EU aktualit

Měsíčník

EU aktualit

číslo 80,

květen 2010

strana 2

strana 6

strana 7

strana 12

strana 19

EU a MMF připravily pomoc Řecku ve výši 110 miliard eur

Unijní emise skleníkových plynů díky krizi loni spadly o 11 %

ČR dostane z Bruselu více peněz na regionální politiku

Hlavní téma:

Lisabonská smlouva a nová pozice regionů v EU

Případová studie: Safari kemp v ZOO Dvůr Králové

Vážení čtenáři,

v průběhu března mohli optimisté podlehnout zdání, že příběh řecké infekce fiskálního a záhy i ekonomického a politického organismu by bylo možné při trochu racionálním, s chladnou hlavou vedeném postupu dovést do žádoucího cíle. Známky uklidnění byly dokonce již na světě.

Duben však prozatím veškeré naděje zhatil, mimořádně rozvířil průběh událostí až k panice a nevraživosti a nejen, že žádný viditelný pokrok nebyl v řeckém příběhu dosažen, ale pravý opak se stal pravdou. Diskusním fórem se nestaly zdaleka pouze vládní salónky, kde kompetentní a zodpovědní politici, vybaveni pádnými argumenty svých specialistů, hledají všem prospěšná řešení; diskusním fórem se stala bohužel i „ulice“, jejíž argumentář je poněkud emocionálnější, méně kompetentní a výrazně drsnější.

Spolu s tím se infekce šíří Středozemím a snaží se zasáhnout i druhý nejslabší článek; spadeno má na Portugalsko. Oběma zemím se zhoršují jejich ratingová ocenění, jež jim pozvolna zabraňují v přístupu k tolik potřebným finančním zdrojům.

Řecký záchranný plán nezískal v investorské komunitě odpovídající důvěru a stavidlo nervozity a pesimismu bylo okamžitě spuštěno. Není se svým způsobem co divit, když Řekové přistupovali v nedávné i dávnější minulosti k objektivním statistickým datům, jejichž interpretace právě tuto důvěru zásadním způsobem formuje, spíše jako ke kouzelnickému či šarlatánského náčiní a nedělala jim problém ani opakující se lež motivovaná zakrytím chronických vnitřních nedostatků. A nad tím, jaké to nedostatky mohou být na počátku 21. století v členské zemi EU, opravdu zůstává rozum stát.

Celý tento příběh s dosud velmi neslavným koncem (a s bůhví jakým pokračováním) odhalil, jak EU i její měnově integrační složka kriticky podcenily prevenci, když vůbec umožnily, aby tak dluhem dlouhodobě prosáklá země mohla do tohoto výběrového klubu vstoupit. Odhalil i institucionální nepřipravenost na postupy v takovýchto situacích.

Duben tak byl obdobím, kdy se evropské integrační dění nelichotivě neslo a vyvíjelo pod dominantním řeckým vlivem a přitom se pořádně zachvělo ve svých snad stále pevných základech; bylo obdobím, kdy došlo k odhalení tolika systémových a procedurálních poruch, že se člověk až zdráhá otázat, co by se stalo, kdyby podobná infekce nezasáhla „jen“ 2,5 % unijního HDP, ale třeba 15% či 20 % (to kdyby do podobné pasti spadly i další státy, což se spíše předpokládá, než vylučuje).

Zakončeme tak spíše přáním, či naivním sebe chlácholením, než objektivním odrazem reality či blízké budoucnosti – a sice, že v řeckém, či jiném jižním příběhu již nemůže být hůře, ale jenom lépe – pro Řecko i celou Unii.

Xxxx Xxxxxxxxx

1

Česká spořitelna, a.s. Poláčkova 1976/2 140 00 Praha 4

tel.: x000 000 000 000

fax: x000 000 000 000

XX_xxxxxx@xxxx.xx xxxx://xxx.xxxx.xx/xx

EU OFFICE (KANCELÁŘ PRO EU)

Xxx Xxxxxxxx manažer EU Office

x000 000 000 000, xxxxxxxxx@xxxx.xx

Xxxx Xxxxxxxxx

x000 000 000 000, xxxxxxxxxx@xxxx.xx

Xxxxx Xxxxxxxxx

x000 000 000 000, xxxxxxxxxx@xxxx.xx

KORPORÁTNÍ FINANCOVÁNÍ

Xxxxx Xxxxx

specialista EU Programu Business

x000 000 000 000, xxxxxx@xxxx.xx

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU

Xxxxx Xxxxxx

specialista EU Programu Region

x000 000 000 000, xxxxxxx@xxxx.xx

GRANTIKA ČESKÉ SPOŘITELNY

Xxxxx Xxxxx

ředitel úseku EU projektů

x000 000 000 000, xxxxx@xxxxxxxxxx.xxx

Máte zájem o realizaci projektu s pod- porou fondů EU? Hledáte financování Vašich rozvojových plánů? Chcete získat více informací? Prosím, obraťte se na vý- še uvedené kontakty.

Obsahovými partnery Měsíčníku EU aktualit jsou portál XxxXxxxx.xx a společnost Grantika ČS

Události

Členské státy eurozóny a MMF se dohodly na záchranném balíčku Řecku ve výši 110 miliard eur. Schválení pomoci však finanční trhy zatím neuklidnilo. Estonsko má ambice přijmout euro začátkem příštího roku. Klíčové z tohoto pohledu budou konvergenční zprávy Evropské komise a ECB, které budou zveřejněny v květnu. Přebytek společného evropského rozpočtu v loňském roce způsobil, že letos budou členské státy přispívat méně. Příspěvek ČR se tak vůči předpokladům sníží o 24,4 mil. eur.

EURO A EKONOMIKA

Záchrana Řecka bude stát 110 miliard eur

Ministři financí eurozóny se dohodli na záchranném balíčku pro Řecko v hodnotě 110 miliard eur, na který 30 miliardami přispěje Mezinárodní měnový fond (MMF). Finanční trhy jsou ale stále neklidné – čekají na schválení balíčku v jednotlivých národních parlamentech zemí eurozóny.

Po týdnech složitých rozhovorů a přešlapování německé vlády, která čelí výraznému odporu veřejnosti, kancléřka Xxxxxx Xxxxxx kývla na záchranný balíček pro Řecko a přislíbila, že za něj bude bojovat v německém parlamentu. Eurozóna spolu s MMF poskytnou Řecku během následujících tří let půjčky v celkové hodnotě 110 miliard eur.

Řecký premiér Xxxxxx Xxxxxxxxx na oplátku slíbil, že jeho země přistoupí k ještě drastičtějším úsporným opatřením, která by během tří let měla snížit veřejné výdaje o dalších 30 miliard eur.

Lídří eurozóny by měli dohodnutou pomoc formálně schválit na summitu, který se bude konat v pátek 7. května. Ještě před tím musí dostat zelenou ve všech parlamentech zemí eurozóny. Podle šéfa MMF Xxxxxxxxx Xxxxxxx-Xxxxx stačí i MMF tento týden schválit svůj 30miliardový příspěvek k balíku půjček.

Za tříleté půjčky by mělo Řecko platit roční úrok ve výši 5 %, což je polovina ceny, za kterou jsou ochotny předlužené zemi půjčovat trhy (ale o 2 % více, než se platí za německé dluhopisy

– tzv. bundy). Čerpání pomoci bude úzce vázáno na slíbená úsporná opatření, jejichž zavádění budou monitorovat EU s MMF (hodnocení bude vycházet jednou za čtvrtletí).

Přijaté řešení je nejlepším ze špatných. Důležité bude, aby členské státy i EMU prosadily reformy a tvrdé úsporné kroky, čímž jednak sníží morální hazard a jednak povede k obratu řeckých veřejných financí a zprostředkovaně i realizaci nezbytných strukturálních reforem. Alternativou poskytnutí půjčky je nechat Řecko zbankrotovat. Řecko sice na HDP eurozóny zaujímá „pouze“ 2,5 %, ale jeho pád by spustil dominový efekt, nedůvěra investorů by se přelila do dalších zemí s ambicí srazit globální ekonomiku ještě níže, než byla v nejhlubších fázích odeznívající ekonomické a finanční krize.

xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/en/misc/114130.pdf

ht tp: / /www.euract xx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/ zachrana-recka-bude-stat-110-miliard-eur-007442

Estonsko je na dobré cestě přijmout euro

Díky příznivým makroekonomickým výsledkům, které Estonci vykazují i během krize, se tento pobaltský stát v roce 2011 pravděpodobně stane 17. členem eurozóny. Evropská komise vydá důležité doporučení v polovině května.

