Contract
Odborný zpracovatel optimalizace dopravní obslužnosti, jednotného tarifu a technické části zadávací dokumentace pro uzavření smlouvy o veřejných službách
v přepravě cestujících
Zpracování přestupního zónově-relačního tarifu a specifikace požadavků na odbavovací systém, clearing, zúčtování tržeb a controlling dopravního systému
Dílčí část B25
Zpracování požadavků na clearingové a zúčtovací centrum a na systémy výkaznictví a controllingu systému a jejich technická
specifikace, zejména v oblastech
Zpracoval: Kolektiv řešitelů KPM CONSULT, a.s.
Kounicova 688/26, 602 00 Brno
pracoviště: Purkyňova 648/125, 612 00 Brno
Datum: říjen 2015
Zadání B25
Zpracování požadavků na clearingové a zúčtovací centrum a na systémy výkaznictví a controllingu systému a jejich technická specifikace, zejména v oblastech
a) matice přepravních vztahů;
b) úseková obsazenost spojů (konkrétní den, celkem za období, průměr za období);
c) statistiky prodeje jednotlivých druhů jízdného v jednotlivých relacích v libovolném období;
d) statistika přepravních výkonů – počet přepravených osob, počet oskm;
e) příjmy jednotlivých spojů (před zúčtováním);
f) tržby jednotlivých spojů (po zúčtování).
Obsah
Zpracování požadavků na clearingové a zúčtovací centrum a na systémy výkaznictví a controllingu systému a jejich technická specifikace, zejména v oblastech 1
1.1 Požadavky na clearingové a zúčtovací centrum 5
1.2 Technická specifikace výkaznictví 6
1.2.1 Matice přepravních vztahů 6
1.2.2 Úseková obsazenost spojů (konkrétní den, celkem za období, průměr za období) 6
1.2.3 Statistiky prodeje jednotlivých druhů jízdného v jednotlivých relacích v libovolném období 7
1.2.4 Statistika přepravních výkonů – počet přepravených osob, počet oskm 7
1.2.5 Příjmy jednotlivých spojů (před zúčtováním), tržby jednotlivých spojů (po zúčtování) 7
1.3 Dispečerské řízení veřejné osobní dopravy 9
1.4 Zřízení dispečinku provozní úrovně v Kraji Vysočina 13
1.4.1 Cíle provozního dispečinku VDV 13
1.4.2 Postavení provozního dispečinku v systému VDV 15
1.4.3 Doporučení pro realizaci provozního dispečinku VDV 22
1.4.4 Vyšší úrovně controllingu veřejné hromadné dopravy v Kraji Vysočina 22
1.5 Ekonomika a financování 24
1.1 Požadavky na clearingové a zúčtovací centrum
Clearingové a zúčtovací centrum Kraje Vysočina bude v datovém skladu uchovávat jednotlivé transakce1 jednorázových i předplatných jízdenek, které budou denně dávkově dodávat jednotliví dopravci, zapojení v systému. Transakce budou kontrolovány z pohledu kompletnosti přenosu jednotlivých dávek od dopravců, plnění jízdního řádu, výskytu protiprávního jednání případně dalších chybových stavů. Na konci účetního období budou tržby z jednotlivých jízdenek rozděleny podle jednotlivých dopravců, kteří přepravu zajišťovali a dále podle objednatelů. Z uvedených činností vyplývají následující technické požadavky.
1.1.1 Požadavky na HW
Základním požadavkem na HW i SW je provoz 24/7 s vysokou úrovní systémových parametrů. Služby serveru a datového úložiště budou zajištěny vlastními výpočetními prostředky:
• HW samostatného serveru
• Diskové pole pro uložení datového skladu
• Připojení na internet
• Zálohování napájení na min. 10 hodin
1.1.2 Požadavky na SW
• SW samostatného serveru
• SW datového skladu
• SW zajištění přenosů včetně šifrování dat
• SW výpočtu rozdělení tržeb na jednotlivé dopravce a objednatele na základě matematického modelu, výpočet kompenzace podle zákona 194/2010 Sb.
• SW aktualizace číselníků2
1 Prodeje a kontroly jízdenek
2 Číselníky jsou pomocné databáze, používané při kontrolách dat a výpočtech. Jsou také prostředkem pro zajištění jednotné informační báze.
