DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2018) 322 final.

Příloha: COM(2018) 322 final

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Článek 312 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) uvádí, že víceletý finanční rámec se stanoví jednomyslně přijatým nařízením Rady. Finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby a stanoví jakákoli další ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu.

První víceletý finanční rámec (nazývaný tehdy finanční výhled) spolu s ustanoveními o interinstitucionální spolupráci a rozpočtové kázni byl přijat před třiceti lety¹. Tento a následující finanční rámce umožnily značně zkvalitnit a usnadnit roční rozpočtový proces a spolupráci mezi orgány a současně posílit rozpočtovou kázeň a předvídatelnost financování víceletých programů a investic.

Tím, že Xxxxxxx zakotvila víceletý finanční rámec do primárního práva Unie, uznala jeho význam jako základního kamene struktury rozpočtu Evropské unie.

Nařízení o stávajícím víceletém finančním rámci na období 2014–2020 bylo přijato dne 2. prosince 2013². Téhož dne Evropský parlament, Rada a Komise schválily interinstitucionální dohodu o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení³. Nařízení o VFR bylo v roce 2015 revidováno⁴ v souladu s ustanoveními jeho článku 19 s cílem umožnit opožděné programování fondů v rámci sdíleného řízení, a poté opět dne 20. června 2017⁵ po jeho přezkumu v polovině období.

Tato důvodová zpráva se zaměřuje na prvky, které jsou nové, nebo na prvky, které Komise navrhuje změnit oproti stávajícímu nařízení o VFR, a to jak u návrhu nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (dále jen „nařízení o VFR“), tak u návrhu interinstitucionální dohody o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení⁶ (dále jen „návrh interinstitucionální dohody“).

Tyto návrhy stanoví jako datum použití 1. leden 2021 a jsou předkládány pro Unii 27 členských států v souladu s oznámením záměru Spojeného království vystoupit z Evropské unie a z Evropského společenství pro atomovou energii na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

2. Nový, moderní rozpočet

2.1 Hlavní politické směry

Návrh nařízení o VFR a návrh interinstitucionální dohody se řídí zásadami a hlavními politickými cíli uvedenými ve sdělení Komise „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ přijatém dne 2. května 2018⁷ (dále jen „sdělení o VFR“), zejména pokud jde o jeho trvání, strukturu odrážející politické priority, potřebu větší flexibility a částky předpokládané v samotném víceletém finančním rámci.

2.2 Struktura VFR a stropy VFR

Struktura výdajových „okruhů“ VFR odráží návrh racionalizovanějšího a transparentnějšího rozpočtu, který je zaměřen na jasné politické priority. Podrobné informace o struktuře a politikách spadajících pod jednotlivé okruhy jsou uvedeny ve sdělení o VFR.

VFR je strukturován do sedmi okruhů se třemi dílčími stropy: „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ v okruhu II, „Výdaje související s trhem a přímé platby“ v okruhu III a „Správní výdaje orgánů“ v okruhu VII (viz tabulka v příloze tohoto nařízení).

Za účelem podpory priorit Unie v rámci EU 27 a zohlednění začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu Unie Komise navrhuje pro VFR na období 2021–2027 strop pro prostředky na závazky ve výši 1 134,6 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2018, což se rovná 1,1 % HND EU, a odpovídající strop plateb ve výši 1 104,8 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2018, což se rovná 1,08 % HND EU.

Komise navrhuje společně s tímto návrhem legislativní balíček k reformě systému vlastních zdrojů Unie, včetně návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie⁸, včetně zvýšení stropu pro každoroční odvody vlastních zdrojů v případě plateb na 1,29 % HND a 1,35 % HND v případě závazků. Toto zvýšení odráží vyšší potřeby plateb pro začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu a financování nových priorit, a současně poskytuje dostatečnou rezervu, aby se zajistilo, že je Unie za jakýchkoli okolností schopna plnit své finanční závazky.

2.3 Flexibilita

I když se zaměřuje na zajištění rozpočtové kázně, finanční rámec musí zároveň poskytovat přiměřenou míru flexibility, která umožní účinné přidělování zdrojů a rychlou reakci Unie na nepředvídané okolnosti a mimořádné situace.

V prvních letech platnosti víceletého finančního rámce na období 2014–2020 Evropská unie čelila nepředvídaným výzvám nebývalého rozsahu způsobeným nestabilitou ve svém sousedství, z nichž vyplynuly bezpečnostní hrozby a rozsáhlé migrační toky. V zájmu uvolnění dodatečných finančních prostředků na opatření přispívající k řešení uvedených problémů byla široce využita flexibilita VFR, zejména prostřednictvím mobilizace zvláštních nástrojů vytvořených jako součást nařízení o VFR. To Unii umožnilo přijmout rozhodná opatření, avšak bylo to maximální zkouškou flexibility rozpočtu

Z tohoto důvodu bylo v roce 2016 v kontextu přezkumu/revize VFR na období 2014–2020 v polovině období⁹ podrobně prozkoumáno fungování souboru nástrojů umožňujících flexibilitu a revizí nařízení o VFR v roce 2017 byla zavedena dodatečná zlepšení.

Na stupeň flexibility či rigidity finančního rámce má vliv řada parametrů, například délka období pokrytého finančním rámcem, počet a nastavení výdajových okruhů, podíl výdajů EU předem přidělených pro členské státy a regiony nebo předem určených „referenčními částkami“ v právních předpisech přijatých postupem spolurozhodování, rozpětí v rámci výdajového stropu a rozpětí mezi stropy finančního rámce a stropem vlastních zdrojů. Komise vzala tyto věci v úvahu při zpracovávání svých návrhů pro příští finanční rámec.

Z důvodů stanovených ve sdělení o VFR bude rozpočtová flexibilita více než kdykoli předtím zásadou, která je základem příštího víceletého finančního rámce. V návaznosti na inovativní ustanovení, která jsou již součástí VFR na období 2014–2020, je třeba zaměřit se v budoucnu na konsolidaci, posílení a zjednodušení mechanismů flexibility za účelem vytvoření pružnějšího rámce při současném zachování stability, kterou víceletý rámec nabízí.

