OBSAH

Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku

a odpovědnosti

OBSAH

P-100/14

ČÁST 1. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 1

Článek 1 Úvodní ustanovení 1

Článek 2 Vznik a trvání pojištění 1

Článek 3 Změna pojištění 2

Článek 4 Zánik pojištění 2

Článek 5 Změny účastníků pojištění, přechod práv a povinností 2

Článek 6 Pojistný zájem 2

Článek 7 Pojištění cizího pojistného nebezpečí 3

Článek 8 Obecné výluky z pojištění. 3

Článek 9 Územní platnost pojištění 3

Článek 10 Pojistné 3

Článek 11 Plnění pojistitele 4

Článek 12 Šetření pojistitele 4

Článek 13 Zachraňovací náklady 5

Článek 14 Povinnosti pojistitele 5

Článek 15 Povinnosti pojistníka, pojištěného a jiné osoby, která uplatňuje právo na pojistné plnění 5

Článek 16 Důsledky porušení povinností 6

Článek 17 Forma jednání 7

Článek 18 Doručování 7

Článek 19 Rozhodné právo a rozhodování sporů 7

Článek 20 Náklady pojistitele 8

ČÁST 2. POJIŠTĚNÍ VĚCI NEBO JINÉHO MAJETKU 8

Článek 21 Pojistná hodnota, pojistná částka 8

Článek 22 Podpojištění 8

Článek 23 Limit pojistného plnění 8

Článek 24 Pojištění souboru věcí 8

ČÁST 3. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 8

Článek 25 Výklad pojmů 8

ČÁST 1 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1 Úvodní ustanovení

1) Pojištění se řídí pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami uvedenými v pojistné smlouvě, zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem

(dále jen „občanský zákoník“), a dalšími příslušnými právními předpisy.

2) Tyto všeobecné pojistné podmínky se vztahují na pojištění majetku, odpovědnosti, případně jiných hodnot pojistného zájmu.

3) Vedle těchto všeobecných pojistných podmínek mohou být podmínky pojištění podrobněji upraveny v příslušných zvláštních či jiných pojistných podmínkách (dále jen „zvláštní pojistné podmínky“). V případě, že je jakékoli ustanovení všeobecných pojistných podmínek v rozporu s ustanovením zvláštních pojistných podmínek, má přednost příslušné ustanovení zvláštních pojistných podmínek. Nejsou-li ustanovení zvláštních a všeobecných pojistných podmínek v rozporu, platí ustanovení všeobecných i zvláštních pojistných podmínek zároveň.

4) Tyto všeobecné pojistné podmínky i příslušné zvláštní pojistné podmínky jsou součástí pojistné smlouvy a v pojistné smlouvě se od nich lze odchýlit.

V případě, že je jakékoli ustanovení pojistných podmínek v rozporu

s ustanovením pojistné smlouvy, má přednost příslušné ustanovení pojistné

smlouvy. Nejsou-li ustanovení pojistné smlouvy a pojistných podmínek

v rozporu, platí ustanovení pojistné smlouvy i pojistných podmínek zároveň.

5) Pojištění se sjednává jako pojištění škodové.

6) Je-li pojistníkem podnikatel, ujednává se, že pro vztah založený touto pojistnou smlouvou se nepoužijí ustanovení § 1799 a 1800 občanského zákoníku o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem.

Článek 2 Vznik a trvání pojištění

1) Pojištění se sjednává na pojistnou dobu, která je vymezena dnem počátku pojištění a v případě pojištění na dobu určitou i dnem konce pojištění. Pojištění se sjednává na dobu neurčitou, není-li ujednáno jinak.

2) Pojištění vzniká v okamžiku určeném datem a časem, který je uvedený

ve smlouvě jako počátek pojištění. Není-li uveden přesný čas počátku pojištění, vzniká pojištění v 00:00 hodin dne uvedeného ve smlouvě jako počátek pojištění, nejdříve však uzavřením smlouvy. Není-li ve smlouvě počátek pojištění vůbec uveden, vzniká pojištění v 00:00 hodin prvního dne následujícího

po uzavření smlouvy.

Článek 3 Změna pojištění

1) Pojistnou smlouvu lze změnit dohodou pojistníka a pojistitele

(např. dodatkem k pojistné smlouvě). Pro uzavření takové dohody platí stejná pravidla jako pro uzavření pojistné smlouvy. Okamžik účinnosti změny pojistné smlouvy je uveden v dohodě o její změně.

2) V souvislosti se změnou pojistné smlouvy nedochází ke změně počátku

a konce pojistných období ani pojistného roku uvedených v pojistné smlouvě. To platí i v případě, že dohodou o změně pojistné smlouvy je sjednáno nové pojištění. První pojistné období dodatkem sjednaného pojištění však začíná počátkem tohoto nového pojištění a končí uplynutím dne, který předchází počátku dalšího pojistného období vyplývajícího ze smlouvy.

3) Pojistnou smlouvu lze postoupit třetí osobě pouze se souhlasem pojistitele.

4) V případě nezaplacení pojistného se pojištění nepřerušuje.

Článek 4 Zánik pojištění

1) Pojištění zaniká v případech stanovených v pojistné smlouvě, pojistných podmínkách či v občanském zákoníku. Pojištění zaniká zejména dnem:

a) uplynutí pojistné doby, jde-li o pojištění sjednané na dobu určitou;

b) zániku pojistného zájmu; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu pojistníka dozvěděl. Pojistník je povinen zánik pojistného zájmu pojistiteli prokázat;

c) zániku pojistného nebezpečí;

d) zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce;

e) smrti pojištěné fyzické osoby, není-li v čl. 5 uvedeno jinak. Dochází-li

v důsledku smrti pojištěného ke změně vlastnictví věci, k níž se vztahuje sjednané pojištění, posoudí se zánik, resp. změna účastníků pojištění podle ustanovení upravujících důsledky změny vlastnictví věci;

f) doručení oznámení nastalé změny vlastnictví pojištěné věci pojistiteli, není-li v čl. 5 uvedeno jinak. Pojistitel je oprávněn požadovat prokázání změny předložením dokladu prokazujícího změnu vlastnictví věci,

ke které se vztahuje sjednané pojištění (včetně dokladu o zániku společného jmění manželů), nebo jiným způsobem; bez předložení takového dokladu

se považuje změna vlastnictví pojištěné věci za neoznámenou a pojištění nadále trvá, pokud se pojistitel nedohodne s pojistníkem na jiném způsobu prokázání změny vlastnictví pojištěné věci;

g) prohlášení konkursu na majetek pojistníka nebo zamítnutím návrhu

na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, to neplatí pro povinné pojištění.

2) Pojištění dále zaniká v případě prodlení pojistníka s úhradou pojistného, a to marným uplynutím dodatečné lhůty k zaplacení dlužného pojistného stanovené pojistitelem v upomínce pojistníkovi.

3) Pojistník i pojistitel mohou pojištění ukončit výpovědí:

a) k poslednímu dni každého pojistného období, jde-li o pojištění s běžným pojistným; tato výpověď musí být druhé straně doručena nejméně šest týdnů před koncem pojistného období, v opačném případě pojištění zaniká až ke konci následujícího pojistného období, pro které je šest týdnů dodrženo;

b) doručenou druhé straně do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy; pojištění zanikne uplynutím osmidenní výpovědní doby;

c) doručenou druhé straně do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události pojistiteli; pojištění zanikne uplynutím měsíční výpovědní doby.

4) Pojistitel dále může pojištění ukončit výpovědí bez výpovědní doby

v případě, že pojistník či pojištěný poruší svou povinnost oznámit pojistiteli

zvýšení pojistného rizika; pojištění zanikne dnem doručení výpovědi pojistníkovi.

5) Pojistník i pojistitel mohou od pojistné smlouvy či dohody o její změně odstoupit v případech a za podmínek uvedených v občanském zákoníku.

6) Pojistitel může od pojistné smlouvy či dohody o její změně odstoupit zejména v případě, že pojistník či pojištěný úmyslně či z nedbalosti nezodpoví pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy či dohody o její změně, pokud by pojistitel při pravdivém a úplném zodpovězení takových dotazů pojistnou smlouvu či dohodu o její změně neuzavřel. Odstoupením se pojistná smlouva zrušuje od počátku a smluvní strany jsou povinny si vrátit vše, co již bylo ze smlouvy plněno.

7) Pojistitel může od pojistné smlouvy či dohody o její změně odstoupit také do dvou měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o rozhodnutí o úpadku pojištěného nebo o způsobu řešení úpadku pojištěného. Odstoupením se pojistná smlouva zrušuje s účinky do budoucna a pojištění zanikne dnem doručení odstoupení pojistníkovi.

8) Pojištění zaniká dnem doručení oznámení pojistitele o odmítnutí pojistného plnění. Pojistitel může pojistné plnění odmítnout, pokud je příčinou pojistné události skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl dříve zjistit vzhledem k tomu, že pojistník či pojištěný úmyslně či z nedbalosti odpověděli nepravdivě či neúplně na písemné dotazy pojistitele při uzavírání pojistné smlouvy či dohody o její změně, pokud by pojistitel pojistnou smlouvu či dohodu o její změně neuzavřel, popřípadě ji uzavřel

za jiných podmínek, kdyby o této skutečnosti věděl.

9) Zánik pojištění se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, není-li v pojistných podmínkách nebo smlouvě uvedeno jinak.

Článek 5 Změny účastníků pojištění, přechod práv a povinností

1) Ujednání o trvání pojištění podle tohoto článku jsou platná pouze v případě, že pojištěná věc či soubor věcí se nadále nachází v místě, ke kterému se sjednané pojištění vztahuje.

2) Pokud se změní vlastník pojištěné věci a dosavadní vlastník věci nebyl pojistníkem, pojištění touto změnou nezaniká. Práva a povinnosti ze sjednaného pojištění přecházejí z dosavadního vlastníka na nového vlastníka věci. To platí

i v případě, kdy se novým vlastníkem věci stane pojistník.

3) Zemře-li pojistník, pojištění zanikne až uplynutím posledního pojistného období, za které je zaplaceno pojistné, a to i pokud jde o pojistná období

s počátkem po smrti pojistníka. Do pojištění vstupuje až do zániku pojištění na místo pojistníka jeho právní nástupce. Není-li však zaplaceno pojistné

za pojistné období, v němž pojistník zemřel, zanikne pojištění dnem smrti pojistníka. Pro pojištění cizího pojistného nebezpečí se však odchylně použije článek 7 odst. 5).

4) Není-li smlouvou sjednáno jiné pojištění odpovědnosti za újmu než pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví věci, posoudí se zánik a změny účastníků takového pojištění podle ustanovení týkajících se změny vlastnictví věci uvedených v tomto článku.

Článek 6 Pojistný zájem

1) Pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Pojistný zájem pojistníka je podmínkou vzniku a trvání pojištění. Pojistník má vždy pojistný zájem na vlastním majetku. Pojistník má pojistný

zájem i na majetku jiné osoby, pokud by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková ztráta. Dal-li pojištěný k pojištění souhlas, má se za to, že pojistný zájem pojistníka byl prokázán.

2) Pojistný zájem pojistníka může být založen zejména, jde-li o pojištění:

a) majetku, který pojistník oprávněně užívá nebo ho převzal za účelem provedení objednané činnosti,

b) majetku, který je ve vlastnictví osoby pojistníkovi blízké,

c) majetku právnické osoby členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti, a naopak pojištění majetku těchto osob danou právnickou osobou,

d) majetku, který je ve vlastnictví společníka nebo člena pojistníka nebo osoby společníkovi (členovi) blízké,

e) majetku společnosti, ve které má pojistník majetkový podíl nebo ve které má majetkový podíl stejný subjekt jako v pojistníkovi – právnické osobě,

f) majetku, který slouží k zajištění pohledávky pojistníka,

g) majetku, který pojistník spravuje,

h) odpovědnosti osob uvedených v písm. b) až e),

i) odpovědnosti osoby, která může způsobit újmu pojistníkovi (např. pojištění odpovědnosti zaměstnance zaměstnavatelem).

3) Pojistil-li pojistník vědomě neexistující pojistný zájem, ale pojistitel

o tom nevěděl, ani nemohl vědět, je smlouva neplatná. Pojistiteli však náleží odměna odpovídající pojistnému až do doby, kdy se o neplatnosti dozvěděl.

4) Pojistník je povinen oznámit pojistiteli, že došlo k zániku pojistného zájmu. Toto oznámení musí být učiněno v písemné formě a musí v něm být uvedeny informace a k němu přiloženy dokumenty, ze kterých bude zánik pojistného zájmu vyplývat.

Článek 7 Pojištění cizího pojistného nebezpečí

1) Pojistník může uzavřít smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí třetí osoby (pojištěného), která je odlišná od pojistníka (dále jen „pojištění cizího pojistného nebezpečí“), pokud má na takovém pojištění pojistný zájem.

2) Pojistník je povinen seznámit pojištěného s obsahem smlouvy vztahující se na pojistné nebezpečí pojištěného.

3) Není-li ve smlouvě uvedeno jinak, je pojištění cizího pojistného nebezpečí sjednáno ve prospěch pojištěného, tj. právo na pojistné plnění má pojištěný,

a to i tehdy, je-li pojistitel povinen vyplatit pojistné plnění, na něž má nárok pojištěný, osobě odlišné od pojištěného (např. v pojištění odpovědnosti za újmu).

4) Pouze je-li tak výslovně uvedeno ve smlouvě, je pojištění cizího pojistného nebezpečí sjednáno ve prospěch pojistníka či jiné třetí osoby. V takovém případě mohou tyto osoby uplatnit právo na pojistné plnění, pouze pokud prokáží,

že seznámily pojištěného s obsahem smlouvy a že pojištěný, vědom si, že právo na pojistné plnění nenabude, souhlasí s tím, aby pojistník či jiná třetí osoba pojistné plnění přijali.

Neprokáže-li pojistník tento souhlas pojištěného nejpozději do konce sjednané pojistné doby, zaniká pojištění uplynutím této doby. Nastane-li pojistná událost, aniž byl tento souhlas pojištěného udělen, nabývá právo na pojistné plnění pojištěný.

Je-li pojištěný, který není plně svéprávný, potomkem pojistníka, musí být souhlas pojištěného s výplatou pojistného plnění pojistníkovi nahrazen zvláštním souhlasem. Zvláštní souhlas se nevyžaduje, pokud je pojistník zákonným zástupcem pojištěného a nejde o pojištění majetku.

5) Dnem pojistníkovy smrti, nebo dnem jeho zániku bez právního nástupce vstupuje do pojištění na místo pojistníka pojištěný. Oznámí-li však pojistiteli v písemné formě do 30 dnů ode dne pojistníkovy smrti nebo ode dne jeho zániku, že na trvání pojištění nemá zájem, zaniká pojištění dnem smrti nebo dnem zániku pojistníka.

Článek 8 Obecné výluky z pojištění

1) Pojištění se nevztahuje na jakékoliv události, které vznikly v důsledku:

a) válečných událostí, vzpoury, povstání nebo jiných hromadných násilných nepokojů, stávky, výluky, teroristických aktů (tj. násilných jednání motivovaných politicky, sociálně, ideologicky nebo nábožensky) včetně chemické nebo biologické kontaminace,

b) zásahu státní moci nebo veřejné správy,

c) působení jaderné energie.

2) Z pojištění nevzniká právo na plnění za újmu způsobenou úmyslně pojištěným, pojistníkem, oprávněnou osobou nebo jinou osobou z podnětu některého z nich.

3) Právo na pojistné plnění či jiné plnění z pojištění nevznikne v případě, že jeho poskytnutí by bylo v rozporu s právními předpisy jakéhokoliv státu (včetně mezinárodních úmluv) upravujícími mezinárodní sankce za účelem

udržení nebo obnovení mezinárodního míru, bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.

4) Pokud je ve smlouvě ujednáno, že se pojištění odchylně od pojistných podmínek vztahuje i na případ, který je z pojištění jinak vyloučen, nemá takové ujednání vliv na platnost a účinnost ostatních výluk z pojištění ani jiných ustanovení omezujících pojistné krytí.

5) Na pojištění se mohou vztahovat ještě další výluky uvedené v pojistné smlouvě, příslušných zvláštních pojistných podmínkách nebo vyplývající z právních předpisů.

Článek 9 Územní platnost pojištění

Podmínkou vzniku práva na plnění z pojištění je, že újma i její příčina nastaly na území České republiky, není-li ujednáno jinak.

Článek 10 Pojistné

1) Pojistník je povinen řádně a včas platit pojistné.

2) Pojistné se sjednává jako běžné, není-li v pojistné smlouvě uvedeno, že se jedná o jednorázové pojistné.

3) Jednorázové pojistné se sjednává za celou pojistnou dobu. Běžné pojistné se sjednává za jednotlivá pojistná období, jejichž délka je uvedena v pojistné

smlouvě. Není-li ujednáno jinak, je pojistným obdobím 12 měsíců. První pojistné období začíná dnem počátku pojištění.

4) Není-li ujednáno jinak, je běžné pojistné splatné vždy první den příslušného pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění.

5) Pojistné se považuje za zaplacené včas, je-li nejpozději v den jeho splatnosti připsáno na bankovní účet pojistitele nebo jím určené osoby s variabilním symbolem stanoveným pojistitelem, popřípadě uhrazeno v hotovosti pojistiteli nebo zástupci pojistitele, který je pojistitelem zmocněn pojistné inkasovat.

6) Pojistné zaplacené pod variabilním symbolem určeným pojistitelem se považuje za uhrazené pojistníkem či jinou osobou s jeho souhlasem.

7) Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění, není-li dohodnuto nebo občanským zákoníkem stanoveno jinak.

8) Pojistitel může změnit výši pojistného jednostranně v případech stanovených občanským zákoníkem či uvedených v následujícím odstavci tohoto článku, nebo dohodou s pojistníkem. Za dohodu s pojistníkem o změně pojistného se považuje také úprava pojistného na základě podmínek uvedených ve smlouvě, ze kterých

je zřejmý způsob stanovení nové výše pojistného (např. systém bonus / malus).

9) Pojistitel může jednostranně změnit výši běžného pojistného na další pojistné období, změní-li se podmínky rozhodné pro stanovení výše pojistného, zejména:

a) obecně závazné právní předpisy nebo ustálená soudní praxe (např. v oblasti náhrady újmy), které mají vliv na stanovení výše pojistného nebo pojistného plnění nebo na výši nákladů pojistitele (např. změna daní či povinného rozsahu pojistné ochrany),

b) faktory vedoucí ke zvyšování pojistného plnění, které nejsou závislé na jeho vůli (např. v důsledku změny cen zboží, náhradních dílů, služeb nebo

v důsledku změny četnosti škodných událostí),

c) obecně závazné právní předpisy, které ukládají pojistiteli dodatečné výdaje (např. povinné odvody), k nimž v době uzavření smlouvy nebyl pojistitel povinen, nebo

d) není-li pojistné dostatečné k zajištění trvalé splnitelnosti závazků pojišťovny podle zákona upravujícího pojišťovnictví.

10) Pokud pojistník se změnou výše pojistného podle přechozího odstavce nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit písemně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl. V takovém případě zanikne pojištění uplynutím pojistného období předcházejícího pojistnému období,

ve kterém mělo dojít ke změně výše pojistného, upozornil-li pojistitel pojistníka na tento následek a nedojde-li k jiné dohodě mezi pojistníkem a pojistitelem.

Pojištění však z důvodu nesouhlasu pojistníka s novou výší pojistného nezanikne, je-li pojistné pro nové pojistné období upravené podle tohoto článku nižší než pojistné za předcházející pojistné období. Pokud není v uvedené lhůtě nesouhlas vyjádřen, pojištění nezaniká a pojistitel má právo na nově stanovené pojistné.

11) Pojistitel má právo ze zaplaceného pojistného uhrazovat své pohledávky za pojistným v pořadí, v jakém po sobě vznikly. Jiné své pohledávky související s pojištěním má pojistitel právo uhradit přednostně.

12) Pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním

a vymáháním tohoto pojistného.

Článek 11 Plnění pojistitele

1) Pojistné plnění je omezeno horní hranicí, která je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

2) Pojistitel poskytne pojistné plnění, pokud osoba, která uplatňuje právo

na pojistné plnění, prokáže a šetření pojistitele potvrdí, že se jedná o nahodilou událost krytou pojištěním, tj. existuje povinnost pojistitele plnit a je zjištěn rozsah této povinnosti.

3) Oprávněnou osobou (tj. osobou, která má právo na pojistné plnění z pojištění) je pojištěný, není-li v pojistné smlouvě nebo v ostatních

ustanoveních pojistných podmínek vztahujících se ke sjednanému pojištění uvedeno jinak.

4) Oprávněná osoba se podílí na pojistném plnění dohodnutou spoluúčastí. Spoluúčast může být vyjádřena pevnou částkou, procentem, časovým úsekem nebo jejich kombinací. Spoluúčast pojistitel odečte od celkové výše pojistného plnění. Celkovou výší pojistného plnění se rozumí částka, v níž by bylo stanoveno pojistné plnění před odečtením dohodnuté spoluúčasti. Pokud celková výše pojistného plnění nepřesahuje dohodnutou spoluúčast, pojistitel pojistné plnění neposkytne. V pojištění odpovědnosti za újmu se náhrada újmy vyplácí poškozenému po odečtení spoluúčasti od celkové výše pojistného plnění.

5) Pojistné plnění se poskytuje v penězích. To platí i v případě, kdy je vypláceno pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za újmu a pojištěný je povinen způsobenou újmu nahradit uvedením do předešlého stavu. Pojistné plnění

i jakákoliv jiná plnění z pojištění budou hrazena v tuzemské měně, pokud

z právních předpisů, včetně mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána, nebo z dohody s pojistníkem nevyplývá povinnost plnit v jiné měně. Pro účely stanovení výše plnění se pro přepočet měn použije kurz vyhlášený Českou národní bankou ke dni vzniku pojistné události. Pro účely výplaty

v cizí měně se použije kurz banky pojistitele platný ke dni výplaty plnění.

Pro vyloučení pochybností se uvádí, že pojistitel nenese jakékoliv kurzové riziko související s přepočtem měn.

6) Má-li oprávněná osoba, resp. poškozený subjekt při opravě nebo náhradě související s pojistnou událostí nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), poskytne pojistitel plnění ve výši vyčíslené bez DPH.

V případech, kdy oprávněná osoba, resp. poškozený tento nárok nemá, poskytne pojistitel plnění ve výši vyčíslené včetně DPH.

Článek 12 Šetření pojistitele

1) Pojistitel zahájí šetření bez zbytečného odkladu po obdržení oznámení

o škodné události a pokračuje v něm tak, aby bylo skončeno nejpozději do tří měsíců po obdržení takového oznámení. Nebude-li možné šetření v této lhůtě ukončit, je pojistitel povinen sdělit osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění, důvody této skutečnosti.

2) Do doby šetření se nezapočítává doba, po kterou probíhá řízení před orgánem veřejné moci (zejména občanskoprávní nebo trestní soudní řízení, přestupkové nebo jiné správní řízení) nebo rozhodčí řízení, jehož výsledek

je rozhodný pro stanovení povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, nebo řízení ve věci trestního oznámení pro podezření z pojistného podvodu, které bylo podáno z důvodu nepravdivých nebo zamlčených údajů v souvislosti s oznámenou událostí. Po tuto dobu není pojistitel v prodlení s plněním své povinnosti vyplatit pojistné plnění, popř. zálohu na pojistné plnění.

3) Pojistné plnění je splatné do 15 dnů ode dne skončení šetření pojistitele nutného ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření

je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění.

4) Pojistitel může v odůvodněných případech doporučit způsob opravy nebo výměnu věci, ke které se vztahuje sjednané pojištění. Pokud oprávněná osoba přesto věc opravila nebo vyměnila jiným způsobem, je pojistitel povinen plnit jen do výše, kterou by plnil, kdyby oprávněná osoba postupovala podle jeho doporučení.

5) V případě, že nelze ukončit šetření do tří měsíců ode dne oznámení, poskytne pojistitel na písemnou žádost osoby, která uplatnila právo na pojistné plnění, přiměřenou zálohu na pojistné plnění. Při stanovení přiměřené výše

zálohy pojistitel zohlední zejména dosavadní výsledky šetření a výši prokázané a doložené újmy. Pojistitel zálohu neposkytne, je-li rozumný důvod její poskytnutí odepřít, zejména:

a) není-li z výsledků dosavadního šetření jisté, zda se na škodnou událost bude vztahovat pojištění nebo kdo je oprávněnou osobou,

b) porušil-li pojistník, pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje právo

na pojistné plnění, povinnost související s uplatněním práva na pojistné plnění a šetřením pojistitele, zejména obsahuje-li oznámení škodné události nebo jakékoliv jiné podání či doklad ke škodné události nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se škodné události nebo jsou-li takové údaje zamlčeny, nebo neposkytuje-li řádně součinnost,

c) je-li proti osobě uplatňující právo na pojistné plnění nebo oprávněné osobě vedeno trestní řízení ve věci související s oznámenou škodnou událostí, nebo

d) existuje-li důvodné podezření, že při uplatnění práva na pojistné plnění došlo ke spáchání trestného činu, přičemž o důvodné podezření ze spáchání trestného činu jde vždy, když je v souvislosti s takovým uplatněním práva na pojistné plnění podáno trestní oznámení na pojistníka, pojištěného,

oprávněnou osobu, osobu, která uplatnila právo na pojistné plnění nebo jinou osobu jednající z jejich podnětu.

