ÚMLUVA

ÚMLUVA

o př epravní smlouvě v mezinárodní silnič ní nákladní dopravě (CMR)

KAPITOLA I

Rozsah platnosti

Čl.1

1. Tato Úmluva se vztahuje na každou smlouvu o př epravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo př evzetí zásilky a př edpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní pří slušnost stran.

2. Pro účely této Úmluvy se rozumějí pod pojmem "vozidla" motorová vozidla, návěsové soupravy, pří věsy a návěsy, jak jsou definovány v článku 4 Úmluvy o silničním provozu ze dne 19.

září 1949.

3. Tato Úmluva platí i tehdy, jsou-li př epravy, na které se vztahuje, prováděny pří mo

státy nebo státními institucemi anebo státními organizacemi.

4. Úmluva se nevztahuje

a) na př epravy prováděné v rámci mezinárodních poštovních úmluv,

b) na př epravy mrtvol,

c) na př epravy stěhovaných svršků.

5. Smluvní strany se zavazují, že nebudou mezi sebou uzavírat zvláštní dvoustranné nebo vícestranné dohody, které by obsahovaly odchylky od této Úmluvy, s výjimkou dohod, jimiž se vylučuje platnost této Úmluvy pro jejich pohraniční styk nebo jimiž se př ipouští u př epravních

výkonů omezených pouze na jejich území použití náložného listu.

Čl.2

1. Je-li ložené vozidlo př epravováno v některém úseku dopravní cesty po moř i, po železnici, po vnitrozemské vodní cestě nebo vzduchem, vztahuje se tato Úmluva na celou př epravu, pokud nebyla zásilka, s výjimkou pří padů uvedených v článku 14, př eložena. Prokáže-li se však, že ztráta, poškození nebo př ekročení dodací lhůty vzniklé během př epravy jiným druhem dopravy než silniční nebyly způsobeny jednáním nebo opomenutím silničního dopravce, ale událostí, ke které mohlo dojít jen během a z důvodu př epravy tímto jiným druhem dopravy, neří dí se odpovědnost silničního dopravce touto Úmluvou; v takovém pří padě odpovídá silniční dopravce v rozsahu, v jakém by odpovídal dopravce jiného druhu dopravy než silniční, kdyby došlo mezi ním a odesílatelem k uzavř ení př epravní smlouvy podle př edpisů platných pro pří slušný druh dopravy. Nejsou-li však takové př edpisy, ří dí se odpovědnost dopravce touto Úmluvou.

2. Je-li silniční dopravce zároveň i dopravcem jiného druhu dopravy, odpovídá rovněž podle

odstavce 1, ale tak, jako kdyby jeho činnost jako silničního dopravce a jeho činnost jako dopravce jiného druhu dopravy než silniční byly vykonávány dvěma různými osobami.

KAPITOLA II

Osoby, za něž

dopravce odpovídá

Čl.3

Př i použití této Úmluvy odpovídá dopravce za jednání a opomenutí svých zástupců a pracovníků a všech ostatních osob, kterých použije př i provádění př epravy, jako za vlastní jednání a opomenutí za př edpokladu, že tito zástupci, pracovníci nebo ostatní osoby jednají v rámci svých pracovních úkolů.

KAPITOLA III

Uzavř ení a provádění př epravní smlouvy

Čl.4

Dokladem o uzavř ení př epravní smlouvy je nákladní list. Chybí-li nákladní list, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím existence nebo platnost př epravní smlouvy dotčena a vztahují se na ni i nadále ustanovení této Úmluvy.

Čl.5

1. Nákladní list se vystavuje ve tř ech původních vyhotoveních podepsaných odesílatelem a

dopravcem. Dovoluje-li to právní řá d státu, ve kterém se nákladní list vystavuje, mohou být tyto

podpisy vytištěny nebo nahrazeny razítky odesílatele a dopravce. První vyhotovení nákladního listu obdrží odesílatel, druhé doprovází zásilku a tř etí si ponechá dopravce.

2. Je-li tř eba zásilku naložit na několik vozidel, anebo jde-li o různé druhy nebo

samostatné čá sti zásilky, mají odesílatel nebo dopravce právo žádat o vystavení tolika nákladních

listů, kolika vozidel má být použito, anebo kolik druhů nebo samostatných nakládat.

čá stí zásilky se má

Čl.6

1. Nákladní list musí obsahovat tyto údaje:

a) místo a datum vystavení,

b) jméno a adresu odesílatele,

c) jméno a adresu dopravce,

d) místo a datum př evzetí zásilky a místo jejího určení,

e) jméno a adresu pří jemce,

f) obvyklé pojmenování povahy př epravované věci a druh obalu; u věcí nebezpečné povahy jejich obecně uznávané označení,

g) počet kusů, jejich zvláštní značky a čí sla,

h) hrubou váhu zásilky nebo jiným způsobem vyjádř ené množství zboží,

i) náklady spojené s př epravou (dovozné, vedlejší poplatky, cla a ostatní výdaje vznikající od okamžiku uzavř ení smlouvy až do vydání zásilky),

j) pokyny potř ebné pro celní a jiná úř ední jednání,

k) údaj o tom, že př eprava i př es jakoukoliv opačnou doložku podléhá ustanovením této Úmluvy.

2. Nákladní list musí popří padě obsahovat ještě tyto údaje:

a) zákaz př ekládky,

b) výdaje, které bere odesílatel na sebe,

c) výši dobírky, která má být vybrána př i dodání zásilky,

d) udání ceny zásilky a čá stky vyjadř ující zvláštní zájem na dodání,

e) pokyny odesílatele dopravci týkající se pojištění zásilky,

f) smluvenou lhůtu, ve které má být př eprava provedena,

g) seznam dokladů př edaných dopravci.