Komise proto navrhuje, aby do nařízení o VFR a návrhu interinstitucionální dohody byla zahrnuta tato ustanovení o flexibilitě:

1. Maximální využití stropů výdajů prostřednictvím zvláštní a maximální flexibility mezi okruhy a roky: kromě zachování dostatečné míry nepřiděleného rozpětí Komise navrhuje plné využití mechanismů celkového rozpětí pro platby zavedeného ve stávajícím rámci. Jako novinku navrhuje rozšířit velikost a rozsah stávajícího celkového rozpětí pro závazky za účelem vytvoření rezervy Unie financované z dostupných rozpětí v rámci stropů pro závazky z předchozího rozpočtového roku, jakož i prostřednictvím prostředků, které byly do rozpočtu EU přiděleny, ale nakonec nebyly použity na realizaci programů EU a byly zrušeny. Rovněž je třeba zachovat rozpětí pro nepředvídané události jako krajní nástroj.

2. Navrhuje se rozšířit možnost odchýlit se od orientačních částek v programech přijímaných řádným legislativním postupem z 10 % na 15 %, a tím zvýšit flexibilitu v jednotlivých okruzích.

3. Pokud jde o zvláštní nástroje, které umožňují zahrnutí prostředků do rozpočtu nad rámec stropů stanovených ve VFR, je třeba objasnit, že to platí jak pro mobilizované prostředky na závazky, tak pro mobilizované prostředky na platby. Dále:

1. oblast působnosti zvláštních nástrojů, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a rezerva na pomoc při mimořádných událostech je revidována a případně rozšířena (například za účelem umožnění aktivace rezervy na pomoc při mimořádných událostech pro mimořádné události uvnitř Unie) a navíc jsou zjednodušeny postupy uvolňování prostředků;

2. navrhuje se zvýšit výši maximálních částek dostupných každý rok pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity Evropské unie, rezervu na pomoc při mimořádných událostech a nástroj pružnosti. V neposlední řadě by mělo být rovněž umožněno, aby nástroj pružnosti mohl použít nevyužitou část ročních částek rezervy na pomoc při mimořádných událostech, jako je tomu v současné době již v případě Fondu solidarity Evropské unie a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

2.4 Úpravy, přezkum a revize VFR

Finanční rámec na období 2021–2027 je uveden v cenách roku 2018. Postup jeho technické úpravy i 2% deflátor je zachován. Roční technická úprava rovněž zahrnuje výpočty částek týkajících se celkového rozpětí pro platby, celkového rozpětí pro závazky (rezerva Unie), nástroje pružnosti a rozpětí pro nepředvídané události, a to v souladu s ustanoveními o maximálních ročních částkách a převodech nevyužitých prostředků vyplývajících z předchozích let uvedených v nařízení. Výsledky úprav by měly být sděleny rozpočtovému orgánu v předstihu před rozpočtovým procesem n+1.

Úpravy stropů VFR mohou být rovněž vyvolány jinými okolnostmi. Tak je tomu například v případě umožnění opětovného zapsání závazků do rozpočtu v případě zpožděného přijetí nových pravidel programů v rámci sdíleného řízení nebo přizpůsobení přídělů na politiku soudržnosti nejnovějším statistickým údajům ve vztahu k metodě přidělování. Platí to také v případě umožnění opětovného zapsání prostředků do rozpočtu v důsledku zrušení pozastavujících opatření, o nichž může být rozhodnuto podle zvláštních základních aktů, kterými se provazuje efektivita finančních prostředků s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo s ochranou rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech.

Bylo by vhodné zachovat ustanovení, která upřesňují případy, pro něž by měla být předpokládána revize VFR (revize Smluv, která by měla rozpočtový dopad, rozšíření Unie, znovusjednocení Kypru).

Přezkum VFR v polovině období se předpokládá do konce roku 2023. Tento přezkum může být případně doplněn příslušnými návrhy na revizi nařízení.

3. Právní stránka návrhu

3.1 Víceletý finanční rámec

V souladu se stávajícím nařízením 1311/2013 jsou ustanovení návrhu nařízení o VFR řazena do kapitol. Pořadí některých ustanovení bylo změněno za účelem zjednodušení prezentace.

Kapitola 1 – Obecná ustanovení

Článek 1 – Víceletý finanční rámec

Článek 1 stanoví dobu trvání víceletého finančního rámce, která je stanovena na sedm let (od roku 2021 do roku 2027) z důvodů uvedených ve sdělení o VFR.

Článek 2 – Dodržování stropů víceletého finančního rámce

Ustanovení čl. 2 prvního odstavce odkazuje na přílohu obsahující tabulku stropů víceletého finančního rámce a stanoví povinnost orgánů dodržovat stropy během rozpočtového procesu v souladu s ustanoveními Smlouvy.

Stanoví rovněž úpravu dílčího stropu pro výdaje související s trhem a přímé platby v souladu s použitím flexibility mezi dvěma pilíři společné zemědělské politiky (SZP), jak je stanoveno v právních předpisech v oblasti SZP.

Druhý odstavec zavádí zvláštní nástroje, které jsou dále vymezeny v kapitole 3 návrhu nařízení (články 9 až 14), přičemž se uplatní zásada, že tyto nástroje nejsou zahrnuty do víceletého finančního rámce a že jejich financování je za mimořádných okolností poskytováno nad rámec stropů víceletého finančního rámce, a to jak pro prostředky na závazky, tak pro odpovídající prostředky na platby. Za účelem zachování stávající míry flexibility a úloh orgánů při mobilizaci těchto nástrojů jsou postupy týkající se mobilizace těchto nástrojů zahrnuty do návrhu interinstitucionální dohody.

Třetí odstavec přejímá znění stávajícího čl. 3 odst. 3 a uvádí jej v xxxxxx s definicí finanční pomoci členským státům uvedenou v hlavě X finančního nařízení¹⁰. Patří sem jakýkoli úvěr členským státům, který může být poskytnut v rámci nástroje na podporu platební bilance („BoP“)¹¹ a v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace („EFSN“)¹², jakož i nová evropská funkce investiční stabilizace poskytující půjčky členským státům, které zažívají závažné asymetrické otřesy. Zásada, která stanoví, že pokud splácení zaručeného úvěru v rámci finanční pomoci členským států musí být hrazeno z rozpočtu Unie, měl by tento potenciální výdaj být vyloučen z finančního rámce (tj. částky by byly čerpány nad rámec stropů víceletého finančního rámce), je zachována.

Příslušný strop, který omezuje schopnost Unie garantovat úvěry z rozpočtu Unie, je stropem vlastních zdrojů, nikoli stropem VFR.

Článek 3 – Dodržování stropu vlastních zdrojů

Tento článek přejímá znění článku 4 stávajícího nařízení. Dodržování stropů vlastních zdrojů musí být zajištěno pro každý rok. Pokud by stropy prostředků na platby znamenaly sazbu odvodu vlastních zdrojů přesahující strop vlastních zdrojů, musí být stropy finančního rámce upraveny.

