Zpravodaj: pan PEEL

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky

COM(2011) 540 final – 2011/0238 (COD)

(2012/C 68/12)

Zpravodaj: xxx XXXX

Dne 27. září 2011 se Rada Evropské unie, v souladu s čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky

KOM(2011) 540 v konečném znění – 2011/0238 (COD).

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 20. prosince 2011.

Na 477. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 18. a 19. ledna 2012 (jednání dne 18. ledna 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 170 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 10 členů se zdrželo hlasování.

1. Závěry a doporučení

1.1 Energie je klíčovým předpokladem naší životní úrovně a kvality života (1). EHSV vítá návrh rozhodnutí zveřejněný Komisí, kterým se zřizuje mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky. Považujeme jej za správný krok směrem k efektivní realizaci společné vnější energetické politiky EU jak na základě Lisabonské smlouvy (článek 194 SFEU (2)) a strategie EU Energie 2020 (3), tak v souladu se závěry Rady pro energetiku ze dne 4. února 2011. Efektivní a povinný systém výměny informací v duchu tohoto návrhu – kde Komise bude aktivně vystupovat tam, kde členské státy budou uzavírat mezivládní dohody s partnerskými zeměmi – měl přijít již dávno.

1.2 Výbor proto vítá také skutečnost, že do návrhu rozhod­ nutí byla zařazena výměna informací o všech stávajících dvou­ stranných dohodách, kde Komise očekává až 30 mezivládních dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o dodávkách ropy, přibližně 60 týkajících se zemního plynu, méně pak o elektrické energii.

1.2.1 Výbor je překvapen, že takový informační mecha­ nismus dosud neexistuje buď mezi Komisí a členskými státy, nebo mezi členskými státy samými, za současného plného

(1) Xxxxx Xxxxxxxxxx, poslanec EP, bývalý předseda výboru EP, říjen 2011.

(2) Smlouva o fungování Evropské unie.

zachování důvěrnosti informací. Poznamenejme, že zatímco dnes Komise ani jednotlivé členské státy nemají k dispozici celkový obrázek o kterémkoli konkrétním obchodním partne­ rovi, klíčoví partneři jej jistě mít budou. Je zásadně důležité, aby Evropa postupovala jednotně k zajištění přiměřených, stabilních a zabezpečených dodávek energie v dohledné budoucnosti a pokračovala v budování efektivního jednotného energetického trhu. Odhaduje se, že celosvětová poptávka – po komoditě, jejíž zásoby jsou konečné – může za 20 let vzrůst až o 40 %, přede­ vším v důsledku výraznější konkurence rozvíjejících se ekono­ mik; situaci mohou dále zkomplikovat nepředvídatelná opatření zaměřená na boj proti dopadům změny klimatu.

1.3 Výbor též vítá znění článku 5 návrhu s možností ofici­ álního prohlášení Komise o právě vyjednávaných dohodách s potvrzením, že daný projekt není v rozporu s pravidly vnitřního trhu, a to za předpokladu, že toto prohlášení bude vydáno bez neodůvodněného prodlení a ve stanovené lhůtě. Jak Výbor dříve zdůraznil ve svém stanovisku k ucelené evropské mezinárodní investiční politice (4), kde najdeme řadu styčných ploch s otázkami projednávanými na tomto místě, zásadní je právní jistota pro investory.

1.3.1 Znepokojuje nás proto návrh, aby mlčení Xxxxxx po dobou čtyř měsíců bylo vykládáno jako souhlas. Uznáváme, že z procedurálních důvodů by pro Komisi nebylo praktické či snadné udělovat formální souhlas s každým případem, avšak jednak z důvodu požadavku na ověření slučitelnosti, a

(3) KOM(2010) 639 v konečném znění. (4) Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 150–154.

také s ohledem na jednoznačnost naléhavě vyzýváme Komisi, aby bylo zavedeno souhlasné stanovisko, byť neformální, všude tam, kde to bude možné, či případně dostatečně včasné varo­ vání tam, kde byl zjištěn možný problém vyžadující další šetření.

