Úřední věstník

Úřední věstník

Evropské unie

L 193

★ ★ ★

★ ★

★ ★

★ ★

★ ★ ★

České vydání

Obsah

Právní předpisy

Svazek 57

1. července 2014

II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

★ Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích

zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem 1

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.

II‌

(Nelegislativní akty)

NAŘÍZENÍ

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 702/2014

ze dne 25. června 2014,

kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité xxxxx xxxxx podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení,

po zveřejnění předlohy tohoto nařízení v souladu s článkem 6 a čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 994/98,

po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory,

vzhledem k těmto důvodům:

1) Státní financování, které splňuje kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, představuje státní podporu a podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy musí být oznámeno Komisi. Podle článku 109 Smlouvy však Rada může vymezit druhy podpor, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst. 4 Smlouvy může Komise při­ jmout nařízení týkající se daných kategorií podpory. Nařízením (ES) č. 994/98 je Komise zmocněna, aby v souladu s článkem 109 Smlouvy prohlásila, že určité kategorie podpory mohou být vyňaty z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Na tomto základě přijala Komise nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 (2), které je použitelné do dne 30. června 2014.

2) Dne 22. července 2013 bylo nařízení (ES) č. 994/98 změněno nařízením Rady (EU) č. 733/2013 (3), tak aby byla Komise zmocněna rozšířit blokovou výjimku na nové kategorie podpor, u nichž lze vymezit přesné podmínky slučitelnosti. V odvětvích zemědělství a lesnictví by tyto nové kategorie podpor, které mohou být za určitých podmínek vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, měly zahrnovat podporu na zachování kulturního a přírodního dědictví, podporu na náhradu škod způsobených přírodními pohromami a podporu ve prospěch lesnictví.

(1) Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 (Úř. věst. L 358, 16.12.2006, s. 3), ve znění nařízení Komise (EU) č. 1114/2013 ze dne 7. listopadu 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1857/2006, pokud jde o dobu jeho použi­ telnosti (Úř. věst. L 298, 8.11.2013, s. 34).

(3) Nařízení Rady (EU) č. 733/2013 ze dne 22. července 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 994/98 o použití článků 92 a 93 Smlouvy

o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 204, 31.7.2013, s. 11).

3) Článek 42 Smlouvy stanoví, že se pravidla hospodářské soutěže použijí na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který vymezí Evropský parlament a Rada. Ustanovení čl. 211 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (1) stanoví, že na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty se pravidla státní podpory použijí s výhradou zvláštních výjimek. Podle čl. 211 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 se pravidla státní podpory nepoužijí na platby provedené členskými státy v souvislosti s opatřeními stanovenými uvedeným nařízením, která jsou částečně nebo zcela financována Unií, a opatřeními obsaženými v článcích 213 až 218 uvedeného nařízení. Pravidla státní podpory se mimoto nepoužijí na platby uskutečněné členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (2) ani na doplňkové vnitrostátní financování v rámci oblasti působnosti článku 42 Smlouvy. Tyto platby, jejichž prostřed­ nictvím má být poskytnuto doplňkové vnitrostátní financování v rámci oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, musí splňovat kritéria stanovená v nařízení (EU) č. 1305/2013, aby je Komise schválila jako součást programu rozvoje venkova daného členského státu. Pravidla státní podpory se však vztahují jak na část spolufinancovanou z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), tak na doplňkové vnitrostátní financování týka­ jící se opatření, jež nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy.

4) Jelikož se hospodářské dopady podpory nemění v závislosti na tom, zda je podpora částečně financovaná Unií, nebo zda je financována pouze členským státem, měl by existovat soulad a jednotnost mezi politikou Komise v oblasti kontroly státní podpory a podporou, která se poskytuje podle samotné společné politiky Unie v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.

5) Oblast působnosti tohoto nařízení by proto měla být sladěna s oblastí působnosti nařízení (EU) č. 1305/2013, ze­ jména co se týká podpory ve prospěch odvětví lesnictví a podpory ve prospěch mikropodniků a malých a střed­ ních podniků (MSP) působících ve venkovských oblastech. Toto nařízení by se mělo vztahovat na opatření podpory ve prospěch lesnictví a ve prospěch malých a středních podniků působících ve venkovských oblastech, která nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1305/2013, pouze tehdy, jsou-li tato opatření zahrnuta do programů rozvoje venkova a spolufinancována z EZFRV, a pouze v rozsahu těchto programů. Toto nařízení by se na druhou stranu nemělo vztahovat na podporu podniků ve venkovských oblastech v případě činností, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, ani na podporu lesnictví, neexistuje-li přímá souvislost s programy rozvoje venkova a není-li poskytnuto spolufinanco­ vání z EZFRV. Nicméně podporu na předávání znalostí a informační akce v odvětví lesnictví a podporu na pora­ denské služby v odvětví lesnictví by mělo být možné poskytnout i mimo programy rozvoje venkova, které jsou zcela financovány členskými státy, pokud tyto podpory splňují příslušné podmínky slučitelnosti stanovené v tomto nařízení.

6) V případech, kdy členské státy musí podle čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 získat schválení státní podpory jak u spolufinancované části, tak u doplňkového financování svých vnitrostátních programů rozvoje venkova, měly by mít k dispozici zjednodušený postup. Tyto podpory by proto měly být vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňují příslušné podmínky slučitelnosti stanovené v tomto naří­ zení.

7) Komise svým sdělením Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. května 2012 o modernizaci státní podpory v EU (3) zahájila rozsáhlý přezkum pravidel státní podpory. Hlavní cíle modernizace byly vymezeny takto: i) dosáhnout udržitelného, inteligentního a inkluzivního růstu na konkurenceschopném vnitřním trhu a zároveň přispět k úsilí členských států o efektivnější využívání veřejných financí, ii) zaměřit kontrolu, kterou Komise provádí ex ante, na případy s největším dopadem na vnitřní trh a zároveň posílit spolupráci členských států při prosazování pravidel státní podpory a iii) racionali­ zovat právní úpravu a zajistit rychlejší, informovanější a lépe podložená rozhodnutí, která se opírají o jasnou ekonomickou logiku, společný přístup a přesně vymezené povinnosti.

8) Toto nařízení by mělo umožnit lépe stanovit priority při prosazování pravidel státní podpory, přispět ke zjedno­ dušení, zvýšení transparentnosti, účinnějšímu hodnocení a lepší kontrole dodržování pravidel státní podpory na úrovni členských států a Unie a přitom zachovat institucionální pravomoci Komise a členských států. V souladu se zásadou proporcionality toto nařízení nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zeměděl­

ského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487). (3) COM(2012) 209 final.

9) Komise použila články 107 a 108 Smlouvy ve velkém počtu případů souvisejících s malými a středními podniky, které se zabývají produkcí zemědělských produktů, jejich zpracováním a uváděním na trh, zejména v rámci naří­ zení (ES) č. 1857/2006, nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (1) a Pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích lesnictví a zemědělství na období 2007–2013 (2). Získala tedy v této oblasti značné zkušenosti. Tyto zkušenosti jí na jedné straně umožňují lépe vymezit podmínky, za nichž lze určité kategorie podpory považovat za slučitelné s vnitřním trhem, a rozšířit oblast působnosti blokových výjimek, a na druhé straně ukazují, že je třeba posílit transparentnost podpor i kontroly a umožnit lepší posuzování velkých režimů podpory na základě jejich účinku na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

10) Obecné podmínky pro používání tohoto nařízení by měly být stanoveny na základě souboru společných zásad, které by zajistily, aby podpora sloužila společnému zájmu, měla jednoznačný motivační účinek, byla vhodná a přiměřená, byla poskytována zcela transparentně, podléhala kontrolnímu mechanismu a pravidelnému hodno­ cení a neměla negativní vliv na podmínky obchodu v rozsahu, který odporuje společnému zájmu.

11) Podpora, která splňuje všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, a to jak obecné podmínky, tak i zvláštní podmínky vztahující se na příslušné kategorie podpory, by měla být vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy. V zájmu zajištění účinného dohledu a zjednodušení administrativy, aniž by byla osla­ bena kontrola ze strany Komise, by měla vyňatá podpora (režimy podpory a jednotlivé podpory) obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení.

12) Státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, na niž se toto nařízení nevztahuje, nadále podléhá oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Tímto nařízením není dotčena možnost členských států oznámit podporu, jejíž cíle odpovídají cílům zahrnutým do tohoto nařízení.

13) Vzhledem k tomu, že velké režimy podpory mají potenciálně větší dopad na obchod a hospodářskou soutěž, měly by režimy, jejichž průměrný roční rozpočet na státní podporu přesahuje určitou prahovou hodnotu odvo­ zenou od absolutní částky, zpravidla podléhat hodnocení státní podpory. Hodnocení by mělo ověřit, zda byly naplněny předpoklady a podmínky slučitelnosti režimu, zda bylo dosaženo účinnosti opatření podpory vzhledem k jeho obecným a specifickým cílům a zjistit, jaký má režim dopad na hospodářskou soutěž a obchod. Pro zajiště­ ní rovného zacházení by se mělo hodnocení státní podpory provádět na základě Komisí schváleného plánu hodnocení. Přestože by tyto plány měly být za běžných okolností vypracovány v době přípravy režimu a schváleny včas před vstupem režimu v platnost, může se stát, že to někdy nebude možné. Aby se v takových případech nemusel odkládat vstup režimu v platnost, bude se toto nařízení na takové režimy vztahoval maximálně po dobu šesti měsíců. Komise může po schválení plánu hodnocení rozhodnout, že tato doba bude prodloužena. Pro výše uvedený účel by měl být plán hodnocení Komisi oznámen do dvaceti pracovních dnů po jeho vstupu v platnost. Komise může také výjimečně rozhodnout, že kvůli specificitě případu není hodnocení nutné. Komise by od člen­ ských států měla obdržet informace, které potřebuje k posouzení plánu hodnocení, a žádat o dodatečné infor­ mace bez prodlení, aby členské státy mohly doplnit prvky, bez nichž Komise nemůže přijmout rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že tento přístup je nový, Komise ve zvláštním dokumentu podrobně vysvětlí, jak se bude postupovat během šestiměsíčního období pro schválení plánu hodnocení, a uvede, jaké formuláře bude třeba použít pro předkládání plánů hodnocení. Změny režimů, které podléhají hodnocení, tedy jiné změny, než ty, které nemohou ovlivnit slučitelnost režimu podpory podle tohoto nařízení nebo nemohou výrazně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení, by se měly posuzovat s ohledem na výsledky hodnocení a měly by být vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení. Změny, které spočívají v čistě formální úpravě, administrativní změny, změny provedené v rámci opatření spolufinancovaných EU a podobné změny by se v zásadě neměly považovat za změny, které výrazně ovlivňují obsah schváleného plánu hodnocení.

14) Toto nařízení by se nemělo použít na podporu, která je podmíněna použitím domácích produktů na úkor dová­ žených ani na podporu činností spojených s vývozem. Zejména by se nemělo použít na podporu financující zřízení a provoz distribuční sítě v jiném členském státě nebo třetí zemi. Podpora na pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího produktu na nový trh v jiném členském státě nebo ve třetí zemi by zpravidla neměla představovat podporu činností spojených s vývozem.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) (Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3).

(2) Úř. věst. C 319, 27.12.2006, s. 1.

15) Komise by měla zajistit, aby schválená podpora neměla nepříznivý vliv na podmínky obchodu v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem. Proto by z oblasti působnosti tohoto nařízení měla být vyňata podpora poskyt­ nutá příjemci, vůči němuž je vydán inkasní příkaz poté, co Komise svým rozhodnutím prohlásí podporu za proti­ právní a neslučitelnou s vnitřním trhem, s výjimkou podpory na náhradu škod způsobených některými přírod­ ními pohromami.

16) Z oblasti působnosti tohoto nařízení by měla být vyloučena také podpora pro podniky v obtížích, protože taková podpora by se měla posuzovat podle Pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtí­ xxxx (1) nebo pokynů, které je nahradí, aby se zamezilo jejich obcházení, s výjimkou podpory poskytnuté na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, chorobou zvířat nebo škůdcem rostlin a podpory na obnovu lesů poškozených požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, škůdci, chorobami, katastrofickými událostmi a jevy souvisejícími se změnou klimatu, jak je uvedeno v tomto nařízení. Kromě toho by se z důvodů ochrany veřejného zdraví a s ohledem na naléhavost situace za některých okolností nemělo přihlížet k ekonomické situaci podniku v případě podpory na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat. V zájmu zajištění právní jistoty je vhodné stanovit jednoznačná kritéria, aby pro posouzení skutečnosti, zda se dotyčný podnik považuje pro účely tohoto nařízení za podnik v obtížích, nebylo nutné zvažovat všechny zvláštní aspekty situace určitého podniku.

17) Pokud jsou státní podpora nebo její podmínky (včetně metody financování, je-li její nedílnou součástí) neodděli­ telně spjaty s porušením práva Unie, nelze uvedenou podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem. Toto nařízení by se proto nemělo vztahovat na podporu, která sama o sobě porušuje právní předpisy Unie.

18) Prosazování pravidel státní podpory velmi závisí na spolupráci členských států. Členské státy by proto měly při­ jmout všechna nezbytná opatření k zajištění dodržování tohoto nařízení, a to i u jednotlivých podpor poskytnu­ tých na základě režimů, na něž se vztahují blokové výjimky.

19) Vzhledem k tomu, že vysoké částky podpory poskytnuté jednotlivě nebo kumulovaně s sebou nesou vysoké riziko nepříznivého dopadu na podmínky obchodu, měla by je Komise hodnotit na základě oznámení. Pro ně­ které kategorie investičních podpor spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měly být xxxxxx xxxx maximální prahové hodnoty na úrovni, která zohledňuje danou kategorii podpory a její pravděpodobný dopad na podmínky obchodu. Podpora poskytnutá nad tyto prahové hodnoty by měla nadále podléhat oznamo­ vací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Prahové hodnoty stanovené v tomto nařízení by nemělo být možné obcházet umělým rozdělením režimů podpory nebo projektů podpory, např. na několik režimů nebo projektů podpory s podobnými vlastnostmi, cíli nebo příjemci. Ostatní kategorie podpory by v případě, že splňují podmínky slučitelnosti a nepřesahují maximální intenzity podpory nebo maximální částky podpory stanovené v tomto nařízení, neměly být považovány za podporu s vysokým rizikem nepříznivého dopadu na podmínky obchodu.

20) Pro zajištění transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočíst hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provést analýzu rizik (transparentní podpora).

21) Pro určité specifické nástroje podpory, jako jsou půjčky, záruky, daňová opatření, a zejména vratné zálohy, by toto nařízení mělo stanovit, za jakých podmínek je lze považovat za transparentní. Podpora obsažená v zárukách by se měla považovat za transparentní tehdy, pokud byl hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií

„safe-harbour“ stanovených pro příslušný typ podniku. Například pro malé a střední podniky uvádí sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (2) úrovně ročních prémií, při jejichž překročení by se státní záruka za podporu nepovažovala. Podpora by se měla považovat za transparentní rovněž tehdy, pokud byla před jejím poskytnutím Komisi oznámena metoda výpočtu intenzity podpory obsažené ve státní záruce a Komise tuto metodu schválila v souladu se sdělením Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk. Pro účely tohoto nařízení by se za transparentní neměla považovat podpora obsažená v opatřeních v oblasti rizikového financování a v kapitálových injekcích.

(1) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(2) Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.

22) Podpora, která by jinak spadala do oblasti působnosti tohoto nařízení, ale není transparentní, by měla být vždy oznámena Komisi. Oznámené netransparentní podpory by Komise měla posoudit především na základě kritérií stanovených v Pokynech Unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014–2020 (1) nebo v dalších příslušných rámcích, pokynech, sděleních a oznámeních.

23) Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a působí jako pobídka k dalšímu rozvoji činností nebo projektů, nemělo by se toto nařízení vztahovat na podporu těch činností nebo projektů, které by příjemce uskutečnil i bez podpory. Podpora by se neměla poskytnout se zpětnou účinností na činnosti nebo projekty, které příjemce již uskutečnil. Podpora by měla být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy v souladu s tímto nařízením pouze tehdy, byla-li činnost nebo práce na podporovaném projektu zahájena až poté, co příjemce podal písemnou žádost o podporu.

24) V případě podpory ad hoc, na niž se vztahuje toto nařízení a jejímž příjemcem je velký podnik, by členský stát měl kromě splnění podmínek, které ohledně motivačního účinku platí pro MSP, rovněž zajistit, aby příjemce v interním dokumentu analyzoval, nakolik jsou podporovaný projekt nebo činnost životaschopné s podporou a bez podpory. Členský stát by měl ověřit, zda tento interní dokument potvrzuje, že se významně zvýší rozsah projektu či činnosti nebo celková částka, kterou příjemce na podporovaný projekt nebo činnost vynaloží, nebo že se dokončování příslušného projektu či činnosti významně urychlí. Motivační účinek by mělo být možné prokázat rovněž na základě toho, že bez poskytnutí podpory by investiční projekt nebo činnost jako takové nebyly v dané venkovské oblasti realizovány.

25) Automatické režimy podpory ve formě daňového zvýhodnění by stejně jako v současnosti měly podléhat zvláštní podmínce týkající se motivačního účinku, protože podpora plynoucí z těchto režimů je poskytována jinými postupy než ostatní kategorie podpory. Zvláštní podmínkou je, že by předmětné režimy podpor měly být přijaty před zahájením činnosti nebo prací na podporovaném projektu/činnosti. Tato podmínka by se však neměla použít v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí režim ve formě daňového zvýhodnění. Při posuzování motivačního účinku těchto režimů podpor je rozhodujícím momentem okamžik, k němuž bylo daňové opatření poprvé zavedeno v původním režimu, jenž byl poté nahrazen režimem následným.

26) V případě podpory na pozemkové úpravy, na propagační opatření ve formě publikací, které mají zvýšit informo­ vanost veřejnosti o zemědělských produktech, podpory na náhradu ztrát způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, podpory na odškodnění za náklady na eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin nebo za ztráty způsobené těmito chorobami zvířat nebo škůdci rostlin, podpory na uhra­ zení nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, podpory na výzkum a vývoj, podpory určené k náhradě škod způsobených přírodní pohromou a podpory na investice na zachování kultur­ ního a přírodního dědictví v zemědělském podniku by se existence motivačního účinku neměla vyžadovat nebo by se mělo mít za to, že motivační účinek existuje, jsou-li splněny zvláštní podmínky stanovené pro tyto xxxxx xxxxx podpory v tomto nařízení.

27) Aby bylo zajištěno, že je podpora přiměřená a omezená na nezbytnou výši, měly by být maximální částky podpory pokud možno vyjádřeny intenzitou podpory v poměru k souhrnu způsobilých nákladů. V případech, kdy maximální intenzitu podpory nelze stanovit, protože nelze určit způsobilé náklady, nebo v případě nízkých částek, u nichž je vhodné stanovit jednodušší metodu, by měly být maximální částky podpory pro účely zajištění její přiměřenosti vyjádřeny nominálně. Intenzity podpory a maximální částky podpory by měly být stanoveny na základě zkušeností Komise na úrovni, která minimalizuje narušení hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a zároveň náležitě přispívá k dosažení cíle, jímž je usnadnění rozvoje hospodářských činností příjemců v odvětví zemědělství, ve venkovských oblastech nebo v odvětví lesnictví. V zájmu soudržnosti s opatřeními pro rozvoj venkova, která jsou financována Unií, by stropy měly být harmonizovány se stropy stanovenými v nařízení (EU) č. 1305/2013, je-li to v souladu se zásadami státní podpory.

28) Do výpočtu intenzity podpory by měly být zahrnuty pouze způsobilé náklady. Nařízení by nemělo vyjmout z oznamovací povinnosti podporu, která přesahuje příslušnou intenzitu podpory v důsledku zahrnutí nezpůsobi­ lých nákladů. Identifikace způsobilých nákladů by měla být podpořena jednoznačnými, konkrétními a aktuálními doklady. Všechny použité číselné údaje by se měly uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků. Podpora splatná v několika splátkách by měla být diskontována na hodnotu platnou v den jejího poskytnutí. Rovněž způsobilé náklady by měly být diskontovány na hodnotu platnou v den poskytnutí podpory. V případě podpory, jež nemá podobu dotace, by úrokovou sazbou pro účely diskontování měla být diskontní sazba a úrokovou

(1) Úř. věst. C 204, 1.7.2014, s. 1.

sazbou pro účely výpočtu částky podpory referenční sazba, které platily v den poskytnutí podpory, jak je xxxxxx xxxx ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (1). Je-li podpora poskyt­ nuta jinak než formou dotace, měla by být výše podpory vyjádřena jako hrubý grantový ekvivalent. Je-li podpora poskytnuta ve formě daňového zvýhodnění, měly by být jednotlivé tranše podpory diskontovány na základě diskontních sazeb platných v době, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění. Mělo by se podporovat využívání podpory ve formě vratných záloh, jelikož tyto nástroje k sdílení rizik násobí motivační účinek podpory. Proto je vhodné stanovit, že je-li podpora poskytnuta ve formě vratných záloh, může být použitelná intenzita podpory stanovená v tomto nařízení navýšena.

29) V případě budoucího daňového zvýhodnění nemusí být předem známa ani použitelná diskontní sazba, ani přesná výše jednotlivých čerpání podpory. V takovém případě by členské státy měly předem stanovit horní mez pro diskontovanou hodnotu podpory, která by zohledňovala příslušnou intenzitu podpory. Jakmile bude později známa výše jednotlivé tranše k určitému dni, bude možné provést diskontování na základě diskontní sazby platné v tento den. Diskontovaná hodnota každé jednotlivé tranše podpory by se měla odečíst od celkového horního limitu (omezená částka).

30) Při ověřování, zda jsou dodrženy individuální prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzity podpory nebo maximální částky podpory stanovené v tomto nařízení, by se u podporované činnosti nebo projektu měla vzít v úvahu celková částka státní podpory. Toto nařízení by mělo mimoto stanovit podmínky, za nichž lze jednotlivé kategorie podpory kumulovat. Podporu vyňatou z oznamovací povinnosti tímto nařízením a jinou slučitelnou podporu vyňatou z oznamovací povinnosti jiným nařízením nebo podporu schválenou Komisí lze kumulovat, pokud se tato opatření týkají různých způsobilých nákladů, které lze identifikovat. Pokud se různé zdroje podpory týkají shodných – částečně či plně se překrývajících – identifikovatelných způsobilých nákladů, měla by být kumulace přípustná do nejvyšší intenzity nebo částky podpory platné pro danou podporu podle tohoto nařízení. Toto nařízení by mělo rovněž stanovit zvláštní pravidla pro kumulaci podpory s identifikovatel­ nými způsobilými náklady a bez takovýchto nákladů a pro kumulaci s podporou de minimis. Podpora de minimis často není poskytnuta na konkrétní identifikovatelné způsobilé náklady nebo ji k nim nelze přiřadit. V takovém případě by mělo být možné podporu de minimis volně kumulovat se státní podporou vyňatou z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení. Je-li však podpora de minimis poskytnuta na tytéž identifikovatelné způso­ bilé náklady jako státní podpora vyňatá na základě tohoto nařízení, měla by být kumulace povolena pouze do maximální intenzity podpory, která je stanovena v kapitole III tohoto nařízení.

