ÚPLNÉ ZNĚNÍ STANOV EVROPSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI
ÚPLNÉ ZNĚNÍ STANOV EVROPSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI
SOLEK HOLDING SE
(dále jen „Společnost“)
1. OBCHODNÍ FIRMA A SÍDLO
1.1. Obchodní firma Společnosti zní: SOLEK HOLDING SE
1.2. Obec, ve které je umístěno sídlo Společnosti, je: Praha, Česká republika.
1.3. Právní formou je evropská akciová společnosti dle čl. 2 odst. 3 a ustanovením čl. 35 a násl. Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu Evropské Společnosti (SE) ve znění Nařízení Rady (ES) č. 885/2004 ze dne 26. 4. 2004, Nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. 11. 2006 a Nařízení Rady (ES) č. 517/2013 ze dne 13. 5. 2013 (dále jen „Nařízení Rady“), v souladu se Směrnicí Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje státu Evropské Společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (dále jen „Směrnice Rady“), dle ustanovení § 1 a následujících zákona č. 627/2004 Sb., o Evropské Společnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o SE“) a ve smyslu ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o obchodních korporacích“).
2. PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ A ČINNOSTI SPOLEČNOSTI
2.1. Předmět činnosti Společnosti:
- pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor,
2.2. Předmět podnikání Společnosti:
- výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.
3. ZÁKLADNÍ KAPITÁL
3.1. Základní kapitál Společnosti činí 3.175.800,- Kč (slovy: tři miliony jedno sto sedmdesát pět tisíc osm set korun českých), tj. 120.000 EUR (slovy: jedno sto dvacet tisíc euro) dle přepočítacího koeficientu 26,465 Kč (slovy: dvacet šest korun českých čtyři sta šedesát pět haléřů) ke dni 31.
12. 2009 (slovy: třicátého prvního prosince roku dva tisíce devět).
4. AKCIE
4.1. Základní kapitál Společnosti je rozvržen na 100.000 (slovy: jedno sto tisíc) kusů kmenových akcií ve formě na jméno, o jmenovité hodnotě každé akcie 31,758, - Kč (slovy: třicet jedna korun českých sedm set osmdesát pět haléřů), tj. 1,2 EUR (slovy: jedno euro dvacet centů) dle přepočítacího koeficientu 26,465 Kč (slovy: dvacet šest korun českých čtyři sta šedesát pět haléřů) ke dni 31. 12. 2009 (slovy: třicátého prvního prosince roku dva tisíce devět)
4.2. Akcie jsou vydány jako zaknihované cenné papíry.
4.3. Akcie Společnosti nebyly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.
4.4. S každou akcií o jmenovité hodnotě 31,758 Kč (slovy: třicet jedna korun českých sedm set osmdesát pět haléřů), tj. 1,2 EUR (slovy: jedno euro dvacet centů) dle přepočítacího koeficientu 26,465 Kč (slovy: dvacet šest korun českých čtyři sta šedesát pět haléřů) ke dni 31.
12. 2009 (slovy: třicátého prvního prosince roku dva tisíce devět), je při hlasování na valné hromadě spojen 1 (slovy: jeden) hlas. S kmenovými akciemi jsou spojena práva a povinnosti podle těchto stanov a příslušných právních předpisů. Celkový počet hlasů ve Společnosti je
100.000 (slovy: jedno sto tisíc).
4.5. Seznam akcionářů není nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírů.
4.6. Převoditelnost akcií Společnosti je omezena. Akcie jsou převoditelné pouze s předchozím souhlasem valné hromady Společnosti. Má-li Společnost jediného akcionáře, není souhlasu valné hromady zapotřebí.
4.7. Akcionáři bez předchozího souhlasu valné hromady Společnosti se zdrží jakýchkoli jednání, na jejichž základě by došlo k zatížení jejich akcií právem třetí osoby.
4.8. K akciím akcionáře, který hodlá převést své akci („Minoritní akcionář“), má předkupní právo akcionář Xxxxxx Xxxxxxx, datum narození 26. 7. 1973, bytem Ke Hvězdárně 1032, Hlubočinka, 251 68 Sulice („Xxxxxx Xxxxxxx“) za těchto podmínek:
Jestliže Minoritní akcionář obdrží a hodlá přijmout závaznou nabídku učiněnou v dobré víře třetí stranou („Zájemce“), k převodu vlastnictví akcií Minoritního akcionáře ve Společnosti („Nabízené akcie“), a to bez ohledu na to, zda předložení takové nabídky Minoritní akcionář inicioval či nikoli, je Minoritní akcionář povinen Xxxxxx Xxxxxxx o svém záměru Nabízené akcie převést na Zájemce bezodkladně informovat v písemné formě a zároveň mu v písemné formě sdělit:
(i) Obchodní firmu, popř. jméno a příjmení a adresu Zájemce, popř. další identifikační údaje nezbytné k bezpochybné identifikaci Zájemce,
(ii) Identifikaci Nabízených akci,
(iii) Výši kupní cen za převod Nabízených akcií a podmínky jejího zaplacení nabízené Zájemcem („Nabídka k odkupu“).
Ve lhůtě 90 dní poté, co Xxxxxx Xxxxxxx obdržel Nabídku k odkupu, může sdělit Minoritnímu akcionáři v písemné formě, že si přeje využít svého předkupního práva k Nabízeným akciím („Předkupní právo“) a Nabízené akcie do Minoritního akcionáře koupit za stejnou kupní cenu a za stejných podmínek, které byly nabídnuty v Nabídce k odkupu od Zájemce („Protinabídka“). Pokud Xxxxxx Xxxxxxx řádně nepředloží Minoritnímu akcionáři Protinabídku ve lhůtě 90 dnů, platí, že se rozhodl své Předkupní právo ve vztahu k Nabídce k odkupu od Minoritního akcionáře nevyužít.
