ROZHODNUTÍ KOMISE
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 20. října 2005
o státní podpoře, kterou Finsko uplatnilo jako investiční podporu ve prospěch společnosti Componenta Oyj
(oznámeno pod číslem K(2005) 3871) (Pouze finské a švédské znění je závazné) (Text s významem pro EHP) (2006/900/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména čl. 88 odst. 2 pododst. 1 této smlouvy,
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, zejména čl. 62 odst. 1 písm. a této dohody,
vyzvala v souladu s uvedenými články zúčastněné strany k podání svých připomínek (1),
vzhledem k těmto důvodům:
I. POSTUP
(1) Společnost Metalls Verkstadsklubb vid Componenta Alvesta AB, Švédsko, oznámila Komisi dopisem ze dne 10. března 2004, že město Karkkila uzavřelo s karkkilskou společností Componenta Oyj obchod, u kterého měla podezření, že obsahoval státní podporu. Na základě těchto informací požádala Komise Finsko o vysvětlení záležitosti. Dopisem ze dne 22. června 2004 poskytlo Finsko Komisi žádané vysvětlení.
(2) Komise oznámila Finsku dopisem ze dne 19. listopadu 2004 své rozhodnutí zahájit ohledně podezřelé podpory řízení podle odst. 2 čl. 88 Smlouvy o založení ES.
(3) Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise požádala zúčastněné strany o doručení svých připomínek, týkajících se opatření.
(4) Komise od zúčastněných stran neobdržela připomínky.
II. PODROBNÝ POPIS PODPORY Podpora a příjemci podpory
(5) Společnost Componenta Oyj, dále jako „Componenta“, je železářský podnik s mezinárodní působností, který sídlí ve městě Karkkila. Má výrobní závody ve Finsku, Nizozemsku a Švédsku. Většina obratu podniku ve výši 316 milionů EUR pocházela v roce 2004 ze severských zemí a střední Evropy. Koncern zaměstnává přibližně 2 200 osob.
(1) Úř. věst. C 49, 25.2.2005, s. 11.
(6) Podezřelá podpora byla společnosti Componenta poskyt- nuta v prosinci 2003 a sestávala ze dvou opatření. Na jedné straně získala společnost Componenta podporu prostřed- nictvím transakce, kdy město Karkkila, dále jako „Karkkila“, koupilo 50 procent akcií realitní společnosti s názvem Karkkilan Keskustakiinteistöt Oy, dále jako „KK“. Společnost KK vlastnily napůl město Karkkila a společnost Compo- nenta. Na straně druhé město Karkkila poskytlo společnosti KK bezúročnou půjčku, kterou společnost KK splatila stejně vysokou půjčku, kterou jí společnost Componenta poskytla v roce 1996. Celková cena transakce byla 2 383 276,50 EUR (713 092,50 EUR za akcie a 1 670 184 EUR ve formě splátky půjčky) (3).
(7) Xxxx zaplacená za akcie se zakládá na odhadní čisté hodnotě podniku (majetek mínus půjčky), která byla vydělena dvěma, protože společnost Componenta vlastnila 50 % společnosti KK. Když čistá hodnota společnosti KK byla spočítána na 1 495 918 EUR, hodnota 50 % podílu akcií tak byla 747 958 EUR. Cena akcií byla nastavena poněkud níže na 713 092,50 EUR.
(8) V kupní smlouvě mezi městem Karkkila (kupující) a společností Componenta (prodávající) bylo navíc uvedeno následující:
a. „Prodávající se zavazuje realizovat ve městě Karkkila investici do rozšíření, definovanou přesněji v příloze č. 1, která zvýší produkci společnosti Componenta Karkkila Oy. Odhaduje se, že investice přinese do Karkkily v roce 2004 50 až 70 nových přímých pracovních míst na plný úvazek (v roce 2003 byl počet pracovních míst zhruba 130).
b. Pokud investice do rozšíření, definovaná v kupní smlouvě, nebude během roku 2004 zahájena způso- xxx, který je uveden v předcházejícím bodě, může kupující podle své vůle od transakce odstoupit.“
(9) V příloze 1 kupní smlouvy bylo uvedeno, že společnost Componenta sloučí činnost dvou sléváren koncernu (slévárny Alvesta, nacházející se ve Švédsku, a slévárny Karkkila), že se obě tyto jednotky fungující na nízkém stupni využitelnosti sloučí, že je nutné uskutečnit analýzy,
(2) Viz pozn. pod čarou 1. (3) Z praktických důvodů jsou tyto částky níže zaokrouhleny.
aby bylo možno rozhodnout o umístění slévárny a zahájit jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci o uzavření slévárny Alvesta nebo Karkkila, a že je nutné podrobně naplánovat novou slévárnu a přesun strojů z druhé slévárny. Proto je jasné, že se rozhodnutí týkalo přesunu produkčního závodu z jednoho místa na druhé.
(10) Podle výroční zprávy společnosti Componenta za rok 2004 byla slévárna ve městě Alvesta, nacházejícím se ve Švédsku, uzavřena v květnu 2004 a její produkce a stroje byly přesunuty do Karkkily. Podle informací, získaných od podniku, činily náklady na zastavení produkce ve Švédsku a na investice realizované ve Finsku celkem 13 mili- onů EUR.
