Odpověď na návrh k uzavření kupní smlouvy
vzor č. 1
Odpověď na návrh k uzavření kupní smlouvy
Xxxx Xxxx
nar. dne 20. 7. 1958
Ke Splavu 19
254 17 Tábor
Věc: Stavba silnice I/76 Jistebnice – Nadějkov Výzva k uzavření kupní smlouvy
Ăeditelství silnic a dálnic ČR
Hrozí Vám vyvlastnění?
…BRAŇTE SE !
Chystá se u Vás v obci stavba dálnice či silnice, nějaké továrny nebo třeba otevření lomu? A že to má být blízko Vašich pozemků či domu? Anebo dokonce přímo na nich? Nechcete se kvůli tomu stěhovat? Nebo přijít o Vaši zahradu či pole?
…Xxx je tento text určen právě Vám!
Správa Praha Dukelských hrdinů 34 170 00 Praha 7
V Táboře dne 11.6. 2007
Dne 20.5. 2007 nás navštívili Xxxx zaměstnanci a přinesli nám návrh k uzavření kupní smlouvy na mé pozemky, parc. č. dle KN č. 2538/3, 2539/4, 2539/8 a 2532/1. K tomuto návrhu a k vyjádření pracovníků Vaší organizace sdělujeme následující:
Váš současný návrh kupní smlouvy stále neodpovídá našim požadavkům, které byly opakovaně vzneseny při předchozích jednáních. Odmítáme Vaše tvrzení, formulované v předmětné výzvě k uzavření kupní smlouvy, že nehodláme prodat naše nemovitosti a že odmítáme dohodu s Vámi jako investorem stavby. Takové tvrzení je nepravdivé.
Jsme ochotni respektovat nutnost výstavby silnice I/76 Jistebnice – Nadějkov a jsme rovněž ochotni se s Vámi dohodnout na výkupu pozemků, které jsou v našem vlastnictví. Tato dohoda však musí být v souladu s právními předpisy, zejména zákonem č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vy- vlastnění) a v souladu s ústavně zaručenou ochranou vlastnických práv. Smluvní vztah o prodeji pozemků musí být založen na rovnosti smluvních stran, kde prodávající nebude poškozen na svých právech.
Dovolujeme si znovu připomenout naše požadavky, které tato výše uvedená kritéria splňují a na kterých trváme a nehodláme z nich ustupovat ani pod hrozbou vyvlastňovacího řízení.
Za prvé, „tabulková cena“ (cena stanovená dle vyhlášky č. 452/2003 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku) 240 Kč/m2 není z našeho pohledu akceptovatelná. Požadujeme, aby naše pozemky byly vykoupeny za cenu obvyklou (cenu reálnou), tak jak se kupříkladu dělo i v jiných částech obce Jistebnice.
Za druhé požadujeme, aby výkup námi vlastněných nemovitostí se týkal nikoliv pouze pozemků, které ĂSD fakticky nutně potřebuje ke stavbě estakády, ale všech námi vlast- něných nemovitostí. Důvod pro takový postup je ten, že realizací stavby obchvatu dojde k velmi výraznému ztížení možnosti tyto „zbylé“ nemovitosti užívat, ne-li k naprostému znemožnění užívání těchto nemovitostí. Z důvodu výrazného překračování hygienických limitů hluku a imisí (které bylo potvrzeno řadou analýz a posudků) nebude možné námi vlastněné nemovitosti, které nehodláte vykoupit, řádně užívat.
Náš postup je zcela v souladu s ustanovením § 4 odst. 3 vyvlastňovacího zákona, který stanoví, že : „Není-li možné pozemek, stavbu nebo jejich část, popřípadě právo odpovídající věcnému břemenu užívat bez vyvlastňovaného pozemku, stavby nebo jejich částí či věcného břemene buď vůbec nebo jen s nepřiměřenými obtížemi, lze na ně rozšířit vyvlastnění, jestliže o to vyvlastňovaný požádá, i když není nezbytné k dosažení daného účelu.“
Samozřejmě si stejně jako vy nepřejeme, aby věc došla až tak daleko, že by bylo nutné vést vyvlastňovací řízení. Nicméně požadujeme, aby v naší dohodě byly respektovány pod- mínky ust. § 4 odst. 3 vyvlastňovacího zákona a došlo k vykoupení všech námi vlastněných nemovitostí, které bychom nemohli bez nepřiměřených obtíží užívat.
