ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2021/509
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2021/509
ze dne 22. března 2021
o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528
RaDa EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1, čl. 41 odst. 2, čl. 42 odst. 4 a čl. 30 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) V souladu s čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) společná zahraniční a bezpečnostní politika Unie, jejíž nedílnou součástí je společná bezpečnostní a obranná politika, sleduje mimo jiné cíl zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu s cíli a zásadami Charty OSN (dále jen „Charta OSN“).
(2) Rada ve svých závěrech ze dne 17. října 2016 o globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (dále jen „globální strategie EU“) konstatovala, že uvedená strategie představuje rámec Unie pro jednotnou a odpovědnou vnější angažovanost ve spolupráci s dalšími partnery za účelem prosazování jejích hodnot a zájmů, pokud jde o bezpečnost, demokracii, prosperitu a světový pořádek založený na pravidlech, včetně lidských práv a právního státu. V těchto závěrech bylo rovněž uvedeno, že politická vize obsažená v globální strategii EU bude urychleně promítnuta do konkrétních politických iniciativ a opatření zaměřených na pět priorit vnější činnosti Unie, které byly ve strategii určeny: posílení bezpečnosti a obrany, investování do odolnosti států a společností ve východním a jižním sousedství Unie, vypracování integrovaného přístupu ke konfliktům a krizím, prosazování a podpora kooperativních regionálních uspořádání a posilování globální správy a řízení na základě mezinárodního práva, včetně zásad Charty OSN a Helsinského závěrečného aktu.
(3) Ve svých závěrech ze dne 22. ledna 2018 o integrovaném přístupu k vnějším konfliktům a krizím, který je v globální strategii EU označen jako rámec pro soudržnější a ucelenější angažovanost Unie při vnějších konfliktech a krizích, Rada znovu poukázala na souvislosti mezi udržitelným rozvojem, humanitární činností a předcházením konfliktům a budováním míru.
(4) Činnost Unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky by měla být v souladu s politikami a cíli vnější činnosti Unie a dalších politik Unie, zejména se strategickým rámcem EU na podporu reformy bezpečnostního sektoru, integrovaným přístupem k vnějším konfliktům a krizím a strategickým přístupem EU k ženám, míru a bezpečnosti, jakož i s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Měla by být rovněž v souladu s právními předpisy Unie, zejména se společným postojem Rady 2008/944/SZBP (1). Touto činností nesmí být dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky členských států. Musí respektovat závazky Unie a jejích členských států podle mezinárodního práva, zejména mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.
(1) Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).
(5) Ve svých závěrech ze dne 17. června 2019 o bezpečnosti a obraně v kontextu globální strategie EU Rada zdůraznila význam otázek životního prostředí a změny klimatu pro bezpečnost a obranu, uznala význam změny klimatu pro mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky a uvítala zvýšenou citlivost opatření Unie na ochranu klimatu v oblasti předcházení konfliktům a udržitelné bezpečnosti.
(6) Pro účely společné zahraniční a bezpečnostní politiky provádí Unie operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou a poskytuje pomoc třetím státům, mezinárodním organizacím a regionálním organizacím s cílem zlepšit jejich kapacity související s vojenskými a obrannými záležitostmi nebo podpořit vojenské aspekty operací na podporu míru pod jejich vedením.
(7) Ve svých závěrech ze dne 14. listopadu 2016 a 6. března 2017 o provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany Rada připomněla potřebu plně zahrnout všechny požadavky pro další podporu partnerských zemí, aby tyto země samy dokázaly předcházet krizím a řešit je, a to i v kontextu misí nebo operací společné bezpečnostní a obranné politiky, jež plní úkoly v oblasti výcviku, poradenství či odborného vedení uvnitř bezpečnostního sektoru.
(8) Ve svých závěrech ze dne 14. listopadu 2016 o celounijním strategickém rámci na podporu reformy bezpečnostního sektoru Rada navíc připomněla nové ambice vyjádřené v globální strategii EU, jakož i záměr uskutečnit cíle udržitelného rozvoje agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Potvrdila rovněž společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o prvcích pro celounijní strategický rámec na podporu reformy bezpečnostního sektoru a konstatovala, že reforma bezpečnostního sektoru představuje klíčovou složku předcházení konfliktům, neboť se zabývá možnými krizovými faktory, jakož i řešením krizí a konfliktů, stabilizací po skončení konfliktu, upevňováním míru a budováním státu prostřednictvím opětovného ustavení odpovědných bezpečnostních institucí a obnovení účinných bezpečnostních služeb pro obyvatelstvo, čímž vytváří prostředí pro udržitelný rozvoj a mír.
(9) Ve svých závěrech ze dne 10. prosince 2018 o ženách, míru a bezpečnosti Rada uvítala strategický přístup EU k ženám, míru a bezpečnosti. Rada rovněž potvrdila, že agenda žen, míru a bezpečnosti má být prováděna ve všech vnějších činnostech Unie a jako taková je důležitým prvkem integrovaného přístupu k vnějším konfliktům a krizím.
(10) Podle čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU jsou operační výdaje, které vzniknou při provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky, hrazeny z rozpočtu Unie s výjimkou výdajů na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou a případů, kdy Rada jednomyslně rozhodne jinak.
(11) Měl by proto být zřízen Evropský mírový nástroj (dále jen „nástroj“) Unie určený k financování společných nákladů vojenských operací a misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, jakož i operačních výdajů na akce ke zlepšení kapacit třetích států a regionálních a mezinárodních organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi a na podporu vojenských aspektů operací na podporu míru vedených regionálními nebo mezinárodními organizacemi nebo třetími státy v případech, kdy Rada rozhodla, že tyto operační výdaje hradí členské státy. Nástroj nebude financovat schopnosti, které jsou financovány z rozpočtu Unie. Financování jakékoli akce z nástroje bude vyžadovat, aby Rada nejdříve jednomyslně přijala základní právní akt, kterým se daná akce zřizuje.
(13) Ve svých závěrech ze dne 19. listopadu 2018 o bezpečnosti a obraně v kontextu globální strategie EU Rada vzala na vědomí možnost financovat budování kapacit partnerů Unie ve vztahu k vojenským či obranným záležitostem při naplňování cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky, kterou nástroj nabízí, přičemž zdůraznila potřebu plně využít možností za tímto účelem v rámci rozpočtu Unie.
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/528 ze dne 27. března 2015 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (athena) a o zrušení rozhodnutí 2011/871/SZBP (Úř. věst. L 84, 28.3.2015, s. 39).
(14) Toto rozhodnutí stanoví postupy a požadavky pro přijímání a provádění opatření pomoci, která mají být z nástroje financována, včetně posuzování vnímavosti vůči konfliktům, rizik a dopadů, zmírňujících opatření a přísných kontrol a záruk, jakož i souladu s mezinárodním právem, zejména s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem. Veškerá opatření pomoci zahrnující vývoz nebo převod položek uvedených ve Společném vojenském seznamu Evropské unie (3) musí být v souladu se zásadami stanovenými ve společném postoji 2008/944/SZBP.
(15) Unie by měla usilovat o optimalizaci účinků své vnější činnosti prostřednictvím soudržnosti, souladu a doplňkovosti mezi tímto nástrojem a nástroji Unie pro financování vnější činnosti, které jsou financovány z rozpočtu Unie, zejména podle nařízení o zřízení Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, a v relevantních případech jinými politikami Unie. Rada by měla zajistit účinnou soudržnost na všech úrovních a Politický a bezpečnostní výbor by měl poskytovat strategické směry pro vojenské operace a opatření pomoci Unie, které mají být z nástroje financovány, zejména s cílem zajistit soudržnost, soulad a doplňkovost společné zahraniční a bezpečnostní politiky včetně společné bezpečnostní a obranné politiky.
(16) Rada uznává trvalý strategický význam partnerství pro mír a bezpečnost mezi afrikou a EU, realizovaného v rámci společné strategie afrika–EU, zejména rámce pro spolupráci zavedeného v rámci afrického mírového projektu a vedoucí úlohy africké unie při zachovávání míru a bezpečnosti na africkém kontinentu. Rada je nadále odhodlána budovat kapacity africké unie v této oblasti, poskytovat pomoc pro operace na podporu míru vedené africkými státy a posilovat africkou strukturu pro mír a bezpečnost s cílem dosáhnout plného uplatňování v praxi v souladu s memorandem o porozumění mezi Evropskou unií a africkou unií ze dne 23. května 2018 o míru, bezpečnosti a správě, jakož i podporovat zavedené mechanismy spolupráce, zejména integrovaný přístup založený na partnerství, konzultacích a posílené strategické koordinaci.
(17) V souladu s globální strategií EU by měl evropský mírový nástroj přispívat ke stabilitě a míru a posilovat odolnost partnerských zemí. Činnost financovaná z nástroje by měla řešit potřeby partnerů Unie, zejména v jejím sousedství, v oblasti budování kapacit.
(18) Nástroj proto bude mít celosvětovou působnost. V tomto rámci bude účinně zajišťovat plnou kontinuitu podpory a závazků Unie vůči africe, poskytovat podporu sousedství Unie a zabývat se i dalšími regiony. Nástroj zlepší schopnost Unie předcházet krizím a konfliktům a urychleně na ně reagovat, a to především, nikoli však výlučně, v oblastech, které pro Unii představují nejnaléhavější a nejkritičtější bezpečnostní hrozby. Cílem nástroje je posílit schopnost partnerských zemí předcházet krizím a reagovat na ně a přispívat k jejich odolnosti, aby mohly lépe chránit své obyvatelstvo, jakož i podporovat regionální a mezinárodní organizace. Měl by být využíván jako součást integrovaného přístupu Unie, přičemž by měly být co nejlépe využívány synergie s dalšími akcemi a podpůrnými opatřeními Unie a jejích členských států, zejména s civilními misemi společné bezpečnostní a obranné politiky a projekty v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.
(19) Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 17. až 21. července 2020 uvedla, že Evropský mírový nástroj bude zřízen jako mimorozpočtový nástroj za účelem financování opatření v oblasti bezpečnosti a obrany, o nichž může rozhodnout Rada, přičemž nahradí stávající africký mírový projekt a mechanismus athena. Finanční strop nástroje na období 2021–2027 bude činit 5 miliard EUR v cenách roku 2018 a nástroj bude financován jako mimorozpočtová položka mimo víceletý finanční rámec prostřednictvím příspěvků členských států stanovených na základě klíče hrubého národního důchodu (HND).
(20) Podle čl. 41 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o EU hradí operační výdaje na činnost v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, nejsou-li hrazeny z rozpočtu Unie, členské státy podle klíče hrubého národního produktu, pokud Rada jednomyslně nerozhodne jinak. Podle uvedeného ustanovení není členský stát, který se zdržel hlasování o rozhodnutí Rady o určité operaci a učinil formální prohlášení podle čl. 31 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o EU, povinen přispívat na financování dané operace.
(3) Úř. věst. C 95, 12.3.2019, s. 1.
(21) Rada v souladu s čl. 41 odst. 2 druhým pododstavcem Smlouvy o EU v návaznosti na dobrovolný volitelný závazek členských států a s přihlédnutím ke zvláštní povaze bezpečnostní a obranné politiky některých členských států, jak je uvedeno v čl. 42 odst. 2 druhém pododstavci Xxxxxxx o EU, rozhodla, že v případě, kdy se členský stát na tomto základě zdržel hlasování o přijetí opatření pomoci a učinil formální prohlášení v souladu s čl. 31 odst. 1 druhým pododstavcem Smlouvy o EU, protože dané opatření umožňuje dodávky vojenského vybavení nebo platforem určených k použití smrtící síly, nebude tento členský stát přispívat na náklady opatření. S odkazem na svůj původní dobrovolný volitelný závazek tento členský stát namísto toho přispěje dodatečnou částkou na jiná opatření pomoci, než která se týkají takového vybavení nebo platforem.
(22) Dodatečnou částkou, jíž přispěje členský stát, který se zdržel hlasování o přijetí opatření pomoci umožňujícího dodávky vojenského vybavení nebo platforem určených k použití smrtící síly, se zajistí, aby celkový příspěvek daného členského státu na opatření pomoci odpovídal jeho podílu HND na souhrnném HND členských států. Těmito dodatečnými příspěvky nebude dotčena výše příspěvků, která je vyžadována od ostatních členských států na opatření, na něž jsou tyto dodatečné příspěvky poskytovány. Podíl nákladů na opatření pomoci týkající se dodávek vojenského vybavení nebo platforem určených k použití smrtící síly se tak v důsledku zdržení se hlasování sníží v porovnání s podílem nákladů na ostatní opatření pomoci financovaná z nástroje financována. Prostředky, které jsou potenciálně k dispozici na opatření pomoci týkající se dodávek takového vybavení nebo platforem, se v důsledku zdržení se hlasování sníží.
(23) Rozhodnutí Rady uvedené ve 21. bodě odůvodnění by nemělo bránit řádnému finančnímu řízení nástroje ani jeho účinnosti.
(24) Rozhodnutí Rady uvedené ve 21. bodě odůvodnění, které vyplývá z dobrovolného volebního závazku členských států, je výjimečné a sui generis a není jím dotčena všeobecná povaha čl. 31 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o EU ani právo členského státu učinit formální prohlášení v souladu s uvedeným ustanovením, které stanoví, že v takovém případě není dotčený členský stát povinen rozhodnutí provést, uznává však, že rozhodnutí zavazuje Unii. Podle čl. 31 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o EU se rovněž dotyčný členský stát má v duchu vzájemné solidarity zdržet jakékoli činnosti, která by se mohla dostat do rozporu s činností Unie založené na takovém rozhodnutí nebo jí bránit, a ostatní členské státy jeho postoj uznávají.
(25) Toto rozhodnutí by mělo být přezkoumáno každé tři roky nebo na žádost členského státu.
(26) V souladu s článkem 5 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko s ohledem na opatření přijatá Radou podle čl. 26 odst. 1, článku 42 a článků 43 až 46 Smlouvy o EU neúčastní vypracovávání a provádění rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu, a nepřispívá na jejich financování.
(27) V souladu s čl. 41 odst. 1 Smlouvy o EU mají být správní výdaje, které vznikají orgánům při využívání nástroje, hrazeny z rozpočtu Unie.
(28) Rozhodnutí (SZBP) 2015/528 by proto mělo být zrušeno.
PŘIJaLa TOTO ROZHODNUTÍ:
HLaVa I
ZŘÍZENÍ A STRUKTURA
KAPITOLA 1
Zřízení, působnost, definice a cíle
Článek 1
Zřízení a struktura
1. Zřizuje se Evropský mírový nástroj (dále jen „nástroj“), kterým členské státy financují činnost Unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky zaměřenou na zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. c) Xxxxxxx o EU v případech, kdy podle čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU nejsou operační výdaje vyplývající z této činnosti hrazeny z rozpočtu Unie.
2. Nástroj se používá k financování:
a) společných nákladů operací Unie podle čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EU v souvislosti s vojenstvím nebo obranou, které proto podle čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU nemohou být hrazeny z rozpočtu Unie;
b) opatření pomoci sestávající z akcí Unie podle článku 28 Smlouvy o EU, u nichž Rada podle čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU jednomyslně rozhodne, že operační výdaje z nich vyplývající hradí členské státy;
Opatření pomoci podle prvního pododstavce písm. b) jsou:
i) akce k posílení kapacit třetích států a regionálních a mezinárodních organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi;
ii) podpora vojenských aspektů operací na podporu míru vedených regionálními nebo mezinárodními organizacemi nebo třetími státy.
3. Toto rozhodnutí rovněž zřizuje rámec pro přijímání a provádění opatření pomoci uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. b), který je založen na zásadách a cílech stanovených v článku 56 a sleduje strategické priority a směry uvedené v článku 9.
Článek 2
Finanční strop
1. Finanční strop na využívání nástroje v období 2021–2027 činí 5 692 000 000 EUR v běžných cenách.
2. Rozdělení finančního stropu na jednotlivé roky je stanoveno v příloze I.
Článek 3
Právní způsobilost a osvobození od nepřímých daní a cel
1. Nástroj má právní způsobilost, zejména k disponování s bankovními účty, k nabývání, držení nebo zcizování majetku, k přijímání a poskytování dodávek a služeb, k přijímání zaměstnanců, k uzavírání smluv, dohod a správních ujednání, k plnění svých závazků a k vystupování před soudem, jak vyžaduje uplatňování tohoto rozhodnutí. Účelem nástroje ani důsledkem jeho činnosti nesmí být dosažení zisku.
2. V souladu s čl. 3 druhým pododstavcem Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie přijmou členské státy, kdykoli je to možné, vhodná opatření umožňující osvobození od nepřímých daní a poplatků z prodeje, které tvoří součást ceny věcí movitých nebo nemovitostí, nebo jejich prominutí či navrácení, jestliže nástroj uskuteční pro své úřední potřeby větší nákupy, jejichž cena zahrnuje daně a poplatky tohoto druhu. Prováděním takových opatření však nesmí být narušena hospodářská soutěž uvnitř Unie. V souladu s čl. 4 prvním pododstavcem uvedeného protokolu je navíc dovoz zboží do Unie ve prospěch nástroje osvobozen od veškerých cel.