3. Strany mohou zapsat do nákladního listu ještě jiné údaje, které pokládají za užitečné.

Čl.7

1. Odesílatel odpovídá za veškeré výlohy a škody, které vzniknou dopravci v důsledku nepř esnosti nebo neúplnosti

a) údajů uvedených v článku 6 odst. 1 písm. b), d), e), f), g), h), a j),

b) údajů uvedených v článku 6 odst. 2,

c) všech ostatních údajů nebo pokynů, které dal pro vystavení nákladního listu nebo za účelem jejich zaznamenání v nákladním listě.

2. Jestliže dopravce zapíše na žádost odesílatele do nákladního listu údaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku, má se za to, pokud není prokázán opak, že jednal jménem odesílatele.

3. Neobsahuje-li nákladní list údaj uvedený v článku 6 odst. 1 písm. k), odpovídá dopravce oprávněnému za veškeré výlohy a škody vzniklé na základě tohoto opomenutí.

Čl.8

1. Př i př evzetí zásilky k př epravě dopravce př ezkoumá

a) správnost údajů v nákladním listě o počtu kusů a o jejich značkách a číslech,

b) zjevný stav zásilky a jejího obalu.

2. Nemá-li dopravce vhodné prostř edky, aby mohl př ezkoumat správnost údajů uvedených v odstavci 1 písm. a) tohoto článku, zapíše do nákladního listu výhrady i s jejich odůvodněním.

Rovněž musí odůvodnit všechny výhrady, které učinil k zjevnému stavu zásilky a jejího obalu. Tyto

výhrady nezavazují odesílatele, ledaže je v nákladním listě výslovně uznal.

3. Odesílatel má právo žádat od dopravce př ezkoušení hrubé váhy zásilky nebo jejího množství vyjádř eného jiným způsobem. Můž e též žádat př ezkoušení obsahu jednotlivých kusů zásilky. Dopravce má nárok na náhradu výloh spojených s tímto př ezkoušením. Výsledek uvedeného př ezkoušení se zaznamená v nákladním listě.

Čl.9

1. Nákladní list je, pokud není prokázán opak, věrohodným dokladem o uzavř ení a obsahu př epravní smlouvy, jakož i o př evzetí zásilky dopravcem.

2. Neobsahuje-li nákladní list výhrady dopravce s jejich odůvodněním, platí právní domněnka, že zásilka a její obal byly v okamžiku př evzetí dopravcem v dobrém zjevném stavu a že počet kusů, jejich značky a čí sla se shodovaly s údaji v nákladním listě.

Čl.10

Odesílatel odpovídá dopravci za škody způsobené osobám, na provozních prostř edcích nebo na jiných zásilkách vadami obalu zásilky, jakož i za veškeré výlohy vzniklé z tohoto důvodu, ledaže by závada byla zjevná nebo dopravci známá v době př evzetí zásilky a dopravce neměl k tomu výhrady.

Čl.11

1. Odesílatel je povinen př ipojit k nákladnímu listu nebo dát dopravci k dispozici doklady potř ebné k celnímu a dalším úř edním jednáním prováděným př ed vydáním zásilky a poskytnout mu všechny informace, o které požádá.

2. Dopravce není povinen zkoumat, jsou-li doklady a informace správné a dostačující. Odesílatel odpovídá dopravci za všechny škody vzniklé proto, že nejsou doklady nebo nebyly dány nutné informace, anebo doklady a informace jsou neúplné nebo nesprávné, pokud ovšem nejde o nedostatek zaviněný dopravcem.

3. Dopravce odpovídá jako komisionář za následky ztráty nebo nesprávného použití dokladů v nákladním listě uvedených a k němu př ipojených nebo dopravci odevzdaných; je však povinen nahradit nejvýše čá stku, kterou by hradil př i ztrátě zásilky.

Čl.12

1. Odesílatel je oprávněn disponovat se zásilkou, zejména můž e požadovat na dopravci zastavení př epravy, změnu místa dodání nebo vydání zásilky jinému pří jemci, než který byl uveden v nákladním listě.

2. Toto právo však zaniká, jakmile je druhý výtisk nákladního listu odevzdán pří jemci nebo jakmile pří jemce uplatní právo podle článku 13 odst. 1; od tohoto okamžiku je dopravce povinen ří dit se pří kazy pří jemce.

3. Dispoziční právo náleží však pří jemci ihned od okamžiku vystavení nákladního listu v tom pří padě, je-li v něm učiněn odesílatelem v tomto smyslu pří slušný záznam.

4. Dá-li pří jemce př i výkonu svého dispozičního práva pří kaz k vydání zásilky další osobě, nemůž e již tato osoba určit další pří jemce.

5. Výkon dispozičního práva je vázán na tyto podmínky:

a) odesílatel nebo v pří padě uvedeném v odstavci 3 tohoto článku př íjemce, který chce uplatnit

své právo, je povinen vykázat se prvním vyhotovením nákladního listu, ve kterém musí být zapsány nové pří kazy dané dopravci, a hradit dopravci veškeré výlohy a škody vzniklé provedením těchto pří kazů;

b) provedení pří kazů musí být možné v době, kdy dojdou osobě, která je má provést, a nesmí narušovat obvyklý provoz dopravcova podniku ani způsobit škodu odesílatelům nebo pří jemcům jiných zásilek;

c) pří kazy nesmějí vést k rozdělení zásilky.

6. Nemůž e-li dopravce z důvodů uvedených v odstavci 5 písm. b) tohoto článku provést udělené pří kazy, je povinen ihned o tom vyrozumět osobu, od níž tyto pří kazy obdržel.