„Pokud se nestane nic zvláštního, vydá Komise 12. května kladné stanovisko pro vstup Estonska do eurozóny,“ prohlásil nejmenovaný úředník EU. To by znamenalo, že tento baltický stát vstoupí do eurozóny roku 2011.

V ten samý den, 12. května, Komise také zveřejní svojí konvergenční zprávu pro rok 2009. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Xxxx Xxxx k tomu dodal:

„Bude to den prohloubení a asi také dalšího rozšíření eurozóny.“

Podle odhadů estonské vlády bude v nadcházejících letech podíl deficitu veřejného rozpočtu na HDP pravidelně klesat. Tallin očekává v roce 2009 deficit 2,6 %, v roce 2010 2,2 % a 2 % v roce 2011. Pro vstup do eurozóny nesmí deficit překročit hranici 3 % HDP.

Větší problém než deficit ale v Estonsku dlouhodobě představovala míra inflace. V roce 2008 vzrostly estonské ceny o 10,6 %. To výrazně překročilo maximální možnou inflaci, která se odvozuje z průměrné inflační míry tří nejúspěšnějších unijních členů v konkrétním roce.

Vysokou inflaci v Estonskou živil rychlý růst, který následoval po vstupu do EU v roce 2004. Po zásahu ekonomické krize roku 2008 ale dvouciferný hospodářský růst ustal. Krize tak měla i jeden pozitivní efekt – snížila estonskou inflaci pod hranici, kterou vyžaduje Maastrichtská smlouva.

Ekonomický vývoj v Estonsku

v %	2008	2009	2010	2011	2012	2013
Růst HDP	-3,6	-14,5	-0,1	3,3	3,7	4,0
Inflace (HICP)	10,6	0,2	0,4	1,9	2,3	2,7
Míra nezaměstnanosti	5,5	13,7	14,8	13,1	11,1	8,5
Saldo veř. rozp. k HDP	-2,8	-2,6	-2,2	-2,0	-1,0	0,2
Veřejný dluh k HDP	4,6	7,8	10,1	13,0	14,2	14,3

Zdroj: Estonský konvergenční program – leden 2010, údaje za 2010 až 2013 jsou odhady

Stanovisko k přijetí Estonska do eurozóny naznačí, jak se budou členské státy, Komise i ECB stavět k dalšímu rozšiřování eurozóny. Vzhledem k situaci okolo Řecka, které jak se nyní ukazuje nebylo na přijetí eura připravené, bychom se nedivili, kdyby se kritéria pro přijímání zemí do eurozóny či jejich výklad zpřísnil.

xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxx_xxxxxxx/xxxxx_xx.xxx

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxxxxx-xx-x a-dobre-ceste-prijmout-euro-jiz-roku-2011-007377

Brusel zvažuje zastavení dotací státům s nadměrnými deficity

Evropská komise vystoupila s návrhem, podle nějž se země, které opakovaně nebudou respektovat unijní rozpočtová pravidla, mohou dočkat pozastavení dotací ze strukturálních fondů. Takové opatření by mělo vlády odradit od přijímání politik, které by jejich stát mohly zavést do situace podobné

Události

té, v níž se nyní nachází Řecko. Konkrétní návrh by měl být hotov 12. května, uvedl komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Xxxx Xxxx.

Jako jedno z možných opatření komisař zmínil „pozastavení kohezních fondů“ státům, které soustavně porušují Pakt stability a růstu. Jedná se o peníze, které jsou určeny na podporu méně vyspělých a zaostalých regionů. Většinu příjemců tvoří v současné době regiony nových členských zemí EU, ale patří k nim také Španělé nebo Italové.

Na dodržování rozpočtových pravidel Evropská unie dohlíží prostřednictvím Paktu stability a růstu. Ten zakotvuje možnost finančně potrestat státy, které překračují deficit veřejných rozpočtů o více než 3 % HDP a nevyvíjejí dostatečné úsilí k jeho omezení. Pravdou ovšem je, že na podobné sankce nikdy nedošlo a tlak na hříšné státy byl vždy pouze politický.

Ve světle finanční a hospodářské krize byla Unie dokonce nucena pravidla dočasně uvolnit, neboť deficity veřejných financí se ve většině zemí pohybují za zmíněnou 3% hranicí.

Komisař Xxxx rozhodně odmítl prohlášení německé kancléřky, podle níž by mělo být možné notorické hříšníky v budoucnu vyloučit z eurozóny. „Smlouva to neumožňuje,“ uvedl Xxxx a dodal, že něco takového by vyžadovalo změnu smluv.

„A k tomu já osobně mám určité výhrady,“ řekl Rehn. Ze stejného důvodu není Rehn zastánce ani nápadu na založení Evropského měnového fondu.

V souvislosti se zabráněním „řecké krize“ se objevuje řada radikálních návrhů. Kromě zastavení dotací se jedná například i o právo Evropské komise schvalovat rozpočty členských států eurozóny ještě předtím, než o nich budou hlasovat národní parlamenty. Častokrát je lepší než navrhování stále nových norem a regulativů důsledně vymáhat ty stávající. V oblasti fiskální odpovědnosti členských států je to především Pakt stability a růstu, v rámci kterého by teoreticky možné sankce měly být uplatňovány i v praxi.

xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxx_xxxxxxx/xxxxx_xx.xxx

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxx

-zastaveni-dotaci-statum-ktere-porusuji-rozpoctova-pravidla- 007371

navrhován a schvalován jako vyrovnaný. Také tím se unijní rozpočet liší od běžných národních rozpočtů a za úspěch je všeobecně považováno, když vykazuje co nejmenší přebytky. Xxxxxxx ze své podstaty ani vykazovat nemůže, protože je tvořen státními příspěvky.

Z tohoto hlediska byl tak vývoj rozpočtu v roce 2008 úspěšnější, protože přebytek dosahoval jen 1,5 % ze svého celkového objemu, uvádí ČTK. Podle Evropské komise je tento rozdíl tvořen zejména pohybem směnných kurzů, celkově se však zacházení s rozpočtem unie lepší. Od roku 2001 se přebytek totiž zmenšil o zhruba 90 procent. „Přebytek rozpočtu EU bude v letošním roce započítán jako příjem, což přinese opravdovou úsporu členským státům,“ uvádí v tiskové zprávě Komise eurokomisař pro rozpočet Xxxxxx Xxxxxxxxxxx.

Podíl přebytku na rozpočtu EU za rok 2009 v mil. eur

Německo	459,1	Irsko	25,7
Francie	371,6	Rumunsko	24,8
UK	306,2	ČR	24,4
Itálie	287,9	Maďarsko	16
Španělsko	196,2	SR	13,2
Nizozemsko	110,6	Slovinsko	6,9
Belgie	64,8	Bulharsko	6,5
Švédsko	56,1	Lucembursko	5,5
Polsko	54,6	Litva	5
Rakousko	52,1	Kypr	3,4
Řecko	46,2	Lotyšsko	3,4
Dánsko	45,9	Estonsko	2,5
Finsko	34,2	Malta	1,1
Portugalsko	29,5	Celkem	2 254,0

Na Českou republiku z celkového přebytku za loňský rok připadá 24,4 milionů eur, o které bude náš letošní odvod do společné evropské kasy nižší. Nejvíce ušetří Německo, které je největší evropskou ekonomikou a tudíž i v absolutním vyjádření největším přispěvatelem do společného rozpočtu. Jeho letošní odvod bude nižší o 459,1 milionů eur.

xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/435

ROZPOČET VNITŘNÍ TRH

Letošní příspěvek Česka do společného rozpočtu bude nižší

Přebytek loňského rozpočtu Evropské unie ve výši 2,25 miliardy eur umožní, že příspěvky jednotlivých členských států do toho letošního budou nižší. Evropská komise totiž hodnotu loňského přebytku připočte na příjmovou stránku rozpočtu, rozpočítá mezi jednotlivé státy a výslednou částku strhne z jejich každoročních příspěvků.

