Contract

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 22. prosince 2016 pod čj. MSMT- 38609/2016 Statut Univerzity Xxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx v Ústí nad Labem.

..........................................

Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx ředitelka odboru vysokých škol

STATUT

UNIVERZITY XXXX XXXXXXXXXXX PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM ZE DNE 22. PROSINCE 2016

Část I Úvodní ustanovení

Čl. 1

Název, sídlo, typ vysoké školy

1. Úplný název univerzity zní „Univerzita Xxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx v Ústí nad Labem“. Zkrácený název univerzity zní „UJEP“.

2. Oficiální název pro styk se zahraničím je „Xxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx University in Ústí nad Labem”.

3. Sídlem univerzity je Ústí nad Labem, Pasteurova 3544/1.

4. Univerzita Xxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx v Ústí nad Labem (dále jen „UJEP“) je veřejnou vysokou školou univerzitního typu podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon").

Čl. 2

Právní předchůdce

Univerzita Xxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx, se sídlem v Ústí nad Labem, byla zřízena 28. 9. 1991 zákonem České národní rady č. 314/1991 Sb., ze dne 9. 7. 1991. Právním předchůdcem UJEP je Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem.

Část II

Poslání a činnost UJEP

Čl. 3

Poslání UJEP

1. Hlavním posláním UJEP je šíření vzdělanosti a ochrana poznaného, pěstování svobodného myšlení, nezávislého vědeckého bádání a umělecké tvorby a všestranná podpora tvůrčího ducha jednotlivce i společnosti.

2. UJEP samostatně a svobodně rozvíjí činnost vzdělávací a s ní související vědeckou, výzkumnou, vývojovou, inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen „tvůrčí činnost“) a další související činnosti, které jsou v souladu s jejím hlavním posláním.

3. UJEP spolupracuje s domácími a zahraničními vysokými školami, vědeckými a výzkumnými institucemi a jinými právnickými osobami a vytváří podmínky pro účast členů Akademické obce UJEP (dále jen „akademická obec“) na této spolupráci.

Čl. 4

Vzdělávací činnost

1. UJEP uskutečňuje všechny typy studijních programů1 a programy celoživotního vzdělávání2.

2. Vzdělávací činnost musí být organizována tak, aby umožňovala studentům splnit studijní program v plném rozsahu, účastníkům celoživotního vzdělávání splnit program celoživotního vzdělávání v plném rozsahu a akademickým pracovníkům realizovat jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost.

3. Pedagogická činnost je základním právem a povinností akademických pracovníků UJEP3. Je založena na výsledcích soudobé vědy i na výsledcích tvůrčí činnosti akademického pracovníka.

Čl. 5

Tvůrčí činnost

1. UJEP vytváří podmínky pro tvůrčí činnost členů akademické obce.

2. Tvůrčí činnost je základním právem a povinností akademických pracovníků UJEP3. Je uskutečňována a její výsledky jsou zveřejňovány v rámci akademické svobody.

3. UJEP vytváří podmínky pro zveřejňování a komercionalizaci výsledků tvůrčí činnosti členů akademické obce.

4. Realizace práv průmyslového vlastnictví a autorských práv na UJEP se řídí zvláštními předpisy4; podrobnosti upravuje směrnice rektora.

Čl. 6

Další související činnosti

1. UJEP poskytuje knihovnické a jiné informační služby.

2. V souvislosti s uskutečňováním vzdělávací a tvůrčí činnosti vykonává UJEP i doplňkovou činnost.

3. Doplňková činnost UJEP musí napomáhat naplňovat poslání univerzity5.

Část III

Orgány a organizační struktura UJEP

Čl. 7

Samosprávné akademické orgány a další orgány UJEP

1. Samosprávnými akademickými orgány UJEP jsou6:

a) Akademický senát UJEP (dále jen „akademický senát“),

b) rektor UJEP (dále jen „rektor“),

1 § 2 odst. 1 zákona.

2 § 2 odst. 1 a § 60 zákona.

3 § 70 odst. 1 zákona.

4 Zákon č. 121/2000, Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

5 § 20 odst. 2 zákona.

6 § 7 odst. 1 zákona.

c) Vědecká rada UJEP (dále jen „vědecká rada“),

d) Rada pro vnitřní hodnocení UJEP (dále jen „rada pro vnitřní hodnocení“).

2. Dalšími orgány UJEP jsou7:

a) Správní rada UJEP (dále jen „správní rada“),

b) kvestor UJEP (dále jen „kvestor“).

Čl. 8

Akademický senát

1. Právní postavení akademického senátu, jeho ustavení a působnost jsou určeny zákonem, tímto statutem a ostatními vnitřními předpisy UJEP.

2. Akademický senát je tvořen třemi akademickými pracovníky a dvěma studenty za každou fakultu UJEP.

3. Pravidla pro volbu členů akademického senátu stanovuje Volební řád Akademického senátu UJEP, který je vnitřním předpisem UJEP8 (dále jen „volební řád akademického senátu“).

4. Pravidla pro jednání akademického senátu upravuje Jednací řád Akademického senátu UJEP, který je vnitřním předpisem UJEP9 (dále jen „jednací řád akademického senátu“).

Čl. 9

Rektor

1. V čele UJEP stojí rektor, jehož právní postavení a působnost jsou určeny zákonem, tímto statutem a ostatními vnitřními předpisy UJEP.

2. Rektor je představitelem UJEP v reprezentaci vysokých škol10.

3. Funkční období rektora začíná dnem, ke kterému byl do této funkce jmenován.

4. Podrobnosti o volbě kandidáta na rektora upravuje Volební řád pro volbu kandidáta na jmenování rektorem, který tvoří přílohu č. 3.

5. Rektorovi jsou přímo odpovědni za svoji činnost prorektoři, kvestor, děkani a další zaměstnanci, které určuje Organizační řád UJEP (dále jen „organizační řád“).

Čl. 10

Prorektoři

1. Prorektoři zastupují rektora ve stanovených oblastech činnosti11. Jejich právní postavení a působnost je dána zákonem, tímto statutem a ostatními vnitřními předpisy UJEP.

2. UJEP má čtyři prorektory. Úseky činnosti prorektorů jsou rozděleny takto:

- rozvoj a informační technologie,

- studium a celoživotní vzdělávání,

- tvůrčí činnost,

- vnější vztahy.

Podrobnosti k rozdělení úseků činnosti prorektorů upravuje organizační řád.

3. Prorektor se zúčastní na výzvu akademického senátu nebo jeho předsedy zasedání akademického senátu. Prorektor odpoví na otázku týkající se výkonu jeho funkce, položenou mu akademickým senátem nebo jeho členem na zasedání akademického senátu.

7 § 7 odst. 2 zákona.

8 § 17 odst. 1 písm. b) zákona.

9 § 17 odst. 1 písm. c) zákona.

10 § 92 odst. 1 písm. b) zákona.

11 § 10 odst. 4 zákona.

4. Prorektor může svolávat porady proděkanů, popřípadě jiných zástupců fakult pro příslušný úsek činnosti.

5. Zaměstnance, kteří jsou přímo odpovědni příslušným prorektorům, určuje organizační řád.

6. Prorektoři se vzájemně zastupují podle rozhodnutí rektora. Rektor jmenovitě pověří jednoho z prorektorů k tomu, aby jej v době nepřítomnosti zastupoval v plném rozsahu.

Čl. 11

Vědecká rada

1. Právní postavení vědecké rady, její ustavení a působnost jsou určeny zákonem, tímto statutem a ostatními vnitřními předpisy UJEP.

2. Rektor si zpravidla do dvou měsíců po svém jmenování vyžádá od akademického senátu předchozí souhlas ke jmenování členů vědecké rady12.