Článek 4
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
a) „operací“ operace nebo mise Unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky v souladu s článkem 42 Smlouvy o EU, které souvisejí s vojenstvím nebo obranou, včetně případů, kdy je plnění určitého úkolu svěřeno skupině členských států podle článku 44 Smlouvy o EU;
b) „velitelem operace“ velitel operace EU definovaný v koncepci Evropské unie pro vojenské velení a řízení, a v příslušných případech též ředitel útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení;
c) „opatřením pomoci“ akce Unie podle čl. 1 odst. 2 prvním pododstavci písm. b), přičemž poskytovaná pomoc může spočívat ve finanční, technické či materiální podpoře; tato akce může mít podobu konkrétního opatření nebo obecného programu podpory s daným zeměpisným nebo tematickým zaměřením;
d) „přispívajícími členskými státy“ členské státy přispívající k financování operace nebo opatření pomoci, které mají být z nástroje financovány;
e) „prováděcím subjektem“ subjekt, jemuž je svěřeno provádění opatření pomoci nebo jeho částí a který s nástrojem uzavírá smlouvu za tímto účelem;
f) „příjemcem“ třetí stát nebo regionální či mezinárodní organizace, kterým je prostřednictvím opatření pomoci poskytována podpora.
Článek 5
Účast na rozhodování o financování operací a opatření pomoci a příspěvek na ně
1. S výhradou odstavců 2, 3 a 4 se členské státy účastní rozhodování o financování operací a opatření pomoci, jež mají být z nástroje financovány v souladu s tímto rozhodnutím, a přispívají na ně.
2. V souladu s čl. 41 odst. 2 druhým pododstavcem Smlouvy o EU není členský stát, který se zdržel hlasování o rozhodnutí Rady o určité operaci a učinil formální prohlášení podle čl. 31 odst. 1 Smlouvy o EU, povinen přispívat na financování dané operace.
3. Pokud se členský stát zdržel hlasování a učinil formální prohlášení v souladu s čl. 31 odst. 1 druhým pododstavcem Smlouvy o EU o určitém opatření pomoci, které umožňuje dodávky vojenského vybavení nebo platforem určených k použití smrtící síly, nepřispívá na náklady tohoto opatření pomoci. V takovém případě tento členský stát poskytne dodatečný příspěvek na jiná opatření pomoci, než která se týkají dodávek takového vybavení nebo platforem.
4. V souladu s článkem 5 Protokolu č. 22 o postavení Dánska se Dánsko neúčastní rozhodnutí o operacích v souvislosti s obranou přijatých Radou podle článků 42 až 44 Smlouvy o EU a nepřispívá na jejich financování.
5. Přispívající členské státy se účastní rozhodování výboru uvedeného v článku 11 ve věcech týkajících se dané operace nebo opatření pomoci.
Článek 6
Podnět pro operace a opatření pomoci, jež mají být financovány z nástroje
Rozhodnutí stanovící operace nebo opatření pomoci financované z nástroje se přijímají na základě návrhů nebo podnětů předložených v souladu s čl. 42 odst. 4 nebo čl. 30 odst. 1 Smlouvy o EU.
Článek 7
Právní základ pro financování operací a opatření pomoci Unie z nástroje
1. Financování jakékoli operace nebo opatření pomoci z nástroje vyžaduje předchozí přijetí základního právního aktu ve formě rozhodnutí Rady o zřízení operace podle čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EU nebo o opatření pomoci podle článku 28 Smlouvy o EU. Výjimečně se základní právní akt nevyžaduje pro financování společných nákladů během přípravné fáze operace podle čl. 44 odst. 1 tohoto rozhodnutí nebo výdajů nezbytných pro vypořádání operace podle čl. 44 odst. 3 tohoto rozhodnutí. Stejně tak se základní právní akt nevyžaduje, pokud Rada povolila financování opatření pro přípravu opatření pomoci podle čl. 57 odst. 2 tohoto rozhodnutí nebo naléhavých opatření až do přijetí rozhodnutí o opatření pomoci podle článku 58 tohoto rozhodnutí.
2. Základní právní akty uvedené v odstavci 1 stanoví cíle, oblast působnosti, dobu trvání a podmínky provádění dotčené operace nebo dotčeného opatření pomoci a musí obsahovat referenční částku pro finanční zdroje, které mají být z nástroje financovány.
Článek 8
Soudržnost činnosti Unie
1. V souladu s čl. 26 odst. 2 Smlouvy o EU Rada a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) zajišťují soudržnost mezi opatřeními financovanými z nástroje a jinými činnostmi v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. V souladu s čl. 21 odst. 3 Smlouvy o EU Rada a Komise, jimž je nápomocen vysoký představitel, zajišťují soudržnost mezi opatřeními financovanými z nástroje a opatřeními v rámci nástrojů v jiných oblastech vnější činnosti Unie, jakož i jejími jinými politikami, a za tímto účelem vzájemně spolupracují.
2. V souladu s čl. 18 odst. 4 a čl. 27 odst. 1 Smlouvy o EU přispívá vysoký představitel k zajištění soudržnosti a nezbytné koordinace při provádění tohoto rozhodnutí, aniž jsou dotčena ustanovení o finančním řízení nástroje obsažená v kapitole 2.
3. Správci a další subjekty odpovědné za správu financování operací a opatření pomoci z nástroje spolupracují a koordinují svou činnost tak, aby bylo zajištěno efektivní fungování nástroje.
Článek 9
Strategické priority a směry
1. Operace a opatření pomoci se řídí strategickými prioritami pro činnost Unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, které stanoví Evropská rada a Rada, mimo jiné ve svých závěrech.
2. V rámci strategických priorit uvedených v odstavci 1 tohoto článku poskytuje Politický a bezpečnostní výbor strategické směry pro operace a opatření pomoci, jež mají být z nástroje financovány s cílem zachovávat mír, předcházet konfliktům a posilovat mezinárodní bezpečnost. Za tímto účelem vede dvakrát ročně rozpravu. V souvislosti s opatřeními pomoci vychází Politický a bezpečnostní výbor z cílů a zásad stanovených v článku 56 a náležitě zohledňuje zprávy předložené vysokým představitelem v souladu s článkem 63.
3. Pro opatření pomoci, která mají být financována z nástroje, Rada vypracuje a Politický a bezpečnostní výbor pravidelně přezkoumává metodiku rizik a záruk.
4. Strategické směry podle odstavce 2 stanoví tematické i zeměpisné zaměření, přičemž zohlední mezinárodní situaci, příslušné závěry Rady, vnější činnost Unie v rámci příslušných finančních nástrojů a příslušné zprávy vysokého představitele, správců a velitelů operací s cílem dosáhnout účinnosti a soudržnosti v přispívání k plnění cílů Unie prostřednictvím operací a opatření pomoci, jež mají být z nástroje financovány.
5. Metodika rizik a záruk uvedená v odstavci 3 zahrnuje možné zmírňující a doprovodné prvky, mechanismy monitorování a hodnocení, jakož i kontroly a záruky, a to i pro opatření pomoci, která zahrnují položky uvedené na Společném vojenském seznamu Unie.
KAPITOLA 2
Organizační Struktura Nástroje
Článek 10
Řídící orgány a pracovníci
1. Nástroj řídí z pověření a pod vedením výboru uvedeného v článku 11:
a) správce pro operace;
b) velitel operace pro každou jednotlivou operaci ve vztahu k operaci, jíž velí, a k jakémukoli opatření pomoci nebo jeho části, které mohou být prostřednictvím operace prováděny podle článku 60;
c) správce pro opatření pomoci a
d) účetní pro operace a účetní pro opatření pomoci.
2. Nástroj v nejširším možném rozsahu využívá orgánů a subjektů Unie. Využívá v první řadě stávajících správních struktur a zaměstnanců orgánů a subjektů Unie a zaměstnanců vyslaných členskými státy na žádost příslušného správce.
3. Generální tajemník Rady poskytne společně správci pro operace a účetnímu pro operace zaměstnance a administrativní zdroje potřebné k výkonu jejich funkcí.
4. Vysoký představitel odpovídá za zajištění provádění rozhodnutí Rady, jimiž se stanoví opatření pomoci, v souladu s čl. 27 odst. 1 Smlouvy o EU.
5. Pro účely finančního plnění opatření pomoci, s výjimkou opatření pomoci nebo jakékoli jejich části, které jsou prováděny prostřednictvím operace, je vysokému představiteli nápomocen správce pro opatření pomoci a účetní pro opatření pomoci. Tuto odpovědnost vykonává vysoký představitel s podporou útvaru Komise uvedeného v čl. 9 odst. 6 rozhodnutí Rady 2010/427/EU (4) a v případě potřeby dalších útvarů Komise.
Článek 11
Výbor Evropského mírového nástroje
1. Zřizuje se výbor Evropského mírového nástroje (dále jen „výbor“) složený z jednoho zástupce z každého členského státu.
(4) Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).
2. Výboru předsedá zástupce členského státu, který právě vykonává předsednictví Rady. Předseda svolává zasedání výboru a předsedá jim.
3. Výbor vykonává své pravomoci podle tohoto rozhodnutí. Rozhoduje v souladu s pravidly hlasování stanovenými v odstavci 14.
4. Výbor přijímá roční rozpočet nástroje a opravné rozpočty s přihlédnutím k referenční částce pro každou operaci a opatření pomoci.
5. Výbor schvaluje roční účetní závěrky a uděluje správcům a každému veliteli operace absolutorium za záležitosti, za které jsou odpovědní.
6. Na základě společného návrhu správců přijímá výbor následující pravidla pro vynakládání výdajů financovaných z nástroje, kterými se doplňují pravidla stanovená v tomto rozhodnutí:
a) prováděcí pravidla týkající se vojenských operací, jež musí být z hlediska flexibility obdobná finančním pravidlům, která se používala u mechanismu pro správu společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou, zřízeného rozhodnutím (SZBP) 2015/528 (dále jen „mechanismus athena“);
b) prováděcí pravidla týkající se opatření pomoci, jež musí být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5) a musí zaručovat stejnou úroveň řádného finančního řízení, transparentnosti a nediskriminace. Rovněž musí výslovně odůvodňovat případy, kdy je nezbytné se odchýlit od pravidel nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, aby byla umožněna cílená flexibilita, a musí zajišťovat, aby účetní pravidla přijatá účetním podle čl. 13 odst. 4 písm. d) byla v souladu s mezinárodně uznávanými účetními standardy pro veřejný sektor.
Výbor posuzuje navrhovaná prováděcí pravidla uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) v úzké spolupráci se správci, zejména s cílem zajistit, aby byla v souladu se zásadami řádného finančního řízení a nediskriminace a dodržování základních práv.
7. Výbor na návrh předsedy s podporou správců přijme svůj jednací řád.
8. Když výbor projednává financování určité operace nebo určitého opatření pomoci:
a) je složen z jednoho zástupce z každého přispívajícího členského státu;
b) zástupce členského státu, který na operaci nebo opatření pomoci nepřispívá, se může jednání výboru týkajících se takové operace nebo opatření pomoci účastnit, avšak neúčastní se hlasování;
c) každý velitel operace nebo jeho zástupce se účastní jednání výboru o operaci, jíž velí, a o opatření pomoci nebo jakékoli jeho části, které jsou prostřednictvím operace prováděny, avšak neúčastní se hlasování;
d) k účasti na jednání výboru jsou přizváni zástupci přispívajících třetích států a dobrovolných přispěvatelů, jestliže se jednání přímo týká jejich finančního příspěvku, avšak neúčastní se hlasování ani mu nejsou přítomni;
e) zástupci jiných příslušných subjektů, zejména prováděcích subjektů, mohou být přizváni na jednání výboru týkající se opatření pomoci, které plně nebo částečně provádějí, avšak neúčastní se hlasování.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1),
9. Sekretariát výboru zajišťují správce pro operace, pokud jde o záležitosti týkající se operací a opatření pomoci, která jsou prostřednictvím operací prováděna, a správce pro opatření pomoci, pokud jde o záležitosti týkající se opatření pomoci. Každý správce se účastní zasedání výboru a vypracovává z nich zápisy k bodům spadajícím do jeho odpovědnosti. Může se účastnit zasedání v souvislosti s jinými záležitostmi. Správci se neúčastní hlasování výboru.
10. Zástupci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a Komise jsou přizváni k účasti na zasedáních výboru, avšak neúčastní se hlasování.
11. Zástupci Evropské obranné agentury (EDa) mohou být přizváni k účasti na zasedáních výboru u těch bodů k jednání, které se týkají její oblasti činnosti, avšak neúčastní se hlasování ani mu nejsou přítomni.
12. Účetní nástroje se podle potřeby účastní jednání výboru, pokud jde o body spadající do jejich odpovědnosti, avšak neúčastní se hlasování.
13. Předseda svolá výbor do patnácti dnů, požádá-li o to členský stát, správce nebo velitel operace.
14. Xxxxx s přihlédnutím ke svému složení stanovenému v odstavcích 1 a 8 rozhoduje na základě jednomyslnosti svých členů. O procesních záležitostech, například při schvalování pořadu jednání a zápisu, a při přijímání svého jednacího řádu však rozhoduje prostou většinou hlasů svých členů.
15. Rozhodnutí výboru jsou závazná.
16. V naléhavých záležitostech může být rozhodnutí z podnětu předsedy výboru a v souladu s pravidly, která výbor stanoví, přijato písemným postupem, ledaže některý člen výboru požádá o svolání zasedání výboru.
17. Xxxxxxx, velitelé operace a účetní, podle okolností, informují výbor o záležitostech spadajících do jejich odpovědnosti. Příslušný správce zejména poskytne výboru dostatečné informace v případě nároku nebo sporu, který se týká nástroje.
18. Xxxxxxxx a další akty přijaté výborem podepisují předseda a příslušný správce v souvislosti se záležitostmi spadajícími do jeho odpovědnosti.
19. Pokud není ve výboru dosaženo o určité otázce shody, může výbor rozhodnout, že danou otázku postoupí k rozhodnutí Radě.
Článek 12
Správci
1. Generální tajemník Rady po informování výboru jmenuje na dobu tří let správce pro operace a nejméně jednoho zástupce správce pro operace.
2. Vysoký představitel po informování výboru jmenuje na dobu tří let správce pro opatření pomoci.
3. Správci plní své příslušné povinnosti jménem nástroje.
4. Za konkrétní hlavy rozpočtu týkající se provádění opatření pomoci nebo jakékoli jejich části prostřednictvím operace odpovídá správce pro operace.
5. Každý správce je právním zástupcem nástroje v záležitostech spadajících do jeho příslušné odpovědnosti, a to i v soudních řízeních a při urovnávání sporů.
6. Každý správce:
a) sestavuje a předkládá výboru hlavy návrhu ročního rozpočtu a opravných rozpočtů, za něž je odpovědný. Oddíl výdajů na operaci a na jakékoli opatření pomoci nebo jeho část, které mohou být prostřednictvím operace prováděny, v návrhu ročního rozpočtu a opravných rozpočtů se sestavuje na základě návrhu příslušného velitele operace;
b) plní roční a příslušné opravné rozpočty, za něž odpovídá, a podává o nich zprávu po jejich přijetí výborem;
c) je příslušnou schvalující osobou pro příjmy a výdaje nástroje, s výjimkou výdajů vzniklých během aktivní fáze operací; v případě potřeby může své pravomoci schvalující osoby přenést;
d) co se týče příjmů, plní finanční ujednání se třetími stranami o financování operací a opatření pomoci.
7. Každý správce zajišťuje v záležitostech spadajících do jeho odpovědnosti dodržování pravidel stanovených tímto rozhodnutím a uplatňování rozhodnutí výboru. Za tímto účelem může správce pro opatření pomoci vydávat nezbytné pokyny prováděcím subjektům, a to i v případě naléhavých opatření.
8. Každý správce je oprávněn v záležitostech spadajících do jeho odpovědnosti přijímat opatření v souladu s tímto rozhodnutím a pravidly stanovenými výborem podle čl. 11 odst. 6, která považuje za nezbytná pro vynakládání výdajů financovaných z nástroje. O těchto opatřeních uvědomí výbor.
9. Každý správce koordinuje v záležitostech spadajících do jeho odpovědnosti práci na finančních záležitostech týkajících se operací a opatření pomoci. Je v těchto otázkách kontaktní osobou pro vnitrostátní správní orgány a případně mezinárodní organizace.
10. Každý správce v případě potřeby zajistí v záležitostech spadajících do jeho odpovědnosti kontinuitu svých funkcí.
11. Každý správce je v záležitostech spadajících do jeho odpovědnosti odpovědný výboru.
Článek 13
Účetní
1. Generální tajemník Rady jmenuje na dobu tří let účetního pro operace a alespoň jednoho zástupce účetního pro operace.
2. Vysoký představitel jmenuje na dobu tří let účetního pro opatření pomoci.
3. Účetní plní své povinnosti jménem nástroje.
4. Každý účetní v záležitostech spadajících do jeho odpovědnosti:
a) řádně provádí platby, vybírá příjmy a inkasuje stanovené pohledávky;
b) připravuje roční účetní závěrky nástroje a předkládá je výboru ke schválení;
c) vede účetnictví;
d) stanoví účetní pravidla a postupy a účetní osnovu;
e) stanoví, validuje a sleduje účetní systémy pro příjmy a případně validuje a sleduje systémy stanovené příslušnou schvalující osobou za účelem poskytování nebo odůvodňování účetních informací, kontroluje obdržené informace a žádá o nápravná opatření, považuje-li to za nezbytné;
f) uchovává účetní doklady;
g) odpovídá za správu pokladny.