1.2 Technická specifikace výkaznictví
Základní úlohy, zpracovávané nad datovým skladem Zúčtovacího a clearingového centra pro organizační úroveň controllingu veřejné hromadné dopravy (2. úroveň) budou:
• Matice přepravních vztahů
• Úseková obsazenost spojů (konkrétní den, celkem za období, průměr za období)
• Statistiky prodeje jednotlivých druhů jízdného v jednotlivých relacích v libovolném období
• Statistika přepravních výkonů – počet přepravených osob, počet oskm
• Příjmy jednotlivých spojů (před zúčtováním)
• Tržby jednotlivých spojů (po zúčtování)
1.2.1 Matice přepravních vztahů
Matice bude sestavena z prodaných jednorázových a platných předplatných jízdenek. Síťové jízdenky nebudou do matice zahrnuty. Podklady pro matici budou vypočítány za každý den podle druhu jednotlivých jízdních dokladů, včetně předplatných jízdenek a uloženy v datovém skladu. Příprava podkladů pro matici přepravních vztahů bude provedena vždy v rámci zpracování dělení tržeb. Takto bude možno nad připravenými podklady provádět různé výběry podle aktuální potřeby např.:
• Zadaný den
• Vybraný den (dny) v zadaném období
• Zadané období
• Součty nebo průměry v matici
a tyto zobrazit, tisknout nebo exportovat. Export do formátů (txt, csv, xls, xml), které lze dále zpracovat např. v MS EXCEL bude proveden funkcí popsanou v kapitole 1.2.7
1.2.2 Úseková obsazenost spojů (konkrétní den, celkem za období, průměr za období)
Pro zadanou linku a/nebo spoj bude možno z databáze transakcí prodejů a kontrol jízdenek3 zobrazit, tisknout nebo exportovat počet nastupujících cestujících
3 Záznamy z odbavovacích zařízení o prodejích a kontrolách jízdenek
na jednotlivých zastávkách každého spoje. Dále bude sestava obsahovat počet cestujících přepravených konkrétní den ve spoji celkem, celkem za období, průměr za období. Ve vlakových spojích bude uveden pouze celkový počet cestujících v daném spoji4. Při zobrazení sestavy jednotlivých spojů bude možné zobrazit jednotlivé jízdenky, kde bude pro každou uvedena nástupní a cílová zóna, druh jízdného a cena jízdného. Síťové jízdenky budou zahrnuty, nebude ale zobrazena nástupní a cílová zóna.
1.2.3 Statistiky prodeje jednotlivých druhů jízdného v jednotlivých relacích v libovolném období
Sestava bude zpracována z podkladů pro matici přepravních vztahů, uložených v datovém skladu, kde pro každou relaci budou zobrazeny počty použitých jízdních dokladů v zadaném období.
1.2.4 Statistika přepravních výkonů – počet přepravených osob, počet oskm
Vzhledem k využití zónově-relačního tarifu, kde se cena přepravy odvíjí od počtu tarifních jednic5 a nikoli od ujetých kilometrů, budou přepravní výkony vyhodnocovány v osobo-jednicích (osj). Z pohledu hodnocení přepravních výkonů je vypovídací schopnost osj srovnatelná s oskm, protože tarifní jednice je odvozena od vzdálenosti mezi tarifními body. Statistika bude zpracována z dat matice přepravních vztahů, uložených v datovém skladu a bude obsahovat celkový počet přepravených osob i celkový dopravní výkon v osj za zadané období. Síťové jízdenky budou vyhodnoceny samostatně. Bude vyhodnocena také průměrná přepravní vzdálenost.
1.2.5 Příjmy jednotlivých spojů (před zúčtováním), tržby jednotlivých spojů (po zúčtování)
Zadání předpokládalo dělení tržeb podle výkonového modelu6. Pro dělení tržeb je navržen matematický model7, kde jsou požadované statistiky nepoužitelné. Pro analýzy ekonomiky provozu bude využíván generátor sestav, navržený v následujícím odstavci.
4 Ve vlaku nelze určit zastávky nástupu a výstupu cestujícího.
5 Princip návrhu tarifních jednic je popsán v kapitole B20 Architektura tarifního systému
6 Rozdělení tržeb na každý úsek jízdenky podle dopravců; možné pouze v režimu check-in / check-out
7 Matematický model dělení tržeb je podrobně popsán v kapitole B18, B20
1.2.6 Generátor sestav
Pro hlubší analýzy ekonomiky a dopravní obsluhy Kraje Vysočina je velmi důležitý SW pro tvorbu vlastních, předem nedefinovaných sestav, pomocí „generátoru sestav“, jež umožní tvorbu sestav s řazením dle požadavku uživatele (výběr z dimenzí) a jejich filtrování (výběr) pouze na nějakou dimenzi (např.: dopravce, linka, spoj apod.). Uživatelsky vytvořenou sestavu lze uložit jako „oblíbenou“ a dále používat bez nutnosti opětovné tvorby sestavy, např. nastavením jiného období či jiné dimenze.
1.2.7 Export dat
Dalším nástrojem pro různé interní i externí zprávy či analýzy je nastavitelný export dat z datového skladu clearingového centra v obecném formátu (csv, txt, xls, xml) k dalšímu zpracování a komunikaci s jinými SW.
1.3 Dispečerské řízení veřejné osobní dopravy
Nástrojem udržitelného rozvoje dopravy je plánovaný a řízený rozvoj systémů veřejné osobní dopravy založené na provázanosti jednotlivých linek a spojů jednotlivých dopravců8. S rozvojem veřejné dopravy je nově stále více uplatňován pojem Controlling. Dopravní technologové, kteří tento pojem zavedli, však pod tímto pojmem vidí vše, co je spojeno s rozvojem veřejné dopravy v regionech. Tedy plán linek, zadávání zakázek dopravcům, tvorba, sledování plnění JŘ, platby ve veřejné dopravě, sledování prokazatelné ztráty, atd., ale také plánování a rozvoj dopravních cest, dopravních terminálů a přestupních uzlů. Dnes všechny tyto vyjmenované činnosti jsou podporovány technickými prostředky na bázi informačních a komunikačních technologií (ICT)9. Dynamika práce s informacemi v jednotlivých činnostech controllingu má také výrazně rozdílný charakter. Proto bylo nutno provést rozklad pojmu controlling z hlediska charakteru činnosti tak, aby bylo možno systematicky budovat ICT technickou podporu rozvoje veřejné dopravy v regionech. A to v základních třech úrovních. Na každé úrovní je dnes možno vybudovat dispečerské řízení. Vlastní dispečerské řízení má tři základní úrovně10:
• Plánovací – zpravidla je součástí rozvojových územních plánů, ve vztahu k dopravní obslužnosti se jedná o plánování jednotlivých linek tak, aby byla propojena významná centra regionu, průmyslové zóny, společenská a turistická centra atd., důležitým požadavkem této úrovně je také optimalizace, modernizace výstavby dopravní infrastruktury, dopravních terminálů a přestupních uzlů.