3. Při jmenování členů vědecké rady dbá rektor, aby v ní byly zastoupeny hlavní obory vědy, umění a oblasti vzdělávání rozvíjené na UJEP.

4. Členství ve vědecké radě vzniká dnem, ke kterému byl člen do vědecké rady jmenován.

5. Členství ve vědecké radě zaniká:

a) dnem, ke kterému končí funkční období rektora, který jej do vědecké rady jmenoval,

b) dnem doručení písemného prohlášení, jímž se člen vzdává členství ve vědecké radě, rektorovi,

c) dnem, ke kterému rektor člena vědecké rady s předchozím souhlasem akademického senátu odvolal.

6. Rektor může na základě dlouhodobé záslužné činnosti ve prospěch UJEP jmenovat čestné členy vědecké rady. Před jmenováním čestného člena vědecké rady si rektor vyžádá vyjádření akademického senátu.

7. Působnost vědecké rady spočívající ve schvalování

a) studijních programů,

b) záměru předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů,

je svěřena radě pro vnitřní hodnocení13.

8. V rámci své další působnosti14 vědecká rada

a) schvaluje kritéria pro habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem předložená na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty rektorem,

b) se vyjadřuje k návrhu na obsazení pracovního místa mimořádného profesora zřízeného na fakultě předloženému na návrh děkana příslušné fakulty rektorem,

c) se vyjadřuje k záměru předloženému rektorem udělit na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty čestný titul „doctor honoris causa", ve zkratce „Dr.h.c." uváděné za jménem,

d) se vyjadřuje k záměru předloženému rektorem přiznat označení „hostující profesor UJEP“,

e) se vyjadřuje k dalším otázkám, které jí předloží rektor.

9. Pravidla pro jednání vědecké rady upravuje Jednací řád Vědecké rady UJEP, který je vnitřním předpisem UJEP15 (dále jen „jednací řád vědecké rady“).

12 § 9 odst. 1 písm. f) zákona.

13 § 12 odst. 3 zákona.

14 § 12 odst. 1 písm. l) zákona.

15 § 17 odst. 1 písm. e) zákona.

Čl. 12

Rada pro vnitřní hodnocení

1. Právní postavení rady pro vnitřní hodnocení, její ustavení a působnost jsou určeny zákonem, tímto statutem a ostatními vnitřními předpisy UJEP.

2. Rada pro vnitřní hodnocení je tvořena předsedou, místopředsedou a deseti členy, z nichž jeden je předseda akademického senátu a dalších devět (dále jen „ostatní členové“) je po projednání ve vědecké radě a s předchozím souhlasem akademického senátu jmenováno rektorem, z toho tři na návrh vědecké rady a tři včetně jednoho studenta UJEP na návrh akademického senátu.

3. Funkce místopředsedy a ostatního člena rady pro vnitřní hodnocení je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, děkana, proděkana a předsedy akademického senátu.

4. Funkční období místopředsedy a ostatních členů rady pro vnitřní hodnocení je šestileté. To neplatí, jde-li o člena rady jmenovaného z řad studentů UJEP, jehož funkční období je dvouleté.

5. Dojde-li k zániku funkce místopředsedy nebo ostatního člena rady pro vnitřní hodnocení před uplynutím příslušného funkčního období, je nový místopředseda nebo nový ostatní člen jmenován pouze na zbytek příslušného funkčního období.

6. Funkční období místopředsedy a ostatních členů rady pro vnitřní hodnocení začíná dnem, ke kterému jsou do rady pro vnitřní hodnocení jmenováni.

7. Funkční období místopředsedy a ostatních členů rady pro vnitřní hodnocení končí dnem, ke kterému uplyne doba jejich funkčního období podle odstavce 4 nebo odstavce 5.

8. Funkce místopředsedy rady pro vnitřní hodnocení dále zaniká:

a) dnem doručení písemného prohlášení, jímž se místopředseda vzdává své funkce, rektorovi,

b) dnem, kdy byl rektorem z funkce odvolán,

c) dnem vzniku souběhu neslučitelných funkcí.

9. Funkce ostatního člena rady pro vnitřní hodnocení dále zaniká:

a) dnem doručení písemného prohlášení, jímž se člen vzdává své funkce, rektorovi,

b) dnem, ke kterému rektor člena rady pro vnitřní hodnocení s předchozím souhlasem akademického senátu a po předchozím projednání ve vědecké radě odvolal,

c) jde-li o člena jmenovaného z řad studentů UJEP, dnem, kdy přestal být studentem UJEP,

d) dnem vzniku souběhu neslučitelných funkcí.

10. Radě pro vnitřní hodnocení je svěřena působnost vědecké rady uvedená v čl. 11 odst. 7. V rámci své další působnosti16 se rada pro vnitřní hodnocení vyjadřuje k dalším otázkám, které jí předloží rektor.

11. Podrobnosti o pravidlech pro jednání rady pro vnitřní hodnocení upravuje Jednací řád rady pro vnitřní hodnocení UJEP (dále jen „jednací řád rady pro vnitřní hodnocení“), který je po předchozím souhlasu rady pro vnitřní hodnocení vydáván formou směrnice rektora.

Čl. 13

Správní rada

1. Právní postavení správní rady, její ustavení a působnost jsou určeny zákonem.

2. Volbu předsedy a místopředsedů správní rady a způsob jejího jednání upravuje Statut Správní rady UJEP schválený ministrem školství, mládeže a tělovýchovy.

16 § 12a odst. 4 písm. e) zákona.

3. Návrh, k němuž se po schválení akademickým senátem vyžaduje schválení správní radou, postupuje po schválení akademickým senátem správní radě rektor. Dnem postoupení návrhu uvedeného ve větě první je první den následující po rozeslání návrhu prostřednictvím elektronické pošty na elektronické adresy všem členům správní rady17.

Čl. 14

Kvestor

1. Právní postavení a působnost kvestora jsou určeny zákonem, tímto statutem a ostatními vnitřními předpisy UJEP.

2. Kvestor se zúčastní na výzvu akademického senátu nebo jeho předsedy zasedání akademického senátu. Kvestor odpoví na otázku týkající se výkonu jeho funkce, položenou mu akademickým senátem nebo jeho členem na zasedání akademického senátu.

3. Kvestor může svolávat porady tajemníků k řešení otázek týkajících se hospodaření a vnitřní správy UJEP a jejích fakult.

4. Zaměstnance, kteří jsou přímo odpovědni kvestorovi, určuje organizační řád.

Čl. 15

Organizační struktura UJEP

1. Součástmi UJEP jsou fakulty, jiná pracoviště pro vzdělávací, tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií (dále jen „jiná pracoviště“), účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu UJEP (dále jen „účelová zařízení“) a rektorát18.

2. UJEP má tyto fakulty:

a) Fakultu sociálně ekonomickou (dále jen „FSE“),

b) Fakultu umění a designu (dále jen „FUD“),

c) Fakultu výrobních technologií a managementu (dále jen „FVTM“),

d) Fakultu zdravotnických studií (dále jen „FZS“),

e) Fakultu životního prostředí (dále jen „FŽP“),

f) Filozofickou fakultu (dále jen „FF“),

g) Pedagogickou fakultu (dále jen „PF“),

h) Přírodovědeckou fakultu (dále jen „PřF“).

3. UJEP má tato jiná pracoviště:

a) Centrum informatiky (dále jen „CI“),

b) Vědeckou knihovnu (dále jen „VK“),

c) Centrum rozvoje a projektového servisu (dále jen „CRPS“),

d) Univerzitní centrum podpory pro studenty se specifickými potřebami („UCP“).

