií mají právo vykoupit převáděné zakladatelské akcie poměrně podle velikosti svých podílů na zapisovaném základním kapitálu. Předkupní právo se neuplatní v případě převodu zakladatelských akcií na jiného vlastníka zakladatelských akcií.
6. Předkupní právo dle předchozího bodu stanov mají vlastníci zakladatelských akcií také v případě bezúplatného převodu zakladatelských akcií; v takovém případě mají vlastníci zakladatelských akcií právo převáděné zakladatelské akcie vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.
7. Vlastník zakladatelských akcií, který hodlá převést své zakladatelské akcie, musí oznámit tento svůj záměr ostatním vlastníkům zakladatelských akcií (vlastník zakladatelských akcií dále jen „Akcionář“) písemně.
Článek 7
Investiční akcie
1. Společnost může nabízet k úpisu investiční akcie na základě veřejné výzvy k jejich úpisu. Společnost vydává investiční akcie pouze k jednotlivým podfondům.
2. Investiční akcie jsou kusové akcie na jméno, ve formě cenného papíru, bez jmenovité hodnoty, které představují stejné podíly na fondovém kapitálu podfondu.
3. S investiční akcií je spojeno právo na její odkoupení na žádost jejího vlastníka na účet podfondu. Investiční akcie odkoupením zanikají. S investiční akcií není spojeno hlasovací právo s výjimkou případů uvedených v § 162 odst. 2 ZISIF.
4. Aktuální hodnota investiční akcie se určuje jako podíl hodnoty fondového kapitálu podfondu a počtu vydaných investičních akcií se zaokrouhlením na čtyři desetinná místa.
5. Aktuální hodnota investiční akcie se stanovuje ke dnům ocenění, tj. ke každému pracovnímu dni (tedy s denní četností). Není-li den 30. 6., resp. 31. 12. pracovním dnem, stanoví se aktuální hodnota investiční akcie rovněž k tomuto dni.
6. Společnost vydává a odkupuje investiční akcii na účet příslušného podfondu za částku, která se rovná aktuální hodnotě investiční akcie vyhlášené k rozhodnému dni.
7. Rozhodným dnem při vydání a odkoupení investiční akcie je den ocenění, ke kterému společnost obdržela žádost o vydání nebo odkoupení investičních akcií. Další podmínky podání žádosti o vydání a odkoupení investičních akcií, úhrady ceny za investiční akcie a popis postupu pro vydávání a odkupování investičních akcií stanoví statut společnosti.
8. Společnost může pozastavit vydávání nebo odkupování investičních akcií společnosti až na dobu 3 měsíců, pokud je to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů akcionářů. Společnost může pozastavit vydávání nebo odkupování investičních akcií zejména na přelomu kalendářního roku, v případech živelních událostí, v odůvodněných případech při velmi silných turbulencích na kapitálových trzích, v případě problémů s likviditou majetku podfondu, pokud by vysoké nákupy nebo odkupování investičních akcií mohly způsobit ohrožení majetku podfondu nebo v jiných odůvodněných případech.
9. Společnost může rozhodnout o pozastavení odkupování investičních akcií, hrozí-li, že odkupem investičních akcií se sníží výše základního kapitálu společnosti, resp. fondového kapitálu podfondu pod 1,250,000,- EUR (slovy: jeden milion dvě stě padesát tisíc euro). Společnost může rozhodnout o pozastavení vydávání investičních akcií, hrozí-li, že vydáním investičních akcií se zvýší výše základního kapitálu společnosti, resp. fondového kapitálu podfondu nad 1,000,000,000,- EUR (slovy: jednu miliardu euro).
Článek 8
Podfondy
1. Společnost může vytvářet podfondy. Podfond je účetně a majetkově oddělená část jejího jmění. Společnost zahrnuje do podfondu (podfondů) majetek a dluhy ze své investiční činnosti. Majetek a dluhy, které nejsou součástí majetku a dluhů společnosti z investiční činnosti, netvoří podfond.
2. Každý podfond může mít vlastní investiční strategii.
3. Ke splnění či uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za společností, vzniklé v souvislosti s vytvořením podfondu, plněním jeho investiční strategie nebo jeho zrušením, lze použít pouze majetek v tomto podfondu.