31) O státní podporu se nejedná v případě financování z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky nebo jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států. Je-li toto financování z prostředků Unie kombinováno se státní podporou, pak by při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory nebo maximální výše podpory, měla být posuzována pouze státní podpora, pokud celková výše veřejných finančních prostředků poskytnutých k úhradě týchž způsobilých nákladů nepřekračuje nejvýhodnější sazbu financování, kterou stanoví použitelná ustanovení práva Unie.

32) Jelikož je státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy v zásadě zakázána, je důležité, aby si všechny strany mohly ověřit, zda je podpora poskytnuta v souladu s použitelnými pravidly. Transparentnost státních podpor je proto nezbytná pro správné uplatňování pravidel Smlouvy a vede k lepšímu dodržování pravidel, větší odpověd­ nosti, vzájemnému hodnocení a v konečném důsledku k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků. V zájmu transparentnosti by se mělo vyžadovat, aby členské státy vytvořily na regionální nebo vnitrostátní úrovni kompletní internetové stránky, které by obsahovaly souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení. Tento požadavek by měl být podmínkou slučitelnosti jed­ notlivé podpory s vnitřním trhem. V souladu se zavedenou praxí pro zveřejňování informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU (2) by měl být používán standardní formát, který umožňuje vyhle­ dávat informace, stahovat je a jednoduše zveřejňovat na internetu. Odkazy na internetové stránky všech členských států věnované státním podporám by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise. V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 994/98 ve znění nařízení (EU) č. 733/2013 by měly být na internetové stránce Komise zveřejněny souhrnné informace o každém opatřením podpory vyňatém z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení.

(1) Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1).

33) V souvislosti se zveřejňováním informací o poskytování jednotlivých podpor je vhodné stanovit prahové hodnoty, při jejichž překročení lze mít za to, že zveřejnění je přiměřené významu podpory. Na základě posouzení režimů investiční podpory v odvětví zemědělské prvovýroby, u nichž byly v rámci výroční zprávy za rok 2013 vykázány nejvyšší roční výdaje a u nichž tedy lze mít za to, že narušují vnitřní trh více než jiné kategorie podpory, Komise vypočítala průměrnou částku podpory na příjemce ve výši 59 596 EUR. Pro účely snížení administrativní zátěže členských států je proto vhodné stanovit prahovou hodnotu pro zveřejňování informací o poskytování jednot­ livých podpor producentům v oblasti zemědělské prvovýroby na 60 000 EUR. Vzhledem k tomu, že zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh je obdobné zpracování průmyslových produktů a jejich uvádění na trh, je vhodné stanovit prahovou hodnotu pro zveřejňování informací o poskytování jednotlivých podpor příjemcům v těchto pododvětvích, stejně jako v odvětví lesnictví a u činností spadajících mimo oblast působnosti článku 42 Smlouvy, na stejné úrovni jako v nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (1).

34) K zajištění účinného dohledu je vhodné v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 994/98 stanovit standardní formát, ve kterém by členské státy poskytovaly Komisi souhrnné informace, kdykoliv se podle tohoto nařízení uplatňuje režim podpory nebo se poskytuje jednotlivá podpora mimo rámec režimu podpory. Dále je v souladu s článkem 5 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (2) a čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 994/98 vhodné stanovit pravidla týkající se podávání výročních zpráv o podporách vyňatých z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení, jež mají členské státy předkládat Komisi, včetně zvláštních požadavků ohledně některých kategorií podpory.

35) S ohledem na širokou dostupnost nezbytné technologie by souhrnné informace a výroční zprávy měly být v elek­ tronickém formátu a měly by být Komisi předkládány prostřednictvím elektronických systémů Komise.

36) Mimoto je v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 994/98 vhodné stanovit pravidla týkající se záznamů, které by členské státy měly uchovávat, pokud jde o podpory vyňaté tímto nařízením z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Xxxxxxx, s ohledem na promlčecí lhůtu stanovenou v článku 15 nařízení Rady (ES) č. 659/ 1999 (3).

37) K zvýšení účinnosti podmínek slučitelnosti stanovených v tomto nařízení by měla mít Komise možnost odejmout budoucím opatřením podpory výhodu blokové výjimky v případě, že tyto požadavky nebudou splněny. Komise by měla mít možnost omezit toto odnětí výhody blokové výjimky na určité druhy podpory, určité příjemce nebo opatření podpory přijatá určitými orgány, pokud se nedodržování tohoto nařízení týká pouze omezené skupiny opatření nebo určitých orgánů. Toto cílené odnětí výhody by mělo zajistit přiměřenou nápravu související přímo se zjištěným nesouladem s tímto nařízením. V případě nedodržení podmínek slučitelnosti, které jsou stanoveny v kapitolách I a III, se na poskytnutou podporu toto nařízení nevztahuje, a ta tudíž představuje protiprávní podporu, kterou Komise přezkoumá v rámci příslušného postupu podle nařízení (ES) č. 659/1999. V případě nesplnění požadavků stanovených v kapitole II neovlivňuje odnětí výhody blokové výjimky budoucím opatřením podpory skutečnost, že se na minulá opatření, jež splňovala požadavky tohoto nařízení, bloková výjimka vztaho­ vala.

38) S ohledem na čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy by jediným účinkem podpory nemělo být trvalé nebo periodické snižování provozních nákladů, které by příjemce jinak nesl, a podpora by měla být úměrná nevýhodám, které je třeba překonat pro zajištění socioekonomických přínosů, o nichž se má za to, že jsou v zájmu Unie. Jednostranná státní podpora, která směřuje výhradně k zlepšení finanční situace producentů, ale která nijak nepřispívá k rozvoji odvětví, a zejména podpora poskytnutá výhradně na základě ceny, množství, produkční jednotky nebo jednotky produkčních prostředků, by se měla považovat za podporu na provoz neslučitelnou s vnitřním trhem. Pokud by taková podpora byla poskytnuta v odvětví zemědělství, pravděpodobně by také narušovala mechanismy společ­ ných organizací trhů. Je proto vhodné omezit oblast působnosti tohoto nařízení na určité druhy podpory.

(1) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1.).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prová­

děcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1).

39) Malé a střední podniky hrají rozhodující roli při vytváření pracovních příležitostí a obecně jsou faktorem sociální stability a motorem hospodářství. Jejich rozvoj však může být omezen selháními trhu, což vede k tomu, že malé a střední podniky trpí typickými nevýhodami. Malé a střední podniky mají často potíže při získávání kapitálu nebo půjček kvůli neochotě některých finančních trhů riskovat a kvůli omezenému zajištění, které jsou tyto podniky schopny nabídnout. Skutečnost, že mají omezené zdroje, může rovněž omezit jejich přístup k infor­ macím, zejména o nových technologiích a potenciálních trzích. V zájmu usnadnění rozvoje hospodářské činnosti malých a středních podniků by toto nařízení proto mělo vyjmout některé kategorie podpory ve prospěch malých a středních podniků z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

40) Za účelem odstranění rozdílů, které by mohly vést k narušení hospodářské soutěže, a pro usnadnění koordinace mezi jednotlivými iniciativami Unie a vnitrostátními iniciativami, které se týkají malých a středních podniků, jakož i z důvodu transparentnosti správy a právní jistoty by definice malých a středních podniků použitá pro účely tohoto nařízení měla být založena na definici v doporučení Komise 2003/361/ES (1).

41) K zajištění soudržnosti s politikou rozvoje venkova a k dosažení zjednodušení pravidel na základě zkušeností, které Komise již získala při uplatňování nařízení (EU) č. 1857/2006 a nařízení (EU) č. 800/2008, je vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy různé kategorie podpory ve prospěch malých a středních podniků působících v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh.

42) Tyto kategorie podpory by měly zahrnovat zejména investiční podporu, například investice do hmotného nebo nehmotného majetku či přemístění zemědělských staveb, podporu na zahájení činnosti a podnikatelské příleži­ tosti, například podporu pro mladé zemědělce a malé zemědělské podniky, podporu pro seskupení producentů a rovněž podporu na účast v režimech jakosti, podporu k usnadnění rozvoje podnikatelské činnosti, například podporu na předávání znalostí a informační akce, podporu na poradenské služby, podporu na propagační činnosti, podporu na zástup v zemědělských podnicích, podporu na řízení rizik a řešení krizí, například podporu na náhradu ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které lze přirovnat k přírodním pohromám, podporu na náklady na prevenci a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a podporu na platby pojistného, jakož i podporu pro odvětví živočišné výroby při sledování společných veřejných cílů, jako je zachování genetické jakosti a ochrana zdraví zvířat a veřejného zdraví. Tato podpora by se měla zaměřovat zejména na zvýšení konku­ renceschopnosti a životaschopnosti celého odvětví zemědělství.

43) Na základě tohoto nařízení by měly být z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy vyňaty rovněž podpory ve prospěch malých a středních podniků působících ve venkovských oblastech. V této souvislosti by k za­ jištění soudržnosti mezi opatřeními pro rozvoj venkova, která jsou spolufinancována z EZFRV, a opatřeními financovanými z doplňkových vnitrostátních zdrojů měla být pravidla stanovená v tomto nařízení pokud možno v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 1305/2013 a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na základě uvedeného nařízení.

44) Z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy by měly být vyňaty i jiné kategorie podpor, například podpora na výzkum a vývoj v odvětvích zemědělství a lesnictví, podpora k náhradě škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami, podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví v zemědělských podnicích a podpora ve prospěch lesnictví poskytovaná malým a středním podnikům i velkým podnikům. Zejména v případě podpory ve prospěch lesnictví by k zajištění soudržnosti mezi opatřeními pro rozvoj venkova, která jsou spolufinancována z EZFRV, a opatřeními financovanými z doplňkových vnitrostátních zdrojů nebo opatřeními, která jsou financována pouze prostřednictvím státní podpory, měla být pravidla xxxxxx xxxx v tomto nařízení pokud možno v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 1305/2013 a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech.

45) Podpora poskytnutá malým a středním podnikům působícím v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování země­ dělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh, podpora na výzkum a vývoj, podpora ve prospěch odvětví lesnictví nebo podpora ve prospěch malých a středních podniků ve venkovských oblastech na činnosti, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, může být rovněž vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Pokud to členské státy pokládají za vhodnější, mohou se alternativně rozhodnout, že podporu spadající do výše uvede­ ných kategorií poskytnou v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) č. 651/2014. Členské státy se

(1) Doporučení Komise 2003/361/ES o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

mohou zejména rozhodnout, že podporu pro malé a střední podniky působící v oblasti zemědělské prvovýroby, regionální provozní podporu na náhradu za dodatečné náklady v nejvzdálenějších regionech kromě dopravních nákladů, podporu na konzultační služby pro malé a střední podniky, podporu na rizikové financování, podporu na výzkum a vývoj, podporu na inovace v malých a středních podnicích, podporu na ochranu životního prostředí, podporu na vzdělávání a podporu pro znevýhodněné pracovníky poskytnou v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) č. 651/2014. V této souvislosti je v zájmu objasnění vztahu mezi oblastí působností tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 651/2014 třeba uvést, že se cíle, kategorie podpory a podmínky pro poskytnutí podpory stanovené v obou nařízeních liší, ačkoli se mohou zaměřovat na stejnou kategorii příjemců.

46) K zlepšení hospodářského a environmentálního profilu a zvýšení efektivnosti malých a středních podniků působí­ cích v odvětví zemědělství a k zajištění infrastruktury potřebné pro rozvoj zemědělství a na podporu nevýnos­ ných investic, jež jsou nezbytné k dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí, je nutné poskytovat podporu na investice do hmotného či nehmotného majetku přispívající k dosažení těchto cílů. Tyto investice by měly být v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy dotčených členských států v oblasti ochrany životního prostředí. Dále by u investic, které vyžadují posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (1), měla být podpora podmíněna provedením tako­ vého posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

47) Kvůli riziku narušení hospodářské soutěže vyplývajícímu z cílených investičních podpor v odvětví zemědělské prvovýroby by se investiční podpora vyňatá z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení neměla omezovat na určitý zemědělský produkt. Tato podmínka by však neměla členskému státu bránit v tom, aby některé zemědělské produkty vyloučil z oblasti působnosti určité podpory, zejména pokud pro ně není na trhu možné nalézt žádný běžný odbyt. Mimoto by se za způsobilou pro vynětí z oznamovací povin­ nosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení neměla považovat podpora na určité druhy inves­ tic per se.

48) Aby byla zajištěna patřičná rovnováha mezi cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže a cílem podpo­ rovat energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, by toto nařízení mělo v případě investic zemědělských podniků souvisejících se zemědělskou prvovýrobou stanovit, že by podpora měla být poskytnuta pouze na inves­ tice spojené s výrobou biopaliv nebo energie z obnovitelných zdrojů na úrovni zemědělského podniku a pouze tehdy, pokud tato výroba nepřesahuje průměrnou roční spotřebu paliv nebo energie v zemědělském podniku. V takovém případě by podpora na biopaliva měla být zahrnuta pouze do té míry, v níž je poskytována na udrži­ telná biopaliva v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (2).

49) S cílem motivovat k přesunu na produkci pokročilejších forem biopaliv, jak je stanoveno v horizontálních pravi­ dlech státní podpory v odvětví životního prostředí a energetiky, by z oblasti působnosti tohoto nařízení měla být v případě podpory na investice související se zpracováním zemědělských produktů vyňata podpora na biopaliva z potravinářských plodin.

50) S cílem podpořit a usnadnit zahajování činnosti mladých zemědělců a rozvoj malých zemědělských podniků, které jsou potenciálně ekonomicky životaschopné, je vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy podporu na zahájení činnosti. Aby byla zajištěna životaschopnost nově zahájených zeměděl­ ských činností, měla by být podpora podmíněna předložením podnikatelského plánu. Podpora na zahájení činnosti by měla být poskytována pouze během počáteční doby existence podniku a neměla by se z ní stát provozní podpora.

51) S cílem pomoci odvětví zemědělství řešit problémy při uvádění zemědělských produktů na trh, které vznikly v důsledku silnější hospodářské soutěže a konsolidace navazujících trhů, včetně místních, je třeba podporovat zřizování seskupení a organizací producentů. Je proto vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy podporu na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů. Podporu by měla využívat pouze seskupení a organizace producentů způsobilé jako malé a střední podniky. K zajištění toho, že se seskupení a organizace producentů stane životaschopným subjektem, by jako podmínka pro oficiální uznání seskupení producentů ze strany členských států měl být příslušnému orgánu předložen podnikatelský plán. Aby se zamezilo poskytování provozní podpory a zachoval motivační účinek, měla by být maximální doba poskytování podpory omezena na pět let.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/189/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

52) V zájmu zlepšení tržních příležitostí a k dosažení přidané hodnoty u dotčených zemědělských produktů je vhodné podporovat účast malých a středních podniků v režimech jakosti Unie a jednotlivých členských států, a proto by podpora na účast v režimech jakosti měla být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že v okamžiku vstupu do těchto režimů jakosti a v prvních letech účasti nejsou dodatečné náklady a povinnosti uložené malým a středním podnikům v důsledku jejich účasti plně odmě­ něny trhem, měla by být přímá podpora pro příjemce omezena na novou účast a zahrnovat období nejvýše pěti let. Podpora ve formě dotovaných služeb by měla být poskytnuta na náklady na povinná kontrolní opatření související s režimy jakosti nebo na náklady na studie trhu či na vypracování žádosti o uznání režimu jakosti Unie.

53) K zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení účinného využívání zdrojů, environmentálního profilu, udržitelného hospodaření a celkové výkonnosti malých a středních podniků je vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy podporu na předávání znalostí, informační akce a poradenské služby pro zemědělství, jakož i propagační opatření.

54) Náležité řízení rizik a řešení krizí je klíčovým nástrojem pro udržitelné a konkurenceschopné odvětví zemědělství. Zemědělská prvovýroba je vystavena zvláštním přírodním, klimatickým a zdravotním rizikům a krizím. Podpora na řízení rizik a řešení krizí a podpora odvětví živočišné výroby by proto měla být omezena na malé a střední podniky, které působí v oblasti zemědělské prvovýroby. Státní podpora určená k náhradě ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodním pohromám, podpora pro boj proti chorobám zvířat a škůdcům rostlin a podpora na platby pojistného by měla být omezena na pomoc příjemcům, kteří čelí zvláštním obtížím, přestože vynaložili přiměřené úsilí, aby tato rizika minimalizovali. Státní podpora by neměla mít za následek to, že příjemce svádí k zbytečnému riskování. Malé a střední podniky působící v oblasti zemědělské prvovýroby by měly samy nést následky neprozíravé volby produkčních metod nebo produktů.

55) Komise použila články 107 a 108 Smlouvy na podporu ve prospěch zachování přírodního a kulturního dědictví v řadě případů, zejména v rámci Pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 a nařízení (ES) č. 1857/2006. V období 2007 až 2013 byla investiční podpora na zachování tradiční krajiny a staveb ve prospěch malých a středních podniků vyňata z oznamovací povinnosti nařízením (ES) č. 1857/2006, zatímco investiční podpora na zachování tradiční krajiny a staveb ve prospěch velkých podniků podléhala oznamovací povinnosti a schválení Komisí podle Pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích lesnictví a zemědělství na období 2007 až 2013. Komise v uvedeném období posoudila více než 87 investičních podpor na zachování tradiční krajiny a tradičních staveb nacházejících se v zemědělských podnicích. Projekty týkající se zachování dědictví však ani v případě, že jsou prováděny velkými podniky, obvykle nevedou k význam­ nému narušení hospodářské soutěže. Je proto vhodné, aby Xxxxxx využila pravomocí, které ji svěřuje nařízení (ES) č. 994/98, ohledně podpor ve prospěch zachování přírodního a kulturního dědictví.

56) Podpora ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, která má být vyňata z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, by měla být poskytnuta na investice do hmotného majetku nebo na aktivovatelné výkony určené na zachování kulturního nebo přírodního dědictví. Kulturní nebo přírodní dědictví by se mělo nacházet v zemědělském podniku příjemce a mělo by být oficiálně uznáno jako takové příslušným veřejným orgánem daného členského státu. Vzhledem k tomu, že prahová hodnota pro oznamování činí u této podpory podle tohoto nařízení 500 000 EUR na investiční projekt, který je podle Pokynů Unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech v letech 2014 až 2020 považován za drobnou infrastrukturu, je vhodné, aby byla intenzita podpory v tomto nařízení stanovena až na 100 % způsobilých nákladů.

57) Mimořádné situace způsobené přírodními pohromami vyžadují okamžitá opatření ze strany orgánů poskytujících podporu. Je proto důležité zajistit rychlé poskytnutí plánované podpory. Komise použila články 107 a 108 Smlouvy ve značném počtu rozhodnutí týkajících se náhrady škod, které byly v odvětví zemědělství způsobeny přírodními pohromami. Pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 již zahrnovaly možnost povolit režimy podpory na náhradu škod způsobených přírodními pohro­ mami. V období 2007 až 2012 Komise při použití Pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zeměděl­ ství a lesnictví na období 2007–2013 schválila více než 25 podpor souvisejících s náhradou škod způsobených

v odvětví zemědělství přírodními pohromami. Zkušenosti Komise ukazují, že tato opatření musí být provedena rychle, mají-li být účinná. U těchto podpor je proto nutné zjednodušit oznamovací postup. Tyto podpory mimoto vzhledem ke svému kompenzačnímu charakteru a existenci jednoznačných kritérií slučitelnosti s vnitřním trhem nevedou k významnému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Je proto vhodné, aby Xxxxxx využila pravomocí, které ji svěřuje nařízení (ES) č. 994/98, rovněž ohledně podpor na náhradu škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami.

58) Podpora určená k náhradě škod způsobených přírodními pohromami by proto měla být dostupná pro podniky v celém odvětví zemědělství a měla by být poskytována jak malým a středním podnikům, tak velkým podnikům. Podmínky vynětí podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami se řídí zavedenou praxi a souvisejí s oficiálním uznáním události jako přírodní pohromy ze strany orgánů členských států, s existencí přímé příčinné souvislosti mezi přírodní pohromou a škodou, která vznikla příjemci, a měly by zajistit, že nedojde k poskytnutí nadměrné náhrady. Členské státy by měly zejména zamezit vzniku nadměrné kompenzace v důsledku kombinace této podpory s jinou náhradou škody, kterou příjemci obdrží, včetně plateb obdržených na základě systému pojištění.

59) Podpora na výzkum a vývoje může přispět k udržitelnému hospodářskému růstu a posílit konkurenceschopnost. Na základě zkušeností Komise s uplatňováním Pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013, rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (1) a nařízení (ES) č. 800/2008 na podporu výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví je vhodné vyjmout z oznamo­ vací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy podporu výzkumu a vývoje, která splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení. Jelikož podpora výzkumu a vývoje představuje důležitý cíl společného zájmu, mělo by toto nařízení požadovat, aby byl výzkumný projekt v zájmu všech podniků, které působí v určitém odvětví či podod­ větví zemědělství či lesnictví. Informace o výzkumném projektu a jeho výsledcích by měly být zveřejněny na internetu. Kromě toho by měly být výsledky výzkumu zdarma k dispozici podnikům, které o ně projeví zájem.

60) Lesnictví je nedílnou součástí rozvoje venkova. Komise použila články 107 a 108 Smlouvy na podniky působící v odvětví lesnictví v řadě rozhodnutí, zejména v rámci Pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích země­ dělství a lesnictví na období 2007–2013. V období 2007 až 2012 Komise na základě těchto pokynů schválila 140 podpor ve prospěch odvětví lesnictví. Na základě značných zkušeností, které Xxxxxx získala při uplatňování těchto pokynů na podniky působící v odvětví lesnictví, je v zájmu zjednodušení postupů při současném zajištění účinného dohledu a kontroly ze strany Komise vhodné, aby Komise využila pravomocí, které ji svěřuje nařízení (ES) č. 994/98, rovněž ohledně podpory ve prospěch odvětví lesnictví. Podle zkušeností Komise nenarušují podpory poskytnuté v odvětví lesnictví na opatření v rámci programů rozvoje venkova, které jsou spolufinanco­ vány z EZFRV, nebo poskytnuty jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření, významně hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Podpora na předávání znalostí v odvětví lesnictví a podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví nenarušuje významně hospodářskou soutěž na vnitřním trhu ani tehdy, pokud byla poskytnuta mimo program rozvoje venkova. V tomto nařízení by měly být stanoveny jednoznačné podmínky slučitelnosti těchto opatření s vnitřním trhem. Tyto podmínky by měly být pokud možno v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 1305/2013 a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na základě tohoto nařízení.

61) Tyto kategorie podpory by měly zahrnovat zejména podporu na zalesňování a zakládání lesů, podporu pro země­ dělsko-lesnické systémy, podporu na ochranu lesů před požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatic­ kými jevy, škůdci rostlin nebo katastrofickými událostmi a na obnovu poškozených lesů, podporu na investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů, podporu na znevýhodnění související s lesními oblastmi sítě Natura 2000 vymezenými v článku 3 směrnice Rady 92/43/EHS (2) a v článku 3 směrnice Evrop­ ského parlamentu a Rady 2009/147/ES (3), podporu pro lesnicko-environmentální a klimatické služby a na ochra­ nu lesů, podporu na předávání znalostí a informační akce, podporu na poradenské služby, podporu na investice do infrastruktury a podporu na investice do technologií v odvětví lesnictví a na zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh. Podpora pro odvětví lesnictví by neměla narušovat hospodářskou soutěž a měla by být z hlediska trhu neutrální.

(1) Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.

(2) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20,

26.1.2010, s. 7).