(11) Podle Finska byla transakce mezi společností Componenta a městem Karkkila uskutečněna za tržních podmínek a její součástí podpora nebyla. Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení však Komise byla na pochybách, zda-li transakce mezi městem Karkkila a spo- lečností Componenta proběhla za tržních podmínek. Konstatovala, že pokud by cena transakce překročila tržní hodnotu akcií, jednalo by se o podporu ve prospěch společnosti Componenta. Výši podpory by vyjadřoval rozdíl, který získáme, pokud od ceny 2,4 milionů EUR, kterou město Karkkila zaplatilo společnosti Componenta, odečteme cenu, kterou by byl soukromý investor ochoten zaplatit za akcie.
(12) Podle Komise byly navíc výše zmíněné podmínky kupní smlouvy jasnou známkou toho, že transakce neproběhla za tržních podmínek, nýbrž že to byla kompenzace za nové investice společnosti Componenta na území Karkkily, které měly spojitost s uzavřením slévárny v Alvestě.
(13) Po nákupu akcií společnosti KK, vlastněných společností Componenta, město Karkkila rozhodlo zrušit společnost KK a převést pozemky na město.
III. PŘIPOMÍNKY FINSKA
(14) Protože jediným významným majetkem společnosti KK byly její pozemky, vysvětlilo Finsko podrobněji, jakým způsobem byly pozemky vlastněné KK při stanovení ceny akcií oceněny.
a. Při ocenění pozemků pro rodinné stejně jako výškové a řadové domy byly použity principy jako při prodeji pozemků vlastněných městem. Podle Finska to odpovídalo tržní ceně nebo bylo podhodnoceno. Finsko navíc poskytlo kopii dopisu registrovaného realitního makléře, ve kterém se konstatuje, že tržní cena čtverečního metru pozemků různých typů byla o něco vyšší než cena použitá při prověřované transakci.
b. Pokud jde o pozemek s názvem Asemansuo, nacházející se v centru Karkkily, Finsko tvrdí, že kupní cena byla vypočtena na základě nižšího limitu pro stavební pozemky specifikovaného regulačním plánem. Nedodalo však informace, jak byla cena za čtvereční metr stanovena.
c. Odhadnutá hodnota 456 000 EUR za pozemky určené pro park odpovídá podle realitního makléře tržní hodnotě.
(15) Komise požádala Finsko o odhad tržní hodnoty pozemků vlastněných společností KK v okamžiku uskutečnění transakce. Finsko odpovědělo, že to není nutné, protože město Karkkila a společnost Componenta požádaly realitního makléře o odhad hodnoty pozemků odpovída- jících pozemkům, které jsou předmětem transakce, pročež tržní odhad byl tedy již proveden.
(16) Finsko popírá tvrzení Komise, že by podmínka kupní smlouvy, podle které město Karkkila koupí akcie společ- nosti KK od společnosti Componenta pouze za předpo- kladu, že společnost Componenta investuje do nových výrobních závodů (přesunutím železárny z Alvesty, nachá- zející se ve Švédsku, do Karkkily), byla známkou toho, že se transakce neuskutečnila za tržních podmínek. Finsko zdůvodňovalo klauzuli tím, že by zvýšení aktivity společ- nosti Componenta v Karkkile odpovídalo zájmům města, protože by to zvýšilo příjmy města. Zvýšilo by to také poptávku po nemovitostech, a tudíž hodnotu pozemků vlastněných společností KK. Jinak by město Karkkila nemělo „potřebu“ transakci uskutečnit.
(17) Finsko Komisi odpovědělo, že se společnost Componenta nesnažila najít pro akcie druhého kupce, protože město Karkkila mělo na akcie za tržní cenu předkupní právo, pokud by společnost Componenta chtěla své akcie společnosti KK, které vlastnila, prodat.
(18) Ohledně půjčky Finsko potvrzuje, že splacení akcionářské půjčky společnosti Componenta novými prostředky poskytnutými městem Karkkila společnosti KK bylo nedílnou součástí obchodu s akciemi mezi městem Karkkila a společností Componenta, a že „celková kupní cena“ sestávala z ceny zaplacené za akcie a ze splátky půjčky.
(19) V tomto ohledu Finsko tvrdí, že půjčka byla poskytnuta za tržních podmínek, neboť celková částka, kterou společnost Componenta získala ve formě ceny za akcie a půjčky ve výši 2,37 milionů EUR, byla méně než polovina tržní hodnoty společnosti KK. Navíc Finsko tvrdí, že se hospodářská situace společnosti KK od roku 1996, kdy společnost Componenta poskytla společnosti KK půjčku, zlepšila.
IV. POSOUZENÍ PODPORY Definice podpory
(20) Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení ES podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodář- skou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem. Podle vytvořené soudní praxe Soudního dvora ES dopad na obchod mezi členskými státy nastane, pokud podnik, který
získal podporu, vykonává hospodářskou činnost, jejímž obsahem je obchod mezi členskými státy.
(21) Aktivity společnosti Componenta zahrnují obchod mezi členskými státy. Podpora poskytnutá podniku by tak spadala do působnosti čl. 87 odst. 1. Smlouvy o založení ES. Hospodářská podpora poskytnutá regionálními a míst- ními úřady spadá pod státní prostředky (4).
Existence podpory
(22) Ve svém rozhodnutí o zahájení vyšetřovacího řízení Komise uvedla, že výše podpory je rozdíl, který získáme odečtením ceny, kterou by byl ochoten zaplatit soukromý investor za akcie, od kupní ceny akcií ve výši 2,37 milionů EUR.