Alternativou k výše uvedenému postupu by mohly být finanční kompenzace za omezení užívání těchto „zbylých“ nemovitostí.
Vlastnické právo je jedním ze základních lidských práv, které má ústavní hodnotu. Toto právo je chráněno článkem 11 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústav- ního pořádku České republiky (vyhlášena zákonem č. 2/1993 Sb.). Právo vlastnit majetek tak požívá ústavní hodnoty a je možné do něho zasahovat jen ve výjimečných případech, za přísných podmínek stanovených tímto článkem a zákonem o vyvlastňování. Upozorňujeme, že Váš návrh kupní smlouvy je porušením ústavního práva na ochranu vlastnictví. Vámi nabízená tabulková cena 240 Kč/m2 a omezení výkupu pouze na část námi vlastněných nemovitostí není v souladu s článkem 11 Listiny základních práv a svobod.
VE VEŘEJNÉM ZÁJMU – NA ZÁKLADĚ ZÁKONA – ZA NÁHRADU
Všechny tyto podmínky musí být splněny najednou!!!
Podrobnou právní úpravu vyvlastňování pozemků a staveb obsahuje zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, který zakotvuje práva vyvlastňované osoby a zpřesňuje podmínky vyvlastnění, zejména náhrady za vyvlastnění a možnost předcházení vyvlastnění dohodou.
?
Pevně věříme, že budeme nakonec schopni dohodnout se na takovém znění kupní smlouvy, která bude ke spokojenosti obou stran. V opačném případě upozorňujeme, že jsme ochotni hájit naše ústavní právo na ochranu vlastnictví všemi dostupnými právními kroky, které v důsledku budou znamenat výrazné prodloužení právní přípravy realizace stavby silnice I/76 Jistebnice - Nadějkov.
Převrátilská 330, 390 01 Tábor
tel: x000 000 000 000
fax: x000 000 000 000
e-mail: xxxxx@xxx.xx web: xxxx://xxx.xxx.xx
Jak chránit své vlastnické právo?
Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků požívá stejné zákonn ochrany.
Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon.
Vyvlastnění jako krajní zásah do vlastnického práva.
Vyvlastnění je závažný zásah do práva vlastnit majetek, který je možné použít pouze v kraj- ních případech. Podle Listiny základních práv a svobod je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva (dále jen „vyvlastnění“) možné pouze:
S pozdravem, Xxxx Xxxx
vzor č. 2
Odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění
Xxxx Xxxx
nar. dne 20. 7. 1958
Ke Splavu 19
254 17 Tábor
Krajskému úřadu Jihočeského kraje stavební úřad
prostřednictvím Městského úřadu v Táboře odbor výstavby a územního plánování
Žižkovo náměstí 3 390 15 Tábor
k č.j.: S-META 286147/2007 OP/Sn/
V Táboře dne 11. 6. 2007
Věc : Odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu v Táboře, odbor výstavby a územního plánování, o vyvlastnění mých pozemků, parc. č. dle KN č. 2538/3, 2539/4, 2539/8 a 2532/1.
Dne 29.5. 2007 mi bylo doručeno rozhodnutí Městského úřadu v Táboře, odbor výstavby a územního plánování, o vyvlastnění mých pozemků, parc. č. dle KN č. 2538/3, 2539/4, 2539/8 a 2532/1. Toto rozhodnutí je věcně nesprávné, bylo vydáno ve vadném řízení a je v rozporu se zákonem. Proti tomuto rozhodnutí proto podávám v zákonem stanovené lhůtě odvolání.
II. Odvolání podávám do všech výroků rozhodnutí (viz § 82 / 2 SprĂ), a to z těchto důvodů:
1.V řízení nebyl prokázán převažující veřejný zájem na vyvlastnění (popiště, proč daná stavba nebo opatření, není z hlediska společnosti potřebná, přínosná, příp. že může být realizována tak, aby nezasáhla do Vašeho vlastnického práva).