62) K zajištění soudržnosti s nařízením (EU) č. 1305/2013 a k dosažení zjednodušení pravidel pro získání schválení státní podpory u spolufinancované části i doplňkového financování národních programů rozvoje venkova by podpora ve prospěch odvětví lesnictví vyňatá z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení měla být totožná s příslušnými opatřeními pro rozvoj venkova a vyňatá podpora by měla být poskytnuta pouze na základě programu rozvoje venkova dotčeného členského státu a v souladu s tímto programem. Intenzity podpory a způsobilé náklady by však měly být také v souladu s obecnými zásadami Unie v oblasti státní podpory a s pravidly státní podpory použitelnými v odvětví zemědělství. Proto by náklady jako provozní kapitál, které jsou vedlejší a související s novou investicí, neměly být podle tohoto nařízení považovány za náklady způsobilé k podpoře. V souladu s příslušnými programy rozvoje venkova, které schválila Komise, by mezi investiční opatření zahrnutá do opatření v oblasti lesnictví mohla patřit také jednorázová lesnická opatření potřebná pro přípravu investice, umožňuje-li to cíl příslušného ustanovení pro rozvoj venkova. Podporu na převod znalostí, podporu na poradenské služby a podporu na pozemkové úpravy v lesnictví by mělo být možno poskytnout bez ohledu na to, zda je taková podpora začleněna v národním programu rozvoje venkova.

63) Hospodářská diverzifikace a vytváření nových hospodářských činností jsou nezbytné pro rozvoj a konkurence­ schopnost venkovských oblastí, a zejména pro malé a střední podniky, které jsou páteří venkovského hospodář­ ství Unie. Nařízení (EU) č. 1305/2013 stanoví opatření na podporu rozvoje nezemědělských činností ve venkov­ ských oblastech, jež se zaměřují na podporu zaměstnanosti, vytváření kvalitních pracovních míst ve venkovských oblastech, zachování existujících pracovních příležitostí, snížení sezónních výkyvů v zaměstnanosti, rozvoj neze­ mědělských odvětví mimo zemědělství a zpracování zemědělských produktů a potravin při současné podpoře integrace podniků a místních meziodvětvových vazeb.

64) K zajištění soudržnosti s nařízením (EU) č. 1305/2013 a k dosažení zjednodušení pravidel pro získání schválení státní podpory u spolufinancované části i doplňkového vnitrostátního financování programů rozvoje venkova by toto nařízení mělo vyjmout z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy různé kategorie podpory ve prospěch malých a středních podniků působících ve venkovských oblastech. Tyto kategorie podpory by měly zahrnovat zejména podporu na investice týkající se zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty nebo produkce bavlny, podporu na zahájení nezemědělské podnikatelské činnosti, podporu na pora­ denské služby, podporu na předávání znalostí a informační akce a podporu na počáteční období účasti zemědělců v režimech jakosti bavlny a potravin a propagační opatření týkající se potravin. Podpora, která má být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení, by měla být totožná s přísluš­ nými opatřeními pro rozvoj venkova a vyňatá podpora by měla být poskytnuta pouze na základě programu rozvoje venkova dotčeného členského státu a v souladu s tímto programem. Intenzity podpory a způsobilé náklady by však měly být v souladu také s obecnými zásadami Unie v oblasti státní podpory a s horizontálními pravidly státní podpory. Proto by náklady jako provozní kapitál, které jsou vedlejší a související s novou investicí, neměly být podle tohoto nařízení považovány za náklady způsobilé k podpoře.

65) V souvislosti s podporou na investice, které se týkají zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty, by mělo být upřesněno, že investice související s produkcí biopaliv nebo energie z obnovitelných zdrojů by neměly být způsobilé k získání podpory podle tohoto nařízení. Na takové investice by se v zásadě měla použít horizontální pravidla státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky.

66) V případě několika kategorií podpory, jako je například: a) podpora na náklady související s průzkumem trhu, koncepcí a designem produktu a s přípravou žádostí o uznání režimů jakosti, b) podpora na náklady na povinná kontrolní opatření ve vztahu k režimům jakosti, c) podpora na předávání znalostí a informační akce, d) podpora na poradenské služby, e) podpora na zástup v zemědělských podnicích, f) podpora na propagační opatření, g) podpora na odškodnění za náklady na prevenci a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a h) podpora odvětví živočišné výroby, je podpora konečným příjemcům podpory poskytována nepřímo ve formě věcného plnění, a to prostřednictvím dotovaných služeb. V těchto případech by podpora měla být vyplacena poskytovateli dotyčné služby nebo činnosti. Při výběru poskytovatele je nutno náležitě přihlédnout k příslušným použitelným pravidlům zadávání veřejných zakázek a k zásadám transparentnosti, otevřenosti a zákazu diskriminace při výběrovém řízení.

67) Na základě zkušeností Xxxxxx v této oblasti je v zásadě nezbytné podrobovat politiku státní podpory pravidel­ nému přezkumu. Doba použitelnosti tohoto nařízení by proto měla být omezena. Je tedy vhodné stanovit přechodná ustanovení, včetně pravidel, jimiž se budou vyňaté režimy podpory řídit během adaptačního období na konci doby platnosti tohoto nařízení. Tato pravidla by měla členským státům poskytnout čas na to, aby se přizpůsobily případnému novému režimu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

KAPITOLA I	SPOLEČNÁ USTANOVENÍ ........................................................................................................	13
KAPITOLA II	PROCEDURÁLNÍ NÁLEŽITOSTI................................................................................................	25
KAPITOLA III	KATEGORIE PODPOR ..............................................................................................................	26
Oddíl 1	Podpora ve prospěch MSP působících v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh ....................................................................	26
Oddíl 2	Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělských podnicích .........................................................................................................	43
Oddíl 3	Podpora určená k náhradě škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami ........	44
Oddíl 4	Podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví....................................................	45
Oddíl 5	Podpora ve prospěch lesnictví....................................................................................................	46
Oddíl 6	Podpory ve prospěch MSP ve venkovských oblastech spolufinancované z EZFRV nebo poskytnuté jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření ...............................	59
KAPITOLA IV	PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ............................................................................	65

KAPITOLA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se použije na tyto kategorie podpor:

a) podpora ve prospěch mikropodniků a malých a středních podniků (MSP):

i) působících v odvětví zemědělství, jmenovitě v zemědělské prvovýrobě, zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh, s výjimkou článků 14, 15, 16, 18 a 23 a článků 25 až 28, které se vzta­ hují pouze na MSP působící v oblasti zemědělské prvovýroby;

ii) na činnosti nespadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, pokud je tato podpora poskytnuta v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a je buď spolufinancována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), nebo poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření;

b) podpora na investice na zachování kulturního a přírodního dědictví nacházejícího se v zemědělských podnicích;

c) podpora na náhradu škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami;

d) podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví;

e) podpora ve prospěch lesnictví.

2. Považují-li to členské státy za vhodné, mohou se rozhodnout, že podporu uvedenou v odst. 1 písm. a), odst. 1 písm. d) a odst. 1 písm. e) tohoto článku poskytnou podle podmínek stanovených v nařízení (EU) č. 651/2014 a v souladu s ním.

3. Toto nařízení se nepoužije na podporu ve prospěch:

a) odvětví lesnictví, která není spolufinancována z EZFRV ani poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování tako­ vých spolufinancovaných opatření, s výjimkou článků 31, 38, 39 a 43;

b) malých a středních podniků na činnosti nespadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, která není spolufinan­ cována z EZFRV ani poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování tohoto spolufinancovaného opatření.

4. Toto nařízení se nepoužije na:

a) režimy podpory uvedené v článcích 17, 32 a 33, čl. 34 odst. 5 písm. a) až c) a článcích 35, 40, 41 a 44 tohoto naří­ zení, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory přesahuje 150 milionů EUR, jakmile uplyne šest měsíců od jejich vstupu v platnost. Komise může rozhodnout, že se toto nařízení použije na kterýkoli z těchto režimů déle, poté, co posoudí příslušný plán hodnocení, který členský stát oznámí Komisi do dvaceti pracovních dnů od vstupu daného režimu v platnost;

b) veškeré změny režimů uvedených v odst. 4 písm. a) tohoto článku jiné než změny, které nemohou ovlivnit slučitel­ nost režimu podpory podle tohoto nařízení nebo nemohou významně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení;

c) podporu na činnosti související s vývozem do třetích zemí nebo do členských států, zejména podporu, která přímo souvisí s vyváženým množstvím, zřízením a provozem distribuční sítě nebo dalšími běžnými náklady souvisejícími s vývozní činností;

d) podporu podmíněnou použitím domácího zboží na úkor zboží dováženého.

5. S výjimkou článku 30 se toto nařízení nepoužije na:

a) režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, vůči němuž je vystaven inkasní příkaz v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem;

b) podporu ad hoc ve prospěch podniku, vůči němuž je vystaven inkasní příkaz v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.

6. Toto nařízení se nepoužije na podporu pro podniky v obtížích s výjimkou:

a) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami v souladu s článkem 30, podpory na náklady vynaložené na eradikaci chorob zvířat v souladu s čl. 26 odst. 8 a podpory na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat v souladu s čl. 27 písm. c), d) a e);

b) podpory na následující události, pokud se podnik stal podnikem v obtížích v důsledku ztrát nebo škod způsobených danou událostí:

i) na náhradu škod způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě v souladu s článkem 25;

ii) na náhradu nákladů vynaložených na eradikaci škůdců rostlin a na náhradu škod způsobených chorobami zvířat a škůdci rostlin v souladu s čl. 26 odst. 8 a 9;

iii) na odstranění škod, které vznikly v lesích v důsledku lesních požárů, přírodních pohrom, nepříznivých klimatic­ kých jevů, které lze přirovnat k přírodním pohromám, jiných klimatických jevů, škůdců rostlin, katastrofických událostí nebo událostí souvisejících se změnou klimatu v souladu s čl. 34 odst. 5 písm. d).

7. Toto nařízení se nepoužije na podpory, které jako takové, podmínkami, které jsou s nimi spojeny, nebo způsobem svého financování, vedou k porušení práva Unie, jež je s nimi neoddělitelně spjato, zejména:

a) podpory, jejichž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě;

b) podpory, jejichž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat zboží nebo služby z daného státu;

c) podpory, které omezují možnost příjemců využívat výsledky výzkumu, vývoje a inovací v jiných členských státech.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1) „podporou“ se rozumí opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

2) „mikropodniky, malými a středními podniky“ nebo „MSP“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v pří­ loze I;

3) „odvětvím zemědělství“ se rozumí všechny podniky působící v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování zeměděl­ ských produktů a jejich uvádění na trh;

4) „zemědělským produktem“ se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (1);

5) „zemědělskou prvovýrobou“ se rozumí produkce produktů rostlinné a živočišné výroby uvedených v příloze I Smlouvy, aniž by byly provedeny jakékoli další operace měnící povahu těchto produktů;

6) „zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoli upravení zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřeb­ ných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;

7) „uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a veškerých činností souvisejících s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej od prvovýrobce konečnému spotřebiteli se považuje za uvádění zemědělských produktů na trh, pokud k němu dojde v samostatných prostorách vyhrazených pro tento účel;

8) „zemědělským podnikem“ se rozumí jednotka zahrnující pozemky, prostory a zařízení využívané k zemědělské prvovýrobě;

9) „přírodními pohromami“ se rozumí zemětřesení, laviny, sesuvy půdy a záplavy, tornáda, hurikány, sopečné výbuchy a požáry v přírodě přirozeného původu;

10) „režimem podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednot­ livá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

11) „plánem hodnocení“ se rozumí dokument obsahující alespoň tyto minimální prvky: cíle režimu podpory, který má být hodnocen; otázky pro hodnocení, výsledné ukazatele, metodiku, jež se pro účely hodnocení navrhuje, poža­ davky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení, včetně data předložení závěrečné hodnotící zprávy, popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a podmín­ ky pro zajištění dostatečné publicity tohoto hodnocení;

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

12) „jednotlivou podporou“ se rozumí:

a) podpora ad hoc a

b) poskytnutí podpory jednotlivým příjemcům na základě režimu podpory;

13) „podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

14) „podnikem v obtížích“ se rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností:

a) v případě společnosti s ručením omezením (která není malým a středním podnikem, jehož existence nepřesahuje tři roky), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když je výsledek odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za kapitál společnosti) negativní a svou výší překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. Pro účely tohoto ustanovení se za společnost s ručením omezeným považují zejména formy podniků uvedené v přílo­ ze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (1) a základní kapitál zahrnuje případně jakékoli emisní ážio;

b) v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (která není malým nebo středním podnikem, jehož existence nepřesahuje tři roky), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v jejím účetnictví. Pro účely tohoto ustanovení se za společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti, považují zejména formy podniků uvedené v pří­ loze II směrnice 2013/34/EU;

c) jestliže vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů;

d) jestliže podnik obdržel podporu na záchranu a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo jestliže obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace;

e) v případě podniku, který není MSP, kde v uplynulých dvou letech:

i) účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5 a

ii) poměr úrokového krytí hospodářského výsledku společnosti před úroky, zdaněním a odpisy (EDBITA) je nižší než 1,0;

15) „mrtvými hospodářskými zvířaty“ se rozumějí zvířata, která byla utracena bez utrpení s jasnou diagnózou nebo bez ní nebo která uhynula, včetně mrtvě narozených nebo nenarozených zvířat, v zemědělském podniku nebo v jiných prostorách či během přepravy, která ale nebyla poražena pro lidskou spotřebu;

16) „nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě“ se rozumí nepříznivé povětrnostní podmínky jako mráz, bouře a krupobití, námraza, silný nebo dlouhotrvající déšť nebo velké sucho, které zničí více než 30 % průměrné produkce vypočítané na základě:

a) předcházejícího tříletého období nebo

b) tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty;

17) „jiným nepříznivým klimatickým jevem“ se rozumějí nepříznivé klimatické podmínky, které nesplňují podmínky vyplývající z čl. 2 odst. 16 tohoto nařízení;

18) „škůdci rostlin“ se rozumějí škodlivé organismy podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 2000/29/ES (2);

19) „katastrofickou událostí“ se rozumí nepředvídaná událost biotické či nebiotické povahy způsobená člověkem, která vede k významnému narušení lesních struktur a ve svém důsledku způsobuje významné hospodářské škody v odvětví lesnictví;

20) „hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí hodnota, kterou by podpora měla, kdyby byla příjemci poskytnuta formou dotace před srážkou daní nebo jiných poplatků;

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/ES ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(2) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinným nebo

rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

21) „hmotným majetkem“ se rozumí majetek ve formě pozemků, staveb a zařízení, strojů a vybavení;

22) „nehmotným majetkem“ se rozumí majetek, který nemá hmotnou nebo finanční podobu, např. patenty, licence, know-how nebo jiná práva duševního vlastnictví;

23) „zemědělsko-lesnickými systémy“ se rozumějí systémy využívání půdy, v jejichž rámci se na stejném pozemku pěstují stromy v kombinaci se zemědělstvím;

24) „vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplacena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu;

25) „zahájením prací na projektu nebo zahájením činnosti“ se rozumí buď zahájení činnosti, nebo zahájení prací souvi­ sejících s investicí, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení nebo služby či jiný závazek, v jehož důsledku se projekt nebo činnost stávají nezvratnými, podle toho, která událost nastane dříve; za zahájení prací nebo činnosti se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií provedi­ telnosti;

26) „velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I;

27) „následným daňovým režimem“ se rozumí režim v podobě daňových zvýhodnění, který představuje pozměněnou verzi dřívějšího režimu v podobě daňových zvýhodnění a který jej nahrazuje;

28) „intenzitou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před srážkou daní nebo jiných poplatků;

29) „dnem poskytnutí podpory“ se rozumí den, kdy příjemce získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok;

30) „normou Unie“ se rozumí závazná norma obsažená v právních předpisech Unie, která stanoví úroveň, jíž musí jed­ notlivé podniky dosáhnout, zejména co se týká životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat; za normy Unie se proto nepovažují normy nebo cíle stanovené na úrovni Unie, které jsou závazné pro členské státy, nikoli však pro jednotlivé podniky;

31) „programem rozvoje venkova“ se rozumí program rozvoje venkova uvedený v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/ 2013;

32) „neproduktivní investicí“ se rozumí investice, která nevede k významnému zvýšení hodnoty nebo ziskovosti podni­ ku;

33) „investicemi za účelem dodržování normy Unie“ se rozumějí investice uskutečněné s cílem splňovat normu Unie po uplynutí přechodného období stanoveného v právních předpisech Unie;

34) „mladým zemědělcem“ se rozumí osoba, která ke dni podání žádosti o podporu není starší 40 let, která má odpoví­ dající profesní dovednosti a způsobilost a poprvé začíná působit v zemědělském podniku jako jeho vedoucí;

35) „nejvzdálenějšími regiony“ se rozumějí regiony uvedené v prvním pododstavci článku 349 Smlouvy;

36) „menšími ostrovy v Egejském moři“ se rozumějí menší ostrovy uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parla­ mentu a Rady (EU) č. 229/2013 (1);

37) „méně rozvinutými regiony“ se rozumějí regiony, v nichž je hrubý domácí produkt (HDP) na osobu nižší než 75 % průměrného HDP v EU-27;

38) „EU-25“ se rozumí 25 členských států Unie, které byly členskými státy Unie v květnu 2005;

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zeměděl­ ství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).

39) „EU-27“ se rozumí 27 členských států Unie, které byly členskými státy Unie v lednu 2007;

40) „aktivovatelnými výkony“ se rozumějí práce, které provedl sám zemědělec nebo jeho zaměstnanci a které vytvářejí majetek;

41) „biopalivem z potravinářských plodin“ se rozumí biopalivo vyráběné z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukronosných plodin a olejnin ve smyslu návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, předloženého Komisí (1);

42) „aktivním zemědělcem“ se rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (2);

43) „seskupením nebo organizací producentů“ se rozumí seskupení nebo organizace zřízené s cílem:

a) přizpůsobit produkci a výstup producentů, kteří jsou členy těchto seskupení nebo organizací, požadavkům trhu, nebo

b) společně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávek velkoodběratelům, nebo

c) stanovit společná pravidla pro informace o produkci, zejména s ohledem na sklizeň a dostupnost, nebo

d) zajišťovat ostatní činnosti, které mohou provádět seskupení nebo organizace producentů, například rozvoj podnikatelských a marketingových dovedností a organizace a usnadnění inovačních procesů;

44) „fixními náklady vyplývajícími z účasti v režimu jakosti“ se rozumějí náklady na vstup do podporovaného režimu jakosti a roční příspěvek na účast v tomto režimu, případně včetně výdajů na kontroly, které jsou nezbytné k ověření dodržování specifikací daného režimu jakosti;

45) „poradenstvím“ se rozumí kompletní poradenství poskytované v rámci jedné smlouvy;

46) „členem domácnosti zemědělce“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo skupina fyzických či právnických osob bez ohledu na právní postavení přiznané této skupině a jejím členům podle vnitrostátního práva s výjimkou zaměstnanců zemědělského podniku;

47) „náklady na testy přenosné spongiformní encefalopatie (TSE) a bovinní spongiformní encefalopatie (BSE)“ se rozumějí veškeré náklady, včetně nákladů na testovací zařízení a na odběr, přepravu, vyšetření, skladování a likvidaci vzorků, které jsou nezbytné pro odběr vzorků a laboratorní testy v souladu s přílohou X kapitolou C nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (3);

48) „plemennou knihou“ se rozumí kniha, rejstřík, kartotéka nebo nosič údajů:

a) jež vede chovatelská organizace nebo sdružení oficiálně uznané členským státem, v němž byla chovatelská orga­ nizace nebo sdružení založeno, a

b) do kterého jsou zapsána nebo zaevidována čistokrevná plemenná zvířata určitého plemene s uvedením jejich předků;

49) „chráněným druhem zvířat“ se rozumějí druhy zvířat chráněné právními předpisy Unie nebo vnitrostátními práv­ ními předpisy;

50) „organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt (např. univerzity nebo výzkumné ústavy, agentury pro transfer technologií, zprostředkovatelé v oblasti inovací, fyzické nebo virtuální spolupracující subjekty zaměřené na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností, a to formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, například jako podíl­ níci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům jeho výzkumu;

(1) COM(2012) 595, 17.10.2012.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby země­ dělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci

některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.)

51) „obvyklými tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada týkající se obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transpa­ rentní a nediskriminační řízení;

52) „rychle rostoucími stromy“ se rozumí rychle rostoucí lesní porost, kdy jsou stromy pěstovány s minimální obmýtní dobou osmi let a maximální obmýtní dobou dvacet let;

53) „dřevinami pro výmladkové plantáže“ se rozumějí dřeviny kódu KN 06 02 90 41, které stanoví členské státy a které sestávají z trvalých dřevin, jejichž podnože a výmladkové pařezy zůstávají po sklizni v zemi a v další sezóně se obje­ vují nové výhonky, s maximálním cyklem sklizně, který určí členské státy;

54) „transakčními náklady“ se rozumějí dodatečné náklady spojené s plněním závazku, které však nelze přímo přičíst jeho provádění nebo které nejsou zahrnuty do přímo kompenzovaných nákladů nebo ušlých příjmů, a které mohou být vypočítány na základě standardních nákladů;

55) „jiným správcem půdy“ se rozumí podnik, který je správcem půdy, ale není podnikem činným v odvětví zeměděl­ ství;

56) „zpracováním zemědělských produktů na nezemědělské produkty“ se rozumí jakékoli zpracování zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, na který se nevztahuje příloha I Smlouvy;

57) „oblastmi podle písmene a)“ se rozumějí oblasti určené ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 při použití čl. 107 odst. 3 písm. a) Xxxxxxx;

58) „oblastmi podle písmene c)“ se rozumějí oblasti určené ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 při použití čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx;

59) „řídce osídlenými oblastmi“ se rozumějí oblasti, které Komise jako takové akceptovala individuálními rozhodnutími o mapách regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020;

60) „oblastí NUTS 3“ se rozumí region vymezený na úrovni 3 společné klasifikace územních statistických jednotek v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (1);

61) „předem nestanovenými oblastmi podle písmene c)“ se rozumějí oblasti, které členský stát na základě svého uvážení určí jako oblasti podle písmene c) v případě, že tento stát prokáže, že dané oblasti splňují určitá sociálně-ekono­ xxxxx kritéria a že jsou určeny ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. pro­ since 2020 za použití ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx;

62) „bývalými oblastmi podle písmene a)“ se rozumějí oblasti určené jako oblasti podle písmene a) ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. ledna 2011 do 30. června 2014;

63) „potravinami“ se rozumějí potraviny, které nejsou zemědělskými produkty a které jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (2).

