NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1229
(Legislativní akty)
NaŘÍZENÍ
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1229
ze dne 14. července 2021
o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci
EVROPSKÝ PaRLaMENT a Rada EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec a čl. 322 první pododstavec této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2), po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem (3), vzhledem k těmto důvodům:
(1) dne 11. prosince 2019 přijala Komise sdělení nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“, v němž představila plán vytyčující novou strategii růstu pro Evropu a ambiciózní cíle v boji proti změně klimatu a pro ochranu životního prostředí. V souladu s cílem dosáhnout cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (4) a dosáhnout v Unii nejpozději do roku 2050 účinným a sociálně spravedlivým způsobem klimatické neutrality bylo v Zelené dohodě pro Evropu oznámeno vytvoření mechanismu pro spravedlivou transformaci, který má poskytnout zdroje pro řešení problému procesu transformace směrem k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050, při kterém nebude nikdo opomenut. Nejzranitelnějšími regiony a občany jsou ti, kdo jsou nejvíce ohroženi škodlivými dopady změny klimatu a zhoršováním životního prostředí. Transformace na klimaticky neutrální ekonomiku je zdrojem nových hospodářských příležitostí s významným potenciálem pro vytváření pracovních míst, zejména v oblastech, které jsou v současnosti závislé na fosilních palivech. Může rovněž přispět k větší energetické bezpečnosti a odolnosti. Nicméně tato transformace může na územích, která procházejí procesem rozsáhlé dekarbonizace a která jsou již oslabena rušivými hospodářskými a sociálními dopady krize COVId-19, rovněž vyvolat krátkodobé sociální a hospodářské náklady.
(1) Úř. věst. C 373, 4.11.2020, s. 1.
(2) Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 240.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. června 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady ze dne
12. července 2021.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
(2) Řízení této transformace bude vyžadovat významné strukturální změny na vnitrostátní i regionální úrovni. Má-li být úspěšná, je třeba, aby transformace snížila nerovnosti, díky novým vysoce kvalitním pracovním místům vytvořila čistý účinek na zaměstnanost a pro každého byla spravedlivá a sociálně přijatelná, a zároveň zvýšila konkurence schopnost. V tomto ohledu má zásadní význam, aby bylo možné území, která jsou transformací postižena nejvíce, zejména regiony s těžbou uhlí, podporovat v diverzifikaci a revitalizaci jejich místních ekonomik a při vytváření udržitelných pracovních příležitostí pro dotčené pracovníky.
(3) dne 14. ledna 2020 přijala Komise sdělení nazvané „Investiční plán pro udržitelnou Evropu - Investiční plán Zelené dohody pro Evropu“ v němž navrhuje mechanismus pro spravedlivou transformaci, jenž se zaměřuje na regiony a odvětví, které jsou transformací nejvíce postiženy kvůli závislosti na fosilních palivech, jako je uhlí, rašelina a ropné břidlice, nebo kvůli závislosti na průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů, a které nemají dostatečnou kapacitu k financování potřebných investic. Vytvoření mechanismu pro spravedlivou transformaci bylo rovněž potvrzeno v závěrech Evropské rady ze dne 21. července 2020. Mechanismus pro spravedlivou transformaci sestává ze tří pilířů: Fondu pro spravedlivou transformaci (FST) prováděného ve sdíleném řízení, ze zvláštního režimu pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU a z úvěrového nástroje pro veřejný sektor s cílem mobilizovat dodatečné investice do dotčených regionů. Tyto tři pilíře poskytují těmto regionům doplňkovou podporu s cílem podpořit transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050.
(4) V zájmu lepšího programování a provádění FST mají být stanoveny plány spravedlivé územní transformace, v nichž se stanoví klíčové kroky a harmonogram procesu transformace a určí území, která jsou transformací na klimaticky neutrální ekonomiku nejvíce postižena a která nemají dostatečnou kapacitu se s problémy spojenými s transformací vypořádat. Příprava plánů spravedlivé územní transformace má probíhat ve spolupráci s příslušnými místními a regionálními orgány a se zapojením všech příslušných partnerů v souladu s článkem [8] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5). Uvedené plány mohou být společně s odpovídajícími programy podporovanými z FST v souladu s článkem 24 tohoto nařízení změněny tak, aby zahrnovaly nová území, která by byla vážně zasažena transformací, a to způsobem, který nebyl v okamžiku jejich prvotního přijetí očekáván.
„víceletý finanční rámec 2021-2027“) stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (6) by nástroj měl být zřízen na období sedmi let.
(6) aby se posílila soudržnost a hospodářská diverzifikace území zasažených transformací, měl by nástroj pokrývat širokou škálu udržitelných investic, pod podmínkou, že přispějí k uspokojování rozvojových potřeb těchto území vyvolaných transformací směrem k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 stanovených v nařízení (EU) 2021/1119 a dosažení klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050, jak je popsáno v plánech spravedlivé územní transformace. aby se zvýšila jeho účinnost, měl by být nástroj s to podporovat i způsobilé projekty, jejichž provádění započalo před podáním žádosti příjemci nástroje. Nástroj by neměl podporovat investice zahrnující jakoukoli z činností vyloučených podle článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (7), ale mohl by podporovat investice do energie z obnovitelných zdrojů a zelené a udržitelné mobility včetně podpory
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).
