Práva z vadného plnění ze smlouvy o díle
Právnická fakulta
Práva z vadného plnění ze smlouvy o díle
Diplomová práce
Xxxxxxxx Xxxxxxxx
Vedoucí práce: XXXx. Xxxxxx Xxxxxxxx, Ph.D.
Brno 2023
Bibliografický záznam
Autor: Xxxxxxxx
Xxxxxxxx
Právnická fakulta
Masarykova univerzita
Katedra občanského práva
Název práce: Práva z vadného plnění ze smlouvy o díle
Studijní program: Právo a právní věda
Studijní obor: Právo
Vedoucí práce: XXXx. Xxxxxx Xxxxxxxx, Ph.D.
Rok: 2023
Počet stran: 59
Klíčová slova: práva z vadného plnění, smlouva o dílo, uplatňování práv z vadného plnění, vada, záruka za jakost, dílo, stavba jako předmět díla, reklamační lhůta
Bibliographic record
Author: Xxxxxxxx
Xxxxxxxx
Faculty of Law
Xxxxxxx University
Department
of Civil Rights
Title of Thesis: Rights from Faulty Fulfillment from the Contract for Work
Degree Programme: Law and juridical science
Field of Study: Law
Supervisor: XXXx. Xxxxxx Xxxxxxxx, Ph.D.
Year: 2023
Number of Pages: 59
Keywords: rights from faulty fulfillment, contract for work, claims from faulty fulfillment, fault, guaranty of quality, work, construction as a subject of work, warranty term
Anotace
Tato práce se zabývá právy z vadného plnění ze smlouvy o dílo včetně možných modifikací těchto práv, které mohou být upraveny v rámci smluvního ujednání. Zároveň se autorka v této práci věnuje i institutům s těmito právy spjatými, jakými jsou uplatnění práv z vadného plnění, solidární odpovědnost osob provádějící stavbu jako předmět díla, záruka za jakost a reklamační lhůta s ohledem na recentní novelu občanského zákoníku účinnou ke dni 6. 1. 2023. V rámci práce autorka provádí i kategorizaci vad spolu s uvedením jejich charakteristik.
Abstract
This thesis is focused on the rights from faulty fulfillment from the contract for work including possible modification of these rights, which can be arranged within contractual agreement. In the same time the author deals with institutes connected with these rights, which are claims from faulty fulfillment, solidary responsibility of persons carrying out a construction as a subject of work, guaranty of quality and warranty term consideration for recent amendment of civil code, coming into effect 6 January 2023. Within her thesis the author also performs categorisation of faults together with stating of their features.
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci a téma Práva z vadného plnění ze smlouvy o díle zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
V Čermné nad Orlicí 30. března 2023 ....................................... Xxxxxxxx Xxxxxxxx
Poděkování
Ráda bych tímto upřímně poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, panu XXXx. Xxxxxxx Xxxxxxxxxx, Ph.D., za vedení a cenné rady, které mi nejen během psaní této práce předával. Dále bych chtěla srdečně poděkovat mé rodině, která mi po celou dobu studia byla oporou, zejména mému bratrovi Xxxxxx Xxxxxxxx, a v neposlední řadě výjimečné kamarádce Xxxxx Xxxxxxx, kterou jsem měla čest během studia poznat.
Obsah
2.2 Obecná úprava smlouvy o dílo 15
2.2.2 Stavba jako předmět díla 18
4.1 Podstatné a nepodstatné porušení smlouvy 32
4.2 Práva z vadného plnění spočívající v odstranění vady 35
4.2.1 Odstranění vady dodáním nové věci nebo chybějící části 35
4.2.2 Odstranění vady dodáním náhradního předmětu díla 36
4.2.3 Odstranění vady dodáním části předmětu díla v chybějícím rozsahu 38
4.2.4 Odstranění vady opravou věci 39
4.2.5 Odstranění vady opravou díla 40
4.2.6 Odstranění vady svépomocí nebo třetí osobou 42
4.3 Práva z vadného plnění nespočívající v odstranění vady 44
4.3.1 Právo na přiměřenou slevu z kupní ceny 44
4.3.2 Právo na přiměřenou slevu z ceny díla 45
4.3.3 Odstoupení od smlouvy 47
4.3.4 Odstoupení od smlouvy o dílo 47
4.4 Uplatňování práva z vadného plnění ze smlouvy o dílo 49
4.4.1 Uplatňování práva z vadného plnění ze smlouvy o dílo u stavby jako předmětu díla 51
4.4.2 Solidární odpovědnost 53
4.4.3 Možnosti zproštění ze solidární odpovědnosti 54
Seznam pojmů a zkratek
BGB zákon č. 195/ 1896, RGB1, německý občanský zákoník
CISG Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží
FIDIC Fédération Internationale Des Ingénieurs-Conseils
občanský soudní řád zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
občanský zákoník zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
občanský zákoník z r. 1950 zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
občanský zákoník z r. 1964 zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
obchodní zákoník zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
obecný zákoník občanský zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
zákoník mezinárodního obchodu zákon č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu
Úvod
Smlouva o dílo je jedním z velmi často uzavíraných smluvních typů, a to bez ohledu na prostředí, ve kterém k jejímu uzavírání dochází. Hojně se využívá jak v podnikatelském prostředí, tak v soukromé sféře našich životů. Předmět smlouvy tak může být různorodý a může mít rozdílné vlastnosti a odlišný charakter. V tomto ohledu lze tvrdit, že se každý z nás alespoň jednou za život setká v nějaké formě se smlouvou o dílo, načež může být taková zkušenost obohacena i o následné využití práv z vadného plnění z takové smlouvy. Ti šťastnější z nás pak mohou být na tyto situace lépe připraveni, pokud budou znát možnosti, rozsah a způsob uplatňování svých práv z vadného plnění. Vzhledem k obsáhlosti tématu práv z vadného plnění není smyslem této diplomové práce vytvořit obsáhlý výklad ustanovení vztahujících se k tématu, ale přiblížit problematiku práv z vadného plnění a vytvořit jejich přehled s ohledem na předmět plnění smlouvy. Výsledkem této diplomové práce by tak mělo být podání shrnutí práv z vadného plnění ze smlouvy o dílo, které jsou zákonem upraveny, a možnost jejich uplatnění vzhledem k povaze předmětu smlouvy o dílo s uvedením vybraných podstatných institutů, které se k právům z vadného plnění pojí s ohledem na recentní novelizaci1 občanského zákoníku, která se dotýká i institutů se smlouvou o dílo spjatých, kterými jsou modifikace práv z vadného plnění, záruka za jakost a reklamační lhůta, spolu s uvedením kategorizace vad.
Diplomová práce je rozdělena do pěti částí, přičemž v první části je stručně představena obecná úprava smlouvy o dílo se stručným historickým kontextem v důsledku, kterého došlo k přijetí současné podoby právní úpravy smlouvy o dílo. Zároveň je v první části akcentováno přiblížení díla, předmětu díla a stavby jako předmětu díla s jejich specifiky. V následující kapitole se pak věnuji kategorizaci vad, jež základně dělím na faktické a právní, na skryté a zjevné a na vědomé a nevědomé. Jelikož je charakteristika vad podstatná pro určení rozsahu samotných práv z vadného plnění, které vada způsobí, přikládám ke konci této kapitoly tabulku se shrnutím pro lepší přehlednost a orientaci v možných kombinací charakteristik vad. U vědomých vad je uvedena i úprava problematiky námitky vědomé vady, která může být v procesu uplatňování práv z vadného plnění vznesena. Následující kapitola je pak věnována samotným právům z vadného plnění v kontextu obecné právní úpravy, konkrétně je zde upraveno právo na odstranění vady dodáním náhradního díla nebo jeho části, oprava vady díla, právo na poskytnutí přiměřené slevy z ceny díla a právo odstoupit od smlouvy o dílo, kdy každému z těchto práv je vyhrazena samostatná kapitola, ve které je uvedeno, zda je příslušné právo z vadného plnění využitelné i pro smlouvu o dílo s různými předměty díla. V této kapitole je zároveň věnována pozornost institutu uplatňování vad díla, přičemž tento proces se může lišit vzhledem k odlišnosti povahy předmětu díla, proto je v této kapitole věnována i pozornost specifikům uplatňování vad u stavby jako předmětu díla. V rámci specifického uplatňování práv z vadného plnění je pak zmíněn i nový institut, který byl začleněn do českého právního řádu občanským zákoníkem, jež spočívá v solidární odpovědnosti některých osob podílejících se na provádění stavby jako předmětu díla. Předposlední část práce je věnována možnostem modifikace práv z vadného plnění, oproti zákonné úpravě vzhledem k postavení smluvních stran. Obsah poslední části je tvořen institutem, který s právy z vadného plnění úzce souvisí, a tím je záruka za jakost a možnosti a rozsah jejího poskytování.
Tato práce vychází z odborné literatury vztahující se k daným tématům, která jsou předmětem příslušných kapitol, odborných článků, komentářů, dostupné judikatury Nejvyššího soudu i judikátů soudů nižších stupňů, jejichž právní názory jsou v práci uvedeny spolu s názorem autora k příslušným tématům. Zároveň tato práce vychází i z rozboru příslušných ustanovení v porovnání s předchozí právní úpravou před účinností občanského zákoníku.2 Dále je v práci pracováno i s důvodovou zprávou k recentní novele občanského zákoníku. V práci je uvedena i dílčí komparace s německou právní kulturou a pro splnění cílů této práce je pak spolu s dalšími využíváno i teleologického, systematického a slovního výkladu.
Smlouva o dílo
Smlouva o dílo je jedním z mnoha smluvních instrumentů, které se nacházejí na poli českého práva, a četností jejího využití se řadí mezi jeden z nejvíce kvantitativně uzavíraných smluv.3
Historický exkurz
Kořeny základů smlouvy o dílo sahají až do dob římského práva, kde se rozvinul institut smlouvy o dílo v souvislosti s najímáním práce, kdy strany takové dohody postupem času začaly klást důraz k výsledkům práce z ní vzniklé, přičemž výsledky práce začaly hledat skrze odbornost provedení práce, k jejichž provedení bylo potřeba různých znalostí, aby výsledky dosahovaly požadovaných vlastností a zároveň výsledek práce sloužil jeho účelu.4
Do právních předpisů platných na českém území byl tento smluvní instrument zakotven v obecném zákoníku občanském, kde byl na začátku 20. století institut smlouvy o dílo upraven, a při recepci tohoto právního předpisu po vzniku Československé republiky tak již obsahoval i úpravu týkající se smlouvy o dílo. Institut smlouvy o dílo se dostal i do právního předpisu občanského zákoníku z r. 1950, který obecný zákoník občanský nahradil. Občanský zákoník z r. 1950 již v rámci institutu smlouvy o dílo disponoval úpravou práv z vadného plnění, která například opravňovala objednatele odstoupit od smlouvy, nebo požadovat opravu vady či přiměřenou slevu z ceny.5 Občanský zákoník z r. 1950 se stal významnou inspirací pro současnou právní úpravu smlouvy o dílo.6 Zato občanský zákoník z r. 1964, který občanský zákoník z r. 1950 v následujících letech částečně nahradil, však úpravu smlouvy o dílo neobsahoval. Do tohoto právního předpisu byla úprava smlouvy o dílo začleněna až v 90. letech 20. století. Občanský zákoník z r. 1964 neobsahoval úpravu smlouvy o dílo, protože ta byla upravena v předpisu zákoník mezinárodního obchodu, který platil současně s občanským zákoníkem z r. 1964, proto byla mj. úprava smlouvy o dílo z občanského zákoníku z r. 1964 vypuštěna. V rámci úpravy smlouvy o dílo v zákoníku mezinárodního obchodu bylo u práv z vadného plnění ze smlouvy o dílo již odkazováno k použití práv z vadného plnění z kupní smlouvy. Zároveň se zákoník mezinárodního obchodu řadí mezi jednu z hlavních předloh úpravy obchodního zákoníku, a tím i následně mezi předlohu úpravy smlouvy o dílo v občanském zákoníku.7 Před současnou právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku byla v minulosti smlouva o dílo upravena ve dvou civilních kodexech, kterými byly občanský zákoník z r. 1964 a obchodní zákoník, což představovalo dualistické pojetí právní úpravy smlouvy o dílo, která se tak historicky na našem území objevovala do roku 2014.8 Touto dualistickou právní úpravou se české právo do účinnosti občanského zákoníku řadilo mezi evropské kuriozity.9
V souladu s výše uvedeným se právní úprava smlouvy o dílo formulovala již v dobách dávno minulých a její současná právní úprava „je výsledkem historické evoluce.“10
Obecná úprava smlouvy o dílo
Úprava smlouvy o dílo je zakotvena v občanském zákoníku, kdy dle tohoto kodexu uzavřením smlouvy o dílo vzniká právní vztah mezi objednatelem a zhotovitelem, jež vystupují jako smluvní strany smlouvy. Smluvním stranám ze smlouvy vzniká synallagmatický závazek spočívající v závazku zhotovitele provést dílo na svůj náklad a nebezpečí a závazku objednatele dílo převzít a zaplatit za jeho provedení. Právě převzetí díla je důležitým jednáním objednatele, které úzce souvisí s právy z vadného plnění.11 Xxxxxxxxxx není povinen dílo provádět sám a je oprávněn k provádění díla přizvat třetí osoby. Tento postup je zcela běžný v souvislosti s vyžadováním jistých znalostí a dovedností pro dílčí úkony při provádění díla.12
Zatímco právní úprava v občanském zákoníku z r. 1964 upravovala druhové úpravy smlouvy o dílo, které představovala smlouva o zhotovení věci na zakázku a smlouvy o opravě a úpravě věci, tak současná právní úprava od takové úpravy upouští a navazuje na úpravu smlouvy o dílo v obchodním zákoníku a obsahuje jen obecnou právní úpravu s vymezením díla a speciální úpravu týkající se smlouvy o dílo, jejíž předmětem je stavba nebo dílo s nehmotným výsledkem. K velké změně stran úpravy smlouvy o dílo došlo v důsledku zařazení nehmotného charakteru díla, kdy na rozdíl od obchodního zákoníku, již není vyžadováno, aby dílo bylo hmotně zachyceno.13, 14
Dle zákonné úpravy smlouva o dílo musí obsahovat některé podstatné náležitosti, za jejichž kumulativního naplnění se smlouva považuje za smlouvu o dílo. Problematická v tomto ohledu může být skutečnost, že na výčtu podstatných náležitostí nepanuje úplná shoda mezi právními odborníky. Jedním z přístupů k posouzení podstatných náležitostí smlouvy je zařazení do tohoto výčtu podstatných náležitostí charakteristické rysy smlouvy, které ji odlišují od ostatních typů smluv. Charakteristické rysy smlouvy o dílo představují dle občanského zákoníku závazek zhotovitele provést dílo na své náklady a nebezpečí a úplatnost smlouvy bez nutnosti bližšího určení výše ceny úplaty.15 K tomu, cit.: „Podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo je závazek zhotovitele provést dílo za úplatu a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit jeho cenu. Výše ceny ani termín zhotovení nejsou podstatnou zákonnou náležitostí smlouvy.“16 Odlišný názor stran podstatných náležitostí vychází ze zařazení pouze minimálního obsahu dohody stran mezi podstatné náležitosti a nepodstatnými náležitostmi stanovuje ty náležitosti, které vyplývají ze samotné zákonné úpravy. Z čehož je dovozováno, že není potřebné jejich další explicitní uvedení ve smlouvě a nejsou tak podstatnými náležitostmi.17
Osobně se ve svém názoru přikláním k určení podstatných náležitostí v souladu s charakteristickými rysy smlouvy, kterými jsou provedení díla na nebezpečí a náklady zhotovitele za úplatu. Dle mého názoru to zamezuje problematice výkladu smluv a dalším sporům ze smlouvy vyplývajících stran určení jejího druhu.
