STANOVY L a m i d o , a.s. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Založení společnosti

Příloha č. 1 pozvánky na valnou hromadu uveřejněné na internetových stránkách společnosti

STANOVY

L a m i d o , a.s.

I.

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Čl. 1

Založení společnosti

Akciová společnost L a m i d o , a.s. vznikla transformací zemědělského družstva jako jedna ze dvou nástupnických právnických osob, a to v souladu s příslušnými ustanoveními zák. č. 42/1992 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech a zák. č. 513/1992 Sb., obchodního zákoníku.

Čl. 2

Obchodní firma a sídlo společnosti

1. Obchodní firma společnosti (dále jen „firma“): L a m i d o , a.s.

2. Sídlo společnosti: Sebranice 11, PSČ 569 62 Sebranice

Čl. 3

Trvání společnosti

Společnost je založena na dobu neurčitou.

Čl. 4

Předmět podnikání společnosti

Předmětem podnikání společnosti je:

a) výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona, a to tyto obory činnosti:

• výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků,

• zprostředkování obchodu a služeb,

• velkoobchod a maloobchod,

• pronájem a půjčování věcí movitých,

• praní pro domácnost, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží,

b) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

Čl. 5

Základní kapitál

1. Výše základního kapitálu společnosti činí-------------------------------------7.449.000,-- Kč (slovy: sedmmiliónůčtyřistačtyřicetdevěttisíckorunčeských).

2. Základní kapitál byl v plné výši splacen.

Čl. 6

Akcie

1. Základní kapitál společnosti je rozvržen na:

695 kusů kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 10.000,-- Kč,

499 kusů kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1.000,-- Kč.

2. Všechny akcie jsou vydány v listinné podobě a nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

3. Akcionáři společnosti mají v případě převodu akcií předkupní právo. (Toto se nevztahuje na bezúplatný převod akcií na potomky akcionáře a na směnu akcií mezi akcionáři navzájem, pokud předmětem směny jsou akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě. Směna akcií mezi akcionáři, kdy předmětem směny je na jedné straně vyšší a na druhé straně nižší celková jmenovitá hodnota akcií, předkupnímu právu podléhá, a to v části, ve které akcionář má nabýt směnou na celkové jmenovité hodnotě akcií více, než kolik činí celková jmenovitá hodnota akcií, které směnou pozbývá). Akcionář, který hodlá akcie společnosti převést na konkrétního zájemce, je povinen o tomto svém záměru (dále též jen „záměr“) informovat představenstvo, a to s uvedením počtu akcií, jejich jmenovité hodnoty, pořadových čísel, kupní ceny (doplatku za vypořádání hodnot akcií v případě směny) a osoby nabyvatele. Představenstvo společnosti poté, co od akcionáře obdrží informaci o záměru, tento záměr zveřejní na veřejně přístupném místě v sídle společnosti a dále na internetových stránkách společnosti, a to po dobu 30 dnů. Akcionáři společnosti jsou ve lhůtě 30 dnů dle věty předchozí oprávněni uplatnit své předkupní právo, a to tak, že projeví zájem o koupi předmětných akcií za podmínek uvedených ve zveřejněném záměru. Je-li v záměru jako nabyvatel akcií uveden akcionář společnosti, tento předkupní právo uplatňovat nemusí s tím, že je pro účely tohoto odstavce automaticky považován za osobu, která předkupní právo uplatnila. Předkupní právo se uplatňuje písemným podáním doručeným představenstvu společnosti, ve kterém akcionář projeví zájem o koupi akcií dle podmínek uvedených ve zveřejněném záměru. Představenstvo je povinno o uplatnění předkupního práva informovat bez zbytečného odkladu písemně akcionáře, který představenstvo o záměru informoval. Jestliže ve výše uvedené 30 denní lhůtě, po kterou bude záměr zveřejněn, žádný z akcionářů způsobem výše uvedeným předkupní právo neuplatní, je akcionář oprávněn (po udělení souhlasu představenstva s převodem akcií dle odst. 5 tohoto článku) akcie převést nabyvateli uvedenému v záměru, a to za podmínek uvedených v záměru a ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byl představenstvem informován o tom, že žádný z akcionářů společnosti předkupní právo neuplatnil. Bude-li předkupní právo způsobem a ve lhůtě dle výše uvedeného uplatněno, je akcionář povinen (po udělení souhlasu představenstva s převodem akcií dle odst. 5 tohoto článku) akcie převést na akcionáře, který (kteří) předkupní právo uplatnili (včetně akcionáře, který je v záměru označen jako nabyvatel akcií, a který je automaticky považován za osobu, která předkupní právo uplatnila). Uplatní-li předkupní právo více akcionářů, bude převod akcií uskutečněn dle poměru jmenovitých hodnot akcií těchto akcionářů a nebude-li to prakticky možné (vzhledem k výši jmenovité hodnoty převáděných akcií a nemožnosti jejich rozdělení), bude nabyvatel (či nabyvatelé) akcií určen vzájemnou dohodou nebo losem. Bude-li předmětem losování více akcií, platí, že každého losování se vždy účastní všichni akcionáři, kteří uplatnili předkupní právo.

