VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ OBČANŮ A PODNIKATELŮ
T099/15
VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ OBČANŮ A PODNIKATELŮ
Obsah
Článek 1: Úvodní ustanovení 1
Článek 2: Vznik a trvání pojištění 1
Článek 3: Změna pojištění 1
Článek 4: Zánik pojištění a odstoupení od pojistné smlouvy 1
Článek 5: Změna účastníků pojištění a přechod práv a povinností 2
Článek 6: Pojistný zájem 2
Článek 7: Pojištění cizího pojistného nebezpečí 2
Článek 8: Základní výluky z pojištění 3
Článek 9: Xxxxxxxx 0
Článek 10: Plnění pojistitele 3
Článek 11: Zachraňovací náklady 4
Článek 12: Přechod práva na pojistitele 4
Článek 13: Šetření pojistitele 4
Článek 14: Povinnosti pojistníka, pojištěného a jiné osoby
uplatňující právo na pojistné plnění 4
Článek 15: Povinnosti pojistitele 5
Článek 16: Forma jednání 5
Článek 17: Postup při rozdílných názorech 5
Článek 18: Doručování písemností 6
Článek 19: Územní platnost pojištění 6
Článek 20: Odměny pojistitele a poplatky spojené s pojištěním 6
Článek 21: Výklad pojmů 6
Článek 1: Úvodní ustanovení
[1] Pojištění se řídí pojistnou smlouvou, všeobecnými pojistnými podmínka- mi, příslušnými doplňkovými či jinými pojistnými podmínkami či ujedná- ními (dále jen pojistné podmínky), které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy, zákonem č. 89/2012 Sb. občanským zákoníkem v platném zně- ní a dalšími příslušnými právními předpisy.
[2] Pojištění se dále řídí i dalšími doplňkovými pojistnými podmínkami, tak jak je uvedeno v odst. 1. tohoto článku s tím, že pokud je některé ustanove- ní uvedené v takových doplňkových pojistných podmínkách nebo jiných pojistných podmínkách či ujednáních (dále jen „doplňkové pojistné pod- mínky“, „DPP“) v rozporu s ustanovením uvedeným v těchto všeobecných pojistných podmínkách, má přednost ustanovení v doplňkových pojistných podmínkách. V případě, že ustanovení všeobecných a doplňkových pojist- ných podmínek nejsou v rozporu, platí ustanovení těchto všeobecných i takových doplňkových pojistných podmínek zároveň.
[3] Všeobecné pojistné podmínky i doplňkové pojistné podmínky jsou nedílnou součástí každé pojistné smlouvy, s tím, že pokud se dostane některé z ujednání uvedených v pojistné smlouvě do rozporu s všeobec- nými či doplňkovými pojistnými podmínkami, platí ujednání v pojistné smlouvě. V případě, že ujednání v pojistné smlouvě a ustanovení vše- obecných a doplňkových pojistných podmínek nejsou v rozporu, platí ustanovení pojistné smlouvy i všeobecných a doplňkových pojistných podmínek zároveň.
[4] V pojistné smlouvě se lze odchýlit od těchto pojistných podmínek nebo doplňkových pojistných podmínek.
[5] Je-li pojistníkem podnikatel, nepoužijí se ustanovení § 1799 a § 1800 ob- čanského zákoníku o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem.
[6] Jednacím a vyřizovacím jazykem je čeština.
[7] Pojistné podmínky vymezují zpravidla zejména vznik, trvání a zánik po- jištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu po- jistného plnění a jeho splatnost. Dále vymezují další skutečnosti, zejmé- na pravidla doručování písemností, formu jednání, povinnosti pojistitele, pojistníka, pojištěného a jiné osoby uplatňující právo na pojistné plnění a postup v případě rozdílných názorů.
Článek 2: Vznik a trvání pojištění
[1] Pojištění se sjednává na pojistnou dobu, která je vymezena dnem počát- ku pojištění a v případě pojištění na dobu určitou i dnem konce pojištění. Vznik pojištění lze ujednat v pojistné smlouvě přesným datem a časem.
Pro případ, že počátek pojištění není určen přesným časem, vzniká po- jištění v 00.00 hodin dne uvedeného v pojistné smlouvě jako počátek pojištění, nejdříve však následující den po uzavření smlouvy. Pro případ, že v pojistné smlouvě není počátek pojištění vůbec ujednán, pojištění vzniká v 00:00 hodin následujícího dne po uzavření pojistné smlouvy.
[2] Pojištění se sjednává na dobu neurčitou, není-li ujednána doba určitá. Pojistné období je 12 (slovy: dvanáct) měsíců ( jeden pojistný rok), pokud není ujednáno jinak.
[3] Pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Při ztrátě, poškození nebo zničení pojistky vydá pojistitel na žádost a náklady pojistníka druhopis pojistky; toto ujednání platí i pro případ vydání kopie pojistné smlouvy. Pro případ, že pojistná smlouva zakládá povinnost předložit pojistku k uplatnění práva na pojistné plnění, může pojistitel požadovat, aby se původní pojistka před vydáním druho- pisu umořila. Náklady s tímto spojené jsou uvedeny v Sazebníku poplat- ků a odměn, který je uveden v Článku 20 těchto pojistných podmínek.
Článek 3: Změna pojištění
[1] Změny v pojistné smlouvě lze provést na základě písemné dohody po- jistníka a pojistitele. Dohoda o změně pojistného vztahu se řídí ujednání- mi o uzavření pojistné smlouvy a její účinnost je uvedena v textu takové dohody.
[2] V souvislosti se změnou pojistné smlouvy nedochází ke změně počát- ku a konce pojistných období ani pojistného roku uvedených v pojistné smlouvě. To platí i v případě, že dohodou o změně pojistné smlouvy je sjednáno nové pojištění. První pojistné období dodatkem sjednaného pojištění však začíná počátkem tohoto nového pojištění a končí uplynu- tím dne, který předchází počátku dalšího pojistného období vyplývající- ho ze smlouvy.
[3] Pojistnou smlouvu lze postoupit třetí osobě pouze se souhlasem pojisti- tele na základě předchozí písemné žádosti pojistníka.
[4] Pojištění se pro případ neuhrazení pojistného nepřerušuje.
Článek 4: Zánik pojištění a odstoupení od pojistné smlouvy
[1] Pojištění zaniká v případech uvedených v pojistné smlouvě, pojistných podmínkách nebo v občanském zákoníku.
[2] Pojištění zaniká zejména:
a) uplynutím pojistné doby v případě pojištění sjednaného na dobu urči- tou. V pojistné smlouvě lze ujednat, že pojištění uplynutím této doby nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně 6 týdnů před uply- nutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání pojištění nemá zájem. Pokud pojištění nezanikne a pokud nejsou ujednány pod- mínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno;
b) písemnou výpovědí ke konci pojistného období, pokud byla výpo- věď kterémukoli účastníku smlouvy doručena nejméně šest týdnů před jeho uplynutím, bylo-li sjednáno pojištění s běžným pojistným; při pozdějším doručení zaniká pojištění ke konci následujícího pojist- ného období;
c) písemnou výpovědí do dvou měsíců od uzavření smlouvy. Pojištění zanikne po uplynutí osmidenní výpovědní doby, která začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi;
d) písemnou výpovědí do tří měsíců ode dne oznámení vzniku škodné události; pojištění zanikne uplynutím měsíční výpovědní lhůty, která začíná běžet dnem následujícím po doručení písemné výpovědi;
e) dnem následujícím po marném uplynutí dodatečné lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného, doručené pojist- níkovi; tato lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc. Upomínka musí obsahovat upozornění na zánik pojištění v případě nezaplacení dluž- ného pojistného v dodatečné lhůtě stanovené pojistitelem;
f) dnem, kdy došlo k písemnému oznámení o změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku pojistiteli, není-li v článku 7 těch- to pojistných podmínek ujednáno jinak. Pojistitel je v této souvislosti
oprávněn požadovat příslušné dokumenty či doklady, které takovou změnu prokáží, v opačném případě bude pojistitel oznámení považovat za neúčinné;
g) dohodou smluvních stran;
h) dnem zániku pojistného nebezpečí nebo pojištěných věcí, např. úpl- ným zničením nebo odcizením pojištěné věci;
i) dnem, kdy došlo k zániku právnické osoby bez právního nástupce;
j) dnem smrti pojištěné fyzické osoby, není-li v článku 5 stanoveno jinak; dochází-li v důsledku smrti pojištěného ke změně vlastnictví věci, k níž se vztahuje sjednané pojištění, posoudí se zánik, resp. změna účastníků pojištění podle ustanovení upravujících důsledky změny vlastnictví věci;
k) ukončením provozování živnosti pojištěného; prohlášením konkursu na majetek pojistníka nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkur- su pro nedostatek majetku;
l) dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění; pojistitel může pojistné plnění odmítnout, byla-li příčinou škodné události sku- tečnost, o které se dozvěděl až po vzniku škodné události a kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného porušení povinnosti k pravdivým sdělením ze strany po- jistníka dle příslušného ustanovení občanského zákoníku (pravdivě a úplně zodpovědět písemné dotazy pojistitele na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné rizi- ko, zda je pojistí a za jakých podmínek při uzavírání pojistné smlouvy či dohody o její změně) a pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu pojistitel neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel, tak za jiných podmínek;
m) dnem zániku pojistného zájmu, přičemž pojistitel má právo na po- jistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu prokazatelně do- zvěděl; povinnost prokázání zániku pojistného zájmu stojí na straně pojistníka.