Za podstatnou náležitost smlouvy o dílo lze označit i označení smluvních stran, avšak někteří autoři označení smluvních stran považují jen jako prosté vymezení postavení participantů smlouvy.18
Dílo a předmět díla
K vymezení smlouvy o dílo je stěžejním také vymezení pojmu dílo. Dílo je v občanském zákoníku vymezeno negativně vůči předmětu kupní smlouvy a rozumí se jím zhotovení věci, pokud taková věc nespadá pod rozsah úpravy kupní smlouvy. V tomto ohledu je klíčové ustanovení § 2086 občanského zákoníku, dle kterého smlouva o věci, která má být teprve v budoucnu vyrobena, se považuje za smlouvu kupní. Takové pravidlo neplatí absolutně, pokud se jedna smluvní strana zaváže dodat podstatnou část toho, co je k vyrobení takové věci potřeba, nejedná se o kupní smlouvu. K vymezení poskytnutí podstatné části uvádím, že se tím nerozumí poskytnutí převážné části materiálu k vyrobení věci19 a také se za podstatnou část nepovažuje, cit.: ,,[…] i v případě tisku knih představuje dodání textu knihy v datovém souboru spíše individualizaci a přesnou specifikaci zboží než dodání podstatné části materiálů nutných pro jejich výrobu a zhotovení.“20 O kupní smlouvu se nejedná taktéž, pokud převážná část plnění ze smlouvy spočívá ve výkonu činnosti. V tomto kontextu dochází k porovnávání hodnoty plnění ze smlouvy, která spočívá ve výkonu činnosti a která nikoliv. Pokud výkon činnosti přesáhne polovinu hodnoty plnění, nejedná se o kupní smlouvu.21 Tento jev není v prostředí evropského práva ojedinělým, extenzivní pojetí kupní smlouvy, kdy může být jejím plněním výkon činnosti v souladu s výše uvedeným, vychází již z úpravy CISG,22 která se aplikuje i na smlouvy, jejichž plnění spočívá ve výkonu práce za dále stanovených podmínek. Dílem se dle občanského zákoníku také rozumí veškerá údržba, oprava, úprava či činnost s jiným výsledkem, nebo úprava a oprava stavby nebo její části.23 Současná právní úprava, na rozdíl od jí předcházejí úpravy, nepožaduje, aby dílo bylo hmotně zachyceno, čímž došlo k rozšíření okruhu využití smluvního instrumentu smlouvy o dílo. Zároveň s tímto rozšířením již občanský zákoník explicitně neuvádí montáž jako předmět plnění smlouvy o dílo, jako tomu bylo v obchodním zákoníku, a montáž tak může být podřazena pod jiný typ smluvního instrumentu, jaký může představovat kupní smlouva v souladu výše uvedeným. Pro zařazení montáže pod kupní smlouvu je nutné posoudit, jaká je hodnota plnění montáže představující výkon činnosti v kontextu plnění ze smlouvy.24 V souladu s uvedeným se za dílo považuje určitá práce nebo činnost.25
Důležitou částí smlouvy o dílo pro rozsah práv z vadného plnění za vady díla je vymezení předmětu díla. Předmět díla představuje výsledek zachycené činnosti zhotovitele,26 na rozdíl od díla samotného, které je samotnou činností zhotovitele.27
Stavba jako předmět díla
Jak výše zmiňuji, občanský zákoník obsahuje zvláštní právní úpravu vztahující se k dílu představující úpravu nemovité věci28 a zhotovení, opravy a úpravy stavby. Zatímco definice nemovité věci je v občanském zákoníku obsažena, definice stavby v občanském zákoníku absentuje, v důsledku toho se stává neurčitým právním pojmem. K posuzování předmětu díla jako stavby je tak nutné přistupovat individuálně. Jako vodítko pro určení stavby lze použít stavebního zákona, který obsahuje bližší úpravu ke stavbě se vztahující. K možnému pojetí stavby uvádím, že stavbu lze vnímat jako stavební dílo, které vznikne jako výsledek stavební nebo montážní činnosti bez ohledu na použité materiály k provedení stavby. Pro posouzení předmětu díla jako stavby není přitom důležitá doba trvání její existence.29 V návaznosti na výše uvedené, zvláštní úprava týkající se stavby jako předmětu díla představuje úpravu lex specialis vůči obecné úpravě smlouvy o dílo.30 Stran údržby stavby není zřejmé její zařazení, protože údržba stavby není v zákoně zařazena v rámci zvláštní úpravy, lze spekulovat, zda na údržbu stavby dopadne i tato zvláštní úprava. Jelikož údržba stavby může být lehce zaměnitelná s její opravou a hranice v těchto činnostech jsou velmi tenké, tak lze usoudit, že i na údržbu stavby se budou aplikovat ustanovení zvláštní úpravy smlouvy o dílo.31
Pro zhotovování stavby nebo její úpravy stejně jako úpravy nemovité věci je typické zhotovitelem využití třetích osob pro zhotovení stavby, s čímž je úzce spojen nový institut solidární odpovědnosti, kterým dochází k rozšíření osob odpovědnostního vztahu z práv z vadného plnění.32 K tomuto institutu podrobněji níže.
Kategorizace vad
Dle obecné úpravy obsažené v ustanovení § 1914 a následující občanského zákoníku, vadu lze definovat jako absenci vlastnosti dohodnuté nebo obvyklé vzhledem k předmětu plnění ze smlouvy.33 Vada zakládá vadné plnění ze smlouvy, ze kterého vznikají práva a povinnosti smluvním stranám smlouvy, které se mohou lišit vzhledem k bližšímu určení vady, jejímu charakteru a vlastnostem, které mají vliv na rozsah odpovědnosti za vadné plnění, které způsobily.34
Úprava ze smlouvy o dílo stanovuje, že dílo má vadu, pokud neodpovídá smlouvě, což zakládá sekundární odpovědnostní vztah mezi zhotovitelem a objednatelem jakožto stranám závazkového vztahu vzniklého z příslušné smlouvy o dílo. Dílo neodpovídá smlouvě, pokud nemá vlastnosti umožňující použití předmětu díla v souladu se smlouvou.35 Vlastnosti předmětu díla mohou být ujednány dohodou stran, nebo má mít předmět díla vlastnosti pro něj obvyklé, cit.: „Je však možné, aby si strany smlouvy o převodu obchodního podílu dohodly, jaké „vlastnosti“ musí obchodní podíl […] mít. Pokud jde o takové dohodnuté (vymíněné) vlastnosti obchodního podílu […], lze právní úpravu odpovědnosti za vady zboží použít.“36 Předmět díla nemusí neodpovídat smlouvě, a mít tedy vadu, pokud předmět díla disponuje vlastnostmi, které zajištují schopnost předmětu díla sloužit účelu vymíněnému ve smlouvě, k takovému posouzení je však nutné, aby strany smlouvy znaly účel díla, ke kterému má sloužit nebo být použit.37 Xxxxxx se smlouvou je nutné rozšířit i vzhledem k vlastnostem, které by předmět díla měl mít, aby splňoval zákonnou úpravu. Typickým příkladem je splnění technických norem, pokud by předmět díla nesplňoval zákonné podmínky, ale smluvní ano, stejně by nebyl schopen sloužit svému účelu.38
Faktická a právní vada
Základní rozdělení vad spočívá v rozdělení na vady faktické a právní. Přičemž faktická vada se promítá v absenci vlastnosti, odlišné kvalitě, kvantitě či jakosti provedení plnění, zatímco právní vada spočívá v uplatňování práv k plnění třetí osobou.
Faktická vada
Obecná úprava vadného plnění stanovuje demonstrativní výčet vad, z nichž některé jsou faktické. Za faktickou vadu je považováno, pokud předmět plnění nemá sjednané vlastnosti či vlastnosti obvyklé. Pokud mezi stranami absentuje dohoda stran vlastnosti plnění, platí, že má být plněno ve střední jakosti.39 Na tuto úpravu navazuje i úprava u kupní smlouvy, kdy má předmět plnění vadu, když vlastnost plnění neodpovídá té smluvené, poskytnuté předloze nebo vzorku. Analogickým použitím této úpravy v souladu s níže uvedeným lze dovodit možnost existence takové vady i u díla, pokud nebude vykazovat vlastnosti dohodnuté nebo sloužící účelu, když zároveň na jakost díla mohou dopadat i zákonné úpravy obsažené v dílčích předpisech, které mohou například stanovovat minimální jakost za účelem ochrany nebezpečí apod.40 V tomto ohledu lze poukázat na soulad s technickými normami, jak uvádím výše. Zatímco obecná úprava vad neobsahuje úpravu vady spočívající ve množství, úprava při kupní smlouvě stanovuje, že plnění je vadné, pokud není dodáno ve sjednaném množství. Je otázkou, zda dodané množství menší, než mělo být dodáno, znamená vadu díla, nebo spíše znamená prodlení prodávajícího s plněním ze smlouvy. Pokud je množství plnění větší, než mělo být, smlouva je považována za uzavřenou i na přebytečné množství, pokud jej kupující neodmítl, a nepřesáhla pětiprocentní odchylku od sjednané kvantity.41 V případě určení přibližného množství, rozhoduje prodávající. Úprava vztahující se k množství dodávaného plnění dle kupní smlouvy se k plnění ze smlouvy o dílo použije jen zcela výjimečně, když tato úprava se vztahuje k více druhově určenému plnění, které se smlouvou o dílo neprovádí. Mezi další faktické vady jsou zařazovány i vady na obalu nebo jiných opatřeních určených k přepravě plnění, stran této vady nalezneme úpravu v rámci ustanovení § 2097 občanského zákoníku, která se v restriktivním rozsahu užije i u smlouvy o dílo, kdy zhotovitel musí dílo dostatečně opatřit a zabezpečit k přepravě. Mezi faktické vady se řadí i vady, které se objevují v dokladech potřebných pro řádné užívání věci, podobně jako u vady v obalech, taková vada je upravena v rámci kupní smlouvy a analogicky se využije i u smlouvy o dílo, kdy dílo bude mít vadu, pokud nebudou dodány doklady potřebné pro převzetí díla nebo jeho užití.42
Právní vada
Z obecné právní úpravy právních vad lze právní vadu definovat tak, že se nabyvateli nedostane takové právní pozice, které se mu ze smlouvy mělo dostat. Tedy jak i výše uvádím, třetí osoba k plnění ze smlouvy uplatňuje práva, která mohou být představována prostřednictvím nárokování vlastnického práva k plnění, nebo může na věci váznout věcné právo jiné třetí osoby odlišné od nabyvatele. Pro úplnost uvádím, že výčet práv třetích osob, které způsobují právní vadu, není uzavřený, a mnou uvedené příklady jsou čistě demonstrativního rázu. Právní vada má dvě složky v souladu s ustanovením § 1920 odst. 1 občanského zákoníku, které zní, cit: „Předmět plnění má právní vadu, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba, ledaže o takovém omezení nabyvatel věděl nebo musel vědět. V takovém případě to nabyvatel oznámí bez zbytečného odkladu zciziteli.“ Dle dikce zákona právní vada obsahuje složku objektivní a složku subjektivní, kdy právě objektivní složka spočívá v tom, že k plnění uplatňuje právo třetí osoba. Zatímco subjektivní složka představuje vědomost o existenci takového práva třetí osoby, která případně vylučuje existenci právní vady, protože vědomost o právu třetí osoby pak nelze označit za vadu, ze které by byl zcizitel povinný vůči nabyvateli. I přes skutečnou nevědomost nabyvatele o existenci práva, však nelze mluvit o naplnění subjektivní složky, pokud je existence práva třetích osob zjistitelná z veřejných seznamů. V takovém případě by se nejednalo o právní vadu, když nabyvatel právo třetích osob mohl zjistit. Pro uplatnění práv z vadného plnění z právních vad je důležité, aby jej nabyvatel uplatnil včas, jinak mu nebudou taková práva přiznána.43
V rámci úpravy vztahující se ke smlouvě o dílo nejsou právní vady speciálně upraveny, a to ani u kupní smlouvy, kde, kdyby upraveny byly, by se zřejmě použily i na smlouvu o dílo na základě analogie. Z důvodu absence speciální úpravy tak na právní vady smlouvy o dílo dopadá obecná právní úprava.44 Speciální úpravu vztahující se ke smlouvě o dílo občanský zákoník obsahuje pouze ve vztahu k využití díla, v důsledku toho, čeho jsou ohrožena nebo porušena práva z průmyslové vlastnictví. Dle ustanovení § 2616 občanského zákoníku je zhotovitel za právní vady porušující práva třetích osob z průmyslového vlastnictví odpovědný objednateli, pokud o existenci těchto práv v době uzavření smlouvy o dílo věděl nebo vědět mohl. Jak je i výše uvedeno, nelze se povinnosti z vadného plnění za právní vadu zprostit, pokud je právo z průmyslového vlastnictví patrné z veřejného seznamu, přičemž porušení práv třetích osob je posuzováno v souladu s českým právním řádem, nebo řádem, kde má být dílo užito. Dále k vědomosti o možném porušení lze odkázat k povinnosti zhotovitele postupovat při provádění díla s náležitou péčí, na základě které může být vědomost o porušení práva třetích osob posouzena.45
Jak z obecné právní úpravy vyplývá, k uplatnění práv z vadného plnění spočívající jak ve vadě faktické či právní, je nutné včas vytknout tyto vady, jinak nebudou nabyvateli práva z vadného plnění přiznána.46 K pojednání o uplatnění práv pro jejich zachování z vadného plnění smlouvy o dílo podrobněji níže.