Pokud se Xxxxxx Xxxxxxx rozhodně využít svého Předkupního práva a předloží Minoritnímu akcionáři Protinabídku, je Minoritní akcionář povinen mu Nabízené akcie nebo jejich část prodat za stejnou cenu a za stejných dalších podmínek, které byly uvedeny v Nabídce na odkup.
5. SPLÁCENÍ EMISNÍHO KURSU AKCIÍ
5.1. V případě, že za trvání Společnosti bude rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, je upisovatel povinen splatit emisní kurs jím upsaných akcií takto:
a) upisuje-li peněžitým vkladem, je povinen jej splatit na bankovní účet Společnosti, a to ve lhůtě určené valnou hromadou v souladu s ustanovením § 475 písm. i) Zákona o obchodních korporacích, nejpozději však do 1 (slovy: jednoho) roku od účinnosti zvýšení základního kapitálu,
b) upisuje-li v souladu s ustanovením § 475 písm. j) Zákona o obchodních korporacích nepeněžitým vkladem, je povinen jej vnést, v závislosti na předmětu nepeněžitého plnění vkladu, způsobem dle ustanovení § 19 až 22 Zákona o obchodních korporacích, a to před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
5.2. Při porušení povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií nebo jeho část zaplatí upisovatel úroky z prodlení ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené právním předpisem ročně.
6. PRÁVA A POVINNOSTI AKCIONÁŘŮ
6.1. Práva a povinnosti akcionářů stanoví právní předpisy a tyto stanovy. Akcionářem Společnosti může být tuzemská i zahraniční právnická osoba nebo fyzická osoba.
6.2. Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a obdržet na ní vysvětlení záležitostí týkajících se Společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv, a uplatňovat návrhy a protinávrhy.
6.3. Akcionáři se zúčastňují valné hromady osobně nebo v zastoupení na základě písemné plné moci, ze které musí vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo více valných hromadách. Podpis zastoupeného akcionáře na plné moci musí být úředně ověřen. Zástupce je povinen oznámit v dostatečném předstihu před konáním valné hromady akcionáři veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů zástupce. Pokud akcionář jedná ohledně určitých akcií na účet jiné osoby, je oprávněn vykonat hlasovací práva náležející k těmto akciím odlišně.
6.4. Akcionář nevykonává své hlasovací právo:
a) je-li v prodlení se splněním vkladové povinnosti, a to v rozsahu prodlení;
b) rozhoduje-li valná hromada o jeho nepeněžitém vkladu;
c) rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu Společnosti pro porušení povinnosti při výkonu funkce;
d) v jiných případech stanovených zákonem.
6.5. Omezení výkonu hlasovacích práv uvedená v čl. 6.4 písm. b) až d) stanov se vtahují i na akcionáře, kteří jednají s akcionářem, který nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě.
6.6. Omezení výkonu hlasovacích práv uvedená v čl. 6.4 písm. b) až d) stanov neplatí v případě, kdy všichni akcionáři Společnosti jednají ve shodě.
6.7. Akcionář má právo na podíl na zisku Společnosti, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Tento podíl se určuje poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu. Akcionář není povinen vrátit Společnosti podíl na zisku přijatý k dobré víře. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.
6.8. Podíl na zisku je splatný do 3 (slovy: tří) měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku Společnosti, a to bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedeného v seznamu akcionářů na náklady a nebezpečí Společnosti.
6.9. Po dobu trvání Společnosti ani v případě jejího zrušení nemá akcionář právo na vrácení předmětu svých vkladů. Při zrušení Společnosti s likvidací má každý akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku.
6.10. Další práva akcionářů se řídí příslušnými ustanoveními obecně závazných právních předpisů.
7. STRUKTURA EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI – ORGÁNY SPOLEČNOSTI
7.1. Společnost má dualistický systém vnitřní struktury. Orgány Společnosti jsou:
a) valná hromada,
b) představenstvo,
c) dozorčí rada.
8. POSTAVENÍ A PŮSOBNOST VALNÉ HROMADY
8.1. Valná hromada je nejvyšším orgánem Společnosti.
8.2. Jednání valné hromady se koná v sídle Společnosti, popř. na jiném místě, bude-li to
vyžadovat pořad jednání valné hromady.
8.3. Má-li Společnost jediného akcionáře, valná hromada se nekoná a působnost valné hromady vykonává tento akcionář v souladu s § 12 Zákona o obchodních korporacích. Kde se v těchto stanovách hovoří o valné hromadě, je tím míněn též jediný akcionář při výkonu její
působnosti. Smlouvy uzavřené mezi Společností, zastoupenou jediným akcionářem, a tímto akcionářem vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých.
8.4. Valná hromada má výlučnou působnost činit rozhodnutí:
a) ve kterých má výlučnou pravomoc na základě Nařízení Rady;
b) ve kterých má výlučnou pravomoc na základě právních předpisů České republiky, jimiž se provádí Směrnice Rady;
c) pro něž svěřují pravomoc valné hromadě Společnosti právní předpisy české republiky nebo stanovy Společnosti v souladu s nimi.