(6) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).
zeleného vodíku, do účinných sítí dálkového vytápění, do veřejného výzkumu, digitalizace, environmentální infrastruktury pro inteligentní nakládání s odpady a hospodaření s vodou, a mohl by podporovat udržitelnou energii, energetickou účinnost a integrační opatření, včetně renovací a přestaveb budov, obnovu a regeneraci měst, přechod na oběhové hospodářství, rekultivaci a dekontaminaci půdy a ekosystém s ohledem na zásadu
„znečišťovatel platí“, biologickou rozmanitost, a rovněž prohlubování dovedností, změnu kvalifikace, odbornou přípravu a sociální infrastrukturu, včetně pečovatelských zařízení a sociálního bydlení.
(7) Rozvoj infrastruktury by rovněž mohl zahrnovat přeshraniční projekty a řešení vedoucí k větší odolnosti vůči ekologickým katastrofám, zejména těm, které jsou zesíleny změnou klimatu. Zejména na územích s významnými transformačními potřebami by měl být upřednostňován komplexní investiční přístup. Mohly by být podporovány rovněž investice do jiných odvětví, jestliže jsou v souladu se schválenými plány spravedlivé územní transformace. Podporou investic, které negenerují dostatečné toky příjmů kryjících jejich investiční náklady, by se nástroj měl zaměřit na poskytování dodatečných zdrojů subjektům veřejného sektoru, jež budou zapotřebí k řešení územních,
sociálních, ekonomických a environmentálních problémů, které vyplynou z transformace. aby pomohla
identifikovat způsobilé investice z nástroje, které mají vysoce pozitivní dopad na životní prostředí, a to i ve vztahu k biologické rozmanitosti, měla by Komise při hodnocení nástroje zohlednit taxonomii EU pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. Za účelem zajištění transparentnosti v souvislosti s udržitelnými projekty by taxonomii EU pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, včetně zásady „významně nepoškozovat“, měli v příslušných případech uplatňovat všichni finanční partneři.
(8) Po celou dobu přípravy, hodnocení, provádění a monitorování způsobilých projektů v rámci nástroje by mělo být podle potřeby zajištěno dodržování základních práv a Listiny základních práv Evropské unie, a zejména rovnosti pohlaví. Příjemci a Komise by taktéž měli po celou dobu provádění nástroje zamezit jakékoli diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Cíle nástroje by měly být sledovány v souladu s cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, evropským pilířem sociálních práv, se zásadou „znečišťovatel platí“, Pařížskou dohodou o změně klimatu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (8) (dále jen „Pařížská dohoda“) a zásadou „významně nepoškozovat“.
(9) Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“). Uvedená pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9) (dále jen „finanční nařízení“) a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu Unie prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.
(10) Nástroj by měl zajišťovat podporu ve formě grantů poskytovaných Unií v kombinaci s úvěry poskytnutými finančním partnerem v souladu s jeho pravidly, úvěrovými politikami a postupy. Finanční krytí grantové složky prováděné Komisí v přímém řízení by mělo mít formu financování, které není spojeno s náklady, v souladu s článkem 125 finančního nařízení. Tato forma financování by měla pomoci motivovat předkladatele projektů k účasti a přispět k účinnému dosažení cílů nástroje v poměru k výši úvěru. Úvěrovou složku by měla poskytovat Evropská investiční banka (dále jen „EIB“). Mělo by být možné rozšířit nástroj, aby uvěrovou složku mohli poskytovat i další finanční partneři, jestliže budou k dispozici dodatečné zdroje pro grantovou složku nebo je-li to vyžadováno pro správné provádění nástroje. V takových případech by Komise měla informovat členské státy a Evropský parlament o záměru nástroj rozšířit a měla by vybrat další finanční partnery s ohledem na jejich schopnost plnit cíle nástroje, přispět jejich vlastními zdroji a zajistit odpovídající zeměpisné pokrytí.
(8) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(11) Komise by měla s finančními partnery podepsat správní dohody. Tyto dohody by měly stanovit prováděcí pravidla pro hodnocení a monitorování projektů, jakož i příslušná práva a povinnosti každé strany, včetně podrobných ujednání týkajících se auditů, podávání zpráv a komunikace. Ujednání o komunikaci by měla zahrnovat zejména povinnost zveřejňování informací o každém jednotlivém projektu nebo úvěrovém režimu, který čerpá podporu z nástroje.
(12) Řešením investičních potřeb vyplývajících z transformace na klimaticky neutrální ekonomiku na územích, která jsou nejvíce postižena, by měl nástroj zásadním způsobem přispět k zohledňování oblasti klimatu. Zdroje z grantové složky nástroje proto k dosažení cílů v oblasti klimatu přispějí stejnou měrou jako FST.