• Organizační – je podporou praktické realizace dopravy. Ve vztahu k dopravní obslužnosti se jedná o podporu plánování jednotlivých spojů, linek různých dopravců a dopravních oborů, plán jízdních řádů, respektive grafikonů. Může se také jednat o organizaci plateb v systému veřejné dopravy, sledování tržeb, nákladů, organizaci přidělování dotačních prostředků, ale i tvorbu smluv s dopravci a kontrolu plnění povinnosti dopravců plynoucí ze smluvních vazeb.
• Provozní (operativní) – řízení vlastního provozu dopravy v systému veřejné dopravy. Ve vztahu k dopravní obslužnosti se jedná o sledování plnění grafikonu, respektive jízdního řádu, obsazenosti jednotlivých spojů, atd., ale i poskytování
8 V ČR a SR se vžil pojem Integrované dopravní systémy, v zahraničí Dopravní svazy
9 Nebo také telematické systémy v dopravě
10 Viz dokument MD ČR s názvem INOTECH 2008
aktuální informace cestujícím. Typickým příkladem je řešení vlivů dopadů nepříznivých situací, jako jsou například kongesce, nesjízdnost silnic, nehody a další mimořádné situace ovlivňující plynulost dopravy a návaznost jednotlivých spojů.
Zatímco tvorba dispečinků v úrovni Plánovací a Organizační zatím v ČR nebyla plnohodnotně uplatněna11, dispečink v základní, provozní (operativní) úrovni je v ČR systematicky rozvíjen v mnoha dopravních systémech.
1.3.1 Provozní dispečink
Dispečink této úrovně byl v ČR realizován prvně v Jihomoravském kraji v rámci rozběhu první etapy integrace (rok 2006). Protože se tento systém dispečinku provozu stal určitým vzorem pro budování obdobných dispečinků v ČR, bude problematika přiblížena.
Plnění jízdních řádů
Predikce dysfunkcí v systému
Dispečink: Správců cest Řízení provozu IZS
Vyšší úrovně Controllingu
Policie
Dispečink koordinátora veřejné dopravy
Dispečink ČD
Dispečink MHD
Informace cestujícím,
zaměstnancům, prostřednictvím mobilů, IS vozidla, IS přestupních uzlu a zastávek, WAP, Internet atd.
Dopravní prostředky nezařazené pod
dispečink dopravců
Obr. 1 Systémový model provozního dispečinku IDS JMK
Jak plyne z obrázku, dodávají všechna vozidla v systému data o svojí poloze dispečinku krajského koordinátora, společnosti KORDIS JMK, a.s. Regionální autobusy
11 Bude mít výrazně rozdílnou podobu a to s ohledem na charakter území, zvyklosti, institucionální podobu, atd.
dodávají data o poloze přímo, data o poloze vozidel MHD v Brně a data o poloze vlaků jsou předávána datovým přenosem z dispečinků těchto dopravců. SW centrálního dispečinku tato data průběžně vyhodnocuje a upozorňuje dispečera na možný vznik problému. Dále dispečer vychází z doplňujících informací, jako jsou sjízdnost vozovek, dopravní nehody, živelné pohromy, krizové situace prostřednictvím informačních vazeb na dispečinky správců cest, dopravní ústředny v městských aglomeracích, ale i organizaci krizového řízení12. V systému jsou dále rozvíjeny informační vazby zabezpečující distribuci informace pro cestující veřejnost a dopravní zaměstnance v systému. Dispečink v řídící úrovni je tedy schopen zjistit dysfunkci systému a informovat o ní cestující veřejnost prostřednictvím informačních zařízení či prostřednictvím dopravního personálu.
Před rozběhem činnosti dispečinku bylo nutno přesně vymezit práva a povinnosti dispečera:
• Základní funkce dispečera provozní úrovně je „úloha kontrolní“.
Tuto úlohu je nutno chápat jako kontrolu plnění povinnosti dopravců v systému plynoucí ze smluv, případně z dokumentu „garance návazností“ a kontroly rozhodnutí dispečerů dopravců o „čekací době“ v případě narušení
„přestupových časů“.
• Pro řešení jakýchkoliv mimořádností v systému IDS má „úlohu řídící“. Tuto úlohu je nutno chápat jako převzetí rozhodovacích pravomocí, které jsou nad rámec povinností dopravců plynoucí ze smluv či z dokumentu “garance návazností“ v oblasti provozního řízení. Mezi tyto povinnosti patří také zabezpečení nasazeni náhradních dopravních prostředků za vysazené, výrazně opožděné spoje atd.
Jinými slovy, dispečer ve veřejné dopravě kraje (koordinátora) nezasahuje do pravomocí dispečera dopravců. Proto základní funkce je „kontrolní“. Úlohu řídicí v systému přebírá pro řešení mimořádných událostí13, kdy hrozí rozpad systémových vazeb zpravidla v přestupových uzlech.