[3] Jestliže se v době trvání pojištění pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by za těchto podmínek pojistnou smlouvu neuzavřel, má pojis- titel právo pojištění vypovědět do jednoho měsíce, kdy mu byla změna oznámena s osmidenní výpovědní dobou.
[4] Pojistitel je dále oprávněn do dvou měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika, vypovědět pojištění bez výpovědní doby pro případ nesplnění povinnosti pojistníka nebo pojištěného oznámit pojistiteli takové zvýšení pojistného rizika; účinky výpovědi pojištění nastanou ke dni doručení výpovědi pojistníkovi a pojištění k tomuto dni zaniká.
[5] Pojistitel je rovněž oprávněn od pojistné smlouvy odstoupit, a to v těch- to případech:
a) porušil-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti povin- nost k pravdivým sdělením (pravdivě a úplně zodpovědět písemné dotazy pojistitele na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí pojistitele, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek při uzavírání pojistné smlouvy či dohody o její změ- ně) a pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu či dohodu o její změně pojistitel neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel, tak za jiných podmínek. Pro tento případ se smlouva ruší od počátku a smluvní strany jsou povinny vrátit si dosud poskytnu- tá plnění, pojistitel je však oprávněn započíst si náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Právo odstoupit od smlouvy pro tento případ lze uplatnit do dvou měsíců ode dne, kdy pojistitel zjistil nebo musel zjistit porušení povinnosti k pravdivým sdělením.
b) do dvou měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o rozhodnutí o úpadku pojištěného nebo o způsobu řešení úpadku pojištěného. Účinky od- stoupení nastávají dnem doručení oznámení o odstoupení pojistníko- vi a k tomuto dni pojištění zanikne.
[6] Odstoupil-li pojistitel od pojistné smlouvy, má pojistitel právo započíst si náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Pro případ odstou- pení pojistitele od pojistné smlouvy, na základě které získal pojistník, pojištěný nebo jiná osoba pojistné plnění, nahradí pojistiteli ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy se odstoupení stane účinným to, co ze zaplaceného pojistného plnění přesahuje zaplacené pojistné.
[7] Byla-li pojistná smlouva uzavřena formou obchodu na dálku, má pojistník právo bez udání důvodu odstoupit od smlouvy ve lhůtě do čtrnácti dnů ode dne jejího uzavření. Toto právo pojistník nemá u smluv sjednaných na dobu kratší než jeden měsíc u cestovního pojištění, pojištění zava- zadel, pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště včetně pojištění finančních ztrát bezprostřed- ně souvisejících s cestováním nebo obdobného pojištění. Odstoupení od smlouvy je pojistník povinen zaslat písemně na adresu pojistitele.
Článek 5: Změna účastníků pojištění a přechod práv a povinností
[1] Pokud se změní vlastník pojištěné věci a dosavadní vlastník věci nebyl pojistníkem, pojištění touto změnou nezaniká. Práva a povinnosti ze sjednaného pojištění přecházejí z dosavadního vlastníka na nového vlastníka věci. To platí i v případě, kdy se novým vlastníkem věci stane pojistník.
[2] Zemře-li pojistník, pojištění zanikne až uplynutím posledního pojistného období, za které je zaplaceno pojistné, a to i pokud jde o pojistná období s počátkem po smrti pojistníka. Do pojištění vstupuje až do zániku po- jištění na místo pojistníka jeho právní nástupce. Není-li však zaplaceno pojistné za pojistné období, v němž pojistník zemřel, zanikne pojištění dnem smrti pojistníka. Pro pojištění cizího pojistného nebezpečí se však odchylně použije Článek 7. odst. 6 těchto pojistných podmínek.
[3] Není-li smlouvou sjednáno jiné pojištění odpovědnosti za újmu než po- jištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví věci, posoudí se zánik a změny účastníků takového pojištění podle ustanovení týkajících se změny vlastnictví věci uvedených v tomto článku.
[4] Ujednání o trvání pojištění podle tohoto článku jsou platná pouze v pří- padě, že pojištěná věc či soubor věcí se nadále nachází v místě, ke kte- rému se sjednané pojištění vztahuje.
Článek 6: Pojistný zájem
[1] Pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. Podmínkou vzniku a trvání pojištění je pojistný zájem pojistníka.
[2] Pojistník má v každém případě zájem na vlastním majetku.
[3] Pojistník má pojistný zájem i na majetku jiné osoby, hrozila-li by mu bez jeho existence a uchování přímá xxxxxxxxx újma. Pojistník pro tento případ osvědčí svůj pojistný zájem v případě, že k pojištění dal souhlas pojištěný, např. podpisem pojistné smlouvy. Jinými příklady pojištění, ze kterých lze dovozovat právní zájem jsou zejména:
– pojistník má k pojištěnému majetku jakékoliv jiné věcné právo, včetně věcného břemene, práva stavby nebo zástavního práva,
– pojistník užívá pojištěný majetek na základě smlouvy (např. nájemní),
– smluvní stanovení povinnosti pojistníka takový majetek pojistit (zasila- telská smlouva),
– vlastníkem či spoluvlastníkem pojištěného majetku je některá z osob blízkých pojistníka, zejména jeho rodinných příslušníků či osob, se kte- rými trvale žije,
– vlastníkem či spoluvlastníkem pojištěného majetku je některá z osob ovládaných pojistníkem (dceřiná společnost),
– vlastníkem či spoluvlastníkem pojištěného majetku je právnická osoba, jejímž společníkem je pojistník,
– pojištěný majetek slouží k zajištění pohledávky pojistníka (zástava),
– pojistník spravuje pojištěný majetek pro jinou osobu ( jako jeho správ- ce či svěřenecký fond),
– jiný pojistný zájem pojistníka na pojištění majetku.
[4] Pojistník má dále pojistný zájem i na pojištění odpovědnosti jiné osoby, osvědčí-li svůj pojistný zájem souhlasem pojištěného s pojištěním, např. jeho podpisem pojistné smlouvy. Jinými příklady takového pojistného zájmu pojistníka, na které se vztahuje povinnost k náhradě újmy jakéko- liv z následujících osob:
– osoby blízké pojistníkovi, zejména jeho rodinní příslušníci či osoby, se kterými trvale žije,
– právnické osoby, jejichž je pojistník členem či společníkem nebo statu- tárním orgánem či jeho členem,
– statutární orgány pojistníka či jejich členové,
– osoby ovládané pojistníkem (dceřiné společnosti),
– zaměstnanci pojistníka,
– subdodavatelé a jiné obdobné osoby,
– jiné osoby, na jejichž pojištění má pojistník pojistný zájem.