4. UJEP má tato účelová zařízení:

a) Správu kolejí a menz (dále jen „SKM“),

b) Knihkupectví UJEP,

c) Výcvikové a rekreační středisko Bukovina.

5. Výkonným pracovištěm rektora je rektorát.

17 § 14 odst. 5 zákona.

18 § 22 odst. 1 zákona.

6. Ke zřízení nebo zrušení společných pracovišť součástí UJEP se vyžaduje souhlasné vyjádření rektora a děkanů fakult, pro které je společné pracoviště zřizováno nebo rušeno19.

Čl. 16

Působnost fakult

1. Pravomoce a působnosti orgánů fakulty určuje zákon, tento statut a statut příslušné fakulty.

2. Kromě věcí uvedených v § 24 odst. 1 zákona mají orgány fakulty právo, nestanoví-li zákon jinak, rozhodovat nebo jednat jménem UJEP ve věcech týkajících se fakulty, jimiž jsou:

a) tvorba a uskutečňování studijních programů, a to v souladu s pravidly systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality, s výjimkou schvalování studijních programů a schvalování záměru předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů, kde je příslušná působnost svěřena radě pro vnitřní hodnocení,

b) strategické zaměření tvůrčí činnosti, a to v souladu se strategickým záměrem vzdělávací a tvůrčí činnosti UJEP a jeho každoročním plánem realizace,

c) zahraniční styky a další vnější vztahy s právnickými osobami, které se zabývají činnostmi obsahově souvisejícími se studijními programy uskutečňovanými fakultou,

d) doplňková činnost v souladu se zaměřením fakulty a pravidly hospodaření UJEP,

e) tvorba a uskutečňování programů celoživotního vzdělávání v souladu s pravidly systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality,

f) zřizování míst mimořádných profesorů v oblasti vzdělávání20, pro kterou má UJEP institucionální akreditaci a ve které příslušná fakulta uskutečňuje alespoň jeden studijní program nebo jeho část,

g) další záležitosti uvedené výslovně v tomto statutu.

3. O nakládání s majetkem UJEP mají orgány fakulty právo rozhodovat nebo jednat jménem UJEP v rozsahu uvedeném v čl. 25.

Část IV Studium na UJEP

Čl. 17

Studijní programy

1. Fakulty UJEP uskutečňují studijní programy akreditované v rámci příslušné oblasti nebo příslušných oblastí vzdělávání na základě institucionální akreditace nebo akreditace studijního programu.

2. Seznam studijních programů uskutečňovaných podle odstavce 1 je v rozsahu stanoveném zákonem21 zveřejňován ve veřejné části internetových stránek UJEP.

3. Studijní program může být uskutečňován

a) samostatně na jedné fakultě UJEP,

b) samostatně na více fakultách UJEP,

c) společně na více fakultách UJEP.

U studijních programů uskutečňovaných podle písm. c) musí být stanoveno, na které fakultě je student zapsán; vnitřními předpisy této fakulty je pak povinen se řídit.

19 § 9 odst. 1 písm. a) zákona.

20 § 70 odst. 2

21 § 21 odst. 1 písm. h) a j) zákona

4. Studijní program může být též uskutečňován ve spolupráci se zahraniční vysokou školou nebo jinou právnickou osobou.

5. Podrobnosti o zajišťování a kontrole kvality uskutečňování studijního programu stanoví Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností UJEP, která jsou vnitřním předpisem UJEP (dále jen „pravidla systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality“). Další podrobnosti o studijním programu stanoví Studijní a zkušební řád pro studium v bakalářských a magisterských programech UJEP a Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech UJEP, které jsou vnitřními předpisy UJEP.

Čl. 18

Garant studijního programu

1. Garanta studijního programu uskutečňovaného podle čl. 17 odst. 3 písm. a) a b) jmenuje a odvolává děkan fakulty, na které je studijní program uskutečňován. Děkan si k tomu vyžádá předchozí vyjádření vědecké nebo umělecké rady fakulty.

2. Garanta studijního programu uskutečňovaného podle čl. 17 odst. 3 písm. c) jmenuje a odvolává po vzájemné dohodě děkanů všech zúčastněných fakult děkan té fakulty, na které tento garant na základě svého pracovního poměru působí. Děkani všech zúčastněných fakult si k tomu vyžádají předchozí vyjádření vědecké nebo umělecké rady fakulty.

3. Funkční období garanta studijního programu začíná dnem, ke kterému byl do této funkce jmenován. Garant doktorského studijního programu se dnem jmenování garantem stává též předsedou oborové rady příslušného studijního programu.

4. Funkce garanta studijního programu zaniká:

a) dnem doručení písemného prohlášení, jímž se garant vzdal své funkce, děkanovi,

b) dnem, kdy byl děkanem po předchozím vyjádření vědecké nebo umělecké rady fakulty odvolán, v případě studijního programu uskutečňovaného podle čl. 17 odst. 3 písm. c) po předchozí vzájemné dohodě děkanů všech zúčastněných fakult,

c) dnem, kdy se jeho pracovní poměr na UJEP nebo na příslušné fakultě UJEP změnil tak, že přestal vyhovovat požadavkům kladeným na garanta studijního programu podle zákona a standardů pro akreditaci studijního programu,

d) dnem, ke kterému studijnímu programu zanikla akreditace.

5. Garant studijního programu odpovídá za zajištění a rozvoj odborné úrovně studijního programu, pravidelné hodnocení a zabezpečení jeho kvality a obsahovou koordinaci výuky. Další podrobnosti o působnosti garanta studijního programu22 stanoví pravidla systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality.

Čl. 19

Řízení o vyslovení neplatnosti státní závěrečné zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce

1. Řízení o vyslovení neplatnosti státní závěrečné zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce je upraveno zákonem a tímto statutem.

2. Alespoň jeden člen přezkumné komise je rektorem jmenován z řad osob s vysokoškolským vzděláním, které je podle zákona o advokacii předpokladem pro zápis žadatele do seznamu advokátních koncipientů vedeného Českou advokátní komorou.

3. Rektor jmenovitě pověří jednoho člena přezkumné komise k tomu, aby jednání přezkumné komise svolal a řídil.

22 § 44 odst. 6 a § 47 odst. 6 zákona.

4. Usnesení přezkumné komise o stanovisku v řízení o neplatnosti státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce je přijímáno aklamací.

Čl. 20

Rámcové podmínky pro přijetí ke studiu

1. Základní podmínky pro přijetí ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném fakultou UJEP jsou určeny zákonem23.

2. Fakulta může stanovit další podmínky pro přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje, a to

a) určité znalosti, schopnosti, předpoklady,

b) prospěch ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy,

c) podmínky týkající se příbuznosti studijních programů nebo počtu kreditů získaných během studia ve vybraných typech předmětů,

d) požadavky na zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu24.

3. Splnění podmínek podle odstavce 2 písm. a) se ověřuje zpravidla přijímací zkouškou. Fakulta může stanovit, že od přijímací zkoušky nebo její části bude upuštěno v případě uchazečů, kteří prokáží splnění podmínek podle odstavce 2 písm. a) nebo b), jsou-li tyto podmínky stanoveny.

4. Fakulta též může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky. Splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších. Pořadí nejlepších fakulta sestavuje podle výsledků přijímací zkoušky, s případným započítáním bonifikace podle míry splnění doplňujících podmínek podle odstavce 5, je-li stanovena.

5. Doplňujícími podmínkami pro bonifikaci se rozumí zejména účast na celostátních nebo mezinárodních soutěžích, odborná praxe, pedagogická praxe, jazyková zkouška a prospěch ze střední, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy.