2.Porušení ust. § 10 odst. 1 zákona o vyvlastňování -Náhrada za vyvlastnění je nedostatečná – není ve výši obvyklé ceny (popište, jaká je obvyklá cena obdobných pozemků v lokalitě, případně přiložte jako důkaz znalecký posudek)
3.Porušení ust. § 4 odst. 3 zákona o vyvlastňování – užívání zbylých pozemků je možné jen s nepřiměřenými obtížemi (popište, jakým způsobem Vám bude znemož- něno nebo podstatně ztíženo užívat pozemky k účelu, ke kterému jste je užívali dosud).
III. Na základě výše uvedených skutečností tohoto odvolání navrhuji, aby odvolací orgán vydal toto rozhodnutí :
„Rozhodnutí Městského úřadu v Táboře, odbor odbor výstavby a územního plánování č.j.: S-META 286147/2007 OP/Sn/, ze dne 29.5. 2007
o vyvlastnění mých pozemků, parc. č. dle KN č. 2538/3, 2539/4, 2539/8 a 2532/1se ruší a věc se vrací Městskému úřadu v Táboře k novému projednání.“
Xxxx Xxxx (podpis)
Ekologický právní servis Převrátilská 000, 000 00 Tábor tel: x000 000 000 000, fax: x000 000 000 000 e-mail: xxxxx@xxx.xx , web: xxxx://xxx.xxx.xx/
Vydání letáku finančně podpořila Evropská unie v rámci projektu OPRLZ/22/05 Evropského sociálního fondu v ČR prostřednictvím Ministerstva životního prostředí. EU není zodpovědná za uvedené informace ani za jejich použití.
(ne) psaná pravidla:
1
pravidlo
Ráno moudřejší* večera
aneb NENÍ KAM SPĚCHAT
A co bude potom?
4
pravidlo
…ZAJÍMEJTE SE O BUDOUCÍ STAV!!!
Když Vám bude předložena smlouva (kupní, o zřízení věcného břemene), nepodepisujte ji hned, ale nechte si pár dní na rozmyšlenou.
Ověřte, zda budou Vaše zbylé nevyvlastněné pozemky ještě použitelné (blízkost silnice, hluk,prach apod.). Pokud ne nebo jen s velkými obtížemi, požadujte, aby se vyvlastnění vztáhlo i na tyto části.
AŽ VÁM ZAKLEPOU NA DVEŘE?
Vyvlastnění musí předcházet pokus o domluvu na jiném způsobu
náhrady či rozsahu vyvlastnění), není Vaší povinností ho přijímat.
MOŽNOST ROZŠÍŘENÍ NA DALŠÍ ČÁSTI
zásahu do vlastnictví (např. odkup, zřízení věcného břemene).
O účelu ke kterému má být vyvlastněn Xxx pozemek musíte být informováni nejméně 6 měsíců před podáním žádosti o vyvlastnění. Musí Vám být předložen návrh na uzavření smlouvy o vyvlastnění se lhůtou pro vyjádření nejméně 60 dnů. K návrhu se tedy nemusíte vyjádřit hned.
V případě, že se Vám zdá návrh nevýhodný (např. co se týče výše
V takovém případě je vhodné učinit protinávrh, tedy písemně zaslat Vaše požadavky na změnu textu smlouvy (viz. vzor č. 1).
Pokud s plánovanou stavbou, pro kterou se má vyvlastňovat, vůbec nesouhlasíte, návrh smlouvy v žádném případě nepodepisujte.
Vyvlastnění se má týkat jen části pozemku nezbytně nutné k dosažení daného účelu. Pokud by ale zbývající – nevyvlastněné -pozemky, stavby či jejich části nebylo možné užívat buď vůbec nebo jen
s nepřiměřenými obtížemi, může vyvlastňovaný požádat o rozšíření vyvlastnění i na zbylé pozemky, stavby či jejich části (§ 4 odst. 3 zákona o vyvlastnění). Tak tomu může být například v případě, že provoz na dálnici bude překračovat limity hluku a emisí a vyvlastňovaný nebude
moci užívat zahradu k rekreaci a odpočinku jako dosud. Jiným příkladem může být odříznutí přístupu k části pozemku, kterou pak půjde jen stěží užívat (např. obdělávané pole).
Žádost o rozšíření vyvlastnění můžete podat kdykoliv během vyvlastňovacího řízení.
2
pravidlo
Obraťte se na odborně kvalifikovanou pomoc
…PTEJTE SE !!!
A co za to, pánové?
5
pravidlo
…ZJISTĚTE SI TRŽNÍ CENU!!!