4. Označení podfondu musí obsahovat příznačný prvek obchodní firmy společnosti a slovo
„podfond“, popřípadě jinak vyjádřit jeho vlastnost podfondu.
5. O vytvoření podfondu rozhodne statutární ředitel, který zároveň určí investiční strategii podfondu a další pravidla pro fungování podfondu ve statutu, zajistí změnu statutu společnosti a zápis podfondu do seznamu vedeného Českou národní bankou.
6. Společnost vydává ke každému podfondu investiční akcie na jméno. Tyto investiční akcie vydané k podfondu jsou kusovými akciemi a představují stejné podíly na fondovém kapitálu příslušného podfondu. S investičními akciemi vydanými k podfondu je spojeno právo podílu na zisku jen z hospodaření příslušného podfondu a na likvidačním zůstatku jen při zániku příslušného podfondu s likvidací. Vydat k příslušnému podfondu investiční akcie nelze, dokud nejsou údaje nutné k identifikaci příslušného podfondu zapsány v seznamu vedeném Českou národní bankou. V dalších ohledech se na investiční akcie podfondu použijí ustanovení čl. 7 stanov.
7. Investiční akcie vydané k podfondu musí obsahovat náležitosti uvedené v ust. § 167 odst. 3 ZISIF.
Článek 9
Práva a povinnosti Akcionářů
1. Každý Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti a na jejím likvidačním zůstatku při zániku společnosti, právo účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, které jsou předmětem jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy.
2. Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti (dividendu), který valná hromada podle výsledku hospodaření schválila k rozdělení. Tento podíl se určuje poměrem Xxxxxxxxxxx podílu k zapisovanému základnímu kapitálu.
3. Společnost je povinna vyplatit dividendu na své náklady a nebezpečí pouze bezhotovostním převodem na účet Akcionáře uvedený v seznamu akcionářů.
4. Po dobu trvání společnosti, ani po jejím zrušení nemá Akcionář právo na vrácení předmětu vkladu.
5. Nad rámec ustanovení této části stanov společnosti má Akcionář další práva a povinnosti stanovené zákonem o obchodních korporacích a těmito stanovami.
II. ORGÁNY SPOLEČNOSTI
Článek 10
Orgány společnosti
1. Společnost má monistický systém vnitřní struktury.
2. Společnost má tyto orgány:
A. valnou hromadu,
B. statutárního ředitele,
C. správní radu.
A. VALNÁ HROMADA
Článek 11
Postavení a působnost valné hromady
1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Valnou hromadu tvoří všichni Akcionáři. V případech, kdy je s investiční akcií spojeno hlasovací právo, tvoří valnou hromadu také vlastníci investičních akcií.
2. Do výlučné působnosti valné hromady náleží:
a) rozhodování o změně stanov, s výjimkou případů změn stanov uvedených v čl. 16.3 stanov nebo nejde-li o změnu v důsledku zvýšení zapisovaného základního kapitálu z pověření správní rady podle ust. § 511 zákona o obchodních korporacích nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,
b) rozhodování o změně výše zapisovaného základního kapitálu nebo o pověření správní rady podle ust. § 511 a násl. zákona o obchodních korporacích,
c) rozhodování o pachtu závodu společnosti nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku,
d) volba a odvolání členů správní rady a schvalování smlouvy o výkonu funkce s členy správní rady,
e) volba a odvolání statutárního ředitele a schvalování smlouvy o výkonu funkce se statutárním ředitelem,
f) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo o stanovení tantiém a rozhodnutí o úhradě ztráty,
g) schválení roční zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku,
h) rozhodování o změně druhu nebo formy akcií,
i) rozhodování o změně práv spojených s určitým druhem akcií,
j) rozhodování o způsobu krytí ztrát společnosti vzniklých v uplynulém obchodním roce, včetně případného mimořádného použití rezervního fondu,
k) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,
l) rozhodnutí o fúzi nebo rozdělení,
m) schvalování převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,
n) schválení smlouvy o tichém společenství, včetně jejích změn a jejího zrušení,
o) rozhodování o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy zahrnují do působnosti valné hromady.