12 Policie ČR, Hasiči, Zdravotníci
13 Například zpoždění spoje, ztráta návazností, nasazení náhradního spoje, atd.
V systémech veřejné dopravy v ČR je vybudován, nebo je před realizací systém provozního řízení v následujících oblastech:
• Pražská integrovaná doprava
• Plzeňský kraj
• Liberecký kraj
• Pardubický a Královéhradecký kraj
• Moravskoslezský kraj Připravuje se14:
• Olomoucký kraj
• Jihočeský kraj
Koncept řešení vlastního dispečinku, včetně práv a povinností dispečerů, je ve všech případech odvozen od dispečinku JMK. Úroveň realizace z pohledu vazeb na informační systémy a komunikace s vozidly je však v jednotlivých krajích různá.
V Kraji Vysočina není dispečink veřejné dopravy realizován a funkci krajského koordinátora plní odbor dopravy a silničního hospodářství KrÚ.
14 Zadání studie
1.4 Zřízení dispečinku provozní úrovně v Kraji Vysočina
Celá nová koncepce veřejné dopravy Kraje Vysočina je postavena na hluboké provázanosti jednotlivých linek a spojů zúčastněných dopravců v systému. Jenom tak lze zabezpečit vysokou úroveň dopravní obslužnosti se zabezpečením vysoké efektivnosti systému. Pro garanci spolehlivosti je potřebné na celý systém řádně dohlížet. Při vzniku jakýchkoliv nepravidelností, mimořádných událostí, atd. s dopadem do narušení systémových vazeb, je potřebné rychlé řešení problematiky. Jenom tak lze udržet vysokou úroveň služeb15 systému veřejné dopravy. Jak bylo stručně popsáno v předchozí kapitole, je tento problém v českém prostoru řešen realizací dispečinku provozní úrovně. Řešitelé doporučují tedy k realizaci provozní dispečink v systému veřejné dopravy Kraje Vysočina. Vybudování takového dispečinku je dnes podporováno zdroji evropských fondů. Rozvoj telematiky ve veřejné dopravě je dnes také podporován koncepčním materiálem MD, který byl schválen vládou ČR. Materiál má název Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020. Na tento materiál bude navazovat realizační fáze, která se v současné době připravuje. Zdroj financování jednotlivých projektů bude zabezpečen z OPD. Je nutno problematiku sledovat a na případné čerpání prostředků se připravit. Druhým zdrojem financování může být IROP. I pro čerpání z tohoto zdroje je nutné připravit studii.
1.4.1 Cíle provozního dispečinku VDV
Základní cíle je možno definovat v okruzích:
• Zajištění sběru informací o poloze dopravních prostředků v systému16:
o Autobusová doprava - vazba na nový odb. systém ve vozidlech17
o Železniční dopravce – vazba na dispečink ČD, respektive SŽDC
• Zajištění informačních vazeb:
o Pro cestující veřejnost – informační systémy pro cestující (zastávky, přestupní uzly, společenská a prodejní centra, vozidla atd.), internet, mobil SMS zprávy, atd.
o Pro zaměstnance v systému – typicky prostřednictvím mobilů textové a hlasové zprávy pro řešení mimořádných událostí.
15 Spolehlivost
16 Vazba na MHD měst nebude realizována, protože nebude garantována návaznost
17 Kapitola B24
o S vyššími úrovněmi Controllingu – typicky distribuce plnění JŘ v systému do vyšších úrovní dispečinku.
o S okolím systému:
▪ Na provozní dispečinky sousedních krajů – JMK - prioritně, Pardubický kraj - příprava, JČK – příprava.
▪ Na dispečinky správců cest.
▪ Na dispečinky organizací IZS
• Zajištění běžného provozu:
o Zabezpečení kontrolní úlohy dispečinku - Tuto úlohu je nutno chápat jako kontrolu plnění povinnosti dopravců v systému plynoucí ze smluv, případně z dokumentu „garance návazností“ a kontroly rozhodnutí dispečerů dopravců o „čekací době“ v případě narušení
„přestupových časů“.
o Zabezpečení řídicí úlohy dispečinku – Tuto úlohu je nutno chápat jako převzetí rozhodovacích pravomocí, které jsou nad rámec povinností dopravců plynoucí ze smluv18 či z dokumentu “garance návazností“ v oblasti provozního řízení. Mezi tyto povinnosti patří také zabezpečení nasazeni náhradních dopravních prostředků za vysazené, výrazně opožděné spoje atd.
18 Například: kongesce, nesjízdnost silnic, nehody, povětrnostní vliv, atd.
Obr. 2 Systémový model provozního dispečinku VDV
Plnění jízdních
řádů
Predikce dysfunkcí v systému
Dispečink: Správců cest Řízení provozu IZS
Policie
Dispečink koordinátora veřejné dopravy
Dopravní prostředky
Dispečink ČD
Dispečinky sousedních krajů
Informace cestujícím,
zaměstnancům, prostřednictvím mobilů, IS vozidla, IS přestupních uzlu a zastávek, Internet atd.
Vyšší úrovně
Controllingu
VDV
1.4.2 Postavení provozního dispečinku v systému VDV
Základní funkce provozního dispečinku v systému VDV je kontrolní. Řídící funkci v systému přebírá v případě vzniku jakékoliv mimořádné události v systému, které výrazně narušují systémové vazby, tedy spolehlivost veřejné dopravy v Kraji Vysočina. Dispečink musí zabezpečovat i informace cestujícím a dopravním zaměstnancům v systému VDV. Provozní dispečink v systému VDV zasahuje do pravomocí dispečinků dopravců ve VDV pouze při řešení mimořádných událostí.
