Contract

1. ÚVOD

1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH

Územní plán Baška je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi objednatelem, Obcí Baška a zhotovitelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s. r.o., dne 11. 6. 2008.

Zadání Územního plánu Baška bylo schváleno Zastupitelstvem obce Baška dne 20. 10. 2009. Na základě chváleného zadání byl zpracován koncept Územního plánu Baška.

Pokyny pro zpracování Územního plánu Baška sestavené pořizovatelem po projednání konceptu Územního plánu Baška podle ustanovení § 49 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, byly schváleny na 29. zasedání Zastupitelstva obce Baška konaného dne 13. 9. 2010.

Pro zpracování Územního plánu Baška byla použita územně plánovací dokumentace a podklady:

- ÚPN obce Baška (zhotovitel Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., září 1995, schválen Obecním zastupitelstvem obce Baška 18. 9. 1997);

- Změny a doplňky č. 1 ÚPN obce Baška (zhotovitel Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., květen 1998, schváleny Obecním zastupitelstvem 14. listopadu 1998);

- Změna č. II ÚPN obce Baška (zhotovitel Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., únor 2001, schválena Zastupitelstvem obce Baška dne 22. 5. 2001);

- Změna č. III ÚPN obce Baška (schválena na zasedání Zastupitelstva obce Baška konaném dne 24. 6. 2002 );

- Změna č. IV ÚPN obce Baška (schválena na zasedání Zastupitelstva obce Baška konaném dne 22. 5. 2006);

- Změna č. V ÚPN obce Baška (vydána na zasedání Zastupitelstvem obce Baška dne 13. 3. 2008);

- Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením Vlády České republiky dne 20. července 2009, č. 929;

- Územně analytické podklady a rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Frýdek- Místek;

- Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK), vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426;

- Koncepcí rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje, schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 17/1486 dne 26. dubna 2007;

- Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 24/2096 dne 26. června 2008;

- Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny, schválena usnesením zastupitelstva kraje

č. 5/298/1 dne 23. 6. 2005;

- Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje, schválen zastupitelstvem v září 2004, včetně Aktualizací rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (2008, 2009, 2010);

- Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, schválen usnesením zastupitelstva kraje č. 25/1120/1 dne 30. 9. 2004, včetně Změny Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (OZV č. 3/2010 ze dne 23. 6. 2010);

- Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009 nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009;

- Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vzato na vědomí radou kraje dne

20. 5. 2004, včetně Vyhodnocení naplňování Územní energetické koncepce (říjen 2009);

- Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o.);

- Krajský programem ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, vydán nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2009 ze dne 30. 4. 2009;

- Krajský programem snižování emisí Moravskoslezského kraje, vydán nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004 ze dne 14. 8. 2004, včetně Aktualizace programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (2010);

- Plán oblasti povodí Odry, schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 14.10.2009, závazná část vydána nařízením MSK č. 1/2010 ze dne 2. 6. 2010;

- Plán oblasti povodí Moravy pro správní obvod Moravskoslezského kraje, závazná část vydána nařízením MSK č. 1/2010 ze dne 2. 6. 2010;

- Akční plán ke strategickým hlukovým mapám;

- Strategie rozvoje kraje na léta 2009 - 2016 (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava);

- Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010 - 2012, (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava);

- Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009

– 2013 (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava);

- Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 – 2014, schválen usnesením zastupitelstva kraje č. 13/1209 dne 22. 9. 2010;

- Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy IX ve věci změny podmínek ochrany v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve (nabytí právní moci dne 31. 7. 2009);

- Okresní vlastivědná mapa (Kartografie Praha);

- Půdní syntetická mapa ČR (Praha 1991);

- Odvozená mapa radonového rizika (Ústřední ústav geologický Praha, Uranový průmysl Liberec, Geofyzika Praha, Přírodovědecká fakulta UK Praha, 1990);

- Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 1995, 2000 a 2005 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha);

- Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním;

- Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním;

- Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR;

- Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2007 - tabelární přehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2008);

- Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004);

- Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním;

- Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy IX ve věci změny podmínek ochrany v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve (nabytí právní moci dne 31. 7. 2009);

- Plán oblasti povodí Odry, Povodí Odry, s.p., říjen 2009;

- Moravskoslezský kraj – města a obce moravskoslezského kraje (PROMIXA Bohemia);

- Plán oblasti povodí Odry (Povodí Odry, s.p., říjen 2009);

- Hory a nížiny- Zeměpisný lexikon ČR, X. Xxxxx a P. Xxxxxxxxx (AOPK, Brno 2006);

- Biogeografické členění České republiky, II. díl, X.Xxxxx a kolektiv, (AOPK 2005);

- Projekt „Kanalizace Baška“ (Xxx. Xxxxxxxx, Projektový a inženýrský ateliér Praha, 11/2007).

xxxx://xxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxx-x-xxxxxxx.xxx xxx.xxxxxxxxx.xx

xxx.xxxxxx.xx xxx.xxx.xx xxx.xxxx-xxxxx.xxxx xxx.xxxxxxxx.xx xxxx://xxxxxx.xxxxxx.xx/

xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxx/XX_XXXXX00/xxxxx/xxxxxxxx.xxx xxxx://xxxxxxxxx.xxxxx.xx xxxx://xxx.xxx.xx/xxx/xxxxx.xxx/xxx/X0X0000XXX00X0X0X0000X00000X0X0X xxxx://xxx.xxxxx.xx/Xxxxxxx/Xxxxxxxx/00000-0-Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxxx

1.2 OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU

Územní plán Baška obsahuje:

A. Textovou část

A. Grafickou část, která obsahuje výkresy v měřítku

A.1 Základní členění území 1 : 5 000

A.2 Hlavní výkres 1 : 5 000

A.3 Doprava 1 : 5 000

A.4 Vodní hospodářství 1 : 5 000

A.5 Energetika a spoje 1 : 5 000

A.6 Veřejně prospěšné stavby,opatření a asanace 1 : 5 000

Odůvodnění Územního plánu Baška obsahuje:

B. Textovou část

B. Grafickou část, která obsahuje výkresy v měřítku

B.1 Koordinační výkres 1 : 5 000

B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000

B.3 Širší vztahy 1 : 25 000

Obsah grafické části:

Výkres A.1 Základní členění území obsahuje vyznačení hranice řešeného území, hranice zastavěného území a hranice zastavitelných ploch.

Výkres A.2 Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení ploch s rozdílným využitím, koncepci uspořádání krajiny, vymezení ploch pro dopravu, vymezení zastavěného území a zastavitelných ploch.

Výkres A.3 Doprava obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení ploch pro dopravu.

Výkres A.4 Vodní hospodářství obsahuje návrh řešení problematiky vodního hospodářství.

Výkres A.5 Energetika, spoje obsahuje návrh řešení problematiky energetiky a spojů.

Výkres A.6 Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace zobrazuje plochy a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona, nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona.

Výkres B.1 Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona.

Výkres B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů nezbytný k realizaci navržených řešení.

Výkres B.3 Širší vztahy zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na správní území okolních obcí.

1.3 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE

Územní plán Baška je zpracován podle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění pozdějších předpisů) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění pozdějšího předpisu.

Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury.

Územním plánem je vymezeno zastavěné území, zastavitelné plochy, plochy přestavby a jsou stanoveny plochy pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření.

Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s nadřazenou dokumentací Moravskoslezského kraje, a s Politikou územního rozvoje České republiky 2008.

Návrh Zadání Územního plánu Baška byl projednán podle § 47 stavebního zákona a upraven dle vznesených připomínek a stanovisek. Definitivní znění Zadání pro Územní plán Baška schválilo Zastupitelstvo obce Bašky dne 20. 10. 2009.

Na základě schváleného zadání byl v prosinci 2009 - březnu 2010 zpracován koncept Územního plánu Baška s požadovanými variantami řešení, a v souladu s platným Územním plánem velkého územního celku Besky (ÚPN VÚC Beskydy). Koncept byl projednán v souladu s platným stavebním zákonem.

Pokyny pro zpracování Územního plánu Baška, sestavené na základě výsledku projednání konceptu Územního plánu Baška podle ustanovení § 49 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, byly schváleny na

29. zasedání Zastupitelstva obce Baška konaného dne 13. 9. 2010.

Územní plán Baška je zpracován v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK), které byly vydány Zastupitelstvem MSK dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426).

Řešeným územím Územního plánu Baška je správní území obce Baška, které je tvořeno katastrálním územím Baška, Hodoňovice a Kunčičky u Bašky. Celková rozloha správního území obce 1 283 ha.

Územní plán Baška byl upraven na základě výsledku společného jednání v květnu 2011 a červenci 2011 a bude dále upraven na základě výsledku veřejného projednání podle stavebního zákona.

1.4 KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ

Obec Baška se rozkládá na obou stranách bývalé moravsko-slezské hranice, kterou tvoří řeka Ostravice. Původně se jednalo o tři samostatné obce, které byly spojeny v roce 1960 a vytvořily sloučenou obec Baška.

Katastrální území Baška se rozkládá na pravém břehu řeky Ostravice. Převážná část zástavby vytváří kompaktní urbanistický celek v severozápadní části katastrálního území. V centru souvislé zástavby se nachází většina občanské vybavenosti. V severní části zastavěného území, v návaznosti na železniční trať, jsou soustředěny výrobní podniky, jako HB Slévárna spol. s r.o. Brno, Duflex s.r.o., výroba flexibilních vzduchovodů, bazénů, nádrží, Podlahové studio XXXXX a dále pak prodej hutního materiálu, štěrku, písku, paliva aj. V jižní části zastavěného území se nachází areál zemědělského družstva. Důležitou funkcí je také funkce rekreační. Všestranné využití umožňuje vodní nádrž Baška, která je významná z hlediska letní rekreace, sportů a turistiky. Stavební dominantou zástavby obce je římskokatolický kostel sv. Xxxxxxx.

Baška je nejmladší částí obce. Leží na slezské straně oblasti. Poprvé je uváděna v roce 1434 jako Basska. Největší rozvoj probíhal v letech 1723 – 1908. V roce 1723 byl postaven první hamr na výrobu železa, následně byly postaveny ještě 2 hamry. V roce 1806 byla postavena vysoká pec se slévárnou. Rozvoji železářství přispělo vybudování železnice z Moravské Ostravy do Frýdlantu nad Ostravicí přes Bašku v roce 1870. Zastavení výroby železa bylo provedeno v roce 1908 a výroba byla přemístěna do Třince. V roce 1921 byla huť přestavěna na cihelnu, která ukončila činnost vyčerpáním ložiska hlíny v listopadu 1996. Před koncem 2. světové války prošla fronta obcí 2x a byla zničena řada domů.

Na místě středověkého rybníka, po vytěžení cihlářské hlíny na potoce Baštica byla v letech 1957 – 1961 postavena vodní nádrž. Postupně se kolem nádrže vytvářela rekreační oblast.

Kulturní dům byl postaven v letech 1983 – 1990. Seniorklub se sociálními byty pro důchodce byl vybudován v roce 1997.

Katastrální území Hodoňovice je v jihozápadní části správního územní obce Baška. Základní funcí je funkce obytná. Zástavba je tvořena rodinnými domy, které navazují na zástavbu k. x. Xxxxxxxx u Bašky. Občanská vybavenost se nachází v centru zástavby. Zemědělský areál je situován mimo obytnou zástavbu k. ú. Hodoňovice. V k. ú. se nachází římskokatolická kaple zasvěcena Panně Marii, která patří k nejstarším objektům v obci Baška. Vesnice leží na moravské straně řeky Ostravice. První písemná zmínka je z roku 1388, kdy je zmiňována pustá ves Quittendorf (první ověřený název Hodoňovic). V letech 1395 – 1402 je užíván název Quittenow, a až v roce 1584 je uváděn český název Hodoňovice. V obci byl mlýn a pila na malém vodním náhonu z řeky Ostravice. V roce 1875 byla postavena kaple narození Panny Xxxxx, která je v obci dodnes.

Katastrální území Kunčičky u Bašky se rozkládá v severovýchodní části správního území obce Baška. Zástavba je tvořena převážně rodinnými domy. Zemědělský areál je situován mimo obytnou zástavbu.

Jedná se o nejstarší ze tří původních obcí. Vesnice leží na moravské straně řeky Ostravice. První písemný záznam prochází ze 14. dubna 1288 (ves uváděna pod názvem Cunczendorf). Obyvatelé vsi se živili zemědělstvím. Byly zde provozovány dva mlýny.

Ve správním území obce Baška, k. x. Xxxxx, je evidována jedna nemovitá národní kulturní památka: 10336/8-3528 socha sv. Xxxx Xxxxxxxxxxx.

2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM

2.1 ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ

Obec Baška leží ve východní části Moravskoslezského kraje, jižně od města Frýdek- Místek. Ze severu sousedí se správním územím města Frýdek-Místek (k. x. Xxxxxx) a obcí Staré Město (k. ú. Staré Město u Frýdku-Místku), ze severovýchodu se správním územím města Frýdek-Místek (k. ú. Skalice u Frýdku-Místku), z východu s obcí Janovice, z jihu s obcí Pržno, z jihozápadu s obcí Metylovice a ze západu s obcí Palkovice.

Obec Baška náleží k obci s rozšířenou působností Frýdek-Místek, kde je i stavební, finanční, katastrální a pozemkový úřad, okresní soud, celní úřad a vojenská správa. Matriční úřad je v obci Baška.

Hlavní dopravní vazby na nadřazenou silniční síť zajišťuje tah I/56 doplněný silnicí II/477. Silnice I/56 zajišťuje především tranzitní vazby a pro samotnou obec spolu se silnicí II/477 umožňuje spojení s Frýdkem–Místkem a dopravní přístup na mezinárodní tah E462 (I/48 a R48). Ostatní silnice v území mají především doplňkový význam a zajišťují spojení s okolními sídly. Železniční dopravě slouží celostátní železniční trať č. 323 (Ostrava – Valašské Meziříčí).

Z nadřazené soustavy VVN prochází územím obce Baška vedení nadřazené soustavy 400 kV - VVN 403 a 459 Nošovice - Prosenice resp. Nošovice - Horní Životice, jejichž souběh vytváří v území energetický koridor o šířce 90 m (včetně ochranného pásma), který je nutno respektovat.

Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb, přirozená dělba funkcí sídel do značné míry předurčují jak rozvoj celého regionu, tak i řešeného území. Obec Baška patří mezi větší obce složené ze 3 téměř srostlých sídel, do značné míry navazující svou zástavbou na město Frýdek-Místek. Je stabilní součástí sídelní struktury regionu. Tvoří přirozený spádový obvod Frýdku–Místku zejména vlivem pohybu za prací a vzděláním, do značné míry se však zde projevuje i dobrá dopravní dostupnost Ostravy.

Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně obslužná, dopravní, rekreační a omezeně i výrobní. Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové činnosti. Obec se v posledních letech výrazně rozvíjí. Otázkou je nakolik se na území obce mohou projevit suburbanizační tendence měst v okolí v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (Nošovice, Frýdek-Místek, vzdáleněji i Mošnov).

Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Frýdek-Místek a širší srovnání

	počet			částí / obec	výměra km2	km2/ obec	obyvatel	obyvatel na
SO ORP	obcí	katastrů	částí					obec	část o.	km2
Frýdek-Místek	37	54	52	1,4	480	13,0	109 395	2 957	2 104	228
průměr ORP
MSK kraj	13,6	27,9	28,3	2,3	246,7	19,3	56813,5	4 180	2 006	230
ČR	30,5	63,0	72,8	2,8	382,3	15,4	44727,0	1 661	690	132

Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007

Pro sídelní strukturu celého správního obvodu ORP Frýdek-Místek je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení, značný počet obcí (mnohdy s rozptýlenou zástavbou) a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (průmyslová krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje, významnými dopravními funkcemi).

Pro hodnocení širších vztahů a sídelní struktury regionu je nutno vnímat základní vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR) – viz následují kapitola.

Obec Baška se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany.

Celé správní území obce Baška zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení. Je nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.

Na celém správním území obce Baška je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska povolování staveb dle ustanovení § 175 zákona odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (viz příloha č. 3 limity využití území).

Vazby sídelní struktury, vazby dopravní, vazby sítí technické infrastruktury včetně prvků ochrany přírody a ÚSES přesahující správní hranici obce Baška jsou zobrazeny ve výkrese č. 9 Širší vztahy v měřítku 1 : 25 000.

2.2 POSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V NÁVAZNOSTI NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Z PÚR ČR (r. 2008) je patrné upřesněné vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní řešené území bylo dle PÚR ČR 2006 a je součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava podle PÚR ČR 2008.

Vymezení:

Území obcí z ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části).

Důvody vymezení:

Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy a mnohostranným působením husté sítě vedlejších center a urbanizovaného osídlení. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska; výrazným předpokladem rozvoje je v současnosti budované napojení na dálniční síť ČR a Polska, jakož i poloha na II. a III. tranzitním železničním koridoru.

Úkoly pro územní plánování:

a) Pro vlastní rozvojovou oblast

Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice.

b) Obecné

Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné

infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy.

Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí.

Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os.

V rámci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje – upřesnění vymezení rozvojové oblasti Ostrava - OB2, je obec Baška zařazena do této rozvojové oblasti, pro kterou jsou stanoveny následující úkoly pro územní plánování:

- Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES, při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím sousedních krajích a Polska.

- Vymezit plochu po umístění Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů.

- Vymezit plochu pro veřejné logistické centrum.

- Nové rozvojové plochy vymezovat:

- přednostně v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby,

- výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou síť silniční, resp. železniční infrastruktury,

- mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve zvláště odůvodněných případech).

- Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy.

- V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně.

V rámci zpracování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje bylo navrženo upřesnění specifické oblasti SOB 2 Beskydy, která zahrnuje pouze dále uvedené obce SO ORP Frýdek-Místek - Krásná, Morávka, Pražmo, Raškovice a Vyšní Lhoty.

Obec Baška tedy není v rámci tohoto upřesnění k zařazení do SOB 2 Beskydy navrhována podobně jako i v PÚR ČR 2008.

2.3 VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM

Správní území obce Baška je součástí území řešeného územně plánovací dokumentací vydanou krajem, tj. Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

Pro území obce Baška vyplývá požadavek respektovat:

- plochu a koridor mezinárodního významu D10 – R48 Frýdek-Místek, jižní obchvat,

- návrh na zdvojení nadzemního vedení 400 kV Prosenice – Nošovice (E43),

- vymezení regionálních prvků územního systému ekologické stability – biocentra 132 Hodoňovická Ostravice, 157 Kunčická Ostravice, 169 Metylovická hůrka, biokoridory 559, 560 a 622 (v ÚP Baška prvky označeny jako R1 až R14).

3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BAŠKA

ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BAŠKA

ÚDAJE O ÚPRAVĚ ÚZEMNÍHO PLÁNU BAŠKA NA ZÁKLADĚ SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ

Požadavky schváleného Zadání Územního plánu Baška jsou splněny, kromě:

1) Požadavku na respektování Politiky územního rozvoje 2006 v oddíle a) vzhledem k tomu, že bylo zrušeno usnesení vlády ze dne 17. května 2006 č. 561, o Politice územního rozvoje ČR a byla schválena Politika územního rozvoje České republiky 2008 dne 20. července 2009 č. 929.

2) Požadavku na vymezení územního systému ekologické stability v souladu s pořizovanými Zásadami územního rozvoje Moranskoslezského kraje (oddíl c) bod 9). Územní systém ekologické stability byl vymezen v souladu s platným ÚPN VÚC Beskydy.

3) Požadavku na zpracování bilance počtu obyvatel k roku 2020. Bilance na počet obyvatel a bytů byla provedena k roku cca 2025.

Požadavky schválených Pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu Baška jsou splněny, kromě:

1) Požadavku na respektování ÚPN VÚC Beskydy, vzhledem k tomu, že Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje byly vydány Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje a byla tak ukončena platnost ÚPN VÚC Beskydy.

Úprava ÚP Baška na základě výsledku společného jednání

1) Obec Baška při projednání návrhu ÚP Baška sdělila, že na ploše Z139 navržené jako plocha zemědělská – zahrady je již, v souladu s Územním plánem obce Baška, zahájena výstavba rodinného domu. Z tohoto důvodu byla provedena změna funkčního využití zastavitelné plochy z plochy zemědělské - zahrada (ZZ) na plochu smíšenou obytnou – zastavěné území (SO).

2) Územním plánem Baška jsou navrženy zastavitelné plochy Z37, Z42, Z95, Z106 v k. x. Xxxxx a Z134 v k. ú. Hodoňovice pro vybudování občanského vybavení – sportovních zařízení (OS). Na ploše Z37 lze vybudovat pouze travnaté hřiště s ohledem na stanovené záplavové území vodního toku Baštice.

3) Z části je v záplavovém území vodního toku Ostravice situována zastavitelná plocha Z138 zemědělská – zahrad. Tato plocha je v ÚP Baška ponechána s podmínkou, že v části plochy situované v záplavovém území nebudou umístěny žádné nové stavby.

4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Územní plán Baška byl zpracován jako koncept řešení s ohledem na variantní řešení ve využívání ploch a na variantní řešení v dopravní infrastruktuře obce.

Dopravní infrastruktura - vybrané varianty řešení:

Záměry na trase silnice I/56 Vybraná varianta - varianta A:

Územním plánem je navržena přestavba úrovňové průsečné křižovatky v Hodoňovicích na mimoúrovňovou.

V posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. je doporučeno řešení navržené variantou A, která má sice větší plošný zábor půdy, ale je lepším bezpečnostním řešením provozu než varianta B.

Zamítnutá varianta - varianta B:

Zachovat stávající uspořádání úrovňových křižovatek. Realizovat dopravně zklidňující opatření ve formě směrovacích a dělících ostrůvků nebo pásů, které zvýší bezpečnost provozu na průtahu silnice I/56.

Úpravy silnice II/477

Vybraná varianta - varianta A:

Územním plánem je navrženo stávající průtah centrem Bašky upravit. Úpravy realizovat především v rámci příslušných ploch dopravní infrastruktury silniční (případně navazujících ploch veřejných prostranství nebo jiných vhodných ploch v rámci podmínek stanovených pro jejich využívání).

V posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. je doporučena varianta A, která v rámci ochrany přírody a krajiny nevyžaduje vymezení zcela nových dopravních ploch, nezasahuje do významných lokalit z hlediska ochrany přírody, nevznikne nový liniový prvek v krajině a nevznikne rozsáhlý zábor zemědělské půdy.

Zamítnutá varianta B:

Územním plánem je navrženo trasu silnice II/477 přeložit do nové polohy mimo centrální část obce.

Úpravy silnice III/48425 Vybraná varianta - varianta A:

Trasa silnice III/48425 je považována za stabilizovanou. Navržena je pouze výstavba chodníků v chybějících úsecích dle místní potřeby.

V posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. je doporučena varianta B, kde nedojde (podle posouzení) ke změně trasy a nevznikne žádný zábor zemědělských pozemků a nebude ovlivněna žádná lokalita ochrany přírody a krajiny, prvky ÚSES a krajinná zeleň. Uvedená fakta odpovídají také variantě A, proto obec rozhodla pro řešení variantou A.

Zamítnutá varianta B:

Trasu silnice III/48425 je navrženo v jižní části jejího úseku (v prostoru křižování se vzdušným vedením ZVN 400 kV) směrově upravit.

Zamítnutá varianta C:

Trasu silnice III/48425 je územním plánem navrženo přeložit do nové polohy.

Celostátní jednokolejná železniční trať č. 323 (Ostrava - Valašské Meziříčí) Vybraná varianta - varianta A:

Železniční trať je považována za územně stabilizovaný prvek a na její trase nejsou navrženy žádné úpravy. Doporučeno je pouze opatřit železniční přejezd na místní komunikaci mezi zástavbou a silnicí III/48425 zabezpečovacím zařízením.

U tohoto záměru je doporučena v posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. varianta A, která je finančně méně náročná a v rámci ochrany přírody a krajiny nevyžaduje vymezení zcela nových dopravních ploch, které by byly v některých místech těžko vymezitelné z důvodu blízké polohy stávající zástavby.

Zamítnutá varianta B:

Železniční trať je navrženo zdvoukolejnit, a to v souladu se zásadami uvedenými v rámci Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MS kraje.

Komunikace propojující oblast vodní nádrže Baška s lokalitou Dědina Zamítnutá varianta A:

Propojení paralelních komunikací v lokalitě Dědina v odsunuté poloze vůči komunikaci spojující lokalitu s vodní nádrží Baška.

Zamítnutá varianta B:

Propojení paralelních komunikací v lokalitě Dědina v navazující poloze vůči komunikaci spojující lokalitu s vodní nádrží Baška.

Výběr varianty:

Nebyla vybrána žádná z navržených variant. Bude zapracována studie dopravního řešení v dané lokalitě zpracované firmou HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s. a komunikaci zařadit mezi veřejně prospěšné stavby.

Na základě tohoto vybraného řešení byla zastavitelná plocha označená Z84 rozdělena na dvě zastavitelné plochy – Z84 a Z141, dále byla rozdělena zastavitelná plocha Z85 a to na Z85 a Z142 a zastavitelná plocha Z87 byla rozdělena na Z87 a Z143.

Variantní řešení nové obslužné komunikace pro obsluhu lokality Baška Lísky – Hůrky,

která je zapojena do silnice III/48425

Vybraná varianta - varianta A:

Je navržena trasa nové komunikace, která je vedena od silnice III/48425, kde je do její trasy zapojena v prostoru křížení se vzdušným vedením ZVN 400 kV;

Zastupitelstvo obce Baška zvolilo variantu A, a to především z důvodů majetkoprávních vztahů.

Zamítnutá varianta B:

Nová komunikace vedená od silnice III/48425, kde je do její trasy zapojena u hřbitova.

Podrobnější popis vybraných variant řešení – viz kapitola 4.6 Dopravní infrastruktura.

Variantní řešení ve využívání ploch v severní části řešeného území (Z32, P1): Varianta A - plocha smíšená obytná (SO)

Varianta B - plocha občanského vybavení (OV)

Výběr varianty: A

Je doporučena varianta A z důvodu větších možností, která plocha smíšená obytná nabízí (např. bytová výstavba, hřiště, občanská vybavenost). Plošný zábor půdy vyžadují obě varianty shodný.

Variantní řešení ve využívání ploch ve střední části řešeného území (Z132): Varianta A - plocha smíšená obytná (SO)

Varianta B - plocha občanského vybavení (OV)

Výběr varianty: A

Výběr varianty A je z důvodu větších možností, která plocha smíšená obytná nabízí (např. bytová zástavba, hřiště, občanská vybavenost). Plošný zábor půdy vyžadují obě varianty shodný.

4.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

Výčet ložisek nerostných surovin zasahujících do správního území obce Baška viz Příloha

č. 1 tohoto odůvodnění.

Podle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek-Místek, zpracované OKD, a.s. IMGE, o. z. v červnu 1997, leží celé správní území v území mimo vlivy důlní činnosti, v ploše C2.

V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona.

Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů (stavební zákon) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení.

Do dvou evidovaných sesuvných území (jihovýchodní část k. x. Xxxxx, jihozápadní část

k. ú. Hodoňovice) nezasahuje ani zastavěné území ani zastavitelné plochy. Evidovaná sesuvná území ve správním území obce Baška viz Příloha č. 1 tohoto odůvodnění.