Kapitola 2 – Úpravy VFR

Článek 4 – Celkové rozpětí pro platby

Článek přejímá znění článku 5 stávajícího nařízení na období 2022–2027, avšak bez jakéhokoli omezení, pokud jde o částku úpravy stropů za účelem zajištění zvláštní a maximální flexibility.

Článek 5 – Technické úpravy

Tento článek přejímá znění článku 6 stávajícího nařízení. Finanční rámec je uveden v cenách roku 2018. Postup jeho roční technické úpravy i 2% deflátor je zachován. V odstavci 1 se mění pořadí písmen d) až f) s cílem zohlednit pořadí článků v kapitole 3.

Článek 6 – Úpravy přídělů na politiku soudržnosti

Tento článek přejímá nařízení článku 7 stávajícího nařízení ve vztahu k úpravě přídělů na politiku soudržnosti na základě nejnovějších statistických údajů, s výjimkou přezkumu způsobilosti Fondu soudržnosti. Zavedené změny odrážejí načasování VFR na období 2021–2027.

Článek 7 – Úpravy související s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo ochranou rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech

Ve vztahu k makroekonomické podmíněnosti tento článek přejímá znění článku 8 stávajícího nařízení. Navrhuje se rozšířit tento mechanismus, jímž se upravují stropy VFR v případě zrušení opatření týkajících se ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech¹³. V obou případech se navrhuje, aby maximální časová lhůta povolená pro opětovné zapsání pozastavených závazků do rozpočtu byla omezena na n+2 roky.

Článek 8 – Úpravy vyplývající z nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení

Navrhuje se upravit stropy v případě zpožděného přijetí nových pravidel programů v rámci sdíleného řízení prostřednictvím technické úpravy a nikoli prostřednictvím revize, jak je tomu v současné době (článek 19 stávajícího nařízení o VFR), protože se jedná v zásadě o automatickou a mechanickou úpravu, kterou je třeba rychle provést, aby se usnadnila finalizace procesu programování. Navrhuje se převést přidělené částky, které nebyly v roce 2021 využity, ve stejně velkých tranších do čtyř po sobě jdoucích let, a to od roku 2022 do roku 2025.

Kapitola 3 – Zvláštní nástroje

Pořadí prezentace zvláštních nástrojů se mění za účelem zahrnutí prvních dvou zvláštních nástrojů (Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity Evropské unie) spojených se zvláštními základními akty. Ustanovení týkající se uvolnění prostředků jsou v nařízení a v návrhu interinstitucionální dohody zjednodušena a zohledňují ustanovení, která jsou již zahrnuta ve zvláštních odvětvových základních aktech a ve finančním nařízení.

Článek 9 – Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

Tento článek přejímá znění článku 12 stávajícího nařízení. Definice cílů a oblast působnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci budou stanoveny ve zvláštním základním aktu (nařízení (EU) XXXX/XX¹⁴). Maximální roční částka se zvyšuje na 200 milionů EUR (v cenách roku 2018).

Článek 10 – Fond solidarity Evropské unie

Tento článek přejímá znění článku 10 stávajícího nařízení. Definice cílů a oblast působnosti Fondu solidarity Evropské unie jsou stanoveny ve zvláštním základním aktu (nařízení (ES) č. 2012/2002 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014), pro nějž se nenavrhuje žádná změna. Maximální roční částka se zvyšuje na 600 milionů EUR (v cenách roku 2018).

Článek 11 – Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

Tento článek odpovídá článku 9 stávajícího nařízení. S ohledem na potřebu zajistit schopnost rozpočtu Unie reagovat a s ohledem na nové výzvy Unie, jimž Unie čelila a nadále čelí, se navrhuje rozšířit oblast působnosti rezervy na pomoc při mimořádných událostech na operace uvnitř Unie, stanovit společný mechanismus pro finanční posílení opatření EU v reakci na všechny druhy krize (přírodní katastrofy, mimořádné události v oblasti řízení migrace, naléhavé humanitární situace, epidemie atd.) ve všech zeměpisných lokalitách. Za účelem maximalizace schopnosti rozpočtu EU reagovat neexistuje vyčlenění nebo přednostní využívání zvláštních programů. Avšak v průběhu roku by se uplatnilo dočasné omezení využívání s cílem zajistit schopnost reagovat vždy na vnitřní nebo vnější krize a zajistit, že mohou být uvolněny finanční prostředky na pokrytí potřeb, které mohou vzniknout na konci roku. Maximální roční částka se zvyšuje na 600 milionů EUR (v cenách roku 2018).

Článek 12 – Celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie)

Tento článek odpovídá článku 14 stávajícího nařízení. Kromě rozpětí pod stropy, které víceletý finanční rámec stanoví u prostředků na závazky pro rok n-1, která se použijí od roku 2022, se navrhuje zvýšit od roku 2023 zdroje celkového rozpětí pro závazky (rezerva Unie) o částky odpovídající zrušeným prostředkům roku n-2, s výjimkou zrušených prostředků, které jsou opětovně dány k dispozici v rámci zvláštních pravidel uvedených v článku 15] finančního nařízení. Ustanovení týkající se uvolnění prostředků zůstávají oproti stávajícímu celkovému rozpětí pro závazky beze změny.

Článek 13 – Nástroj pružnosti

Tento článek odpovídá článku 11 stávajícího nařízení. Maximální roční částka se zvyšuje na 1 miliardu EUR (v cenách roku 2018). Dále se navrhuje přidat do nástroje flexibility nevyužité částky rezervy na pomoc při mimořádných událostech, které v předchozím roce propadly, jako je tomu již v případě Fondu solidarity Evropské unie a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v rámci stávajícího nařízení. Výpočet částek, jež jsou k dispozici v rámci nástroje flexibility, bude nadále poskytován v rámci roční technické úpravy uvedené v článku 5.

Článek 14 – Rozpětí pro nepředvídané události

Tento článek přejímá znění článku 13 stávajícího nařízení.

Kapitola 4 – Přezkum a revize VFR

Článek 15 – Revize víceletého finančního rámce

Znění tohoto článku odpovídá článku 17 stávajícího nařízení. Znění odstavce 3 ve vztahu k prozkoumání možností přerozdělení prostředků v rámci příslušného okruhu VFR bylo zjednodušeno.