1.4.2.1 Stanovení povinností provozního dispečinku VDV
Povinnosti provozního dispečinku VDV vychází přímo z cílů provozního dispečinku. Dispečink VDV bude především zodpovědný zřizovateli a hlavně veřejnosti za funkčnost dopravního systému. K této zodpovědnosti je možno definovat povinnosti:
Kontrolní povinnosti
o Sledování stavu silniční sítě na území Kraje Vysočina pomocí pravidelně aktualizovaných dopravních informací (SÚS, Hasičů, Policie, hlášení dispečerů dopravců, řidičů apod.)
o Plnění jízdního řádu
o Zajištění přestupních vazeb
o Jiné události v dopravním systému
o Dále by měl zajišťovat za pomoci technických a organizačních nástrojů “zpětnou vazbu” tj. hlášení závad s vyznačením závad z viny konstrukce JŘ, dopravců, závad na dopravní cestě (silniční, železniční)
Řídící povinnosti
Dispečink VDV přebírá plně povinnosti při vzniku mimořádných událostí, které nejsou zachyceny ve smluvních vazbách dopravců a výrazně narušují garance návazností. Dispečer VDV potom rozhoduje o:
o Okamžitém zásahu v případě vzniku nesjízdného úseku na silniční síti (komunikace s řidičem a posléze s dispečerem dopravce o použití vhodné objízdné trasy)
o Řešení návazných spojů v rámci oběhu vozidel a předepsaných přestupních vazeb v přestupních bodech podle signalizace dispečerského systému
o Řešení závad v běžném provozu veřejné dopravy – sledování přípojných vazeb a řešení výše čekacích dob nad čekací doby stanovené JŘ
o Řešení přípojných vazeb mezi železniční dopravou a autobusovou dopravou s dispečerským aparátem železničního dopravce
o Řešení dopadů náhradní dopravy do přípojných vazeb
o Nasazení náhradních dopravních prostředků pro řešení takové situace
o Případném zrušení spoje bez náhrady
o Řešení organizace veřejné dopravy VDV v době mimořádných a krizových situací a to v součinnosti s organizacemi IZS
Informační povinnosti
o Dispečink systému VDV za pomoci technických prostředků a organizačních nástrojů19 zajišťuje informace pro cestující.
- Informace o příjezdech a odjezdech spojů na přestupních uzlech a terminálech20.
- Informace o mimořádnostech v systému VDV prostřednictvím různých médií21 nebo prostřednictvím dopravních zaměstnanců.
o Dispečink systému VDV za pomocí technických prostředků a organizačních nástrojů zajišťuje informace pro dopravní zaměstnance v systému22.
19 Provozní řád, povinnosti dispečerů, atd.
20 Pokud jsou nebo budou realizovány informační panely v přestupových uzlech
21 Informační tabule – zastávky, přestupní terminály, internet, mobil, atd.
22 Řidiči autobusů, průvodčí vlaků, informační kanceláře dopravců, atd.
o Dispečink systému VDV za pomocí technických prostředků zabezpečuje informační vazby23 s:
- Dispečinky autobusových dopravců
- Dispečera SŽDC
- Dispečinky organizací IZS24
- Vyššími úrovněmi controllingu
- Obdobnými dispečinky sousedních krajů:
▪ Jihočeský kraj - JIKORD – je v přípravě
▪ Jihomoravský kraj -KORDIS JMK – lze realizovat
▪ Pardubický kraj - OREDO - je v přípravě
1.4.2.2 Postavení dispečinků dopravců
Postavení a pravomoci dispečinků jednotlivých dopravců zúčastněných v systému VDV plynou přímo z uzavřených smluv o objednaných výkonech. Nelze tedy do stávajících kompetencí dispečerů dopravců zasahovat pravomocně dispečinkem systému VDV.
Případná vzrůstající pravomoc dispečinku systému VDV v neprospěch dispečinků dopravců, musí být “ošetřena” ve smlouvách s příslušnými dopravci. Dispečink železničního dopravce (SŽDC) – má specifické postavení. Do pravomocí dispečera železničního dopravce nebude dispečink VDV zasahovat. Dispečink železničního dopravce řeší i „čekací doby“ v případě narušení návazností, ale vždy po dohodě s dispečinkem VDV. Dispečink železničního dopravce (SŽDC), respektive jeho technické zařízení bude poskytovat informace dispečinku VDV v požadované kvalitě
• Dispečink autobusových dopravců - zajišťuje plnění jízdního řádu dle podmínek smlouvy ve vlastní režii. Informuje v předstihu dispečink VDV o možných problémech a spolupracuje na jejich řešení. Dispečink dopravce kontroluje dodržování zákonných povinností řidičů.25
1.4.2.3 Organizace provozního dispečinku VDV
Navržená organizace dispečinku VDV musí naplňovat všechny stanovené povinnosti a pravomoci. Přímým obrazem je potom praktická realizace technických
23 Obousměrnou komunikaci
24 Policie ČR, HZS, Zdravotníci
25 Za dodržování bezpečnostních přestávek odpovídá řidič
systémů. To umožní organizaci dispečinku podřídit způsobům obsluhy území v různých variantách:
• Klasická - model jeden dispečink na celé území kraje
• Integrovaná – lze integrovat se zavedeným dispečerským pracovištěm, např. Správy a údržby silnic apod., s jasně vymezenými kompetencemi
• Kombinovaná – lze kombinovat s činností odboru dopravy KrÚ
1.4.2.4 Požadavky na vybavení provozního dispečinku VDV
• Výkonný server, na kterém bude instalován SW dispečinku VDV úložiště dat s garantovanou dostatečnou kapacitou minimálně na dobu 72 měsíců od data ukončení zkušebního provozu26, záložní zdroje pro případ výpadku elektrické energie (doba udržení v provozu min. 5 hod.) nebo řešení prostřednictvím virtuálního serveru a s úložištěm dat – v ceně dodávky garance minimálně na dobu 72 měsíců od data ukončení zkušebního provozu.