8.5. Do působnosti valné hromady podle Nařízení Rady patří zejména:
a) jmenování a odvolávání členů dozorčí rady podle článku 40 odst. 2 Nařízení Rady;
b) rozhodování o změně stanov (nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu za podmínek stanovených v § 511 Zákona o obchodních korporacích, nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností, případně o změnu stanov, o které rozhoduje podle § 6 Zákona o SE a těchto stanov představenstvo);
c) rozhodování o přemístění sídla Společnosti do jiného členského státu EU dle článku 8 Nařízení Rady;
d) rozhodování o schválení projektu fúze podle § 23 Nařízení Rady, bude-li se Společnost podílet na založení jiné evropské společnosti;
e) vyhrazování si práva podmínit zápis evropské společnosti zakládané fúzí do příslušného rejstříku výslovným schválením úprav přijatých v závislosti na výsledku jednání o zapojení zaměstnanců podle článku 23 Nařízení Rady;
f) rozhodování o schválení projektu založení jiné holdingové evropské společnosti podle čl. 32 Nařízení Rady, bude-li Společnost dávat podnět k založení takové jiné holdingové evropské společnosti;
g) vyhrazování si práva podmínit zápis evropské společnosti zakládané fúzí do příslušného rejstříku výslovným schválením úprav přijatých v závislosti na výsledku jednání o zapojení zaměstnanců podle článku 32 Nařízení Rady;
h) rozhodování o schválení projektu přeměny Společnosti na akciovou společnost řídící se právem státu, ve kterém se nachází její sídlo, a stanov této akciové Společnosti dle článku 66 Nařízení Rady;
i) schválení jednání učiněných jménem Společnosti před jejím vznikem podle článku 16 Nařízení Rady.
8.6. Do působnosti valné hromady podle právních předpisů České republiky a těchto stanov patří zejména:
a) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu,
b) rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči Společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,
c) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,
d) volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady,
e) volba a odvolání členů dozorčí rady, s výjimkou členů, které v souladu se zákonem nevolí valná hromada (tj. s výjimkou členů, kteří v dozorčí radě zastupují zaměstnance Společnosti v souladu s částí druhou Zákona o SE),
f) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované, a v případech, kdy její vyhotovení stanoví zvláštní právní předpis, i mezitímní účetní závěrky,
g) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo o úhradě ztráty,
h) rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady, o poskytnutí plnění členům představenstva a dozorčí rady ve smyslu § 61 Zákona o obchodních korporacích a schvalování smluv o výkonu funkce členů představenstva a dozorčí rady,
i) rozhodování o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů Společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu,
j) rozhodování o zrušení Společnosti s likvidací, jmenování a odvolávání likvidátora, včetně určení jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,
k) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti Společnosti,
l) rozhodování o převzetí závazků z jednání učiněných jménem Společnosti do jejího vzniku dle čl. 16 odst. 2 Nařízení Rady,
m) určení auditora,
n) schválení smlouvy o tichém společenství, a jejich případných změn,
o) rozhodnutí o dalších otázkách, které zákon a jiné právní předpisy nebo další ustanovení stanov zahrnují do působnosti valné hromady.
8.7. Valná hromada si nemůže vyhradit k rozhodnutí jiné záležitosti, než které ji svěřuje zákon
nebo tyto stanovy.
9. ZPŮSOB SVOLÁVÁNÍ VALNÉ HROMADY
9.1. Valná hromada se koná podle potřeby, nejméně však 1x (slovy: jednou) za účetní období, a to vždy nejpozději do 6 (slovy: šesti) měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.
9.2. Valnou hromadu svolává představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon stanoví povinnost valnou hromadu svolat, anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet.
9.3. V případech vymezených zákonem nebo vyžadují-li to zájmy Společnosti, je oprávnění svolat valnou hromadu a navrhovat jí potřebná opatření též dozorčí rada nebo její člen.
9.4. Rozhodným dnem pro část na valné hromadě Společnosti je sedmý den předcházející dni konání valné hromady. Společnost je povinna opatřit nejpozději do dne konání valné hromady z evidence zaknihovaných cenných papírů výpis emise vyhotovený k rozhodnému dni.
9.5. Svolavatel nejméně 30 (slovy: třicet) dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách Společnosti a současně ji zašle akcionářům na adresu uvedenou v seznamu akcionářů. Pozvánka na valnou hromu musí obsahovat alespoň:
a) firmu a sídlo Společnosti,
b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,
c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada,
d) pořad jednání valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu Společnosti,
e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,
f) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění,
g) další náležitosti uložené těmito stanovami nebo právními předpisy.
9.6. Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, lze na jejím jednání
projednat nebo rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři.
9.7. Souhlasí-li s tím všichni akcionáři, valná hromada se může konat i bez splnění požadavků na její svolání.
9.8. Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu:
a) poté, co zjistí, že celková ztráta Společnosti a základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů Společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny
okolnosti předpokládat, nebo z jiného vážného důvodu, a navrhne valné hromadě zrušení Společnosti nebo přijetí jiného opatření;
b) požádá-li o její svolání dozorčí rada;
c) požádají-li o její svolání kvalifikovaní akcionáři ve smyslu ustanovení § 366 Zákona o obchodních korporacích.
10. JEDNÁNÍ A ROZHODOVÁNÍ VALNÉ HROMADY
10.1. Valná hromada zvolí v úvodu zasedání svého předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy valné hromady řídí valnou hromadu svolavatel nebo jím určená osoba. Totéž platí, pokud předseda valné hromady nebyl zvolen. Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí je svolavatel valné hromady. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba. Valná hromada může rozhodnout, že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to řádný průběh valné hromady.
10.2. Přítomní akcionáři, kteří se prokážou způsobem uvedeným v článku 6.3 těchto stanov, se zapisují do listiny přítomných, jež obsahuje jméno a bydliště nebo sídlo osoby, která je akcionářem, popřípadě jejího zástupce, čísla listinných akcií a jmenovitou hodnotu akcií, jež je opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování. Pokud Společnost odmítne zápis určité osoby do listiny přítomných provést, uvede tuto skutečnost do listiny přítomných včetně důvodu odmítnutí. K listině přítomných se připojují plné moci zástupců akcionářů. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel nebo jím určená osoba.