Skrytá a zjevná vada
Dalším rozdělením druhu vady může být rozdělení vady na zjevnou a skrytou, což přichází v úvahu pouze u vad faktických, vzhledem k charakteru právních vad. Zjevná vada je taková vada, kterou bylo v době předání plnění možné zjistit. Zjevná vada není pouze vada, která je skutečně známa při předání nabyvateli, ale takovou vadu představuje i vada, která v době předání mohla být nabyvateli známa při vynaložení běžné pozornosti průměrného člověka. Jedná se o objektivní test, dle kterého je vada zjevná, pokud byla při vynaložení výše zmíněné pozornosti zjistitelná. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 32 Odo 1387/2005, cit.: „Za zjevné nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, […] vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla.“ V rámci obecné úpravy taková zjevná vada nezpůsobuje vadné plnění, pokud i přes její existenci byla smlouva uzavřena. To neplatí, pokud jinak zjevnou vadu zcizitel zakryl nebo nabyvatele ujistil, že plnění vadu nemá. Za takové konstelace by byla i zjevná vada schopna způsobit vadné plnění. Námitku zakryté zjevné vady však nemůže vznést nabyvatel, který i přes zakrytí vady zcizitelem nebo jeho ujištění o neexistenci vady zcizitelem o vadě skutečně věděl.47 Vadné plnění nezpůsobí ani taková vada, která je zjistitelná z veřejného seznamu, když neznalost informace v seznamu zapsaná souladu s ustanovením § 980 občanského zákoníku nikoho neomlouvá. K této úpravě lze uvést, že se zde jasně promítá jedna ze základních zásad občanského zákoníku „Vigilantibus iura scripta sunt“ v souladu s ustanovením § 3 občanského zákoníku. Pokud vada není zjevnou, tak může být vadou i skrytou, to však neznamená, že taková vada neexistovala již v době předání plnění, avšak nebyla při předání pouze zřejmá, nebo se taková vada projevila až později. Na základě existence skryté vady z ní náleží práva z vadného plnění nabyvateli, který však musí její vytknutí provést včas, jinak mu soud práva z vadného plnění nepřizná.48
Zatímco obecná právní rovina pro notifikaci zjevné vady stanovuje lhůtu, ostatně jako má kupující povinnost oznámit zjevnou vadu bez zbytečného odkladu, tak úprava oznámení zjevné vady u smlouvy o dílo je podstatně odlišná. Na rozdíl od převzetí plnění z kupní smlouvy objednateli je ponechána možnost převzetí díla s výhradou. I když se takové právo může zdát pro objednatele výhodnější, zároveň v tomto důsledku je objednateli odebrána možnost namítat zjevné vady po převzetí díla bez předešlého provedení výhrady. Právo za vadné plnění ze zjevné vady tak objednateli nebude přiznáno, pokud nebude provedena výhrada vady při převzetí díla. V tomto ohledu je příslušné podotknout, že pro zachování práv ze zjevných vad je vhodné tyto vady co nejlépe v rámci výhrady specifikovat.49 V rámci uplatňování práv ze skrytých vad jsou stanoveny lhůty k notifikaci v důsledku, jejichž nedodržení objednateli jeho práva z vadného plnění nebudou přiznána. Tyto lhůty jsou odlišně upraveny vzhledem k povaze předmětu díla, k tomu dále uvádím níže.
Vědomá a nevědomá vada
Vady lze rozdělit na vady vědomé a nevědomé, to má vliv na možnost liberace a vzdání se práv z vadného plnění. Zároveň jsou při tomto rozdělení vad stanoveny odlišné lhůty pro jejich uplatnění. Pro práva z vadného plnění v důsledku existence těchto lhůt je tak potřeba provést zachovávací úkony pro přiznání práv z vadného plnění. Vědomá vada je vada, o které by zcizitel nemohl nevědět, přičemž vědomost je posuzována z objektivního hlediska a nemusí být zapříčiněna úmyslem vadu způsobit. Jako vědomou vadu lze označit i vadu, která byla způsobena na základě skutečnosti, která ke vzniku vady vedla, a zcizitel o ní věděl. Vědomá vada má za následek limitaci možného vzdání se práv z vadného plnění a zcizitel v takovém případě nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání, které předání plnění se současnou existencí vědomé vady způsobuje.50 Na druhou stranu, pokud zcizitel nabyvateli oznámí existenci vady, nemusí mít vědomá vada za následek omezení dispozice s právy z vadného plnění, které vada způsobí, naopak může dojít k prominutí povinnosti z vadného plnění nebo ke změně předmětu plnění. Vice versa vada nevědomá nezapříčiňuje limitaci vzdání se práv z vadného plnění nebo dispozice s nimi.51
K posuzování vědomé vady v rámci vady díla lze uvést, cit.: „Tzv. „vědomou vadou“ je taková vada, které si zhotovitel musel být vědom (o které nemohl nevědět), pokud by postupoval s náležitou péčí, tj. v případě, že jde o profesionála, s péčí odbornou. Jen stěží si lze představit situaci, v níž by zhotovitel objektivně nemohl vědět, že dílo neprovedl ve smluveném rozsahu.“52 Pro posouzení vady díla je důležité, jaká povinnost péče tížila zhotovitele při provádění díla, aby mohl být určen rozsah povinnosti zhotovitele za vadu z vadného plnění zapříčiněného vědomou vadou.
V souvislosti s vědomou vadou je v rámci obecné úpravy upravován institut námitky vědomé vady v ustanovení § 1921 občanského zákoníku, které stanovuje, cit. „Nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel při předání věděl nebo musel vědět.“
Námitka vědomé vady
V návaznosti na výše uvedené, v obecné úpravě nabyvatel k uplatnění práv z vadného plnění musí vytknout existenci vady v příslušné lhůtě vzhledem k povaze a možnostem zjištění vady. Pokud nabyvatel opomene vytknout vadu v příslušné lhůtě, tak zciziteli náleží námitka opožděného vytknutí vady, na základě, které soud právo z vady, která způsobila vadné plnění, nabyvateli nepřizná. To neplatí absolutně, když právní úprava upravuje institut námitky vědomé nedbalosti, kterou může nabyvatel v této souvislosti vznést, a i přes opožděné vytknutí vady mu mohou být práva z vadného plnění přiznána.53,54 U vady, o které zcizitel věděl nebo vědět mohl, tak nedodržení lhůty pro vytknutí vady nemá žádné následky. Uplatnění takové vady však musí být provedeno v zákonné tříleté promlčecí lhůtě, která začíná běžet od okamžiku, kdy mohla být uplatněna poprvé v souladu s ustanovením § 619 občanského zákoníku.55
Námitka vědomé vady v rámci úpravy smlouvy o dílo není explicitně upravena, avšak v souladu s níže uvedeným, pokud vycházíme z toho, že dle ustanovení § 2615 odst. 2 občanského zákoníku se na práva z vadného plnění mají obdobně použít ustanovení vztahující se ke kupní smlouvě, tak na základě analogie budou použita i u smlouvy o dílo. K použití ustanovení kupní smlouvy je potřebné přistupovat spíše extenzivně.56 Když v rámci úpravy vztahující se ke kupní smlouvě je námitka vědomé vady upravována v ustanovení § 2112 občanského zákoníku, tak na základě analogie tato námitka vědomé vady přísluší i objednateli. Takovému použití námitky vědomé vady ostatně nasvědčuje i myšlenka, která vedla k úpravě současné podoby občanského zákoníku. Touto myšlenkou je, že podobná práva by měla být upravena stejně, cit.: „Nepravá otevřená teleologická mezera pak je taková, kdy zákonný text vyjadřuje méně, než odpovídalo smyslu jeho regulace. Právní norma dopadá pouze na určitou skutkovou podstatu, a nikoliv na skutkovou podstatu jinou, a neexistuje přitom rozumný důvod, proč by se na tuto obdobnou skutkovou podstatu neměla použít. Jde o argumentaci podobností, přičemž platí, že kde je stejný smysl a účel, má být stejná úprava […].“57 Účel lze spatřovat v ponechání námitky vědomé vady při kupní smlouvě v ochraně smluvní strany a zachování jejích práv. Vzhledem k úpravě a použitelnosti ustanovení vztahujících se ke kupní smlouvě pak nedává smysl, že by tato ochrana objednatele u smlouvy o dílo nebyla ponechána. Pro vyjasnění této problematiky je vhodné upozornit, že by námitka vědomé vady u smlouvy o dílo mohla být explicitně upravena v rámci úpravy vztahující se přímo ke smlouvě o dílo.
Plnění něčeho jiného
Pro úplný výčet možných druhů vad uvádím, že i plnění něčeho jiného neboli plnění in aliud může představovat vadu plnění. Pro posouzení, zda takové plnění představuje vadu, bude podstatné posouzení vlastností poskytnutého plnění oproti vlastnostem plnění dohodnutých mezi smluvními stranami.58 Komentářová literatura k bližší představě o plnění něčeho jiného uvádí, cit.: „Nelze podle našeho názoru uvažovat tak, že vadou věci může být situace, kdy je namísto osobního auta dodán nákladní automobil. V takovém případě totiž není dodáno nic, co by se jakkoli shodovalo s úmyslem stran kupní smlouvy. […] automobil ve stejném výrobním provedení, avšak v jiné barvě již takovýmto případem být může.“59 Dále vznik práv z vadného plnění z plnění něčeho jiného bude záležet na tom, zda plnění nabyvatel přijme, v opačném případě bude zcizitel pouze v prodlení s plněním a práva z vadného plnění nevzniknou.60
Shrnující tabulka
K výše uvedenému výčtu možných vad přikládám tabulku pro přehlednost, ve které jsou uvedeny možné kombinace vad v souladu s výše uvedeným.
|
FAKTICKÁ |
VĚDOMÁ |
NEVĚDOMÁ |
SKRYTÁ |
ano |
ano |
ano |
ZJEVNÁ |
ano |
ano |
ano |
PRÁVNÍ |
|
ano |
ano |
Práva z vadného plnění
Pokud má dílo vadu nebo není provedeno řádně, objednateli náleží z takového vadného plnění práva. V důsledku vadného plnění dochází k zániku primárního závazku ze smlouvy a vzniká závazek sekundární spočívající v odpovědnosti zhotovitele za vady díla.61 Přičemž je zhotovitel odpovědný za ty vady díla, které na předmětu díla vázly k okamžiku přechodu nebezpečí na dílu. Zhotovitel je odpovědný i za vady, které se objevily po přechodu nebezpečí na dílu, avšak jen za ty vady, které se objevily v důsledku porušení povinnosti zhotovitele.62 Práva z vadného plnění ze smlouvy o dílo jsou dle dikce zákona upravovány s odkazem na ustanovení kupní smlouvy v souladu s ustanovením § 2615 odst. 2 občanského zákoníku. Dle zákonné úpravy se mají ustanovení kupní smlouvy použít obdobně na práva z vadného plnění objednatele.63 Úprava práv z vadného plnění smlouvy o dílo je tak odkázána k analogickému použití ustanovení kupní smlouvy, přičemž je do značné míry ponecháno na interpretovi, v jakém rozsahu těchto ustanovení použije. Při určování rozsahu použití příslušných ustanovení kupní smlouvy je samozřejmě nutné přihlédnout k povaze díla, jemuž analogické použití ustanovení kupní smlouvy nemůže odporovat. Použití ustanovení kupní smlouvy v rozporu s povahou a účelem díla by nedávalo smysl a nesledovalo účel zákona.64,65 Na rozdíl od úpravy v obchodním zákoníku, kde sice úprava práv z vadného plnění smlouvy o dílo odkazovala taktéž k obdobnému užití ustanovení vztahujících se ke kupní smlouvě, ovšem za jasného vymezení rozsahu v souladu s ustanovením § 560 obchodního zákoníku, tak při současné úpravě dochází k přenesení značné míry posouzení užití příslušných ustanovení na interpreta, když vymezení rozsahu ustanovení kupní smlouvy, které mají být použity u smlouvy o dílo, již v občanském zákoníku, na rozdíl od obchodního zákoníku, není.
Podstatné a nepodstatné porušení smlouvy
K určení rozsahu práv z vadného plnění je stěžejní posouzení, zda v důsledku vady došlo k podstatnému, nebo nepodstatnému porušení smlouvy. Toto posouzení se provádí za účelem uplatnění příslušných práv z vadného plnění, které z porušení smlouvy nabyvateli náleží. 66 O podstatné porušení smlouvy jde, pokud porušitel již v době uzavření smlouvy o porušení věděl, nebo vědět mohl s ohledem na to, že by druhá smluvní strana s přihlédnutím k takové okolnosti smlouvu neuzavřela, jak vyplývá z ustanovení § 2002 občanského zákoníku. Podmínka vztahující se k posouzení porušení smlouvy jako podstatné, spočívá v „objektivizovaném subjektivním posouzení zájmu druhé strany z pozice porušitele.“67 Není tedy důležité, zda porušitel skutečně věděl, že by při porušení smlouvy druhá strana smlouvu neuzavřela, ale aby takové jednání předpokládal, vzhledem k tomu, jaký význam by předmětnému porušení přikládala třetí strana. Právní domněnka stanovuje, že v ostatních případech je porušení považováno za nepodstatné.68 Dle obecné právní úpravy lze vady rozdělit do dvou kategorií, těmi jsou vady odstranitelné a vady neodstranitelné, se kterými jsou spojena příslušná práva z vadného plnění za současného včasného vytknutí takové vady.69 Dle ustanovení § 1923 občanského zákoníku z odstranitelné vady je možné nárokovat její opravu, doplnění či přiměřenou slevu z ceny, zatímco u neodstranitelné vady náleží práva z vadného plnění v odstoupení od smlouvy nebo nároku na přiměřenou slevu.