6) Pojistitel je oprávněn odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo své jiné pohledávky z pojištění. To neplatí pro povinné pojištění.

7) Pojistitel je oprávněn započíst proti plnění z pojištění svoji pohledávku vůči osobě, která má právo na plnění z pojištění, i pokud pohledávka za touto osobou vznikla z jiného pojištění.

Článek 13 Zachraňovací náklady

1) Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady na:

a) odvracení bezprostředně hrozící pojistné události,

b) zmírnění následků již nastalé pojistné události,

c) odklizení pojištěného majetku poškozeného pojistnou událostí nebo jeho zbytků, pokud je povinnost toto učinit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů.

2) Není-li ujednáno jinak, nahradí pojistitel zachraňovací náklady a škodu utrpěnou v souvislosti s činností uvedenou v odst. 1) až do výše 10 % z horní hranice pojistného plnění pro jednu pojistnou událost sjednané pro konkrétní rozsah pojištění (ve vztahu k pojistnému nebezpečí, předmětu pojištění apod.), ze kterého hrozil vznik pojistné události nebo ze kterého nastala pojistná událost, s níž souvisí vynaložení zachraňovacích nákladů nebo vznik škody; maximálně však do výše 10 % z pojistné hodnoty pojištěného majetku, resp. těch jeho částí, které byly ohroženy nebo dotčeny vznikem pojistné události,

se kterou souvisí vynaložení zachraňovacích nákladů nebo vznik škody.

3) Jde-li o záchranu života nebo zdraví osob, nahradí pojistitel zachraňovací náklady a škodu utrpěnou v souvislosti s činností uvedenou v odst. 1) až do výše 30 % z horní hranice pojistného plnění pro jednu pojistnou událost sjednané pro konkrétní rozsah pojištění (ve vztahu k pojistnému nebezpečí, předmětu pojištění apod.), ze kterého hrozil vznik pojistné události nebo ze kterého nastala pojistná událost, s níž souvisí vynaložení zachraňovacích nákladů nebo vznik škody.

4) Omezení vyplývající z odst. 2) a 3) neplatí pro zachraňovací náklady, které pojistník, pojištěný nebo jiná osoba vynaložili se souhlasem pojistitele a které by jinak nebyli povinni vynaložit.

5) O vyplacenou náhradu zachraňovacích nákladů a náhradu škody podle tohoto článku se horní hranice pojistného plnění nesnižuje.

6) Pojistitel nehradí náklady vynaložené:

a) na obvyklou údržbu a ošetřování věci,

b) na plnění povinnosti předcházet vzniku újmy, s výjimkou nákladů podle odst. 1) písm. a),

c) pojištěným nebo jinou osobou v rámci povinností stanovených jim jiným zákonem než občanským zákoníkem.

Článek 14 Povinnosti pojistitele

1) Pojistitel je povinen dodržovat povinnosti stanovené v pojistné smlouvě, všeobecných pojistných podmínkách či příslušných zvláštních pojistných podmínkách a v občanském zákoníku či jiných právních předpisech.

2) Pojistitel je zejména povinen:

a) zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy, které zájemce o pojištění nebo pojistník položil při jednání o uzavření či změně pojistné smlouvy;

b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění;

c) vrátit doklady, které si vyžádá osoba, která je předložila, není-li nezbytné, aby v originále zůstaly součástí příslušné spisové dokumentace pojistitele.

Článek 15 Povinnosti pojistníka, pojištěného a jiné osoby, která uplatňuje právo na pojistné plnění

1) Pojistník, pojištěný a jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, jsou povinni dodržovat povinnosti stanovené v pojistné smlouvě, všeobecných pojistných podmínkách či příslušných zvláštních pojistných podmínkách

a v občanském zákoníku či jiných právních předpisech.

2) Pojistník a pojištěný jsou zejména povinni:

a) umožnit pojistiteli nebo osobám jím pověřeným posoudit pojistné riziko, a přezkoumat činnost zařízení sloužících k ochraně majetku, předložit

k nahlédnutí projektovou, požárně-technickou, protipovodňovou, účetní i jinou obdobnou dokumentaci a umožnit pořídit jejich kopie. Dále jsou povinni umožnit pojistiteli ověřit správnost podkladů pro výpočet pojistného;

b) zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění;

c) oznámit bez zbytečného odkladu pojistiteli změny týkající se skutečností, na které byli pojistitelem tázáni nebo které jsou uvedeny ve smlouvě, zejména změnu činnosti pojištěného, změnu vlastnictví věcí, ke kterým

se vztahuje sjednané pojištění, změny osobních a dalších údajů uvedených ve smlouvě včetně změny příjmení, adresy bydliště nebo sídla a korespondenční adresy, všech dalších kontaktních údajů poskytnutých za účelem vzájemné komunikace, bankovního spojení aj.;

d) neučinit bez souhlasu pojistitele nic, co zvyšuje či by mohlo zvýšit pojistné riziko, a neumožnit takové jednání třetí osobě; zvýšení pojistného rizika

je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli;

e) vynaložit veškeré úsilí, které po nich lze rozumně požadovat, aby předešli vzniku pojistné události, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou jim uloženy právními

předpisy nebo na jejich základě nebo které na sebe vzali jakoukoli smlouvou, a nesmí strpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob;

f) řádně se starat o údržbu pojištěné věci, včetně provádění předepsaných servisů a revizí podle právních předpisů, technických norem nebo pokynů výrobce;

g) oznámit bezodkladně pojistiteli ostatní pojistitele, u kterých jsou pojištěni proti témuž pojistnému nebezpečí, a hranice pojistných plnění (pojistné částky, limity pojistného plnění apod.) uvedené v ostatních smlouvách;

h) oznámit pojistiteli změnu pojistné hodnoty pojištěné věci nebo souboru věcí, zvýšila-li se v době trvání pojištění alespoň o 10 %, není-li ujednáno jinak; při nesplnění této povinnosti má pojistitel právo uplatnit podpojištění;

i) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že zanikla možnost vzniku pojistné události (např. že došlo k zániku pojistného nebezpečí nebo pojistného rizika),

j) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu rozhodnutí o úpadku a o způsobu řešení úpadku pojistníka a pojištěného,

k) předložit pojistiteli dokumenty, které si vyžádá v souvislosti s uzavíráním, změnou či zánikem pojistné smlouvy a poskytnout mu v této souvislosti veškerou další požadovanou součinnost,

l) předložit doklad prokazující změnu vlastnictví věci, ke které se vztahuje sjednané pojištění (včetně dokladů o zániku společného jmění manželů); bez předložení takového dokladu se považuje změna vlastnictví pojištěné věci za neoznámenou a pojištění nadále trvá, pokud se pojistitel nedohodne s pojistníkem na jiném způsobu prokázání změny vlastnictví pojištěné věci.

3) Nastane-li škodná událost, jsou pojistník, pojištěný a jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, zejména povinni:

a) učinit veškerá opatření k tomu, aby nezvětšoval rozsah následků škodné události;

b) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že nastala škodná událost, podat vysvětlení o vzniku (za jakých okolností ke škodné události došlo) a rozsahu následků této události a tyto skutečnosti prokázat, podat vysvětlení

o právech třetích osob, předložit doklady, které si pojistitel vyžádá, umožnit pořízení jejich kopie a postupovat způsobem stanoveným pojistitelem.

Všechny údaje musí být pravdivé a nezkreslené a žádné údaje týkající se škodné události nesmí být zamlčeny;

c) předložit doklady požadované pojistitelem v českém jazyce. Je-li doklad vystaven v jiném jazyce, doložit na základě žádosti pojistitele jeho originál a jemu odpovídající autorizovaný překlad do českého jazyka, který pojistník nebo jiná osoba uplatňující právo na pojistné plnění zajistí na své náklady, a umožnit pořízení jejich kopie;

d) neměnit stav způsobený škodnou událostí bez souhlasu pojistitele, nejdéle však po dobu pěti dnů od oznámení škodné události pojistiteli. To neplatí, pokud bylo potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve. V těchto případech jsou povinni zabezpečit dostatečné důkazy

o rozsahu poškození, např. šetřením provedeným policií nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým či filmovým záznamem;

e) umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám veškerá šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši;

f) postupovat v souladu s pokyny pojistitele;

g) oznámit bez zbytečného odkladu orgánům činným v trestním nebo přestupkovém řízení vznik události, která nastala za okolností nasvědčujících spáchání trestného činu nebo přestupku;

h) plnit oznamovací povinnost uloženou obecně závaznými právními předpisy.

4) Nastane-li pojistná událost, jsou pojistník, pojištěný a oprávněná osoba také povinni:

a) předat pojistiteli doklady potřebné k uplatnění práva na náhradu újmy způsobené pojistnou událostí nebo jiného práva, které na pojistitele přešlo výplatou plnění z pojištění, a postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému tato práva uplatnit,

b) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli nalezení věci, za kterou pojistitel poskytl pojistné plnění. Pokud se pojistitel a oprávněná osoba nedohodnou jinak, je oprávněná osoba povinna vrátit pojistné plnění po odečtení přiměřených nákladů na opravu této věci, jsou-li účelné a nutné k odstranění závad, které vznikly v době, kdy byla zbavena možnosti s věcí nakládat.

Článek 16 Důsledky porušení povinností

1) Pojistitel má právo odstoupit od smlouvy, pokud pojistník nebo pojištěný porušil úmyslně nebo z nedbalosti povinnost odpovědět pravdivě a úplně

na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, jestliže by pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel, kdyby o této skutečnosti věděl.

2) Pojistitel má právo snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet:

a) pokud bylo v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné,

b) pokud pojistník nebo pojištěný porušil povinnost oznámit pojistiteli

bez zbytečného odkladu změny týkající se skutečností, na které se pojistitel písemně dotazoval nebo které jsou uvedeny ve smlouvě, a pojistitel

v důsledku toho nemohl stanovit novou výši pojistného,

c) pokud pojistník nebo pojištěný porušil povinnost bez zbytečného odkladu oznámit zvýšení pojistného rizika a nastala-li po této změně pojistná událost.

3) Pojistitel má právo snížit pojistné plnění, pokud porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby mělo podstatný vliv

na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění. Pojistitel sníží pojistné

plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo porušení povinnosti na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. Pojistitel má v takovém případě právo neposkytnout pojistné plnění či v případě opakovaného plnění pozastavit jeho výplatu až do splnění povinností.

4) Pojistitel má právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění, pokud je příčinou pojistné události skutečnost, o které se pojistitel

dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl dříve zjistit vzhledem k tomu, že pojistník či pojištěný úmyslně či z nedbalosti odpověděli nepravdivě či neúplně na písemné dotazy pojistitele při uzavírání pojistné smlouvy

či dohody o její změně, pokud by pojistitel pojistnou smlouvu či dohodu

o její změně neuzavřel, popřípadě ji uzavřel za jiných podmínek, kdyby o této skutečnosti věděl. Pojištění dnem doručení oznámení pojistitele o odmítnutí pojistného plnění zanikne.

5) Pojistitel neposkytne pojistné plnění, pokud oprávněná osoba uvedla při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčela.

6) Pojistitel má právo vypovědět pojištění bez výpovědní doby, pokud pojistník nebo pojištěný porušil povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika. Pojistitel může pojištění vypovědět do dvou měsíců ode dne, kdy se o zvýšení pojistného rizika dozvěděl. V takovém případě náleží pojistiteli pojistné

do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo; jednorázové pojistné mu náleží celé.

7) Pojistitel má právo na náhradu nákladů uvedených níže v tomto odstavci. Tyto náklady může pojistitel započíst proti plnění z pojištění nebo je odečíst od pojistného plnění. Pojistitel má právo na náhradu:

a) nákladů vynaložených na šetření skutečností týkajících se škodné události, o nichž mu byly oznámeny vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo o nichž mu byly tyto údaje zamlčeny,

b) nákladů vynaložených na šetření škodné události, pokud je vyvolali porušením své povinnosti pojistník, pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění,

c) újmy vzniklé v důsledku porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby, která uplatňuje právo na pojistné plnění, a náhradu zbytečně

vynaložených nákladů, včetně nákladů na vedení soudního sporu, vzniklých z téhož důvodu.

Článek 17 Forma jednání

1) Smlouva musí být uzavřena v písemné formě, nestanoví-li občanský zákoník jinak.

2) V případě, že bude přijetí nabídky ze strany pojistníka shledáno neplatným z důvodu nedodržení písemné formy nebo jiného důvodu a pojistník uhradí první pojistné či jeho splátku ve výši a lhůtě uvedené v nabídce (není-li lhůta

v nabídce uvedena, do jednoho měsíce od doručení nabídky), považuje se nabídka za přijatou zaplacením tohoto prvního pojistného či jeho splátky.

3) Právní jednání, oznámení a žádosti vyžadují písemnou formu, mají-li vliv na:

a) trvání a zánik pojištění,

b) změny pojistného,

c) změny rozsahu pojištění.

4) Právní jednání, pro které je nutná písemná forma, je platné, zejména je-li vlastnoručně podepsáno jednající osobou, je-li učiněno prostřednictvím datové schránky, je-li opatřeno zaručeným elektronickým podpisem podle zvláštního zákona či je-li učiněno prostřednictvím internetové aplikace pojistitele

se zabezpečeným přístupem.

5) Právní jednání, oznámení a žádosti neuvedené v odst. 3), mohou být učiněny písemně, telefonicky, e-mailem, prostřednictvím internetové aplikace pojistitele nebo prostřednictvím datové schránky, pokud pojistitel doručování do datové schránky umožňuje. To platí zejména pro hlášení pojistné události, pro oznámení pojistníka nebo pojištěného ohledně změny příjmení, adresy bydliště, korespondenční adresy a dalších kontaktních údajů, uvedených ve smlouvě,

a žádost pojistníka o změnu způsobu placení běžného pojistného (vyjma placení pojistného na základě souhlasu s inkasem z účtu). Právní jednání, oznámení

a žádosti dle tohoto odstavce učiněné jinak než v písemné formě musí být dodatečně doplněny písemnou formou, vyžádá-li si to pojistitel.

6) V záležitostech pojistného vztahu, zejména v souvislosti se správou pojištění a řešením pojistných událostí, je pojistitel oprávněn kontaktovat ostatní účastníky pojištění i elektronickými nebo jinými technickými prostředky

(např. telefon, SMS, e-mail, fax, datová schránka), pokud není dohodnuto jinak. Pojistitel při volbě formy komunikace přihlíží k povinnostem stanoveným příslušnými právními předpisy a k charakteru sdělovaných informací.

7) Právní jednání, oznámení a žádosti jsou účinné vůči druhé smluvní straně, jakmile jí byly doručeny.

Článek 18 Doručování

1) Písemnosti doručované prostřednictvím držitele poštovní licence budou zasílány:

a) pojistiteli na adresu Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, Xxxxxxxx 000, 000 00 Modřice, popřípadě jinou adresu, kterou pojistitel pojistníkovi oznámí;

b) pojistitelem na korespondenční adresu příslušné osoby (adresáta) uvedenou v pojistné smlouvě či jinak oznámenou pojistiteli. Není-li korespondenční adresa v pojistné smlouvě uvedena či pojistiteli dodatečně oznámena, budou písemnosti zasílány na adresu uvedenou ve smlouvě nebo oznámenou pojistiteli jako bydliště nebo trvalý pobyt, popř. sídlo takové osoby.

2) Pojistník je povinen oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu jakoukoliv změnu korespondenční adresy a adresy svého trvalého pobytu, bydliště nebo sídla. Pokud pojistník zmaří doručení písemnosti tím, že pojistiteli řádně neoznámí změnu své korespondenční adresy, adresy svého trvalého pobytu, bydliště či sídla, platí, že zásilka řádně došla třetí pracovní den po odeslání

a jde-li o doručování na adresu v jiném státu než České republice, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

3) Nejde-li o doručení podle odstavců 4) až 6), je písemnost odeslaná pojistitelem doporučenou zásilkou s dodejkou považována za doručenou dnem uvedeným jako den přijetí písemnosti na dodejce (doručence) a písemnost odeslaná pojistitelem doporučenou zásilkou bez dodejky, popř. odeslaná obyčejnou zásilkou, třetí pracovní den po odeslání a jde-li o doručování

na adresu v jiném státu než České republice, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

4) Zmaří-li adresát dojití písemnosti tím, že ji odepře převzít, platí, že řádně došla dnem, kdy adresát písemnost odepřel převzít.

5) Zmaří-li adresát dojití písemnosti tím, že si nepřevezme písemnost (odeslanou pojistitelem doporučenou zásilkou nebo doporučenou zásilkou

s dodejkou) uloženou na poště v úložní lhůtě, platí, že řádně došla dnem uplynutí úložní lhůty.

6) Zmaří-li adresát dojití písemnosti jinak, než je uvedeno v předchozích odstavcích (např. tím, že neoznačí poštovní schránku svým jménem a příjmením nebo názvem), platí, že řádně došla dnem jejího vrácení pojistiteli.

7) Písemnost odeslaná pojistitelem doporučenou zásilkou nebo doporučenou zásilkou s dodejkou se považuje za doručenou i v případě, že ji namísto adresáta převezme jiná osoba (například rodinný příslušník), jemuž pošta doručila zásilku v souladu s právními předpisy o poštovních službách.

8) Pokud není dohodnuto jinak, lze písemnosti doručovat i elektronicky (např. prostřednictvím datové schránky, internetové aplikace pojistitele, elektronickou zprávou, popřípadě elektronickou zprávou opatřenou zaručeným elektronickým podpisem), a to na kontaktní údaje poskytnuté za účelem elektronické komunikace. Písemnost odeslaná pojistitelem elektronicky

na poslední adresátem poskytnutý kontaktní údaj se považuje za doručenou desátý den po jejím odeslání, nelze-li datum jejího doručení zjistit nebo není-li v příslušných právních předpisech stanoveno jinak, i když se adresát o jejím obsahu nedozvěděl, pokud to právní předpis nevylučuje.

9) Písemnosti může doručovat rovněž zaměstnanec pojistitele nebo jiná pojistitelem pověřená osoba, a to zejména na adresy podle odst. 1) písm. b), ale i na jakékoli jiné místo, kde bude adresát ochoten písemnost převzít. Takto doručovaná písemnost se považuje za doručenou dnem jejího převzetí.

Článek 19 Rozhodné právo a rozhodování sporů

1) Pojistná smlouva a právní vztahy z ní vyplývající či s ní související se řídí českým právem.

2) Spory vyplývající z pojistné smlouvy či s ní související budou předloženy k rozhodnutí příslušnému soudu v České republice.

Článek 20 Náklady pojistitele

Za služby uvedené v Přehledu nákladů náleží pojistiteli úhrada podle Přehledu nákladů účinného v den vyžádání služby. Aktuální znění Přehledu nákladů

je zveřejněno na všech obchodních místech pojistitele a na jeho internetových stránkách.

ČÁST 2. POJIŠTĚNÍ VĚCI NEBO JINÉHO MAJETKU

Článek 21 Pojistná hodnota, pojistná částka

1) Pojistná hodnota je hodnota věci rozhodná pro stanovení pojistné částky.

2) Pojistná hodnota věci může být vyjádřena jako:

a) nová cena, tj. cena, za kterou lze stejnou nebo srovnatelnou věc, sloužící ke stejnému účelu, znovu pořídit v daném čase a na daném místě jako věc novou (pojištění na novou cenu),

b) časová cena, tj. cena, která se stanoví z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo ke zhodnocení věci opravou, modernizací nebo jiným způsobem (pojištění na časovou cenu),

c) obvyklá cena, tj. cena, která by byla dosažena při prodeji stejné,

popř. obdobné věci v obvyklém obchodním styku v daném čase a na daném místě (pojištění na obvyklou cenu).

3) Pojistnou částku stanoví pojistník tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěné věci v době uzavření pojistné smlouvy, není-li ujednáno jinak.

Článek 22 Podpojištění

1) Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka nižší než pojistná hodnota pojištěné věci, má pojistitel právo snížit plnění ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěné věci.

2) Ustanovení odst. 1) neplatí, odpovídala-li v době sjednání pojištění pojistná částka pojistné hodnotě věci a pojistník neporušil povinnost oznámit pojistiteli zvýšení pojistné hodnoty pojištěné věci nebo souboru věcí alespoň o 10 % nebo jí odpovídající povinnost uloženou mu ve smlouvě.

Článek 23 Limit pojistného plnění

1) Limit pojistného plnění se stanoví jako horní hranice pojistného plnění v případě, kdy:

a) nelze v době sjednání pojištění určit pojistnou hodnotu („pojištění na první riziko“),

b) se pojištění vědomě sjednává pouze na část známé pojistné hodnoty věci bez stanovení pojistné částky („zlomkové pojištění“),

c) se limit pojistného plnění sjednává v rámci stanovené pojistné částky;

pro tyto případy platí povinnost pojistníka stanovit pojistnou částku ve výši odpovídající pojistné hodnotě pojištěné věci v době uzavření pojistné smlouvy, povinnost oznámit pojistiteli zvýšení pojistné hodnoty alespoň

o 10 %, případně jí odpovídající povinnost uložená ve smlouvě, a oprávnění pojistitele uplatnit podpojištění v případě porušení výše uvedených povinností.

2) Pojistitel poskytne pojistné plnění z jedné pojistné události maximálně do výše sjednaného limitu pojistného plnění. Na úhradu všech pojistných

událostí nastalých během jednoho pojistného roku poskytne pojistitel pojistné plnění v souhrnu maximálně do výše sjednaného limitu pojistného plnění.

Je-li pojištění sjednáno na dobu kratší než jeden pojistný rok, poskytne pojistitel na úhradu všech pojistných událostí nastalých během doby trvání pojištění

pojistné plnění v souhrnu maximálně do výše sjednaného limitu pojistného plnění.

3) Bylo-li v průběhu trvání pojistného roku v důsledku vzniku pojistné události čerpáno z limitu pojistného plnění, může si pojistník na základě dohody

s pojistitelem pro zbytek pojistného roku obnovit limit pojistného plnění do původní výše za dodatečné pojistné.

Článek 24 Pojištění souboru věcí

Bylo-li sjednáno pojištění souboru věcí (dále jen „soubor“), vztahuje se pojištění na všechny věci, které k souboru náleží při vzniku pojistné události. Ujednání

o pojistné částce nebo limitu pojistného plnění, pojistné hodnotě, podpojištění nebo přepojištění se vztahují na celý soubor. Vztahuje-li se pojištění na několik souborů, určí se pojistná částka nebo limit pojistného plnění pro každý soubor samostatně. Veškerá ujednání týkající se pojištění souboru platí obdobně

i pro pojištění hromadné věci.

ČÁST 3 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25 Výklad pojmů

1) Časovou cenou je cena, která se stanoví z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo ke zhodnocení věci opravou, modernizací nebo jiným způsobem.

2) Hromadnou věcí je soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení.

3) Nahodilou událostí je událost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku.

4) Novou cenou je cena, za kterou lze stejnou nebo srovnatelnou věc, sloužící ke stejnému účelu, znovu pořídit v daném čase a na daném místě jako věc novou.

5) Obvyklou cenou je cena, která by byla dosažena při prodeji stejné,

popř. obdobné věci v obvyklém obchodním styku v daném čase a na daném místě.

6) Pojistníkem je osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu.

7) Pojistnou dobou je doba, na kterou bylo pojištění sjednáno.

8) Pojistnou událostí je nahodilá událost krytá pojištěním.

9) Pojistným nebezpečím je možná příčina vzniku pojistné události.

10) Pojistným obdobím je období dohodnuté ve smlouvě, za které se platí pojistné. První pojistné období začíná počátkem pojištění. Jsou-li pojistná období určena v měsících nebo letech, začíná další pojistné období dnem, který se svým číselným označením shoduje se dnem počátku prvního pojištění

sjednaného smlouvou. Není-li takový den v příslušném měsíci, připadne počátek pojistného období na poslední den takového měsíce. Pojistné období končí uplynutím dne, který předchází dni počátku následujícího pojistného období.

11) Pojistným rizikem je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. Pojistné riziko se zvýší, změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal při jednání

o uzavření nebo změně smlouvy pro potřebu ohodnocení pojistného rizika, tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí.

12) Pojistným rokem je doba 12 měsíců. První pojistný rok začíná dnem počátku prvního pojištění sjednaného smlouvou. Další pojistný rok začíná dnem, který

se svým číselným označením shoduje se dnem počátku prvního pojistného roku. Není-li takový den v příslušném měsíci, připadne počátek pojistného roku na poslední den takového měsíce. Pojistný rok končí uplynutím dne, který předchází dni počátku následujícího pojistného roku.

13) Pojištěným je osoba, na jejíž majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje.

14) Soubor věcí tvoří jednotlivé věci, které mají stejný nebo podobný charakter nebo jsou určeny ke stejnému účelu.

15) Škodnou událostí je událost, která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění.

16) Škodovým pojištěním je pojištění, jehož účelem je vyrovnat v ujednaném rozsahu úbytek majetku pojištěného vzniklý v důsledku pojistné události.

17) Účastníkem pojištění jsou pojistitel a pojistník jakožto smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost.