Článek 12
Účast na valné hromadě
1. Každý Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, které jsou předmětem jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Tato práva může Akcionář vykonávat osobně nebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Tato plná moc musí být podepsána zastoupeným Akcionářem a musí z ní vyplývat rozsah zmocnění zástupce a dále to, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.
2. Stanovy společnosti připouští rozhodování Akcionářů per rollam. V případě rozhodování per rollam, zašle osoba oprávněná ke svolání valné hromady všem Akcionářům návrh rozhodnutí. Návrh rozhodnutí obsahuje:
a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění,
b) lhůtu pro doručení vyjádření Akcionáře určeného stanovami, která činí 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu Akcionáři,
c) podklady potřebné pro jeho přijetí.
Nedoručí-li Akcionář ve lhůtě uvedené v návrhu osobě oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, má rozhodnutí Akcionáře formu veřejné listiny, ve které se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, kterého se vyjádření týká. Rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů všech Akcionářů. Výsledek rozhodování včetně dne jeho přijetí oznámí osoba oprávněná jednání svolat
způsobem stanoveným zákonem o obchodních korporacích a stanovami pro svolání valné hromady všem Akcionářům bez zbytečného odkladu.
3. V případech uvedených v ust. § 162 odst. 2 ZISIF se přiměřeně aplikují jednotlivá ustanovení článku 12 také na vlastníky investičních akcií.
Článek 13
Svolání valné hromady a účast na valné hromadě
1. Řádná valná hromada se koná jednou ročně nejpozději do 30. června kalendářního roku. Valnou hromadu svolává statutární orgán uveřejněním pozvánky na internetových stránkách společnosti a současně zasláním pozvánky všem Akcionářům společnosti na emailovou adresu uvedenou v seznamu akcionářů (popř. také vlastníkům investičních akcií, jedná-li se o záležitosti uvedené v ust. § 162 odst. 2 ZISIF). Pozvánka musí být na internetových stránkách společnosti uveřejněna až do okamžiku konání valné hromady.
2. Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň:
a) obchodní firmu a sídlo společnosti,
b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,
c) označení, zda se svolává řádná valná hromada nebo náhradní valná hromada,
d) pořad jednání valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu společnosti,
e) návrhy usnesení valné hromady a jejich zdůvodnění, nebo vyjádření statutárního ředitele ke každé navrhované záležitosti, není-li předkládán návrh usnesení.
Návrhy Akcionářů (popř. také vlastníků investičních akcií společnosti, jedná-li se o záležitosti uvedené v ust. § 162 odst. 2 ZISIF) na usnesení valné hromady uveřejní společnost na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu po jejich obdržení.
Jestliže má být na pořadu jednání valné hromady změna stanov společnosti, umožní společnost každému Akcionáři ve svém sídle, aby ve lhůtě uvedené v pozvánce na valnou hromadu nahlédnul zdarma do návrhu změny stanov. Na toto právo společnost Akcionáře upozorní v pozvánce na valnou hromadu.
3. Valná hromada se koná v sídle společnosti nebo na jiném vhodném místě určeném v pozvánce.
4. Valná hromada se může konat, aniž by byly splněny zákonné požadavky na její svolání uvedené v čl. 13.1 a 13.2 stanov, souhlasí-li s tím všichni Akcionáři společnosti (popř. také vlastníci investičních akcií společnosti, jedná-li se o záležitosti uvedené v ust. § 162 odst. 2 ZISIF).
5. Akcionáři přítomní na valné hromadě se zapisují do listiny přítomných, která obsahuje obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popř. jejího zástupce, čísla listinných akcií, jež ji opravňují k hlasování. V případě odmítnutí zápisu určité osoby do listiny přítomných se skutečnost odmítnutí a jeho důvod uvede v listině přítomných. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel, tedy statutární ředitel, je-li statutární ředitel svolavatelem, nebo správní rada, je-li svolavatelem, nebo jí určená osoba.
6. Valné hromady se vždy účastní statutární ředitel.
Článek 14
Jednání valné hromady
1. Valná hromada volí svého předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu pověřenou sčítáním hlasů. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba. Valná hromada může dále rozhodnout, že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to řádný průběh valné hromady.