• Hardwarové vybavení dispečinku bude zahrnovat 2 pracoviště, kde každé bude obsahovat:
o 1 počítač
o Operační systém a kancelářský SW
o Připojení k SW provozního dispečinku pro řízení provozu
o 1 klávesnice
o 1 myš
o 1 monitor barevný LCD, LED 50-80“, včetně nástěnného držáku a kabeláže na propojení
o 1 LED monitor minimálně 40‘‘
o Záložní zdroj pro případ výpadku elektrické energie na dobu udržení v provozu min. 5 hod.
o Síťová barevná laserová tiskárna A4
o Běžné kancelářské vybavení
1.4.2.5 Požadované funkce technologií dispečinku VDV
Provozní dispečink je řídícím technickým prostředkem celého systému VDV. Vlastní technologické řešení musí proto zabezpečovat následující funkce:
26 Provozní dispečink VDV musí mít uloženu dostatečně dlouhou historii dat pro možnost vyhodnocení časové řady a modelování
• Sběr informací z jednotlivých vozidel všech autobusových dopravců potřebných pro řízení provozu dopravy. (viz zpráva A24)
• Sběr informací o poloze vlaků ze systému Centrálního deníku spojů (CDS) Českých drah (ČD) – propojení dle vygenerovaného rozhraní z ČD – součinnost zajištěna Dohodou o partnerství mezi Objednatelem a ČD
• Přenos dat o poloze vozidel v reálném čase ze systémů řízení dopravy v jiných krajích na hranicích krajů (např. Jihomoravský) a následné reciproční zasílání stejných údajů těmto dispečinkům o vozidlech Kraje Vysočina (definice rozhraní mezi dispečinky je také součást dodávky). Krajské dispečinky si budou vyměňovat data o poloze vybraných linek / spojů, výměnu dat bude nutno ošetřit smlouvou. Operativní disproporce jízdních řádů budou dispečinky řešit telefonicky, dlouhodobé změny emailem.
• Import jízdních řádů od smluvních dopravců ve formátu JDF
• Operativní řízení provozních problémů (zpoždění ve vztahu k návaznosti spojů, posilové spoje, atd.). Je nutné automaticky generovat rozvázání návazností zpožděním. Automaticky zasílat návaznému spoji příkaz na čekání (při stanovení limitu zpoždění) nebo jen připraví příkaz a dispečer potvrzuje jeho odeslání
• Organizaci dopravy při řešení plánovaných i neplánovaných provozních překážek (výluky, objízdné trasy, atd.)
• Sledování a vyhodnocování provozu dopravy (dodržování jízdních řádů, vyhodnocení zpoždění, frekvence cestujících). Při srovnávání polohy vozidla s jízdním řádem musí zajistit zobrazování odchylky nad stanovenou časovou mez. Tato mez musí být i alternativně nastavitelná pro jednotlivé zastávky
• Zajistit archivaci odchylek od jízdních řádů, možnost jejich generování do sestav dle následujících kritérií: datum, dopravce, linka, spoj, odchylka (+ nebo -), velikost odchylky, a to v různém pořadí výběru kritérií
• Zobrazení všech spojů na schématu linek, v mapě i v tabulce spojů, odlišení spojů různých dopravců, pod „lupou“ budou detailní informace o spoji (číslo oběhu, směr, vzdálenost od poslední zastávky, odchylka od jízdního řádu, konečná zastávka), možnost zapnout / vypnout zobrazení spojů různých dopravců, možnost automatického i manuálního zajištění přípojné vazby. Pokud nebudou k dispozici žádná data o přijíždějícím spoji, nebude přípoj garantován
• Zobrazení odchylek od jízdního řádu na mapovém podkladu bude různobarevné, a to v rozlišení podle druhu dopravy (městská autobusová, příměstská autobusová, vlaková) a dle odchylky od jízdního řádu (podjetí, v souladu s jízdním řádem, např.
zpoždění do 5 min., zpoždění do 10 min., nad 10 minut – výše zpoždění musí být volitelná uživatelem)
• Vytvoření aplikačního rozhraní v „oknech“, která mohou být uspořádána na obrazovce dle potřeb uživatele
• Možnost využití funkce „zoom“ na zastávky pro získání všech dostupných detailních informací.
• Zpětnou vazbu z provozu na optimalizaci dopravy
• Kontrolu dodržování standardů a kvality dopravy jednotlivými dopravci (např. nasazení odpovídajícího typu autobusů)
• Zajistit predikci a výpis možných ohrožených návazností v reálném čase. Např. jako ohrožená návaznost je považováno, že čas odjezdu jiného spoje na některé ze zastávek zpožděného spoje (autobusového či vlakového) nastane dříve, než bude skutečný příjezd opožděného spoje na tuto zastávku, nebo také dalšího spoje téhož vozidla dle plánovaného oběhu vozidla na daný den by měl nastat dříve, než bude skutečný příjezd téhož vozidla na zpožděném spoji do této zastávky.