Článek 16 – Přezkum/revize víceletého finančního rámce v polovině období

Tento článek odpovídá článku 2 stávajícího nařízení. Navrhuje se, aby Komise do konce roku 2023 předložila přezkum fungování VFR doplněný případně příslušnými návrhy pro zbývající období, včetně návrhu revize VFR (čl. 15 odst. 1).

Článek 17 – Revize spojená s prováděním

Znění tohoto článku odpovídá článku 18 stávajícího nařízení. Obecné pravidlo týkající se načasování přijetí revize bylo vypuštěno, aby časově neomezovalo možnost revize VFR na základě provádění, pokud by to bylo nutné.

Článek 18 – Revize finančního rámce v případě revize Smluv

Tento článek přejímá znění článku 20 stávajícího nařízení.

Článek 19 – Revize víceletého finančního rámce v případě rozšíření Unie

Tento článek přejímá znění článku 21 stávajícího nařízení.

Článek 20 – Revize víceletého finančního rámce v případě znovusjednocení Kypru

Tento článek přejímá znění článku 22 stávajícího nařízení.

Kapitola 5 – Příspěvek k financování projektů velkého rozsahu

Kapitola 21 – Příspěvek k financování projektů velkého rozsahu

Tento článek odpovídá článku 16 stávajícího nařízení. Navrhuje se zachovat na období 2021 až 2027 ustanovení stanovující maximální částky pro příspěvky z rozpočtu Unie na rozsáhlé infrastrukturní projekty, které jsou financovány v rámci stropů VFR, avšak jejich doba trvání značně překračuje období stanovené pro finanční rámec.

Týkalo by se to projektů velkého rozsahu v rámci navrhovaného evropského kosmického programu, jakož i projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER).

Navrhované ustanovení proto předpokládá účelové vázání částky disponibilní pro VFR na období 2021–2027. Legislativní akty týkající se výše uvedených programů budou muset být v souladu s finančními ustanoveními uvedenými v tomto nařízení.

Kapitola 6 – Interinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu

Kapitola 22 – Interinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu

Tento článek přejímá znění článku 23 stávajícího nařízení.

Článek 23 – Jednotnost rozpočtu

Tento článek přejímá znění článku 24 stávajícího nařízení.

Kapitola 7 – Závěrečná ustanovení

Článek 24 – Přechod k dalšímu finančnímu rámci

Znění tohoto článku odpovídá článku 25 stávajícího nařízení. Stanoví povinnost Komise předložit nový finanční rámec do 1. července 2025.

Pravidla pro případ, že do konce období trvání finančního rámce, na který se vztahuje toto nařízení, nebude schválen nový finanční rámec, jsou stanovena primárními právními předpisy (čl. 312 odst. 4 SFEU) a v nařízení nemusí být reprodukována. Jsou připomenuta v 15. bodě odůvodnění.

Článek 25 – Vstup v platnost

Závěrečný článek návrhu nařízení VFR stanoví datum vstupu v platnost a datum použitelnosti tohoto nařízení. Interinstitucionální dohoda by měla vstoupit v platnost ve stejný den, protože tyto dva právní texty se vzájemně doplňují.

3.2 Interinstitucionální dohoda o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení

Úvod – Body 1 až 6 návrhu interinstitucionální dohody

Úvodní část návrhu interinstitucionální dohody uvádí odkaz na Smlouvu (článek 295), závazný charakter této dohody, její soudržnost s dalšími právními předpisy souvisejícími s víceletým finančním rámcem a rozpočtovým procesem, popisuje strukturu dohody a stanoví datum jejího vstupu v platnost (stejné jako datum vstupu v platnost nařízení o VFR).

Přejímá znění bodů 1 až 6 stávající interinstitucionální dohody.

Část I – Ustanovení týkající se finančního rámce

A. Ustanovení týkající se finančního rámce

Bod 7 interinstitucionální dohody se týká rozpětí pod příslušnými stropy. Nařízení o víceletém finančním rámci stanoví stropy pro všechny okruhy, které musí být, jak požaduje Smlouva, během každého ročního rozpočtového procesu dodrženy. Měla by však být zachována praxe zajistit pod příslušnými stropy pokud možno dostatečné rozpětí. Představuje totiž prvek interinstitucionální spolupráce a dobré vůle orgánů v rozpočtovém procesu. Ustanovení zůstává oproti bodu 8 stávající interinstitucionální dohody beze změny, s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“, neboť v rámci struktury nového VFR se žádný takový podokruh nenavrhuje.

Bod 8 počítá s tím, že prognóza prostředků na platby po roce 2027 bude aktualizována ve čtvrtém roku VFR, což je v souladu se současnou praxí i s bodem 9 stávající interinstitucionální dohody.

B. Ustanovení o zvláštních nástrojích

Body 9 až 13 odpovídají bodům 10 až 14 stávající interinstitucionální dohody a definují postupy, jež se vztahují na uvolnění prostředků z následujících zvláštních nástrojů, které jsou uvedeny v nařízení o VFR. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity Evropské unie, rezerva na pomoc při mimořádných událostech, nástroj flexibility a rozpětí pro nepředvídané události. Pořadí ustanovení je změněno, aby odráželo pořadí v návrhu nařízení o VFR.

Znění ustanovení se mění za účelem:

• uvedení pravidel hlasování požadovaných pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, Fondu solidarity Evropské unie a nástroje flexibility do souladu s pravidly platnými pro přijímání rozpočtu EU podle článku 314 SFEU,

• zjednodušení a zefektivnění znění, kde jsou zvláštní ustanovení již zahrnuta do finančního nařízení nebo příslušného odvětvového základního aktu: pravidla použitelná pro převody (Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a rezerva na pomoc při mimořádných událostech), rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondů (Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Fond solidarity Evropské unie).

Část II – Zlepšení spolupráce mezi orgány v rozpočtových záležitostech

A. Postup spolupráce mezi orgány

Bod 14 odkazuje na podrobnosti spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu, které jsou upraveny v příloze interinstitucionální dohody.

Bod 15 týkající se „rozpočtové transparentnosti“ zachovává znění bodu 16 stávající interinstitucionální dohody se změnami, které zohledňují zprávy, jejichž podrobná ustanovení jsou nyní zahrnuta ve finančním nařízení (např. svěřenské fondy v čl. 41 odst. 6 a v článku 252, pětiletá prognóza přítoků a odtoků prostředků v čl. 247 odst. 1 písm. c)). Znění je rovněž pozměněno, aby odráželo návrh, podle něhož má být Evropský rozvojový fond od roku 2021 začleněn do rozpočtu Unie. Předkládání zpráv o Evropském rozvojovém fondu podle bodu 15 interinstitucionální dohody by se mělo tedy použít pouze na zbývající záležitosti předchozích evropských rozvojových fondů.