Dvě evidovaná poddolovaná území z historické těžby (západní část k. x. Xxxxxxxx u Bašky a východní část k. x. Xxxxx) jsou situována mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Výčet poddolovaných území viz Příloha č. 1 tohoto odůvodnění.

4.2 VODNÍ REŽIM

Střed území obce Baška spadá do ČHP 2-03-01-027 a ČHP 2-03-01-031 - povodí Ostravice. Západní část území spadá do 2-03-01-060 – povodí Olešná. Východní část území spadá do ČHP 2-03-01-032 – povodí Baštice a do ČHP 2-03-01-030 – povodí Bystrého potoka.

Povrchové vody z území obce odvádí vodní tok Ostravice. Jeho levobřežní přítok na území obce je Hodoňovický potok. Hodoňovický potok pramení na severních svazích Metylovické hůrky, severně od zástavby Bašky. Pravobřežní přítoky Ostravice jsou Baštice, Bystrý potok s pravobřežním přítokem Porubený potok a s levobřežním přítokem Plavárenský potok. Bystrý potok protékající středem zástavby k. x. Xxxxx. Porubený potok, kdysi protékající zastavěným územím Bašky až do Baštice, je dnes zkrácen a zaústěn do Bystrého potoka. Původní koryto slouží pro odvádění odpadních vod ze zastavěného území. Plavárenský potok protéká soukromými pozemky a je místy zatrubněn. Západní části území protéká Hodoňovicý náhon, který je pravobřežním přítokem Olešné a Hranečník, který tvoří západní hranici mezi Hodoňovicemi a Palkovicemi. Hodoňovický náhon je umělou vodotečí. Odebírá vodu z řeky Ostravice ze zdrže Hodoňovického jezu, protéká územím Bašky z jihu na sever a jižní zástavbou částí Místku do Olešné. Umožňuje tak zásobování užitkovou vodou Slezanu ve Frýdku – Místku a zlepšování průtoků v Olešné. Náhon plní rovněž funkci recipientu území, na několika místech je využíván i pro výrobu elektrické energie v malých vodních elektrárnách. Koryto je nekapacitní a způsobuje občasné záplavy přilehlého území. Problematiku Hodoňovického náhonu je třeba řešit vhodnou regulací přítoku u Hodoňovického jezu v závislosti na požadovaných odběrech a kapacitě koryta. Pro tyto záměry je třeba vypracovat samostatné projektové dokumentace a upravit manipulační řády.

Správcem Ostravice a části Baštice je Povodí Odry, s.p. Správcem Hodoňovického potoka, Plovárenského potoka, toku Hranečník a části Baštice po vodní nádrž Bašku je ZVHS (Zemědělská vodohospodářská správa) a správcem Hodoňovického náhonu je obec. Ve správě Lesů ČR s. p. jsou na území Bašky potoky Bystrý a Porubený.

Ostravice a Baštice mají na území Bašky stanoveno záplavové území včetně vymezení jeho aktivní zóny. Záplavové území Ostravice bylo vyhlášeno dne 4. 2. 2009 (účinnost od 10. 2. 2009) KÚ MSK pod č. j. MSK 206756/2008, a v úseku od ř. km 12,04 - 45,600,

nahrazuje opatření vyhlášené dne 5. 2. 2001 OkÚ F-M pod č. j. RŽ-4191/00/01/Fp/231.2/. Záplavové území Baštice bylo vyhlášeno dne 13. 1. 2009 MM Frýdku-Místku pod č. j. OŽPaZ/8767/2008/Ada/231.2. Záplavové území Ostravice a Baštice na území Bašky zasahuje do ploch stávající zástavby a limituje tak možnost nové výstavby v zastavěném území obce.

V okrajové části stanoveného záplavového území pro vodní tok Ostravice v k. ú. Hodoňovice je vymezena zastavitelná plocha zemědělská - zahrady Z138. Jedná se o část pozemku, jehož vetší část je vymezena jako zastavitelná plocha smíšená obytná, která je v grafické části označena Z109. V části plochy, která je situována v záplavovém území, nebudou situovány žádné nové stavby.

Ostravice je na území obce Bašky, dle vyhlášky č. 470/2001 Sb., zařazena mezi vodohospodářsky významnými toky.

V Bašce se nachází na toku Baštice vodní nádrž, která byla vybudována v letech 1958 až 1961. Účelem vodního díla je rekreační využití a zajištění minimálního průtoku pod hrází. Správcem vodní nádrže je Povodí Odry.

Základní technické údaje

Povodí nádrže - 12,3 km2

Délka hráze v koruně - 963,0 m Xxx. výška hráze - 7,9 m

Celkový objem nádrže - 1,08 mil. m3 zásobní - 0,58 mil. m3

retenční - 0,1 mil. m3 stálý - 0,4 mil. m3 Délka záplavy - 0,8 km Šířka záplavy - 0,6 km Zatopená plocha - 33 ha

Z nádrže je evidovány odběry vody pro Frygesta a.s., a pro ČSR - Rybné Hospodářství Baška. Frygesta a.s. má povolený odběr vody dne 29. 1. 2009 MM Frýdek-Místek pod č. j. OŽPaZ/135/2009/Ada na 10000 m3/rok nebo 2,5 l/s. Rybářský svaz má povolení pro odběr vody vydaný dne 16. 1. 2008 MM Frýdek-Místek pod č. j. OŽPaZ/6423- 4/2007/Str/231.2 na 95 000 m3/rok z Baštice.

Pro manipulaci s vodou v nádrži bylo vydáno Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami pro vodní nádrž Baška pro Povodí Odry a.s., které vydal dne 13.1.2000 Okresní úřad ve Fýdku–Místku, referát životního prostředí pod č. j. RŽ-3537/99/00/Str/231.2.

V prosinci 2008 byla zpracována studie „Studie možného protržení hráze VD Baška“, (zpracoval Xxxx. Xxx. Xxxxxxx Xxxx, XXx, Brno). Cílem této studie je vymezení rozsahu a parametrů průlomové vlny vzniklé prolomením hráze VD Baška.

Na VD Baška byl v lednu 2007 zpracován manipulační řád (vypracoval Povodí Odry s.p.) a schválen byl dne 9.3.2007 KÚ Moravskoslezského kraje pod č.j. MSK 21510/2007. Stanovuje způsob manipulace v zásobním prostoru, který se nachází v rozpětí hladin 320,62 – 318,59 m n.m., ve vegetačním období a mimo vegetační období. Na vodním díle není trvalá obsluha, ovládaní, manipulace s hladinou se provádí automaticky.

Dle plánu oblasti povodí Odry je v této vodní nádrži navrženo odtěžení nánosu, které způsobují zmenšení objemu nádrže a zhoršují její zásobní funkce. Odtěžení nánosu ze zátopy vodního díla v rozsahu cca 12 tis. m3 zvýši zásobní objem nádrže.

Ve správním území obce Baška se nachází několik drobných vodních nádrží (rybníků).

Vody Ostravice, Baštice a Bystrého potoka jsou dle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., ve znění NV č. 169/2006 Sb., řazeny jako lososový typ vody č. 199. Pro ostatní vodní toky výše uvedené typ vody není stanoven ve smyslu výše uvedeného Nařízení vlády.

Ostravice i Baštice jsou v území obce Bašky dle vyhlášky č. 470/2001 Sb., zařazeny mezi vodohospodářsky významnými toky.

Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou správci vodních toků při výkonu správy oprávněni, pokud je to nezbytně nutné, užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku, a to u ostatních vodních toků v šířce do 6 m od břehové hrany, za účelem údržby vodního toku u významných vodních toků do 8 m od břehové hrany.

Na území obce se nachází objekty státní pozorovací sítě. Hydrogeologický vrt č. VO 0143 se nachází západně od centra zástavby na parcele č. 971/2 na k. x. Xxxxx a má vyhlášené ochranné pásmo o poloměru 250 m. Hydrologický pramen č. PO 1837 se nachází východně od vodní nádrže Baška na pozemku parc. č. 2003 a nemá vyhlášené ochranné pásmo.

Na území obce Baška jsou provozovány dvě malé vodní elektrárny s udělenými licencemi ERÚ.

Objekt/ zařízení protipovodňové ochrany

Jako podklad pro zpracování povodňového plánu může sloužit studie „Vodní dílo Šance – studie kritických provozních situací“, kterou pro Povodí Odry zpracovala firma Hydro Expert Praha v srpnu 1998. Analýza průběhu průlomové vlny údolím Ostravice je zde provedena pro případ přelití hráze VD Šance za katastrofální povodně a pro případ protržení hráze vlivem sesuvu v údolí Řečice. Za těchto okolností by v profilu 257, tj. v Bašce silniční most Baška - dosáhla výška vlny kótu 318,62 m n.m. (11,62 m nade dnem) za 4 až 10 hodin po události na hrázi a kulminační průtok by dosahoval 10 232,6 m3/s.

Využití území ohroženého průlomovou vlnou neupravuje v současné době žádný právní předpis. Z pohledů jednotlivých resortů se jedná více méně o doporučení, které aktivity zde nejsou vhodné. Např. z hlediska civilní obrany by v ohroženém území neměly být budovány úkryty CO, z hlediska hygieny by zde neměly být umisťovány sklady jedovatých či jinak nebezpečných látek, z hlediska energetiky by zde neměla být budována významnější energocentra, z podnikatelského hlediska by zde neměly být umísťovány sklady cenného zboží apod. Závazné regulativy pro takto ohrožená území by měly být součástí krizových a havarijních plánů měst a obcí.

4.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

4.3.1 OVZDUŠÍ

Znečištění ovzduší je obci Baška výrazným problémem z hlediska ochrany životního. Vliv na kvalitu ovzduší mají zejména velké zdroje v regionu (např. ostravské hutní podniky, Biocel Paskov, výtopna Sviadnov). V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu.

V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých ukazatelů došlo i ke zhoršení situace.

V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Současně je zpracován Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, který je formulován jako "nadstavba" Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů v Moravskoslezském kraji. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí.

Nejbližší stanice, na která pravidelně monitoruje imisní situace, se nachází ve Frýdku- Místku (ČHMÚ, č. 1067).

Roční průměry koncentrací hlavních škodlivých látek v ovzduší za roky 2003 - 2009

Znečišťující látka	Imisní stanice	Roční imisní průměry (µg/m3)
		2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009
SO2	Frýdek-Místek	12	9,2	9,2	10,2	8,4	7,4	7,8
PM10*	Frýdek-Místek	51,7	43,6	48,7	43,8	35,5	33,7	36,4
NOx	Frýdek-Místek	32,2	26,9	31,8	34,6	30,4	28,4	32,3

Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č. 4/2010) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2008 – patří území obce Baška k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Situace je nejhorší v intenzivně zastavěných částech řešeného území (navazujících na město Frýdek-Místek), málo provětrávaných sníženinách a podél zatížených komunikací. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.

S ohledem na širší vývoj a stávající nepříznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch), výsadba ochranné zeleně apod.

4.3.2 LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ

Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR, na který navazuje zastupitelstvem schválený POH Moravskoslezského kraje. POH MSK byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje ze dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004.

V obci Baška je zabezpečen separovaný sběr odpadů. Likvidaci komunálních odpadů provádí v době zpracování ÚP společnost A.S.A., spol. s r. o. - provozovna Ostrava. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. Sběrný dvůr je umístěn v k. x. Xxxxxxxx u Bašky, provozován je odborem služeb obce Baška. Určité problémy, podobně jako v mnoha obcích, způsobuje stále rostoucí objem biologicky rozložitelných komunálních odpadů a i jiných odpadů, jejichž produkce roste se změnami životního stylu obyvatel. V okolí obce (do 20 km) existují dostatečné kapacity na zpracování

a uložení odpadů.

Na území obce v současnosti neexistují záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy.

Veškeré nakládání s odpady (tzn. jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání i zneškodňování) musí vyhovovat požadavkům vyplývajícím z příslušných právních norem, v současnosti zejména ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (platný od 1. 1. 2002).

V souladu s uvedeným zákonem bude nutno, aby původci odpadů (pro TKO je to obec):

- tuhý komunální odpad shromažďovali utříděný podle jednotlivých druhů a kategorií;

- tuhé odpady likvidovali na zařízeních určených ke zneškodňování odpadů, která mají souhlas k provozu. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje zákonu o odpadech nebo prováděcím právním předpisům;

- zajišťovali prostřednictvím oprávněné osoby pravidelný mobilní svoz nebezpečných složek komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla), případně určili místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (minimálně dvakrát ročně).

Způsob likvidace odpadů v obci není v rozporu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003).

Územním plánem není vymezena plocha pro vybudování skládky, sběrné dvory je možné provozovat v rámci ploch výroby a skladování (VS).

4.3.3 RADONOVÝ INDEX GEOLOGICKÉHO PODLOŽÍ

Geologické podloží České republiky je z více než ze dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost.

Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž

základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží.

Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících a proto nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin.

Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasifikováno třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty).

Podle mapy radonového indexu, lze konstatovat, že téměř na celém území obce Baška se vyskytuje kategorie přechodového radonového indexu, která se místy (hlavně v jižní části správního území) prolíná s kategorii nízkého radonového indexu. Nejvíce jsou zastoupeny oblasti nehomogenních kvartérních sedimentů, kde podloží horniny klasifikované přechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do objektu.

Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku ve smyslu vyhlášky č. 307/2002 Sb., Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně.

Při používání Odvozené mapy radonového indexu je třeba dbát následujícího upozornění:

1. Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci.

2. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů.

3. Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např. materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně radioaktivních horninách).

4. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách.

4.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

4.4.1 PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ

Do správního území obce Baška zasahuje evropsky významná lokalita Řeka Ostravice.

Název: Řeka Ostravice Kód lokality: CZ0813462

Rozloha lokality: 47,5951 ha

Vyhlášeno: Nařízení vlády č.132/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit

Charakteristika: Úsek řeky Ostravice od Bašky po Xxxxxxxx v ř. km cca 15,0 – 29,9, tj. od ústí Olešné ve Vratimově proti toku po jez v Bašce, představuje velmi významnou lokalitu vranky obecné (Cottus gobio) v povodí Odry. Typický beskydský štěrkonosný tok, protékající širokou nivou. V minulosti byl téměř celý regulován (stejná šířka toku, kamenná pata svahu, v zastavěných územích vybudovány odsazené hráze). V současnosti si tok ve vymezeném korytu vytváří přirozenou strukturu dnových sedimentů - štěrkové nánosy jsou odtěžovány správcem toku z důvodu zlepšení průtočné kapacity koryta.

Územním plánem je tato evropsky významná lokalita respektována a nezasahuje do ní ani zastavěné území ani zastavitelné plochy.

V území obce Baška se nevyskytují zvláště chráněná území. Z hlediska obecné ochrany přírody se v řešeném území vyskytují významné krajinné prvky a územním plánem je vymezen územní systém ekologické stability.

Významný krajinný prvek - podle zákona č. 114/1992 Sb., § 3 písm. b) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle

§ 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.

Dle podkladů odboru životního prostředí Městského úřadu Frýdek-Místek a ÚAP pro SO ORP Frýdek-Místek nejsou ve správním území obce Baška registrovány významné krajinné prvky.

Územní systém ekologické stability je podrobněji popsán v kapitole 4.4.4 této textové

části.

Vyhlídkové body ve správním území obce

V severozápadní části k. x. Xxxxxxxx u Bašky jsou rozsáhlé výhledy na pohoří Beskyd z cesty nad areálem zemědělského družstva. Krásné výhledy na pohoří Beskyd a na vodní nádrž Baška jsou také z cesty nad jezdeckým klubem Dřevěný Dvůr ve východní části

k. x. Xxxxx

4.4.2 OCHRANA KRAJINY

Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je nezbytné, aby byl chráněn před znehodnocením.

Každá stavba určitým způsobem mění tvář krajiny a může mít vliv na další atributy kvality životního prostředí. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu, je nutno dodržet určité zásady. Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny.

Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaný. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny.

Oblastí krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich. Je vymezena hranicí, kterou může být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.

Pro popis krajinného rázu v řešeném území je použit postup, kde jsou podle typických znaků definovány oblastí krajinného rázu. Oblasti krajinného rázu vycházejí z geomorfologického členění ČR.

Oblast Podbeskydí

Jedná se o mírně teplou oblast úpatních členitých pahorkatin až vrchovin podhůří Slezských a Moravských Beskyd. Jedná se o oblast s krajinou převážně harmonickou, spíše drobnějšího měřítka. Převládajícími typy krajin jsou krajina zemědělská, leso-luční, a ve vyšších polohách lesní.

Oblast řešeného území je z podrobnějšího hlediska Frýdecká pahorkatina. Jedná se o plochou úpatní pahorkatinu, v západní části Třinecké brázdy, s převážně akumulačním reliéfem spojených náplavových kuželů Ostravice, Morávky a jejich přítoků. Frýdeckou pahorkatinu tvoří flyšové jílovce, jíly a podřadné pískovce podslezské a slezské jednotky. V korytě Ostravice jižně od obce Bašky se vyskytují peřeje na vulkanitech a v zahloubeném korytě Morávky východně od Frýdku-Místku se vyskytují drobné peřeje a skalní prahy. Nejvyšším bodem oblasti je Skalická Strážnice (438,1 m). Oblast je středně zalesněná hlavně smrkovými porosty, v nižších polohách s výskytem dubu.

Oblast Příborská pahorkatina

Celá oblast je tvořena pahorkatinou jihovýchodního okraje Moravskoslezské brány. Oblast je charakteristická otevřenou krajinou pohledově exponovanou krajinnou scénou a výraznými projevy pohledových horizontů (zejména Beskydy).

Řešené území z geomorfologického hlediska spadá do Palkovického podhůří. Je to plochá pahorkatina úpatního typu v severovýchodní části Příborské pahorkatiny, budovaná kvarterními pokryvy v nadloží flyšových hornin slezského a ždánicko-podslezského příkrovu. Oblast má převážně akumulační povrch pleistocenních úpatních hald. Významným bod je Na hlínách 360,3 m. Jedná se o oblast málo až středně zalesněnou smrkovými porosty, místy s bukem a jedlí.

Místem krajinného rázu se rozumí část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Může se jednat o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní) nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti.

V území obce Baška jsou vymezena tři místa krajinného rázu (viz Mapa míst krajinného rázu):

1. Urbanizovaná krajina

- Terén této krajiny je rovinatý

- Zástavba má v severovýchodní části k. x. Xxxxx kompaktní charakter s občanskou vybaveností soustředěnou v centru zástavby, zástavba k. ú. Hodoňovice a Kunčičky u Bašky mají zástavbu uspořádanou podél páteřních komunikací. Celkově je zástavba tvořena převážně rodinnými domy s převahou rodinných domů z 20. století od klasické dispozice domů až po domy 2. pol. 20. stol., s půdorysem blížícím se čtverci a často s převahou dvou nadzemních podlaží.

2. Krajina podél řeky Ostravice

- Jedná se o nivu řeky Ostravice.

- Řeka protéká téměř středem správního území obce Baška. Jedná se o typický beskydský štěrkový tok.

- Nejvíce jsou zastoupeny lesní porosty jsou právě kolem řeky Ostravice, kde vytvářejí doprovodné porosty a vytvářejí tak podmínky pro některé druhy rostlin a živočichů. Doprovodné porosty jsou tvořené zejména měkkým luhem s vrbou a dubem.

3. Zemědělská krajina

- Vegetace je tvořena zemědělsky využívanou krajinou s výraznou převahou orné půdy, která je nejčastějším využitím niv.

- V této oblasti jsou pole středně velká s velmi členitými okraji, danými rozptýlenou zástavbou, četnými vodními toky a drobnými lesíky.

- V severovýchodní části řešeného území se nachází vodní nádrž Baška, která tvoří přírodní dominantu obce Baška.

Územním plánem je navržena převážně dostavba proluk, případně zastavitelné plochy navazují na zastavěné území. Zastavitelné plochy nejsou navrženy na pohledových horizontech. Vzhledem k tomu, že převažují zastavitelné plochy s hlavní funkcí obytnou, kde je předpokládána převážně výstavba rodinných domů, nedojde ani k narušení stávající výškové hladiny zástavby a nepředpokládá se vznik nových stavebních dominant v území.

4.4.3 ZELEŇ

Zeleň je významnou součástí především ploch smíšených obytných (SO), kde převládá zeleň v zahradách u rodinných domů. Územním plánem jsou také vymezeny plochy samostatných zahrad, tj. plochy zemědělské – zahrady (ZZ). Nové zastavitelné plochy s touto funkcí jsou navrženy celkem čtyři (Z29, Z56, Z57, Z138).

Zeleň v zastavěném území obce a jeho okolí je zastoupena také zelení v plochách občanské vybavenosti (OV), dále břehovými porosty podél vodních toků, především kolem vodního toku Ostravice a jejích přítoků a zelení kolem vodní nádrže Baška.

Zeleň v území nezastavěném je zastoupena vzrostlou zelení na plochách mimo pozemky lesů, tj. plochách vymezených jako plochy smíšené nezastavěného území (SN) a na plochách lesů (L). Do těchto ploch lesů jsou zařazeny i pozemky na kterých není v současné době vzrostlý les, ale jsou takto vedeny v katastrální mapě. K těmto pozemkům se vztahuje ochranné pásmo lesa do vzdálenosti 50 m od lesa. Veškeré aktivity v tomto ochranném pásmu je nutno posuzovat individuálně. Část těchto ploch je součástí ploch přírodních – územního systému ekologické stability (ÚSES).

Územním plánem Baška jsou vymezeny plochy stávající zeleně veřejné a jsou navrženy tři plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV1 – ZV3), a to v souvislé zástavbě

k. x. Xxxxx.

4.4.4 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Cílem územního systému ekologické stability (ÚSES) je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích, a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG).

Územní systém ekologické stability má základní prvky:

Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů.

Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod.

Interakční prvek rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních tratí a náspů apod. Územním plánem nejsou navrženy.

Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich opěrné body a výchozí linie.

Velikosti skladebných součástí ÚSES

Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší výměry biocenter jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních hospodářských osnovách.

Parametry navrženého ÚSES - lesní společenstva:

- lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost přerušení je na 15 m;

- lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m);

- regionální biokoridory – minimální šířka je 40 m, maximální délka mezi nejbližšími biocentry je 700 m;

- regionální biocentrum – minimální velikost v daném vegetačním stupni je 30 ha.

Prvky ÚSES nebo jejich části, které jsou mimo lesní pozemky nebo bez dřevinných porostů (chybějící a neexistující) jsou vymezeny v minimálních parametrech.

Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi

trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést.

V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno schválením návrhu komplexních pozemkových úprav.

Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES

Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být bučiny s dubem, jedlí, javory, lípami a habry. V menším rozsahu s příměsí dalších listnatých dřevin – hlavně klenu a dále lípy, javorů, třešní, jabloní atd. Podél potoků pak s příměsí jasanů, jilmů a olší. Jde o území ovlivněná hospodařením člověka, a proto je přesnější určení klimaxových dřevin v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map.

V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství. Při nedostatku zmlazených cílových dřevin tyto uměle vnášet. Obmýtní a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %, tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že u dubobukových a jedlobukových porostů by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření s předsunutými prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy dubu jako hlavní dřeviny a dále přimíšeně a vtroušeně buku, habru, mléče, klenu a lípy. Stávající smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10 let. Clxxxxx xbnovu využít jen při nižším počátečním zastoupení dubu. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené.

Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy.

Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu.

Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu, a v břehových porostech podél potoků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem.

Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo jednotlivé stromy apod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění).

Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně stanoven finanční postup a státní dotace na realizaci ÚSES. I z těchto důvodů je respektována minimalizace na rozsah biocenter a biokoridorů.

Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných druhů rostlin, je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter.

Koncepce návrhu územního systému ekologické stability

Regionální úroveň územního systému ekologické stability je zastoupena regionálním biokoridorem č. 560, který je vymezen v jižní a jihovýchodní části k. x. Xxxxx. Propojuje regionální biocentrum č. 169, jehož část zasahuje do k. ú. Hodoňovice z obce Metylovice a je

v grafické části územního plánu označeno jako R7, přes údolí řeky Ostravice, s regionálním biocentrem č. 214 vymezeným ve správním území města Frýdek-Místek, k. ú. Skalice. V grafické části Územního plánu Baška je biokoridor označen R1, R2 (vložené biocentrum), R8, R9 (vložené biocentrum), R10, R11 (vložené biocentrum), R12, R13 (vložené biocentrum) a R14. Dále je regionální úroveň zastoupena regionálním biokoridorem č. 559 vymezeným po toku řeky Ostravice, který je v jižní části obce vymezen v souběhu s regionálním biokoridorem č. 560. V grafické části je označen R1, R2 (vložené biocentrum) a R3. Na tento biokoridor navazuje regionální biocentrum č. 132, které je označeno v grafické části územního plánu R4, ze kterého je veden regionální biokoridor č. 622, který je v územním plánu označen R5. Na plochu tohoto biokoridoru navazuje plocha regionálního biocentra č. 157, které přechází na území Starého Města. V územním plánu je biocentrum označeno R6.

Lokální úroveň je zastoupena trasou oddělující se od regionálního biokoridoru vedenou ve východním okraji území Bašky, směrem k severu podél hranice obce Bašky a města Frýdek- Místek, k. ú. Skalice a dále k severu na území Starého Města; zastupuje středně živná a středně vlhká stanoviště. Biokoridory jsou označeny v grafické části L1, L3 a L4, vložené biocentrum je označeno L2. Dále je lokální úroveň zastoupena trasou vymezenou podél západní hranice území obce Bašky s Palkovicemi - zastupující stanoviště jsou středně živná a středně vlhká a obohacená a vlhká. Biokoridory jsou označeny L5 a L7, vložené biocentrum je označeno L6.

Vymezení v místech, kde neexistují dřevinné porosty je provedeno v minimálních nutných rozlohách a šířkách dle metodiky. Další případné upřesnění prvků může být provedeno v rámci projektů ÚSES, při zapracování do lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy vymezením podle hranic trvalého rozdělení lesa, popř. parcelách nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést, v závislosti na způsobu hospodaření a v rámci komplexní nebo dílčích pozemkových úprav.

Vlivy vymezení na sousední území

Územní plán respektuje návaznosti podle územních plánů sousedních obcí: Palkovic. V Janovicích je potřebné zapracovat do územního plánu přesné návaznosti na vymezení ÚSES na území obce Bašky. Ve Starém Městě a Metylovicích je potřebné zapracovat změny regionálních ÚSES dle ZÚR MSK. Po zapracování regionálního ÚSES dle ZÚR MSK do územních plánů obcí je možno přikročit k minimalizaci systému dle metodiky (např. vypuštění některého RBC na toku Ostravice, zmenšení RBC 169).