18) Událostmi, které vznikly v důsledku působení jaderné energie, se rozumí události vzniklé:

a) z ionizujícího záření nebo kontaminacemi radioaktivitou z jaderného paliva nebo jaderného odpadu anebo ze spalování jaderného paliva,

b) z radioaktivních, toxických nebo jinak riskantních anebo kontaminujících vlastností nukleárního zařízení, reaktoru nebo nukleární montáže

nebo nukleárního komponentu,

c) z působení zbraně využívající atomové nebo nukleární štěpení, syntézu nebo jinou podobnou reakci, radioaktivní síly nebo materiály.

19) Újmou způsobenou úmyslně je újma, která byla způsobena úmyslným konáním nebo úmyslným opomenutím, pokud škůdce věděl, že může způsobit škodlivý následek a chtěl jej způsobit, anebo věděl, že škodlivý následek může způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn.

20) Věcí se rozumí věc hmotná.

Zvláštní pojistné podmínky pro živelní pojištění

OBSAH

P-150/14

Článek 1 Předmět pojištění 1

Článek 2 Pojistná nebezpečí 2

Článek 3 Výluky z pojištění 2

Článek 4 Místo pojištění 2

Článek 5 Pojistná událost 2

Článek 6 Povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností 2

Článek 7 Pojistná hodnota 3

Článek 8 Pojistné plnění 3

Článek 9 Zabezpečení finančních prostředků, limity pojistného plnění 4

Článek 10 Výklad pojmů 4

Článek 1 Předmět pojištění

1) Pojištěnou věcí mohou být pouze movité předměty nebo nemovité objekty nebo jejich soubory, které mají hmotnou podstatu. Pojištěná věc musí být uvedena v pojistné smlouvě.

2) Pojištění se vztahuje na pojištěné věci, které jsou ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného určeného v pojistné smlouvě (vlastní věci).

3) Na věci, které nejsou ve vlastnictví ani spoluvlastnictví pojištěného určeného v pojistné smlouvě (cizí věci), se pojištění vztahuje pouze tehdy, je-li v pojistné smlouvě výslovně sjednáno pojištění cizích věcí. Pojištění cizích věcí lze sjednat pouze pro:

a) cizí nemovité objekty,

b) cizí movité předměty, které pojištěný oprávněně užívá (dále jen „cizí předměty užívané“),

c) cizí movité předměty, které pojištěný převzal při poskytování služby na základě smlouvy, objednávky nebo zakázkového listu

(dále jen „cizí předměty převzaté“).

4) Pouze je-li tak výslovně ujednáno, vztahuje se pojištění také na následující věci:

a) zásoby,

b) finanční prostředky,

c) cenné předměty,

d) věci umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty,

e) dokumentaci.

5) Pouze je-li tak ujednáno, vztahuje se pojištění také na živá zvířata. V takovém případě se pro účely tohoto pojištění považují za movité předměty.

6) Pojištění se nevztahuje na:

a) práva a jiné předměty právních vztahů, která nemají hmotnou podstatu,

b) motorová a přípojná vozidla s přidělenou registrační značkou (státní poznávací značkou), s výjimkou mobilních strojů,

c) plavidla a letadla,

d) kolejová vozidla,

e) vzorky, názorné modely, prototypy,

f) pozemky, a to i pokud jsou součástí jednotky (na pojištěné budovy a ostatní stavby, které jsou podle zákona součástí pozemku, se však pojištění vztahuje),

g) porosty, povrchové a podzemí vody, ložiska nerostů, jeskyně,

h) ostatní stavby na vodních tocích,

i) zásoby sena nebo slámy stejně jako budovy a ostatní stavby, v nichž jsou zásoby sena nebo slámy uloženy. Pojištění se rovněž nevztahuje na movité předměty uložené v budovách nebo ostatních stavbách, v nichž je současně uloženo seno nebo sláma,

j) věci umístěné v podzemí v souvislosti s důlní, těžební nebo stavební činností,

k) vytěžené i nevytěžené zásoby surovin uložené v dolech nebo přírodních podzemních zásobnících,

a to ani v případě, jsou-li součástí souboru pojištěných věcí uvedených v odst. 1) až 4).

7) Bylo-li sjednáno pojištění budov, vztahuje se pojištění automaticky také na ostatní stavby, které náleží k pojištěným budovám, pouze však ve vztahu k pojistným nebezpečím, proti kterým je sjednáno pojištění budov. Pojištění

ostatních staveb se nevztahuje na škody způsobené tíhou sněhu nebo námrazy. Limit pojistného plnění pro škody způsobené na všech ostatních stavbách činí 1 % z horní hranice pojistného plnění sjednané pro pojištění budov, maximálně však 100 000 Kč. Pokud však bylo sjednáno samostatné pojištění ostatních staveb, platí pro tyto předměty pojištění pouze horní hranice pojistného plnění sjednaná pro ně v pojistné smlouvě.

8) Bylo-li sjednáno pojištění zásob i vlastního movitého zařízení a vybavení, vztahuje se pojištění automaticky také na finanční prostředky a cenné předměty, pouze však ve vztahu k pojistným nebezpečím, proti kterým je sjednáno pojištění zásob i vlastního movitého zařízení a vybavení. Podmínkou vzniku práva na pojistné plnění je skutečnost, že finanční prostředky a cenné předměty byly v době vzniku škodné události uloženy v bezpečnostní nehořlavé uzavřené schránce (např. pokladna, příruční trezor). Pojistitel poskytne z pojistné události spočívající ve vzniku škody na finančních prostředcích a cenných předmětech pojistné plnění až do výše 5 % ze součtu horních hranic pojistného plnění sjednaných pro pojištění zásob a vlastního movitého zařízení a vybavení, maximálně však 20 000 Kč. Pokud však bylo sjednáno samostatné pojištění finančních prostředků nebo cenných předmětů, platí pro tyto předměty pojištění pouze horní hranice pojistného plnění sjednaná pro ně v pojistné smlouvě.

Článek 2 Pojistná nebezpečí

1) Pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení pojištěné věci:

a) požárním nebezpečím, tj.

i) požárem a jeho průvodními jevy,

ii) výbuchem,

iii) přímým úderem blesku,

iv) nárazem nebo zřícením letadla, jeho částí nebo jeho nákladu,

v) aerodynamickým třeskem při přeletu nadzvukového letadla,

b) nárazem nebo pádem, tj. nárazem dopravního prostředku (vyjma letadel), jeho částí nebo jeho nákladu do pojištěné věci, pádem stromů, stožárů nebo jiných věcí, nejsou-li součástí poškozené věci nebo nejsou-li součástí téhož souboru jako poškozená věc,

c) kouřem, tj. působením kouře, který v důsledku náhlé a nahodilé události unikl z technického zařízení v místě pojištění. Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé dlouhodobým působením kouře unikajícího v důsledku

poškozeného nebo nedokonale fungujícího odtahového zařízení. Pojištění se rovněž nevztahuje na škody vzniklé působením agresivních plynů.

2) Pouze je-li tak ujednáno, vztahuje se pojištění také na poškození nebo zničení pojištěné věci:

a) povodní nebo záplavou,

b) vichřicí nebo krupobitím,

c) sesuvem, tj. sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením lavin,

d) zemětřesením,

e) tíhou sněhu nebo námrazy, toto pojištění se sjednává pouze pro škody na pojištěných budovách,

f) vodovodním nebezpečím, tj. kapalinou unikající z vodovodních zařízení a médiem vytékajícím v důsledku náhlého a nahodilého poškození nebo poruchy hasicích zařízení.

Jde-li o pojištění budovy, pojištění se dále vztahuje na poškození nebo zničení:

i) potrubí nebo topných těles vodovodních zařízení včetně armatur, došlo-li k němu přetlakem nebo zamrznutím kapaliny v nich,

ii) kotlů, nádrží a výměníkových stanic vytápěcích systémů, došlo-li k němu zamrznutím kapaliny v nich.

3) Je-li sjednáno pojištění v rozsahu sdružený živel, vztahuje se toto pojištění na všechna pojistná nebezpečí uvedená v odst. 1) a 2).

Článek 3 Výluky z pojištění

1) Z pojištění sjednaného proti vodovodním nebezpečím nevzniká právo na plnění pojistitele za škody způsobené:

a) zpětným vystoupnutím kapaliny z odpadního potrubí, které bylo způsobeno zahlcením venkovní kanalizace v důsledku atmosférických srážek, povodně nebo záplavy,

b) při provádění tlakových zkoušek hasicího zařízení.

2) Z pojištění sjednaného pro případ škod způsobených nárazem nebo pádem nevzniká právo na plnění pojistitele za škody způsobené nárazem dopravního prostředku do pojištěné věci, pokud byl tento dopravní prostředek v době nárazu řízen nebo provozován pojistníkem nebo pojištěným.

3) Z pojištění nevzniká právo na plnění pojistitele za škody vzniklé na pojištěné věci během její přepravy (ať už jako nákladu nebo po vlastní ose).

4) Vznikne-li škodná událost následkem povodně nebo v přímé souvislosti

s povodní do 10 dnů po sjednání pojištění, není pojistitel z této škodné události povinen poskytnout pojistné plnění.

5) Vznikne-li škodná událost následkem vichřice nebo v přímé souvislosti

s vichřicí do 10 dnů po sjednání pojištění, není pojistitel z této škodné události povinen poskytnout pojistné plnění.

6) Pojištění nemovitého objektu se nevztahuje na stroj nebo jiné upevněné zařízení, které je podle zákona součástí nemovitého objektu, s výjimkou strojů a jiných upevněných zařízení, které slouží provozu tohoto nemovitého objektu.

7) Na pojištění se mohou vztahovat ještě další výluky uvedené v pojistné smlouvě, jiných ustanoveních těchto pojistných podmínek, jiných pojistných podmínkách vztahujících se ke sjednanému pojištění nebo vyplývající z právních předpisů.

Článek 4 Místo pojištění

1) Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě. Za místo pojištění se považuje dále i místo, na které byla pojištěná věc na dobu nezbytně nutnou přemístěna v důsledku vzniklé nebo bezprostředně hrozící pojistné události.

2) Bylo-li sjednáno pojištění věcí v místech podle podnikatelské činnosti, je místem pojištění místo na území České republiky, v němž se v okamžiku

vzniku pojistné události pojištěné věci nacházejí v přímé souvislosti s realizací zakázky pojištěného v rámci výkonu jeho podnikatelské činnosti. Za místo podle podnikatelské činnosti se však pro účely tohoto ustanovení nepovažuje sídlo, místo podnikání nebo provozovna pojištěného.

Článek 5 Pojistná událost

1) Pojistnou událostí je poškození nebo zničení pojištěné věci zapříčiněné některým z pojistných nebezpečí uvedených v pojistné smlouvě, které působilo na pojištěnou věc v době trvání pojištění a v místě pojištění.

2) Pojistnou událostí je i poškození, zničení nebo ztráta pojištěné věci, k nimž došlo v přímé souvislosti s působením některého z pojistných nebezpečí uvedených v čl. 2, proti kterému byla věc pojištěna. Předpokladem vzniku práva na plnění z pojištění je skutečnost, že toto pojistné nebezpečí působilo v době trvání pojištění.

Článek 6 Povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností

1) Pojištěný je zejména povinen:

a) u budov pojištěných proti vodovodním nebezpečím zajistit pravidelnou kontrolu hasicích zařízení a zabezpečit vodovodní a hasicí zařízení proti jejich zamrznutí,

b) zásoby a cizí předměty převzaté pojištěné proti povodni nebo záplavě nebo vodovodním nebezpečím a umístěné v podlažích, kde je podlaha pod úrovní okolního terénu, uložit na pevný podklad o výšce min. 15 cm nad úrovní podlahy,

c) mít v provozuschopném stavu požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení v rozsahu vyplývajícím z obecně závazných právních předpisů nebo pojistné smlouvy a v tomto stavu

je udržovat; přičemž současně nesmí dojít ke snížení úrovně protipožárního zabezpečení oproti stavu v době uzavření pojistné smlouvy.

2) Mělo-li porušení povinností uvedených v odst. 1) podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků,

je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.

3) Pojištěný je povinen zabezpečit finanční prostředky způsobem uvedeným v čl. 9.

4) Další povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností mohou vyplývat z ustanovení pojistné smlouvy, jiných pojistných podmínek vztahujících

se ke sjednanému pojištění a právních předpisů.

Článek 7 Pojistná hodnota

1) Pojistnou hodnotou pojištěné věci je její nová cena (pojištění na novou cenu), není-li ujednáno jinak.

2) Pojistnou hodnotou cizích předmětů převzatých je jejich časová cena (pojištění na časovou cenu).

3) Pojistnou hodnotou zásob a cenných předmětů je částka, která odpovídá nákladům na nové vyrobení nebo pořízení stejných nebo srovnatelných zásob nebo cenných předmětů v daném čase a na daném místě.

4) Pojistnou hodnotou věcí umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty je jejich obvyklá cena (pojištění na obvyklou cenu).

Článek 8 Pojistné plnění

1) Byla-li pojištěná věc zničena nebo ztracena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li ujednáno jinak, aby jí pojistitel vyplatil:

a) z pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci sníženou o cenu využitelných zbytků,

b) z pojištění na časovou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci sníženou o částku

odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků,

c) z pojištění na obvyklou cenu částku, která by byla dosažena při prodeji stejné nebo srovnatelné věci v době bezprostředně před vznikem pojistné události v obvyklém obchodním styku na daném místě sníženou o cenu využitelných zbytků.

2) Byla-li pojištěná věc poškozena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li ujednáno jinak, aby jí pojistitel vyplatil:

a) z pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům

na opravu poškozené věci sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,

b) z pojištění na časovou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům

na opravu poškozené věci sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události

a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,

c) z pojištění na obvyklou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům

na opravu poškozené věci sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události

a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí.

Plnění pojistitele vypočtené podle tohoto odstavce však současně nesmí převýšit částku stanovenou podle odst. 1).

3) Byla-li poškozena, zničena nebo ztracena pojištěná věc, pro kterou bylo sjednáno pojištění na novou cenu, a její opotřebení nebo jiné znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení přesáhlo v době bezprostředně před vznikem pojistné události 70 %, vyplatí pojistitel plnění pouze do výše časové ceny, kterou měla pojištěná věc v době bezprostředně před vznikem pojistné události.

4) Byla-li budova nebo ostatní stavba pojištěna na novou cenu a oprávněná osoba neprokáže, že poškozený nebo zničený nemovitý objekt opravila nebo znovupořídila nebo že tak činí, je pojistitel povinen poskytnout plnění

v časové ceně. Zbývající část pojistného plnění se stane splatnou teprve poté, kdy oprávněná osoba prokáže, že:

a) pojištěný nemovitý objekt opravila, případně znovupořídila;

b) činí kroky směřující k opravě nebo znovupořízení poškozeného nebo zničeného nemovitého objektu.

V případě uvedeném v písm. b) se zbývající část pojistného plnění stává splatnou postupně v rozsahu nákladů prokazatelně vynaložených na opravu nebo znovupořízení nemovitého objektu, nedohodne-li se pojistitel s oprávněnou osobou jinak. V odůvodněných případech může pojistitel oprávněné osobě poskytnout na její žádost přiměřenou zálohu.

Pokud oprávněná osoba do tří let po vzniku pojistné události neprokáže, že poškozený nebo zničený nemovitý objekt opravila nebo znovupořídila,

pojistitel není povinen poskytnout zbývající část pojistného plnění přesahující časovou cenu, nedohodne-li se s oprávněnou osobou jinak.

Nový nemovitý objekt musí být znovupořízen v místě pojištění ke stejnému účelu, nedohodne-li se oprávněná osoba s pojistitelem jinak.

5) Vznikla-li pojistná událost na zásobách nebo cenných předmětech, vyplatí pojistitel v případě:

a) poškození částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich opravu nebo úpravu sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,

b) znehodnocení částku odpovídající rozdílu mezi jejich pojistnou hodnotou v době bezprostředně před vznikem pojistné události a obvyklou cenou po znehodnocení,

c) zničení nebo ztráty částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich nové vyrobení nebo pořízení sníženou o cenu využitelných zbytků. Pojistitel vyplatí nižší z uvedených částek.

Plnění pojistitele stanovené podle tohoto odstavce nepřevýší částku,

kterou by oprávněná osoba obdržela při prodeji zásob nebo cenných předmětů v době bezprostředně před vznikem pojistné události v obvyklém obchodním styku na daném místě.

6) Vznikla-li pojistná událost na ceninách, vyplatí pojistitel částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich pořízení, nejvýše však částku, kterou by oprávněná osoba obdržela při jejich prodeji v době bezprostředně před vznikem pojistné události v obvyklém obchodním styku na daném místě.

7) Pokud byly poškozeny, zničeny nebo ztraceny pojištěné vkladní a šekové knížky, platební karty a jiné obdobné dokumenty a cenné papíry, vyplatí pojistitel částku odpovídající přiměřeným nákladům na zamezení jejich zneužití, jejich umoření nebo nahrazení, jestliže je oprávněná osoba vynaložila. Pokud byly uvedené věci zneužity, vyplatí pojistitel také částku, o kterou se majetek oprávněné osoby tímto zneužitím snížil. Pojistitel však neuhradí ušlé úroky

a ostatní ušlé výnosy.

8) Vznikla-li pojistná událost na věci umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty, vyplatí pojistitel v případě:

a) poškození částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich uvedení do původního stavu,

b) znehodnocení částku odpovídající rozdílu mezi obvyklou cenou v době bezprostředně před vznikem pojistné události a obvyklou cenou po pojistné události,

c) zničení nebo ztráty částku odpovídající obvyklé ceně věci v době bezprostředně před vznikem pojistné události.

Plnění pojistitele stanovené podle písm. a) však nepřevýší částku vypočtenou podle písm. c).

9) Pokud byla poškozena, zničena nebo ztracena pojištěná dokumentace, vyplatí pojistitel částku odpovídající přiměřeným nákladům na její opravu nebo znovupořízení, jestliže je oprávněná osoba vynaložila. Od této částky se odečte cena využitelných zbytků. Pokud oprávněná osoba výše uvedené náklady nevynaložila, vyplatí pojistitel částku odpovídající hodnotě materiálu.

10) Vznikla-li pojistná událost na věci pojištěné na cenu určenou jinak

než dle čl. 7 (jiná cena), řídí se plnění pojistitele příslušnými ustanoveními pojistné smlouvy. Není-li ujednáno jinak, nesmí plnění pojistitele přesáhnout částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení věci sníženou

o cenu využitelných zbytků.

11) Došlo-li k poškození nebo zničení budov nebo ostatních staveb, nebude při stanovení výše pojistného plnění brán zřetel na případnou ztrátu jejich umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty.

12) Došlo-li k poškození, zničení nebo ke ztrátě jednotlivých pojištěných věcí tvořících celek (např. soubor, sbírka), nebude při stanovení výše pojistného plnění brán zřetel na znehodnocení celku, ale pouze na poškození, zničení nebo ztrátu jednotlivých pojištěných věcí.

13) V případě pojistné události vzniklé současně z téže příčiny na více pojištěných věcech v jednom místě pojištění se od celkové výše pojistného plnění z jedné pojistné události odečítá pouze ta spoluúčast, která je nejvyšší ze všech spoluúčastí sjednaných (vypočtených) pro každou pojištěnou věc postiženou takovou pojistnou událostí. To neplatí, je-li pro oprávněnou osobu výhodnější odečtení spoluúčastí sjednaných pro jednotlivé pojištěné věci postižené pojistnou událostí samostatně.

Článek 9 Zabezpečení finančních prostředků, limity pojistného plnění

1) Bylo-li sjednáno pojištění finančních prostředků, poskytne pojistitel pojistné plnění v závislosti na způsobu zabezpečení finančních prostředků pro účely tohoto pojištění v době vzniku pojistné události maximálně do výše:

a) limitu pojistného plnění pro pojištění finančních prostředků, pokud byly finanční prostředky v době vzniku pojistné události uloženy v řádně

uzavřeném a uzamčeném trezoru s protipožární odolností min. 60 minut,

b) limitu pojistného plnění, max. však 100 000 Kč, pokud byly finanční prostředky v době vzniku pojistné události uloženy v řádně uzavřené

a uzamčené bezpečnostní nehořlavé schránce z ocelového plechu tloušťky min. 2 mm,

c) limitu pojistného plnění pro pojištění finančních prostředků, max. však

30 000 Kč, pokud byly finanční prostředky v době vzniku pojistné události uloženy v řádně uzavřené a uzamčené bezpečnostní nehořlavé schránce.

2) Pokud finanční prostředky nebyly v době vzniku škodné události zabezpečeny žádným ze způsobů uvedených v odst. 1), neposkytne pojistitel z této škodné události pojistné plnění.

Článek 10 Výklad pojmů

Pro účely pojištění podle těchto zvláštních pojistných podmínek platí tento výklad pojmů:

1) Za budovy se považují nemovité objekty spojené se zemí pevným základem, které jsou převážně uzavřeny obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi

a které jsou určeny k tomu, aby chránily lidi nebo věci před působením vnějších vlivů.

2) Za cenné předměty se považují:

a) drahé kovy, xxxxx a drahokamy a předměty z nich vyrobené,

b) drobné luxusní předměty, jejichž hodnota přesahuje 15 000 Kč za jeden kus (hodinky, plnicí pera, brýle apod.); za cenné předměty se nepovažuje elektronika.

3) Dokumentací se rozumí:

a) písemnosti, plány, obchodní knihy a obdobná dokumentace, kartotéky, výkresy,

b) nosiče dat a záznamy na nich uložené, užívané pro vlastní potřebu pojištěného.

4) Za finanční prostředky se považují:

a) peníze, tj. platné tuzemské i cizozemské bankovky a mince,

b) ceniny, tj. poštovní známky, kolky, losy, jízdenky a kupony MHD, dobíjecí kupony do mobilních telefonů, dálniční známky, stravenky apod.,

c) platební karty a jiné obdobné dokumenty, cenné papíry, vkladní a šekové knížky.

5) Za jednotku se považuje byt nebo nebytový prostor, s nímž je neoddělitelně spojen podíl na společných částech domu. Pro účely tohoto pojištění

se za součást jednotky nepovažuje podíl na pozemku a věcných právech.

6) Za kapalinu unikající z vodovodních zařízení se považuje voda, topná, klimatizační a hasicí média.

7) Krupobitím se rozumí pád kousků ledu vytvořených v atmosféře.

8) Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře (včetně např. horkovzdušného balónu, vzducholodě).

9) Za movité předměty se považují věci, které lze přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty a které zároveň nejsou nemovitými objekty

ve smyslu těchto pojistných podmínek.

10) Za nemovité objekty se považují budovy, ostatní stavby a jednotky včetně k nim příslušejících stavebních součástí a příslušenství. Za nemovité objekty se považují také stavební součásti a příslušenství budov a ostatních staveb, pokud jsou pojištěny jako samostatný předmět pojištění.

11) Za mobilní elektronické zařízení se považuje takové elektronické zařízení, které je určeno převážně pro práci v terénu a je buď přenosné, nebo pevně instalované ve vozidle.

12) Za mobilní stroj se považuje pracovní stroj samojízdný, pracovní stroj přípojný, zemědělský a lesnický traktor a jeho přípojné vozidlo.

13) Za ostatní stavby se považují nemovité objekty, které jsou zpravidla nezastřešené nebo nejsou převážně uzavřeny obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi (např. oplocení, studny, zpevněné plochy, komunikace, inženýrské sítě, septiky, podzemní stavby bez samostatného účelového určení, mosty).

14) Ostatními stavbami na vodních tocích se rozumí mosty, propustky, lávky, hráze, nádrže a jiné ostatní stavby, které tvoří konstrukci průtočného profilu toku nebo do tohoto profilu zasahují.

15) Pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů se rozumí takový pohyb tělesa, který má znaky pádu způsobeného zemskou gravitací.

16) Porostem se rozumí rostlinstvo vzešlé na pozemku.

17) Poškozením věci se rozumí takové poškození, které lze odstranit opravou, přičemž náklady na tuto opravu nepřevýší částku odpovídající nákladům

na znovupořízení stejné nebo srovnatelné věci.

18) Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje místo pojištění mimo koryto vodního toku. Povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně je zaplavováno území při soustředěném odtoku srážkových vod.

19) Požárem se rozumí oheň, který vznikl mimo určené ohniště nebo který určené ohniště opustil a který se vlastní silou rozšířil nebo byl pachatelem úmyslně rozšířen. Požárem není působení užitkového ohně a jeho tepla, žhnutí a doutnání s omezeným přístupem vzduchu ani působení tepla

při zkratu v elektrickém vedení nebo zařízení, pokud se hoření vzniklé zkratem dále nerozšířilo.

20) Průvodními jevy požáru se rozumí teplo a zplodiny hoření vznikající při požáru a dále působení hasební látky použité při zásahu proti požáru.

21) Přiměřenými náklady se rozumí náklady, které jsou obvyklé v době vzniku pojistné události v daném místě, pokud byly vynaloženy účelně. Za přiměřené náklady se nepovažují příplatky za práci přesčas, expresní příplatky, příplatky za letecké dodávky apod.