[5] Pojistník má pojistný zájem i na jiné hodnotě pojistného zájmu jiné osoby (tzv. pojištění cizího pojistného nebezpečí – Článek 7).
[6] Při pojištění majetku může být pojištěn i budoucí pojistný zájem. Byla-li smlouva uzavřena se zřetelem k budoucímu podnikání nebo jinému bu- doucímu zájmu, který nevznikne, není pojistník povinen platit pojistné; po- jistitel má však právo na přiměřenou odměnu dle Sazebníku poplatků.
[7] Pojistil-li pojistník vědomě neexistující pojistný zájem, ale pojistitel o tom nevěděl ani nemohl vědět, je smlouva neplatná; pojistiteli však náleží od- měna odpovídající pojistnému až do doby, kdy se o neplatnosti dozvěděl.
[8] V případě zániku pojistného zájmu je pojistník povinen tuto informaci písemně sdělit pojistiteli s uvedením veškerých důvodů a dokumentů, ze kterých bude zánik pojistného zájmu vyplývat.
Článek 7: Pojištění cizího pojistného nebezpečí
[1] Pojistník má právo uzavřít ve vlastní prospěch smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí jako možnou příčinu vzniku pojistné události u tře- tí osoby (pojištěného), pokud má na takovém pojištění pojistný zájem. V pojistné smlouvě uzavřené pojistníkem v jeho vlastní prospěch musí být výslovně uvedeno, že pojištěný souhlasí s tím, aby bylo pojistné pl- nění v případě pojistné události vyplaceno pojistitelem pojistníkovi a že si je vědom, že práva na pojistné plnění nenabude.
[2] Pojistník je povinen pro tento případ prokazatelně seznámit pojištěného s obsahem pojistné smlouvy vztahující se na pojistné nebezpečí pojištěného.
[3] Pro případ, že v pojistné smlouvě není výslovně ujednáno, že pojištěný sou- hlasí s výplatou pojistného plnění v případě pojistné události pojistníkovi,
nárok na pojistné plnění má pojištěný a pojistitel vyplatí pojistné plnění po- jištěnému (platí i v případě, že pojistitel je povinen vyplatit pojistné plnění, na které má nárok pojištěný, osobě odlišné od pojištěného – např. pojištění odpovědnosti za újmu).
[4] Neprokáže-li pojistník souhlas pojištěného s výplatou pojistného plně- ní pojistníkovi do konce pojistné doby, zaniká pojištění uplynutím této pojistné doby. Nastane-li pojistná událost, aniž byl takový souhlas po- jištěného udělen, nabývá právo na pojistné plnění pojištěný.
[5] Pro případ, že je pojištěným potomek pojistníka, který není plně své- právný, musí být souhlas pojištěného s výplatou pojistného plnění pojist- níkovi nahrazen zvláštním souhlasem. Zvláštní souhlas se nevyžaduje, pokud je pojistník sám zákonným zástupcem pojištěného a nejedná se o pojištění majetku.
[6] Dnem pojistníkovy smrti, nebo dnem jeho zániku bez právního zástupce vstupuje do pojištění pojištěný. Oznámí-li však pojištěný pojistiteli v pí- semné formě do třiceti dnů ode dne pojistníkovy smrti, nebo ode dne jeho zániku bez právního zástupce, že na trvání pojištění nemá zájem, zaniká pojištění dnem smrti, nebo dnem zániku pojistníka.
Článek 8: Základní výluky z pojištění
[1] Z pojištění jsou vyloučeny škody způsobené následkem:
– válečných událostí, vzpoury, povstání nebo jiných hromadných násil- ných nepokojů, výluky, stávky, teroristických aktů, tj. násilných jedná- ní motivovaných politicky, sociálně, ideologicky či nábožensky, nebo škody vzniklé úředními opatřeními nebo zásahem státní moci či veřej- né správy, pokud není v DPP nebo pojistné smlouvě uvedeno jinak;
– jaderné energie, jaderného záření, radioaktivní kontaminace, včetně chemické či biologické kontaminace;
– zastavením nebo přerušením činnosti, pokud není v DPP nebo pojistné smlouvě uvedeno jinak;
– vady, kterou měla pojištěná věc již v době uzavření pojištění a která byla nebo mohla být známa pojištěnému, jeho zmocněncům nebo jeho zástupcům bez ohledu na to, zda byla známa pojistiteli.
[2] Vyloučena je újma, která byla nebo mohla být známa pojištěnému, jeho zmocněncům nebo jeho zástupcům bez ohledu na to, zda byla známa pojistiteli.
[3] Pojistitel neposkytuje plnění ve výši hodnoty zvláštní obliby.
[4] Pojistitel dále nehradí pojistné plnění za újmu, která byla způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného, oprávněnou osobou nebo jinou osobou z podnětu některého z nich.
[5] Právo na pojistné plnění či jiné plnění z pojištění nevznikne v případě, že jeho poskytnutí by bylo v rozporu s právními předpisy jakéhokoliv státu (včetně mezinárodních úmluv) upravujícími mezinárodní sankce za úče- lem udržení nebo obnovení mezinárodního míru, bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, nebo které by vystavilo pojistitele sankcím, zákazům nebo omezením podle rezolucí OSN nebo obchodních či ekonomických sankcí, práv či nařízení nebo jiných juris- dikcí aplikovaných na pojistitele.
[6] Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že se pojištění vztahuje i na případ, který je z pojištění jinak vyloučen, nezakládá takové ujednání v pojistné smlouvě neplatnost ani neúčinnost ostatních výluk z pojištění ani jiných ustanovení omezujících pojistné krytí. Na pojištění se mohou vztahovat další výluky, které jsou uvedeny v pojistné smlouvě, doplňkových pojist- ných podmínkách, jiných pojistných podmínkách nebo smluvních ujed- náních či v právních předpisech.
Článek 9: Pojistné
[1] Pojistník je povinen řádně a včas platit pojistné.
[2] Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění, není-li ujednáno jinak nebo stanoveno právním předpisem jinak. Zanikne-li pojištění v dů- sledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojis- titeli jednorázové pojistné celé.
[3] Pojistné se stanoví pomocí pojistných sazeb stanovených pojistitelem na základě rozsahu a obsahu pojištění, ohodnocením pojistného rizika a pojistné hodnoty věci. Pojistné je smluvní cenou za poskytnutou pojist- nou ochranu a jeho výše musí být uvedena v pojistné smlouvě.
[4] Pojistné je sjednáváno jako běžné pojistné, není-li ujednáno v pojistné smlouvě, že se sjednává jako jednorázové pojistné. Běžné pojistné se sjednává za dohodnutá pojistná období, jejichž délka je uvedena v po- jistné smlouvě. Jednorázové pojistné se sjednává za celou pojistnou dobu. První pojistné období počíná běžet dnem počátku pojištění, není-li v pojistné smlouvě nebo v doplňkových nebo jiných pojistných podmín- kách uvedeno jinak. Právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy.
[5] Běžné pojistné je splatné vždy první den příslušného pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění, není-li ujednáno v po- jistné smlouvě nebo doplňkových pojistných podmínkách jinak. Pojistné se považuje za uhrazené dnem připsání příslušné částky na bankovní účet pojistiteli. Včasně uhrazené je pojistné, je-li připsáno nejpozději poslední den splatnosti na bankovní účet pojistitele. Pojistné je rovněž považováno za uhrazené, je-li uhrazeno v hotovosti pojistiteli nebo je
uhrazeno zástupci pojistitele, který je oprávněn inkasovat pojistné na základě uděleného oprávnění.
[6] Pojistné je považováno za uhrazené ze strany pojistníka či ze strany jiné osoby se souhlasem pojistníka, je-li uhrazeno pod variabilním symbolem stanoveným pojistitelem.
[7] V pojistné smlouvě je možné dohodnout, že pojistník uhradí běžné nebo jednorázové pojistné ve splátkách. Nebude-li některá splátka pojistné- ho uhrazena řádně a včas, pojistník ztrácí výhodu splátek a pojistitel má právo na vyrovnání celého zbývajícího pojistného najednou, na základě písemné výzvy k úhradě zaslané pojistníkovi.