Článek 3

Podmínky vynětí z oznamovací povinnosti

Režimy podpory, jednotlivá podpora poskytnutá na základě režimů podpory a podpora ad hoc jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 nebo 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud příslušná podpora splňuje veškeré podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení i specifické podmínky stano­ vené pro danou kategorii podpory v kapitole III tohoto nařízení.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statis­ tických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů

a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

Článek 4

Prahové hodnoty oznamovací povinnosti

1. Toto nařízení se nepoužije na jednotlivou podporu, jejíž hrubý grantový ekvivalent přesahuje tyto prahové hodnoty:

a) podpora na investice do hmotného majetku nebo nehmotného majetku v zemědělských podnicích související se zemědělskou prvovýrobou podle článku 14: 500 000 EUR na podnik a investiční projekt;

b) podpora na investice týkající se přemístění zemědělské stavby vedoucí k modernizaci zařízení nebo k zvýšení produkční kapacity podle čl. 16 odst. 4: 500 000 EUR na podnik a investiční projekt;

c) podpora na investice související se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh podle článku 17: 7,5 milionu EUR na podnik a investiční projekt;

d) podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělském podni­ ku, podle článku 29: 500 000 EUR na podnik a investiční projekt;

e) podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví podle článku 31: 7,5 milionu EUR na projekt;

f) podpora na zalesňování a zakládání lesů podle článku 32: 7,5 milionu EUR na projekt založení lesa;

g) podpora na zemědělsko-lesnické systémy podle článku 33: 7,5 milionu EUR na projekt týkající se zavedení země­ dělsko-lesnického systému;

h) podpora na investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů podle článku 35: 7,5 milionu EUR na investiční projekt;

i) podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví podle článku 40: 7,5 milionu EUR na investiční projekt;

j) podpora na investice do lesnických technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh podle článku 41: 7,5 milionu EUR na investiční projekt;

k) podpora na investice týkající se zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty nebo na investice týkající se produkce bavlny podle článku 44: 7,5 milionu EUR na investiční projekt.

2. Prahové hodnoty stanovené v odstavci 1 nelze obcházet umělým rozdělováním režimů nebo projektů podpory.

Článek 5

Transparentnost podpory

1. Toto nařízení se použije pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provést hodnocení rizik („transparentní podpora“).

2. Za transparentní se považují tyto kategorie podpor:

a) podpora sestávající z dotací a subvencí úrokových sazeb;

b) podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě referenční sazby platné v době poskytnutí podpory;

c) podpora obsažená v zárukách:

i) jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě prémie „safe harbour“ stanovené ve sdělení Komise nebo

ii) jestliže před provedením opatření byla Komisi – v souladu s jejím nařízením v oblasti státních podpor platným v době oznámení – oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu záruky a Komise tuto meto­ diku schválila na základě sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk nebo podle sdělení, které ho nahradilo, a jestliže se tato schválená metodika výslovně týká daného typu záruky a daného typu hlavní transakce, o něž se v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jedná;

d) podpora poskytovaná formou daňových zvýhodnění, pokud dané opatření stanoví horní mez, která zajišťuje, že nebude překročena příslušná prahová hodnota;

e) podpora ve formě vratných záloh, pokud celková nominální výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty použitelné podle tohoto nařízení, nebo pokud byla před provedením opatření Komisi oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy a Komise tuto metodiku schválila.

3. Pro účely tohoto nařízení se za transparentní podporu nepovažují tyto kategorie podpor:

a) podpora obsažená v kapitálových injekcích;

b) podpora obsažená v opatřeních rizikového kapitálu.

Článek 6

Motivační účinek

1. Toto nařízení se použije pouze na podporu, která má motivační účinek.

2. Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce předložil dotyčnému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením práce na projektu nebo před zahájením činnosti. Žádost o podporu obsa­ huje alespoň tyto informace:

a) název a velikost podniku;

b) popis projektu nebo činnosti, včetně termínu zahájení a ukončení;

c) místo realizace projektu nebo výkonu činnosti;

d) seznam způsobilých nákladů;

e) druh podpory (grant, půjčka, záruka, vratná záloha nebo jiné) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt nebo činnost zapotřebí.

3. Podpora ad hoc poskytnutá velkým podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud je zajištěno splnění podmínky uvedené v odstavci 2 a pokud členský stát před poskytnutím předmětné podpory ad hoc navíc ověřil, že dokumentace vyhotovená příjemcem dokládá, že podpora povede alespoň k jednomu z následujících výsledků:

a) významný nárůst rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory, nebo

b) významné zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na projekt či činnost v důsledku podpory, nebo

c) významné urychlení při dokončování příslušného projektu či činnosti;

d) v případě investiční podpory ad hoc je doloženo, že bez poskytnutí podpory by daný projekt nebo daná činnost nebyly v dané venkovské oblasti jako takové realizovány nebo by bez poskytnutí podpory nebyly v dané venkovské oblasti pro příjemce dostatečně ziskové.

4. Odchylně od odstavců 2 a 3 se má za to, že opatření v podobě daňových zvýhodnění má motivační účinek, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) opatření zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a

b) opatření bylo přijato a vstoupilo v platnost před zahájením práce na podporovaném projektu nebo před zahájením činnosti, s výjimkou následných daňových režimů v případě, že se na činnost již vztahovaly předchozí režimy ve formě daňového zvýhodnění.

5. Odchylně od odstavců 2, 3 a 4 se motivační účinek nevyžaduje nebo se má za to, že existuje, u těchto kategorií podpory:

a) režimy podpory na pozemkové úpravy, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 15 nebo článku 43 a jestliže:

i) režim podpory zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a

ii) režim podpory byl přijat a nabyl účinnosti před tím, než příjemci vznikly způsobilé náklady podle článku 15 nebo článku 43;

b) podpora na propagační opatření ve formě publikací zaměřených na zvyšování povědomí široké veřejnosti o zeměděl­ ských produktech, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 24 odst. 2 písm. b);

c) podpora na náhradu ztrát způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 25;

d) podpora na odškodnění za náklady na eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a za ztráty způsobené těmito choro­ bami zvířat nebo škůdci rostlin, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 26 odst. 9 a 10;

e) podpora na uhrazení nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 27 odst. 1 písm. c), d) a e);

f) podpora na investice na zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělském podniku, v souladu s článkem 29;

g) podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 30;

h) podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 31;

i) podpora na obnovu lesů poškozených lesními požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin, chorobami zvířat a katastrofickými událostmi a událostmi souvisejícími se změnou klimatu v souladu s čl. 34 odst. 5 písm. d), pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 34.

Článek 7

Intenzita podpory a způsobilé náklady

1. Pro účely výpočtu intenzity podpory a způsobilých nákladů se všechny použité číselné údaje uvádějí před srážkou daně nebo jiných poplatků. Způsobilé náklady musí být doloženy písemnými doklady, které jsou jasné, konkrétní a aktuální.

2. Pro podporu není způsobilá daň z přidané hodnoty (DPH) vyjma toho, je-li podle vnitrostátních předpisů týkajících se DPH neodečitatelná.

3. Je-li podpora poskytnuta jinou formou než formou grantu, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory.

4. Podpora splatná v několika splátkách se diskontuje na hodnotu v den poskytnutí podpory. Způsobilé náklady jsou diskontovány na hodnotu platnou v den poskytnutí podpory. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování, je diskontní sazba platná v den poskytnutí podpory.

5. Je-li podpora poskytnuta formou daňového zvýhodnění, jsou jednotlivé tranše podpory diskontovány pomocí diskontních sazeb platných v různých obdobích, kdy nastala účinnost daňového zvýhodnění

6. Je-li podpora poskytnuta formou vratných záloh, které jsou vzhledem k neexistenci schválené metodiky pro výpočet jejich hrubého grantového ekvivalentu vyjádřeny procentem způsobilých nákladů, a jestliže opatření stanoví, že v případě úspěšného výsledku projektu, stanoveného na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy, budou zálohy vráceny spolu s úroky, jejichž sazba je stanovena alespoň ve výši diskontní sazby platné v den poskytnutí podpory, lze maximální intenzitu podpory stanovenou v kapitole III navýšit o 10 procentních bodů.

Článek 8

Kumulace

1. Při zjišťování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v článku 4 a maximální intenzity podpory a maximální částky podpory stanovené v kapitole III, se přihlíží k celkové výši státní podpory na podpořenou činnost, projekt nebo podnik.

2. Jestliže se financování z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky a jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států, kombinuje se státní podporou, pak se při ověřování dodržení prahových hodnot oznamovací povinnosti a maximálních intenzit a stropů podpory přihlíží pouze ke státní podpoře, a to za předpokladu, že celková výše veřejných finančních prostředků poskytnutých k úhradě týchž způsobilých nákladů nepřekračuje nejvýhodnější sazby financování stanovené v použitelných ustanoveních práva Unie.

3. Podporu, která je tímto nařízením vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy a u níž lze iden­ tifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s:

a) jinou státní podporou, pokud se tato opatření týkají jiných identifikovatelných způsobilých nákladů;

b) jinou státní podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení.

4. Podporu, která je z oznamovací povinnosti vyňata na základě článků 18 a 45 tohoto nařízení a u níž nelze identifi­ kovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou státní podporou, u níž způsobilé náklady identifikovat lze.

Podporu, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou státní podporou, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, dokud není překročena příslušná maximální prahová hodnota pro celkové financování stanovená podle konkrétních okolností každého případu v tomto nebo jiném nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Komise.

5. Státní podporu vyňatou podle oddílů 1, 2 a 3 kapitoly III tohoto nařízení nelze kumulovat s platbami uvedenými v čl. 81 odst. 2 a článku 82 nařízení (EU) č. 1305/2013 ohledně stejných způsobilých nákladů, pokud by taková kumu­ lace vedla k překročení intenzity podpory nebo výše podpory stanovené v tomto nařízení.

6. Státní podporu vyňatou tímto nařízením nelze kumulovat s podporou de minimis na tytéž způsobilé náklady, pokud by taková kumulace vedla k překročení intenzity podpory nebo částky podpory stanovené v kapitole III.

7. Podporu na investice k obnově potenciálu zemědělské produkce podle čl. 14 odst. 3 písm. e) tohoto nařízení nelze kumulovat s podporou na náhradu hmotné škody podle článků 25, 26 a 30 tohoto nařízení.

8. Podporu na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství uvedenou v článku 19 tohoto nařízení nelze kumulovat s podporou na zakládání seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství uvedenou v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců a podporu na rozvoj malých zemědělských podniků uvedenou v článku 18 tohoto nařízení nelze kumulovat s podporou na zahájení činnosti mladých zemědělců a podporou na rozvoj malých zemědělských podniků uvedenou v čl. 19 odst. 1 písm. a) bodech i) a iii) nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud by taková kumulace vedla k překročení výše podpory stanovené v tomto nařízení.

Článek 9

Zveřejňování a informování

1. Nejpozději do deseti pracovních dnů před tím, než vstoupí v platnost režim podpory, který je tímto nařízením vyňat z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, nebo před poskytnutím podpory ad hoc vyňaté tímto nařízením předají členské státy Komisi prostřednictvím internetové aplikace Komise pro oznamování v souladu s člán­ kem 3 nařízení (ES) č. 794/2004 souhrnné informace týkající se takové podpory ve standardizovaném formátu stano­ veném v příloze II tohoto nařízení.

Do 10 pracovních dnů od přijetí těchto souhrnných informací Komise zašle členskému státu oznámení o doručení s iden­ tifikačním číslem podpory.

2. Dotyčný členský stát zajistí, aby se na kompletní internetové stránce věnované státní podpoře na celostátní nebo regionální úrovni zveřejnily:

a) souhrnné informace uvedené v odstavci 1 nebo odkaz na ně;

b) úplné znění každé podpory uvedené v odstavci 1, včetně změn tohoto znění, nebo odkaz umožňující přístup k úplnému znění;

c) informace uvedené v příloze III tohoto nařízení o poskytnutí každé jednotlivé podpory, která přesahuje:

i) 60 000 EUR u příjemců v oblasti zemědělské prvovýroby;

ii) 500 000 EUR u příjemců působících v oblasti zpracování zemědělských produktů, uvádění zemědělských produktů na trh, lesnictví nebo činností, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy.

3. V případě režimů podpory ve formě daňového zvýhodnění se tyto podmínky pokládají za splněné, pokud členské státy zveřejní požadované informace o částkách jednotlivých podpor v následujících rozpětích v milionech EUR:

a) 0,06–0,5 pouze pro zemědělskou prvovýrobu;

b) 0,5–1;

c) 1 až 2;

d) 2 až 5;

e) 5 až 10;

f) 10 až 30 a

g) 30 a více.

4. Informace uvedené v odst. 2 písm. c) tohoto článku musí být uspořádány a být přístupné ve standardizovaném formátu, který je specifikován v příloze III, a musí být možné je efektivně vyhledávat a stahovat. Informace uvedené v od­ stavci 2 se zveřejní ve lhůtě šesti měsíců ode dne poskytnutí podpory nebo v případě podpory v podobě daňových zvýhodnění ve lhůtě jednoho roku od data, k němuž se předkládá daňové přiznání, a jsou k dispozici po dobu alespoň deseti let ode dne, kdy byla podpora poskytnuta

5. Úplné znění režimu podpory nebo podpory ad hoc uvedené v odstavci 1 musí zahrnovat zejména výslovný odkaz na toto nařízení, uvedením jeho názvu a odkazu na jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a na zvláštní ustano­ vení kapitoly III, kterých se daný akt týká, nebo případně na vnitrostátní právní předpis, který zajišťuje dodržování příslušných ustanovení tohoto nařízení. Úplné znění je doplněno o prováděcí ustanovení a o změny.

6. Komise na svých internetových stránkách zveřejňuje:

a) souhrnné informace uvedené v odstavci 1;

b) odkazy na internetové stránky všech členských států uvedené v odstavci 2.

7. Členské státy musí dosáhnout souladu s ustanoveními odstavců 2, 3 a 4 nejpozději do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 10

Zamezení dvojímu zveřejnění

Pokud jednotlivá podpora spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1305/2013 a je buď spolufinancována z EZFRV, nebo je poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření, mohou se členské státy rozhodnout, že informace o této podpoře nezveřejní na internetových stránkách věnovaných státním podporám uvedeným v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení, pokud bylo poskytnutí jednotlivé podpory již zveřejněno v souladu s články 111, 112 a 113 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (1). V takovém případě členský stát na inter­ netových stránkách věnovaných státní podpoře podle čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení odkáže na internetové stránky uvedené v článku 111 nařízení (EU) č. 1306/2013.

KAPITOLA II

PROCEDURÁLNÍ NÁLEŽITOSTI

Článek 11

Odnětí výhody blokové výjimky

Pokud dotyčný členský stát poskytne podporu, která je na základě tohoto nařízení údajně vyňata z oznamovací povin­ nosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, aniž by splňovala podmínky stanovené v kapitolách I až III, může Komise poté, co danému členskému státu umožní, aby sdělil svá stanoviska, přijmout rozhodnutí, podle nějž veškerá nebo některá budoucí opatření podpory, která dotyčný členský stát přijme a která by jinak splňovala požadavky tohoto nařízení, musí být oznámena Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Oznamovací povinnost lze omezit na některé druhy podpory, podporu poskytnutou některým příjemcům nebo podporu přijatou některými orgány dotyčného členského státu.

Článek 12

Podávání zpráv

1. Členské státy Komisi elektronicky zašlou výroční zprávu podle kapitoly III nařízení (ES) č. 794/2004 o používání tohoto nařízení za každý rok nebo každou část roku, během nichž se toto nařízení použije.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné země­ dělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

2. Výroční zpráva musí rovněž obsahovat:

a) informace o chorobách zvířat nebo o škůdcích rostlin podle článku 26;

b) meteorologické informace o druhu, době, relativním rozsahu a místu výskytu klimatického jevu, který lze přirovnat k přírodní pohromě, podle článku 25 nebo výskytu přírodní pohromy v odvětví zemědělství podle článku 30.

Článek 13

Kontrola

Členské státy vedou podrobné záznamy s informacemi a podklady, které jsou nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v tomto nařízení. Tyto záznamy se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory ad hoc nebo ode dne, kdy byla poskytnuta poslední podpora v rámci režimu podpor. Dotčený členský stát poskytne Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo v delší lhůtě, která je případně stanovena v žádosti, všechny informace a podklady, které Komise považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení.

KAPITOLA III KATEGORIE PODPOR ODDÍL 1

Podpora ve prospěch MSP působících v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh

Článek 14

Podpora na investice do hmotného nebo nehmotného majetku v zemědělských podnicích, která souvisí se zemědělskou prvovýrobou

1. Podpora na investice do hmotného nebo nehmotného majetku v zemědělských podnicích, která souvisí se země­ dělskou prvovýrobou, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 14 tohoto článku a v kapitole I.

2. Investice může být uskutečněna jedním nebo několika příjemci nebo se týká hmotného či nehmotného majetku používaného jedním či několika příjemci.

3. Investice sleduje alespoň jeden z těchto cílů:

a) zlepšení celkové výkonnosti a udržitelnosti zemědělského podniku, zejména snížením výrobních nákladů nebo zlepšením a dalším rozvinutím produkce;

b) zlepšení přírodního prostředí, hygienických podmínek nebo norem dobrých životních podmínek zvířat, pokud dotyčná investice jde nad rámec platných norem Unie;

c) zřízení nebo zlepšení infrastruktury související s rozvojem, přizpůsobením a modernizací zemědělství, včetně přístupu k zemědělské půdě, pozemkových úprav a meliorací, dodávek a úspor energie a vody;

d) dosažení agroenvironmentálních a klimatických cílů, včetně ochrany stavu biologické rozmanitosti druhů a přírodních stanovišť, jakož i zvýšení společenské hodnoty oblasti sítě Natura 2000 nebo jiných systémů vysoké přírodní hodnoty, jež jsou vymezeny v národních nebo regionálních programech rozvoje venkova členských států, pokud se jedná o neproduktivní investice;

e) obnovení potenciálu produkce poškozeného přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat a škůdci rostlin a prevence škod způsobených těmito událostmi.

4. Investice může být spojena s výrobou biopaliv nebo energie z obnovitelných zdrojů na úrovni zemědělského pod­ niku, pokud tato výroba nepřesahuje průměrnou roční spotřebu paliv nebo energie v daném zemědělském podniku.

Pokud je investice určena na výrobu biopaliv, nemá výrobní zařízení vyšší výrobní kapacitu než ekvivalent průměrné roční spotřeby pohonných hmot v zemědělském podniku a vyrobené biopalivo se neprodává na trhu.

Pokud je investice určena na produkci tepelné energie a elektřiny z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích, slouží výrobní zařízení pouze k uspokojení vlastních energetických potřeb příjemce a jejich výrobní kapacita není vyšší než ekvivalent kombinované průměrné roční spotřeby tepelné energie a elektřiny v zemědělském podniku, a to včetně domácnosti zemědělce. Prodej elektřiny do distribuční soustavy je povolen v případě, že je dodržen roční limit vlastní spotřeby.

Jestliže investici provádí více příjemců s cílem uspokojit vlastní energetické potřeby nebo potřebu biopaliv, odpovídá průměrná roční spotřeba součtu průměrné roční spotřeby všech příjemců.

Investice do infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, při nichž dochází ke spotřebě nebo produkci energie, musejí dodržovat minimální normy energetické účinnosti, pokud takové normy na vnitrostátní úrovni existují.

Investice do zařízení, která jsou primárně určena k výrobě elektřiny z biomasy, nejsou způsobilé pro podporu, pokud se nevyužívá minimální procentní podíl tepelné energie, který stanoví členské státy.

Členské státy musí pro různé typy zařízení stanovit prahovou hodnotu pro maximální podíl obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukronosných plodin a olejnin využívaných na výrobu bioenergie, včetně biopaliv. Podpora projektům na výrobu bioenergie musí být omezena na bioenergii, která splňuje platná kritéria udržitelnosti stanovená v právních předpisech Unie, včetně čl. 17 odst. 2 až 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES.

5. Investice je v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investice, která vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému inves­ tičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

6. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) náklady na výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b) nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odbor­ níkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditel­ nosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d) pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

e) výdaje na neproduktivní investice spojené s cíli uvedenými v odst. 3 písm. d);

f) v případě zavlažování náklady na investice, které splňují tyto podmínky:

i) Komisi byl předložen plán povodí, jak se vyžaduje podle článku 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (1), pro celou oblast, v níž se má investice uskutečnit, jakož i pro jakékoli jiné oblasti, jejichž prostředí může být investicí ovlivněno. V příslušném programu opatření musí být upřesněna opatření, která jsou prováděna podle plánu povodí v souladu s článkem 11 uvedené směrnice a která mají význam pro odvětví zemědělství. V rámci investice musí existovat nebo být zavedeno měření vody umožňující měření spotřeby vody na úrovni podpořené investice;

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

ii) investice musí vést k snížení předchozí spotřeby vody alespoň o 25 %.

V případě investic podle písmene f) však nejsou pro podporu na základě tohoto článku způsobilé investice ovlivňující útvary podzemních nebo povrchových vod, jejichž stav byl v příslušném plánu povodí určen jako horší než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody, a rovněž investice vedoucí k čistému zvýšení rozlohy zavlažované plochy, jež ovlivňuje daný útvar podzemních nebo povrchových vod.

Podmínky výše uvedených bodů i) a ii) písm. f) se nepoužijí na investice do již existujících zařízení, které mají dopad pouze na energetickou účinnost, nebo na investice na stavbu nádrže nebo na investice na používání recyklované vody bez vlivu na útvar podzemních nebo povrchových vod;

g) v případě investic na obnovu potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat nebo škůdci rostlin mohou způsobilé náklady zahrnovat náklady vzniklé v souvislosti s obnovou potenciálu zemědělské produkce až na úroveň, jaká existovala v době před výskytem těchto událostí;

h) v případě investic na prevenci škod způsobených přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat nebo škůdci rostlin mohou způsobilé náklady zahrnovat náklady na konkrétní preventivní opatření.

7. Jiné náklady než náklady uvedené v odst. 6 písm. a) a b) související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění, se nepovažují za způsobilé náklady.

Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady.

8. Od 1. ledna 2017 budou podporu související se zavlažováním vyplácet pouze členské státy, které v povodí, v němž daná investice probíhá, zajišťují příspěvek různého využití vodních zdrojů k návratnosti nákladů na vodohospodářské služby odvětvím zemědělství v souladu s první odrážkou čl. 9 odst. 1 směrnice 2000/60/ES, v příslušných případech s ohledem na sociální, environmentální a ekonomické dopady návratnosti těchto nákladů a na zeměpisné a klimatické podmínky příslušného regionu nebo příslušných regionů.

9. Podpora nesmí být poskytnuta na:

a) nákup zemědělských výrobních práv, platebních nároků a jednoletých rostlin;

b) výsadbu jednoletých rostlin;

c) drenážní práce;

d) investice za účelem dodržování norem Unie s výjimkou podpory poskytnuté mladým zemědělcům do 24 měsíců ode dne zahájení činnosti;

e) nákup zvířat s výjimkou podpory na investice podle odst. 3 písm. e).

10. Podpora nesmí být omezena na určité zemědělské produkty, a musí být tudíž dostupná pro všechna odvětví zemědělské prvovýroby, nebo pro celé odvětví rostlinné výroby či celé odvětví živočišné výroby. Členské státy však mohou některé zemědělské produkty vyloučit kvůli nadměrné kapacitě na vnitřním trhu nebo kvůli nedostatku možností odbytu.

11. Podpora uvedená v odstavci 12 nesmí být poskytnuta v rozporu s jakýmkoliv zákazem nebo omezením stano­ veným v nařízení (EU) č. 1308/2013, a to i tehdy, pokud se tyto zákazy nebo omezení týkají pouze podpory Unie stano­ vené v uvedeném nařízení.

12. Intenzita podpory je omezena na:

a) 75 % výše způsobilých nákladů v nejvzdálenějších regionech;

b) 75 % výše způsobilých nákladů na menších ostrovech v Egejském moři;

c) 50 % výše způsobilých nákladů v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na osobu byl v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na osobu je vyšší než 75 % průměru EU-27;

d) 40 % výše způsobilých nákladů v ostatních regionech.