10.3. O jednání valné hromady se pořizuje zápis, který obsahuje údaje stanovené zákonem.
10.4. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá
hodnota dosahuje 60 % (slovy: šedesát) procent základního kapitálu Společnosti.
10.5. Není-li valná hromada schopna se usnášet a je-li to stále potřebné, svolá představenstvo bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu tak, aby se konala do 6 (slovy: šesti) týdnů ode dne, kdy se měla konat valná hromada původně svolaná. Pozvánka musí být akcionářům zaslána nejpozději do 15 (slovy: patnáct) dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada musí mít nezměněný pořad jednání a je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných akcionářů.
10.6. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nebo stanovy nevyžadují většinu jinou.
10.7. Mezi odevzdané hlasy se nepočítají hlasy, které jsou spojeny s akciemi, jejichž majitel se nezúčastnil hlasování, zdržel se hlasování nebo odevzdal prázdný nebo neplatný hlasovací lístek.
10.8. Na valné hromadě se hlasuje aklamací. Nejprve se hlasuje o návrhu představenstva a není-li tento návrh přijat, hlasuje se postupně o jednotlivých protinávrzích. Pokud je některý z návrhů přijat potřebnou většinou, o dalších návrzích se již nehlasuje.
11. POSTAVENÍ A PŮSOBNOST PŘEDSTAVENSTVA
11.1. Představenstvo je statutárním orgánem Společnosti, jenž řídí činnosti Společnosti a zastupuje ji. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech Společnosti, pokud nejsou vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady.
11.2. Do působnosti představenstva podle Nařízení Rady patří zejména:
a) vypracování projektu na přemístění sídla a jeho zveřejnění podle článku 8 Nařízení
Rady,
b) vypracování zprávy, která vysvětluje a odůvodňuje právní a hospodářská hlediska přemístěný a uvádí důsledky přemístění pro akcionáře, věřitele a zaměstnance (článek 8 Nařízení Rady),
c) vypracování projektu fúze (článek 20 Nařízení Rady),
d) vypracování jednotného projektu založení holdingové společnosti, která zahrnuje zprávu, jež vysvětluje a odůvodňuje právní a hospodářská hlediska založení a uvádí důsledky vytvoření holdingové evropské společnosti pro akcionáře a zaměstnance (článek 32 Nařízení Rady),
e) vypracování projektu přeměny a zprávy, která vysvětlí a odůvodní právní a hospodářská hlediska přeměny a uvede důsledky přechodu na právní formu akciové společnosti pro akcionáře a zaměstnance (článek 66 Nařízení Rady).
11.3. Do působnosti představenstva podle právních předpisů České republiky patří zejména:
a) uskutečňovat obchodní vedení a zajišťovat provozní záležitosti Společnosti,
b) svolávat valnou hromadu a předkládat valné hromadě k projednání a schválení záležitosti náležející do její působnosti, zejména:
I. návrh koncepce podnikatelské činnosti Společnosti,
II. návrhy na změnu stanov,
III. návrhy na změnu výše základního kapitálu, jakož i vydání dluhopisů,
IV. řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztrát,
V. roční zprávy o podnikatelské činnosti Společnosti a o stavu jejího
majetku,
VI. návrh na zrušení Společnosti,
c) provádět usnesení a pokyny valné hromady, pokud jsou v souladu s právními předpisy a těmito stanovami,
d) zajišťovat řádné vedení předepsané evidence, účetnictví, obchodních knih a ostatních dokladů Společnosti,
e) rozhodovat o změně obsahu stanov v souladu s předchozím rozhodnutím valné hromady, jestliže z tohoto rozhodnutí valné hromady nevyplyne, zda a popř. jakým způsobem se stanovy mění,
f) vyhotovovat úplné znění stanov Společnosti v souvislosti s jejich změnami,
g) připravovat a schvalovat volební řád pro volbu a odvolání členů dozorčí rady
Společnosti volených zaměstnanci,
h) plnit informační povinnosti vůči výboru zaměstnanců podle článku 22 stanov,
i) plnit povinnosti odpovídající právu projednání výboru zaměstnanců, resp. Užšímu výboru podle článku 23 stanov.
11.4. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady o přemístění zapsaného sídla navrhnout zápis do obchodního rejstříku. Pokud Společnost dala podnět k založení holdingové evropské společnosti, podá představenstvo návrh na zápis splnění podmínek založení holdingové evropské společnosti do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu poté, kdy akcionáři nebo držitelé podílů převedli minimální podíl akcií nebo podílů každé společnosti v souladu s projektem založení podle článku 33 Nařízení Rady a byly splněny všechny ostatní podmínky.
11.5. Představenstvo je povinno nejméně 1 x za 3 (slovy: tři) měsíce informovat dozorčí radu o průběhu a očekávaném vývoji podnikatelské činnosti Společnosti.
11.6. Kromě pravidelných informací uvedených v článku 11.5 stanov podává představenstvo dozorčí radě neprodleně informace o událostech, které by mohly mít na Společnost významný vliv.
11.7. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu uvést stanovy do souladu s dohodou o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců, uzavřenou podle části druhé Zákona o SE, pokud se stanovy Společnosti dostanou do rozporu s touto dohodou.
12. SLOŽENÍ, USTAVENÍ A FUNKČNÍ OBDOBÍ PŘEDSTAVENSTVA
12.1. Představenstvo Společnosti má 3 (tři) členy. Představenstvo volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.
12.2. Členy představenstva volí a odvolává valná hromada.