B. Začleňování finančních ustanovení do legislativních aktů

Ustanovení stávající interinstitucionální dohody jsou zachována. Možnost odchýlit se od částek uvedených v legislativních aktech se zvyšuje z 10 % na 15 % s cílem posílit flexibilitu v rámci okruhů (bod 16). Toto ustanovení se nepoužije na částku, která byla předem přidělena členským státům na celé období trvání finančního rámce, ani na projekty velkého rozsahu uvedené v článku 21 nařízení o VFR.

Bod 17 je revidován s cílem přizpůsobit jeho terminologii SFEU. Odkaz na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 4. března 1975 se zrušuje, neboť již není aktuální.

C. Výdaje související s dohodami o rybolovu

Znění stávající interinstitucionální dohody, pokud jde o ustanovení týkající se spolupráce a informací týkajících se rozpočtových záležitostí v souvislosti s dohodami o rybolovu je zachováno, s výjimkou zohlednění skutečnosti, že jelikož otázka účasti na konferencích, na nichž jsou sjednávány mezinárodní dohody, která se netýká rozpočtu, je již upravena v bodech 25 až 26 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ze dne 20. října 2010¹⁵, je lepší se v interinstitucionální dohodě vyhnout paralelnímu znění.

X. Xxxxxxxxxxx společné zahraniční a bezpečnostní politiky

Bod 20 přejímá znění bodu 23 stávající interinstitucionální dohody.

Znění bodu 21 do značné míry přebírá znění bodu 24 stávající interinstitucionální dohody se změnou pořadí odstavců a vyjasněním terminologie („operace“ namísto „nástroje“). Odkaz na rezervu na pomoc při mimořádných událostech je vypuštěn vzhledem k tomu, že v rámci rozšířené oblasti působnosti navrhované v článku 11 návrhu nařízení o VRF bude nadále možné uvolnit prostředky z rezervy na pomoc při mimořádných událostech pro účely naléhavého posílení rozpočtu společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

V bodě 22 se navrhuje stanovit pevné datum (30. listopadu každého roku) pro dohodu o ročním časovém harmonogramu společných konzultačních jednání, která se mají konat v následujících letech pro účely pravidelného dialogu mezi Evropským parlamentem a vysokým představitelem.

X. Xxxxxxxx orgánů v souvislosti s otázkami rozvojové politiky

Ustanovení bodu 23 se mění za účelem zohlednění navrhovaného začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu Unie.

Část III – Řádné finanční řízení prostředků EU

Body 28 a 29 stávající interinstitucionální dohody o společném řízení a o roční hodnotící zprávě podle článku 318 SFEU se zrušují, neboť na tyto zprávy se nyní vztahují zvláštní ustanovení finančního nařízení (čl. 41 odst. 3 písm. g) a čl. 247 odst. 1 písm. e)).

Bod 24 finančního plánu přejímá znění bodu 30 stávající interinstitucionální dohody s úpravami za účelem sjednocení dat s daty uvedenými v čl. 41 odst. 2 finančního nařízení.

Oddíl B týkající se agentur a Evropských škol (body 25 až 28) zůstávají oproti stávající interinstitucionální dohodě beze změny.

Příloha – Spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu

Ustanovení začleněná do přílohy zůstávají oproti stávající interinstitucionální dohodě beze změny, neboť se ukázala být solidním základem pro spolupráci mezi orgány, s výjimkou dvou změn:

• znění bodu 9 v souvislosti s návrhy na změnu návrhu rozpočtu se uvádí v soulad se zněním článku 42 finančního nařízení,

• za účelem zohlednění současné praxe a uvedení znění v soulad s bodem 20 přílohy se v anglickém znění slovo „implementability“ (proveditelnost) nahrazuje slovem „executability“ (proveditelnost).

2018/0132 (APP)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 312 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu¹⁶,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Vzhledem k potřebě vhodné úrovně předvídatelnosti při přípravě a provádění střednědobých investic by měla být doba trvání víceletého finančního rámce (VFR) stanovena na sedm let počínaje 1. lednem 2021.

(2) Roční stropy prostředků na závazky v jednotlivých kategoriích výdajů a roční stropy prostředků na platby stanovené VFR musí dodržovat příslušné stropy pro závazky a vlastní zdroje, které jsou stanoveny v souladu s rozhodnutím Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie přijatým v souladu s čl. 311 třetím pododstavcem SFEU.

(3) Bude-li nutné mobilizovat záruky ze souhrnného rozpočtu Unie za finanční pomoc členským státům povolenou v souladu s čl. 208 odst. 1] nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. [xxx/201x]¹⁷ („finanční nařízení“), měla by se potřebná částka čerpat nad rámec stropů prostředků na závazky a prostředků na platby ve víceletém finančním rámci a současně by se měl respektovat strop vlastních zdrojů.

(4) Víceletý finanční rámec by měl zohlednit rozpočtové body financované z účelově vázaných příjmů ve smyslu finančního nařízení.

(5) Víceletý finanční rámec by měl být stanoven v cenách roku 2018. Měla by být stanovena pravidla pro roční technické úpravy víceletého finančního rámce za účelem přepočtu stropů a disponibilních rozpětí.

(6) Aby se Unii umožnilo plnit její závazky v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), měla by se uplatňovat zvláštní a maximální možná flexibilita.

(7) Tyto zvláštní nástroje jsou nezbytné k tomu, aby Unie byla schopna reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti, nebo k financování jasně vymezených výdajů, které by nebylo možno financovat v mezích dostupných stropů pro jeden nebo více okruhů stanovených ve VFR, za účelem zajištění hladkého průběhu rozpočtového procesu: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity Evropské unie, rezerva na pomoc při mimořádných událostech, celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie), nástroj pružnosti a rozpětí pro nepředvídané události. Cílem rezervy na pomoc při mimořádných událostech není řešení důsledků krizí souvisejících s trhem, které mají negativní dopad na zemědělskou výrobu nebo distribuci. Proto je třeba přijmout zvláštní ustanovení upravující možnost zapsat do rozpočtu prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby přesahující stropy stanovené ve víceletém finančním rámci, pokud je nezbytné využití zvláštních nástrojů.

