Rada Kraje Vysočina

Rada Kraje Vysočina

Pravidla

Rady Kraje Vysočina,

kterými se konkretizují vybrané vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovými organizacemi, zejména vybrané povinnosti ředitelů příspěvkových organizací,

a stanoví se podmínky k jejich plnění

ze dne …………………..

č. ../..

Část I.

Úvodní ustanovení

Čl. 1

1. Kraj Vysočina (dále též jen „zřizovatel“) zřizuje v rámci své působnosti a ve své pravomoci k plnění svých úkolů a záměrů, zejména k zabezpečení veřejně prospěšných činností, tvorbě a rozdělování veřejných statků, včetně poskytování veřejných služeb a k hospodářskému využívání svého majetku, příspěvkové organizace (dále jen „příspěvkové organizace“).

2. Vzhledem k tomu, že Kraj Vysočina zřizuje příspěvkové organizace, považuje za nutné v rámci své zákonné povinnosti vykonávat zřizovatelské funkce ve vztahu ke zřízeným příspěvkovým organizacím upřesnit (konkretizovat) vybrané vztahy mezi Krajem Vysočina jako zřizovatelem na straně jedné a příspěvkovými organizacemi na straně druhé, a to zejména vybrané povinnosti ředitelů příspěvkových organizací, a stanovit podmínky k jejich plnění.

3. Práva a povinnosti ředitelů příspěvkových organizací jsou stanoveny obecně závaznými právními předpisy a dále pak jednotlivými individuálními či obecnými právnímim úkony jednáním zřizovatele. Pokud není v těchto Pravidlech Rady Kraje Vysočina, kterými se konkretizují vybrané vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovými organizacemi, zejména vybrané povinnosti ředitelů příspěvkových organizací, a stanoví se podmínky k jejich plnění (dále jen „Pravidla“), stanoveno jinak, nejsou výše uvedená práva a povinnosti těmito Pravidly dotčena.

4. Důvodem pro přijetí těchto Pravidel je zejména potřeba a snaha o:

   1. upřesnění poslání a strategických cílů jednotlivých příspěvkových organizací,

   2. upřesnění způsobu definice obsahu, rozsahu, požadované kvality a podmínek vytváření a poskytování veřejných statků a veřejných služeb poskytovaných nebo zajišťovaných Krajem Vysočina, uplatnění vůle zřizovatele,

   3. zvýšení profesionality v zajišťování veřejných statků a veřejných služeb (profesionalita externích výstupů) i v oblasti interních procesů uvnitř jednotlivých příspěvkových organizací, společné prezentace činnosti Kraje Vysočina a  příspěvkových organizací vůči veřejnosti,

   4. zajištění maximální účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti v zajišťování veřejných statků a veřejných služeb pro občany Kraje Vysočina a pro další subjekty (právnické osoby, návštěvníky kraje atd.),

   5. vytvoření podmínek pro úspory, zlepšování parametrů (kvalita, rozsah) veřejných statků a veřejných služeb, celková optimalizace činností příspěvkových organizaci v rámci celé skupiny,

   6. zvýšení stability a omezení rizik (hospodářských, provozních, personálních, komunikačních atd.) fungování příspěvkových organizací,

   7. zvyšování povědomí o komplexu (obsahu a rozsahu) veřejných statků a veřejných služeb zajišťovaných Krajem Vysočina,

   8. zajištění jednotnosti a přehlednosti struktury Kraje Vysočina a jím zřizovaných příspěvkových organizací pro občany (klienty, potenciální klienty),

   9. zvýšení důvěryhodnosti Kraje Vysočina a všech jednotlivých příspěvkových organizací, transparentnosti jejich činnosti a míry jistoty jejich obchodních i  neobchodních partnerů.

(5) Pro účely těchto Pravidel se:

1. zřizovatelem rozumí Kraj Vysočina, resp. jeho orgán příslušný k výkonu zřizovatelských funkcí, tj. Rada Kraje Vysočina, pokud v těchto Pravidlech není stanoveno jinak. Vzájemný vztah zřizovatele s řediteli příspěvkových organizací je  realizován prostřednictvím resortních odborů krajského úřadu. V rámci realizace těchto vzájemných vztahů a metodické pomoci poskytované dle Čl. 22 24 těchto Pravidel je resortní odbor oprávněn upřesnit (nikoliv rozšířit) povinnosti dané těmito Pravidly.

2. resortním odborem rozumí Odbor školství mládeže a sportu, Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, Odbor dopravy a silničního hospodářství, Odbor sociálních věcí a Odbor zdravotnictví, a to vždy podle zaměření hlavní činnosti konkrétní příspěvkové organizace a dále pak Odbor majetkový, pokud jde o  nakládání s nemovitým majetkem zřizovatele. Resortním odborem se může stát i  kterýkoliv jiný útvar zřizovatele, pokud se objeví potřeba řešit ucelenou oblast činnosti, která bude spadat po odborné stránce tomuto útvaru (např. Odbor informatiky pro portál Portál příspěvkových organizací, Odbor ekonomický pro oblast financování a účetnictví, s výjimkou schvalování účetních závěrek, Oddělení interního auditu, Oddělení řízení lidských zdrojů apod.),

3. zásadami 3E – rozumí zásady definované v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně účelnost, efektivnost a  hospodárnost.

6. Zřizovatel je povinen při rozhodování o činnosti jednotlivé příspěvkové organizace
   a o vzájemných vazbách ve skupině příspěvkových organizací brát v úvahu všechny faktory a očekávané dopady změn, včetně přímých i nepřímých administrativních a  personálních nákladů a rizik na straně příspěvkové organizace.

(7) Zřizovatel i každá jednotlivá příspěvková organizace jsou povinni jednat takovým způsobem, aby veřejné služby byly poskytovány optimálním způsobem, v duchu zásad 3E, ve vzájemné kooperaci.

Část II.

Odpovědnost za řádný výkon činnosti příspěvkové organizace a její fungování

Čl. 2

Poslání (mise) příspěvkové organizace

1. Kraj Vysočina je v rámci zákonem daných kompetencí oprávněn a zároveň povinen v samostatné působnosti pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.

2. K tomuto účelu je Kraj Vysočina oprávněn zřizovat mimo jiné i příspěvkové organizace, kterým je povinen vymezit předmět a rozsah jejich činnosti – jejich poslání, smysl existence (resp. misi). Příspěvková organizace a její ředitel, který odpovídá za řádný chod příspěvkové organizace, mají při výkonu takto vymezené činnosti povinnost, při  dodržování obecně závazných právních předpisů, chránit veřejný zájem a chránit oprávněné zájmy svých klientů (i potenciálních), pokud tyto nejsou v rozporu se  zájmem veřejným a s oprávněnými zájmy příspěvkové organizace nebo zřizovatele.

3. K základnímu vymezení předmětu a rozsahu činnosti (poslání) příspěvkové organizace může dojít následujícími způsoby:

1. zřizovací listinou,

2. kombinací zřizovací listiny a smlouvy uzavřené mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací.

Vymezení obsahu a rozsahu činnosti musí respektovat právní úpravu danou zvláštními obecně závaznými předpisy.

(4) Ředitel příspěvkové organizace je povinen při řízení příspěvkové organizace respektovat platné strategické a koncepční dokumenty zřizovatele (zejména oborové resp. resortní strategie) a řídit se jimi. Shledá-li při tom rozpor mezi těmito dokumenty a oprávněnými zájmy příspěvkové organizace, resp. klientů příspěvkové organizace, je povinen na to zřizovatele upozornit.