2. Jednání valné hromady zahájí a do doby zvolení předsedy řídí statutární ředitel nebo jiná osoba určená statutárním ředitelem, popřípadě, je-li svolavatelem správní rada, jí pověřený člen správní rady nebo jiná osoba určená správní radou. Zahajující valné hromady zajistí volbu předsedy valné hromady a dále řídí jednání valné hromady její předseda. Pokud nebyl zvolen předseda valné hromady, řídí ji osoby uvedené v první větě tohoto článku. Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí je statutární ředitel, popřípadě správní rada, je-li svolavatelem.
3. O průběhu valné hromady se vyhotovuje zápis. Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 (slovy: patnácti) dnů od jejího ukončení. Zápis podepisuje zapisovatel, předseda valné hromady nebo svolavatel a ověřovatel. Zápis o valné hromadě obsahuje:
a) obchodní firmu a sídlo společnosti,
b) místo a čas konání valné hromady,
c) jméno předsedajícího xxxxx xxxxxxx, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů,
d) popis projednávaných bodů programu,
e) rozhodnutí valné hromady a výsledek hlasování,
f) obsah protestu Akcionáře (popř. také vlastníků investičních akcií společnosti, jedná-li se o záležitosti uvedené v ust. § 162 odst. 2 ZISIF), statutárního ředitele, člena správní rady, jestliže o to protestující požádá.
K zápisu se přiloží návrh a prohlášení, předložená na valné hromadě k projednání, a listina přítomných.
4. Vydávání kopií zápisu a jeho archivace se řídí ustanovením § 425 zákona o obchodních korporacích.
Článek 15
Počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování
1. Valná hromada je způsobilá usnášení, jsou-li přítomni Akcionáři, kteří mají akcie, jejichž počet přesahuje 30 % (třicet procent) zapisovaného základního kapitálu společnosti.
2. Hlasovací právo náležející akcii se určí tak, že na jednu kusovou akcii připadá 1 hlas.
3. Valná hromada rozhoduje hlasováním na výzvu předsedajícího valné hromady. Pokud je podáno více návrhů, rozhoduje o pořadí, ve kterém se bude o nich hlasovat, předsedající valné hromady. Akcionáři hlasují na valné hromadě zvednutím ruky (aklamací).
4. Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nebo tyto stanovy nevyžadují většinu jinou.
5. O záležitostech uvedených v ust. § 421 odst. 2 písm. m) zákona o obchodních korporacích o změně stanov, k rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy, k rozhodnutí o pověření správní rady zvýšit zapisovaný základní kapitál, o zrušení společnosti s likvidací a k rozhodnutí o rozdělení likvidačního zůstatku rozhoduje valná hromada dvěma třetinami (2/3) hlasů přítomných akcionářů. Rozhoduje-li valná hromada podle ust. § 421 odst. 2 písm. m) zákona o obchodních korporacích o zvýšení nebo snížení zapisovaného
základního kapitálu, vyžaduje se i souhlas dvou třetin (2/3) hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena.
6. K rozhodnutí valné hromady o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno se vyžaduje i souhlas tří čtvrtin (3/4) hlasů přítomných akcionářů vlastnících tyto akcie.
B. STATUTÁRNÍ ŘEDITEL
Článek 16
Postavení a působnost statutárního ředitele
1. Statutární ředitel je statutární orgán, jenž zastupuje společnost a kterému přísluší obchodní vedení společnosti. Do působnosti statutárního ředitele dále patří rozhodování o změnách statutu, o vytváření podfondů, o úpisu investičních akcií a o dalších záležitostech uvedených ve stanovách.
2. Statutární ředitel se při své činnosti řídí právními předpisy a těmito stanovami. Nikdo není oprávněn udělovat statutárnímu řediteli pokyny týkající se obchodního vedení; statutární ředitel však může požádat valnou hromadu o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tímto není dotčena povinnost statutárního ředitele jednat s péčí řádného hospodáře.
3. Statutární ředitel je oprávněn jednostranně změnit stanovy, v případech, kdy tak stanoví XXXXX a jde-li o změnu stanov přímo vyvolanou změnou právní úpravy, opravu písemných nebo tiskových chyb nebo úpravu, která logicky vyplývá z obsahu stanov.