V relativním vyjádření představuje přebytek 1,9 % objemu rozpočtu ve výši přesahující 113 miliard eur, který je vždy

Unie musela loni stáhnout z trhu více nebezpečného zboží

Komise zveřejnila výroční zprávu o bezpečnosti evropských výrobků v roce 2009. Loni muselo z evropských regálů zmizet více nebezpečného zboží než v minulých letech.

Komisař pro zdravotnictví a politiku spotřebitele Xxxx Xxxxx, který výroční zprávu prezentoval, řekl, že v loňském roce množství nebezpečného zboží meziročně vzrostlo o 7 %. Unijní systém rychlého varování pro nepotravinové výrobky

Události

Komisař pro vnitřní trh Xxxxxx Xxxxxxx zvažuje, že na podzim navrhne legislativní normu regulující obchodování se swapy úvěrového selhání (CDS). Evropská unie zvažuje spustit projekt pro podporu celosezónního turismu v zemích EU, který bude obdobou programu Erasmus. Evropská komise v reakci na gigantické ztráty evropského leteckého průmyslu způsobené erupcemi islandské sopky dočasně uvolnila pravidla pro udělování veřejné podpory aerolinkám ze strany členských států.

(RAPEX) měl tedy v roce 2009 více práce. V rámci systému RAPEX si členské státy předávají informace o tom, že se na trhu kdekoliv v Unii objevil nebezpečný výrobek. Varování slouží národním kontrolním orgánům (například České obchodní inspekci), které mohou na základě oznámení zkontrolovat, zda se nebezpečný výrobek na vnitrostátním trhu objevil. Pokud ano, nařídí kontrolní orgány stažení z trhu a zařídí vrácení peněz spotřebitelům. Na RAPEXu, který Unie zavedla v roce 2001, se podílejí i nečlenské státy jako Lichtenštejnsko, Island a Norsko.

Podle Komise byl častější výskyt případů způsoben tím, že Unie zpřísnila kontrolu trhu, a nedá se prý říct, že by přibylo nekvalitního zboží. V roce 2008 byl posun oproti předchozímu roku 2007 ještě větší – došlo k nárůstu dokonce o 16 %.

Loni se v systému RAPEX objevilo celkem 1.993 upozornění, která varovala před závadným a nebezpečným zbožím. Nejčastěji se z trhu stahovaly hračky (28 %), textilie (23 %), motorová vozidla (9 %) a elektronické spotřebiče (8 %). Oproti roku 2008 se výrazně zvýšil počet závadného oblečení, a to hlavně proto, že Unie loni přijala v této oblasti novou legislativu.

Celých 60 % nahlášeného vadného zboží pocházelo z Číny a pětina nebezpečných výrobků měla původ v Unii. Je ale třeba zmínit fakt, že například 80 % všech hraček, které se na evropském trhu prodávají, vyrábějí právě Číňané.

Španělsko loni alarmovalo ostatní země nejčastěji. Pocházelo odsud 13 % všech upozornění. Hned za nimi byli Němci s 11 % a Řekové s 9 %.

xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/434

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxx-x-xxxxxx/xxxxxx/xxxx-xxxxxx-xxx i-stahnout-z-trhu-vice-nebezpecneho-zbozi-007378

FINANCE

Xxxxxxx chce zpřísnit pravidla u kreditních swapů

Francouzský eurokomisař pro vnitřní trh Xxxxxx Xxxxxxx zvažuje, že na podzim přijde s návrhem, který by měl nastavit přísnější pravidla pro obchodování s tzv. swapy úvěrového selhání (CDS). Neprůhledné obchody s CDS podle některých názorů přispěly k vypuknutí globální finanční krize.

„Myslím, že bychom měli zvážit všechny možnosti regulace a transparentnosti stejně jako povinné využití clearingových center,“ prohlásil komisař během své návštěvy Londýna.

Xxxxxxx, který je v Evropské komisi zodpovědný za předkládání legislativy v oblasti finanční regulace, uvedl, že sice nikdy v souvislosti s CDS nepoužil slovo „zákaz“, ale že ani taková možnost není vyloučena.

Obecně kreditní swapy obchodníkům slouží k zajištění se proti platební neschopnosti emitenta dluhopisu. U nekrytých prodejů navíc obchodník nemusí dluhopis vůbec vlastnit, což nahrává spekulativnímu chování. Například podle řeckých politiků si takto spekulanti „sázeli“ na státní bankrot a tím zhoršovali jeho potíže.

Xxxxxxx je ale ujišťuje, že bude jednat „seriózně“ a nebude

„improvizovat“. „Nemluvím o zákazu. Mluvím o rámcových pravidlech a transparentnosti,“ uvedl.

Komisař se také v červnu chystá představit návrh na regulaci trhů s deriváty, který se má zaměřit na roli clearingových center a nahlašování uskutečněných transakcí.

V diskusi jak banky přimět, aby je v budoucnu nebylo třeba zachraňovat z peněz daňových poplatníků, je Xxxxxxx zastáncem zdanění bank. Říká ale, že o konkrétní podobě takové „daně“ je třeba ještě jednat. „Diskuse už začala a je tu řada návrhů – francouzko-německý, zdejší – londýnský, a americký,“ uvedl komisař. „Nechci formulovat z čeho by měla tato daň nebo její vyčlenění vycházet, myslím si ale, že nějaká forma příspěvku je nutná a legitimní,“ prohlásil.

Jednou z hlavních příčin globální finanční krize byla nedostatečná regulace, která si nebyla schopna poradit s novými finančními deriváty, například typu CDS. Proto by její zefektivnění mohlo být užitečným krokem. Nicméně zavádět speciální daň pro jeden konkrétní sektor ekonomiky, v tomto případě banky, odporuje základním systémům daňové neutrality i spravedlnosti. Stát má bankovní byznys ovlivňovat prostřednictvím regulace a dohledu, nikoliv selektivně zaváděných daní.

xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/398

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxxxx-xxxx-x prisnit-pravidla-u-kreditnich-swapu-007308

Události

PODNIKÁNÍ

EU zavede „Xxxxxxx pro turisty“ a stávající projekt pro mladé podnikatele rozšíří

Po Xxxxxx pro studenty a mladé podnikatele ministři zodpovědní za turismus zamýšlejí spustit i podobný projekt pro turisty.

Ministři členských zemí EU zodpovědní za oblast turismu odstartovali program, který má povzbudit turisty, aby si vybírali dovolené v průběhu celého roku a udržovali tak pracovní místa v turismu i mimo hlavní sezónní období.

Sektor se rychle mění v důsledku celé řady faktorů, nejvíce však nárůstem nízkonákladových leteckých společností a cest, které si turisti organizují na vlastní pěst. Většina z 10 miliónů zaměstnanců v sektoru turismu pracuje jen po určitou část roku. Jde ale o přirozenou vlastnost odvětví podmíněného ročním obdobím a svátky.

Jak uvedl Xxxxxxx Xxxxxx, evropský komisař pro průmysl, „sezónnost představuje značnou výzvu pro konkurenceschopnost v sektoru. V tomto kontextu plánuji propagovat konkrétní iniciativy, které se zaměří na prodloužení sezóny“.

Jednou z takových iniciativ je právě „Xxxxxxx pro turisty“, tedy program, který svou inspiraci našel v podobném projektu, jenž se ale soustředí na výměnu studentů.

„Mladí, lidé nad 65 let a osoby s omezeným pohybem nebo nízkým příjmem dostanou finanční podporu, aby odjeli na dovolenou v mimosezónním období,“ vysvětlil hlavní myšlenku nejmenovaný úředník z Evropské komise.

Ta spočívá v tom, že občané severských zemí budou cestovat do jižní Evropy i v zimě, zatímco obyvatelé Středomoří by směřovali na sever kontinentu i v těch nejteplejších obdobích roku. Celý plán je inspirovaný španělským projektem meziregionálních výměn turistů mimo hlavní sezónu.

Evropská komise na konci roku 2010 plánuje rozšířit projekt

„Xxxxxxx pro mladé podnikatele“, tedy program mobility, který může začínajícím podnikatelům pomoci získat informace od zkušených zahraničních kolegů pracujících v malých a středních podnicích. Jeho pilotní verze byla spuštěna v únoru 2009.