Z obdobného použití ustanovení u kupní smlouvy § 2106 občanského zákoníku, z podstatného porušení smlouvy o dílo náleží objednateli práva z vadného plnění spočívající v (a) odstranění vady dodáním náhradního díla bez vady nebo dodání chybějící části díla, (b) odstranění vady opravou díla, pokud je odstranění vady opravou možné, (c) poskytnutí přeměřené slevy z ceny díla nebo (d) odstoupení od smlouvy o dílo. Je na objednali, které právo si zvolí, pořadí není závazné. Pro zvolení práva mohou být pro objednatele rozhodující zákonné podmínky s právem spjaté nebo ujednání mezi smluvními stranami. Smluvní strany si mohou dispozitivně podmínky pro volbu práva upravit, avšak výčet těchto práv je taxativním.70,71 Pokud je porušení smlouvy shledáno nepodstatným, nebo objednatel neuplatnil své právo včas, náležejí mu práva spočívající v nároku (a) na odstranění vady díla provedením náhradního díla nebo části díla v chybějícím rozsahu, nebo objednateli vzniká právo (b) na přiměřenou slevu z ceny díla v souladu s ustanovením § 2107 občanského zákoníku. Při naplnění zákonných podmínek může i nepodstatným porušením smlouvy vzniknout objednateli právo k odstoupení od smlouvy nebo může požadovat přiměřenou slevu z ceny díla. V rámci úpravy smlouvy o dílo je k dodání náhradního díla stanovena podmínka v ustanovení § 2615 občanského zákoníku, cit.: „Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.“ Požadovat odstranění vady dodáním náhradního díla lze tak pouze za předpokladu, že je možné dílo vrátit nebo předat zpět zhotoviteli. Obdobná podmínka je upravena i v rámci ustanovení § 2109 občanského zákoníku vztahujících se ke kupní smlouvě, kdy kupující musí při využití práva na odstranění vady dodáním nové věci původní věc prodávajícímu vrátit na jeho náklady. Vzhledem k analogickému využití úpravy u kupní smlouvy vrácení původního díla bude provedeno na náklady zhotovitele s přihlédnutím k přiměřenosti výše takových nákladů vzhledem k odstranění vady.72
S porušením smlouvy nejsou spojeny pouze zákonné následky, které mohou být představovány právy z vadného plnění nebo náhradou škody, nýbrž zákonná úprava obsahuje i velkou množinu nástrojů spojených s porušením smlouvy, které vznikají na základě smluvního ujednání. Mezi tyto nástroje se řadí smluvní pokuta, k té lze poznamenat, že jejím ujednáním může nárok na náhradu škody zaniknout, nebo mohou, v souladu se smluvním ujednáním, existovat oba nároky vedle sebe. Dalším nástrojem smluvního ujednání mohou být úroky z prodlení, jež mohou vznikat přímo ze zákona, nebo na základě ujednání smluvních stran. Stejně tak je smluvním stranám ponecháno na vůli sjednání anatocismus,73 jehož ujednání zákon připouští. Výčet smluvních nástrojů je velmi široký, proto jsou výše uvedeny pouze demonstrativní příklady těchto nástrojů.74,75 Uvádím, že stran těchto nástrojů je kladen velký důraz na smluvní volnost.
Práva z vadného plnění spočívající v odstranění vady
Dle dikce zákona lze práva z vadného plnění rozdělit na práva, která spočívají v odstranění vady a práva z vadného plnění, jejichž účelem není samotné odstranění vady způsobující vadné plnění.
Odstranění vady dodáním nové věci nebo chybějící části
Jedním z možných práv z vadného plnění při podstatném porušení smlouvy, které může objednatel zvolit, je odstranění vady dodáním náhradního díla nebo jeho části v chybějícím rozsahu. Obecně právo k odstranění vady dodáním náhradní věci je upraveno u kupní smlouvy. Dle úpravy u kupní smlouvy lze odstranění vady uskutečnit skrze dodání nové věci bez vady, nebo dodání chybějící části věci, čímž dojde k odstranění vad, za současného vrácení vadné věci prodávajícímu na jeho náklady. Náklady za vrácení nesmějí být nepřiměřené a nárok na ně vzniká až po vrácení původní věci. Právo k odstranění vady dodáním náhradní věci si může kupující zvolit, pokud vada věci způsobuje podstatné porušení smlouvy.
V případě nepodstatného porušení smlouvy může volba kupujícího směřovat k odstranění vady bez dalšího určení k jejímu odstranění. Kupující v rámci provádění volby práva z vadného plnění u nepodstatného porušení smlouvy, kdy si zvolí odstranění vady, může zároveň s tím vyjádřit své preference ohledně způsobu odstranění vady. Preference v tomhle případě můžou tedy směřovat k dodání nové věci nebo chybějící části. Prodávající by k preferenci kupujícího měl při odstraňování vady přihlédnout, není však pro prodávajícího zcela závazná. Prodávající může u způsobu odstranění vady zohlednit i náklady, které by mu při odstranění vady dodáním nové věci vznikly, a zvolit odlišný způsob odstranění od preferovaného způsobu kupujícího.76
Odstranění vady dodáním náhradního předmětu díla
Právo z vadného plnění spočívající v dodání náhradního díla nebo díla v rozsahu chybějícím je jedním z práv, které náleží objednateli, pokud došlo k podstatnému porušení smlouvy.77 Dodáním náhradního díla je myšleno dodání nového díla nebo jeho části.78 Jak je již výše uvedeno, obdobně jako u kupní smlouvy, smlouva o dílo upravuje speciální podmínku u zvolení odstranění vady dodáním náhradního díla nebo jeho části, tedy podmínku, že objednatel je při volbě práva schopen vrácení předmětu díla. Pokud podmínku objednatel nesplnění, není oprávněn požadovat provedení náhradního díla. Náklady za vrácení předmětu díla jdou za zhotovitelem, po kterém je objednatel oprávněn, po vynaložení těchto nákladů, žádat náhradu těchto nákladů. Právo na uhrazení nákladů za vrácení tedy objednateli vzniká až po jejich vynaložení. Zároveň je zhotovitel v tomto ohledu chráněn a tyto náklady nesmějí být nepřiměřené vzhledem k nákladnosti odstranění vady, pokud by náklady byly nepřiměřené, objednatel nemá právo na jejich náhradu. Zhotovitel je chráněn i do té míry, kdy objednatel mohl předmět díla přesunout na místo, ze kterého po zhotoviteli nelze požadovat uhrazení nákladů za jejich vrácení. Místo, ze kterého po zhotoviteli nelze již úhradu nákladů za vrácení žádat, je nutné posuzovat vzhledem k účelu použití a užívání předmětu díla.79
Pokud vada díla způsobuje nepodstatné porušení smlouvy, zakládá taková vada objednateli právo požadovat odstranění vady, jež může být provedeno dodáním náhradního díla. Avšak v návaznosti na výše uvedené, při nepodstatném porušení smlouvy je volbou zhotovitele, zda odstranění vady provede dodáním náhradního dílu nebo jeho části s přihlédnutím k nákladům, které by mu v souvislosti s takovým způsobem odstranění vady byly způsobeny.80 Obdobně jako u kupní smlouvy objednatel při sdělení volby odstranění vady způsobující nepodstatné porušení smlouvy může sdělit svoje preference ke způsobu odstranění vady, které by měl zhotovitel zohlednit.81
V souladu s výše uvedeným, pokud zhotovitel neprovede odstranění vady v přiměřené lhůtě, může objednatel přistoupit k sekundární volbě práva spočívající v požadování slevy z ceny díla nebo odstoupení od smlouvy o dílo. Přiměřená lhůta k odstranění vady se dle ustálené judikatury posuzuje vzhledem k povaze díla a schopnosti zhotovitele uvést dílo do souladu se smlouvou o dílo.82 Dokud není provedena sekundární volba práva, je ponecháno na zhotovitelově iniciativě, zda k odstranění vady přistoupí i po uplynutí přiměřené lhůty k odstranění vady, než objednatel provede sekundární neboli náhradní volbu práva z vadného plnění. Mimo jiné je do doby provedení náhradní volby práva z vadného plnění ponechána zhotoviteli možnost k odstranění i jiných vad, které zrovna nejsou předmětem řešeného odpovědnostního vztahu.83 Zhotovitel je stran možnosti dodání nového díla omezen nejen časově, tedy odstraněním vady v přiměřené lhůtě, ale je limitován i výší nákladů, kterou může objednateli odstraněním vady dodáním díla nového díla způsobit.84 Příkladem může být situace, kdy se objednatel bez předmětu díla neobejde a bude si po dobu odstraňování vady nucen sehnat předmět díla jinde, čímž se mu zvýší náklady.
V praxi odstranění vady dodáním náhradního díla bude možné u díla, jehož předmětem bude movitá věc, u nemovité věci nebude možné naplnit podmínky vrácení předmětu díla zpět zhotoviteli. Co se týká práv z vadného plnění u smlouvy, jejíž předmětem je stavba, tak nepřipadá odstranění vady touto cestou v úvahu.85 Stavba je součástí pozemku v souladu s ustanovením § 560 občanského zákoníku, a tak není prakticky možné její vrácení. Právo k odstranění vady u díla, jehož předmět je představován nehmotným výsledkem, nemusí být vzhledem k povaze takového předmětu díla zcela možné provést, když takové dílo nemusí být možné vrátit, a tak nárok k odstranění vady dodáním náhradního díla nemusí být objednatel oprávněn požadovat, neboť by v souvislosti s nemožností vrácení takového předmětu díla mohlo dojít k bezdůvodnému obohacení objednatele vůči zhotoviteli v důsledku možného ponechání předmětu díla představující nehmotný výsledek. Podmínka stran povinnosti vrácení předmětu díla při dodání náhradního díla byla zakotvena již v obchodním zákoníku, avšak obchodní zákoník nepřipouštěl, aby plnění ze smlouvy o dílo nebylo možné hmotně nezachytit.86
Odstranění vady dodáním části předmětu díla v chybějícím rozsahu
K odstranění vady může dojít i dodáním pouze chybějící části díla. Právo k dodání části díla za účelem odstranění vady zakládá podstatné porušení smlouvy. V důsledku podstatného porušení může objednatel zvolit provedení díla v chybějícím rozsahu za účelem odstranění vady.87 V souladu s výše uvedeným u nepodstatného porušení smlouvy je ponecháno na objednateli pouze zvolit si právo z vadného plnění, které bude spočívat v odstranění vady bez dalšího určení způsobu odstranění vady. K odstranění vady může zhotovitel přistoupit dodáním díla v chybějícím rozsahu, o vyjádřených preferencích objednatele platí to samé, co je uvedeno výše, tedy mělo by se k nim přihlížet za zákonných limitů.
Odstranění vady díla dodáním chybějící části díla přichází v úvahu víceméně u každého díla, ať je předmět díla movitou či nemovitou věcí, nebo má hmotný či nehmotný charakter. To zle usoudit vzhledem k nákladům, které při takovém odstraňování vady jsou způsobeny, taktéž s přihlédnutím k časové náročnosti odstraňování vady tímto způsobem.
Odstranění vady opravou věci
Odstranění vady může kromě dodáním náhradní věci nebo její části proběhnout i opravou věci. V obecné úpravě u kupní smlouvy je nárok na odstranění vady její opravou záležitostí podstatného i nepodstatného porušení smlouvy. Zatímco u podstatného porušení smlouvy může sám objednatel právo k odstranění vady opravou zvolit, u nepodstatného porušení smlouvy je ve sféře kupujícího pouze možnost zvolení odstranění vady díla bez dalšího určení způsobu odstranění vady, tedy vada může být odstraněna její opravou, ale nemusí být prodávajícím takový způsob zvolen. Platí zde obdobná teze týkající se projevených preferencí kupujícího. Pokud se vada ukáže jako neopravitelná, náleží při podstatném porušení smlouvy kupujícímu sekundární volba práva, kterou může být zvolen požadavek na přiměřenou slevu z kupní ceny nebo nárok spočívající v odstoupení od kupní smlouvy.88 Za neopravitelnou vadu se považuje i vada, k jejíž opravě by bylo potřeba vynaložit nepřiměřené úsilí nebo náklady zhotovitele. K tomu, cit.: „Věc, která je předmětem kupní smlouvy, je neupotřebitelnou, je-li vada neodstranitelná, a proto ji nelze užívat dohodnutým způsobem nebo řádně, anebo je-li vada (objektivně) odstranitelná, avšak náklad na její odstranění (opravu věci) je vzhledem k (obecné) ceně předmětu […] neúměrně vysoký.“89
Odstranění vady opravou díla
Odstranění vady díla v souladu obecnou úpravou je vlastní i smlouvě o dílo, kdy nárok k odstranění vady opravou vzniká při podstatném i nepodstatném porušení smlouvy. Při nepodstatném porušení smlouvy je v souladu s výše uvedeným objednatel oprávněn jen ke zvolení odstranění vady a následné zvolení způsobu odstranění vady opravou díla náleží zhotoviteli. 90 Cílem opravy vady je vytvoření díla tak, aby odpovídalo smlouvě.91 Vada díla se v průběhu odstraňování vady může ukázat jako neopravitelná, v důsledku čehož náleží objednateli sekundární volba práva. Mezi sekundární výběr práv z vadného plnění patří požadavek na přiměřenou slevu z ceny díla, nebo odstoupení od smlouvy. Taková sekundární volba práva náleží objednateli i v případě, že zhotovitel neodstraní vadu v přiměřené lhůtě, nebo v návaznost na sdělení zhotovitele, že vadu díla neopraví. K přiměřenosti lhůty lze uvést, cit.: „[…] Přiměřená lhůta k odstranění vady znamená období, ve kterém je zhotovitel s ohledem na povahu díla a jeho vady schopen svoji povinnost splnit a dílo uvést do souladu se smlouvou.“92 K opravitelnosti odkazuji na shora uvedené, že se za neopravitelnou vadu mohou považovat i vady, jež jsou opravitelné, ale k jejich opravě je potřeba vynaložit nepřiměřené úsilí nebo náklady. Jelikož je výše představující neúměrný náklad při opravě dovozována z judikatury, zdá se jako vhodné doporučit určení nákladů, které představuje nepřiměřený náklad, již ve smlouvě o dílo. To by mělo zabránit případným budoucím sporům, které by se v souvislosti s takovou otázkou mohly objevit.