6. Fakulta může upustit od konání přijímací zkoušky u uchazeče, který v celoživotním vzdělávání získal v předešlém akademickém roce nejméně 30 kreditů a celkem dosáhl nejméně 60 kreditů, a to za absolvované studijní předměty odpovídající studijním předmětům studijního programu, do něhož podal přihlášku ke studiu.

7. Fakulta může stanovit další podmínky, za kterých lze upustit od konání přijímací zkoušky nebo její části.

8. Další podmínky pro přijetí ke studiu ve studijním programu podle odstavců 2 až 7 v daném akademickém roce schvaluje na návrh děkana akademický senát fakulty. U studijního programu uskutečňovaného podle čl. 17 odst. 3 písm. c) tento návrh akademickému senátu fakulty podává po dohodě s děkany zúčastněných fakult děkan té fakulty, na které se bude uskutečňovat přijímací řízení.

Čl. 21

Způsob podávání přihlášek

1. Děkan s přihlédnutím zejména k lhůtám vyplývajícím ze zákona25, termínu konání přijímacích zkoušek a začátku akademického roku stanoví:

a) lhůtu pro podání přihlášek ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném fakultou,

b) období pro ověřování podmínek pro přijetí.

23 § 48 zákona.

24 § 49 odst. 1 zákona.

25 § 49 odst. 5 a 6 zákona a § 50 odst. 4 zákona

2. V případě studijních programů uskutečňovaných podle čl. 17 odst. 3 písm. c) stanoví náležitosti podle odstavce 1 po vzájemné dohodě s děkany ostatních zúčastněných fakult děkan té fakulty, na které bude probíhat přijímací řízení.

3. Ve výjimečných případech může děkan rozhodnout o přijetí přihlášky ke studiu v pozdějším termínu.

4. Děkan uvedený v odstavcích 1 a 2 stanoví způsob podávání přihlášky elektronickou nebo listinnou formou.

Čl. 22

Podmínky studia cizinců

1. Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném fakultou UJEP musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána26.

2. Podmínky přijetí ke studiu a studium cizinců v rámci mezinárodních programů a programů Evropské unie, určuje příslušný program. Rozhodnutí o přijetí ke studiu vydává děkan fakulty, na které se tento program uskutečňuje.

3. Podmínky přijetí ke studiu a studium cizinců v rámci meziuniverzitních nebo mezifakultních smluv se řídí těmito smlouvami.

4. Podmínky přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném fakultou UJEP, pokud jím není přijetí podle odstavců 2 a 3, stanoví příslušná fakulta v rámci dalších podmínek pro přijetí ke studiu ve studijním programu v daném akademickém roce. Je-li studijní program uskutečňován v českém jazyce, může fakulta stanovit, že další podmínkou pro přijetí cizince je též prokázání znalostí z českého jazyka. To se nevyžaduje, je-li cizinec:

a) občan Slovenské republiky,

b) uchazeč, který dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo v oblasti umění i vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatoři v České nebo Slovenské republice,

c) uchazeč, který řádně ukončil vysokoškolské studium v kterémkoliv typu studijního programu uskutečňovaném v českém nebo slovenském jazyce.

5. Po přijetí do studia podle odstavce 4 studuje cizinec ve studijním programu uskutečňovaném fakultou za podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem pro příslušný typ studijního programu podle čl. 17 odst. 5.

Čl. 23

Poplatky spojené se studiem

1. Pravidla pro stanovení výše poplatků spojených se studiem, kterými jsou:

a) poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném v českém jazyce,

b) poplatek za studium v bakalářském nebo magisterském studijním programu uskutečňovaném v českém jazyce při překročení standardní doby studia zvětšené o jeden rok,

c) poplatek za studium ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce jsou uvedeny v příloze č. 2.

2. Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce UJEP nestanovuje.

26 § 49 odst. 2 zákona

3. Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením musí být uhrazen ve lhůtě pro podání přihlášek stanovené v čl. 21 odst. 1 až 3. Neuhrazení poplatku se považuje za nesplnění podmínky pro přijetí ke studiu a přijímací řízení bude zastaveno.

4. Poplatek za studium v bakalářském nebo magisterském studijním programu uskutečňovaném v českém jazyce při překročení standardní doby studia zvětšené o jeden rok musí být uhrazen nejpozději do 90 dnů ode dne vydání rozhodnutí o vyměření poplatku. Neuhrazení poplatku může být posuzováno podle § 64 zákona.

5. Poplatek za studium ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce musí být za celý akademický rok uhrazen uchazečem do dne zápisu do studia a studentem do dne zahájení příslušného akademického roku. Neuhrazení poplatku může být posuzováno podle § 64 zákona.

6. Poplatky spojené se studiem podle odstavce 1 se hradí převodem na bankovní účet UJEP. To neplatí, jde-li o poplatek podle odstavce 1 písm. a), který lze při podání listinné přihlášky hradit také poštovní poukázkou.

7. Rektor může v rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí děkana o vyměření poplatku podle odstavce 1 písm. b) vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti, a to v případě:

a) vynikajících studijních nebo tvůrčích výsledků,

b) účasti v programu zahraničních mobilit,

c) tíživé sociální nebo zdravotní situace,

d) průběhu uznané doby rodičovství,

e) dalších, zvláštního zřetele hodných důvodů.

8. Podrobnosti o průběhu řízení ve věci vyměření poplatku za studium upravuje směrnice rektora.

Čl. 24

Doručování písemností studentům a uchazečům

1. Rozhodnutí podle § 68 odst. 1 zákona, kterým se

a) vyhovuje žádosti studenta ve věci uznání zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností a předepsání rozdílových zkoušek,

b) rozhoduje ve věci přiznání stipendia

je studentovi doručováno prostřednictvím elektronického informačního systému UJEP. Rozhodnutí je doručeno prvním dnem následujícím po zpřístupnění rozhodnutí v elektronickém informačním systému UJEP.

2. Rozhodnutí podle § 68 odst. 1 zákona, které není rozhodnutím podle odstavce 1, lze studentům doručovat přímo na UJEP a jejích fakultách do vlastních rukou. Odepře-li student rozhodnutí přijmout, je den odepření přijetí dnem jeho doručení. O odepření přijetí musí být pořízen záznam, který se zakládá do dokumentace studenta.

3. Rozhodnutí podle § 68 odst. 1 zákona, které není rozhodnutím podle odstavce 1 a které nebylo doručeno podle odstavce 2, se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Rozhodnutí doručované prostřednictvím veřejné datové sítě je doručeno dnem prvního přihlášení studenta do datové schránky po dodání datové zprávy nebo uplynutím 10 dnů od dodání datové zprávy, pokud se v uvedené lhůtě student do datové schránky nepřihlásil. Rozhodnutí doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb je doručeno dnem převzetí zásilky, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím 10 dnů od jejího uložení na poště.

4. Rozhodnutí děkana podle § 68 odst. 1 zákona, které není rozhodnutím podle odstavce 1 a které se nepodařilo doručit podle odstavce 2 nebo 3, se doručuje veřejnou vyhláškou na úřední desce fakulty, jejíž obsah se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Rozhodnutí rektora podle § 68 odst. 1 zákona, které není rozhodnutím podle odstavce 1 a které se nepodařilo doručit

podle odstavce 2 nebo 3, se doručuje veřejnou vyhláškou na úřední desce UJEP, jejíž obsah se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Rozhodnutí doručované veřejnou vyhláškou je doručeno patnáctým dnem po vyvěšení na příslušné úřední desce.

5. Rozhodnutí podle § 50 odst. 4 zákona, kterým se vyhovuje žádosti uchazeče o přijetí ke studiu, je uchazeči doručováno prostřednictvím elektronického informačního systému UJEP za podmínky, že s tímto způsobem doručení uchazeč předem v přihlášce ke studiu souhlasil. Rozhodnutí je doručeno prvním dnem následujícím po zpřístupnění rozhodnutí v elektronickém informačním systému UJEP.