(5) Ředitel příspěvkové organizace je povinen řídit se při své činnosti usneseními Zastupitelstva Kraje Vysočina a Rady Kraje Vysočina, které se týkají individuálně příslušné příspěvkové organizace nebo obecně všech příspěvkových organizací zřizovatele či jejich skupiny, dále je povinen řídit se rozhodnutími a pokyny Krajského úřadu Kraje Vysočina, k nimž byl Krajský úřad Kraje Vysočina Zastupitelstvem Kraje Vysočina nebo Radou Kraje Vysočina zmocněn či pověřen.

(6) Krajský úřad Kraje Vysočina resp. resortní odbory jsou povinny průběžně, včas a s příslušnou metodickou podporou předávat řediteli příspěvkové organizace informace potřebné pro řádné plnění povinností dle Čl. 2 odst. 4 a odst. 5 těchto Pravidel. K tomu využívá přednostně Portál příspěvkových organizací.

Čl. 3

Dlouhodobé řízení příspěvkové organizace, odpovědnost za udržitelnost

1. Vizí příspěvkové organizace se rozumí stručně vyjádřená dlouhodobá představa o fungování příspěvkové organizace, a to ve všech jejích aspektech (s důrazem na externí výstupy činnosti příspěvkové organizace, na vztahy s jejími klienty a na hodnoty, které chce při své činnosti naplňovat), představa budoucího žádoucího cílového stavu, tj. toho, čeho chce příspěvková organizace dosáhnout při  naplňování svého poslání. Vizi příspěvkové organizace je povinen ředitel příspěvkové organizace udržovat aktuální.

2. V rámci řízení příspěvkové organizace je ředitel organizace povinen ve spolupráci s vedoucími zaměstnanci vytvořit vizi příspěvkové organizace a předložit ji ke schválení zřizovateli. Vizi příspěvkové organizace schválenou zřizovatelem resortní odbor zveřejní na Portálu příspěvkových organizací do 30 dnů ode dne schválení vize příspěvkové organizace zřizovatelem.

3. Z pohledu dlouhodobého fungování příspěvkové organizace je ředitel příspěvkové organizace povinen klást důraz na naplňování smyslu a účelu existence příspěvkové organizace a vytvářet podmínky pro co nejlepší a nejefektivnější vytváření veřejných statků a poskytování veřejných statků a veřejných služeb klientům příspěvkové organizace, tj. na hlavní činnost příspěvkové organizace.

4. Z pohledu dlouhodobého fungování příspěvkové organizace je ředitel příspěvkové organizace odpovědný zejména za:

1. finanční udržitelnost (tvorba vyrovnaného nebo mírně přebytkového finančního plánu, vyrovnané nebo mírně přebytkové hospodaření podle finančního plánu, udržení platební schopnosti organizace /příznivého cash-flow/, eliminace skrytých, vnitřních dluhů a odložených výdajů, atd.),

2. udržitelnost lidských zdrojů (zajištění obnovy lidských zdrojů /především s ohledem na věkovou strukturu/, zajištění vhodné kvalifikační struktury lidských zdrojů /s důrazem i na schopnosti a dovednosti nezbytné pro chod a rozvoj příspěvkové organizace/, tvorba vhodného pracovního prostředí a přiměřených pracovních podmínek, udržení oboustranně akceptovatelných vztahů mezi zaměstnavatelem a  zaměstnanci, apod.),

3. majetkovou udržitelnost (udržení provozuschopnosti majetku a jeho přiměřených užitných vlastností, zamezení zanedbávání majetku, jeho obnova, optimalizace kapacit nemovitostí, využitelnost movitého majetku, atd.), a to v rámci zákonných či smluvních omezení, pro majetek vlastní i pro jiný veřejný majetek užívaný příspěvkovou organizací (zejména majetek vypůjčený nebo pronajatý od  zřizovatele, předaný k hospodaření zřizovatelem),

4. udržitelnost činnosti (stabilita tvorby a poskytování veřejných statků a veřejných služeb z hlediska kvalitativních i kvantitativních charakteristik a přiměřenost a  stabilita podmínek jejich poskytování klientům),

5. dodržování zásad účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti při nakládání s veřejnými prostředky a při využívání jakýchkoliv veřejných zdrojů (tzv. zásady 3E) a dle možností i v souladu se zásadami společenské odpovědnosti, ohleduplnosti k životnímu prostředí a zdrojům všeho druhu a v souladu se všeobecně akceptovanými etickými pravidly.

Čl. 4

Doplňková činnost příspěvkové organizace

1. Výkon doplňkové činnosti příspěvkové organizace je možný. Rozsah doplňkové činnosti příspěvkové organizace je stanoven zřizovací listinou. Doplňková činnost nesmí být provozována, pokud by tím byl omezován nebo zanedbáván výkon hlavní činnosti. K žádosti o souhlas zřizovatele s výkonem takovéto činnosti je ředitel příspěvkové organizace povinen předložit vždy posouzení doplňkové činnosti, které bude obsahovat zejména:

   1. posouzení potřebnosti (především z hlediska ochrany veřejného zájmu),

   2. posouzení dopadů do hospodaření příspěvkové organizace a zřizovatele,

   3. posouzení dopadů do majetku příspěvkové organizace a zřizovatele,

   4. posouzení dopadů do lidských zdrojů příspěvkové organizace a zřizovatele,

   5. posouzení vlivů na hlavní činnost organizace,

   6. posouzení rizik souvisejících s doplňkovou činností.

2. Výkon doplňkové činnosti musí být striktně ekonomicky, majetkově i personálně oddělen, není-li to možné fyzicky, pak alespoň evidenčně (přitom se např. náklady rozdělují mezi hlavní činnost a doplňkové činnosti kvalifikovaně určeným, skutečnosti co nejvíce se blížícím poměrem). Ředitel příspěvkové organizace zajistí:

1. oddělené sledování doplňkové činnosti v účetnictví od hospodaření v hlavní činnosti (včetně promítnutí příslušného podílu správních a ostatních režijních výdajů či nákladů),

2. zpracování, evidenci a aktualizaci kalkulací cen výrobků a služeb poskytovaných v doplňkové činnosti (jako podklad pro posouzení, zda je konkrétní doplňková činnost pro příspěvkovou organizaci vhodná, a v souladu se zásadami 3E, do  kalkulací přitom musejí být započteny všechny související přímé i nepřímé /resp. režijní/ výdaje),

3. vymezení způsobu využívání majetku předaného k hospodaření nebo v pronájmu využívaného k doplňkové činnosti tak, aby toto vymezení umožňovalo stanovení přiměřené výše nákladů ve vztahu k výnosům z doplňkové činnosti, a to včetně odpovědnosti za obhospodařování a obnovu tohoto majetku.

3. Příspěvková organizace vytváří (je povinna vytvářet) ve své doplňkové činnosti zisk, který může použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. Příspěvková organizace je oprávněna požádat prostřednictvím resortního odboru o jiné využití těchto zdrojů. Zřizovatel může příspěvkové organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje zpravidla ke dni schválení výsledku hospodaření včetně jeho rozdělení za uplynulý kalendářní rok.Příspěvková organizace vytváří (je povinna vytvářet) ve své doplňkové činnosti zisk, který může použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. Příspěvková organizace je oprávněna požádat prostřednictvím resortního odboru o jiné využití těchto zdrojů. Zřizovatel může příspěvkové organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje zpravidla ke dni rozhodnutí zřizovatele o rozdělení výsledku hospodaření příspěvkové organizace za uplynulý kalendářní rok.

4. Případnou ztrátu z doplňkové činnosti musí příspěvková organizace zdůvodnit při  projednávání zprávy o své činnosti a plnění svých úkolů, pro které byla zřízena, a  současně musí navrhnout řešení k odstranění této ztráty. Zřizovatel v rámci projednání této zprávy přijme příslušná opatření k nápravě.

