JUDr. Pavel Salák jr., Ph.D.
XXXx. Xxxxx Xxxxx xx., Ph.D.
⦿ Pojem typová vázanost smluv
⦿ Kontraktační systém
⦿ Zavazovací důvody mimo kontraktační systém
• pacta
• kvazikontrakty
⦿ Formální kontrakty
Neexistuje obecná smlouva, ale jen určité smluvní typy
Žaloba má podobu konkrétní – aby existoval nárok, musí existovat žaloba
Contrahere
- sjednávat, smlouvat /obchod/
- dvoustranný závazkový vztah vzniklý z právem uznaného vztahu
- na jeho základě se jeden stává dlužníkem, druhý věřitelem
- consensus - shoda všech subjektů je potřeba x sama o sobě nestačí
- musí být naplněna ještě předepsaná forma, nebo kauza
Není možná:
Dohoda o budoucí smlouvě /jen slib prodeje ve formě stipulace/
Xxxxxxx ve prospěch třetích osob /alteri stipulari non potest x jedině stipulatio
poene - i tak může žalovat jen věřitel, ne třetí osoba/
Gai III.89:
Kontraktační systém
Et prius videamus de his, quae ex contractu nascuntur. harum autem quattuor genera sunt: aut enim re contrahitur obligatio aut uerbis aut litteris aut consensu.
A nyní se podívejme na ty, jež vznikají z kontraktu. Těch jsou pak čtyři druhy: obligace se kontrahuje buďto věcí, anebo slovy, anebo zápisem, anebo
(pouhým) souhlasem.
( prakticky totožně Inst. III.13.2)
- historický aspekt – od nejstarších po nejmladší
Dělení:
I. Formální – verbální a literární (jsou v zásadě abstraktní)
II. Kauzální – reálné a konsensuální
KVAZIKONTRAKTY
- jako zvláštní skupiny vznikají až v období justiniánském, vzniká zde závazek, aniž by došlo ke konsensu
- některé z nich mají blízko k určitým smluvním typům
Typy:
Legatum per damnationem + legatum sinendi modo
Negotiorum gestio – jednatelství bez příkazu
– je odvozeno od mandata – příkazní smlouvy, tj. jedna osoba koná něco ve prospěch druhé osoby, aniž by o to byla požádána
Je potřeba, aby:
- chyběl výslovný souhlas
- gestor (jednající) má vůli obstarat cizí záležitosti
- jednání musí být pro druhou osobu užitečné
- jednání je neúplatné Práva a povinnosti:
Dominus negotii – zakázat další jednání x uhradit náklady Xxxxxx – ukončit jednání, bylo-li zakázáno
- odpovídá za dolus /u krajní nouze /x za custodii /pokud jednal proti zákazu pána/
Žaloby: actio negotiorum gestorum directa, actio negotiorum gestorum contraria, actio funeraria (na náklady pohřbu odpovídajícího postavení zemřelého)
Tutela – poručenství – práva a povinnosti jsou analogické k negotiorum gestio
Cura – opatrovnictví - práva a povinnosti jsou analogické k negotiorum gestio
Solutio indebiti – splnění nedluhu
- někdo poskytl plnění, k němuž nebyl povinen závazek neexistoval
závazek existoval mezi jinými subjekty
- osoba, jež plnila, může požadovat navrácení plnění, pokud již bylo vydáno a pokud zde neexistovala kauza uznaná právem
- Justiniánské právo vyžaduje:
error solventis – omyl na straně plnícího, jestliže nešlo o omyl, považovalo se za darování error accipientis – omyl na straně věřitele, pokud tento vědomě přijal nedluh, dopustil se
krádeže
Ochrana:
Condictio indebiti – žaloba z nedluhu
Condictio ex causa furtiva – příjemce přijal nedluh vědomě
NE reivindikace – předáním došlo k převedení vlastnického práva!!
Pollicitatio –jednostranný veřejný příslib občana ve prospěch obce něco vykonat, postavit
- není potřeba jeho přijetí ze strany obce, nemá formu. Vymahatelný až od Justiniána a jen tehdy, byl-li oznámen okamžik zahájení činnosti
Votum – jednostranný veřejný příslib náboženského charakteru ve prospěch božstva, je vymahatelný příslušnými kněžími mimosoudní cestou
Communio incidens – jeden ze spoluvlastníků jedná ve společném zájmu (ochrana NG)
Alimentační povinnost – povinnost vyživovací, původně pro jednotlivé případy (za Xxxxxxxx Xxx a Xxxxx Xxxxxxx), později obecná povaha, zejména s vlivem křesťanství (milosrdenství krve)
Xxxxxxxxx – povinnost mezi předky a legitimními potomky, výše určena soudem dle možností povinného.