6. Pro doručování rozhodnutí podle § 50 odst. 4 zákona, které není rozhodnutím podle odstavce 5, platí odstavce 2 až 4 obdobně.

Část V

Hospodaření UJEP

Čl. 25

Nakládání s majetkem

1. UJEP se při svém hospodaření řídí zejména zákonem a ostatními zvláštními předpisy, rozhodnutími o poskytování příspěvků a dotací ze státního rozpočtu, jejich účelu užití a vypořádání dotací se státním rozpočtem, které poskytuje zejména Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a Pravidly hospodaření UJEP, které tvoří přílohu č. 1, a dalšími vnitřními předpisy a vnitřními normami UJEP.

2. UJEP vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena, a k činnostem, které vykonává v doplňkové činnosti.

3. Při nakládání s majetkem UJEP, zejména při nabývání a převádění tohoto majetku, jedná a rozhoduje jejím jménem:

a) rektor ve věcech uvedených v § 15 odst. l písm. a) až d) zákona a při nakládání s dary a předměty kulturní hodnoty, pokud nejsou určeny pro některou z fakult, případně další součásti UJEP, jakož i v dalších věcech, které si vyhradí,

b) kvestor, ve věcech, které nejsou uvedeny pod písmeny a), c) a d),

c) prorektoři v oblasti své řídící působnosti vymezené organizačním řádem a děkani ve věcech majetku, se kterým jsou oprávněni hospodařit, a to do částky 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty v rozsahu stanoveném organizačním řádem,

d) jiný zaměstnanec v rozsahu stanoveném organizačním řádem, nebo opatřením osob uvedených v písmenech a) až c) v případě, že tento rozsah není v organizačním řádu stanoven.

4. Majetek UJEP je svěřen do správy fakultám a ostatním součástem UJEP v souladu s organizačním řádem a dalšími vnitřními předpisy a vnitřními normami UJEP, které stanoví pravidla evidence majetku a odpovědnosti zaměstnanců UJEP při nakládání s majetkem.

5. Za účelné využívání finančních prostředků a řádné hospodaření s majetkem UJEP jsou rektorovi odpovědni kvestor, prorektoři, děkani nebo vedoucí zaměstnanci dalších součástí UJEP.

6. Součásti UJEP jsou povinny svěřený majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a tvůrčí činnosti. Mohou jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu se zákonem, tímto statutem, ostatními vnitřními předpisy a vnitřními normami UJEP.

Část VI Kontrolní činnost na UJEP

Čl. 26

Vnitřní kontrolní činnost

1. Vnitřní kontrolní činnost je součástí řízení UJEP a je zajišťována řídící kontrolou a oddělením interního auditu.

2. Řídící kontrolu provádějí vedoucí zaměstnanci v rámci vztahů nadřízenosti a podřízenosti jako součást zajišťovaných úkolů a operací.

3. Oddělení interního auditu je zřízeno za účelem nezávislého a objektivního vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému UJEP.

4. Na základě zjištění z vnitřní kontrolní činnosti jsou přijímána příslušná opatření, zjištění jsou využívána pro operativní rozhodování i pro přípravu strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti UJEP.

5. Akademické orgány UJEP provádí kontrolní činnost podle zákona.

Část VII

Akademické insignie, obřady a pocty

Čl. 27

Akademické insignie

Vnějším výrazem pravomoci a odpovědnosti rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů, jakož i výrazem akademických tradic, jsou akademické insignie. Akademické insignie se používají při imatrikulaci, promoci, inauguraci a dalších slavnostních obřadech.

Čl. 28

Taláry

Taláry UJEP jsou při slavnostních příležitostech oprávněni užívat:

a) rektor, prorektoři, děkani, proděkani,

b) kvestor, tajemníci,

c) akademičtí pracovníci podle rozhodnutí rektora,

d) studenti podle rozhodnutí rektora,

e) významní hosté UJEP a fakult podle rozhodnutí rektora,

f) pedelové.

Čl. 29

Imatrikulace, promoce, inaugurace a udělování Medaile UJEP

1. Imatrikulací studentů bakalářských a magisterských studijních programů a promocí absolventů bakalářských studijních programů se účastní děkan nebo v zastoupení některý z proděkanů.

2. Promocí absolventů magisterských a doktorských studijních programů a promocí absolventů magisterských studijních programů, kteří vykonali rigorózní zkoušku, se účastní rektor nebo v zastoupení některý z prorektorů, a děkan nebo v zastoupení některý z proděkanů.

3. Znění imatrikulačního a promočního slibu upravují statuty fakult.

4. Inaugurace se konají za účasti členů akademické obce a pozvaných hostů.

5. Udělování titulů doctor honoris causa a udělování Medaile UJEP upravuje směrnice rektora.

Čl. 30

Hostující profesoři

1. Označení „hostující profesor UJEP“ může po dobu působení na UJEP užívat učitel jiné vysoké školy nebo jiné právnické osoby, zejména zahraniční, kterému bylo toto označení rektorem po projednání ve vědecké radě přiznáno.

2. Hostující profesor má práva a povinnosti členů akademické obce s výjimkou práva volit a být volen do akademických senátů.

Čl. 31

Emeritní profesoři UJEP

1. Emeritním profesorem UJEP může být označen profesor, který pokračuje v tvůrčí práci na UJEP i po skončení svého pracovněprávního vztahu k UJEP. Označení „emeritní profesor UJEP“ přiznává na návrh vědecké rady fakulty rektor.

2. Emeritní profesor je čestné označení, které nezakládá členství v akademické obci. Emeritní profesoři UJEP mají právo účastnit se zasedání akademické obce a akademického senátu a požádají-li o slovo, je jim uděleno.

Část VIII

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 32

Přílohy statutu, vnitřní předpisy a vnitřní normy UJEP

1. Součástí tohoto statutu je:

a) Příloha č. 1 – Pravidla hospodaření UJEP,

b) Příloha č. 2 – Poplatky spojené se studiem,

c) Příloha č. 3 - Volební řád pro volbu kandidáta na jmenování rektorem.

2. Vnitřními předpisy UJEP jsou předpisy uvedené v § 17 odst. 1 písm. a) až j) zákona a podle § 17 odst. 1 písm. k) zákona tyto další předpisy:

a) Rigorózní řád UJEP,

b) Řád celoživotního vzdělávání UJEP,

c) Řád habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem UJEP,

d) Pravidla pro vkládání peněžitých a nepeněžitých vkladů do právnických osob a projednávání návrhů na založení právnických osob Univerzitou Xxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx v Ústí nad Labem.

3. Organizační řád a Pracovní řád zaměstnanců vydává rektor po projednání akademickým senátem formou příkazu rektora.

Čl. 33

Přechodná ustanovení

1. Při prvním ustavení rady pro vnitřní hodnocení jsou z devíti ostatních členů tři jmenováni na šestileté funkční období, tři na čtyřleté funkční období a tři včetně studenta UJEP na dvouleté funkční období.

2. Při prvním vydání jednacího řádu rady pro vnitřní hodnocení se podmínka předchozího souhlasu rady pro vnitřní hodnocení uvedená v čl. 12 odst. 11 tohoto statutu nepoužije.

3. Po dobu, kdy je v souladu s čl. 2 odst. 4 zákona č. 137/2016 Sb., zachováno členění na studijní obory, platí ustanovení tohoto statutu o studijních programech přiměřeně i pro studijní obory.

4. Odkazuje-li vnitřní předpis nebo vnitřní norma UJEP nebo její fakulty na statut účinný před nabytím účinnosti tohoto statutu, uplatní se odkaz na příslušná ustanovení tohoto statutu.