5. Zřizovatel je v odůvodněných případech (vyžaduje-li to celokrajský zájem) oprávněn systémově (tzn. zpravidla jednotně pro všechny organizace nebo jejich skupinu) rozhodnout o provozních opatřeních, upravit plány činnosti a případně omezit hospodaření. Celokrajským zájmem se pro účely těchto Pravidel rozumí zejména potřeba:

   1. zajistit naplňování strategií a koncepcí schválených orgány Kraje Vysočina,

   2. dosáhnout provozních úspor,

   3. řešení problémů s cash-flow příspěvkové organizace, zřizovatele nebo celé skupiny příspěvkových organizací a zřizovatele,

   4. optimalizace celokrajského systému poskytování veřejných služeb a jejich standardizace,

   5. organizační nebo provozní optimalizace skupiny příspěvkových organizací,

   6. omezení rizik ekonomické i neekonomické povahy,

   7. zajištění udržitelnosti v oblasti financí, majetku, personálu a činností.

Čl. 45

Plán činnosti příspěvkové organizace

1. Činnost příspěvkové organizace je ředitel příspěvkové organizace povinen plánovat.

2. Plán činnosti příspěvkové organizace musí být v souladu s posláním příspěvkové organizace.

3. Zřizovatel je v odůvodněných případech (vyžaduje-li to celokrajský zájem) oprávněn systémově (tzn. zpravidla jednotně pro všechny organizace nebo jejich skupinu) rozhodnout o provozních opatřeních, upravit plány činnosti a případně omezit hospodaření. Celokrajským zájmem se pro účely těchto Pravidel rozumí zejména potřeba:

   1. zajistit naplňování strategií a koncepcí schválených orgány Kraje Vysočina,

   2. dosáhnout provozních úspor,

   3. řešení problémů s cash-flow příspěvkové organizace, zřizovatele nebo celé skupiny příspěvkových organizací a zřizovatele,

   4. optimalizace celokrajského systému poskytování veřejných služeb a jejich standardizace,

   5. organizační nebo provozní optimalizace skupiny příspěvkových organizací,

   6. omezení rizik ekonomické i neekonomické povahy,

   7. zajištění udržitelnosti v oblasti financí, majetku, personálu a činností.

4. Plán činnosti příspěvkové organizace musí být:

1. být reálný,

2. poskytovat věrný obraz situace.pravdivý,

Rozsah a podrobnost plánů činnosti přitom musí být přiměřené tomu, aby i plánovací činnost plně odpovídala zásadám 3E a době, na kterou je plán činnosti vytvářen.

Plán činnosti příspěvkové organizace musí věrně zobrazovat předpokládané hospodářské dopady a respektovat stanovenou strukturu.

5. Ředitel příspěvkové organizace je povinen naplňovat plán činnosti příspěvkové organizace. Z hlediska životního cyklu plánu činnosti příspěvkové organizace je ředitel příspěvkové organizace odpovědný za uskutečňování jednotlivých kroků v tomto cyklu:

1. sestavení návrhu plánu činnosti v příspěvkové organizaci,

2. předložení k projednání a schválení plánu činnosti zřizovatelem,

3. plnění plánu,

4. kontrola plnění plánu činnosti.,

5. přehled o skutečném plnění plánu činnosti příspěvkové organizace.

Součástí plánu činnosti jsou rovněž kvalitativní a kapacitní ukazatele (dle možností je vždy definován obsah, rozsah a kvalita).

6. Plán činnosti příspěvkové organizace je:

1. dlouhodobý - vize příspěvkové organizace dle Čl. 3 těchto Pravidel,

2. střednědobý - výhled na 2 – 43 kalendářní roky,

3. krátkodobý - plán na následující kalendářní rok, příp. školní rok,

4. plán veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou vyšší než 200 000 Kč bez DPH, které hodlá příspěvková organizace zadat v kalendářním roce (dále jen „plán veřejných zakázek“)..

7. Plán činnosti příspěvkové organizace dle Čl. 5 odst. 6 písm. a) a písm. b) těchto Pravidel je plánem finančním, který musí být věcně zdůvodněn.

8. Finanční plán příspěvkové organizace musí věrně zobrazovat předpokládané hospodářské dopady a respektovat stanovenou strukturu:

1. plán nákladů a výnosů,

2. položkový rozpis investic (movitý a nemovitý majetek a technické zhodnocení),

3. plán oprav,

4. odpisový plán,

5. plán fondů (rezervní fond, investiční fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb,

6. plán lidských zdrojů.

9. Plán činnosti příspěvkové organizace dle Čl. 4 odst. 5 písm. b) a písm. c) těchto Pravidel bude rozdělen na:

10. plán věcný (např. rozvoj příspěvkové organizace resp. hlavního předmětu činnosti, oblast lidských zdrojů, ICT, majetku, atd.),

11. plán finanční a výhled finančního plánu (je preferováno zavádění prvků tzv. výkonového rozpočtování, kdy je každé vynaložení veřejných prostředků poměřováno vůči jeho přínosu k naplňování cílů organizace, kdy je tedy zpravidla uveden nejen název položky a částka, ale také množstevní, kvalitativní, termínová apod. specifikace položky a kdy je určena jednoznačná metrika pro hodnocení přínosu veřejného výdaje). Součástí finančního plánu je i plán tvorby a použití investičního fondu příspěvkové organizace.

1. Finanční plány příspěvkové organizace musí věrně zobrazovat předpokládané hospodářské dopady plánů věcných a respektovat stanovenou strukturu.

3. Věcný pPlány činnosti ppříspěvkové organizace, vyjma plánu veřejných zakázek, by měly, je-li to objektivně možné, zobrazovat výstupy zejména z následujících dílčích aktivit:

1. plánování rozvoje hlavní činnosti (obsah, rozsah, resp. kapacity, kvalita a podmínky poskytovaných veřejných služeb),

2. plánování doplňkových činností,

3. plánování prostředků informačních a komunikačních technologií (hardware a  software, licence, obnova, upgrade, správa, údržba a opravy, propojení a  návaznosti, generování, správa, ukládání a využívání dat, tisk a kopírování dokumentů, atd.),

4. plán lidských zdrojů (přiměřenost k hlavní a doplňkové činnosti, věková struktura, obnova lidských zdrojů, kvalifikační struktura, vzdělávání, pracovní podmínky atd.),

5. plánování využívání a potřeb nespecifického majetku (běžný majetek využitelný pro různé obory a činnosti – např. budovy, běžný nábytek, atd.) a jeho využívání (majetek nemovitý a majetek movitý, vlastní majetek, majetek zřizovatele, cizí, resp. pronajatý majetek, provozování, správa, údržba, opravy a obnova majetku, využití majetku),

6. plánování využívání a potřeb specifického majetku (majetek využitelný pouze pro konkrétní činnost organizace nebo pro konkrétní činnost organizace určitého druhu – např. odborná literatura, interaktivní tabule, strojní vybavení dílen, vybavení laboratoří, operační technika, speciální lůžka, atd.) a jeho využívání.,

7. plánování řízení vztahů s veřejností a komunikace (inzerce, propagační a informační tiskoviny, internet, atd.).

Vytváří-li příspěvková organizace specifické plány dle obecně závazných právních předpisů, lze tyto považovat, s ohledem na jejich obsah, za úplné či částečné splnění plánovací povinnosti příspěvkové organizace. Do věcného zdůvodnění plánů se zaznamenávají údaje, u nichž je předpokládána významná změna nebo jejichž uvedení je pro srozumitelnost plánu nezbytné nebo účelné.