7. Dopravce, který neprovede pří kazy dané mu podle ustanovení tohoto článku nebo který je provede, aniž si vyžádal př edložení prvního vyhotovení nákladního listu, odpovídá oprávněnému za škodu tím vzniklou.

Čl.13

1. Jakmile dojde zásilka na místo určené k jejímu vydání, má pří jemce právo žádat od dopravce, aby mu proti potvrzení vydal druhé vyhotovení nákladního listu a zásilku. Je-li zjištěna ztráta zásilky nebo nedojde-li zásilka ve lhůtě uvedené v článku 19, je pří jemce oprávněn vlastním jménem uplatňovat proti dopravci nároky z př epravní smlouvy.

2. Pří jemce, který uplatňuje práva pří slušející mu podle odstavce 1 tohoto článku, je

povinen zaplatit čá stku uvedenou v nákladním listě. Nedojde-li v tomto směru k dohodě, není

dopravce povinen vydat zásilku, ledaže by mu pří jemce poskytl záruku.

Čl.14

1. Jestliže plnění př epravní smlouvy podle podmínek stanovených v nákladním listě je nebo se stane ještě př ed dojitím zásilky na místo jejího dodání z jakéhokoli důvodu nemožným, je dopravce povinen vyžádat si pokyny od osoby oprávněné disponovat se zásilkou podle článku 12.

2. Dovolují-li však okolnosti provedení př epravy za podmínek odchylujících se od podmínek stanovených v nákladním listě a dopravce nemohl obdržet v př iměř ené době pokyny od osoby oprávněné disponovat se zásilkou podle článku 12, učiní dopravce taková opatř ení, která považuje v zájmu osoby oprávněné disponovat se zásilkou za nejlepší.

Čl.15

1. Jestliže se poté, co zásilka došla na místo dodání, vyskytnou př ekážky v dodání, vyžádá si dopravce pokyny od odesílatele. Odmítne-li pří jemce zásilku, má odesílatel právo se zásilkou disponovat, aniž by se musel vykázat prvním vyhotovením nákladního listu.

2. I když pří jemce odmítl zásilku, můž e žádat o její vydání do té doby, než dopravce obdrží od odesílatele opačné pokyny.

3. Vzniknou-li okolnosti bránící dodání zásilky poté, kdy pří jemce již dal na základě svého oprávnění podle článku 12 odst. 3 pří kaz k vydání zásilky jiné osobě, nastupuje př i použití ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku na místo odesílatele pří jemce a na místo pří jemce tato jiná osoba.

Čl.16

1. Dopravce má právo na náhradu výloh vzniklých mu vyžádáním nebo provedením pokynů, pokud tyto výlohy nevzniknou jeho zaviněním.

2. V pří padech uvedených v článku 14 odst. 1 a v článku 15 můž e dopravce ihned složit zásilku na účet oprávněného; složením zásilky se př eprava považuje za ukončenou. Dopravce př ejímá zásilku do úschovy; můž e ji však svěř it tř etí osobě a je pak odpovědný jen za pečlivý výběr této tř etí osoby. Na zásilce i nadále váznou závazky vyplývající z nákladního listu a všechny ostatní

výlohy.

3. Dopravce můž e př istoupit k prodeji zásilky, aniž vyčká pokynů oprávněného, jde-li o zásilky podléhající rychlé zkáze nebo ospravedlňuje-li takový postup stav zásilky, anebo jestliže výlohy za úschovu jsou neúměrné hodnotě zásilky. Jinak můž e také př istoupit k prodeji, nedostal- li v př iměř ené lhůtě od oprávněného opačné pokyny, jejichž provedení na něm můž e být př iměř eně k

okolnostem požadováno.

4. Byla-li podle ustanovení tohoto článku zásilka prodána, musí být výtěž ek prodeje po

odečtení čá stek na zásilce váznoucích dán k dispozici oprávněnému. Jsou-li tyto čá stky vyšší než

výtěž ek prodeje, má dopravce právo na rozdíl.

5. Postup př i prodeji se ří dí právním řá dem nebo zvyklostmi místa, kde se zásilka nachází.

KAPITOLA IV

Odpovědnost dopravce

Čl.17

1. Dopravce odpovídá za úplnou nebo čá stečnou ztrátu zásilky anebo za její poškození,

které vznikne od okamžiku př evzetí zásilky k př epravě až do okamžiku jejího vydání, jakož i za př ekročení dodací lhůty.

2. Dopravce je zproštěn této odpovědnosti, jestliže ztráta zásilky, její poškození nebo př ekročení dodací lhůty bylo zaviněno oprávněným, pří kazem oprávněného, který nebyl vyvolán nedbalostí dopravce, vlastní vadou zásilky nebo okolnostmi, které dopravce nemůž e odvrátit a jejichž následky odstranit není v jeho moci.

3. Dopravce se nemůž e dovolávat, ve snaze zprostit se své odpovědnosti, ani vad vozidla použitého k př epravě, ani zavinění nebo nedopatř ení osoby, od níž najal vozidlo, nebo jejích zástupců nebo pracovníků.

4. Dopravce je s př ihlédnutím k ustanovení článku 18 odst. 2 až 5 zproštěn odpovědnosti,

vznikne-li ztráta nebo poškození ze zvláštního nebezpečí těchto skutečností:

souvisejícího s jednou nebo více z

a) použití otevř ených vozidel bez plachet, bylo-li takové použití vozidel výslovně dohodnuto a poznamenáno v nákladním listě;

b) chybějící obal nebo vadný obal zásilky, která je pro svoji povahu, není-li není-li balena vůbec, vystavena ztrátám nebo poškozením;

řá dně balena nebo

c) manipulace, naložení, uložení nebo vyložení zásilky odesílatelem, pří jemcem nebo osobami jednajícími za odesílatele nebo pří jemce;

d) př irozená povaha určitého zboží, pro kterou podléhá úplné nebo čá stečné ztrátě anebo

poškození, zejména lomem, rzí, vnitř ním kažením, vysýcháním, unikáním, normálním úbytkem nebo působením hmyzu nebo hlodavců;

e) nedostatečné nebo vadné značky nebo čí sla jednotlivých kusů zásilky;

f) př eprava živých zvíř at.