22) Přímým úderem blesku se rozumí přímé a bezprostřední působení energie blesku nebo teploty jeho výboje na věci. Škoda vzniklá přímým úderem blesku musí být zjistitelná podle viditelných destrukčních účinků na věci nebo

na budově, v níž byla věc v době pojistné události uložena. Přímým úderem blesku není dočasné přepětí v elektrorozvodné nebo komunikační síti, k němuž došlo v důsledku působení blesku na tato vedení.

23) Za příslušenství budovy nebo ostatní stavby se považují věci, které jsou určeny k tomu, aby byly s budovou nebo ostatní stavbou trvale užívány, a jsou

k budově nebo ostatní stavbě zpravidla odmontovatelně připojeny (např. dřevěné obklady stěn, antény, EZS, EPS). Za příslušenství budovy ani ostatní stavby

se nepovažují jiné budovy nebo ostatní stavby. Příslušenstvím budovy nebo ostatní stavby nejsou ani venkovní zařízení, která nejsou k budově nebo ostatní stavbě připojena.

24) Sesouváním nebo zřícením lavin se rozumí jev, kdy se masa sněhu nebo ledu náhle uvede do pohybu a řítí se do údolí.

25) Sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin se rozumí pohyb hornin

z vyšších poloh svahu do nižších, ke kterému dochází působením přírodních sil nebo lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy svahu. Sesouváním půdy není klesání zemského povrchu do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti. Za sesouvání půdy se dále nepovažuje pokles rovinatého terénu nebo změny základových poměrů nemovitých objektů, např. promrzáním, sesycháním, podmáčením půdy bez porušení rovnováhy svahu.

26) Ostatními stavbami na vodních tocích se rozumí mosty, propustky, lávky, hráze, nádrže a jiné ostatní stavby, které tvoří konstrukci průtočného profilu toku nebo do tohoto profilu zasahují.

27) Za stavební součásti se považují věci, které náleží k budově nebo ostatní stavbě podle její povahy a nemohou být odděleny, aniž se tím budova nebo ostatní stavba znehodnotí. Zpravidla jde o věci, které jsou k budově nebo ostatní stavbě pevně připojeny (např. okna, dveře, příčky, instalace, obklady, podlahy, malby stěn, tapety).

28) Za stavební součásti a příslušenství budov nebo ostatních staveb pojišťované jako samostatný předmět pojištění se považují stavební součásti a příslušenství budovy nebo ostatní stavby zřízené pojištěným určeným

v pojistné smlouvě na vlastní náklad na cizí budově nebo ostatní stavbě.

29) Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí destruktivní působení jejich nadměrné hmotnosti na konstrukce budov. Za nadměrnou se považuje taková tíha sněhu nebo námrazy, která se v dané oblasti místa pojištění běžně nevyskytuje. Za škody způsobené tíhou sněhu nebo námrazy se nepovažuje působení rozpínavosti ledu a prosakování tajícího sněhu nebo ledu.

30) Za věci umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty se považují:

a) věci umělecké hodnoty (obrazy, grafická a sochařská díla, výrobky ze skla, keramiky a porcelánu, ručně vázané koberce, gobelíny apod.), jejichž hodnota není dána pouze výrobními náklady, ale i uměleckou kvalitou a autorem díla,

b) věci historické hodnoty, tj. věci, jejichž hodnota je dána tím, že mají vztah k historii, historické osobě či události apod.,

c) starožitnosti, tj. věci zpravidla starší než 100 let, které mají taktéž uměleckou hodnotu, případně charakter unikátu,

d) sbírky.

31) Vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí 20,8 m/s a vyšší. Za škodu způsobenou vichřicí se dále považují i škody způsobené vržením jiného předmětu vichřicí na věc.

32) Za vlastní movité zařízení a vybavení se považují movité předměty

s výjimkou zásob, finančních prostředků, cenných předmětů, věcí umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty, dokumentace, cizích předmětů převzatých a cizích předmětů užívaných.

33) Vodovodním zařízením se rozumí:

a) potrubí pro přívod, rozvod a odvod vody včetně armatur a zařízení na ně připojených,

b) rozvody topných a klimatizačních systémů včetně těles a zařízení na ně připojených.

Za vodovodní zařízení se nepovažují střešní žlaby a vnější dešťové svody.

34) Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající

v rozpínavosti plynů nebo par. Výbuchem se dále rozumí prudké vyrovnání tlaku (imploze). Výbuchem není aerodynamický třesk nebo výbuch ve spalovacím prostoru spalovacího motoru a jiných zařízení, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá.

35) Záplavou se rozumí vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění.

36) Zásobami se rozumí materiál, zboží, nedokončená výroba (kromě nedokončené stavební výroby), polotovary, dokončené výrobky. Za zásoby se nepovažují cizí věci, finanční prostředky, cenné předměty, věci umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty a dokumentace.

37) Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohyby zemské kůry, dosahující intenzity alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice MSK - 64, udávající makroseizmické účinky zemětřesení, a to v místě pojištění (nikoli

v epicentru).

38) Znehodnocením věci se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž věc lze i nadále používat k původnímu nebo podobnému účelu.

39) Zničením věci se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž věc již nelze dále používat k původnímu nebo podobnému účelu. Za zničení se považuje i takové poškození, které lze sice odstranit opravou, ale náklady na tuto opravu by přesáhly částku odpovídající nákladům na znovupořízení dané věci.

40) Ztrátou věci se rozumí stav, kdy osoba oprávněná s touto věcí disponovat pozbyla nezávisle na své vůli možnost s ní disponovat.

Zvláštní pojistné podmínky

pro pojištění pro případ odcizení

OBSAH

P-200/14

Článek 1 Předmět pojištění 1

Článek 2 Pojistná nebezpečí 1

Článek 3 Výluky z pojištění 2

Článek 4 Místo pojištění 2

Článek 5 Pojistná událost 2

Článek 6 Povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností 2

Článek 7 Pojistná hodnota 2

Článek 8 Pojistné xxxxxx 0

Článek 9 Výklad pojmů 3

Článek 1 Předmět pojištění

1) Pojištěnou věcí mohou být pouze movité předměty nebo nemovité objekty nebo jejich soubory, které mají hmotnou podstatu. Pojištěná věc musí být uvedena v pojistné smlouvě.

2) Pojištění se vztahuje na pojištěné věci, které jsou ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného určeného v pojistné smlouvě (vlastní věci).

3) Na věci, které nejsou ve vlastnictví ani spoluvlastnictví pojištěného určeného v pojistné smlouvě (cizí věci), se pojištění vztahuje pouze tehdy, je-li v pojistné smlouvě výslovně sjednáno pojištění cizích věcí. Pojištění cizích věcí lze sjednat pouze pro:

a) cizí nemovité objekty,

b) cizí movité předměty, které pojištěný oprávněně užívá (dále jen „cizí předměty užívané“),

c) cizí movité předměty, které pojištěný převzal při poskytování služby na základě smlouvy, objednávky nebo zakázkového listu

(dále jen „cizí předměty převzaté“).

4) Pouze je-li tak výslovně ujednáno, vztahuje se pojištění také na následující věci:

a) zásoby,

b) finanční prostředky,

c) cenné předměty,

d) věci umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty,

e) dokumentaci.

5) Pouze je-li tak ujednáno, vztahuje se pojištění také na živá zvířata. V takovém případě se pro účely tohoto pojištění živá zvířata považují za movité předměty.

6) Pojištění se nevztahuje na:

a) práva a jiné předměty právních vztahů, která nemají hmotnou podstatu,

b) motorová a přípojná vozidla s přidělenou registrační značkou (státní poznávací značkou), s výjimkou mobilních strojů,

c) mobilní stroje do provozní hmotnosti 1 000 kg včetně uložené mimo uzavřený prostor nebo oplocené prostranství ve smyslu pojistných podmínek upravujících způsoby zabezpečení,

d) cenné předměty, věci umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty, dokumentaci, finanční prostředky, ruční nářadí, výpočetní techniku, elektronická zařízení (pokud nejsou součástí nebo příslušenstvím jiné věci)

apod. uložené mimo uzavřený prostor ve smyslu pojistných podmínek upravujících způsoby zabezpečení,

e) plavidla a letadla,

f) kolejová vozidla,

g) vzorky, názorné modely, prototypy,

h) pozemky, a to i pokud jsou součástí jednotky (na pojištěné budovy a ostatní stavby, které jsou podle zákona součástí pozemku, se však pojištění vztahuje),

i) porosty, povrchové a podzemní vody, ložiska nerostů, jeskyně,

a to ani v případě, jsou-li součástí souboru věcí uvedených v odst. 1) až 4).

Článek 2 Pojistná nebezpečí

1) Pojištění se vztahuje na odcizení pojištěné věci:

a) krádeží, při které pachatel prokazatelně překonal překážky chránící pojištěnou věc před odcizením (dále jen „krádež s překonáním překážky“),

b) loupeží,

pokud bylo šetřeno policií, bez ohledu na to, zda byl pachatel zjištěn.

2) Pouze je-li tak výslovně uvedeno v pojistné smlouvě, vztahuje se pojištění i na:

a) úmyslné poškození nebo úmyslné zničení pojištěné věci (dále jen „vandalismus“),

b) odcizení peněz nebo cenin, které přepravuje pojištěný nebo osoba jím pověřená, loupeží (dále jen „loupež přepravovaných peněz nebo cenin“),

pokud bylo šetřeno policií, bez ohledu na to, zda byl pachatel zjištěn.

3) Pojištění podle odst. 1) a odst. 2) písm. b) se vztahuje i na poškození nebo zničení:

a) pojištěné věci,

b) zábranných prostředků určených k ochraně pojištěné věci před odcizením, pokud bylo způsobeno jednáním pachatele směřujícím k odcizení pojištěné věci, které bylo šetřeno policií, bez ohledu na to, zda byl pachatel zjištěn.

4) Pojištění se vztahuje na loupež přepravovaných peněz nebo cenin pouze za předpokladu, že přeprava byla prováděna:

a) pověřenou osobou, tj. pojištěným nebo pověřeným zaměstnancem pojištěného, kteří byli starší 18 let, plně svéprávní, bezúhonní, spolehliví, fyzicky zdatní a nebyli pod vlivem alkoholu či jiných omamných nebo psychotropních látek,

b) v případech vyplývajících z pojistných podmínek upravujících způsoby zabezpečení dvěma pověřenými osobami, nebo jednou pověřenou osobou

společně s doprovázející osobou, která byla rovněž starší 18 let, plně svéprávná, bezúhonná, spolehlivá, fyzicky zdatná, psychicky odolná, nebyla pod vlivem alkoholu či jiných omamných nebo psychotropních látek, a dále měla požadovaný výcvik bezpečnostního a technického personálu, prošla odborným vzděláním a školením a byla vybavena zbraní nebo obranným prostředkem v souladu s pojistnými podmínkami upravujícími způsoby zabezpečení.

(dále jen „osoba provádějící přepravu“). Článek 3 Výluky z pojištění

1) Pojištění se nevztahuje na škody způsobené:

a) malbami, nástřiky nebo polepením ostatní stavby,

b) zpronevěrou, podvodem, zatajením věci a neoprávněným užíváním pojištěné věci.

2) Pojištění nemovitého objektu se nevztahuje na stroj nebo jiné upevněné zařízení, které je podle zákona součástí nemovitého objektu, s výjimkou strojů a jiných upevněných zařízení, které slouží provozu tohoto nemovitého objektu.

3) Pojištění se nevztahuje na loupež přepravovaných peněz nebo cenin, k níž došlo v době od 22.00 do 6.00 hodin.

4) Pojištění se nevztahuje na odcizení mobilního elektronického zařízení

z motorového vozidla, k němuž došlo v době od 22.00 do 6.00 hodin. To neplatí, pokud bylo motorové vozidlo odstaveno v uzamčené garáži nebo na parkovišti

s fyzickou ostrahou.

5) Na pojištění se mohou vztahovat ještě další výluky uvedené v pojistné smlouvě, jiných ustanoveních těchto pojistných podmínek, jiných pojistných podmínkách vztahujících se ke sjednanému pojištění nebo vyplývající z právních předpisů.

Článek 4 Místo pojištění

1) Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě.

2) Bylo-li sjednáno pojištění věcí v místech podle podnikatelské činnosti, je místem pojištění místo na území České republiky, v němž se v okamžiku

vzniku pojistné události pojištěné věci nacházejí v přímé souvislosti s realizací zakázky pojištěného v rámci výkonu jeho podnikatelské činnosti. Za místo podle podnikatelské činnosti se však pro účely tohoto ustanovení nepovažuje sídlo, místo podnikání nebo provozovna pojištěného.

3) Pro pojištění proti loupeži přepravovaných peněz nebo cenin je místem pojištění území České republiky.

Článek 5 Pojistná událost

1) Pojistnou událostí je:

a) odcizení, poškození nebo zničení pojištěné věci zapříčiněné některým z pojistných nebezpečí uvedených v pojistné smlouvě, které působilo na pojištěnou věc v době trvání pojištění a v místě pojištění,

b) poškození nebo zničení zábranných prostředků podle čl. 2 odst. 3) písm. b), jehož příčina nastala v době trvání pojištění a v místě pojištění.

2) Z pojištění proti loupeži přepravovaných peněz nebo cenin vznikne právo na pojistné plnění jen tehdy, jestliže byla přeprava uskutečňována nejkratší možnou bezpečnou cestou mezi výchozím a cílovým místem přepravy a nebyla

přerušena, s výjimkou přerušení nezbytného z důvodů vyplývajících z pravidel silničního provozu anebo předání nebo převzetí peněz nebo cenin v dalším místě určení.

3) Pojištění proti loupeži přepravovaných peněz nebo cenin se vztahuje i na:

a) loupež přepravovaných peněz nebo cenin, k níž došlo v průběhu jejich přebírání nebo předávání v místech určení,

b) odcizení nebo ztrátu přepravovaných peněz nebo cenin, pokud osoba provádějící přepravu byla následkem dopravní nebo jiné nehody zbavena nezávisle na své vůli možnosti svěřené peníze nebo ceniny opatrovat. Právo na plnění však nevzniká, jestliže nehodu způsobila osoba provádějící přepravu v důsledku požití alkoholu nebo užití jiné psychotropní nebo omamné látky.

Článek 6 Povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností

1) Pojištěný je zejména povinen pojištěné věci uložit a zabezpečit podle jejich charakteru a hodnoty tak, aby toto zabezpečení minimálně odpovídalo předepsanému způsobu zabezpečení vyplývajícímu z pojistných podmínek upravujících způsoby zabezpečení.

2) Je-li požadovaný způsob zabezpečení stanoven ve vazbě na horní hranici pojistného plnění, pojištěný porušil povinnost vyplývající z odst. 1) a porušení této povinnosti mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků, poskytne pojistitel plnění z takové

pojistné události pouze do výše limitu pojistného plnění, který by dle pojistných podmínek upravujících způsoby zabezpečení odpovídal skutečnému způsobu zabezpečení pojištěných věcí v době vzniku pojistné události.

3) Nejsou-li v době vzniku škodné události splněny minimální požadavky

na způsoby zabezpečení pojištěných věcí, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv měla tato skutečnost na vznik škodné události, její průběh, nebo na zvětšení rozsahu jejích následků.

4) Další povinnosti pojištěného a sankce za porušení povinností mohou vyplývat z ustanovení pojistné smlouvy, jiných pojistných podmínek vztahujících se ke sjednanému pojištění a právních předpisů.

Článek 7 Pojistná hodnota

1) Pojistnou hodnotou pojištěné věci je její nová cena (pojištění na novou cenu), není-li ujednáno jinak.

2) Pojistnou hodnotou cizích předmětů převzatých je jejich časová cena (pojištění na časovou cenu).

3) Pojistnou hodnotou zásob a cenných předmětů je částka, která odpovídá nákladům na nové vyrobení nebo pořízení stejných nebo srovnatelných zásob nebo cenných předmětů v daném čase a na daném místě.

4) Pojistnou hodnotou věcí umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty je jejich obvyklá cena (pojištění na obvyklou cenu).

Článek 8 Pojistné plnění

1) Byla-li pojištěná věc zničena nebo odcizena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li ujednáno jinak, aby jí pojistitel vyplatil:

a) z pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci sníženou o cenu využitelných zbytků,

b) z pojištění na časovou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci sníženou o částku

odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků,

c) z pojištění na obvyklou cenu částku, která by byla dosažena při prodeji stejné nebo srovnatelné věci v době bezprostředně před vznikem pojistné události v obvyklém obchodním styku na daném místě sníženou o cenu využitelných zbytků.

2) Byla-li pojištěná věc poškozena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li ujednáno jinak, aby jí pojistitel vyplatil:

a) z pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům

na opravu poškozené věci sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,

b) z pojištění na časovou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům

na opravu poškozené věci sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události

a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,

c) z pojištění na obvyklou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům

na opravu poškozené věci sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události

a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí.

Plnění pojistitele vypočtené podle tohoto odstavce však současně nesmí převýšit částku stanovenou podle odst. 1).

3) V případě poškození nebo zničení zábranných prostředků podle

čl. 2 odst. 3) písm. b) poskytne pojistitel plnění z jedné pojistné události až do výše 5 % ze součtu horních hranic plnění sjednaných pro pojištění

movitého zařízení a vybavení, zásob, finančních prostředků, cenných předmětů a věcí umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty.

4) Byl-li poškozen, zničen nebo odcizen pojištěný movitý předmět,

pro který bylo sjednáno pojištění na novou cenu, a jeho opotřebení nebo jiné znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení přesáhlo v době

bezprostředně před vznikem pojistné události 70 %, vyplatí pojistitel plnění pouze do výše časové ceny, kterou měla pojištěná věc v době bezprostředně před vznikem pojistné události.

5) Vznikla-li pojistná událost na zásobách nebo cenných předmětech, vyplatí pojistitel v případě:

a) poškození částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich opravu nebo úpravu sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,

b) znehodnocení částku odpovídající rozdílu mezi jejich pojistnou hodnotou v době bezprostředně před vznikem pojistné události a obvyklou cenou po znehodnocení,

c) zničení nebo odcizení částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich nové vyrobení nebo pořízení sníženou o cenu využitelných zbytků. Pojistitel vyplatí nižší z uvedených částek.

Plnění pojistitele stanovené podle tohoto odstavce nepřevýší částku, kterou by oprávněná osoba obdržela při prodeji zásob nebo cenných předmětů v době bezprostředně před vznikem pojistné události v obvyklém obchodním styku na daném místě.

6) Vznikla-li pojistná událost na ceninách, vyplatí pojistitel částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich pořízení, nejvýše však částku, kterou by oprávněná osoba obdržela při jejich prodeji v době bezprostředně před vznikem pojistné události v obvyklém obchodním styku na daném místě.

7) Pokud byly poškozeny, zničeny nebo odcizeny pojištěné vkladní a šekové knížky, platební karty a jiné obdobné dokumenty a cenné papíry, vyplatí pojistitel částku odpovídající přiměřeným nákladům na zamezení jejich zneužití, jejich umoření nebo nahrazení, jestliže je oprávněná osoba vynaložila. Pokud byly uvedené věci zneužity, vyplatí pojistitel také částku, o kterou se majetek oprávněné osoby tímto zneužitím snížil. Pojistitel však neuhradí ušlé úroky

a ostatní ušlé výnosy.

8) Vznikla-li pojistná událost na věcech umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty, vyplatí pojistitel v případě:

a) poškození částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich uvedení do původního stavu,

b) znehodnocení částku odpovídající rozdílu mezi obvyklou cenou v době bezprostředně před vznikem pojistné události a obvyklou cenou po pojistné události,

c) zničení nebo odcizení částku odpovídající obvyklé ceně věci v době bezprostředně před vznikem pojistné události.

Plnění pojistitele stanovené podle písm. a) však nepřevýší částku vypočtenou podle písm. c).

9) Pokud byla poškozena, zničena nebo odcizena pojištěná dokumentace, vyplatí pojistitel částku odpovídající přiměřeným nákladům na její opravu nebo znovupořízení, jestliže je oprávněná osoba vynaložila. Od této částky se odečte cena využitelných zbytků. Pokud oprávněná osoba výše uvedené náklady nevynaložila, vyplatí pojistitel částku odpovídající hodnotě materiálu.

10) Vznikla-li pojistná událost na věci pojištěné na cenu určenou jinak než podle čl. 7 (jiná cena), řídí se plnění pojistitele příslušnými ustanoveními pojistné smlouvy. Není-li ujednáno jinak, nesmí plnění pojistitele přesáhnout částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení věci sníženou o cenu využitelných zbytků.

11) Došlo-li k poškození nebo zničení budov nebo ostatních staveb, nebude brán zřetel na případnou ztrátu jejich umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty.

12) Došlo-li k poškození, zničení nebo k odcizení jednotlivých pojištěných věcí tvořících celek (např. soubor, sbírka), nebude při stanovení výše pojistného plnění brán zřetel na znehodnocení celku, ale pouze na poškození, zničení nebo odcizení jednotlivých pojištěných věcí.

13) V případě pojistné události vzniklé současně z téže příčiny na více pojištěných věcech v jednom místě pojištění se od celkové výše pojistného plnění z jedné pojistné události odečítá pouze ta spoluúčast, která je nejvyšší ze všech spoluúčastí sjednaných (vypočtených) pro každou pojištěnou věc postiženou takovou pojistnou událostí. To neplatí, je-li pro oprávněnou osobu výhodnější odečtení spoluúčastí sjednaných pro jednotlivé pojištěné věci postižené pojistnou událostí samostatně.

Článek 9 Výklad pojmů

Pro účely pojištění podle těchto zvláštních pojistných podmínek platí tento výklad pojmů:

1) Za budovy se považují nemovité objekty spojené se zemí pevným základem, které jsou převážně uzavřeny obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi

a které jsou určeny k tomu, aby chránily lidi nebo věci před působením vnějších vlivů.

2) Za cenné předměty se považují:

a) drahé kovy, xxxxx a drahokamy a předměty z nich vyrobené,

b) drobné luxusní předměty, jejichž hodnota přesahuje 15 000 Kč za jeden kus (hodinky, plnicí pera, brýle apod.); za cenné předměty se nepovažuje elektronika.

3) Dokumentací se rozumí:

a) písemnosti, plány, obchodní knihy a obdobná dokumentace, kartotéky, výkresy,

b) nosiče dat a záznamy na nich uložené, užívané pro vlastní potřebu pojištěného.

4) Za finanční prostředky se považují:

a) peníze, tj. platné tuzemské i cizozemské bankovky a mince,

b) ceniny, tj. poštovní známky, kolky, losy, jízdenky a kupony MHD, dobíjecí kupony do mobilních telefonů, dálniční známky, stravenky apod.,

c) platební karty a jiné obdobné dokumenty, cenné papíry, vkladní a šekové knížky.

5) Za jednotku se považuje byt nebo nebytový prostor, s nímž je neoddělitelně spojen podíl na společných částech domu. Pro účely tohoto pojištění

se za součást jednotky nepovažuje podíl na pozemku a věcných právech.

6) Krádeží s překonáním překážky se rozumí krádež, u které jsou příslušným orgánem veřejné moci nebo na základě znaleckého posudku zjištěny stopy prokazující, že se pachatel zmocnil pojištěné věci některým dále uvedeným způsobem:

a) do místa, ve kterém byla věc uložena, se xxxxxxxx dostal tak, že jej zpřístupnil nástrojem, který není určen k jeho řádnému otevírání,

b) v místě, ve kterém byla věc uložena, se pachatel skryl a po jeho uzamčení se věci zmocnil,

c) místo, ve kterém byla věc uložena, pachatel otevřel klíčem nebo obdobným prostředkem, jehož se neoprávněně zmocnil krádeží nebo loupeží.

7) V případě pojištění mobilních strojů uložených mimo uzavřený prostor nebo oplocené prostranství se za krádež s překonáním překážky považují případy, kdy se pachatel zmocnil pojištěného mobilního stroje, jeho části nebo jeho příslušenství překonáním příslušného předepsaného způsobu zabezpečení uvedeného v pojistných podmínkách upravujících způsoby zabezpečení.

8) V případě pojištění nemovitých objektů se za krádež s překonáním překážky považují případy, kdy se pachatel zmocnil pojištěné věci překonáním jejího konstrukčního upevnění. Konstrukčním upevněním se rozumí obtížně rozebíratelné nebo nerozebíratelné pevné spojení pojištěné věci se stavbou.

Za nerozebíratelné je považováno takové spojení, kdy pojištěnou věc nelze odcizit bez jeho destrukčního narušení. Za obtížně rozebíratelné je považováno pouze takové spojení, k jehož rozebrání je nutno použít minimálně ručního nářadí, nejedná-li se o běžně používaná spojení, jejichž konstrukci nelze ovlivnit (např. zavěšení dveří či oken na pantech).

9) Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře (včetně např. horkovzdušného balónu, vzducholodě).

10) Loupeží se rozumí zmocnění se věci za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí proti pojištěnému, jeho zaměstnanci nebo jiné osobě jimi pověřené.

11) Místem určení se rozumí místo, v němž mají být převzaty nebo předány peníze nebo ceniny v souladu s plánem jejich svozu nebo rozvozu.

12) Za mobilní elektronické zařízení se považuje elektronické zařízení, které

je určeno převážně pro práci v terénu a je buď přenosné, nebo pevně instalované ve vozidle.