12. Plány činnosti je ředitel příspěvkové organizace povinen předložit zřizovateli ke schválení, a to vždy v dostatečném předstihu před uplynutím doby, která jim byla vymezena zřizovatelem rozhodnutím.Plány činnosti je ředitel příspěvkové organizace povinen předložit zřizovateli ke schválení, a to vždy v dostatečném předstihu před uplynutím doby, na kterou je dosavadní plán činnosti schválen. Schválené plány činnosti jsou pro ředitele příspěvkové organizace závazné, tzn. ředitel příspěvkové organizace je povinen zavést a udržovat v příspěvkové organizaci komplexní řízení činnosti a zejména hospodaření organizace v souladu se schválenými plány činnosti (mimo jiné jde o průběžné hospodaření organizace v souladu s finančním plánem) a v souladu s požadavky na  účelnost, efektivnost a hospodárnost (tzv. zásada 3E) a dle možností i v souladu se  zásadami společenské odpovědnosti, ohleduplnosti k životnímu prostředí a zdrojům všeho druhu a v souladu se všeobecně akceptovanými etickými pravidly.

13. Plány činnosti je ředitel příspěvkové organizace povinen průběžně aktualizovat. Plány činnosti, vyjma plánu veřejných zakázek, resortní odbor umístí na Portál příspěvkových organizací do 30 dnů ode dne jejich schválení ze strany zřizovatele. Plán veřejných zakázek je ředitel příspěvkové organizace povinen umístit na Portál příspěvkových organizací, a to vždy nejpozději do 31. 12. kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, na který je plán veřejných zakázek vyhotoven.Plány činnosti je ředitel příspěvkové organizace povinen průběžně aktualizovat. Plány činnosti je ředitel příspěvkové organizace povinen umístit na Portál příspěvkových organizací, a to vždy nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne jejich schválení ze strany zřizovatele.

14. Soulad plánované a skutečné činnosti příspěvkové organizace je ředitel příspěvkové organizace povinen vyhodnocovat a zohlednit při aktualizaci plánu.

Část III.

Odpovědnost za ekonomické a personální řízení příspěvkové organizace

Čl. 56

Vnitřní kontrolní systém, řízení rizik a řízení kvality

(1) Ředitel příspěvkové organizace je povinen zavést a udržovat v příspěvkové organizaci funkční a efektivní vnitřní kontrolní systém (včetně kontroly řídící a řízení rizik) a a funkční a efektivní systém řízení kvality.

(2) Ředitel příspěvkové organizace zejména:

1. vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon činností příspěvkové organizace,

2. zajišťuje, vyhodnocuje a minimalizuje provozní, finanční, právní, personální a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů příspěvkové organizace, dále též rizika vztahů mezi organizací a klienty resp. širokou veřejností,

3. vytváří optimální podmínky pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.

(3) Ředitel příspěvkové organizace je povinen zavést postup stanovení kritérií pro  hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti výkonu činností příspěvkové organizace, a to na základě objektivně zjištěných skutečností u všech činností, kdy  kritéria pro hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti výkonu činností příspěvkové organizace nejsou stanovena právními předpisy, technickými nebo jinými normami.

(4) Ředitel příspěvkové organizace není povinen zavést postup stanovení kritérií pro  hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti výkonu činností příspěvkové organizace v případě, kdy by předpokládané materiální i nemateriální náklady na  stanovení kritérií hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti výkonu činností příspěvkové organizace převyšovaly ve významnější míře předpokládaný souhrn přidané hodnoty na jejich stanovení a aplikaci.

(5) Ředitel příspěvkové organizace je odpovědný za řádnou správu a řízení rizik spojených s činností příspěvkové organizace, zejména za:

1. rozpoznávání a vyhledávání rizik v systémovém nastavení procesů, řídícím a  kontrolním systému i v jednotlivých operacích a činnostech,

2. hodnocení stupně významnosti rizik a určování priorit k řešení,

3. včasné oznamování skutečností o existenci významných rizik zřizovateli a  o  přijatých opatřeních k jejich eliminaci či zmírňování jejich nežádoucích dopadů, v případě potřeby předkládání návrhů zřizovateli pro účely rozhodování a přijímání efektivních a kontrolovatelných opatření z úrovně zřizovatele,

4. průběžné sledování reálného působení existujících rizik a včasnou reakci na  nastalou bezprostřední hrozbu jejich nežádoucího dopadu v souladu s  opatřeními přijatými k vyloučení nebo minimalizaci těchto rizik,

5. sestavení finálních seznamů aktuálních rizik dle stupně významnosti pro účely řízení rizik v příspěvkové organizaci.

Čl. 67

Opatření protikorupčního charakteru

1. Ředitel příspěvkové organizace je povinen vytvářet takové prostředí, které bude v nejvyšší možné míře přispívat k předcházení korupčnímu jednání.

2. Při nastavení a dodržování takovýchto pravidel bude vycházet z obecně závazných právních předpisů, specifických podmínek v dané příspěvkové organizaci a dále pak zejména z dokumentu „Protikorupční strategie Kraje Vysočina“.

Čl. 78

Závazkové vztahy

1. Řediteli příspěvkové organizace odpovídá za je doporučeno vedeníést evidencei závazkových vztahů. Pro vedení evidence závazkových vztahů bude připravenaslouží aplikace na Portálu příspěvkových organizací. Každý závazkový vztah by měl býtbude průběžně řízen a spravován, a to po celou dobu jeho platnosti. Evidence závazkových vztahů bude, v případě jejího využití, sloužíit k plnění povinností dle obecně závazných právních předpisů (zejména uveřejňovací povinnost dle zákona o zadávání veřejných zakázek).

2. Při přípravě aplikace a nastavování pravidel pro správu příslušných dat je zřizovatel povinen postupovat tak, aby nevznikaly nepřiměřené administrativní náklady na straně příspěvkových organizací a aby byly v co největší míře využity automatizované importy dat ze stávajících systémů.

4. Závazkové vztahy, případně jejich změny, by měly být evidovány nejpozději před podpisem závazkového vztahu ředitelem příspěvkové organizace.

6. Pokud ředitel příspěvkové organizace rozhodne aplikaci „evidence závazkových vztahů“ vést, budou v ní vedeny minimálně tyto údaje:

7. číselná identifikace závazkového vztahu (vedená v jedné číselné řadě),

8. subjekt, se kterým je závazkový vztah uzavírán,

9. datum uzavření závazkového vztahu,

10. hodnota závazkového vztahu (cena plnění),

11. umístění originálu dokumentu o uzavření závazkového vztahu,

12. elektronický obraz dokumentu o uzavření závazkového vztahu ve formátu *.pdf, včetně jeho případných změn,

13. stručný popis plnění ze závazkového vztahu,

14. stav závazku (připravovaný, platný, realizovaný, zrušený),

15. elektronický obraz dokumentu o provedené řídící kontrole ve formátu *.pdf (před uzavřením závazkového vztahu),

16. zveřejnit na profilu,

17. cena uhrazená za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce,

18. skutečně uhrazená cena,

19. číslo souvisejícího závazku.

20. Evidence by měla zajišťovat tzv. auditní stopu a uchování evidovaných dat, případně jejich změn, i po skončení příslušného závazkového vztahu.

22. Závazkový vztah je oprávněna uzavřít pouze osoba oprávněná jednat za příspěvkovou organizaci (statutární zástupce nebo jím k tomu výslovně zmocněná jiná osoba).

23. Před uzavřením závazkového vztahu je příspěvková organizace povinna postupovat v souladu s obecně závaznými právními předpisy a s pravidly a zásadami zřizovatele, které upravují podmínky pro uzavírání závazkových vztahů (pravidla Rady Kraje Vysočina pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách Kraje Vysočina a příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina, zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina o  vymezení majetkových práv a povinností příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina, příp. další).

24. Před uzavřením závazkového vztahu, u kterého je zákonem předpokládána finanční kontrola, je osoba oprávněná jednat za příspěvkovou organizaci povinna ověřit, zda byla provedena finanční kontrola v souladu s obecně závaznými právními předpisy (příkazce operace, správce rozpočtu).