[8] Pojistitel je oprávněn odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění, s výjimkou pohledávek pojistného nebo jiných pohledávek z povinného pojištění. V souvislosti s prodlením s úhradou pojistného má pojistitel právo požadovat úrok z prodlení a další náklady, které mu vzniknou v souvislosti s vymáháním dlužného pojistného. Přehled nákladů je uveden v Sazebníku poplatků a odměn dle Článku 20 těchto pojistných podmínek.
[9] Pojistitel má právo ze zaplaceného pojistného uhrazovat své pohledáv- ky za pojistným v pořadí, v jakém po sobě vznikly. Jiné své pohledávky související s pojištěním má pojistitel právo uhradit přednostně.
[10] Pojistitel je oprávněn jednostranně nově upravit výši běžného pojistného na další pojistné období v případech stanovených občanským zákoníkem, těmito pojistnými podmínkami nebo dohodou s pojistníkem. Za dohodu s pojistníkem o změně pojistného se považuje také úprava pojistného na základě podmínek uvedených ve smlouvě, ze kterých je zřejmý způsob stanovení nové výše pojistného (např. systém bonus/malus).
[11] V případě změny podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného je pojistitel oprávněn jednostranně měnit výši pojistného, zejména v případě:
– změny nebo vydání nových obecně závazných právních předpisů či ustálené soudní praxe;
– změny faktorů vedoucích ke zvyšování pojistného plnění bez závislosti na vůli pojistitele;
– nepostačitelnosti pojistného v souladu s právními přepisy upravujícími oblast pojišťovnictví.
[12] Pojistitel je povinen sdělit novou výši pojistného pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Pojistitel ve sdělení o změně výše pojistného uvede poučení pro pojistníka, ve kterém mu sdělí, že může svůj nesouhlas s novou výší pojistného projevit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o změně dozvěděl; pro tento případ pojištění zanikne uply- nutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno, pokud se strany nedohodly jinak. Pokud není pojistiteli v uvedené lhůtě doručen nesouhlas pojistníka s novou výší pojistného, pojištění nezaniká a pojis- titel má právo na novou výši pojistného.
Článek 10: Plnění pojistitele
[1] Právo na pojistné plnění z pojistné události vzniká osobě oprávněné z pojistného plnění, tj. pojištěnému, není-li v pojistné smlouvě nebo pojistných podmínkách vztahujících se k pojištění uvedena jiná osoba. Pojistitel poskytne pojistné plnění, pokud osoba uplatňující právo na pojistné plnění prokáže a šetření pojistitele potvrdí, že se jedná o naho- dilou událost krytou pojištěním, tj. existuje povinnost pojistitele pojistné plnění poskytnout a je zjištěn rozsah této povinnosti.
[2] Pojistitel poskytuje plnění v tuzemské měně, pokud z právních předpi- sů, mezinárodních úmluv nebo z dohody s pojistníkem nevyplývá něco jiného. Pro účely stanovení výše plnění se užije kurz vyhlášený Českou národní bankou ke dni vzniku škodné události. Pro účely výplaty plnění v cizí měně se užije kurz banky pojistitele platný ke dni výplaty plnění. Pojistitel nenese jakékoliv riziko související s přepočtem měn.
[3] Pojistné plnění je poskytováno pojistitelem v penězích, a to i v případech výplaty pojistného plnění z pojištění odpovědnosti za újmu a pojištěný je povinen způsobenou újmu nahradit uvedením do předešlého stavu.
[4] Splatnost pojistného plnění je sjednána do 15 dnů ode dne ukončení šetření, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Šetření je ukončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě z pojistného pl- nění. Rozhoduje-li o náhradě škody oprávněný orgán, je dnem ukončení šetření den, kdy nabylo rozhodnutí tohoto orgánu právní moci.
[5] Plnění pojistitele zjištěné podle předchozích bodů tohoto článku nesmí přesáhnout sjednanou pojistnou částku jednotlivě pojištěné věci posti- žené škodnou událostí, nebo stanovený limit pojistného plnění (odst. 12 a násl. tohoto článku). Pojistitel má právo přezkoumat při uzavření smlou- vy a při šetření škodné události hodnotu pojištěného majetku. Sjednaný limit pojistného plnění je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojist- ných událostí vzniklých v jednom pojistném roce.
[6] Pojištění se sjednává se spoluúčastí oprávněné osoby, kterou je část- ka dohodnutá v pojistné smlouvě. Může být stanovena pevnou částkou, procentem, časovým úsekem nebo jejich kombinací. Tato částka se v pří- padě každého pojištění, ve kterém je sjednána spoluúčast, odečítá z cel- kového pojistného plnění, tj. z částky pojistného plnění před odečtením spoluúčasti, nebo v každém případě zvláštních případů pojistného plně- ní ve smyslu článku 11 těchto pojistných podmínek.
[7] Pokud výše škody nepřesahuje sjednanou spoluúčast, pojistitel není po- vinen pojistné plnění poskytnout.
[8] Je-li v době pojistné události stanovená pojistná částka nižší než pojist- ná hodnota věci, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění ve stejném poměru jako je pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěné věci. Toto ustanovení neplatí při pojištění na první riziko a pro případ, že pojistník neporušil povinnost oznámit pojistiteli zvýšení pojistné hodnoty pojiště- né věci nebo souboru věcí alespoň o 10 % nebo jí odpovídající povinnost uloženou mu ve smlouvě.
[9] Pojistitel může nahradit pojištěnému veškeré vynaložené náklady, avšak pouze dal-li pojištěnému předchozí písemný souhlas s jejich vynalože- ním, a to i nad pojistnou částku.
[10] Oprávněné osobě z pojistného plnění, která není plátcem daně z přida- né hodnoty (dále jako DPH), poskytne pojistitel pojistné plnění za opravu nebo náhradu související s pojistnou událostí včetně odpovídající výše DPH. Oprávněné osobě z pojistného plnění, která je plátcem DPH po- skytne pojistitel pojistné plnění za opravu nebo náhradu související s po- jistnou událostí snížené o odpovídající výši DPH.
[11] Pojistitel neposkytne pojistné plnění:
a) pokud byla příčinou škodné události skutečnost, kterou při sjednává- ní pojištění nebo jeho změny nemohl pojistitel zjistit v důsledku zavi- něného porušení povinnosti k pravdivým sdělením dle občanského zákoníku;
b) uvede-li pojistník nebo pojištěný pojistitele v omyl o podstatných okol- nostech týkajících se pojištění nebo uvede-li neúplné nebo nepravdivé informace o předmětu pojištění, vzniku škodné události nebo uvede-li nepravdivé informace v nároku na výši pojistného plnění;
c) pokud oprávněná osoba uvedla při uplatňování práva na plnění z po- jištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu škodné události nebo podstatné údaje týkající se této udá- losti zamlčela;
d) za zvýšené náklady na vodné a stočné v souvislosti s únikem vody z vodovodního zařízení;
e) za náklady vynaložené na obvyklou údržbu nebo ošetřování pojištěné věci;
f) jestliže příčinou škodné události byla skutečnost, o které se dozvě- děl až po vzniku škodné události a pro kterou by pojistnou smlouvu neuzavřel nebo by ji uzavřel za jiných podmínek, pokud by tuto sku- tečnost při uzavírání smlouvy věděl. Pro tento případ pojištění zaniká dnem doručení oznámení pojistitele o odmítnutí pojistného plnění.
[12] Pokud byly náklady šetření vynaložené pojistitelem vyvolány nebo zvý- šeny porušením povinností účastníků pojištění, má pojistitel právo po- žadovat na tom, kdo povinnost porušil, přiměřenou náhradu nebo snížit plnění. Pravidla týkající se náhrady zachraňovacích nákladů se řídí ob- čanským zákoníkem a článkem 11 těchto pojistných podmínek.