PACTA
„PACTA SUNT SERVANDA“ v římském právu neplatí, je až zásada odvozená z glosátorské a komentátorské školy
- jde o různé neformální dohody mezi stranami, jejich závaznost byla a priori v rovině morální x některé druhy byly žalovatelné:
PACTA ADIECTA
– uznává je i ius civile
- adjektické dohody připojované tradičně zejména ke kupní smlouvě
- mají akcesorickou povahu
- nejsou žalovatelné samostatně, ale při actiones bona fidei k nim soud musí přihlížet
PACTA PRAETORIA
- uznává je ius honorarium
- vychází z formule „pacta conventa servabo“ (budu zachovávat uzavřené dohody) a chráněny nejprve skrze actiones in factum
- později zvláštní žaloby či námitky
PACTA LEGITIMA
- ze zákona od lidového shromáždění: např. membrum ruptum – dohoda o odškodnění za zničení končetiny (zákon XII. Desek) – uznává ius civile
- z císařských konstitucí: např. xxxxxxx
XXXXXXXXX | |||
FORMÁLNÍ | KAUZÁLNÍ | ||
verbální
literární
reálné
konsensuální
pojmenované Nepojmenované
innominati
•SPONSIO
•STIPULATIO
•DOTIS DICTIO
•SLIB PROPUŠTĚNCE
•EXPENSILATIO
•NOMINA TRANSSCRIPTIA
•MUTUUM
•COMMODATUM
•DEPOSITUM
•PIGNUS
• DO UT DES
• DO UT FACIAS
• FACIO UT DES
• FACIO UT FACIAS
• EMPTIO-VENDITIO
• LOCATIO-CONDUCTIO
-rei
-operis
-operarum
• SOCIETAS
• MANDATUM
Pacta
PACTA ADIECTA – např. in diem addictio /výhrada lepšího kupce/, pactum protimeseos /předkupní právo/
PACTA PRAETORIA – např. transactio /smír/, receptum nautarum, receptum cauponum PACTA LEGITIMA – pactum de donationis, arrha /závdavek/
FORMÁLNÍ KONTRAKTY
Ke vzniku je potřeba:
1. Konsensus
2. Splnění příslušné formy, která je pro daný kontakt vyžadována
Jsou abstraktní – kauza /důvod/ nemusela být dána
- např. u stipulace původně neuskutečnění kauzy nevedlo k neplatnosti stipulace /teprve později byla dána možnost obrany exceptio doli/
• Verbální kontrakty – stipulace
• Literární kontrakty
VERBÁLNÍ KONTRAKTY
- kontrakty uzavírané STANOVENOU ústní formou
- dání slibu – otázka, na kterou následuje příslušná odpověď
SPONSE
- náboženský původ – původně přípověď spojená se sakrálním aktem /např. slavnostní zapití/ – dle zákona XII. Desek nebyl ještě žalovatelný
- vyhrazena jen římským občanům DARI SPONDES? – SPONDEO!