5. Neodpovídá-li dopravce podle tohoto článku za některé z okolností, které způsobily

škodu, odpovídá do té míry, v jaké okolnosti, za něž škodě.

podle tohoto článku odpovídá, př ispěly ke

Čl.18

1. Důkaz o tom, že ztráta zásilky, její poškození nebo př ekročení dodací lhůty vznikly některou z pří č in uvedených v článku 17 odst. 2, náleží dopravci.

2. Osvědčí -li dopravce, že podle okolností pří padu mohla ztráta nebo poškození zásilky

vzniknout z jednoho nebo z několika zvláštních nebezpečí uvedených v článku 17 odst. 4, má se za

to, že vznikly z těchto nebezpečí . Oprávněný můž e však prokázat, že škoda nebyla způsobena ani zcela ani zčá sti některým z těchto nebezpečí .

3. Právní domněnka podle odstavce 2 neplatí v pří padě uvedeném v článku 17 odst. 4 písm. a), jde-li o neobvykle velkou ztrátu nebo o ztrátu jednotlivého kusu zásilky.

4. Je-li př eprava prováděna vozidlem vybaveným takovým zaří zením, že zásilka je chráněna př ed vlivem tepla, zimy, kolísáním teplot nebo př ed vlhkostí vzduchu, můž e se dopravce dovolávat

článku 17 odst. 4 písm. d) jen v tom pří padě, prokáže-li, že učinil všechna jemu za daných

okolností náležející opatř ení, pokud jde o výběr, údržbu a použití těchto zaří zení, a že se zvláštními pokyny, které mu byly uděleny.

ří dil

5. Dopravce se můž e dovolávat článku 17 odst. 4 písm. f) jen tehdy, prokáže-li, že učinil

všechna opatř ení, která byl podle okolností povinen učinit, a že se které mu byly uděleny.

ří dil zvláštními pokyny,

Čl.19

Př ekročení dodací lhůty nastane tehdy, nebyla-li zásilka vydána ve sjednané lhůtě, a pokud nebyla lhůta sjednána, př esahuje-li skutečná doba př epravy s př ihlédnutím k okolnostem a př i dílčí ch nakládkách zejména s př ihlédnutím k času potř ebnému pro sestavení vozové zásilky dobu, kterou je možno očekávat od pečlivého dopravce.

Čl.20

1. Oprávněný můž e považovat zásilku bez dalších důkazů za ztracenou, nebyla-li vydána do

30 dnů po uplynutí sjednané lhůty, a pokud nebyla lhůta sjednána, do 60 dnů po př evzetí zásilky dopravcem k př epravě.

2. Oprávněný můž e př i př ijetí náhrady za ztracenou zásilku písemně požádat, aby byl bezodkladně zpraven, bude-li zásilka nalezena do jednoho roku po vyplacení náhrady. O podání této žádosti se mu vydá písemné potvrzení.

3. Do 30 dnů po obdržení zprávy o nalezení zásilky můž e oprávněný žádat, aby mu byla zásilka vydána, musí však splnit závazky vyplývající z nákladního listu a vrátit př ijatou náhradu, popří padě po odečtení výdajů, které v ní byly zahrnuty; zachovává se mu však právo na náhradu škody za př ekročení dodací lhůty podle článku 23, popří padě 26.

4. Nepodal-li oprávněný žádost podle odstavce 2 nebo nedal-li ve lhůtě 30 dnů pokyny podle odstavce 3, nebo byla-li zásilka nalezena teprve po uplynutí jednoho roku po vyplacení náhrady, můž e dopravce naložit se zásilkou podle práva platného v místě, kde se zásilka nachází.

Čl.21

Je-li zásilka vydána pří jemci, aniž byla ve smyslu podmínek př epravní smlouvy vybrána dobírka, je dopravce povinen poskytnout odesílateli náhradu škody až do výše dobírky; proti pří jemci má však právo postihu.

Čl.22

1. Odevzdává-li odesílatel k př epravě nebezpečnou zásilku, je povinen upozornit dopravce na př esnou povahu nebezpečí , které z této zásilky plyne, popří padě mu sdělit, jaká bezpečnostní opatř ení je tř eba učinit. Není-li toto upozornění zapsáno v nákladním listě, je povinností odesílatele nebo pří jemce prokázat jiným způsobem, že dopravce znal př esnou povahu nebezpečí spojeného s př epravou zásilky.

2. Dopravce můž e nebezpečné zásilky, jejichž nebezpečnou povahu ve smyslu odstavce 1 tohoto článku neznal, kdykoliv a kdekoliv složit, zničit nebo zneškodnit, a to bez jakékoli povinnosti nahradit škodu; kromě toho odesílatel odpovídá za veškeré výlohy a škody vzniklé odevzdáním takové zásilky k př epravě nebo její př epravou.

Čl.23

1. Má-li dopravce podle ustanovení této Úmluvy povinnost nahradit škodu za úplnou nebo čá stečnou ztrátu zásilky, vypočí tá se náhrada z hodnoty zásilky v místě a době jejího př evzetí k př epravě.

2. Hodnota zásilky se určuje podle burzovní ceny, a není-li burzovní cena, podle běž né tržní ceny, a není-li ani burzovní ani běž ná tržní cena, podle obecné hodnoty zboží stejné povahy a jakosti.