I přesto, že projekt, který se stejně jako zamýšlený program pro turisty inspiroval v úspěšném Erasmu pro studenty, skýtá potenciál až 10 tisíc výměn podnikatelů za rok, jeho fungování provází celá řada těžkostí. Největší obtíže mu činí hledat zkušené podnikatele, kteří by byli ochotni poskytnout svůj čas a zdroje na mentorování mladých podnikatelských nadějí.

xxxx://xxx.xxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxx.xxx?xxxxxx

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xx-xx vede-erasmus-pro-turisty-a-stavajici-projekt-pro-mlade-podnik atele-rozsiri-007365

Komise navrhuje kvůli sopce dočasné výjimky pro letecký průmysl

Evropská komise zveřejnila návrh některých opatření, která mají leteckému průmyslu pomoci vypořádat se s krizí způsobenou erupcemi islandské sopky Eyjafjallajökull. Mezi návrhy je dočasné uvolnění nočních letů nebo odklad splácení tzv. traťových poplatků. Postiženým aerolinkám by navíc státy mohly pomoci dotací.

Během sopečné krize byly letecké společnosti podle odhadů Evropské komise nuceny zrušit na 100.000 letů, více než 10 milionů cestujících díky tomu nemohlo odcestovat a celkové ztráty celého leteckého průmyslu vyšplhaly na 1,5 až 2,5 miliardy eur.

Návrat k běžnému leteckému provozu a dopravení dosud neodbavených cestujících a nákladu na místo konečného určení je nyní pro Evropskou unii prioritou číslo jedna. Evropská komise proto přišla s několika návrhy, které by měly situaci v letecké dopravě co nejrychleji vyřešit.

Brusel zvažuje také některá opatření na pomoc nejhůře postiženým aerolinkám. Navrhuje proto „na omezenou dobu“ odložit výběr tzv. „traťových poplatků“, které letecké společnosti musí platit zemím za průlet jejich vzdušným prostorem.

Z dlouhodobé perspektivy Brusel potvrdil, že státům umožní poskytnout postiženému sektoru zvláštní dotace. Komise ale dala jasně najevo, že podporu budou moci vlády udělit pouze společnostem, které krize zasáhla „přímo“. Evropská komise by v nadcházejících týdnech měla formulovat pokyny pro poskytnutí státní pomoci.

Nad návrhy Evropské komise se začátkem května sejdou na mimořádné schůzce ministři dopravy. Vedle opatření souvisejících s řešením aktuální situace se budou zabývat také návrhem na vytvoření jednoho evropského regulátora pro celý vzdušný prostor nad EU. Ten by měl podle představ evropské exekutivy nahradit národní regulační orgány.

xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX MO/10/152

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxxx-xxxxx uje-kvuli-islandske-sopce-docasne-vyjimky-pro-letecky-prumy sl-007428

ZEMĚDĚLSTVÍ

Cioloş otevřel debatu o budoucnosti unijního zemědělství

Eurokomisař pro zemědělství Xxxxxx Xxxxxx se 12. dubna poprvé setkal s europoslanci a diskutoval s nimi o podobě očekávané reformy společné zemědělské politiky. Reformovaná společná zemědělská politika (SZP) může dle eurokomisaře výrazně přispět k nové strategii udržitelného rozvoje Evropa 2020.

Události

Emise skleníkových plynů, které jsou zahrnuty do evrpského systému obchodování s emisemi, se v loňském roce snížily o 11 %. Hlavním důvodem je omezování výroby pod vlivem hospodářské krize. Rada EU pověřila Evropskou komisi, aby se Spojenými státy dohodla novou dohodu o výměně údajů o bankovních transakcích (SWIFT). Nová pravidla pro přidělování krátkodobých víz do Schengenského prostoru, která začala platit od dubna, by měla být jednodušší a transparentnější.

Cioloş zdůraznil, že zemědělství bude motorem zeleného a udržitelného růstu. Nové postupy mohou výrazně přispět k účinnému boji proti klimatickým změnám a k nalézání nových cest, jak vyrábět více produktů a přitom spotřebovávat méně zdrojů, myslí si eurokomisař.

Jednou z nejvýbušnějších oblastí probíhající debaty o budoucnosti SZP jsou finance. V současnosti jde do zemědělské politiky asi 40 % unijního rozpočtu. V této debatě proti sobě stojí země jako Velká Británie či Nizozemsko, které chtějí SZP „zeštíhlit“, liberalizovat a zefektivnit. Opačný názor má největší příjemce unijních „zemědělských“ peněz

– Francie.

Co se týče podoby přímých plateb, Xxxxxx řekl, že je příliš brzy na diskuzi o výši dotací nebo o dalších konkrétních otázkách. „Nejdříve se musíme shodnout na tom, co bude v oblasti plateb naším cílem. Až pak rozhodneme, jak se budou finance rozdělovat,“ zdůraznil komisař.

Dále Xxxxxx zmínil hlavní výzvy SZP do budoucna: potravinová bezpečnost, ochrana půdy a přírodních zdrojů, podpora ekonomického růstu ve venkovských oblastech a boj s klimatickými změnami.

SZP vznikla roku 1958 s cílem podpořit zemědělce, zvýšit jejich produkci a zajistit stabilní dodávky zemědělských komodit. Během posledních dvou dekád proběhly tři reformy SZP – v letech 1992, 1999 a 2003. V roce 2008 byl pak spuštěn proces

„ozdravení“ (tzv. health check) SZP, jehož cílem je modernizace zemědělské politiky – například snižování významu přímých plateb ve prospěch podpory venkova. Členské země se také shodly na snížení podpory farmářům a přesměrování peněz do politiky rozvoje venkova. Dalším velkým tématem je zrušení kvót na výrobu mléka.

Zemědělství si vzhledem ke svým specifikům (např. pozitivní externalita – péče o krajinu) zaslouží regulaci i veřejnou podporu. Ta je však v aktuální verzi SZP zastaralým přebujelým byrokratickým systémem, který neodpovídá realitě a potřebám EU na začátku 21. století.

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx0/xxxxxx/xxxxx-xxxxxxx-xxxxx u-o-budoucnosti-unijniho-zemedelstvi-007360

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Unijní emise loni spadly o 11 %

Exhalace skleníkových plynů v rámci evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) v roce 2009 díky globální ekonomické krizi poklesly o 11 %, uvedla Evropská komise.

Evropské podniky minulý rok vyprodukovaly 1,88 miliardy tun emisí CO2, tedy o 11 % méně než v roce 2008, což dokazuje, že krize na průmysl loni dolehla s plnou silou. Zveřejněná data jsou pouze předběžnými odhady, protože několik zemí – jmenovitě Portugalsko, Bulharsko, Kypr, Malta

a Norsko (které není členem EU) Komisi stále dluží součet jejich emisí.

Výrazný propad exhalací znamená, že Unie v současnosti bez problémů plní cíle v rámci EU ETS, které mají v roce 2020 vést až k celkovému snížení emisí (tedy nejen u podniků v EU ETS) o 20 % ve srovnání s rokem 1990. Podle analytické společnosti Point Carbon zbylo průmyslníkům loni v rukou asi 80 milionů přebytečných povolenek (pro představu se jedná o roční kvótu vyčleněnou pro české podniky).

„Zelené“ organizace se bojí toho, že by soustavný přebytek povolenek mohl táhnout jejich cenu dolů i v dalších letech. Cena tuny uhlíku se v současnosti pohybuje jen okolo 13 eur (v systému EU ETS; u „kjótských“ kreditů je ještě cca o 1,5 eura níže) a experti spekulují, že pokud by například technologie CCS měla být životaschopná, musela by se hodnota povolenek vyhoupnout minimálně na dvojnásobek, ale spíš na trojnásobek té současné.

Systém EU ETS od roku 2005 sdružuje okolo 10 tisíc velkých průmyslových a elektrárenských podniků. V první fázi do roku 2007 se vyznačoval značným přebytkem povolenek, který jejich cenu udržoval hodně nízko, a Komise proto pro druhou fázi

„osekala“ množství alokovaných povolenek o 10 %. Ani to však kvůli probíhající krizi nestačilo – na trhu je tak stále příliš mnoho povolenek.

Výrazná změna čeká EU ETS od roku 2013, kdy začnou postupně nabíhat aukce povolenek, které až doposud dostávaly podniky zdarma. Množství emisí vypouštěných v rámci EU ETS se má do roku 2020 snížit o 21 % ve srovnání s rokem 2005 – cílová hodnota tedy činí 1,72 miliardy tun CO2 za rok. Evropská komise zveřejní kompletní údaje o loňských emisích 15. května.