[13] Limit pojistného plnění se stanoví jako horní hranice plnění v případě, kdy:
– nelze v době sjednání pojištění určit pojistnou hodnotu („pojištění na první riziko“),
– se pojištění vědomě sjednává pouze na část známé pojistné hodnoty věci bez stanovení pojistné částky („zlomkové pojištění“),
– se limit pojistného plnění sjednává v rámci stanovené pojistné částky; pro tyto případy platí povinnost pojistníka stanovit na jeho vlastní od- povědnost pojistnou částku ve výši odpovídající pojistné hodnotě po- jištěné věci v době uzavření pojistné smlouvy; dále povinnost oznámit pojistiteli zvýšení pojistné hodnoty alespoň o 10 %, případně jí odpo- vídající povinnost uložená ve smlouvě, a oprávnění pojistitele uplatnit podpojištění v případě porušení výše uvedených povinností.
[14] Sjednaný limit pojistného plnění je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých v jednom pojistném roce.
[15] Snížila-li se v průběhu pojistného roku v důsledku vzniku pojistné udá- losti horní hranice plnění pojistitele, může si pojistník na základě dohody s pojistitelem pro zbytek pojistného roku obnovit limit pojistného plnění za dodatečné pojistné.
[16] Pojistitel má právo snížit pojistné plnění poměrně vůči tomu, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet, po- kud bylo v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření pojistné smlouvy nebo její změně ujednáno nižší pojistné; nebo pokud pojistník nebo pojištěný porušil povinnost oznámit pojistiteli bezodkladně změny týkající se skutečností, které byly předmě- tem dotazů pojistitele nebo které jsou uvedeny ve smlouvě, a pojistitel v důsledku toho nemohl stanovit novou výši pojistného; nebo pokud po- jistník nebo pojištěný porušil povinnost bezodkladně oznámit pojistiteli zvýšení pojistného rizika a nastala-li po této změně pojistná událost.
Článek 11: Zachraňovací náklady
[1] Pojistník má právo na náhradu zachraňovacích nákladů, které účelně vy- naložil při odvracení bezprostředně hrozící škodné události, na zmírnění následků již nastalé škodné události, nebo plnil-li povinnost odklidit po- škozený pojištěný majetek nebo jeho zbytky z důvodů bezpečnostních, hygienických či ekologických, nebo pokud byly náklady vynaloženy na demolici, vyklizení a odvoz suti bránící opravě nebo znovuzřízení pojiš-
těné věci, nejvýše však do 10 % pojistné částky nebo limitu pojistného plnění, není-li ujednáno jinak. Toto omezení však neplatí pro náklady, které byly vynaloženy na záchranu života nebo zdraví osob. Omezení rovněž neplatí pro zachraňovací náklady, které byly vynaloženy se sou- hlasem pojistitele. Ujednání v tomto odstavci se týká i práva pojistníka na náhradu škody, kterou v souvislosti s touto činností utrpěl.
[2] V pojistné smlouvě lze ujednat pojištění nákladů uvedených v odst. 1 tohoto článku nad stanovený limit na samostatnou pojistnou částku za zvlášť stanovené pojistné.
[3] O vyplacenou náhradu zachraňovacích nákladů a náhradu škody podle tohoto článku se horní hranice pojistného plnění nesnižuje.
[4] Ujednání tohoto článku platí a vztahuje se i na pojištěného nebo jinou osobu, která vynaložila zachraňovací náklady nad rámec povinností sta- novených jiným zákonem.
Článek 12: Přechod práva na pojistitele
[1] Vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou škodnou událostí osobě, jež má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila za- chraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdob- né právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. Ujednání se nepoužije, pokud toto právo vzniklo této osobě vůči tomu, kdo žije s touto oprávněnou osobou ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výži- vou, ledaže způsobil škodnou událost úmyslně.
[2] Osoba, jejíž právo na pojistitele přešlo, je povinna vydat pojistiteli po- třebné doklady a sdělit mu veškeré informace, které jsou zapotřebí k uplatnění pohledávky. Zmaří-li tato osoba přechod práva na pojistitele, má pojistitel právo snížit plnění z pojištění o částku, kterou by jinak mohl získat. V případě, že již pojistitel plnění poskytl, má právo na náhradu škody až do výše této částky.
Článek 13: Šetření pojistitele
[1] Pojistitel zahájí šetření bez zbytečného odkladu po obdržení oznámení o škodné události a pokračuje v něm tak, aby bylo skončeno nejpozději do tří měsíců po obdržení takového oznámení. Nebude-li možné šetře- ní v této lhůtě ukončit, je pojistitel povinen sdělit osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění, důvody této skutečnosti.
[2] Do doby šetření se nezapočítává doba, po kterou probíhá řízení před orgánem veřejné moci (zejména občanskoprávní nebo trestní soudní řízení, přestupkové nebo jiné správní řízení), nebo rozhodčí řízení, jehož výsledek je rozhodný pro stanovení povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, nebo ve věci trestního oznámení pro podezření z po- jistného podvodu, které bylo podáno z důvodu nepravdivých nebo za- mlčených údajů v souvislosti s oznámenou událostí. Po tuto dobu není pojistitel v prodlení s plněním své povinnosti vyplatit pojistné plnění, popř. zálohu na pojistné plnění.
[3] Pojistné plnění je splatné do 15 dnů ode dne ukončení šetření pojistitele nut- ného ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je ukonče- no sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění.
[4] Pojistitel může v odůvodněných případech doporučit způsob opravy nebo výměnu věci, ke které se vztahuje sjednané pojištění. Pokud oprávněná osoba přesto věc opravila nebo vyměnila jiným způsobem, je pojistitel po- vinen plnit jen do výše, kterou by plnil, kdyby oprávněná osoba postupo- vala podle jeho doporučení.
[5] V případě, že nelze ukončit šetření do tří měsíců ode dne oznámení, poskytne pojistitel na písemnou žádost osoby, která uplatnila právo na pojistné plnění, přiměřenou zálohu na pojistné plnění. Při stanovení přiměřené výše zálohy pojistitel zohlední zejména dosavadní výsledky šetření a výši prokázané a doložené újmy. Pojistitel zálohu neposkytne, je-li rozumný důvod její poskytnutí odepřít, zejména:
– není-li z výsledků dosavadního šetření jisté, zda se na škodnou událost bude vztahovat pojištění nebo kdo je oprávněnou osobou,
– porušil-li pojistník, pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, povinnosti související s uplatněním práva na pojistné pl- nění a s šetřením pojistitele, zejména obsahuje-li oznámení škodné udá- losti nebo jakékoliv jiné podání či doklad ke škodné události nepravdivé, nebo hrubě zkreslené údaje týkající se škodné události, nebo jsou-li ta- kové údaje zamlčeny, nebo neposkytuje-li řádně součinnost,
– je-li proti osobě uplatňující právo na pojistné plnění nebo oprávněné osobě vedeno trestní řízení ve věci související s oznámenou škodnou událostí, nebo
– existuje-li důvodné podezření, že při uplatnění práva na pojistné pl- nění došlo ke spáchání trestného činu, přičemž o důvodné podezření ze spáchání trestného činu jde vždy, když je v souvislosti s takovým uplatněním práva na pojistné plnění podáno trestní oznámení na po- jistníka, pojištěného, oprávněnou osobu, osobu, která uplatnila právo na pojistné plnění nebo jinou osobu jednající z jejich podnětu.
[6] Pojistitel je oprávněn započíst proti plnění z pojištění svoji pohledávku vůči osobě, která má právo na plnění z pojištění, i pokud pohledávka za touto osobou vznikla z jiného pojištění.
[7] Uzavřením pojistné smlouvy pojistník:
a) pro případ vzniku škodné události zprošťuje státní zastupitelství, po- licii další orgány činné trestním nebo správním řízení, hasičský zá- chranný sbor, lékaře, zdravotnická zařízení, záchrannou službu zdra- votní pojišťovny povinnosti mlčenlivosti;
b) zmocňuje pojistitele, resp. jí pověřenou osobu, aby ve všech řízeních probíhajících souvislosti se škodnou událostí mohly nahlížet do soud- ních, policejních, případně jiných úředních spisů zhotovovat nich ko- pie či výpisy;
c) zmocňuje pojistitele, resp. jí pověřenou osobu nahlédnutí do podkla- dů jiných pojišťoven souvislosti se šetřením škodných událostí jejich povinností poskytnout pojistné plnění.