(23) Komise uvádí, že se celková kupní cena skládala ze dvou částí. Na jedné straně získala společnost Componenta za akcie 0,7 milionů EUR v hotovosti, na straně druhé jí bylo splaceno 1,67 milionů EUR, které poskytla jako půjčku společnosti KK. Celkem získala společnost Componenta za transakci 2,37 milionů EUR. Obě tyto části se posuzují zvlášť.
Podmínka
(24) Komise uvádí, že společnost Componenta mohla alterna- tivně přesunout své slévárenské aktivity z Karkkily do Alvesty. Proto je pochopitelné, že město Karkkila se mohlo obávat možné ztráty výrobních závodů a tím pracovních míst.
(25) Může být pravda, že by vzrostla poptávka po pozemcích, pokud by velký zaměstnavatel ve městě rozšířil své aktivity na místo jejich snížení. Skutečnost, že nákup akcií společnosti KK a poskytnutí půjčky společnosti KK byly ve smlouvě spojeny s investičním rozhodnutím společnosti Componenta, a že město mělo dokonce právo zrušit celou transakci, pokud by společnost Componenta v Karkkile nerealizovala slíbené investice, dokazuje, že se rozhodnutí města uzavřít obchod se společností Componenta neza- kládalo pouze na tržní hodnotě společnosti KK, nýbrž že na něj měly vliv i jiné okolnosti.
(26) Podle principu investora v tržním hospodářství, potvrze- ném Soudním dvorem ES, zohledňuje investor v tržním hospodářství při rozhodování očekávaný výnos bez ohledu na všechny společenské a regionálně-politické stejně jako odvětvové aspekty. Protože investice společnosti Compo- nenta do nového produkčního závodu byla bezprostředním předpokladem pro uskutečnění prověřované transakce, lze usoudit, že chování města Karkkila neodpovídalo principu investora v tržním hospodářství. Pokud by zvýšení daňových příjmů a obecného blahobytu bylo přijato mezi aspekty, zohledňované investorem v tržním hospodářství, potom by se role města jako úřadu a obchodního vlastníka společnosti KK prolínaly.
(4) Věc 248/84 Německo v. Komise [1987] Sb. rozh. 4013, bod 17.
(27) Komise také poznamenává, že zastupitelstvo města Karkkila uvedlo na svém zasedání dne 1. září 2003, že se obchod se společností Componenta přímo týká rozhodnutí společ- nosti Componenta investovat v Karkkile, a že při koupi akcií společnosti KK městem Karkkila má společnost Componenta potřebné prostředky na investice do slévárny v Karkkile.
(28) Tyto okolnosti podporují níže uvedený závěr Komise, že se transakce neuskutečnila za tržních podmínek.
Prodejní cena akcií
(29) Cena, zaplacená za akcie společnosti KK, tvoří část obchodu mezi městem Karkkila a společností Componenta. Ohledně ceny, zaplacené za akcie, je nutné prověřit, zda se zakládala na tržních podmínkách.
(30) Finsko zdůvodňovalo cenu akcií společnosti KK čistou hodnotou majetku společnosti KK. U prověřované tran- sakce však nejde o samotný prodej nemovitosti, nýbrž o získání akcií podniku. U takové investice by investor v tržním hospodářství použil za základ odhadu tržní ceny především očekávaný výnos z investice. To je způsobeno tím, že investor v tržním hospodářství investuje kvůli ziskům, tj. kvůli očekávanému výnosu z investice. Proto by investor v tržním hospodářství zohlednil roční očekávání výnosu akcií a investovaného kapitálu, aby viděl, lze-li od investice očekávat přiměřený výnos ve srovnání s jinými investičními alternativami.
(31) Na základě výsledků za několik minulých let je výnos z investice do společnosti KK zcela zřejmě negativní. Nejsou také známky budoucího zlepšení situace. Finsko neposkytlo takový podnikatelský záměr, ve kterém by společnost KK plánovala opatření na zlepšení rentability, Finsko ani netvrdilo, že by město Karkkila očekávalo zlepšení zisků a výnosu.
(32) Negativní výsledky pramení z toho, že společnost KK měla zřetelné potíže, poptávka po jejích pozemcích byla slabá a příjmy z jejích pozemků nízké. Podnik byl během posledních čtyř let ve ztrátě, jeho prodej byl velice nízký, nebyl schopen rozdělit dividendy a byl v nejisté hospo- dářské situaci. Lze také doplnit, že tato těžká hospodářská situace pokračovala, ačkoliv podniku byly poskytnuty bezúročné půjčky. Pokud by financoval své aktivity obvyklými úročenými půjčkami, byla by situace ještě horší. Na základě dřívějších zkušeností a protože zlepšení hospodářské situace podniku nevypadalo jako možné, nemohl investor v tržním hospodářství, pokud by koupil akcie společnosti KK, ze své investice očekávat žádný výnos. Na základě tohoto Komise považuje hodnotu akcií společnosti KK za nulovou.
(33) Tento závěr je potvrzen skutečností, že činnost společnosti KK byla financována z velké části dvěma bezúročnými akcionářskými půjčkami, jak je vysvětleno výše. To
znamená, že v případě transferu akcií na nového majitele by s nimi měly být transferovány také bezúročné půjčky, s čímž by investor v tržním hospodářství nesouhlasil, jak je vysvětleno níže.