(8) Vnitrostátní příděly pro politiku soudržnosti jsou stanoveny na základě statistických údajů a prognóz použitých pro návrh tohoto nařízení, který Komise předložila v květnu roku 2018. Vzhledem k nejisté přesnosti prognóz a dopadu na členské státy se zastropovanými příděly je nutné provést během doby trvání VFR přezkum porovnávající předpokládané a skutečné statistické údaje, a v případě významných rozdílů upravit vnitrostátní příděly pro dotčené členské státy a příslušné stropy VFR.

(9) Je třeba stanovit pravidla pro další situace, které mohou vyžadovat úpravy víceletého finančního rámce. Uvedené úpravy mohou souviset se zpožděným přijetím nových pravidel programů v rámci sdíleného řízení nebo s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo ochranou rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o pravidlo právního státu v členských státech, které byly přijaty v souladu s příslušnými základními akty.

(10) Je nezbytné provést přezkum fungování VFR v polovině období jeho provádění. Výsledky tohoto přezkumu by se měly zohlednit při jakékoli revizi tohoto nařízení pro zbývající roky víceletého finančního rámce.

(11) Je nutné provést revizi VFR v případě revize Smluv, znovusjednocení Kypru nebo rozšíření Unie, jakož i v souvislosti s plněním rozpočtu.

(12) Nařízení bude možná nutné revidovat rovněž v souvislosti s nepředvídatelnými okolnostmi, které nelze řešit v rámci stropů stanovených ve VFR. Proto je nutné v takových případech revizi víceletého finančního rámce umožnit.

(13) Zvláštní pravidla jsou nezbytná také pro úpravu infrastrukturních projektů velkého rozsahu, jejichž trvání značně přesahuje období, na něž se vztahuje víceletý finanční rámec. Je nutné stanovit maximální částky příspěvků na tyto projekty ze souhrnného rozpočtu Unie, čímž bude zajištěno, že nebudou mít vliv na jiné projekty financované z tohoto rozpočtu.

(14) Je nezbytné stanovit obecná pravidla pro spolupráci mezi orgány během rozpočtového procesu.

(15) Komise by měla předložit návrh nového víceletého finančního rámce před 1. červencem 2025, aby orgánům umožnila jeho přijetí v dostatečném časovém předstihu před začátkem následujícího víceletého finančního rámce. V souladu s čl. 312 odst. 4 SFEU se nadále použijí stropy odpovídající poslednímu roku uvedenému v tomto nařízení, nebude-li nový víceletý finanční rámec přijat před koncem období víceletého finančního rámce stanoveného v tomto nařízení

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1
Všeobecná ustanovení

Článek 1
Víceletý finanční rámec

Tímto nařízením se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (VFR).

Článek 2
Dodržování stropů víceletého finančního rámce

1. Evropský parlament, Rada a Komise dodrží v průběhu každého rozpočtového procesu a při plnění rozpočtu v daném rozpočtovém roce roční stropy výdajů stanovené v příloze (dále jen „stropy VFR“).

Dílčím stropem okruhu III, jak je stanoven v příloze, není dotčena flexibilita mezi dvěma pilíři společné zemědělské politiky (SZP). Upravený strop, který se uplatní pro I. pilíř SZP v návaznosti na převody mezi Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a přímými platbami, se stanoví v příslušném právním aktu a víceletý finanční rámec se odpovídajícím způsobem upraví v rámci technické úpravy stanovené v článku 5 tohoto nařízení.

2. Pokud je nezbytné využít prostředky ze zvláštních nástrojů uvedených v článcích 9 až 14, budou prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby zapsány do rozpočtu nad příslušné stropy VFR.

3. Bude-li nutné mobilizovat záruku pro finanční pomoc členským státům povolenou v souladu s čl. 208 odst. 1] nařízení EU č. [xxx/201x] („finanční nařízení“), bude potřebná částka čerpána nad rámec stropů stanovených ve VFR.

Článek 3
Dodržování stropu vlastních zdrojů

4. Pro každý rok, na který se víceletý finanční rámec vztahuje, nemůže být celková výše požadovaných prostředků na platby po roční úpravě a s ohledem na všechny další úpravy a revize, jakož i na použití čl. 2 odst. 2 a 3, taková, aby znamenala sazbu odvodu vlastních zdrojů přesahující strop vlastních zdrojů stanovený v souladu s platným rozhodnutím Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie přijatém v souladu s článkem 311 SFEU („nařízení o vlastních zdrojích“).

5. Je-li to nezbytné, stropy stanovené ve víceletém finančním rámci se sníží s cílem zajistit dodržení stropu vlastních zdrojů stanoveného v souladu s platným rozhodnutím o vlastních zdrojích.

Kapitola 2
Úpravy VFR

Článek 4
Celkové rozpětí pro platby

1. Počínaje rokem 2022 Komise každoročně v rámci technické úpravy uvedené v článku 5 upraví směrem nahoru strop plateb pro roky 2022–2027 o částku, která se rovná rozdílu mezi provedenými platbami a stropem plateb víceletého finančního rámce z roku n-1.

2. Jakákoli úprava směrem nahoru musí být plně vyrovnána odpovídajícím snížením stropu plateb pro rok n-1.

Článek 5
Technické úpravy

1. Komise každý rok v předstihu před rozpočtovým procesem pro rok n +1 provede tyto technické úpravy víceletého finančního rámce:

a) přecenění stropů a celkových částek prostředků na závazky a prostředků na platby v cenách roku n +1;

b) výpočet dostupného rozpětí pod stropem vlastních zdrojů stanoveným podle platného rozhodnutí o vlastních zdrojích;

c) výpočet celkového rozpětí pro platby stanoveného v článku 4;

d) výpočet celkového rozpětí pro závazky (rezerva Unie) stanoveného v článku 12;

e) výpočet částek, které mají být podle čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce poskytnuty na nástroj pružnosti;

f) výpočet absolutní částky rozpětí pro nepředvídané události stanoveného v článku 14.

2. Technické úpravy uvedené v odstavci 1 se provádějí na základě pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 % za rok.

3. Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě výsledky technických úprav uvedených v odstavci 1 a podkladové ekonomické prognózy.

4. Aniž jsou dotčeny články 6, 7 a 8, nemohou být provedeny žádné další technické úpravy ani během roku, ani v podobě dodatečných korekcí v následujících letech.