1.4 Energetické dohody se musí řídit jak strategickými, tak obchodními hledisky. S ohledem na potřebu dodržet zásadu proporcionality i zásadu transparentnosti Výbor nicméně lituje, že do návrhu nejsou zařazeny pracovní dohody s obchodními subjekty, zvláště pak vzhledem k silnému poselství důvodové zprávy (část 1) o tom, že konkrétní přepravci usilují o získání úplného nebo téměř úplného monopolního postavení, což by bylo v rozporu s právem EU. Přinejmenším vyzýváme Komisi, aby přijala aktivní opatření k tomu, aby mohla bezodkladně získat přístup k těm částem obchodních dohod, kde je pode­ zření z porušení práva EU, především pak v případech, kdy se tyto prvky mohou objevit v přílohách mezivládních dohod. Konstatujeme se zvláštním znepokojením potenciální hrozby, které mohou vyvstat tam, kde strategická partnerství mohou vést k výraznějšímu využití postupů sledujících jiné zájmy, než jsou zájmy EU, a které se mohou ukázat jako škodlivé.

1.4.1 Dále chceme zdůraznit, že evropští spotřebitelé sotva ocení rozdíl mezi mezivládními a soukromými vnějšími dohodami v oblasti energetiky, neboť oba typy dohod s sebou nesou dopady na ceny, volbu poskytovatele, skladbu zdrojů energie a další důležité otázky.

1.4.2 Výbor považuje za nezbytnou spravedlivou, avšak pevnou reakci tam, kde někteří dodavatelé z třetích zemí nevyh­ nutelně budou mít strategické a obchodní zájmy lišící se od zájmů EU. Obáváme se, že očekávání Komise v tom smyslu, že xxxx dodavatelé posílí vlastní slučitelnost s pravidly vnitřního trhu EU, se nemusí automaticky potvrdit. Výbor se nicméně domnívá, že tam, kde to bude možné, by jednání měla být vedena v duchu partnerství, upřímnosti a vzájemné důvěry.

1.5 Výbor vyjadřuje zvláštní politování nad absencí plného posouzení dopadu, neboť to by umožnilo lépe a otevřeně před­ vídat možné reakce členských států a porozumět jim. Energetika pochopitelně spadá do sdílené pravomoci Komise a členských států a pro mnohé je těsně svázána s jejich chápáním suvere­ nity. To působí oběma směry: někteří budou hledat zvláštní podporu tam, kde jiní ji mohou považovat za neodůvodněný zásah, zejména pokud jde o ztrátu kontroly nad mandátem k jednání a autonomie; nový mechanismus by zde byl chápán jako podloudný pokus o přenos pravomoci v oblasti energetické politiky na EU. Komise zde nemá tytéž pravomoci jako v případě investic, kde se navrhuje podobné opatření týkající se dvoustranných smluv o investicích (těch je mnohem více), ale kde je také opatrnost v zájmu všech.

1.5.1 Komise musí prokázat, že pamatuje na podobné výhrady členských států, které se mohou cítit ohroženy, a musí veškeré přechody řešit uvážlivě tak, aby posílila přesvěd­ čení, že hlavním účelem navrhované výměny informací je posílit vyjednávací pozici členských států vůči třetím zemím. Velmi důležitá zde bude plná spolupráce s regulačními orgány člen­ ských států. Pro přijetí důrazu na podporu členských států při jednáních bude stěžejní, aby první případy aktivní účasti Komise v jednáních zřetelně prokázaly svoji účinnost a přinesly dosta­ tečné výsledky, jež napomohou k překonání nevyhnutelných obav.

1.5.2 Výbor žádá bližší vysvětlení otázky, jak bude v praxi realizováno ustanovení článku 7 o zachování důvěrnosti, neboť všechny hlavní prvky obchodní smlouvy (včetně cen a podmínek) lze považovat za obchodní tajemství, a tedy za důvěrné údaje. Tato otázka bude klíčová pro to, jak bude tohoto rozhodnutí přijato. Jelikož EU nemá plně zavedenou společnou energetickou politiku, musejí členské státy a Komise pokračovat v úsilí o budování vzájemné důvěry všech zainteresovaných stran. Tento návrh může posloužit pouze jako výchozí bod tohoto procesu.

1.6 Máme pochybnosti o tvrzení, že návrh nebude mít pro Unii žádné rozpočtové důsledky. Vzhledem k rostoucím poža­ davkům evropské energetické politiky nevěříme, že by časté monitorovací a poradní činnosti bylo možné realizovat bez dodatečných prostředků.

1.7 Výbor navrhuje, aby první průběžné hodnocení bylo provedeno po dvou, a nikoli čtyřech letech, neboť toto období se jeví jako dostatečně dlouhé ke sběru značného objemu zkuše­ ností a dat a vyhodnocení, zda mechanismus dobře plní svůj účel.