Označení prvku Funkce, funkčnost, název STG Rozměr Charakter ekotopu Cílové společenstvo, návrh opatření

regionální úroveň – vymezení po toku Ostravice

Regionální biokoridor č. 559 po toku Ostravice
R1 /Met	RBK, funkční	4BC3,	660 m	niva Ostravice s porosty	lesní, vodní
		3BC,		přirozeného druhového
		C4,5		složení
R2	RBK-LBC	3BC,	2,4 ha	niva Ostravice s porosty	lesní BC, vodní BK
	funkční	C4,5		přirozeného druhového
				složení
R3	RBK funkční	4BC3,	620 m	niva Ostravice s porosty	lesní, vodní
		3BC,		přirozeného druhového
		C4,5		složení

Regionální biocentrum č. 132
R4	RBC funkční	4BC3,	37,8 ha	niva Ostravice s porosty	lesní, vodní
		3BC,		přirozeného druhového
		C4,5		složení
Regionální biokoridor č. 622
R5	RBK funkční	4BC3,	200 m	niva Ostravice s porosty	lesní, vodní
		3BC,		přirozeného druhového
		C4,5		složení
Regionální biocentrum č. 157
R6/SMě	RBC funkční	4BC3,	200 m	niva Ostravice s porosty	lesní, vodní
		3BC,		přirozeného druhového
		C4,5		složení

regionální úroveň – vymezení křižující údolí Ostravice

Regionální biocentrum 169 Metylovická hůrka koridor č. 560 Skalická Strážnice – Metylovická Hůrka, charakter ekotopu (ÚTP) L2, A, P
R7/Met	RBC, funkční	4B3	(55,ha)	lesy smíšené a smrkové	lesní – min. 30 ha výměry celého biocentra
dále pokračuje přes prvky R1-R2 a R3
R8	RBK, chybějící	3B3,4	470 m, vč. R3	břehové porosty Ostravice, pole	lesní založení pásu porostu
R9	vložené LBC,	3B34	4,6 ha	listnatý a smrkový les	lesní
	nefunkční	3BC3			změna druhové skladby
					smrkového porostu
R10	RBK funkční	3B34	700 m	převážně smrkové porosty	lesní změna druhové skladby
R11/Jan	vložené LBC	4B3	(2 ha)	převážně smrkové porosty	lesní
		4BC4			změna druhové skladby
R12/Jan	RBK chybějící	4B3	590 m	pole, malá část listnaté	lesní
		4BC34		lesní porosty	založení pruhu porostů
R13/Jan	vložené LBC, část. chybějící	4B3	(1,7 ha)	listnaté lesy, holina	lesní zalesnění holiny
R14/Jan	RBK	4B3	(20 m)	smrkový les	lesní změna druhové skladby

lokální úroveň - vymezení podél východní hranice Bašky se Skalicí a dále k severu do Starého Města

L1/Ska	LBK, část. existující	4B3, 4AB3	860 m	lesy smíšené a smrkové, pole	lesní, změna druhového složení ve smrčinách na bučiny, kyselé bučiny
L2/Ska	LBC, částečně existující	4BC3	(1,8 ha)	okraj lesa s převahou listnáčů – buky, lípy, kleny	lesní
L3 / Ska	LBK, částečně chybějící pokračuje jako Baš11/Ska	4BC3	(310 m)	pruh lesa – kleny, buky, pole	lesní
L4 / StM	LBK, částečně chybějící pokračuje jako Baš10/Ska	4BC3, 4B3	(850)	okraje lesů s převahou listnatých dřevin – lípy, buk, dub, habr, klen; pole	lesní

lokální úroveň - vymezení podél západní hranice obce Bašky na hranici s Palkovicemi

L5 / Mís / Pal	LBK, částečně chybějící	3BC4, 4B3	(820 m)	pruhy lesů podél toku Hranečník – olše, jasany, duby, buky	lesní
L6	LBC, funkční	4B3	5,16 ha	smíšený les	lesní, snížení zastoupení smrku ve prospěch buku
L7/ Kun8 /Pal	LBK, funkční	4B3, 4BC4	(1260 m)	pruhy lesů podél toku Hranečník – olše, jasany, duby, buky	lesní

Vysvětlivky k tabulkám:

- poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese; číslování prvků podle úrovně v ÚSES – regionální a lokální, v případě polohy zčásti mimo území obce Bašky je doplněné názvem sousedního k.ú nebo obce, na kterém se zbývající část prvků nalézá); u prvků regionální úrovně je uvedeno rovněž číslování podle ZÚR MSK

- význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor

RBC regionální biocentrum, RBK regionální biokoridor

- STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré)

- rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro území obce Bašky – prvek dále pokračuje na sousední území

- cílové společenstvo, návrh opatření – cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost

Střety a bariéry prvků ÚSES

Střety, které vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES pro pohyb organismů lze v území Bašky charakterizovat jako polopropustné bariéry. Jedná se o křížení s vedeními velmi vysokého napětí (zvláště vysokého napětí), křížení se silnicí I/56 ve čtyřpruhovém uspořádání. Ostatní křížení netvoří výraznou bariéru pro šíření organismů.

Přerušení lesních biokoridorů, pokud nejsou široká, napomáhají šíření druhů vázaných na otevřená stanoviště.

Při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné výšky, křížení s komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.

4.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Struktura zemědělského půdního fondu

	výměra ha	podíl na výměře v řeš. území (%)	podíl na výměře ze- mědělských pozemků (%)
Obec Baška celkem	1 283	100	-
zemědělské pozemky	723	56	100
orná půda	436	34	60
TTP	175	14	24

Z pedologického hlediska se jedná o hnědozemní oblast. Převažují půdy arenického subtypu, pararendziny, kambizemě. Půdy jsou středně hluboké až mělké, většinou silně skřetovité.

Katastrální území Baška je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné,

k. ú. Hodoňovice a Kunčičky u Bašky do zemědělské přírodní oblasti pahorkatinné. Terén je zvlněný, členitý a místy svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností.

Oblast je méně až středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným omezením až vyloučením náročnějších druhů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy.

Katastrální území Baška a Hodoňovice je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B3 – bramborářsko – ovesné, převažuje výrobní podtyp bramborářsko ovesný. Katastrální území Kunčičky u Bašky do zemědělské výrobní oblasti B1 – bramborářská, dobrá, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-ječný a pšeničný.

V případě zástavy všech vymezených zastavitelných ploch dojde k záboru 79,31 ha zemědělských pozemků, z toho 55,38 ha orné půdy. Dále je předpokládán zábor 2,87 ha zemědělské půdy pro územní systém ekologické stability. Převážně se však jedná o pozemky zarostlé náletovou zelení.

Lesy v řešeném území jsou zařazeny do lesní oblasti č. 39 – Podbeskydská pahorkatina a jsou v řešeném území zastoupeny menšími lesními celky, drobnými lesíky v polích a břehovými porosty podél vodních toků.

Lesnatost:

katastrální území	výměra (ha)	výměra lesních pozemků (ha)	podíl na výměře řeš.území (%)
Obec Baška celkem	1 283	262	20

Kategorizace - lesní porosty v řešeném území jsou zařazeny do kategorie č. 10 - lesů hospodářských.

Návrh řešení územního plánu předpokládá trvalý zábor 1,06 ha lesních pozemků za účelem vybudování cyklostezky.

4.6 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

4.6.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ

a) Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území

Územím obce Baška jsou vedeny silnice I/56 (Opava – Hlučín – Ostrava – Frýdek-Místek

– Frýdlant nad Ostravicí – Hlavatá), silnice II/477 (Ostrava – Frýdek-Místek – Baška), silnice III/48412 (Baška, průjezdná), III/48413 (Baška – Janovice) a III/48425 (Baška – Frýdlant nad Ostravicí).

Silnice I/56 (Opava – Hlučín – Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí – Hlavatá)

Silnice I/56 je řešeným územím vedena ze severního směru přes k. ú. Kunčičky u Bašky a Hodoňovice jižním směrem na Frýdlant nad Ostravicí, Bílou a Hlavatou, kde je zapojena do silnice I/35. Jedná se o velmi zatíženou komunikaci (celoroční čtyřiadvacetihodinová intenzita v roce 2005 byla až 18,9 tis. motorových vozidel/24 hod., a to v úseku mezi Baškou a Frýdkem–Místkem) nadregionálního významu, která umožňuje dopravní napojení Bašky na mezinárodní tah E462 (I/48 a R48) ve Frýdku-Místku.

Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah zastavěným územím Bašky charakterizovat, jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B. Její šířkové uspořádání odpovídá čtyřpruhové směrově nerozdělené komunikaci.

Průtah silnice I/56 lze v řešeném území považovat za stabilizovaný. Dopravní závady lze definovat pouze v souvislosti s častějším výskytem úrovňových křižovatek a sjezdů, která na čtyřpruhové směrově nerozdělené komunikaci vytvářejí riziková místa.

Silnice II/477 (Ostrava – Frýdek-Místek – Baška)

Silnice II/477 je vedena ze severního směru od Frýdku-Místku přes k. ú. Baška a Kunčičky u Bašky, kde je zapojena prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky do silnice I/56. Komunikace umožňuje alternativní dopravní spojení Bašky s Frýdkem – Místkem a je rovněž přístupovou komunikací na mezinárodní tah E462 (R48). Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci, kterou lze zařadit mezi doplňkové krajské tahy. Celoroční čtyřiadvacetihodinová intenzita se v roce 2005 pohybovala mezi 5 až 6,5 tis. voz/24 hod.

Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah Baškou charakterizovat jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci.

Průtah silnice II/477 v řešeném území lze vzhledem k jeho významu v zásadě považovat za stabilizovaný ovšem s několika dopravně závadnými úseky. Odstranění těchto především směrových závad v centru Bašky však znamená výrazný zásah do rázu obce.

Silnice III/48412 (Baška, průjezdná)

Silnice III/48412 je řešeným územím vedena přes k. ú. Kunčičky u Bašky a Hodoňovice. Jedná se o páteřní komunikaci zastavěného území místní části Hodoňovic, kde plní především obslužnou funkci s umožněním přístupu na nadřazený tah silnice I/56 (prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky v severní části řešeného území a průsečnou křižovatkou v jeho jižní partii).

Z urbanisticko–dopravního hlediska lze celý tah charakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci.

Silnice III/48412 nevykazuje vzhledem ke svému charakteru významnější dopravní závady. Lokálně se na jejím průtahu vyskytují pouze místa se zhoršenými rozhledovými poměry.

Silnice III/48413 (Baška – Janovice)

Silnice III/48412 je řešeným územím vedena jeho jihovýchodní částí (k. ú. Baška). Jedná se o hlavní přístupovou komunikaci do Janovic u hlavní páteřní komunikací Mniší. Je vedena z východního směru od Hukvald přes katastr Mniší do Vlčovic. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah charakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s řadou směrových a výškových dopravních závad.

Silnice III/48413 je v řešeném území stabilizovaná bez výraznějších dopravních závad.

Silnice III/48425 (Baška – Frýdlant nad Ostravicí)

Silnice III/48425 je pro Bašku významnou komunikací spojující jednotlivá sídla situovaná podél pravého břehu Ostravice (především Pržno a Lubno) a lze ji i dopravně definovat jako alternativní spojení Bašky a Frýdlantu nad Ostravicí.

Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah zastavěným územím Bašky charakterizovat jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B umožňující však i přímou obslužnou funkci. Její šířkové uspořádání odpovídá dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci.

Trasa silnice III/48425 v řešeném území vykazuje pouze lokální směrové závady (směrové zvlnění v jižním úseku trasy), které však nejsou územním plánem řešeny.

Místní komunikace

Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů. V Bašce se jedná o jednopruhové, místy i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou. Místní komunikace v řešeném území mají především obslužný charakter a jsou zařazeny do funkční skupiny C (místní komunikace III. třídy).

Dopravní řešení územního plánu navrhuje některé stávající nevyhovující úseky místních komunikací šířkově homogenizovat na jednotné kategorie (jednopruhové s nezbytným vybavením a dvoupruhové). V rámci územního plánu je rovněž koncepčně navrženo vybudování některých nových úseků tak, aby byl zajištěn příjezd k navrhovaným plochám pro výstavbu.

Účelové komunikace

Účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých polních, lesních eventuálně soukromých pozemků a navazují na místní komunikace, výjimečně na silniční průtahy.

b) Dopravní prognóza intenzit silničního ruchu

V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit, prováděných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na všech silničních komunikacích mimo silnice III/48412 a III/48413.

Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v obci Baška

Stan. č.	Sil. č.	Úsek	Rok	T těžká motorová vozidla a přívěsy	O osobní a dodáv. vozidla	M jednostopá motoror. vozidla	voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů	Stávající orientační kategorie dle ČSN 736101 (bez návrhové rychlosti)
			1995	894	10 623	53	11 570	S 20,75
7–3360	I/56	Frýdek–Místek – Baška, MÚK s II/477	2000	1 674	10 373	46	12 093	(modifiko vaná bez stř. děl. pásu)
			2005	2 524	16 246	60	18 830
			2030	3 054	25 344	60	28 458
			1995	751	7 195	36	7 982	S 20,75
7–5710	I/56	Baška, MÚK s II/477 – Frýdlant n. O.	2000	697	6 027	10	6 734	(modifiko vaná bez stř. děl.
			2005	1 225	7 823	18	9 066
			2030	1 482	12 204	18	13 704
								pásu)
7–2570	II/477	Frýdek–Místek – Baška, centrum	1995	530	2 972	66	3 568	S 7,5
			2000	976	4 197	54	5 227
			2005	741	4 213	24	4 978
			2030	897	6 572	24	7 493
		Baška,	1995	600	2 802	38	3 440
			2000	803	4 053	45	4 901
7–2576	II/477	centrum – Baška, MÚK						S 7,5
			2005	1 107	5 348	29	6 484
		s II/477
			2030	1 339	8 343	29	9 711
7–1750	III/48425	Baška, centrum – Pržno	1995	250	2 329	46	2 625	S 7,5
			2000	340	2 665	59	3 064
			2005	370	3 049	35	3 454
			2030	448	4 756	35	5 239

Nejvyšší dopravní zatížení v řešeném území vykazuje dlouhodobě průtah silnice I/56 řešeným územím. Jedná se však o dopravní zatížení způsobené především osobními vozidly (podíl až 90 %). Dle orientačně provedené prognózy (extrapolační metodou na základě výhledových koeficientů ŘSD) přesáhne zatížení silnice I/56 k r. 2030 limitních hodnot pro stávající šířkové uspořádání (zkapacitnění trasy silnice I/56 však není v rámci územního plánu podrobně řešeno). Jedná se však o úsek mezi hranicí s Frýdkem–Místkem a mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí II/477. U navazujícího úseku silnice I/56 a ostatních komunikací lze pak konstatovat, že jejich stávající kategorie a uspořádání jsou vyhovující.

c) Hlavní zásady návrhu technického řešení komunikací

Rychlostní silnice R48 (Bělotín – Frýdek–Místek – Český Těšín – Polsko)

Trasa navržené rychlostní silnice R48 v jižní obchvatové poloze vůči městu Frýdek– Místek vychází ze ZÚR Moravskoslezského kraje, kde je pro její vedení vymezena veřejně prospěšná stavba pod označením D10 a koridor v šířce 300 m od osy přilehlého jízdního pásu navržené komunikace na obě strany, který zasahuje do severní části řešeného území. Vzhledem ke stabilizaci trasy ve správním území Frýdku-Místku je ochrana trasy rychlostní silnice uplatňována v územním plánu Baška pouze v rozsahu budoucího ochranného pásma. Zapojení obce do trasy rychlostní silnice je řešeno na území Frýdku – Místku prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky.

Silnice I/56 (Opava – Hlučín – Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí – Hlavatá)

Územním plánem je navržena přestavba stávající úrovňové průsečné křižovatky silnice I/56 se silnicí III/48412 v Hodoňovicích na mimoúrovňovou. V grafické části územního plánu je pro navrženou úpravu vyznačen orientační zákres budoucího uspořádání křižovatky s vymezenou plochou dopravní infrastruktury silniční odůvodňující především rozsah navržených dopravních ploch nutných ke stanovení alespoň přibližného maximálního záboru.

Silnice II/477 (Ostrava – Frýdek-Místek – Baška)

Silnice II/477 je územním plánem považována ve stávající poloze za stabilizovanou. Šířkové nehomogenity trasy s doplněním chodníků v chybějících úsecích je navrženo řešit v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury silniční (DS v grafické části územního plánu), případně ostatních navazujících ploch v souladu s podmínkami stanovenými pro jejich využívání. Tyto drobné úpravy mohou být realizovány bez vymezení v grafické části územního plánu.

Silnice III/48412 (Baška, průjezdná)

Trasa silnice III/48412 je územním plánem považována za stabilizovanou. Navržena je pouze úprava zapojení do silnice I/56, formou přestavby na mimoúrovňovou křižovatku. Řešení ostatních drobných lokálních závad na její trase (nedostatečná šířka vozovky, nevhodné geometrické uspořádání křižovatek, technický stav komunikace, nedostatečné rozhledové poměry v některých úsecích apod.) a výstavba chodníků budou realizovány v rámci příslušných ploch dopravní infrastruktury silniční (nebo ploch veřejných prostranství, případně jiných vhodných ploch v rámci podmínek stanovených pro jejich využívání). Tyto úpravy mohou být realizovány bez vymezení v grafické části územního plánu.

Silnice III/48413 (Baška – Janovice)

Trasa silnice III/48413 je považována za stabilizovanou. Výstavba chodníků v úsecích se zástavbou (případně i mimo ni) bude realizována v rámci příslušných ploch dopravní infrastruktury silniční nebo ploch veřejných prostranství, případně jiných vhodných ploch v rámci podmínek stanovených pro jejich využívání. Tyto úpravy mohou být realizovány bez vymezení v grafické části územního plánu.

Silnice III/48425 (Baška – Frýdlant nad Ostravicí)

Trasa silnice III/48425 je územním plánem považována za stabilizovanou. Navržena je pouze výstavba chodníků v chybějících úsecích dle místní potřeby. Ty budou realizovány v rámci příslušných ploch dopravní infrastruktury silniční (nebo ploch veřejných prostranství,

případně jiných vhodných ploch v rámci podmínek stanovených pro jejich využívání). Tyto úpravy mohou být realizovány bez vymezení v grafické části územního plánu.

Místní komunikace Stávající stav

Stávající jednopruhové komunikace bez příslušného vybavení požadovaného dle ČSN 73 6101 a vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.) je územním plánem navrženo doplnit výhybnami, případně je šířkově homogenizovat na jednotné jednopruhové nebo dvoupruhové kategorie (pozn.: v grafické části není řešeno umístění výhyben, o provedení výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle místní potřeby a prostorových možností). Záměry jsou navrženy především z důvodu zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch a pro zvýšení bezpečnosti provozu. Návrh řešení územního plánu dále doporučuje v prostorech křížení místních komunikací s železniční tratí uvolnit rozhledová pole dle příslušných předpisů.

Z těchto záměrů je nutno zejména respektovat:

– přestavby místních komunikací v lokalitě Baška – Lísky a Hůrky, Dědina a na Baštici na dvoupruhové kategorie z důvodu dalšího obestavění;

– přestavby místních komunikací v Kunčičkách u Bašky a Hodoňovicích na dvoupruhové kategorie z důvodu dalšího obestavění.

Návrh

Nové trasy místních komunikací zahrnují především úseky nezbytně nutné z hlediska koncepce dopravní obsluhy jednotlivých návrhových ploch. Vnitřní síť místních komunikací bude především realizována v rámci vymezených ploch bez nutnosti zákresu v grafické části. Pro dopravně významnější trasy místních komunikací jsou územním plánem vymezeny plochy pro jejich vedení, jejichž parametry jsou stanoveny dle zásad šířkového uspořádání (viz níže). Veškeré nové křižovatky, křížení a sjezdy na síti pozemních komunikací budou řešeny v souladu se zásadami uvedenými v ČSN 73 6101, ČSN 73 6102 a ČSN 73 6110.

Z těchto záměrů je nutno zejména respektovat:

– komunikace propojující oblast vodní nádrže Baška s lokalitou Dědina a na Baštici, která je navržena ve dvoupruhovém šířkovém uspořádání;

– krátký úsek místní komunikace v jižní části zastavěného území Bašky u sportovního areálu (v souladu s „Ideovou studií regenerace jádra obce“), který je navržen včetně parkovacích pruhů;

– propojení pravobřežní a levobřežní komunikací vedených podél Bystrého potoka (v souladu s „Ideovou studií regenerace jádra obce“);

– nová obslužná komunikace pro obsluhu lokality Baška – Lísky, která je zapojena do silnice III/48425 v prostoru křížení se vzdušným vedením ZVN 400 kV;

– propojení lokalit Dědina, Baška – Lísky a Hůrky a nová místní komunikace s mostem přes Bystrý potok se zapojením do silnice III/48425 při jižním okraji zástavby Bašky;

– místní komunikace pro obsluhu ploch podél Hodoňovického potoka ve dvoupruhové kategorii.

Zásady šířkového uspořádání místních komunikací

U nových i upravovaných úseků místních komunikací úseků budou respektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb. V odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována alespoň šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN 73 6110. Tyto prostory je v rámci územního plánu doporučeno důsledně hájit pro případné budoucí vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury.

Při návrhu komunikací budou dále respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833). Z tohoto důvodu je doporučeno realizovat na uslepených komunikacích obratiště (nejsou vymezena v grafické části a budou realizována do stávajících nebo navržených zastavitelných ploch).

Navržené místní komunikace budou z hlediska urbanisticko – dopravního zařazeny do sítě místních komunikací III. třídy (obslužných komunikací funkční skupiny C dle ČSN 73 6110).

Účelové komunikace

Územním plánem Baška je síť účelových komunikací v řešeném území považována za stabilizovanou. Lesním a polním cestám po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy je však nutno věnovat zvýšenou pozornost, u ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze jejich nutná údržba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.).

d) Obslužná dopravní zařízení

V řešeném území se nachází celkem 12 autobusových stanovišť a několik stávajících rozptýlených parkovacích ploch. V Kunčičkách u Bašky se nachází čerpací stanice pohonných hmot (SVAM CS).

Ostatní obslužná zařízení se v Bašce nenacházejí. Územním plánem jsou navrženy pouze parkovací plochy.

4.6.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ ZAŘÍZENÍ DRÁHY

Řešeným územím je vedena celostátní jednokolejná železniční trať č. 323 (Ostrava – Valašské Meziříčí). Na její trase se nacházejí čtyři úrovňová křížení s komunikacemi pro motorová vozidla bez zabezpečení, křížení se silnicí II/477 v centru obce je opatřeno světelným signalizačním zařízením.

Územním plánem je trasa železniční trati považována za stabilizovaný dopravní prvek. Pouze je doporučeno opatřit železniční přejezd na místní komunikaci mezi zástavbou a silnicí III/48425 zabezpečovacím zařízením.

4.6.3 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ, TURISTICKÉ A CYKLISTICKÉ TRASY

a) Komunikace pro chodce

Součástí komunikační sítě jsou i komunikace pro chodce. V zastavěné části Bašky jsou chodníky a samostatné stezky pro chodce vybudovány především v centru obce a v okolí vodní nádrže. Jinak chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic. Dopravní řešení

územního plánu navrhuje realizovat nové chodníky podél komunikací dle místní potřeby, a to v rámci prostorů místních komunikací a v souladu se zásadami stanovenými dle ČSN 73 6110. Tyto návrhy budou realizovány v rámci příslušných ploch (silniční dopravy nebo ploch veřejných prostranství, případně jiných vhodných ploch dle podmínek stanovených pro jejich využívání) a není nutno je vyznačovat v grafické části.

b) Turistické trasy

Územím obce Baška je vedena modře značená turistická stezka č. 2236 (Baška – Hodoňovice – Metylovická hůrka – Pržno – Janovice – Baška). Nové turistické trasy nejsou územním plánem navrženy.

c) Cyklistický provoz

Pro cyklistický provoz jsou ve správním území Bašky využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku jsou vyznačeny dvě cyklistické trasy. Dálková cyklotrasa s označením Greenways Krakov – Morava –Wien a lokální cyklotrasa č. 6003 (Olešná – Baška – Olešná).

Jejich trasy lze považovat za stabilizované. Nové cykloturistické trasy jsou navrženy pouze jako doplňující propojení stávajících cyklotras a navržených stezek pro cyklisty (viz níže). Územním plánem je dále navržena samostatná stezka pro cyklisty vedená v poloze podél vodního toku Ostravice s celkem třemi samostatnými úseky. Dopravní řešení územního plánu navrhuje realizovat tyto stezky v souladu se zásadami uvedenými v ČSN 73 6110, a to v rámci příslušných ploch, které jsou vymezeny v grafické části (plochy veřejných prostranství, případně jiných vhodných ploch v rámci podmínek stanovených pro jejich

využívání).

Dále je doporučeno na silničních průtazích v zastavěném území, dle prostorových možností, vymezit pásy nebo pruhy pro cyklisty a upravit dotčené lesní a polní cesty, včetně jejich vybavení (propustky, mosty apod.). Rovněž je doporučeno vybavit cykloturistické trasy odpočívadly a informačními tabulemi.

4.6.4 STATICKÁ DOPRAVA - PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL

a) Odstavování vozidel

Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování osobních vozidel obyvatel bytových domů se v Bašce nachází cca 78 stání v řadových boxových garážích a cca až 15 stání na terénu na přilehlých parkovacích plochách, z nichž však některé nejsou jednoznačně určeny. Tento počet je v rámci územního plánu, vzhledem ke stávajícímu stupni automobilizace (odhadem 1 : 3,5), považován za dostatečný.

Další odstavné kapacity lze realizovat v rámci příslušné plochy zastavěného území dle místní potřeby, a to pro stupeň automobilizace 1 : 2,5. Pro případné parkování a odstavování vozidel obyvatel rodinných domů mohou být tyto kapacity realizovány i v přilehlých prostorech místních komunikací, a to za předpokladu dodržení příslušných předpisů a ustanovení (zajištění průjezdnosti vozidel, dodržení bezpečnostních odstupů).

b) Parkování vozidel

Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanské vybavenosti bylo průzkumem zjištěno na účelově zřízených plochách cca 360 stání pro osobní automobily, z nichž však značnou část (cca 140 míst) tvoří odstavné parkoviště u vodní nádrže. Do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu (cca do 2 až 3 stání), parkoviště pro zaměstnance uvnitř výrobních a podnikatelských areálů a parkovací místa, která nejsou řádně vyznačena dopravním značením (např. tolerované parkování na jízdních pruzích apod.). Lze tedy konstatovat, že celkem se ve správním území obce Bašky nachází cca 400 parkovacích stání. Plochy pro parkování nákladních a speciálních vozidel jsou realizovány v rámci výrobních a podnikatelských areálů.

Pro zlepšení nabídky parkovacích ploch jsou v územním plánu přímo vymezena čtyři nová parkoviště. V k. ú. Baška se jedná se o novou parkovací plochu u vodní nádrže, rozšíření parkovací plochy u obecního úřadu a plocha u sportovního areálu v jižní části zastavěného území. V k. ú. Kunčičky u Bašky se pak jedná o navrženou parkovací plochu u fotbalového hřiště. Ostatní kapacity pak mohou být realizovány v rámci příslušných ploch zastavěných území a zastavitelných ploch bez přesného vymezení v grafické části územního plánu dle místní potřeby. Při realizaci nové zástavby je pak nutno zajistit parkovací místa pro návštěvníky obyvatel rodinných nebo bytových domů. Veškeré nově navržené parkovací kapacity budou odpovídat stupni automobilizace 1 : 2,5.