Události

xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX MO/10/120

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxx-xxxxx-xxxx

-spadly-o-11--007307

JUSTICE A ZÁLEŽITOSTI VNITRA

EU a USA uzavřou novou dohodu o výměně bankovních dat

Rada ministrů Komisi předala k projednání novou verzi dohody o výměně údajů o bankovních transakcích (SWIFT). Důrazný odpor Němců k některým částem nového znění smlouvy postup nezabrzdil.

Evropští ministři spravedlnosti dali souhlas Komisi, aby se ujala projednávání „nového SWIFTu“. Jde již o druhou verzi dokumentu, kterou se evropští politici zabývají - ta původní letos v únoru neprošla Parlamentem.

Poslanci tehdy ostře kritizovali SWIFT za to, že evropským občanům negarantuje právní ochranu na americké půdě a nezabraňuje Američanům v hromadném transferu dat, která mohou následně archivovat až 90 let. Nynější dokument obsahuje bezpočet změn, které předtím poslanci prosazovali, a je pravděpodobné, že bude i přes protesty ze strany Německa nakonec schválen.

Němci a Britové se nemohli dohodnout na tom, jak moc omezit hromadný transfer údajů a jejich následné ukládání americkým ministerstvem financí. Nový návrh dohody hovoří již jen o 5letém uchovávání nepoužitých údajů o bankovních transakcích.

Právě hromadný transfer údajů prozatímní smlouvu v únoru nakonec „položil“, protože poslanci došli k přesvědčení, že limituje občanské svobody evropských občanů. Dalším problémem původní verze smlouvy bylo, že občanům EU na americké půdě nezaručovala možnost právní nápravy u evropského soudu.

USA by chtěly smlouvu podepsat do června, protože se obávají několikaměsíční „bezpečnostní trhliny“, která by mohla teroristům umožnit plánování útoků.

Evropská unie nedávno oznámila, že chce mít svůj vlastní Program pro sledování financování terorismu (TFTP), který by se podobal tomu, který přijaly Spojené státy po útocích z

11. září 2001.

Politici se však obávají, že vytvoření podobného programu potrvá Unii dlouho, protože musí sehnat potřebné technologie a experty. Know-how by měli Evropě poskytnout Američané.

xxxx://xxx.xx0000.xx/xx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxx/xxxxxxxx/xxx00_ consejointerior.html

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxx-xxxxxx/xxxxxx/xx-x-xxx-xxxxxxx- novou-dohodu-o-vymene-bankovnich-dat-007407

Platí nová pravidla pro schengenská víza

Začátkem dubna začala platit nová pravidla pro přidělování víz do Schengenu. Celý systém bude prý jednodušší, rychlejší a transparentnější, říká Evropská komise.

Podle Evropské komise má nový systém zvýšit transparentnost, posílit právní jistotu a garantovat žadatelům o víza rovné zacházení. Nový kodex přijaly v červnu 2009 Rada a Evropský parlament.

Nová pravidla se budou vztahovat na občany třetích zemí, kteří budou usilovat o krátkodobá víza (do 90 dnů). Víza na delší dobu než 90 dní zůstanou pod jurisdikcí jednotlivých států.

Konkrétně nový kodex znamená, že veškerá úprava schengenských víz se shrne do jediného dokumentu. Další změnou je zjednodušení formuláře, na kterém zájemci o vízum podávají svou žádost. Dále v současnosti vycházejí dvě právně nezávazné příručky, které mají „schengenským“ státům pomoci k harmonizaci postupu při vydávání víz. Dosud totiž každý jednotlivý stát postupoval podle svého.

Nová pravidla znamenají zlevnění celého procesu pro několik skupin žadatelů. Děti mezi 6 a 12 lety by měly platit 35 eur (na rozdíl od standardní výše poplatku 60 eur). Zájemci mladší 25 let, kteří se v rámci neziskových organizací účastní jistých programů (například sportovních kulturních či vzdělávacích konferencí či seminářů) s podporou EU, budou mít vízum zdarma.

Nový kodex má zjednodušit vstup také „bezúhonným a spolehlivým“ osobám, které do Unie jezdí častěji (například řidiči kamionů). Státy, se kterými Unie uzavřela dohody o zjednodušení vydávání víz (tzv. Visa Facilitation Agreements) budou i nadále platit snížený poplatek 35 eur a jejich žádosti budou muset být vyřízeny do deseti dnů (oproti standardní lhůtě 15 dnů).

Zrychlení procesu v praxi znamená, že úřady budou mít dva týdny na pohovor s žadatelem. Poté začíná 15denní lhůta, ve které musí úřad rozhodnout, zda žádost o vízum přijme, nebo zamítne. V případě zamítnutí budou úřady od dubna 2011 muset své rozhodnutí zdůvodnit. To je další novinka. Neúspěšný žadatel se může nově proti rozhodnutí odvolat.

Podle údajů Evropské komise Česká republika v roce 2008 vydala sedmý nejvyšší počet krátkodobých víz v EU. Nejvíc jich vydaly (sestupně) Německo, Francie a Itálie. Na opačném konci pak je Island s Lucemburskem.

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxx-xxxxxx/xxxxxx/xx-xxxxxxxxx-xxxxx- nova-pravidla-pro-schengenska-viza-007319

REGIONÁLNÍ POLITIKA

Česko dostane z Bruselu více peněz

Česká republika bude v následujících třech letech moci

vyčerpat z evropských fondů o 237 milionů eur více, než

Události

se původně počítalo. Může za to vyšší hospodářský růst v letech 2007-2009.

Evropská komise oznámila, že Česká republika, Slovensko a Polsko budou z evropských fondů moci v letech 2011-2013 vyčerpat o 1 miliardu eur více. V případě České republiky to znamená, že k původním 26,7 miliardám eur, na něž má v letech 2007-2013 nárok, přibude v následujících letech dalších 237 milionů eur (zhruba 6 miliard korun). Podobné navýšení rozpočtu čeká i Polsko (dodatečných 633 milionů eur) a Slovensko (138 milionů eur).

Bonus si trojice nových členských zemí vysloužila tím, že jejich ekonomiky v letech 2007-2009 rostly i navzdory obtížné hospodářské situaci rychleji, než se v roce 2005, kdy Evropská unie sestavovala rozpočet evropských fondů, očekávalo.

Rozhodnutí o přidělení dodatečných prostředků nespadlo z nebe. Už při vytváření politiky soudržnosti na stávající programovací období se totiž Evropská komise, členské státy a Evropský parlament shodly na tom, že pokud se některá ze zemí odchýlí od predikovaného hospodářského růstu o více než 5 %, výše její alokace se automaticky přizpůsobí.

O osudu dodatečných peněz je již rozhodnuto. Xxxxxx Xxxxx, tiskový mluvčí MMR webovému portálu EurActiv sdělil, že vláda rozhodla o „klíči, kam přesunout volné peníze z operačních programů“ v případě, kdy by u některých operačních programů hrozilo, že přidělené prostředky nejsou schopné vyčerpat. A podle stejného vzorce se má po včerejším jednání postupovat i v případě mimořádného 237milionového bonusu.

A jaký je tento vzorec? Vláda včera rozhodla, že 52,5 % volných prostředků by v případě přesunu směřovalo na podporu regionů a rozvoj služeb v regionech, 15 % na podnikání s důrazem na inovace a 32,5 % na podporu dopravní infrastruktury.

xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/441

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx/xxxxx-xxxxxxx- z-bruselu-vice-penez-rostlo-rychleji-nez-se-cekalo-007396

Hejtmani žádají více peněz z fondů EU pro ROPy

Hejtmani žádají vládu o přesun 13 miliard korun dosud nevyčerpaných z operačních programů Evropské unie přímo do regionálních operačních programů (ROP), uvádí zpráva ČTK. Řada tématických operačních programů, tedy těch spravovaných ministerstvy, má podle nich nyní potíže získat pro Česko vyčleněné prostředky. Máme obavu, aby Česká republika o ty peníze nepřišla, řekl předseda Asociace krajů ČR Xxxxxx Xxxxx (ČSSD). Podle analýz hejtmanů se ohrožené množství peněz pohybuje zhruba mezi 20 až 25 miliardami

korun. Ministerstvo pro místní rozvoj ale v tiskové zprávě zaslané ČTK oznámilo, že zatím žádné změny nechystá.