13) Za mobilní stroj se považuje pracovní stroj samojízdný, pracovní stroj přípojný, zemědělský a lesnický traktor a jeho přípojné vozidlo.

14) Za movité předměty se považují věci, které lze přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty a které zároveň nejsou nemovitými objekty

ve smyslu těchto pojistných podmínek.

15) Za nemovité objekty se považují budovy, ostatní stavby a jednotky včetně k nim příslušejících stavebních součástí a příslušenství. Za nemovité objekty se považují také stavební součásti a příslušenství budov a ostatních staveb, pokud jsou pojištěny jako samostatný předmět pojištění.

16) Neoprávněným užíváním pojištěné věci se rozumí neoprávněné zmocnění se pojištěné věci v úmyslu ji přechodně užívat.

17) Za ostatní stavby se považují nemovité objekty, které jsou zpravidla nezastřešené nebo nejsou převážně uzavřeny obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi (např. oplocení, studny, zpevněné plochy, komunikace, inženýrské sítě, septiky, podzemní stavby bez samostatného účelového určení, mosty).

18) Porostem se rozumí rostlinstvo vzešlé na pozemku.

19) Poškozením věci se rozumí takové poškození, které lze odstranit opravou, přičemž náklady na tuto opravu nepřevýší částku odpovídající nákladům

na znovupořízení stejné nebo srovnatelné věci.

20) Přiměřenými náklady se rozumí náklady, které jsou obvyklé v době vzniku pojistné události v daném místě, pokud byly vynaloženy účelně. Za přiměřené náklady se nepovažují příplatky za práci přesčas, expresní příplatky, příplatky za letecké dodávky apod.

21) Za příslušenství budovy nebo ostatní stavby se považují věci, které jsou určeny k tomu, aby byly s budovou nebo ostatní stavbou trvale užívány, a jsou k budově nebo ostatní stavbě zpravidla odmontovatelně připojeny (např. dřevěné obklady stěn, antény, EZS, EPS). Za příslušenství budovy

ani ostatní stavby se nepovažují jiné budovy nebo ostatní stavby. Příslušenstvím budovy nebo ostatní stavby nejsou ani venkovní zařízení, která nejsou k budově nebo ostatní stavbě připojena.

22) Za stavební součásti se považují věci, které náleží k budově nebo ostatní stavbě podle její povahy a nemohou být odděleny, aniž se tím budova nebo ostatní stavba znehodnotí. Zpravidla jde o věci, které jsou k budově nebo ostatní stavbě pevně připojeny (např. okna, dveře, příčky, obklady, instalace, podlahy, malby stěn, tapety).

23) Za stavební součásti a příslušenství budov nebo ostatních staveb pojišťované jako samostatný předmět pojištění se považují stavební součásti a příslušenství budovy nebo ostatní stavby zřízené pojištěným určeným

v pojistné smlouvě na vlastní náklad na cizí budově nebo ostatní stavbě.

24) Za věci umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty se považují:

a) věci umělecké hodnoty (obrazy, grafická a sochařská díla, výrobky ze skla, keramiky a porcelánu, ručně vázané koberce, gobelíny apod.), jejichž hodnota není dána pouze výrobními náklady, ale i uměleckou kvalitou a autorem díla,

b) věci historické hodnoty, tj. věci, jejichž hodnota je dána tím, že mají vztah k historii, historické osobě či události apod.,

c) starožitnosti, tj. věci zpravidla starší než 100 let, které mají taktéž uměleckou hodnotu, případně charakter unikátu,

d) sbírky.

Pokud je věc umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty současně cenným předmětem, musí být uložena a zabezpečena tak, aby toto zabezpečení minimálně odpovídalo předepsanému způsobu zabezpečení cenných předmětů vyplývajícímu z pojistných podmínek upravujících způsoby zabezpečení.

25) Za vlastní movité zařízení a vybavení se považují movité předměty

s výjimkou zásob, finančních prostředků, cenných předmětů, věcí umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty, dokumentace, cizích předmětů převzatých a cizích předmětů užívaných.

26) Výlohou se rozumí zasklený prostor sloužící k vystavení věcí, který ohraničuje prostor provozovny nebo je umístěn vně provozovny v místě pojištění.

27) Zábrannými prostředky se rozumí mechanické i elektronické prostředky sloužící k ochraně pojištěné věci před krádeží, loupeží nebo vandalismem (zámky, mříže, rolety, schránky a trezory včetně jejich uzamykacích systémů, čidla, hlásiče, bezpečnostní zavazadla pro přepravu peněz a cenin apod.).

Za zábranný prostředek se nepovažují vozidla, kterými je pojištěná věc přepravována.

28) Zásobami se rozumí materiál, zboží, nedokončená výroba

(kromě nedokončené stavební výroby), polotovary, dokončené výrobky. Za zásoby se nepovažují cizí věci, finanční prostředky, cenné předměty, věci umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty a dokumentace.

29) Zatajením věci se rozumí přivlastnění si věci, která se dostala do moci pachatele nálezem, omylem nebo jinak bez svolení pojištěného.

30) Znehodnocením věci se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž věc lze i nadále používat k původnímu nebo podobnému účelu.

31) Zničením věci se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž věc již nelze dále používat k původnímu nebo podobnému účelu. Za zničení bude považováno i takové poškození věci, které lze sice odstranit opravou, ale náklady na tuto opravu by přesáhly částku odpovídající nákladům na znovupořízení dané věci.

32) Ztrátou věci se rozumí stav, kdy osoba oprávněná s věcí disponovat pozbyla nezávisle na své vůli možnost s ní disponovat.

Dodatkové pojistné podmínky upravující způsoby zabezpečení

OBSAH

P-205/14

Článek 1 Úvodní ustanovení 1

Článek 2 Obecné požadavky na způsoby zabezpečení pojištěných věcí 1

Článek 3 Definice uzavřeného prostoru 1

Článek 4 Další požadavky na zabezpečení mobilních elektronických zařízení uložených v motorovém vozidle 2

Článek 5 Další požadavky na zabezpečení pojištěných věcí

uložených v uzavřeném prostoru 3

Článek 6 Další požadavky na zabezpečení pojištěných věcí uložených

mimo uzavřený prostor na oploceném prostranství 8

Článek 7 Další požadavky na zabezpečení cenných předmětů a finančních prostředků uložených v uzavřeném prostoru. 9

Článek 8 Další požadavky na zabezpečení přepravovaných peněz nebo cenin10 Článek 9 Další požadavky na zabezpečení mobilních strojů 11

Článek 10 Výklad pojmů 13

Článek 1 Úvodní ustanovení

Tyto dodatkové pojistné podmínky stanoví požadované způsoby zabezpečení pojištěných věcí proti krádeži s překonáním překážky a v uvedených případech proti loupeži a upravují tomu odpovídající limity pojistného plnění.

Článek 2 Obecné požadavky na způsoby zabezpečení pojištěných věcí

1) Pojištěný je povinen zajistit, aby v době pojistné události byly v závislosti na požadovaném způsobů uložení a zabezpečení pojištěných věcí v konkrétním případě:

a) uzavírací a uzamykací mechanismy funkční,

b) otevíratelné otvory, jako jsou okna, výlohy, světlíky aj., zevnitř uzavřeny, a pokud jsou otevíratelné zvenčí, i uzamčeny,

c) dveře, vrata, vstupy, vjezdy apod. řádně uzavřeny a uzamčeny,

d) ostatní otvory o velikosti 600 cm2 a větší zevnitř zneprůchodněny,

e) poplachový zabezpečovací a tísňový systém (PZTS, dříve EZS) funkční a ve stavu střežení,

f) schránky a trezory řádně uzavřeny a uzamčeny.

2) Pokud jsou klíče od dveří a vstupů uloženy v místě pojištění, ve kterém jsou uloženy pojištěné věci, musí být tyto klíče uloženy (uschovány) v uzavřeném

a uzamčeném trezoru nebo schránce, nebo v uzavřeném prostoru, který má shodné nebo vyšší zabezpečení ve srovnání s uzavřenými prostory, jejichž klíče jsou v něm uloženy. Prostor, v němž jsou klíče uloženy, musí být řádně uzavřen

a uzamčen, nebo trvale střežen fyzickou ostrahou (např. nepřetržitě obsluhovaná vrátnice). V opačném případě musí být klíče uloženy mimo místo pojištění,

ve kterém jsou uloženy pojištěné věci.

3) Klíče od trezorů a schránek nesmí být uloženy (uschovány) v tomtéž místě pojištění, ve kterém jsou uloženy pojištěné věci.

4) Další požadavky na uložení a zabezpečení pojištěných věcí podle jejich charakteru a hodnoty vztahující se k jednotlivým limitům plnění pojistitele jsou uvedeny v článcích 3 až 9.

Článek 3 Definice uzavřeného prostoru

1) Za pojištěné věci uložené v uzavřeném prostoru se považují pojištěné zásoby, vlastní movité zařízení a vybavení, cizí předměty užívané, cizí předměty převzaté, věci umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty a dokumentace.

2) Uzavřeným prostorem se rozumí prostor, ve kterém jsou uloženy pojištěné věci a který pojištěný oprávněně sám užívá. Prvky zabezpečující uzavřený prostor musí být provedeny tak, že z vnější přístupové strany je nelze demontovat běžnými nástroji, jako jsou šroubováky, kleště, montážní klíče apod., a nelze

je z vnější přístupové strany překonat bez použití destruktivních metod. Podle charakteru materiálu, ze kterého jsou zhotoveny ohraničující konstrukce příslušného uzavřeného prostoru (plášť tvořený stěnami, podlahou, stropem, střechou, vstupními dveřmi, okny atd.), se uzavřený prostor stavby nebo místnosti z hlediska odolnosti proti násilnému vniknutí rozlišuje na:

a) typ A, uzavřený prostor běžný - stavebně ohraničený prostor, který tvoří řádně uzavřená a uzamčená místnost nebo soubor místností. Stěny tohoto prostoru mají min. tloušťku 150 mm a jsou zhotoveny z plných cihel nebo z prostého betonu či železobetonu tloušťky min. 75 mm nebo tvořeny

z jiného materiálu, avšak z hlediska mechanické odolnosti proti násilnému vniknutí ekvivalentního. Ekvivalentní možnost představují též stavební konstrukce, jejichž mechanická odolnost je doložena certifikátem shody

s požadavky na BT 3 dle ČSN EN 1627 nebo předchozí ČSN P ENV 1627 (např. bezpečnostní sádrokarton). Stropy a podlahy musí vykazovat shodné vlastnosti,

b) typ B, uzavřený prostor typu stánek, buňka - prostor s ohraničujícími konstrukcemi tvořenými rámem zhotoveným z ocelových profilů

a nerozebíratelným pláštěm tvořeným plechem min. tloušťky 1 mm (nebo z jiných ekvivalentních materiálů kladoucích stejný odpor proti jejich

násilnému překonání). Jde např. o obytné, kancelářské nebo stavební buňky, kiosky, maringotky apod.,

c) typ C, vnitřní uzavřený prostor - stavebně ohraničený prostor, který tvoří řádně uzavřená a uzamčená místnost nebo soubor místností. Stěny tohoto prostoru jsou zhotoveny ze zdiva tloušťky menší než 150 mm nebo z železobetonu tloušťky menší než 75 mm nebo z jiného materiálu

srovnatelného z hlediska mechanické odolnosti proti násilnému vniknutí. Jde zejména o vestavby uvnitř budov či hal (příčky z pórobetonu, dutých cihel, sádrokartonu, dřeva apod.). Stropy a podlahy musí vykazovat stejnou

odolnost,

d) typ D, uzavřený prostor typu hala se sendvičovým opláštěním - stavebně ohraničený prostor, který tvoří řádně uzavřená a uzamčená místnost nebo soubor místností. Do tohoto typu uzavřeného prostoru patří výrobní

a skladové haly, které jsou opláštěny lehkými sendvičovými panely (většinou s vrstvami: vnější plech tloušťky 0,6 mm, tepelná izolace cca 20 mm, vnitřní plech tloušťky 0,4 mm).

Za uzavřený prostor se nepovažuje prostor motorového vozidla.

Článek 4 Další požadavky na zabezpečení mobilních elektronických zařízení uložených v motorovém vozidle

Bylo-li odcizeno mobilní elektronické zařízení z motorového vozidla, vzniká pojištěnému právo na plnění pouze v případě, pokud jsou současně splněny následující podmínky:

a) motorové vozidlo, z něhož bylo zařízení odcizeno, bylo uzamčeno, mělo uzavřená okna a mělo pevnou střechu,

b) odcizené zařízení bylo v době vzniku škody umístěno v zavazadlovém prostoru a nebylo zvnějšku viditelné, nebo bylo umístěno v uzamčené příruční schránce vozidla,

c) škoda vznikla prokazatelně v době od 6.00 do 22.00 hod.; ustanovení tohoto písmene neplatí, pokud bylo motorové vozidlo odstaveno v uzamčené garáži nebo na hlídaném parkovišti.

Na úhradu škod vzniklých dle předchozího odstavce poskytne pojistitel pojistné plnění max. do výše 50 000 Kč z jedné pojistné události a zároveň ze všech pojistných událostí nastalých v průběhu jednoho pojistného roku.

Článek 5 Další požadavky na zabezpečení pojištěných věcí uložených v uzavřeném prostoru

1. Pojištěné věci uložené v uzavřeném prostoru typu A.

Tabulka č. 1 – Další požadavky na způsoby zabezpečení proti krádeži s překonáním překážky

Kód

Limit pojistného plnění (Kč)

Požadovaný další minimální způsob zabezpečení uzavřeného prostoru

Prvek zabezpečení Kvalita prvku zabezpečení

A1 do 20 000

A2 do 50 000

A3 do 100 000

A4 do 300 000

A5 do 500 000

A6 do 1 000 000

dveře dveře

zámek dveří

dveře zámek dveří

prosklené plochy dveře

zámek dveří

prosklené plochy

dveře zámek dveří

prosklené plochy

dveře zámek dveří

PZTS (dříve EZS)

dveře zámek dveří

prosklené plochy

PZTS (dříve EZS)

běžné běžné

• dózický zámek nebo

• bezpečnostní visací zámek nebo

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou plné

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a bezpečnostním kováním nebo

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta nebo

• dva bezpečnostní visací zámky zabezpečení prosklených částí dveří plné

• bezpečnostní uzamykací systém nebo

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta

zabezpečení prosklených částí oken, dveří a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2

plné

• bezpečnostní uzamykací systém a současně přídavný bezpečnostní zámek nebo

• bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek nebo

• min. tříbodový rozvorový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem nebo

• bezpečnostní uzamykací systém a současně otevíratelná funkční mříž nebo

funkční roleta

v rozsahu A4

NEBO

plné

bezpečnostní uzamykací systém

PZTS s plášťovou a prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na akustický hlásič nebo na dva mobilní telefony formou vyzvánění

plné

• bezpečnostní uzamykací systém a současně přídavný bezpečnostní zámek nebo

• bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek nebo

• min. tříbodový rozvorový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem

zabezpečení prosklených částí oken, dveří a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2:

• funkční mříží nebo funkční roletou nebo

• bezpečnostním zasklením v kategorii odolnosti min. P3A

• PZTS plášťovou a prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na akustický hlásič nebo na dva mobilní telefony formou vyzvánění nebo

• trvale střežen jednočlennou fyzickou ostrahou

A7	do 3 000 000	dveře	bezpečnostní
		zámek dveří	• vícebodový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem nebo • bezpečnostní uzamykací systém a současně bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek (platí jen pro bezpečnostní dveře přestavené z plných dveří) nebo • min. tříbodový rozvorový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem (platí jen pro bezpečnostní dveře přestavené z plných dveří)
		prosklené plochy	• v rozsahu A6
		PZTS (dříve EZS)/ostraha	• PZTS min. ve stupni zabezpečení 3 s plášťovou a prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na PPC (dříve PCO) nebo do místa s nepřetržitou službou nebo • trvale střežen jednočlennou fyzickou ostrahou doprovázenou služebním psem
A8	do 10 000 000	dveře	v rozsahu A7
		zámek dveří	v rozsahu A7
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí oken, dveří a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2: • funkční mříží nebo funkční roletou nebo • bezpečnostním zasklením v kategorii odolnosti min. P4A
		PZTS (dříve EZS)/ostraha	• PZTS min. ve stupni zabezpečení 3 s plášťovou a prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na PPC (dříve PCO) nebo • trvale střežen dvoučlennou fyzickou ostrahou
A9	nad 10 000 000	Individuálně ujednaný způsob zabezpečení. V případě, že v pojistné smlouvě není individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 10 000 000 Kč.

2. Pojištěné věci uložené v uzavřeném prostoru typu B.

Tabulka č. 2 – Další požadavky na způsoby zabezpečení proti krádeži s překonáním překážky

Kód

Limit pojistného plnění (Kč)

Požadovaný další minimální způsob zabezpečení uzavřeného prostoru

B1 do 20 000

B2 do 50 000

B3 do 100 000

B4 do 300 000

B5 do 500 000

Prvek zabezpečení dále nespecifikováno dveře

zámek dveří

dveře zámek dveří

prosklené plochy

dveře zámek dveří

prosklené plochy dveře

zámek dveří

prosklené plochy

dveře zámek dveří

PZTS (dříve EZS)/ostraha

Kvalita prvku zabezpečení

plné

• dózický nebo

• bezpečnostní visací nebo

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou plné

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a bezpečnostním kováním nebo

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a současně otevíratelná

funkční mříž nebo funkční roleta nebo

• dva bezpečnostní visací zámky

zabezpečení prosklených částí oken, dveří a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2

plné

bezpečnostní uzamykací systém a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta

v rozsahu B3 plné

• bezpečnostní uzamykací systém a současně přídavný bezpečnostní zámek

a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta nebo

• bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek a současně otevíratelná

funkční mříž nebo funkční roleta nebo

• min. tříbodový rozvorový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta

v rozsahu B3

NEBO

plné

bezpečnostní uzamykací systém a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta

PZTS s plášťovou a prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na akustický hlásič

B6 nad 500 000

Individuálně ujednaný způsob zabezpečení. V případě, že v pojistné smlouvě není individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 500 000 Kč.

3. Pojištěné věci uložené v uzavřeném prostoru typu C.

Tabulka č. 3 – Další požadavky na způsoby zabezpečení proti krádeži s překonáním překážky
Kód	Limit pojistného plnění (Kč)	Požadovaný další minimální způsob zabezpečení uzavřeného prostoru
		Prvek zabezpečení	Kvalita prvku zabezpečení
C1	do 20 000	dále nespecifikováno
C2	do 50 000	dveře	plné
		zámek dveří	• dozický nebo • bezpečnostní visací nebo • zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou
C3	do 100 000	dveře	plné
		zámek dveří	• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a bezpečnostním kováním nebo • zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta nebo • dva bezpečnostní visací zámky
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí dveří
C4	do 300 000	dveře	plné
		zámek dveří	• bezpečnostní uzamykací systém nebo • zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí oken, dveří a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2
		PZTS (dříve EZS)/ostraha	PZTS s plášťovou a prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na akustický hlásič
C5	do 500 000	dveře	plné
		zámek dveří	• bezpečnostní uzamykací systém a současně přídavný bezpečnostní zámek nebo bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek nebo • min. tříbodový rozvorový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem nebo • bezpečnostní uzamykací systém a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta
		prosklené plochy	v rozsahu C4
		PZTS (dříve EZS)/ostraha	PZTS s plášťovou a prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na PPC (dříve PCO) nebo do místa s nepřetržitou službou
C6	nad 500 000	Individuálně ujednaný způsob zabezpečení. V případě, že v pojistné smlouvě není individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 500 000 Kč.

4. Pojištěné věci uložené v uzavřeném prostoru typu D.

Tabulka č. 4 – Další požadavky na způsoby zabezpečení proti krádeži s překonáním překážky

Kód

Limit pojistného plnění (Kč)

Požadovaný další minimální způsob zabezpečení uzavřeného prostoru

D1 do 20 000

D2 do 50 000

D3 do 100 000

D4 do 500 000

D5 do 1 000 000

D6 do 3 000 000

Prvek zabezpečení dále nespecifikováno dveře

zámek dveří

dveře zámek dveří

prosklené plochy

dveře zámek dveří

prosklené plochy

PZTS (dříve EZS) /ostraha

dveře zámek dveří

prosklené plochy

PZTS (EZS)/ostraha

dveře zámek dveří

prosklené plochy

PZTS (dříve EZS) /ostraha

Kvalita prvku zabezpečení

běžné

• dózický nebo

• bezpečnostní visací nebo

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou plné

• bezpečnostní uzamykací systém nebo

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta

zabezpečení prosklených částí oken, dveří a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2

plné

• bezpečnostní uzamykací systém a současně přídavný bezpečnostní zámek nebo

• bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek nebo

• min. tříbodový rozvorový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem

zabezpečení prosklených částí oken, dveří a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2

PZTS min. ve stupni zabezpečení 2 s prostorovou ochranou a s vývodem poplašného signálu na min. 2 mobilní telefony formou vyzvánění.

plné

• vícebodový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem nebo

• bezpečnostní uzamykací systém a současně bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek (platí jen pro bezpečnostní dveře přestavené z plných dveří) nebo

• min. tříbodový rozvorový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem (platí jen pro bezpečnostní dveře přestavené z plných dveří)

zabezpečení prosklených částí oken, dveří a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2:

• funkční mříží nebo funkční roletou nebo

• bezpečnostním zasklením ve třídě P3A

• PZTS (dříve EZS) min. ve stupni zabezpečení 3 s plášťovou a prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na PPC (dříve PCO) nebo do místa s nepřetržitou službou nebo

• trvale střežen jednočlennou fyzickou ostrahou doprovázenou služebním psem plné

v rozsahu D5

v rozsahu D5

• PZTS min. ve stupni zabezpečení 3 s plášťovou a prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na PPC (dříve PCO) nebo

• trvale střežen dvoučlennou fyzickou ostrahou

D7 nad 3 000 000

Individuálně ujednaný způsob zabezpečení. V případě, že v pojistné smlouvě není individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 3 000 000 Kč.

V případě elektronického ovládání vstupů musí jednotlivé komponenty splňovat požadavky uvedené u příslušného limitu plnění pro mechanické zábranné prostředky a případně pro PZTS je-li vyžadován.

Článek 6 Další požadavky na zabezpečení pojištěných věcí uložených mimo uzavřený prostor na oploceném prostranství

Pojištění se vztahuje na škody vzniklé krádeží s překonáním překážky

z oploceného prostranství, pokud k ní došlo na věcech, u kterých je uložení

na oploceném prostranství obvyklé vzhledem k jejich vlastnostem a charakteru (hmotnost, objem, druh materiálu apod.). Pojištění se nevztahuje na škody

vzniklé na cenných předmětech a finančních prostředcích, věcech umělecké, historické nebo sběratelské hodnoty, dokumentaci, ručním nářadí, výpočetní technice, elektronických zařízeních (pokud nejsou součástí nebo příslušenstvím jiné věci) apod.

Tabulka č. 5 - Další požadavky na způsoby zabezpečení proti krádeži s překonáním překážky

Kód

Limit pojistného plnění (Kč)

Požadovaný další minimální způsob zabezpečení oploceného prostranství

Prvek zabezpečení Kvalita prvku zabezpečení

E1 do 50 000

E2 do 300 000

E3 do 500 000

E4 do 2 000 000

E5 do 5 000 000

oplocení zámek vstupů

oplocení zámek vstupů

ostraha oplocení zámek vstupů

ostraha

oplocení zámek vstupů

PZTS (dříve EZS) /ostraha

oplocení zámek vstupů

PZTS (dříve EZS) /ostraha

výška 160 cm

• zámek dozický nebo

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo

• bezpečnostní visací zámek

výška 180 cm

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo

• bezpečnostní visací zámek

v mimopracovní době trvale střežen volně pobíhajícím hlídacím psem

výška 180 cm

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo

• bezpečnostní visací zámek

• v mimopracovní době trvale střežené jednočlennou fyzickou ostrahou nebo

• v mimopracovní době oplocené prostranství osvětlené a trvale střežené volně pobíhajícím hlídacím psem

výška 180 cm

• bezpečnostní uzamykací systém nebo

• bezpečnostní visací zámek se zvýšenou ochranou třmene visacího zámku

• v mimopracovní době trvale střežené jednočlennou fyzickou ostrahou nebo

• v mimopracovní době chráněné PZTS s obvodovou (perimetrickou) ochranou, jejíž poplachový signál je vyveden na PPC (dříve PCO)

výška 180 cm, po celém obvodě s vrcholovou ochranou (ostnatý drát apod.)

• bezpečnostní uzamykací systém nebo

• bezpečnostní visací zámek se zvýšenou ochranou třmene

• v mimopracovní době osvětlené, trvale střežené dvoučlennou fyzickou ostrahou

nebo

• chráněné PZTS minimálně ve stupni zabezpečení 3. s obvodovou (perimetrickou) ochranou, jejíž poplachový signál je vyveden na PPC (dříve PCO) a prostranství je monitorováno systémem CCTV se záznamem

E6 nad 5 000 000

Individuálně ujednaný způsob zabezpečení. V případě, že v pojistné smlouvě není individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 5 000 000 Kč.