4.6.5 HROMADNÁ DOPRAVA OSOB

Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou příměstskou autobusovou dopravou, kterou zajišťují ČSAD Frýdek-Místek, a.s., a České dráhy, a.s.

Ve správním území obce se nachází celkem 12 autobusových zastávek: Baška, Malá Baška; Baška, Hodoňovice, Kamenec; Baška, Obecní úřad; Baška, Hodoňovice, škola; Baška, rozc. Janovice; Baška, Hodoňovice, transformátor; Baška, střed; Baška, Kunčičky u Bašky, rozc. Baška; Baška, u cihelny; Baška, Kunčičky u Bašky, škola; Baška, žel. st.; Baška, Kunčičky u Bašky, U Stonavských. Rozmístění zastávek plošně pokrývá především centrum obce a místní část Kunčičky u Bašky, což je v grafické části dokumentováno obalovou křivkou (izochronou) dostupnosti na autobusové zastávky, která byla stanovena na 400 m (5 až 7 min. chůze).

Hromadné dopravě osob po železnici slouží železniční stanice Baška na železniční trati

ČD č. 323.

Územním plánem je navrženo zachovat stávající systém hromadné dopravy (s převažujícím podílem autobusové přepravy) s tím, že stávající autobusové zastávky (vyznačeny v grafické části) budou vybaveny řádnými autobusovými zálivy, nástupišti a přístřešky pro cestující. Tyto návrhy budou realizovány v rámci příslušných ploch (dopravní infrastruktury silniční nebo ploch veřejných prostranství, případně jiných vhodných ploch v rámci podmínek pro jejich využívání) bez nutnosti jejich vymezování v grafické části územního plánu.

4.6.6 LETECKÁ DOPRAVA

V k. ú. Kunčičky u Bašky se nachází vzletová a přistávací plocha pro sportovní létající zařízení (kód LKBASK, status SLZ neověřená). Nejbližší plocha pro bydlení se od tohoto zařízení nacházejí ve vzdálenosti cca 200 m východní směrem. Polohu a rozsah plochy lze v územním plánu považovat za stabilizované prvky. Vzhledem k tomu, že se letiště využívá především ke sportovním aktivitám, je v grafické části jeho plocha zařazena do ploch občanského vybavení – sportovních zařízení (OS).

4.6.7 VODNÍ DOPRAVA

V k. ú. Baška se nachází účelová vodní cesta – přehradní nádrž Baška. Jedná se o stabilizovaný prvek.

4.6.8 OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ

Životní podmínky budoucích uživatelů staveb na plochách navržených pro zastavění, které jsou situovány v blízkosti silnic I., II. a III. třídy a železniční trati, včetně jejich navržených přeložek, mohou být negativně ovlivněny externalitami dopravy, zejména hlukem, vibracemi, exhalacemi apod. Na plochách navržených pro zastavění je tedy možné umisťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření pro zajištění přípustného hygienického zatížení externalitami dopravy nebo pouze budovy, jejichž funkce nevyvolá potřebu provedení těchto preventivních opatření.

Územním plánem je tedy stanovena vzdálenost od výše uvedených komunikací, v rámci které bude nutno prokázat dodržení příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací při užívání stavby nebo objektu (tzn. je nutno splnit podmínky pro ochranu před hlukem v chráněném venkovním prostoru, resp. chráněném venkovním prostoru staveb, v odůvodněných případech pak alespoň v chráněném vnitřním prostoru staveb). Rozsahy těchto hlukových pásem jsou navrženy s využitím výpočtových mechanismů „Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“ z

r. 2005. Orientačně provedeným výpočtem pro známé dopravní zatížení silnic I/56, II/477 a III/48425, prognózovaném pro r. 2030, je prokázáno (viz tab. Vypočtené hodnoty ekvivalentní hlukové hladiny), že negativní účinky hluku pro území podél silnice I/56 se budou projevovat do vzdálenosti cca 38 – 70 m od osy komunikace, pro území podél silnice II/477 do vzdálenosti cca 22 – 30 m a pro území podél silnice III/48425 do vzdálenosti cca 12

– 14 m, dle místních podmínek a typu terénu.

Pro jednotlivé třídy a druhy komunikací jsou tedy územním plánem vzdálenosti od os dotčených komunikací, uvnitř kterých bude nutno prokázat dodržení příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací při užívání stavby nebo objektu, stanoveny takto (s rezervou zohledňující možné odlišnosti místních podmínek):

- pro rychlostní silnici R48 v šířce 100 m od osy na obě strany,

- pro silnici I/56 v šířce 70 m od osy na obě strany,

- pro silnici II/477 v šířce 30 m od osy na obě strany,

- pro silnice III. třídy v šířce 15 m od osy na obě strany,

- pro místní komunikace v šířce 10 m od osy na obě strany,

- podél železniční trati je tato vzdálenost stanovena na 60 m od osy koleje.

Tato hluková pásma jsou určena pro posouzení budoucí zástavby související s bydlením, ubytováním, zdravotnictvím apod. Pro ostatní nové budovy, jejichž funkce nevyvolává potřebu provedení ochranných opatření, není nutno hlukové posouzení provádět.

Vypočtené hodnoty ekvivalentní hlukové hladiny

označení silnice	výhledová intenzita silničního provozu v r. 2030		LAeq (do) na hranici ochranného pásma dB (A) den/noc	Orientační vzdálenost hranice s přípustnou LAeq (od osy komunikace)	LAeq (příp.) dB (A) den/noc s korekcemi dle nař. vlády č. 148/20006 Sb.
průtah silnice I/56 (v r. 2030)	T	3054	58/47* 62/51** pozn.: ve vzdálenosti cca 50 m od zdroje hluku (ochranné pásmo)	pro pohltivý terén: cca 38 – 42 m*** pro odrazivý terén: cca 66 – 70 m***	60/50
	O	25344
	M	60
	S	28458
průtah silnice II/477 (v r. 2030)	T	1339	62/52* 63/52** pozn.: ve vzdálenosti cca 15 m od zdroje hluku (ochranné pásmo)	pro pohltivý terén: cca 22 – 24 m*** pro odrazivý terén: cca 28 – 30 m***	60/50
	O	8343
	M	29
	S	9711
průtah silnice III/48425 (v r. 2030)	T	448	59/48* 59/48** pozn.: ve vzdálenosti cca 15 m od zdroje hluku (ochranné pásmo)	pro pohltivý terén: cca 12 – 14 m*** pro odrazivý terén: cca 12 – 14 m***	60/50
	O	4756
	M	35
	S	5239
rychlostní silnice R48	předpokládaná max. intenzita cca 18 – 25 000 mV/24hod. (s cca 22% podílem nákladní dopravy) dle Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK			do cca 100 m
místní komuni- kace	předpokládaná max. intenzita do cca 1000 mV/24hod.			do cca 10 m

* pohltivý terén, výška posuzovaného bodu 4 m,

** odrazivý terén, *** max. dovolená rychlost 50 km/h; bez dalších korekcí, LAeq (do) = ekvivalentní hluková hladina

LAeq (příp.) = přípustná ekvivalentní hluková hladina

4.7 INFRASTRUKTURA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

4.7.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

V obci Baška je vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. – oblast Frýdek-Místek. Zdrojem pitné vody je beskydská část Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Z vodárenské nádrže Šance na Ostravici je voda přes úpravnu vody v Nové Vsi přivedena přivaděčem OOV DN 1200 Nová Ves - Baška do Bašky, kde se dělí na větev DN 800 do Chlebovic a větev DN 1000 do Bruzovic přes uzel Nové Dvory.

Na OOV je Baška napojena ve dvou místech. Na OOV DN 1000 je obec napojena přes vodojem 2 x 250 m3 (368,50 – 365,20 m n. m.) ze kterého vede do obce přívodní řad DN 150 a dále se v obci dělí do jednotlivých větví. Na OOV DN 800 je obec napojena na

k. ú. Hodoňovice přímo přes redukční ventil.

Akumulace pitné vody je zajišťována ve vodojemech nad nádrží Baška 2 x 250 m3 (368,50 – 365,20 m n. m.) a v Hodoňovicích 100 m3 (367,40 – 364,40 m n. m.), který dnes funguje jako vodojem za spotřebištěm.

Na území obce se nachází vodojem 150 m3, úpravna vody a místními zdroje vody „Baška“ a „Hodoňovice“, které jsou dnes mimo provoz.

Vodovod je rozdělen na dvě tlaková pásma:

I. tlakové pásmo je pod vodojemem 2 x 250 m3 (368,50 – 365,20 m n. m) a zásobí vodou,

k. ú. Baška a část k. ú. Kunčičky u Bašky.

II. tlakové pásmo je pod redukčním ventilem a zásobí vodou zbývající část k. ú. Kunčiček u Bašky, k. ú. Hodoňovice a VDJ 100 m3 (367,40 – 364,40 m n. m).

Na veřejný vodovod je napojeno zhruba 96 % obyvatel i většina průmyslových a zemědělských podniků a objektů občanské vybavenosti.

Přivaděče vody OOV DN 1 200 Nová Ves – Baška, DN 1 000 Baška – PK Bruzovice a DN 800 Baška – Chlebovice mají kolaudačním rozhodnutím VLHZ-voda-2208/75/Mk.403.2 ze dne 29. 3. 1976 stanoveno ochranné pásmo 6 m od osy potrubí na obě strany.

Pro ostatní řady je ochranné pásmo stanoveno dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně/nad DN 500 - 1,5/2,5 m od vnějšího líce potrubí.

Výpočet potřeby vody k r. 2025 je orientačně proveden podle Směrnice č. 9 z roku 1973.

k. ú.Baška

bytový fond – trvale bydlících 1838 obyv. x 120 l/os/den = 220 560 l/os/den = 220,56 m3/den vybavenost základní 1838 obyv. x 30 l/os/den = 55 140 l/os/den = 55,14 m3/den vybavenost vyšší – DPS Baška 20 obyv. x 30 l/os/den = 600 l/os/den = 0,6 m3/den

obyvatelstvo

Qp = 220,56 + 55,14 + 0,6

Qp = 278,3 m3/den = 3,2 l/s

Qm = Qp x kd kd = 1,4 Qm = 389,62 m3/den = 4,51 l/s

zemědělství

7 koní

Qp zemědělství = 7 x 40 = 280 l/den = 0,28 m3/den

Qm zemědělství = 11 x 60 = 660 l/den = 0,66 m3/den celkové

Σ Qp = Qp obyvatel + Qp zemědělství Σ Qm = Qm obyvatel + Qm zemědělství

Σ Qp = 278,58 m3/den = 3,2 l/s Σ Qm = 390,28 m3/den = 45 l/s

k. ú. Kunčičky u Bašky

bytový fond – trvale bydlících 1278 obyv. x 120 l/os/den = 153 360 l/os/den = 153,36 m3/den

vybavenost základní 1278 obyv. x 30 l/os/den = 38 340 l/os/den = 38,34 m3/den

obyvatelstvo

Qp = 153,36 + 38,34

Qp = 191,7 m3/den = 2,2 l/s

Qm = Qp x kd kd = 1,4 Qm = 268,38 m3/den = 3,1 l/s

zemědělství

4 koně, 100 ovcí, 2500 prasat – výkrm, 300 prasnic, 8 skotu

Qp zemědělství = 4 x 40 + 100 x 8 + 2500 x 10 + 300 x 20 + 8 x 20

Qp zemědělství = 32 120 l/den = 32,12 m3/den

Qm zemědělství = 4 x 60 + 100 x 10 + 2500 x 15 + 300 x 30 + 8 x 35

Qm zemědělství = 48 020 l/den = 48,02 m3/den

celkové

Σ Qp = Qp obyvatel + Qp zemědělství Σ Qm = Qm obyvatel + Qm zemědělství

Σ Qp = 223,82 m3/den = 2,6 l/s Σ Qm = 316,4 m3/den = 3,7 l/s

k. ú. Hodoňovice

bytový fond – trvale bydlících 684 obyv. x 120 l/os/den = 82 080 l/os/den = 82,08 m3/den

vybavenost základní 684 obyv. x 20 l/os/den = 13 680 l/os/den = 13,68 m3/den

obyvatelstvo

Qp = 82,08 + 13,68

Qp = 95,76 m3/den = 1,11 l/s

Qm = Qp x kd kd = 1,5 Qm = 143,64 m3/den = 1,66 l/s

zemědělství

15 koní, 300 skotu

Qp zemědělství = 15 x 40 + 300 x 20

Qp zemědělství = 6 600 l/den = 6,6 m3/den

Qm zemědělství = 15 x 60 + 300 x 35

Qm zemědělství = 11 400 l/den = 11,4 m3/den

celkové

Σ Qp = Qp obyvatel + Qp zemědělství Σ Qm = Qm obyvatel + Qm zemědělství

Σ Qp = 102,36 m3/den = 1,2 l/s Σ Qm = 155,04 m3/den = 1,8 l/s

Územním plánem je navrženo v obci Baška stávající vodovodní síť rozšířit o další vodovodní řady DN 50 až DN 100 v délce cca 7 km pro zásobování zastavitelných ploch. Navržené řady DN 80 a DN 100 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního. Samostatné větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50.

Dále je územním plánem navrženo přerozdělení tlakových pásem vodovodu obce Baška, a to osazením šoupátek na vodovodním řadu DN 100 a na navrženém vodovodním řadu DN 80. Přerozdělení tlakových pásem je navrženo z důvodu nedostačující akumulace pitné vody v II. tlakovém pásmu pro k. ú. Hodoňovice a část k. ú. Kunčiček u Bašky. Naproti tomu akumulace pitné vody v I. tlakovém pásmu pro k. ú. Baška a část k. ú. Kunčičky u Bašky vykazuje kapacitní rezervu. Po přerozdělení tlakových pásem se I. tlakové pásmo rozšíří o celé k. ú. Kunčičky u Bašky. V případě potřeby bude možné otevřením šoupátek obě tlaková pásma propojit.

Územním plánem je navrženo vypracovat územní studii pro zastavitelné plochy Z69, Z84 a Z122, jejíž součástí by mělo být i zpracování řešení zásobení pitnou vodou. Z protipožárních důvodů je navržena rekonstrukce vodovodní řadu DN 50 na DN 80 u navržené plochy Z84. Pro plochu Z130 je navrženo napojení na vodovodní řad přes plochu Z131. Pro plochy, které jsou mimo dosah vodovodní řadů pitné vody je navrženo individuální zásobování pitnou vodou.

Ve výkrese A.4 Vodní hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných vodovodních řadů. Jejich poloha může být dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Dimenze řadů je nutno považovat za orientační a upřesnit je s ohledem na protipožární zabezpečenost jednotlivých objektů.

Navrhovaná výstavba veřejného vodovodu v Bašce je v zásadě v souladu s PRVKÚK MSK a se ZÚR MSK.

4.7.2 LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD

V Bašce funguje nesoustavná jednotná kanalizace v délce cca 4 km doplněná množstvím zatrubněných potůčků a melioračních odpadů zaústěných do vodotečí.

V prostoru rekreačního areálu u přehrady je vybudována jednotná stoková síť s vyústěním do bývalého koryta Porubského potoka. Provoz a údržbu kanalizace zajišťuje SmVaK Ostrava

a.s. Další lokální kanalizace je vybudována v prostoru bytovek a je ukončena v lokální mechanicko biologické ČOV. Provoz a údržbu kanalizace a ČOV zajišťuje obec. V severní části k. ú. Kunčiček u Bašky začíná kanalizační stoka profilu DN 300 vedoucí přes Frýdek–Místek na ČOV ve Sviadnově.

Obec Baška má vypracovaný projekt „Kanalizace Baška“ (zpracoval Ing. Martinák, Projektový a inženýrský ateliér Praha, 11/2007), ve kterém je řešeno napojení splaškové kanalizace k. ú. Bašky, k. ú. Kunčiček u Bašky a k. ú. Hodoňovic na kanalizaci Frýdku- Místku se zakončením na ČOV Frýdku-Místku situovanou na k. ú. Sviadnov, která má dostatečnou kapacitu. Vzhledem ke konfiguraci terénu se uvažuje s realizací kombinované gravitační a tlakové kanalizační sítě. Pro splaškové vody jsou navrženy hlavní kanalizační řady stokové sítě DN 300 a DN 400 (gravitační) v délce cca 28 km a DN 80 (výtlačné) v délce cca 2 km. Celkem je navrženo osm čerpacích stanic.

Trasa navržené kanalizace kříží vodní tok Ostravice a Bystrého potoka, trať ČD Valašské Meziříčí – Frýdek-Místek a rychlostní komunikaci R56.

Navrženou kanalizační síť v délce cca 30 km dle projektu je navrženo rozšířit o další řady gravitační splaškové kanalizace v délce cca 3 km v návaznosti na zastavitelné plochy.

Územním plánem je navrženo vypracovat územní studii pro zastavitelné plochy Z69, Z84 a Z122, jejíž součástí by mělo být i zpracování řešení způsobu likvidace odpadních vod. Pro plochy, které jsou mimo dosah splaškové kanalizace (Z2 – Z8, Z24, Z25 a Z102 – Z104), způsob likvidace odpadních vod řešit v žumpách s vyvážením odpadu nebo v malých domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. Pro plochu Z34 je navrženo napojit se na kanalizaci v plochách Z33 a Z35.

Po vybudování splaškové kanalizace bude stávající nesoustavná jednotná kanalizace sloužit k odvádění dešťových vod.

Ve výkrese A.4 Vodní hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných kanalizačních stok. Jejich poloha může být upřesňována podrobnější projektovou dokumentací.

Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy umístěnými podél komunikací v souběhu s kanalizací splaškovou do recipientu. Dešťové vody z rozsáhlejších zastavitelných ploch odvádět dešťovou kanalizací do vhodného recipientu.

Navrhovaná výstavba veřejné splaškové kanalizace v obci Baška je v zásadě v souladu s PRVKÚK MSK a se ZÚR MSK.

Dle zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích mají stoky veřejné kanalizace stanovena ochranná pásma u stok do průměru 500 mm včetně 1,5 m od vnějšího okraje potrubí, nad průměr DN 500 je to 2,5 m od vnějšího okraje potrubí.

4.8 INFRASTRUKTURA ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ

Dle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje je navrženo posílení přenosového profilu elektrické energie mezi Polskem a ČR (požadavek EU do r. 2010) přestavbou jednoduchého vedení ZVN 403 Prosenice – Nošovice na vedení s dvojitým potahem (ZVN 403 – 456), ve stávajícím koridoru ochranného pásma a bez nároku na zábor území.

4.8.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Výroba elektrické energie

Podle udělených licencí ERÚ jsou ve správní území obce Baška provozovány 2 malé vodní elektrárny (MVE) s celkovým výkonem 26 kW a 3 sluneční elektrárny s celkovým výkonem 33 kW. Pro zásobování obce elektrickou energií jsou tyto zdroje bezvýznamné.

Nadřazená soustava ZVN, VVN

K. ú. Baška a k. ú. Hodoňovice prochází vedení nadřazené soustavy 400 kV - VVN 403 a 459 Nošovice – Prosebnice, resp. Nošovice - Horní Životice, jejichž souběh vytváří v území energetický koridor o šířce 90 m (včetně ochranného pásma), který je nutno respektovat.

Vedení nadřazené soustavy VVN 110 a 220 kV územím obce Baška neprocházejí.

V souvislosti se strategickým záměrem rozvoje přenosové soustavy ČEPS a.s. se v souladu s nadřazenou dokumentací navrhuje posílení přenosového profilu elektrické energie mezi Polskem a ČR (požadavek EU – realizace do r. 2010) přestavbou jednoduchého vedení ZVN 403 Prosenice – Nošovice na vedení s dvojitým potahem (ZVN 403 – 456), ve stávajícím koridoru ochranného pásma a bez nároku na zábor území.

S výstavbou vedení VVN 110 a 220 kV se na území Bašky do roku cca 2025 neuvažuje.

Distribuční soustava VN

Obec Baška (k. ú. Baška, Kunčičky u Bašky a Hodoňovice), je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, linek VN 28 a VN 52 propojující TS 110/22kV Místek - Riviera a Frýdlant nad Ostravicí. Hlavní napájecí vedení VN 28 bylo rekonstruováno v roce 1980 v dimenzi 3 x 120 AlFe, vedení VN 55 – 3 x 95 AlFe z roku 1966 je v dobrém technickém stavu.

Distribuční soustavu tvoří 25 trafostanic 22/0,4 kV s celkovým výkonem 7 310 kVA, z toho 12 TR v Bašce (3 970 kVA), 6 TR v Hodoňovicích (1 380 kVA) a 7 TR v Kunčičkách

u Bašky (1 960 kVA).

Potřebný příkon pro obec Bašku bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, linek VN 28 a 52, které jsou pro přenos potřebného výkonu dostatečně dimenzovány.

V řadě případů nově navržené zástavby dojde k dotčení ochranného pásma vedení VN – 22 kV. Pro zlepšení územně – technických podmínek nové výstavby v plochách výroby a skladování - na ploše Z 55 - je navrženo nahrazení nadzemní přípojky k DTS 6973 zemním kabelem v nové trase. Další přeložky vedení 22 kV nejsou navrženy.

Podle ustanovení § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, případnou přeložku zařízení přenosové a distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho kdo přeložku vyvolal.

Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a stavby na plochách výroby a skladování bude do roku cca 2025 zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 13 novými DTS navrženými v lokalitách s novou výstavbou (DTS N1 – 13).

Nová trafostanice DTS – N2,3 a 12 se navrhují jako betonové kompaktní, s kabelovou přípojkou VN – 22 kV. Ostatní trafostanice jsou navrženy jako venkovní, typu BTS na jednoduchém betonovém sloupu, napojené nadzemní přípojkou VN – 22 kV. Jako technické řešení pro omezení vlivu ochranného pásma venkovního vedení 22 kV se při nových nadzemních vedení VN – 22 kV doporučuje použití závěsných kabelů příp. izolovaných vodičů 22 kV typu ADX. Podle energetického zákona je ochranné pásmo těchto vedení stanoveno na 1m, příp. 2 m po obou stranách krajního kabelu.

Rozvodná síť NN

Rozvodná síť NN je z převážné části rekonstruována na betonových sloupech s vodiči 4 x 70, resp. 3 x 70 + 50 AlFe v hlavních trasách. Pro řadovou výstavbu RD je síť NN kombinována se zemními kabely různých dimenzí. Jako jistících prvků je použito skříní typu VRIS event. SIL. Technický stav převážné části sítě NN je velmi dobrý. Z rozvodné sítě NN je v současné době zásobováno el. energií cca 1 290 domácností, včetně vybavenosti, podnikatelských aktivit a objektů druhého bydlení (individuální rekreace). Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a otop.

Vzhledem k možné variabilitě řešení sítě NN stanovuje územní plán pouze zásady pro její návrh bez grafické dokumentace.

Při výstavbě nových RD v lokalitách navržených pro souvislou zástavbu je navrženo rozvod NN řešit zemními kabely (podle požadavku § 4, odstavce 5 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu). V tomto případě bude kabelová síť provedena v jednotné dimenzi AYKY 3 x 120 + 70. Podmínkou pro kabelový rozvod NN je, že před začátkem výstavby RD se provede v konečné podobě výstavba komunikace včetně chodníků, vjezdů na příslušné parcely a prostupů pod komunikacemi pro přípojky na opačné straně komunikace. Následně se uloží kabelové vedení, současně s elektroměrovými rozvaděči, které budou umístěny v hranici parcely. V případě, že v předstihu výstavby RD nebude komunikace realizována, lze napojení RD řešit z provizorní venkovní sítě NN, která po provedení terénních úprav bude nahrazena zemním kabelem. V případě výstavby jednotlivých RD je požadavek na kabelizaci vedení NN nereálný. Jako jistících prvků bude použito skříní typu SIL, resp. SR. Výhledově je možno lokální nedostatek příkonu v síti NN řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice.

Bilance příkonu a transformačního výkonu

Z energetického hlediska se do roku cca 2025 uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce Baška, se uvažuje s elektrickým vytápěním pro cca 5 % bytů a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B.

Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude okolo roku cca 2025 v řešeném území následující:

65 bytů - stupeň elektrizace C (vaření el.en.+ smíšené vytápění el.energií přímotopné a akumulační)

1 225 bytů - stupeň elektrizace B (vaření plynem + el. energií)

Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného orientačně k roku 2025. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky v úrovni TE VN/NN stanoven na 2,4 kVA/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 10 kVA/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (individuální rekreace) se uvažuje s příkonem 0,8 kVA/objekt, pro cca 15 těchto objektů je uvažováno s elektrickým přitápěním s příkonem 5 kVA/objekt.

Vypočtené podílové maximum bytů - Bmax je následující:

Bmax = 1225 x 2,4 + 65 x 10 + 65 x 0,8+ 15 x 5 = 3 717 kVA

Podílové maximum vybavenosti (Vmax) – je stanoveno z měrného ukazatele - 0,8 kVA/byt (včetně druhého bydlení), pro stávající a nové drobné podnikatelské aktivity je uvažováno s příkonem 1 600 kVA.

Vypočtené podílové maximum vybavenosti je k roku 2025 následující:

Vmax = 1 355 x 0,8 + 1 600 = 2 684 kVA

Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry, včetně drobných podnikatelských aktivit do roku cca 2025. Při výpočtu transformačního výkonu (PTR VN/NN) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim.

PTR = (Bmax + Vmax) x 1,20 = 7 681 kVA

Pro odběratele s vlastní trafostanicí se považuje potřebný výkon za dostatečný (Ferex – 800 kVA.

Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Baška k roku cca 2025 zajistit cca 8 480 kVA transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů, vybavenosti, podnikatelských aktivit a předpokládaný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu dosáhne k roku cca 2025 cca 1 180 kVA proti současnému stavu.

Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je o cca 30 % nižší než potřebný transformační výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru a podnikatelské aktivity dosahovat výše 5,8 MW.

Vliv na životní prostředí

Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk DTS, elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo (OP) nadzemního vedení VN 22 kV a distribučních trafostanic ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ochranná pásma viz Příloha č. 1 tohoto odůvodnění.

4.8.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

VTL plynovody a RS

Západní částí správního územím obce Baška prochází vysokotlaký plynovod (VTL) s tlakem nad 40 barů - DN 500, PN 63 Příbor (Libhošť) – podzemní zásobník plynu Třanovice (631 6106). Severozápadním okrajem správního území obce Baška prochází vysokotlaký plynovod s tlakem do 40 barů včetně - DN 200, PN 40 Frýdek - Místek – Frýdlant nad Ostravicí (612 027).

Technologická zařízení na dodávku zemního plynu (regulační stanice plynu – RS) se na území obce Baška nenacházejí. Dodávku plynu pro obec zajišťuje regulační stanice plynu

3 -1

VTL/STL s výkonem 3 000 m h

situovaná na k. ú. Staré Město. Pro napojení Bašky byla

vybudována středotlaká přípojka plynu v profilu D 160, na kterou navazuje místní středotlaká síť.

S výstavbou těchto plynárenských zařízení ve správním území obce Baška se do roku cca 2025 neuvažuje. Dodávka zemního plynu bude zajištěna ze stávající RS VTL/STL Staré Město s dostatečnou kapacitní rezervou.