Výše uvedené zmocnění se vztahují na dobu po smrti nebo zániku pojistníka.
Článek 14: Povinnosti pojistníka, pojištěného a jiné osoby uplatňující právo na pojistné plnění
[1] Kromě povinností stanovených v pojistné smlouvě, všeobecných pojist- ných podmínkách či doplňkových nebo jiných pojistných podmínkách či ujednáních, občanském zákoníku a dalších právních předpisech jsou pojistník, pojištěný a jiná osoba uplatňující právo na pojistné plněni ze- jména povinni:
a) uvést úplné a pravdivé informace týkající se sjednávaného pojištění, zejména o předmětu pojištění a stanovit s největší možnou přesnos- tí za pomoci všech prostředků a dokumentů, které má nebo má mít k dispozici, pojistnou hodnotu pojišťovaných věcí nebo souboru po- jišťovaných věcí;
b) písemně oznámit bez zbytečného odkladu pojistiteli změny týkající se skutečností, na které byli pojistitelem tázáni nebo které jsou uve- deny ve smlouvě, zejména změnu činnosti pojištěného, změnu vlast- nictví věcí, ke kterým se vztahuje sjednané pojištění, změny osobních a dalších údajů uvedených ve smlouvě včetně změny příjmení, adre- sy bydliště nebo sídla a korespondenční adresy, bankovního spojení a všech dalších kontaktních údajů poskytnutých za účelem vzájemné komunikace aj.;
c) neučinit bez souhlasu pojistitele nic, co zvyšuje či by mohlo zvýšit pojistné riziko, a neumožnit takové jednání třetí osobě. Zvýšení po- jistného rizika je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli;
d) dbát, aby škodná událost nenastala, zejména nesmí porušovat po- vinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení pojistného nebezpečí, které jsou jim uloženy právními, bezpečnostními, požárními a jinými předpisy, projektovou dokumentací nebo které vzali na sebe pojist- nou smlouvou, ani nesmí trpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob;
e) ihned oznámit policii jakoukoli škodnou událost, jestliže byla způso- bena požárem, výbuchem, odcizením, nárazem dopravního prostřed- ku nebo okolností vzbuzujících podezření ze spáchání trestného činu či pokusu o něj. Současně dané skutečnosti oznámit pojistiteli;
f) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních dnů písemně oznámit pojistiteli, že nastala škodná událost, dát o jejím vzniku pravdivé a úplné vysvětlení; dále podat pravdivé vysvětlení o rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakém- koliv vícenásobném pojištění; současně předložit pojistiteli potřebné doklady a postupovat způsobem ujednaným v pojistné smlouvě;
g) pojistiteli nebo jím pověřeným osobám umožnit posoudit pojistné riziko, dále vstup do míst pojištění, a to ať v době sjednání či trvání pojištění nebo při likvidaci škody. Na základě písemného upozornění pojistitele odstranit zvlášť rizikové okolnosti, které souvisí se sjedna- ným pojištěním a které by mohly být příčinou škodné události;
h) umožnit přezkoumat činnost zařízení sloužících k ochraně majetku. Podle předmětů pojištění předložit pojistiteli projektovou, požárně technickou, účetní a jinou dokumentaci, např. protipovodňovou, reviz- ní zprávy, faktury, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, stavební nebo montážní deník, smlouvy o dílo, rozpočty a další doklady, které jsou k dispozici a mohou přispět k posouzení nároků na plnění ze škod- né události a jeho výši a umožnit pojistiteli pořídit si z nich kopie. Dále umožnit pojistiteli ověřit správnost podkladů pro výpočet pojistného;
i) v žádném případě neměnit stav způsobený škodnou událostí, pokud vznikla povinnost oznámit vznik škody policii, a to do doby ohledá- ní místa škodné události policií. V ostatních případech nesmí změ- nit stav způsobený škodnou událostí bez souhlasu pojistitele, nebo pokud není škodná událost pojistitelem prošetřena. To však neplatí, je-li okamžitá změna nutná z bezpečnostních nebo jiných vážných důvodů. V takových případech musí pojištěný pořídit dostatečné dů- kazy o rozsahu škodné události digitálním záznamem, fotografiemi, nebo videozáznamem. Poškozené nebo zničené věci je povinen ulo- žit a uschovat, dokud pojistitel nevydá souhlas k jejich likvidaci;
j) stanovit přesně výši škody způsobenou škodnou událostí za pomocí všech dokumentů, které má nebo má mít k dispozici a předložit pojis- titeli k pořízení kopií všechny doklady, ze kterých při stanovení výše škody vycházel;
k) bez zbytečného prodlení oznámit pojistiteli, že se našla ztracená nebo pohřešovaná věc, které se pojištění týká. V případě, že již obdržel po- jistné plnění, je povinen toto plnění vrátit pojistiteli po odečtení přiměře- ných nákladů na opravu této věci, jsou-li nutné k odstranění závad vznik- lých v době, kdy nemohl s věcí nakládat, nejméně však částku, kterou by obdržel při prodeji této věci provedeném v součinnosti s pojistitelem;
l) oznámit pojistiteli změnu pojistné hodnoty pojištěné věci nebo sou- boru věcí, došlo-li v průběhu trvání pojištění k jejímu zvýšení o více než 10 %, není-li ujednáno jinak. Při nesplnění této povinnosti má po- jistitel právo uplatnit podpojištění;
m) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že zanikla možnost vzni- ku škodné události (např. že došlo k zániku pojistného nebezpečí nebo pojistného rizika);
n) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu rozhodnutí o úpadku
a o způsobu řešení úpadku pojistníka a pojištěného;
o) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že v souvislosti s pojist- nou událostí bylo zahájeno proti jeho osobě trestní řízení, informovat o jeho průběhu a výsledcích;
p) předložit pojistiteli dokumenty, které si vyžádá v souvislosti s uzaví- ráním, změnou či zánikem pojistné smlouvy a poskytnout mu v této souvislosti veškerou další požadovanou součinnost;
q) předložit doklad prokazující změnu vlastnictví věci, ke které se vzta- huje sjednané pojištění (včetně dokladů o zániku společného jmění manželů). Bez předložení takového dokladu se považuje změna vlast- nictví pojištěné věci za neoznámenou a pojištění nadále trvá, pokud se pojistitel nedohodne s pojistníkem na jiném způsobu prokázání změny vlastnictví pojištěné věci;
r) dále bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli všechny změny ve skutečnostech, na které byli tázáni při sjednání pojištění; v daném případě vzniká pojistiteli právo na změnu pojistné smlouvy;
s) starat se řádně o údržbu, servis a revize pojištěné věci, a pokud nastala škodná událost, učinit veškerá dostupná opatření směřující k tomu, aby se vzniklá škoda již nezvětšovala;
t) učinit opatření, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práva na ná- hradu škody, které podle právních předpisů přechází na pojistitele;
u) v případě zničení nebo odcizení vkladních knížek, šekových knížek, platebních karet a jiných obdobných dokumentů neprodleně zahájit a provést umořovací či jiné obdobné řízení;
v) dodržovat rozsah i způsob vedení účetnictví a jeho průkaznost tak, jak ukládají obecně platné právní předpisy;
w) uložit znalecké posudky a jiné doklady o pojistné hodnotě věcí tak, aby nedošlo k jejich zničení nebo odcizení současně se škodnou událostí;
x) oznámit bezodkladně pojistiteli ostatní pojistitele, u kterých jsou po- jištěni proti témuž pojistnému nebezpečí, a hranice pojistných plnění (pojistné částky, limity pojistného plnění apod.) uvedené v ostatních smlouvách a písemně oznámit identifikační údaje takového pojistitele na adresu sídla společnosti DIRECT pojišťovna, a. s.