Pokud chce Xxxx pozemky vyvlastnit stát, ověřte si, jaká je jejich tržní cena. Pokud je vyšší než cena, kterou Vám nabízí (cena tabulková), nepřistupujte na dohodu, protože ve vyvlastňovacím řízení dostanete za pozemky spravedlivou náhradu.
Po zahájení vyvlastňovacího řízení si najděte vlastního znalce Požádejte znalce, aby do svého posudku zahrnul i související z oboru oceňovánínemovitostí a oznamte tuto skutečnost náklady (stěhování, změnamísta podnikání a další) a zhruba vyvlastniteli a vyvlastňovacímu úřadu. mu je popište
Pokud nechcete shánět vlastního znalce, ověřte si objektivitu Pokud Vám to přijde vhodné, pokuste se dohodnout znalce, kterého navrhujevyvlastnitel. Můžete si rovněž jeho s vyvlastnitelem na poskytnutí jinéhodomu nebo pozemku posudek nechat přezkoumat jiným (nezávislým) znalcem. namísto náhrady v penězích.
KDYŽ CHCE VAŠE POZEMKY STÁT, JE VÝHODNÉ SI POČKAT
VE VEŘEJNÉM ZÁJMU
Pokud o Vaše pozemky pro účely nějaké stavby či opatření „ve veřejném zájmu“ usiluje stát (např. Ředitelství silnic a dálnic jako státní příspěvková organizace), je paradoxně i v případě Xxxxxx souhlasu s vyvlastněním výhodnější nepřistoupit na návrh na uzavření
republiky (č. 219/2000 Sb.) a mohou Vám nabídnout pouze tzv.
„cenu tabulkovou“ (§ 12 odst. 4 zákona o majetku ČR). Ta je obvykle řádově nižší než cena obvyklá, tedy cena, za kterou se v dané lokalitě v současné době prodávají obdobné pozemky nebo stavby.
pravidlo
Činnost, pro kterou se vyvlastňuje, musí být ve veřejném zájmu. Zákon výslovně stanoví, že veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Nepostačí holé konstatování veřejného zájmu; ve svém rozhodnutí musí úřad prokázat převažující konkrétní veřejný zájem.
Pojem „veřejný zájem“ je třeba chápat vždy jako takový zájem, který je možno označit za obecně prospěšný. Ne každý kolektivní zájem (například určitého typu podnikatelů) lze označit za veřejný zájem společnosti.
dohody a počkat na vyvlastňovací řízení. Důvodem je výše náhrady, kterou za své pozemky můžete dostat. Zatímco soukromý investor Vám může za odkup pozemků nabídnout cenu obvyklou anebo i cenu vyšší, stát a jeho „složky“ jsou vázány zákonem o majetku České
Výjimečně může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší. Pokud věc dospěje do vyvlastňovacího řízení, i stát (stejně jako soukromý investor) musí Vaše pozemky vykoupit za cenu obvyklou, stanovenou na základě znaleckého posudku.
NA ZÁKLADĚ ZÁKONA
Nemeškejte
Konkrétní důvody pro vyvlastnění jsou obsaženy v jednotlivých zákonech (např. stavební, horní, energetický, zákon o pozemních komunikacích). Podle stavebního zákona je možné vyvlastnit pouzev případě, že zvažovaná stavba nebo opatření je v souladu s územně plánovací dokumentací a jedná se o:
veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury veřejně prospěšné opatření pro ochranu před povodněmi a jinými katastrofami, pro vznik územních prvků ekologické stability (ÚSES) a ochranu archeologických nálezů
stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu asanaci (ozdravění) území
a PODÁVEJTE NÁMITKY
6
V rámci vyvlastňovacího řízení podejte včas námitky, příp. odvolání a žalobu (tu jen s právníkem, abyste předešli zbytečným chybám).
VYVLASTŇOVACÍ ŘÍZENÍ
ZA NÁHRADU
Vyvlastňovací řízení vedou tzv. vyvlastňovací úřady (§ 15 zákona
podat odvolání ke krajskému úřadu. Odkladný účinek podaného
Za vyvlastnění náleží vyvlastňované osobě náhrada v penězích. Náhrada se stanoví na základě znaleckého posudku ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, včetně všech jejích součástí a příslušenství (§ 10 odst. 1 písm. a) zákona o vyvlastnění). Zákon stanoví, že se vyvlastňuje za cenu obvyklou (tržní), nikoliv za cenu vyhláškovou (tabulkovou). Náhradu za vyvlastnění a náklady na znalecký posudek zaplatí ten, kdo vyvlastnění navrhuje.