(13) Očekává se, že 000 000 000 EUR z grantové složky nástroje by mělo být v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2020/2093 financováno z rozpočtu Unie a mělo by pro Evropský parlament a Xxxx během ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne
16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (10).
(14) Částka 275 000 000 EUR grantové složky nástroje by měla být financována z prostředků vrácených z finančních nástrojů zřízených podle programů uvedených v příloze I tohoto nařízení. Tyto příjmy pocházejí z ukončených programů nezávislých na nástroji a měly by být považovány za vnější účelově vázané příjmy odchylně od čl. 21 odst. 3 písm. f) finančního nařízení na základě čl. 322 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.
(15) Částka 1 000 000 000 EUR grantové složky nástroje by měla být financována předvídatelným přebytkem rezerv pro záruku EU zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (11). Proto by měla být stanovena odchylka od ustanovení čl. 213 odst. 4 písm. a) finančního nařízení, které stanoví povinnost vrátit případný přebytek rezerv na rozpočtovou záruku do rozpočtu, aby bylo možné uvedený přebytek účelově navázat na nástroj. Tyto účelově vázané příjmy by měly být považovány za vnější účelově vázané příjmy odchylně od čl. 21 odst. 3 písm. f) finančního nařízení na základě čl. 322 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.
(16) V souladu s čl. 12 odst. 4 písm. c) finančního nařízení by mohly být prostředky odpovídající vnějším účelově vázaným příjmům automaticky přeneseny do nástupnického programu nebo akce. Uvedené ustanovení umožňuje sladit víceletý rozpis účelově vázaných příjmů s prováděním projektů financovaných z nástroje.
(17) Měly by být rovněž poskytnuty zdroje na poradenskou podporu s cílem podpořit přípravu, rozvoj a provádění způsobilých projektů a včasnou přípravu projektů před tím, než příjemce předloží žádost o prostředky z nástroje. Část těchto zdrojů by měla být vyčleněna na podporu endogenní kapacity příjemců, aby byla zajištěna udržitelnost způsobilých projektů.
(18) aby bylo zajištěno, že všechny členské státy budou mít možnost využívat grantovou složku, měl by být vytvořen mechanismus, pomocí něhož se v první fázi předběžně přidělí vnitrostátní podíly, jak je stanoveno v příloze I nařízení (EU) 2021/1056. aby však byl zmíněný cíl uveden do souladu s potřebou optimalizovat hospodářský dopad nástroje a jeho provádění, neměly by být tyto vnitrostátní podíly předběžně přidělovány na období po 31. prosinci 2025. Po tomto dni by měly být zbývající zdroje, které jsou k dispozici pro grantovou složku, poskytovány bez předem přiděleného vnitrostátního podílu a na konkurenčním základě na úrovni Unie, a současně by měla být zajištěna předvídatelnost pro investice a sledován přístup založený na potřebách a regionální konvergenci.
(10) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).
(19) V pracovním programu a ve výzvě k podávání návrhů by měly být stanoveny podmínky způsobilosti a kritéria pro udělení grantu. Tyto podmínky způsobilosti a kritéria pro udělení grantu by měly zohledňovat relevanci projektu v souvislosti s rozvojovými potřebami popsanými v plánech spravedlivé územní transformace, celkový cíl podpory regionální a územní konvergence a význam grantové složky pro životaschopnost projektu. Pracovní programy by rovněž měly stanovit kritéria pro udělení grantu v případech, kdy by nepostačovaly zdroje k podpoře způsobilých projektů. Upřednostněny by měly být projekty nacházející se v méně rozvinutých regionech, projekty, které přímo přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu, a projekty podporované veřejnými subjekty, které přijaly plány dekarbonizace, v příslušných případech s tímto odpovídajícím pořadím kritérií. Podpora Unie poskytovaná z nástroje by tedy měla být zpřístupněna pouze členským státům, které mají schválený alespoň jeden plán spravedlivé územní transformace. Pracovní program a výzvy k podávání návrhů by rovněž měly zohlednit územní plány spravedlivé transformace předložené členskými státy, aby byla zajištěna soudržnost mezi jednotlivými pilíři mechanismu pro spravedlivou transformaci. V zájmu optimalizace účinku nástroje by jednotlivé projekty, které jsou z něj podporovány, neměly obdržet podporu z jiných programů Unie, s výjimkou v souvislosti s přípravou projektů. Nicméně u operací sestávajících z identifikovatelných samostatných projektů lze tyto projekty podpořit z různých programů Unie v souladu s platnými pravidly způsobilosti.
(20) S cílem optimalizovat účinnost pomoci Unie a zabránit nahrazení potenciální podpory a investic z jiných zdrojů by podpora z nástroje měla být poskytována pouze projektům, které nevytvářejí dostatečné toky příjmů na krytí jejich investičních nákladů. Tyto příjmy by měly odpovídat příjmům, s výjimkou převodů rozpočtových prostředků, vznikajícím z činností prováděných v rámci projektu, jako je prodej, poplatky nebo taxy a jako poměrné úspory dosažené modernizací stávajících aktiv.