[2] Mělo-li porušení některé z povinností uvedených v tomto článku podstat- ný vliv na vznik škodné události nebo na zvětšení rozsahu jejich následků nebo ztížilo-li zjištění právního důvodu plnění či šetření rozsahu škody, je pojistitel oprávněn pojistné plnění ze smlouvy snížit podle toho, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit. Porušil-li pojištěný povinnosti uvedené v bodě 1 pod písmeny a), b), c), i) tohoto článku, je pojistitel oprávněn pojistné plnění ze smlouvy neposkytnout.
Článek 15: Povinnosti pojistitele
[1] Vedle povinností stanovených pojistnou smlouvou a občanským záko- níkem či jinými právními předpisy má pojistitel dále tyto povinnosti:
a) po písemném oznámení škodné události, se kterou je spojen požada- vek na plnění, bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjiště- ní rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Toto šetření ukončit do 3 měsíců po tom, co událost byla pojistiteli oznámena. Nemůže-li pojistitel še- tření v této lhůtě ukončit, je povinen sdělit oprávněné osobě důvody a poskytnout jí na její písemnou žádost přiměřenou zálohu. Lhůtu lze dohodou prodloužit. Tato lhůta neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného;
b) zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy, které zájemce o po- jištění nebo pojistník položil při jednání o uzavření či změně pojistné smlouvy;
c) vydat pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření smlouvy; na žá- dost a náklady pojistníka vydá pojistitel novou pojistku nebo kopii smlouvy;
d) vrátit pojištěnému doklady, které pojistiteli zapůjčil a jež si vyžádal, není-li nezbytné, aby zůstaly ve spise v originále;
e) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění jakož i o skutečnostech, které se dozví při sjednávání pojistné smlouvy nebo při likvidaci pojistné události. Poskytnout tyto informace může jen s písemným souhlasem pojištěného, nebo pokud tak stanoví zá- kon. Vyžádání souhlasu není třeba v případě pracovníků zajišťujících externí likvidaci a přizvaných znalců.
Článek 16: Forma jednání
[1] Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, musí být pojistná smlouva sjednána v písemné formě. Přijal-li pojistník nabíd- ku včasným zaplacením pojistného, je písemná forma pojistné smlouvy zachována.
[2] Právní jednání, oznámení a žádosti vyžadují písemnou formu, mají-li vliv na:
a) trvání a zánik pojištění,
b) změny pojistného,
c) změny rozsahu pojištění.
[3] Právní jednání, pro které je nutná písemná forma, je platné, zejména je-li vlastnoručně podepsáno jednající osobou, je-li učiněno prostřed- nictvím datové schránky, je-li opatřeno zaručeným elektronickým pod- pisem podle zvláštního zákona či je-li učiněno prostřednictvím interne- tové aplikace pojistitele se zabezpečeným přístupem.
[4] Právní jednání, oznámení a žádosti neuvedené v odst. 2) tohoto článku, mohou být učiněny písemně, telefonicky, e-mailem, prostřednictvím inter- netové aplikace pojistitele nebo prostřednictvím datové schránky, pokud pojistitel doručování do datové schránky umožňuje. To platí zejména pro hlášení škodné události, pro oznámení pojistníka nebo pojištěného ohled- ně změny příjmení, adresy bydliště, korespondenční adresy a dalších kon- taktních údajů, uvedených ve smlouvě, a žádost pojistníka o změnu způ- sobu placení běžného pojistného (vyjma placení pojistného na základě souhlasu s inkasem z účtu). Právní jednání, oznámení a žádosti dle tohoto odstavce učiněné jinak než v písemné formě musí být dodatečně doplně- ny písemnou formou, vyžádá-li si to pojistitel.
[5] V záležitostech pojistného vztahu, zejména v souvislosti se správou pojištění a řešením škodných událostí, je pojistitel oprávněn kontakto- vat ostatní účastníky pojištění i elektronickými nebo jinými technický- mi prostředky (např. telefon, SMS, e-mail, fax, datová schránka), pokud není dohodnuto jinak. Pojistitel při volbě formy komunikace přihlíží k po- vinnostem stanoveným příslušnými právními předpisy a k charakteru sdělovaných informací.
[6] Právní jednání, oznámení a žádosti jsou účinné vůči druhé smluvní stra- ně, jakmile jí byly doručeny.
Článek 17: Postup při rozdílných názorech
[1] Při neshodě o plnění stanoveném pojistitelem je dána možnost zavést řízení znalců.
[2] Každá smluvní strana určí vždy na vlastní náklady po jednom znalci a písemně o něm informuje druhou stranu. Nejmenuje-li jedna smluvní strana písemně znalce do 2 týdnů ode dne, kdy se obě strany dohod- nou na zavedení řízení znalců, platí tato skutečnost jako uznání názorů znalce druhé strany i stranou, která znalce neurčila.
[3] Znalci nesmí mít k žádné ze smluvních stran závazky. Námitku k osobě znalce lze vznést před zahájením jeho činnosti. Znalecký posudek zpra- cován znalci obou stran bude předán oběma smluvním stranám.
[4] Oba určení znalci se dohodnou na osobě třetího znalce, který bude předsedat řízení znalců a má rozhodující hlas v případě neshody znalců; ten své rozhodnutí předá oběma smluvním stranám.
[5] Náklady na činnost předsedy řízení znalců hradí obě smluvní strany rov- ným dílem.
[6] Veškeré spory, které z pojistné smlouvy nebo souvisejících smluvních dokumentů vyplynou, se řídí právními předpisy České republiky.
[7] Pokud nebude možné vyřešit spor smírnou cestou, bude spor řešen prostřednictvím příslušného soudu České republiky.
Článek 18: Doručování písemností
[1] Pojistitel doručuje písemnosti pojistníkovi, pojištěnému nebo oprávněné osobě na poslední známou korespondenční adresu uvedenou v pojist- né smlouvě. Pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba jsou povinni oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu jakoukoliv změnu korespon- denční adresy a adresy svého trvalého pobytu, bydliště nebo sídla.
[2] Pokud pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba nesplní svoji povinnost podle odst. 1 tohoto článku a neoznámí pojistiteli změnu své korespon- denční adresy a adresy svého trvalého pobytu, bydliště nebo sídla, čímž zmaří doručení zásilky, považuje se písemnost za řádně došlou třetím pra- covním dnem po jejím odeslání a jde-li o doručování na adresu v jiném státu než České republice, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
[3] Odepře-li pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba doručovanou pí- semnost převzít, písemnost se považuje za doručenou dnem, ve kterém bylo převzetí odepřeno.
[4] Vrátí-li pošta pojistiteli nevyzvednutou písemnost po uplynutí úložní lhůty (odeslanou pojistitelem doporučenou zásilkou nebo doporučenou zásil- kou s dodejkou), čímž je doručení písemnosti zmařeno, považuje se za řádně došlou v poslední den odběrné lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Pokud tento den připadne na den pracovního volna nebo na den pracovního klidu, je dnem doručení první následující pracovní den.
[5] Zmaří-li adresát dojití písemnosti jinak, než je uvedeno v předchozích od- stavcích (např. tím, že neoznačí poštovní schránku svým jménem a příjme- ním nebo názvem), platí, že řádně došla dnem jejího vrácení pojistiteli.
[6] Písemnosti (včetně právních jednání) doručované prostřednictvím drži- tele poštovní licence budou zasílány:
a) pojistiteli na adresu sídla pojistitele, popřípadě jinou adresu, kterou pojistitel pojistníkovi oznámí;
b) pojistitelem na korespondenční adresu příslušné osoby (adresáta) uvedenou v pojistné smlouvě či jinak oznámenou pojistiteli. Není-li korespondenční adresa v pojistné smlouvě uvedena či pojistiteli do- datečně oznámena, budou písemnosti zasílány na adresu uvedenou ve smlouvě nebo oznámenou pojistiteli jako bydliště nebo trvalý po- byt, popř. sídlo takové osoby.
[7] Nejde-li o doručení podle odstavců 3) až 5), je písemnost odeslaná po- jistitelem doporučenou zásilkou s dodejkou považována za doručenou dnem uvedeným jako den přijetí písemnosti na dodejce (doručence) a písemnost odeslaná pojistitelem doporučenou zásilkou bez dodejky, popř. odeslaná obyčejnou zásilkou, třetí pracovní den po odeslání a jde-
-li o doručování na adresu v jiném státu než České republice, pak pat- náctý pracovní den po odeslání.