13. Míry podpory stanovené v odstavci 11 lze zvýšit o 20 procentních bodů, pokud maximální intenzita podpory nepřesáhne 90 %, v případě:

a) mladých zemědělců nebo zemědělců, kteří zahájili činnost během pěti let před datem podání žádosti o podporu;

b) společných investic, jako jsou skladovací zařízení využívaná skupinou zemědělců nebo zařízení pro přípravu zeměděl­ ských produktů před uvedením na trh, a integrovaných projektů zahrnujících několik opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013, včetně těch, jež souvisejí se sloučením organizací producentů;

c) investic v oblastech čelících přírodním a jiným zvláštním omezením;

d) operací podporovaných v rámci evropského inovačního partnerství (EIP), jako příklad lze uvést investici do nové stáje, v níž je možné otestovat nový způsob ustájení, který vyvinula operační skupina složená ze zemědělců, vědců a nevlád­ ních organizací zabývajících se dobrými životními podmínkami zvířat;

e) investic do zlepšení přírodního prostředí, hygienických podmínek nebo norem dobrých životních podmínek zvířat, jak je uvedeno v odst. 3 písm. b), v tomto případě se zvýšená sazba stanovená v tomto odstavci použije pouze na dodatečné náklady, které jsou nezbytné k dosažení úrovně překračující rámec platných norem Unie a které nevedou ke zvýšení výrobní kapacity.

14. Co se týká neproduktivních investic uvedených v odst. 3 písm. d) a investic na obnovu potenciálu zemědělské produkce podle odst. 3 písm. e), maximální intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 %.

U investic týkajících se preventivních opatření podle odst. 3 písm. e) nesmí maximální intenzita podpory přesáhnout 80 %. Intenzitu podpory však lze zvýšit na 100 %, je-li investice prováděna společně více než jedním příjemcem.

Článek 15

Podpora na pozemkové úpravy v zemědělství

Podpora na pozemkové úpravy v zemědělství je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v kapitole I a je poskytnuta pouze na právní a správní náklady, včetně nákladů na vyměření, a to až do výše 100 % skutečně vynalože­ ných nákladů.

Článek 16

Podpora na investice týkající se přemístění zemědělských staveb

1. Podpora na investice týkající se přemístění zemědělských staveb je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku a v kapitole I.

2. Přemístění zemědělské stavby musí být prováděno ve veřejném zájmu.

Veřejný zájem, kterým se odůvodňuje poskytnutí podpory podle tohoto článku, je upřesněn v příslušných předpisech dotčeného členského státu.

3. Pokud přemístění zemědělské stavby spočívá v rozebrání, přenesení a novém vybudování stávajících zařízení, je intenzita podpory omezena na 100 % skutečných nákladů vynaložených na tyto činnosti.

4. Je-li výsledkem přemístění kromě rozebrání, přenesení a nového vybudování stávajících zařízení, na něž se vztahuje odstavec 3, i modernizace těchto zařízení nebo zvýšení produkční kapacity, použijí se na náklady související s moderni­ zací zařízení nebo zvýšením produkční kapacity intenzity podpory pro investice uvedené v čl. 14 odst. 11 a 12.

Pro účely tohoto odstavce se má za to, že pouhé nahrazení stávající budovy nebo zařízení novou, současnou budovou či zařízením, aniž by došlo k podstatné změně produkce nebo technologie, nesouvisí s modernizací.

5. Maximální intenzita podpory může dosáhnout až 100 % způsobilých nákladů, pokud se přemístění týká činností v blízkosti venkovských sídel v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení environmentálního profilu daného venkov­ ského sídla.

Článek 17

Podpora na investice související se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh

1. Podpora na investice do hmotného nebo nehmotného majetku související se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 10 tohoto článku a v kapitole I.

2. Investice se týká zpracování zemědělských produktů nebo uvádění zemědělských produktů na trh.

3. Investice související s produkcí biopaliv založených na potravinách nejsou podle tohoto článku způsobilé k získání podpory.

4. Investice musí být v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investice, která vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle směr­ nice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému in­ vestičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

5. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b) nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odbor­ níkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d) pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv, ochranných známek.

6. Jiné náklady než náklady uvedené v odst. 5 písm. a) a b) související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění, se nepovažují za způsobilé náklady.

Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady.

7. Podpora nesmí být poskytnuta na investice k dosažení souladu s platnými normami Unie.

8. Podpora nesmí být poskytnuta v rozporu s jakýmkoliv zákazem nebo omezením stanoveným v nařízení (EU) č. 1308/2013, a to i tehdy, pokud se tyto zákazy nebo omezení týkají pouze podpory Unie stanovené v uvedeném naří­ zení.

9. Intenzita podpory nesmí přesáhnout:

a) 75 % výše způsobilých nákladů v nejvzdálenějších regionech;

b) 75 % výše způsobilých nákladů na menších ostrovech v Egejském moři;

c) 50 % výše způsobilých nákladů v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na osobu byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na osobu je vyšší než 75 % průměru HDP v EU-27;

d) 40 % výše způsobilých nákladů v ostatních regionech.

10. Míry podpory stanovené v odstavci 9 lze zvýšit o 20 procentních bodů, pokud maximální intenzita podpory nepřesáhne 90 %, v případě operací:

a) souvisejících se sloučením organizací producentů nebo

b) podporovaných v rámci EIP.

Článek 18

Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců a rozvoj malých zemědělských podniků

1. Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců a podpora na rozvoj malých zemědělských podniků je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora je poskytována mladým zemědělcům podle definice v čl. 2 odst. 34 nebo malým zemědělským podnikům, jak jsou definovány členskými státy.

Definicí malých zemědělských podniků v členských státech je definice, která je obsažena v příslušných programech rozvoje venkova a schválena Komisí.

Členské státy stanoví horní a spodní prahovou hodnotu pro přístup k podpoře na zahájení činnosti mladých zemědělců a podpoře na rozvoj malých zemědělských podniků z hlediska produkčního potenciálu zemědělského podniku měře­ ného jako standardní produkce podle definice v článku 5 nařízení Komise (ES) č. 1242/2008 (1) nebo rovnocenné defi­ nice. Spodní prahová hodnota pro přístup k podpoře na zahájení činnosti mladých zemědělců je vyšší než horní prahová hodnota pro přístup k podpoře na rozvoj malých zemědělských podniků.

Podpora je omezena na mikropodniky a malé podniky.

3. Je-li podpora poskytnuta mladému zemědělci, který zakládá podnik ve formě právnické osoby, musí mladý země­ dělec účinně a dlouhodobě vykonávat kontrolu nad danou právnickou osobou, pokud jde o rozhodování související s řízením, zisky a finančními riziky. Pokud se na kapitálu nebo řízení takové právnické osoby podílí několik fyzických osob, včetně osob, které nejsou mladými zemědělci, musí být mladý zemědělec schopen vykonávat takovou účinnou a dlouhodobou kontrolu buď samostatně, nebo společně s jinými osobami. Pokud má nad právnickou osobou výhradní nebo společnou kontrolu jiná právnická osoba, použijí se tyto požadavky na veškeré fyzické osoby, které mají kontrolu nad touto jinou právnickou osobou.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 1242/2008 ze dne 8. prosince 2008 o založení klasifikačního systému pro zemědělské podniky ve Společenství (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 3).

4. Podpora je podmíněna tím, že je příslušnému orgánu dotčeného členského státu předložen podnikatelský plán, jehož provádění začne do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Podnikatelský plán popisuje přinejmenším:

a) v případě podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců:

i) počáteční situaci zemědělského podniku;

ii) průběžné a celkové cíle rozvoje činností zemědělského podniku;

iii) podrobné údaje o opatřeních, která jsou nutná pro rozvoj činnosti zemědělského podniku, jako jsou investice, vzdělávání, poradenství;

b) v případě podpory na rozvoj malých zemědělských podniků:

i) počáteční situaci zemědělského podniku;

iii) podrobné údaje o opatřeních, včetně opatření souvisejících s rozvojem environmentální udržitelnosti a efektivního využívání zdrojů, která by mohla podpořit dosažení ekonomické životaschopnosti, například investice, vzdělávání, spolupráce.

5. V případě mladých zemědělců musí být v podnikatelském plánu podle odst. 4 písm. a) tohoto článku uvedeno, že příjemce musí odpovídat definici aktivního zemědělce uvedené v čl. 2 bodu 42 do osmnácti měsíců ode dne zahájení činnosti. Pokud však příjemce nemá odpovídající odborné dovednosti a způsobilost, aby vyhovoval zmíněné definici, má nárok na podporu, pokud se zaváže, že si tyto odborné dovednosti a způsobilost osvojí do 36 měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. Tento závazek musí být uveden v podnikatelském plánu.

6. Podpora se poskytuje nebo vyplácí nejméně ve dvou tranších nebo splátkách během období nejvýše pěti let.

V případě mladých zemědělců je vyplacení poslední ročního tranše podpory nebo poslední splátky podpory podmíněno náležitým prováděním podnikatelského plánu uvedeného v odst. 4 písm. a).

7. Výše podpory na mladého zemědělce vychází ze socio-ekonomické situace daného členského státu a je omezena na 70 000 EUR.

Výše podpory na malý zemědělský podnik je omezena na 15 000 EUR.

Článek 19

Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství

1. Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 9 tohoto článku a v kapitole I.

2. Pro podporu jsou způsobilá pouze seskupení nebo organizace producentů, které byly oficiálně uznány příslušným orgánem členského státu na základě předloženého podnikatelského plánu.

3. Podpora je poskytována s výhradou povinnosti dotčeného členského státu ověřit, zda bylo do pěti let ode dne oficiálního uznání seskupení nebo organizace producentů dosaženo cílů stanovených v podnikatelském plánu uvedeném v odstavci 2.

4. Dohody, rozhodnutí a jednání ve shodě přijaté v rámci seskupení nebo organizace producentů musejí být v souladu s pravidly hospodářské soutěže použitelnými na základě článků 206 až 210 nařízení (EU) č. 1308/2013.

5. Podpora se neposkytuje:

a) organizacím producentů, subjektům nebo institucím, jako jsou společnosti nebo družstva, jejichž cílem je řízení jednoho nebo více zemědělských podniků, a které jsou tudíž ve skutečnosti jednotlivými producenty;

b) zemědělským sdružením, která vykonávají úkoly, jako je vzájemná podpora, pomoc a služby související s vedením hospodářství v zemědělských podnicích členů, aniž by byla zapojena do společného přizpůsobování nabídky trhu;

c) seskupením, organizacím nebo sdružením producentů, jejichž cíle jsou neslučitelné s čl. 152 odst. 1 písm. c) a odst. 3 a článkem 156 nařízení (EU) č. 1308/2013.

6. Podpora zahrnuje tyto způsobilé náklady: náklady na nájem odpovídajících prostor, náklady na nákup kancelář­ ského vybavení, včetně počítačového hardwaru a softwaru, náklady na administrativní pracovníky, režijní náklady a právní a správní poplatky.

V případě nákupu prostor jsou způsobilé náklady na tyto prostory omezeny do výše nákladů na pronájem za tržní cenu.

7. Podpora se poskytuje formou paušální částky vyplácené v ročních splátkách po dobu prvních pěti let ode dne, kdy byly seskupení nebo organizace producentů oficiálně uznány příslušným orgánem na základě podnikatelského plánu uvedeného v odstavci 2.

Poslední splátku členské státy vyplatí až po ověření náležitého provedení uvedeného podnikatelského plánu. Výše podpory se postupně snižuje.

8. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

9. Výše podpory je omezena na 500 000 EUR.

Článek 20

Podpora na účast producentů zemědělských produktů v režimech jakosti

1. Níže uvedené kategorie podpory pro producenty zemědělských produktů jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy:

a) podpora na novou účast v režimech jakosti, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku a v kapitole I;

b) podpora nákladů na povinná kontrolní opatření související s režimy jakosti, která jsou prováděna podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů příslušným orgánem nebo jeho jménem, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2, 4, 6, 7 a 8 tohoto článku a v kapitole I;

c) podpora na náklady na činnosti související s průzkumem trhu, koncepcí a designem produktu a přípravou žádostí o uznání režimů jakosti, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2, 6, 7 a 8 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje na následující režimy jakosti:

a) režimy jakosti zřízené podle těchto nařízení a ustanovení:

i) část II hlava II kapitola I oddíl 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, co se týká vína;

ii) nařízení (EU) č. 1151/2012;

iii) nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (1);

iv) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 (2);

v) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 251/2014 (3);

b) režimy jakosti zemědělských produktů, včetně systémů certifikace zemědělských podniků, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tato kritéria:

i) zvláštnost konečného produktu v rámci těchto režimů jakosti je odvozena z jednoznačných povinností zaručit

— zvláštní vlastnosti produktu nebo

— zvláštní zemědělské nebo produkční metody nebo

— jakost konečného produktu, která jde významně nad rámec norem pro obchodní komodity týkajících se veřej­ ného zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobrých životních podmínek zvířat či ochrany životního prostředí;

ii) režim jakosti musí být otevřen všem producentům;

iii) režim jakosti musí zahrnovat závazné specifikace konečného produktu a dodržování těchto specifikací musejí ověřovat orgány veřejné moci nebo nezávislý kontrolní orgán;

iv) režim jakosti musí být transparentní a zajišťovat úplnou zpětnou vysledovatelnost zemědělských produktů;

c) dobrovolné systémy certifikace zemědělských produktů, které byly dotčeným členským státem uznány jako systémy, které splňují požadavky stanovené ve sdělení Komise s názvem Obecné zásady osvědčených postupů EU k dobro­ volným systémům certifikace pro zemědělské produkty a potraviny (4).

3. Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) se poskytuje producentům zemědělských produktů jako roční pobídková platba, jejíž výše se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v režimech jakosti.

4. Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) a b) nesmí být poskytnuta na náklady na kontroly, které provádí samotný příjemce, nebo v případě, že právní předpisy Unie stanoví, že náklady na kontroly mají hradit producenti zemědělských produktů a jejich seskupení, aniž by byla stanovena skutečná výše nákladů.

5. Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) se poskytuje nejvýše na pět let a je omezena na 3 000 EUR na příjemce na rok.

6. Podpora je dostupná pro všechny způsobilé podniky v dotyčné oblasti, a to na základě objektivně stanovených podmínek.

7. Podpora uvedená v odst. 1 písm. b) a c) nezahrnuje přímé platby příjemcům.

Podpora uvedená v odst. 1 písm. b) a c) se vyplácí subjektu, který odpovídá za kontrolní opatření, poskytovateli výzkumu nebo konzultačních služeb.

8. Podpora uvedená v odst. 1 písm. b) a c) je omezena na 100 % skutečně vynaložených nákladů.

Článek 21

Podpora na předávání znalostí a informační akce

1. Podpora na předávání znalostí a informační akce je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku a v kapitole I.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91, (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování

a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14).

(4) Úř. věst. C 341, 16.12.2010, s. 5.

2. Podpora zahrnuje činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností, včetně vzdělávacích kurzů, workshopů a odborného vedení, demonstrační činnosti a informační akce.

Podpora může zahrnovat rovněž krátkodobé výměny řídících pracovníků zemědělských podniků a návštěvy zeměděl­ ských podniků.

Podpora na demonstrační činnosti může zahrnovat příslušné investiční náklady.

3. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) náklady na organizování odborného vzdělávání, činností v oblasti získávání dovedností, včetně vzdělávacích kurzů, workshopů a odborného vedení, demonstračních činností nebo informačních akcí;

b) cestovní výlohy, náklady na ubytování a diety účastníků;

c) náklady na zajištění zástupu v zemědělském podniku během nepřítomnosti účastníka;

d) v případě demonstračních projektů s ohledem na investice:

i) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

ii) nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

iii) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v bodech i) a ii) jako jsou odměny architektům, inženýrům a odbor­ níkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditel­ nosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynalo­ ženy žádné výdaje podle bodů i) a ii);

iv) pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek.

4. Náklady uvedené v odst. 3 písm. d) jsou způsobilé pouze v rozsahu, v němž byly využity pro demonstrační projekt a během doby trvání demonstračního projektu.

Za způsobilé se považují pouze odpisy odpovídající životnímu cyklu demonstračního projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních zásad.

5. Podpora uvedená v odst. 3 písm. a) a c) nezahrnuje přímé platby příjemcům.

Podpora uvedená v odst. 3 písm. a) a c) se vyplácí subjektu zajišťujícímu předávání znalostí a informační akce.

6. Subjekty zajišťující předávání znalostí a informační akce mají k plnění tohoto úkolu příslušné kapacity v podobě kvalifikovaných zaměstnanců a pravidelného školení.

Činnosti uvedené v odstavci 2 mohou vykonávat seskupení producentů či jiné organizace bez ohledu na velikost.

7. Podpora je dostupná pro všechny způsobilé podniky v dotyčné oblasti, a to na základě objektivně stanovených podmínek.

Vykonávají-li činnosti uvedené v odstavci 2 seskupení a organizace producentů, nesmí být členství v těchto seskupeních nebo organizacích podmínkou přístupu k těmto činnostem.

Jakýkoliv příspěvek nečlena na správní náklady dotyčného seskupení nebo organizace producentů musí být omezen na náklady na provádění činností uvedených v odstavci 2.

8. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

V případě demonstračních projektů uvedených v odst. 3 písm. d) je maximální výše podpory omezena na 100 000 EUR na tři daňová období.

Článek 22

Podpora na poradenské služby

1. Podpora na poradenské služby je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora je navržena s cílem pomoci podnikům působícím v odvětví zemědělství a mladým zemědělcům využívat poradenské služby ke zlepšení hospodářského a environmentálního profilu jejich podniku nebo investice, stejně jako ke zvýšení šetrnosti a odolnosti jejich podniku nebo investice vůči klimatu.

3. Poradenství je spojeno alespoň s jednou prioritou Unie v oblasti rozvoje venkova v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 1305/2013 a zahrnuje nejméně jeden z těchto prvků:

a) povinnosti vyplývající z povinných požadavků na hospodaření nebo norem dobrého zemědělského a environmentál­ ního stavu stanovených v kapitole I hlavy VI nařízení (EU) č. 1306/2013;

b) případně zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, jak je stanoveno v hlavě III kapitole 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, a udržování zemědělských ploch podle čl. 4 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení;

c) opatření zaměřená na modernizaci, zvyšování konkurenceschopnosti, integraci odvětví, inovace, tržní orientaci a podporu podnikání;

d) požadavky stanovené členskými státy za účelem provedení čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES;

e) požadavky stanovené členskými státy za účelem uplatňování článku 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (1), a zejména dodržování obecných zásad integrované ochrany rostlin podle článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (2);

f) případně normy bezpečnosti práce nebo bezpečnostní normy spojené se zemědělským podnikem;

g) specifické poradenství pro zemědělce, kteří poprvé zahajují činnost, včetně poradenství o ekonomické a environmen­ tální udržitelnosti.

4. Poradenství může zahrnovat rovněž jiné záležitosti než záležitosti uvedené v odstavci 3 tohoto článku týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologické rozmanitosti a ochrany vod, jak je stanoveno v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013, nebo spojené s hospodářským a environmentálním profilem zemědělského pod­ niku, včetně aspektů konkurenceschopnosti. To může zahrnovat poradenství týkající se rozvoje krátkých dodavatelských řetězců, ekologického zemědělství a zdravotních aspektů chovu zvířat.

5. Podpora nezahrnuje přímé platby příjemcům. Podpora se vyplácí poskytovateli poradenských služeb.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za

účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

6. Poskytovatelé poradenských služeb mají příslušné zdroje v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměst­ nanců, zkušeností s poradenstvím a jsou hodnověrné, pokud jde o oblasti, v nichž poskytují poradenství.

Poradenské služby mohou poskytovat seskupení producentů či jiné organizace bez ohledu na velikost.

Při poskytování poradenství dodržuje poskytovatel poradenské služby povinnosti týkající se nezveřejňování informací uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

7. Podpora je dostupná pro všechny způsobilé podniky v dotyčné oblasti, a to na základě objektivně stanovených podmínek.

Poskytují-li poradenské služby seskupení a organizace producentů, nesmí být členství v těchto seskupeních nebo organi­ zacích podmínkou přístupu ke službě.

Jakýkoliv příspěvek nečlena na správní náklady dotyčného seskupení nebo organizace musí být omezen na náklady na poskytování dané poradenské služby.

8. Výše podpory je omezena na 1 500 EUR na poradenskou službu.

Článek 23

Podpora na zástup v zemědělském podniku

1. Podpora na zástup v zemědělském podniku je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora pokrývá skutečné náklady vzniklé z důvodu zastupování zemědělce nebo fyzické osoby, která je členem jeho domácnosti, nebo zaměstnance zemědělského podniku při jejich nepřítomnosti z důvodu nemoci, včetně nemoci jejich dítěte, dovolených, mateřské a rodičovské dovolené, nebo v případě úmrtí.

3. Xxxxxxx doba zastupování, na které se vztahuje podpora, je omezena na 3 měsíce na příjemce na rok, s výjimkou zástupu za mateřskou a rodičovskou dovolenou, která je omezena na šest měsíců.

4. Podpora nezahrnuje přímé platby příjemcům.

Podpora se vyplácí poskytovateli služby zástupu v zemědělském podniku.

Zástup v zemědělském podniku mohou zajišťovat seskupení producentů či jiné organizace bez ohledu na velikost. V takovém případě nesmí být podmínkou přístupu k dané službě členství v daném seskupení nebo organizaci.

5. Intenzita podpory je omezena na 100 % skutečně vynaložených nákladů.

Článek 24

Podpora na propagační opatření týkající se zemědělských produktů

1. Podpora na propagační opatření týkající se zemědělských produktů je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku a v kapitole 1.

2. Podpora pokrývá náklady na:

a) organizování soutěží, výstav nebo veletrhů a účast na nich;

b) publikace, které mají zvýšit informovanost širší veřejnosti o zemědělských produktech.

3. Publikace uvedené v odst. 2 písm. b) nesmí odkazovat na určitý podnik, obchodní značku nebo původ.

Toto omezení se však nevztahuje na odkaz na původ zemědělských produktů zahrnutých v:

a) režimech jakosti podle čl. 20 odst. 2 písm. a), pokud tento odkaz přesně odpovídá označení, které je Unií chráněno;

b) režimech jakosti podle čl. 20 odst. 2 písm. b) a c), je-li odkaz na původ ve sdělení vedlejší.

4. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady na organizování soutěží, veletrhů a výstav a účast na nich podle odst. 2 písm. a):

a) náklady na účast;

b) náklady na dopravu a náklady na přepravu zvířat;

c) náklady na publikace a internetové stránky informující o akci;

d) pronájem výstavních prostor a stánků a náklady na jejich instalaci a rozebrání;

e) symbolické ceny do hodnoty 1 000 EUR na cenu a vítěze soutěže.

5. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady na publikace, které mají zvýšit informovanost širší veřejnosti o zeměděl­ ských produktech, podle odst. 2 písm. b):

a) náklady na zveřejnění v tištěných nebo elektronických médiích, internetové stránky a spoty v elektronických médiích, televizních nebo rozhlasových stanicích s věcnými informacemi o příjemcích podpory z daného regionu nebo o producentech daného zemědělského produktu, pokud jsou informace neutrální a pokud všichni dotyční příjemci mají rovnou příležitost být v publikaci představeni;

b) náklady na šíření vědeckých poznatků a věcných informací o:

i) režimech jakosti podle čl. 20 odst. 2, k nimž mají přístup zemědělské produkty z jiných členských států a třetích zemí;

ii) generických zemědělských produktech, jejich nutričních výhodách a jejich navrhovaném použití.