Hejtmani nesouhlasí s nedávným usnesením vlády, podle něhož v současné době nejsou přesuny evropských peněz mezi jednotlivými operačními programy nutné. Pokud by některému z operačních programů hrozil nedostatek peněz, není vyloučen jejich přesun mezi programy, řekl pro ČTK mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Xxxxxx Xxxxx. Podle hejtmanů však analýza obsahuje časové limity pro jednání s Bruselem, které prý prakticky znemožňují nějaké výrazné změny provést. Hrozí tak údajně, že některé prostředky nebudou vyčerpány.

Mluvčí ministerstva uvedl, že rezort žádné radikální změny neplánuje. Čerpání prostředků z operačních programů ministerstvo znovu prověří až v srpnu, informuje Česká tisková kancelář.

Hejtmani navrhují každému z krajů mimo Prahy přidat po jedné miliardě korun. Podle Haška kraje umějí evropské peníze distribuovat rychle a disponují dostatečným počtem kvalitních projektů. „Pokud by to nebylo pro vládu akceptovatelné, vidíme druhou možnou alternativu v přesunu finančních prostředků do Operačního programu Doprava, odkud by kraje mohly čerpat prostředky na opravu a obnovu silniční sítě,“ uvedl Xxxxx.

Je skutečně pravda, že regionální operační programy patří mezi nadprůměrně rychle čerpané OP – viz graf. Jakékoliv přesouvání financí v rámci jednotlivých OP je však potřeba schválit Evropskou komisí a samotný schvalovací proces je záležitostí na několik měsíců. Případné přesuny prostředky z tématických do regionálních OP bude muset vyřešit až nová vláda vzešlá z voleb, a to na základě v té době aktuálních přehledů čerpání.

xxx.xxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx

Kalendárium

Dalším subjektem, který přispěl do debaty o budoucí podobě kohezní politiky EU po roce 2013, je Výbor regionů. Podle něj by měla být kohezní politika orientována zejména na potřebné regiony a jejím cílem by mělo být posilování hospodářské soudržnosti. Evropská komise spustila nový internetový portál, který obsahuje kompletní informace o celním systému EU. Eurostat zveřejnil aktualizované údaje o stavu veřejných financí. Největší schodek v loňském roce měli Irové (-14,3 % HDP), kteří překonali i Řeky.

1. DUBNA

Evropská komise schválila návrh nařízení o občanské iniciativě: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxxxxxxx_xxxxxxx/xxxxxxxx_xxxxxxxxxx/ index_cs.htm

Zpráva Evropské komise představuje první odhad dopadů Regionální politiky EU na roky 2007-2013: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx.xxx?xxxxXxxxx&xxxXxx00&xxxx Id=748&furtherNews=yes

6. DUBNA

Inovace finančnictví na globální úrovni: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxx_xxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx/ 2010-04-06-global_innovative_financing_en.htm

7. DUBNA

Banky a finanční instituce zprostředkující úvěry EIB: xxxx://xxx.xxx.xxx/xxxxx/xxxx/xxx-xxxxxxxxxxxx-xxxxx-xxx-xxxx ncing-institutions-for-credit-lines.htm?lang=en

8. DUBNA

Evropská komise naléhavě vyzývá k sociálnímu začleňování Romů: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/407

Jaké zemědělství čeká budoucí Evropu?: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/419

Dubnový monitor trhu práce: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx.xxx?xxxxXxxxx&xxxXxx00&xxxx Id=751&furtherNews=yes

14. DUBNA

Komise vyhlásila výzvu programu CIP k předkládání projektů, které přemění problémy v oblasti životního prostředí na obchodní příležitosti: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxx xxx.xx?reference=IP/10/420

Rozšíření – Černá Hora podala odpovědi na dodatečné otázky Komise: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxx_xx.xxx

15. DUBNA

Nová strategická vize pro evropskou politiku turismu:

h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f / itemshortdetail.cfm?item_id=4194&lang=en

16. DUBNA

Výbor regionů představil návrh reformy Kohezní politiky: xxxx://xxx.xxx.xxxxxx.xx/xxxxx/XxxxxXxxxxxxx.xxxx?xxxxxxx tail&id=2fa90667-71e5-478b-ae4c-541cdc317bf7

9. DUBNA

19. DUBNA

Pozměňovací návrhy: silná stránka Parlamentu: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxx_xxxx/000- 72110-096-04-15-901-20100406STO72099-2010-06-04-2010/

default_en.htm

Výzkum – změny klimatu: život v oceánu s minimem kyslíku v ohrožení: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/xxxxxxxxx/xxxx/xxxxxxx_00_00_ 09_en.html

12. DUBNA

Finanční forum pro malé a střední podniky: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxxxx/xx/xxxxxxxxxxxxxx.xxx

?lang=cs&tpa_id=128&item_id=4183

Regionální politika – nová hodnotící studie ukazuje dopad evropské kohezní politiky do oblasti dopravy a životního prostředí: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx_xxxxxx/xxxxxxxx/xxxxx_xx.xxx

Mezinárodní rozvojové banky urychlují boj proti korupci společnou dohodou o sankcích: xxxx://xxx.xxx.xxx/xxxxx/xxxx/xxxx-xxxx-xx-xxxxx-xxxxx-xxxxxxx

-corruption-with-joint-sanction-accord.htm?lang=en

13. DUBNA

Jednání leaderů v bankovnictví o podpoře ekonomiky a klimatu:

xxxx://xxx.xxx.xxx/xxxxx/xxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxx-xx-xxxx.xx m?lang=en

Vyřeší elektronická knihovna Europeana otázku autorských práv?: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxx_xxxx/ 037-61770-292-10-43-906-20091002STO61736-2009-19-10-

2009/default_en.htm

Jaký měla dopad činnost sopky na Islandu na aktivity Rady EU? xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxXxxxx.xxxx?xxx0&xx cusId=462&lang=en

20. DUBNA

Závěry z mimořádného jednání mistrů dopravy: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/en/trans/113899.pdf

Daně a celní unie – spuštění nového informačního webového portálu: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx/

Komise zhodnotila úspěchy kohezní politiky – v letech 200- 2006 bylo vytvořeno na 1,4 mil. pracovních míst v Evropě: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/444

21. DUBNA

Evropský vzdušný prostor opět otevřen: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxXxxxx.xxxx?xxx0&xxxxxX d=462&lang=en

Doprava – omezení pro držitele krátkodobých víz a cestujících v tranzitním prostoru: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxx xx.xx?reference=MEMO/10/141

Kalendárium

Rozšíření – EU a Chorvatsko prozatímně uzavřely kapitolu o volném pohybu zboží: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxx_xx.xxx

22. DUBNA

Poslanci EP jednali o nové dohodě mezi EU a USA o sdílení osobních dat v rámci systému SWIFT: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx_xxxx/ 019-73063-109-04-17-902-20100420IPR73062-19-04-2010-

2010-false/default_en.htm

Daně a rozvoj – podpora dobrého daňového systému jako součást rozvoje spolupráce: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxx xxxxXxxxxx.xx?reference=MEMO/10/146

Eurostat zveřejnil revidované výsledky hospodaření veřejných rozpočtů členských států v roce 2009: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX AT/10/55

Schodky veřejných financí členských států EU

23. DUBNA

Evropská komise a Evropská investiční banka spustily nový prototyp satelitu Alphasat: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxx xxXxxxxx.xx?reference=BEI/10/63

26. DUBNA

EU je připravena na další rozhovory o předávání bankovních údajů: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxXxxxx.xxxx?xxx0& focusId=464&lang=en

Zápis ze zasedání Rady EU k justici a záležitostem vnitra: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/en/jha/113967.pdf

27. DUBNA

Zápis ze zasedání rady EU k všeobecným záležitostem: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/EN/genaff/114045.pdf