4. Akcionáři společnosti mají předkupní právo i v případě, kdy akcionář představenstvu společnosti předloží anonymní nabídku na prodej akcií akcionářům společnosti. V případě, že akcionář společnosti předloží představenstvu anonymní nabídku na prodej akcií - v této nabídce je akcionář povinen uvést akcie (počet, jmenovitou hodnotu, číselná označení), které nabízí k prodeji a uvést kupní cenu, kterou požaduje (dále též jen „nabídka“), představenstvo tuto nabídku zveřejní na veřejně přístupném místě v sídle společnosti a dále na internetových stránkách společnosti, a to po dobu 30 dnů. Akcionáři společnosti jsou ve lhůtě 30 dnů dle věty předchozí oprávněni uplatnit své předkupní právo, a to tak, že projeví zájem o koupi předmětných akcií za podmínek uvedených ve zveřejněné nabídce. Předkupní právo se uplatňuje písemným podáním doručeným představenstvu společnosti, ve kterém akcionář projeví zájem o koupi akcií dle podmínek uvedených ve zveřejněné nabídce. Představenstvo je povinno o uplatnění předkupního práva informovat bez zbytečného odkladu písemně akcionáře, který podal nabídku. Bude-li předkupní právo způsobem a ve lhůtě dle výše uvedeného uplatněno, je akcionář povinen (po udělení souhlasu představenstva s převodem akcií dle odst. 5 tohoto článku) akcie převést na akcionáře, který (kteří) předkupní právo uplatnili. Uplatní-li předkupní právo více akcionářů, bude převod akcií uskutečněn dle poměru jmenovitých hodnot akcií těchto akcionářů a nebude-li to prakticky možné (vzhledem k výši jmenovité hodnoty převáděných akcií a nemožnosti jejich rozdělení), bude nabyvatel (či nabyvatelé) akcií určen vzájemnou dohodou nebo losem. Bude-li předmětem losování více akcií, platí, že každého losování se vždy účastní všichni akcionáři, kteří uplatnili předkupní právo.

5. Akcie mají omezenou převoditelnost. Akcie nelze převádět na právnické osoby. Převoditelnost akcií je dále podmíněna souhlasem představenstva společnosti s výjimkou převodu akcií na vlastní potomky akcionáře (tj. omezení převoditelnosti akcií vázané na souhlas představenstva společnosti se vztahuje také na směnu akcií mezi akcionáři navzájem). Smlouva o převodu akcií nemůže nabýt účinnosti dříve, než představenstvo udělí souhlas s převodem akcií. Pokud představenstvo nerozhodne o žádosti do dvou měsíců od jejího doručení, platí, že souhlas byl udělen. O udělení souhlasu představenstva k převodu akcií je oprávněn požádat převodce nebo nabyvatel akcií a žádost musí obsahovat identifikaci převodce a nabyvatele (jméno, příjmení nebo obchodní firmu, bydliště nebo sídlo), identifikaci převáděných akcií (počet, jmenovitou hodnotu, pořadová čísla) a kupní cenu převáděných akcií (dále též jen „žádost“). Pokud představenstvo odmítne udělit souhlas k převodu akcií, je společnost povinna na výzvu akcionáře akcie odkoupit za cenu přiměřenou jejich hodnotě. Právo na odkoupení lze uplatnit do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo akcionáři doručeno odmítnutí souhlasu s převodem akcií, jinak zaniká. Souhlas představenstva je nutný i k uzavření smlouvy o zastavení akcií. Pro nabytí její účinnosti platí obdobně pravidla stanovená pro účinnost převodu akcií.

6. Na každých 1.000,-- Kč jmenovité hodnoty akcie připadá při hlasování na valné hromadě jeden hlas.

Na jednu akcii o jmenovité hodnotě 1.000,-- Kč připadá 1 hlas.