25. V případě, že je uzavírán závazkový vztah mezi příspěvkovou organizací a osobou oprávněnou jednat za příspěvkovou organizaci, není tato jediná osoba oprávněna podepsat závazkový vztah za obě smluvní strany (aplikace metody „nejméně čtyř očí“).

26. Při plnění povinností vyplývajících ze závazkových vztahů je příspěvková organizace povinna postupovat s péčí řádného hospodáře, svoje povinnosti plnit řádně a včas tak, aby předcházela z toho vyplývajícím rizikům hmotné i nehmotné povahy, zejména rizikům případných sankcí.

Čl. 89

Spory

1. Ředitel příspěvkové organizace odpovídá za vedení evidence je povinen vést evidenci sporů příspěvkové organizace. Sporem se pro účely těchto Pravidel rozumí zejména:

1. soudní řízení,

2. trestní řízení,

3. rozhodčí řízení,

4. přestupkové řízení / řízení o správním deliktu,

5. spory řešené smírně (dohody o narovnání).

(2) O sporu a jeho průběhu je ředitel příspěvkové organizace povinen informovat zřizovatele prostřednictvím Portálu příspěvkových organizací, a to neprodleně poté, co  se o sporu, resp. jakémkoliv jednotlivém úkonu ve sporu dozví. Součástí informací jsou i související písemné podklady ve formátu *.pdf, zejména oznámení o zahájení sporu, žaloby, xxxxxxxx, návrhy smírčích dohod, atd. Informace nezahrnuje údaje, o  kterých je příspěvková organizace povinna zachovávat mlčenlivost dle zvláštních právních předpisů (např. zdravotnická dokumentace).

Čl. 910

Pracovněprávní vztahy

1. Ředitel příspěvkové organizace odpovídá za řízení lidských zdrojů v příspěvkové organizaci, tzn. za funkci komplexní personalistiky a za související personální evidenci (pracovněprávní vztahy a jejich řízení, rozvoj resp. vzdělávání a trénink zaměstnanců, hodnocení zaměstnanců, odměňování zaměstnanců, atd.).

2. Ředitel příspěvkové organizace zejména:

1. připravuje organizační řád příspěvkové organizace a předkládá jej prostřednictvím resortního odboru Radě Kraje Vysočina k vydání,

2. vydává vnitřní předpisy příspěvkové organizace (zejména organizační řád, pracovní řád, …),

3. stanoví počet zaměstnanců a organizační strukturu příspěvkové organizace,

4. vede aktuální seznam pracovních míst, včetně požadavků a kvalifikačních předpokladů pro obsazení jednotlivých pracovních míst (systematizace pracovních míst),

5. vybírá zaměstnance příspěvkové organizace,

6. zajišťuje vzdělávání a odborný rozvoj zaměstnanců,

7. odměňuje zaměstnance v souladu s obecně závaznými právními předpisy,

8. kontroluje činnost zaměstnanců,

9. dbá o rovné zacházení, nediskriminaci a péči o zaměstnance,

10. pravidelně a systematicky hodnotí činnost zaměstnanců,

11. zastupuje příspěvkovou organizaci při kolektivním vyjednávání.

Ředitel příspěvkové organizace je oprávněn vydat organizační řád podle písm. a) a stanovit počet zaměstnanců a organizační strukturu podle písm. b) jen po projednání s resortním odborem.

3. V případě, že je činěn pracovněprávní úkon vůči řediteli příspěvkové organizace (povolení dovolené, pracovní cesta, kontrola docházky, využití movitých věcí příspěvkové organizace pro pracovní účely, atd.), je řediteli příspěvkové organizace doporučeno učinit pracovněprávní úkon za příspěvkovou organizaci společně s osobou zastupující ředitele příspěvkové organizace a o takovém postupu zachovat auditní stopu.

4. Ředitel příspěvkové organizace není při kolektivním vyjednávání ani při vydávání vnitřních předpisů oprávněn bez předchozího souhlasu zřizovatele uzavřít, resp. stanovit jakýkoliv závazek příspěvkové organizace, který by byl nad rámec povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy.

5. Ředitel příspěvkové organizace je povinen oznámit zřizovateli záměr zařazení zaměstnance do vyšší platové třídy, než do které je zařazen ředitel příspěvkové organizace.

Čl. 1011

Tvorba vnitřních předpisů

(1) Příspěvková organizace vydává tyto vnitřní předpisy:

1. řády,

2. směrnice,

3. příkazy ředitele

není-li v těchto Pravidlech stanoveno jinak (viz Čl. 25 11 odst. 85 těchto Pravidel).

(2) Řády jsou vydávány výlučně v případě, kdy jejich vydání předpokládá obecně závazný právní předpis (např. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů). Směrnice jsou vydávány za účelem vnitřní organizace a řízení činnosti příspěvkové organizace. Příkazy ředitele jsou vydávány k provedení směrnic či řádů nebo k operativnímu usměrňování vztahů uvnitř příspěvkové organizace, které nejsou upraveny směrnicemi či řády.

(3) Vnitřní předpisy jsou závazné pro:

1. zaměstnance příspěvkové organizace,

2. pro zaměstnance činné pro příspěvkovou organizaci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud to vyplývá z uzavřené dohody nebo z ustanovení jednotlivých vnitřních předpisů.

(4) Vnitřní předpisy příspěvkové organizace musí být:

1. věcně v pořádku (upravují danou oblast v souladu s potřebami příspěvkové organizace),

2. přehledné a s jednotnou úpravou,

3. v souladu s obecně závaznými právními předpisy,

4. v souladu s ostatními vnitřními předpisy příspěvkové organizace,

5. srozumitelné, věcné, stručné a jednoznačné.

(5) Zřizovatel je oprávněn stanovit v odůvodněných případech (požadavek na omezení rizik, omezení výdajů, standardizaci podmínek u jednotlivých příspěvkových organizací atd.) povinný obsah konkrétního vnitřního předpisu příspěvkové organizace a rovněž v odůvodněných případech je oprávněn stanovit obsah pro vnitřní předpisy příspěvkové organizace zakázaný.

(6) Ředitel příspěvkové organizace odpovídá za vedení evidence vede evidenci vnitřních předpisů.

(7) Ředitel příspěvkové organizace prokazatelně seznamuje zaměstnance s novými vnitřními předpisy.

8. Ředitel příspěvkové organizace, která má:

1. vlastní systém managementu kvality dle ISO 9001,

2. certifikovaný systém managementu kvality dle jiných norem akceptovaný zřizovatelem,

3. certifikovaný systém řízení dokumentace,

postupuje v souladu s Čl. 11 těchto Pravidel přiměřeně.

Část IV.

Konkretizace vybraných povinností příspěvkových organizací

Čl. 1112

Obecná odpovědnost

1. Za plnění povinností stanovených příspěvkovým organizacím odpovídá zřizovateli ředitel příspěvkové organizace.

2. Ředitel příspěvkové organizace je oprávněn a povinen konkrétní povinnosti zakotvit v organizačním řádu a následně delegovat prostřednictvím pracovních náplní na  konkrétní zaměstnance, resp. pracovní pozice.

3. Ředitel příspěvkové organizace je povinen zajistit svoji dostupnost, resp. zastupitelnost pro řešení případných mimořádných či operativních úkolů.

Čl. 1213

Nakládání s majetkem

1. Ředitel příspěvkové organizace odpovídá za řízení optimálního využívání a správu majetku včetně evidence vlastního majetku příspěvkové organizace a jiného příspěvkovou organizací užívaného majetku a včetně inventarizace.

2. Práva, která příspěvkové organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem a majetkem ve vlastnictví příspěvkové organizace mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena, jsou vymezena ve zřizovací listině příspěvkové organizace formou odkazu na zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina o vymezení majetkových práv a povinností příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina a zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina o vymezení majetkových práv a povinností Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace zřizované Krajem Vysočina.