5. Pro účely správy pokladny každý účetní jménem nástroje otevře nebo nechá otevřít jeden nebo více bankovních účtů. Odpovídá také za rušení těchto bankovních účtů nebo za to, aby bylo jejich zrušení zařízeno. Účetní mohou plněním některých úkolů pověřit podřízené zaměstnance.
6. Správci a každý velitel operace poskytují příslušnému účetnímu veškeré informace nezbytné k vedení účtů, které přesně odrážejí finanční situaci a plnění rozpočtu. Ověřují spolehlivost těchto informací.
7. Účetní jsou odpovědni výboru.
Článek 14
Obecná ustanovení použitelná na správce, účetní a pracovníky
1. Funkce správce nebo zástupce správce a funkce účetního nebo zástupce účetního jsou vzájemně neslučitelné.
2. Zástupce správce pro operace jedná z pověření správce pro operace. Zástupce účetního pro operace jedná z pověření účetního pro operace.
3. Zástupce správce pro operace jedná jménem správce pro operace v době jeho nepřítomnosti. Zástupce účetního pro operace jedná jménem účetního pro operace v době jeho nepřítomnosti.
4. Úředníci a jiní zaměstnanci Unie podléhají při plnění úkolů jménem nástroje nadále služebnímu řádu úředníků Evropské unie a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců Unie, stanovených v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (6) (dále jen „služební řád“).
5. Na pracovníky uvolněné členskými státy pro potřeby nástroje se vztahují pravidla platná pro národní odborníky vyslané k orgánu Unie pověřenému jejich správním řízením a ujednání mezi jejich vnitrostátním správním orgánem a orgánem Unie nebo příslušným správcem jménem nástroje.
6. Pracovníci uvolnění pro potřeby nástroje nebo jím zaměstnaní musí být předem prověřeni pro přístup k utajovaným informacím nejméně do úrovně „SECRET UE / EU SECRET“ nebo musí získat rovnocennou prověrku od členského státu.
Článek 15
Velitel operace
1. Každý velitel operace vykonává jménem nástroje své úkoly spojené s financováním společných nákladů na operaci, jíž velí, a s financováním jakéhokoli opatření pomoci nebo jeho části, které mohou být prostřednictvím operace prováděny.
2. Ve vztahu k operaci, jíž velí, a k jakémukoli opatření pomoci nebo jeho části, které mohou být prostřednictvím operace prováděny, každý velitel operace:
a) zasílá správci pro operace své návrhy pro oddíl „výdaje“ v návrzích rozpočtu;
(6) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
b) jako schvalující osoba:
i) čerpá rozpočtové prostředky týkající se společných nákladů, výdajů na náklady nesené státy uvedené v článku 43 a prostředků týkajících se opatření pomoci nebo jejich části, které mohou být prostřednictvím operace prováděny; vykonává svou pravomoc nad všemi osobami, které se podílejí na čerpání těchto rozpočtových prostředků, včetně předběžného financování; je oprávněn jménem nástroje zadávat zakázky a uzavírat smlouvy; a otevře bankovní účty pro operaci, jíž velí, a to i pro opatření pomoci nebo jejich části, které mohou být prostřednictvím operace prováděny;
ii) čerpá rozpočtové prostředky týkající se výdajů na operaci financovanou z dobrovolných příspěvků, jíž velí; vykonává svou pravomoc nad všemi osobami, které se podílejí na plnění těchto rozpočtových prostředků, na základě příslušných ustanovení ad hoc správního ujednání s přispěvatelem; je oprávněn jménem přispěvatele zadávat zakázky a uzavírat smlouvy; a otevře samostatný bankovní účet pro každý příspěvek.
3. Každý velitel operace je oprávněn přijímat opatření v souladu s tímto rozhodnutím a pravidly stanovenými výborem podle čl. 11 odst. 6, která považuje za nezbytná pro vynakládání výdajů financovaných z nástroje na operaci, jíž velí, a na jakékoli opatření pomoci nebo jeho část, které mohou být prostřednictvím operace prováděny. Uvědomí o nich správce pro operace a výbor.
4. Každý velitel operace vede účetní záznamy o finančních prostředcích, které obdržel z nástroje, výdajích, k nimž se zavázal, platbách, které provedl, a příjmech, které obdržel, jakož i inventární soupis movitého majetku financovaného z rozpočtu nástroje a používaného pro operaci, jíž velí, a pro jakékoli opatření pomoci nebo jeho část, které mohou být prostřednictvím operace prováděny. Tyto účetní záznamy jsou na požádání k dispozici pro kontrolu účetnímu pro operace.
5. S výjimkou řádně odůvodněných případů schválených správcem a účetním pro operace používá každý velitel operace účetní systém a systém správy majetku, které poskytuje nástroj.
Článek 16
Odpovědnost
1. V případě pochybení nebo nedbalosti člena personálu jednajícího za nástroj při plnění jeho úkolů podle tohoto rozhodnutí se disciplinární odpovědnost pracovníků Unie řídí služebním řádem EU a disciplinární odpovědnost pracovníků, kteří jsou vysláni nebo uvolněni pro potřeby nástroje členským státem, se řídí použitelnými vnitrostátními pravidly a postupy. aniž je dotčen Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, který se vztahuje na pracovníky Unie, řídí se trestní odpovědnost členů personálu jednajícího za nástroj použitelným vnitrostátním právem. Výbor může kromě toho z vlastního podnětu nebo na žádost přispívajícího státu nebo přispívající třetí strany rozhodnout, že nástroj má proti uvedenému členu personálu podat občanskoprávní žalobu. Občanskoprávní odpovědnost pracovníků Unie je omezena na škody způsobené hrubou nedbalostí nebo úmyslným pochybením při výkonu jejich povinností nebo v souvislosti s ním a řídí se služebním řádem a prováděcími pravidly, která se na ně vztahují.
2. Unie, generální tajemník Rady, vysoký představitel ani Komise nenesou vůči přispívajícímu členskému státu ani přispívající třetí straně v žádném případě odpovědnost v důsledku toho, jak správci, účetní nebo pracovníci pověření plněním úkolů pro nástroj nebo vyslaní pro potřeby nástroje plní své povinnosti.
3. Veškerou smluvní odpovědnost vyplývající ze smluv uzavřených jménem nástroje nesou prostřednictvím nástroje přispívající členské státy nebo případně přispívající třetí strany. Smluvní odpovědnost se řídí právem rozhodným pro dotčenou smlouvu.
4. Mimosmluvní odpovědnost za škodu způsobenou operačním velitelstvím, velitelstvím sil, velitelstvím druhu sil nebo jejich pracovníky při plnění jejich povinností a mimosmluvní odpovědnosti za škodu způsobenou při provádění opatření pomoci nesou prostřednictvím nástroje přispívající členské státy nebo případně přispívající třetí strany v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států.
5. Unie ani členské státy nenesou vůči přispívajícímu členskému státu ani přispívající třetí straně v žádném případě odpovědnost za smlouvy uzavřené v rámci plnění rozpočtu ani za škody způsobené operací nebo jejími pracovníky při plnění jejich povinností.
HLaVa II
ROZPOČET
KAPITOLA 3
Zásady a struktura, opravné rozpočty, převody a přenosy rozpočtových prostředků
Článek 17
Rozpočtové zásady
1. Rozpočet, sestavovaný v eurech, je akt, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy a výdaje spravované nástrojem.
2. Prostředky zapsané do rozpočtu se schvalují na rozpočtový rok, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince téhož kalendářního roku. Zahrnují prostředky na závazky a prostředky na platby.
3. Prostředky na závazky zapsané do rozpočtu se schvalují v mezích ročních finančních stropů stanovených v příloze I. Pokud je však dodržen celkový strop uvedený v čl. 2 odst. 1, může výbor v případě potřeby nebo za mimořádných okolností přijmout roční nebo opravný rozpočet, který překračuje příslušný roční finanční strop až o 15 %. V takovém případě může vysoký představitel předložit Radě návrh na úpravu ročních stropů stanovených v příloze I, přičemž zohlední nejdříve všechny nevyužité části stropů pro předchozí roky.
4. Rozpočtové příjmy a výdaje musí být vyrovnané.
5. Veškeré výdaje musí být spojeny s určitou operací nebo určitým opatřením pomoci, s výjimkou nákladů uvedených v přílohách II a III, je-li to nutné.
6. Příjmy a výdaje lze plnit pouze přidělením do určité rozpočtové hlavy v mezích prostředků, které tam byly zapsány, s výjimkou případů podle čl. 51 odst. 2 a 6 a článku 58a.
(7) Dohoda mezi členskými státy Evropské unie o postavení vojenského a civilního personálu vyslaného k orgánům Evropské unie, velitelství a sil, které mohou být poskytnuty Evropské unii v rámci příprav a plnění úkolů uvedených v čl. 17 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, a to i v rámci cvičení, jakož i vojenského a civilního personálu členských států poskytnutého Evropské unii za účelem působení v tomto rámci (EU SOFa) (Úř. věst. C 321, 31.12.2003 s. 6).
Článek 18
Roční rozpočet
1. Roční rozpočet sestává z prostředků na závazky a prostředků na platby rozčleněných do hlav, které se dále dělí na kapitoly a články.
2. Každý správce sestavuje každý rok při přípravě návrhu rozpočtu na následující rozpočtový rok hlavy, za které je odpovědný podle čl. 12 odst. 1 a 2, na základě odhadovaných potřeb a v mezích odpovídajících ročních finančních stropů stanovených v příloze I. Velitelé operace jsou správci pro operace nápomocni.
3. Návrh rozpočtu obsahuje:
a) prostředky považované za nezbytné k pokrytí:
— společných nákladů na probíhající nebo plánované operace,
— nákladů na opatření pomoci, která byla zřízena nebo mají být schválena Radou;
b) obecnou část na pokrytí podpůrných a přípravných výdajů na operace podle příloh II a III, které nejsou spojeny s konkrétní operací;
c) obecnou část na pokrytí podpůrných a přípravných výdajů na opatření pomoci podle příloh II a III, které nejsou spojeny s konkrétním opatřením pomoci;
d) odhad příjmů potřebných k pokrytí výdajů.
4. Každé operaci nebo každému opatření pomoci uvedeným v odst. 3 písm. a) a každé obecné části na pokrytí podpůrných a přípravných výdajů na operace a opatření pomoci je věnována zvláštní hlava. Pokud je prostřednictvím operace prováděna část opatření pomoci, je pro danou část opatření vyhrazena zvláštní hlava, za niž odpovídá správce pro operace a která je oddělena od hlavy pro společné náklady operace.
5. Podpůrné a přípravné výdaje, které jsou společné pro operace i opatření pomoci, se přiřadí ke každé obecné části v souladu s procentními podíly hlav pro operace a hlav pro opatření pomoci v původním ročním rozpočtu nástroje přijatém výborem podle čl. 11 odst. 4.
6. Každá hlava může zahrnovat kapitolu nazvanou „předběžné prostředky“. Prostředky se do ní zapisují, existuje-li na základě závažných důvodů nejistota ohledně výše potřebných prostředků nebo možnosti čerpání zapsaných prostředků.
7. Příjmy rozčleněné do hlav jsou tvořeny:
a) příspěvky odváděnými přispívajícími členskými státy a případnými přispívajícími třetími státy;
b) různými příjmy, které zahrnují:
— výsledek plnění rozpočtu za předchozí rozpočtový rok na základě rozhodnutí výboru,
— výnosy z úroků a příjmy z prodeje,
— inkasa finančních prostředků, které v průběhu provádění nebyly vynaloženy.
8. Správci předkládají návrh ročního rozpočtu výboru nejpozději 30. září. Výbor rozpočet přijme do 30. listopadu. Rozpočet po jeho přijetí oznámí správci členským státům a přispívajícím třetím státům.
Článek 19
Opravné rozpočty
1. Správce pro operace nebo správce pro opatření pomoci navrhne výboru opravný rozpočet v těchto případech:
a) Rada rozhodla o nové operaci nebo novém opatření pomoci, a proto pro ně musí být v rozpočtu vytvořena nová hlava;
b) výsledek plnění rozpočtu za rozpočtový rok, za který byla schválena účetní závěrka v souladu s čl. 43 odst. 6, se musí zapsat do rozpočtu následujícího rozpočtového roku;
c) prostředky zapsané v hlavách pro operace nebo v hlavách pro opatření pomoci v důsledku nevyhnutelných, mimořádných nebo nepředvídaných okolností nestačí k pokrytí potřeb této operace nebo tohoto opatření pomoci.
2. Návrh opravného rozpočtu vyplývající ze zřízení nebo prodloužení operace nebo opatření pomoci se předloží výboru do čtyř měsíců od schválení referenční částky Radou, ledaže výbor rozhodne, že tuto lhůtu prodlouží.
3. Každý opravný rozpočet navržený správcem musí jakékoli zvýšení prostředků co nejvíce vyrovnat snížením prostředků v jiných hlavách, za něž je správce odpovědný.
4. Návrh opravného rozpočtu se sestavuje, předkládá, schvaluje, přijímá a oznamuje stejným postupem jako roční rozpočet. Výbor projedná a přijme opravný rozpočet s přihlédnutím k jeho naléhavosti.
Článek 20
Převody prostředků
1. Každý správce může provádět převody prostředků uvnitř hlav rozpočtu, za které je odpovědný. Správce pro operace jedná na návrh příslušného velitele operace, s výjimkou hlav, pro něž je schvalující osobou. Dotyčný správce o svém záměru uvědomí výbor nejméně jeden týden předem, pokud to naléhavost situace dovolí.
2. Pokud však u prostředků zapsaných v rozpočtové kapitole, z níž se prostředky čerpají, jak vyplývá z přijatého rozpočtu na rozpočtový rok ke dni podání návrhu na daný převod, zamýšlený převod mezi kapitolami překračuje 10 % v hlavách souvisejících s operacemi a 20 % v hlavách souvisejících s opatřeními pomoci, vyžaduje se s výhradou čl. 51 odst. 5 předchozí schválení výborem. Tento požadavek se nevztahuje na převody uvnitř hlavy pro opatření pomoci mající podobu obecného programu.
3. Předchozí schválení výborem se vyžaduje pro převody prostředků mezi hlavami prováděné uvnitř části rozpočtu pro operace nebo uvnitř části rozpočtu pro opatření podpory. Převody prostředků mezi hlavami jsou možné pouze tehdy, pokud do obou hlav přispívají tytéž členské státy. V případech, kdy je prostřednictvím operace prováděna část opatření pomoci, jak je stanoveno v čl. 60 odst. 1, nevyžaduje se předchozí schválení výborem pro nezbytný převod prostředků mezi hlavou pro dané opatření pomoci a hlavou týkající se provádění části tohoto opatření pomoci prostřednictvím dané operace.
4. Žádné převody prostředků nelze provádět mezi hlavou pro operace a hlavou pro opatření pomoci.
Článek 21
Přenos prostředků
1. Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, a které nebyly přeneseny do následujícího rozpočtového roku, se ruší, není-li v tomto článku stanoveno jinak.
2. Výbor může do 31. března každého roku na návrh každého příslušného správce rozhodnout o přenosu prostředků na závazky, které nebyly přiděleny na závazek do konce předcházejícího rozpočtového roku, a v případě nutnosti i odpovídajících prostředků na platby, přičemž v takovém případě mohou být tyto přenesené prostředky přiděleny na závazek a vyplaceny do 31. prosince.
3. Správci předloží výboru své návrhy do 1. března každého roku.
4. Prostředky však mohou být přeneseny rozhodnutím příslušného správce v těchto případech:
a) prostředky na platby, pokud jsou nezbytné k pokrytí stávajících závazků;
b) prostředky na závazky v hlavách pro opatření pomoci, u nichž byla většina přípravných etap přidělení na závazek, které budou upřesněny v prováděcích pravidlech podle čl. 11 odst. 6, dokončena do 31. prosince předchozího roku. Tyto prostředky lze přidělit na závazek do 31. března;
c) prostředky na závazky a prostředky na platby, které jsou nezbytné, pokud bylo v posledním čtvrtletí předchozího rozpočtového roku přijato rozhodnutí Rady o novém opatření pomoci.
Každý správce informuje výbor o svých rozhodnutích o přenosu prostředků do 1. března každého roku.
5. Správci pro operace je při uplatňování tohoto článku nápomocen každý velitel operace.
Článek 22
Rozdělené závazky
Rozpočtové závazky trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.
Článek 23
Zpětně získané prostředky
Jakékoli zpětně získané prostředky se zahrnou jako příjem ve stejné hlavě, ze které pocházely. Pokud xxxx xxxxx již neexistuje, zahrnou se zpětně získané prostředky do obecné části, za kterou příslušný správce odpovídá.
Článek 24
Plnění rozpočtu předem
Jakmile je roční rozpočet přijat, mohou být prostředky použity ke krytí závazků a plateb prostřednictvím plnění rozpočtu předem, nakolik je to z operačního hlediska nezbytné.
KAPITOLA 4
Příspěvky
Článek 25
Včasné prognózování
1. Do 30. června roku n správci předloží:
a) prognózu druhé výzvy k úhradě příspěvků na rok n;
b) prognózu stropu plateb na rok n + 1 s cílem zohlednit budoucí nebo rozšiřující se operace a opatření pomoci, jež nejsou zahrnuty v návrhu rozpočtu;
c) orientační odhad roční výše příspěvků na roky n + 1, n + 2, n + 3 a n + 4 v souladu s odhadovanými potřebami;
d) prognózu výše první výzvy k úhradě příspěvků na rok n + 1.