• Zajištění odesílání zpráv o zpoždění a příkazů o čekání na přípojný spoj do jednotlivých vozidel, dále zasílání údajů o zpoždění a zpráv o čekání návazných spojů na vnitřní informační panely vozidel
• Zajištění odesílání zpráv na vnitřní informační panely vozidel o dění v Kraji Vysočina (nejedná se o zprávy z tisku, ale zprávy od Kraje Vysočina nebo obcí, případně jeho organizací – např. bezpečnostně-krizové informace, sdělení o jednání zastupitelstva, záměry Kraje Vysočina apod.).
• Sjednocení databáze zastávek s jednotlivými dopravci s využitím CISu (centrální informační systém)
• Zajištění automatické korekce času v řídících jednotkách vozidel a na budoucích stacionárních informačních panelech, a to min. 4x denně
• Provozní dispečink VDV musí být propojen s dispečinky jednotlivých dopravců (dispečinky jednotlivých dopravců jako součást licence – součinnost dopravců bude zajištěna smlouvami, které s nimi bude mít Kraj Vysočina uzavřeny)
• Základem pro fungování provozního dispečinku VDV je řídící SW celého systému, který musí zajistit:
o Stabilní operační systém
o Výkonná a stabilní databáze
o Aplikace musí být strukturované a modulární (např. C++)
o Dispečink bude využívat jednotnou centrální databázi, která bude obsahovat veškerá spravovaná data v souladu s platnými standardy
o Generování dat pro plánování dopravy
o V databázi existenci minimálně 2 platností každého jízdního řádu (platný v daném okamžiku a budoucí)
o Zabezpečení sledování kvality přepravního procesu (sledování provozu vozidel – lokalizace, porovnání plánovaného a skutečného času včetně poskytování informací o konfliktech …)
o Generování podkladů pro provozní řízení přepravního procesu (zpoždění spojů, na které navazují jiné spoje …)
o Zajistit podklady pro tvorbu denních oběhů vozidel a denního plánu dopravy včetně kontroly, zda jsou v plánu pokryty všechny spoje dopravce
o Zabezpečení přípravy dat pro budoucí stacionární informační systémy (zastávkové a nádražní informační panely) s možností poskytování aktuálních informací on-line (zpoždění …)
o Zpracovávání provozních dat pro podporu procesu optimalizace veřejné linkové dopravy (statistiky a analýzy jízdních dob s vazbou na obsazenost vozidel …)
o Zajištění obousměrné komunikace s komunikačními servery jednotlivých dopravců zapojených do systému nebo přímo s HW prostředky – rozhraní (HW ve vozidlech, stacionární informační panely …)
o Zajištění obousměrné komunikace v reálném čase s komunikačními servery systémů řízení dopravy v jiných krajích (např. Jihomoravský) a následné reciproční zasílání stejných údajů těmto dispečinkům o vozidlech Kraje Vysočina
o Zajištění obousměrné komunikace s komunikačním modulem řídící jednotky vozidla v prostředí GSM. Umožnění zdokumentované on-line komunikace dispečinku přímo s vozidly (textové zprávy) včetně potvrzení o přečtení zprávy řidičem ve vozidle, případně i komunikace hlasové
o Zajišťuje kontrolu dodržování definovaných tras jednotlivými vozidly
o Umožnění zobrazování poloh vozidel na elektronickém mapovém podkladu, který je součástí dodávky, s využitím navigačních souřadnic jednotlivých zastávek. K dispozici je mapový podklad Objednatele
o Zajistit rozhraní výstupu databází provozního dispečinku VDV na databáze GIS Kraje Vysočina a na Jednotný systém dopravních informací ČR (zákon 361/2000 Sb.)
o Tvorba databáze provozního dispečinku v oblasti sledovaných dat musí splňovat podmínky jednotné informační báze v úrovni kraje, Jednotného
systému dopravních informací a filosofii sledování prostorových dat evropského programu INSPIRE
o Zajistit výstup o poloze jednotlivých vozidel na webu pro cestující veřejnost – zde údaje o lince, spoji, případně zpoždění, čas odjezdu, přestupní vazby
1.4.3 Doporučení pro realizaci provozního dispečinku VDV
• Rozhodnutí o zřízení
• Umístění dispečinku:
o KSÚSV (úspora sloučením funkcí dispečera)
o Odbor dopravy KrÚ Kraje Vysočina (přímé kompetenční řízení)
• Financování
o Z prostředků Kraje Vysočina
o Z fondů EU – bude nutná studie proveditelnosti
1.4.4 Vyšší úrovně controllingu veřejné hromadné dopravy v Kraji Vysočina
Organizační a plánovací úroveň controllingu ve veřejné dopravě v Kraji Vysočina je zajišťována odborem dopravy KrÚ. Technickou podporu této činnosti je nutno rozvíjet v závislosti na jednotné koncepci rozvoje informačních systémů celého krajského úřadu. Ve vazbě na rozvoj ICT ve veřejné dopravě je potřebné řešit společnou technologickou či organizační základnu:
• V oblasti společné informační báze - pro zabezpečení propojitelnosti různých informačních systémů.
o Jednotná prostorová data – vazba na národní a evropské iniciativy.
o Jednotné označování objektů a událostí na dopravní infrastruktuře.
o Způsoby časové synchronizaci informací u jednotlivých typů informací.