Čl. 1314

Výkaznictví, reporty

1. Ředitel příspěvkové organizace odpovídá za řádné a úplné vedení účetnictví, vykazování činnosti příspěvkové organizace, reporting a vedení funkčního ekonomického informačního systému s daty o činnosti příspěvkové organizace.

2. Při úkonech dle Čl. 13 14 odst. 1 je příspěvková organizace povinna postupovat dle obecně závazných právních předpisů a pravidel Rady Kraje Vysočina, která upravují tyto úkony.

Čl. 15

Schvalování účetních závěrek příspěvkových organizací

1. Schvalování účetní závěrky příspěvkové organizace upravuje vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek (zejména hlava II. této vyhlášky).

2. Řádnou případně mimořádnou účetní závěrku schvaluje zřizovatel nejpozději do 31. 5. následujícího roku. Předmětem schvalování je i schválení výsledku hospodaření organizace včetně jeho rozdělení.

3. Podkladový materiál pro schválení účetní závěrky předkládá příslušný resortní odbor zřizovateli se stanoviskem ekonomického odboru.

4. Pro schválení účetní závěrky předloží příspěvková organizace následující podklady v elektronické podobě:

a) výkazy účetní závěrky v rozsahu: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, výkaz o peněžních tocích a výkaz o pohybu vlastního kapitálu, pokud organizace je povinna je zpracovávat,

b) zprávu auditora o ověření účetní závěrky, roční zprávu o výsledcích finančních kontrol včetně informace o závažných zjištěních z provedené veřejnosprávní kontroly, jsou-li tyto dokumenty vypracovány,

c) zprávu útvaru interního auditu, resp. interního auditora o zjištěních z provedených interních auditů, kdy byly zjištěny skutečnosti, které mohou mít vliv na úplnost a průkaznost účetnictví organizace a roční zpráva interního auditu, jsou-li tyto dokumenty vypracovány,

d) inventarizační zprávu.

Uvedený výčet podkladů je minimální. Resortní odbor je oprávněn požadovat další účetní záznamy a doplňující informace, které poslouží k posouzení efektivnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát.

5. Podklady dle Čl. 15 odst. 4 těchto Pravidel budou předávány příspěvkovou organizací do 30. 4. následujícího roku zpravidla prostřednictvím Portálu příspěvkových organizací a ukládány do datového skladu zřizovatele.

6. Resortní odbor pro zřizovatele připraví i návrh protokolu o schválení (neschválení) účetní závěrky. Předepsaný obsah protokolu je stanoven v ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek.

7. Informaci o schválení nebo neschválení účetní závěrky předává krajský úřad do centrálního systému účetních informací státu, a to v termínech a v souladu technickou vyhláškou o účetních záznamech (vyhláška č. 383/2009 Sb.).

Čl. 1416

Xxxxxxx xxxxxxx

1. Při zadávání veřejných zakázek je ředitel příspěvkové organizace povinen postupovat v souladu s pravidly Rady Kraje Vysočina pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách Kraje Vysočina a příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina.

2. Ředitel příspěvkové organizace je oprávněn postup při zadávání veřejných zakázek upravit podrobněji. Takováto úprava nesmí být v rozporu s pravidly Rady Kraje Vysočina pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách Kraje Vysočina a příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina.

3. V případě, že je ze strany Kraje Vysočina organizováno společné zajištění pro příspěvkovou organizaci potřebné dodávky nebo služby pro příspěvkovou organizaci (komodita, produkt, služba podpory apod.), je příspěvková organizace povinna se do tohoto společného zajištění aktivně zapojit v průběhu celého procesu a zajistit dodržování zřizovatelem stanovených podmínek.

Čl. 1517

Komunikace se zřizovatelem

Způsoby komunikace mezi příspěvkovými organizacemi a zřizovatelem upravují pravidla Rady Kraje Vysočina o komunikaci s příspěvkovými organizacemi zřizovanými Krajem Vysočina.

Komunikaci mezi příspěvkovými organizacemi a zřizovatelem upravují pravidla Rady Kraje Vysočina o komunikaci mezi Krajem Vysočina a příspěvkovými organizacemi zřizovanými Krajem Vysočina a o užívání Portálu příspěvkových organizací Kraje Vysočina.

1. V případě, že komunikace probíhá prostřednictvím Portálu příspěvkových organizací, je ředitel příspěvkové organizace povinen používat, naplňovat a aktualizovat údaje na Portále příspěvkových organizací a databáze v něm obsažené.

Čl. 1618

Projektové řízení

1. Při řízení projektů je příspěvková organizace povinna postupovat v souladu s pravidly Rady Kraje Vysočina k projektovému řízení příspěvkových organizací.

2. Ředitel příspěvkové organizace je oprávněn postup při řízení projektů upravit podrobněji. Takováto úprava nesmí být v rozporu s pravidly Rady Kraje Vysočina k  projektovému řízení příspěvkových organizací.

Čl. 1719

Rejstřík příspěvkových organizací

Při naplňování Rejstříku příspěvkových organizací je příspěvková organizace povinna postupovat v souladu s pravidly Rady Kraje Vysočina o komunikaci mezi Krajem Vysočina a příspěvkovými organizacemi zřizovanými Krajem Vysočina a o užívání Portálu příspěvkových organizací Kraje Vysočina.

Rady Kraje Vysočina, kterými se stanoví odpovědnost za administraci údajů v Rejstříku příspěvkových organizací Kraje Vysočina.

Čl. 1820

Stížnosti

1. Ředitel příspěvkové organizace je povinenodpovídá za zavedeníést a udržováníat stížnostní agendyu (evidence a systematické vyřizování stížností).

2. Za stížnost se považuje ústní nebo písemné podání, kterým se fyzické nebo právnické osoby (dále jen „stěžovatel“) obracejí na příspěvkovou organizaci ve věci ochrany svých zájmů nebo kterým fyzické či právnické osoby upozorňují na nedostatky a  závady (dále jen „stížnost“).

3. Stížnosti proti řediteli příspěvkové organizace řeší zřizovatel.

(4) O šetření anonymních stížností rozhodne ředitel příspěvkové organizace.

(5) Při vyřizování stížnosti je nutno vycházet z jejího obsahu bez zřetele na to, jak je  nazvána, kdo ji podal a proti komu směřuje.

(6) Příspěvková organizace je povinna stížnost prošetřit a neprodleně, nejpozději však do  60 dnů ode dne doručení stížnosti, prokazatelně informovat stěžovatele o jejím vyřízení, pokud obecně závazný právní předpis nestanoví jinak.

(7) Opakuje-li stěžovatel stížnost v téže záležitosti a nejsou-li v ní uvedeny žádné nové skutečnosti, je ředitel příspěvkové organizace oprávněn rozhodnout, že se stížnost nevyřizuje. Informaci o nešetření stížnosti sdělí ředitel příspěvkové organizace stěžovateli do 15 dnů ode dne doručení opakované stížnosti. Pokud stěžovatel i nadále opakuje stížnost v téže záležitosti bez uvedení nových skutečností, nebude již  potvrzován příjem stížnosti, ani nebude stížnost prošetřována a nebude zasíláno žádné další písemné vyrozumění.

(8) Pokud byla stížnost stěžovatelem písemně vzata zpět, prošetřování stížnosti je tímto zpětvzetím zastaveno.

(9) Prošetřování stížnosti bude probíhat i přes zjištění, že v dané věci probíhá trestní, občanskoprávní nebo správní řízení.

(10) O doručení stížnosti a jejím vyřízení informuje ředitel příspěvkové organizace zřizovatele vždy do 7 dnů, a to v souladu s Čl. 15 17 těchto Pravidel.