(21) Jelikož by grantová složka měla zohledňovat rozdílné rozvojové potřeby regionů v členských státech, měla by být tato podpora náležitě uzpůsobena ve prospěch méně rozvinutých regionů. Vzhledem ke skutečnosti, že subjekty veřejného sektoru v méně rozvinutých regionech se obecně potýkají s nižší kapacitou veřejných investic, měly by být sazby grantů použité na úvěry poskytnuté těmto subjektům poměrně vyšší.
(22) aby bylo zajištěno účinné provádění nástroje, může být nezbytné poskytovat při přípravě, vývoji a provádění projektů poradenskou podporu. Tato podpora by měla být pro způsobilé projekty a pro přípravu projektů před předložením žádostí poskytována prostřednictvím Poradenského centra InvestEU, přičemž by zvláštní pozornost měla být věnována příjemcům, kteří mají menší administrativní kapacitu nebo se nacházejí v méně rozvinutých regionech. Rovněž by mělo být umožněno, aby taková podpora byla poskytnuta z jiných programů Unie.
(23) Za účelem měření účinnosti nástroje a jeho schopnosti plnit své cíle a za účelem podpory přípravy jeho možného prodloužení v období po roce 2027 by Komise měla provést průběžné a závěrečné hodnocení, případně včetně posouzení možnosti přijmout ustanovení o posouzení dopadů ve vztahu k pohlaví, a předložit Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávy. Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12) by měl být nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci.
(24) S cílem provádění urychlit a zajistit, aby byly zdroje využívány včas, by toto nařízení mělo stanovit zvláštní záruky, které mají být obsaženy v grantových dohodách. S ohledem na tento cíl by Komise v souladu se zásadou proporcionality měla mít v případech závažného nedostatečného pokroku při provádění projektu možnost jakoukoli podporu Unie snížit nebo ukončit. Na tento nástroj se použije finanční nařízení. aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů financování Unie, mělo by se finanční nařízení vztahovat na grantovou složku a na zdroje pro poradenskou podporu poskytovanou z nástroje.
(12) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(25) V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (14), (ES, Euratom,) č. 2185/96 (15) a (EU) 2017/1939 (16) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLaF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (17). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLaFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.
(26) Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o klíčové ukazatele výkonnosti pro sledování provádění a pokroku nástroje. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(27) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o pracovní programy a podmínky a postupy pro výběr finančních partnerů jiných než EIB. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (18).
(28) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž poskytnout územím, která jsou transformací na klimatickou neutralitu nejvíce postižena, řešením odpovídajících rozvojových potřeb přínos spočívající v podpoře veřejných investic, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, vzhledem k obtížím, které mají veřejné subjekty v souvislosti s poskytováním podpory pro investice, které nevytvářejí dostatečné toky příjmů pro pokrytí jejich investičních nákladů, ale spíše jich z důvodu potřeby soudržného prováděcího rámce v přímém řízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské Unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLaF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(14) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(15) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(16) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
PŘIJaLY TOTO NaŘÍZENÍ:
KaPITOLa I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Tímto nařízením se na dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027 zřizuje úvěrový nástroj pro veřejný sektor (dále jen „nástroj“) na podporu subjektů veřejného sektoru kombinací grantů z rozpočtu Unie s úvěry poskytnutými finančními partnery a stanoví se cíle nástroje. dále se jím stanoví pravidla pro grantovou složku nástroje vztahující se zejména na jeho rozpočet, formy podpory Unie a ustanovení o způsobilosti.
Nástroj poskytuje podporu ve prospěch území Unie, která se potýkají se závažnými sociálními, ekonomickými a environmentálními problémy vznikajícími v souvislosti s transformací směrem k plnění cíle Unie oblasti klimatu do roku 2030 a cíle klimatické neutrality v Unii do roku 2050.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „správní dohodou“ právní nástroj, který vytváří rámec pro spolupráci mezi Komisí a finančním partnerem a který vymezuje příslušné úkoly a povinnosti pro provádění nástroje v souladu s tímto nařízením;
2) „příjemcem“ právní subjekt usazený v členském státě jako veřejnoprávní subjekt nebo jako soukromoprávní subjekt, který byl pověřen výkonem veřejné služby, s nímž Komise v rámci nástroje podepsala grantovou dohodu;
3) „finančními partnery“ EIB, další mezinárodní finanční instituce, národní podpůrné banky a finanční instituce, včetně soukromých finančních institucí, s nimiž Komise podepisuje správní dohodu o spolupráci v rámci nástroje;
4) „projektem“ jakákoli akce, kterou Xxxxxx označila jako způsobilou k unijní podpoře z nástroje a má sloužit ke splnění nedílného úkolu přesně vymezené hospodářské či technické povahy a která má předem stanovený cíl a období, během kterého musí být provedena a dokončena;
5) „plánem spravedlivé územní transformace“ plán vypracovaný v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2021/1056 a schválený Komisí;
6) „úvěrovým režimem“ úvěr poskytnutý příjemci finančními partnery, jehož cílem je financovat soubor několika předem určených projektů z nástroje.