Článek 6
Úpravy přídělů na politiku soudržnosti

1. Komise v roce 2024 spolu s technickou úpravou pro rok 2025 přezkoumá a porovná celkové příděly všech členských států v rámci cíle politiky soudržnosti „Investice pro růst a zaměstnanost“ pro období 2025 až 2027, přičemž použije metodu přidělování stanovenou v příslušném základním aktu na základě v té době dostupných nejaktuálnějších statistik a pro členské státy se zastropovanými příděly na základě srovnání mezi kumulovaným HDP daného členského státu za roky 2021 až 2023 a jeho kumulovaným HDP odhadovaným v roce 2018. Jestliže kumulativní rozdíl přesáhne +/- 5 %, provede úpravu těchto celkových přídělů.

2. Požadované úpravy se rozloží rovnoměrně na roky 2025–2027 a příslušné stropy víceletého finančního rámce se příslušným způsobem upraví. Stropy plateb se upraví odpovídajícím způsobem, aby byl zajištěn řádný vývoj vzhledem k prostředkům na závazky.

3. Celkový čistý kladný nebo záporný dopad těchto úprav podle odstavce 2 nesmí překročit 4 miliardy EUR.

Článek 7
Úpravy související s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo ochranou rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech

V případě, že v souladu s příslušnými základními akty budou zrušena pozastavení rozpočtových závazků týkajících se fondů Unie v souvislosti s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo ochranou rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o pravidlo právního státu v členských státech, částky odpovídající pozastaveným závazkům budou převedeny do následujících let a odpovídající stropy VFR budou odpovídajícím způsobem upraveny.

Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zapsat do rozpočtu po roce n+2.

Článek 8
Úprava vyplývající z nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení

V případě přijetí nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského námořního a rybářského fondu, Azylového a migračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a nástroje pro správu hranic a víz v rámci Fondu pro integrovanou správu hranic po 1. lednu 2021 budou částky odpovídající přiděleným částkám, které nebyly v roce 2021 využity, převedeny ve stejně velkých podílech do let 2022 až 2025 a odpovídající stropy VFR budou odpovídajícím způsobem upraveny.

Kapitola 3
Zvláštní nástroje

Článek 9
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

1. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, jehož cíle a oblast působnosti jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXXX/XX¹⁸], nepřekročí maximální roční částku 200 milionů EUR (v cenách roku 2018).

2. Tato položka pro Evropský fond pro přizpůsobení globalizaci se do souhrnného rozpočtu Unie zapisuje jako předběžná položka.

Článek 10
Fond solidarity Evropské unie

1. Fond solidarity Evropské unie, jehož cíle a oblast působnosti jsou vymezeny v nařízení (ES) č. 2012/2002¹⁹, nepřekročí maximální roční částku 600 milionů EUR (v cenách roku 2018). K 1. říjnu každého roku by měla zůstat k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce roku. Část uvedené roční částky, která nebyla využita v roce n, může být využita až do roku n+1. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá.

2. Ve výjimečných případech a za předpokladu, že v roce, kdy došlo ke katastrofě, nepostačují zbývající disponibilní finanční zdroje Fondu solidarity Evropské unie k úhradě pomoci ve výši považované za nezbytnou, může Komise navrhnout čerpání chybějících prostředků z ročních částek, jež jsou k dispozici pro rok následující.

Článek 11
Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

1. Rezervu na pomoc při mimořádných událostech lze využít pro rychlou reakci na konkrétní mimořádné potřeby uvnitř Unie nebo ve třetích zemích po událostech, které nebylo možné předvídat při sestavování rozpočtu, zejména reakce na mimořádné události a podpůrné operace v návaznosti na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize, v případech rozsáhlých hrozeb v oblasti veřejného zdraví a ve veterinární a fytosanitární oblasti, jakož i v situacích, kdy vzniká velký tlak na vnějších hranicích Unie v důsledku migračních toků, vyžadují-li to okolnosti.

2. Roční výše této rezervy se stanovuje na 600 milionů EUR (v cenách roku 2018) a může být využita až do roku n +1 v souladu s finančním nařízením. Rezerva se do souhrnného rozpočtu Unie zapisuje jako předběžná položka. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá.

Do 1. října každého roku zůstane k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky pro rok n na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku.

Nejvýše polovina částky, která je k dispozici do 30. září každého roku, může být uvolněna na vnitřní, nebo vnější operace.

Od 1. října může být zbývající část disponibilní částky uvolněna buď pro vnitřní nebo vnější operace za účelem pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku.

Článek 12
Celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie)

1. Celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie), které má být poskytnuto nad rámec stropů uvedených ve VFR na roky 2022 až 2027, bude zahrnovat:

a) rozpětí pod stropy, které VFR stanoví u prostředků na závazky pro rok n-1;

b) od roku 2023 kromě rozpětí uvedených v písmenu a) částku odpovídající zrušení prostředků provedeném během roku n-2, aniž je dotčen článek 15] finančního nařízení.

2. Evropský parlament a Rada mohou toto celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie) nebo jeho část uvolnit v rámci rozpočtového procesu podle článku 314 SFEU.

Článek 13
Nástroj pružnosti

Nástroj pružnosti může být v daném rozpočtovém roce využit pro financování přesně určených výdajů, které nebylo možné financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů. S výhradou druhého pododstavce činí strop pro roční částku disponibilní pro nástroj pružnosti 1 000 milionů EUR (v cenách roku 2018).

Každý rok se roční částka poskytnutá na nástroj pružnosti zvýší o:

a) částku rovnající se části roční částky pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, která v předchozím roce propadla;

b) částku rovnající se části roční částky pro Fond solidarity Evropské unie, která v předchozím roce v souladu s čl. 10 odst. 1 propadla;

c) částku rovnající se části roční částky pro rezervu na pomoc při mimořádných událostech, která v předchozím roce v souladu s čl. 11 odst. 2 propadla.

Částky poskytnuté na nástroj pružnosti podle druhého pododstavce se použijí v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.

3. Nevyužitou část roční částky nástroje flexibility lze využít až do roku n+3. Část roční částky vyplývající z předchozích let bude využita jako první, a to podle stáří. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n +3, propadá.

Článek 14
Rozpětí pro nepředvídané události

1. Mimo stropy víceletého finančního rámce se vytvoří rozpětí pro nepředvídané události ve výši až 0,03 % hrubého národního důchodu Unie, a to jako krajní nástroj umožňující reagovat na nepředvídané události. Může být uvolněno pouze ve vztahu k opravnému či ročnímu rozpočtu.

2. Výše prostředků čerpaných v každém daném roce z rozpětí pro nepředvídané události nepřekročí maximální částku stanovenou v rámci roční technické úpravy víceletého finančního rámce a musí být v souladu se stropem vlastních zdrojů.