3. Náhrada škody však nesmí př esahovat 8,33 zúčtovacích jednotek za kilogram chybějící hrubé hmotnosti.

4. Kromě toho se hradí dovozné, clo a jiné výlohy vzniklé v souvislosti s př epravou

zásilky, a to př i úplné ztrátě v plné výši a př i nehradí.

čá stečné ztrátě poměrným dílem; jiné škody se

5. Je-li př ekročena dodací lhůta a oprávněný prokáže, že vznikla škoda z tohoto důvodu, je dopravce povinen hradit škodu jen do výše dovozného.

6. Vyšší náhradu lze požadovat jen tehdy, byla-li podle článku 24 a 26 udána cena zásilky nebo zvláštní zájem na dodání.

7. Zúčtovací jednotka uvedená v této Úmluvě je zvláštním právem čerpání tak, jak je definováno Mezinárodním měnovým fondem. Množství uvedené v odstavci 3 tohoto článku se př evádí na národní měnu toho státu, kde se daný pří pad soudně projednává, na základě hodnoty této měny v den vydání rozsudku nebo v den, na kterém se strany dohodnou. Hodnota národní měny - ve smyslu zvláštního práva čerpání - státu, který je členem Mezinárodního měnového fondu, se vypočí tává v souladu s platnou metodou ohodnocení užívanou Mezinárodním měnovým fondem pro jeho operace a transakce v dané době. Hodnota národní měny - ve smyslu zvláštního práva čerpání - státu, který není členem Mezinárodního měnového fondu, se vypočí tá způsobem určeným tímto státem.

8. Avšak stát, který není členem Mezinárodního měnového fondu a jehož zákony nepř ipouštějí aplikaci ustanovení odstavce 7 tohoto článku, můž e př i ratifikaci Protokolu k Úmluvě o smlouvě o mezinárodní silniční př epravě zboží (CMR) nebo př i pří stupu k tomuto Protokolu nebo kdykoliv později prohlásit, že limit odpovědnosti za škodu vymezený v odstavci 3 tohoto článku, který má být aplikován na jeho území, bude 25 měnových jednotek. Měnová jednotka uvedená v tomto odstavci odpovídá 10/31 gramům zlata ryzosti 900/1000. Př evod množství uvedeného v tomto odstavci na národní měnu bude proveden v souladu se zákony daného státu.

9. Výpočet uvedený v poslední větě odstavce 7 tohoto článku a př evod uvedený v odstavci 8 tohoto článku bude proveden tak, aby vyjadř oval v národní měně státu v maximální možné míř e

stejnou reálnou hodnotu čá stky uvedené v odstavci 3 tohoto článku, která je zde vyjádř ena ve

zúčtovacích jednotkách. Státy oznámí generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů způsob výpočtu podle odstavce 7 tohoto článku nebo výsledek př evodu v odstavci 8 tohoto článku př i uložení listin uvedených v článku 3 Protokolu k Úmluvě o smlouvě o mezinárodní silniční př epravě zboží (CMR) a kdykoliv nastane ve věci změna.

Čl.24

Odesílatel můž e, zaplatí-li dohodnutý pří platek k př epravnému, udat v nákladním listě cenu zásilky př evyšující hranici stanovenou v článku 23 odst. 3 a v takovém pří padě nahrazuje udaná cena tuto hranici.

Čl.25

1. Př i poškození zásilky hradí dopravce čá stku, o kterou se její hodnota snížila;

čá stka

se vypočí tává z hodnoty zásilky stanovené podle článku 23 odst. 1, 2 a 4.

2. Náhrada škody nesmí však př esahovat:

a) je-li poškozením znehodnocena celá zásilka, ztrátě;

čá stku, která by se vyplatila př i její úplné

b) je-li poškozením znehodnocena jen znehodnocené čá sti zásilky.

čá st zásilky,

Čl.26

čá stku, která by se vyplatila př i ztrátě

1. Odesílatel můž e, zaplatí-li dohodnutý pří platek k př epravnému, udat v nákladním listě čá stku zvláštního zájmu na dodání zásilky pro pří pad její ztráty nebo poškození anebo př ekročení dodací lhůty.

2. Byl-li udán zvláštní zájem na dodání, můž e se nezávisle na náhradách škod stanovených v

článcích 23, 24 a 25 požadovat náhrada dalších prokázaných škod až do čá stky udaného zájmu na dodání.

Čl.27

1. Oprávněný můž e požadovat úroky z náhrady škody. Tyto úroky ve výši 5 % ročně se počí tají ode dne zaslání písemné reklamace dopravci, a nebyla-li reklamace podána, ode dne podání žaloby u soudu.

2. Nejsou-li čá stky, podle nichž se náhrada škody vypočí tává, vyjádř eny v měně státu, ve

kterém je placení náhrady požadováno, provádí se měnový př epočet podle běž ného kursu platného ke dni a v místě vyplacení náhrady.

Čl.28

1. Můž e-li ztráta zásilky, její poškození nebo př ekročení dodací lhůty u př epravy, na kterou se vztahuje tato Úmluva, vést podle pří slušných právních př edpisů k uplatnění mimosmluvních nároků, můž e se dopravce odvolat na ta ustanovení Úmluvy, která vylučují jeho odpovědnost nebo která určují nebo omezují rozsah náhrady škody.

2. Jsou-li př i ztrátě zásilky, př i jejím poškození nebo př i př ekročení dodací lhůty

uplatněny nároky z mimosmluvní odpovědnosti proti některé z osob, za něž dopravce podle článku 3

odpovídá, můž e se tato osoba rovněž odvolat na ta ustanovení Úmluvy, která vylučují odpovědnost

dopravce nebo která určují nebo omezují rozsah náhrady škody.