12.3. Neklesl-li počet členů představenstva pod polovinu, může představenstvo za člena představenstva, jehož funkce zanikla před uplynutím funkčního období, jmenovat náhradního člena představenstva do příštího jednání valné hromady.
12.4. Funkční období jednotlivých členů představenstva tvá 6 (slovy: šest) let. Opětovná volba člena představenstva je možná.
12.5. V případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce zvolí příslušný orgán do 2 (slovy: dvou) měsíců nového člena představenstva. Nebude-li z důvodů uvedených v předchozí větě představenstvo schopno plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud Společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.
12.6. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro Společnosti nevhodná. Své odstoupení je povinen oznámit valné hromadě Společnosti. Jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li valná hromada na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Má-li Společnost jediného akcionáře, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému akcionáři, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.
12.7. Členem představenstva může být jenom osoba, která splňuje podmínky stanovené Zákonem o obchodních korporacích pro členství v představenstvu akciové společnosti a u které není dána nezpůsobilost být členem orgánu akciové společnosti řídící se právem členského státu v důsledku soudního nebo správního rozhodnutí vydaného v tomto členském státě (článek 47 odst. 2 písm. b) Nařízení Rady).
13. ROZHODOVÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA
13.1. Představenstvo rozhoduje na svých jednáních. Představenstvo rozhoduje většinou přítomných členů, přičemž každý člen představenstva má vždy jeden hlas. V případě rovnosti hlasů má předseda představenstva rozhodující hlas. Při hlasování o volbě a odvolání předsedy představenstva dotčená osoba nehlasuje.
13.2. Představenstvo se schází dle potřeby, minimálně však jednou za tři měsíce a svolává je předseda představenstva. Jestliže z vážných důvodů nemůže jednání představenstva svolat předseda, svolá jednání v naléhavých případech člen představenstva. Tato skutečnost musí být uvedena v zápise z jednání představenstva.
13.3. Představenstvo je způsobilé se usnášet, je-li na jednání přítomna více než polovina jeho členů, vždy však musí být přítomen předseda představenstva.
13.4. Představenstvo může podle své úvahy přizvat na jednání členy jiných orgánů Společnosti, její zaměstnance, akcionáře nebo jiné osoby.
13.5. Jednání představenstva řídí jeho předseda. V době jeho nepřítomnosti řídí jednání představenstva pověřený člen.
13.6. O jednáních představenstva se vyhotovuje zápis a podepisují jej předsedající a zapisovatel; přílohou zápisu je seznam přítomných. V zápisu z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedení členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování. Pokud není prokázáno něco jiného, platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení.
13.7. Jestliže s tím souhlasí všichni členové představenstva, může představenstvo učinit rozhodnutí per rollam. V takovém případě se však k návrhu rozhodnutí musejí průkazným způsobem vyjádřit všichni členové představenstva a rozhodnutí musí být přijato jednomyslně.
13.8. Rozhodnutí učiněné per rollam musí být uvedeno v zápisu z nejbližšího jednání představenstva.
13.9. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním představenstva per rollam zajišťuje předseda představenstva.
13.10. Má-li představenstvo v souladu s článkem 12.1 stanov jediného člena, nepoužijí se články
13.1 až 13.3 a 13.5 až 13.9 stanov. Jediný člen představenstva rozhoduje podle potřeby. Povinnost představenstva stanovená v článku 11.6 a 11.7 stanov tím není dotčena. Jediný člen představenstva o svém rozhodnutí bezodkladně pořídí zápis, který podepíše.
14. JEDNÁNÍ ZA SPOLEČNOST A PODEPISOVÁNÍ
14.1. Za Společnost jedná předseda představenstva nebo místopředseda představenstva samostatně. Člen představenstva jedná za společnost vždy společně s předsedou představenstva nebo místopředsedou představenstva.
15. POSTAVENÍ A PŮSOBNOST DOZORČÍ RADY
15.1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem Společnosti, který dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost Společnosti.
15.2. V rámci její působnosti dozorčí radě přísluší zejména:
a) kontrolovat dodržování obecně závazných předpisů, stanov Společnosti a usnesení valné hromady,
b) přezkoumávat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou a popř. i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty,
c) svolávat valnou hromadu, vyžadují-li to zájmy Společnosti nebo nemá-li Společnost zvolené představenstvo, případně kdy představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani jeho člen, a navrhovat na valné hromadě potřebná opatření,
d) předkládat valné hromadě i představenstvu své vyjádření, doporučení a návrhy,
e) nahlížet kdykoli do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti Společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností, a zda se podnikatelská činnost Společnosti děje v souladu s právním předpisy a těmito stanovami,
f) účastnit se jednání představenstva Společnosti a valné hromady Společnosti,
g) kontrolovat činnost představenstva ve všech oblastech jeho působnosti.
15.3. Má-li dozorčí rada více než jednoho člena, může jmenovat jednoho ze svých členů, aby jednal jako člen představenstva v případě, že toto místo není obsazeno. Po tuto dobu se pozastavují funkce dotyčné osoby jako člena dozorčí rady. Takový člen dozorčí rady může vykonávat funkci člena představenstva pouze do doby konání nejbližšího jednání valné hromady. Valná hromada je povinna na nejbližším jednání zvolit nového člena představenstva. V opačném případě oprávnění člena dozorčí rady vykonávat funkci člena představenstva tímto dnem zaniká a za pomníkem stanovených Zákonem o obchodních korporacích jmenuje chybějícího člena soud.