6. Podpora se poskytuje:

a) ve formě věcného plnění nebo

b) na základě úhrady skutečných nákladů vynaložených příjemcem.

Je-li podpora poskytována ve formě věcného plnění, nezahrnuje přímé platby příjemcům, ale vyplácí se subjektu prová­ dějícímu propagační opatření.

Propagační opatření mohou provádět seskupení producentů či jiné organizace bez ohledu na velikost.

Podpora na symbolické ceny podle odst. 4 písm. e) je subjektu provádějícímu propagační opatření vyplacena pouze tehdy, byla-li cena skutečně udělena, a po předložení dokladu o jejím udělení.

7. Podpora na propagační opatření je dostupná všem způsobilým podnikům v dotyčné oblasti, a to na základě objek­ tivně stanovených podmínek.

Je-li propagační opatření prováděno seskupeními a organizacemi producentů, nesmí být účast podmíněna členstvím v těchto seskupeních či organizacích a případné příspěvky v podobě správních poplatků pro seskupení nebo organizaci jsou omezeny na náklady na provádění propagačních opatření.

8. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 25

Podpora na náhradu škod způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě

1. Podpora na odškodnění MSP působících v oblasti zemědělské prvovýroby za škody způsobené nepříznivým klima­ tickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stano­ vené v odstavcích 2 až 10 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora poskytovaná podle tohoto článku je podmíněna tím, že:

a) příslušný orgán daného členského státu oficiálně uznal daný jev za nepříznivý klimatický jev, který může být přirovnán k přírodní pohromě,

b) existuje přímá příčinná vazba mezi nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a škodou vzniklou podniku.

3. Podpora se vyplácí přímo dotčenému podniku nebo seskupení producentů a organizaci, jichž je tento podnik členem.

Je-li podpora vyplacena seskupení producentů a organizaci, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.

4. Režimy podpory musí být zavedeny do tří let ode dne výskytu nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě.

Podpora se vyplácí do čtyř let od tohoto data.

5. Způsobilé náklady se rovnají škodě, která vznikla v přímém důsledku nepříznivého klimatického jevu, který lze přirovnat k přírodní pohromě podle hodnocení veřejného orgánu nebo nezávislého odborníka uznaného orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou.

Škoda zahrnuje:

a) ztrátu příjmu kvůli úplnému nebo částečnému zničení zemědělské produkce a výrobních prostředků uvedených v od­ stavci 6;

b) hmotnou škodu uvedenou v odstavci 7.

6. Ztráta příjmu se vypočítá tak, že se

a) výsledek vynásobení množství zemědělských produktů vyprodukovaných v roce, kdy došlo k nepříznivému klimatic­ kému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nebo v každém následujícím roce ovlivněném celkovým nebo částečným zničením výrobních prostředků průměrnou prodejní cenou obdrženou během uvedeného roku

odečte od

b) výsledku vynásobení průměrného ročního množství zemědělských produktů vyprodukovaných v období tří let před­ cházejících nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nebo vynásobení tříle­ tého průměru založeného na období pěti let předcházejících nepříznivému klimatickému jevu, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota produkce, průměrnou obdrženou prodejní cenou.

Toto snížení lze vypočítat buď na úrovni roční produkce zemědělského podniku, nebo na úrovni plodin nebo na úrovni hospodářských zvířat.

Tuto částku lze zvýšit o další náklady, které příjemci vznikly kvůli nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě.

Tato částka se sníží o veškeré náklady, které v důsledku nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nebyly vynaloženy.

K výpočtu zemědělské produkce příjemce lze použít indexy, pokud použitý způsob výpočtu umožňuje stanovit skutečnou ztrátu příjemce v daném roce.

7. Hmotná škoda na majetku, například budovách zemědělského podniku, vybavení, strojním zařízení, zásobách a výrobních prostředcích způsobená nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, se vypočítá podle nákladů na opravu nebo podle ekonomické hodnoty dotčeného majetku před výskytem nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě.

Tato škoda nesmí být vyšší než náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty způsobené pohromou, tedy než rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnání k přírodní pohromě, a bezprostředně po něm.

Pokud se snížení příjmu příjemce uvedené v odstavci 6 vypočítá na základě úrovně plodin nebo hospodářských zvířat, lze vzít v úvahu pouze hmotnou škodu související s danou plodinou nebo hospodářskými zvířaty.

8. Výpočet škody způsobené nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, se provádí na úrovni jednotlivého příjemce.

9. Podpora poskytnutá podle tohoto článku se sníží o 50 %, pokud není poskytnuta příjemcům, kteří uzavřeli poji­ štění s pojistnou ochranou vztahující se alespoň na 50 % jejich průměrné roční produkce nebo příjmu souvisejícího s produkcí a týkající se statisticky nejvýznamnějších klimatických rizik v dotyčném členském státě nebo regionu, na nějž se pojištění vztahuje.

10. Podpora a případné další platby obdržené za účelem odškodnění za ztráty, včetně plateb na základě jiných vnitro­ státních opatření nebo opatření Unie či pojistných smluv, které se vztahují na škody, s ohledem na něž byla poskytnuta podpora, jsou omezeny na 80 % způsobilých nákladů.

V oblastech čelících přírodním omezením se intenzita podpory může zvýšit na 90 %.

Článek 26

Podpora na náklady na prevenci, tlumení a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a podpora na náhradu škody způsobené chorobami zvířat nebo škůdci rostlin

1. Podpora pro MSP působící v oblasti zemědělské prvovýroby na náklady na prevenci, tlumení a eradikaci chorob zvířat nebo škůdců rostlin a podpora na odškodnění těchto podniků za ztráty způsobené těmito chorobami zvířat nebo škůdci rostlin je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povin­ nosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 13 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora se vyplácí pouze:

a) ve vztahu k chorobám zvířat nebo škůdcům rostlin, s ohledem na něž existují právní nebo správní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní nebo správní předpisy, a

b) jako součást:

i) veřejného programu pro prevenci, tlumení nebo eradikaci dotyčné choroby zvířat nebo škůdce rostlin na úrovni Unie, na celostátní úrovni nebo na regionální úrovni, nebo

ii) mimořádného opatření uloženého příslušným orgánem nebo

iii) opatření za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření škůdce rostlin prováděného v souladu se směrnicí Rady 2000/29/ES.

Program a opatření uvedená v písmeni b) obsahují popis dotyčných opatření pro prevenci, tlumení nebo eradikaci.

3. Podpora se nesmí vztahovat k opatřením, s ohledem na něž právní předpisy Unie stanoví, že náklady na tato opatření má nést příjemce, ledaže jsou náklady na tato opatření zcela vyrovnány povinnými poplatky příjemců.

4. Podpora na choroby zvířat se poskytuje pouze ve vztahu k chorobám zvířat uvedeným na seznamu chorob zvířat, který sestavuje Světová organizace pro zdraví zvířat, nebo ve vztahu k chorobám zvířat a zoonózám uvedeným v příloze I a příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 (1).

5. Podpora se vyplácí přímo dotčenému podniku nebo seskupení producentů nebo organizaci, jichž je tento podnik členem.

Je-li podpora vyplacena seskupení producentů nebo organizaci, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.

6. Režimy podpory musí být zavedeny do tří let ode dne vzniku nákladů nebo ztrát způsobených chorobou zvířat nebo škůdcem rostlin.

Podpora se vyplácí do čtyř let od tohoto data.

7. V případě preventivních opatření pokrývá podpora tyto způsobilé náklady:

a) zdravotní kontroly;

b) rozbory, včetně diagnóz in vitro,

c) testy a ostatní metody depistáže, včetně testů TSE a BSE;

d) nákup, skladování, podávání a distribuci očkovacích látek, léčivých přípravků, přípravků pro ošetření zvířat a přípravků na ochranu rostlin;

e) preventivní porážku nebo utracení zvířat nebo odstranění živočišných produktů a rostlin a vyčištění a dezinfekce podniku a vybavení.

8. V případě opatření pro eradikaci pokrývá podpora tyto způsobilé náklady:

a) testy a ostatní metody depistáže chorob zvířat, včetně testů TSE a BSE;

b) nákup, skladování, podávání a distribuci očkovacích látek, léčivých přípravků, přípravků pro ošetření zvířat a přípravků na ochranu rostlin;

c) porážku nebo utracení zvířat, jejich odstranění a zničení produktů, které s nimi souvisejí, nebo zničení rostlin, včetně případů úhynu nebo zničení v důsledku očkování nebo jiných opatření nařízených příslušnými orgány a vyčištění a dezinfekce podniku a vybavení.

9. V případě podpory na náhradu škod způsobených chorobami zvířat nebo škůdci rostlin se odškodnění vypočítává pouze na základě:

a) tržní hodnoty poražených, utracených nebo uhynulých zvířat nebo zničených živočišných produktů nebo rostlin:

i) v důsledku choroby zvířat nebo škůdce rostlin;

ii) jako součást veřejného programu nebo opatření podle odst. 2 písm. b).

Tržní hodnota se stanoví na základě hodnoty zvířat, produktů a rostlin bezprostředně před vznikem nebo potvrzením podezření na výskyt choroby zvířat nebo škůdce rostlin.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1).

b) ušlých příjmů v důsledku uložené karantény a obtíží při doplňování stavů nebo opětovné výsadbě nebo obtíží při povinném střídání plodin uloženém jako součást veřejného programu nebo opatření jsou podle odst. 2 písm. b).

Tato částka se sníží o náklady, které nebyly přímo vynaloženy v důsledku choroby zvířat nebo škůdce rostlin, které by příjemce jinak hradil.

10. Podpora na náhradu škod způsobených chorobami zvířat nebo škůdci rostlin je omezena na náklady a škodu způsobenou chorobami zvířat a škůdci rostlin, v jejichž případě příslušný orgán:

a) v případě choroby zvířat úředně uznal ohnisko nebo

b) v případě škůdců rostlin úředně potvrdil jejich výskyt.

11. Podpora související se způsobilými náklady uvedenými v odstavcích 7 a 8 se poskytuje jako věcné plnění a vyplácí se poskytovateli prevenčních a eradikačních opatření.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto pododstavce lze podporu související se způsobilými náklady uvedenými v následujících odstavcích poskytnout přímo příjemci jako náhradu skutečných nákladů, které vynaložil:

a) odst. 7 písm. d) a odst. 8 písm. b) v případě chorob zvířat nebo škůdců rostlin a

b) odst. 7 písm. e) a odst. 8 písm. c) v případě škůdců rostlin a pro vyčištění a dezinfekci zemědělského podniku a zaří­ zení.

12. Jednotlivá podpora se neposkytuje, pokud se zjistí, že chorobu zvířat nebo nákazu škůdcem rostlin způsobil příjemce záměrně nebo svou nedbalostí.

13. Podpora a jakékoli další platby obdržené příjemcem, včetně plateb na základě jiných vnitrostátních opatření nebo opatření Unie či pojistných smluv, které se vztahují na tytéž způsobilé náklady, které jsou uvedeny v odstavcích 7, 8 a 9 jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 27

Podpory odvětví živočišné výroby a podpora na mrtvá hospodářská zvířata

1. Níže uvedená podpora pro chovatele zvířat je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku a v kapitole I:

a) podpora až do výše 100 % administrativních nákladů na zřízení a vedení plemenných knih;

b) podpora až do výše 70 % nákladů na testy provedené třetími stranami nebo jejich jménem za účelem určení genetické jakosti nebo užitkovosti hospodářských zvířat, kromě kontrol prováděných vlastníkem hospodářských zvířat a běžných kontrol jakosti mléka;

c) podpora až do výše 100 % nákladů na odklizení mrtvých hospodářských zvířat a 75 % nákladů na neškodné odstra­ nění těchto mrtvých hospodářských zvířat, nebo podpora až do výše rovnocenné intenzity podpory na náklady na pojistné, které zemědělci zaplatili za pojistnou ochranu vztahující se na náklady na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat;

d) podpora až do výše 100 % nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, je-li podpora financována z poplatků nebo povinných příspěvků určených na financování neškodného odstranění mrtvých hospo­ dářských zvířat, jestliže jsou takové poplatky nebo příspěvky omezeny na odvětví masa a přímo tomuto odvětví uloženy;

e) podpora ve výši 100 % na náklady na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat v případech, kdy existuje povinnost provést na dotyčných mrtvých hospodářských zvířatech testy TSE nebo v případě vzniku ohniska choroby podle čl. 26 odst. 4.

2. Podpora uvedená v odst. 1 písm. c), d) a e) je podmíněna existencí konzistentního monitorovacího programu, který zajišťuje bezpečné odstranění veškerých mrtvých hospodářských zvířat v daném členském státě.

Podpora na náklady na pojistné, které zemědělci zaplatili za pojistnou ochranu vztahující se na náklady na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat podle odst. 1 písm. c) tohoto článku, splňuje podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2.

3. Podpora je věcná a nezahrnuje přímé platby příjemcům.

Pro usnadnění správy podpor uvedených v odst. 1 písm. c), d) a e) lze podporu vyplatit hospodářským subjektům, které:

a) působí v odvětvích navazujících na činnost podniků působících v odvětví živočišné výroby a

b) poskytují služby spojené s odklizením a neškodným odstraněním mrtvých hospodářských zvířat.

Článek 28

Podpora na platby pojistného

1. Podpora poskytnutá MSP působícím v oblasti zemědělské prvovýroby na platby pojistného je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora nesmí:

a) představovat překážku pro fungování vnitřního trhu s pojišťovacími službami;

b) být omezena na pojištění nabízené jedinou pojišťovnou nebo jednou skupinou společností;

c) být podmíněna tím, aby byla pojišťovací smlouva uzavřena se společností usazenou v dotyčném členském státě.

3. Pojištění se vztahuje na ztráty způsobené kterýmkoli z následujících faktorů:

a) přírodními pohromami;

b) nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a jinými nepříznivými klimatickými jevy;

c) chorobami zvířat nebo škůdci rostlin;

d) chráněnými druhy zvířat.

4. Pojištění:

a) kompenzuje pouze náklady na náhradu ztrát uvedených v odstavci 3;

b) nevyžaduje ani neurčuje druh nebo množství budoucí zemědělské produkce.

5. Členské státy mohou omezit částku pojistného, které je způsobilé pro podporu, použitím příslušných stropů.

6. Intenzita podpory je omezena na 65 % nákladů na pojistné.

ODDÍL 2

Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělských podni­ cích

Článek 29

Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělských podnicích

1. Podpora na investice určené k zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělském podni­ ku, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku a v kapitole 1.

2. Investice je v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu.

3. Podpora je poskytována na kulturní a přírodní dědictví ve formě přírodních krajin a staveb, které jsou příslušnými orgány veřejné moci v daném členském státě oficiálně uznány jako kulturní nebo přírodní dědictví.

4. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady určené na zachování kulturního a přírodního dědictví:

a) náklady na investice do hmotného majetku;

b) aktivovatelné výkony.

5. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

6. Podpora na výkony, které lze aktivovat v rozvaze, je omezena na 10 000 EUR ročně.

ODDÍL 3

Podpora určená k náhradě škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami

Článek 30

Podpora určená k náhradě škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami

1. Režimy podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňují podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora poskytovaná podle tohoto článku je podmíněna tím, že:

a) příslušný orgán členského státu úředně uznal událost jako přírodní pohromu a

b) existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou a škodou, která podniku vznikla.

3. Podpora se vyplácí přímo dotčenému podniku nebo seskupení producentů nebo organizaci, jichž je tento podnik členem.

Je-li podpora vyplacena seskupení producentů a organizaci, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.

4. Režimy podpory související s konkrétní přírodní pohromou musí být zavedeny do tří let ode dne výskytu přírodní pohromy.

Podpora se vyplácí do čtyř let od tohoto data.

5. Způsobilými náklady jsou škody, které vznikly jako přímý důsledek přírodní pohromy a které stanoví buď orgán veřejné moci, nebo nezávislý odborník uznaný orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovna.

Tyto škody mohou zahrnovat:

a) hmotné škody na majetku, například budovách, zařízení, strojním vybavení, zásobách a výrobních prostředcích;

b) ušlé příjmy v důsledku úplného nebo částečného zničení zemědělské produkce a výrobních prostředků.

Škoda se vypočítá na úrovni jednotlivého příjemce.

6. Při výpočtu hmotné škody se vychází z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty daného aktiva před pohromou. Škoda nesmí být vyšší než náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty způsobené pohromou, tedy než rozdíl mezi hodnotou aktiva bezprostředně před pohromou nebo bezprostředně po ní.

7. Ztráta příjmu se vypočítá tak, že se

a) výsledek vynásobení množství zemědělských produktů vyprodukovaných v roce, kdy došlo k přírodní pohromě, nebo v každém následujícím roce ovlivněném celkovým nebo částečným zničením výrobních prostředků průměrnou prodejní cenou obdrženou během uvedeného roku

odečte od

b) výsledku vynásobení průměrného ročního množství zemědělských produktů vyprodukovaných v období tří let před­ cházejících přírodní pohromě, nebo vynásobení tříletého průměru založeného na období pěti let předcházejících nepříznivému klimatickému jevu, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota produkce, průměrnou obdrženou prodejní cenou.

Tuto částku lze zvýšit o další náklady, které příjemci vznikly kvůli nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě.

Částka se sníží o veškeré náklady, které kvůli pohromě nebyly vynaloženy.

K výpočtu roční zemědělské produkce příjemce lze použít indexy, pokud použitý způsob výpočtu umožňuje stanovit skutečnou ztrátu příjemce v daném roce.

8. Podpora a případné další obdržené platby za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě pojistných smluv, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

ODDÍL 4

Podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví

Článek 31

Podpora výzkumu a vývoje v odvětví zemědělství a lesnictví

1. Podpora na výzkum a vývoj v odvětvích zemědělství a lesnictví je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stano­ vené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpořený projekt je v zájmu všech podniků působících v dotyčném odvětví nebo pododvětví zemědělství či lesnictví.

3. Přede dnem zahájení podpořeného projektu musí být na internetu zveřejněny tyto informace:

a) skutečnost, že má být realizován podpořený projekt;

b) cíle podpořeného projektu;

c) přibližné datum zveřejnění očekávaných výsledků podpořeného projektu;

d) místo zveřejnění očekávaných výsledků podpořeného projektu na internetu;

e) údaj, že výsledky podpořeného projektu jsou k dispozici všem podnikům působícím v odvětví zemědělství nebo lesnictví nebo příslušném pododvětví zdarma.

4. Výsledky podporovaného projektu musí být dostupné na internetu ode dne ukončení podporovaného projektu nebo ode dne, kdy byly informace o výsledcích tohoto projektu poskytnuty členům určité konkrétní organizace, podle toho, co nastane dříve. Výsledky zůstanou dostupné na internetu po dobu nejméně pěti let ode dne ukončení podpoře­ ného projektu.

5. Podpora se poskytuje přímo výzkumným organizacím a organizacím šířícím znalosti.

Podpora nezahrnuje platby podnikům působícím v odvětví zemědělství na základě ceny zemědělských produktů.

6. Způsobilé náklady jsou tyto:

a) osobní náklady na výzkumné pracovníky, techniky a další pomocné zaměstnance v míře, v níž byli zaměstnáni na projektu;

b) náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů;

c) náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. U budov jsou způsobi­ lými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů. U pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;

d) náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;

e) dodatečné režijní a ostatní provozní výdaje, včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné produkty, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.

7. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

ODDÍL 5

Podpora ve prospěch lesnictví

Článek 32

Podpora na zalesňování a zakládání lesů

1. Podpora na zalesňování a zakládání lesů poskytovaná veřejným a soukromým vlastníkům půdy a jejich sdružením je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 16 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď:

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Právní základ podpory musí upřesňovat, že podpora nesmí být poskytnuta před schválením příslušného programu rozvoje venkova Komisí.

4. V případě zalesňování půdy ve vlastnictví státu je podpora poskytnuta pouze tehdy, pokud subjektem, který tuto půdu obhospodařuje, je soukromý subjekt nebo obec.

5. Omezení týkající se vlastnictví lesů uvedená v odstavci 4 se nevztahují na tropické nebo subtropické lesy a na zalesněné oblasti na území Azorských ostrovů, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři a fran­ couzských zámořských departementů.

6. Podpora se poskytuje na zalesnění a založení lesa na zemědělských i nezemědělských pozemcích.

7. Podpora na zalesnění a založení lesa pokrývá náklady na založení a roční prémii na hektar.

Podpora na zalesnění a založení lesa může zahrnovat investiční operace.

Podpora na zalesnění půdy ve vlastnictví orgánů veřejné moci nebo na rychle rostoucí stromy zahrnuje pouze náklady na založení.

8. Podpora na zalesnění a založení lesa související s investičními operacemi pokrývá následující způsobilé náklady:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b) nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odbor­ níkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d) pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv, ochranných známek;

e) náklady na vypracování lesních hospodářských plánů nebo rovnocenného nástroje.

Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady.

9. Investiční operace jsou v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného člen­ ského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investičních operací, které vyžadují posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

10. Způsobilé mohou být následující náklady na založení:

a) náklady na výsadbový a rozmnožovací materiál;

b) náklady na výsadbu a náklady přímo související s výsadbou;

c) náklady na další související operace, například skladování a ošetření sazenic potřebným materiálem pro prevenci a ochranu;

d) náklady na opětovnou výsadbu v prvním roce zalesňování.

11. Roční prémie na hektar pokrývá uhrazení ušlých příjmů zemědělce a náklady na údržbu, včetně první a poslední probírky, a vyplácí se nejvýše po dobu dvanácti let od data poskytnutí podpory.

12. Podpora se neposkytuje na výsadbu těchto stromů:

a) rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích;

b) vánočních stromků nebo

c) rychle rostoucích stromů pěstovaných pro výrobu energie.

13. Vysázené druhy musí být přizpůsobené podmínkám životního prostředí a klimatickým podmínkám dotyčné oblasti a musí splňovat minimální environmentální požadavky.

14. V oblastech, v nichž je zalesňování obtížné kvůli nepříznivým půdním a klimatickým podmínkám, může být podpora poskytnuta na výsadbu jiných víceletých druhů dřevin, jako jsou keře nebo křoviny vhodné pro místní podmín­ ky.

15. U příjemců podpory nad určitou velikost, kterou stanoví členské státy v programech rozvoje venkova, je podpora podmíněna předložením příslušných informací z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů, jak bylo stanoveno na druhé ministerské konferenci o ochraně lesů v Evropě v roce 1993.

16. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 33

Podpora pro zemědělsko-lesnické systémy

1. Podpora pro zemědělsko-lesnické systémy poskytovaná soukromým vlastníkům půdy, obcím a jejich sdružením je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 11 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Právní základ podpory musí upřesňovat, že podpora nesmí být poskytnuta před schválením příslušného programu rozvoje venkova Komisí.

4. Podpora pro zemědělsko-lesnické systémy pokrývá náklady na založení a roční prémii na hektar.

Podpora pro zemědělsko-lesnické systémy může zahrnovat investiční operace.