1.8 Pokud jde o širší souvislosti návrhu, o nichž pojednává především mnohem obsáhlejší doprovodné sdělení, vítá Výbor celkový cíl Komise týkající se posílení vnějšího rozměru celkové energetické politiky EU. Energetická účinnost, bezpečnost a stabilita spolu zřetelně souvisejí, litujeme však, že naopak nebyla jednoznačně zřetelně zdůrazněna vazba na tři zavede­ nější cíle konkurenceschopné, udržitelné a bezpečné energie, nehledě na to, že cíl konkurenceschopné energie není vždy slučitelný s cílem energie udržitelné.

1.8.1 Výbor též s politováním konstatuje, že zatímco návrh se zabývá především technickými a procedurálními záležitostmi, těsně související aspekty včetně diplomatických a sociálně- hospodářských vztahů s producentskými a tranzitními zeměmi nebyly výslovně zařazeny (a i do sdělení byly zařazeny pouze v omezené míře).

1.8.2 Rovněž není jasné, zda je tento návrh plně provázán s širšími obchodními aspekty energetiky a zda tyto aspekty byly zohledněny při jeho formulaci. Obchodní jednání jsou pocho­ pitelně v pravomoci EU po celá desetiletí; energetika se zde chápe jako jedno z hlavních témat jednání o první a průkop­ nické prohloubené a komplexní dohodě EU o volném obchodu (Deep and Comprehensive Free Trade Agreement, DCFTA), která mají být brzy uzavřena s Ukrajinou, která je pro EU klíčovou tranzitní zemí. Jednání o DCFTA se zvažují i pro další země sousedící s EU, jak v rovině Východního, tak evropsko-středo­ mořského partnerství, kde by energetika rovněž měla hrát klíčovou roli.

1.8.3 Výbor naléhavě vyzývá Komisi, aby při jednáních o klíčových komplexních energetických aspektech navrhované dohody EU-Rusko byla věnována zvláštní pozornost jedineč­ nému postavení tří pobaltských zemí, jejichž elektrické sítě jsou synchronizovány s ruským systémem, spíše než kterýmkoli systémem EU.

1.9 Výbor též vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že návrh ani sdělení se nezmiňují o žádném mechanismu zapojení občanské společnosti. Tento nedostatek musí být napraven. Jsou již připravovány nebo brzy budou připravovány formální mechanismy monitorování provádění nedávno uzavře­ ných dohod EU o volném obchodu, zejména s Jižní Koreou, a existuje též aktivní Fórum občanské společnosti pro Východní partnerství.

1.9.1 Vřele však vítáme, že byl Výbor nakonec zapojen do činnosti tematické platformy Východního partnerství v oblasti energetiky, a to v neposlední řadě proto, že je již plně zajištěna účast občanské společnosti na zasedáních ostatních tří platfo­ rem.

2. Kontext

2.1 Dne 4. února 2011 Evropská rada odsouhlasila, že Unie a členské státy musejí zlepšit koordinaci vnějších aktivit v oblasti energetiky a vyzvala členské státy, aby od ledna 2012 informo­ valy Komisi o všech svých nových a stávajících dvoustranných dohodách uzavřených v oblasti energetiky se třetími zeměmi.

2.2 V září proto Evropská komise vydala dva dokumenty o zřízení vnější energetické politiky EU: návrh rozhodnutí, kterým se zřizuje mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energeti­ ky (5) a sdělení s názvem Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi (6).

Vyjadřujeme politování nad tímto omezením, neboť ve sdělení se pojednává o řadě klíčových aspektů, k nimž bychom se rádi vyjádřili, jako je energie z obnovitelných zdrojů, energetická účinnost a další otázky dotýkající se udržitelného rozvoje, až po vztahy EU s Ruskem, Čínou, dalšími rychle rostoucími ekonomikami a rozvíjejícími se zeměmi obecně.

2.3.1 Komise dala jasně najevo, že sdělení bude základem k několika návrhům a předložený návrh rozhodnutí je prvním z této řady, byť patří mezi ty významnější.