Článek 7 Další požadavky na zabezpečení cenných předmětů a finančních prostředků uložených v uzavřeném prostoru.

1. Cenné předměty a finanční prostředky uložené v uzavřeném prostoru typu A.

Tabulka č. 6

Kód

Limit pojistného plnění (Kč)

Požadovaný další způsob zabezpečení proti krádeži s překonáním překážky

F1

do 5 000

Zabezpečení v rozsahu kódu A3

F2

do 20 000

Zabezpečení v rozsahu kódu A3 a současně uložení ve schránce

F3

do 50 000

Zabezpečení v rozsahu kódu A3 a současně uložení v trezoru nezjištěné konstrukce nebo BT 0 nebo

Zabezpečení v rozsahu kódu A4 a současně uložení ve schránce

F4

do 100 000

Zabezpečení v rozsahu kódu A3 a současně uložení v trezoru min. BT I nebo

Zabezpečení v rozsahu kódu A4 a současně uložení v trezoru nezjištěné konstrukce nebo BT 0

F5

do 300 000

Zabezpečení v rozsahu kódu A4 a současně uložení v trezoru min. BT II nebo

Zabezpečení v rozsahu kódu A5 a současně uložení v trezoru min. BT I

F6

do 500 000

Zabezpečení v rozsahu kódu A5 a současně uložení v trezoru min. BT II nebo

Zabezpečení v rozsahu kódu A6 a současně uložení v trezoru min. BT I

F7

do 1 000 000

Zabezpečení v rozsahu kódu A6 a současně uložení v trezoru min. BT II nebo

Zabezpečení v rozsahu kódu A7 a současně uložení v trezoru min. BT I

F8

do 5 000 000

Zabezpečení v rozsahu kódu A7 a současně uložení v trezoru min. BT III nebo

Zabezpečení v rozsahu kódu A8 a současně uložení v trezoru min. BT II

F9

nad 5 000 000

Individuálně ujednaný způsob zabezpečení. V případě, že v pojistné smlouvě není individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 5 000 000 Kč.

2. Cenné předměty a finanční prostředky uložené v uzavřeném prostoru typu B a C.

	Tabulka č. 7
	Kód	Limit pojistného plnění (Kč)	Požadovaný další způsob zabezpečení proti krádeži s překonáním překážky
	G1	do 10 000	zabezpečení dle kódu B3 nebo C3 a současně uložení ve schránce
	G2	do 50 000	zabezpečení dle kódu B4 nebo C4 a současně uložení v trezoru nezjištěné konstrukce nebo BT 0
	G3	nad 50 000	Individuálně ujednaný způsob zabezpečení. V případě, že v pojistné smlouvě není individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 50 000 Kč.

3. Cenné předměty a finanční prostředky uložené v uzavřeném prostoru typu D.

	Tabulka č. 8
	Kód	Limit pojistného plnění (Kč)	Požadovaný další způsob zabezpečení proti krádeži s překonáním překážky
	H1	do 5 000	Zabezpečení v rozsahu kódu D3
	H2	do 20 000	Zabezpečení v rozsahu kódu D3 a současně uložení ve schránce
	H3	do 50 000	Zabezpečení v rozsahu kódu D3 a současně uložení v trezoru nezjištěné konstrukce nebo BT 0 nebo
			Zabezpečení v rozsahu kódu D4 a současně uložení ve schránce
	H4	do 100 000	Zabezpečení v rozsahu kódu D3 a současně uložení v trezoru min. BT I nebo
			Zabezpečení v rozsahu kódu D4 a současně uložení v trezoru nezjištěné konstrukce nebo BT 0
	H5	nad 100 000	Individuálně ujednaný způsob zabezpečení. V případě, že v pojistné smlouvě není individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 100 000 Kč.

Článek 8 Další požadavky na zabezpečení přepravovaných peněz nebo cenin

Tabulka č. 9
Kód	Limit pojistného plnění (Kč)	Požadovaný další způsob zabezpečení proti krádeži s překonáním překážky
I1	do 100 000	Přeprava musí být prováděna jednou pověřenou osobou, vybavenou obranným prostředkem. Peníze a ceniny musí být po dobu přepravy uloženy v uzavřené kabele nebo kufříku.
I2	do 200 000	Přeprava musí být prováděna dvěma pověřenými osobami (jedna z osob může být osobou doprovázející), alespoň jedna z nich musí být vybavena obranným prostředkem. Peníze a ceniny musí být po dobu přepravy uloženy v uzavřené kabele nebo kufříku.
I3	do 500 000	Přeprava musí být prováděna dvěma pověřenými osobami (jedna z osob může být osobou doprovázející) uzavřeným osobním automobilem. Jedna z osob automobil řídí a druhá musí být vybavena obranným prostředkem. Řidič přepravního vozidla nesmí během vykládky a nakládky na veřejně přístupném místě vozidlo opustit. Peníze a ceniny musí být po dobu přepravy uloženy v uzavřené kabele nebo kufříku.
I4	do 2 000 000	Přeprava musí být prováděna dvěma pověřenými osobami (jedna z osob může být osobou doprovázející) uzavřeným osobním automobilem. Jedna z osob automobil řídí a druhá musí být ozbrojena krátkou kulovou zbraní. Řidič přepravního vozidla nesmí během vykládky a nakládky na veřejně přístupném místě opustit automobil. Přepravní automobil musí být vybaven funkční radiostanicí nebo jiným funkčním spojovacím prostředkem. Peníze a ceniny musí být po dobu přepravy uloženy v bezpečnostním kufříku.
I5	nad 2 000 000	Individuálně ujednaný způsob zabezpečení. V případě, že v pojistné smlouvě není individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 2 000 000 Kč.

Článek 9 Další požadavky na zabezpečení mobilních strojů

1) Pojištěný je povinen zajistit, aby v době škodné události nastalé

na pojištěném mobilním stroji byl mobilní stroj řádně uzavřen a uzamčen, zabezpečen proti samovolnému pohybu a všechny instalované bezpečnostní systémy byly v aktivním stavu. Za řádné uzamčení stroje se nepovažuje jeho uzamčení prostřednictvím zámku, který lze odemknout univerzálním klíčem, tj. klíčem, kterým lze odemknout více než jeden stroj.

2) Pojištěný je povinen zajistit, aby v době škodné události nastalé na pojištěném mobilním stroji uloženém v uzavřeném prostoru nebo

na oploceném prostranství byly dále otevíratelné otvory (okna, světlíky apod.) zevnitř uzavřeny a zajištěny uzavíracím mechanizmem, pokud jsou otevíratelné zvenčí, pak uzamčeny; dveře, vrata, vstupy, vjezdy apod. řádně uzavřeny

a uzamčeny; ostatní otvory s plochou větší než 600 cm2 zevnitř zneprůchodněny.

3) Pojištěný je dále povinen zajistit, aby v době škodné události nastalé

na pojištěném mobilním stroji byly klíče od dveří a vstupů, klíče od spínacích skříněk mobilních strojů případně další zabezpečující prvky umožňující oprávněným osobám manipulaci s těmito stroji (osobní čipy apod.) uloženy

(uschovány) na jiném bezpečném místě (ne volně nebo viditelně) v uzamčené schránce, nebo tyto klíče měla oprávněná osoba u sebe nebo při sobě.

4) Další požadavky na zabezpečení mobilních strojů jsou uvedeny v tabulkách č. 10 a 11.

5) Pokud dojde ke škodě, musí pojištěný prokázat, kde se nacházely klíče v době vzniku škody. Při likvidaci pojistné události pojištěný musí odevzdat všechny originální klíče (např. klíč od startéru, kabiny obsluhy) včetně duplikátů.

6) Za krádež části stroje se považuje takový případ, při kterém pachatel prokazatelně překonal překážky chránící pojištěnou věc před odcizením tak, že se zmocnil pojištěné věci překonáním jejího konstrukčního upevnění (tzn. destrukční narušení spoje nebo demontáž za použití speciálního

nástroje nebo nářadí). Konstrukčním upevněním se rozumí rozebíratelné nebo nerozebíratelné pevné spojení části nebo součásti pojištěného stroje.

stroje připevněny řetězem nebo lanem k předmětům pevně spojeným se zemí nebo dalšímu stroji o hmotnosti nad 1 000 kg, uzamčení provedeno bezpečnostním visacím zámkem

zabezpečení stroje

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo

• bezpečnostní visací zámek

zámek vstupů

• výška oplocení 180 cm

oplocení

Oplocené prostranství

• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo

• bezpečnostní visací zámek

zámek vstupů

• plné

dveře

Uzavřený prostor typu A, B, C nebo D

Kvalita prvku zabezpečení

Prvek zabezpečení

Požadovaný další minimální způsob zabezpečení

Umístění

Tabulka č. 10 – Další požadavky na způsob zabezpečení mobilních strojů s provozní hmotnostní do 1 000 kg

Na mobilní stroje s provozní hmotností do 1000 kg uložené mimo uzavřený prostor nebo oplocené prostranství se pojistné nebezpečí pro případ odcizení nevztahuje.

	Tabulka č. 11 – Další požadavky na způsob zabezpečení mobilních strojů s provozní hmotností nad 1 000 kg uložené mimo uzavřený prostor i oplocené prostranství
	Limit pojistného plnění (Kč)	Požadovaný další minimální způsob zabezpečení
		Kvalita prvku zabezpečení
Mobilní stroje samojízdné
	do 1 000 000	mobilní stroj zabezpečen vybavením instalovaným výrobcem
	do 3 000 000	• mobilní stroj vybaven mechanickým zabezpečením blokujícím řízení nebo převodovku, nebo je instalován odpojovač baterie nebo • mobilní stroj vybaven imobilizérem blokujícím alespoň dva okruhy funkce motoru a pracujícím na bázi identifikace osobním čipem obsluhy nebo • mobilní stroj zabezpečen vybavením instalovaným výrobcem a zároveň mimo pracovní dobu střežen minimálně jednočlennou fyzickou ostrahou
	do 5 000 000	• mobilní stroj vybaven mechanickým zabezpečením blokujícím řízení nebo převodovku nebo je instalován odpojovač baterie a zároveň vybaven imobilizérem blokujícím alespoň dva okruhy funkce motoru a pracujícím na bázi identifikace osobním čipem obsluhy nebo • mobilní stroje zabezpečeny vybavením instalovaným výrobcem a zároveň mimo pracovní dobu střežené min. jednočlennou fyzickou ostrahou
	nad 5 000 000	Individuálně sjednaný způsob zabezpečení. Není-li v pojistné smlouvě individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení do limitu pojistného plnění 5 000 000 Kč.
Mobilní stroje přípojné
	do 1 000 000	• mobilní pracovní stroje musí být vybaveny zámky tažných ok přívěsů a tažných čepů návěsů splňujícími min. BT 3 dle ČSN EN 1627 nebo dle předchozí ČSN P ENV 1627 • stroje připevněny řetězem nebo lanem k předmětům pevně spojeným se zemí nebo dalšímu stroji o hmotnosti nad 1 000 kg, uzamčení provedeno bezpečnostním visacím zámkem nebo • mobilní stroje zabezpečeny vybavením instalovaným výrobcem a zároveň mimo pracovní dobu střežené min. jednočlennou fyzickou ostrahou nebo • mobilní stroje přitlačeny k zemi pohyblivým ramenem jiného stroje
	do 5 000 000	• mobilní pracovní stroje musí být vybaveny zámky tažných ok přívěsů a tažných čepů návěsů splňujícími min. BT 4 dle ČSN EN 1627 nebo dle předchozí ČSN P ENV 1627 • stroje připevněny řetězem nebo lanem k předmětům pevně spojeným se zemí nebo dalšímu stroji o hmotnosti nad 1 000 kg, uzamčení provedeno bezpečnostním visacím zámkem nebo • mobilní stroje zabezpečeny vybavením instalovaným výrobcem a zároveň mimo pracovní dobu střežené minimálně jednočlennou fyzickou ostrahou
	nad 5 000 000	Individuálně sjednaný způsob zabezpečení. Není-li v pojistné smlouvě individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění 5 000 000 Kč.
Příslušenství k mobilním strojům
	do 1 000 000	• příslušenství připevněno řetězem nebo lanem k předmětu pevně spojeným se zemí nebo dalšímu stroji o hmotnosti nad 1 000 kg, uzamčení provedeno bezpečnostním visacím zámkem nebo • příslušenství přitlačeny k zemi pohyblivým ramenem jiného stroje
	nad 1 000 000	Individuálně sjednaný způsob zabezpečení. Není-li v pojistné smlouvě individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení do limitu pojistného plnění 1 000 000 Kč.

Je-li mobilní stroj s provozní hmotností nad 1000 kg uložen v uzavřeném prostoru nebo na oploceném prostranství, musí splňovat podmínky zabezpečení dle tabulky č. 11

Článek 10 Výklad pojmů

U prvků mechanických zábranných prostředků uvedených v odst. 1) až 8) a části odst. 10) je požadováno, aby jejich bezpečnostní úroveň byla

ověřena certifikátem shody, vydaným certifikačním orgánem akreditovaným Českým institutem pro akreditaci (dále jen „ČIA“) nebo obdobným zahraničním certifikačním orgánem na základě zkoušek provedených akreditovanou zkušební laboratoří. Bezpečnostní úroveň výrobku je dána jeho zařazením do příslušné bezpečnostní třídy (dále jen „BT“) podle ČSN EN 1627 nebo dle předchozí

ČSN P ENV 1627. Odpovídající je též zařazení výrobku do Pyramidy bezpečnosti (dále jen „PB“), pokud je k dispozici. Pokud není uvedeno jinak, požaduje pojistitel výrobky zařazené min. do BT 3.

Nebude-li bezpečnostní úroveň výrobku ověřena certifikátem, popř. nebude-li tuto skutečnost možné ověřit, bude pojistitel za výrobky odpovídající výše uvedeným podmínkám považovat pouze takové, které splňují minimálně požadavky uvedené v odst. 1) až 8) a části odst. 10).

V případě elektronického ovládání vstupů musí jednotlivé komponenty splňovat požadavky uvedené u příslušného limitu plnění pro mechanické zábranné prostředky a případně pro PZTS je-li vyžadován.

1) Bezpečnostní cylindrická vložka je vložka zadlabacího zámku min.

s překrytým profilem chránícím vložku před jejím překonáním tzv. vyhmatáním.

2) Bezpečnostní dveře jsou dveře profesionálně vyrobené nebo upravené, s vícebodovým uzávěrem ovládaným bezpečnostním uzamykacím

systémem, odolné proti vysazení. Mají tuhou a pevnou konstrukci zesílenou výztuhami, plechem nebo mříží. Případně jsou to dveře plné, opatřené bezpečnostním min. tříbodovým rozvorovým zámkem (uzamykání dveřního křídla min. do tří stran) ovládaným bezpečnostním přídavným zámkem, zábranami proti vysazení a vyražení nebo je jejich uzávěr řešen jako min. tříbodový rozvorový, ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem.

Za bezpečnostní dveře jsou považována i vrata (vjezdy apod.) dostatečně tuhé a pevné konstrukce, zhotovená z plného plechu o min. tloušťce 3 mm s rámem z ocelového profilu o min. tloušťce 5 mm, která jsou odolná proti vysazení

a vyražení, s min. tříbodovým rozvorovým uzávěrem ovládaným bezpečnostním uzamykacím systémem, u dvoukřídlých vrat musí být instalovány ochrany zástrčí proti jejich vyháčkování (např. visacím zámkem, příčnou závorou apod.).

3) Bezpečnostní kování je kování, které chrání cylindrickou vložku

před rozlomením a vytržením. Vnější štít bezpečnostního kování nesmí být demontovatelný z vnější strany dveří. Cylindrická vložka nesmí vyčnívat z kování více než 3 mm.

4) Bezpečnostní kufřík je kufřík nebo kontejner, který je určen k přenosu nebo převozu finančních prostředků a cenných předmětů, je profesionálně zhotoven atestovaným výrobcem, má pevné stěny s rukojetí a je vybaven bezpečnostními doplňky (např. siréna, dýmovnice, barvicí moduly).

5) Bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek je samostatný bezpečnostním přídavným zámkem ovládaný systém uzamykající dveřní křídlo min. do tří stran a musí být připevněn z vnitřní strany dveří.

6) Bezpečnostní přídavný zámek je doplňkový zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a štítem, který zabraňuje rozlomení a odvrtání vložky, např. vrchní přídavný bezpečnostní zámek, dveřní závora. Přídavný zámek uzamyká dveře v jiném místě než hlavní zadlabací zámek a musí být připevněn z vnitřní strany dveří. U prosklených dveří musí být instalován takový přídavný zámek, který nelze z vnitřní strany ovládat bezklíčovým způsobem.

7) Bezpečnostní visací zámek je visací zámek s tvrzeným třmenem,

s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo s uzamykacím mechanismem odolným proti vyhmatání. Petlice i oka, jimiž procházejí třmeny visacích zámků, musí vykazovat mechanickou odolnost proti vloupání minimálně shodnou jako třmeny visacích zámků, pokud se jedná o uzamčení řetězu nebo lana, platí tato podmínka i pro ně. Petlice a oka musí být z vnější přístupové strany upevněny nerozebíratelným spojem.

Je-li požadován bezpečnostní visací zámek se zvýšenou ochranou třmenu, musí být instalován bezpečnostní visací zámek konstrukčně zhotovený tak, že vlastní těleso zámku chrání třmen před jeho napadením (třmen ukrytý v tělese zámku), nebo je instalován speciální ocelový kryt, chránící třmen i samotné těleso zámku.

8) Bezpečnostní uzamykací systém je komplet, který tvoří bezpečnostní stavební (zadlabací) zámek, bezpečnostní cylindrická vložka a bezpečnostní kování. Kování nebo provedení bezpečnostní cylindrické vložky musí chránit vložku i proti odvrtání. Za bezpečnostní uzamykací systém lze považovat

i elektromechanický zámek, který splňuje požadavky na odolnost proti překonání uvedené v tomto odstavci.

9) Dozickým zámkem se rozumí zadlabací zámek, jehož uzamykací mechanismus je tvořen min. čtyřmi stavítky, která jsou ovládána jednostranně ozubeným klíčem.

10) Dveřmi plnými se rozumí dveře, vrata, vjezdy (dále jen dveře) pevné konstrukce, zhotovené z materiálu odolného proti vloupání (dřevo, plast, kov, sklo a jejich kombinace) o minimální tloušťce 40 mm nebo dveře BT 2

podle ČSN EN 1627 nebo dle předchozí ČSN P ENV 1627. Dveře, které nevykazují dostatečnou odolnost proti vloupání (např. sololitové s výplní z papírové voštiny, dveře s výplní zhotovenou z palubek), musí být z vnitřní strany dodatečně zpevněny (např. celoplošně plechem o min. tloušťce 1 mm, ocelovými výztuhami, dodatečnou montáží další mechanicky odolné vrstvy), instalací mříže apod. Je-li výplň kovová, musí být zhotovena z ocelového plechu min. tloušťky 1 mm.

Prosklené dveře v případě požadavku pojistitele na zabezpečení jejich prosklených částí musí být zabezpečeny ve smyslu odst. 30).

Dvoukřídlé dveře musí být zajištěny tak, aby obě křídla měla stejnou hodnotu odporu jako dveře jednokřídlé, a současně musí být zabezpečeny

i proti tzv. vyháčkování (např. instalace pevných zástrčí na neotvíraném křídle dveří, které jsou zajištěny např. šroubem s maticí nebo visacím zámkem, ocelové čepy pevně zakotvené do dveřního rámu nebo zdiva, instalace příčné závory, instalace vzpěry neotvíraného křídla apod.).

Dveřní rámy (zárubně) musí být spolehlivě ukotveny ve zdivu. Pokud dveře nejsou zapuštěny do zárubně, musí být opatřeny zábranami proti vysazení.

11) Funkčním poplachovým zabezpečovacím a tísňovým systémem (dříve „elektrická zabezpečovací signalizace“ – „EZS“; dále jen „PZTS“ *) se rozumí systém, který splňuje následující podmínky:

a) komponenty PZTS musí splňovat kritéria minimálně stupně zabezpečení 2 podle ČSN EN 50131-1, není-li požadován stupeň zabezpečení vyšší,

a musí ho mít doložen certifikátem shody vydaným certifikačním orgánem akreditovaným ČIA nebo obdobným zahraničním certifikačním orgánem,

b) projekt a montáž PZTS musí být provedeny dle ČSN EN 50131-1

a ČSN CLC/TS 50131-7 v posledních platných zněních firmou, která má k těmto činnostem příslušná oprávnění; pokud není znám stupeň zabezpečení PZTS podle normy, může být uznán za vyhovující i PZTS,

jehož technický stav a funkčnost individuálně posoudila odborná osoba určená pojistitelem. V případě napadení zabezpečeného prostoru nebo samotného PZTS musí být prokazatelným způsobem vyvolán poplach,

c) pokud je výstupní signál z PZTS vyveden na akustický hlásič, připouští se pouze instalace tzv. inteligentního hlásiče s vlastním zálohováním.

Je-li umístěný na fasádě, pak v takové výši, aby byl obtížně napadnutelný,

min. 3 m vysoko, chráněný před klimatickými vlivy, současně však dobře slyšitelný. Přívodní vodiče musí být chráněny před napadnutím (instalace pod fasádou, chránička apod.),

Pojištěný je dále povinen trvale zabezpečit, aby provoz, údržba, kontroly a revize PZTS byly prováděny v souladu s návodem k obsluze a údržbě;

pokud není stanoveno jinak, musí být minimálně jedenkrát za rok provedena prokazatelným způsobem komplexní kontrola vč. funkční zkoušky PZTS výrobcem nebo jím pověřenou servisní organizací.

Při nesplnění uvedených povinností má pojistitel právo považovat PZTS za nefunkční.

*) V současných normách jsou užívány angl. zkratky „IAS“ pro poplachový zabezpečovací systém, „I&HAS“ pro poplachový zabezpečovací a tísňový systém, příp. „HAS“ pro poplachový tísňový systém.

12) Funkčním oplocením se rozumí oplocení, které má ve všech místech požadovanou min. výšku (tedy i v místech, kde prochází oplocením např. potrubí vedené na povrchu), s maximálními otvory 6 x 6 cm a s případnou vrcholovou ochranou podle požadavku. Vzdálenost pevných opor (sloupů), jejich ukotvení

a samotná montáž oplocení musí zabraňovat volnému vstupu, snadnému prolomení, podkopání a podlezení.

13) Fyzickou ostrahou je osoba starší 18 let, plně svéprávná, bezúhonná, spolehlivá, fyzicky zdatná, psychicky odolná, která není pod vlivem alkoholu či jiných omamných nebo psychotropních látek. Má požadovaný výcvik bezpečnostního a technického personálu a prošla odborným vzděláním

a školením. Musí být vybavená vhodným obranným prostředkem

a dále funkčním telefonem nebo jiným obdobným spojením umožňujícím přivolat pomoc a současně rádiovým prostředkem pro vzájemné dorozumívání. Tato osoba musí být prokazatelně seznámena s činností, kterou je nutné vykonávat, a s činností při hrozícím nebo již uskutečněném odcizení

a při ohlášení poplachového signálu. Ostraha musí vykonávat pravidelné pochůzky střeženého prostoru, o kterých musí být vedeny písemné záznamy. Střeží-li ostraha prostor, ve kterém jsou umístěny finanční prostředky a cenné předměty, pak nesmí mít klíče od trezoru ani od místnosti, v níž je trezor umístěn, popř. nesmí znát uzamykací kód trezoru.

14) Hlídacím psem se rozumí pes nebo fena (dále jen „pes“) vybraný

ze služebních a pracovních plemen (např. německý ovčák, boxer, xxxxxxx, velký knírač, rottweiler) anebo pes tato plemena svým vzhledem připomínající (tzn. bez prokázaného původu). Dále je požadováno, aby hlídací pes měl kohoutkovou výšku větší než 45 cm (vyloučení psů malých plemen, viz Národní zkušební řád ČMKU).

15) Krátkou kulovou zbraní se pro účely pojištění rozumí krátká kulová zbraň kategorie B nebo kategorie A dle § 4 zákona č. 119/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o střelných zbraních a střelivu).

16) Místem s nepřetržitou službou se rozumí pracoviště s vyvedeným poplachovým signálem PZTS (světelný, akustický) ze střeženého prostoru.

Na pracovišti musí být trvale přítomen pracovník určený k ostraze, který

na základě aktivovaného poplachového signálu musí neprodleně provést nebo zabezpečit zásah proti narušiteli.

17) Obranným prostředkem je zařízení, které slouží k osobní ochraně neozbrojeným způsobem a má pachatele odradit od útoku nebo ho paralyzovat (např. sprej, el. paralyzér).

18) Oploceným prostranstvím se rozumí volné prostranství (areál, místo pojištění) celistvě ohraničené funkčním oplocením či pevnou bariérou; vstupy (dveře, vrata, vjezdy apod.) mají min. stejnou výšku jako požadované oplocení.

Za věci uložené na oploceném prostranství se považují i věci uložené ve skladovacích halách, jejich plášť je tvořen z lehkých konstrukcí, které

neodpovídají uzavřenému prostoru typu A, B, C nebo D (např. plášť montovaný z plechů tloušťky do 0,6 mm, pláště plachtového typu - polyetylenové, z PVC,

z gumotextilních materiálů apod.).