5. Podpora pro zemědělsko-lesnické systémy související s investičními operacemi pokrývá následující způsobilé náklady:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b) nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odbor­ níkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d) pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv, ochranných známek;

e) náklady na vypracování lesních hospodářských plánů nebo rovnocenného nástroje.

Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady.

6. Investiční operace jsou v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného člen­ ského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investičních operací, které vyžadují posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

7. Způsobilé mohou být následující náklady na založení:

a) náklady na založení zemědělsko-lesnického systému výsadbou stromů, včetně nákladů na výsadbový materiál, výsadbu, skladování a ošetřování sazenic potřebným materiálem pro prevenci a ochranu;

b) náklady na založení zemědělsko-lesnického systému přeměnou stávajících lesů nebo jiných zalesněných ploch, včetně nákladů na pokácení stromů, prosekání, prořezání a ochranu před pasoucími se zvířaty;

c) ostatní náklady přímo související se založením zemědělsko-lesnického systému, například náklady na studie provedi­ telnosti, plány založení systému, rozbor půdy, její přípravu a ochranu;

d) náklady na zavlažování a ochranu silvopastorálního, zejména pastevního systému;

e) náklady na nezbytné ošetření související se založením zemědělsko-lesnického systému, včetně zavlažování a stříhání,

f) náklady na opětovnou výsadbu v prvním roce po založení zemědělsko-lesnického systému.

8. Roční prémie na hektar pokrývá náklady na údržbu zemědělsko-lesnického systému a vyplácí se nejvýše po dobu pěti let ode dne poskytnutí podpory.

Způsobilé náklady na údržbu se mohou týkat existujících pásů stromů, pletí, prořezávání a prosekávání a ochranných opatření a investic, například plotů nebo individuálních ochranných tubusů.

9. Členské státy určí maximální počet stromů vysázených na hektar s přihlédnutím k:

a) místním půdním, klimatickým a environmentálním podmínkám;

b) druhům lesních porostů a

c) potřebě zajistit udržitelné zemědělské využití půdy.

10. U příjemců podpory nad určitou velikost, kterou stanoví členské státy, je podpora podmíněna předložením příslušných informací z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospoda­ řováním lesů, jak bylo stanoveno na druhé ministerské konferenci o ochraně lesů v Evropě v roce 1993.

11. Maximální intenzita podpory je omezena na:

a) 80 % způsobilých nákladů u investičních operací a nákladů na založení uvedených v odstavcích 5 a 7 a

b) 100 % roční prémie uvedené v odstavci 8.

Článek 34

Podpora na ochranu lesů před lesními požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které lze přirovnat k přírodní pohromě, jinými nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin, chorobami zvířat a katastrofickými událostmi a na obnovu lesů po těchto událostech

1. Podpora na ochranu lesů před lesními požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které lze přirovnat k přírodní pohromě, jinými nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin, katastrofickými událostmi a jevy souvisejícími se změnou klimatu podle článku 24 nařízení (EU) č. 1305/2013 a na obnovu poškozených lesů poskytnutá soukromým a veřejným vlastníkům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) nebo případně čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 12 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Právní základ podpory musí upřesňovat, že podpora nesmí být poskytnuta před schválením příslušného programu rozvoje venkova Komisí.

4. Pro podporu na prevenci požárů jsou způsobilé pouze lesní oblasti považované podle plánu na ochranu lesů, který vyhotoví členské státy, za oblasti se středním nebo vysokým rizikem lesního požáru.

5. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) vybudování ochranné infrastruktury;

b) místní preventivní činnosti v malém měřítku zaměřené proti požárům nebo jiným přírodním nebezpečím, včetně využívání pastvy dobytka;

c) zřizování a zlepšování zařízení ke sledování lesních požárů, škůdců a chorob zařízení ke komunikaci o nich;

d) obnovu potenciálu lesa poškozeného v důsledku lesních požárů, přírodních pohrom, nepříznivých klimatických jevů, které lze přirovnat k přírodním pohromám, jiných klimatických jevů, škůdců rostlin, katastrofických událostí nebo událostí souvisejících se změnou klimatu.

6. Podpora může pokrývat náklady na údržbu protipožárních pruhů.

7. Podpora se neposkytuje na činnosti související ze zemědělstvím vykonávané v oblastech, na něž se vztahují agroen­ vironmentální závazky.

8. V případě obnovy potenciálu lesa podle odst. 5 písm. d) je podpora podmíněna úředním uznáním ze strany příslušných orgánů dotčeného členského státu, že:

a) došlo k výskytu lesních požárů, přírodních pohrom, nepříznivých klimatických jevů, které lze přirovnat k přírodním pohromám, jiných klimatických jevů, škůdců rostlin, katastrofických událostí nebo událostí souvisejících se změnou klimatu, a

b) událost uvedená v písmeni a) tohoto odstavce, včetně opatření přijatých v souladu se směrnicí 2000/29/ES k eradikaci nebo zastavení škůdce rostlin, zapříčinila zničení nejméně 20 % příslušného lesnického potenciálu.

9. V případě podpory na ochranu lesů před škůdci rostlin musí být riziko výskytu škůdce doloženo vědeckými důkazy a uznáno veřejnou vědeckou organizací.

V programu rozvoje venkova daného členského státu musí být uveden seznam druhů škodlivých organismů, které mohou mít za následek výskyt škůdců v daném členském státě.

10. Podporované činnosti nebo projekty musí být v souladu s plánem na ochranu lesů, který vypracují členské státy.

U příjemců podpory nad určitou velikost, kterou stanoví členské státy, je podpora podmíněna předložením příslušných informací z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů, jak bylo stanoveno na druhé ministerské konferenci o ochraně lesů v Evropě v roce 1993, s podrobným rozvedením cílů v oblasti prevence.

Za způsobilé mohou být považovány i jiné náklady než náklady uvedené v odstavci 5 související se zvláštnostmi odvětví lesnictví.

11. Podpora se neposkytuje na ztrátu příjmu v důsledku požárů, přírodních pohrom, nepříznivých klimatických jevů, které lze přirovnat k přírodní pohromě, jiných nepříznivých klimatických jevů, škůdců rostlin a katastrofických událostí.

12. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Podpora na způsobilé náklady uvedené v odst. 5 písm. d) a případné další platby, které příjemce obdrží, včetně plateb na základě jiných vnitrostátních opatření nebo opatření Unie či pojistných smluv, které se vztahují na stejné způsobilé náklady, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 35

Podpora na investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů

1. Podpora na investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů poskytovaná fyzickým osobám, soukromým a veřejným vlastníkům lesů, soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Právní základ podpory musí upřesňovat, že podpora nesmí být poskytnuta před schválením příslušného programu rozvoje venkova Komisí.

4. Investice se zaměří na splnění závazků týkajících se cílů v oblasti ochrany životního prostředí, poskytování služeb ekosystémů nebo zvýšení společenské hodnoty lesů a zalesněných ploch v dotyčné oblasti nebo zlepšení potenciálu ekosystémů ke zmírňování změny klimatu, aniž by byly vyloučeny dlouhodobé hospodářské přínosy.

5. Investice je v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investice, která vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému inves­ tičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

6. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b) nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odbor­ níkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d) pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

e) náklady na vypracování lesních hospodářských plánů nebo rovnocenného nástroje.

7. Jiné náklady než náklady uvedené v odst. 6 písm. a) a b) související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění, se nepovažují za způsobilé náklady.

Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady.

8. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 36

Podpora na znevýhodnění související s lesními oblastmi sítě Natura 2000

1. Podpora na znevýhodnění související s lesními oblastmi sítě Natura 2000, jak jsou vymezeny v článku 3 směrnice 92/43/EHS a v článku 3 směrnice 2009/147/ES, poskytovaná soukromým vlastníkům lesů a sdružením soukromých vlastníků lesů je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povin­ nosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Právní základ podpory musí upřesňovat, že podpora nesmí být poskytnuta před schválením příslušného programu rozvoje venkova Komisí.

4. Podpora se poskytuje ročně a na hektar lesa s cílem poskytnout příjemcům odškodnění za dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku znevýhodnění v lesních oblastech uvedených v odstavci 5 tohoto článku v souvislosti s prováděním směrnice 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES.

5. Pro podporu jsou způsobilé tyto oblasti:

a) lesní oblasti v rámci sítě Natura 2000 v souladu s článkem 3 směrnice 92/43/EHS a článkem 3 směrnice 2009/147/ES;

b) krajinné prvky, které přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS; tyto oblasti nesmí překročit 5 % oblastí zařazených do sítě Natura 2000, na které se vztahuje územní působnost dotyčného programu rozvoje venkova.

6. Podpora je omezena na maximální částku 500 EUR na hektar ročně v prvním období nepřesahujícím pět let a posléze 200 EUR na hektar ročně.

Tyto částky mohou být v mimořádných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musí být zdůvodněny v programech rozvoje venkova.

Členské státy odečtou od podpory potřebnou částku s cílem vyloučit dvojí financování postupů podle článku 29 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 37

Podpora na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu lesů

1. Podpora na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu lesů poskytovaná veřejným nebo soukromým vlastníkům lesů, soukromoprávním nebo veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 9 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Právní základ podpory musí upřesňovat, že podpora nesmí být poskytnuta před schválením příslušného programu rozvoje venkova Komisí.

4. V případě lesnicko-environmentálních a klimatických služeb a ochrany lesů na pozemcích ve vlastnictví státu je podpora poskytována pouze tehdy, je-li subjektem, který tyto pozemky obhospodařuje, soukromý subjekt nebo obec.

5. U lesnických podniků nad určitou velikost, kterou stanoví členské státy, je podpora podmíněna předložením příslušných informací z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospoda­ řováním lesů, jak bylo stanoveno na druhé ministerské konferenci o ochraně lesů v Evropě v roce 1993.

6. Podpora se poskytuje na hektar lesa.

7. Podpora se vztahuje pouze na závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním lesním zákonem či jinými příslušnými vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Unie. Zá­ vazné vnitrostátní požadavky musí být jednoznačně určeny.

Závazky se přijímají na období mezi pěti a sedmi lety. V nezbytných a řádně odůvodněných případech však mohou členské státy stanovit u určitých druhů závazků delší období.

8. Podpora poskytuje příjemcům odškodnění v plné výši či částečné odškodnění za dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku provádění závazků uvedených v odstavci 7.

V případě potřeby může podpora hradit rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory.

V řádně odůvodněných případech může být v případě operací týkajících se zachování životního prostředí podpora, která souvisí se závazkem upustit od komerčního využívání stromů a lesů, poskytnuta jako paušální nebo jednorázová platba na jednotku vypočítaná na základě dodatečných nákladů a ušlých příjmů.

9. Podpora je omezena maximální částkou ve výši 200 EUR na hektar ročně.

Tato maximální částka může být v mimořádných případech zvýšena s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musí být zdůvodněny v programech rozvoje venkova.

Článek 38

Podpora na předávání znalostí a informační akce v odvětví lesnictví

1. Podpora na předávání znalostí a informační akce poskytovaná podnikům působícím v odvětví lesnictví je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora zahrnuje činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností, včetně vzdělávacích kurzů, workshopů a odborného vedení, demonstrační činnosti a informační akce.

Podpora může zahrnovat rovněž krátkodobé výměny řídicích pracovníků lesnických podniků a návštěvy lesnických pod­ niků.

Podpora na demonstrační činnosti může zahrnovat příslušné investiční náklady.

3. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) náklady na zorganizování a zajištění předávání znalostí nebo informačních akcí;

b) v případě demonstračních projektů v souvislosti s investicemi:

i) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

ii) nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

iii) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v bodech i) a ii) jako jsou odměny architektům, inženýrům a odbor­ níkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditel­ nosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynalo­ ženy žádné výdaje podle bodů i) a ii);

iv) pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

c) cestovní výlohy, náklady na ubytování a diety účastníků.

4. Podpora uvedená v odst. 3 písm. a) a b) nezahrnuje přímé platby příjemcům. Podpora se vyplácí subjektu zajišťují­ címu předávání znalostí a informační akce.

5. Subjekty zajišťující předávání znalostí a informační akce mají k plnění tohoto úkolu příslušné kapacity v podobě kvalifikovaných zaměstnanců a pravidelného školení.

6. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 39

Podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví

1. Podpora na poradenské služby poskytovaná vlastníkům lesů a dalším správcům půdy je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora se poskytuje s cílem pomoci vlastníkům lesů a dalším správcům půdy využívat poradenské služby ke zlepšení hospodářského a environmentálního profilu jejich lesnického podniku nebo investice a rovněž šetrnosti a odol­ nosti tohoto podniku nebo investice vůči klimatu.

3. Poradenství zahrnuje minimálně záležitosti související s prováděním směrnic 92/43/EHS, 2000/60/ES a 2009/147/ ES.

Poradenství může zahrnovat rovněž záležitosti spojené s hospodářským a environmentálním profilem lesnických podni­ ků.

4. Podpora nezahrnuje přímé platby příjemcům. Podpora se vyplácí poskytovateli poradenských služeb.

Poskytovatelé poradenských služeb mají příslušné zdroje v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměstnanců, zkušeností s poradenstvím a jsou hodnověrné, pokud jde o oblasti, v nichž poskytují poradenství.

5. Při poskytování poradenství dodržuje poskytovatel poradenských služeb povinnosti týkající se nezveřejňování infor­ mací uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

6. Je-li to odůvodněné a vhodné, může být poradenství poskytováno částečně ve skupině s přihlédnutím k situaci jed­ notlivých příjemců poradenských služeb.

7. Podpora je omezena částkou 1 500 EUR na poradenskou službu.

Článek 40

Podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví

1. Podpora na investice související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví poskytovaná podnikům působícím v odvětví lesnictví je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 9 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Právní základ podpory musí upřesňovat, že podpora nesmí být poskytnuta před schválením příslušného programu rozvoje venkova Komisí.

4. Investice je v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investice, která vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému inves­ tičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

5. Podpora zahrnuje investice do hmotného a nehmotného majetku, které se týkají infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením lesů, včetně:

a) přístupu k lesní půdě;

b) pozemkových úprav a meliorací;

c) dodávek energie a vody.

6. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b) nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odbor­ níkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d) pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv, ochranných známek.

e) náklady na vypracování lesních hospodářských plánů a rovnocenných nástrojů.

7. Jiné náklady než náklady uvedené v odst. 6 písm. a) a b) související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění, se nepovažují za způsobilé náklady.

Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady.

8. V případě neproduktivních investic je u investic zaměřených výhradně na zvýšení ekologické hodnoty lesů a u inves­ tic na lesní cesty, které jsou veřejnosti přístupné zdarma a které slouží multifunkčním aspektům lesů, intenzita podpory omezena na 100 % způsobilých nákladů.

9. V případě investic, které zvyšují krátkodobý nebo dlouhodobý hospodářský potenciál lesů, je intenzita podpory omezena na tyto sazby:

a) 75 % výše způsobilých nákladů v případě investic v nejvzdálenějších regionech;

b) 75 % výše způsobilých nákladů v případě investic na menších ostrovech v Egejském moři;

c) 50 % výše způsobilých nákladů na investice v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na osobu byl v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na osobu je vyšší než 75 % průměru HDP v EU-27;

d) 40 % výše způsobilých nákladů v případě investic v ostatních regionech.

Článek 41

Podpora na investice do lesních technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh

1. Podpora na investice do lesních technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh poskyto­ vaná soukromým vlastníkům lesů, obcím a jejich sdružením a malým a středním podnikům je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 11 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Právní základ podpory musí upřesňovat, že podpora nesmí být poskytnuta před schválením příslušného programu rozvoje venkova Komisí.

4. Investice je v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investice, která vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému inves­ tičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

5. Na území Azorských ostrovů, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moří a francouzských zámořských departementů může být podpora poskytnuta odchylně rovněž podnikům, které nejsou malými nebo střed­ ními podniky.

6. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b) nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odbor­ níkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d) pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv, ochranných známek.

e) náklady na vypracování lesních hospodářských plánů a rovnocenných nástrojů.

7. Jiné náklady než náklady uvedené v odst. 6 písm. a) a b) související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění, se nepovažují za způsobilé náklady.

Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady.

8. Investice související se zvyšováním ekonomické hodnoty lesů jsou odůvodněné ve vztahu k očekávanému zlepšení lesů v jednom či více podnicích a mohou zahrnovat investice do strojů pro lesní těžební práce a postupů těžby, které jsou šetrné k půdě a zdrojům.

9. Investice související s používáním dřeva jako suroviny nebo zdroje energie jsou omezeny na všechny pracovní operace před průmyslovým zpracováním.

Investice do infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, při nichž dochází ke spotřebě nebo produkci energie, musejí dodržovat minimální normy energetické účinnosti, pokud takové normy na vnitrostátní úrovni existují.

Investice do zařízení, která jsou primárně určena k výrobě elektřiny z biomasy, nejsou způsobilé pro podporu, pokud se nevyužívá minimální procentní podíl tepelné energie, který stanoví členské státy.

Podpora projektům na výrobu bioenergie musí být omezena na bioenergii, která splňuje platná kritéria udržitelnosti stanovená v právních předpisech Unie, včetně čl. 17 odst. 2 až 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES.

10. U lesnických podniků nad určitou velikost, kterou stanoví členské státy, je podpora podmíněna předložením příslušných informací z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospoda­ řováním lesů, jak bylo stanoveno na druhé ministerské konferenci o ochraně lesů v Evropě v roce 1993.

11. Intenzita podpory je omezena na tyto sazby:

a) 75 % výše způsobilých nákladů v případě investic v nejvzdálenějších regionech;

b) 75 % výše způsobilých nákladů v případě investic na menších ostrovech v Egejském moři;

c) 50 % výše způsobilých nákladů na investice v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na osobu byl v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na osobu je vyšší než 75 % průměru HDP v EU-27;

d) 40 % výše způsobilých nákladů v případě investic v ostatních regionech.

Článek 42

Zachování genetických zdrojů v lesnictví

1. Podpora na zachování genetických zdrojů v lesnictví související s lesnicko-environmentálními a klimatickými služ­ bami a zachováním lesa poskytovaná veřejným nebo soukromým subjektům je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Právní základ podpory musí upřesňovat, že podpora nesmí být poskytnuta před schválením příslušného programu rozvoje venkova Komisí.

4. Pro účely tohoto článku se použijí tyto definice:

a) „konzervací in situ“ se rozumí konzervace genetického materiálu v ekosystémech a na přirozených stanovištích a udržování a obnova životaschopných populací druhů nebo volně žijících plemen v jejich přirozeném prostředí;

b) „zachováním v zemědělském nebo lesnickém podniku“ se rozumí zachování a rozvoj in situ na úrovni zemědělského nebo lesnického podniku;

c) „zachováním ex situ“ se rozumí zachování genetického materiálu pro zemědělství nebo lesnictví mimo jeho přírodní stanoviště;

d) „sbírkou ex situ“ se rozumí sbírka genetického materiálu pro zemědělství nebo lesnictví uchovávaného mimo jeho přírodní stanoviště.

5. Podpora pokrývá náklady na následující činnosti:

a) cílené akce: akce propagující zachování ex situ a in situ, popis, sběr a využití genetických zdrojů v lesnictví, včetně internetových inventářů genetických zdrojů v současnosti zachovávaných in situ, včetně zachování v lesnickém podni­ ku, a sbírek ex situ a databází;

b) koordinované akce: akce propagující výměnu informací o zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství a lesnictví Unie mezi příslušnými organizacemi v členských státech;

c) doprovodné akce: informační, naučné a poradenské akce zahrnující nevládní organizace a jiné příslušné zaintereso­ vané strany, vzdělávací kurzy a příprava technických zpráv.

6. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 43

Podpora na pozemkové úpravy v lesnictví

Podpora na pozemkové úpravy v lesnictví je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v kapitole 1 a posky­ tuje se:

a) soukromým majitelům lesů, pokud se jedná o MSP, a

b) výhradně na právní a správní náklady, včetně nákladů na průzkum, a

c) do 100 % skutečně vynaložených nákladů.

ODDÍL 6

Podpory ve prospěch MSP ve venkovských oblastech spolufinancované z EZFRV nebo poskytnuté jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření

Článek 44

Podpora na investice týkající se zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty nebo produkce bavlny

1. Podpora na investice týkající se zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty nebo produkce bavlny, včetně činností souvisejících s vyzrňováním, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 10 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Právní základ podpory musí upřesňovat, že podpora nesmí být poskytnuta před schválením příslušného programu rozvoje venkova Komisí.

4. Investice související s produkcí biopaliv nebo energie z obnovitelných zdrojů nejsou podle tohoto článku způsobilé k získání podpory.

5. Investice je v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investice, která vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému inves­ tičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

6. Podpora zahrnuje investice do hmotného a nehmotného majetku.

7. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b) nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odbor­ níkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);

d) pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv, ochranných známek.

8. Jiné náklady než náklady uvedené v odst. 7 písm. a) a b) související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění, se nepovažují za způsobilé náklady.

Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady.

9. Intenzita podpory je omezena na tyto sazby:

a) v nejvzdálenějších regionech:

i) 80 % výše způsobilých nákladů na investice v regionech, jejichž HDP na osobu činí 45 % průměru EU-27 nebo je nižší;

ii) 65 % výše způsobilých nákladů na investice v regionech, jejichž HDP na osobu je v rozmezí 45 % a 60 % průměru EU-27;

iii) 55 % výše způsobilých nákladů na investice v regionech, jejichž HDP na osobu je v rozmezí 60 % a 75 % průměru EU-27;

iv) 45 % výše způsobilých nákladů na investice v ostatních nejvzdálenějších regionech;

b) v méně rozvinutých regionech:

i) 60 % výše způsobilých nákladů na investice v regionech, jejichž HDP na osobu činí 45 % průměru EU-27 nebo je nižší;

ii) 45 % výše způsobilých nákladů na investice v regionech, jejichž HDP na osobu je v rozmezí 45 % a 60 % průměru EU-27;

iii) 35 % výše způsobilých nákladů na investice v regionech, jejichž HDP na osobu je vyšší než 60 % průměru EU- 27;

c) v „oblastech podle písmene c)“:

i) 25 % výše způsobilých nákladů na investice v řídce osídlených oblastech a v regionech NUTS 3 nebo částech regionů NUTS 3, které mají společnou pozemní hranici se zemí, jež není členem Evropského hospodářského prostoru ani Evropského sdružení volného obchodu;

ii) 20 % výše způsobilých nákladů na investice v oblastech, které nebyly předem vymezeny jako „oblasti podle písmene c)“;

iii) v bývalých „oblastech podle písmene a)“ se intenzita podpory v období od 1. července 2014 do 31. prosince 2017 může zvýšit až o 5 procentních bodů;

iv) pokud „oblast podle písmene c)“ sousedí s „oblastí podle písmene a)“, může se intenzita podpory, která je přípustná v regionech NUTS 3 nebo částech regionů NUTS 3 v rámci této „oblasti podle písmene c)“, která sousedí s „oblastí podle písmene a)“, v případě potřeby zvýšit tak, aby rozdíl v intenzitě podpory mezi oběma oblastmi nepřesáhl 15 procentních bodů;

d) 10 % výše způsobilých nákladů na investice ve všech ostatních regionech.

10. V případě mikropodniků a malých podniků může být maximální intenzita podpory stanovená v odstavci 9 navý­ šena až o 10 procentních bodů.