2.4 Jak globální poptávka po energii, tak závislost EU na dovozu fosilních paliv stoupá. Jak se uvádí ve sdělení, EU jako celek dováží 60 % svého zemního plynu a více než 80 % ropy; zároveň čelí rostoucí konkurenční poptávce z jiných míst, zejména rozvojových ekonomik. Do dvaceti let by celosvětová poptávka po energii mohla stoupnout až o 40 %, přičemž situaci mohou ještě více zkomplikovat nepředvídatelná opatření týkající se změny klimatu. Řada členských států se může spoléhat pouze na omezený počet dodavatelů, a jsou proto citlivé na omezení dodávek a nestálost cen, zejména u ropy a zemního plynu. Je proto skutečně naléhavé postavit vnější energetickou politiku EU na mnohem pevnější základy. Je zásadně důležité, aby Evropa postupovala jednotně k zajištění přiměřených, stabilních a zabezpečených dodávek energie v dohledné budoucnosti a pokračovala v budování efektivního jednotného energetického trhu.

2.5 K tomu je dosud k dispozici jen málo účinných nástrojů. Očekává se, že energetika bude klíčovou součástí dohody DCFTA, která má být brzy uzavřena mezi EU a Ukrajinou. Energetické společenství zase reguluje energetické vztahy EU s devíti partnerskými zeměmi (7) ve východní a jihovýchodní Evropě. Dlouhodobý strategický mezinárodní přístup bude vyžadovat mnohem strukturovanější a konsistentnější instituci­ onální opatření. Strategie EU Energie 2020 správně určila jako jednu z hlavních priorit upevnění vnějšího rozměru energetické politiky EU, jež je předmětem výše uvedeného návrhu rozhod­ nutí.

2.6 Navrhované rozhodnutí ukládá členským státům výměnu informací s Evropskou komisí o jejich záměrech uzavřít mezi­ vládní dohody se třetími zeměmi v oblasti energetiky. Pomocí tzv. mechanismu ověřování slučitelnosti (článek 5) Komise hodlá zajistit soulad těchto dohod s pravidly vnitřního trhu. Jedním z hlavních přínosů by mělo být nastolení právní jistoty pro investice (8). Komise zdůrazňuje, že nový mechanismus

2.3 Výboru byl k vypracování stanoviska postoupen pouze  

legislativní dokument, v němž je definován mechanismus provádění závěrů Evropské rady z února 2011. Sdělení má mnohem širší záběr a návrhem se zabývá pouze stručně.

(7) Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Make­ donie, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Moldavsko, Srbsko a Ukra­ jina.

8

(5) KOM(2011) 540 v konečném znění.

(6) KOM(2011) 539 v konečném znění.

( ) To ovšem musí jít ruku v ruce s novými komplexními pravomocemi

EU v oblasti investic a příslušnou politikou vyplývající z Lisabonské smlouvy - viz stanovisko Výboru v Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 150–154.

je koordinačním opatřením, jehož smyslem je podpora člen­ ských států a posílení jejich vyjednávací síly, spíše než její nahra­ zení či omezení jejich možností uzavírat takové dohody. Článek 7 zavádí možnost zajištění důvěrnosti informací, což je mimořádně citlivá otázka.

2.7 Výbor však lituje, že z oblasti působnosti jsou vyňaty dohody s obchodními subjekty, tím spíše, že Komise jasně varuje před tím, aby jednotliví přepravci nezískali úplný nebo téměř úplný monopol, což by bylo v rozporu s právem EU (9). Přinejmenším vyzýváme Komisi, aby přijala aktivní opatření k tomu, aby mohla bezodkladně získat přístup k těm částem obchodních dohod, kde je podezření z porušení práva EU, především pak v případech, kdy se tyto prvky mohou objevit v přílohách mezivládních dohod.

3. EHSV: pevná podpora silné evropské vnější politiky v oblasti energetiky založené na zajištění dodávek energie

3.1 V březnu 2011 Výbor jasně vyzval (10) k rychlému a postupnému posílení společné zahraniční politiky EU v oblasti energetiky. V reakci na žádost tehdejšího maďarského předsed­ nictví se vyslovil pro konkrétní opatření k lepšímu sladění vnitř­ ních a vnějších politik a pro integrovaný a systematický přístup. Vyzval také k vytvoření nové institucionální základny pro ener­ getiku, strategického mnohostranného politického směru a k účinnému provádění význačných energetických partnerství se zeměmi sousedícími s EU.