Místní plynovodní síť

V současné době je obec Baška plošně plynofikována středotlakým rozvodem plynu. Místní plynovodní síť je vybudována jako středotlaká, s pracovním přetlakem 0,3 MPa, z materiálu lPE v profilech D 50 - 160. Tato síť je společná s místní plynovodní sítí Starého Města. Zemní plyn byl vpuštěn do sítě v r. 1995. Z místní sítě je v Bašce napojeno cca 820 odběratelů v kategorii obyvatelstvo a maloodběr.

Středotlaký rozvod plynu je při menších profilech velmi pružný a dovoluje při zachování navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytížení. Pro novou zástavbu je navrženo rozšíření středotlaké plynovodní sítě. Nová plynovodní síť je navržena z trubek PE - těžká řada v profilech DN 40 - 90, v návaznosti na stávající středotlakou síť. Celková konfigurace plynovodní sítě je zřejmá z grafické části dokumentace.

Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací v souladu s ČSN 38 6413 a budou pokládány zásadně na veřejných neoplocených pozemcích, zejména do tělesa komunikací mimo vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi, ve výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou folií s minimálním krytím 1 m.

Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v zastavitelných plochách se doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení.

Bilance potřeby zemního plynu

Bilance potřeby plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin - obyvatelstvo a ostatní odběr.

Obyvatelstvo - roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č. 17 Severomoravské plynárenské a.s., Ostrava. (kategorie do 5 000 obyvatel, s měrnou potřebou 0,9 m3 h-1 na byt) Předpokládá se, že okolo roku 2025 bude plynofikováno cca 90 % bytů, tj. cca 1 160 bytů v RD, spolu

s cca 20 objekty druhého bydlení. Bilančně se uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění u všech plynofikovaných objektů.

Ostatní odběr

V této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit (maloodběr a střední odběr). Odběry v této kategorii jsou převzaty ze zpracovaného generelu a upraveny koef. současnosti Ks 0,8.

Pro blíže nespecifikované odběry se uvažuje s rezervou 80 m3 h-1, resp. 160 000 tis.m3rok-1.

Bilance potřeby zemního plynu

	Měrná potřeba plynu		Potřeba plynu
Druh odběru	[m3 h-1 ]	[m3 rok-1 ]	[m3 h-1]	[tis. m3rok-1]
Obyvatelstvo - byty RD (vaření, otop, TUV) – 1160 bytů	0,9	3 000	1044	3 480
Druhé bydlení - 15 objektů	0,50	1 000	10	20
Ostatní odběr (podle generelu)			610	950
Rezerva			80	160
Odběr z místní sítě celkem			1 744	4 610

Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že k roku cca 2025 je pro obec Bašku nutno zajistit z místní sítě cca 4,6 mil. m3 zemního plynu, při koef. současnosti všech odběrů Ks= 0,9 dosáhne zimní hodinové maximum hodnoty cca 1 570 m3h-1.

Část špičkového odběru pro lokalitu Malá Baška (cca 35 m3h-1) bude zajištěna z místní středotlaké sítě Pržna.

Vliv na životní prostředí

Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat bezpečnostní (BP) a ochranné pásmo (OP) VTL plynovodů, včetně RS a ochranné pásmo STL plynovodu ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb.,ve znění pozdějších předpisů a jeho změny ve smyslu zákona č. 158/2009 Sb., (energetický zákon).

Ochranná pásma viz Příloha č. 1 tohoto odůvodnění.

Při provádění jakékoliv stavební činnosti včetně zemních prací v těchto pásmech je nutno vyžádat předchozí písemný souhlas provozovatele tohoto energetického zařízení RWE – Transgas Praha a.s. (VTL plynovody s tlakem nad 40 barů) resp. RWE – Severomoravská plynárenská a.s. (VTL s tlakem do 40 barů včetně a STL plynovody).

4.8.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Správní území obce Baška leží podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot v místě s oblastní výpočtovou teplotou tex = - 150 C a intenzivními větry. Počet dnů topného období pro tem = 13o C (tem - střední denní venkovní teplota pro začátek a konec topného období) je 239, střední venkovní teplota za otopné období tes = 3,4oC. Převážná část obytného území se rozkládá v nadmořské výšce 310 - 320 m. Převládající směr větrů je západní.

Zvláště velké a velké stacionární spalovací zdroje (podle zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) s instalovaným výkonem nejméně 5 MW nejsou na území Bašky provozovány.

Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit. Tepelná energie je zajišťována především spalováním zemního plynu, částečně dřevní hmoty, elektrickým akumulačním vytápěním je vybaveno cca 30 RD. Významnějšími tepelnými zdroji v území jsou plynové kotelny Obecního úřadu (197,6 kW), Kulturního domu (153,2 kW), Základní školy (150 kW), MŠ Baška (80 kW) a ZŠ + MŠ v Kunčičkách u Bašky (77 kW).

Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty bytových domů a vybavenosti zůstane do roku cca 2025 zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu pro 90 % bytů, část objektů druhého bydlení (individuální

- rodinné rekreace), vybavenost a podnikatelské aktivity, s doplňkovou funkcí dostupných pevných paliv a elektrické energie.

Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro 5 % bytů v RD a části objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a různých druhů tepelných čerpadel.

Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie (fotovoltaické panely na střechách, příp. fasádách), jejíž přeměna na tepelnou energii. Z hlediska životního prostředí je solární energie nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie. V ČR ročně dopadá kolmo na 1 m² cca 1 100 kWh solární energie.

Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a předpokládaném růstu jejich cen se pro stavby RD doporučuje nízkoenergetické provedení obvodového pláště, střechy a oken tak, aby měrná roční spotřeba tepelné energie na vytápění nepřekročila 45 kWh/m2 podlahové plochy.

Vliv na životní prostředí

Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství a průmyslu způsobuje zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Plošné využití zemního plynu spolu s doplňkovým využitím elektrické energie a dřevní hmoty pro vytápění, je výraznou změnou v palivo - energetické bilanci obce, která zlepšuje kvalitu životního prostředí a příznivě ovlivňuje ekologické vztahy v území. Využitím ušlechtilých energií pro vytápění bytů, veškeré vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit dojde k podstatnému snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období, přičemž odpadne

znečištění výfukovými plyny při rozvozu pevného paliva a odvozu popela. Výrazně se sníží také nároky na skladování pevného domovního odpadu.

Podle ustanovení § 50, odst. 1, písm. g) a h) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je možno nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění a stanovit podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů.

4.9 ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE

Pro problematiku Elektronických komunikací nevyplývají žádné návrhy z nadřazené dokumentace.

4.9.1 TELEKOMUNIKACE

Obec Baška telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Baška jako součást telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský kraj. Telefonní ústředna Baška má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíření.

Telefonní účastníci v řešeném území jsou napojeni na digitální ústřednu v Bašce prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úložnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Frýdek-Místek prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě.

Digitální hostitelská ústředna ve Frýdku Místku je přímo napojena na tranzitní ústředny TÚ Ostrava a TÚ Brno, které zajišťují styk s telefonními obvody v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy.

Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic, a cca 10 dalších operátorů na pevné a bezdrátové síti je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat, šíření internetu a televizních programů. Dostupné jsou rovněž všechny služby nabízené operátory mobilních sítí.

Územím obce Baška prochází optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě

a.s. Telefónica 02. K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení ve smyslu zák. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů.

Ve správním území obce Baška jsou provozovány základnové stanice (BTS) operátorů mobilních sítí T-mobile a Vodafone, umístěné společně na továrním komínu.

Podmínky pro rozvoj elektronického komunikačního provozu budou řešeny výběrem z aktuální nabídky operátorů na pevné, bezdrátové a mobilní síti.

V případě pevné sítě Telefónica O2 bude nabídka telekomunikačních služeb řešena na volné kapacitě digitální ústředny Baška s případným rozšířením na požadovanou potřebu, bez nároků na nové plochy, spolu s postupným rozšířením účastnické přístupové sítě pro navrhovanou zástavbu.

V případě výstavby nových základnových stanic operátorů mobilní sítě se doporučuje tato zařízení sdružovat na společné stožáry, příp. výškové budovy.

Územím obce Baška prochází optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě

a.s. Telefónica 02 a Telematika ČD.

K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení (1,5 m po stranách krajního vedení) ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů.

Územním plánem nejsou vymezeny nové plochy pro realizaci staveb a zařízení telekomunikací.

4.9.2 RADIOKOMUNIKACE

Tyto služby zahrnují šíření televizních a rozhlasových programů, přenos meziměstských telefonních hovorů.

Pokrytí území televizním signálem – řešené území je pokryto televizním signálem ČT1, ČT2, Nova a Prima z televizních vysílačů jejichž provozovatelem jsou České audiokomunikace a.s.

Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace a přenos telefonních hovorů.

Nad územím Bašky prochází řada tras radioreléových spojů provozovaných a.s. České radiokomunikace, vedených převážně z radiokomunikačního střediska na Lysé Hoře.

Trasy dálkové přenosové optické sítě a radioreléových spojů na území obce jsou zřejmé z grafické části dokumentace.

Územním plánem nejsou vymezeny nové plochy pro realizaci staveb a zařízení radiokomunikací.

4.10 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zaměstnanost (hospodářské podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, vlastní či širší rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře odráží prodejnost nemovitostí pro bydlení. Zhodnocení potenciálu rozvoje řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (urbanistickou koncepci rozvoje obce) během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle cca 15 let).

Hlavním cílem kapitoly je sestavení prognózy vývoje počtu obyvatel (včetně bilance bydlení) v řešeném území. Prognóza vychází z rozboru demografických a širších podmínek řešeného území. Slouží především jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro návrh, posouzení potřeby a přiměřenosti nových ploch pro bydlení.

Pro vývoj počtu obyvatel v řešeném území měly dlouhodobě význam především následující faktory:

- Výhodná poloha na okraji Ostravské aglomerace a příměstská poloha u Frýdku-Místku, která se prosazuje zejména v současnosti.

- Samotná velikost sídel tvořící řešené území.

- Poměrně značná obytná a rekreační atraktivita řešeného území.

Počet obyvatel v řešeném území plynule stoupal až do období II. světové války. Mírné zpomalení růstu počtu obyvatel nastalo v důsledku války. Růst v padesátých letech minulého století vystřídal pokles přetrvávající až do r. 1991. Tento pokles byl vyvolán především nabídkou levného, dotovaného bydlení v okolních městech. Po r. 1991 dochází k zásadní změně vývoje, k výraznému růstu počtu obyvatel v celém území obce Baška. Tento vývoj přetrvává i v současnosti.

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území

	Skutečnost
rok	1869	1900	1930	1950	1970	1980	1991	2001	2010*	prognóza 2025
obec	1 892	2 440	3 127	3 034	3 186	3 076	2 874	3 157	3 530	3 800
k.ú. Baška	1 052	1 333	1 733	1 495	1 685	1 593	1 437	1 556	1 730
k.ú. Hodoňovice	369	436	616	656	659	598	521	598	670
k.ú. Kunčičky u Bašky	471	671	778	883	842	885	916	1003	1130

*Podle sdělení obce

Vývoj počtu obyvatel v posledních letech

	1. 1. 2002	1. 1. 2003	1. 1. 2004	1. 1. 2005	1. 1. 2006	1. 1. 2007	1. 1. 2008	1. 1. 2009
obyvatel	3 180	3 220	3 222	3 260	3 302	3 373	3 418	3 433

zdroj: ČSÚ

Příznivý vývoj počtu obyvatel je způsoben zejména rychlejším růstem nákladů na bydlení ve městech a preferencí bydlení v rodinných domech. Růst počtu obyvatel vykazují v ČR

především příměstské obce v atraktivním přírodním, rekreačním prostředí. K takovým obcím je možno s určitými omezeními (nezaměstnanost obyvatel) přiřadit i Bašku.

Věková struktura obyvatel řešeného území je stále ještě poměrně příznivá (ve srovnání v rámci ČR). Průměrný věk obyvatel poklesl z 39 let (r. 2001) na 40 let (r. 2008), podobně jak ve většině obcí. Podíl předproduktivní věkové skupiny (0 - 14 let) byl 17,3 % (r. 2001), při srovnatelném průměru okresu Frýdek-Místek 17,3 % a ČR 16,2 %. Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl u řešeného území 19,0 %, vyšší než průměr okresu Frýdek Místek a ČR. V dlouhodobém výhledu podíl obyvatel nad 60 let dále poroste, podíl dětí bude v lepším případě stagnovat, spíše ještě klesat. I při předpokládaném růstu počtu obyvatel bude absolutní počet dětí nejpravděpodobněji stagnovat.

Prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obci je do značné míry ovlivněna impulsy, které jsou obtížně odhadnutelné (značné investice v širším regionu). Migrace obyvatel bude mít rozhodující důsledky pro další vývoj obce. Do roku cca 2025 je možno očekávat další růst počtu obyvatel v obci až na cca 3 800 obyvatel. V úvahu jsou vzaty jak vlastní rozvojové možnosti řešeného území (atraktivní příměstská poloha a značný zájem o bydlení), tak především širší podmínky regionu.

Předpokládaný vývoj počtu obyvatel je podmíněn udržením (zvyšováním) atraktivity bydlení v obci (zlepšením obytného a životního prostředí, rozšířením vybavenosti a využitím územních a rekreačních předpokladů rozvoje obce).

4.11 BYDLENÍ

Podle definitivních výsledků sčítání lidu bylo v r. 2001 v řešeném území 1076 bytů trvale obydlených (v r. 1991 to bylo 986 bytů) a 185 neobydlených bytů (v r.1991 to bylo 144 bytů). Celkový počet bytů vzhledem k roku 1991 vzrostl o 131, avšak trvale obydlených bytů o 90. V současnosti je počet bytů v obci dohadován na cca 1350.

Podobně jak u mnoha obcí – tak i v obci Baška rostl relativně rychleji (ve srovnání s trvalým bydlením) počet tzv. neobydlených bytů, jež z velké části tvoří druhé bydlení (ve svém nejširším pojetí). Druhé bydlení je po r. 1990 neočekávaně nejrychleji rostoucím segmentem bydlení. Celkový počet jednotek druhého bydlení v řešeném území je možno odhadovat na cca 280 (neobydlené byty včetně rekreačních chat, bez započtení zahradních chat). Individuální rekreační objekty (chaty) jsou soustředěny v k. ú. Hodoňovice a k. ú. Baška.

Počet trvale obydlených bytů v řešeném území rychle v minulosti stoupal. Čistý přírůstek trvale obydlených bytů v období 1991 – 2001 byl 90 bytů, při bytové výstavbě – získání cca 163 nových bytů. Z uvedených čísel je možno odvodit odpad 73 bytů v období 1991 - 2001, po odečtení přírůstku 41 tzv. neobydlených bytů – pouze 32 bytů.

Podle údajů ČSÚ bylo v obci získáno v období 2001 - 2008 průměrně 8 nových bytů ročně. Zájem o novou bytovou výstavbu v řešeném území je značný. Intenzita nové bytové výstavby v řešeném území je spíše nadprůměrná.

Potřeba nových bytů do roku cca 2025 bude záviset na dále uvedených faktorech.

1) Na velikosti odpadu bytů. Vlastní demolice přitom tvoří pouze menší část odpadu bytů, většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (vynětí z bytového fondu pro nebytové a rekreační účely, slučování bytů v rodinných domech apod.). Celkový odpad trvale obydlených bytů je odhadován na cca 2 - 3 byty ročně, tedy pouze méně než 0,3 % z výchozího stavu ročně. Tento snížený rozsah odpadu vychází především z předpokladu lepšího hospodaření s bytovým fondem, ale i snížení odpadu bytů pro druhé bydlení. Je nutno vzít v úvahu skutečnost, že odpad bytů v rozsahu pod 0,5 % ročně znamená životnost bytů nad 200 let. V minulosti bylo v ČR běžně uvažováno s odpadem cca 1 % bytů ročně, tj. s průměrnou životností cca 100 let. Ve vyspělých zemích je však uvažována za běžnou životnost staveb 150 - 200 let, tj. odpad kolem 0,5 % počtu bytů ročně (je myšlena životnost staveb jako celku - zatímco jednotlivé části stavby mají životnost i kratší než 20 - 30 let, tj. během celkové životnosti stavby jsou několikrát vyměněny).

2) Rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech je obvykle růst počtu cenzových domácností (pokles zalidněnosti bytů). Tento růst je však obvykle vyvolán poklesem průměrné velikosti cenzové domácnosti. Růst počtu cenzových domácností je i při stagnaci či poklesu počtu obyvatel způsoben především růstem podílu domácností s 1 a 2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby). Spíše vedlejším faktorem potřeby nových bytů je tlak na pokles soužití cenzových domácností.

Celkově je v řešeném území možno uvažovat s potřebou cca 10 nových bytů ročně, podobný bude i rozsah nové bytové výstavby (díky značné atraktivitě obce z hlediska bydlení a koupěschopné poptávce z širšího okolí). U části nových bytů (cca 1/10 bytů v rodinných domech) lze jejich získání očekávat mimo plochy vymezené v rámci ÚP, tj. bez nároku na nové plochy s inženýrskými sítěmi. V řešeném území podobně jako v ostatních sídlech České republiky existují značné potencionální možnosti získání nových bytů intenzifikací využití stávajícího stavebního fondu (nástavbami, vestavbami, změnami využití

stavby) a využitím stávajících ploch v zástavbě (přístavbami, zahuštěním současné zástavby apod.). Převis nabídky ploch pro novou bytovou výstavbu ve výši 50 – 100 % je žádoucí, neboť brzdí růst cen pozemků v řešeném území nad obvyklou úroveň a přispívá k optimálnímu fungování trhu s pozemky pro bydlení ve městě.

Bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území

obec - část obce	obyvatel		obydlených bytů		úbytek bytů
rok	2010	2025	2010	2025	do r. 2025
Celkem	3 530	3 800	1 160	1 290	30
Baška	1 730	1 830	570	635	15
Hodoňovice	670	730	220	245	5
Kunčičky u Bašky	1 130	1 240	370	410	10

obec-část obce	nových bytů do r. 2025				druhé bydlení
	v bytových domech (BD)	v rodinných domech (RD)	plocha [ha]		obytných jednotek
			BD	RD	r. 2010	r. 2025
Celkem	(0)	160 (140)	-	21	280	300
k.ú. Baška	(0)	80 (70)			120	125
k.ú. Hodoňovice	(0)	30 (25)			100	15
k.ú. Kunčičky u Bašky	(0)	50 (45)			60	65

Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu jako návrhové – zastavitelné plochy. V obci je cca 100 bytů v bytových domech. Nárůst druhého bydlení bude realizován zejména formou odpadu obydlených bytů.

Plochy určené pro rozvoj obytné výstavby - navržené zastavitelné plochy smíšené obytné (SO) mají celkovou rozlohu 56,61 ha, včetně převisu nabídky. Předpokladem je, že pro výstavbu bytů bude využito přibližně 50 % z těchto ploch, tj. 28,30 ha, což umožní výstavbu cca 190 RD při předpokládané průměrné výměře cca 1500 m2/RD. Převis nabídky ploch odpovídá cca 38 %. Na 30 % vymezených zastavitelných ploch smíšených obytných předpokládáme realizaci dalších staveb souvisejících s těmito funkčními plochami, tj. zařízení občanského vybavení, včetně maloplošných a dětských hřišť, zeleně na veřejných prostranstvích, služeb apod. Součástí těchto ploch budou také plochy pro dopravní obsluhu jednotlivých lokalit, chodníky atd. Využití části ploch bude omezeno ochrannými pásmy sítí technické infrastruktury. Dále je nutno vzít na vědomí, že část ploch nebude zastavěna z důvodu vlastnických vztahů.

4.12 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

Individuální rekreační objekty nebyly ve sčítání v r. 2001 zjišťovány. K individuální rekreaci je, podle informací obce a demografického odhadu, využíváno až 280 jednotek druhého bydlení (byty využívané k rekreaci v rodinných domech, chalupy, usedlosti, chaty). Lze předpokládat, že v průběhu období do roku 2025 dojde k dalším převodům některých staveb z trvale obydlených do rekreačních, ale může nastat i situace opačná, že bude požadováno, aby objekty rekreační sloužily k trvalému bydlení. U těchto staveb je pak nutno posuzovat, zda je zde vybudován vhodný příjezd, lze zajistit zásobování pitnou vodou, likvidaci odpadních vod zákonným způsobem, odvoz odpadů apod.

Sportovní a rekreační zařízení

V obci se nachází fotbalové hřiště a nohejbalové hřiště v Kunčičkách u Bašky, sportovní areál Tělocvičné jednoty SOKOL Baška, kde je k dispozici tělocvična, posilovna, sauna, klubovna, tenisový kurt, volejbalové hřiště a venkovní posezením, dále se v obci nachází jezdecký klub Dřevěný dvůr (k. ú. Baška), Happy Ranch (k. ú. Hodoňovice), jezdecký klub JK GEM (k. ú. Kunčičky u Bašky).

Nadmístní význam má rekreační využívání přehrady Baška. Na východním břehu nádrže je provozován kemp s plážemi.

Územním plánem jsou navrženy zastavitelné plochy Z37, Z42, Z95, Z106 v k. ú. Baška a Z134 v k. ú. Hodoňovice pro vybudování občanského vybavení – sportovních zařízení (OS). Na ploše Z37 lze vybudovat pouze travnaté hřiště s ohledem na stanovené záplavové území vodního toku Baštice.

Za sezónní každodenní, případně krátkodobou rekreaci lze považovat také práci a relaxaci na zahradách. Pokud nejsou zahrady u rodinných domů přímo součástí ploch smíšených obytných, pak jsou vymezeny jako plochy zemědělské – zahrady (ZZ). Územním plánem jsou vymezeny tři zastavitelné plochy s touto funkcí v k. ú. Kunčičky u Bašky a to Z29, Z56, Z57 a jedna zastavitelná plocha Z138 v k. ú. Hodoňovice, která je z části situována v záplavovém území vodního toku Ostravice. V této části plochy nebude povolena realizace nových staveb.

V plochách prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV) je přípustné vybudování odpočinkových ploch, dětských a malopološných hřišť.

Stavby a zařízení pro každodenní rekreaci (sport, relaxaci a volný čas, tj. např. dětská a maloplošná hřiště) lze realizovat v plochách smíšených obytných (SO), aniž jsou vymezeny na konkrétním místě územním plánem v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch.

4.13 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je vnímá zejména plošně (z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a komplexně – především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky v regionu), promítající se i do soudržnosti obyvatel území.

Z hlediska zaměstnanosti se právě služby stávají hlavním zdrojem pracovních míst ve vesnickém území, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje dlouhodobý relativní a mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti.

Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských - průmyslových areálů je v současnosti velmi problematické. Jakákoliv měřítka obzvláště pro malé obce chybí. Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí, externalit). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na

„zelených“ plochách. V případě řešeného území je výraznější expanze ploch pro podnikání limitována potřebami ochrany obytného prostředí, rekreačního potenciálu území a ochrany přírody.

Při úvahách o rozvoji obce je nutno mít na zřeteli značnou míru nezaměstnanosti ve vlastní obci a horší situaci v tradičním vyjížďkovém regionu – Frýdek Místek, Ostrava. Na konci roku 2008 byla v obci vykazována 6,1 % míra nezaměstnanosti, s tendencí k růstu. Podobná situace je v celém SO ORP Frýdek-Místek Údaje o ekonomické aktivitě obyvatel, včetně širšího srovnání přináší následující tabulka. Obec vykazovala v r. 2001 cca 350 pracovních míst, především ve III. sektoru služeb. Vyjížďka za prací je směrována především do okolních měst (zejména Frýdek-Místek – 475 osob). Posílení nabídky pracovních míst v celém regionu přinesly zejména průmyslové zóny ve Frýdku-Místku a realizace průmyslové zóny Nošovice.

Vysoká míra nezaměstnanosti v regionu a tím i v obci je hlavním omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje. Okres Frýdek-Místek patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým okresům v rámci bývalého Severomoravského kraje, nadprůměrně při srovnání celé České republiky. Celý okres je zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu – strukturálně postižené regiony. Problémy umocňuje i nepříznivý vývoj mzdové úrovně okresu Frýdek Místek po r. 1990.

Řešení hospodářských problémů je v rámci systému územního plánování omezené. Územní plán navrhuje možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území posílením nabídky ploch pro podnikání, zlepšení technické infrastruktury, ale i stabilizací funkčního využití ploch. Přitom však nelze zapomenout ani na hledání dalších možností intenzifikace využití ploch pro podnikání, včetně přihlédnutí k širším podmínkám regionu (vzniku podnikatelských zón v regionu – zejména zóny Nošovice, ale i vzdálenější Mošnov, které nabídku pracovních příležitostí výrazně posilují).

Územním plánem je vymezeno 17 zastavitelných ploch výroby a skladování (VS) za účelem podpory ekonomiky a vytváření pracovních míst přímo v obci. Většina ploch s touto funkcí je vymezena podél nebo v blízkosti silnice I/56, která prochází územím obce Baška od severu k jihu.

4.13.1 VÝROBA ZEMĚDĚLSKÁ, LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Výroba zemědělská

Struktura zemědělského půdního fondu

	výměra (ha)	podíl na výměře v řeš.území (%)	podíl na výměře ze- mědělských pozemků (%)
Obec Baška celkem	1 283	100	-
zemědělské pozemky	723	56	100
orná půda	436	34	60
TTP	175	14	24

Z pedologického hlediska se jedná o hnědozemní oblast. Převažují půdy arenického subtypu, pararendziny, kambizemě. Půdy jsou středně hluboké až mělké, většinou silně skeletovité

Katastrální území Baška je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné,

k. ú. Hodoňovice a Kunčičky u Bašky do zemědělské přírodní oblasti pahorkatinné. Terén je zvlněný, členitý a místy svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností.

Oblast je méně až středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným omezením až vyloučením náročnějších druhů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy.

Katastrální území Baška a Hodoňovice je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B3 – bramborářsko – ovesné, převažuje výrobní podtyp bramborářsko ovesný. Katastrální území Kunčičky u Bašky je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B1 – bramborářská, dobrá, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-ječný a pšeničný.

V obci je také provozována zemědělská živočišná výroba (plochy výroby a skladování – VS).

Zemědělské usedlosti soukromě hospodařících zemědělců (stáje u rodinných domů) jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných (SO).

Územním plánem orientačně navržena ochranná pásma ve vztahu k počtu kusů chovaných hospodářských zvířat. V těchto pásmech je nutno počítat s negativními vlivy, především se zápachem, hlukem zvýšeným dopravním zatížením.

Jako vodítko pro návrh ochranných pásem byl použit „Metodický návod pro posuzování chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek“ (zpracoval ing. M. Klepal - Brno). Výpočty jsou orientační a slouží jen pro potřeby územního plánu.

Převládající směr větrů je jihozápadní. Korekce dle četnosti větru se omezuje 30 % v kladném i záporném smyslu.