2. Výbor rozhodne o stropu plateb na rok n + 1 do 31. července roku n.
3. Do 30. září roku n předloží správci výboru:
a) prognózu roční výše příspěvků pro všechny hlavy návrhu rozpočtu;
b) prognózu výše první výzvy k úhradě příspěvků na rok n + 1;
c) revidovaný orientační odhad ročních výší příspěvků na roky n + 2, n + 3 a n + 4, založený na nejlepších dostupných informacích.
Článek 26
Určení příspěvků
1. Příspěvky, jež mají být v průběhu roku uhrazeny pro určitou hlavu rozpočtu, se rovnají prostředkům na platby uvedeným v této hlavě, po odečtení příjmů zapsaných v téže hlavě.
2. Prostředky na platby pro každou operaci nebo opatření pomoci jsou hrazeny z příspěvků přispívajících členských států na tuto operaci nebo toto opatření pomoci.
3. Prostředky na platby v obecné části rozpočtu na podpůrné a přípravné výdaje na operace podle čl. 18 odst. 3 písm. b) jsou hrazeny z příspěvků členských států s výjimkou Dánska.
4. Prostředky na platby v obecné části rozpočtu na podpůrné a přípravné výdaje na opatření pomoci podle čl. 18 odst. 3 písm. c) jsou hrazeny z příspěvků členských států.
5. Rozpis příspěvků jednotlivých přispívajících členských států se stanoví podle klíče hrubého národního produktu uvedeného v čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU a v souladu s rozhodnutím Rady 2014/335/EU, Euratom (8) nebo případně jiným rozhodnutím Rady, které je nahradí.
6. Údaje nezbytné pro výpočet výše příspěvků jsou obsaženy ve sloupci „vlastní zdroje z HND“ tabulky v „Přehledu financování souhrnného rozpočtu podle typu vlastního zdroje a podle členského státu“ připojené k poslednímu přijatému souhrnnému rozpočtu Unie. Výše příspěvku každého členského státu, od kterého se příspěvek vyžaduje, je úměrná podílu hrubého národního důchodu (HND) tohoto členského státu na souhrnném HND členských států, které jsou povinny poskytovat příspěvek.
7. Pokud se členský stát podle čl. 5 odst. 3 zdrží hlasování o přijetí opatření pomoci a na dané opatření nepřispívá, přispěje dodatečnou částkou na jiná opatření pomoci, než která se týkají dodávek vojenského vybavení nebo platforem určených k použití smrtící síly. Touto dodatečnou částkou se zajistí, aby celkový příspěvek daného členského státu na opatření pomoci odpovídal jeho podílu HND. Těmito dodatečnými příspěvky není dotčena výše příspěvků vyžadovaná od ostatních členských států na opatření, na něž jsou tyto dodatečné příspěvky poskytovány.
8. Příspěvek členského státu v žádném roce nepřekročí jeho podíl na stropu plateb podle čl. 25 odst. 2. Toto omezení se nevztahuje na dodatečné příspěvky podle odstavce 7 tohoto článku, které jsou důsledkem zdržení se hlasování o opatření pomoci v předchozích letech.
(8) Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).
Článek 27
Příspěvky v důsledku zdržení se hlasování
1. Členský stát, který oznámil svůj záměr zdržet se hlasování o přijetí opatření pomoci podle čl. 5 odst. 3, může určit jiná opatření pomoci, na něž poskytne dodatečný příspěvek. Může určit buď stávající opatření, nebo možná budoucí opatření, pro něž Rada předložila nebo schválila koncepční dokument, nebo může za tímto účelem požádat o jiná, nová opatření.
2. Pokud členský stát uvedený v odstavci 1 neurčí jiná opatření pomoci ani nepožádá o nová opatření pomoci do šesti měsíců, určí opatření, na něž budou tyto dodatečné příspěvky poskytnuty, vysoký představitel nebo jiné členské státy.
3. Po posouzení potřeb jiných opatření pomoci podle odstavců 1 a 2 tohoto článku a s náležitým přihlédnutím ke strategickým prioritám Unie a k cílům a zásadám stanoveným v článku 56 předloží vysoký představitel podle potřeby Radě k přijetí potřebné návrhy.
4. Správce pro opatření pomoci vede záznamy o dodatečných příspěvcích, jež jsou vyžadovány od členských států, které se zdrží hlasování o opatření pomoci podle čl. 5 odst. 3.
5. Při provádění tohoto článku se dodržují zásady programování na základě potřeb a řádného finančního řízení nástroje a zachovává jeho účinnost v souladu se Smlouvami.
Článek 28
Počáteční financování
1. Nástroj je opatřen systémem minimálních vkladů k zajištění počátečního financování operací rychlé reakce Unie a naléhavých opatření podle článku 58, kdy nejsou k dispozici dostatečné finanční prostředky a běžný postup pro výběr příspěvků by včasné pokrytí těchto potřeb neumožňoval. Minimální vklady pro operace rychlé reakce a pro naléhavá opatření spravuje příslušný správce.
2. O výši minimálních vkladů rozhodne a v případě potřeby ji přezkoumá výbor na základě návrhů předložených správcem.
3. Pro účely počátečního financování minimálních vkladů členské státy buď:
a) uhradí příspěvky do nástroje předem, nebo
b) rozhodne-li Rada o zřízení operace rychlé reakce, na niž tyto státy přispívají, nebo schválí-li naléhavé opatření a je-li nezbytné minimálních vkladů využít, uhradí své příspěvky ve výši referenční částky operace rychlé reakce nebo schválených nákladů na naléhavé opatření do pěti dnů po odeslání výzvy, nerozhodne-li Rada jinak.
Článek 29
Vybírání příspěvků
1. Příspěvky do nástroje se hradí v eurech.
2. Každý správce rozešle příslušným vnitrostátním správním orgánům, jejichž údaje mu byly sděleny, výzvy k úhradě příspěvků spadajících do jeho příslušné odpovědnosti.
3. Pokud je opatření pomoci nebo jeho část prováděno prostřednictvím operace, zašle správce pro operace výzvu k úhradě příspěvků příslušnému vnitrostátnímu správnímu orgánu. Vydal-li správce pro opatření pomoci výzvu k úhradě příspěvků na opatření pomoci již předtím, než Rada rozhodla, že dané opatření nebo jeho část budou prováděny prostřednictvím operace, převede finanční prostředky nezbytné k provádění správci pro operace.
4. Výzvy k úhradě příspěvků jsou rozeslány, jakmile:
a) výbor přijme rozpočet na rozpočtový rok. První výzva k úhradě příspěvků pokrývá platební potřeby na prvních osm měsíců. Druhá výzva k úhradě příspěvků se týká zbývající části příspěvků, přičemž se zohlední zůstatek z předchozího roku, pokud výbor rozhodne, že se tento zůstatek zapíše do běžného rozpočtu;
b) je přijat opravný rozpočet podle článku 21 a plánované výzvy k úhradě příspěvků na daný rok nebudou schopny včas pokrýt platební potřeby;
c) jsou zapotřebí příspěvky na minimální vklady a jejich dorovnání, jak je stanoveno v čl. 28 odst. 3 a odstavcích 9 a 10 tohoto článku.
5. Správce pro operace a správce pro opatření pomoci zašlou výzvu k úhradě příspěvků přispívajících členských států, jakmile Rada přijme rozhodnutí o zřízení operace nebo opatření pomoci, pokud finanční prostředky dostupné pro operace nebo opatření pomoci nepostačují k financování plateb, k jejichž provedení vydala Rada zmocnění na základě referenční částky uvedené v daném rozhodnutí.
6. Veškeré úroky naběhlé u příspěvků uhrazených členskými státy podle čl. 28 odst. 3 písm. a) se zohlední při výpočtu jejich příspěvků v následných běžných výzvách k úhradě příspěvků.
7. Každá výzva k úhradě příspěvků obsahuje přehled zvýšení a snížení příspěvků v každé hlavě v rozpočtu.
8. aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto rozhodnutí, uhradí se příspěvky do 30 dnů od odeslání příslušné výzvy
k úhradě příspěvků, s výjimkou první výzvy k úhradě příspěvků do rozpočtu nového rozpočtového roku, kdy se uhradí do 40 dnů od odeslání příslušné výzvy k úhradě příspěvků.
9. Každá použitá část předem uhrazených příspěvků na minimální vklady musí být dorovnána zvýšením příspěvku dotčených členských států v příští běžné výzvě k úhradě příspěvků, pokud svůj příspěvek nedorovnaly předem. Pokud je třeba použít minimální vklad a dotčené členské státy v mezidobí svůj příspěvek nedorovnaly, uhradí případné potřebné částky do pěti dnů podle čl. 28 odst. 3 písm. b).
10. Každý členský stát, který předem přispěje na minimální vklad, může příslušného správce zmocnit, aby až 75 % tohoto příspěvku využil k pokrytí příspěvku dotyčného členského státu na konkrétní operaci nebo opatření pomoci. V takovém případě dorovná dotyčný členský stát předem uhrazený příspěvek do 90 dnů po odeslání výzvy příslušným správcem.
11. Poté, co byl návrh rozpočtu předložen výboru, může každý správce před koncem běžného rozpočtového roku pro ty členské státy, jejichž rozpočtové a finanční postupy neumožňují úhradu jejich příspěvků ve stanovených lhůtách, vydat předběžnou výzvu k úhradě příspěvků na prostředky spadající do jeho odpovědnosti jakožto zálohy na příspěvky do rozpočtu na následující rozpočtový rok.
12. Všechny přispívající členské státy a třetí státy hradí bankovní poplatky spojené s platbou svých příspěvků.
13. Správci potvrdí přijetí příspěvků, k jejichž úhradě vyzvali.
14. Mají-li být finanční prostředky vráceny a nelze-li tak učinit v plné míře odečtením od příspěvků splatných nástroji, vyplatí se tyto finanční prostředky dotčeným členským státům do 30 dnů.
Článek 30
Správa dobrovolných finančních příspěvků prováděná nástrojem
1. V souladu s příslušnými ustanoveními právního rámce, kterým se řídí operace nebo opatření pomoci, a po přijetí Politickým a bezpečnostním výborem může výbor povolit, aby byla nástroji svěřena administrativní správa dobrovolného finančního příspěvku členského státu nebo třetí strany. Takový dobrovolný finanční příspěvek se může vyčlenit pro konkrétní projekt na podporu operace nebo opatření pomoci.
2. Správní náklady související se správou dobrovolného příspěvku se hradí z něho samotného, nerozhodne-li výbor jinak.
3. Příslušný správce po schválení výborem uzavře s dotyčným členským státem nebo třetí stranou nezbytná správní ujednání vymezující účel dobrovolného příspěvku, náklady, které mají být z příspěvku hrazeny, a správu dobrovolného příspěvku.
4. Každý dobrovolný příspěvek lze použít pouze pro účel, pro který byl do nástroje poskytnut, jak je stanoveno ve správním ujednání s dotčeným členským státem nebo třetí stranou.
5. Příslušný správce zajistí, aby správa dobrovolných příspěvků byla v souladu s příslušnými správními ujednáními. Poskytne každému přispěvateli přímo nebo případně prostřednictvím velitele operace relevantní informace o správě dobrovolného příspěvku v souladu s dohodou v platném správním ujednání.
Článek 31
Úroky z prodlení
1. Neprovede-li členský stát nebo třetí strana platbu ve prospěch nástroje ve lhůtě splatnosti, účtují se úroky z prodlení ve výši rovnající se hlavní refinanční sazbě Evropské centrální banky zvýšené o 3,5 procentního bodu.
2. Není-li platba opožděna o více než třicet dnů, úroky z prodlení se neúčtují. Je-li platba opožděna o více než třicet dnů, účtují se úroky z prodlení za celou dobu prodlení.
KAPITOLA 5
Využívání
Článek 32
Zásady
1. Rozpočtové prostředky nástroje se používají v souladu se zásadami řádného finančního řízení, totiž hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti.
2. Schvalující osoby odpovídají za plnění příjmů a výdajů nástroje v souladu se zásadami řádného finančního řízení a za zajištění jejich legality a správnosti.
K vynakládání výdajů schvalující osoby
a) přijímají rozpočtové i právní závazky, mimo jiné i podepisováním smluv jménem nástroje;
b) potvrzují výdaje a schvalují platby a
c) provádějí předběžné úkony pro čerpání rozpočtových prostředků.
3. Schvalující osoba může pověřit plněním svých povinností jiné osoby rozhodnutím uvádějícím:
a) pověřené pracovníky na vhodné úrovni;
b) rozsah svěřených pravomocí a
c) rozsah, ve kterém může pověřená osoba plněním svých úkolů dále pověřit jiné osoby.
4. Musí být zajištěno čerpání prostředků podle zásady oddělení funkcí schvalující osoby a účetního. Funkce schvalující osoby a účetního jsou vzájemně neslučitelné.
Článek 33
Způsoby provádění
1. Financování společných nákladů operace uskutečňují jménem nástroje ve své funkci schvalující osoby velitel operace, je-li ve funkci, a jinak správce pro operace.
2. Opatření pomoci mohou být prováděna v přímém nebo nepřímém řízení. Je-li opatření pomoci prováděno v nepřímém řízení, může Rada určit prováděcí subjekty, které musí náležet do jedné z těchto kategorií:
a) ministerstva nebo orgány veřejné správy členských států nebo jejich jiné veřejnoprávní subjekty a agentury nebo soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty odpovídající finanční záruky;
b) mezinárodní organizace, regionální organizace nebo jejich orgány a agentury;
c) třetí stát nebo jeho veřejnoprávní subjekty a agentury za předpokladu, že tento třetí stát nejedná v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států a že dodržuje mezinárodní právo a tam, kde je to relevantní, zásadu dobrých sousedských vztahů s členskými státy;
d) agentury a subjekty Unie, které mají právní subjektivitu.
3. Ve výjimečných případech mohou být subjekty, které nespadají do výše uvedených kategorií, určeny jako prováděcí subjekty poté, co tuto skutečnost potvrdí správce v souladu s odstavcem 5, za předpokladu, že opatření pomoci je prováděno v souladu s odst. 2 písm. c).
4. Opatření pomoci mohou rovněž zcela nebo zčásti provádět příjemce nebo subjekty jím určené. V takovém případě se ustanovení o prováděcích subjektech obsažená v tomto rozhodnutí vztahují na tohoto příjemce nebo subjekty působící jako prováděcí subjekty.
5. aniž jsou dotčeny čl. 56 odst. 3 a čl. 66 odst. 8, poskytne správce ve fázi přípravy opatření pomoci své doporučení
o způsobilosti možných prováděcích subjektů k provádění opatření pomoci nebo jeho částí v souladu s kapitolou 10 a tam, kde je to relevantní, o způsobilosti příjemce grantu, který je udělován bez výzvy k podávání návrhů, k provádění grantu. Prováděcí subjekt nebo příjemce grantu určí Rada poté, co správce potvrdí, že takovou způsobilost má. Nelze-li tuto způsobilost potvrdit, oznámí správce Radě, jakými jinými způsoby je možné opatření provádět. Ve vhodných případech správce posoudí, jak by měla být řešena konkrétní omezení způsobilosti možných prováděcích subjektů v souladu s čl. 66 odst. 6.
6. Opatření pomoci mohou být rovněž zcela nebo zčásti prováděna prostřednictvím operace, rozhodne-li o tom Rada v souladu s článkem 60, zejména za účelem poskytování integrované pomoci, včetně vojenského výcviku, poradenství, poskytování materiální podpory a monitorování jejího využívání příjemcem.
7. Členský stát, orgán Unie, mezinárodní organizace, regionální organizace nebo jiný subjekt, jemuž je vynakládání výdajů na operaci financovanou z nástroje svěřeno, uplatňují pravidla platná pro vynakládání vlastních výdajů. Prováděcí subjekt pro opatření pomoci může obdobně uplatňovat pravidla platná pro vynakládání vlastních výdajů s výhradou posouzení uvedeného v článku 66. V případě podstatných rozdílů mezi uvedenými pravidly na jedné straně a ustanoveními tohoto rozhodnutí a pravidly schválenými výborem podle čl. 11 odst. 6 na straně druhé mají přednost ustanovení tohoto rozhodnutí a pravidla přijatá výborem. Příslušný správce může za tímto účelem přijmout nezbytná nápravná opatření, aby zaručil dostatečnou ochranu finančních zájmů nástroje.
Článek 34
Bankovní účty
1. Veškeré bankovní účty nástroje musí být otevřeny u prvotřídní finanční instituce se sídlem v členském státě a musí se jednat o běžné nebo krátkodobé účty v eurech.
2. Pokud to však okolnosti odůvodňují, mohou být účty po schválení příslušným správcem otevřeny u finančních institucí se sídlem mimo Unii a v jiných měnách než v eurech.
3. Žádný bankovní účet nástroje nesmí být přečerpán.