Na jednu akcii o jmenovité hodnotě 10.000,-- Kč připadá 10 hlasů.

7. Ve společnosti je celkem 7.449 hlasů.

8. Akcie mohou být vydány ve formě hromadné listiny nahrazující jednotlivé akcie. Hromadná listina musí mít náležitosti stanovené pro jednotlivé listinné akcie. O postupu při vydávání hromadných listin nahrazujících jednotlivé akcie rozhoduje představenstvo.

Na písemnou žádost majitele hromadné listiny doručenou představenstvu společnosti zajistí společnost do 30 dnů ode dne doručení žádosti výměnu hromadné listiny za jednotlivé akcie, jež tato hromadná listina nahrazuje, případně za jiné hromadné listiny.

9. Společnost vede seznam akcionářů.

10. Do seznamu akcionářů se zapisuje zejména:

• označení druhu akcií,

• jmenovitá hodnota akcií,

• jméno, bydliště nebo sídlo akcionáře,

• číslo bankovního účtu akcionáře,

• číselné označení akcií,

• emailová adresa akcionáře.

II.

ORGANIZACE SPOLEČNOSTI

Čl. 7

Orgány společnosti

1. Systém vnitřní struktury společnosti je dualistický.

2. Společnost má tyto orgány:

1. Valnou hromadu,

2. Představenstvo,

3. Dozorčí radu.

A) VALNÁ HROMADA

Čl. 8

Postavení a působnost valné hromady

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti.

2. Do působnosti valné hromady náleží:

1. rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,

2. rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu,

3. rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,

4. rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

5. volba a odvolání členů představenstva,

6. volba a odvolání členů dozorčí rady,

7. schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví právní předpis, i mezitímní účetní závěrky,

8. rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty,

9. rozhodování o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu,

10. rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací,

11. schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,

12. schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,

13. rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem,

14. schválení smlouvy o tiché společnosti, včetně schválení jejích změn a jejího zrušení,

15. rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zvláštní zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak,

16. schvalování jednacího řádu valné hromady,

17. rozhodnutí o dalších otázkách, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo tyto stanovy.

3. Valná hromada si nemůže vyhradit rozhodování záležitostí, které do její působnosti nesvěřují tyto stanovy nebo zákon.

Čl. 9

Svolání valné hromady

1. Valnou hromadu svolává představenstvo, popřípadě jeho člen za podmínek stanovených v § 402 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, alespoň jednou za účetní období, a to nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

2. Představenstvo svolá valnou hromadu:

• bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti očekávat, nebo z jiného vážného důvodu, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření,

• požádají-li o svolání představenstvo k projednání navržených záležitostí akcionáři, kteří splňují podmínky stanovené v § 365 zákona o obchodních korporacích (dále jen „kvalifikovaní akcionáři“). V žádosti uvedou návrh usnesení k navrženým záležitostem nebo je odůvodní. Splňuje-li žádost stanovené požadavky, svolá představenstvo valnou hromadu tak, aby se konala do 40 dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost kvalifikovaných akcionářů o svolání. Lhůta pro uveřejnění a zaslání pozvánky se v tomto případě zkracuje na 15 dnů. Představenstvo je oprávněno navržený pořad valné hromady doplnit pouze se souhlasem kvalifikovaných akcionářů, kteří o svolání valné hromady požádali.

3. Svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno na emailovou adresu uvedenou v seznamu akcionářů. Zasílání pozvánky na valnou hromadu na emailovou adresu uvedenou v seznamu akcionářů dle věty předchozí nahrazuje zasílání pozvánky na adresu bydliště akcionáře. Nesdělí-li akcionář vlastnící akcie na jméno společnosti svou emailovou adresu pro účely zápisu do seznamu akcionářů, zašle svolavatel pozvánku na valnou hromadu těmto akcionářům na adresu bydliště uvedenou v seznamu akcionářů, a to nejméně 30 dní přede dnem konání valné hromady.

4. Za podmínek stanovených v § 404 zákona o obchodních korporacích může valnou hromadu svolat i dozorčí rada, vyžadují-li to zájmy společnosti.

5. Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat alespoň:

• firmu a sídlo společnosti,

• místo, datum a hodinu konání valné hromady,

• označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada,

• pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu společnosti,

• rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,

• návrh na usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění,

• lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li umožněno korespondenční hlasování, která nesmí být kratší než 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení pozvánky akcionáři.