Článek 17
Ustanovení a funkční období statutárního ředitele
1. Statutárním ředitelem může být fyzická osoba, která musí splňovat zejména podmínky uvedené v ust. § 46 zákona o obchodních korporacích, § 152 odst. 2 a § 153 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.; dále jen „občanský zákoník“) nebo právnická osoba v souladu s § 9 ZISIF.
2. Funkční období statutárního ředitele je pětileté. Opětovná volba statutárního ředitele je možná.
C. SPRÁVNÍ RADA
Článek 18
Postavení a působnost správní rady
Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. Do působnosti správní rady nenáleží obchodní vedení.
Článek 19
Složení, ustanovení a funkční období správní rady
1. Správní rada má tři členy.
2. Členové správní rady jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou.
3. Členové správní rady volí ze svého středu předsedu.
4. Funkční období jednotlivých členů správní rady je pětileté. Opětovná volba členů správní rady je možná.
Článek 20
Svolání, usnášeníschopnost a rozhodování správní rady
1. Správní rada zasedá nejméně jednou za rok. Jednání správní rady svolává předseda správní rady.
2. Předseda svolá správní radu vždy, požádá-li o to statutární ředitel, a to s pořadem jednání, který statutární ředitel určil. Nesvolá-li předseda správní radu bez zbytečného odkladu od doručení žádosti, může ji svolat sám statutární ředitel; náklady s tím spojené nese společnost.
3. Předseda správní rady nesmí zúžit návrh pořadu jednání podle odstavce 2 tohoto článku stanov, ledaže s tím souhlasí ti, kdo svolání správní rady požadovali.
4. Předseda správní rady je povinen svolat jednání správní rady také vždy, požádá-li o to písemně kterýkoliv člen správní rady, a to nejpozději do 14 (slovy: čtrnácti) dnů od doručení takové žádosti. Žádost musí být odůvodněna a musí obsahovat návrh pořadu jednání.
5. Jednání správní rady se členové účastní osobně; to však nebrání tomu, aby člen správní rady zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena správní rady, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval. Jednání správní rady řídí předseda a v jeho nepřítomnosti jiný pověřený člen správní rady.
6. K účasti na jednání správní rady se vždy přizve statutární ředitel.
7. Správní rada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni všichni její členové. Správní rada rozhoduje usnesením. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných na jednání správní rady je zapotřebí, aby hlasovali všichni členové správní rady a pro přijetí rozhodnutí byla většina členů. V případě rovnosti hlasů nerozhoduje hlas předsedy. Každý člen správní rady má jeden hlas. Správní rada hlasuje aklamací.
8. O všech jednáních správní rady se sepíše zápis, který podepisuje zapisovatel určený správní radou a předseda správní rady nebo v jeho nepřítomnosti jiný pověřený člen správní rady. V zápise musí být jmenovitě uveden člen správní rady, který hlasoval proti přijetí usnesení nebo se hlasování zdržel.
9. Správní rada může na návrh předsedy správní rady a se souhlasem ostatních členů správní rady přijímat rozhodnutí i mimo zasedání (per rollam), a to písemným hlasováním anebo hlasováním pomocí prostředků sdělovací techniky (faxem, e-mailem nebo telefonicky). Hlasující se považují přítomné. O průběhu hlasování per rollam sepíše zapisovatel určený správní radou zápis, který podepíše předseda správní rady a zapisovatel.
Článek 21
Ustanovení a působnost předsedy správní rady
1. Předsedu správní rady volí a odvolává správní rada. Funkční období předsedy správní rady je pětileté. Předsedou správní rady může být jen fyzická osoba.
2. V případě dočasné nezpůsobilosti předsedy vykonávat tuto funkci může správní rada dočasně pověřit výkonem funkce předsedy správní rady jiného svého člena (fyzickou osobu).
3. Předseda správní rady organizuje a řídí činnost správní rady a dohlíží na řádný výkon funkce statutárního ředitele. O svých poznatcích a o činnosti správní rady informuje valnou hromadu.
4. Předseda správní rady dále zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti statutárnímu řediteli.
III. DALŠÍ USTANOVENÍ
Článek 22
Jednání za společnost
1. Společnost zastupuje statutární ředitel. Podepisování za společnost se děje tak, že k firmě společnosti připojí statutární ředitel svůj podpis.