V případě neodstranění vady, která způsobila nepodstatné porušení smlouvy, opravou v přiměřené lhůtě, vzniká nárok na náhradní volbu práva z vadného plnění spočívající v nároku na slevu z ceny díla, nebo odstoupení od smlouvy o dílo. Dokud však objednatel v důsledku neodstranění vady včas nevyužije svého práva na zvolení náhradní volby práva z vadného plnění, je zhotovitel oprávněn provést odstranění vady opravou díla i po poskytnuté přiměřené lhůtě, v důsledku čehož může dojít k odstranění vady a zániku objednatele provést sekundární volbu. Stejný dopad má prohlášení zhotovitele, že vadu neopraví.93 Jakým způsobem dojde k opravení díla je, na zhotoviteli, pokud si smluvní strany nedohodly jinak, cit.: „Zdůraznil však, že obecně platí, že požaduje-li objednatel odstranit vadu, je na zhotoviteli, jaký způsob opravy zvolí. Xxxx však postupovat tak, aby se vada již neprojevila.“94 Z uvedeného vyplývá, že zhotovitel je omezen ve zvolení způsobu opravy díla tak, aby se vada znovu neprojevila a dílo mohlo sloužit svému účelu, nebo mělo vlastnosti vymíněné či ze zákona vyplývající.
Nárok spočívající v odstranění vady opravou může připadat v úvahu v rámci jakéhokoliv předmětu díla smlouvy o dílo. Ovšem vzhledem k ustálené judikatuře týkající se zhodnocení opravitelné vady jako neopravitelné vzhledem k výši potřebných vynaložených nákladů na její opravu, které jsou nepřiměřenými, se lze domnívat, že vady stavby jako předmětu díla by mohly spadat do této kategorie neopravitelných vad. Samotné provádění stavby bývá velmi finančně i časově nákladné, tak i oprava vady může představovat velkou nákladnost, ovšem v tomto ohledu je nutno poukázat na další možnosti práv z vadného plnění, které by za takové situace nemusely představovat vhodnější řešení. Oprava vady na předmětu díla, jež by byl movitou věcí, jak s hmotným, nebo nehmotným charakterem, je oprava vad v obecné rovině možná. U díla s nehmotným charakterem lze uvést, že v takovém případě nemusí být opravení díla objektivně možné vzhledem k jeho povaze a spíše bude v tomto ohledu uplatňováno právo na dodání náhradního díla.
Odstranění vady svépomocí nebo třetí osobou
Právo z vadného plnění spočívající v odstranění vady svépomocí nebo třetí osobou není v občanském zákoníku zakotveno. Na rozdíl od německé úpravy, kde je v ustanovení § 634 BGB upravena možnost odstranění vady svépomocí s uhrazením náhrady nutných vynaložených nákladů k odstranění vady. Dispozitivnost úpravy dává smluvním stranám možnost, aby si právo odstranění vady svépomocí nebo třetí osobou na náklad zhotovitele upravily,95 pro zachování práv z vadného plnění však bude potřebné současně řádně uplatnit práva z vadného plnění spočívající v oznámení vady.96 K úpravě odstranění vady třetí osobou lze uvést ze soudní praxe, cit.: „Zákon nezná variantu odstranění vady třetí osobou na náklad zhotovitele, a pokud toto žalobce a žalovaný neměli sjednané smluvně, pak žalobci nic takového nepřísluší a toto oprávnění nemůže být založeno ani jednostranným prohlášením některé ze smluvních stran. Platí pak, že odstranění vady třetí osobou ničeho nebrání, jestliže si to ovšem smluvní strany sjednaly.“97 Smluvní svoboda stranám dává možnost, aby si takové právo samy upravily za současného dodržení zákonných podmínek k takové modifikaci, ke které je v této práci pojednáváno níže.
Právo na zádržné
Zákonná úprava s právem na odstranění vady spojuje institut zádržného neboli pozastávky, na základě, které má kupující právo pozdržet část ceny za věc, dokud nedojde k odstranění vady. Institut zádržného je postaven na existenci synallagmatického vztahu, ze kterého jeden z účastníků vztahu, tedy prodejce, nesplnil svou povinnost ze sekundárního vztahu vzniklého na základě existence vadného plnění. V takovém případě je pak kupující oprávněn, za účelem motivace prodejce ke splnění jeho povinnosti z tohoto sekundárního vztahu, ke zdržení splnění své povinnosti ze vztahu v úplném rozsahu. Na základě analogického použití lze obdobný institut vztáhnout i ke smlouvě o dílo, kdy objednatel do odstranění vady díla má právo zadržet část ceny za dílo. Výše zadržené částky se odvíjí od míry vynaložených nákladů jinak potřebných k odstranění vady, pokud by vadu neodstranil zhotovitel sám. Právo k zadržení části ceny má především motivovat zhotovitele k řádnému odstranění vady, když do jejího odstranění může objednatel část ceny zadržet.98 Na rozdíl od úpravy obsažené v ustanovení § 560 obchodního zákoníku již není objednatel oprávněn požadovat při odstraňování vady vrátit zaplacenou částku a zadržet ji jako zadržené.99 Uplatnění práva na zádržné lze využít za situace, kdy nebyla celá částka ceny za dílo již uhrazena.100 Vzhledem ke smyslu institutu zádržného, který primárně slouží k motivaci zhotovitele ke splnění jeho povinnosti z vadného plnění, lze na základě extenzivního výkladu dospět k závěru, že institut zádržného lze využít i v případě, kdy objednatel zvolil jako právo z vadného plnění požadavek na poskytnutí přiměřené slevy z ceny díla, nebo odstoupení od smlouvy, pokud je objednatel ke zvolení takových práv oprávněn.101 Zádržné vzniká na základě smluvního ujednání, kdy v rámci režimu smlouvy o dílo lze takové ujednání realizovat například tak, že objednatel při převzetí, kdy zároveň bude učiněna výhrada, zaplatí sjednané procento z ceny za dílo a zbylou část ceny zaplatí po odstranění vytknutých vad.102
Práva z vadného plnění nespočívající v odstranění vady
Jak výše uvádím práva z vadného plnění lze rozdělit na práva spojená s odstraněním samotné vady a práva z vadného plnění, která nesměřují k samotnému odstranění vady, kterými jsou poskytnutí přiměřené slevy a odstoupení od smlouvy.
Právo na přiměřenou slevu z kupní ceny
Nárok z vadného plnění na přiměřenou slevu z kupní ceny neboli actio quanta minoris je jedním z nároků vyplývajících z podstatného i nepodstatného porušení smlouvy v souladu s ustanovením §§ 2106 a 2107 občanského zákoníku. Účelem poskytnutí přiměřené slevy z ceny je vytvoření stavu, který by se blížil stavu, jako by bylo plněno bezvadně.103 Avšak v zákonné úpravě není zakotveno explicitní vodítko k určení výše takové slevy. K uplatnění práva na přiměřenou slevu někteří autoři uvádějí, že je potřebné pro řádné uplatnění takového práva označit výši slevy již při oznamování volby práva. Zatímco někteří autoři uvádějí, že za řádné uplatnění postačuje zvolit způsob určení výše slevy, která je požadována jako dostatečný projev vůle. 104 Zákonodárce v případě nároku na slevu jako sekundární volbu práva při nepodstatném porušení smlouvy nekoncepčně použil pojem „sleva z kupní ceny“, avšak dle odborné literatury sekundární volba práva, která spočívá ve slevě z ceny díla je určena vzhledem k rozsahu a vlastnostem vady taktéž v přiměřené výši.105
Právo na přiměřenou slevu z ceny díla
V souladu s uvedeným týkajícím se kupní smlouvy, nárok na přiměřenou slevu lze nárokovat i u smlouvy o dílo. Objednatel uplatní své právo na přiměřenou slevu z ceny díla tím, že při uplatňování oznámí alespoň způsob určení výše slevy. Pokud objednatel zamýšlí zároveň s uplatněním nároku na přiměřenou slevu zahájit odstraňování vady, musí nejdříve vadu řádně uplatnit.106 Nárok na přiměřenou slevu může představovat i sekundární volbu práva v případě podstatného porušení smlouvy, kdy primární volbou nebude vada odstraněna, nebo jak výše uvádím, nárok na slevu z ceny může být využit i u nepodstatného porušení smlouvy jako náhradní volba práva v případě neodstranění vady primární volbou práva z vadného plnění.
Jak je uvedeno, určení výše slevy je důležitou náležitostí pro poskytnutí přiměřené slevy z ceny díla, určení výše slevy se uskuteční stejným způsobem bez zohlednění, zda se jedná o podstatné porušení smlouvy, nebo porušení nepodstatné. Pro určení výše poskytnuté slevy je důležité zhodnotit konkrétní specifika vady díla.107 Při určování výše slevy je zapotřebí přihlédnout ke konkrétním okolnostem, především k funkčním vlastnostem díla, které byly v důsledku vady omezeny, nebo užívání díla komplikují. Při určování výše slevy je vhodné přihlédnout i k estetickým hodnotám díla a ceně, kterou je potřeba vynaložit k odstranění vady díla. V neposlední řadě je nutné do výše slevy promítnout i skutečnost, zda vada díla snižuje jeho životnost. To ostatně vychází i ze soudní praxe, cit.: „[…] Výše slevy by neměla vyjadřovat jen snížení směnné hodnoty věci; při jejím určení je třeba přihlédnout i k tomu, jak se vytčená vada projevuje při užívání věci, zda a jak toto užívání komplikuje či omezuje […] a zda snižuje její životnost.“108
V rámci soudního řízení, ve kterém je řešena otázka výše slevy, může být výše určena uvážením soudce v souladu s ustanovením § 136 občanského soudního řádu, cit.: „Lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.“ V rámci řízení připadá v úvahu i určení výše slevy znaleckým posudkem, cit.: „[…] vyplývá nesprávnost názoru žalovaného, že posouzení přiměřenosti slevy ze sjednané kupní ceny je „otázkou znaleckou a nikoli právní“. Právním posouzením (řešením právní otázky) je totiž třeba rozumět činnost soudu, při níž soud na zjištěný skutkový stav aplikuje konkrétní právní normu […]. V posuzované věci bylo tudíž na soudu (a nikoli na znalci), aby na základě své úvahy učinil právní závěr o výši přiměřené slevy ze sjednané ceny tak, aby odpovídala povaze a rozsahu vad.“109 Pokud nebude vypracování znaleckého posudku finančně neúměrně nákladné k výši slevy, která bude poskytována, určení slevy znaleckým posudkem bude mít přednost před uvážením o výši slevy soudem.110
Vzhledem k problematice určování výše slevy z ceny díla si lze představit, že nárok na přiměřenou slevu z ceny díla lze vznést u provádění díla, jehož předmětem je stavba i jiná movitá věc s hmotným výsledkem. U stavby lze očekávat uplatňování práva na přiměřenou slevu z ceny díla jako jeden z nejvyužívanějších způsobů řešení odpovědnosti za vady, když vzhledem k charakteristice stavby lze výši slevy určit poměrně jednoduše. Na rozdíl u díla, jehož předmětem je nehmotný výsledek, u kterého vzhledem k povaze předmětu díla může být určení výše slevy komplikovanou disciplínou. Bude však v takovém případě záležet na konkrétních vlastnostech předmětu díla v souladu s výše uvedeným. Poskytnutí přiměřené slevy tak můžeme posoudit do jisté míry jako univerzální nárok, který lze vznést u smlouvy o dílo, jejíž předmět díla je jakýkoliv.
Odstoupení od smlouvy
Poslední z nároků z vadného plnění, který je v rámci kupní smlouvy upraven, je nárok na odstoupení od smlouvy. Dle zákonné úpravy u kupní smlouvy v souladu s obecnou úpravou může nárok na odstoupení od smlouvy vzniknout u podstatného porušení smlouvy. Není vyloučena ani možnost odstoupit při nepodstatném porušení smlouvy, ovšem v takovém případě musí být odstoupení provedeno coby sekundární volba práva z vadného plnění v důsledku neodstranění vady v souladu s volbou primární.111 V rámci úpravy kupní smlouvy jsou v ustanoveních §§ 2220 a 2111 stanoveno omezení pro vznášení nároku na odstoupení od smlouvy.