Zápis ze zasedání Rady EU k zahraničním záležitostem: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/EN/foraff/114044.pdf

v % vůči HDP	2006	2007	2008	2009
Švédsko	2,5	3,8	2,5	-0,5
Lucembursko	1,4	3,6	2,9	-0,7
Estonsko	2,5	2,6	-2,7	-1,7
Finsko	4,0	5,2	4,2	-2,2
Dánsko	5,2	4,8	3,4	-2,7
Německo	-1,6	0,2	0,0	-3,3
Rakousko	-1,5	-0,4	-0,4	-3,4
Malta	-2,6	-2,2	-4,5	-3,8
Bulharsko	3,0	0,1	1,8	-3,9
Maďarsko	-9,3	-5,0	-3,8	-4,0
Itálie	-3,3	-1,5	-2,7	-5,3
Nizozemsko	0,5	0,2	0,7	-5,3
Slovinsko	-1,3	0,0	-1,7	-5,5
ČR	-2,6	-0,7	-2,7	-5,9
Belgie	0,3	-0,2	-1,2	-6,0
Kypr	-1,2	3,4	0,9	-6,1
EU-27	-1,4	-0,8	-2,3	-6,8
Slovensko	-3,5	-1,9	-2,3	-6,8
Polsko	-3,6	-1,9	-3,7	-7,1
Francie	-2,3	-2,7	-3,3	-7,5
Rumunsko	-2,2	-2,5	-5,4	-8,3
Litva	-0,4	-1,0	-3,3	-8,9
Lotyšsko	-0,5	-0,3	-4,1	-9,0
Portugalsko	-3,9	-2,6	-2,8	-9,4
Španělsko	2,0	1,9	-4,1	-11,2
Velká Británie	-2,7	-2,8	-4,9	-11,5
Řecko	-3,6	-5,1	-7,7	-13,6
Irsko	3,0	0,1	-7,3	-14,3

Otevřený přístup k signálu Galileo inspiruje k novým navigačním službám: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxxxx/ space/galileo/open-service/index_en.htm

28. DUBNA

Evropská komise navrhla nové nastavení jednotných směrnic pro politiku hospodářskou a zaměstnanosti: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx.xxx?xxxxXxxxx&xxxXxx00&xxxx Id=782&furtherNews=yes

Záležitosti vnitra – EU posílila vízovou spolupráci s Gruzií: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 10/472

Evropská agentura pro životní prostředí – stává se evropská doprava ekologičtější?: xxxx://xxx.xxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxx/ newsreleases/is-europe2019s-transport-getting-greener-partly

29. DUBNA

Finanční deriváty – jakou roli hrají na finančních trzích? xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxx_xxxx/000- 73458-116-04-18-907-20100426STO73416-2010-26-04-2010/

default_en.htm

Komise předložila strategii zavádění čistých a energeticky účinných aut: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxxxx/xx/ itemshortdetail.cfm?item_id=4253&lang=en

Brožurka: Evropská komise 2010-2014 – profily a priority: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxx/00

30. DUBNA

Zdroj: Eurostat

Dohoda o evropské diplomatické službě: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxXxxxx.xxxx?xxx0&xxxxxX d=468&lang=en

Informační servis

Klíčovým tématem politického i ekonomického dění v Evropské unii současných dní je bezesporu situace kolem Řecka. Právě setkání šéfů vlád a států eurozóny první květnovou sobotu by mělo dále ujasnit podobu záchranného balíčku pro Řecko a s tím spojené procedury. Pozornost si zaslouží i zasedání Rady EU k všeobecným záležitostem, jejímž hlavním bodem bude příprava na červnovou Evropskou radu.

Zasedání klíčových institucí EU

4. 5. 2010 Brusel, Belgie

- Mimořádné zasedání Rady EU k dopravě

5. 5. 2010 Brusel, Belgie

- Summit EU – Kanada

7. 5. 2010 Brusel, Belgie

- Setkání zástupců států a vlád členů eurozóny

10. 5. 2010 Brusel, Belgie

- Zasedání Rady EU k zahraničním záležitostem a rozvoji

10. 5. 2010 Brusel, Belgie

- Zasedání Rady EU k všeobecným záležitostem

10. – 11. 5. 2010 Brusel, Belgie

- Zasedání Rady EU k záležitostem vzdělávání, mládeže a kultury

16. 5. 2010 Comillas, Španělsko

- Summit EU – Mexiko

17. – 18. 5. 2010 Brusel, Belgie

- Zasedání Rady EU k zemědělství a rybolovu

17. 5. 2010 Brusel, Belgie

- Zasedání Euroskupiny

18. 5. 2010 Brusel, Belgie

- Zasedání Rady EU k hospodářským a finančním záležitostem

25. – 26. 5. 2010 Brusel, Belgie

- Zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost

30. – 3 1. 5. 2010 Mérida, Španělsko

- Neformální setkání ministrů zemědělství

31. 5. 2010 Brusel, Belgie

- Zasedání Rady EU k dopravě, energetice a telekomunikacím

Téma

Lisabonská smlouva bezesporu představuje další krok v hlubší integraci Evropské unie. Hlasovací pravidla, mechanismy a procedury pro 15člennou unii nestačí pro efektivní řízení a fungování společenství o 27 členských státech s perspektivou dalšího rozšiřování. Lisabonská smlouva posiluje úlohu EU i v její regionální a lokální dimenzi. Právě změna pozice a vlivu regionů po přijetí Lisabonské smlouvy je naším aktuálním hlavním tématem.

LISABONSKÁ SMLOUVA A NOVÁ POZICE REGIONŮ V EU

Přijetí Lisabonské smlouvy posiluje úlohu Evropské unie v oblasti její regionální a lokální dimenze. Nejvýznamnějším a nejviditelnějším efektem je rozšíření termínu koheze ve vnímání EU o svoji třetí – vedle ekonomické a sociální – složku: teritoriální (územní).

Dopad zavedení pojmu teritoriální koheze je tak fakticky dvojí:

• významným způsobem se mění dopad na tvorbu legislativy EU, jež bude daleko silněji reflektovat právě regionální a lokální akcent, včetně identifikace dopadů jejího přijetí na regionální a lokální úroveň;

• významným způsobem se může změnit i pojetí Kohezní politiky EU samé (i pod vlivem dalších okolností) směrem k rozšířenému pojetí a chápání regionů (máme tím na mysli především v současné době diskutovaný, novátorský koncept tzv. makro-regionů).

Tímto dochází k explicitnímu uznání principu regionální a místní samosprávy na základě zásady subsidiarity; tímto je

zásadně rozšířen i rozměr (kvalitativní i kvantitativní) termínu subsidiarity; EU nyní musí respektovat vedle „své“ unijní úrovně nejenom již patrnou hladinu národní, ale rovněž kompetence regionální a místní.

Teritoriální (územní) koheze se tak stala třetím kohezním rozměrem, který má přispět k harmonizaci ekonomického a sociálního rozvoje – stává se tak jedním ze základních cílů EU a bude jí rovněž přizpůsobeno budoucí směrování Kohezní politiky EU po roce 2013.

Z toho vyplývají některé významné procedurální a institucionální změny, týkající se především Evropské komise, Výboru regionů i vztahů mezi jednotlivými institucemi EU; právě deskripce těchto změn, včetně uvedení příkladů interpretace teritoriální koheze v podobě tzv. makro-regionů a vztahů vůči budoucí podobě rozpočtového rámce EU i dokumentů národního významu (Konvergenční program), budou hlavním obsahovým námětem tohoto příspěvku.

1. TVORBA LEGISLATIVY A INSTITUCIONÁLNÍ ZMĚNY

• Evropská komise musí především v důsledku přijetí Lisabonské smlouvy v širším rozsahu konzultovat a brát v úvahu regionální a lokální dimenze před navržením jakýchkoliv nových legislativních norem a aktů; toto pravidlo se projeví právě i v případě legislativy spojené s úpravou budoucí Kohezní politiky EU po roce 2013, kde se rozšířený akcent regionální a lokální dimenze projeví;

• Pokud se objeví na regionální a lokální úrovni překážky a bariéry – lhostejno, zda finanční či administrativní povahy – veškerá nová legislativa EU je musí analyzovat a následně minimalizovat;

• Národní a regionální parametry získaly větší skrutinium ohledně legislativy EU prostřednictvím „systému včasného varování“.

Aktivita směřující k rozšíření pojmu koheze o svoji teritoriální složku byla silně a velmi aktivně podporována i Výborem regionů. Vedle již výše pojatých dopadů snad bude dobré věnovat se těmto v potřebné míře konkrétnosti.