2. Statutární ředitel může pověřit třetí osobu k zastupování společnosti.
Článek 23
Zásady hospodaření s majetkem společnosti
1. Účetním obdobím společnosti je kalendářní rok.
2. Majetek a dluhy z investiční činnosti se oceňují reálnou hodnotou v souladu s ust. § 196 ZISIF a dalšími právními předpisy, zejména vyhláškou č. 244/2013 Sb.
3. Valná hromada může rozhodnout, že společnost vyplatí podíly na zisku (dividendy) a na výnosech z hospodaření společnosti nebo, že budou tyto prostředky reinvestovány a odrazí se ve zvýšené hodnotě zakladatelské akcie. Pravidla pro výplatu podílu na zisku pro jednotlivé podfondy stanoví statut.
4. Oceňování majetku a dluhů společnosti je prováděno k poslednímu kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce.
5. Společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem společnosti odděleně od předmětu účetnictví jednotlivých podfondů. Společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro jednotlivé podfondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby mu to umožnilo sestavení účetní závěrky za každý podfond. Účetní závěrka společnosti i jednotlivých podfondů musí být ověřena auditorem.
Článek 24
Úplata za obhospodařování a administraci společnosti a náklady
1. Úplata za obhospodařování a administraci společnosti se určí jako kombinace pevné výše úplaty a částky, vyjádřené procentuální hodnotou z hodnoty fondového kapitálu nebo aktiv společnosti nebo příslušného podfondu.
2. Konkrétní výši úplaty za obhospodařování a administraci schvaluje valná hromada, v souladu s příslušnými ustanoveními statutu.
3. Úplata je hrazena z majetku podfondu, pokud není ve statutu uvedeno jinak.
4. Část úplaty vztahující se ke konkrétnímu podfondu je hrazena z majetku tohoto podfondu.
5. Část úplaty, kterou nelze přiřadit konkrétnímu podfondu, v rozsahu určeném statutárním ředitelem, bude hrazena z majetku podfondů poměrně zpravidla dle výše fondového kapitálu jednotlivých podfondů.
6. V souvislosti s obhospodařováním nebo prováděním administrace mohou vznikat zejména následující náklady, které jsou hrazeny nad rámec úplaty za obhospodařování a administraci z majetku společnosti, resp. z majetku podfondu:
a) náklady cizího kapitálu,
b) náklady spojené s obchody s investičními nástroji (provize, poplatky organizátorům trhu a obchodníkům s cennými papíry),
c) odměny za úschovu a správu investičních nástrojů,
d) odměna hrazená depozitáři,
e) odměny za vedení majetkových účtů investičních nástrojů,
f) náklady související s repo obchody,
g) náklady z opčních, termínových a dalších derivátových operací,
h) poplatky bankám za vedení účtů a nakládání s finančními prostředky,
i) úroky z úvěrů a půjček přijatých společností,
j) náklady spojené s vedením emise investičních akcií,
k) náklady na účetní a daňový audit,
l) soudní, správní a notářské poplatky,
m) daně,
n) další v písm. a) až m) výslovně neuvedené náklady, které statutární orgán a nebo další osoba uvedená ve statutu, jednající s odbornou péčí nutně a účelně vynaloží v souvislosti s obhospodařováním a administrací společnosti.
Náklady vztahující se ke konkrétnímu podfondu jsou hrazeny z majetku tohoto podfondu. Náklady, které nelze přiřadit konkrétnímu podfondu, v rozsahu určeném statutárním ředitelem, budou hrazeny z majetku podfondů poměrně zpravidla dle výše fondového kapitálu jednotlivých podfondů.
Náklady neuvedené v písm. a) až n) výše nese obhospodařovatel společnosti.
Článek 25
Způsob určení odměny statutárního ředitele
1. Odměna statutárního ředitele je úplatou za obhospodařování a administraci podle článku 24 stanov.
2. Na odměnu lze vyplácet zálohy i opětovně.
Článek 26
Způsob určení výdajů vynaložených při zařizování záležitostí společnosti
1. Výdaje nebo náklady, které statutární ředitel nebo člen správní rady vynaložil při zařizování záležitostí společnosti, jsou hrazeny z majetku společnosti, není-li níže stanoveno jinak.