Odstoupení od smlouvy o dílo
V návaznosti na výše uvedené, nárok na odstoupení od smlouvy vzniká objednateli při podstatném porušení smlouvy, přičemž se k této volbě vztahují omezení, která se vztahují i k odstoupení od smlouvy kupní. Toto omezení představuje při odstoupení od smlouvy schopnost objednatele vrátit předmět díla v nezměněném stavu od stavu, ve kterém ho obdržel. Takové omezení neplatí, pokud došlo ke změně stavu předmětu díla v důsledku jeho obvyklého použití, nebo ke změně stavu předmětu díla nedošlo v důsledku zaviněného jednání objednatele. Omezení k odstoupení od smlouvy neplatí, ani pokud ke změně stavu předmětu díla došlo v důsledku prohlídky za účelem zjištění vady předmětu díla. Omezení spočívající v požadavku na vrácení díla v nezměněném stavu neplatí ani v případě, kdy objednatel prodal dílo třetí osobě, a až třetí osoba zjistila vady předmětu díla. V takových případech je objednatel stále oprávněn odstoupit od smlouvy se zhotovitelem v duchu právní ochrany vyplývající z práv z vadného plnění bez ohledu na to, že nemůže předmět díla zhotoviteli vrátit ve stavu, ve kterém ho převzal.112 Pokud objednatel dílo spotřeboval, užil jen zčásti, v důsledku čehož nemůže vrátit předmět díla v celém rozsahu, může odstoupit od smlouvy takovým způsobem, že vrátí pouze část předmětu díla, který má ve svém panství a v části, kterou již spotřeboval nebo jinak využil, nahradí zhotoviteli prospěch, který z toho měl.113
Dále dle obdobného použití ustanovení § 2111 občanského zákoníku musí pro zachování nároku k odstoupení od smlouvy objednatel oznámit vadu díla včas, jinak mu nárok na odstoupení od smlouvy zanikne. Na rozdíl od ustanovení § 2618 občanského zákoníku, kdy opožděné oznámení vady může zhotovitel namítat, tak nárok na odstoupení od smlouvy v důsledku opožděného oznámení vady zaniká ze zákona.114 Při nepodstatném porušení smlouvy může k odstoupení od smlouvy objednatel přistoupit v rámci své sekundární volby práva v důsledku neodstranění vady v souladu s volbou primární za současného splnění výše uvedených podmínek týkajících se vrácení předmětu díla v nezměněném stavu.115 Zároveň je třeba podotknout, že s odstoupením od smlouvy dochází k vypořádání vztahu mezi objednatelem a zhotovitelem, což může být velmi komplikované a náročné.116,117
Odstoupení od smlouvy o dílo může být zvoleno jako právo z vadného plnění u předmětu díla, kterým je movitá věc hmotného i nehmotného charakteru, nebo stavba. Nutné je však podotknout, že vzhledem k účinkům odstoupení od smlouvy se toto právo jeví jako nejzazší řešení z vadného plnění. Odstoupení od smlouvy však lze označit za univerzální právo z vadného plnění. Co se týká smlouvy, jejíž předmětem je stavba, poznamenávám, že je nutné vzpomenout na omezení k odstoupení smlouvy, tedy je možné, že se k takové smlouvě bude vztahovat podmínka vrácení stavby v nezměněném stavu, a to v souladu s charakterem stavby není prakticky možné. Zároveň s tím lze poukázat na skutečnost, že s prováděním stavby bývají spojeny vysoké finanční položky, které v důsledku odstoupení smlouvy musí být mezi smluvními stranami vypořádány, čímž se celý proces odstoupení od smlouvy může velmi zkomplikovat, nebo dokonce povede k řešení soudní cestou. Naplnění podmínky vrácení předmětu díla v nezměněném stavu může být problematické i u předmětu díla, jež bude nehmotného charakteru, bude však velmi záležet na konkrétním případu. Odstoupení od smlouvy se tak ve stínu uvedeného jeví jako velmi komplikované řešení vadného plnění, avšak je přípustné pro jakýkoliv předmět díla vzhledem k jeho povaze.
Uplatňování práva z vadného plnění ze smlouvy o dílo
Dle obecné právní úpravy k řádnému uplatnění práva z vadného plnění je nutné pro takové uplatnění zapotřebí vytknutí vady, což představuje oznámení vady nebo označení vady s uvedením jejích projevů.118 U smlouvy o dílo se k uplatnění práv z vadného plnění provádí včasné oznámení vady zakládající vadné plnění ze smlouvy o dílo. Oznámení je jednostranný projev vůle objednatele,119 kterým zároveň dochází k bližší identifikaci vady. Jednání objednatele k uplatnění práv z vadného plnění se nazývá reklamací.120 Aby byla práva z vadného plnění přiznána, musí být oznámení vady provedeno v zákonné lhůtě neboli reklamační lhůtě. Oznámení musí být učiněno bez zbytečného odkladu po zjištění vady díla, nebo v době, kdy by vady při náležité pozornosti byly zjištěny.121 Tímto je stanovena zákonná subjektivní lhůta zachovávacího úkonu oznámení pro přiznání práv z vadného plnění. Ustálená judikatura neurčitý právní pojem „bez zbytečného odkladu“ vykládá, cit.: „Pro závěr, zda byla lhůta bez zbytečného odkladu [..] dodržena, není rozhodující doba trvání závazkového vztahu, nýbrž bezodkladné jednání účastníka (bez neodůvodněných průtahů) […].“122 Zákon zakotvuje zároveň i objektivní lhůtu pro oznámení vady, v níž musí být vada oznámena, jinak soud nepřizná práva z vadného plnění objednatele, které vada způsobila. Objektivní lhůta pro oznámení vady je v souladu s ustanovením § 2618 občanského zákoníku stanovena v trvání dvou let a začíná běžet předáním díla.123 K těmto lhůtám lze podotknout, že podléhají promlčení.124 V tomto ohledu odkazuji na výše zmíněné, ale v případě, že vadné plnění je způsobeno vadami zjevnými, musí být dílo převzato s výhradou, jinak nebudou práva z vadného plnění přiznána, jak je uvedeno v ustanovení § 2605 občanského zákoníku, cit.: „Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.“
S promeškáním reklamační lhůty pro oznámení vady není spojen žádný negativní následek, lhůty mají čistě pořádkovou povahu.125 Pokud však bude objednatel nárokovat práva z vadného plnění v soudním řízení, zhotovitel může namítat promeškání lhůty pro oznámení vady, což bude mít za následek nepřiznání těchto práv.126 Shodně s výše uvedeným, pokud bude uplatňována vada vědomá, námitka opožděného uplatnění zhotoviteli nenáleží.127
S reklamací je spojena volba konkrétního práva z vadného plnění, která musí být provedena včas. Volbu musí objednatel provést spolu s oznámením vady, nebo bez zbytečného odkladu po něm,128 včasnost volby práva se odvíjí od povahy vady předmětu díla.129 Pokud objednatel neprovede včasnou volbu práva, má toto opomenutí pro objednatele negativní následky v podobě restrikce práv z vadného plnění, které se omezí pouze na práva z vadného plnění odpovídající nepodstatnému porušení smlouvy.130 Ke změně primární volby nelze přistoupit bez souhlasu zhotovitele.131
Uplatňování práva z vadného plnění ze smlouvy o dílo u stavby jako předmětu díla
Pro reklamaci u stavby jako předmětu díla je v občanském zákoníku obsažena speciální úprava k vytýkání skrytých vad v ustanovení § 2629 občanského zákoníku. Co se týká vad zjevných, musí objednatel v souladu s výše uvedeným převzít stavbu jako předmět díla s výhradou, jinak mu práva z takových vad nebudou přiznána. Objednatel se může rozhodnout využít svého práva dílo nepřevzít z důvodu existence zjevných vad, avšak tyto vady nemohou být charakteru drobných vad, které nebrání k funkčnímu či estetickému užívání stavby. Otázku v tomto ohledu představuje pojem drobných vad, který napříč občanským zákoníkem není dále upraven, v tomto ohledu lze očekávat případné soudní spory o určení charakteru vad, z důvodu kterého nedošlo k převzetí díla, tedy zda vada naplní charakter drobné vady.132 Jak výše uvádím, pro řádnou reklamaci skrytých vad stavby musí dojít k včasnému vytknutí vady díla, což představuje oznámení či označení vady s její specifikací.133 Tato speciální úprava stejně jako obecná právní úprava uplatňování práv z vadného plnění u smlouvy o dílo stanovuje, že vady musí být vytknuty v reklamační lhůtě. Subjektivní reklamační lhůta pro vytknutí vady je stanovena neurčitým právním pojmem bez zbytečného odkladu, objednatel je povinen pro zachování práv z vadného plnění vytknout vadu stavby bez zbytečného odkladu, kdy ji mohl při dostatečné péči zjistit. K výkladu pojmu „bez zbytečného odkladu“ lze uvést, cit.: „Lze souhlasit s argumentací obecného soudu potud, že pojem „bez zbytečného odkladu“ […] je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. […] je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily.“134 Objektivní reklamační lhůta je prodloužena oproti reklamační lhůtě v obecné úpravě na pět let s tím, že objektivní lhůta začíná běžet převzetím stavby.135 Objektivní lhůta může být zkrácena až na dva roky na základě ujednání stran nebo stanovením prováděcího právního předpisu. S ohledem na výše uvedené rozšíření osob odpovídajících za vadné plnění sděluji, že se jedná o institut solidární odpovědnosti z vadného plnění u smlouvy o dílo, jejímž předmětem je stavba. K výše uvedenému vytýkání skrytých vad podotýkám, že úprava vytýkání skrytých vad platí i pro vytýkání vad projektové dokumentace a jiných obdobných plnění spojených se solidární odpovědností v souladu s ustanovením § 2629 občanského zákoníku.
Obdobně jako je tomu v obecné úpravě reklamace u smlouvy o dílo, jejímž předmětem není stavba, promeškání reklamační lhůty není sankciováno, pouze v důsledku promeškání lhůty může zhotovitel vznést námitku pozdního vytknutí vady a práva z vadného plnění nebudou objednateli u soudu přiznána.136
Solidární odpovědnost
Občanský zákoník v souvislosti s právní úpravou práv z vadného plnění ze smlouvy vztahující se k zhotovení stavby nebo její opravy přinesl nový institut solidární odpovědnosti, kterým dochází k rozšíření osob v odpovědnostním vztahu z vadného plnění. Do okruhu rozšíření dle ustanovení § 2630 občanského zákoníku spadají poddodavatelé zhotovitele, zhotovitel projektové dokumentace a osoba provádějí dozor nad stavbou. Tyto osoby jsou společně se zhotovitelem zavázány z vadného plnění společně a nerozdílně, což znamená, že jejich odpovědnostní vztah podléhá zásadě „jeden za všechny a všichni za jednoho“ dle ustanovení § 1872 občanského zákoníku. Zároveň je nutné podotknout, že všechny tyto osoby kromě zhotovitele, odpovídají pouze v rozsahu, kterém dodaly dílo zhotoviteli, a zároveň s tím, že uplatňovaná vada vznikla v příčinné souvislosti s nimi dodaným rozsahem díla.137,138 Objednatel je však oprávněn uplatňovat práva z vadného plnění u kterékoliv osoby bez ohledu na míru odpovědnosti za vadu takové osoby.139 V tomto ohledu vyvstává problém stran nároků, které je objednatel oprávněn z vadného plnění požadovat, když takové nároky se odvíjejí dle podstatnosti porušení smlouvy, která mezi objednatelem a osobami solidárně zavázanými a odlišnými od osoby zhotovitele většinou neexistuje. V tomto ohledu lze uvést, že závažnost porušení smlouvy, na základě, které jsou určeny příslušná práva objednatele z vadného plnění, by mohly být určena dle závažnosti porušení původní smlouvy mezi objednatelem a zhotovitelem. K takové úvaze lze přistoupit z titulu toho, že zhotovitel je ze smlouvy zavázán, a tak jakákoliv další uzavřená smlouva mezi subdodavatelem a dalšími takovými osobami, by měla být v souladu s tou původní a sledovat stejný cíl. Osoby solidárně zavázané včetně zhotovitele se mohou svého závazku z odpovědnostního vztahu zprostit na základě některého z liberačních důvodů uvedených níže. 140
Možnosti zproštění ze solidární odpovědnosti
Osoba poddodavatele se zprostí odpovědnosti za vadu, pokud prokáže, že vada byla způsobena na základě rozhodnutí zhotovitele nebo osoby, která nad stavbou vykonávala dozor, takové rozhodnutí zhotovitele však musí být výhradní. Osoba, která dodala stavební dokumentaci, se může zprostit tak, že prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a osoba provádějí dozor nad stavbou, může být z odpovědnostního vztahu vyvázána prokázáním, že vada nebyla způsobena důsledkem selhání jejího dozoru. O selhání dozoru nejde za předpokladu, že byl prováděn v souladu se zákonem, smlouvou a zájmy objednatele. Prokázání liberačních důvodů, které povedou ke zproštění odpovědnosti, je povinností osoby, která se chce z odpovědnosti vyvázat. 141 Zhotovitel se může z odpovědnostního vztahu liberovat, pokud prokáže, že vada byla způsobena pouze chybou stavební dokumentace nebo selháním dozoru nad stavbou. Zároveň za podmínky, že osoby tato dílčí plnění provádějící byly vybrány objednatelem.142
Modifikace práv z vadného plnění
Úprava práv z vadného plnění je zákonem poměrně široce upravena, v tomto ohledu je možné si klást otázku, do jaké míry mohou být taková práva v rámci konkrétního smluvního vztahu upravena. Obecná úprava modifikace práv z vadného plnění je upravena v ustanovení § 1916 občanského zákoníku, dle kterého prohlášení zcizitele, jímž omezuje svůj zákonný rozsah povinností z vadného plnění je nicotné, nemá tedy žádné právní účinky. Jednostranným projevem vůle nelze modifikovat zákonný rozsah práv z vadného plnění, k úpravě zákonného rozsahu mohou však smluvní strany přistoupit společně a v rámci smlouvy takový rozsah upravit v souladu se zásadou smluvní volnosti.143 Jelikož úprava smlouvy o dílo nestanovuje speciální úpravu modifikace práv z vadného plnění, lze aplikovat ustanovení výše uvedené.
V souladu s uvedeným si mohou zhotovitel s objednatelem ujednat odlišný rozsah práv z vadného plnění nebo nějaká práva dokonce vyloučit. Pokud by smluvní strany zamýšlely úplné vyloučení práv z vadného plnění, musí však k platnosti ujednání dodržet další náležitosti, jako například představuje třeba dodržení zákonné písemné formy. V případě, že strany zamýšlí pouhé omezení práv nebo takovou modifikaci, která nepovede k úplnému vyloučení práv z vadného plnění, je ponecháno na vůli stran, jakou formu pro takové ujednání zvolí, zákonem jim není předepisována. Takovou úpravu lze aplikovat na smluvní strany, které se nachází v postavení podnikatel144 a podnikatel, či dvě osoby si rovny, z nichž ani jedna nevystupuje jako podnikatel, nebo spotřebitel.