• GIS – zabezpečení formátů jednotných GIS, map, atd. – opět pro zabezpečení propojitelnosti různých informačních systémů.
• V oblasti organizačního zabezpečení správy ICT technologií ve vazbě na technickou podporu VDV. Například spojené s činnostmi:
o Povinnosti správy dat v aplikacích a systémech ICT ve VDV.
o Správa, tvorba a aktualizace číselníků jednotné informační báze
o Činnosti spojené s uplatněním systémových parametrů v ICT technologiích v dopravě27.
27 Je to rozvojový problém – vazba na Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů v ČR
o Atd.
Řešitelé doporučují problematiku vyšších úrovní řešit současně s koncepcí rozvoje informačních systému (ICT) KrÚ Kraje Vysočina.
1.5 Ekonomika a financování
1.5.1 Personální náklady
Z pohledu náplně práce postačuje na pozici Správce IT Clearingového centra, eShop i dispečinku jeden pracovník. Je však nutno zajistit zastupitelnost pro případ nepřítomnosti (dovolená, nemoc apod.). S činností Clearingového centra souvisí též aktualizace tabulek konstant, používaných při výpočtech (zastávky, tarif apod.), vyhodnocování dopravní obsluhy území, aktualizace a optimalizace jízdních řádů, související kontrolní činnost, řešení nesrovnalostí apod.28
V dispečinku je předpokládán dvousměnný provoz (dlouhá a krátká směna) s jedním pracovníkem na směně v době od 4 do 23 hodin, 7 dní v týdnu. Provoz zajistí 4 pracovníci svým fondem pracovní doby 4 x 38,75 hodin v souladu s § 79 odst. 2 c) zákoníku práce, v krátkých a delších směnách s tím, že rezerva na dovolené, nemoc apod. bude dostatečných 14,2% časového fondu.
Lidské zdroje | Hrubá mzda / měsíc | Povinné odvody (soc + zdr.)/ měsíc | Celkem na pracovník a/ měsíc | Počet prac. | Náklady celkem/ na pracovníka/ měsíc | Celkem náklady/ rok |
Správce IT Clearingového centra, eShop a dispečinku | 40 000 Kč | 14 000 Kč | 54 000 Kč | 1 | 54 000 Kč | 648 000 Kč |
Dispečer | 30 000 Kč | 10 500 Kč | 40 500 Kč | 4 | 162 000 Kč | 1 944 000 Kč |
Celkem | 5 | 216 000 Kč | 2 592 000 Kč |
Tabulka 1 Personální náklady
28 Tyto nebo obdobné činnosti již nyní vykonává odbor dopravy a silničního hospodářství, oddělení dopravní obslužnosti Kraje Vysočina
1.5.2 Technické náklady
Technické náklady zahrnují pořízení a provoz Clearingového a zúčtovacího centra, internetový prodej předplatných jízdenek eShop a provozní dispečink VDV.
Specifikace | Náklady celkem |
HW Clearingové centrum, eShop, Dispečink VDV29 | 2 800 000 Kč |
SW systémový (DB, server) | 1 800 000 Kč |
SW rozdělení tržeb, výkaznictví, analýzy | 2 600 000 Kč |
SW eShop, BackOffice | 1 800 000 Kč |
SW Dispečink VDV30 | 2 800 000 Kč |
Celkem | 11 800 000 Kč |
Tabulka 2 Investiční náklady
Specifikace | Náklady/ 1měsíc | Počet měsíců | Náklady celkem |
Datové přenosy, spotřební materiál, energie | 20 000 Kč31 | 12 | 240 000 Kč |
Podpora, rozvoj - dispečink, eShop32 | 30 000 Kč | 12 | 360 000 Kč |
Celkem | 50 000 Kč | 600 000 Kč |
Tabulka 3 Roční provozní náklady
29 HW náklady mohou být nižší při využití stávajících prostor, serverů a datových úložišť
30 Náklady zahrnují pracoviště dispečinku s rozhraním na budoucí informační systémy v přestupních uzlech
31 Clearingové centrum, dispečink a eShop vyžadují velmi rychlé, spolehlivé, zálohované a zabezpečené připojení k internetu. Náklady mohou být nižší, pokud bude možno využít stávajícího připojení.
32 Podpora zahrnuje smluvně definované dodávky aktualizací, pomoc při řešení technických problémů a drobné úpravy či přizpůsobení.
Termíny a zkratky
24/7 – 24 hodin 7 dní v týdnu CDS - Centrální deník spojů
CIS - Centrální informační systém ČD – České dráhy, a.s.
EU – evropská unie
GIS – Grafický informační systém
GSM - Globální systém pro mobilní komunikaci SÚS – Středisko údržby silnic
KSÚSV - Krajská správa a údržba silnic Vysočiny HW (hardware) – výpočetní technika
IROP - Integrovaný regionální operační program IZS – Integrovaný záchranný systém
JDF – formát souboru pro předávání jízdních řádů CHAPS JŘ – jízdní řád
KrÚ – Krajský úřad
OPD – Operační program doprava osj - osobo-jednice
oskm - osobo-kilometr
SW (software) – programové vybavení SŽDC – Správa železniční dopravní cesty VDV – Veřejná doprava Vysočina