15.4. Dozorčí rada má právo požadovat od představenstva, aby jí poskytlo jakékoli informace, které jsou potřebné pro výkon dohledu na práci představenstva. Toto právo rovněž přísluší každému členu dozorčí rady, pokud je to nezbytné pro jeho činnosti v dozorčí radě a je-li to v důležitém zájmu Společnosti. V případě sporu rozhodne o právu na informace člena dozorčí rady na jeho návrh nebo na návrh představenstva soud.
16. SLOŽENÍ, JMENOVÁNÍ A FUNKČNÍ OBDOBÍ DOZORČÍ RADY
16.1. Dozorčí rada má 1 (slovy: jednoho) člena.
16.2. Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu dozorčí rady. Jmenují-li polovinu členů zaměstnanci, může být za předsedu zvolen pouze člen jmenovaný valnou hromadou. Toto se nepoužije, je-li dozorčí rada jednočlenná.
16.3. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada.
16.4. Funkční období členů dozorčí rady činí 6 (slovy: šest) let. Znovuzvolení členů dozorčí rady je přístupné.
16.5. V případě smrti člena dozorčí rady, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce zvolí příslušný orgán do 2 (slovy: dvou) měsíců nového člena dozorčí rady. Nebude-li z důvodů uvedených v předchozí větě dozorčí rada schopna plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud Společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Funkce člena dozorčí rady zaniká také volbou nového člena, ledaže z rozhodnutí valné hromady plyne něco jiného.
16.6. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro Společnost nevhodná. Své odstoupení je povinen oznámit valné hromadě Společnosti. Jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li valná hromada na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Má-li Společnost jediného akcionáře, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce od dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému akcionáři, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.
16.7. Členem dozorčí rady může být jenom osoba, která splňuje podmínky stanovené Zákonem o obchodních korporacích pro členství v dozorčí radě akciové společnosti a u které není dána nezpůsobilost být členem orgánu akciové společnosti řídící se právem členského státu v důsledku soudního nebo správního rozhodnutí vydaného v tomto členském státě (článek 47 odst. 2 písm. b) Nařízení Rady).
17. ROZHODOVÁNÍ DOZORČÍ RADY
17.1. Dozorčí rada rozhoduje na svých jednáních. Dozorčí rada rozhoduje většinou přítomných členů, přičemž každý člen má vždy jeden hlas. V případě rovnosti hlasů má předseda dozorčí rady rozhodující hlas. Při hlasování o volbě a odvolání předsedy dozorčí rady dotčená osoba nehlasuje.
17.2. Dozorčí rada se schází dle potřeby, minimálně však jednou za tři měsíce, tak aby mohla projednat informace od představenstva dle článku 11.6 stanov, a svolává je předseda dozorčí rady.
17.3. Dozorčí rada je způsobilá se usnášet, je-li na jednání přítomna více než polovina jejich členů.
17.4. Dozorčí rada může podle své úvahy přizvat na jednání členy jiných orgánů Společnosti, její zaměstnance, akcionáře nebo jiné osoby.
17.5. Jednání dozorčí rady řídí její předseda. V době jeho nepřítomnosti řídí jednání dozorčí rady pověřený člen.
17.6. O jednáních a rozhodnutích dozorčí rady se vyhotovuje zápis a podepisuje jej předsedající; přílohou zápisu je seznam přítomných. V zápisu z jednání dozorčí rady musí být jmenovitě uvedeni členové dozorčí rady, kteří hlasovali proto jednotlivým usnesením dozorčí rady nebo se zdrželi hlasování. Pokud není prokázáno něco jiného, platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení.
17.7. Jestliže s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, může dozorčí rada učinit rozhodnutí per rollam. V takovém případě se však k návrhu rozhodnutí musejí průkazným způsobem vyjádřit všichni členové dozorčí rady a rozhodnutí musí být přijato jednomyslně.
17.8. Rozhodnutí učiněné per rollam musí být uvedeno v zápisu z nejbližšího jednání dozorčí rady.
17.9. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním dozorčí rady per rollam zajišťuje předseda dozorčí rady.
17.10. Má-li dozorčí rada v souladu s článkem 16.1 stanov jediného člena, nepoužijí se články 17.1 až 17.3 a 17.5 až 17.9 stanov. Jediný člen dozorčí rady rozhoduje podle potřeby, avšak nejméně jednou za tři měsíce tak, aby mohl projednat informace od představenstva podle článku 11.6 stanov. Jediný člen dozorčí rady o svém rozhodnutí bezodkladně pořídí zápis, který podepíše.
18. ZAPOJENÍ ZAMĚSTNANCŮ SPOLEČNOSTI
18.1. Úprava zapojení zaměstnanců Společnosti se řídí příslušnými ustanoveními Nařízení Rady, Směrnice Rady a Zákona o SE.
18.2. Zaměstnanci Společnosti mají v rozsahu stanoveném zákonem právo na informace a na projednání. Toto právo uplatňují prostřednictvím výboru zaměstnanců nebo jiným způsobem stanoveným dohodou o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců Společnosti podle § 54 odst. 2 Zákona o SE.
18.3. Počet členů výboru zaměstnanců a způsob jejich volby, jakož i oprávnění výboru zaměstnanců ve vztahu k představenstvu nebo dozorčí radě Společnosti upravují stanovy Společnosti na základě výsledku jednání o zapojení zaměstnanců Společnosti. Ustanovení § 56 až 62 Zákona o SE se použijí, pouze stanoví-li tak dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců Společnosti nebo Zákona o SE.
18.4. Členy výboru zaměstnanců, je-li ve Společnosti ustaven, kteří mají být voleni či jmenování z řad zaměstnanců Společnosti v České republice, jmenují zástupci zaměstnanců na společném zasedání.