4. Příspěvky členských států se hradí na zvláštní bankovní účty. Tyto příspěvky se použijí:
a) k poskytnutí nezbytných záloh velitelům operací pro účely vynakládání výdajů týkajících se společných nákladů operací a nákladů na opatření pomoci nebo jejich části, které jsou prováděny prostřednictvím operací, a
b) k provedení potřebných plateb prováděcím subjektům a zhotovitelům, dodavatelům a poskytovatelům, jež jsou nezbytné pro opatření pomoci.
5. Příspěvky na základě nákladů nesených státy a dobrovolných příspěvků se hradí na zvláštní bankovní účty. Použijí se k vynakládání výdajů, jejichž správa byla svěřena nástroji.
Článek 35
Zadávání veřejných zakázek
1. Zadávání veřejných zakázek, které mají být financovány nebo předběžně financovány z nástroje, aby se za úplatu získaly dodávky movitého nebo nemovitého majetku prostřednictvím koupě, leasingu, nájmu nebo koupě na splátky, s možností následné koupě nebo bez ní, jakož i poskytnutí služeb nebo provedení stavebních prací se uskutečňuje prostřednictvím smluv uzavřených jménem nástroje, pokud je nástroj provádí přímo nebo prostřednictvím operace.
2. Cílem zadávacích řízení je zajistit prostřednictvím spravedlivé a otevřené soutěže co nejefektivnější zadání zakázky splňující požadavky operací nebo opatření pomoci.
3. Xxxxxxxx přijatá výborem podle čl. 11 odst. 6 pro vynakládání výdajů financovaných z nástroje musí zahrnovat ustanovení, která stanoví postupy zadávání veřejných zakázek v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku.
Článek 36
Granty
1. Opatření pomoci mohou být prováděna prostřednictvím grantů udělovaných s výzvou k podávání návrhů nebo bez ní.
2. Pravidla přijatá výborem podle čl. 11 odst. 6 pro vynakládání výdajů financovaných z nástroje musí zahrnovat ustanovení o udělování a provádění grantů, včetně udělování grantů bez výzvy k podávání návrhů v řádně odůvodněných případech. Uvedená ustanovení musí zajišťovat přísný dohled správce po celou dobu provádění grantů a brát zvláštní zřetel na kontroly, které správce uplatňuje v případech přímého řízení.
Článek 37
Správní ujednání k usnadnění budoucího zadávání veřejných zakázek nebo vzájemné podpory
1. Nástroj může uzavírat správní ujednání s členskými státy, orgány a subjekty Unie, jakož i s třetími státy, mezinárodními organizacemi a regionálními organizacemi a jejich agenturami s cílem usnadnit budoucí zadávání veřejných zakázek nebo finanční aspekty vzájemné podpory nákladově nejefektivnějším způsobem.
2. Správní ujednání uvedená v odstavci 1 se předkládají výboru:
a) k předchozí konzultaci, jsou-li uzavírána s členskými státy, orgány Unie nebo subjekty či agenturami členského státu nebo Unie, nebo
b) k předchozímu schválení, jsou-li uzavírána se třetími státy, mezinárodními organizacemi nebo regionálními organizacemi.
3. Správní ujednání uvedená v odstavci 1 podepisují příslušný správce nebo ve vhodných případech příslušný velitel operace jménem nástroje a příslušné správní orgány ostatních stran uvedených v odstavci 1.
4. K usnadnění nákladově co nejefektivnějšího zadávání veřejných zakázek mohou být uzavřeny rámcové smlouvy. Rámcové smlouvy se před svým podpisem příslušným správcem předkládají ke schválení výboru. Členské státy a velitelé operací mohou rámcové smlouvy využít, pokud si to přejí. Uzavření rámcových smluv nástrojem nezavazuje žádný členský stát, který není jejich smluvní stranou, aby pořizoval zboží a služby na jejich základě.
KAPITOLA 6
Finanční zprávy, účetnictví a audit
Článek 38
Pravidelné finanční zprávy pro výbor
Každý správce s podporou příslušného účetního a velitelů operací předkládá výboru každé tři měsíce zprávu o plnění příjmů a výdajů spadajících do jeho odpovědnosti od začátku rozpočtového roku, zprávu o peněžních tocích a zprávu o odpovídajícím minimálním vkladu.
Článek 39
Účetnictví
1. Každý účetní vede účetní záznamy o vyžádaných příspěvcích a uskutečněných převodech finančních prostředků, jež spadají do jeho odpovědnosti. Sestavuje také výkazy výdajů a příjmů, které jsou plněny v rámci odpovědnosti příslušného správce.
2. Účetní pro operace sestavuje s podporou velitelů operací roční účetní závěrku za operace a opatření pomoci nebo jakékoli jejich části, které jsou prostřednictvím operací prováděny. Účetní pro opatření pomoci sestavuje s podporou prováděcích subjektů roční účetní závěrku za opatření pomoci.
Článek 40
Obecná pravidla pro kontroly
1. Prostřednictvím svých zástupců nebo prostřednictvím kontrolních či auditních orgánů, které může určit, provádí nástroj kontroly operací a prováděcích subjektů na místě s cílem zajistit, aby byla řádně naplňována pravidla stanovená tímto rozhodnutím a rozhodnutími výboru a dodržována ustanovení smluv uzavřených s prováděcími subjekty.
2. Osoby pověřené auditem příjmů a výdajů nástroje musí být před provedením svého úkolu prověřeny pro přístup k utajovaným informacím nejméně do úrovně „SECRET UE / EU SECRET“ nebo musí získat rovnocennou prověrku od členského státu nebo NaTO, podle okolností. Tyto osoby musí dbát na dodržování důvěrnosti informací a ochranu údajů, které se při výkonu svého auditního úkolu dozvědí, v souladu s pravidly platnými pro tyto informace a údaje.
3. Osoby pověřené auditem příjmů a výdajů nástroje mají neprodleně a bez předchozího oznámení přístup k dokumentům a k obsahu všech nosičů údajů týkajícím se těchto příjmů a výdajů, jakož i do prostor, v nichž jsou tyto dokumenty a nosiče uchovávány. Mohou si pořizovat jejich kopie. Osoby podílející se na plnění příjmů a výdajů nástroje poskytují správcům a osobám pověřeným auditem uvedených příjmů a výdajů nezbytnou pomoc při plnění jejich úkolu.
4. Jsou-li zjištěny nesrovnalosti, jež jsou spojeny s finanční ztrátou, učiní nástroj s dotčenou operací, prováděcím subjektem nebo zhotovitelem, dodavatelem nebo poskytovatelem nezbytná opatření, aby zajistili zpětné získání nebo náhradu příslušných částek.
Článek 41
Interní audit nástroje
1. Na návrh správce pro operace a po informování výboru jmenuje generální tajemník Rady interního auditora pro operace a alespoň jednoho zástupce interního auditora pro operace. Na návrh správce pro opatření pomoci a po informování výboru jmenuje vysoký představitel interního auditora pro opatření pomoci.
2. Interní auditoři jsou jmenováni na období čtyř let, které lze prodloužit na celkovou dobu nepřekračující osm let. Interní auditoři musí mít nezbytnou odbornou kvalifikaci a poskytovat dostatečné záruky bezpečnosti a nezávislosti. Interními auditory nesmí být schvalující osoba ani účetní a nesmějí se podílet na vypracovávání finančních výkazů týkajících se nástroje.
3. Každý interní auditor podává příslušnému správci zprávy o otázkách zvládání rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě systémů řízení a kontroly a doporučení k podpoře řádného finančního řízení. Interní auditoři odpovídají zejména za posuzování vhodnosti a účinnosti vnitřních systémů řízení a za hodnocení výsledků příslušných útvarů při provádění politik a plnění cílů s ohledem na rizika s nimi spojená.
4. Interní auditoři vykonávají své úkoly v souvislosti se záležitostmi spadajícími do jejich odpovědnosti ve vztahu ke všem útvarům podílejícím se na vybírání příjmů nástroje a na vynakládání jeho výdajů.
5. Každý interní auditor provede během daného rozpočtového roku podle potřeby jeden nebo více auditů a podá o nich zprávu příslušnému správci. O svých zjištěních a doporučeních informuje příslušný interní auditor velitele operací a tam, kde je to voédné, prováděcí subjekty. V souvislosti se záležitostmi spadajícími do jeho odpovědnosti každý správce zajistí provedení svých doporučení, která vyplývají z auditů, mimo jiné vydáním potřebných pokynů velitelům operací a prováděcím subjektům.
6. Každý správce každoročně předkládá výboru zprávu o interním auditu provedeném v záležitostech spadajících do jeho odpovědnosti, ve které je uveden počet a druh provedených interních auditů, vznesené připomínky, učiněná doporučení a opatření přijatá v návaznosti na tato doporučení.
7. Výsledky činnosti a zprávy interních auditorů jsou spolu se všemi souvisejícími podklady poskytnuty sboru auditorů zřízenému článkem 42.
Článek 42
Externí audit nástroje
1. Zřizuje se sbor auditorů. Sbor auditorů provádí audit příjmů a výdajů vyplývajících z uplatňování tohoto rozhodnutí podle čl. 1 odst. 2, jakož i ročních účetních závěrek za operace a opatření pomoci.
2. Výbor určí požadovaný počet auditorů a jmenuje z řad kandidátů navržených členskými státy členy sboru auditorů na období až tří let; ti mohou být jmenováni jednou opětovně. Výbor může funkční období člena prodloužit až o šest měsíců. Kandidáti musí být členy nejvyšší vnitrostátní auditní instituce v členském státě nebo být touto institucí doporučeni a musí poskytovat náležité záruky bezpečnosti a nezávislosti.
3. Výbor může na žádost sboru auditorů jmenovat asistenty jeho členů. asistenti musí poskytovat náležité záruky bezpečnosti a nezávislosti. Na žádost sboru auditorů může výbor povolit, aby sbor auditorů využil pro externí audit nástroje kvalifikovanou externí podporu.
4. Sbor auditorů během rozpočtového roku i následně ověřuje prostřednictvím kontrol na místě a podkladů, zda jsou výdaje financované nebo předběžně financované z nástroje vynakládány v souladu s tímto rozhodnutím a pravidly přijatými podle čl. 11 odst. 6, jakož i případně s platným unijním i vnitrostátním právem a se zásadami řádného finančního řízení, totiž zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti, a zda jsou vnitřní kontroly přiměřené.
5. Členy sboru auditorů a jejich asistenty jsou nadále odměňuje jejich původní auditní instituce; nástroj nese jejich náklady na služební cesty v souladu s pravidly, která přijme výbor, jakož i náklady kvalifikované externí podpory.
6. Během svého funkčního období členové sboru auditorů a jejich asistenti:
a) nevyžadují ani nepřijímají pokyny od nikoho jiného než od výboru; v rámci svého auditního mandátu jsou sbor auditorů a jeho členové zcela nezávislí a výhradně odpovědní za provedení svého externího auditu;
b) o svých úkolech podávají zprávu pouze výboru.
7. Sbor auditorů každý rok volí svého předsedu z řad svých členů nebo prodlouží funkční období dosavadního předsedy. Přijímá pravidla pro audity prováděné svými členy v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními standardy. Sbor auditorů schvaluje zprávy o auditu vypracované svými členy před jejich předáním správcům a výboru.
8. Správci nebo osoby jmenované některým z nich mohou kdykoli provést audity výdajů financovaných z nástroje. Výbor dále může na návrh jednoho ze správců nebo členského státu kdykoli jmenovat ad hoc další externí auditory, jejichž úkoly a podmínky výkonu služby sám stanoví.
Článek 43
Předkládání roční účetní závěrky a výsledek plnění rozpočtu
1. Každý účetní nástroje za pomoci příslušného správce sestaví a sboru auditorů do 15. května po skončení rozpočtového roku předloží návrh roční účetní závěrky nástroje v souvislosti se záležitostmi spadajícími do jeho odpovědnosti. Účetní pro operace použije účetní závěrky poskytnuté veliteli operací, včetně účetních závěrek za opatření pomoci nebo jakékoli jejich části, které jsou prostřednictvím operace prováděny. Účetní pro opatření pomoci použije účetní závěrky poskytnuté prováděcími subjekty. K témuž dni každý účetní poskytne výboru rozpočtový přebytek rozpočtového roku za každou hlavu v rozpočtu, za kterou je odpovědný. Každý správce předloží výboru výroční zprávu o činnosti týkající se záležitostí spadajících do jeho odpovědnosti.
2. Do 15. července poskytne sbor auditorů na základě auditní činnosti, provedené mimo jiné i kvalifikovanou externí podporou uvedenou v čl. 42 odst. 3, každému účetnímu a každému veliteli operace svá zjištění z auditu týkající se jejich účetních závěrek.
3. Každý účetní za pomoci příslušného správce předá výboru do 30. září konečnou auditovanou roční účetní závěrku nástroje týkající se záležitostí spadajících do jeho odpovědnosti.
4. Sbor auditorů poskytne výboru do 30. září po skončení rozpočtového roku zprávu o auditu včetně výroku auditora. Výbor posoudí zprávu o auditu, výrok auditora a roční účetní závěrku s cílem udělit každému správci a každému veliteli operace absolutorium.
5. Podklady pro roční účetní závěrku nástroje se uchovávají po dobu pěti let ode dne udělení odpovídajícího absolutoria. Po skončení operace zajistí velitel operace předání všech podkladů, včetně podkladů týkajících se provádění jakéhokoli opatření pomoci nebo jakékoli jeho části, které byly prostřednictvím operace prováděny, správci pro operace.
6. Výbor rozhodne o zapsání výsledku plnění rozpočtu za rozpočtový rok, za který byla účetní závěrka schválena, jako příjmu nebo výdaje – podle okolností – do rozpočtu na následující rozpočtový rok. Výbor však může před schválením účetní závěrky rozhodnout o zapsání odhadovaného výsledku plnění rozpočtu, jakmile od sboru auditorů obdržel výrok auditora. Příslušný správce předloží nezbytné opravné rozpočty zohledňující přenos finančních prostředků.
7. Nemůže-li být vrácení částek v plné míře provedeno odečtením od příspěvků splatných nástroji, vyplatí se výsledné saldo plnění rozpočtu dotčeným členským státům v souladu s klíčem HND roku, jehož se vrácení týká.
HLaVa III
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO OPERACE
KAPITOLA 8
Společné náklady a náklady nesené státy
Článek 44
Definice společných nákladů a období způsobilosti
1. Nástroj nese společné náklady uvedené v příloze III během přípravné fáze operace, která začíná schválením koncepce řešení krize a končí jmenováním velitele operace. Za určitých okolností může výbor po konzultaci s Politickým a bezpečnostním výborem dobu, po kterou nástroj nese tyto náklady, prodloužit.
2. Během aktivní fáze operace, totiž ode dne jmenování velitele operace do ukončení činnosti operačního velitelství, nese nástroj jako společné náklady:
a) společné náklady uvedené v příloze IV části a;
b) společné náklady uvedené v příloze IV části B, pokud tak Rada rozhodne;
c) společné náklady uvedené v příloze IV části C, pokud o to velitel operace požádá a výbor jeho žádost schválí.
3. Společné náklady operace zahrnují také výdaje nezbytné k vypořádání operace podle přílohy V.
4. Operace Unie je vypořádána tehdy, bylo-li nalezeno konečné uplatnění pro vybavení a infrastrukturu pořízené v rámci společného financování operace a byla-li schválena účetní závěrka operace.
5. Společné náklady jsou omezeny na doplňkové náklady, totiž náklady jiné než ty, které by v každém případě nesl jeden nebo více přispívajících členských států nebo třetích států, orgán Unie nebo mezinárodní organizace nezávisle na provádění operace Unie.
6. V rozhodnutích, kterými se zřizují nebo prodlužují operace, může Rada stanovit, že se pro danou operaci považují za společné náklady i některé další doplňkové náklady vedle těch, které jsou jako společné náklady klasifikovány v dané době.
7. Vedle pravomoci podle odst. 2 písm. b) může výbor v jednotlivých případech rozhodnout, že s ohledem na určité okolnosti se některé doplňkové náklady jiné než náklady uvedené v přílohách II až V považují pro danou operaci za společné náklady.
Článek 45
Cvičení
1. Společné náklady na cvičení Unie jsou financovány z nástroje podle podobných pravidel a postupů, jaké se používají pro operace, na které přispívají všechny členské státy kromě Dánska.
2. Společné náklady na cvičení se skládají jednak z doplňkových nákladů na nasaditelná nebo pevná velitelství a jednak z doplňkových nákladů vzniklých Unii tím, že využije společné prostředky a schopnosti NaTO poskytnuté pro účely cvičení.
3. Společné náklady na cvičení nezahrnují náklady spojené:
a) s pořízením investičního majetku, včetně nákladů spojených s budovami, infrastrukturou a vybavením;
b) s plánovací a přípravnou fází cvičení, pokud nejsou schváleny výborem;
c) s dopravou, provozem kasáren a ubytováním příslušníků sil.
Článek 46
Referenční částka pro operaci
Každé rozhodnutí Rady, kterým se zřizuje nebo prodlužuje určitá operace, obsahuje referenční částku pro společné náklady dané operace. Správce pro operace propočítá za podpory zejména Vojenského štábu EU a velitele operace, je-li ve funkci, částku považovanou za nezbytnou k pokrytí společných nákladů operace na plánované období. Správce pro operace předloží navrženou částku předsednictví Rady k posouzení přípravným orgánem Rady, který je příslušný pro posouzení daného návrhu rozhodnutí. K jednáním tohoto orgánu o referenční částce jsou přizváni členové výboru.