7) „méně rozvinutým regionem“ méně rozvinutý region ve smyslu čl. 108 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060.
Článek 3
Cíle
1. Obecným cílem nástroje je řešit závažné sociální, ekonomické a environmentálními problémy, které vznikají v souvislosti s transformací směrem k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a cíle klimaticky neutrální Unie nejpozději do roku 2050 stanoveného v nařízení (EU) 2021/1119, ve prospěch území Unie určených v plánech spravedlivé územní transformace.
2. Specifickým cílem nástroje je zvýšit investice veřejného sektoru, které se zaměřují na rozvojové potřeby území určených v plánech spravedlivé územní transformace, a sice usnadněním financování projektů, které nevytvářejí dostatečné toky příjmů k pokrytí jejich investičních nákladů, což má zabránit tomu, aby byla nahrazována potenciální podpora a investice z jiných zdrojů.
3. Při naplňování specifického cíle uvedeného v odstavci 2 je cílem tohoto nařízení rovněž zajistit poskytování poradenské podpory při přípravě, rozvoji a provádění způsobilých projektů, je-li to třeba, mimo jiné podpory pro přípravu projektů před podáním žádosti. Tato poradenská podpora je poskytována v souladu s pravidly a metodami provádění pro Poradenské centrum InvestEU zřízené podle článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (19).
Článek 4
Horizontální zásady
1. Po celou dobu přípravy, hodnocení, provádění a monitorování způsobilých projektů je podle potřeby zajištěno dodržování základních práv a Listiny základních práv Evropské unie, a zejména rovnosti pohlaví.
2. Příjemci a Komise po celou dobu provádění nástroje zamezí jakékoli diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Po celou dobu přípravy a provádění způsobilých projektů se zejména zohlední přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, je-li to relevantní.
3. Cíle nástroje jsou sledovány v souladu s cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, evropským pilířem sociálních práv, se zásadou „znečišťovatel platí“, Pařížskou dohodou a zásadou „významně nepoškozovat“.
Článek 5
Rozpočet
1. aniž jsou dotčeny dodatečné zdroje přidělené v rozpočtu Unie na období 2021–2027, je grantová složka nástroje
financována:
a) zdroji z rozpočtu Unie ve výši 000 000 000 EUR v běžných cenách a
b) účelově vázanými příjmy uvedenými v odstavci 2 až do maximální výše 1 275 000 000 EUR v běžných cenách.
2. Účelově vázané příjmy uvedené v odst. 1 písm. b) jsou pokrývány z prostředků vrácených z finančních nástrojů zřízených v rámci programů uvedených v příloze I tohoto nařízení, a to až do maximální výše 275 000 000 EUR, a z přebytku rezerv pro záruku EU zřízenou nařízením (EU) 2015/1017, a to až do maximální výše 1 000 000 000 EUR.
3. Zdroje a účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 1 mohou být doplněny finančními příspěvky členských států, třetích zemí a subjektů odlišných od subjektů zřízených na základě Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Uvedené finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.
4. Odchylně od čl. 21 odst. 3 písm. f) finančního nařízení představují zdroje plynoucí z vrácených prostředků uvedené v odst. 2 tohoto článku vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Odchylně od čl. 213 odst. 4 písm. a) finančního nařízení představují zdroje plynoucí z přebytku rezerv na záruku EU uvedenou v odst. 2 tohoto článku 2 vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.
5. Částku až do výše 2 % zdrojů uvedených v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou na provádění nástroje, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, a to i v souvislosti s podnikovými informačními a technologickými systémy, a rovněž na správní výdaje a poplatky finančních partnerů.
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).
6. Na činnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 se poskytují zdroje až do výše 35 000 000 EUR zahrnuté ve zdrojích uvedených v odstavci 1, přičemž se z nich alespoň 10 000 000 EUR poskytne na podporu administrativní kapacity příjemců, zejména v méně rozvinutých regionech.
7. Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.
KaPITOLa II
PODPORA UNIE
Článek 6
Forma podpory Unie a způsob provádění
1. Podpora Unie poskytovaná z nástroje se poskytuje ve formě grantů v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
2. Podpora Unie poskytovaná z nástroje se provádí v přímém řízení v souladu s finančním nařízením.
Článek 7
Dostupnost zdrojů
1. K financování projektů v souladu s odstavci 2 a 3 se použijí zdroje uvedené v čl. 5 odst. 1 a 3, po odečtení rezervy na technické a správní výdaje uvedené v čl. 5 odst. 5.
2. U grantů udělených na základě výzev k podávání návrhů zveřejněných nejpozději 31. prosince 2025 nepřesáhne podpora Unie pro způsobilé projekty v členském státě vnitrostátní podíly stanovené v příloze I nařízení (EU) 2021/1056.