Čl.29

1. Dopravce se nemůž e odvolávat na ustanovení této kapitoly, která vylučují nebo omezují jeho odpovědnost anebo př enášejí důkazní bř emeno, byla-li škoda způsobena úmyslně nebo takovým jeho zaviněním, které se podle práva soudu, u něhož se právní věc projednává, považuje za rovnocenné úmyslu.

2. Totéž platí i tehdy, jestliže se úmyslného jednání nebo zavinění dopustili zástupci nebo pracovníci dopravce nebo jiné osoby použité dopravcem k provedení př epravy a jestliže tito zástupci, pracovníci nebo jiné osoby jednali v rámci svých pracovních úkolů. V takovém pří padě se

tito zástupci, pracovníci nebo jiné osoby rovněž nemohou odvolávat, pokud jde o jejich osobní

odpovědnost, na ustanovení této kapitoly uvedená v odstavci 1.

KAPITOLA V

Reklamace a žaloby

Čl.30

1. Př evzal-li pří jemce zásilku, aniž spolu s dopravcem zjistil náležitě její stav nebo ohlásil dopravci výhrady s uvedením všeobecných údajů o povaze ztráty nebo poškození nejpozději př i př evzetí zásilky, jde-li o ztráty nebo poškození zjevně znatelné, a nejpozději do 7 dnů ode dne vydání zásilky, nepočí taje v to neděle a uznané svátky, jde-li o ztráty nebo poškození zjevně

neznatelné, má se za to, pokud se neprokáže opak, že obdržel zásilku ve stavu uvedeném v nákladním listě. Jde-li o ztráty nebo poškození zjevně neznatelné, musí být výše uvedené výhrady učiněny písemně.

2. Byl-li stav zásilky náležitě zjištěn pří jemcem a dopravcem, je proti výsledku takového zjištění pří pustný důkaz jen tehdy, jde-li o ztráty nebo poškození zjevně neznatelné a poslal-li pří jemce písemné výhrady dopravci do 7 dnů po tomto zjištění, nepočí taje v to neděle a uznané svátky.

3. Nárok na náhradu za př ekročení dodací lhůty můž e být uplatněn jen tehdy, byla-li dopravci zaslána písemná výhrada do 21 dnů poté, kdy byla zásilka dána k dispozici pří jemci.

4. Den vydání zásilky nebo podle okolností den zjištění stavu zásilky nebo den, kdy byla zásilka dána k dispozici pří jemci, se do lhůt uvedených v tomto článku nezapočí tává.

5. Dopravce a pří jemce jsou povinni v př iměř ené míř e vzájemně si ulehčit provádění potř ebných zjištění a šetř ení.

Čl.31

1. Spory vzniklé z př eprav podléhajících této Úmluvě můž e žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území

a) má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostř ednictvím byla př epravní smlouva uzavř ena, nebo

b) leží místo, kde byla zásilka př evzata k př epravě nebo místo určené k jejímu vydání; u jiných soudů nemůž e žalobce spor vést.

2. Je-li ve sporu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku projednávána žaloba př ed soudem pří slušným podle uvedeného odstavce nebo byl-li v takovém sporu vynesen tímto soudem rozsudek, nelze podat z téhož důvodu mezi týmiž stranami novou žalobu, ledaže rozhodnutí soudu, př ed nímž byla projednávána první žaloba, není vykonatelné ve státě, ve kterém je podávána nová žaloba.

3. Stal-li se ve sporu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku rozsudek vynesený soudem některého ze smluvních států v tomto státě vykonatelným, stává se vykonatelným i ve všech

ostatních smluvních státech, jakmile byly splněny v pří slušném státě př edepsané formality. Tyto formality nemohou však být základem pro obnovu ří zení.

4. Ustanovení odstavce 3 tohoto článku se vztahují na rozsudky vydané ve sporném ří zení,

na rozsudky v nepří tomnosti stran a na soudní smíry; nevztahují se však na mezitímní rozsudky ani

na soudní rozhodnutí, jimiž se př i úplném nebo náhrady nákladů ří zení i náhrada škody a úroků.

čá stečném zamítnutí žaloby ukládá žalobci kromě

5. Od občanů smluvních států, kteří mají bydliště nebo sídlo podniku v jednom z těchto

států, nelze požadovat složení záruky k zajištění nákladů soudního uplatněním nároků z př eprav podle této Úmluvy.

ří zení souvisejícího s

Čl.32

1. Xxxxxx z př eprav, na něž se vztahuje tato Úmluva, se promlčují za jeden rok. V pří padě

úmyslu nebo takového zavinění, které se podle práva soudu, u něhož se právní věc projednává, považuje za rovnocenné úmyslu, je promlčecí doba tří letá. Promlčecí doba počí ná běž et:

a) př i čá stečné ztrátě zásilky, př i jejím poškození nebo př i př ekročení dodací lhůty dnem vydání

zásilky;

b) př i úplné ztrátě tř icátým dnem po uplynutí dohodnuté dodací lhůty, a nebyla-li dodací lhůta dohodnuta, šedesátým dnem po př evzetí zásilky dopravcem;

c) ve všech ostatních pří padech uplynutím tří měsíců ode dne uzavř ení př epravní smlouvy.

Den, kterým promlčecí doba počí ná běž et, se do promlčecí doby nepočí tá.

2. Písemná reklamace staví běh promlčecí doby až do dne, kdy dopravce reklamaci písemně

odmítne a vrátí k ní př ipojené doklady. Je-li reklamace zčá sti uznána, běží promlčecí doba toliko

u té čá sti reklamace, která zůstala sporná. Důkaz o př ijetí reklamace nebo o odpovědi na ni a o

vrácení dokladů pří sluší té straně, která se na tyto skutečnosti odvolává. Pozdější reklamace v téže věci běh promlčecí doby nestaví.