STIPULATIO
- přípustná i pro cizince
- musela být provedena jinými slovy než sponse: PROMITIS? FIDEIPROMITIS? …, přípustné byly v i řečtině: HOMOLOGEIS?, později i v jiném jazyce
Shoda otázky s odpovědí:
- původně tytéž výrazy v tomtéž jazyce
- později bylo možno odpovědět i jiným jazykem, pokud se výraz shodoval a strany si rozuměly
- 472 n.l. zrušen požadavek přímé otázky a odpovědi /císař Xxx X./
Cautio
– listina sepsaná jako důkaz o tom, že stipulace proběhla x role pouze důkazní /patrně vliv řeckého práva/
- konec 2. st. n. l. - pokud je v listině dosvědčen ústní slib, má se za to, že předcházela otázka ústní
- Xxxxxxxxx – sepsání listiny fakticky nahradilo stipulaci x závaznost stipulace vycházela ze slov /verba/ ne písma /litterae/
STIPULACE – obsah, druhy
Obsah
- bylo možno jen certum, incertum (tedy facere všeho druhu) připuštěno až později
- neplatná, je-li plnění: nemožné, nemravné, bez peněžité hodnoty, zcela neurčité, ve prospěch nebo k tíži třetích osob
- v císařství doplňována stipulace ke každé smlouvě – ne jako novační, ale jako akcesorická, pojišťvací (že všechny závazky ze smlouvy budou splněny)
Causa
- nevyžadována x u neuskutečněné, neplatné a naříkatelné možno později užít exceptio doli, nebo exceptio non numeratae pecunie /tam, kde nebylo možno dát námitku podvodu – např. proti rodičům, patronům /, popř. žalobu condictio incerti
- vadu dokazoval slibující – promissor
Subjekty
Věřitel – stipulans
Dlužník – promissor
Ochrana
Jednostranný kontrakt – jen jedna strana má žalobu, druhá nikoliv:
Actio ex stipulatu – předmětem plnění je incertum
Actio (condictio) certae creditae pecuniae (rei) – předmětem plnění je certum
Případná ochrana dlužníka:
Exceptio doli
Exceptio non numeratae pecuniae – od císaře Xxxxxxxxx
Querella non numeratae pecuniae – poklasická doba – obdoba předchozí námitky, lze použít, i když nebyla použita actio ex stipulato
Další verbální obligace
Stipulatio poenae
- k utvrzení vztahu, plnění dohodnutého je vymáháno pod hrozbou pokuty
- k náhradě škody, jež vznikla nesplněním povinnosti
Typy: - jedna stipulace, jejím předmětem je pokuta při nesplnění hlavního závazku
- dvě stipulace – jedna na plnění a druhá na pokutu, pokud nebude splněno, může věřitel buď ocenit vzniklou škodu, nebo žalovat na pokutu
Adstipulatio
- k původní stipulaci přistupuje spoluvěřitel (akcesorický vztah ke stipulaci, solidární obligace)
- adstipulator může přijmout, ale také odpustit dluh x pokud jej přijme, je povinen vydat jej věřiteli
Adpromissio (mladší formy fideipromissio,xxxxxxxxx)
- přistupuje dlužník – je možno požadovat po hlavním dlužníkovi, nebo po tomto
- akcesorická povaha /může být nejen ke stipulaci/, původně časově omezeno /2roky/, později neomezeno + přechází na dědice, solidární obligace x od Xxxxxxxxxx musí být nejprve požadováno po hlavním dlužníkovi
Dotis dictio
- slib patera familias nebo dlužníka ženy či ženy sui iuris, že zřídí této ženě věno
- bez předchozí otázky /v případě jiných osob je třeba otázky/, mlčení manžela je chápáno za souhlas
Promissio iurata liberi
- slib propuštěnce svému patronovi, že pro něj bude vykonávat určit služby
Vadiatura
- slibující (vas) ručí za to, že se třetí osoba dostaví k soudu, pokud k tomu nedojde, je místo této osoby žalován ručitel
LITERÁRNÍ KONTRAKTY
Kontrakty uzavírané STANOVENOU písemnou podobou
Je vyžadován konsensus + zápis oběma stranami /nebo alespoň jednou z nich/
NOMINA TRANSSCRIPTIA
-Zápisy týkající se peněžité pohledávky z již existující obligace, směřují k její novaci
Druhy:
T. a rem in personam (přepis z věci na osobu)
- dluh z existující obligace je zapsán jako dluh z literární obligace, slouží k posílení postavení věřitele
T. a persona in personam (přepis z osoby na osobu)
- dluh osoby z původní obligace je touto literární obligací připsán k tíži jiné osobě (delegace – slouží k převodu pohledávky)
Dlužník je chráněn exceptio doli
Vychází z užívání v poklasické době
x nomina arcaria – zápisy do pokladní knihy, nejde o obligaci, jde jen o důkazní prostředek
CHIROGRAPHAE
- řecky „vlastnoruční písmo“
- má původně jen důkazní hodnotu x později existuje procesní ochrana
- je napsán jen v jednom vyhotovení a potvrzen věřitelem /typicky dlužní úpis/
SYNGRAPHAE
- řecky „písemný záznam“ – zakládá literární kontrakt
- písemný záznam fingovaných právních jednání – existuje ve dvou vyhotoveních