3. U grantů udělených na základě výzev k podávání návrhů zveřejněných od 1. ledna 2026 je podpora Unie pro způsobilé projekty poskytována bez předběžně přiděleného vnitrostátního podílu a na konkurenčním základě na úrovni Unie až do vyčerpání zbývajících zdrojů. Při udělování těchto grantů se zohlední potřeba zajistit předvídatelnost investic a podpora regionální konvergence, přičemž zvláštní pozornost je věnována méně rozvinutým regionům v souladu s kritérii pro udělení grantu podle čl. 14 odst. 2.
Článek 8
Správní dohody s finančními partnery
Před zahájením provádění nástroje s finančním partnerem podepíší Komise a finanční partner správní dohodu. V uvedené dohodě se stanoví příslušná práva a povinnosti každé strany dohody, včetně ujednání o auditu a komunikaci, a to zejména i včetně závazku zveřejňovat informace o každém projektu financovaném z nástroje a o rozsahu úvěrových režimů.
XxXXXXXx XXX
ZPŮSOBILOST
Článek 9
Způsobilé projekty
1. Pro unijní podporu z nástroje jsou způsobilé pouze projekty, které přispívají k cílům stanoveným v článku 3 a splňují všechny tyto podmínky:
a) projekty dosahují měřitelného dopadu a ve vhodných případech obsahují ukazatele výstupů při řešení závažných sociálních, ekonomických nebo environmentálních problémů vznikajících v souvislosti s transformací směrem k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a cíle klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050 a jsou přínosem pro území určená v plánu spravedlivé územní transformace, a to i tehdy, nenacházejí-li se projekty na těchto územích;
b) projekty nedostávají podporu v rámci jiných programů Unie;
c) projekty dostávají úvěr od finančního partnera v rámci nástroje a
d) projekty nevytvářejí dostatečné toky příjmů k pokrytí jejich investičních nákladů, což má zabránit tomu, aby byla nahrazována potenciální podpora a investice z jiných zdrojů.
2. Odchylně od odst. 1 písm. b) mohou projekty, které dostávají unijní podporu z nástroje, pro účely přípravy, vývoje a provádění rovněž obdržet poradenskou a technickou podporu z jiných programů Unie.
3. Nástroj nepodporuje činnosti vyloučené podle článku 9 nařízení (EU) 2021/1056.
Článek 10
Způsobilé osoby a subjekty
Bez ohledu na kritéria stanovená v článku 197 finančního nařízení jsou k podání žádosti coby potenciální příjemci podle tohoto nařízení způsobilé pouze právní subjekty usazené v členském státě jako veřejnoprávní subjekt nebo jako soukromoprávní subjekt, který byl pověřen výkonem veřejné služby.
KaPITOLa IV
GRANTY
Článek 11
Granty
1. Granty mají formu financování, které není spojeno s náklady, v souladu s čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.
2. Částka grantu nepřesáhne 15 % částky úvěru poskytnutého finančním partnerem z nástroje. U projektů nacházejících se na územích méně rozvinutých regionů nepřesáhne částka grantu 25 % částky úvěru poskytnutého finančním partnerem z nástroje.
3. Vyplacení uděleného grantu může být rozděleno do několika splátek spojených s pokrokem v provádění, jak je stanoveno v grantové dohodě.
Článek 12
Snížení výše grantu nebo jeho ukončení
1. Vedle důvodů uvedených v čl. 131 odst. 4 finančního nařízení může Komise po konzultaci s finančním partnerem snížit částku grantu nebo může grantovou dohodu ukončit, jestliže do dvou let ode dne podpisu grantové dohody nebyla podepsána z ekonomického hlediska nejvýznamnější veřejná zakázka na dodávky, práce nebo služby, a je-li uzavření takové zakázky předpokládáno v grantové dohodě.
2. Odstavec 1 se nepoužije, pokud je podpora Unie kombinována s úvěrovými režimy nebo pokud se nepředpokládá smlouva na dodávky, smlouva na stavební práce nebo smlouva na služby.
V takových případech může Komise po konzultaci s finančním partnerem snížit částka grantu nebo může grantovou dohodu ukončit a jakékoli související vyplacené částky získat zpět, a to v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě.
KaPITOLa V
SLUŽBY PORADENSKÉ PODPORY
Článek 13
Služby poradenské podpory
1. Poradenská podpora podle tohoto nařízení je prováděna v rámci nepřímého řízení v souladu s pravidly a metodami provádění pro Poradenské centrum InvestEU.
2. Činnosti nezbytné k podpoře přípravy, vývoje a provádění projektů jsou způsobilé pro poradenskou podporu a jsou financovány v souladu s čl. 5 odst. 6.
KaPITOLa VI
TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 14
Pracovní programy
1. Nástroj se provádí prostřednictvím pracovních programů zřízených v souladu s článkem 110 finančního nařízení.
2. Pracovní programy obsahují kritéria pro udělení grantu, která se použijí vždy, když by celková požadovaná podpora z grantů pro způsobilé projekty přesáhla dostupné zdroje. Tato kritéria zahrnují v příslušných případech priority u projektů, které:
a) jsou předkládány příjemci nacházejícími se v méně rozvinutých regionech;
b) přímo přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a cíle klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050; a
c) jsou uskutečňovány příjemci, kteří přijali plány dekarbonizace.