[8] Písemnost odeslaná pojistitelem doporučenou zásilkou nebo doporu- čenou zásilkou s dodejkou se považuje za doručenou i v případě, že ji namísto adresáta převezme jiná osoba (například rodinný příslušník), je- muž pošta doručila zásilku v souladu s právními předpisy o poštovních službách.
[9] Pokud není dohodnuto jinak, lze písemnosti doručovat i elektronicky (např. prostřednictvím datové schránky, internetové aplikace pojistitele, elektronickou zprávou, popřípadě elektronickou zprávou opatřenou za- ručeným elektronickým podpisem), a to na kontaktní údaje poskytnuté za účelem elektronické komunikace. Písemnost odeslaná pojistitelem elektronicky na poslední adresátem poskytnutý kontaktní údaj se po- važuje za doručenou desátý den po jejím odeslání, nelze-li datum jejího doručení zjistit nebo není-li v příslušných právních předpisech stanove- no jinak, i když se adresát o jejím obsahu nedozvěděl, pokud to právní předpis nevylučuje.
[10] Písemnosti může doručovat rovněž zaměstnanec pojistitele nebo jiná pojistitelem pověřená osoba, a to zejména na adresy podle odst. 6, písm. b), ale i na jakékoli jiné místo, kde bude adresát ochoten písem- nost převzít. Takto doručovaná písemnost se považuje za doručenou dnem jejího převzetí.
Článek 19: Územní platnost pojištění
[1] Pojištění se vztahuje na škodné události, které nastaly na území České republiky.
[2] V pojistné smlouvě je možno ujednat odlišné území, pro které je pojiš- tění sjednáno. Je-li v pojistné smlouvě výslovně uvedena jiná územní platnost než území České republiky, řídí se posuzování nároků na od- škodnění výhradně českým právním řádem.
[3] Pojistitel poskytne pojistné plnění, pokud není v pojistné smlouvě ujed- náno jinak, jen v případě, že k pojistné události došlo na místě uvede- ném v pojistné smlouvě jako místo pojištění. Toto omezení neplatí pro movité věci, které byly v důsledku vzniklé nebo bezprostředně hrozící škodné události přemístěny na dobu nezbytně nutnou z místa pojištění za účelem zmírnění následků a rozsahu škody.
Článek 20: Odměny pojistitele a poplatky spojené s pojištěním
[1] Veškeré odměny, náklady pojistitele a poplatky spojené s pojištěním jsou uvedeny v Sazebníku poplatků a odměn, který je veřejně přístup- ný na vyžádání na jednotlivých pobočkách DIRECT pojišťovny nebo je přístupný na xxx.xxxxxx.xx.
Článek 21: Výklad pojmů
[1] Adhezní způsob uzavření pojistné smlouvy je takový, kdy jedna strana předloží druhé straně již hotový text smlouvy, který druhá strana může buď přijmout, nebo odmítnout.
[2] Fyzická osoba je člověk jako jednotlivec.
[3] Hodnota zvláštní obliby je cena určité věci zpravidla nepřiměřená sku- tečné hodnotě věci, stanovená s ohledem na zvláštní osobní, popřípadě citový vztah vlastníka nebo zájemce o tuto věc (například rodinný šperk).
[4] Konec pojištění je okamžik označující zánik pojištění, který je v pojistné smlouvě přesně vymezen datem a časem nebo pojistným nebezpečím.
[5] Limit pojistného plnění je omezení horní hranice plnění.
[6] Nahodilá událost je událost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku.
[7] Obchod na dálku je uzavření smlouvy mezi pojistníkem a pojistitelem pomocí prostředků komunikace na dálku (např. telefon, fax, elektronic- ká pošta, internet), které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzic- ké přítomnosti smluvních stran.
[8] Oprávněná osoba je ta osoba, které v důsledku pojistné události vznik- ne právo na pojistné plnění.
[9] Počátek pojištění je okamžik označující vznik pojištění, který je v pojist- né smlouvě přesně vymezen datem, nebo datem a časem.
[10] Pojistitelem se rozumí DIRECT pojišťovna, a. s., IČ: 250 73 958.
[11] Pojistka je pojistitelem vydané potvrzení o uzavření pojistné smlouvy.
[12] Pojistná částka je stanovena pojistníkem jako částka odpovídající po- jistné hodnotě pojištěné věci v době uzavření pojistné smlouvy, není-li ujednáno jinak.
[13] Pojistná doba je doba, na kterou bylo pojištění sjednáno.
[14] Pojistná hodnota je hodnota věci rozhodná pro stanovení pojistné část- ky. Pojistná hodnota věci může být vyjádřena jako:
a) nová cena, tj. cena, za kterou lze stejnou nebo srovnatelnou věc, sloužící ke stejnému účelu, znovu pořídit v daném čase a na daném místě jako věc novou (pojištění na novou cenu),
b) časová cena, tj. cena, která se stanoví z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo ke zhodnocení věci opravou, modernizací nebo jiným způsobem (pojiš- tění na časovou cenu),
c) obvyklá cena, tj. cena, která by byla dosažena při prodeji stejné, popř. obdobné věci v obvyklém obchodním styku v daném čase a na da- ném místě (pojištění na obvyklou cenu).
[15] Pojistná smlouva je závazek pojistitele vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost kry- tá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
[16] Pojistná událost je událost krytá pojištěním.
[17] Pojistné období je časový úsek dohodnutý v pojistné smlouvě, za který se platí pojistné. První pojistné období začíná počátkem pojištění.
[18] Pojistné plnění je jednorázová částka nebo důchod, které jsou podle po- jistné smlouvy poskytnuty pojistitelem v případě vzniku pojistné události.
[19] Pojistník je osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu a je povinen platit pojistné.
[20] Pojistný rok je doba jednoho běžného roku, tj. 12 měsíců. Začíná dnem určeným v pojistné smlouvě jako počátek pojištění a končí dnem, který bezprostředně předchází dni, který se číselně shoduje se dnem počát- ku pojištění.
[21] Pojistné nebezpečí je možná příčina vzniku škodné události.
[22] Pojistné riziko je míra pravděpodobnosti vzniku škodné události vyvola- né pojistným nebezpečím. Pojistné riziko se zvýší, změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal při jed-
nání o uzavření nebo změně smlouvy pro potřebu ohodnocení pojist- ného rizika, tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí.
[23] Pojištěný je osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje.
[24] Pojistitel je právnická osoba, která je oprávněna na základě povolení do- hledového orgánu České národní banky provozovat pojišťovací činnost.
[25] Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná.
[26] Událostmi, které vznikly v důsledku působení jaderné energie, se rozu- mí události vzniklé:
– z ionizujícího záření nebo kontaminacemi radioaktivitou z jaderného paliva nebo jaderného odpadu anebo ze spalování jaderného paliva;
– z radioaktivních, toxických nebo jinak riskantních anebo kontaminují- cích vlastností nukleárního zařízení, reaktoru nebo nukleární montáže nebo nukleárního komponentu;
– z působení zbraně využívající atomové nebo nukleární štěpení, synté- zu nebo jinou podobnou reakci, radioaktivní síly nebo materiály.
[27] Spoluúčast je v pojistné smlouvě dohodnutá peněžní částka, kterou se pojištěný podílí na každé pojistné události. Stanoví se pevnou částkou, procentem z pojistného plnění nebo jejich kombinací. Odečítá se od celkové výše plnění po každé pojistné události. Do její výše se plnění neposkytuje.
[28] Škodní událost je nahodilá událost, která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění.
[29] Účastníkem pojištění jsou pojistitel a pojistník jakož smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost.
[30] Újmou způsobenou úmyslně je újma, která byla způsobena úmyslným konáním nebo úmyslným opomenutím, pokud škůdce věděl, že může způsobit škodlivý následek, a chtěl jej způsobit anebo věděl, že škodlivý následek může způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn.
Tyto všeobecné pojistné podmínky jsou platné od 15. 6. 2015