6. Valnou hromadu lze odvolat nebo odložit její konání na pozdější dobu. Odvolání nebo odložení valné hromady oznámí společnost akcionářům způsobem stanoveným pro svolání valné hromady, a to alespoň 1 týden před původně oznámeným datem konání valné hromady.

Byla-li valná hromada svolána z podnětu kvalifikovaných akcionářů, je odvolání nebo odložení jejího konání možné pouze se souhlasem kvalifikovaných akcionářů, kteří o svolání valné hromady požádali.

7. Bez splnění požadavků stanovených stanovami nebo zákonem pro svolání valné hromady se valná hromada může konat jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni akcionáři.

Čl. 10

Účast na valné hromadě

1. Každý akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady a hlasovat na ní, má právo požadovat a obdržet na valné hromadě vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní, a uplatňovat návrhy a protinávrhy.

2. Vysvětlení záležitostí týkajících se probíhající valné hromady poskytne společnost akcionáři přímo na valné hromadě. Není-li to vzhledem ke složitosti vysvětlení možné, poskytne je akcionářům ve lhůtě do 15 dnů ode dne konání valné hromady, a to i když to již není potřebné pro posouzení jednání valné hromady nebo pro výkon akcionářských práv na ní. Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti. Vysvětlení může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více otázek obdobného obsahu. Platí, že vysvětlení se akcionáři dostalo i tehdy, pokud byla informace uveřejněna na internetových stránkách společnosti nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady a je k dispozici akcionářům v místě konání valné hromady.

Představenstvo může poskytnutí vysvětlení zcela nebo částečně odmítnout, pokud

• by jeho poskytnutí mohlo přivodit společnosti nebo jí ovládaným osobám újmu,

• jde o vnitřní informaci nebo utajovanou informaci podle zvláštního právního předpisu,

• je požadované vysvětlení veřejně dostupné.

Splnění podmínek pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení posoudí představenstvo a sdělí důvody akcionáři. Sdělení o odmítnutí poskytnout vysvětlení je součástí zápisu z valné hromady.

3. Akcionář vykonává svá práva na valné hromadě osobně nebo v zastoupení na základě plné moci. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo více valných hromadách.

4. Valné hromady se účastní členové představenstva a dozorčí rady.

Čl. 11

Jednání valné hromady

1. Valná hromada zvolí předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí jednání valné hromady svolavatel nebo jím určená osoba. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba. Valná hromada může rozhodnout, že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to řádný průběh valné hromady.

2. Jednání valné hromady řídí zvolený předseda. Předseda valné hromady uděluje vystupujícím slovo. Pokud nebylo předsedou valné hromady slovo uděleno, nemá nikdo právo svévolně zasahovat do jednání valné hromady.

3. Předseda valné hromady je oprávněn vyhlásit přestávky.

4. Osoba nebo osoby pověřené sčítáním hlasů zahájí po každém hlasování sčítání hlasů a výsledek hlasování oznámí předsedovi. Předseda s nimi seznámí valnou hromadu.

5. Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení. Zápis podepisuje zapisovatel, předseda valné hromady nebo svolavatel a ověřovatel nebo ověřovatelé zápisu. Zápis obsahuje náležitosti stanovené v § 423 odst. 2 zákona o obchodních korporacích. K zápisu se přiloží předložené návrhy, prohlášení a listina přítomných.

6. V zákonem stanovených případech je o rozhodnutí valné hromady nutné pořídit notářský zápis.

7. Jednání valné hromady je neveřejné.

Čl. 12

Rozhodování valné hromady

1. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota činí alespoň 50 % základního kapitálu společnosti. Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k akciím nebo vydaným zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovacího právo podle zákona nebo stanov vykonávat.

2. Valná hromada je před hlasováním seznámena se všemi řádně předloženými návrhy i protinávrhy. Nejdříve se hlasuje o návrhu svolavatele valné hromady. Není-li návrh svolavatele valné hromady schválen, hlasuje se o dalších návrzích a protinávrzích k projednávanému bodu v pořadí, v jakém byly předloženy. Je-li schválen jeden z návrhů k projednávanému bodu, o dalších návrzích se již nehlasuje.

3. Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nebo tyto stanovy nevyžadují jinou většinu. Hlasuje se aklamací, zvednutím ruky.

4. Valná hromada rozhoduje větší většinou hlasů při schválení usnesení zejména v těchto případech:

1. dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů:

• rozhodnutí o změně stanov,

• rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy,

• rozhodnutí o pověření představenstva zvýšit základní kapitál,

• rozhodnutí o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu,

• rozhodnutí o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

• rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací,

• rozhodnutí o rozdělení likvidačního zůstatku,

2. dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, jejichž práva jsou rozhodnutím dotčena, v případě rozhodnutí dle ust. § 417 odst. 1 zákona o obchodních korporacích.

3. tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných akcionářů vlastnících akcie dotčené rozhodnutím, o kterém se hlasuje:

• rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií,

• rozhodnutí o změně práv spojených s určitým druhem akcií,

• rozhodnutí o omezení převoditelnosti akcií na jméno,

• rozhodnutí o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu,

4. tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných akcionářů:

• rozhodnutí o vyloučení nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

• rozhodnutí o umožnění rozdělení zisku jiným osobám než akcionářům,

• rozhodnutí o vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionáře při zvyšování základního kapitálu úpisem nových akcií,

• rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady.

5. Valná hromada může rozhodovat per rollam. Rozhodování per rollam se řídí ustanoveními § 418 až § 420 zákona o obchodních korporacích.

Čl. 13

Náhradní valná hromada

Není-li valná hromada schopná usnášet se dle čl. 12 odst. 1 stanov, svolá představenstvo, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu se shodným pořadem jednání. Náhradní valná hromada je schopna se usnášet bez ohledu na čl. 12 odst. 1 stanov. Lhůtu pro rozeslání pozvánek se v tomto případě zkracuje na 15 dnů a pozvánka na valnou hromadu nemusí obsahovat pozvánka nemusí obsahovat zdůvodnění návrhu usnesení valné hromady ani vyjádření představenstva nebo správní rady společnosti ke každé navrhované záležitosti zařazené na pořad valné hromady podle § 407 odst. 1 písm. d) zákona o obchodních korporacích.

B) PŘEDSTAVENSTVO

Čl. 14

Postavení a působnost představenstva

1. Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem.

2. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo těmito stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady, dozorčí rady nebo jiného orgánu společnosti.

3. Představenstvu přísluší zejména:

1. uskutečňovat obchodní vedení společnosti,

2. zajišťovat řádné vedení účetnictví,

3. předkládat valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty,

4. uveřejňovat účetní závěrku a zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku způsobem stanoveným zákonem; namísto uveřejnění účetní závěrky postačí uveřejnění těchto údajů z ní: celková aktiva, celková pasiva, celkové náklady, celkové výnosy a hospodářský výsledek, a to společně s uvedením doby a místa, kde je účetní závěrka k nahlédnutí,

5. svolávat valnou hromadu,

6. provádět usnesení a rozhodnutí valné hromady,

7. vést seznam akcionářů.

4. Nikdo není oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti, s výjimkou § 51 odst. 2 zákona o obchodních korporacích.

5. Představenstvo je povinno podat insolvenční návrh bezprostředně poté, co jsou splněny podmínky stanovené zvláštním zákonem.

Čl. 15

Složení, ustanovení a funkční období představenstva

1. Představenstvo společnosti má 5 členů. Představenstvo volí ze svých členů předsedu představenstva.

2. Členové představenstva jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou.

3. Funkční období každého člena představenstva je stanoveno na dobu 4 let.

4. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit formou písemného oznámení doručeného představenstvu. Výkon funkce skončí dnem, kdy odstoupení projednalo nebo mělo projednat představenstvo.

5. V případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání nebo jiného ukončení jeho funkce zvolí příslušný orgán do dvou měsíců nového člena představenstva. Představenstvo, jehož počet členů neklesl pod jednu polovinu, může jmenovat náhradní členy představenstva do příštího zasedání valné hromady.

6. Výkon funkce člena představenstva je nezastupitelný.

Čl. 16

Svolání zasedání představenstva

1. Představenstvo koná svá zasedání dle potřeby, nejméně však jednou za čtyři měsíce.

2. Zasedání představenstva svolává jeho předseda telefonicky, prostřednictvím elektronické pošty nebo jiným vhodným způsobem, a to tak, že ostatním členům představenstva oznámí místo, datum a hodinu konání zasedání a pořad jeho jednání. Předseda představenstva svolává zasedání s dostatečným předstihem před jeho konáním tak, aby byla jednotlivým členům představenstva umožněna příprava na projednávaný program.

3. Předseda představenstva je povinen svolat zasedání představenstva, požádá-li o to kterýkoliv člen představenstva nebo předseda dozorčí rady. Žádost musí být odůvodněna a musí obsahovat navrhovaný pořad jednání.