(34) Jak bylo výše poznamenáno, rozhodujícím faktorem je dlouhodobé očekávání výnosu, které se může lišit od skutečného výnosu v předcházejících letech. Investor v tržním hospodářství by však zohlednil také dřívější výsledky. Co se týče očekávání výnosu, rozhodující okolností je, jestli by bylo přiměřené čekat, že společnost KK získá dostatečné příjmy z prodeje a pronájmu pozemků. To má spojitost se stanovením celkové ceny nemovitosti, jak je poznamenáno níže.
(35) Finsko vysvětlilo, že jako základ pro ohodnocení akcií byla použita hodnota pozemků ve vlastnictví společnosti KK. Je pravda, že také investor v tržním hospodářství zohledňuje při svém rozhodování čistou hodnotu majetku. Zdůvodnění Finska, týkající se ohodnocení akcií, stručně představuje tato tabulka:
Tabulka 1
hodnota společnosti KK podle Finska:
nepodmíněného nabídkového řízení, musejí jeden nebo více nezávislých majetkových odhadců před jednáním o prodeji provést nezávislé ocenění, aby byla stanovena tržní hodnota na základě obecně uznávaných tržních ukazatelů a oceňovacích norem.
(37) Komise uvádí, že hodnota pozemků nebyla stanovena na základě nepodmíněného nabídkového řízení. Proto měl nezávislý majetkový odhadce provést ocenění. Je třeba se ptát, zda-li ocenění provedené Finskem odpovídá takovému nezávislému ocenění. Komise za prvé uvádí, že se v krátkém prohlášení realitního makléře, poskytnutém Finskem, neu- vádí jasně, že se týká ocenění pozemků vlastněných společností KK. Význam tohoto prohlášení se podrobněji zmiňuje níže.
(38) Komise ohledně tohoto uvádí, že pozemky vlastněné společností KK byly oceněny různými způsoby v závislosti na typu pozemku (pozemky pro rodinné, řadové, výškové domy, oblast Asemansuo stejně jako parky a veřejná prostranství). Tyto různé typy pozemků jsou analyzovány zvlášť.
(39) Ocenění pozemků pro rodinné domy se zakládalo na úřední ceně za metr čtvereční uplatňované městem Karkkilou, která činila za pozemky pro rodinné domy 10,19 EUR/m2. Komise uvádí, že to byla maloobchodní cena, tedy cena, za kterou město prodávalo pozemky jednotlivým kupujícím. Finsko poskytlo také posudek odborníka na reality o různých cenách pozemků za čtvereční metr v Karkkile (ceny účtované konečnému zákazníkovi, tedy také v tomto případě maloobchodní ceny). Odborník uvádí, že ceny za čtvereční metr takových pozemků se v Karkkile pohybovaly mezi 9,43 EUR a 14,76 EUR v roce 2003, a že cena, uplatňovaná městem Karkkila, se blížila tržní hodnotě pozemků, aniž by toto jakýmkoliv způsobem upřesnil.
(36)
Typ pozemku | Hodnota podle Finska (v EUR) |
Pozemky pro rodinné domy | 1 031 565 |
Pozemky pro řadové a výškové domy | 1 136 849 |
Asemansuo | 2 358 158 |
Parky a obecné plochy | 491 738 |
Ostatní plochy (Haapala) | 49 678 |
Celková hodnota pozemků | 5 067 988 |
Vlastní účetní kapitál společ- nosti KK | - 231 595 |
Dluhy společnosti KK | - 3 340 475 |
Čistá hodnota KK | 1 495 918 |
50 % z čisté hodnoty společ- nosti KK | 747 959 |
Cena zaplacená městem | 713 092 |
Podpora | 0 |
Sdělení Komise o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci (5) nelze uplatnit přímo, protože předmětem transakce nejsou jednotlivé nemovitosti, nýbrž akcie podniku. Sdělení lze však uplatnit v tomto případě analogicky, protože sdělení Komise, jehož účelem je zajistit, že pozemkové transakce mezi veřejnými a soukromými podniky neobsahují podporu, se týká prodeje pozemků
(40) Komise však uvádí, že nebyl proveden řádný externí odhad hodnoty pozemků pro rodinné domy vlastněné společností KK. Ani velkoobchodní cena pozemků nebyla odhadnuta. Podle názoru Komise je jasné, že hodnota pozemků v maloobchodě je značně vyšší, než když se prodávají velké pozemky (jako v tomto případě, kdy společnost KK např. vlastnila 80 pozemků pro rodinné domy), které nejsou určeny k vlastnímu použití kupujícího, nýbrž k pozdějšímu prodeji.
(41) Proto ocenění, ve kterém se odhadnutá maloobchodní
hodnota pozemku určitého typu jednoduše vynásobí celkovým množstvím pozemků, vlastněných společností
stejně jako jejich nákupu uskutečňovaného veřejnými
podniky, a protože Finsko v tomto případě tvrdí, že ocenění akcií se zakládá na hodnotě pozemků. Podle sdělení v případě, že se prodej uskuteční bez
(5) Úř. věst. C 209, 10.7.1997, s. 3.
KK, obsahuje dvě chyby. Za prvé se pozemky, kterých se to výslovně týká, neodhadují a za druhé odhad neprozrazuje, kolik by byl ochoten v okamžiku transakce zaplatit investor v tržním hospodářství při nákupu všech pozemků najednou, přičemž by bral v potaz zvláště omezenost trhů s takovými pozemky.