3. Částky, které jsou k dispozici prostřednictvím uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události, musí být plně vyrovnány snížením rozpětí v jednom či více okruzích víceletého finančního rámce pro běžný rozpočtový rok nebo budoucí rozpočtové roky.

4. Částky vyrovnané v souladu s odstavcem 3 nesmějí být dále uvolněny v kontextu víceletého finančního rámce. Využití rozpětí pro nepředvídané události nesmí vést k překročení celkových stropů prostředků na závazky a prostředků na platby, které jsou ve víceletém finančním rámci stanoveny na běžný rozpočtový rok a budoucí rozpočtové roky.

Kapitola 4
Přezkum a revize VFR

Článek 15
Revize víceletého finančního rámce

1. Aniž je dotčen čl. 3 odst. 2 a články 16 až 20 a článek 24, lze v případě nepředvídaných okolností víceletý finanční rámec revidovat v souladu se stropem vlastních zdrojů stanoveným podle platného rozhodnutí o vlastních zdrojích.

2. Každý návrh na revizi víceletého finančního rámce podle odstavce 1 musí být zpravidla předložen a přijat před začátkem rozpočtového procesu pro daný rozpočtový rok nebo pro první z daných rozpočtových let.

3. Každý návrh na revizi víceletého finančního rámce podle odstavce 1 přezkoumá možnosti přerozdělení výdajů mezi programy spadající do okruhu dotčeného revizí, přičemž se klade zvláštní zřetel na očekávané nedostatečné využití prostředků.

4. Každá revize víceletého finančního rámce podle odstavce 1 zohlední možnosti vyrovnání každého zvýšení stropu v jednom okruhu snížením stropu v jiném okruhu.

5. Každá revize víceletého finančního rámce podle odstavce 1 zachová vhodný poměr mezi závazky a platbami.

Článek 16
Přezkum/revize víceletého finančního rámce v polovině období

Komise předloží před 1. lednem 2024 přezkum fungování VFR. Tento přezkum bude případně doplněn příslušnými návrhy.

Článek 17
Revize spojená s prováděním

Současně se sdělením výsledků technických úprav víceletého finančního rámce Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrhy na revizi celkových prostředků na platby, které považuje za nezbytné z hlediska provádění, aby zajistila řádnou správu ročních stropů plateb a zejména jejich řádný vývoj vzhledem k prostředkům na závazky.

Článek 18
Revize víceletého finančního rámce v případě revize Smluv

Dojde-li k revizi Xxxxx, která by měla rozpočtový dopad, bude víceletý finanční rámec odpovídajícím způsobem revidován.

Článek 19
Revize víceletého finančního rámce v případě rozšíření Unie

Přistoupí-li k Unii nový členský stát nebo nové členské státy, bude víceletý finanční rámec revidován tak, aby byly zohledněny požadavky na výdaje vyplývající z tohoto přistoupení.

Článek 20
Revize víceletého finančního rámce v případě znovusjednocení Kypru

V případě znovusjednocení Kypru bude víceletý finanční rámec revidován tak, aby bylo zohledněno komplexní urovnání kyperského problému a dodatečné finanční potřeby vyplývající ze znovusjednocení.

Kapitola 5
Příspěvek k financování projektů velkého rozsahu

Článek 21
Příspěvek k financování projektů velkého rozsahu

1. Na období 2021 až 2027 je k dispozici pro projekty velkého rozsahu podle  nařízení Evropského parlamentu a Rady XXXX/XX – kosmický program] ze souhrnného rozpočtu Unie maximálně 14 196 milionů EUR (v cenách roku 2018)²⁰.

2. Na období 2021 až 2027 je k dispozici pro projekt Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) ze souhrnného rozpočtu Unie maximálně 5 406 milionů EUR (v cenách roku 2018).

Kapitola 6
Interinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu

Článek 22
Interinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu

Evropský parlament, Rada a Komise (dále jen „orgány“) přijmou veškerá opatření, aby usnadnily průběh ročního rozpočtového procesu.

Orgány v průběhu tohoto procesu spolupracují v dobré víře s cílem sblížit co nejvíce své postoje. Orgány ve všech stadiích tohoto procesu spolupracují prostřednictvím příslušných interinstitucionálních kontaktů s cílem sledovat postup práce a analyzovat míru sbližování názorů.

Orgány zajistí co nejlepší koordinaci svých pracovních harmonogramů s cílem umožnit, aby jednání probíhala koherentně a konvergentně a směřovala k přijetí souhrnného rozpočtu Unie.

Ve všech stádiích procesu a na různých úrovních zastoupení se mohou v závislosti na povaze očekávané diskuse konat třístranné rozhovory. Každý orgán v souladu se svým jednacím řádem určí své zástupce na každé zasedání, definuje svůj mandát pro jednání a o opatřeních týkajících se zasedání včas informuje ostatní orgány.

Článek 23
Jednotnost rozpočtu

Do souhrnného rozpočtu Unie musí být v souladu s článkem 7] finančního nařízení zahrnuty veškeré výdaje a příjmy Unie a Evropského společenství pro atomovou energii, včetně výdajů vyplývajících z jakéhokoli příslušného rozhodnutí přijatého jednomyslně Radou po konzultaci s Evropským parlamentem v rámci článku 332 Smlouvy o fungování EU.

Kapitola 7
Závěrečná ustanovení

Článek 24
Přechod k dalšímu víceletému finančnímu rámci

Komise předloží před 1. červencem 2025 návrh nového víceletého finančního rámce.

Článek 25
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda

1Interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu, podepsána Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 29. června 1988 (Úř. věst. L 185, 15.7.1988, s. 33).

2Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

3Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

4Úř. věst. L 103, 22.4.2015, s. 1.

5Úř. věst. L 163, 24.6.2017, s. 1.

6COM(2018)323, 2.5.2018.

7COM(2018)321, 2.5.2018.

8COM(2018)325, 2.5.2018.

9Přezkum/revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období: Rozpočet EU zaměřený na výsledky, COM(2016)603final, 14.9.2016.

10Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. XXX/201X] ze dne …], kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L ...).

11Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států, Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1.

12Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace, Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1.

13COM(2018)324, 2.5.2018.

14Úř. věst. L , , s. .

15Úř. věst. L 304, 20.11.2010, p. 47.

16Úř. věst. C , , s. .

17Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. XXX/201X] ze dne …], kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L ...).

18Úř. věst. L , , s. .

19Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).

20Úř. věst. C , , s. .

8354/18			jhu			0
	DPG				CS