Čl. 34

Závěrečná ustanovení

1. Zrušuje se Statut UJEP registrovaný MŠMT dne 5. listopadu 2010 pod čj. 29 149/2010-30, ve znění pozdějších změn, s výjimkou článku 1 přílohy č. 2, který se zrušuje dnem 18. září 2017.

2. Tento statut byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona Akademickým senátem UJEP dne 21. prosince 2016.

3. Tento statut nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace MŠMT.

4. Tento statut nabývá účinnosti dnem 1. února 2017.

doc. RNDr. Xxxxxx Xxxxx, Ph.D., v. r. rektor

Xxxxxxx x. 0 Xxxxxxx XXXX

PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ UJEP Čl. 1

Rozpočet a jeho zdroje

1. UJEP hospodaří podle rozpočtu nákladů a výnosů, který sestavuje na období kalendářního roku. Rozpočet UJEP nesmí být sestaven jako deficitní. Rozpočet nákladů a výnosů doplňkové činnosti musí zajišťovat po zdanění ziskovost této činnosti.

2. Finanční prostředky k zajištění činnosti financované z neinvestičních prostředků získává UJEP zejména:

a) z příspěvků ze státního rozpočtu na vzdělávací a tvůrčí činnost, na který má nárok podle § 18 odst. 2 až 4 zákona,

b) z podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštního předpisu,

c) z dotací ze státního rozpočtu,

d) z poplatků spojených se studiem,

e) z výnosů z majetku,

f) z jiných příjmů nebo z jiných příspěvků než uvedených v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu, z rozpočtů obcí a krajů a z rozpočtu Evropské unie,

g) z výnosů z doplňkové činnosti,

h) z příjmů z darů a dědictví,

i) z příjmů od nadací a nadačních fondů,

j) sdružením finančních prostředků,

k) z vytvořených vlastních fondů,

l) úvěry od peněžních ústavů.

Finanční prostředky k zajištění činnosti financované z kapitálových prostředků získává UJEP zejména:

a) z individuálních nebo systémových kapitálových transferů (kapitálových dotací) ze státního rozpočtu,

b) z příspěvku nebo dotace ze státního rozpočtu mimo financování programu,

c) z jiných příjmů nebo z jiných příspěvků než uvedených v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů,

d) z vlastních zdrojů fondu reprodukce investičního majetku, fondu účelových prostředků,

e) z darů a dědictví, z příjmů od nadací a nadačních fondů,

f) sdružením finančních prostředků,

g) úvěry od peněžních ústavů.

3. UJEP má nárok na příspěvek ze státního rozpočtu podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona. O poskytnutí příspěvku rozhoduje MŠMT na základě žádosti UJEP rozhodnutím, ve kterém uvede výši poskytované částky. Pro stanovení výše příspěvku je rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a její náročnost, strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti UJEP a strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný MŠMT a každoroční plán jeho realizace (dále jen „strategický záměr MŠMT“). UJEP přísluší záloha na příspěvek ze státního rozpočtu stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku. Příspěvek ze státního rozpočtu je z rozpočtové kapitoly poskytován podle obecných předpisů pro poskytování

prostředků státního rozpočtu pro dotace27, pokud zákon nestanoví jinak. Příspěvek MŠMT poskytne převodem ze svého účtu na bankovní účet UJEP.

4. MŠMT rozhodnutím stanoví, zda poskytovaný příspěvek nebo dotace ze státního rozpočtu je účastí státního rozpočtu na financování programu28, přičemž příspěvek nebo dotace ze státního rozpočtu na stavbu29 je vždy, s výjimkou její údržby a oprav, účastí státního rozpočtu na financování programu, je-li vyšší než 10 000 000 Kč a pokud se nepoužije věta druhá § 18 odst. 4 zákona.

5. UJEP je povinna čerpat a používat příspěvek podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona v souladu s účelem, jehož má být dosaženo, a podle zvláštních právních předpisů upravujících účetnictví. Zůstatky příspěvku na konci každého kalendářního roku UJEP převede pro další kalendářní roky do svých fondů. MŠMT příspěvek UJEP rozhodnutím odejme, pokud jej čerpá v rozporu se zákonem nebo v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí příspěvku, pokud zanikl akreditovaný studijní program, na jehož uskutečňování byl příspěvek poskytnut, nebo pokud se poskytnutý příspěvek dostal do rozporu se strategickým záměrem UJEP.

6. UJEP má nárok na dotaci ze státního rozpočtu na rozvoj vysoké školy. MŠMT může UJEP poskytnout dotace ze státního rozpočtu zejména na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací ze státního rozpočtu, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu30 a zvláštními právními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje31. Pro výši dotací ze státního rozpočtu je rozhodný strategický záměr UJEP a strategický záměr MŠMT.

7. UJEP je povinna zajistit, aby prostředky fondů vytvořené převodem zůstatku příspěvku podle odst. 5 použila pouze v souladu s pravidly Evropské unie pro poskytování veřejné podpory tak, aby nedošlo k narušení ani hrozbě narušení hospodářské soutěže, a dále tak, aby prostředky získané ze zisku pocházejícího z provádění základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje a šíření jejich výsledků prostřednictvím výuky, publikování nebo převodem technologií, které byly podpořeny z veřejných prostředků, byly využity zpětně pouze na tyto činnosti, nebo na šíření jejich výsledků nebo na výuku.

UJEP zřizuje tyto fondy:

Čl. 2

Fondy UJEP

a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,

b) fond reprodukce investičního majetku,

c) stipendijní fond,

d) fond odměn,

e) fond účelově určených prostředků,

f) fond sociální,

g) fond provozních prostředků.

27 § 10 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

28 § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

29 Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC.

30 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

31 Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 3

Rezervní fond

1. Zdrojem rezervního fondu (dále jen „RF“) je příděl ze zisku po jeho zdanění a dále převod prostředků z fondu reprodukce investičního majetku, fondu odměn a fondu provozních prostředků.

2. Prostředků RF lze použít zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích, případně k převodu prostředků do fondu reprodukce investičního majetku, fondu odměn a fondu provozních prostředků.

Čl. 4

Fond reprodukce investičního majetku

1. Zdrojem fondu reprodukce investičního majetku (dále jen „FRIM“) jsou:

a) příděl ze zisku po zdanění,

b) zůstatky příspěvků ze státního rozpočtu podle čl. 1 odst. 2 písm. a) těchto pravidel k 31. prosinci běžného roku,

c) účetní odpisy dlouhodobého majetku32,

d) dotace z veřejných rozpočtů,

e) dar účelově určený na pořízení investičního majetku,

f) výnos z prodeje a likvidace dlouhodobého majetku do výše zůstatkové hodnoty (to, co převyšuje zůstatkovou hodnotu, jsou ostatní výnosy),

g) sdružení prostředků na společnou činnost,

h) převod prostředků z fondu rezervního, fondu odměn a fondu provozních prostředků.

2. Prostředků FRIM lze použít:

a) k pořízení dlouhodobého majetku,

b) k poskytování prostředkům jiným osobám v rámci uzavřené smlouvy o sdružené investiční činnosti,

c) k úhradě splátek investičních úvěrů a půjček,

d) jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování investičního majetku pro zabezpečení investičních potřeb UJEP (účtuje se do výnosů UJEP),

e) k převodu prostředků do fondu rezervního, fondu odměn a fondu provozních prostředků.

Čl. 5

Stipendijní fond

1. Zdrojem stipendijního fondu (dále jen „STF“) jsou:

a) převody poplatků za studium podle § 58 odst. 6 zákona, (s výjimkou poplatků za studium ve studijním programu v cizím jazyce),

b) převody daňově uznatelných výdajů podle zvláštního právního předpisu33,

c) příděl ze zisku po zdanění.