3. S výjimkou ustanovení odstavce 2 ří dí se stavení běhu promlčecí doby právem platným u

soudu, u něhož se právní věc projednává. Totéž platí i pro př erušení promlčení.

4. Promlčené nároky se nemohou již uplatňovat ani vzájemnou žalobou ani námitkami.

Čl.33

Př epravní smlouva můž e obsahovat doložku zakládající pří slušnost rozhodčí ho soudu, avšak

jen pod podmínkou, že xxxxxxx př edpokládá, že rozhodčí soud bude rozhodovat podle této Úmluvy.

KAPITOLA VI

Ustanovení o př epravě prováděné postupně několika dopravci

Čl.34

Je-li na základě jediné př epravní smlouvy prováděna př eprava postupně několika silničními dopravci, př ejímá každý z nich odpovědnost za provedení celé př epravy; druhý a každý další dopravce se stávají př evzetím zásilky a nákladního listu smluvní stranou za podmínek stanovených nákladním listem.

Čl.35

1. Dopravce, který př ejímá zásilku od př edchozího dopravce, odevzdá tomuto datované a podepsané potvrzení. Na druhé vyhotovení nákladního listu je povinen napsat své jméno a adresu. V pří padě potř eby zaznamená na toto vyhotovení, jakož i na potvrzení výhrady toho druhu, jako jsou uvedeny v článku 8 odst. 2.

2. Pro vzájemné vztahy mezi dopravci provádějícími př epravu postupně platí ustanovení

článku 9.

Čl.36

Nároky z odpovědnosti za ztrátu zásilky, za její poškození nebo za př ekročení dodací lhůty mohou být, kromě pří padů vzájemné žaloby nebo námitek ve sporu o nároky uplatněné na podkladě téže př epravní smlouvy, uplatněny žalobou jen proti prvnímu dopravci, poslednímu dopravci nebo

proti dopravci, který prováděl tu čá st př epravy, během níž došlo k události, která je pří č inou

ztráty zásilky, jejího poškození nebo př ekročení dodací lhůty; žaloba můž e být současně podána i proti několika z těchto dopravců.

Čl.37

Dopravce, který podle ustanovení této Úmluvy zaplatil náhradu škody, má, pokud jde o

zaplacenou náhradu, úroky a výlohy, právo postihu proti dopravcům, kteří př epravy, podle těchto ustanovení:

se podíleli na provedení

a) dopravce, jehož jednáním byla způsobena škoda, je povinen nést sám její náhradu, ať ji zaplatil on, nebo jiný dopravce;

b) byla-li škoda způsobena jednáním dvou nebo více dopravců, musí každý z nich zaplatit čá stku

odpovídající podílu jeho odpovědnosti; nelze-li podíl odpovědnosti stanovit, odpovídá každý dopravce poměrně podle podílu př epravného, který mu pří sluší;

c) nelze-li zjistit, který z dopravců má odpovědnost, rozdělí se náhrada v poměru uvedeném pod písmenem b) mezi všechny dopravce.

Čl.38

Je-li některý z dopravců neschopný placení, rozdělí se čá stka, která na něho př ipadla a

kterou nezaplatil, mezi všechny ostatní dopravce v poměru k jejich podílům př epravného.

Čl.39

1. Dopravce, proti kterému je uplatňován postih uvedený v článcích 37 a 38, nemá právo popírat oprávněnost platby uskutečněné dopravcem uplatňujícím postih, byla-li náhrada škody stanovena rozhodnutím soudu a on sám byl o ří zení řá dně vyrozuměn a měl možnost se ho zúčastnit.

2. Dopravce, který chce uplatnit postih u soudu, můž e tak učinit př ed pří slušným soudem státu, ve kterém má některý ze zúčastněných dopravců trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostř ednictvím byla př epravní smlouva uzavř ena. Postih můž e být uplatněn jedinou žalobou u téhož soudu proti všem zúčastněným dopravcům.

3. Ustanovení článku 31 odst. 3 a 4 se vztahují i na rozsudky o postihu uplatněném podle

článků 37 a 38.

4. Ustanovení článku 32 platí i pro postih mezi dopravci. Promlčecí doba však počí ná běž et dnem nabytí právní moci konečného soudního rozhodnutí, kterým byla stanovena výše náhrady škody podle ustanovení této Úmluvy, a není-li takové rozhodnutí, dnem skutečného zaplacení náhrady.

Čl.40

Dopravci si mohou mezi sebou dohodnout ustanovení odchylná od článků 37 a 38.

KAPITOLA VII

Neplatnost ujednání, která jsou v rozporu s Úmluvou

Čl.41

1. Všechna ujednání, která se pří mo nebo nepří mo odchylují od ustanovení této Úmluvy, jsou s výjimkou ustanovení článku 40 neplatná a právně neúčinná. Neplatnost takových ujednání nemá za následek neplatnost ostatních ustanovení smlouvy.

2. Neplatné jsou zejména všechny doložky, kterými by se dopravci postoupily nároky z pojištění zásilky nebo jakékoliv jiné podobné doložky, jakož i všechny doložky př enášející důkazní bř emeno.

KAPITOLA VIII

Závěrečná ustanovení

Čl.42

1. Tuto Úmluvu mohou podepsat nebo k ní př istoupit členské státy Evropské hospodář ské komise a státy př ijaté do Komise s poradním hlasem podle odstavce 8 mandátu této Komise.

2. Státy oprávněné zúčastnit se podle odstavce 11 mandátu Evropské hospodář ské komise některých jejích prací se mohou stát smluvními stranami této Úmluvy tím, že k ní př istoupí po dni její účinnosti.