Relativní četnost směru větrů v %:

S	SV	V	JV	J	JZ	Z	SZ	klid	součet
14,5	14,1	3,1	2,6	13,6	33,4	7,9	4,2	6,4	100

1/8 calmu = 0,8

směr větru	podíl	podíl + 1/8 calmu	x 8	+	korekce	aktuální směr
S	14,5	15,3	122,4	+ 22,4	+ 22	J
SV	14,1	14,9	119,2	+ 19	+ 19	JZ
V	3,1	3,9	31,2	- 68,8	- 30	Z
JV	2,6	3,4	27,2	- 72,8	- 30	SZ
J	13,6	14,4	115,2	+ 15,2	+ 15	S
JZ	33,4	34,2	273,6	+ 173,6	+ 30	SV
Z	7,9	8,7	69,6	- 30,4	- 30	V
SZ	4,2	5,0	40,0	- 60	- 30	JV

Vysvětlivky:

En	=	emisní číslo
K	=	korekce v %
EKn	=	emisní číslo korigované
r OP	=	poloměr ochranného pásma

Beskyd AGRO a. s. Palkovice - společnost hospodaří na většině zemědělských pozemků v obci Baška. Celkem obhospodařuje 3200 ha zemědělských pozemků, z toho v obci Baška je to 550 ha. Zaměření v živočišné výrobě je převážně na chov prasat a skotu.

Farma živočišné výroby - Hodoňovice - kravín pro 300 ks krav bez tržní produkce mléka, sklad sena a silážní žlaby.

kategorie zvířat	skutečný počet ks	průměrná váha v kg	počet standar- dizovaných ks	emisní konstanta	emisní číslo
krávy bez TPM	300	500	300	0,005	1,5

korekce = 0 %

	S	SV	V	JV	J	JZ	Z	SZ
K	+ 15	+ 30	- 30	- 30	+ 22	+ 19	- 30	- 30
EKn	1,725	1,95	1,05	1,05	1,83	1,785	1,05	1,05
rOP	170,53	182,87	128,50	128,50	176,37	173,89	128,50	128,50

rOP = 129 až 183 m. V ochranném pásmu farmy se nenachází žádný objekt hygienické ochrany.

Farma chovu prasat – Kunčičky u Bašky - oplocený areál s halami pro 2500 ks výkrmu prasat a 300 ks prasnic, jímkami na kejdu a sklady.

V návaznosti na farmu je navržena plocha pro výstavbu bioplynové stanice.

kategorie zvířat	skutečný počet ks	průměrná váha v kg	počet standar- dizovaných ks	emisní konstanta	emisní číslo
výkrm prasat	2 500	70	2 500	0,0033	8,25
prasnice	300	200	300	0,0060	1,80

En = 10,25

korekce na technologii = 40 % (jímky na kejdu, mechanické výduchy) korekce na zeleň = 10 %

EKn = 5,125

	S	SV	V	JV	J	JZ	Z	SZ
K	+ 15	+ 30	- 30	- 30	+ 22	+ 19	- 30	- 30
EKn	5,89375	6,6625	3,5875	3,5875	6,2525	6,09875	3,5875	3,5875
rOP	343,52	368,40	258,86	258,86	355,30	350,29	258,86	258,86

rOP = 368 až 259 m. V ochranném pásmu farmy se nachází několik rodinných domů.

Mechanizační středisko – k. ú. Kunčičky u Bašky – pro zemědělskou výrobu jsou využity jen přístřešek na stroje a sklad sena. Ostatní objekty jsou trvale využívány pro nezemědělské účely – pila, autoservis, pneuservis apod.

Soukromě hospodařící zemědělci

Martin Carbol (Kunčičky u Bašky 80) – celkem obhospodařuje 17 ha zemědělských pozemků. Na pozemcích u rodinného domu je umístěn ovčín pro 40 ks ovcí, záměr je chov 100 ks ovcí.

kategorie zvířat	skutečný počet ks	průměrná váha v kg	počet standar- dizovaných ks	emisní konstanta	emisní číslo
ovce	100	50	100	0,0015	0,15

korekce = 0 %

	S	SV	V	JV	J	JZ	Z	SZ
K	+ 15	+ 30	- 30	- 30	+ 22	+ 19	- 30	- 30
EKn	0,1725	0,195	0,105	0,105	0,183	0,1785	0,105	0,105
rOP	45,90	49,22	34,58	34,58	47,47	46,80	34,58	34,58

rOP = 35 až 49 m. V ochranném pásmu se nenachází žádný objekt hygienické ochrany.

Jiří Pasterňák (k. ú. Kunčičky u Bašky 11) – celkem obhospodařuje 22 ha zemědělských pozemků. Ve stáji u rodinného domu má umístěn chov 8 ks skotu. Pro nízký počet hospodářských zvířat není navrženo ochranné pásmo.

Jezdecký klub „Dřevěný dvůr“ – Tomáš Slamják (k. ú. Baška) – chov jezdeckých koní – 7 ks. V areálu jsou stáj, provozní budovy a jízdárna. Celkem obhospodařuje 4 ha zemědělských pozemků.

„Hapy ranch“ – Jana Hapalová (Hodoňovice) – chov 15 ks jezdeckých koní - oplocená jízdárna, stáje pro koně a provozní budova.

Jezdecký klub GEM – Petr Miloň (k. ú. Kunčičky u Bašky) – chov jezdeckých koní 4 ks. Celkem 0,50 ha zemědělských pozemků, včetně oplocené jízdárny se stájí pro koně.

Areály zemědělské výroby byly Územním plánem Baška zařazeny do ploch výroby a skladování (VS). Nové stavby zemědělské pro chov hospodářských zvířat mohou být povolovány v rámci těchto ploch pouze s ohledem na stávající a navržený způsob využití okolních ploch, to znamená, že stanovené ochranné pásmo nesmí omezovat využití zastavitelných ploch s funkcí obytnou a funkcí občanského vybavení.

Jezdecké areály byly Územním plánem Baška zařazeny do ploch občanského vybavení – sportovních zařízení (OS). Zvyšování počtu jezdeckých koní a případně dalších hospodářských zvířat je v rámci těchto ploch přípustné pouze s ohledem na stávající a navržený způsob využití okolních ploch, to znamená, že stanovené ochranné pásmo nesmí omezovat využití zastavitelných ploch s funkcí obytnou a funkcí občanského vybavení.

Lesní hospodářství

Lesy v obci Baška jsou zařazeny do lesní oblasti č. 39 – Podbeskydská pahorkatina

Lesy jsou v řešeném území zastoupeny menšími lesními celky, drobnými lesíky v polích a břehovými porosty podél vodních toků.

Lesnatost

katastrální území	výměra (ha)	výměra lesních pozemků (ha)	podíl na výměře řeš.území (%)
Obec Baška celkem	1283	262	20

Kategorizace - lesní porosty v řešeném území jsou zařazeny do kategorie č. 10 - lesů hospodářských.

Věková a druhová skladba – jedná se o různověké porosty od 1 do 90 let. Převažujícím porostním typem je smrk s příměsí buku a jedle. U břehových porostů a menších lesíků je vyšší zastoupení listnáčů. Příměsí jsou jasany, lípy, topoly, vrby, olše, kleny, břízy a jeřabiny.

Část lesních pozemků v řešeném území je ve vlastnictví Obce Baška a Obce Staré Město Lesy České republiky s.p. Hradec Králové - Lesní správa Frýdek-Místek – má právo hospodařit na části lesních pozemků.

Malá část lesních pozemků je v soukromém vlastnictví – vše menší výměry.

Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek Frýdek-Místek má platnost od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2013.

Pro lesní pozemky v soukromém vlastnictví jsou zpracovány Osnovy pro hospodaření na lesních pozemcích s platností od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2013.

4.13.2 VÝROBA A SKLADOVÁNÍ

Ve správním území obce Baška není žádný areál s průmyslovou výrobou.

Podnikatelské aktivity z oblasti služeb, drobné výroby apod. jsou rozmístěny většinou mezi souvislou zástavbou a jsou převážně provozovány v dílnách u rodinných domů. Jedná se např. o zahradnické služby, autoopravnu, pneuservis, čalounictví, masáže, zámečnictví, železářství, sklenářství, geodetickou kancelář, kadeřnictví, kovovýroba, prodej dřevoobráběcích strojů, výbrusy a výrobu válců automotorů a další.

Z větších firem se hlavně v severní části k. ú. obce Baška, v návaznosti na železniční trať nacházejí např.: HB Slévárna spol. s.r.o. Brno, Podlahové studio EVANS a dále pak prodej hutního materiálu, štěrku, písku, paliva. Z dalších větších firem se ve správním území obce Baška nachází např.:

BG Quick – podlahy, opravy a sanace betonových ploch Vodotop s.r.o. - výroba a prodej polystyrénu, pneuservis Pila u Hodoňovic

Pila Taxus s.r.o. - prodej sušeného řeziva

Duflex s.r.o.- výroba flexibilních vzduchovodů, bazénů, nádrží

Peugeot Autosalon Svoboda s.r.o. - autorizovaný prodejce a servis vozů Peugeot Mlýn Bayer - výroba a prodej mouky, prodej otrub

Stávající výrobní areály jsou respektovány a byly Územním plánem Baška zařazeny do ploch výroby a skladování (VS).

Navržené zastavitelné plochy pro rozvoj výroby a skladování jsou vymezeny v návaznosti na stávající výrobní areály a to především v jižní části k. ú. Kunčičky u Bašky, západně od silnice I/56. Menší plochy pro výrobu a skladování jsou vymezeny v k. ú. Hodoňovice. Jedna menší plocha je také vymezena v severní části k. ú. Baška.

4.14 OBČANSKÉ VYBAVENÍ

Jako samostatné plochy občanského vybavení (OV) jsou vymezeny ÚP Baška v k. ú. Baška plochy areálů mateřské školy, základní školy (1 – 5 tř.), kostela sv. Václava, obecního úřadu, pošty, prodejny a kulturního domu. V k. ú. Kunčičky u Bašky je jako samostatná plocha občanského vybavení vymezena plocha mateřské školy.

Dále jsou ÚP Baška vymezeny plochy občanského vybavení – sportovních zařízení (OS). V k. ú. Baška se jedná plochu rekreačního areálu u přehrady Baška, jezdeckého klubu a sportovního areálu Tělocvičné jednoty SOKOL Baška (tělocvična, posilovna, sauna, klubovna, tenisový kurt, volejbalové hřiště a venkovní posezení) a dvě zastavitelné plochy vymezené v blízkosti přehrady a jedna menší plocha jižní části souvisle zastavěného území. V k. ú. Kunčičky u Bašky je jako plocha občanského vybavení – sportovních zařízení vymezena plocha fotbalového hřiště a plocha jezdeckého areálu. V k. ú. Hodoňovice je jako samostatná plocha občanského vybavení – sportovních zařízení vymezena plocha jezdeckého areálu a plocha hřiště.

Územním plánem je respektována plocha občanského vybavení – hřbitovů (OH) v k. ú. Baška a v k. ú. Kunčičky u Bašky, která je navržena k rozšíření.

Nové stavby a zařízení občanské vybavenosti, včetně maloplošných a dětských hřišť, mohou být realizovány v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití stanovenými v textové části územního plánu, oddíle F. V souladu s těmito podmínkami může být také změněn účel využívaní stávajících zařízení a staveb. V případě realizace nového zařízení občanské vybavenosti musí být zabezpečen v rámci vlastního pozemku dostatek parkovacích míst, nebo musí být tato místa zajištěna s ohledem na organizaci okolní zástavby, veřejných prostranství a zeleně na veřejných prostranstvích.

4.15 KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH PLOCH

Na základě doplňujících průzkumů a rozboru podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel území a podmínek životního prostředí) a dostupných podkladů je formulována územně plánovací koncepce rozvoje území obce, vytvářející základní rámce pro výstavbu a vyvážený (udržitelný) rozvoj v řešeném území během očekávané platnosti územního plánu, tj. do roku 2025.

Bašku je nutno vnímat jako rozvíjející se obec SO ORP Frýdek-Místek, s přednostním rozvojem obytných funkcí, s významnými vazbami na rozvojovou oblast OB 2 Ostravsko. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, dopravní, částečně rekreační, obslužná a výrobní. Rozvojové možnosti jsou podmíněny zachováním vysoké atraktivity bydlení, využitím rekreačního potenciálu obce i regionu a využitím suburbanizačních tendencí z širšího regionu.

Za omezující faktor dlouhodobého rozvoje obce je nutno považovat mírně nevyvážené hospodářské podmínky a částečně i podmínky životního prostředí obce. Míra soudržnosti obyvatel území je tradičně nadprůměrná. Možnosti zlepšení hospodářských podmínek ve vlastním administrativním území obce jsou mírně omezené, zejména s ohledem na potřeby ochrany obytného a rekreačního prostředí.

Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního prostředí, hospodářských a podmínek soudržnosti obyvatel území) je předpokládán růst počtu obyvatel (ve střednědobém časovém horizontu na cca 3800 obyvatel v r. 2025), při odpovídajícím rozvoji bydlení, vlastních i širších podmínek pro podnikání a částečně i obslužných funkcí obce. Novou bytovou výstavbu je potřeba rozmísťovat rovnoměrně ve všech třech částech obce s přihlédnutím k místním podmínkám.

Navržená urbanistická koncepce navazuje na stavební vývoj obce. Stávající urbanistickou strukturu doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a ploch navazujících na zastavěné území.

Územním plánem jsou vymezeny stávající (stabilizované) a navržené plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou podrobněji uvedeny v oddíle F textové části A. Územního plánu Baška.

Stanovení podmínek je rozděleno na:

• obecné podmínky platné pro celé správní území obce bez ohledu na rozdílný způsob využití ploch

• podrobné podmínky platné pro plochy s rozdílným způsobem využití, a to plochy stabilizované a plochy navržené ke změně využití území (zastavitelné plochy a plochy přestavby) jsou uvedeny v tabulkách s rozlišením na využití hlavní, přípustné a nepřípustné s uvedením staveb, zařízení nebo činností

- využití hlavní stanovuje stávající nebo požadovaný převažující způsob využívání plochy

- využití přípustné stanovuje jaký doplňkový způsob využití plochy se připouští aniž by byl narušen nebo znemožněn hlavní způsob využití plochy

- využití nepřípustné stanovuje nepřípustné využívání ploch s ohledem na hlavní a přípustné využívání plochy (tj. stavby, zařízení a činnosti neslučitelné s hlavním a přípustným využíváním plochy)

Pro některé plochy v zastavěném území, zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání. Jedná se o procento zastavitelnosti pozemku, tj. poměr zastavěných a zpevněných ploch vůči plochám nezastavěným a nezpevněným, které mohou být využívány jako plochy zeleně, nebo plochy produkční (zahrady rodinných domů) a umožňují vsakování dešťových vod.

Dále je pro některé plochy v zastavěném území a zastavitelné plochy stanovena výšková hladina staveb z důvody ochrany krajinného rázu.

V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch:

• plochy smíšené obytné (SO)

• plochy rekreace rodinné (RR)

• plochy občanského vybavení (OV)

• plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS)

• plochy občanského vybavení - hřbitovů (OH)

• plochy zemědělské - zahrady (ZZ)

• plochy výroby a skladování (VS)

• plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné (ZV)

• plochy prostranství veřejných (PV)

• plochy technické infrastruktury (TI)

• plochy smíšené nezastavěného území (SN)

• plochy smíšené nezastavěného území (mokřady) (SN)

• plochy lesní (L)

• plochy zemědělské (Z)

• plochy vodní a vodohospodářské (VV)

• plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES)

• plochy dopravní infrastruktury silniční (DS)

• plochy dopravní infrastruktury železniční (DZ)

Zastavitelné plochy jsou navrženy převážně tak, aby vytvářely se zastavěným územím kompaktní celek s ohledem na ekonomii výstavby dopravní a technické infrastruktury.

5. INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

5.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Územní plán Baška (koncept) byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí dle § 10a až § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (zpracovatel Aquatest a.s., Praha, březen 2010).

Toto posouzení bylo zpracováno jako samostatný elaborát, který byl projednáván současně s konceptem ÚP Baška.

Závěry z posouzení

Územním plánem Baška jsou navrženy změny, které umožní další rozvoj oblasti a současně jsou navrženy nové úpravy, které mají za cíl zachovat ekologickou stabilitu krajiny. Při realizaci změn a sledování jejích vlivů na životní prostředí je nezbytné dodržovat určité postupy a ukazatele specifické pro posuzované území:

• Řada doporučení je v obecné úrovni zapracována v územním plánu. Tato doporučení po jejich projednání a schválení je nezbytné respektovat, aby negativní dopady těchto změn byly minimální nebo byly zcela odstraněny.

• U rozsáhlejších nebo specifických záměrů je nutno počítat s dalším projednáním ve smyslu posouzení vlivů tohoto záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění.

• U konkrétních území s již definovanou ochranou (chráněná území, významné krajinné prvky, prvky ÚSES) je třeba dodržovat zákony a vyhlášky platné pro tato území a jejich naplňování kontrolovat. Nestandardní zásahy předem projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.

• Schvalovat záměry, které odpovídají platnému územního plánu a při jejich realizaci zachovávat postupy, které neohrozí okolní prostředí a umožní naplnění cílů koncepcí Moravskoslezského kraje.

• U rámcových záměrů (například plochy pro výrobu), kde není dosud definitivně rozhodnuto o konečném využití, postupovat při výběru konkrétního projektu podle následujících kritérií:

− Zacházení s nebezpečnými látkami

− Zabezpečení ochrany půd a horninového prostředí

− Zabezpečení ochrany vod, výstavba odpovídající ČOV

− Zachování odtokových poměrů (zasakování dešťových vod, záchytná nádrž)

− Řešení dopravy s ohledem na intenzitu dopravy v místě projektu

− Produkce emisí

− Produkce odpadů a jejich likvidace

− Řešení problémů starých zátěží

− Estetika stavby a její soulad s okolím, ovlivnění krajinného rázu

− Využití prostoru k výsadbě zeleně

− Počet nově vytvořených pracovních míst

• U výstavby rodinných domů jedoporučeno zvažovat vnější siluety zastavěného území s ohledem na charakter a rozmístění povolovaných staveb a doprovodné zeleně, zachovávat charakter staveb, který koresponduje se současnou zástavbou. Pohledové horizonty a území pohledově významná by neměla být zastavována, aby nedocházelo ke snížení především pohledové a estetické charakteristiky krajiny.

• V územích náchylných k sesuvům neprovádět zasakování dešťových vod.

• Minimalizace zásahů do říčního koryta a plochy EVL na nezbytné minimum.

• U výstavby rodinných domů zvažovat vnější siluety zastavěného území s ohledem na charakteru a rozmístění povolovaných staveb a doprovodné zeleně. Doporučujeme zachovávat charakter staveb, který koresponduje se současným charakterem staveb. Pohledové horizonty a území pohledově významná by neměla být zastavována, aby nedocházelo ke snížení především pohledové a estetické charakteristiky krajiny.

• V územích náchylných k sesuvům neprovádět zasakování dešťových vod.

• Minimalizace zásahů do říčního koryta a plochy EVL na nezbytné minimum.

V konceptu řešení ÚP Baška byly některé zastavitelné plochy a dopravní infrastruktura řešeny ve variantách. Do územního plánu byly převážně zapracovány varianty doporučené vyhodnocením vlivu na životní prostředí, kromě řešení komunikace propojující oblast vodní nádrže Baška s lokalitou Dědina. Nebyla vybrána žádná z navržených variant, ale byla zapracována studie dopravního řešení v dané lokalitě zpracované firmou HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s.

Popis vybraných variant řešení je podrobněji uveden v kapitole 4. tohoto odůvodnění.

Z hlediska dopravy se navrhují úpravy nevyhovujících úseků ve stávající silniční struktuře a nové úseky komunikací. V zastavitelných plochách situovaných v návaznosti na stávající i navržené silniční a místní komunikace je možné umisťovat pouze takové stavby, jejichž funkce nevyvolá potřebu provedení preventivních opatření pro zajištění přípustného hygienického zatížení externalitami dopravy. Pro ostatní nové budovy jsou územním plánem stanoveny vzdálenosti od os stávajících i navržených silničních komunikací, v rámci kterých bude stavebníkem doloženo splnění přípustného hygienického zatížení externalitami dopravy, a to ve smyslu dodržení limitů dle platných právních předpisů a norem.

Tyto vzdálenosti jsou územním plánem stanoveny pro jednotlivé třídy komunikací takto:

- pro rychlostní silnici R48 v šířce 100 m od osy na obě strany,

- pro silnici I/56 v šířce 70 m od osy na obě strany,

- pro silnici II/477 v šířce 30 m od osy na obě strany,

- pro silnice III. třídy v šířce 15 m od osy na obě strany,

- pro místní komunikace v šířce 10 m od osy na obě strany.

Celkový předpokládaný zábor půdy navržený územním plánem je 86,83 ha, z toho je 78,17 ha zemědělských pozemků.

Snahou autorů územního plánu bylo minimalizovat dopady záboru půdy, zejména ploch určených pro výstavbu. Proto byly pro návrhy ploch potřebných pro územní rozvoj obce využity všechny vhodné volné proluky uvnitř hranic zastavěných území. Zastavitelné plochy převážně navazují na stávající zástavbu.

Zábor půdy podle funkčního členění ploch

funkční členění	zábor půdy celkem (ha)	z toho zemědělských pozemků (ha)	z nich orné půdy (ha)
Plochy zastavitelné:
SO – plochy smíšené obytné	56,61	52,89	33,68
OS – pl. obč. vybavení – sportovních zařízení	1,60	0,93	-
OH – plochy obč. vybavení - hřbitovů	0,30	0,30	0,30
VS – plochy výroby a skladování	21,72	20,39	17,98
ZZ – pl. zemědělské – zahrady/zahrádkové os.	0,65	0,42	-
DS – plochy dopr. infrastruktury silniční	1,62	1,37	1,06

PV – plochy prostranství veřejných	3,62	1,98	1,53
Plochy zastavitelné celkem	85,81	77,97	54,55
Plochy ostatní:
ZV – plochy prostranství veř.- zeleně veřejné	0,23	-	-
Plochy ostatní celkem	0,23	-	-
Pl. přestavby – SO – pl. smíšené obytné	0,79	0,20	-
Návrh celkem	86,83	78,17	54,55

Meliorace – celkem se předpokládá zábor 8,84 ha odvodněných zemědělských pozemků.

5.2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000

Řešení Územního plánu Baška (konceptu) bylo vyhodnoceno z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů v rámci samostatné zakázky (zpracovatel Aquatest a.s., Praha, březen 2010).

Toto vyhodnocení bylo zpracováno jako samostatný elaborát, který byl projednáván současně s konceptem ÚP Baška.

Závěr tohoto hodnocení: Hodnocený Územní plán Baška nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany EVL Řeka Ostravice.

Doporučená zmírňující opatření

Ve vztahu k předmětům ochrany EVL Řeka Ostravice a její celistvosti je doporučeno následující minimalizační a ochranná opatření:

- u těch dílčích záměrů ÚP, kde bude při jejich výstavbě docházet k zásahům do říčního koryta, tyto zásahy provádět mimo období tření a raného vývoje jedinců vranky obecné v březnu až dubnu (prevence nadměrného zákalu vody v této citlivé fázi životního cyklu druhu); minimalizace zásahů do říčního koryta a plochy EVL na nezbytné minimum.

Do územního plánu byly převážně zapracovány varianty doporučené vyhodnocením vlivu ÚP na území NATURA 2000 (Naturovým posouzením dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění).

Doporučené varianty jsou ve shodě s výše uvedeným vyhodnocením vlivu ÚP na životní prostředí.

5.3 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

Územně analytické podklady pro SO ORP Frýdek-Místek byly zpracovány v roce 2008

(zprac. EKOTOXA s.r.o.), v současné době je zpracovávána jejich aktualizace.

Správní území obce Baška Silné stránky

1) Správní území obce Baška se nachází v území mimo vlivy důlní činnosti.

2) Do správního území obce Baška zasahují 2 chráněná ložisková území, 2 dobývací prostory a 3 prognózní zdroje nerostných surovin.

3) Ve správním území obce Baška je vymezena evropsky významná lokalita – NATURA 2000 - lokalita Řeka Ostravice.

4) V území obce je vymezen územní systém ekologické stability s prvky regionálními a lokálními.

5) Obcí prochází silnice I., II. i III. třídy umožňující výbornou dopravní dostupnost obce.

6) Obcí je vedena celostátní jednokolejná železniční trať č. 323 (Ostrava – Valašské Meziříčí).

7) Zástavba obce je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu, kromě staveb situovaných v rozptýlené zástavbě, kde z ekonomických důvodu nebyl vodovod vybudován.

8) V obci je budována veřejná kanalizace.

9) Obec je plynofikována středotlakým plynovodem. Využívání plynu jako ušlechtilého paliva zlepšuje čistotu ovzduší v obce především v topné sezóně.

10) Odpad v obci je tříděn a odvážen na zařízení určená k likvidaci odpadů mimo správní území obce.

11) V obci je základní občanská vybavenost (mateřská škola, základní škola, zdravotnické zařízení – ordinace obvodních lékařů), sportovní a kulturní zařízení, hřbitovy apod.

Slabé stránky

1) Ve správním území obce Baška jsou 2 sesuvná území a 2 poddolovaná území z historické těžby evidovaná Geofondem ČR.

2) Značné znečištění vody v řece Ostravici.

3) Z oblastí nenapojených na stávající kanalizaci je likvidace řešena individuálně v žumpo- septikových systémech a domovních ČOV. Kanalizace je vyústěna do místních vodotečí. Individuální čištění odpadních vod není vždy dostatečné.

4) Koeficient ekologické stability správního území obce Baška je stanoven jako území málo stabilní z důvodu intenzivně využívané kulturní krajiny s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků.

5) Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví. Vysoká úroveň znečištění ovzduší je zejména ze zdrojů mimo řešené území.

6) Vysoké procento nezaměstnanosti v širším regionu.

Příležitosti

1) Zlepšení kvality vod ve vodních tocích důsledným čištěním odpadních vod.

2) Zachovat prostupnost územím podél vodních toků včetně zastavěného území za účelem údržby vodních toků.

3) Rozvoj pěší turistiky, cyklo a hipoturistiky, vybudování tras rekreační dopravy (cyklotrasy, hipostezky, lyžařské běžecké trasy.

4) Obnova doprovodné zeleně kolem cest, vymezení a realizace veřejné zeleně v zastavitelných plochách., vytváření podmínek pro rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, vytváření protierozních opatření.

Hrozby

1) Zmenšování podílu ploch trvalých travních porostů a krajinné zeleně, a tím snižování retenční kapacity území,

2) Znečištění vodních toků vypouštěním nečištěných nebo špatné čištěných odpadních vod v některých lokalitách.

3) Rozvojem ploch pro výstavbu se bude do doby realizace splaškových kanalizací pro jednotlivé lokality zvyšovat počet staveb pro individuální likvidaci odpadních vod i v souvisle zastavěném území,

4) V případě rychlého rozvoje zástavby pro bydlení ohrožení sociální stability území, zhoršení kvality bydlení, nepřipravenost území z hlediska technické infrastruktury a občanského vybavení.

5.4 PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ

5.4.1 VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

1) Územním plánem jsou zábory pozemků lesa minimalizovány (1,06 ha).