Pokud smluvní strany vystupují v postavení podnikatele a spotřebitele,145 v rámci smlouvy o dílo se na základě analogie k možné modifikaci práv z vadného plnění využijí ustanovení vztahující se k ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany,146 tedy objednatele. V tomto ohledu lze podotknout, že restrikce zákonné modifikace práv z vadného plnění je obtížnější, když ve smluvním vztahu vystupuje spotřebitel. K ujednání vztahujícímu se k omezení práv z vadného plnění se nepřihlíží, leda by se takového ujednání objednatel v postavení spotřebitele domáhal. Podotýkám, že dle dikce ustanovení § 1814 občanského zákoníku není podstatné, zda k ujednání restrikce práv došlo před nebo po uzavření smlouvy. Pokud strany změnou zákonné úpravy práv z vadného plnění zamýšlí její rozšíření, nahlíží se na takové ujednání jako na platné. Zároveň uvádím, že se na smluvní vztah, kde vystupuje objednatel jako spotřebitel, použijí i zvláštní ustanovení o prodeji zboží v případě, že bude předmětem smlouvy o dílo hmotná movitá věc v souladu s ustanovením § 2174 občanského zákoníku, cit.: „Ustanovení tohoto pododdílu se použijí také na smlouvu o dodání hmotné movité věci, kterou je nutné vyrobit nebo vytvořit.“ V takovém případě se k ujednání, jímž se předem omezují nebo zanikají práva z vadného plnění nepřihlíží.147,148 Poznamenávám, že okruh smluvních vztahů, na které se bude vztahovat ustanovení o prodeji zboží, je rozšířen i na vztahy, v nichž vystupují osoby, které nejednají v rámci své podnikatelské činnosti, jako jsou spolky, nadace, společenství bytových vlastníků apod. Ustanovení o prodeji zboží se tak budou týkat vztahu podnikatele a spotřebitele a podnikatele a osoby, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti.149
V návaznosti na úpravu práv z vadného plnění lze podotknout, že si stejně tak mohou smluvní strany ujednat v rámci smluvní volnosti bližší určení a specifikaci toho, co je považováno za vadu. To znamená například určení toho, kdy už vada zabraňuje běžnému užívání díla a kdy nikoliv nebo i konkrétní podmínky pro její uplatnění. V rámci smluvní praxe ve vztahu ke smlouvě o dílo je navíc velmi běžné využívání typizovaných smluvních podmínek, které mnohdy obsahují právě výše zmíněné bližší specifikace vady díla nebo postup uplatnění práv z vadného plnění. Takové podmínky mohou usnadnit postup vytýkání vad a jejich samotné určení a zároveň sjednocují praxi napříč polem uplatnění takových podmínek. Využívání odkazů na typizované smluvní podmínky je zavedenou praxí u smluv o dílo, jež jsou uzavírány v rámci zadávání veřejných zakázek nebo u dodávek větších investičních celků. Za příklady typizovaných smluvních podmínek lze například uvést podmínky označované jako „červená kniha“, které se využívají v oblasti dopravní infrastruktury, nebo podmínky označované jako „žlutá kniha“, jež se využívají v oblasti dodávek technologií a staveb, oboje vytvořeno FIDIC.150,151
Záruka za jakost
Vedle práv z vadného plnění mohou objednateli náležet i práva ze záruky za jakost. V důsledku recentní novelizace došlo ke sjednocení právní úpravy záruky za jakost, která byla upravena v rámci obecné právní úpravy a zároveň byla upravována i v rámci právní úpravy kupní smlouvy. Obě zmíněné právní úpravy byly sice velmi podobné, avšak v některých ohledech se rozcházely, proto byl v rámci provedené recentní novelizace kladen důraz na sjednocení těchto úprav. K tomu lze poznamenat, že v současné době je záruka za jakost upravována v rámci ustanoveních vztahujících se ke kupní smlouvě, což zároveň zaručuje i její analogické použití u smlouvy o dílo. Záruka za jakost poskytnuta v souvislosti uzavřením smlouvy o dílo se po recentní novelizaci v souladu s ustanovením § 2113 odst. 3 občanského zákoníku přiměřeně řídí právním režimem záruky za jakost při koupi movité věci. Záruka za jakost nevzniká ze zákona, avšak dle zákonné úpravy může vzniknout jednostranným prohlášením zhotovitele, že dílo bude po stanovenou dobu vykazovat vlastnosti jemu obvyklé, nebo bude sloužit jeho obvyklému účelu, tedy po stanovenou dobu si ponechá jistou míru jakosti. Tímto vzniká v souladu s odbornou terminologií poskytnutí záruky za jakost.152 K zákonné záruce lze poznamenat, že de lege lata není poskytována. Pokud v průběhu stanovené doby dojde k objevení vady, v jejímž důsledku dojde k narušení slibovaných vlastností, a dílo nebude schopné plnit obvyklý účel, odpovídá za takovou vadu zhotovitel. Přičemž není rozhodné, zda tato vada, v důsledku které došlo k narušení jakosti, existovala již při předání díla, jako tomu je u práv z vadného plnění.153 Záruka za jakost se nemusí vztahovat pouze k dílu jako celku, ale může být poskytnuta jen k některým jeho částem.
Práva z vady kryté zárukou, které objednateli náleží, by měla být upravena v rámci úpravy poskytnuté záruky. Poskytnutá práva by však neměla působit klamavě vůči objednateli v souvislosti s právy náležejícími objednateli na základě práv z vadného plnění. Práva ze záruky za jakost by zároveň měla přiznávat objednateli více než práva, která objednateli náleží z vadného plnění. Mezi práva z vady kryté zárukou se řadí například právo k odstoupení od smlouvy za mírnějších podmínek pro objednatele, než které stanoví zákon, nebo s právy může být spojen třeba i nárok na vrácení celé ceny za dílo, nebo opravu díla. Poskytnutí záruky je dobrovolným jednáním zhotovitele, je tedy na jeho uvážení, k jakým povinnostem ze záruky se rozhodne zavázat, avšak dle zákonné úpravy po recentní novelizaci by mělo objednateli náležet alespoň právo na dodání nového díla nebo oprava věci.154
Řádné uplatnění práv ze záruky za jakost je spojeno s vytknutím vady zhotoviteli. Vytknutí vady zhotovitele de lege lata představuje oznámení o vadě a jejich projevech. Nebo může být vytknutí uskutečněno označením předmětné vady, což musí objednatel provést v reklamační lhůtě, jejíž trvání je identické s trváním doby záruční. Přiznání práv ze záruky za jakost tak vyžaduje provedení zachovávacích úkonů objednatele představující včasné vytknutí vady za účelem zachování práv ze záruky za jakost.155
Povinnost zhotovitele z poskytnuté záruky není absolutní a může dojít k zániku této povinnosti i v rámci běhu záruční doby. K zániku práv ze záruky dochází v souvislosti se zásahem vis maior nebo třetí osoby, kdy zhotovitel není odpovědný za vady, které se v důsledku zásahu vyšší moci nebo třetí osobou objeví, ačkoli by takové vady jinak byly kryté zárukou a povinnost zhotoviteli vznikla. Pokud se však vada zásahem vyšší moci nebo třetí osoby objeví v důsledku pochybení zhotovitele, je zhotovitel za takové vady stále odpovědný ze záruky za jakost. Jak ostatně vyplývá i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2014, sp. zn. 23 Cdo 3439/2012, cit.: „[…] hlavním důvodem destrukce střešní krytiny bylo nesprávně provedené dimenzování počtu střešních latí a dimenzování spojů střešních latí obvyklým klimatickým podmínkám v České republice […] a že tedy důvodem zřícení střechy nebyla vichřice […], jak namítá dovolatelka, není možno odvolacímu soudu vytknout nesprávné právní posouzení, dospěl-li k právnímu závěru, že za vadu díla spočívající v destrukci střešní krytiny při poryvu větru […] odpovídá žalovaná.“ Z citovaného vyplývá, že pokud k objevení vady dojde v důsledku zásahu vis maior, avšak vada díla by zásahem vyšší moci nevznikla, kdyby zhotovitel prvotně provedl dílo řádně a nepochybil, je i přes zásah vyšší moci zhotovitel za vadu odpovědný a objednateli náleží práva z poskytnuté záruky za jakost.
V případě souběhu existence vad, které zakládají práva objednatele ze zákonné odpovědnosti za vady a práva z poskytnuté záruky zhotovitelem, může objednatel uplatňovat obě práva vedle sebe a v důsledku uplatnění práv ze záruky nedochází k zániku zákonných práv z vadného plnění a vice versa. Ve smluvní volnosti stran je ponecháno k dispozici, zda si ujednají v rámci smlouvy odlišný režim záruky za jakost od zákonného.156
Záruční doba
Záruční doba je časový úsek, po kterou si dílo nebo jeho část ponechá obvyklé vlastnosti, nebo bude sloužit obvyklému účelu. Délka záruční doby není zákonem stanovena a je tak v dispozici zhotovitele, jak dlouhou záruční dobu poskytne a jak dlouho bude trvat. Jak je uvedeno výše, poskytnutá záruka může být u různých částí díla odlišná, v tomto ohledu může tak i záruční doba trvat rozdílně, záruka za jakost tak může být poskytnuta různým částem díla po dobu odlišných záručních dob.157 Běh záruční doby počíná běžet předáním díla v souladu s ustanovením § 2619 občanského zákoníku.
Reklamační lhůta
Reklamační lhůta představuje časový úsek, ve kterém je objednatel oprávněn vytknout vadu díla krytou zárukou za jakost. Po novele občanského zákoníku s účinností od 6. ledna 2023 se běh promlčecí lhůty staví v důsledku oprávněného vytknutí vady, viz výše.158 Oprávněnost vytknutí vady je potvrzena v situaci, kdy se ukáže, že vytknutá vada díla skutečně existuje a způsobuje nemožnost užívání díla.159 Oprávněným vytknutím vady tak dochází k prodloužení reklamační lhůty.160
Vytknutí vady není předpokladem pouze pro uplatnění práv z vadného plnění, ale zároveň podstatnou náležitostí pro případné vymáhání práv z vady kryté zárukou za jakost před soudem. K tomu, cit.: „Je třeba rozlišovat existenci vady, dobu, ve které musí objednatel vady díla zhotoviteli oznámit (reklamační lhůtu) a promlčecí dobu, ve které musí být právo z odpovědnosti za vady uplatněno u soudu. Včasná notifikace je pouze předpokladem zachování vymahatelnosti práv objednatele z vad díla, popř. zachování samotného tohoto práva.“161 V důsledku nedodržení reklamační lhůty, jak subjektivního či objektivního charakteru, může zhotovitel tuto skutečnost namítat u soudu, v důsledku čehož nemusí být příslušná práva ze záruky za jakost objednateli přiznána.162
Závěr
Cílem této práce bylo přiblížení práv z vadného plnění ze smlouvy o dílo s ohledem na předmět smlouvy spolu se zaměřením se na problematiku vybraných institutů se smlouvou o dílo souvisejících, jako je uplatňování práv z vadného plnění, možnosti modifikace práv z vadného plnění, záruka za jakost a reklamační lhůta. V rámci práce byla provedena i kategorizace vad.
V rámci třetí kapitoly byla provedena kategorizace vad s uvedením charakteristických rysů k příslušné kategorii, které mají vliv na uplatňování práv z vadného plnění ze smlouvy o dílo. Vady byly rozděleny na práva faktická a právní, skrytá a zjevná a dále na vědomá a nevědomá, přičemž v této kapitole byla uvedena i zmínka k plnění něčeho jiného, což může představovat taktéž vadu, ze které mohou náležet práva z vadného plnění. Vada díla zakládá vadné plnění, v jehož důsledku vzniká sekundární vztah mezi objednatelem a zhotovitelem, který objednatele opravňuje k nárokování příslušných práv z vadného plnění. Rozdělení vad má především vliv na lhůty, ve kterých má být vada vytknuta. Lhůty se u příslušných druhů vad liší.
V následující kapitole bylo pojednáváno o závažnosti porušení smlouvy, která se člení na podstatné a nepodstatné porušení smlouvy, což má vliv na rozsah práv z vadného plnění ze smlouvy o dílo. V případě podstatného porušení smlouvy náleží objednateli práva spočívající v odstranění vady dodáním náhradního díla nebo jeho chybějící části, odstranění vady opravou díla, poskytnutí přiměřené slevy z ceny díla nebo odstoupení od smlouvy. Nárok vztahující se k odstranění vady dodáním náhradního díla, nebo odstoupení od smlouvy o dílo, jejíž předmětem je stavba, není možné vznést, vzhledem k podmínce vrácení předmětu díla, která musí být u těchto nároků splněna, pokud si smluvní strany nedohodnout jinak. Zároveň tato podmínka může činit problémy u smlouvy o dílo, jejíž předmětem je dílo s nehmotným výsledkem. V případě nepodstatného porušení smlouvy objednateli náleží práva z vadného plnění spočívající v odstranění vady, nebo poskytnutí přiměřené slevy z ceny díla, přičemž je ve sféře zhotovitele, jakým způsobem se rozhodne vadu díla odstranit. Shodně jako u podstatného porušení smlouvy, v případě nepodstatného porušení smlouvy nárok spočívající v dodání náhradního díla není proveditelný u smlouvy o dílo, jejíž předmětem je stavba, nebo předmět s nehmotným výsledkem. Nárok na poskytnutí přiměřené slevy z ceny díla byl označen univerzálním, když takové právo z vadného plnění lze teoreticky vznést u kteréhokoliv předmětu díla.
Pro uplatňování práv z vadného plnění je podstatné vytknutí vady v příslušné lhůtě, jinak může zhotoviteli v důsledku promeškání takové lhůty vzniknout nárok na vznesení námitky, která bude mít za následek nepřiznání práva z vadného plnění objednateli. V případě uplatňování práv z vadného plnění ze smlouvy o dílo, jejíž předmětem byla stavba, je rozšířen okruh osob, které odpovídají za vady společně se zhotovitelem. Avšak tyto osoby se mohou odpovědnosti zprostit.
Práva z vadného plnění lze modifikovat, se zákonnými limity, na základě smluvního ujednání, v souladu se zásadou smluvní volnosti. Zákonné limity modifikace jsou odlišné vzhledem k postavení osob, které se ve vztahu ze smlouvy o dílo nacházejí. Ve vztahu podnikatel a podnikatel či dvou osob si rovných, z nichž ani jedna nevystupuje jako podnikatel, nebo spotřebitel, si tyto smluvní strany mohou ujednat vyloučení práv nebo jejich omezení. Pokud v rámci vztahu vystupuje spotřebitel, jako slabší strana, možnosti modifikace práv z vadného plnění na základě smluvního ujednání jsou omezeny a nemůže docházet k jejich restrikci, pokud se jí sám spotřebitel nedovolává. V případě, že je jedním ze smluvních stran spotřebitel a předmět smlouvy o dílo je hmotná movitá věc, není možné předem smluvním ujednání omezit práva z vadného plnění před provedením vytknutí vady. Totéž platí i pro smluvní vztah, jehož účastníky jsou podnikatel a osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Zároveň, v souladu se smluvní volností, mohou být práva modifikována nebo upřesňována v rámci smluvního ujednání smluvních stran. Upřesnění obsahu práv lze učinit prostřednictvím připojení typizovaných smluvních podmínek ke smlouvě.