3. Úmluvu je možno podepsat do 31. srpna 1956 včetně. Po tomto dni je možno k Úmluvě př istoupit.

4. Úmluva podléhá ratifikaci.

5. Ratifikace nebo pří stup k Úmluvě se provede uložením pří slušné listiny u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Čl.43

1. Tato Úmluva nabývá účinnosti devadesátého dne potom, kdy pět států uvedených v článku

42 odst. 1 uloží ratifikační listiny nebo listiny o pří stupu k Úmluvě.

2. Pro každý stát, který ratifikuje Úmluvu nebo k ní př istoupí po uložení ratifikačních listin nebo listin o pří stupu pěti států, nabývá tato Úmluva účinnosti devadesátého dne po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o pří stupu.

Čl.44

1. Každá smluvní strana můž e tuto Úmluvu vypovědět oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

2. Výpověď nabude účinnosti dvanáct měsíců po dni, kdy generální tajemník obdrží oznámení o výpovědi.

Čl.45

Klesne-li po nabytí účinnosti této Úmluvy v důsledku výpovědí počet smluvních stran na méně než pět, pozbude Úmluva účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti poslední z těchto výpovědí.

Čl.46

1. Každý stát můž e př i uložení ratifikační listiny nebo listiny o pří stupu anebo kdykoli později prohlásit v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že tato Úmluva bude platit na všech územích nebo na některém z území, která zastupuje v mezinárodních vztazích. Na území nebo na územích uvedených v oznámení bude Úmluva platit počí naje

devadesátým dnem poté, kdy generální tajemník toto oznámení obdržel, a nenabyla-li Úmluva do tohoto dne ještě účinnosti, dnem její účinnosti.

2. Každý stát, který podle př edchozího odstavce učiní prohlášení, že tato Úmluva platí na některém území, které v mezinárodních vztazích zastupuje, můž e Úmluvu, pokud se týká tohoto území, podle článku 44 vypovědět.

Čl.47

Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo použití této Úmluvy, který se stranám nepodař ilo urovnat jednáním nebo jiným způsobem, můž e být na návrh kterékoli zúčastněné smluvní strany př edložen k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru.

Čl.48

1. Každá smluvní strana můž e př i podpisu nebo ratifikaci této Úmluvy, anebo př i pří stupu k ní prohlásit, že se necítí vázána článkem 47 Úmluvy. Ostatní smluvní strany nebudou článkem 47 vázány vůč i smluvní straně, která učinila takovou výhradu.

2. Smluvní strana, která učinila výhradu podle odstavce 1, můž e tuto výhradu kdykoliv odvolat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

3. Žádná jiná výhrada k této Úmluvě není pří pustná.

Čl.49

1. Po uplynutí tří leté platnosti této Úmluvy můž e kterákoli smluvní strana požádat

oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů o svolání konference za účelem revize této Úmluvy. Generální tajemník vyrozumí o této žádosti všechny smluvní strany a svolá revizní konferenci, sdělí-li mu nejméně čtvrtina smluvních stran souhlas s touto žádostí do čtyř měsíců ode dne, kdy odeslal vyrozumění.

2. Je-li konference podle př edchozího odstavce svolána, vyrozumí generální tajemník

všechny smluvní strany a vyzve je, aby do tří měsíců př edložily návrhy, o jejichž projednání na

konferenci žádají. Generální tajemník sdělí všem smluvním stranám př edběž ný poř ad jednání konference, jakož i znění návrhů nejméně tř i měsíce př ede dnem zahájení konference.

3. Generální tajemník pozve na každou konferenci svolanou podle tohoto článku všechny státy uvedené v článku 42 odst. 1, jakož i státy, které se staly smluvními stranami podle článku

42 odst. 2.

Čl.50

Kromě sdělení uvedených v článku 49 vyrozumívá generální tajemník Organizace spojených národů státy uvedené v článku 42 odst. 1, jakož i státy, které se staly smluvními stranami podle článku 42 odst. 2,

a) o ratifikacích a pří stupech podle článku 42,

b) o datech, kdy tato Úmluva nabude účinnosti podle článku 43,

c) o výpovědích podle článku 44,

d) o pozbytí účinnosti této Úmluvy podle článku 45,

e) o oznámeních, která obdržel podle článku 46,

f) o výhradách a oznámeních, které obdržel podle článku 48 odst. 1 a 2.

Čl.51

Po 31. srpnu 1956 bude originál této Úmluvy uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který rozešle ověř ené shodné opisy všem státům uvedeným v článku 42 odst. 1 a 2.

Na důkaz toho podepsaní, řá dně k tomu zplnomocnění, podepsali tuto Úmluvu.

Dáno v Ženevě devatenáctého května tisícdevětsetpadesátšest v jediném vyhotovení v jazyce anglickém a francouzském, př ičemž obě znění mají stejnou platnost.

Pří l.

PROTOKOL O PODEPSÁNÍ

U pří ležitosti podepsání Úmluvy o př epravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě dohodli se podepsaní, řá dně zplnomocnění, na tomto prohlášení a vysvětlení:

1. Tato Úmluva se nevztahuje na př epravy mezi Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Irskou republikou.

2. K článku 1 odst. 4

Podepsaní se zavazují projednat úmluvy o smlouvě o stěhování a o smlouvě o kombinované dopravě. Na důkaz toho podepsaní, řá dně k tomu zplnomocnění, podepsali tento protokol.

Dáno v Ženevě devatenáctého května tisícdevětsetpadesátšest v jediném vyhotovení v jazyce anglickém a francouzském, př ičemž obě znění mají stejnou platnost.