(42) Ohledně pozemků pro řadové a výškové domy, jejichž hodnota byla oznámena ve výši 1 136 849 EUR, Finsko poukazuje na odhady provedené odborníkem na reality. Komise uvádí, že podle odhadu provedeného odborníkem na reality je hodnota pozemků pro řadové domy 70- 80 EUR/m2 podlahové plochy a pro výškové domy 60- 75 EUR/m2 podlahové plochy. Finskem použitá hodnota pozemků pro řadové domy byla 74,02 EUR/m2 podlahové plochy a pozemků pro výškové domy 79,56 EUR/m2 podlahové plochy. Tyto hodnoty jsou tak v mezích hodnot oznámených odborníkem na reality nebo poněkud výše. Odborník navíc zdůrazňuje, že podobných transakcí bylo v posledních letech uskutečněno jen několik a že poptávka je i nadále nízká.
(43) Komise uvádí, že i v případě pozemků používaných k takovým účelům to vypadá, že odborník oznamuje cenu maloobchodní a ne cenu velkoobchodní, což je cena, kterou by investor v tržním hospodářství zaplatil při nákupu celého pozemku najednou. Protože odborník zdůrazňuje, že poptávka po pozemcích takového typu je i nadále nízká, považuje Komise také velkoobchodní cenu pozemků tohoto typu v okamžiku transakce za zřetelně nadhodnocenou.
(48) Navíc je Komise toho názoru, že hodnota pozemků pro řadové a výškové domy stejně jako hodnota veřejných prostranství a parkových ploch byla odhadnuta příliš vysoko, protože odhad se zakládal na výše zmíněných dvou chybách, jinak řečeno na tom, že hodnota pozemků, kterých se to výslovně týkalo, nebyla odhadnuta, a na tom, že hodnota neodpovídala ceně, kterou by investor v tržním hospodářství získal při prodeji celého pozemku najednou v okamžiku uskutečnění transakce. Podle Finska byla celková hodnota těchto pozemků 2 660 152 EUR. Komise je toho názoru, že nadhodnocení těchto pozemků činí více než 619 760 EUR. Tato hodnota by byla zbytková čistá hodnota společnosti KK po opravení hodnoty pozemku Asemansuo, příliš nadhodnoceného na základě způsobu výpočtu použitého Finskem. Jako následek této skutečnosti byla i při použití toho způsobu výpočtu cena zaplacená městem Karkkila za akcie společnosti KK celkově podporou ve prospěch společnosti Componenta.
Tabulka 2
Odhad podpory týkající se ceny akcií společnosti KK provedený Komisí
(44) Způsob stanovení odhadnuté tržní hodnoty pozemku, nacházejícím se v centru města (Asemansuo), není znám. Tento pozemek odpovídá přibližně polovině odhadnuté hodnoty (2 358 158 EUR) pozemků vlastněných společ- ností KK. Finsko používá hodnotu za m2 zastavěné plochy (79,56 EUR) a vztahuje tuto hodnotu na plochy, na kterých je povoleno stavět (29 640 m2). Realitní makléř, uváděný Finskem, však odhadl hodnotu těchto pozemků na 50 EUR za m2 zastavěné plochy, přičemž se dostaneme na hodnotu 1 480 200 EUR. Rozdíl mezi těmito odhady je 877 958 EUR. Protože se jedná o velký kompaktní pozemek, lze předpokládat, že odhad odborníka na reality, týkající se pozemku Asemansuo, představoval maloob- chodní cenu, a Komise proto může považovat hodnotu oznámenou odborníkem na reality za důvěryhodnou. Finsko žádným způsobem nevysvětlilo značný rozdíl ve srovnání s prohlášením odborníka.
(49)
EUR | |
Čistá hodnota společnosti KK podle Finska | 1 495 918 |
Odečet na základě odhadu pozemku Xxxxxxxxx provede- ného odborníkem na reality | 876 158 |
Odhadovaná čistá hodnota společnosti KK po této opravě | 619 760 |
Nadhodnocení jiných pozemků podle Komise | Nejméně 619 760 |
Čistá hodnota společnosti KK na základě hodnoty majetku | 0 |
Protože investor kupující akcie společnosti KK nemohl očekávat výnos ze svého kapitálu a protože pozemky byly nadhodnoceny, vyvozuje Komise, že čistá hodnota akcií společnosti KK byla 0 EUR. Navíc se společnost Compo-
(45) Komise zpochybňuje, jestli by pozemky určené pro parky a veřejná prostranství, jejichž hodnota byla oznámena ve výši 491 738 EUR, měly být hodnoceny tak vysoko, neboť z těchto pozemků, které nelze využít produktivně, nepoplynou výnosy a investor v tržním hospodářství by kvůli tomu nebyl ochoten za ně zaplatit významnou částku.
(46) Na základě výše uvedených okolností je Komise toho názoru, že pozemky vlastněné společností KK nebyly ohodnoceny správně a jejich ocenění nesplňovalo oceňo- vací principy uvedené ve sdělení Komise o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci.
(47) Jen na základě nadhodnocení pozemku Asemansuo klesne celková hodnota pozemků vlastněných společností KK, a tím i hodnota podniku, pokud se vypočítá na základě majetku, z 876 158 EUR na 619 760 EUR.
nenta ani nepokusila pro akcie společnosti KK, které vlastnila, získat jiného kupce. Z této okolnosti lze vyvodit, že město Karkkila zaplatilo cenu vyšší než tržní, protože alespoň snaha najít dalšího kupce akcií by poskytla možnost stanovení jejich tržní ceny.