18.5. Nepůsobí-li v Společnosti, její dceřiné Společnosti či v organizační složce podniku zástupci zaměstnanců, mohou si zaměstnanci zvolit zástupce, který se za ně zúčastní společného zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí poměrně podle počtu zastoupených zaměstnanců. Ustanovení tohoto odstavce se uplatní i tehdy, nemá-li Společnost zapsané sídlo na území České republiky.
19. SLOŽENÍ VÝBORU ZAMĚSTNANCŮ
19.1. Výbor zaměstnanců se skládá ze zaměstnanců Společnosti volených či jmenovaných z jejich řad prostřednictvím zástupců zaměstnanců Společnosti, popřípadě všemi zaměstnanci Společnosti. Funkční období výboru zaměstnanců trvá 5 (slovy: pět) let.
19.2. Počet míst ve výboru zaměstnanců se stanoví tak, že na každých i započatých 10 % (slovy: deset procent) zaměstnanců Společnosti, jestliže jsou zaměstnání v tomtéž členském státu, počítaných z celkového počtu zaměstnanců Společnosti ve všech členských státech případně 1 (slovy: jeden) člen výboru zaměstnanců. Počet členů výboru zaměstnanců odpovídá celkovému počtu míst stanovených způsobem uvedeným ve větě první.
19.3. Dojde-li v průběhu funkčního období výboru zaměstnanců k takovému zvýšení počtu zaměstnanců Společnosti v některém členském státu, že by na ně připadlo podle článku 25.2 těchto stanov více míst, stanoví se pro zástupce zaměstnanců z tohoto členského státu potřebný počet nových míst. Nová místa ve výboru zaměstnanců se obsadí tak, aby nově zvolený či jmenovaný člen výboru zaměstnanců Společnosti v daném členském státu. Funkční období dodatečně zvolených či jmenovaných členů výboru zaměstnanců skončí s funkčním obdobím výboru zaměstnanců.
19.4. Dojde-li v průběhu funkčního období výboru zaměstnanců k takovému snížení počtu zaměstnanců Společnosti v některém členském státu, že by na ně připadlo podle článku 25.2 těchto stanov méně míst, zanikne příslušnému počtu členů výboru zaměstnanců, kteří zastupují zaměstnance z tohoto členského státu, mandát. O tom, kterému členovi výboru zaměstnanců zvolenému či jmenovanému v daném členském státu mandát zanikne, rozhodne los.
19.5. Výbor zaměstnanců informuje bez zbytečného odkladu představenstvo Společnosti o svém složení a o každé jeho změně.
19.6. Způsob volby či jmenování členů výboru zaměstnanců, kteří budou ve výboru zaměstnanců zastupovat zaměstnance Společnosti z jiných členských států než z České republiky, se řídí právním řádem tohoto jiného členského státu, popřípadě zvyklostmi platnými v tomto státu.
20. JEDNÁNÍ VÝBORU ZAMĚSTNANCŮ
20.1. Výbor zaměstnanců přijme na prvním zasedání svůj jednací řád.
20.2. Je-li to s ohledem na počet členů výboru zaměstnanců opodstatněné, ustanoví výbor zaměstnanců užší výbor a zvolí ze svého středu jeho členy. Užší výbor smí mít nejvýše 3 (slovy: tři) členy. Členové užšího výboru koordinují činnost výboru zaměstnanců a jednají za výbor zaměstnanců v souladu s jeho usneseními.
21. PŮSOBNOST VÝBORU ZAMĚSTNANCŮ
21.1. Do působnosti výboru zaměstnanců spadají výlučně záležitosti, které se týkají Společnosti jako celku, jejích dceřiných společností nebo organizačních složek podniku na území jiného členského státu, anebo které přesahují pravomoci rozhodovacích orgánů v jednom členském státu.
21.2. Po uplynutí 4 (slovy: čtyř) let od svého ustavení rozhodne výbor zaměstnanců, zda budou znovu zahájena jednání o zapojení zaměstnanců Společnosti za účelem dosažení dohody o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců Společnosti, či zda se nadále uplatní ustanovení § 56 až 62 Zákona o SE.
21.3. Rozhodne-li výbor zaměstnanců o zahájení jednání o zapojení zaměstnanců Společnosti, platí obdobně § 51, 52, a § 53 odst. 1 Zákona o SE s tím, že jednání vede výbor zaměstnanců s příslušnými orgány Společnosti. Nedojede-li ve lhůtě uvedené v § 53 odst. 1 Zákona o SE k dohodě o způsobu na rozsahu zapojení zaměstnanců Společnosti, řídí se zapojení dosavadní úpravou stanov.
21.4. Členové výboru zaměstnanců mají právo na pracovní volno s náhradou mzdy na dobu nezbytně nutnou na školení k výkonu jejich činnosti ve výboru zaměstnanců, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
21.5. Orgány Společnosti jsou povinny zajisti, aby se výbor zaměstnanců mohl kdykoliv sejít k uzavřenému jednání bez přítomnosti zejména členů orgánů Společnosti. K jednání s orgány Společnosti může výbor zaměstnanců přizvat odborné poradce. Bez ohledu na počet přizvaných poradců všech evropská společnost uhradí náklady spojené s účastí pouze jednoho odborného poradce pro danou oblast.
21.6. Společnost je povinna zajistit výboru zaměstnanců a jeho členům dostatečné finanční, věcné a organizační předpoklady pro řádný výkon působnosti. Členové výboru zaměstnanců mají nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých při výkonu činnosti; odměna za výkon činnosti ve výboru zaměstnanců jim nenáleží. Společnost předem vyčlení v rámci stanoveného rozpočtu odpovídající objem finančních prostředků na úhradu nezbytných výdajů, zejména na organizační zajištění jednání výboru zaměstnanců, překlady a tlumočení, odměny odborným poradcům, cestovné, ubytování, stravné.