V souvislosti s recentní novelizací občanského zákoníku byla předposlední kapitola věnována problematice záruky za jakost, která vzniká jednostranným prohlášením zhotovitele. Vady kryté zárukou za jakost mohou být uplatňovány v rámci reklamační lhůty, která může být prodloužena v důsledku oprávněného vytknutí vady kryté zárukou.
Společným tématem této práce jsou práva vznikající v souvislosti s vadným plněním ze smlouvy o dílo, která mohou být uplatňována na základě zákona nebo smluvního ujednání.
Použité zdroje a literatura
Monografie
Xxxxxx, X., Xxxxx, K., Xxxxx, P. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. Praha: X.X. Xxxx, 2010.
Xxxxxx, X., Xxxxxx, X. Obchodní smlouvy: závazky v podnikání. Brno: Masarykova univerzita, 2016.
Xxxxx, X. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012.
Xxxxx, X. Odpovědnost za vady díla ve stavebnictví. Praha: X. X. Xxxx, 2022.
Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), Praha: X. X. Xxxx, 2014.
Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), Praha: X. X. Xxxx, 2014.
Xxxxxx, X. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. Praha: Leges, 2010.
Xxxxxx, X. Právní následky porušení smlouvy v novém občanském zákoníku. Praha: X. X. Xxxx, 2015.
Xxxxxxxx, X. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku. Praha: X. X. Xxxx, 2013.
Xxxxxxxxx, X. et. al. Obchodní zákoník: komentář. Praha: X. X. Xxxx, 2009.
Xxxxxxxxx, X. et al. Obchodní zákoník: komentář. Praha: X. X. Xxxx, 2010.
Xxxxxxxxx, X. Smlouva o dílo. Praha: X. X. Xxxx, 2010.
Xxxxxxxxx, X. Smlouva o dílo. Praha: X.X. Xxxx, 2018.
Xxxxxxxxx, X. et. al. Základy občanského práva hmotného. Závazkové právo I. Praha: Leges, 2023.
Xxxxx, X., Xxxxxxx, P. J., Xxxxxxx, X. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku. Praha: X. X. Xxxx, 2014.
Články
Xxxx, X. Určování rozsahu bezdůvodného obohacení získaného plněním na základě neplatné smlouvy o dílo. Soudní rozhledy. 2016, č. 11-12, s. 364.
Xxxxxxx, X. „FIDIC“ a úskalí jejich aplikace. Právní rozhledy.2009, č. 9, s. 233.
Xxxxxxx, X. Stavba jako předmět díla. Právní rozhledy. 2021, č. 9, s. 305.
Xxxxxxxx, X. Ochrana slabší smluvní strany v občanském zákoníku. Praha: X. X. Xxxx, 2018.
Judikatura
Nález Ústavního soudu ze dne 15. 8. 2005, sp. zn. IV. ÚS 314/05.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 1999, sp. zn. 29 Cdo 2206/98.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. 29 Odo 556/2003.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 32 Odo 1387/2005.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2008, sp. zn. 33 Odo 1300/2006.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 29 Cdo 5452/2008.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 33 Cdo 4423/2009.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 23 Cdo 3439/2012.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2014, sp. zn. 23 Cdo 2568/2012.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2290/2014.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2017, sp. zn. 23 Cdo 2618/2016.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. 33 Cdo 4541/2016.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 155/2018.
Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2019, sp. zn. 26 Co 18/2022.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3098/2018.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 33 Cdo 772/2019.
Rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. 11 C 184/2019.
Elektronické zdroje
Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online]. ASPI [cit. 22. 3. 2023]. xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/xxxXxxx/00/00000/0/0
Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081) [online]. ASPI [cit. 18. 3. 2023]. xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/xxxXxxx/00/00000/0000/xxxxxxxx-xxxx-x-00-0000-xx-xxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxx-xx-0000-0000
Důvodová zpráva [online]. xxxx-online [cit. 1. 3. 2023]. xxxxx://xxx.xxxx-xxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxx.xxxx?xxxxxxxxXxxxx0x0xxxxxxx0xxxxxxxx0x&xxxXxxxxx0
Xxxxxxxx, X. et al. Právnický slovník [online]. xxxx-online [cit. 20. 3. 2023]. xxxxx://xxx.xxxx-xxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxx.xxxx?xxxxxxxxXxxxxxxxxxxxxxx00xxxxxxxxxxxxxx0xxxxx&xxxXxxxxxxxxx
Xxxxx, X. Nad Smlouvou o dílo [online]. bulletin-advokacie [cit. 12. 12. 2022]. xxxx://xxx.xxxxxxxx-xxxxxxxxx.xx/xxx-xxxxxxxx-x-xxxx
Xxxxxxxxxx, X. Obchodní zákoník: Komentář [online]. ASPI [25. 11. 2022]. xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/xxxXxxx/00/000/0/0
1 Novela občanského zákoníku účinná ode dne 6. 1. 2023.
2 Účinnost občanského zákoníku ke dni 1. 1. 2014.
3 Xxxxxxxxxx. Obchodní zákoník: Komentář [online]. ASPI [cit. 25. 11. 2022]. xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/xxxXxxx/00/000/0/0
4 Xxxxxx, X., Xxxxx, K., Xxxxx, P. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. Praha: X.X. Xxxx, 2010, s. 327–328.
5 Xxxxxxxxx, X. Smlouva o dílo. Praha: X.X. Xxxx, 2018, s. 8–10.
6 Xxxxx, X. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 937.
7 Xxxxxxxxx, X. Smlouva o dílo. Praha: X. X. Xxxx, 2010, s. 12–19.
8 Xxxxx, X. Nad Smlouvou o dílo [online]. bulletin-advokacie [cit. 22. 12. 2022]. xxxx://xxx.xxxxxxxx-xxxxxxxxx.xx/xxx-xxxxxxxx-x-xxxx
9 Xxxxx. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, s. 937.
10 Xxxxxx, Xxxxx, Raban. Kurs obchodního práva: obchodní závazky, s. 327.
11 Xxxxxxxx, X. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku. Praha: X. X. Xxxx, 2013, s. 2–9.
12 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 64–66.
13 Tamtéž s. 24–25.
14 Xxxxx, X. Odpovědnost za vady díla ve stavebnictví. Praha: X. X. Xxxx, 2022, s. 3–5.
15 Xxxxxx, X., Xxxxxx, X. Obchodní smlouvy: závazky v podnikání. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s. 257.
16 Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2019, sp. zn. 26 Co 18/2022.
17 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 34–37.
18 Xxxxxx, Xxxxx, Raban. Kurs obchodního práva: obchodní závazky, s. 336.
19 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online]. xxxx-online [cit. 1. 1. 2023]. xxxxx://xxx.xxxx-xxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxx.xxxx?xxxxxxxxXxxxxxxxxxxxxxx0xxxx0xx000xx0xxxxxxx00xxx0xxxxxxxxx
20 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3098/2018.
21 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online]. ASPI [cit. 22. 3. 2023]. xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/xxxXxxx/00/00000/0/0
22 CISG upravuje smlouvy mezinárodní koupi zboží v podnikatelském prostředí.
23 Xxxxxxxx. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku, s. 9–12.
24 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 27–29.
25 Falta. Odpovědnost za vady díla ve stavebnictví, s. 1.
26 Xxxxxxxxx, X. et. al. Obchodní zákoník: komentář. Praha: X. X. Xxxx, 2009, s. 1106–1108.
27 Xxxxxx, Xxxxx, Raban. Kurs obchodního práva: obchodní závazky, s. 335–336.
28 K nemovité věci z ustanovení § 498 občanského zákoníku, cit.: „Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.“
29 Xxxxxxxx. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku, s. 137–159.
30 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
31 Xxxxxxx, X. Stavba jako předmět díla. Právní rozhledy. 2021, č. 9, s. 305.
32 Falta. Odpovědnost za vady díla ve stavebnictví, s. 107–111.
33 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
34 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
35 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
36 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 29 Cdo 5452/2008.
37 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 115.
38 Xxxxxxxx. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku, s. 109–112.
39 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
40 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 116–118.
41 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
42 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 119–120.
43 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), Praha: X. X. Xxxx, 2014, s. 901–903.
44 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 120.
45 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2290/2014.
46 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
47 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
48 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
49 Xxxxxxxx. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku, s. 78–82.
50 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), s. 880–890.
51 Tamtéž s. 903–910.
52 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2290/2014.
53 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
54 Důvodová zpráva [online]. xxxx-online [cit. 1. 3. 2023]. xxxxx://xxx.xxxx-xxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxx.xxxx?xxxxxxxxXxxxx0x0xxxxxxx0xxxxxxxx0x&xxxXxxxxx0
55 Xxxxxx, X. Právní následky porušení smlouvy v novém občanském zákoníku. Praha: X. X. Xxxx, 2015, s. 495–496.
56 Xxxxx. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, s. 937-938.
57 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 155/2018.
58 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
59 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), Praha: X. X. Xxxx, 2014, s. 62–64.
60 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
61 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 121–122.
62 Xxxxxxxx, X. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku, s. 115–118.
63 Xxxxx. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, s. 937–938.
64 Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 155/2018.
65 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
66 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 124.
67 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), s. 1197–1203.
68 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
69 Tamtéž.
70 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
71 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 124.
72 Xxxxx, X., Xxxxxxx, P. J., Xxxxxxx, X. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku. Praha: X. X. Xxxx, 2014, s. 191–193.
73 Úročení úroků nebo úroky z úroků.
74 Xxxxxx, X. Právní následky porušení smlouvy v novém občanském zákoníku, s. 297.
75 Tamtéž s. 390–395.
76 Xxxxx, X., Xxxxxxx, P. J., Xxxxxxx, X. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku, s. 166–188.
77 Xxxxxxxx, X. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku, s. 109–112.
78 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
79 Xxxxx, X., Xxxxxxx, P. J., Xxxxxxx, X. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku, s. 191–193.
80 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
81 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
82 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 33 Cdo 772/2019.
83 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
84 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
85 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 123–127.
86 Xxxxxxxxx, 2010. Smlouva o dílo, s. 23–25.
87 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 123.
88 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
89 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 33 Cdo 4423/2009.
90 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
91 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
92 Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 772/2019.
93 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
94 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2017, sp. zn. 23 Cdo 2618/2016.
95 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
96 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 124–126.
97 Rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. 11 C 184/2019.
98 Xxxxx, X., Xxxxxxx, P. J., Xxxxxxx, X. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku, s. 188–191.
99 Xxxxxxxxx, X. et al. Obchodní zákoník: komentář. Praha: X. X. Xxxx, 2010, s. 1096–1097.
100 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), s. 76–77.
101 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
102 Xxxxxx, X. Právní následky porušení smlouvy v novém občanském zákoníku, s. 488.
103 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
104 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
105 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
106 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 1999, sp. zn. 29 Cdo 2206/98.
107 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
108 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. 33 Cdo 4541/2016.
109 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. 33 Odo 557/2004.
110 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
111 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
112 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
113 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
114 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 126.
115 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
116 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. 29 Odo 556/2003.
117 Xxxx, X. Určování rozsahu bezdůvodného obohacení získaného plněním na základě neplatné smlouvy o dílo. Soudní rozhledy. 2016, č. 11-12, s. 364.
118 Důvodová zpráva [online].
119 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
120 Xxxxxxxx, X. et al. Právnický slovník [online]. xxxx-online [cit. 20. 3. 2023]. xxxxx://xxx.xxxx-xxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxx.xxxx?xxxxxxxxXxxxxxxxxxxxxxx00xxxxxxxxxxxxxx0xxxxx&xxxXxxxxxxxxx
121 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
122 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012.
123 Xxxxxxxx, X. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku, s. 119–121.
124 Xxxxxxxxx, X. et. al. Základy občanského práva hmotného. Závazkové právo I. Praha: Leges, 2023, s. 120–121.
125 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2008, sp. zn. 33 Odo 1300/2006.
126 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
127 Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1387/2005.
128 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520) [online].
129 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 123.
130 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
131 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 124–125.
132 Xxxxxxxx, X. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku, s. 149–150.
133 Důvodová zpráva [online].
134 Nález Ústavního soudu ze dne 15. 8. 2005, sp. zn. IV. ÚS 314/05.
135 Falta, D. Odpovědnost za vady díla ve stavebnictví, s. 73–74.
136 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
137 Xxxxxxxx, X. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku, s. 154–159.
138 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
139 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081) [online]. ASPI [cit. 18. 3. 2023]. xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/xxxXxxx/00/00000/0000/xxxxxxxx-xxxx-x-00-0000-xx-xxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxx-xx-0000-0000
140 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
141 Falta, D. Odpovědnost za vady díla ve stavebnictví, s. 110–111.
142 Xxxxxxxx, X. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku, s. 154–159.
143 Xxxxxxxx, X. Ochrana slabší smluvní strany v občanském zákoníku. Praha: X. X. Xxxx, 2018, s. 27–32.
144 K definici podnikatele odkazuji na ustanovení § 420 občanského zákoníku, které zní, cit.: „(1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. (2) Pro účely ochrany spotřebitele […] za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.“.
145 K definici spotřebitele odkazuji na ustanovení § 439 občanského zákoníku, cit: „Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“
146 Xxxxxxxx, X. Ochrana slabší smluvní strany v občanském zákoníku, s. 112–131.
147 Xxxxxx, X. et. al. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), s. 880–890.
148 Důvodová zpráva [online].
149 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
150 Mezinárodní federace konzultačních inženýrů.
151 Xxxxxxx, X. „FIDIC“ a úskalí jejich aplikace. Právní rozhledy.2009, č. 9, s. 233.
152 Důvodová zpráva [online].
153 Pražák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. Praha: Leges, 2010, s. 184–185.
154 Důvodová zpráva [online].
155 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
156 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
157 Xxxxxxxxx, 2018. Smlouva o dílo, s. 128–129.
158 Důvodová zpráva [online].
159 Xxxxxx, X. et al. Občanský zákoník: komentář [online].
160 Důvodová zpráva [online].
161 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2014, sp. zn. 23 Cdo 2568/2012.
162 Xxxxxx, X. Právní následky porušení smlouvy v novém občanském zákoníku, s. 495–497.