(50) Proto Komise vyvozuje, že na základě toho, jak byla stanovena hodnota společnosti KK a hodnota pozemků jí vlastněných, neměly akcie společnosti KK žádnou hodnotu v okamžiku změny vlastnictví akcií, a že cena (713 092 EUR) zaplacená za akcie městem Karkkila byla celkově podporou ve prospěch společnosti Componenta.
(51) Pokud však Finsko může předložit důkazy, podle kterých by výše zmíněné nadhodnocení pozemků bylo menší než 617 760 EUR, bylo by možné odpovídajícím způsobem snížit podporu obsaženou v transakci akcií. Tyto důkazy by se musely zakládat na přesnému odhadu nezávislého odhadce. Odhadcem musí být osoba s dobrou pověstí, která absolvovala patřičné zkoušky či má akademické
vzdělání nebo odpovídající a dostatečné zkušenosti a kva- lifikaci odhadnout pozemky takového typu a stavby na uvedeném území. Odhad by musel objasnit velkoobchodní cenu pozemků, vlastněných společností KK v okamžiku transakce, tedy kolik by společnost KK mohla utržit, pokud by všechny její pozemky byly prodány v uvedeném okamžiku za tržních podmínek.
Splacení půjčky
(52) Další součástí obchodu mezi městem Karkkila a společností Componenta bylo poskytnutí bezúročné půjčky ve výši 1,67 milionů EUR městem Karkkila společnosti KK, jejímž prostřednictvím společnost KK bezprostředně splatila půjčku, kterou jí společnost Componenta poskytla v roce 1996. Společnosti KK byly v roce 1996 poskytnuty dvě stejně vysoké půjčky za stejných podmínek. Jednu z nich poskytlo město Karkkila a druhou poskytla společnost Componenta. Půjčky byly poskytnuty, protože společnost KK nebyla v uvedenou dobu schopna splácet své závazky soukromým věřitelům. Celková výše uvedených půjček byla 3,34 milionů EUR.
(53) Finsko tvrdí, že v roce 2003 byla hospodářská situace společnosti KK dobrá. Poukazuje mimo jiné na poznámku pod čarou obsaženou ve výroční zprávě společnosti KK za rok 2003, ve které stálo, že současná hodnota pozemků vlastněných společností KK byla odhadem 5 052 459 EUR, tedy o 1 971 845 EUR vyšší než účetní hodnota pozemků. Jak bylo uvedeno v předcházející části, podle odhadu Komise tomu hodnota pozemků vlastněných společností KK neodpovídala.
(54) Výroční zprávy společnosti KK v letech 2001–2003 obsahují následující klíčové hodnoty:
(57) Je nutné zkontrolovat, byla-li by společnost KK schopná splatit Componentě svoji půjčku bez opatření provedeného městem Karkkila.
(58) Za prvé Komise uvádí, že na záchranu společnosti KK byly této společnosti v roce 1996 poskytnuty dvě stejně vysoké bezúročné půjčky. Jednu poskytla společnost Componenta a druhou město Karkkila. Tyto půjčky daly společnosti KK jasnou výhodu. Investor v tržním hospodářství, který by poskytl takovou půjčku, by požadoval, aby půjčky byly spláceny oběma poskytovatelům stejnými splátkami. Půjčky měly být splaceny (částečně nebo zcela) oběma poskytova- telům (společnosti Componenta a městu Karkkila) ve stejném poměru, aby nebyla poskytnuta výhoda jednomu z poskytovatelů.
(59) Protože v rámci analyzované transakce byla společnosti Componenta zcela splacena půjčka, kterou poskytla, lze se jen domnívat, jestli by společnost KK byla za obvyklých podmínek schopna splatit kromě půjčky, poskytnuté společností Componenta, také půjčku, poskytnutou městem Karkkila. Tak se lze ujistit, že společnost Componenta nezískala výhodu. Je tedy otázkou, zda by byla společnost KK schopna získat na trhu 3,34 mili- onů EUR na splacení svých akcionářských půjček.
(60) Pokud by společnost KK nebyla financována prostřednic- tvím bezúročných půjček, ale musela by za své půjčky ve výši 3,34 milionů EUR zaplatit tržní úroky, činila by její roční splátka úroků nejméně 265 000 EUR. Tento výpočet se opírá o referenční úrokovou sazbu Komise v roce 2003, ke které byly připočítány 4 procentní body podle praxe Komise v těch případech, kdy se jedná o podnik v pro- blémech (3,95 % + 4 % = 7,59 % x 3 400 000).
(61) S ohledem na příjmy podniku v posledních letech a stav jeho pokladny by společnost KK musela rychle zvýšit své roční příjmy, aby mohla zaplatit úroky takto vysoké úročené půjčky. Protože však z pronájmu pozemků neplynuly žádné nebo jen malé zisky, mohla by společnost KK platit úroky ze své půjčky jen prostřednictvím rychlého zvýšení prodeje pozemků.