3.2 Výbor již v roce 2009 vyzval (11) k vytvoření komplexní vnější energetické strategie EU spolu s prostředky na její efek­ tivní provádění. Z dlouhodobého hlediska označil zabezpečení dodávek energie a politiku v oblasti klimatu za dva hlavní pilíře mezinárodní energetických vztahů EU. Zdůraznil význam třetího energetického balíčku pro snižování závislosti EU na externích dodavatelích, připomněl však také, že je třeba prosazovat udržitelnou výrobu a využití energie v třetích zemích. Důraz byl položen na silnou vazbu mezi energetikou a příslušnou obchodní politikou, a dále též na povinnost part­ nerských zemí uplatňovat tržní pravidla, jako jsou reciprocita, rovné podmínky, transparentnost, ochrana investic a respekto­ vání právního řádu a lidských práv. Vzhledem k tomu, že ener­ getika bude stále významnějším tématem mezinárodních sporů, znovu zdůrazňujeme naléhavou potřebu nalézt rovnováhu mezi vnitrostátními zájmy členských států a společným evropským postojem.

3.3 Výbor dále zdůraznil (12), že podporu energie z obnovi­ telných zdrojů a diverzifikace zdrojů nelze oddělit od vnější činnosti EU, zejména v evropsko-středomořském regionu.

(9) Důvodová zpráva (část 1), KOM(2011) 540 v konečném znění. (10) Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 15–21.

(11) Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 8–12.

(12) Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 1.

K dosažení souladu s politikou EU v oblasti klimatu je proto zapotřebí postupně zrušit škodlivé dotace do fosilních paliv v partnerských zemích, zvýšit financování výzkumu a vývoje projektů zaměřených na obnovitelné zdroje energie a podporovat obchodování s méně energeticky náročným zbožím a službami.

4. Úloha občanské společnosti

4.1 Zásadní úloha občanské společnosti v přechodu k demo­ kracii, ústavních reformách a budování institucí byla znovu prokázána neúspěchy, které vedly k rozsáhlým povstáním v arabském světě v roce 2011. Pro zajištění transparentních rozhodovacích procesů podporujících začlenění a jejich přijetí ze strany veřejnosti je třeba plně zohledňovat přínos občanské společnosti a zejména sociálních partnerů v tomto regionu i v zemích Východního partnerství (13). Výbor též vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že návrh ani sdělení se nezmiňují o žádném mechanismu zapojení občanské společ­ nosti – vzdor skutečnosti, že sociální partneři budou výrazně zapojeni a budou nezbytnými dodavateli zásadní zpětné vazby především tam, kde vzniknou potíže, a přes výslovnou zmínku sdělení o „společných projektech vedených odvětvím“ (14). Upřímně však vítáme, že byl Výbor nakonec zapojen do činnosti tematické platformy Východního partnerství v oblasti energetiky, a to v neposlední řadě proto, že je již plně zajištěna účast občanské společnosti na zasedáních ostatních tří platfo­ rem.

4.2 Dále jsou již připravovány nebo brzy budou připravo­ vány formální mechanismy monitorování provádění nedávno uzavřených dohod EU o volném obchodu, zejména s Jižní Koreou, a existuje též aktivní Fórum občanské společnosti pro Východní partnerství. V energetických otázkách je hlas občanské společnosti neméně důležitý. Musí sem být zapojeni samotní spotřebitelé, neboť často nesou neúměrné následky selhání trhu, ale také z důvodu větší transparentnosti, většího vlivu a veřejné osvěty.

5. Širší strategické souvislosti

5.1 Výbor plně podporuje záměr Komise zaujmout vedoucí postavení v budování komplexní a koordinované vnější energe­ tické strategie EU a vyzývá členské státy, aby podpořily její úsilí v duchu solidarity a vzájemné důvěry.

5.2 EHSV považuje solidaritu za základní kámen společné energetické politiky EU, zejména na pomoc těm členským státům, jež nemají dostatečnou vyjednávací sílu k zajištění energie za spravedlivé a udržitelné ceny.

(13) Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina.

(14) Část 1.3, s. 7.

5.3 Kromě toho, že je EU významným spotřebitelem energie, je také významným poskytovatelem technologií a je uznávanou skutečností, že má také „jedny z nejvyšších standardů na světě co do transparentnosti a regulace“ včetně jaderné bezpečnosti a bezpečnosti dalších energetických odvětví.

5.4 Bereme na vědomí čísla uvedená ve sdělení (15), kde se uvádí, že na Rusko, Norsko a Alžírsko připadá 85 % dovozu zemního plynu do EU a téměř 50 % dovozu ropy do EU (36 % dovozu ropy připadá na země OPEC). Rusko je také předním dodavatelem uhlí a uranu do EU.