2) Územním plánem je navrženo doplnění kanalizace a způsob likvidace odpadních vod pro zastavěné území a zastavitelné plochy kde dosud není kanalizace vybudována. Ke znečištění vod dochází i nevhodným obhospodařování zemědělské půdy a splachováním hnojiv do vodních toků. Toto však nelze územním plánem ovlivnit.

3) Do doby výstavby dalších řadů kanalizace je nutno dbát na likvidaci odpadních vod individuálním zákonným způsobem tak, aby nedocházelo ke znečišťování povrchových i podzemních vod odpadními vodami.

4) Zastavitelné plochy navržené územím plánem s hlavní nebo přípustnou funkcí obytnou jsou navrženy se cca 30% převisem nabídky. Doporučený převis nabídky je však 50 až 100 %. Navíc nelze předpokládat, že všechny zastavitelné plochy budou využity v krátkém časovém horizontu, některé plochy nebudou využity vůbec z důvodu majetkoprávních, nedobudování technické a dopravní infrastruktury apod.

5) Nadměrná expanze obytné výstavby v lokalitách bez dostatečné dopravní obsluhy území může ohrozit sociální stabilitu území a zhoršit vlastní kvalitu bydlení v případě, že by došlo k nárazové výstavbě v krátkém období.

5.4.2 VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

1) V evidovaných sesuvných a poddolovaných územích nejsou vymezeny zastavitelné plochy.

2) Respektováním územního systému ekologické stability s prvky a lokálními dojde ke zvýšení ekologické stability správního území obce. Vhodná by byla také výsadba pásů zeleně na rozsáhlejších celcích zemědělsky obhospodařované půdy s ohledem na sklonitost terénu aniž jsou vymezeny v územním plánu. Dojde tak ke snížení eroze a splachů ze svažitých ploch.

3) Územním plánem je zapracován návrh a způsob likvidace odpadních vod pro zastavěné území a zastavitelné plochy podle podrobnější dokumentace. Do doby dobudování kanalizace je nutno čistit odpadní vody u stávající zástavby a nově realizovaných staveb individuálním zákonným způsobem v malých domovních ČOV nebo budovat žumpy na vyvážení.

4) Územním plánem jsou vymezeny plochy výroby a skladování (VS) ve kterých je přípustné vybudování sběrného dvora.

5) Územním plánem jsou v maximální možné míře respektovány významné krajinné prvky

„ze zákona“.

6) Realizací nefunkčních prvků vymezeného územního systému ekologické stability, případnou výsadbou alejí a doprovodné zeleně kolem vodních toků a cest dojde ke zvýšení ekologické stability území.

7) Územním plánem je navrženo rozšíření plynofikace území ve vazbě na navržené zastavitelné plochy. Pokud bude k vytápění využíván plyn nebo jiná ušlechtilá paliva a alternativní zdroje nebude docházet ke zvyšování znečištění ovzduší především v topné sezóně.

8) Územním plánem je řešena dopravní obsluha území. V zastavěném území je však možnost rozšíření místních komunikací značně omezena. Nutné je u nově realizované zástavby dodržovat odstup od komunikací.

9) Návrhem zastavitelných ploch s hlavní funkcí bydlení lze předpokládat přestěhování mladých rodin do správního území obce. Nabídka ploch pro bydlení musí být ve vazbě na nabídku občanského vybavení a pracovních míst. Nedostatečné kapacity míst v domovech pro seniory je možné řešit realizací nových zařízení kdekoliv v plochách s dominantní funkcí bydlení.

10) Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné výroby a skladování za účelem podpory hospodářské stability území a možnosti vytváření nových pracovních míst přímo v obci.

5.4.3 VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

1) Ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území nerostných surovin jsou respektována a jsou zakreslena v Koordinačním výkrese.

2) Evropsky významná lokalita – NATURA 2000 - lokalita Řeka Ostravice je respektována a její rozsah je zakreslen v Koordinačním výkrese.

3) Návrhem zastavitelných ploch nedochází k záborům pozemků lesa.

4) Územním plánem je respektována dopravní obsluha území silnicemi I., II. a III. třídy.

5) Zásobování pitnou vodou napojením na ostravský oblastní vodovod je územním plánem respektováno. V textové části a grafické části územního plánu je navrženo řešení zásobování pitnou vodou pro zastavitelné plochy navržené územním plánem.

6) Územním plánem je navržen způsob likvidace odpadních vod v obci.

7) Územním plánem je navrženo rozšíření středotlakého plynovodu pro zastavitelné plochy a doporučeno využívání plynu jako topného média s ohledem na podporování čistoty ovzduší v obci.

8) Třídění odpadů bude ve správním území obce Baška probíhat i nadále, územním plánem není vymezena plocha pro vybudování skládky komunálních odpadů. Likvidace odpadů bude tedy i nadále probíhat mimo řešené území.

9) V Bašce je základní občanské vybavení. Územním plánem jsou navrženy plochy pro občanské vybavení – sportovní zařízení. Zařízení občanského vybavení však lze umístit kdekoliv v plochách s funkcí obytnou. Nutno je však brát ohled na organizaci stávající zástavby a možnost realizace odstavných ploch v rámci pozemku nebo jeho blízkého okolí.

5.4.4 VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Způsobem řešení Územního plánu Baška jsou v maximální možné míře respektovány stávající hodnoty území, tj. historický vývoj zástavby, nemovité kulturní památky, památky místního významu, ochrana přírodních hodnot území. Návrhem zastavitelných ploch pro rozvoj zástavby obytné, občanské vybavenosti, výrobních aktivit, územního systému ekologické stability atd. se však nelze vyhnou záboru zemědělské půdy.

Ekologická stabilita správního území obce Baška je posílena vymezením územního systému ekologické stability – prvků regionálního a lokálního významu.

Za účelem zvýšení kvality životního prostředí a zvýšení pohody bydlení je navrženo odkanalizování zástavby, která dosud nemá vybudovanou kanalizaci, rozšíření vodovodních řadů za účelem dostatečné dodávky pitné vody, vybudování 13 nových trafostanic a rozvoj plynofikace (viz předchozí kapitoly odůvodnění).

5.5 VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Územní plán Baška je zpracován v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK).

Ve správním území obce Baška byla vymezena evropsky významné lokalita (NATURA 2000), tj. lokalita Řeka Ostravice. V souladu se ZÚR MSK bylo provedeno v územním plánu vymezení regionálních prvků územního systému ekologické stability – biocentra 132 Hodoňovická Ostravice, 157 Kunčická Ostravice, 169 Metylovická hůrka, biokoridory 559, 560 a 622.

Dále byla respektována trasa navržené rychlostní silnice R48 v jižní obchvatové poloze vůči městu Frýdek – Místek ze ZÚR Moravskoslezského kraje, kde je pro její vedení vymezena veřejně prospěšná stavba pod označením D10 a koridor v šířce 300 m od osy přilehlého jízdního pásu navržené komunikace na obě strany, který je však vzhledem ke stabilizaci trasy ve správním území Frýdku-Místku uplatňován v územním plánu Baška pouze v rozsahu budoucího ochranného pásma.

Respektován je rovněž návrh na zdvojení nadzemního vedení 400 kV Prosenice – Nošovice (E43) a napojení kanalizace obce Baška na kanalizační soustavu města Frýdek-Místek.

5.6 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

5.6.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠTĚNA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZBORU ÚZEMÍ

Na začátku roku 2009 byly k dispozici dva nové podklady pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území. Základním dokumentem jsou Průzkumy a rozbory v rozsahu ÚAP Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., 2007). K hodnocení zde byla použita základní 7 stupňová škála, hodnotící převahu silných nebo slabých stránek.

Nově zpracovaný Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Frýdek-Místek (Ekotoxa, s.r.o., 2008) přistupuje k vyhodnocení jednotlivých pilířů s odlišnou metodikou hodnocení, podobně jak v celé ČR. Vykazované hodnoty byly proto převedeny na relativně srovnatelnou 7 stupňovou škálu. Hodnocení jednotlivých pilířů přináší následující tabulka.

Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území

	hodnocení (hodnoty: 1 - nejlepší, 4 - průměrné, 7 - nejhorší)
Pilíř	ÚAP MSK	RURÚ SO ORP Frýdek-Místek	výsledné hodnocení územního plánu
Životní prostředí	6	6	5
Soudržnost obyvatel území	1	4	3
Hospodářské podmínky území	1	2	5

Mezi hodnocením ÚAP MSK a RURÚ SO ORP je patrný značný rozdíl v hodnocení soudržnosti obyvatel území. V úvahu je nutno vzít rozdíly ve zvolených výchozích ukazatelích i metodách hodnocení.

Vlastní hodnocení provedené na základě průzkumu a rozboru územního plánu se liší u všech třech pilířů. Zejména však v hodnocení hospodářského pilíře území. I když je vzato v úvahu zlepšení nabídky ploch pro podnikání v širším regionu, absolutní pokles nezaměstnanosti v posledních letech, tak relativně značná nezaměstnanost řešeném území i regionu (ve srovnání s průměrem ČR) zůstává. Právě tyto rozdíly v relativní úrovni nezaměstnanosti dlouhodobě signalizují problémy řešeného území v hospodářské oblasti s přesahy do soudržnosti obyvatel území. Proto je uvedeno v předchozí tabulce nepříznivé výsledné hodnocení 5.

Na druhé straně hodnocení životního prostředí je zřejmě poměrně diskutabilní. Pro hodnocení v rámci RURÚ SO ORP byl například použit ukazatel zastoupení zvláště chráněných území, míry separace komunálního odpadu bez náležitého vnímání jejich omezené váhy. V současném stavu nejednotnosti kritérií a jejich hodnocení je proto k výsledkům obou podkladů přistupováno kriticky.

5.6.2 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH

Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území a problémy v oblasti životního prostředí. Tyto problémy pouze omezeně ovlivňují značný rozvojový potenciál obce plynoucí zejména z její polohy, dopravního napojení, obytné a rekreační atraktivity. V obci se projevuje zejména trvalý zvýšený zájem o bydlení.

Posílení zejména hospodářského pilíře a zlepšení podmínek životního prostředí je tak předpokladem udržitelného rozvoje území, zejména z delšího hlediska (budoucích generací – stále větší percepce a preferencí kvalitního obytného a životního prostředí).

Posílení hospodářského pilíře je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací (Frýdek-Místek, Nošovice, Mošnov). Plošné posílení nabídky ploch pro podnikání v tomto širším regionu bylo v posledních letech do značné míry realizováno. V řešeném území je nutno hledat možnosti posílení jeho obslužně-podnikatelských funkcí, v návaznosti na stávající plochy podnikání, hledání možnosti intenzifikace využití stávajících ploch.

Optimalizace funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu (optimální dělbě funkcí-obytné- obslužné a posílení funkce rekreační). Prvořadým úkolem územního plánu je zejména návrh nových ploch pro bydlení.

Nepříznivá stav životního prostředí vyplývá zejména ze situace v čistotě ovzduší, čistotě

vod a negativních vlivů dopravy.

Možnosti zlepšení čistoty ovzduší opatřeními v řešeném území jsou omezené, hlavní příčiny – zdroje znečištění se nacházejí mimo řešené území. S ohledem na stav ovzduší je nutno posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území

a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch), výsadba ochranné zeleně apod. Zlepšení čistoty vod bude dosaženo především výstavbou kanalizace v obci.

Zachování a zlepšení podmínek soudržnosti obyvatel území je vázáno zejména na optimální lokalizaci nové bytové výstavby v obci, nevytváření územně segregovaných sídel.

6. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO

ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (č. j. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

Použité podklady:

- údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cuzk.cz –

červenec 2011,

- bonitní půdně ekologické jednotky z podkladů Katastru nemovitostí – Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj,

- podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP.

6.1 KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ

Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. Pro lepší posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region. Řešené území náleží do klimatického regionu 7 – MT4 – mírně teplý, mírně vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku - HPJ.

HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci:

20 - Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené.

21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech.

22 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším.

24 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností.

27 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné.

40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici.

41 - Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry.

43 - Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení.

44 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření.

47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření.

48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření.

49 - Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření.

70 - Gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami.

Pro podrobnější určení kvality jsou BPEJ zařazeny do třídy ochrany zemědělských pozemků I až V.

6.2 ZÁBOR PŮDY DLE NÁVRHU ÚP

funkční členění	zábor půdy celkem (ha)	z toho zemědělských pozemků (ha)	z nich orné půdy (ha)
Plochy zastavitelné:
SO – plochy smíšené obytné	56,61	52,89	33,68
OS – pl. obč. vybavení – sportovních zařízení	1,60	0,93	-
OH – plochy obč. vybavení - hřbitovů	0,30	0,30	0,30
VS – plochy výroby a skladování	21,72	20,39	17,98
ZZ – pl. zemědělské – zahrady/zahrádkové os.	0,34	0,11	-
DS – plochy dopr. infrastruktury silniční	1,62	1,37	1,06
PV – plochy prostranství veřejných	3,62	1,98	1,53
Plochy zastavitelné celkem	85,81	77,97	54,55
Plochy ostatní:
ZV – plochy prostranství veř.- zeleně veřejné	0,23	-	-
Plochy ostatní celkem	0,23	-	-
Pl. přestavby – SO – pl. smíšené obytné	0,79	0,20	-
Návrh celkem	86,83	78,17	54,55

Celkový předpokládaný zábor půdy je 86,83 ha, z toho je 78,17 ha zemědělských pozemků. Zábor půdy podle funkčního členění ploch

Meliorace – celkem se předpokládá zábor 8,48 ha odvodněných zemědělských pozemků. Plochy jsou uvedeny v tabulce č. 2.

6.3 ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 2,87 ha zemědělských pozemků, z toho je 0,67 ha odvodněno. Částečně se jedná o pozemky zčásti nebo úplně zarostlé vzrostlou náletovou zelení. Ve skutečnosti bude proto zábor zemědělských pozemků pro ÚSES nižší.

V grafické příloze je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Do záboru půdy jsou započteny jen plochy zemědělských pozemků určených k výsadbě stromů a keřů (zalesnění). Do záboru nejsou zahrnuty ostatní plochy.

6.4 POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ

Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou navrženy v návaznosti na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Jedná se převážně o plochy určené pro bydlení, případně výrobu a skladování.

Větším zásahem do zemědělského půdního fondu je návrh lokality která sestává z ploch pro výrobu a skladování Z55 – VS (11,44 ha orné půdy) a Z65 – VS (1,24 ha orné půdy), a na ně navazujících ploch pro bydlení Z64 – SO (1,71 ha orné půdy) a Z63 – SO (0,94 ha orné půdy). Celkem je to 15,33 ha orné půdy. Zemědělské pozemky jsou v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV a celá lokalita je od okolního ZPF oddělena silnicí I/56, místní komunikací a zástavbou rodinných domů.

Zemědělské pozemky navržené k záboru v ostatních lokalitách jsou převážně v průměrné až nejhorší kvalitě, ve III. až V třídě ochrany. Půdy v II. třídě ochrany se vyskytují jen v menší míře.

6.5 DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Trvalý zábor

Celkem se předpokládá 0,93 ha trvalý zábor ha pozemků určených k plnění funkcí lesa.

plocha	funkční využití	zábor (ha)	kategorie lesních pozemků
Z56 - ZZ	- pl. zemědělské – zahrady/zahrádkové osady	0,03	10 – lesy hospodářské
Z57 - ZZ	- pl. zemědělské – zahrady/zahrádkové osady	0,01	10 – lesy hospodářské
Z150 - PV	- plochy prostranství veřejných	0,02	10 – lesy hospodářské
Z151 - PV	- plochy prostranství veřejných	0,73	10 – lesy hospodářské
Z152 - PV	- plochy prostranství veřejných	0,14	10 – lesy hospodářské
celkem		0,93	10 – lesy hospodářské

Plochy Z151 – PV a Z152 – PV - jde o cyklistickou stezku, u které se předpokládá, že ke kácení stromů dojde jen v nezbytně nutné míře.

Výstavba v ostatních navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv na okolní lesní porosty.

V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost 50 m od okraje lesa – dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní

správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují plochy Z2 – SO, Z11 – SO, Z13 – SO, Z18 – SO, Z19 – SO, Z20 – SO, Z22 – SO, Z23 – SO, Z24 – SO, Z26 – SP, Z27 – SO, Z28 – OH, Z29 – ZZ, Z30 – SO, Z33 – SO, Z34 – SO, Z44 – SO, Z45 – SO, Z51 – VS, Z52 – VS, Z54 – VS, Z55 – VS, Z58 – SO, Z59 – SO, Z60 – SO, Z65 – VS, Z84 – SO, Z87 – SO, Z95 – OS, Z96 – SO, Z97 – SO, Z98 – SO, Z99 – SO, Z102 – SO, Z103 – SO, Z108 – SO, Z109 – SO, Z110 – SO,Z112 – SO, Z119 – VS, Z128 – SO, Z134 – OS, Z135 – VS, Z136 – VS, Z137 – VS, Z138 – ZZ, Z140 – SO, Z144 – PV, Z150 – PV, Z153 – DS.

Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch

Tabulka č. 1

označení plochy /	celková	z toho pozemky			z celkového odnětí
funkce	výměra				zemědělských pozemků
	půdy	nezemědělské	lesní	zemědělské	orná	zahrady	TTP
	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)
Plochy zastavitelné:
Z2	SO	0,29	-	- 0,29	0,29	-	-
Z3	SO	0,64	-	- 0,64	-	-	0,64
Z4	SO	0,51	-	- 0,51	0,51	-	-
Z5	SO	0,78	-	- 0,78	-	-	0,78
Z6	SO	0,14	-	- 0,14	0,14	-	-
Z7	SO	0,11	-	- 0,11	0,11	-	-
Z8	SO	0,54	-	- 0,54	-	-	0,54
Z9	SO	0,15	-	- 0,15	-	0,15	-
Z10	SO	0,29	-	- 0,29	0,29	-	-
Z11	SO	1,01	-	- 1,01	0,67	-	0,34
Z12	SO	0,48	-	- 0,48	-	-	0,48
Z13	SO	1,86	1,19	- 0,67	0,46	0,21	-
Z14	SO	0,18	-	- 0,18	0,18	-	-
Z15	SO	0,11	-	- 0,11	-	-	0,11
Z16	SO	0,13	-	- 0,13	-	-	0,13
Z17	SO	1,63	0,13	- 1,50	-	-	1,50
Z18	SO	0,27	-	- 0,27	0,15	-	0,12
Z19	SO	0,22	-	- 0,22	0,22	-	-
Z20	SO	0,19	-	- 0,19	0,19	-	-
Z21	SO	0,26	-	- 0,26	0,26	-	-
Z22	SO	0,41	-	- 0,41	0,41	-	-
Z23	SO	0,52	0,52	- -	-	-	-
Z24	SO	0,34	-	- 0,34	0,34	-	-
Z25	SO	0,13	-	- 0,13	0,13	-	-
Z26	SO	1,32	-	- 1,32	1,09	0,23	-
Z27	SO	0,22	-	- 0,22	0,22	-	-
Z30	SO	0,11	0,08	- 0,03	-	0,03	-
Z32	SO	1,94	0,73	- 1,21	1,21	-	-
Z33	SO	0,82	0,06	- 0,76	-	-	0,76
Z34	SO	1,16	-	- 1,16	-	-	1,16
Z35	SO	0,61	-	- 0,61	0,44	-	0,17
Z36	SO	0,13	-	- 0,13	-	-	0,13
Z39	SO	0,15	-	- 0,15	0,15	-	-
Z40	SO	0,07	0,07	- -	-	-	-
Z41	SO	0,25	-	- 0,25	-	-	0,25
Z43	SO	0,04	-	- 0,04	-	0,04	-
Z44	SO	0,15	0,15	- -	-	-	-
Z45	SO	0,25	0,02	- 0,23	-	0,23	-
Z46	SO	0,13	-	- 0,13	0,13	-	-
Z47	SO	0,19	0,05	- 0,14	-	0,14	-
Z48	SO	0,60	-	- 0,60	0,37	-	0,23
Z58	SO	0,17	0,17	- -	-	-	-
Z59	SO	0,23	-	- 0,23	-	0,23	-
Z60	SO	0,27	-	- 0,27	-	0,27	-
Z61	SO	0,06	-	- 0,06	0,06	-	-
Z62	SO	0,11	-	- 0,11	0,11	-	-
Z63	SO	1,00	0,06	- 0,94	0,94	-	-

označení plochy /	celková	z toho pozemky			z celkového odnětí
funkce	výměra				zemědělských pozemků
	půdy	nezemědělské	lesní	zemědělské	orná	zahrady	TTP
	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)
Z64	SO	1,71	-	- 1,71	1,71	-	-
Z66	SO	0,19	-	- 0,19	-	0,19	-
Z67	SO	0,67	-	- 0,67	0,45	-	0,22
Z68	SO	0,28	-	- 0,28	0,28	-	-
Z69	SO	2,66	-	- 2,66	2,66	-	-
Z70	SO	0,11	-	- 0,11	-	-	0,11
Z71	SO	0,31	-	- 0,31	0,11	0,20	-
Z72	SO	0,68	-	- 0,68	0,68	-	-
Z73	SO	0,76	0,04	- 0,72	0,72	-	-
Z74	SO	0,31	-	- 0,31	-	0,31	-
Z75	SO	0,14	-	- 0,14	-	0,14	-
Z76	SO	0,11	-	- 0,11	-	0,11	-
Z78	SO	0,47	-	- 0,47	0,47	-	-
Z79	SO	0,07	0,07	- -	-	-	-
Z80	SO	0,24	-	- 0,24	0,18	-	0,06
Z81	SO	0,43	-	- 0,43	0,43	-	-
Z82	SO	1,28	-	- 1,28	1,28	-	-
Z83	SO	0,39	-	- 0,39	0,39	-	-
Z84	SO	2,03	-	- 2,03	2,03	-	-
Z85	SO	1,32	-	- 1,32	1,32	-	-
Z86	SO	0,50	-	- 0,50	0,50	-	-
Z87	SO	0,56	-	- 0,56	-	-	0,56
Z88	SO	0,41	-	- 0,41	-	0,41	-
Z89	SO	0,24	-	- 0,24	0,24	-	-
Z90	SO	0,10	-	- 0,10	-	0,10	-
Z91	SO	1,86	-	- 1,86	1,86	-	-
Z92	SO	0,08	-	- 0,08	0,08	-	-
Z93	SO	1,10	-	- 1,10	-	-	1,10
Z94	SO	0,85	-	- 0,85	0,41	0,05	0,39
Z96	SO	0,25	-	- 0,25	0,25	-	-
Z97	SO	0,50	-	- 0,50	-	-	0,50
Z98	SO	0,06	-	- 0,06	-	0,06	-
Z99	SO	0,08	-	- 0,08	-	0,08	-
Z100	SO	1,30	-	- 1,30	-	-	1,30
Z101	SO	0,20	-	- 0,20	-	-	0,20
Z102	SO	0,40	-	- 0,40	0,40	-	-
Z103	SO	0,12	-	- 0,12	0,12	-	-
Z104	SO	0,09	-	- 0,09	-	0,09	-
Z105	SO	0,12	-	- 0,12	-	-	0,12
Z108	SO	0,43	-	- 0,43	-	-	0,43
Z109	SO	0,32	-	- 0,32	-	-	0,32
Z110	SO	0,13	-	- 0,13	0,13	-	-
Z111	SO	0,12	-	- 0,12	0,12	-	-
Z112	SO	0,17	-	- 0,17	-	-	0,17
Z113	SO	0,59	-	- 0,59	0,29	-	0,30
Z114	SO	0,27	-	- 0,27	-	-	0,27
Z115	SO	0,56	-	- 0,56	0,43	0,13	-
Z120	SO	0,14	-	- 0,14	0,14	-	-
Z121	SO	0,42	-	- 0,42	0,42	-	-
Z122	SO	3,76	-	- 3,76	3,41	-	0,35
Z123	SO	0,59	-	- 0,59	0,59	-	-

označení plochy /	celková	z toho pozemky			z celkového odnětí
funkce	výměra				zemědělských pozemků
	půdy	nezemědělské	lesní	zemědělské	orná	zahrady	TTP
	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)

Z124	SO	0,84	0,31	-	0,53	0,53	-	-
Z125	SO	0,34	-	-	0,34	0,34	-	-
Z126	SO	0,20	-	-	0,20	0,20	-	-
Z127	SO	0,38	-	-	0,38	-	0,11	0,27
Z128	SO	0,79	0,01	-	0,78	0,11	0,67	-
Z129	SO	0,17	-	-	0,17	-	0,17	-
Z130	SO	0,23	-	-	0,23	-	0,23	-
Z131	SO	0,25	-	-	0,25	0,25	-	-
Z132	SO	0,27	-	-	0,27	-	0,27	-
Z133	SO	0,06	0,06	-	-	-	-	-
Z140	SO	0,10	-	-	0,10	0,10	-	-
Z141	SO	0,76	-	-	0,76	0,45	-	0,31
Z142	SO	0,54	-	-	0,54	0,54	-	-
Z143	SO	0,04	-	-	0,04	-	-	0,04
Z37	OS	0,44	0,44	-	-	-	-	-
Z42	OS	0,14	-	-	0,14	-	0,14	-
Z95	OS	0,32	-	-	0,32	-	-	0,32
Z106	OS	0,47	-	-	0,47	-	0,47	-
Z134	OS	0,23	0,23	-	-	-	-	-
OS Σ		1,60	0,67	-	0,93	-	0,61	0,32
Z28	OH Σ	0,30	-	-	0,30	0,30	-	-
Z1	VS	1,04	0,63	-	0,41	0,41	-	-
Z31	VS	0,52	0,52	-	-	-	-	-
Z49	VS	0,76	-	-	0,76	0,76	-	-
Z50	VS	1,08	0,06	-	1,02	0,83	-	0,19
Z51	VS	0,71	-	-	0,71	-	-	0,71
Z52	VS	1,73	-	-	1,73	1,73	-	-
Z53	VS	0,43	-	-	0,43	0,43	-	-
Z54	VS	0,10	-	-	0,10	0,10	-	-
Z55	VS	11,44	-	-	11,44	11,44	-	-
Z65	VS	1,33	0,09	-	1,24	1,24	-	-
Z116	VS	0,36	0,02	-	0,34	0,34	-	-
Z117	VS	0,11	-	-	0,11	0,11	-	-
Z118	VS	0,08	-	-	0,08	0,08	-	-
Z119	VS	0,51	-	-	0,51	0,51	-	-
Z135	VS	0,67	-	-	0,67	-	-	0,67
Z136	VS	0,32	-	-	0,32	-	-	0,32
Z137	VS	0,53	0,01	-	0,52	-	-	0,52
Z29	ZZ	0,14	0,14	-	-	-	-	-
Z56	ZZ	0,03	-	0,03	-	-	-	-
Z57	ZZ	0,06	0,05	0,01	-	-	-	-
Z138	ZZ	0,11	-	-	0,11	-	-	0,11
ZZ Σ		0,34	0,19	0,04	0,11	-	-	0,11
Z153	DS Σ	1,62	0,25	-	1,37	1,06	-	0,31
Z144	PV	0,11	-	-	0,11	-	-	0,11
Z145	PV	0,09	-	-	0,09	0,05	-	0,04

označení plochy /	celková	z toho pozemky			z celkového odnětí
funkce	výměra				zemědělských pozemků
	půdy	nezemědělské	lesní	zemědělské	orná	zahrady	TTP
	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)	(ha)

