Vznik, změny a skončení pracovního poměru ve veřejné správě

Odměňování v oblasti veřejné správy, platy úředníků a zaměstnanců územních samosprávných celků, odměny členů zastupitelstva

3. část

Vznik, změny a skončení pracovního poměru ve veřejné správě

Podle § 33 zákoníku práce se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nebo jmenováním.

Jmenováním na vedoucí pracovní místo se pracovní poměr zakládá mimo případů uvedených v zákoníku práce též v případech stanovených zvláštním předpisem. Jedním z těchto zvláštních předpisů je zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků.

Podle § 2 výše uvedeného zákona se jmenováním zakládá pracovní poměr u vedoucích úředníků. Jmenování provede vedoucí úřadu.

Vedoucím úřadu je vedoucí úředník, který vykonává funkci tajemníka obecního úřadu, tajemníka magistrátu statutárního města, tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, ředitele krajského úřadu, ředitele Magistrátu hlavního města Prahy nebo tajemníka úřadu městské části hlavního města Prahy.

Není-li v obcích, městských obvodech či městských částech zřízena funkce tajemníka nebo není-li zde tajemník ustanoven, plní úkoly vedoucího úřadu starosta.

Úředníkem se může stát fyzická osoba, která:

1) je státním občanem České republiky, popřípadě která je cizím státním občanem, ale má v České republice trvalý pobyt,

2) dosáhla věku 18 let

3) je způsobilá k právním úkonům

4) je bezúhonná

5) ovládá jednací jazyk

6) splňuje další předpoklady pro výkon správních činností.

Vedoucím úřadu se může stát fyzická osoba, která splňuje výše uvedené podmínky a má nejméně tříletou praxi jako vedoucí zaměstnanec nebo při výkonu správních činností v pracovním poměru k územnímu samosprávnému celku nebo při výkonu státní správy v pracovním nebo služebním poměru ke státu, případně ve funkci člena zastupitelstva územního samosprávného celku dlouhodobě uvolněného pro výkon této funkce.

Délka praxe musí být splněna v průběhu osmi let předcházejících jmenování do funkce.

Uzavření pracovní smlouvy musí předcházet veřejná výzva k přihlášení zájemců (neplatí pro pracovní poměr na dobu určitou).

Zájemce podává na územní samosprávný celek písemnou přihlášku, její náležitosti jsou určeny v § 6 zákona č. 312/2002 Sb..

Zákon stanovuje povinnost výběrového řízení pro:

1) jmenování do funkce vedoucího úřadu

2) jmenování do funkce vedoucího úředníka

3) vznik pracovního poměru na dobu neurčitou úředníka krajského úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy, obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pověřeného obecního úřadu a úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, kterému je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu.

Zájemce podává na územní samosprávný celek písemnou přihlášku, její náležitosti jsou určeny v § 7 zákona č. 312/2002 Sb..

Uchazeče posuzuje výběrová komise, ta také o posouzení pořizuje písemnou zprávu, která mimo jiné obsahuje seznam a pořadí uchazečů, kteří předložili úplné přihlášky včetně všech nutných dokladů, splňují všechny předpoklady stanovené zákonem a další požadavky stanovené v oznámení.

Pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou. Pouze v případě, je-li nutné zajistit časově omezenou správní činnost nebo nahradit dočasně nepřítomného úředníka, je možné uzavřít pracovní poměr na dobu určitou.

V pracovní smlouvě na dobu určitou musí být uveden důvod, pro který nebyl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. Pokud tento důvod není v souladu se zákonem, jedná se o pracovní poměr na dobu neurčitou.

Úředník územního samosprávného celku je povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na vstupním vzdělávání, průběžném vzdělávání a na přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti.

Správní činnosti stanovené prováděcím předpisem zajišťuje územní samosprávný celek prostřednictvím úředníků, kteří prokazují zvláštní odbornou způsobilost, výjimečně tuto práci může vykonávat i úředník bez zvláštní odborné způsobilosti, má ale povinnost tuto si doplnit do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru.

Neprokáže-li úředník zvláštní odbornou způsobilost ve stanovené lhůtě, převede jej územní samosprávný celek na jinou činnost, pro kterou předpoklady splňuje.

Skončení pracovního poměru úředníků územních samosprávných celků se řídí zákoníkem práce.

Vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu je možné z funkce odvolat pouze:

1) pozbyl-li některý z předpokladů pro výkon funkce podle § 4 zákona č. 312/2002 Sb.,

2) porušil-li závažným způsobem některou ze svých zákonem stanovených povinností nebo dopustil-li se dvou méně závažných porušení v době posledních šesti měsíců, nebo

3) neukončil-li ve stanovené lhůtě vzdělávání vedoucích úředníků.

Vzdělávání vedoucích úředníků zahrnuje obecnou a zvláštní část. Jde o znalosti a dovednosti v oblasti řízení úředníků a přehled o činnostech vykonávaných podřízenými úředníky.

Vzdělávání vedoucích úředníků hradí územní samosprávný celek. Úředník, který se účastní vzdělávání, je povinen setrvat po ukončení tohoto vzdělávání v pracovním poměru k územnímu samosprávnému celku po dobu tří let. Rozváže-li tento úředník s územním samosprávným celkem pracovní poměr dříve, je povinen uhradit územnímu

samosprávnému celku náklady se vzděláváním spojené, a to buď v plné, nebo v poměrné výši (splní-li svou povinnost setrvat v pracovním poměru pouze částečně).

Vedoucí úředník nebo vedoucí úřadu se může své funkce též vzdát. Odvolání nebo vzdání se funkce musí být písemné a doručené druhému z účastníků, jinak je neplatné.

Výkon funkce končí následujícím dnem po doručení odvolání nebo vzdání se funkce, není- li v odvolání nebo vzdání se funkce uvedeno datum pozdější.

Odvoláním nebo vzdáním se funkce pracovní poměr vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu nekončí (nebyl-li založen jmenováním na dobu určitou). Územní samosprávný celek musí vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu nabídnout jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Pokud územní samosprávný celek nemá pro takového zaměstnance odpovídající práci nebo ji tento zaměstnanec odmítne, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele (územního samosprávného celku) a současně je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c zákoníku práce.

Odstupné nenáleží vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání nebo se vzdání funkce.

Rozváže-li územní samosprávný celek s úředníkem pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou ze stejných důvodů, zaměstnanci náleží vedle odstupného podle § 67 a 68 zákoníku práce (jednonásobek průměrného výdělku, trval-li pracovní poměr méně než rok, dvojnásobek průměrného výdělku, trval-li pracovní poměr alespoň 1 rok, ale méně než dva roky, trojnásobek průměrného výdělku, trval-li pracovní poměr alespoň dva roky) další odstupné.

Výše dalšího odstupného je závislá na počtu let trvání pracovního poměru a činí:

1) dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku v případě trvání pracovního poměru nejméně 10 let,

2) trojnásobek průměrného měsíčního výdělku v případě trvání pracovního poměru nejméně 15 let,

3) čtyřnásobek průměrného měsíčního výdělku v případě trvání pracovního poměru nejméně 20 let.

Započítává se pouze doba trvání pracovního poměru po 24. listopadu 1990, a to u územního samosprávného celku, který rozvazuje s úředníkem pracovní poměr nebo u jiného územního samosprávného celku či správního úřadu, byly-li v pracovním poměru převážně vykonávány správní činnosti.