5.5 Spolu s přístupem k surovinám je přístup k energii jednou z hlavních strategických priorit EU, neboť celosvětová poptávka po energii poletí v nadcházejících 20 letech vzhůru. Podporujeme navázání strategických partnerství s hlavními subjekty celosvětové energetiky (v producentských, tranzitních či spotřebitelských zemích), jež by měla zahrnovat spolupráci na zvyšování rentability a prosazování nízkouhlíkových techno­ logií spolu s propagací energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a větší důraz (16) na bezpečnost dodávek. Zvláště s nadějí očekáváme nadcházející dohodu s Ukrajinou, která by měla řešit zabezpečení nepřetržitých dodávek, cenovou politiku a další zásadní otázky.

5.6 Zvláště důležité to je pro budoucnost obchodní politiky EU, vítáme však také skutečnost, že se sdělení zmiňuje o sílících vazbách mezi energetickou politikou a politikami EU v oblasti rozvoje, rozšíření, investic a širších mezinárodních vztahů. Jedním z hlavních cílů Lisabonské smlouvy bylo vzájemně přiblížit řízení jednotlivých oblastí politik EU. Je nezbytné, aby energetická politika EU byla napříště také pečlivě koordi­ nována s těmito politikami, především pokud jde o udržitelný hospodářský a sociální rozvoj rozvojových zemí.

5.7 S nadějí očekáváme, že naši partneři v rámci Energetic­ kého společenství budou usilovat o splnění a dodržení pravidel vnitřního energetického trhu EU. Se znepokojením bereme na vědomí kritické hodnocení Komise z letošního března, jež se týká úspěšnosti tohoto společenství (17). Stále panuje značný nesoulad mezi politickými závazky a skutečným prováděním

energetického acquis ze strany členů společenství, jež Komise kritizovala také za udržování zastaralých tržních modelů, inves­ tiční překážky a narušování hospodářské soutěže tím, že i nadále zvýhodňují veřejné dodavatele regulovanými cenami. Klademe si proto otázku, které nástroje jsou pro EU nejvhodnější ke správě jejích vztahů se vzdálenějšími partnery a zda by se měla odklonit od dodavatelsko-odběratelských vztahů k větší konver­ genci energetických trhů.

5.8 Jelikož hlavním dodavatelem energie pro EU je v současné době Rusko, Výbor naléhavě vyzývá Komisi, aby s maximálním nasazením usilovala o uzavření nové dohody EU-Rusko, která musí zahrnovat komplexní dohodu o energe­ tice. Rusko je právě tak závislé na velikosti trhu, jejž skýtá EU. Tato dohoda by byla přelomovým počinem a milníkem na cestě ke společnému postupu EU ve vnějších vztazích v oblasti ener­ getiky.

5.8.1 Při jednáních o takové dohodě je třeba věnovat zvláštní pozornost jedinečnému postavení tří pobaltských zemí, jejichž elektrické sítě jsou synchronizovány s ruským systémem, a nikoli se systémem EU, což znamená plnou závislost těchto tří zemí na Rusku, pokud jde o stabilitu a regulaci frekvencí v jejich elektrických systémech.

5.9 Klíčovými oblastmi pro vnější spolupráci v oblasti ener­ getiky jsou také Alžírsko, Libye a evropsko-středomořský region jako celek.

5.10 Výbor konečně též uznal, že Střední Asie (18) disponuje

„značnými potenciálními energetickými zásobami, které pro Evropu představují další a doplňkové zdroje energie (v proti­ kladu k alternativním zdrojům)“, avšak připomněl, že života­ schopnost těchto vazeb závisí na praktických a hospodářských faktorech, a zdůraznil nutnost zajistit, aby se „vztahy EU se Střední Asií rozvíjely v souladu a ve vzájemné provázanosti se zapojením EU v Rusku, Číně a Turecku“. Také Čína je mimo­ řádně důležitá jako další z velkých spotřebitelů energie a i zde je nutné položit zvláštní důraz na těsnou spolupráci v otázkách týkajících se energetiky, technologií a změny klimatu.

V Bruselu dne 18. ledna 2012.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Xxxxxxx XXXXXXX

(15) KOM(2011) 539 v konečném znění, s. 9 (poznámka pod čarou 20).

(16) Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 150–154.  

(17) KOM(2011) 105 v konečném znění. (18) Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 49–54.