2. Zdrojem STF nejsou prostředky poskytnuté UJEP na stipendia v rámci příspěvku nebo dotace ze státního rozpočtu; tyto prostředky jsou předmětem ročního vypořádání se státním rozpočtem.

3. Prostředků STF lze použít k výplatám stipendií podle Stipendijního řádu UJEP a stipendijních řádů fakult. Užití STF se účtuje do výnosů a nákladů.

32 Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva financí č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

33 § 24 odst. 2 písm. zr) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 6

Fond odměn

1. Zdrojem fondu odměn (dále jen „FO“) je příděl ze zisku po zdanění a dále převod prostředků z fondu rezervního, fondu reprodukce investičního majetku a fondu provozních prostředků.

2. Prostředků FO lze použít k výplatám mimořádných odměn podle Vnitřního mzdového předpisu UJEP a dále k převodu prostředků do fondu rezervního, fondu reprodukce investičního majetku a fondu provozních prostředků.

Čl. 7

Fond účelově určených prostředků

1. Zdrojem fondu účelově určených prostředků (dále jen „FÚP“) jsou:

a) účelově určené dary, s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,

b) účelově určené peněžní prostředky ze zahraničí,

c) účelově určené veřejné prostředky, včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, které nemohly být UJEP použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty.

2. Účelově určené prostředky podle odstavce 1 písm. c) může UJEP převést do FÚP do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých UJEP na jednotlivé projekty výzkumu experimentálního vývoje a inovací v daném kalendářním roce; v případě jiné podpory z veřejných prostředků do výše 5 % objemu této podpory poskytnuté UJEP v daném kalendářním roce, mimo dotace na rozvoj podle čl. 1 odst. 6 věty první, kterou lze převést v neomezené výši. Převod účelově určených prostředků je UJEP povinna písemně ohlásit jejich poskytovateli.

3. Prostředky FÚP může UJEP použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty.

Čl. 8

Fond sociální

1. Zdrojem fondu sociálního (dále jen „FS“) je základní příděl do výše 2 % z ročního objemu nákladů UJEP zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, jehož výši v tomto rozsahu určí rektor v procentním vyjádření jako jeden z ukazatelů rozpočtu UJEP na vrub nákladů UJEP.

2. Prostředky přidělené do FS lze použít na péči o zaměstnance podle schválených pravidel.

Čl. 9

Fond provozních prostředků

1. Zdrojem fondu provozních prostředků je (dále jen „FPP“) je příděl ze zisku po zdanění, zůstatek příspěvku ze státního rozpočtu k 31. prosinci běžného roku a dále převod prostředků z fondu rezervního, fondu reprodukce investičního majetku a fondu odměn.

2. Prostředky přidělené do FPP lze použít výhradně na úhradu běžných nákladů v daném kalendářním roce a dále k převodu prostředků do fondu rezervního, fondu odměn a fondu reprodukce investičního majetku.

Čl. 10

Ustanovení k fondům

1. Zisk po zdanění lze rozdělovat do fondů pouze v případě, že byla uhrazena ztráta z minulých let.

2. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádí do následujícího rozpočtového roku.

3. UJEP je oprávněna na základě oprávněných potřeb provádět převody prostředků mezi fondy, a to fondem rezervním, fondem reprodukce investičního majetku, fondem odměn a fondem provozních prostředků. Tento převod lze uskutečnit na návrh děkanů a vedoucích součástí rozhodnutím rektora.

4. Při rozdělení zisku po zdanění mezi jednotlivými fondy UJEP rozhoduje rektor, pokud zákon nebo jiný zvláštní právní předpis nestanoví jinak na návrh děkana.

Čl. 11

Doplňková činnost

1. V doplňkové činnosti UJEP vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a tvůrčí činnost. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla UJEP zřízena.

2. Hospodaření v rámci doplňkové činnosti stanoví směrnice rektora.

Čl. 12

Financování účelových zařízení

1. UJEP financuje běžné a kapitálové výdaje svých účelových zařízení charakteru menz, kolejí, ubytovny, zařízení pro vzdělávání mládeže i dospělých, provoz knihoven, tělocvičen a jiných sportovních zařízení, pokud slouží zaměstnancům nebo studentům UJEP.

2. Pokud UJEP využívá účelová zařízení společně s jinou osobou, podílí se na nákladech, případně výnosech podle poměrových ukazatelů využití sjednaných v uzavřené smlouvě. Smluvně lze sjednat úhradu poměrné části využití účelových zařízení i paušální částkou.

Čl. 13

Poskytování příspěvků

1. UJEP je oprávněna hradit provoz vlastních zařízení závodního stravování, kromě hodnoty potravin, zajišťujících stravování zaměstnanců UJEP jedním hlavním jídlem denně, nebo přispívat svým zaměstnancům podle podmínek schválených v kolektivní smlouvě až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla denně, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin, podle zvláštního právního předpisu34, pokud se zaměstnanec UJEP stravuje v jiných stravovacích zařízeních na základě uzavřené smlouvy o závodním stravování.

2. UJEP není oprávněna přispívat na stravování studentům, je však oprávněna hradit až do výše skutečných nákladů kromě hodnoty potravin, provoz svých stravovacích zařízení zajišťujících stravování studentů dvěma hlavními jídly denně.

3. UJEP je oprávněna poskytovat příspěvek jiným fyzickým osobám než svým zaměstnancům v souladu se zvláštními právními předpisy.

Čl. 14

Všeobecná a závěrečná ustanovení

1. UJEP nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem nebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil a dále cenné papíry obchodní korporace, do které UJEP vložila majetek.

2. O nakládání s majetkem UJEP rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví čl. 25 tohoto statutu. V případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) zákona rozhoduje rektor po předchozím souhlasu Správní rady UJEP.

34 § 163 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,

§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

3. UJEP je povinna při plnění své činnosti počínat si hospodárně a efektivně využívat prostředky poskytnuté jí ze státního rozpočtu podle dotačních smluv a smluv o poskytnutí příspěvku a v souladu s věcným plněním. Za účelné využívání příspěvků a dotací ze státního rozpočtu a za vypořádání příspěvků a dotací se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem UJEP je ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy odpovědný rektor UJEP.

4. UJEP je oprávněna pro svoji činnost přijímat úvěry, návratné finanční výpomoci a půjčky na investice i na provozní výdaje, pokud z jejich přijetí nevzniknou nároky vůči státnímu rozpočtu a pokud je zajištěna jejich návratnost v rámci hospodaření UJEP. Za závazky UJEP stát neručí.

5. UJEP není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti. UJEP je oprávněna zakládat právnické osoby nebo se na jejich založení podílet jako jeden ze zakladatelů, případně do těchto právnických osob vstoupit, pokud předmět činnosti těchto právnických osob souvisí se vzdělávací nebo tvůrčí činností UJEP. Ve zvlášť odůvodněných případech se může jednat i o činnost, která slouží k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku UJEP. UJEP není oprávněna se stát společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. UJEP dále není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejné vysoké školy z vlastnictví státu, poskytnutý příspěvek ze státního rozpočtu podle § 18 odst. 3 zákona a poskytnutou dotaci ze státního rozpočtu podle § 18 odst. 4 zákona. Podmínkou peněžitých a nepeněžitých vkladů do právnických osob je stanovení pravidel vnitřním předpisem UJEP.

6. UJEP hradí příspěvky podle uzavřené smlouvy o sdružení ze zdrojů, jež je oprávněna použít na činnost, k níž se sdružila. Sdružené prostředky na investice jsou zdrojem nebo výdajem FRIM.