2. Výdaje nebo náklady vztahující se ke konkrétnímu podfondu jsou hrazeny z majetku tohoto podfondu.
3. Výdaje nebo náklady, které nelze přiřadit konkrétnímu podfondu, v rozsahu určeném statutárním ředitelem, budou hrazeny z majetku podfondů poměrně zpravidla dle výše fondového kapitálu jednotlivých podfondů.
4. Nejvyšší přípustná výše výdajů nebo nákladů může být stanovena statutem.
5. Celkovou výši výdajů nebo nákladů schvaluje valná hromada zpětně vždy do konce června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ke kterému se tyto náklady nebo výdaje vztahují.
6. Na výdaje nebo náklady lze statutárnímu řediteli nebo členu správní rady vyplácet zálohy i opětovně.
Článek 27
Pravidla postupu při zvyšování a snižování zapisovaného základního kapitálu
I. Zvýšení zapisovaného základního kapitálu
1. O zvýšení zapisovaného základního kapitálu společnosti rozhoduje usnesením, dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů, valná hromada.
2. Účinky zvýšení zapisovaného základního kapitálu nastávají ode dne zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku.
3. Ke zvýšení zapisovaného základního kapitálu může dojít těmito způsoby:
a) zvýšením zapisovaného základního kapitálu upsáním nových akcií dle ust. § 474 a násl. zákona o obchodních korporacích,
b) podmíněným zvýšením základního kapitálu dle ust. § 505 zákona o obchodních korporacích,
c) zvýšením základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti dle ust. § 495 a násl. zákona o obchodních korporacích,
d) rozhodnutím správní rady dle ust. § 511 a násl. zákona o obchodních korporacích.
4. Každý Akcionář má přednostní právo upsat část nových zakladatelských akcií v rozsahu jeho podílu. Každý Akcionář má přednostní právo na upsání i těch zakladatelských akcií, které v souladu se ZISIF neupsal jiný Akcionář.
II. Snížení zapisovaného základního kapitálu
1. O snížení zapisovaného základního kapitálu rozhoduje valná hromada usnesením. V usnesení valné hromady je nutné uvést alespoň:
- důvody a účel navrhovaného snížení zapisovaného základního kapitálu,
- rozsah a způsob navrhovaného snížení zapisovaného základního kapitálu,
- způsob, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení zapisovaného základního kapitálu,
- pokud se snižuje zapisovaný základní kapitál na základě návrhu akcionářů, údaj, zda jde o návrh na úplatné nebo bezplatné vzetí akcií z oběhu a při návrhu na úplatné vzetí akcií z oběhu i výši úplaty nebo pravidla jejího určení,
- pokud mají být v důsledku snížení zapisovaného základního kapitálu předloženy společnosti listinné akcie, i lhůty pro jejich předložení.
2. Pokud je společnost povinna snížit zapisovaný základní kapitál, použije ke snížení základního kapitálu vlastní akcie, má-li je ve svém majetku. V ostatních případech snížení základního kapitálu použije společnost nejprve vlastní akcie, které má ve svém majetku. Jiným způsobem lze snižovat zapisovaný základní kapitál, jen pokud tento postup nepostačuje ke snížení zapisovaného základního kapitálu v rozsahu určeném valnou hromadou nebo pokud by tento postup nesplnil účel snížení zapisovaného základního kapitálu. Pokud se snižuje zapisovaný základní kapitál pouze s využitím vlastních akcií, které jsou v majetku společnosti, nepoužije se ustanovení o odděleném hlasování podle druhů akcií.
3. Společnost použije vlastní akcie ke snížení zapisovaného základního kapitálu tak, že je zničí, pokud byly vydány v listinné podobě, pokud byly vydány v zaknihované podobě,
pak podá příkaz osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, ke zrušení akcií.
4. Pokud společnost nemá ve svém majetku vlastní akcie, nebo použití těchto nepostačuje ke snížení zapisovaného základního kapitálu, provede snížení zapisovaného základního kapitálu těmito způsoby:
a) vzetím akcií z oběhu na základě návrhu dle ust. § 532 a násl. zákona o obchodních korporacích,
b) upuštěním od vydání akcií dle ust. § 536 a násl. zákona o obchodních korporacích.