Článek 47
Náhrada předběžného financování
1. Členský stát, třetí stát nebo případně mezinárodní organizace pověřené Radou k předběžnému financování části společných nákladů operace může získat náhradu z nástroje na základě žádosti doprovázené nezbytnými podklady a doručené správci pro operace nejpozději dva měsíce po skončení dané operace.
2. Žádosti o náhradu smí být vyhověno, pouze je-li schválena velitelem operace – je-li dosud ve funkci – a správcem pro operace.
3. Je-li žádost o náhradu, kterou podá přispívající členský stát nebo třetí stát, schválena, může být náhrada odečtena od příští úhrady příspěvků, ke které správce pro operace uvedený stát vyzve.
4. Není-li v okamžiku schválení žádosti o náhradu očekávána žádná výzva k úhradě příspěvků nebo překračuje-li schválená náhrada výši předpokládaného příspěvku, vyplatí správce pro operace částku určenou k náhradě do 30 dnů s přihlédnutím k peněžním tokům nástroje a k prostředkům nezbytným ke krytí společných nákladů dané operace.
5. Náhrada je splatná v souladu s tímto rozhodnutím i v případě, že je plánovaná operace zrušena.
6. Náhrada zahrnuje úroky z částky, jež byla dána k dispozici prostřednictvím předběžného financování.
Článek 48
Nástrojem spravované výdaje nezahrnuté do společných nákladů (náklady nesené státy)
1. Výbor může na návrh správce pro operace za pomoci velitele operace nebo na návrh členského státu rozhodnout, že se správa některých výdajů spojených s operací (dále jen „náklady nesené státy“) svěřuje nástroji, přestože za ně nadále odpovídá dotčený členský stát.
2. Výbor může rozhodnutím zmocnit velitele operace k uzavírání smluv jménem členských států, které se na operaci podílejí poskytnutím personálu nebo prostředků, a případně třetích stran k zajištění služeb a dodávek, které mají být financovány jako náklady nesené státy.
3. Výbor ve svém rozhodnutím stanoví postupy pro správu nákladů nesených státy, a to i pro jejich předběžné financování, a případně dobu trvání zmocnění velitele operace.
4. Nástroj vede účetní záznamy o nákladech nesených státy, které mu byly svěřeny a které vznikly jednotlivým členským státům a případně třetím stranám. Každý měsíc zasílá správce pro operace každému členskému státu a případným dotčeným třetím stranám výkaz výdajů, které jim nebo jejich pracovníkům vznikly během předchozího měsíce, a vyžádá si nezbytné finanční prostředky k úhradě těchto výdajů. Členské státy a případné dotčené třetí strany zaplatí nástroji požadované finanční prostředky do 30 dnů od odeslání výzvy k úhradě.
Článek 49
Nástrojem spravované předběžné financování a výdaje nezahrnuté do společných nákladů v zájmu usnadnění počátečního nasazení sil do operace
1. Vyžadují-li to operační okolnosti, může výbor na návrh správce pro operace za pomoci velitele operace nebo na návrh členského státu rozhodnout, že se předběžné financování a správa některých výdajů spojených s operací svěřují nástroji, přestože za ně nadále odpovídá dotčený členský stát, aby se usnadnilo počáteční nasazení sil do operace, než je potvrzeno, které členské státy se budou na operaci poskytnutím personálu nebo prostředků podílet.
2. Správa těchto nákladů probíhá v rámci stávajících prostředků a zdrojů a počáteční částka, kterou lze vynaložit, je omezena na 20 % referenční částky. V tomto případě stanoví výbor ve svém rozhodnutí postupy pro předběžné financování a náhradu částek předběžného financování členskými státy a třetími stranami, které se budou na operaci poskytnutím personálu nebo prostředků podílet.
Článek 50
Společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi nebo společné náklady přímo nespojené s konkrétní operací
Správce pro operace plní úkoly schvalující osoby pro výdaje ke krytí společných nákladů vzniklých během přípravné fáze a po ukončení aktivní fáze operací, jakož i společných nákladů, které není možné přímo spojit s konkrétní operací.
Článek 51
Společné náklady během aktivní fáze operace
1. Velitel operace plní úkoly schvalující osoby pro výdaje na úhradu společných nákladů vzniklých během aktivní fáze operace, jíž velí.
2. Odchylně od čl. 17 odst. 6 opravňuje stanovení referenční částky Radou správce pro operace a velitele operace, každého v rámci jeho pravomocí, k přijímání závazků a placení výdajů na danou operaci až do výše 30 % referenční částky, nerozhodne-li Rada o jiné procentní sazbě.
3. Výbor může na návrh správce pro operace nebo velitele operace a s přihlédnutím k operační nutnosti a naléhavosti rozhodnout o závazcích a případně platbách dodatečných výdajů. Po přijetí rozpočtu pro danou operaci se již tato výjimka nepoužije.
4. Před přijetím rozpočtu pro operaci podávají správce pro operace a velitel operace nebo jeho zástupce, každý v záležitostech, které se ho týkají, výboru každý měsíc zprávy o výdajích způsobilých jako společné náklady pro danou operaci. Výbor může na návrh správce pro operace, velitele operace nebo členského státu vydat směrnice k vynakládání výdajů během tohoto období.
5. Během tří měsíců po zahájení operace může její velitel v případě, že to považuje za nezbytné pro její řádné vedení, převádět prostředky mezi články a mezi kapitolami v hlavě věnované této operaci. Uvědomí o tom správce pro operace a výbor.
6. Odchylně od čl. 17 odst. 6 je velitel operace v případě bezprostředního ohrožení života členů personálu podílejících se na operaci Unie oprávněn vynaložit nezbytné výdaje na záchranu životů uvedených členů personálu nad rámec prostředků zapsaných v rozpočtu. Uvědomí o tom co nejdříve správce pro operace a výbor. V tom případě navrhne správce pro operace ve spolupráci s velitelem operace převody nezbytné ke krytí těchto neočekávaných výdajů. Není-li možné zajistit dostatečné finanční prostředky na uvedené výdaje převodem, předloží správce pro operace opravný rozpočet.
KAPITOLA 8
Správa finančních a nefinančních prostředků
Článek 52
Konečné uplatnění společně financovaného vybavení a infrastruktury
1. Výbor schválí na návrh správce pro operace odpisovou sazbu pro vybavení a další prostředky pro všechny operace. Vyžadují-li to operační okolnosti, může velitel operace po schválení výborem použít jinou odpisovou sazbu.
2. Velitel operace navrhne výboru s ohledem na vypořádání operace konečné uplatnění pro vybavení a infrastrukturu společně financované pro účely této operace.
3. Po skončení aktivní fáze operace spravuje správce pro operace zbývající vybavení a infrastrukturu za účelem nalezení jejich konečného uplatnění, je-li to nutné.
4. Konečné uplatnění pro společně financované vybavení a infrastrukturu schválí výbor s přihlédnutím k operačním potřebám a finančním kritériím. Konečné uplatnění může mít tuto podobu:
a) infrastruktura může být prostřednictvím nástroje prodána hostitelské zemi, členskému státu nebo třetí straně nebo na ně může být prostřednictvím nástroje převedena;
b) vybavení může být prostřednictvím nástroje prodáno členskému státu, hostitelské zemi nebo třetí straně nebo je může nástroj, členský stát nebo tato třetí strana uskladnit a udržovat za účelem použití v další operaci.
5. Při prodeji se vybavení a infrastruktura prodávají za svou tržní hodnotu, nebo nelze-li ji stanovit, za spravedlivou a přiměřenou cenu zohledňující specifické místní podmínky.
6. Prodej hostitelské zemi nebo třetí straně či převedení na ně musí být v souladu s příslušnými platnými bezpečnostními pravidly.
7. Je-li rozhodnuto, že si nástroj vybavení společně financované pro účely určité operace ponechá, mohou přispívající členské státy požadovat od ostatních členských států s výjimkou Dánska finanční vyrovnání. Výbor přijme na návrh správce pro operace a bez účasti Dánska vhodná rozhodnutí.
Článek 53
Společný podpis plateb
Každou platbu na operace nebo na opatření pomoci nebo jakékoli jejich části, které jsou prostřednictvím operací prováděny, která se uskutečňuje z finančních prostředků spravovaných nástrojem, musí podepsat společně schvalující osoba a dále buď účetní pro operace, nebo účetní konkrétní operace.
Článek 54
Účetnictví
1. Každý velitel operace vede účty o převodech finančních prostředků, které obdržel z nástroje, výdajích, k nimž se zavázal, platbách, které provedl, a příjmech, které obdržel, jakož i inventární soupis movitého majetku financovaného z rozpočtu nástroje a používaného pro operaci, jíž velí.
2. Účetní záznamy a inventární soupis uvedené v odstavci 1 pravidelně poskytuje účetnímu pro operace. Do 31. března po skončení rozpočtového roku nebo do čtyř měsíců po skončení operace, jíž velí, podle toho, co nastane dříve, poskytne každý velitel operace účetnímu pro operace zejména nezbytné informace k sestavení roční účetní závěrky týkající se společných nákladů, nákladů nesených státy a opatření pomoci nebo jakékoli jejich části, které byly prostřednictvím operace prováděny, jakož i zprávy o činnosti.
3. Podrobná pravidla o sestavování a poskytování účtů a inventárních soupisů operací se stanoví v rozhodnutí výboru, kterým se stanoví pravidla pro vynakládání výdajů financovaných z nástroje, podle čl. 11 odst. 6 a v účetních pokynech a pravidlech stanovených účetním pro operace.
Článek 55
Audit
Každý velitel operace poskytne správci pro operace a auditorům vykonávajícím činnost pro nástroj plný přístup k operaci, jíž velí, včetně prostor, informací a údajů.
HLaVa IV
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO OPATŘENÍ POMOCI
KAPITOLA 9
cíle, zásady a postupy pro přijímání opatření pomoci
Článek 56
Cíle a zásady
1. Hlavními cíli opatření pomoci jsou:
a) posílit kapacity související s vojenskými a obrannými záležitostmi a odolnost třetích států a regionálních a mezinárodních organizací;
b) rychle a účinně přispět k vojenské reakci třetích států a regionálních a mezinárodních organizací na krizovou situaci;
c) účinně a efektivně přispět k předcházení konfliktům a ke stabilizaci a upevnění míru, a to i v souvislosti s operacemi, jež plní úkoly v oblasti výcviku, poradenství či odborného vedení v bezpečnostním sektoru, jakož i v jiných situacích před konfliktem nebo po něm;
d) podpořit spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany mezi Unií a třetím státem nebo regionální nebo mezinárodní organizací.
2. Opatření pomoci se opírají o tyto zásady:
a) musí být v souladu s politikami a cíli vnější činnosti Unie se zaměřením na budování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti;
b) musí být v souladu s právem a politikami a strategiemi Unie, zejména se strategickým rámcem EU na podporu reformy bezpečnostního sektoru a integrovaným přístupem k vnějším konfliktům a krizím, se strategickým přístupem EU k ženám, míru a bezpečnosti, jakož i s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN;
c) musí respektovat závazky Unie a jejích členských států podle mezinárodního práva, zejména mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva;
d) nesmí jimi být dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky členského státu a nesmí být v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států.
3. Opatření pomoci zahrnující vývoz nebo transfer položek uvedených ve Společném vojenském seznamu Unie musí být v souladu se společným postojem Rady 2008/944/SZBP a nesmí jimi být dotčen postup, který v souladu s uvedeným společným postojem v souvislosti s takovým vývozem nebo transferem dodržují členské státy, mimo jiné i v oblasti posuzování. Tato opatření pomoc dále nesmí mít vliv na diskreční pravomoc členských států s ohledem na politiku týkající se transferu vojenského vybavení uvnitř Unie a jeho vývozu.
4. K návrhům opatření pomoci musí být připojeno posouzení vysokého představitele zahrnující analýzu vnímavosti vůči konfliktu a souvislostí a posouzení rizik a dopadů a zahrnovat vhodné záruky, kontroly, zmírňující a doprovodné prvky a mechanismy monitorování a hodnocení v souladu s čl. 9 odst. 3 a se zásadami uvedenými v odstavci 2 tohoto článku. K zajištění nezbytné účinnosti a soudržnosti je třeba, aby tato analýza a toto posouzení vycházely ze zkušeností, které subjekty Unie v této oblasti případně získaly. Záležitosti uvedené v tomto odstavci musí být rovněž součástí pravidelných zpráv podle článku 63, které o provádění opatření pomoci podává vysoký představitel Politickému a bezpečnostnímu výboru.
Článek 57
Přípravná fáze
1. Vysoký představitel nebo členský stát může předložit Radě koncepční dokument popisující možné opatření pomoci, včetně jeho rozsahu, doby trvání, druhu opatření a potenciálních prováděcích subjektů, doplněný předběžnou analýzou vnímavosti vůči konfliktu, souvislostí a rizik spolu s počátečními úvahami pro účely posouzení dopadů, jakož i zárukami a zmírňujícími opatřeními, které mají být dále rozpracovány v návrhu podle článku 59.
2. Při schvalování koncepčního dokumentu může Politický a bezpečnostní výbor povolit, aby byla z nástroje financována opatření pro přípravu možného opatření pomoci.
3. Pokud se možné opatření pomoci týká dodávek vojenského vybavení nebo platforem určených k použití smrtící síly podle čl. 5 odst. 3, obsahuje koncepční dokument počáteční odhad nákladů na opatření. Členský stát, který má v úmyslu zdržet se hlasování o přijetí opatření a učinit formální prohlášení v souladu s čl. 31 odst. 1 druhým pododstavcem Smlouvy o EU, by měl tento úmysl oznámit písemným sdělením Radě s dostatečným předstihem po předložení koncepčního dokumentu. V tomto sdělení může rovněž uvést, k jakým jiným opatřením pomoci by chtěl namísto toho přispět.
4. V souladu s čl. 3 odst. 2 rozhodnutí 2010/427/EU konzultuje ESVČ při přípravě koncepčních dokumentů a následných návrhů vysokého představitele na opatření pomoci příslušné útvary Komise s cílem zajistit nezbytný soulad politik Unie v souladu s článkem 8.
Článek 58
Naléhavá opatření
1. Pokud to vyžaduje naléhavost situace, může Rada schválit, aby byla až do přijetí rozhodnutí o opatření pomoci z nástroje financována nezbytná naléhavá opatření s přihlédnutím k metodice rizik a záruk vypracované podle čl. 10a odst. 3. Naléhavá opatření a jejich odhadované náklady mohou být určeny v koncepčním dokumentu popisujícím možné opatření pomoci podle článku 57 nebo v návrhu opatření pomoci podle čl. 59 odst. 1.
2. Naléhavá opatření nesmějí zahrnovat žádné poskytování vybavení podle čl. 5 odst. 3.
3. Odchylně od čl. 17 odst. 6 je správce pro opatření pomoci na základě schválení naléhavých opatření Xxxxx oprávněn k přidělení výdajů na dané naléhavé opatření na závazek a k jejich úhradě až do výše schválených nákladů.
Článek 59
Opatření pomoci
1. Rozhodnutí o opatření pomoci přijímá Rada na základě návrhu nebo podnětu podle článku 6 v návaznosti na žádost podanou budoucím příjemcem.
2. V každém rozhodnutí Rady o opatření pomoci musí být uveden příjemce, cíle, rozsah, doba trvání, povaha pomoci, která má být poskytnuta, a výše finanční referenční částky na pokrytí odhadovaných nákladů na jeho provedení. Musí v něm být také určeny případné prováděcí subjekty nebo případní příjemci grantů, které jsou udělovány bez výzvy k podávání návrhů podle článku 36. V rozhodnutí musí být dále stanoveny kontroly a záruky požadované od příjemce nebo případně prováděcích subjektů, jakož i nezbytná úprava monitorování a hodnocení v souladu s metodikou rizik a záruk vypracovanou podle čl. 9 odst. 3. Rozhodnutí musí obsahovat rovněž ustanovení o pozastavení a ukončení opatření v souladu s článkem 64.
3. Opatření pomoci mají podobu konkrétního opatření nebo obecného programu na podporu s určitým zeměpisným nebo tematickým zaměřením. Rozhodnutí Rady, kterým se zavádí obecný program, stanoví rozsah opatření způsobilých v jeho rámci. Opatření pomoci mohou být víceletá.
4. Součástí zdrojů v rámci opatření pomoci mohou být příděly nezbytné pro následná opatření, monitorování, hodnocení, audit, komunikaci a viditelnost.
5. Opatření pomoci pro dodávky vojenského vybavení nebo platforem určených k použití smrtící síly podle čl. 5 odst. 3 nesmějí zahrnovat jiné zboží ani formy podpory. Žádné opatření pomoci se nesmí použít pro dodávky jakéhokoli zboží, které by byly v rozporu s právem Unie nebo s mezinárodními závazky Unie nebo všech členských států.
6. Opatření pomoci mající podobu obecného programu nesmějí zahrnovat poskytování vybavení nebo platforem podle čl. 5 odst. 3.
7. Podpora pro jakékoli opatření v rámci obecného programu vychází ze žádosti příjemce a vyžaduje předchozí posouzení a schválení Politickým a bezpečnostním výborem v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí Rady, kterým se obecný program zavádí.