(11) K odstranění závad zjištěných při šetření stížností je ředitel příspěvkové organizace povinen přijímat opatření k nápravě zjištěných nedostatků.

(12) Ředitel příspěvkové organizace je oprávněn postup při vyřizování stížností upravit podrobněji. Tato úprava nesmí být v rozporu s těmito Pravidly.

Čl. 1921

Prezentace příspěvkové organizace, komunikace externí a interní

1. Za prezentaci příspěvkové organizace odpovídá ředitel příspěvkové organizace.

2. Prezentace příspěvkové organizace probíhá zejména prostřednictvím:

1. kvalitního výkonu její činnosti a profesionální komunikací se zákaznickými skupinami a širokou veřejností,

2. médií (internet, tiskové zprávy, tiskové konference, ...),

3. informačních materiálů.

3. Prezentace názorů veřejnosti na činnost příspěvkové organizace jako zpětná kontrolní vazba s využitím médií ve vlastnictví příspěvkové organizace je vhodná, musí k ní však docházet v prostoru k tomu vymezeném (např. diskuzník s předem nastavenými pravidly komunikace).

4. Konfliktní vztahy uvnitř příspěvkové organizace a mezi zřizovatelem a příspěvkovými organizacemi není možné prezentovat formou veřejné diskuze s využitím médií ve  vlastnictví příspěvkové organizace či zřizovatele.

5. Příspěvková organizace je v rámci své činnosti povinna používat tzv. „Odkaz na  zřizovatele“, jehož použití bylo schváleno usnesením Rady Kraje Vysočina
   č. 0171/05/2008/RK. Ředitel příspěvkové organizace je povinen zajišťovat, aby byla existence a činnost příspěvkové organizace prezentována veřejnosti vhodným a a ppřiměřeným způsobem jako součást souboru veřejných statků a veřejných služeb zajišťovaných a poskytovaných klientům (veřejnosti) Krajem Vysočina a aby byla využívána synergie informací o činnosti zřizovatele a jeho příspěvkových organizací k podpoře dobrého jména a vážnosti zřizovatele, celé skupiny příspěvkových organizací a obecně veřejného sektoru.

6. Ředitel příspěvkové organizace odpovídá za řízení externí i interní komunikace včetně potřebných technických prostředků, zejména funkci řízené komunikace s klienty (včetně potenciálních klientů) a s veřejností (k vytváření a ochraně pozitivního vnímání příspěvkové organizace a jejího zřizovatele klienty a širokou veřejností).

Čl. 2022

Kontrola činnosti organizace, standardizace činností

1. Ředitel příspěvkové organizace je povinen ze strany zřizovatele akceptovat zejména:

1. kontrolu,

2. standardizaci činností.

2. Pro kontrolu i standardizaci činností je ředitel příspěvkové organizace povinen vytvářet veškeré podmínky, nezbytné pro jejich naplnění provedení (zejména poskytovat aktivní součinnost, poskytovat informace, předávat podklady, apod.).

3. Zřizovatel je povinen při rozhodování o činnosti příspěvkové organizace brát v úvahu všechny faktory a očekávané dopady změn, včetně přímých i nepřímých administrativních a personálních nákladů a rizik na straně příspěvkové organizace.

Část V.

Konkretizace vybraných oprávnění příspěvkových organizací

Čl. 2123

Hodnocení ředitele příspěvkové organizace

1. Ředitel příspěvkové organizace má právo na pravidelné hodnocení svojí činnosti a  kompetencí pro vykonávání jeho funkce ze strany zřizovatele.

2. Činnost ředitele příspěvkové organizace je pravidelně hodnocena, a to zejména z pohledu:

3. a) souladu s misí a vizí příspěvkové organizace,

4. b) podpory naplňování platných strategických a koncepčních dokumentů zřizovatele (např. oborových strategií),

5. c) naplňování schválených plánů činnosti příspěvkové organizace,

6. d) vzdělání (všeobecného, odborného, manažerského),

7. e) praxe (zkušeností),

8. f) dovedností,

9. g) morálně-volních vlastností,

10. h) manažerských schopností.

12. S výsledky hodnocení musí být ředitel příspěvkové organizace seznámen a výsledky hodnocení musí být zohledněny zejména při řízení osobního rozvoje a odměňování ředitele příspěvkové organizace.

14. Způsob hodnocení ředitele příspěvkové organizace upravují pravidla Rady Kraje Vysočina o hodnocení ředitelů příspěvkových organizací zřizovaných krajem.

Čl. 2224

Metodická pomoc

1. Metodickou pomoc poskytuje zřizovatel prostřednictvím resortního odboru. Resortní odbor je oprávněn vyžádat si spolupráci od ostatních odborů krajského úřadu, které jsou povinny poskytnout resortnímu odboru součinnost.

2. Ředitel příspěvkové organizace je oprávněn vyžádat si od zřizovatele metodickou pomoc k jím realizované činnosti. Žádostí o metodickou pomoc není dotčena odpovědnost ředitele příspěvkové organizace za řešenou problematiku..

4. Metodickou pomoc poskytuje zřizovatel prostřednictvím resortního odboru. Resortní odbor je oprávněn vyžádat si spolupráci od ostatních odborů krajského úřadu, které jsou povinny poskytnout resortnímu odboru součinnost.

5. Metodickou pomocí se pro účely těchto Pravidel rozumí pomoc v rovině obecné, nikoliv řešení konkrétních problémů ze strany zřizovatele za ředitele příspěvkové organizace.

6. V rámci metodické pomoci zřizovatel zajišťuje mentoring a pomoc při adaptačním procesu nově jmenovaných ředitelů příspěvkových organizací, a to po dobu trvání zkušební doby. Obdobně se postupuje vůči zastupujícímu v případě dlouhodobé nepřítomnosti ředitele příspěvkové organizace. Pro účely těchto Pravidel je mentoring zajišťován na základě těchto principů:

1. resortní odbor stanoví cíle mentoringu včetně termínů pro zahájení a ukončení jejich naplňování a příslušné mentory,

2. mentorem je vždy zástupce resortního odboru, odborník na problematiku, která tvoří podstatnou část pracovní náplně mentorovaného ředitele příspěvkové organizace, a je-li to možné, zástupce z managementu organizace podobného charakteru,

3. resortní odbor zajistí provedení vyhodnocení naplnění cílů mentoringu a o tomto hodnocení vyhotoví písemný záznam, hodnocení je přitom oboustranné (vždy ze  strany mentora i mentorovaného ředitele příspěvkové organizace),

4. v případě závažných nedostatků v naplňování cílů mentoringu informuje odvětvový odbor bez zbytečného odkladu zřizovatele.

7. V rámci metodické pomoci je zřizovatel povinen zobecňovat výsledky kontrol (jednotlivá kontrolní zjištění) a takto zobecněné postupy zpřístupnit na Portálu příspěvkových organizací.

8. Zřizovatel při přípravě obecných dokumentů (např. vzory dokumentů , návrhy pravideldle Čl. 25 odst. 6 těchto Pravidel) umožní řediteli příspěvkové organizace, který může být takovýmto dokumentem dotčen, uplatnit podněty a připomínky.

9. Zřizovatel je povinen prostřednictvím resortních odborů vyhledávat a odstraňovat duplicity, a to zejména ve výkaznictví a sdělování informací. Při této činnosti účinně spolupracuje s řediteli příspěvkových organizací.

Čl. 2325

Portál příspěvkových organizací

1. Portálem příspěvkových organizací se rozumí webové rozhraní sloužící pro obecnou i  individuální komunikaci mezi zřizovatelem a příspěvkovými organizacemi. Dostupnost informací umístěných na Portálu příspěvkových organizací je dána rozsahem přístupových práv (obecné informace – všeobecná dostupnost, konkrétní informace např. typu soudních sporů – dostupnost pouze pro vybrané zaměstnance zřizovatele a  příslušné příspěvkové organizace).