5. Snížení základního kapitálu losováním se nepřipouští.
IV.
ZRUŠENÍ A ZÁNIK SPOLEČNOSTI
Článek 28
Zrušení a zánik společnosti
1. Společnost se zrušuje:
a) rozhodnutím České národní banky,
b) rozhodnutím valné hromady o zrušení společnosti,
c) rozhodnutím soudu o zrušení společnosti,
d) přeměnou společnosti
e) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.
2. Ke zrušení společnosti v nucené správě s likvidací, o kterém rozhoduje valná hromada společnosti, se vyžaduje předchozí souhlas České národní banky.
3. Způsob provedení likvidace společnosti při jejím zrušení s likvidací se řídí občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) a zvláštními právními předpisy upravujícími činnost investičního fondu.
4. Likvidátor je jmenován a odvoláván v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími činnost investičního fondu.
5. Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž byla zrušena, pokud zákon nestanoví jinak. Vstup do likvidace se zapisuje obchodního rejstříku.
6. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.
V. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 29
Doplňování a změny stanov
1. O doplňování a změnách stanov rozhoduje valná hromada na návrh statutárního ředitele, a to způsobem uvedeným v článku 13 těchto stanov. Rozhodnutí valné hromady o změně stanov musí být osvědčeno veřejnou listinou.
2. Změna stanov nabývá účinnosti okamžikem, kdy o ní rozhodla valná hromada, pokud z jejího rozhodnutí nebo ze zákona nevyplývá, že nabývá účinnosti později.
3. Změna stanov spočívající ve změně výše zapisovaného základního kapitálu, štěpení akcií či spojení akcií do jedné, změně formy nebo druhu akcií nebo omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo její změně, nabývá účinnosti až ke dni zápisu této změny do obchodního rejstříku.
4. V případě, že dojde ke změně obsahu stanov, vyhotoví statutární ředitel bez zbytečného odkladu úplné znění stanov a založit je do sbírky listin.
Článek 30
Výhody při zakládání společnosti
V souvislosti se založením společnosti nebyla nikomu poskytnuta žádná zvláštní výhoda.
Článek 31
Informace o založení
1. Zakladatel Conseq Funds investiční společnost, a.s., IČ 24837202, se sídlem Praha 1, Rybná 682/14, PSČ 11005, upisuje 10 (slovy deset) kusů zakladatelských kmenových akcií na jméno, jež budou vydány jako cenný papír a jež dosáhnou zapisovaného základního kapitálu ve výši 100.000,- Kč (slovy jedno sto tisíc korun českých); zakladatel se zavazuje splatit tyto zakladatelské akcie peněžitým vkladem v celkové výši 100.000,- Kč (slovy jedno sto tisíc korun českých), na účet číslo [*] vedený u banky UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., a to v celé jeho výši před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku,
2. Přibližná výše nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou, činí 100.000,- Kč (slovy sto tisíc korun českých).
3. Zakladatelé určují statutárním ředitelem společnost Conseq Funds investiční společnost, a.s., IČ 248 37 202, se sídlem Praha 1, Rybná 682/14, PSČ 110 00.
4. Zakladatelé určují členy správní rady následující osoby:
Ing. AURELIAN TEPPERVIEN, dat. nar. 8. dubna 1967, bytem Šeříková 425, 252 43 Průhonice,
XXXx. XXXXX XXXXXXX, dat. nar. 16. prosince 1976, bytem Na Pomezí 1228/17, Košíře, 150 00 Praha 5,
Xxx. XXXXXXX XXXXX, dat. nar. 24. března 1979, bytem Nademlejnská 1067/10, Hloubětín, 198 00 Praha 9.
5. Správcem vkladů je Conseq Funds investiční společnost, a.s., IČ 248 37 202, se sídlem Praha 1, Rybná 682/14, PSČ 110 00.
6. Účinnost tohoto článku 31 je vázána na splnění poslední z následujících rozvazovacích podmínek: (a) vznik společnosti a (b) úplné splnění vkladové povinnosti zakladatele. Splněním poslední z uvedených rozvazovacích podmínek tento článek 31 stanov zaniká.