7. UJEP je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností.

Xxxxxxx x. 0 Xxxxxxx XXXX

Poplatky spojené se studiem

Čl. 1

Stanovení výše poplatků

1. Základ pro stanovení výše poplatků spojených se studiem (dále jen „základ“) vyhlašuje podle

§ 58 odst. 2 zákona MŠMT.

2. Pro výši poplatků spojených se studiem na UJEP platí:

a) výše poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením ke studiu ve studijním programu v českém jazyce podle § 58 odst. 1 zákona činí 500 Kč,

b) výše poplatku za studium v bakalářském nebo magisterském studijním programu uskutečňovaném v českém jazyce při překročení standardní doby studia zvětšené o jeden rok podle § 58 odst. 3 zákona činí za každých započatých 6 měsíců studia 12 000 Kč,

c) výši poplatku za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce podle § 58 odst. 4 zákona stanoví na návrh děkana příslušné fakulty formou příkazu rektor, a to s přihlédnutím zejména k ekonomické náročnosti studia, nákladům na zajištění kvality studia a aktuální praxi v příslušné oblasti vzdělávání.

3. V případě, kdy by určením základu podle odstavce 1 přesáhla výše poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením podle odstavce 2 písm. a) limit stanovený § 58 odst. 1 zákona, stanoví se tento poplatek v zákonem stanovené nejvyšší přípustné výši zaokrouhlené na celé desetikoruny dolů.

Čl. 2

Zveřejnění výše poplatků

Výši poplatků spojených se studiem platnou pro příští akademický rok zveřejní UJEP ve veřejné části internetových stránek UJEP nejpozději před uplynutím lhůty pro podávání přihlášek ke studiu.

Příloha č. 3 Statutu UJEP

Volební řád pro volbu kandidáta na jmenování rektorem

Čl. 1

Úvodní ustanovení

1. Volební řád pro volbu kandidáta na jmenování rektorem upravuje postup usnášení se AS UJEP

o návrhu na jmenování rektorem.

2. Volbu kandidáta na jmenování rektorem vyhlašuje AS UJEP současně s pokyny a termíny pro její přípravu. AS UJEP tak učiní nejpozději 60 kalendářních dnů před skončením funkčního období stávajícího rektora, nebo v případě odstoupení, odvolání nebo úmrtí rektora bez zbytečného odkladu.

Čl. 2

Volební komise

1. Přípravu volby kandidáta na jmenování rektorem zajišťuje a průběh volby řídí tříčlenná volební komise.

2. Členy volební komise na volby kandidáta na jmenování rektorem a jejího předsedu jmenuje AS UJEP z řad svých členů.

Čl. 3

Kandidáti

1. Návrhy kandidátů na funkci rektora (dále jen „kandidát“) mohou podat členové Akademické obce UJEP a Vědecká rada UJEP. Lhůta pro podávání návrhů musí trvat nejméně 14 kalendářních dnů.

2. Návrhy na kandidáty podá navrhovatel písemně volební komisi přes Centrální podatelnu UJEP. Návrhy musí obsahovat zejména:

a) jméno a příjmení včetně titulů, zařazení a pracoviště navrhovaného kandidáta,

b) souhlas navrženého s kandidaturou,

c) jméno a podpis navrhovatele,

d) profesní životopis kandidáta,

e) lustrační osvědčení podle zvláštního právního předpisu.35

3. Z obdržených návrhů na kandidáty, které splňují podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2, sestaví volební komise kandidátní listinu obsahující jména všech kandidátů v abecedním pořadí a v určeném termínu ji předá předsedovi AS UJEP.

4. Předseda AS UJEP svolá shromáždění Akademické obce UJEP, na kterém všichni kandidáti uvedení na kandidátní listině seznámí shromáždění se svým volebním programem a zodpoví dotazy přítomných členů Akademické obce UJEP.

Čl. 4

Volba

1. AS UJEP volí kandidáta tajným hlasováním na řádném zasedání.

2. Volba kandidáta probíhá pomocí hlasovacích lístků obsahujících jména kandidátů v abecedním pořadí s přiřazenými pořadovými čísly. Volič označí zakroužkováním pořadové číslo jednoho jím voleného kandidáta. Jinak upravené lístky jsou neplatné.

3. Volba kandidáta může být vícekolová, přičemž všechna kola se uskuteční na témže zasedání.

4. Kandidát může před jednotlivými koly volby odstoupit od své kandidatury.

35 Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 5

Postup při volbě ze tří nebo více kandidátů

1. Kandidát je zvolen, získá-li hlasy nadpoloviční většiny všech členů AS UJEP.

2. Není-li zvolen žádný z kandidátů, sestaví volební komise kandidátní listinu pro další kolo volby tak, že z kandidátní listiny posledního kola vyškrtne kandidáta, který získal nejmenší počet hlasů, nebo je-li takových kandidátů víc, všechny kandidáty, kteří získali shodně nejmenší počet hlasů.

3. Je-li počet kandidátů na nové kandidátní listině:

a) větší než dva, proběhne další kolo volby podle odstavců 1 a 2,

b) roven dvěma, proběhne další kolo volby podle čl. 6,

c) menší než dva, proběhne dohodovací řízení podle čl. 8 a volba se opakuje s kandidátní listinou posledního kola podle odstavců 1 a 2.

Čl. 6

Postup při volbě ze dvou kandidátů

1. Kandidát je zvolen, získá-li hlasy nadpoloviční většiny všech členů AS UJEP.

2. Není-li zvolen žádný z kandidátů, proběhne dohodovací řízení podle čl. 8 a volba se opakuje podle odstavců 1 a 3.

3. Není-li v opakované volbě zvolen žádný z kandidátů, je volba ukončena a AS UJEP bez zbytečného odkladu vyhlásí nové volby.

Čl. 7

Postup při volbě jednoho kandidáta

1. Volba jednoho kandidáta se uplatní v případě, že kandidátní listina obsahuje pouze jednoho kandidáta nebo v důsledku odstoupení ostatních zůstane před volbou jediný kandidát.

2. Kandidát je zvolen, získá-li hlasy nadpoloviční většiny všech členů AS UJEP.

3. Není-li kandidát zvolen, je volba ukončena a AS UJEP bez zbytečného odkladu vyhlásí nové volby.

Čl. 8

Dohodovací řízení

1. Dohodovací řízení je rozprava členů AS UJEP o kandidátech posledního kola, v níž se vzájemně seznámí se svými stanovisky a argumenty.

2. Dohodovací řízení podle odstavce 1 proběhne na uzavřeném pracovním jednání členů AS UJEP. Po dobu trvání dohadovacího řízení se zasedání AS UJEP přeruší.

Čl. 9

Vyhlášení výsledků a protokol o volbě kandidáta

1. Volební komise vyhodnocuje jednotlivá kola voleb kandidáta tak, aby jejich výsledky mohli sledovat všichni přítomní.

2. Volební komise bezprostředně po ukončení voleb kandidáta seznámí s výsledky AS UJEP a všechny kandidáty.

3. Volební komise vypracuje o průběhu volby kandidáta protokol podepsaný všemi členy komise přítomnými při volbě a předá jej předsedovi AS UJEP. Tím činnost volební komise končí.

Čl. 10

Stížnost na průběh voleb kandidáta

Kandidáti a členové Akademické obce UJEP mohou do 3 pracovních dnů od vyhlášení výsledků voleb (čl. 9 odst. 2) podat předsedovi AS UJEP přes Centrální podatelnu UJEP písemnou stížnost na průběh voleb. AS UJEP do 30 kalendářních dnů stížnost posoudí a buď ji zamítne, nebo volby zruší a bez zbytečného odkladu vyhlásí nové.