Vyvlastňovaný má právo také na náhradu stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které účelně vynaloží následkem
a v souvislosti s vyvlastněním (§ 10 odst. 2 zákona o vyvlastnění). Tyto náklady je třeba prokázat, nejlépe prostřednictvím výše zmíněného znaleckého posudku.
Vyvlastňovaný má právo navrhnout znalce nebo vyjádřit se ke znalci navrženému vyvlastnitelem, stejně jako navrhnout, aby znalec do posudku zahrnul i související náklady (viz. výše). Je určitě vhodnější najít si vlastního znalce a požádat ho o vypracování posudku, než souhlasit se znalcem, kterého navrhuje investor.
Namísto finanční náhrady je možné s vyvlastnitelem dohodnout
poskytnutí jiného pozemku nebo stavby (§ 11 zákona o vyvlastnění).
o vyvlastnění), kterými jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností, magistráty územně členěných statutárních měst a pro Prahu Magistrát hl.m. Prahy.
Žádost o vyvlastnění musí obsahovat náležitosti stanovené v § 18 zákona o vyvlastnění.
V řízení se musí konat ústní jednání.
Námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání, k později uplatněným námitkám a důkazům se nepřihlíží. Proti jejich rozhodnutí můžete
7
pravidlo
Včas a pečlivě
odvolání nelze vyloučit. Proto není možné provést samotné vyvlastnění do doby, než bude o věci pravomocně rozhodnuto.
Proti rozhodnutí krajského úřadu o odvolání je možné podat žalobu ke správnímu soudu ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí.
Pokud by se Váš nesouhlas týkal výše náhrady, je třeba obrátit se na soud občanskoprávní. Lhůta k podání takové žaloby je 30 dnů. Podání žaloby má odkladný účinek, vyvlastnění nemůže proběhnout do doby vydání pravomocného soudního rozhodnutí.
3
pravidlo
Zjistěte, zda existují i jiné cesty, jak dosáhnout sledovaného cíle
…HLEDEJTE JINÁ ŘEŠENÍ !!!
KONTROLUJTE
V rámci vyvlastňovacího řízení argumentujte tím, že existují i jiná řešení, která umožňují dosáhnout sledovaného cíle,
i bez nutnosti vyvlastnění. Tato „jiná řešení“ popište.
V rámci vyvlastňovacího řízení argumentujte tím, že postačí Xxxx vlastnické právo omezit zřízením věcného břemene.
I po rozhodnutí o vyvlastnění průběžně kontrolujte, zda nejsou podmínky pro jeho zrušení. Pokud ano, ihned podejte vyvlastňo- vacímu úřadu žádost o zrušení.
ZRUŠENÍ VYVLASTNĚNÍ
JEN V NEZBYTNÉM ROZSAHU
Zákon předvídá možnost zrušení rozhodnutí o vyvlastnění v těchto případech:
pokud vyvlastnitel do 30 dnů ode dne určeného v rozhodnutí
pokud bylo zrušeno územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný účel.
Vyvlastnit lze pouze tam, kde nelze účelu vyvlastnění (např. stavba dálnice, těžba uhlí) dosáhnout jinak. To znamená, že pokud existují reálné varianty řešení či technologie, které umožňují dosáhnout sledovaného cíle bez nutnosti vyvlastnění, nelze majetek vyvlastnit.
Dálnice může vést např. pod zemí nebo mimo zástavbu, těžba nemusí být povrchová atd.
Dále není možné vyvlastňovat, pokud postačí vlastnické právo pouze omezit. V takovém případě se zřídí věcné břemeno.
nezaplatil náhradu za vyvlastnění.
pokud vyvlastnitel nezačal uskutečňovat účel vyvlastnění ve lhůtě určené v rozhodnutí (ta nesmí být delší než 2 roky, v případech hodných zvláštního zřetele ji lze max. jednou prodloužit).
Pokud nastal některý z těchto případů, vyvlastňovací úřad na žádost vyvlastňovaného rozhodnutí zruší.