4. Představenstvo může podle své úvahy přizvat na zasedání i jiné osoby.

Čl. 17

Zasedání představenstva

1. Zasedání představenstva řídí jeho předseda. V případě jeho nepřítomnosti řídí zasedání pověřený člen představenstva.

2. O průběhu zasedání představenstva a přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisuje předsedající a zapisovatel určený představenstvem. Přílohou nebo obsahem zápisu je seznam přítomných.

3. V zápisu se jmenovitě uvedou členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování. Má se za to, že neuvedení členové představenstva hlasovali pro přijetí rozhodnutí.

4. Zápis obdrží všichni členové představenstva.

5. Náklady spojené se zasedáním představenstva i další jeho činností nese společnost.

Čl. 18

Způsob rozhodování představenstva

1. Představenstvo je způsobilé se usnášet, je-li na jeho zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů.

2. Není-li představenstvo usnášeníschopné dle předchozího odstavce, předsedající může svolat nové zasedání tak, aby se konalo ve lhůtě do deseti dnů od předchozího zasedání s nezměněným pořadem jednání.

3. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných na zasedání představenstva je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů představenstva. Každý člen představenstva má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy představenstva.

4. Při volbě a odvolání předsedy představenstva dotčená osoba nehlasuje.

5. Jestliže s tím souhlasí všichni členové představenstva, může představenstvo učinit rozhodnutí i mimo zasedání. V takovém případě se  návrh rozhodnutí zašle elektronickou poštou všem členům představenstva a k návrhu rozhodnutí se musí vyjádřit elektronickou poštou všichni členové představenstva a rozhodnutí musí být přijato jednomyslně. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu nejbližšího zasedání představenstva.

Čl. 19

Povinnosti členů představenstva

1. Člen představenstva je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit újmu.

2. Členové představenstva, kteří způsobili společnosti porušením svých povinností při výkonu funkce újmu, odpovídají za ni společně a nerozdílně.

3. Člen představenstva nesmí:

• podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného,

• být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern,

• účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti.

4. Omezení uvedená v předchozím odstavci je člen představenstva povinen dodržovat po dobu trvání funkce člena představenstva.

Čl. 20

Odměňování členů představenstva

1. Odměňování členů představenstva je upraveno smlouvami o výkonu funkce. Smlouvy o výkonu funkce musí být schváleny valnou hromadou.

2. Jiné plnění ve prospěch členů představenstva ve smyslu ust. § 61 odst. 1 zákona o obchodních korporacích lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady a s vyjádřením dozorčí rady.

C) DOZORČÍ RADA

Čl. 21

Postavení a působnost dozorčí rady

1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti.

2. Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti.

3. Dozorčí radě přísluší zejména:

1. kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti děje v souladu s právními předpisy a těmito stanovami,

2. přezkoumávat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popřípadě mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo na úhradu ztrát,

3. předkládat svá vyjádření valné hromadě.

4. Dozorčí rada se při své činnosti řídí zásadami schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Nikdo není oprávněn udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její povinnosti kontroly působnosti představenstva.

5. Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.

Čl. 22

Složení, ustanovení a funkční období dozorčí rady

1. Dozorčí rada má tři členy. Dozorčí rada volí ze svých členů předsedu dozorčí rady.

2. Členové dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou.

3. Člen dozorčí rady nesmí být současně členem představenstva, prokuristou, jinou osobou oprávněnou jednat podle zápisu v obchodním rejstříku za společnost nebo ředitelem společnosti.

4. Funkční období každého člena dozorčí rady je stanovena na dobu 4 let.

5. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit formou písemného oznámení doručeného dozorčí radě. Výkon funkce skončí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada.

6. V případě smrti člena dozorčí rady, odstoupení z funkce, odvolání nebo jiného ukončení jeho funkce zvolí příslušný orgán do dvou měsíců nového člena dozorčí rady. Dozorčí rada, jejíž počet členů neklesl pod jednu polovinu, může jmenovat náhradní členy dozorčí rady do příštího zasedání valné hromady.

7. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný.

Čl. 23

Svolání zasedání dozorčí rady

1. Dozorčí rada koná svá zasedání dle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců.

2. Zasedání dozorčí rady svolává její předseda telefonicky, prostřednictvím elektronické pošty nebo jiným vhodným způsobem, a to tak, že ostatním členům dozorčí rady oznámí místo, datum a hodinu konání zasedání a pořad jeho jednání. Předseda dozorčí rady svolává zasedání s dostatečným předstihem před jeho konáním tak, aby byla jednotlivým členům dozorčí rady umožněna příprava na projednávaný program.