19) Osobou doprovázející se rozumí osoba starší 18 let, plně svéprávná, bezúhonná, spolehlivá, fyzicky zdatná, psychicky odolná, která není pod vlivem alkoholu či jiných omamných nebo psychotropních látek. Má požadovaný výcvik bezpečnostního a technického personálu a prošla odborným vzděláním

a školením a byla vybavena zbraní nebo obranným prostředkem podle požadavku pojistitele.

20) Pevnou bariérou se rozumí oplocení z pevného a neprůhledného materiálu, které má ve všech místech požadovanou min. výšku s případnou vrcholovou ochranou podle požadavku na zabezpečení. Vzdálenost pevných opor (sloupů), jejich ukotvení a samotná montáž oplocení musí zabraňovat volnému vstupu, snadnému prolomení, podkopání a podlezení.

21) Poplachové přijímací centrum (dříve pult centralizované ochrany – „PCO“, dále jen „PPC“ **) je trvale obsluhované dohledové pracoviště, které pomocí linek telekomunikační sítě, rádiově sítě, GSM či ISDN sítě nebo jiného obdobného přenosu přijímá hlášení od PZTS o narušení zabezpečených prostor, zobrazuje, vyhodnocuje a archivuje poplachové informace. Musí být trvale provozováno policií nebo koncesovanou soukromou bezpečnostní službou, mající pro tuto činnost oprávnění, která zajišťuje zásah v místě střeženého objektu

s dobou dojezdu do 10 minut. Doba mezi přijímanými hlášeními kontrolních zpráv PZTS nesmí překročit 3 minuty, případné překročení této doby musí být kvalifikováno jako ztráta spojení s PZTS. V případě ztráty spojení PPC s PZTS musí být v PPC prokazatelným způsobem vyvolán poplach s následným zásahem v místě střeženého objektu.

**) V současných normách je pro poplachové přijímací centrum užívána angl. zkratka „ARC“.

22) Schránkou se rozumí těžký kus nábytku, který je uzamčen cylindrickým nebo dozickým zámkem. Schránkou se rovněž rozumí příruční pokladna nebo bezpečnostní schránka, které jsou připevněny k těžkému kusu nábytku nebo k podlaze či ke zdi a které lze demontovat jen po jejich odemčení.

23) Služebním psem se rozumí pes určený a vycvičený ke strážní a ochranné službě. Služební pes musí absolvovat příslušné zkoušky minimálně v rozsahu Zkoušky základního minima (ZMT) dle Zkušebního řádu Speciálního kynologického svazu „TART“ (xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx) nebo jiné zkoušky

v obdobném doložitelném rozsahu. O vykonání těchto zkoušek musí být vedena písemná evidence formou zápisu do výkonnostní knížky psa nebo jiného obdobného certifikátu.

24) Systém CCTV (kamerový systém) je systém skládající se z kamerových jednotek, paměti, monitorovacích zařízení a přidružených zařízení pro přenos

a ovládací účely. Umožňuje dlouhodobého snímání obrazu, který je na příslušných médiích stabilně zaznamenáván a uchováván po stanovenou sjednanou dobu.

25) Tísňový prostředek (např. tlačítko, lišta, kobereček apod.) je zařízení PZTS, jehož aktivací je generován tísňový poplachový signál nebo zpráva (např. v případě napadení).

26) Trezorem se rozumí speciální úschovné objekty, jejichž odolnost proti vloupání je vyjádřena bezpečnostní třídou danou certifikátem shody s platnou normou ČSN EN 1143-1 a norem s ní souvisejících, který vydal certifikační orgán akreditovaný ČIA nebo obdobný zahraniční certifikační orgán. Za trezor se nepovažuje ohnivzdorná skříň.

Trezor o hmotnosti do 100 kg musí být pevně zabudovaný do zdiva, podlahy nebo nábytku takovým způsobem, že jej lze odnést pouze po jeho otevření nebo po vybourání ze zdi či podlahy. Trezor musí být ukotven či zazděn v souladu

s pokyny výrobce.

27) Za uzamykací mechanismus se považuje mechanický klíčový zámek, mechanický kódový zámek, elektronický klíčový zámek nebo elektronický kódový zámek.

28) Uzavřená kabela nebo kufřík musí být opatřena minimálně jedním uzávěrem nebo zámkem a nesmí být zhotovena z látky, silonu a obdobných měkkých materiálů.

29) Za uzavřený osobní automobil je považován automobil s uzavřenou kovovou karoserií (kromě prosklených částí). Plátěné či výměnné střechy se nepřipouští. Během přepravy jsou všechna otevíratelná okna uzavřena a dveře uzamčeny.

30) Zabezpečením prosklených částí oken, dveří a jiných technických otvorů

s plochou větší než 600 cm2 se rozumí, že jakákoli okna, prosklené dveře nebo jejich části, světlíky, větrací šachty, výlohy, vitríny, prosklené stěny apod. s plochou větší než 600 cm2, které jsou níže než 2,5 m nad okolním

terénem nebo 1,2 m od přístupové trasy (např. hromosvod, pevný požární žebřík, okno do nechráněného prostoru apod.), jsou zabezpečeny některým z dále uvedených způsobů:

a) funkční mříží, jejíž ocelové prvky (pruty) jsou z plného materiálu, min. průřezu 1 cm2, osová vzdálenost prutů mřížových ok max. 20 x 20 cm (nebo jiná vzdálenost nepřevyšující však hodnotu plochy čtverce 400 cm2,

tedy např. 25 x 15 cm). Mříž musí být dostatečně tuhá, odolná proti roztažení, pruty spojeny nerozebíratelně (svařením, snýtováním), z vnější strany musí být pevně, nerozebíratelným způsobem ukotvena (zazděna, zabetonována, připevněna) ve zdi nebo neotevíratelném rámu okna (či jiného otvoru) minimálně ve čtyřech kotevních bodech do hloubky min. 80 mm. V případě odnímatelné mříže musí být mříž uzamčena čtyřmi bezpečnostními visacími zámky (viz odst. 7) Mříž opatřená dveřními závěsy nebo mříž navíjecí musí být uzamčena jedním bezpečnostním uzamykacím systémem (viz odst. 8) nebo dvěma bezpečnostními visacími zámky (viz odst. 7) nebo je navíjecí mříž vybavena mechanismem (např. u elektricky ovládané), který zabraňuje neoprávněné manipulaci a jejímu nadzvednutí. Mříž a její příslušenství

lze z vnější strany demontovat pouze hrubým násilím (kladivo, sekáč, pilka na železo, rozbrušovačka apod.).

Nebude-li mříž splňovat výše uvedené požadavky, bude pojistitel za funkční mříž považovat pouze takovou mříž, která má mechanickou odolnost proti vloupání doloženou certifikátem a bude splňovat požadavky min. BT 3 podle ČSN EN 1627 nebo dle předchozí ČSN P ENV 1627.

Výše uvedené požadavky platí i pro mříže instalované v prostoru vstupních otvorů (dveří),

b) funkční roletou z vlnitého plechu nebo z ocelových či hliníkových lamel v bezpečnostním provedení doloženém certifikátem, jež bude splňovat

požadavky min. BT 3 podle ČSN EN 1627 nebo dle předchozí ČSN P ENV 1627. Požadavky na uzamčení rolety jsou shodné jako u výše uvedené mříže. Roletu a její příslušenství lze z vnější strany demontovat pouze hrubým násilím (kladivo, sekáč, pilka na železo, rozbrušovačka apod.),

c) funkční okenicí zajištěnou z vnitřního prostoru uzavíracími mechanismy včetně zabezpečení proti vyháčkování. Ukotvení závěsů včetně jejich vlastní konstrukce, pokud jsou použity, musí být nerozebíratelné z vnější strany, zhotoveno z mechanicky pevné, tvrdé konstrukce. Okenici lze překonat

z vnější strany pouze hrubým násilím (kladivo, sekáč, pilka, rozbrušovačka apod.),

d) bezpečnostním zasklením (bezpečnostním vrstveným sklem, sklem

s dodatečně instalovanou bezpečnostní fólii, sklem s drátěnou vložkou), které musí vykazovat kategorii odolnosti, pokud není požadováno jinak, min. P2A podle ČSN EN 356.

Jedná-li se o provedení s dodatečnou instalaci bezpečnostní fólie, musí být instalována na skle s min. tloušťkou dle certifikátu shody této

fólie s požadavky na konkrétní kategorii odolnosti dle ČSN EN 356 (bývá min. 4 mm a více). Po montáži fólie na sklo musí sklo vykazovat

kategorii odolnosti, pokud není požadováno jinak, min. P2A dle ČSN EN 356. Fólii musí na sklo odborně instalovat firma, která má k této činnosti oprávnění. Fólie musí být nalepena na vnitřní stranu skla a musí zasahovat

až na jeho okraj.

Bezpečnostní úroveň výše uvedených výrobků musí být ověřena zkušební laboratoří akreditovanou ČIA nebo obdobným zahraničním certifikačním orgánem a doložena příslušným osvědčením (protokol o zkoušce),

e) funkčním PZTS s detektory reagujícími na rozbití skla (akustický detektor). Není-li u příslušného limitu plnění požadována současně i instalace PZTS, musí být instalován PZTS min. s vývodem poplachového signálu na akustický hlásič umístěný min. 3 m nad okolním terénem. PZTS musí splňovat požadavky uvedené výše v odst. 11).

Příloha č. 3 - Předepsané způsoby zabezpečení mobilních strojů proti odcizení

Odchylně od DPP P-205/14, čl. 2 a čl. 9 se ujednává, že pojistitel poskytne pojistné plnění pro případ odcizení mobilního stroje na základě níže uvedených podmínek:

1. Pojištěný je povinen zajistit, aby v době škodné události nastalé na pojištěném mobilním stroji uloženém v uzavřeném prostoru byly splněny následující podmínky:

a) otevíratelné otvory, jako jsou okna, výlohy, světlíky aj., zevnitř uzavřeny, pokud jsou otevíratelné zvenčí, uzamčeny; dveře, vrata, vstupy, vjezdy apod. řádně uzavřeny a uzamčeny; ostatní otvory o velikosti 600 cm2 a větší zevnitř zneprůchodněny,

b) klíče od dveří a vstupů a klíče od spínacích skříněk mobilních strojů případně další zabezpečující prvky umožňující oprávněným osobám manipulace s těmito mobilními stroji (osobní čipy apod.) byly uloženy (uschovány) na jiném bezpečném místě (ne volně nebo viditelně) v uzamčené schránce nebo tyto klíče měla oprávněná osoba u sebe nebo při sobě.

c) v případě ztráty nebo odcizení klíče od dveří a vstupů nebo případného dalšího zabezpečovacího prvku uzavřeného prostoru byla provedena výměna zámku nebo přestavení příslušného prvku zabezpečení.

2. Pojištěný je dále povinen zajistit, aby v době škodné události nastalé na pojištěném mobilním stroji uloženém v oploceném prostranství byly splněny následující podmínky:

a) klíče od dveří a vstupů a klíče od spínacích skříněk mobilních strojů případně další zabezpečující prvky umožňující oprávněným osobám manipulace s těmito mobilními stroji (osobní čipy apod.) byly uloženy (uschovány) na jiném bezpečném místě (ne volně nebo viditelně) v uzamčené schránce nebo tyto klíče měla oprávněná osoba u sebe nebo při sobě.

b) v případě ztráty nebo odcizení klíče od dveří a vstupů nebo případného dalšího zabezpečovacího prvku oploceného prostranství byla provedena výměna zámku nebo přestavení příslušného prvku zabezpečení.

3. Pojištěný je dále povinen zajistit, aby v době škodné události na pojištěném mobilním stroji uloženém mimo uzavřený

prostor nebo oplocené prostranství byly splněny následující podmínky:

a) klíče od dveří pojištěných mobilních strojů a klíče od spínacích skříněk mobilních strojů případně další zabezpečující prvky umožňující oprávněným osobám manipulace s těmito mobilními stroji (osobní čipy apod.) byly uloženy (uschovány) na jiném bezpečném místě (ne volně nebo viditelně) v uzamčené schránce nebo tyto klíče měla oprávněná osoba u sebe nebo při sobě.

4. Mobilní stroje musí být řádně uzavřeny a uzamčeny, zabezpečeny proti samovolnému pohybu a všechny instalované bezpečnostní systémy v aktivním stavu.

5. Pro mobilní stroj s hodnotou vyšší než 10 mil. Kč je dalším požadavkem na zabezpečení instalovaný a funkční satelitní vyhledávací systém.

6. Za krádež části mobilního pracovního stroje se považuje takový případ, při kterém pachatel prokazatelně překonal překážky chránící pojištěnou věc před odcizením tak, že se zmocnil pojištěné věci překonáním jejího konstrukčního upevnění (tzn. destrukční narušení spoje nebo demontáž za použití speciálního nástroje nebo nářadí). Konstrukčním upevněním se rozumí rozebíratelné nebo nerozebíratelné pevné spojení části nebo součásti pojištěného stroje.

7. Požadavky na další zabezpečení pojištěných mobilních pracovních strojů jsou uvedeny dále v tabulkách č. 1-5.

Tab. č. 1 Mobilní stroje s provozní hmotností do 1 000 kg

Umístění	Požadovaný minimální způsob zabezpečení
	Prvek zabezpečení	Kvalita prvku zabezpečení
uzavřený prostor typu A, B nebo C nebo D	dveře	▪ plné
	zámek vstupů	▪ zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo ▪ bezpečnostní visací zámek
oplocené prostranství	oplocení	▪ výška oplocení 180 cm
	zámek vstupů	▪ zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo ▪ bezpečnostní visací zámek
	zabezpečení stroje	▪ stroje připevněny řetězem nebo lanem k předmětům pevně spojeným se zemí nebo dalšímu stroji o hmotnosti nad 1 000 kg, uzamčení provedeno bezpečnostním visacím zámkem

Na mobilní stroje s provozní hmotností do 1 000 kg uložené mimo uzavřený prostor nebo oplocené prostranství se pojistné nebezpečí pro případ odcizení nevztahuje.

Dodatkové pojistné podmínky pro pojištění hospodářských rizik P-520/14

Tab. č. 2 Mobilní stroje s provozní hmotností od 1 000 kg

Umístění	Požadovaný minimální způsob zabezpečení
	Prvek zabezpečení	Kvalita prvku zabezpečení
uzavřený prostor typu A, B nebo C nebo D	dveře	▪ plné
	zámek vstupů	▪ zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo ▪ bezpečnostní visací zámek
oplocené prostranství	oplocení	▪ výška oplocení 180 cm
	zámek vstupů	▪ zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo ▪ bezpečnostní visací zámek
mimo uzavřený prostor nebo oplocené prostranství	zabezpečení stroje	▪ stroje zabezpečeny vybavením instalovaným výrobcem a zároveň mechanickým zabezpečením blokujícím řadící páku, převodovku, ovládání funkcí motoru, řízení nainstalovaným autorizovanou firmou nebo ▪ stroje zabezpečeny vybavením instalovaným výrobcem a zároveň vybaveny imobilizérem blokujícím alespoň dva okruhy funkce motoru a pracujícím na bázi identifikace osobním čipem obsluhy nainstalovaným autorizovanou firmou nebo ▪ stroje zabezpečeny satelitním vyhledávacím systémem nebo ▪ stroje zabezpečeny vybavením instalovaným výrobcem a zároveň mimo pracovní dobu střežené min. jednočlennou fyzickou ostrahou Za uzamčení mobilního stroje se však nepovažuje jeho uzamčení prostřednictvím zámku, který lze odemknout univerzálním klíčem, tj. klíčem, kterým lze odemknout více než jeden stroj.

Přípojné mobilní stroje musí být vybaveny zámky tažných ok přívěsů a tažných čepů návěsů splňujícími min. BT 3 dle ČSN EN 1627 nebo dle předchozí ČSN P ENV 1627.

Tab. č. 3 Přípojné mobilní stroje

Umístění	Požadovaný minimální způsob zabezpečení
	Prvek zabezpečení	Kvalita prvku zabezpečení
uzavřený prostor typu A, B nebo C nebo D	dveře	▪ plné
	zámek vstupů	▪ zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo ▪ bezpečnostní visací zámek
oplocené prostranství	oplocení	▪ výška oplocení 180 cm
	zámek vstupů	▪ zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo ▪ bezpečnostní visací zámek
	zabezpečení přípojného mobilního stroje	▪ přípojné mobilní stroje připevněny řetězem nebo lanem k předmětům pevně spojeným se zemí nebo dalšímu stroji o hmotnosti nad 1 000 kg, uzamčení provedeno bezpečnostním visacím zámkem nebo ▪ přípojné mobilní stroje přitlačeny k zemi pohyblivým ramenem stroje
mimo uzavřený prostor nebo oplocené prostranství	zabezpečení přípojného mobilního stroje *)	▪ přípojné mobilní stroje připevněny řetězem nebo lanem k předmětům pevně spojeným se zemí nebo dalšímu stroji o hmotnosti nad 1 000 kg, uzamčení provedeno bezpečnostním visacím zámkem nebo ▪ přípojné mobilní stroje přitlačeny k zemi pohyblivým ramenem stroje

*) Na přípojné mobilní stroje s provozní hmotností do 1 000 kg uložené mimo uzavřený prostor nebo oplocené prostranství se pojistné nebezpečí pro případ odcizení nevztahuje.

Dodatkové pojistné podmínky pro pojištění hospodářských rizik P-520/14

Tab. č. 4 Příslušenství a výbava mobilních strojů uložena v uzavřeném prostoru

Uložení	Požadovaný minimální způsob zabezpečení
	Limit plnění pro příslušenství a výbavu stroje (Kč)	Prvek zabezpečení	Kvalita prvku zabezpečení
uzavřený prostor typu A, B nebo C nebo D	do 500 000	dveře	▪ plné
		zámek vstupů	▪ zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo ▪ bezpečnostní visací zámek
	od 500 000	Individuálně ujednaný způsob zabezpečení

Tab. č. 5 Příslušenství a výbava mobilních strojů uložena v oploceném prostranství, mimo uzavřený prostor nebo oplocené prostranství (tzv. volné prostranství)

Uložení	Požadovaný minimální způsob zabezpečení
	Prvek zabezpečení	Kvalita prvku zabezpečení
oplocené prostranství	oplocení	▪ výška oplocení 180 cm
	zámek vstupů	▪ zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo ▪ bezpečnostní visací zámek
	zabezpečení příslušenství a výbavy stroje	▪ příslušenství a výbava stroje připevněna řetězem nebo lanem k předmětům pevně spojeným se zemí nebo stroji o hmotnosti nad 1 000 kg, uzamčení provedeno bezpečnostním visacím zámkem nebo ▪ příslušenství a výbava stroje přitlačena k zemi pohyblivým ramenem stroje
mimo uzavřený prostor nebo oplocené prostranství	zabezpečení příslušenství a výbavy stroje *)	▪ příslušenství a výbava stroje připevněna řetězem nebo lanem k předmětům pevně spojeným se zemí nebo dalšímu stroji o hmotnosti nad 1 000 kg, uzamčení provedeno bezpečnostním visacím zámkem nebo ▪ příslušenství a výbava stroje přitlačena k zemi pohyblivým ramenem stroje

*) Na příslušenství a výbavu s hmotností do 1 000 kg uloženu mimo uzavřený prostor nebo oplocené prostranství se pojistné nebezpečí pro případ odcizení nevztahuje.

Dále platí společná ustanovení uvedená v DPP P-205/14. Nebude-li v případě pojistné události dodržen výše uvedený způsob zabezpečení, je pojistitel oprávněn postupovat dle způsobu zabezpečení uvedeného v DPP P-205/14.

Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění strojů

OBSAH

P-300/14

Článek 1 Předmět pojištění 1

Článek 2 Pojistná nebezpečí 1

Článek 3 Výluky z pojištění 1

Článek 4 Místo pojištění 2

Článek 5 Pojistná událost 2

Článek 6 Povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností 2

Článek 7 Pojistná hodnota 2

Článek 8 Pojistné xxxxxx 0

Článek 9 Výklad pojmů 2

Článek 1 Předmět pojištění

1) Pojištěnou věcí jsou jednotlivé stroje nebo soubory strojů, které jsou uvedeny v pojistné smlouvě, včetně jejich výbavy a příslušenství (dále jen „pojištěný stroj“).

2) Pojištění se vztahuje na pojištěné stroje ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného určeného v pojistné smlouvě (vlastní stroje).

3) Na stroje, které nejsou ve vlastnictví ani spoluvlastnictví pojištěného určeného v pojistné smlouvě, ale které pojištěný určený v pojistné smlouvě užívá podle dohody (cizí stroje), se pojištění vztahuje pouze tehdy, je-li v pojistné smlouvě výslovně sjednáno pojištění cizích strojů.

4) V případě pojištění souboru se pojištění vztahuje pouze na stroje, jejichž stáří nepřesáhlo v době vzniku škody 10 let. Pro určení stáří stroje je rozhodující rok jeho prvního uvedení do provozu. V případě, že rok prvního uvedení

do provozu nelze zjistit, je pro určení stáří stroje rozhodující rok jeho výroby. Rok prvního uvedení stroje do provozu, příp. rok jeho výroby se do 10 leté doby stáří stroje nezapočítává.

5) Pojištění se nevztahuje na:

a) motorová a přípojná vozidla s přidělenou registrační značkou (státní poznávací značkou), s výjimkou mobilních strojů,

b) plavidla a letadla,

c) kolejová vozidla,

d) důlní a ostatní stroje umístěné v podzemí v souvislosti s důlní, těžební nebo stavební činností,

e) vzorky, názorné modely, prototypy,

f) ruční nářadí s elektrickým, pneumatickým nebo spalovacím pohonem (např. vrtačky, brusky, pily, bourací a vrtací kladiva, ruční sekačky na trávu).

Článek 2 Pojistná nebezpečí

Pojištění se vztahuje na náhlé poškození nebo zničení pojištěného stroje nahodilou událostí, která není z pojištění vyloučena.

Článek 3 Výluky z pojištění

1) Z pojištění nevzniká právo na plnění pojistitele za škody vzniklé na stroji, který:

a) nebyl v době vzniku jeho pojištění v provozuschopném stavu,

b) nebyl uveden do provozu v souladu s platnými předpisy a požadavky výrobce,

c) byl v době vzniku škody ve zkušebním provozu nebo byl předmětem přejímacího testu.

2) Z pojištění nevzniká právo na plnění pojistitele za škody vzniklé:

a) následkem vady, kterou měl stroj v době vzniku jeho pojištění a která byla nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému,

b) požárem, průvodními jevy požáru, výbuchem, přímým úderem blesku, nárazem nebo zřícením letadla, jeho částí nebo jeho nákladu, aerodynamickým třeskem při přeletu nadzvukového letadla, pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů, nejsou-li součástí pojištěného stroje nebo souboru, působením kouře, který unikl z technického zařízení v místě pojištění,

c) povodní, záplavou, větrem, krupobitím, sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením lavin, otřesy zemského povrchu, kapalinou unikající z vodovodních zařízení a médiem vytékajícím z hasicích zařízení,

d) tíhou sněhu nebo námrazy, působením rozpínavosti ledu a prosakováním tajícího sněhu nebo ledu,

e) krádeží, loupeží, ztrátou, zpronevěrou, podvodem, zatajením,

f) následkem trvalého vlivu provozu, přirozeného opotřebení, kavitace, koroze, eroze, postupného stárnutí, únavy materiálu, nedostatečného používání, dlouhodobého skladování, usazování kotelního kamene nebo jiných usazenin,

g) poškozením nebo zničením, za které je dodavatel nebo jiný smluvní partner odpovědný podle právního předpisu nebo smlouvy, včetně odpovědnosti

za vady (záruky),

h) během přepravy stroje jako nákladu,

i) v důsledku kybernetických nebezpečí,

j) v důsledku jakéhokoli porušení duševních majetkových práv (např. ochranné známky, autorského práva, patentu),

k) úmyslným poškozením nebo úmyslným zničením; pojištění se však vztahuje na úmyslné poškození nebo úmyslné zničení pojištěného stroje, pokud škodu šetřila policie, bez ohledu na to, zda byl pachatel zjištěn.

3) Nedošlo-li z téže příčiny a ve stejném čase i k jinému poškození nebo zničení pojištěného stroje, za něž je pojistitel povinen plnit, pojištění se nevztahuje

na poškození nebo zničení:

a) strojních součástí, dílů a nástrojů, které se pravidelně vyměňují při změně pracovních úkonů (např. řezné nástroje, matrice, formy, razidla),

b) dílů a částí, které se pravidelně vyměňují pro rychlé opotřebení nebo stárnutí (např. hadice, těsnění, pásy, řetězy, řemeny, pneumatiky, lana, dráty, síta, pracovní části drtičů, žáruvzdorné vyzdívky, akumulátory, odporová topná tělesa, žárovky, výbojky),

c) strojních součástí pro kluzná a valivá uložení pro přímočarý a rotační pohyb (např. ložiska, písty, vložky válců),

d) skleněných dílů a částí, činných médií a provozních kapalin (např. paliva, maziva, chemikálie, filtrační hmoty, chladicí kapaliny, katalyzátory).

4) Pojistitel neposkytne plnění za náklady:

a) které by bylo nutno vynaložit nezávisle na vzniku pojistné události (např. náklady na údržbu),

b) vynaložené na jakoukoli změnu nebo vylepšení stroje.