Článek 60
Provádění opatření pomoci prostřednictvím operace
1. Rada může rozhodnout, že konkrétní opatření pomoci bude zcela nebo částečně prováděno prostřednictvím operace v souladu s požadavky stanovenými v čl. 59 odst. 2. V případě částečného provádění se v dotyčném rozhodnutí uvedou konkrétní akce, které mají být prostřednictvím operace provedeny, a související finanční částka.
2. Pokud Rada přijme rozhodnutí uvedené v odstavci 1, rozhodne o nezbytných změnách mandátu dotčené operace.
Článek 61
Xxxxxxx s prováděcími subjekty
1. Správce pro opatření pomoci zajistí, aby byla provedena, zejména z hlediska finančního řízení, nezbytná posouzení způsobilosti prováděcích subjektů podle článku 66. Tato posouzení se týkají vynakládání výdajů financovaných z nástroje v souladu s článkem 67 a správy prostředků financovaných z nástroje v souladu s článkem 68.
2. Správce pro opatření pomoci vyžaduje, aby prováděcí subjekty poskytly nezbytné dokumenty včetně zpráv o provádění, účetních závěrek, prohlášení řídícího subjektu a shrnutí zpráv o auditu.
3. Správce pro opatření pomoci informuje výbor o výsledku posouzení uvedených v odstavci 1 a o smlouvách, které mají být uzavřeny s prováděcími subjekty. Kterýkoli člen výboru si může vyžádat další informace o těchto posouzeních a smlouvách.
4. Xxxxxxx s prováděcími subjekty uzavírá správce pro opatření pomoci jednající jménem nástroje.
Článek 62
Ujednání s příjemci
1. Vysoký představitel uzavře nezbytná ujednání s příjemci s cílem zajistit dodržování požadavků a podmínek stanovených Radou v souvislosti s opatřeními pomoci v souladu s články 56 a 59, včetně případné správy a využívání prostředků financovaných z nástroje, a nezbytnou kontrolu prostředků.
2. Ujednání uzavřená podle odstavce 1 musí obsahovat ustanovení, která jsou v souladu s podmínkami opatření pomoci nebo s jakýmkoli příslušným rozhodnutím Rady nebo výboru, týkající se mimo jiné i záruk, a jejichž cílem je zajistit:
a) řádné a efektivní používání příslušných prostředků k účelům, k nimž byly poskytnuty;
b) dostatečnou údržbu těchto prostředků, aby se zajistila jejich použitelnost a operační dostupnost během celého jejich životního cyklu;
c) aby prostředky nebyly na konci svého životního cyklu nebo po uplynutí nebo skončení opatření pomoci ztraceny nebo převedeny bez souhlasu výboru ve prospěch jiných osob či subjektů, než které jsou určeny v ujednáních;
d) soulad s veškerými dalšími požadavky stanovenými Radou.
3. Vysoký představitel o ujednáních uvedených v odstavci 1 včas informuje Xxxx.
4. Ujednáními uvedenými v odstavci 1 nejsou dotčeny žádné další podmínky, které může členský stát uložit při vydávání vývozní licence v souladu se společným postojem 2008/944/SZBP.
5. V případě opatření pomoci majících podobu obecného programu může správce pro opatření pomoci uzavřít s příjemcem na základě tohoto programu dohodu o financování. O těchto dohodách, které mají být uzavřeny, informuje správce pro opatření pomoci výbor. Kterýkoli člen výboru si může vyžádat další informace o těchto dohodách.
Článek 63
Podávání zpráv a následná opatření
Vysoký představitel předkládá Politickému a bezpečnostnímu výboru dvakrát ročně nebo na jeho žádost zprávu o provádění opatření pomoci. Tyto zprávy se týkají politických, operačních a finančních aspektů opatření pomoci. Zahrnují hodnocení jeho dopadu a správy a využívání prostředků, jakož i aktualizaci analýzy citlivosti konfliktu a souvislostí a posouzení rizik a dopadu.
Článek 64
Pozastavení a ukončení opatření pomoci
1. Každé rozhodnutí Rady o opatření pomoci obsahuje následující ustanovení o pozastavení a ukončení daného opatření, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů členských států ve vztahu k pozastavení vývozních licencí, je-li taková licence vyžadována:
a) Politický a bezpečnostní výbor může na žádost členského státu nebo vysokého představitele rozhodnout o úplném nebo částečném pozastavení provádění opatření pomoci v těchto případech:
i) pokud příjemce porušuje své povinnosti podle mezinárodního práva, zejména v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, nebo pokud neplní závazky přijaté na základě ujednání uvedených v článku 62;
ii) pokud byla smlouva s prováděcím subjektem pozastavena nebo ukončena v důsledku porušení jeho smluvních povinností;
iii) pokud situace v zemi nebo v postižené oblasti již neumožňuje provedení opatření při poskytnutí dostatečných záruk;
iv) pokud pokračování opatření již neplní jeho cíle nebo již není v zájmu Unie;
b) v naléhavých a výjimečných případech může vysoký představitel provádění opatření pomoci zcela nebo zčásti dočasně pozastavit až do rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru.
2. Politický a bezpečnostní výbor může Radě doporučit ukončení opatření pomoci.
Článek 65
Pozastavení a ukončení smluv s prováděcími subjekty
Správce může pozastavit nebo ukončit smlouvu uzavřenou podle článku 61, pokud prováděcí subjekt porušuje své smluvní závazky. Správce informuje výbor bezprostředně po pozastavení smlouvy. Správce informuje výbor v dostatečném předstihu před ukončením smlouvy. až do ukončení může kterýkoli člen výboru požádat o další informace a o jednání výboru o možných důsledcích ukončení pro dotčené opatření pomoci.
KAPITOLA 10
Kontroly výdajů a prostředků financovaných z nástroje a svěřených prováděcím subjektům
Článek 66
Posouzení způsobilosti prováděcích subjektů k vynakládání výdajů financovaných z nástroje
1. Pokud je vynakládání výdajů svěřeno prováděcím subjektům, správce ověří, že tyto subjekty nabízejí takovou úroveň ochrany finančních zájmů nástroje, která je rovnocenná úrovni ochrany zajištěné nástrojem v případě, že nástroj vynakládá své výdaje přímo.
2. Za tímto účelem provede správce před podpisem smluv uvedených v článku 61 posouzení s cílem zajistit, aby systémy, pravidla a postupy prováděcích subjektů poskytovaly přiměřenou jistotu, že splní podmínky stanovené v uvedených smlouvách v souladu s články 67 a 68.
3. Posouzení uvedené v odstavci 2 se provádí přiměřeným způsobem a s náležitým ohledem na příslušná finanční rizika.
4. Prováděcí subjekty, u kterých správce provedl posouzení v souladu s odstavcem 2, musí správce neprodleně informovat, pokud jsou v jejich pravidlech, systémech nebo postupech provedeny jakékoli podstatné změny.
5. Pokud prováděcí subjekt obdržel kladné posouzení podle odstavce 2, může uplatňovat pravidla platná pro vynakládání svých vlastních výdajů.
6. Pokud prováděcí subjekty splňují požadavky vyplývající z posouzení podle odstavce 2 tohoto článku pouze částečně, přijme správce vhodná nápravná opatření, která zajistí ochranu finančních zájmů nástroje. Tato opatření jsou specifikována v příslušných smlouvách podle článku 61.
7. Nástroj se může zcela nebo zčásti opírat o posouzení, která případně provádí Komise nebo jiné subjekty, pokud se správce domnívá, že tato posouzení splňují požadavky stanovené v pravidlech pro vynakládání výdajů přijatých výborem podle čl. 11 odst. 6. Za tímto účelem podporuje nástroj uznání mezinárodně uznávaných standardů nebo mezinárodních osvědčených postupů.
8. Pokud jsou jako prováděcí subjekty určeny ministerstva nebo orgány veřejné správy členských států, neprovádí správce jejich posuzování. Správce může rozhodnout, že neprovede posouzení:
a) agentur a subjektů Unie;
b) veřejnoprávních subjektů a agentur členských států;
c) třetích států nebo veřejnoprávních subjektů a agentur, které třetí státy určily.
9. Pokud v souladu s odstavcem 8 není provedeno žádné posouzení, přijme správce veškerá nezbytná opatření k zajištění řádného finančního řízení nástroje, včetně dostatečné ochrany jeho finančních zájmů. Správce může provádět vhodné kontroly ve vztahu k prováděcím subjektům a zajistit, aby byla dodržována finanční a účetní pravidla a postupy rovnocenné pravidlům a postupům nástroje.
10. Správce informuje výbor o výsledcích posouzení, aby mu umožnil zvážit další možné kroky, které je třeba učinit. Nelze-li způsobilost vynakládat výdaje z nástroje potvrdit, uvede správce, jakými jinými způsoby je možné opatření provádět. Správce případně posoudí, jak má být řešena konkrétní omezení způsobilosti případných prováděcích subjektů v souladu s odstavcem 6.
Článek 67
Standardní ustanovení ve smlouvách s prováděcími subjekty
1. Smlouvy uzavřené s prováděcími subjekty v souladu s článkem 61 pro vynakládání výdajů financovaných z nástroje musí dodržovat cíle a zásady stanovené v čl. 56 odst. 1 a 2 a požadavky uvedené v článku 59. Tyto smlouvy musí obsahovat podrobná ujednání zajišťující ochranu zájmů nástroje, konkrétně skutečnost, že vynakládání je zaměřeno na operační efektivnost při plnění cílů opatření pomoci a na dodržování zásad řádného finančního řízení, totiž zásad hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti. Správce pro opatření pomoci vyžaduje, aby prováděcí subjekty zajistily, že aby se těmito cíli a zásadami, jakož i cíli a zásadami uvedenými v čl. 33 odst. 2 písm. c), řídili i subdodavatelé.
2. Smlouvy uvedené v odstavci 1 musí obsahovat dále zejména ustanovení k zajištění toho, aby:
a) případné prostředky financované z nástroje byly pořízeny v souladu s platným právem Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo s pravidly, která jsou považována za rovnocenná pravidlům přijatým výborem podle čl. 11 odst. 6 pro účely přímého zadávání zakázek nástrojem;
b) byl používán systém účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé informace;
c) účinný a efektivní systém vnitřní kontroly, jakož i strategie a opatření vycházející z osvědčených mezinárodních postupů, umožňovaly zejména zajistit legalitu a správnost výdajů financovaných z nástroje a předcházet nesrovnalostem, korupci a podvodům, odhalovat je a napravovat;
d) auditor funkčně nezávislý na subjektu či osobách provádějících opatření pomoci vykonával nezávislé externí audity legality a správnosti výdajů financovaných z nástroje v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy;
e) měl nástroj k dispozici pravidelné finanční zprávy o tom, jak jsou opatření pomoci prováděna, a byl neprodleně informován o případech zjištěných podvodů a nesrovnalostí, které se ho týkají, a o přijatých preventivních nebo nápravných opatřeních, včetně zpětného získání nebo náhrady neoprávněně vyplacených částek;
f) jakoukoli neoprávněně vyplacenou částku získal nástroj zpět;
g) byl nástroji včas poskytnut výkaz výdajů financovaných z nástroje během příslušného referenčního období spolu s prohlášením řídícího subjektu, že podle názoru osob pověřených správou finančních prostředků jsou tyto informace řádně uspořádány a jsou úplné a přesné, výdaje byly použity k zamýšlenému účelu a zavedené kontrolní systémy poskytují v uvedeném ohledu nezbytné záruky, a s výrokem nezávislého auditora vypracovaným v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy;
h) nástroj, jím určení auditoři a sbor auditorů obdrželi oprávnění a veškerou nezbytnou pomoc ze strany prováděcího subjektu, pokud jde o provádění nezbytných kontrol na místě a okamžitý přístup bez předchozího oznámení k dokumentům a údajům, které se týkají výdajů financovaných z nástroje, a do prostor, v nichž jsou tyto dokumenty a údaje uchovávány;
i) byly dodržovány jakékoli ujednání, podmínka, omezení nebo zmírňující ustanovení v rozhodnutí Rady o opatření pomoci nebo v souladu s ním;
j) prováděcí subjekt nesl odpovědnost za plnění smlouvy;
k) byly povinnosti nástroje v rámci smlouvy pozastaveny, pokud je opatření pomoci v souladu s čl. 64 odst. 1 pozastaveno, a ukončeny, pokud Rada opatření pomoci ukončí.
Článek 68
Další ustanovení ve smlouvách s prováděcími subjekty o správě prostředků financovaných z nástroje a o subdodávkách
1. Pokud jsou prováděcímu subjektu svěřeny prostředky, jako jsou infrastruktura, vybavení nebo dodávky financované z nástroje, nebo pokud je pověřen zadáním zakázky na takové prostředky, jsou podmínky ve smlouvách, které mají být uzavřeny se správcem jednajícím jménem nástroje v souladu s články 61 a 68, vymezeny tak, aby bylo zajištěno, že tyto prostředky jsou spravovány:
a) za účelem efektivního a včasného dosažení cílů opatření pomoci;
b) v souladu s ujednáními stanovenými v opatření pomoci včetně jakékoli restrikce nebo jakéhokoli omezení v jejich používání, prodeji nebo transferu a jakýchkoli jiných zmírňujících ustanovení;
c) s ohledem na cíle a zásady stanovené v čl. 56 odst. 1, 2 a 3 a v souladu s článkem 59.
2. Smlouvy uvedené v odstavci 1 musí dále obsahovat zejména ustanovení k zajištění toho, aby prostředky byly:
a) fakticky dodány příjemci v souladu s opatřením pomoci;
b) nepřetržitě a až do svého dodání příjemci pod kontrolou prováděcího subjektu.
3. Smlouvy uvedené v odstavci 1 musí navíc obsahovat ustanovení ukládající prováděcím subjektům povinnost:
a) poskytovat nástroji pravidelné zprávy o provádění opatření pomoci, které jim bylo svěřeno, případně včetně inventárních soupisů prostředků financovaných z nástroje a informací o zhotovitelích, dodavatelích, poskytovatelích a subdodavatelích;
b) udělit nástroji nebo osobám, které nástroj určí, právo vykonávat nezbytné kontroly na místě a poskytovat jim při tom veškerou nezbytnou pomoc.
4. Ustanovení o zadávání zakázek prováděcími subjekty musí být zahrnuta do pravidel pro vynakládání výdajů, která výbor přijme podle čl. 11 odst. 6, s cílem zajistit, aby zapojení subdodavatelů do provádění opatření pomoci bylo v souladu s tímto rozhodnutím, včetně zásad uvedených v čl. 56 odst. 2 a čl. 33 odst. 2 písm. c).
HLaVa IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 11
Různá ustanovení
Článek 69
Bezpečnostní pravidla pro ochranu utajovaných informací
Na utajované informace týkající se nástroje se vztahují pravidla obsažená v rozhodnutí Rady 2013/488/EU (9) nebo v jakémkoli jiném rozhodnutí Rady, které je nahradí.
(9) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).
Článek 70
Ochrana osobních údajů
Nástroj zajišťuje ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů podle zásad a postupů stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (10), aniž je dotčen čl. 2 odst. 4 uvedeného nařízení. Za tímto účelem přijme výbor na návrh vysokého představitele nezbytná prováděcí pravidla.
Článek 71
Přístup veřejnosti k dokumentům
Článek 72
Komunikace, informování a viditelnost
1. Vysoký představitel podle potřeby provádí v konzultaci s výborem informační a komunikační činnosti týkající se nástroje, jeho akcí a výsledků. Rozhodne-li tak výbor, mohou být tyto činnosti ve výjimečných případech financovány nástrojem.
2. Příjemci podpory z nástroje mohou být požádáni, aby uvedli její původ a zajistili viditelnost činnosti Unie, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené cílené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.
Článek 73
Přechodná opatření
1. Vysoký představitel, generální tajemník Rady a Komise podle potřeby společně zorganizují hladký přechod z mechanismu athena a z afrického mírového projektu, zřízeného nařízením Rady (EU) 2015/322 (12). Výbor je o těchto opatřeních informován.
2. Částka až do výše 113 000 000 EUR uvedená v rozhodnutí Rady (EU) 2020/1422 (13) nebo jakákoli její část, k níž je do 30. června 2021 včetně uzavřena smlouva, není k dispozici na činnosti financované z nástroje v roce 2021 nebo později.
3. Finanční pravidla pro výdaje financované prostřednictvím mechanismu athena se použijí na vynakládání výdajů na operace financovaných nástrojem až do dne použitelnosti pravidel, jež přijme výbor podle čl. 11 odst. 6.
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentů Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(12) Nařízení Rady (EU) 2015/322 ze dne 2. března 2015 o provádění 11. Evropského rozvojového fondu (Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 1).
(13) Rozhodnutí Rady (EU) 2020/1422 ze dne 5. října 2020 o přidělení finančních prostředků uvolněných z projektů v rámci 10. Evropského rozvojového fondu pro účely doplnění prostředků afrického mírového projektu (Úř. věst. L 329, 9.10.2020, s. 4).
4. Jmenování správce, účetního a interního auditora mechanismu xxxxxx a jejich zástupců, jakož i externích auditorů
mechanismu athena učiněná podle rozhodnutí (SZBP) 2015/528 se použijí na rovnocenné funkce podle tohoto
rozhodnutí do doby, než budou učiněna nová jmenování.