3. Komise pracovní programy přijímá prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 20.
Článek 15
Výběr jiných finančních partnerů než EIB
1. Komise stanoví podmínky a postupy pro výběr finančních partnerů jiných než EIB prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 20.
2. Podmínky výběru finančních partnerů jiných než EIB zohledňují cíle nástroje.
3. Při výběru finančních partnerů vezme Komise v úvahu zejména schopnost potenciálních finančních partnerů:
a) zajistit, aby jejich úvěrová politika byla v souladu s environmentálními a sociálními standardy Unie, s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a s jejím cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality v Unii;
b) přispět dostatečnými vlastními zdroji k maximalizaci dopadu grantu Unie;
c) zajistit odpovídající zeměpisné pokrytí nástroje a umožnit financování menších jednotlivých projektů;
d) důkladně provést požadavky stanovené v čl. 155 odst. 2 a 3 finančního nařízení týkající se praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových podvodů nebo daňových úniků a nespolupracujících jurisdikcí;
e) zajistit transparentnost a odpovídající viditelnost ve vztahu ke každému projektu financovanému z nástroje.
4. Komise zveřejní seznam finančních partnerů vybraných v souladu s tímto článkem.
Článek 16
Monitorování a podávání zpráv
1. Hlavní ukazatele výkonnosti nástroje pro monitorování provádění nástroje a jeho pokroku při dosahování cílů stanovených v článku 3 jsou stanoveny v příloze II.
2. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje týkající se ukazatelů uvedených v odstavci 1 byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Údaje týkající se těchto ukazatelů Komisi poskytují příjemci v souladu s grantovými dohodami a finanční partneři v souladu se správními dohodami.
3. do 31. října každého kalendářního roku počínaje rokem 2022 vyhotoví Komise zprávu o provádění nástroje. Tato
zpráva poskytuje informace o míře provádění nástroje s ohledem na jeho cíle, podmínky a ukazatele výkonnosti.
4. Pokud je v průběžné hodnotící zprávě podle čl. 17 odst. 2 konstatováno, že ukazatele uvedené v příloze II neumožňují řádné posouzení nástroje, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem změny hlavních ukazatelů výkonnosti stanovených v příloze II.
Článek 17
Hodnocení
1. Hodnocení provádění nástroje a jeho kapacity dosáhnout cílů stanovených v článku 3 se provádí dostatečně včas tak, aby bylo možné přijmout vhodná opatření.
2. Průběžné hodnocení se provede do 30. června 2025 a zpráva o průběžném hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě. V průběžném hodnocení se zejména posoudí:
a) míra, v jaké podpora Unie poskytovaná z nástroje přispěla k řešení potřeb území provádějících plány spravedlivé územní transformace;
b) způsob, jakým byly zohledněny horizontální zásady uvedené v článku 4;
c) zda je třeba provést posouzení dopadů z hlediska pohlaví;
d) uplatňování podmínek způsobilosti stanovených v článku 9 a způsob, jakým byly splněny povinnosti týkající se viditelnosti;
e) na základě projektů podporovaných nástrojem míra, v jaké nástroj přispěl k plnění environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (20), přičemž se zohlední použitelná screeningová kritéria stanovená v uvedeném nařízení.
Ke zprávě o průběžném hodnocení může být přiložen legislativní návrh, který zohledňuje zejména možnou úpravu podmínek způsobilosti.
3. Na konci prováděcího období, nejpozději však do 31. prosince 2031, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě závěrečnou hodnotící zprávu o výsledcích a dlouhodobém dopadu nástroje, v níž se rovněž posoudí záležitosti vymezené v odstavci 2.
Článek 18
Audity
1. audity využití podpory Unie poskytované z nástroje prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly
pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem přiměřené jistoty podle článku 127 finančního nařízení.
2. Příjemci a finanční partneři v souladu se svými příslušnými grantovými nebo správními dohodami poskytnou Komisi a všem určeným auditorům veškeré dostupné dokumenty, které jsou nezbytné k plnění jejich auditních úkolů.
3. Externí audit činností prováděných v souladu s tímto nařízením, který se týká využívání podpory Unie poskytované z nástroje, provádí Účetní dvůr v souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování EU. Za tímto účelem je Účetnímu dvoru v souladu s čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování EU na jeho žádost umožněn přístup k veškerým dokumentům nebo informacím nezbytným k plnění jeho úkolů v oblasti auditu, včetně veškerých informací o hodnocení žádostí a jejich výsledku.