2. Pokud se v těchto Pravidlech hovoří o umístění dokumentů na Portál příspěvkových organizací, rozumí se tím umístění základního dokumentu a jeho další správa (aktualizace, případné změny, atd.).

15. Portál příspěvkových organizací slouží mimo jiné jako způsob zadávání a evidence úkolů zřizovatele vůči příspěvkovým organizacím.

16. Portál příspěvkových organizací slouží též jako způsob zadávání a evidence požadavků příspěvkových organizací vůči zřizovateli.

Zřizovatel upraví fungování Portálu příspěvkových organizací (administrativní, procesní, věcné, atd.) prostřednictvím samostatných pravidel. Přitom je povinen postupovat tak, aby nebyly příspěvkové organizace zbytečně a nad míru účelnosti zatěžovány administrativními úkony

18. Fungování Portálu příspěvkových organizací (administrativní, procesní, věcné, atd.) upravují pravidla Rady Kraje Vysočina o komunikaci mezi Krajem Vysočina a příspěvkovými organizacemi zřizovanými Krajem Vysočina a o užívání Portálu příspěvkových organizací Kraje Vysočina.

Čl. 2426

Projednání požadavků příspěvkových organizací zřizovatelem

1. V případě, že příspěvková organizace zadá požadavek vůči zřizovateli dle Čl. 23 odst. 5 těchto Pravidel (např. požadavek na metodickou pomoc), je resortní odbor povinen zadaný požadavek neprodleně, nejpozději však do 10 dnů vyřešit.

2. Pokud se jedná o požadavek, který spadá do rozhodovací pravomoci některého z orgánů zřizovatele, případně požadavek, k jehož vyřešení je třeba součinnosti s jiným orgánem veřejné moci, resortní odbor ve lhůtě 10 dnů informuje příspěvkovou organizaci o této skutečnosti a termínu vyřešení požadavku.

3. V případě sporu mezi ředitelem příspěvkové organizace a resortním odborem, předloží vedoucí resortního odboru spornou záležitost řediteli Krajského úřadu Kraje Vysočina, který rozhodne o dalším postupu. Ředitel Krajského úřadu kraje Kraje Vysočina je oprávněn plně vyhovět řediteli příspěvkové organizace. V případě, že tak neučiní, je povinen předložit spor k rozhodnutí zřizovateli.

Část VI.

Přechodná, zrušovací a závěrečná ustanovení

Čl. 2527

Přechodná ustanovení

2. Vizi příspěvkové organizace dle Čl. 3 těchto Pravidel je ředitel příspěvkové organizace povinen vytvořit do 12 měsíců od nabytí účinnosti těchto Pravidel. Vytvořenou vizi, schválenou zřizovatelem, v tomto termínu umístí na Portál příspěvkových organizací.

4. Posouzení stávajících doplňkových činností v rozsahu dle Čl. 3 odst. 5 těchto Pravidel je ředitel příspěvkové organizace povinen zpracovat do 15 měsíců od nabytí účinnosti těchto Pravidel. Zpracované posouzení potřebnosti v tomto termínu umístí na Portál příspěvkových organizací.

6. Střednědobý plán činnosti dle Čl. 4 odst. 5 písm. b) těchto Pravidel je ředitel příspěvkové organizace povinen vytvořit do 15 měsíců od nabytí účinnosti těchto Pravidel. Vytvořený střednědobý plán činnosti, schválený zřizovatelem v tomto termínu umístí na Portál příspěvkových organizací.

8. Informace o neukončených resp. nevypořádaných sporech dle Čl. 8 těchto Pravidel je ředitel příspěvkové organizace povinen doplnit do 6 měsíců od nabytí účinnosti těchto Pravidel.

10. Ředitel příspěvkové organizace, která nemá:

11. vlastní systém managementu kvality dle ISO 9001,

12. certifikovaný systém managementu kvality dle jiných norem akceptovaný zřizovatelem,

13. certifikovaný systém řízení dokumentace,

14. je povinen uvést dosavadní vnitřní předpisy příspěvkové organizace do souladu s Čl. 10 těchto Pravidel do 15 měsíců od nabytí účinnosti těchto Pravidel.

16. Zřizovatel vydá a umístí na Portál příspěvkových organizací do 9 měsíců od nabytí účinnosti těchto Pravidel:

17. a) Aplikaci „Evidence závazkových vztahů“ dle Čl. 7 těchto Pravidel,

18. b) Pravidla dle Čl. 13 odst. 2 těchto Pravidel,

19. c) Pravidla dle Čl. 21 odst. 3 těchto Pravidel,

20. d) Pravidla dle Čl. 23 odst. 6 těchto Pravidel,

21. e) vzor „Záznamu o stížnosti“,

22. f) vzor „Přehledu přijatých stížností“,

23. g) vzor „Posouzení potřebnosti“ dle Čl. 3 odst. 5 těchto Pravidel,

24. h) vzor „Střednědobého plánu“ dle Čl. 4 odst. 6 a odst. 7 těchto Pravidel. Resortní odbor předloží do 6 měsíců od nabytí účinnosti těchto Pravidel Zastupitelstvu Kraje Vysočina dodatky zřizovacích listin, kterými bude:

1. zrušeno vydávání organizačních řádů Radou Kraje Vysočina,

2. aktualizován výkon doplňkových činností.

25. Ředitel příspěvkové organizace zajistí zpracování a umístění plánu veřejných zakázek pro rok 2014 na Portál příspěvkových organizací do 30 dnů ode dne účinnosti těchto Pravidel.

26. Organizační strukturu dle Čl. 10 odst. 2 písm. b) vydá ředitel příspěvkové organizace do 6 měsíců od nabytí účinnosti těchto Pravidel.

27. Ekonomický odbor připraví vzor protokolu dle Čl. 15 odst. 6 těchto Pravidel a umístí jej na Portál příspěvkových organizací do 28. 2. 2014.

Čl. 2628

Zrušovací ustanovení

Tato Pravidla ruší Pravidla Rady Kraje Vysočina, kterými se konkretizují vybrané vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovými organizacemi, zejména vybrané povinnosti ředitelů příspěvkových organizací, a stanoví se podmínky k jejich plnění Pravidla Rady kraje Vysočina pro vyřizování stížností ve zdravotnických zařízeních zřizovaných krajem Vysočina č. 47/2009 2012 ze dne
2820. 73. 2009.

Čl. 2729

Závěrečná ustanovení

(1) Za aktualizaci těchto Pravidel odpovídá Odbor analýz a podpory řízení Krajského úřadu Kraje Vysočina. Odbor analýz a podpory řízení Krajského úřadu Kraje Vysočina provede komplexní vyhodnocení těchto Pravidel z hlediska účelnosti a efektivnosti, a to nejpozději po 24 měsících od nabytí účinnosti těchto Pravidel.

(2) Pokud se v těchto Pravidlech hovoří o činnosti, z jejíž povahy plyne, že se jedná o  opakující se činnost, a není stanovena perioda jejího opakování, rozumí se touto periodou jeden rok.

(3) Pokud tato Pravidla odkazují na pravidla nebo zásady, rozumí se tím pravidla schválená Radou Kraje Vysočina nebo zásady schválené Zastupitelstvem Kraje Vysočina v aktuálním znění dostupná na xxx.xx-xxxxxxxx.xx.

(4) Tato Pravidla nabývají platnosti dnem schválení Radou Kraje Vysočina a účinnosti dnem 1. 1. 2014..

(5) Xxxx Xxxxxxxx byla projednána na jednání Rady Kraje Vysočina dne …………………… a schválena usnesením ................

V Jihlavě dne …………………….

XXXx. Xxxx Xxxxxxxx

hejtman kraje

Stránka 22 z 22