5. akt zvláštního výboru pro mechanismus athena 12-0392 ze dne 29. května 2012, včetně popisu doplňkových
nákladů použitelných na rozmístění bojového uskupení Unie, se použije pro účely provádění tohoto rozhodnutí do doby, než bude uvedený akt nahrazen rozhodnutím výboru nebo Rady o téže věci.
6. Rozhodnutí zvláštního výboru pro mechanismus athena, včetně rozhodnutí týkajících se zvláštní způsobilosti ke společnému financování některých doplňkových nákladů podle čl. 15 odst. 7 nebo přílohy III části C rozhodnutí (SZBP) 2015/528 a rozhodnutí týkajících se odchylek od postupů zadávání zakázek podle části II finančních pravidel pro výdaje financované prostřednictvím mechanismu xxxxxx, jakož i rozhodnutí správce mechanismu athena týkající se těchto odchylek se použijí pro účely provádění tohoto rozhodnutí do doby, než budou nahrazena rozhodnutími výboru nebo správce pro operace o týchž věcech.
7. Pokud jde o operace, původním rozpočtem nástroje na rok 2021 je rozpočet schválený zvláštním výborem pro mechanismus athena na rok 2021.
8. Nástroj financuje operace a opatření pomoci od 1. ledna 2021, nerozhodne-li Rada v konkrétním jednotlivém případě o jiném datu.
KAPITOLA 12
Zrušení, přezkum a vstup v platnost
Článek 74
Zrušení mechanismu Athena
1. Rozhodnutí (SZBP) 2015/528 se zrušuje. Veškeré odkazy na rozhodnutí (SZBP) 2015/528 nebo na kterékoli jeho ustanovení v aktech Rady a jiných opatřeních týkajících se operací se považují za odkazy na toto rozhodnutí nebo na jeho rovnocenná ustanovení.
Ustanovení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 se však nadále použijí na vynakládání výdajů na operace přidělených na závazek ke dni vstupu tohoto rozhodnutí v platnost a na související účtování a tvorbu inventárních soupisů, audity a předkládání účetní závěrky a na odpovědnost, dokud není za tyto výdaje uděleno správci mechanismu xxxxxx a velitelům operací absolutorium.
2. Smlouvy, rámcové smlouvy a správní ujednání uzavřené mechanismem athena se považují za smlouvy, rámcové smlouvy a správní ujednání uzavřené nástrojem a nástroj přejímá práva a povinnosti mechanismu athena, které z nich vyplývají. Vlastnictví majetku a bankovních účtů náležejících mechanismu xxxxxx se převádí na nástroj a nástroj přejímá veškeré pohledávky a závazky mechanismu athena.
Článek 75
Přezkum
1. Rada přezkoumá toto rozhodnutí každé tři roky od jeho vstupu v platnost nebo na žádost některého členského státu.
2. V průběhu každého přezkumu mohou být k přispění do diskuzí vyzváni všichni odborníci relevantní pro daná jednání, a to i ve výboru a řídících orgánech nástroje.
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 22. března 2021.
Článek 76
Vstup v platnost
Xx Xxxx předseda
X. XXXXXXX XXXXXXXXX
ROČNÍ FINaNČNÍ STROPY
aniž je dotčen čl. 19 odst. 3 a s výhradou čl. 60 odst. 2 jsou roční rozpočtové prostředky schvalovány v mezích těchto částek:
Běžné ceny v milionech eur
2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 |
420 | 540 | 720 | 900 | 980 | 1 000 | 1 132 |
RŮZNÉ NÁKLaDY NESENÉ NÁSTROJEM
(které jsou nebo nejsou přímo spojeny s operací nebo opatřením pomoci)
Prostředky související s následujícími náklady by měly být v co nejvyšší míře zapsány do hlav v rozpočtu pro operaci nebo opatření pomoci, s nimiž souvisejí nejvíce:
1) výdaje spojené s misí vzniklé veliteli operace, prováděcímu subjektu nebo jinému příslušnému subjektu a jejich pracovníkům v souvislosti s účastí na jednáních výboru týkajících se operace nebo opatření pomoci nebo na žádost výboru;
2) náhrady škody a náklady vyplývající z nároků a sporů hrazené z nástroje;
3) náklady na základě rozhodnutí o uskladnění materiálu, který byl společně pořízen pro účely operace nebo opatření pomoci;
4) bankovní náklady;
5) náklady spojené s vývojem a údržbou IT systémů pro účetnictví a správu majetku nástroje;
6) náklady na správní ujednání v souladu s článkem 37;
7) výdaje na smluvní zaměstnance pracující pro nástroj a administrativní podporu na velitelstvích a v delegacích;
8) monitorování a hodnocení;
9) náklady na provádění auditu;
10) ve výjimečných případech komunikace, informování a viditelnost.
NÁKLaDY NESENÉ NÁSTROJEM TÝKaJÍCÍ SE PŘÍPRaVNÉ FÁZE OPERaCE NEBO OPaTŘENÍ POMOCI
Doplňkové náklady nezbytné pro průzkumné mise a přípravu (zejména zjišťovací mise a průzkum) prováděné vojenským a civilním personálem s ohledem na určitou operaci Unie: doprava, ubytování, využití prostředků operační komunikace a najmutí místního civilního personálu pro provedení mise, například tlumočníků a řidičů.
Lékařské služby: náklady na zdravotnický odsun (Medevac) osob, které se účastní průzkumných misí a příprav prováděných vojenským a civilním personálem v souvislosti s konkrétní operací Unie, nemůže-li být lékařské ošetření poskytnuto přímo v prostoru operace.
Doplňkové náklady nezbytné pro přípravná opatření schválená Radou v souladu s článkem 57 pro opatření pomoci.
ČÁST a
SPOLEČNÉ NÁKLaDY SOUVISEJÍCÍ S aKTIVNÍ FÁZÍ OPERaCÍ UNIE, KTERÉ VŽDY NESE NÁSTROJ
1. Doplňkové náklady na (nasaditelná nebo pevná) velitelství operací vedených Unií
1.1. Definice velitelství, jejichž doplňkové náklady jsou financovány společně:
a) velitelství (HQ): velitelství, velitelské a podpůrné prvky schválené v operačním plánu (OPLaN);
b) operační velitelství (OHQ): statické ústředí velitele operace mimo operační prostor, odpovědné za soustředění, rozmístění, udržování a obnovu sil Unie.
Definice společných nákladů na operaci použitelných na operační velitelství se použije také pro generální sekretariát Rady, pro ESVČ, včetně útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC), a pro nástroj, pokud vykonávají činnost přímo spojenou s danou operací;
c) velitelství sil (FHQ): velitelství sil Unie nasazené v operačním prostoru vojenské operace s výkonnými pravomocemi;
d) velitelství sil mise (MFHQ): velitelství sil Unie nasazené v operačním prostoru vojenské mise bez výkonných pravomocí;
e) velitelství druhu sil (CCHQ): ústředí velitele druhu sil Unie nasazené pro operaci (tj. velitelů vzdušných, pozemních, námořních nebo jiných zvláštních sil, jejichž jmenování může být nezbytné podle povahy operace).
1.2. Definice společně financovaných doplňkových nákladů pro velitelství:
a) náklady na dopravu: doprava do operačního prostoru a z operačního prostoru za účelem rozmístění, udržování a obnovy velitelství sil, velitelství sil mise a míst velení velitelství druhů sil;
b) cestování a ubytování: cestovní náklady a náklady na ubytování vzniklé operačnímu velitelství v souvislosti se služebními cestami nezbytnými pro operaci; cestovní náklady a náklady na ubytování vzniklé personálu z nasazených velitelství v rámci služebních cest do Bruselu nebo na jednání související s operací;
c) doprava/cestování (kromě denních diet) velitelství v operačním prostoru: výdaje související s dopravou osob vozidly a jinými dopravními prostředky a náklady na přepravu nákladů, včetně cestovného pro vnitrostátní posily a návštěvníky; doplňkové náklady na palivo nad rámec obvyklých nákladů u standardních operací; pronájem dalších vozidel; náklady na pojištění právní odpovědnosti, které některé země ukládají mezinárodním organizacím provádějícím operace na jejich území;
d) správa: dodatečné vybavení kanceláří a ubytoven, smluvní a veřejné služby, náklady na údržbu budov velitelství;
e) civilní personál najatý přímo ve způsobilém velitelství pro potřeby operace: civilní personál pracující v Unii, mezinárodní a místní personál najatý v operačním prostoru v rozsahu nutném pro vedení operace, který překračuje obvyklé operační požadavky (včetně náhrad za práci přesčas);
f) komunikace mezi způsobilými velitelstvími a mezi způsobilými velitelstvími a jim přímo podřízenými silami: investiční výdaje na nákup a používání dodatečných komunikačních zařízení a zařízení informačních technologií a náklady na poskytované služby (pronájem a údržba modemů, telefonních linek, satelitních telefonů, šifrovacích faxů, zabezpečených spojení, poskytovatelů internetu, datových spojení, místních sítí);
g) kasárna a ubytování/infrastruktura: výdaje na pořízení, pronájem nebo úpravy nezbytných prostor pro velitelství v operačním prostoru (pronájem budov, přístřešků, stanů), podle potřeby;
h) informování veřejnosti: náklady spojené s informačními kampaněmi a s informováním sdělovacích prostředků na úrovni velitelství v souladu s informační strategií vypracovanou velitelstvím;
i) reprezentační fondy: náklady na reprezentaci; náklady na úrovni velitelství, které jsou nezbytné pro vedení operace.
2. Doplňkové náklady spojené s poskytováním podpory silám jako celku
Níže uvedené náklady se považují za náklady vzniklé v důsledku rozmístění sil v místě nasazení:
a) práce týkající se rozmístění/infrastruktury: výdaje naprosto nezbytné pro síly jako celek ke splnění jejich poslání (společně užívané letiště, železnice, přístavy, hlavní logistické komunikace, včetně míst vystoupení, vylodění či vykládky a předsunutých shromaždišť; průzkum, čerpání, úprava, rozvod a odvod vody, dodávky vody a elektřiny, zemní práce a statická ochrana sil, skladovací zařízení (zejména pro palivo a střelivo), logistické prostory a shromaždiště; technická podpora pro společně financovanou infrastrukturu);
b) identifikační označení: zvláštní identifikační označení, průkazy totožnosti „Evropská unie“, odznaky, medaile, vlajky v barvách Unie nebo jiné identifikační označení sil nebo velitelství (kromě oděvů, pokrývek hlavy nebo uniforem);
c) lékařské služby a lékařská zařízení: zdravotnický odsun (Medevac); služby a zařízení rolí 2 a 3 na úrovni operačních prvků v operačním prostoru, jako jsou letiště a místa pro vystoupení, vylodění či vykládky, jak je stanoveno v operačním plánu (OPLaN); služby a zařízení role 1 pro vojenské mise bez výkonných pravomocí;
d) získávání informací: družicové snímky pro účely zpravodajství stanovené v operačním plánu (OPLaN), pokud je nelze financovat z finančních prostředků, které jsou k dispozici v rozpočtu Satelitního střediska Evropské unie (SaTCEN).
3. Doplňkové náklady specifické pro bojová uskupení EU
Níže vymezené náklady jsou náklady vzniklé navíc v důsledku rozmístění bojového uskupení EU v operačním prostoru a jeho přemístění z operačního prostoru:
a) náklady na dopravu při rozmístění: doplňkové náklady na dopravu při rychlém pozemním, námořním a vzdušném rozmístění bojového uskupení EU do společného operačního prostoru v souladu s koncepcí bojových uskupení EU a na základě aktu zvláštního výboru ze dne 29. května 2012 a paušálních sazeb náhrad použitelných pro rozmístění bojových uskupení EU (dokument 11806/12, schválený Radou dne 4. října 2012). Náklady na pozemní a námořní rozmístění bojového uskupení EU jsou považovány za společné náklady pouze tehdy, pokud jde o nákladově efektivnější variantu a pokud umožní dodržet požadované lhůty pro rozmístění bojového uskupení EU;
b) provozní náklady: doplňkové náklady na služby, které jsou naprosto nezbytné k přímé podpoře rozmístění bojového uskupení EU na místech, kam je vzdušnou nebo námořní cestou dopraveno, a v logistických prostorech a shromaždištích, kromě jiného zejména na zabezpečené skladování vybavení a materiálu, služby a zařízení role 1, prostory určené ke spaní, sanitární zařízení (umývárny, sprchy, toalety), jídelny, nakládání s odpady a obecnou technickou podporu;
c) balíček připravenosti k rozmístění: doplňkové náklady na zásobování potravinami, vodou a palivem po dobu až deseti dnů pro rozmístění bojového uskupení EU jako celku, jak je schváleno v operačním plánu (OPLaN);
d) náklady na dopravu při přemístění: doplňkové náklady na pozemní, námořní nebo vzdušnou přepravu personálu bojového uskupení z operačního prostoru za účelem přemístění. Za společné náklady se považují pouze náklady na tu variantu přepravy, která je nákladově efektivnější.
4. Doplňkové náklady vzniklé Unii využitím společných prostředků a schopností NaTO poskytnutých pro účely operace pod vedením Unie
Náklady, které vzniknou Unii na některou z jejích vojenských operací, uplatní-li dohody mezi Unií a NaTO o uvolnění, kontrole a navrácení nebo odvolání společných prostředků a schopností NaTO poskytnutých pro účely operace vedené Unií. Náhrady, které Unii poskytuje NaTO.
5. Doplňkové náklady vzniklé Unii za zboží, služby nebo práce uvedené na seznamu společných nákladů, které v rámci operace vedené Unií poskytl členský stát, orgán Unie, třetí stát nebo mezinárodní organizace podle ujednání uvedeného v článku 37. Náhrady poskytnuté státem, orgánem Unie nebo mezinárodní organizací na základě takového ujednání.
ČÁST B
SPOLEČNÉ NÁKLaDY SOUVISEJÍCÍ S aKTIVNÍ FÁZÍ KONKRÉTNÍ OPERaCE, KTERÉ NESE NÁSTROJ, POKUD TaK ROZHODNE RaDa
Náklady na dopravu: doprava do operačního prostoru a z operačního prostoru za účelem rozmístění, podpory a obnovy sil nezbytných pro operaci.
Mnohonárodní velitelství úkolových uskupení: mnohonárodní velitelství úkolových uskupení Unie nasazených v operačním prostoru.
ČÁST C
SPOLEČNÉ NÁKLaDY NESENÉ NÁSTROJEM Na ŽÁDOST VELITELE OPERaCE SCHVÁLENOU VÝBOREM
a) Kasárna a ubytování/infrastruktura: výdaje na pořízení, pronájem nebo úpravy prostor v operačním prostoru (budov, přístřešků, stanů) podle potřeby sil rozmístěných v rámci operace.
b) Nezbytné dodatečné vybavení: pronájem nebo nákup nepředpokládaného zvláštního vybavení, které se během operace ukáže jako nezbytné pro její další průběh, není-li zakoupené vybavení po skončení mise navráceno.
c) Lékařské služby a lékařská zařízení: služby a zařízení role 2 v operačním prostoru, které nejsou uvedeny v části a.
d) Získávání informací: získávání informací (družicové snímky; zpravodajství, průzkum a sledování (ISR) v operačním prostoru, včetně sledování vzduch-země (aGSR); a zpravodajství lidských zdrojů).
e) Jiné kritické schopnosti v operačním prostoru: odminování, pokud je pro operaci nezbytné, ochrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním (CBRN); skladování a ničení zbraní a střeliva shromážděných v operačním prostoru.
f) Náklady na dopravu při přemístění: doplňkové náklady na pozemní, námořní nebo vzdušnou přepravu vybavení bojového uskupení EU z operačního prostoru za účelem přemístění. Za společné náklady se považují pouze náklady na tu variantu přepravy, která je nákladově efektivnější.
g) Provozní náklady na rozmístění operace s výkonnými pravomocemi v operačním prostoru: doplňkové náklady na služby, které jsou naprosto nezbytné k přímé podpoře počátečního rozmístění sil jako celku během jejich dočasného vyslání na místech, kam jsou vzdušnou nebo námořní cestou dopraveny, a v logistických prostorech a shromaždištích na cestě do jejich cílové destinace (řízení provozu v letecké nebo námořní dopravě, odbavení nákladu a cestujících, celní a tranzitní služby, služby v oblasti bezpečnosti a ochrany včetně ochrany sil, zabezpečené skladování vybavení a materiálu, služby a zařízení role 1, prostory určené ke spaní, sanitární zařízení (umývárny, sprchy, toalety), jídelny, nakládání s odpady a obecná technická podpora).
h) Balíček připravenosti k rozmístění operace s výkonnými pravomocemi: doplňkové náklady na zásobování potravinami, vodou a palivem po dobu až deseti dnů pro počáteční rozmístění sil jako celku, jak je schváleno v operačním plánu (OPLaN).
SPOLEČNÉ NÁKLaDY SOUVISEJÍCÍ S VYPOŘÁDÁNÍM OPERaCE, KTERÉ NESE NÁSTROJ
Náklady na nalezení konečného uplatnění pro infrastrukturu a vybavení pořízené v rámci společného financování operace.
Doplňkové náklady na sestavení účetní závěrky za operaci. Způsobilé společné náklady se stanoví v souladu s přílohou IV s přihlédnutím k tomu, že pracovníci potřební k sestavení účetní závěrky patří k velitelství pro uvedenou operaci i poté, co ukončilo svou činnost.