22. PRÁVO NA INFORMACE
22.1. Představenstvo Společnosti je povinno pravidelně, nejméně však 1 (slovy: jednou) ročně, předkládat výboru zaměstnanců zprávu o vývoji podnikatelské činnosti Společnosti a jejích dalších perspektivách.
22.2. Představenstvo Společnosti je povinno bez zbytečného odkladu předem poskytnout výboru zaměstnanců návrh programu každého jednání představenstva, dozorčí rady Společnosti a dále kopii veškerých listin předložených valné hromadě Společnosti.
22.3. Představenstvo Společnosti je povinno informovat výbor zaměstnanců bez zbytečného odkladu o všech výjimečných okolnostech, které mohou ve značném rozsahu negativně ovlivnit zájmy zaměstnanců Společnosti, zejména o přemístění či zániku provozoven či organizačních složek podniku anebo o hromadném propouštění.
22.4. Výbor zaměstnanců průběžně seznamuje zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance Společnosti s informacemi, jež při výkonu působnosti obdržel od představenstva Společnosti, a dále s výsledky jednání, které při výkonu působnosti vedl. Ustanovení § 55 odst. 5 Zákona o SE tím není dotčeno.
23. PRÁVO NA PROJEDNÁNÍ
23.1. Představenstvo Společnosti je povinno v přiměřené lhůtě projednat s výborem zaměstnanců pravidelnou zprávu uvedenou v § 64 odst. 1 Zákona o SE, a to zejména z hlediska struktury Společnosti, její hospodářské a finanční situace, pravděpodobného vývoje její podnikatelské činnosti, výbory a odbytu, situace a pravděpodobného vývoje zaměstnanosti a investic, podstatných změn týkajících se organizace, zavádění nových pracovních metod či výrobních postupů, přemístění výroby, fúze, organizačních změn či uzavírání provozoven, organizačních složek podniku nebo jejich důležitých částí a hromadných propouštění.
23.2. Nastanou-li okolnosti uvedené v § 61 odst. 3 Zákona o SE, je představenstvo Společnosti povinno bez zbytečného odkladu vyhovět žádosti výboru zaměstnanců nebo v naléhavém případě užšího výboru o svolání společného jednání za účelem poskytnutí informací a projednání záležitostí, jež mohou mít významný negativní vliv na zájmy zaměstnanců Společnosti.
23.3. Jestliže se představenstvo Společnosti rozhodne jednat v rozporu se stanoviskem výboru zaměstnanců nebo užšího výboru sděleným na společném jednání podle článku 23.2 těchto stanov, jsou povinni před uskutečněním tohoto rozhodnutí vyhovět nové žádosti výboru zaměstnanců nebo užšího výboru o další společné jednání za účelem dosažení dohody.
23.4. Jedná-li za výbor zaměstnanců v případech uvedených článku 23.2 a článku 23.3 těchto stanov užší výbor, mají právo účasti na společném jednání též členové výboru zaměstnanců, kteří zastupují zaměstnance Společnosti, již jsou předmětným opatřením přímo dotčeni. Tito členové výboru zaměstnanců mají v uvedených věcech rovněž právo účastnit se všech uzavřených jednání užšího výboru.
24. ZAPOJENÍ ZAMĚSTNANCŮ SPOLEČNOSTI VE FORMĚ VLIVU NA SLOŽENÍ JEJÍCH ORGÁNŮ
24.1. Zaměstnanci Společnosti mají za podmínek stanovených Zákonem o SE právo vlivu na složení orgánů Společnosti, a to způsobem a v rozsahu stanovených ve stanovách Společnosti na základě výsledu o jednání o zapojení zaměstnanců Společnosti. Ustanovení § 64 Zákona o SE se použije, pouze stanoví-li tak dohoda o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců Společnosti nebo Zákona o SE.
25. ZMĚNA STANOV
25.1. Jestliže má být na pořadu jednání valné hromady změna stanov Společnosti, musí Společnost ve svém sídle umožnit každému akcionáři, aby mohl ve lhůtě uvedené v pozvánce na valnou hromadu nahlédnout zdarma do návrhu změny stanov. Na toto právo Společnost musí akcionáře upozornit v pozvánce na valnou hromadu.
25.2. Změna stanov vyžaduje rozhodnutí valné hromady přijaté většinou alespoň dvou třetin hlasů všech akcionářů a musí být osvědčeno notářským zápisem. Obsahem notářského zápisu je také schválený text změny stanov.
25.3. Změna stanov nabývá účinnosti okamžikem, kdy o ní rozhodla valná hromada Společnosti, pokud z jejího rozhodnutí nebo obecně závazných právních předpisů nevyplývá, že nabývá účinnost později.
25.4. V případě, že nastane jakákoliv právní skutečnost, na jejímž základě dojde ke změně stanov Společnosti, představenstvo je povinno vyhotovit bezodkladně aktuální úplné znění stanov a založ je do sbírky listin.
26. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
26.1. Společnost není povinna vytvářet rezervní fond. O zrušení již existujícího rezervního fondu a o naložení s jeho zůstatkem rozhoduje představenstvo Společnosti.
26.2. Společnost je založena na dobu neurčitou. Společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku a zaniká výmazem z obchodního rejstříku, pokud nejde o případ přemístění sídla do jiného členského státu podle článku 8 Nařízení Rady.
26.3. Právní poměry Společnosti se řídí Nařízením Rady, Zákonem o SE a Zákonem o obchodních korporacích.
V Praze 5.10.2021 |
SOLEK HOLDING SE Xxxxxx Xxxxxxx, předseda představenstva |