(55)
(56)
(Množství v EUR) | Příjmy za prodej | Výsledek | Hotovost (na konci roku) | Vlastní kapitál (na konci roku) |
2000 | 19 883 | - 14 817 | 94 147 | - 207 052 |
2001 | 25 127 | - 16 180 | 65 576 | - 223 233 |
2002 | 50 015 | - 1 879 | 53 425 | - 225 113 |
2003 | 48 044 | - 6 481 | 28 256 | - 231 595 |
Z této tabulky jasně vyplývá, že poptávka po pozemcích byla během uvedených čtyř let obzvláště nízká. Vyplývá z ní také, že příjmy podniku z prodeje nebo pronájmu pozemků jsou zvlášť nízké. Je také zřejmé, že hotovost podniku docházela a že stav bilance byl neobvyklý, když vlastní kapitál byl neustále v mínusu. Navíc lze konstatovat, že hlavní financování podniku (půjčky od města Karkkila a společnosti Componenta, jejichž celková výše činila 3,34 milionů EUR) byly bezúročné. Pokud by půjčky byly s obvyklým úrokem, jeho hospodářská situace by byla mnohem horší.
Na základě těchto informací Komise nesouhlasí s výroky Finska, podle kterých byla hospodářská situace podniku dobrá.
(62) Protože poptávka po největší části pozemků vlastněných společností KK (řadové a výškové domy) byla podle odborníka na reality nízká a oblast Asemansuo nebyla připravena k využití, není pravděpodobné, že by společnost KK byla překvapivě schopna své roční příjmy významně zvýšit.
(63) Ještě důležitější je, že by takové pozemkové transakce za účelem zaplacení úroků znamenaly, že by se podnik zřekl svého nejdůležitějšího majetku pouze za účelem placení úroků. Pokud by společnost KK měla prodat ročně pozemky nejméně za 300 000 EUR za účelem placení úroků a pokrytí určitých minimálních správních nákladů, nezbyl by jí např. za 10 let prakticky žádný majetek, ale i na dále by měla dluh ve výši 3,34 milionů EUR.
(64) Proto Komise usuzuje, že i na základě jednoduchého propočtu je jasné, že společnost KK by nebyla schopna kompenzovat dvě své bezúročné půjčky půjčkou s tržním úrokem. Kvůli hospodářské situaci společnosti KK také není
pravděpodobné, že by mohla za tržních podmínek získat menší půjčku, kterou by mohla splatit část svých bez- úročných půjček.
(65) Komise usuzuje, že opatření, podle nějž společnost KK získala od města Karkkila bezúročnou půjčku ve výši 1,67 milionu EUR, kterou bezprostředně použila na splacení půjčky poskytnuté společností Componenta, neodpovídalo principu investora v tržním hospodářství a je státní podporou ve prospěch společnosti Componenta.
Výše pravděpodobné podpory
(66) Na základě informací poskytnutých Finskem odpovídá výše podpory v prověřované transakci celé částce zaplacené společnosti Componenta. Ta sestává z ceny zaplacené za akcie společnosti KK (713 092,50 EUR) a půjčky poskyt- nuté společnosti KK (1 670 184 EUR), kterou tato může splatit půjčku poskytnutou společností Componenta. Celková výše podpory je tedy 2 383 276,50 EUR. Pokud však Finsko může poskytnout důkazy o tom, že nad- hodnocení pozemků výše zmíněným způsobem je menší než 617 760 EUR, bylo by možné podporu obsaženou v transakci akcií (713 092,50) odpovídajícím způsobem snížit.
Odhad slučitelnosti podpory se společným trhem na základě podezření prezentovaných Komisí
(67) Komise konstatuje, že jí uvedená podezření ohledně toho, jestli byla transakce mezi městem Karkkila a společností Componenta uskutečněna za tržních podmínek, se potvrdila, a že společnost Componenta získala podporu ve výši 2 383 276,50 EUR.
(68) Komise také konstatuje, že tato státní podpora je proti- právní, protože nebyla oznámena Komisi.
(69) Komise dále konstatuje, že k činnostem společnosti Componenta patří obchod mezi členskými státy a že mezi státní prostředky se počítá hospodářská podpora poskyt- nutá regionálními a místními úřady (6).
(70) Proto Komise vyvozuje, že podpora, jejíž existence byla výše prokázána, spadá do působnosti zákazu podle čl. 87 odst. 1. Smlouvy o založení ES, protože byla poskytnuta ze státních prostředků, hrozí narušením hospodářské soutěže upřednostňováním nějakého podniku (Componenta) a má vliv na obchod mezi členskými státy.
(71) Výjimku z tohoto zákazu lze učinit jen tehdy, pokud lze vůči podpoře uplatnit některou z výjimek definovaných v článku 87 Smlouvy o založení ES. Protože účelem podpory bylo financování nové investice do města Karkkila, zjišťovala Komise, jestli by mohla být ve prospěch společnosti Componenta poskytnuta regionální investiční podpora. Komise dochází k závěru, že by to nebylo možné ze dvou důvodů.
(6) Věc 248/84, Německo v. Komise, [1987] Sb. rozh. 4013, bod 17.
(72) Za prvé se Karkkila nachází mimo podporované oblasti, potvrzené na finské mapě regionálních podpor pro období 2000-2006. Za druhé společnost Componenta nepatří mezi malé a střední podniky podle kritérií definovaných v příloze I nařízení Komise (ES) č. 70/2001 (7) o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům ze dne 12. ledna 2001. Obrat společnosti Componenta činil v roce 2003 178 mili- onů EUR, přičemž podle definice malých a středních podniků smí být jejich obrat nejvýše 40 milionů EUR. Podnik zaměstnával v roce 2003 1 595 osob, přičemž podle kritérií pro malé a střední podniky je nejvyšší možný počet zaměstnanců 250.