5) Na pojištění se mohou vztahovat ještě další výluky uvedené v pojistné smlouvě, jiných ustanoveních těchto pojistných podmínek, jiných pojistných podmínkách vztahujících se ke sjednanému pojištění nebo vyplývající z právních předpisů.

Článek 4 Místo pojištění

1) Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě.

2) Bylo-li sjednáno pojištění strojů v místech podle podnikatelské činnosti, je místem pojištění místo na území České republiky, v němž se v okamžiku vzniku pojistné události pojištěný stroj nachází v přímé souvislosti s realizací

zakázky pojištěného v rámci výkonu jeho podnikatelské činnosti. Za místo podle podnikatelské činnosti se však pro účely tohoto ustanovení nepovažuje sídlo, místo podnikání nebo provozovna pojištěného.

Článek 5 Pojistná událost

Pojistnou událostí je poškození nebo zničení pojištěného stroje zapříčiněné pojistným nebezpečím uvedeným v čl. 2, které omezuje nebo vylučuje

jeho funkčnost a ke kterému došlo v době trvání pojištění a v místě pojištění, s nímž je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

Článek 6 Povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností

1) Pojištěný je zejména povinen:

a) používat pojištěný stroj pouze k účelu stanovenému výrobcem, podle návodu k obsluze nebo technických podmínek, dodržovat technické a další normy vztahující se na provoz a údržbu pojištěného stroje,

b) zabezpečit obsluhu nebo řízení pojištěného stroje osobou, která

má předepsanou kvalifikaci či oprávnění, nebo pokud není kvalifikace

či oprávnění předepsáno, osobou, která byla prokazatelně pro obsluhu nebo řízení zaškolena,

c) v případě vzniku škody uschovat veškeré poškozené díly, dokud pojistitel nevydá souhlas s jejich likvidací.

2) Mělo-li porušení povinností uvedených v odst. 1) podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.

3) Další povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností mohou vyplývat z ustanovení pojistné smlouvy, jiných pojistných podmínek vztahujících se ke sjednanému pojištění a právních předpisů.

Článek 7 Pojistná hodnota

Pojistnou hodnotou pojištěného stroje je jeho nová cena (pojištění na novou cenu).

Článek 8 Pojistné plnění

1) Není-li ujednáno jinak, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel vyplatil:

a) v případě zničení stroje částku odpovídající přiměřeným nákladům

na znovupořízení stejného nebo srovnatelného nového stroje sníženou

o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení stroje

s přihlédnutím k případnému zhodnocení z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků,

b) v případě poškození stroje částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného stroje sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí.

Plnění pojistitele stanovené podle písm. b) však nepřevýší částku vypočtenou podle písm. a).

2) Pojistitel nahradí také účelně vynaložené náklady na:

a) provizorní opravu, pokud se tím nezvýší náklady na celkovou opravu,

v opačném případě pouze tehdy, pokud jejich vynaložení pojistitel předem odsouhlasil,

b) demontáž a montáž poškozeného stroje,

c) expresní dopravu náhradních dílů, pokud je nebylo účelné zajistit obvyklou dopravou a pokud jejich vynaložení pojistitel předem odsouhlasil.

3) Vznikla-li pojistná událost na stroji pojištěném na cenu určenou jinak než dle čl. 7 (jiná cena), řídí se plnění pojistitele příslušnými ustanoveními

pojistné smlouvy. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, poskytne pojistitel plnění v rozsahu vyplývajícím z odst. 1).

Článek 9 Výklad pojmů

1) Data jsou strojně nebo elektronicky zpracovatelné informace.

2) Kapalinou unikající z vodovodních zařízení se rozumí voda, topná, klimatizační a hasicí média.

3) Krupobitím se rozumí pád kousků ledu vytvořených v atmosféře.

4) Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře (včetně např. horkovzdušného balónu, vzducholodě).

5) Mobilním strojem se rozumí pracovní stroj samojízdný, pracovní stroj přípojný, zemědělský a lesnický traktor a jeho přípojné vozidlo.

6) Pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů se rozumí takový pohyb tělesa, který má znaky pádu způsobeného zemskou gravitací.

7) Poškozením stroje se rozumí takové poškození, které lze odstranit opravou, přičemž náklady na tuto opravu nepřevýší částku odpovídající časové ceně stroje v době bezprostředně před vznikem pojistné události.

8) Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje místo pojištění mimo

koryto vodního toku. Povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně je zaplavováno území při soustředěném odtoku srážkových vod.

9) Požárem se rozumí oheň, který vznikl mimo určené ohniště nebo který určené ohniště opustil a který se vlastní silou rozšířil nebo byl pachatelem úmyslně rozšířen. Požárem není působení užitkového ohně a jeho tepla, žhnutí a doutnání s omezeným přístupem vzduchu ani působení tepla při zkratu v elektrickém vedení nebo zařízení, pokud se hoření vzniklé zkratem dále nerozšířilo.

10) Provozuschopný stav je takový stav stroje, ve kterém je po úspěšně dokončeném přejímacím testu a zkušebním provozu schopen plnit určené funkce a dodržovat hodnoty parametrů v mezích stanovených technickou dokumentací.

11) Průvodními jevy požáru se rozumí teplo a zplodiny hoření vznikající při požáru a dále působení hasební látky použité při zásahu proti požáru.

12) Přiměřenými náklady se rozumí náklady, které jsou obvyklé v době vzniku pojistné události v daném místě. Za přiměřené náklady se nepovažují příplatky za práci přesčas, expresní příplatky, příplatky za letecké dodávky apod.

13) Přímým úderem blesku se rozumí přímé a bezprostřední působení energie blesku nebo teploty jeho výboje na pojištěný stroj, je-li škoda zjistitelná podle viditelných destrukčních účinků na stroji nebo na budově, ve které byl stroj

v době pojistné události uložen. Přímým úderem blesku není dočasné přepětí v elektrorozvodné nebo komunikační síti, k němuž došlo v důsledku působení blesku na tato vedení.

14) Přirozeným opotřebením je pozvolný proces spotřeby stroje, způsobený jeho používáním během provozu nebo jinými aktivními vnějšími vlivy dlouhodobějšího charakteru (např. trvalým působením chemických, teplotních, mechanických a elektrických vlivů). Projevuje se především postupným snižováním hodnot parametrů stanovených výrobcem pro daný stroj.

15) Příslušenstvím stroje jsou zařízení a prostředky spojené se strojem, které jsou po technické stránce nezbytné pro činnost stroje podle jeho účelu. Za příslušenství stroje se nepovažují data.

16) Sesouváním nebo zřícením lavin se rozumí jev, kdy se masa sněhu nebo ledu náhle uvede do pohybu a řítí se do údolí.

17) Sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin se rozumí pohyb hornin

z vyšších poloh svahu do nižších, ke kterému dochází působením přírodních sil nebo lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy svahu.

18) Škodou vzniklou v důsledku kybernetických nebezpečí se rozumí škoda způsobená:

a) užíváním, zneužitím nebo selháním internetu, kterékoli vnitřní nebo soukromé sítě, internetové stránky, internetové adresy nebo podobného zařízení či služby,

b) jakýmikoli daty nebo jinými informacemi umístěnými na internetové stránce nebo podobném zařízení,

c) projevem jakéhokoli počítačového viru nebo obdobného programu,

d) jakýmkoli elektronickým přenosem dat nebo jiných informací,

e) jakýmkoli porušením, zničením, zkreslením, zborcením, narušením, vymazáním nebo jinou ztrátou či poškozením dat, programového vybavení, programovacího souboru či souboru instrukcí jakéhokoli druhu,

f) ztrátou možnosti využívání dat nebo omezením funkčnosti dat, kódování, programů, programového vybavení jakéhokoli počítače či počítačového systému nebo jiného zařízení závislého na jakémkoli mikročipu nebo vestavěném logickém obvodu, včetně výpadku činnosti na straně pojištěného.

19) Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí destruktivní působení jejich nadměrné hmotnosti na pojištěný stroj. Za nadměrnou se považuje taková tíha sněhu nebo námrazy, která se v dané oblasti místa pojištění běžně nevyskytuje. Za škody způsobené tíhou sněhu nebo námrazy se nepovažují škody způsobené rozpínavostí ledu a prosakováním tajícího sněhu nebo ledu.

20) Údržbou stroje se rozumí souhrn činností zajišťujících technickou způsobilost, provozuschopnost, hospodárnost a bezpečnost provozu stroje. Tyto činnosti spočívají zejména v pravidelných prohlídkách, ošetřování, seřizování, plnění termínů mazacích plánů a včasné výměně opotřebených dílů, a to v souladu s platnými předpisy, návodem nebo pokyny danými výrobcem.

21) Vodovodním zařízením se rozumí

a) potrubí pro přívod, rozvod a odvod vody, včetně armatur a zařízení na ně připojených,

b) rozvody topných a klimatizačních systémů, včetně těles a zařízení na ně připojených.

Za vodovodní zařízení se nepovažují střešní žlaby a vnější dešťové svody.

22) Výbavou se rozumí základní výbava dodávaná k danému typu stroje výrobcem, jakož i výbava předepsaná právní normou. Za výbavu stroje se nepovažují data.

23) Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající

v rozpínavosti plynů nebo par. Výbuchem se dále rozumí prudké vyrovnání tlaku (imploze). Za výbuch se nepovažuje aerodynamický třesk nebo výbuch ve spalovacím prostoru spalovacího motoru a jiných zařízení, ve kterých

se energie výbuchu cílevědomě využívá.

24) Záplavou se rozumí vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění.

25) Zatajením stroje se rozumí přivlastnění si stroje, který se dostal do moci pachatele nálezem, omylem nebo jinak bez svolení pojištěného.

26) Zničením stroje se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž stroj již nelze dále používat k původnímu nebo podobnému účelu. Za zničení bude považováno i takové poškození stroje, které lze sice odstranit opravou, ale náklady na tuto opravu by přesáhly časovou cenu stroje v době bezprostředně před pojistnou událostí.

27) Ztrátou stroje se rozumí stav, kdy osoba oprávněná s tímto strojem disponovat pozbyla nezávisle na své vůli možnost se strojem disponovat.

Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění elektronických zařízení

OBSAH

P-320/14

Článek 1 Předmět pojištění 1

Článek 2 Pojistná nebezpečí 1

Článek 3 Výluky z pojištění 1

Článek 4 Místo pojištění 2

Článek 5 Pojistná událost 2

Článek 6 Povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností 2

Článek 7 Pojistná hodnota 2

Článek 8 Pojistné xxxxxx 0

Článek 9 Výklad pojmů 2

Článek 1 Předmět pojištění

1) Pojištěnou věcí jsou jednotlivá stacionární elektronická zařízení nebo soubory stacionárních elektronických zařízení včetně dat potřebných pro základní funkce pojištěného zařízení (dále jen „zařízení“), které jsou uvedeny v pojistné smlouvě, včetně jejich součástí (dále jen „pojištěné zařízení“).

2) Pojištění se vztahuje na pojištěné zařízení ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného určeného v pojistné smlouvě (vlastní zařízení).

3) Na zařízení, která nejsou ve vlastnictví ani spoluvlastnictví pojištěného určeného v pojistné smlouvě, ale která pojištěný určený v pojistné smlouvě užívá podle dohody (cizí zařízení), se pojištění vztahuje pouze tehdy, je-li tak v pojistné smlouvě výslovně ujednáno.

4) V případě pojištění souboru se pojištění vztahuje pouze na zařízení, jejichž stáří nepřesáhlo v době vzniku škody 5 let. Pro určení stáří zařízení

je rozhodující rok jeho prvního uvedení do provozu. V případě, že rok prvního uvedení zařízení do provozu nelze zjistit, je pro určení stáří zařízení rozhodující rok jeho výroby. Rok prvního uvedení zařízení do provozu, příp. rok jeho výroby se do 5 leté doby stáří zařízení nezapočítává.

5) Pouze je-li tak výslovně ujednáno, vztahuje se pojištění také na mobilní elektronická zařízení, tj. elektronická zařízení, která jsou:

a) přenosná, nebo

b) pevně instalovaná ve vozidle.

6) Pojištění se nevztahuje na fotoaparáty, kamery, navigační systémy (GPS) a na mobilní komunikační zařízení s výjimkou notebooků a tabletů.

Článek 2 Pojistná nebezpečí

Pojištění se vztahuje na náhlé poškození nebo zničení pojištěného zařízení nahodilou událostí, která není z pojištění vyloučena.

Článek 3 Výluky z pojištění

1) Z pojištění nevzniká právo na plnění pojistitele za škody vzniklé na zařízení, které:

a) nebylo v době vzniku pojištění v provozuschopném stavu,

b) nebylo uvedeno do provozu v souladu s platnými právními předpisy a požadavky výrobce.

2) Z pojištění nevzniká právo na plnění pojistitele za škody vzniklé:

a) následkem vady, kterou mělo zařízení již v době vzniku jeho pojištění a která byla nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému,

b) požárem, průvodními jevy požáru, výbuchem, přímým úderem blesku, nárazem nebo zřícením letadla, jeho částí nebo jeho nákladu, aerodynamickým třeskem při přeletu nadzvukového letadla, pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů, nejsou-li součástí pojištěného zařízení nebo souboru, působením kouře, který unikl z technického zařízení v místě pojištění,

c) povodní, záplavou, větrem, krupobitím, sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením lavin, otřesy zemského povrchu, kapalinou unikající z vodovodních zařízení a médiem vytékajícím z hasicích zařízení,

d) tíhou sněhu nebo námrazy, působením rozpínavosti ledu a prosakováním tajícího sněhu nebo ledu,

e) krádeží, loupeží, ztrátou, zpronevěrou, podvodem, zatajením,

f) následkem trvalého vlivu provozu, přirozeného opotřebení, koroze, eroze, postupného stárnutí, únavy materiálu, nedostatečného používání, dlouhodobého skladování,

g) poškozením nebo zničením, za které je dodavatel nebo jiný smluvní partner odpovědný podle právního předpisu nebo smlouvy, včetně odpovědnosti

za vady (záruky),

h) během přepravy zařízení (ať už jako nákladu nebo po vlastní ose),

i) v důsledku kybernetických nebezpečí,

j) v důsledku jakéhokoliv porušení duševních majetkových práv (např. ochranné známky, autorského práva, patentu),

k) úmyslným poškozením nebo úmyslným zničením; pojištění se však vztahuje na úmyslné poškození nebo úmyslné zničení pojištěného zařízení, pokud škodu šetřila policie, bez ohledu na to, zda byl pachatel zjištěn.

3) Nedošlo-li z téže příčiny a ve stejném čase i k jinému poškození nebo zničení pojištěného zařízení, za něž je pojistitel povinen plnit, pojištění se nevztahuje na poškození nebo zničení:

a) dílů a částí, které se pravidelně vyměňují pro rychlé opotřebení nebo stárnutí (např. pojistky, světelné zdroje, akumulátory, odporová topná tělesa),

b) skleněných dílů a částí, činných médií a provozních kapalin (např. paliva, maziva, chemikálie, filtrační hmoty, chladicí kapaliny, katalyzátory),

c) nářadí a nástrojů všeho druhu.

4) Pojistitel neposkytne plnění za náklady:

a) které by bylo nutno vynaložit nezávisle na vzniku pojistné události (např. náklady na údržbu),

b) vynaložené na jakoukoli změnu nebo vylepšení zařízení.

5) Na pojištění se mohou vztahovat ještě další výluky uvedené v pojistné smlouvě, jiných ustanoveních těchto pojistných podmínek, jiných pojistných podmínkách vztahujících se ke sjednanému pojištění nebo vyplývající z právních předpisů.

Článek 4 Místo pojištění

Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě.

Článek 5 Pojistná událost

Pojistnou událostí je poškození nebo zničení pojištěného zařízení zapříčiněné pojistným nebezpečím uvedeným v čl. 2, které omezuje nebo vylučuje jeho funkčnost a ke kterému došlo v době trvání pojištění a v místě pojištění,

s nímž je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

Článek 6 Povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností

1) Pojištěný je zejména povinen:

a) používat pojištěné zařízení pouze k účelu stanovenému výrobcem,

podle návodu k obsluze nebo technických podmínek, dodržovat technické a další normy vztahující se na provoz a údržbu pojištěného zařízení,

b) zabezpečit obsluhu pojištěného zařízení osobou, která má předepsanou kvalifikaci či oprávnění, nebo pokud není kvalifikace či oprávnění předepsáno, osobou, která byla prokazatelně pro obsluhu zaškolena,

c) v případě vzniku škody uschovat veškeré poškozené díly, dokud pojistitel nevydá souhlas s jejich likvidací.

2) Mělo-li porušení povinností uvedených v odst. 1) podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.

3) Další povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností mohou vyplývat z ustanovení pojistné smlouvy, jiných pojistných podmínek vztahujících se ke sjednanému pojištění a právních předpisů.

Článek 7 Pojistná hodnota

Pojistnou hodnotou zařízení je jeho nová cena (pojištění na novou cenu).

Článek 8 Pojistné plnění

1) Není-li ujednáno jinak, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel vyplatil:

a) v případě zničení zařízení částku odpovídající přiměřeným nákladům

na znovupořízení stejného nebo srovnatelného nového zařízení sníženou o cenu využitelných zbytků,

b) v případě poškození zařízení částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného zařízení sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí.

Plnění pojistitele stanovené podle písm. b) však nepřevýší částku vypočtenou podle písm. a).

2) Pojistitel poskytne plnění také za přiměřené náklady, které oprávněná osoba prokazatelně vynaložila na:

a) provizorní opravu, pokud se tím nezvýší náklady na celkovou opravu,

v opačném případě pouze tehdy, pokud jejich vynaložení pojistitel předem odsouhlasil,

b) demontáž a montáž poškozeného zařízení,

c) expresní dopravu náhradních dílů, pokud je nebylo účelné zajistit obvyklou dopravou a pokud jejich vynaložení pojistitel předem odsouhlasil.

3) Vznikla-li pojistná událost na zařízení pojištěném na cenu určenou jinak než dle čl. 7 (jiná cena), řídí se plnění pojistitele příslušnými ustanoveními

pojistné smlouvy. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, poskytne pojistitel plnění v rozsahu vyplývajícím z odst. 1).

Článek 9 Výklad pojmů

Pro účely pojištění podle těchto zvláštních pojistných podmínek platí tento výklad pojmů:

1) Data jsou strojně nebo elektronicky zpracovatelné informace.

2) Data potřebná pro základní funkce zařízení jsou systémové programy nebo programy či data jim rovnocenná (např. operační systém).

3) Elektronické zařízení je zařízení, které pro svou funkci využívá elektronické prvky.

4) Kapalinou unikající z vodovodních zařízení se rozumí voda, topná, klimatizační a hasicí média.

5) Krupobitím se rozumí pád kousků ledu vytvořených v atmosféře.

6) Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře (včetně např. horkovzdušného balónu, vzducholodě).

7) Nosiče dat jsou paměťová média na strojně nebo elektronicky zpracovatelné informace.

8) Pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů se rozumí takový pohyb tělesa, který má znaky pádu způsobeného zemskou gravitací.

9) Poškozením zařízení se rozumí takové poškození, které lze odstranit opravou, přičemž náklady na tuto opravu nepřevýší částku odpovídající nákladům na znovupořízení daného zařízení.

10) Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje místo pojištění mimo koryto vodního toku. Povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže

dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně je zaplavováno území při soustředěném odtoku srážkových vod.

11) Požárem se rozumí oheň, který vznikl mimo určené ohniště nebo který určené ohniště opustil a který se vlastní silou rozšířil nebo byl pachatelem úmyslně rozšířen. Požárem není působení užitkového ohně a jeho tepla, žhnutí a doutnání s omezeným přístupem vzduchu ani působení tepla při zkratu

v elektrickém vedení nebo zařízení, pokud se hoření vzniklé zkratem dále nerozšířilo.

12) Provozuschopný stav je takový stav zařízení, ve kterém je po úspěšně dokončeném přejímacím testu a zkušebním provozu schopno plnit určené funkce a dodržovat hodnoty parametrů v mezích stanovených technickou dokumentací.

13) Průvodními jevy požáru se rozumí teplo a zplodiny hoření vznikající při požáru a dále působení hasební látky použité při zásahu proti požáru.

14) Přiměřenými náklady se rozumí náklady, které jsou obvyklé v době vzniku pojistné události v daném místě. Za přiměřené náklady se nepovažují příplatky za práci přesčas, expresní příplatky, příplatky za letecké dodávky apod.

15) Přímým úderem blesku se rozumí přímé a bezprostřední působení energie blesku nebo teploty jeho výboje na pojištěné zařízení, je-li škoda zjistitelná podle viditelných destrukčních účinků na zařízení nebo na budově, ve které bylo zařízení v době pojistné události uloženo. Přímým úderem blesku není dočasné přepětí v elektrorozvodné nebo komunikační síti, k němuž došlo v důsledku působení blesku na tato vedení.

16) Přirozeným opotřebením je pozvolný proces spotřeby zařízení, způsobený jeho používáním během provozu nebo jinými aktivními vnějšími vlivy dlouhodobějšího charakteru (např. trvalým působením chemických, teplotních, mechanických a elektrických vlivů). Projevuje se především postupným snižováním hodnot parametrů stanovených výrobcem pro dané zařízení.

17) Sesouváním nebo zřícením lavin se rozumí jev, kdy se masa sněhu nebo ledu náhle uvede do pohybu a řítí se do údolí.

18) Sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin se rozumí pohyb hornin

z vyšších poloh svahu do nižších, ke kterému dochází působením přírodních sil nebo lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy svahu. Sesouváním půdy není klesání zemského povrchu do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti. Za sesouvání půdy se dále nepovažuje pokles rovinatého terénu nebo změny základových poměrů staveb, např. promrzáním, sesycháním, podmáčením půdy bez porušení rovnováhy svahu.

19) Za součást zařízení se považují zařízení, která k němu podle povahy patří a nemohou být oddělena bez toho, aniž se tím zařízení znehodnotí. Za součást zařízení se nepovažují externí nosiče dat a data potřebná pro základní funkce zařízení.

20) Škodou vzniklou v důsledku kybernetických nebezpečí se rozumí škoda způsobená:

a) užíváním, zneužitím nebo selháním internetu, kterékoli vnitřní nebo soukromé sítě, internetové stránky, internetové adresy nebo podobného zařízení či služby,

b) jakýmikoli daty nebo jinými informacemi umístěnými na internetové stránce nebo podobném zařízení,

c) projevem jakéhokoli počítačového viru nebo obdobného programu,

d) jakýmkoli elektronickým přenosem dat nebo jiných informací,

e) jakýmkoli porušením, zničením, zkreslením, zborcením, narušením, vymazáním nebo jinou ztrátou či poškozením dat, programového vybavení, programovacího souboru či souboru instrukcí jakéhokoli druhu,

f) ztrátou možnosti využívání dat nebo omezením funkčnosti dat, kódování, programů, programového vybavení jakéhokoli počítače či počítačového systému nebo jiného zařízení závislého na jakémkoli mikročipu nebo vestavěném logickém obvodu, včetně výpadku činnosti na straně pojištěného.

21) Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí destruktivní působení jejich hmotnosti na pojištěné zařízení. Za nadměrnou se považuje taková tíha sněhu nebo námrazy, která se v dané oblasti místa pojištění běžně nevyskytuje.

Za škody způsobené tíhou sněhu nebo námrazy se nepovažuje působení rozpínavosti ledu a prosakovaní tajícího sněhu nebo ledu.

22) Údržbou zařízení se rozumí souhrn činností zajišťujících technickou způsobilost, provozuschopnost, hospodárnost a bezpečnost provozu zařízení. Tyto činnosti spočívají zejména v pravidelných prohlídkách, ošetřování, seřizování, plnění termínů mazacích plánů a včasné výměně opotřebených dílů, a to v souladu s platnými předpisy, návodem nebo pokyny danými výrobcem.

23) Vodovodním zařízením se rozumí

a) potrubí pro přívod, rozvod a odvod vody, včetně armatur a zařízení na ně připojených,

b) rozvody topných a klimatizačních systémů, včetně těles a zařízení na ně připojených.

Za vodovodní zařízení se nepovažují střešní žlaby a vnější dešťové svody.

24) Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající

v rozpínavosti plynů nebo par. Výbuchem se dále rozumí prudké vyrovnání tlaku (imploze). Za výbuch se nepovažuje aerodynamický třesk nebo výbuch ve spalovacím prostoru spalovacího motoru a jiných zařízení, ve kterých

se energie výbuchu cílevědomě využívá.

25) Záplavou se rozumí vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění.

26) Zatajením zařízení se rozumí přivlastnění si zařízení, které se dostalo do moci pachatele nálezem, omylem nebo jinak bez svolení pojištěného.

27) Zničením zařízení se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž zařízení již nelze dále používat k původnímu nebo podobnému účelu. Za zničení bude považováno i takové poškození zařízení, které lze sice odstranit opravou, ale náklady na tuto opravu by přesáhly částku odpovídající nákladům na znovupořízení daného zařízení.

28) Ztrátou zařízení se rozumí stav, kdy osoba oprávněná s tímto zařízením disponovat pozbyla nezávisle na své vůli možnost se zařízením disponovat.