Článek 45

Podpora na zahájení nezemědělské podnikatelské činnosti ve venkovských oblastech

1. Podpora na zahájení nezemědělské podnikatelské činnosti poskytnutá malým a středním podnikům ve venkov­ ských oblastech je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 9 tohoto článku a v kapi­ tole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Právní základ podpory musí upřesňovat, že podpora nesmí být poskytnuta před schválením příslušného programu rozvoje venkova Komisí.

4. Podpora se poskytuje těmto kategoriím příjemců:

a) zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce ve venkovských oblastech zahajujícím nezemědělské činnosti;

b) mikropodnikům a malým podnikům ve venkovských oblastech a

c) fyzickým osobám ve venkovských oblastech.

5. Je-li členem domácnosti zemědělce podle odst. 4 písm. a) právnická osoba nebo skupina právnických osob, musí v době podání žádosti o podporu vykonávat v zemědělském podniku zemědělskou činnost.

6. Podpora je podmíněna tím, že příslušnému orgánu daného členského státu je předložen podnikatelský plán. Prová­ dění tohoto podnikatelského plánu je zahájeno do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Podnikatelský plán popisuje:

a) počáteční ekonomickou situaci příjemce;

b) průběžné a celkové cíle pro rozvoj nových činností příjemce;

c) podrobné údaje o opatřeních, která jsou nezbytná pro rozvoj činností příjemce, jako jsou investice, vzdělávání, pora­ denství.

7. Podpora se vyplácí nejméně ve dvou splátkách během období nejvýše pěti let.

Výše splátek se může postupně snižovat.

Poslední splátka je podmíněna náležitým provedením podnikatelského plánu uvedeného v odstavci 6.

8. Členské státy stanoví výši podpory s přihlédnutím k sociálně-ekonomické situaci oblasti, na niž se vztahuje program rozvoje venkova.

9. Podpora je omezena částkou 70 000 EUR na příjemce.

Článek 46

Podpora na poradenské služby pro malé a střední podniky ve venkovských oblastech

1. Podpora na poradenské služby pro malé a střední podniky ve venkovských oblastech je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 9tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Podpora je poskytována s cílem pomoci MSP ve venkovských oblastech využívat poradenské služby ke zlepšení hospodářského a environmentálního profilu jejich podniku a investice a rovněž šetrnosti a odolnosti tohoto podniku nebo investice vůči klimatu.

4. Poradenství může zahrnovat záležitosti týkající se hospodářského a environmentálního profilu příjemce.

5. Podpora nezahrnuje přímé platby příjemcům. Podpora se vyplácí poskytovateli poradenských služeb.

6. Poskytovatelé poradenských služeb mají příslušné zdroje v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměst­ nanců a zkušeností s poradenstvím a jsou hodnověrní, pokud jde o oblasti, v nichž poskytují poradenství.

7. Při poskytování poradenství dodržuje poskytovatel poradenských služeb povinnosti týkající se nezveřejňování infor­ mací uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

8. Je-li to vhodné, může být poradenství poskytováno částečně ve skupině s přihlédnutím k situaci jednotlivého příjemce poradenských služeb.

9. Podpora je omezena částkou 1 500 EUR na poradenskou službu.

Článek 47

Podpora na předávání znalostí a informační akce ve prospěch malých a středních podniků ve venkovských ob­ lastech

1. Podpora na předávání znalostí a informační akce ve prospěch malých a středních podniků ve venkovských oblas­ tech je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Podpora zahrnuje činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností, včetně vzdělávacích kurzů, workshopů a odborného vedení, demonstrační činnosti a informační akce.

Podpora na demonstrační činnosti může zahrnovat příslušné investiční náklady.

4. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) náklady na zorganizování a zajištění předávání znalostí nebo informačních akcí;

b) v případě demonstračních projektů v souvislosti s investicemi:

i) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

ii) nákup nebo nákup na leasing strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

iii) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v bodech i) a ii) jako jsou odměny architektům, inženýrům a odbor­ níkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditel­ nosti; studie proveditelnosti zůstávají způsobilými výdaji i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynalo­ ženy žádné výdaje podle bodů i) a ii);

iv) pořízení nebo vývoj počítačového softwaru a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

c) cestovní výlohy, náklady na ubytování a diety účastníků.

5. Podpora nezahrnuje přímé platby příjemcům.

Podpora se vyplácí subjektu zajišťujícímu předávání znalostí a informační akce.

Subjekty zajišťující předávání znalostí a informační akce mají k plnění tohoto úkolu příslušné kapacity v podobě kvalifi­ kovaných zaměstnanců a pravidelného školení.

6. Podpora je dostupná pro všechny způsobilé podniky působící v dotyčné venkovské oblasti, a to na základě objek­ tivně stanovených podmínek.

7. Intenzita podpory je omezena na tyto sazby:

a) 60 % způsobilých nákladů v případě středních podniků;

b) 70 % způsobilých nákladů v případě mikropodniků a malých podniků.

Článek 48

Podpora na novou účast aktivních zemědělců v režimech jakosti bavlny nebo potravin

1. Podpora na novou účast aktivních zemědělců v režimech jakosti bavlny nebo potravin je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Právní základ podpory musí upřesňovat, že podpora nesmí být poskytnuta před schválením příslušného programu rozvoje venkova Komisí.

4. Podpora je poskytnuta na novou účast v jednom z těchto typů režimů jakosti:

a) režimy jakosti bavlny a potravin zřízené podle nařízení (EU) č. 1151/2012;

b) režimy jakosti bavlny a potravin, včetně systémů certifikace, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tato kritéria:

i) zvláštnost konečného produktu v rámci těchto režimů jakosti je odvozena z jednoznačných povinností zaručit

— zvláštní vlastnosti produktu,

— zvláštní zemědělské nebo produkční metody nebo

— jakost konečného produktu, která jde významně nad rámec norem pro obchodní komodity týkajících se veřej­ ného zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobrých životních podmínek zvířat či ochrany životního prostředí;

ii) režim je otevřen všem producentům;

iii) režim zahrnuje závazné specifikace konečného produktu a dodržování těchto specifikací ověřují orgány veřejné moci nebo nezávislý kontrolní orgán;

iv) režim je transparentní a zajišťuje úplné zpětné vysledování zemědělských produktů;

c) dobrovolné systémy certifikace potravin, které byly dotčeným členským státem uznány jako systémy, které splňují požadavky stanovené ve sdělení Komise s názvem Obecné zásady osvědčených postupů EU k dobrovolným systémům certifikace pro zemědělské produkty a potraviny.

5. Podpora se poskytuje jako roční pobídková platba, jejíž výše se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v režimech jakosti.

6. Podpora se poskytuje nejvýše po dobu pěti let.

7. Podpora je omezena částkou 3 000 EUR na příjemce ročně.

Článek 49

Podpora na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti

1. Podpora na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 11 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora:

a) je udělena v rámci programu rozvoje venkova v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a s akty v přenesené pravo­ moci a prováděcími akty přijatými Komisí na základě uvedeného nařízení buď

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV, nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování podpory uvedené v bodě i) a

b) musí být totožná s příslušným opatřením pro rozvoj venkova stanoveným v programu rozvoje venkova uvedeným v písmenu a).

3. Právní základ podpory musí upřesňovat, že podpora nesmí být poskytnuta před schválením příslušného programu rozvoje venkova Komisí.

4. Podpora je poskytována seskupením producentů, kteří provádějí informační a propagační činnosti.

5. Pro podporu jsou způsobilé pouze informační a propagační činnosti prováděné na vnitřním trhu.

6. Podpora je poskytována na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti a pro něž je poskytnuta podpora v souladu s článkem 48 tohoto nařízení.

7. Podpora pokrývá náklady na činnosti s následujícími prvky:

a) jejich cílem je motivovat spotřebitele k nákupu potravin nebo bavlny, na něž se vztahuje režim jakosti uvedený v čl. 48 odst. 4 tohoto nařízení;

b) upozorňují na zvláštní rysy nebo výhody potravin nebo bavlny, zejména jakost, specifické metody produkce, vysoké normy dobrých životních podmínek zvířat a respektování životního prostředí související s dotčeným režimem jakosti.

8. Činnosti uvedené v odstavci 6 tohoto článku nepodněcují spotřebitele ke koupi potraviny nebo bavlny kvůli jejich konkrétnímu původu, kromě produktů v rámci režimů jakosti stanovených v hlavě II nařízení (EU) č. 1151/2012.

9. Původ potraviny nebo bavlny však může být vyznačen za předpokladu, že zmínka o původu je ve vztahu k hlav­ nímu sdělení podřadná.

10. Informační a propagační činnosti týkající se konkrétních podniků nebo obchodních značek nejsou způsobilé pro podporu.

11. Intenzita podpory je omezena na 70 % způsobilých nákladů.

KAPITOLA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 50

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 1857/2006 se zrušuje.

2. Odchylně od odstavce 1 se nařízení (ES) č. 1857/2006 použije na podporu poskytnutou v souvislosti s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 (1) a jeho prováděcími předpisy až do dne 31. prosince 2015.

Článek 51

Přechodná ustanovení

1. Toto nařízení se použije na jednotlivou podporu poskytnutou před vstupem tohoto nařízení v platnost, pokud tato jednotlivá podpora splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou článků 9 a 10.

2. Podpory, které nebyly vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení ani jiných dříve platných nařízení přijatých podle článku 1 nařízení č. 994/98, posuzuje Komise v souladu s Pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014–2020 a jinými příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

3. Jednotlivá podpora poskytnutá před 1. lednem 2015 na základě nařízení přijatého podle článku 1 nařízení č. 994/ 98 a platného v době poskytnutí podpory je slučitelná s vnitřním trhem a vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

4. Po skončení doby platnosti tohoto nařízení zůstávají režimy podpor, které jsou vyňaty podle tohoto nařízení, vyňaty ještě po přechodné období v délce šesti měsíců.

Odchylně od prvního pododstavce zůstávají po skončení doby platnosti tohoto nařízení režimy podpor, které spadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1305/2013 a které jsou buď spolufinancovány z EZFRV, nebo poskytnuty jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření, vyňaty po celou dobu trvání programového období v souladu s nařízením (EU) č. 1305/2013 a jeho prováděcími předpisy.

Článek 52

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 2014. Použije se do 31. prosince 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 25. června 2014.

Za Komisi předseda

Xxxx Xxxxxx XXXXXXX

PŘÍLOHA I

DEFINICE MIKROPODNIKŮ, MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Článek 1

Podnik

Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.

Článek 2

Počet zaměstnanců a finanční stropy vymezující kategorie podniků

1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků (MSP) je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.

2. V rámci kategorie MSP jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

3. V rámci kategorie MSP jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Článek 3

Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot.

1. „Nezávislými podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.

2. „Partnerskými podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3 a mezi nimiž existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propo­ jenými podniky ve smyslu odstavce 3, alespoň 25 % procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného pod­ niku (dceřiný podnik).

Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky, tedy jako podnik, který nemá žádné partnerské podniky, i když je tento 25 % práh dosažen nebo překročen níže uvedenými investory, pokud tito investoři nejsou s dotyčným podnikem jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3:

a) veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu („business angels“), které investují vlastní kapitál do nekotovaných podniků, za předpokladu, že celkové investice těchto business angels do stejného podniku nepře­ kročí 1 250 000 EUR;

b) univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;

c) institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;

d) samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvatel.

3. „Propojenými podniky“ se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:

a) podnik vlastní většinu hlasovacích práv akcionáře nebo společníka v jiném podniku;

b) podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného pod­ niku;

c) podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo na základě ustanovení v zakladatelské listině, společenské smlouvě nebo ve stanovách tohoto podniku;

d) podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv akcionáře nebo společníka v daném podniku.

Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.

Podniky, jež mezi sebou mají některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v odstavci 2, jsou rovněž považovány za propojené.

Podniky, které mají jeden či více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo prostřednictvím skupiny fyzic­ kých osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který bezprostředně navazuje na relevantní trh nebo mu předchází.

4. S výjimkou případů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty.

5. Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v článku 2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášení jsou vydávána, aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel Unie.

Článek 4

Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období

1. Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Tyto údaje jsou brány v potaz ode dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní.

2. V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že počet jeho zaměstnanců za dané roční období překročil v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v článku 2, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto prahy nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.

3. V případě nově založených podniků, jejichž účty dosud nebyly uzavřeny, jsou údaje použité při výpočtu odvozeny z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.

Článek 5

Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započí­ tává jako zlomky RPJ. Počet zaměstnanců tvoří:

a) zaměstnanci;

b) osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;

c) vlastníci-vedoucí pracovníci;

d) společníci zapojení do běžné činnosti podniku požívající finančních výhod plynoucích z podniku.

Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělá­ vání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

Článek 6

Sestavování údajů o podniku

1. V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účtů daného pod­ niku.

2. Údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účetní závěrky a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavo­ vána, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

S údaji uvedenými v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni. Agregace odpovídá procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší procentuální podíl.

K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

3. Pro účely použití odstavce 2 se údaje o partnerských podnicích daného podniku zjišťují z účetní závěrky a ostatních údajů těchto partnerských podniků, případně v konsolidované formě, je-li k dispozici. S těmito údaji je agregováno 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

Pro účely použití odstavce 2 se údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, zjišťují z jejich účetní závěrky a z ostatních jejich údajů, případně v konsolidované formě, je-li k dispozici. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezpro­ středně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci.

4. Není-li počet zaměstnanců daného podniku uveden v konsolidované účetní závěrce, provede se jeho výpočet poměrnou agregací údajů za jeho partnerské podniky a přičtením údajů za podniky, se kterými je daný podnik propojen.

PŘÍLOHA II

INFORMACE O STÁTNÍCH PODPORÁCH, KTERÉ JSOU VYŇATY Z OZNAMOVACÍ POVINNOSTI PODLE TOHOTO NAŘÍ- ZENÍ

(podle čl. 9 odst. 1)

Odkaz na podporu	(vyplní Komise)
Členský stát	.......................................................................................................................................
Referenční číslo přidělené v členském státě	.......................................................................................................................................
Region	Název regionu (podle NUTS (1) ) .......................................................... ..........................................................	Status regionální podpory (2) ......................................................................... .........................................................................
Orgán poskytující podporu	Název	.........................................................................
	Poštovní adresa Internetová adresa	......................................................................... .........................................................................
Název opatření podpory	.......................................................................................................................................
Vnitrostátní právní základ (odkaz na příslušné vnitrostátní úřední vyhlá- šení)	....................................................................................................................................... ....................................................................................................................................... .......................................................................................................................................
Odkaz na internetovou stránku, kde se nachází úplné znění opatření podpory	.......................................................................................................................................
Druh opatření	Režim
	Podpora ad hoc	Jméno/název příjemce a seskupení (3), do něhož náleží .........................................................................
Změna stávajícího režimu podpory nebo podpory ad hoc		Číslo podpory přidělené Komisí
	Prodloužení	.........................................................................
	Změna	.........................................................................
Doba trvání (4)	Režim	dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr
Datum poskytnutí podpory:	Podpora ad hoc	dd/mm/rrrr
Dotyčná hospodářská odvětví	Upřesněte na úrovni skupiny NACE (5)	......................................................................... ......................................................................... .........................................................................

(Text s významem pro EHP (1)) ČÁST I

(1) Použitelné pouze na podporu týkající se lesnictví a produktů, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy.

Kategorie příjemce	MSP
	Velké podniky
Rozpočet
	Režim: Celková částka (6)	Národní měna … (v celých číslech) .........................................................................
	Podpora ad hoc: Celková částka (7)	Národní měna … (v celých číslech) .........................................................................
	V rámci záruk (8)	Národní měna … (v celých číslech) .........................................................................
Nástroj podpory	Přímá dotace / subvence úrokových sazeb
	Dotované služby
	Půjčka / vratné zálohy
	Záruka (případně s odkazem na rozhodnutí Komise (9))
	Daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně
	Jiný (prosím upřesněte) ....................................................................................................................................... Uveďte, které obecné níže uvedené kategorii odpovídá nejlépe, pokud jde o účinek/ funkci: Grant Půjčka Záruka Daňové zvýhodnění
V případě spolufinancování z fondu/ fondů EU	Název fondu/fondů EU: ............................................................... ...............................................................	Výše financování (na fond EU) ................................	Národní měna … (v celých číslech) ................................
Další informace
(1) NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2. (2) Ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (status „A“), čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie (status „C“), nepodporované oblasti, tj. oblasti, které nejsou způsobilé pro regionální podporu (status „N“). (3) Pro účely pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské unie a pro účely tohoto nařízení se podnikem rozumí subjekt vykonávající hospodářskou činnost, a to nezávisle na jeho právním postavení a způsobu financování. Podle rozhodnutí Soudního dvora by se subjekty, které jsou (de jure nebo de facto) kontrolovány týmž subjektem, měly považovat za jeden podnik. (4) Doba, po kterou se orgán poskytující podporu může zavázat k poskytnutí podpory. (5) NACE rev. 2 je statistická klasifikace hospodářských činností v Evropské unii. Odvětví je obvykle nutno vymezit na úrovni skupiny. (6) V případě režimu podpory: uveďte celkovou částku rozpočtu plánovaného v rámci režimu nebo odhadovanou daňovou ztrátu za celou dobu jeho trvání u všech nástrojů podpory zahrnutých v režimu. (7) V případě podpory ad hoc: uveďte celkovou výši podpory / daňovou ztrátu. (8) U záruk uveďte maximální částku zajištěných půjček. (9) Případný odkaz na rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu podle čl. 5 odst. 2 písm. c) bodu ii) tohoto nařízení.

ČÁST II

Uveďte, v rámci kterého ustanovení tohoto nařízení se opatření podpory provádí.

Primární cíle (1)	Maximální intenzita podpory v %	Maximální výše podpory v národní měně (v celých číslech)
Podpora na investice do hmotného nebo nehmotného majetku v zemědělských podnicích spojené se zemědělskou prvovýrobou (článek 14)
Podpora na pozemkové úpravy v zemědělství (článek 15)
Podpora na investice týkající se přemístění zemědělských staveb (článek 16)
Podpora na investice související se zpracováním zemědělských produktů a jejich uváděním na trh (článek 17)
Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců a rozvoj malých zemědělských podniků (článek 18)
Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství (článek 19)
Podpora na účast producentů zemědělských produktů v režimech jakosti (článek 20)
Podpora na předávání znalostí a informační akce v odvětví země- dělství (článek 21)
Podpora na poradenské služby v odvětví zemědělství (článek 22)
Podpora na výpomoc v zemědělských podnicích (článek 23)
Podpora na propagační opatření ve prospěch zemědělských produktů (článek 24)
Podpora na odškodnění za ztráty způsobené nepříznivými klima- tickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě (článek 25)
Podpora na náklady na prevenci, tlumení a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a podpora na odškodnění za ztráty způso- bené chorobami zvířat a škůdci rostlin (článek 26)
	Podpora odvětví živočišné výroby (čl. 27 odst. 1 písm. a) nebo b))
Podpora na odklizení mrtvých hospodářských zvířat (čl. 27 odst. 1 písm. c), d) nebo e))
Podpora na platby pojistného (článek 28)
Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírod- ního dědictví, které se nachází v zemědělském podniku (člá- nek 29)

Primární cíle (1)	Maximální intenzita podpory v %	Maximální výše podpory v národní měně (v celých číslech)
Podpora určená k náhradě škod způsobených v odvětví zeměděl- ství přírodními pohromami (článek 30)
Druh přírodní katastrofy	zemětřesení lavina sesuvy půdy záplavy tornádo hurikán sopečná erupce požár lesa a další vegetace
Datum výskytu přírodní katastrofy	Od dd/mm/rrrr do dd/mm/rrrr
Podpora na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství (článek 31)
Podpora na výzkum a vývoj v odvětví lesnictví (článek 31)
Podpora na zalesňování a zakládání lesů (článek 32)
Podpora pro zemědělsko-lesnické systémy (článek 33)
Podpora na předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírod- ními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin a katastrofickými událostmi a na obnovu poškozených lesů (člá- nek 34)
Podpora na investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů (článek 35)
Podpora na znevýhodnění související s lesními oblastmi sítě Natura 2000 (článek 36)
Podpora na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochra- nu lesů (článek 37)
Podpora na předávání znalostí a informační akce v odvětví lesnictví (článek 38)
Podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví (článek 39)
Podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví (článek 40)
Podpora na investice do lesnických technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh (článek 41)
Podpora na zachování genetických zdrojů v lesnictví (článek 42)
Podpora na pozemkové úpravy v lesnictví (článek 43)
Podpora na investice týkající se zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty nebo produkce bavlny (člá- nek 44)

Primární cíle (1)	Maximální intenzita podpory v %	Maximální výše podpory v národní měně (v celých číslech)
Podpora na zahájení nezemědělské podnikatelské činnosti ve venkovských oblastech (článek 45)
Podpora na poradenské služby pro malé a střední podniky ve venkovských oblastech (článek 46)
Podpora na předávání znalostí a informační akce ve prospěch malých a středních podniků ve venkovských oblastech (článek 47)
Podpora na novou účast aktivních zemědělců v režimech jakosti bavlny nebo potravin (článek 48)
Podpora na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti (článek 49)
(1) Opatření může mít několik cílů, v takovém případě uveďte všechny cíle

PŘÍLOHA III

Ustanovení o zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 2

Členské státy vytvoří kompletní internetové stránky věnované státním podporám, na nichž zveřejní informace stanovené v čl. 9 odst. 2 způsobem, který umožňuje snadný přístup k informacím. Informace budou zveřejněny v tabulkovém formátu umožňujícím vyhledávání, výpisy a snadné zveřejnění údajů na internetu, například ve formátu CSV nebo XML. Přístup k těmto internetovým stránkám musí být umožněn všem zájemcům bez omezení. Pro přístup k internetovým stránkám se nevyžaduje předchozí registrace uživatele.

Zveřejňují se tyto informace o poskytnutí jednotlivé podpory podle čl. 9 odst. 2 písm. c):

a) Odkaz na identifikační číslo podpory (1):

b) Jméno/název příjemce;

c) Typ podniku (MSP / velký podnik) k datu poskytnutí podpory;

d) Region, v němž příjemce sídlí, na úrovni NUTS II (2);

e) Odvětví činnosti na úrovni skupiny NACE (3);

f) Prvek podpory, vyjádřený jako částka v celých číslech v národní měně (4);

g) Nástroj podpory (5) (grant / dotovaná úroková sazba, půjčka / vratná záloha / vratný grant, záruka, daňové zvýhod­ nění nebo osvobození od daně, rizikové financování, jiný nástroj (v takovém případě upřesněte));

h) Datum poskytnutí podpory:

i) Cíl podpory (6);

j) Orgán poskytující podporu.

(1) Toto číslo stanoví Komise postupem uvedeným v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení.

(2) NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.

(3) Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1), ve znění nařízení Komise (EHS) č. 761/93 ze dne 24. března 1993 (Úř. věst. L 83, 3.4.1993, s. 1) a jeho opravy (Úř. věst. L 159, 11.7.1995, s. 31).

(4) Hrubý grantový ekvivalent.

(5) Je-li podpora poskytnuta prostřednictvím více nástrojů podpory, uvede se výše podpory v členění podle jednotlivých nástrojů podpory.

(6) Pokud má podpora více cílů, uvede se výše podpory na cíl.

ISSN 1977-0626 (elektronické vydání) ISSN 1725-5074 (papírové vydání)

★ ★ ★

★ ★

★ ★

★ ★

★ ★ ★

Úřad pro publikace Evropské unie

2985 Lucemburk LUCEMBURSKO

CS