Z146	PV	0,18	0,18	-	-	-	-	-
Z147	PV	0,94	0,13	-	0,81	0,78	-	0,03
Z148	PV	0,44	0,01	-	0,43	0,31	0,05	0,07
Z149	PV	0,08	0,01	-	0,07	-	-	0,07
Z150	PV	0,48	0,07	0,02	0,39	0,37	-	0,02
Z151	PV	1,08	0,35	0,73	-	-	-	-
Z152	PV	0,22	-	0,14	0,08	0,02	-	0,06

	PV Σ	3,62	0,75	0,89	1,98	1,53	0,05	0,40
Z	celkem	85,81	6,91	0,93	77,97	54,55	5,51	17,91
Plochy ostatní:

ZV1	0,09	0,09	- - - - -
ZV2	0,11	0,11	- - - - -
ZV3	0,03	0,03	- - - - -

ZV Σ	0,23	0,23	-	-	-	-	-
Plochy přestavby:
P1 SO Σ	0,79	0,59	-	0,20	-	0,20	-
celkem návrh	86,83	7,73	0,93	78,17	54,55	5,71	17,91

Předpokládané odnětí zemědělských pozemků ze ZPF

tabulka č.2

katastrální území	označení plochy / funkce	odnětí zemědělských poz. celkem (ha)	druh pozemku	kód BPEJ	třída ochrany	odvodnění (ha)
Zastavitelné plochy:

Kunčičky u B.		Z1	VS	0,31	2	7.24.11	III	-
˝		˝	˝	0,10	2	7.49.11	IV	-
˝	Σ	Z1	VS	0,41	-	-	-	-
˝	Σ	Z2	SO	0,29	2	7.49.11	IV	0,29
˝	Σ	Z3	SO	0,64	7	7.49.11	IV	0,64
˝	Σ	Z4	SO	0,51	2	7.49.11	IV	-
˝	Σ	Z5	SO	0,68	7	7.47.00	II	-
˝		˝	˝	0,10	7	7.49.11	IV	-
˝	Σ	Z5	SO	0,78	-	-	-	-
˝	Σ	Z6	SO	0,14	2	7.47.00	II	-
˝	Σ	Z7	SO	0,11	2	7.47.00	II	0,11
˝	Σ	Z8	SO	0,54	7	7.43.00	II	-
˝	Σ	Z9	SO	0,15	5	7.43.00	II	-
˝		Z10	SO	0,21	2	7.43.00	II	-
˝		˝	˝	0,08	2	7.44.00	II	-
˝	Σ	Z10	SO	0,29	-	-	-	-
˝		Z11	SO	0,67	2	7.43.00	II	-
˝		˝	˝	0,34	7	7.43.00	II	-
˝	Σ	Z11	SO	1,01	-	-	-	-
˝	Σ	Z12	SO	0,48	7	7.43.00	II	-
˝		Z13	SO	0,46	2	7.22.13	III	-
˝		˝	˝	0,21	5	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z13	SO	0,67	-	-	-	-
˝	Σ	Z14	SO	0,18	2	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z15	SO	0,11	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z16	SO	0,13	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z17	SO	1,50	7	7.22.13	III	-
˝		Z18	SO	0,15	2	7.21.13	IV	-
˝		˝	˝	0,12	7	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z18	SO	0,27	-	-	-	-
˝	Σ	Z19	SO	0,22	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z20	SO	0,19	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z21	SO	0,26	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z22	SO	0,41	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z24	SO	0,34	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z25	SO	0,13	2	7.21.13	IV	-
˝		Z26	SO	1,09	2	7.21.13	IV	-
˝		˝	˝	0,23	5	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z26	SO	1,32	-	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z27	SO	0,22	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z28	OH	0,30	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z30	SO	0,03	5	7.21.13	IV	-
Baška	Σ	Z32	SO	1,21	2	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z33	SO	0,76	7	7.27.11	III	-
˝	Σ	Z34	SO	1,16	7	7.27.11	III	-

katastrální území označení plochy / funkce odnětí zemědělských poz. celkem (ha) druh pozemku kód BPEJ třída ochrany odvodnění (ha)

˝		Z35	SO	0,44	2	7.27.11	III	-
˝		˝	˝	0,17	7	7.27.11	III	-
˝	Σ	Z35	SO	0,61	-	-	-	-
˝	Σ	Z36	SO	0,13	7	7.27.11	III	0,13
˝	Σ	Z39	SO	0,15	2	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z41	SO	0,25	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z42	OS	0,14	5	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z43	SO	0,04	5	7.22.13	III	-
Kunčičky u B.	Σ	Z45	SO	0,23	5	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z46	SO	0,13	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z47	SO	0,14	5	7.22.13	III	-
˝		Z48	SO	0,37	2	7.22.13	III	-
˝		˝	˝	0,23	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z48	SO	0,60	-	-	-	-
˝	Σ	Z49	VS	0,76	2	7.22.13	III	-
˝		Z50	VS	0,83	2	7.22.13	III	-
˝		˝	˝	0,19	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z50	VS	1,02	-	-	-	-
˝		Z51	VS	0,55	7	7.21.13	IV	-
˝		˝	˝	0,16	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z51	VS	0,71	-	-	-	-
˝	Σ	Z52	VS	1,73	2	7.43.00	II	-
˝	Σ	Z53	VS	0,43	2	7.43.00	II	-
˝	Σ	Z54	VS	0,10	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z55	VS	11,44	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z59	SO	0,23	5	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z60	SO	0,27	5	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z61	SO	0,06	2	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z62	SO	0,11	2	7.22.13	III	-
˝		Z63	SO	0,68	2	7.21.13	IV	-
˝		˝	˝	0,26	2	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z63	SO	0,94	-	-	-	-
˝	Σ	Z64	SO	1,71	2	7.21.13	IV	-
˝		Z65	VS	0,56	2	7.22.13	III	-
˝		˝	˝	0,68	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z65	VS	1,24	-	-	-	-
˝	Σ	Z66	SO	0,19	5	7.22.13	III	-
Hodoňovice		Z67	SO		2	7.22.13	III	-
˝		˝	˝		2	7.21.13	IV	-
˝		˝	˝		7	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z67	SO		-	-	-	-
˝	Σ	Z68	SO	0,28	2	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z69	SO	2,66	2	7.22.13	III	-
Kunčičky u B.	Σ	Z70	SO	0,11	7	7.22.13	III	-
˝		Z71	SO	0,11	2	7.22.13	III	-
˝		˝	˝	0,20	5	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z71	SO	0,31	-	-	-	--
˝	Σ	Z72	SO	0,68	2	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z73	SO	0,72	2	7.22.13	III	-

katastrální území označení plochy / funkce odnětí zemědělských poz. celkem (ha) druh pozemku kód BPEJ třída ochrany odvodnění (ha)

Baška	Σ	Z74	SO	0,31	5	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z75	SO	0,14	5	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z76	SO	0,11	5	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z78	SO	0,47	2	7.22.13	III	-
˝		Z80	SO	0,18	2	7.44.00	II	-
˝		˝	˝	0,06	7	7.44.00	II	-
˝	Σ	Z80	SO	0,24	-	-	-	-
˝	Σ	Z81	SO	0,43	2	7.44.00	II	-
˝	Σ	Z82	SO	1,28	2	7.44.00	II	1,28
˝	Σ	Z83	SO	0,39	2	7.44.00	II	0,39
˝		Z84	SO	1,57	2	7.44.00	II	1,57
˝		˝	˝	0,40	2	7.70.01	V	0,40
˝	Σ	Z84	SO	2,03	-	-	-	2,03
˝	Σ	Z85	SO	1,32	2	7.44.00	II	1,32
˝	Σ	Z86	SO	0,50	2	7.48.11	IV	0,50
˝		Z87	SO	0,22	7	7.24.11	III	-
˝		˝	˝	0,25	7	7.48.11	IV	-
˝		˝	˝	0,09	7	7.38.16	V	-
˝	Σ	Z87	SO	0,56	-	-	-	-
˝	Σ	Z88	SO	0,41	5	7.49.11	IV	-
˝	Σ	Z89	SO	0,24	2	7.49.11	IV	-
˝	Σ	Z90	SO	0,10	5	7.24.11	III	-
˝		Z91	SO	0,04	2	7.44.10	II	-
˝		˝	˝	0,61	2	7.24.14	IV	-
˝		˝	˝	1,21	2	7.49.11	IV	-
˝	Σ	Z91	SO	1,86	-	-	-	-
˝	Σ	Z92	SO	0,08	2	7.49.11	IV	-
˝		Z93	SO	0,94	7	7.44.10	II	-
˝		˝	˝	0,16	7	7.24.14	IV	-
˝	Σ	Z93	SO	1,10	-	-	-	-
˝		Z94	SO	0,41	2	7.22.13	III	-
˝		˝	˝	0,05	5	7.22.13	III	-
˝		˝	˝	0,39	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z94	SO	0,85	-	-	-	-
˝	Σ	Z95	OS	0,32	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z96	SO	0,25	2	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z97	SO	0,50	7	7.27.41	V	-
˝	Σ	Z98	SO	0,06	5	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z99	SO	0,08	5	7.27.41	V	-
˝		Z100	SO	0,06	7	7.48.11	IV	-
˝		˝	˝	0,64	7	7.27.41	V	-
˝		˝	˝	0,60	7	7.70.01	V	-
˝	Σ	Z100	SO	1,30	-	-	-	-
˝	Σ	Z101	SO	0,20	7	7.70.01	V	-
˝	Σ	Z102	SO	0,40	2	7.48.11	IV	-
˝	Σ	Z103	SO	0,12		7.48.11	IV	-
˝	Σ	Z104	SO	0,09	5	7.48.11	IV	-
Hodoňovice	Σ	Z105	SO	0,12	7	7.22.13	III	-
˝		Z106	OS	0,16	5	7.25.13	III	-

katastrální území označení plochy / funkce odnětí zemědělských poz. celkem (ha) druh pozemku kód BPEJ třída ochrany odvodnění (ha)

˝		˝	˝	0,31	5	7.70.01	V	-
˝	Σ	Z106	OS	0,47	-	-	-	-
˝	Σ	Z108	SO	0,43	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z109	SO	0,32	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z110	SO	0,13	2	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z111	SO	0,12	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z112	SO	0,17	-	7.21.13	IV	-
˝		Z113	SO	0,29	2	7.21.13	IV	-
˝		˝	˝	0,30	7	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z113	SO	0,59	-	-	-	-
˝	Σ	Z114	SO	0,27	7	7.21.13	IV	-
˝		Z115	SO	0,43	2	7.21.13	IV	-
˝		˝	˝	0,13	5	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z115	SO	0,56	-	-	-	-
˝	Σ	Z116	VS	0,34	2	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z117	VS	0,11	2	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z118	VS	0,08	2	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z119	VS	0,51	2	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z120	SO	0,14	2	7.22.13	III	-
˝		Z121	SO	0,20	2	7.22.13	III	-
˝		˝	˝	0,22	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z121	SO	0,42	-	-	-	-
˝		Z122	SO	0,04	2	7.22.13	III	-
˝		˝	˝	3,37	2	7.21.13	IV	-
˝		˝	˝	0,35	7	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z122	SO	3,76	7	-	-	-
˝	Σ	Z123	SO	0,59	2	7.22.13	III	-
˝		Z124	SO	0,18	2	7.22.13	III	-
˝		˝	˝	0,35	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z124	SO	0,53	-	-	-	-
˝	Σ	Z125	SO	0,34	2	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z126	SO	0,20	2	7.21.13	IV	-
˝		Z127	SO	0,11	5	7.21.13	IV	-
˝		˝	˝	0,27	7	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z127	SO	0,38	-	-	-	-
˝		Z128	SO	0,02	2	7.22.13	III	-
˝		˝	˝	0,09	2	7.21.13	IV	-
˝		˝	˝	0,01	5	7.22.13	III	-
˝		˝	˝	0,66	5	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z128	SO	0,78	-	-	-	-
˝	Σ	Z129	SO	0,17	5	7.21.13	IV	-
˝	Σ	Z130	SO	0,23	5	7.49.11	IV	-
˝	Σ	Z131	SO	0,25	2	7.49.11	IV	-
˝	Σ	Z132	SO	0,27	5	7.21.13	IV	-
˝		Z135	VS	0,44	7	7.49.11	IV	-
˝		˝	˝	0,23	7	7.20.51	V	-
˝	Σ	Z135	VS	0,67	-	-	-	-
˝	Σ	Z136	VS	0,32	7	7.49.11	IV	0,32
˝	Σ	Z137	VS	0,52	7	7.49.11	IV	0,52

katastrální území označení plochy / funkce odnětí zemědělských poz. celkem (ha) druh pozemku kód BPEJ třída ochrany odvodnění (ha)

˝	Σ	Z138	ZZ	0,11	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z140	SO	0,09	2	7.22.13	III	-
Baška		Z141	SO	0,34	2	7.44.00	II	0,31
˝		˝	˝	0,11	2	7.70.01	V	0,09
˝		˝	˝	0,06	7	7.44.00	II	-
˝		˝	˝	0,25	7	7.70.01	V	-
˝	Σ	Z141	SO	0,76	-	-	-	0,40
˝		Z142	SO	0,20	2	7.24.11	III	0,20
˝		˝	˝	0,34	2	7.70.01	V	0,34
˝	Σ	Z142	SO	0,54	-	-	-	0,54
˝	Σ	Z142	SO	0,04	7	7.24.11	III	-
Kunčičky u B.	Σ	Z144	PV	0,11	7	7.22.13	III	-
Baška		Z145	PV	0,05	2	7.27.11	III	-
˝			˝	0,04	7	7.27.11	III	-
˝	Σ	Z145	PV	0,09	-	-	-	-
˝		Z147	PV	0,19	2	7.44.00	II	0,19
˝			˝	0,45	2	7.70.01	V	0,45
˝			˝	0,14	2	7.24.11	III	0,14
˝			˝	0,03	7	7.24.11	III	-
˝	Σ	Z147	PV	0,81	-	-	-	0,78
Kunčičky u B.		Z148	PV	0,31	2	7.22.13	III	-
˝			˝	0,05	5	7.22.13	III	-
˝			˝	0,07	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z148	PV	0,43	-	-	-	-
Baška	Σ	Z149	PV	0,07	7	7.22.13	III	-
˝		Z150	PV	0,16	2	7.22.13	III	0,05
˝			˝	0,21	2	7.70.01	V	0,21
˝			˝	0,02	7	7.70.01	V	-
˝	Σ	Z150	PV	0,39	-	-	-	0,26
Hodoňovice		Z152	PV	0,02	2	7.22.13	III	-
˝			˝	0,06	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z152	PV	0,08	-	-	-	-
Hodoňovice		Z153	DS	1,06	2	7.22.13	III	-
˝			˝	0,31	7	7.22.13	III	-
˝	Σ	Z153	DS	1,37	-	-	-	-
Celkem Z			-	77,97	- - -			8,84
Plochy přestavby:
Baška Σ		P1	SO	0,20	5 7.22.13 III			-
celkem návrh		-	-	78,17	- - -			8,84

Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability

tabulka č.3

označení plochy	výměra ha	stávající druh pozemku	z toho odvodnění ha	navržené společenstvo	katastrální území
4 - RBK	0,78	2	-	lesní	Baška
8 - RBK	0,52	2	-	lesní	˝
18 - LBK	0,07	2	-	lesní	˝
	0,37	7	0,33	lesní	˝
18 - LBK	0,44	-	0,33	lesní	˝
20 - LBK	0,49	7	0,34	lesní	˝
21 - LBK	0,10	2	-	lesní	˝
24 - LBK	0,54	2	-	lesní	Kunčičky u Bašky
celkem	2,87	-	0,67	lesní	-

Vysvětlivky k tabulkám:
druh pozemku:	- 2	- orná půda
	- 5	- zahrada
	- 7	- trvalý travní porost
označení ploch:	Z1	- označení zastavitelných ploch
	P1	- plochy přestavby
funkční členění:	SO	- plochy smíšené obytné
	OS	- plochy občanského vybavení – sportovních zařízení
	OH	- plochy občanského vybavení - hřbitovy
	VS	- plochy výroby a skladování
	PV	- plochy prostranství veřejných
	DS	- plochy dopravní infrastruktury silniční
	TI	- plochy technické infrastruktury
	ZV	- plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné
	ZZ	- plochy zemědělské – zahrady/zahrádkové osady
ÚSES:	LBK	- lokální biokoridor
	RBK	- regionální biokoridor

PŘÍLOHA Č. 1

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

1) limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace -

Správní území obce Baška je součástí území řešeného územně plánovací dokumentací vydanou krajem, tj. Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

Pro území obce Baška vyplývá požadavek respektovat:

- vymezení evropsky významné lokality – NATURA 2000 - lokalita Řeka Ostravice,

- vymezení regionálních prvků územního systému ekologické stability – biocentra 132 Hodoňovická Ostravice, 157 Kunčická Ostravice, 169 Metylovická hůrka, biokoridory 559, 560 a 622,

- plocha a koridor mezinárodního významu D10 – R48 Frýdek – Místek, jižní obchvat

- návrh na zdvojení nadzemního vedení 400 kV Prosenice – Nošovice (E43).

2) limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí

- ochranné pásmo rychlostní silnice bude sloužit mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 100 m od osy přilehlého jízdního pásu,

- ochranné pásmo silnic I. třídy je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky, dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

- ochranné pásmo silnic II. a III. třídy je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky, dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

- rozhledová pole silničních křižovatek dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

- na křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních hodnotách dle ČSN 73 6102;

- ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy, dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

- ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm, vč. 1,5 m, u řadů nad průměr 500 mm 2,5 m od líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon

o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

- přivaděče vody OOV DN 1 200 Nová Ves – Baška, DN 1 000 Baška – PK Bruzovice a DN 800 Baška – Chlebovice mají kolaudačním rozhodnutím VLHZ-voda-2208/75/Mk.403.2 ze dne 29. 3. 1976 stanoveno ochranné pásmo 6 m od osy potrubí na obě strany.

- hydrogeologický vrt č. VO 0143, parc. č. 971/2 na k. ú. Baška a má vyhlášeno ochranné pásmo o poloměru 250 m.

- hydrologický pramen č. PO 1837, parc. č. 2003, nemá vyhlášeno ochranné pásmo.

- ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Údaje v závorce platí pro vedení postavená před rokem 1995:

u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m (25 m)

u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m (15 m) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně

pro vodiče bez izolace 7 m (10 m)

pro vodiče s izolací základní 2 m

pro závěsná kabelová vedení 1 m

u stožárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení

u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 1 m od obestavění

- ochranná pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů:

BP         OP

pro VVTL plynovod do DN 500	150 m	4 m
pro VTL plynovod do DN 250	20 m	4 m
pro STL plynovody		1 m

BP         OP

pro VTL plynovod tlaku 40 barů včetně

nad DN 100 do DN 300 včetně 20 m 4 m

do DN 100 včetně 10 m 4 m

pro STL a NTL plynovod 1 m

pro regulační stanici plynu (RS) 10 m 4 m

- ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů.

- ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR, kterou se provádí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

Územní systém ekologické stability:

regionální biokoridor, regionální biocentrum lokální biokoridor, lokální biocentrum NATURA 2000 - lokalita Řeka Ostravice

- ochrana lesních pozemků - zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon v platném znění ochranné pásmo lesa - 50 m od hranice pozemku lesa

- ochrana před záplavami – Ostravice a Baštice mají na území Bašky stanoveno záplavové území včetně vymezení jeho aktivní zóny. Záplavové území Ostravice bylo vyhlášeno dne 4. 2. 2009 (účinnost od 10. 2. 2009) KÚ MSK pod č.j. MSK 206756/2008, a v úseku od ř. km 12,04 - 45,600, nahrazuje opatření vyhlášené dne 5. 2. 2001 OkÚ F-M

pod č.j. RŽ-4191/00/01/Fp/231.2/. Záplavové území Baštice bylo vyhlášeno dne

13. 1. 2009 MM Frýdku-Místku pod č.j. OŽPaZ/8767/2008/Ada/231.2.

- území ohrožená zvláštní povodní vodního díla Šance

- území ohrožená zvláštní povodní vodního díla Baška

- ochrana památek - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

nemovitá národní kulturní památka: 10336/8-3528 socha sv. Jana Nepomuckého.

- ochrana a využití nerostného bohatství (horní zákon) – zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Chráněná ložisková území:

14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, surovina uhlí černé, zemní plyn, 22430000 Janovice u Frýdku - Místku, surovina – Zemní plyn;

Dobývací prostor – těžený

40093 Janovice – nerost hořlavý zemní plyn; Dobývací prostor – netěžený

70398 Staré Město – Baška, surovina cihlářské suroviny; Prognózní zdroje:

940580002 Janovice u Frýdku-Místku, dosud netěženo, surovina-zemní plyn; 901220000 Kozlovice-Janovice, dosud netěženo, surovina-uhlí černé; 940580001 Janovice u Frýdku-Místku, dosud netěženo, surovina-zemní plyn;

- sesuvná území

2388 Baška, sesuv potenciální, rok revize 1974, aktualizace 2009;

2383 Hodoňovice, sesuv stabilizovaný, rok revize 1978, aktualizace 1978;

- poddolovaná území z historické těžby

4551 Kunčičky u Bašky, surovina – železné rudy, rozsah – ojedinělá 4556 Baška, surovina – železné rudy, rozsah - ojedinělá

Obec Baška se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Celé správní území obce zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení. Je nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc:

- výstavba souvislých kovových překážek, výstavba větrných elektráren,

- stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem,

- stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení.

V tomto území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem omezena nebo zakázána.

Na celém správním území obce Baška je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska povolování níže vyjmenovaných druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc.

- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy,

- výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů,

- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení,

- výstavba větrných elektráren,

- výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice),

- výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem,

- výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky).

PŘÍLOHA Č. 2

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ATS - automatická tlaková stanice

BD - bytový dům

BP - bezpečnostní pásmo

BPEJ - bonitní půdně ekologická jednotka

BTS - základová převodní stanice (base transceiver station) CO - civilní ochrana

ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav

ČHP - číslo hydrologického pořadí

ČOV - čistírna odpadních vod

ČS - čerpací stanice

ČSL - Česká správa letišť

ČSÚ - Český statistický úřad

ČÚZK - Český ústav zeměměřičský a katastrální DN - jmenovitá světlost

DTP - dolní tlakové pásmo

DTS - distribuční trafostanice

EO - ekvivalentní obyvatel

HTP - horní tlakové pásmo

KČT - Klub českých turistů

k. ú. - katastrální území

LHP - lesní hospodářský plán

MK - místní komunikace

MO - místní obslužná (komunikace) MŠ - mateřská škola

NN - nízké napětí

OP - ochranné pásmo

ORP - obec s rozšířenou působností OOV - ostravský oblastní vodovod

OZKO - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší POH - plán odpadového hospodářství PUPFL - pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR - politika územního rozvoje

RD - rodinný dům

RKS - radiokomunikační středisko RS - regulační stanice

RSU - vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit) SHR - samostatně hospodařící rolník

STG - skupina typů geobiocénu

STL - středotlaký

SÚ - sídelní útvar

SV - skupinový vodovod

TKO - tuhé komunální odpady

TO - telefonní obvod

TR, TS - trafostanice, transformační stanice TTP - trvalé travní porosty

TÚ - tranzitní ústředna

ÚK - účelová komunikace

ÚP - územní plán

ÚPS - účastnická přípojná síť

ÚSES - územní systém ekologické stability ÚV - úpravna vody

VDJ - vodojem

VKP - významný krajinný prvek VN - vysoké napětí

VPS - veřejně prospěšné stavby

VÚC - velký územní celek

VVN - velmi vysoké napětí

ZPF - zemědělský půdní fond

ZÚR MSK - zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje ZŠ - základní škola

JEDNOTKY

GJ gigajoule

GWh gigawatthodiny h hodina

ha hektar

kg kilogram

kV kilovolt

kW kilowatt

kWe kilowatt elektrického výkonu kWt kilowat tepelného výkonu

l litr

m metr

m2 metr čtvereční

m3 metr krychlový

MW megawatt

MWe megavat elektrického výkonu km kilometr

km2 kilometr čtvereční m n. m. metrů nad mořem s sekunda

t tuna

°C stupeň Celsia

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE

As arsen

B(a)P benzo(a)pyren

BSK biologická spotřeba kyslíku BZN benzen

Cd kadmium

CHSK chemická spotřeba kyslíku N dusík

NO oxid dusnatý

NO2 oxid dusičitý

NO3 - dusičnany

NOx oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) NH3 amoniak

NH4 + amonné ionty

O3 přízemní (troposférický) ozon P fosfor

PAH polycyklické aromatické uhlovodíky (téț PAHs) PM pevné prachové částice suspendované v ovzduší

PM10 pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um SO2 oxid siřičitý

TZL tuhé znečišťující látky VOC těkavé organické látky

PŘÍLOHA Č. 3

PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ A VYHLÁŠEK

- zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti;

- vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky

č. 269/2009 Sb.;

- vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;

- zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),

ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace, ve znění vyhlášky č. 368/2004 Sb.;

- zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.;

- zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;

- zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;

- nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů;

- nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění nařízení vlády č. 169/2006 Sb.;

- vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů;

- nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší;

- nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší;

- nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací;

- zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;

- zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;

- vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci;

- zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

- zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Odůvodnění zpracované pořizovatelem

1. Výsledek přezkoumání Územního plánu Baška podle § 53 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

a) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využití území z hlediska širších vztahů:

Územní plán Baška plně respektuje nadřazenou územně plánovací dokumentaci, to je

„Politiku územního rozvoje ČR“ a „Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje“, které nabyly účinnost 4. 2. 2011.

b) Vyhodnocení souladu s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území:

Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní urbanistický a stavební vývoj obce, stávající urbanistickou strukturu doplňuje návrhem vhodných proluk a rozvíjí ji do nových ploch v návaznosti na stávající zástavbu. Při návrhu koncepce rozvoje řešeného území bylo vycházeno zejména z těchto zásad: jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty řešeného území, je vymezen dostatečný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu za účelem udržení stabilního počtu obyvatel a zlepšování věkové struktury, je vymezena dostatečná nabídka ploch pro rozvoj veřejné infrastruktury – občanské vybavenosti, nabídka ploch pro rozvoj každodenní, víkendové a dlouhodobé rekreace, jsou vymezeny plochy lesní, plochy přírodní. Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území a s ohledem na účelné využití a prostorové uspořádání území, na hospodárné využívání veřejné infrastruktury. Z hlediska využívání území je tedy územně plánovací dokumentace v souladu s cíly a úkoly územního plánování.

c) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů:

Územní plán Baška je zpracován a projednán v souladu s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů.

d) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů:

Návrh Územního plánu Baška byl projednán s dotčenými orgány chránícími zájmy podle zvláštních právních předpisů a dle jejich uplatněných stanovisek byl upraven. Rozpory ve smyslu ustanovení § 4 odst.7 stavebního zákona a ustanovení § 136 odst. 6 správního řádu při projednávání návrhu územního plánu nebyly řešeny.