Článek 19
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 16 odst. 4 je Komisi svěřena do 31. prosince 2028.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
6. akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský
parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy xxx byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Xxxxxx o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 20
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 115 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
KaPITOLa VII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 21
Informace, komunikace a viditelnost
1. Příjemci a finanční partneři zajistí viditelnost podpory Unie poskytované v rámci nástroje, zejména při propagaci projektů a jejich výsledků, poskytováním relevantních informací různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
2. Komise provádí informační a komunikační kampaně týkající se nástroje, financovaných projektů a jejich výsledků. To zahrnuje zejména informování členských států o záměru Komise otevřít nástroj finančním partnerům jiným než EIB a informování členských států o zveřejněných výzvách k předkládání návrhů, jakož i zvyšování povědomí o technické a administrativní podpoře poskytované příjemcům. Finanční zdroje vyčleněné na nástroj rovněž přispívají ke komunikaci o politických prioritách Unie, souvisejí-li s cíli stanovenými v článku 3. Komise zveřejní a pravidelně aktualizuje seznam projektů financovaných z nástroje.
Článek 22
Přechodná ustanovení
V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 5 odst. 5, aby bylo možné řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.
Článek 23
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 14. července 2021.
Za Evropský parlament předseda
d. X. XxXXXXX
Xx Xxxx předseda
a. LOGaR
Finanční nástroje, z nichž mohou být vrácené prostředky využity pro nástroj
a. Kapitálové nástroje:
— Evropská technologická facilita (ETF98): rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa růstu a zaměstnanosti (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43);
— TTP: rozhodnutí Komise o přijetí doplňkového financování v rozhodnutí týkajícím se financování akcí činnosti
„Vnitřní trh zboží a odvětvové politiky“ generálního ředitelství pro podniky a průmysl za rok 2007 a přijetí rámcového rozhodnutí o financování přípravné akce „EU se ujímá své úlohy v globalizovaném světě“ a čtyř pilotních projektů „Erasmus pro mladé podnikatele“, „Opatření na podporu spolupráce a partnerství mezi mikropodniky a malými a středními podniky“, „Transfer technologií“ a „Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“ Generálního ředitelství pro podniky a průmysl na rok 2007 (C(2007) 531);
— Evropská technologická facilita (ETF01): rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84);
— GIF: rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15);
— Nástroj pro propojení Evropy (CEF): nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne
11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1);
— XXXXX EFG: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (XXXXX) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33);
— Kapitálový nástroj InnovFin:
— nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104);
— nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81);
— rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965);
— Investiční okno pro budování kapacit v rámci programu EaSI: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).
B. Záruční nástroje:
— Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 98 (SMEG98): rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne
19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa růstu a zaměstnanosti (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43);
— Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 01 (SMEG01): rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne
20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84);
— Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 07 (SMEG07): rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15);
— Evropský záruční nástroj mikrofinancování Progress (EPMF-G): rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1);
— Nástroje pro sdílení rizik:
— rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1);
— rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86);
— rozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu: „Kapacity“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 299);
— EaSI–záruka: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238);
— Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu XXXXX (LGF programu XXXXX): nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (XXXXX) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33);
— Nástroj InnovFin debt:
— nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81);
— nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104);
— rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965).
— Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví (CCS GF): nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221);
— Nástroj pro záruky za studentské půjčky (SLGF): nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne
11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50);
— Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE): nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185);
X. Xxxxxxxx pro sdílení rizik:
— InnovFin:
— nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81);
— nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104);
— dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF dI): nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129);
— Nástroj financování přírodního kapitálu (NCFF): nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne
11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185);
d. Účelové investiční jednotky:
— Evropský nástroj mikrofinancování Progress – Fonds commun de placements – fonds d’investissements spécialisés (EPMF FCP-FIS): rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1);
— Xxxxxxxxxx:
— nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1);
— rozhodnutí Komise ze dne 25. února 2010 o účasti Evropské unie v Evropském fondu 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fondu Xxxxxxxxxx) (C(2010) 941);
— Evropský fond pro energetickou účinnost (EEEF): nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne
15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 346, 30.12.2010, s. 5).
Hlavní ukazatele výkonnosti (1)
1. Objem udělených grantů
2. Objem podepsaných úvěrů
2.1. Individuální úvěry
2.2. Úvěrové režimy
3. Celková částka mobilizovaných investic rozdělená podle:
3.1. Částky zmobilizovaných soukromých finančních prostředků
3.2. Částky zmobilizovaných veřejných finančních prostředků
4. Počet projektů, které dostávají podporu, rozdělených podle:
4.1. země
4.2. regionu NUTS 2
4.3. podporovaného území spravedlivé transformace
5. Počet projektů, které v rámci nástroje získaly finanční prostředky
6. Počet projektů podle odvětví
6.1. doprava
6.2. Sociální infrastruktura
6.3. Veřejné služby (voda, odpadní voda, dálkové vytápění, energie, nakládání s odpady)
6.4. Přímá podpora na usnadnění transformace na klimatickou neutralitu (energie z obnovitelných zdrojů, dekarbonizace, energetická účinnost)
6.5. Environmentální cíle
6.6. Městská infrastruktura a bydlení
6.7. Ostatní
7. Snížení emisí skleníkových plynů, je-li relevantní
8. Vytvoření pracovních míst, je-li relevantní
(1) Všechny ukazatele musí být v příslušných případech rozepsány podle regionů. Všechny osobní údaje musí být v příslušných případech rozepsány podle pohlaví.