Contract
8. funkční období
229
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou ke Smlouvě mezi Českou republikou
a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Záhřebu dne 4. října 2011
2011
N á v r h u s n e s e n í S e n á t u PČR
Senát Parlamentu České republiky souhlasí s ratifikací Protokolu mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Záhřebu dne 4. října 2011
P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t
Dne 4. října 2011 byl v Záhřebu podepsán Protokol mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku.
Vláda ČR vyslovila souhlas se sjednáním Protokolu usnesením č. 1253 ze dne 5.
října 2009.
Dvojí zdanění, ke kterému může docházet v mezinárodních vztazích, je nežádoucí, neboť snižuje příjmy, které daňovým subjektům (rezidentům) jednoho státu plynou ze státu druhého.
Protože příčinou vzniku mezinárodního dvojího zdanění příjmů je kolize daňových zákonů dvou různých států, může být toto zdanění účinně vyloučeno jen takovým opatřením obou států, které je vzájemně koordinováno mezinárodní smlouvou.
Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou se uplatňuje Smlouva mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Praze dne 22. ledna 1999. Smlouva vstoupila v platnost dne 28. prosince 1999 a je v České republice publikována ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 42/2000.
Vzhledem k tomu, že z průzkumu provedeného příslušným útvarem Ministerstva financí ČR mezi územními finančními orgány ČR vyplynula jednoznačná potřeba rozšířit článek 26 Smlouvy o výměně daňových informací na daně všeho druhu a pojmenování ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění s některými státy, včetně Chorvatska, bylo Českou republikou chorvatské straně oficiálně navrženo tuto rozšířenou výměnu zajistit a příslušné ustanovení ve Smlouvě upravit tak, aby se vztahovalo tedy i na oblast DPH, spotřebních daní atd., a to sjednáním doplňujícího protokolu, který by byl nedílnou součástí uvedené daňové smlouvy.
Sjednávání protokolů v oblasti mezinárodních daňových vztahů není ničím výjimečným, Česká republika má sjednán protokol např. k daňové smlouvě s Nizozemím, Dánskem, Moldávií, Srbskem, Ruskem atd.
Koncem roku 2008 Chorvatsko oficiálně oznámilo, že je připraveno k bilaterální výměně informací o všech daních, včetně nepřímých. Příslušné úřady obou smluvních států tedy ihned vstoupily do přímého kontaktu za účelem přípravy
sjednání Protokolu. Text Protokolu se podařilo na expertní úrovni dojednat v průběhu jediného kola vyjednávání, a to na jaře roku 2009.
Je třeba zdůraznit, že úpravy Smlouvy, které přináší Protokol, včetně zmíněné rozšířené výměny informací, plně odrážejí mezinárodní vývoj a trendy v daňové oblasti, a to zejména v rámci práce OECD, která v oblasti mezinárodního zdaňování sehrává významnou úlohu.
Článek 1 Protokolu aktualizuje seznam existujících daní, na které se Smlouva vztahuje v Chorvatské republice.
Článek 2 Protokolu doplňuje dosavadní text článku 11 Smlouvy a upřesňuje definici výrazu „úroky“, a to zejména ve vztahu k pojmu „dividendy“. Nový text nezpochybnitelně umožňuje reklasifikaci úroků naplňujících podmínky tzv. nízké kapitalizace na dividendy (opatření proti daňovým únikům) a zajišťuje bezproblémovou aplikaci vnitrostátních pravidel České republiky, která se dotýkají této problematiky.
Článkem 3 Protokolu se v kontextu článku 15 Smlouvy objasňuje výraz
„zaměstnavatel“, a to v souvislosti s problematikou tzv. mezinárodního pronájmu pracovní síly, což má význam zejména pro Českou republiku.
Článek 4 Protokolu doplňuje dosavadní text článku 24 Smlouvy o zákazu diskriminace a výslovně zajišťuje i nediskriminaci tzv. stálých základen.
Článek 5 Protokolu zajišťuje požadovanou rozšířenou výměnu informací ve vztahu k daním všeho druhu a pojmenování. Dojednaný text zcela odráží doporučení OECD a EU v této oblasti.
Článek 6 Protokolu stanovuje, že Protokol je nedílnou součástí Smlouvy a upravuje podmínky jeho v vstupu v platnost a počátek jeho praktického provádění v obou státech.
Protokol zcela jistě přispěje, jak prostřednictvím rozšířené výměny informací, tak dalšími úpravami textu, k větší právní jistotě a dále i především k lepší koordinaci činností daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků a podvodů.
Sjednání Protokolu nevyžaduje změny v českém právním řádu a nedotkne se závazků z jiných mezinárodních smluv, kterými je Česká republika v současné době vázána, a rovněž tak není v rozporu se zásadou rovnoprávného postavení mužů a žen.
Uzavření a provádění tohoto protokolu nebude mít přímý dopad na státní rozpočet.
2
Členství ČR v EU nemá dopad na sjednání tohoto protokolu. Sjednávání takovýchto daňových dokumentů je svrchovanou záležitostí každého členského státu EU. Návrh Protokolu je plně slučitelný s právem ES/EU.
Protokol ke smlouvě prezidentského charakteru se po podpisu a před ratifikací prezidentem republiky předkládá Parlamentu ČR k vyslovení jeho souhlasu podle článku 49 písm. a) a e) Ústavy ČR, protože upravuje práva a povinnosti osob, resp. věci, jejichž úprava je vyhrazena zákonu.
Ustanovení tohoto protokolu budou mít po splnění všech podmínek podle Ústavy ČR při konkrétní aplikaci přednost před ustanoveními vnitrostátních právních předpisů.
V Praze dne 10. listopadu 2011
RNDr. Xxxx Xxxxx, v. r.
Předseda vlády
3