3. Předseda dozorčí rady je povinen svolat zasedání dozorčí rady, požádá-li o to některý ze členů dozorčí rady, člen představenstva nebo kterýkoliv akcionář společnosti. Žádost musí být odůvodněna a musí obsahovat navrhovaný pořad jednání.

4. Dozorčí rada může podle své úvahy přizvat na zasedání i jiné osoby.

Čl. 24

Zasedání dozorčí rady

1. Zasedání dozorčí rady řídí její předseda.

2. O průběhu zasedání dozorčí rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím. Přílohou nebo obsahem zápisu je seznam přítomných.

3. V zápisu se jmenovitě uvedou členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování. Má se za to, že neuvedení členové dozorčí rady hlasovali pro přijetí rozhodnutí.

4. Kopii zápisu obdrží představenstvo společnosti.

5. Náklady spojené se zasedáním dozorčí rady i další její činností nese společnost.

6. Jestliže s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, může dozorčí rada učinit rozhodnutí i mimo zasedání. V takovém případě se návrh rozhodnutí zašle elektronickou poštou všem členům dozorčí rady a k návrhu rozhodnutí se musí vyjádřit elektronickou poštou všichni členové dozorčí rady a rozhodnutí musí být přijato jednomyslně. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu nejbližšího zasedání dozorčí rady.

Čl. 25

Způsob rozhodování dozorčí rady

1. Dozorčí rada je způsobilá se usnášet, je-li na jejím zasedání přítomna nadpoloviční většina jejích členů.

2. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných na zasedání dozorčí rady je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů dozorčí rady. Každý člen dozorčí rady má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy dozorčí rady.

3. Při volbě a odvolání předsedy dozorčí rady dotčená osoba nehlasuje.

Čl. 26

Povinnosti členů dozorčí rady

1. Člen dozorčí rady je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit újmu.

2. Člen dozorčí rady nesmí:

• podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného,

• být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern,

• účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

3. Omezení uvedená v předchozím odstavci je člen dozorčí rady povinen dodržovat po dobu trvání funkce člena dozorčí rady.

Čl. 27

Odměňování členů dozorčí rady

1. Odměňování členů dozorčí rady je upraveno smlouvami o výkonu funkce. Smlouvy o výkonu funkce musí být schváleny valnou hromadou.

2. Jiné plnění ve prospěch členů dozorčí rady ve smyslu ust. § 61 odst. 1 zákona o obchodních korporacích lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady a s vyjádřením dozorčí rady.

III.

JEDNÁNÍ ZA SPOLEČNOST

Čl. 28

Jednání za společnost, podepisování

1. Za společnost jedná samostatně předseda představenstva nebo dva členové představenstva společně.

2. Předseda představenstva samostatně nebo dva členové představenstva společně mohou zastupovat společnost ve všech záležitostech, včetně udělování plných mocí třetím osobám.

3. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné nebo napsané obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis osoba nebo osoby oprávněné za společnost jednat.

IV.

HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI

Čl. 29

Účetnictví, účetní závěrka

1. Účetním obdobím společnosti je kalendářní rok, nestanoví-li zákon v konkrétním případě jinak.

2. Účetnictví společnosti se vede způsobem odpovídajícím platným obecně závazným právním předpisům.

3. Sestavení řádné, mimořádné, konsolidované, případně mezitímní účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku, včetně stanovení výše podílů na zisku akcionářů (dividendy) a členů představenstva či dozorčí rady (tantiémy), případně návrhu na krytí ztrát společnosti, zajišťuje představenstvo.

4. Představenstvo zajišťuje uveřejňování údajů z účetních závěrek společnosti ověřených auditorem způsobem stanoveným zákonem.

Čl. 30

Rozdělování zisku a úhrada ztráty

1. O rozdělení zisku společnosti rozhoduje valná hromada na návrh představenstva po přezkoumání tohoto návrhu dozorčí radou.

2. Zisk společnosti může být po splnění daňových povinností, případně po splnění dalších odvodů rozdělen ve formě dividend akcionářům a ve formě tantiém členům představenstva a dozorčí rady. Valná hromada může rozhodnout i o nerozdělení zisku a o jeho převedení na účet nerozdělený zisk minulých let.

3. Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti, který valná hromada podle hospodářského výsledku schválila k rozdělení. Tento podíl se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií akcionáře k základnímu kapitálu společnosti.

4. Společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádně nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze rozdělit mezi akcionáře společnosti.

5. Částka určená k vyplacení jako podíl na zisku nesmí překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může společnost použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a stanovami.

6. Společnost nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek.

7. Společnost smí vyplatit zálohy na výplatu podílu na zisku v souladu s platnou právní úpravou.

8. Dividenda a tantiéma je splatná do šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku.

9. Ztráta společnosti se uhradí na základě rozhodnutí valné hromady následovně:

1. z nerozděleného zisku minulých let,

2. případně jiným způsobem na základě obecně závazných právních předpisů.

Čl. 31

Vytváření fondů

Společnost může v souladu s právními předpisy vytvářet fondy a přispívat do nich ze svého čistého zisku částkou, která podléhá schválení valné hromady. O použití fondů včetně rezervního fondu rozhoduje představenstvo.

Čl. 32

Změna základního kapitálu

1. O zvýšení nebo snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada. Činí tak za podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy a způsobem, který z nich vyplývá.

2. Účinky změny výše základního kapitálu nastávají ode dne zápisu jeho výše do obchodního rejstříku.

Čl. 33

Zvýšení základního kapitálu

1. Zvýšení základního kapitálu je možno provést v souladu se zákonem a v případech zákonem stanovených.

2. Důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie vyplývají z obecně závazných právních předpisů.

Čl. 34

Snížení základního kapitálu

1. Snížení základního kapitálu je možno provést v souladu se zákonem a v případech zákonem stanovených.

2. Možnost snižovat základní kapitál vzetím akcií z oběhu na základě losování se nepřipouští.

V.

ZRUŠENÍ A ZÁNIK SPOLEČNOSTI

Čl. 35

Zrušení a likvidace společnosti

1. O zrušení společnosti rozhoduje valná hromada.

2. Na postup při zrušení, zániku a likvidaci společnosti se použijí příslušná ustanovení zákona.

3. Likvidátora jmenuje a odvolává valná hromada.

Čl. 36

Zánik společnosti

Společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

VI.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Čl. 37

Právní poměry společnosti a řešení sporů

1. Vznik, právní poměry a zánik společnosti, jakož i všechny právní vztahy, vyplývající ze stanov společnosti, pracovněprávní i jiné vztahy uvnitř společnosti, vztahy z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení zaměstnanců společnosti se řídí českými obecně závaznými právními předpisy.

2. Případné spory mezi akcionáři a společností, spory mezi společností a členy jejích orgánů, jakož i vzájemné spory mezi akcionáři související s jejich účastí ve společnosti budou řešeny především smírnou cestou. Pokud se nepodaří vyřešit takový spor smírně, bude k jeho projednání a rozhodnutí příslušný český soud.

Čl. 38

Výkladové ustanovení

V případě, že některá ustanovení stanov se vzhledem k platnému právnímu řadu anebo vzhledem k jeho změně stanou neplatnými, neúčinnými nebo spornými anebo jestliže úprava určitých vztahů ve stanových chybí, zůstávají ostatní ustanovení touto skutečností nedotčena. Namísto dotčeného ustanovení nastupují buď ustanovení příslušného obecně závazného právního předpisu, který je svojí povahou a účelem nejbližší zamýšlenému účelu stanov nebo pokud takové ustanovení právního předpisu neexistuje, nastupuje způsob řešení, který je v obchodním styku obvyklý.

Čl. 39

Doplňování a změna stanov

1. Rozhodování o doplňování a změně stanov náleží do výlučné působnosti valné hromady (čl. 8 odst. 2 písm. a) těchto stanov).

2. K rozhodnutí valné hromady o doplnění nebo změně stanov je zapotřebí kvalifikované většiny hlasů přítomných akcionářů dle čl. 12 odst. 4 písm. a) těchto stanov.

3. O rozhodnutí valné hromady o doplnění nebo změně stanov se pořizuje notářský zápis.

Čl. 40

Účast na jiných společnostech

Společnost může zakládat další společnosti a účastnit se na činnosti dalších společností.

Čl. 41

Účinnost stanov a podřízení se zákonu o obchodních korporacích jako celku

1. Společnost L a m i d o , a.s. se podle ust. § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích podřídila zákonu o obchodních korporacích (zák.č. 90/2012 Sb.) jako celku.

2. Tyto stanovy nabývají účinnosti (s výjimkou případů odlišně stanovených zákonem) dnem jejich schválení valnou hromadou.

V Sebranicích dne……………….