(73) Komise také vyvozuje, že podporu nelze schválit ani na základě žádné jiné výjimky uvedené ve Smlouvě o ES a zvláště v článku 87 této smlouvy. Proto je protiprávní podpora neslučitelná se společným trhem a je nutné požadovat její vrácení s úroky.
V. ZÁVĚR
(74) Komise se domnívá, že Finsko poskytlo protiprávně podporu v celkové výši 2 383 276,50 EUR v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o založení ES. Finské město Karkkila poskytlo protiprávně podporu společnosti Com- ponenta Oyj ve dvou částech.
(75) První část činí 713 092,50 EUR a jedná se zde o cenu zaplacenou společnosti Componenta Oyj, převyšující cenu tržní, za jí vlastněné akcie společnosti Karkkilan Kesku- stakiinteistöt Oy. Tuto částku lze snížit o odhadnutou teoretickou hodnotu společnosti KK, pokud Finsko předloží důkazy, podle kterých je výše popisovaného nadhodnocení pozemků menší než 619 760 EUR.
(76) Druhá část činí 1 670 184 EUR, která společnost Compo- nenta Oyj získala prostřednictvím bezúročné půjčky poskytnuté, společnosti Karkkilan Keskustakiinteistöt Oy, kterou byla společnosti Componenta Oyj splacena stejně vysoká půjčka.
(77) Podpora není slučitelná se společným trhem, a proto by měla být navrácena příjemcem podpory společností Componenta Oy,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Státní podpora, jejíž výše činí 2 383 276,50 EUR a kterou Finsko realizovalo prostřednictvím ceny zaplacené městem Karkkila za akcie společnosti KK ve výši 713 092,50 EUR a bezúročné půjčky poskytnuté městem Karkkila společnosti Karkkilan Keskustakiinteistöt Oy ve výši 1 670 184 EUR, kterou společnost Karkkilan Keskustakiinteistöt Oy splatila svoji půjčku společnosti Componenta Oyj, není slučitelná se společným trhem.
(7) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33, nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 364/2004 (Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 22).
Tuto částku podpory ve výši 713 092,50 EUR lze snížit, pokud Finsko předloží důkazy, podle kterých je výše zmíněné nad- hodnocení pozemků menší než 619 760 EUR. V tom případě se částka podpory sníží o odpovídající prokázanou hodnotu akcií společnosti Karkkilan Keskustakiinteistöt Oy prodaných městu Karkkila.
Článek 2
1. Finsko musí provést všechna potřebná opatření, jejichž účelem je navrácení podpory uvedené v článku 1, protiprávně vyplacené příjemci podpory společnosti Componenta Oyj.
2. Podpora musí být navrácena neprodleně v souladu s postupy vnitrostátního práva, pokud tyto umožňují okamžité a účinné provedení rozhodnutí.
3. Vymáhaná podpora bude úročena počínaje dnem, kdy byla podpora dána příjemci podpory k dispozici, do jejího faktického navrácení.
4. Úrok se vypočítá podle ustanovení kapitoly V nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (8) ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES.
Článek 3
1. Finsko bude informovat Komisi do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí o již přijatých a plánovaných opatřeních, jejichž účelem je navrácení podpory podle článku 1. Tyto informace budou poskytnuty prostřednictvím formuláře v příloze I tohoto rozhodnutí.
2. Finsko také do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhod- nutí poskytne dokumenty, ze kterých vyplývá, že společnost Componenta Oyj zahájila navrácení podpory.
Článek 4
Toto rozhodnutí je určeno Finské republice.
V Bruselu dne 20. října 2005
Za Komisi Xxxxxx XXXXX členka Komise
(8) Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.
PŘÍLOHA I
Informace týkající se provádění rozhodnutí Komise (2006//ES)
1. Výpočet částky, která má být navrácena
1.1 Uveďte následující informace týkající se částky protiprávní státní podpory, která byla dána k dispozici příjemci:
Datum platby (°) | Částka podpory (*) | Měna | Příjemce podpory |
(°) Datum nebo data, kdy byly podpora nebo jednotlivé splátky podpory dány k dispozici příjemci (Skládá-li se opatření z několika splátek či úhrad, uveďte je v samostatných řádcích).
(*) Částka podpory, která byla dána příjemci k dispozici, vyjádřená jako hrubý grantový ekvivalent.
Poznámky:
1.2 Uveďte podrobné vysvětlení týkající se výpočtu úroků splatných z částky, která má být navrácena.
2. Opatření plánovaná pro navrácení podpory nebo opatření již přijatá
2.1 Uveďte podrobný popis plánovaných opatření a opatření, která již byla přijata, jejichž účelem je neprodlené a účinné navrácení podpory. Jaká další alternativní opatření na navrácení podpory lze realizovat na základě vnitrostátních právních předpisů? Kde je třeba, uveďte také právní základ opatření.
2.2 Uveďte datum, do kterého bude navrácení podpory uskutečněno v celém rozsahu.
3. Již uskutečněné navrácení podpory
3.1 Uveďte následující informace týkající se podpory, kterou již příjemce navrátil:
Datum (°) | Uhrazená částka | Měna | Příjemce podpory |
(°) Datum/data úhrady navrácení podpory.
3.2 Přiložte podpůrné doklady pro uhrazené částky uvedené v tabulce v bodě 3.1.