Změny, které Lisabonská smlouva přináší pro činnost Výboru regionů

První ze zmíněných změn má časově-procedurální rozměr; v souladu s mandátem Evropského parlamentu i Evropské komise (následně po uskutečněných volbách do Evropského parlamentu) se rozšiřuje i mandát Výboru regionů ze

stávajících čtyř na pět let. Předseda Výboru regionů a jeho sekretariát jsou ustaveny na období dvou a půl roku; do druhé poloviny tohoto mandátu dochází k personální výměně na pozici předsedy.

Výbor regionů je nyní zahrnut do celé délky průběhu legislativního procesu, což je dáno tím, že proces konzultací se stal závazný nejen pro Evropskou komisi a Xxxx XX, ale rovněž pro Evropský parlament.

Výbor regionů má právo předkládat právní případy pro Evropský soudní dvůr v případech, kdy by chránil své pravomoci a kompetence, případně anuloval legislativu EU, která by odporovala principu subsidiarity nerespektováním regionálních a lokálních kompetencí.

Výbor regionů

Je považován za jakéhosi ambasadora Evropy v regionech, městech, municipalitách a hovoří za ně v rámci obsáhlé evropské debaty; vede přímý dialog se spoluobčany o tom, čeho Evropa dosáhla a jaké jsou její výzvy do budoucna, a napomáhá vysvětlovat a šířit zavádění a teritoriální dopad politik EU.

Od svého založení v roce 1994 pracuje Výbor regionů

– shromáždění regionálních a lokálních zástupců na úrovni EU

– směrem k tomu, aby přispěl demokratičtější, transparentnější, propojenější Evropě. Všeobjímajícím cílem Výboru regionů bylo vždy napomáhat vytváření EU, jež by byla spojena s Evropany a jimi i podporována.

Lisabonská smlouva a regionální politika

• Lisabonská smlouva, vstoupivší v platnost 1. prosince 2009, je významným krokem směrem k umožnění všem úrovním správy a samosprávy v Evropě pracovat společně a s vědomím jeden druhého. Měla by v tomto ohledu posílit zásadu, že rozhodnutí jsou činěna tak blízko lidem, jak je to jenom možné a jak nejlépe mohou svůj dopad na občany projevit – tedy, čemu EU říká subsidiarita.

• Lisabonská smlouva explicitně uznává – poprvé – princip regionální a místní samosprávy v rámci členských států EU. V tomto ohledu rovněž přisuzuje další význam pro místní a regionální úrovně v rámci principu subsidiarity.

• Lisabonská smlouva zajišťuje, aby proces vytváření nových zákonů EU začínal zevrubným zvážením místních a regionálních dopadů v případě všech legislativních návrhů. Rovněž dává Výboru regionů více pravomocí při sledování návrhu zákona, procházejícího všemi stupni a fázemi legislativního procesu. Lisabonská smlouva tak dává shromáždění regionálních a místních zástupců více politických i právních nástrojů.

• Autority (úřady) na všech úrovních napříč Evropu budou muset pracovat společně v mnohem větším rozsahu než dříve. Výbor regionů se zabývá předvídáním těchto změn a nových výzev z nich plynoucích a je připraven dále pomoci posílit pozici místních a regionálních autorit.

Zodpovědnosti v rámci legislativního procesu

Lisabonská smlouva mění podobu vztahů mezi jednotlivými institucemi EU. Podívejme se na popis těchto změn z pohledu

již popsané instituce, jíž je dané téma kompetenčně nejbližší

Téma

– Výboru regionů. Jak zmíněno výše, zvláště Výbor regionů získal přijatými změnami možnost větší prezence při všech fázích tvorby legislativy EU – při jejich přípravě, novelizacích a monitoringu legislativy ve všech případech, které ovlivňují regionální a místní autority.

Toto by mělo zajistit větší příspěvek do formovaných politik EU z úrovní autorit, které jsou nejblíže veřejnosti a které pokrývají větší zapojení veřejnosti do procesu evropské integrace.

Všechny tři instituce, které rozhodují o legislativě EU

– Evropský parlament, Evropská komise a Evropská rada, resp. Rada EU – budou muset nyní konzultovat s Výborem regionů záležitosti spojené s tvorbou zákonů ohledně jakékoliv oblasti s regionálním dopadem. Názory Výboru regionů budou pokrývat několik nových oblastí politiky EU, včetně energetiky, klimatických změn a „služeb všeobecného zájmu“, tedy sociálních, veřejných a infrastrukturních služeb.

Navíc, Výbor regionů má nyní právní nástroje k podpoře svých práv konzultovat záležitosti s Evropským soudním dvorem. Může ochraňovat své výsady, pokud se domnívá, že nebyly respektovány jinými institucemi EU a vyzvat a oslovit legislativu EU, jež nedodržuje principy subsidiarity z důvodu porušování regionálních a místních kompetencí.

Konzultace jsou povinné pro všechny zákonné normy EU v oblastech ekonomické, sociální a teritoriální koheze; transevropských sítí; dopravy, telekomunikací a energetiky; veřejného zdraví; vzdělávání a mládeže; kultury; zaměstnanosti; sociální politiky; životního prostředí; profesního tréninku; klimatických změn a služeb všeobecného zájmu.

Jak Lisabonská smlouva mění možnosti prosazování místních a regionálních zájmů na úrovni EU

Evropská komise: před-legislativní fáze; Evropská komise vyhodnocuje možnosti politiky a připravuje legislativní návrh	Evropská komise: osvojuje legislativní návrh a musí jej konzultovat s Výborem regionů	Evropské instituce začínají diskutovat legislativní návrh; Evropský parlament a Rada EU jsou povinny jej konzultovat s Výborem regionů	V případě, že legislativní návrh je významně změněn dalšími institucemi EU	Přijetí legislativy EU: - přibližně 70 % implementováno regiony a místními autoritami, - regionální parlamenty s legislativní pravomocí rovněž musejí transponovat samotné směrnice EU
Výbor regionů organizuje konzultace s místními a regionálními autoritami, spolupracuje s Evropskou komisí ohledně ohodnocení dopadů (na základě dohody o spolupráci mezi Komisí a Výborem regionů)	Během 8 týdnů může Výbor regionů spolupracovat s národními a regionálními parlamenty při analýze souladu s principem subsidiarity („mechanismus včasného varování“)	Výbor regionů spolupracuje	Výbor regionů přijímá revidovaný názor k legislativnímu návrhu	Výbor regionů: - iniciuje procedury pro porušení zákonodárných norem na Evropském soudním dvoru, pokud schválená legislativa stále neodpovídá principu subsidiarity, - monitoruje implementaci legislativy EU

Zdroj: Výbor regionů, Text Lisabonské smlouvy

Téma

Nové procedury

• Výbor regionů si osvojil procedury k začlenění právních změn, které Lisabonská smlouva přináší.

• Větší přítomnost regionálního prvku v legislativním procesu EU; Výbor regionů a jeho komise budou schopné nově koncipovat názory, které jim umožní reagovat rychle a vhodně na diskuse mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem nebo Radou EU.

• Aktivity vůči Evropskému soudnímu dvoru; ochrana pravomocí Výboru regionů a anulování legislativy EU, jež odporuje zásadě subsidiarity; aktivity mohou být zahájeny buď na základě většinového hlasu získaného v rámci plenárního zasedání nebo v urgentním případě prostřednictvím urychlené akce iniciované sekretariátem Výboru regionů.

Užší pracovní vazby mezi Evropskou komisí a Výborem regionů

Lisabonská smlouva vytváří novou dynamiku ve vztahu mezi Evropskou komisí a Výborem regionů. Při zavádění postupů plynoucích z Lisabonské smlouvy dojde k významně silnější intenzifikaci diskusí mezi Komisí a Výborem od počátku do konce legislativní procedury. Vstup Výboru regionů v podobě konzultací a sdělování názorů konkrétně zlepší účinnost legislativy a povede k ucelenější a autentičtější podobě zákonů EU, které by tak představovaly menší překážky pro místní a regionální autority.

V rámci nového procesu Výbor regionů přebírá pro-aktivní roli ve vztahu ke Komisi před tím, než Komise zveřejní návrh nové legislativy. Na této úrovni Výbor regionů je zprostředkovatelským článkem mezi regionálními a lokálními autoritami a Komisí při oceňování sociálních, ekonomických a regionálních dopadů. Rámec pro tuto platformu je vytvořen opatřeními k zesíleným konzultacím, zmíněným v Lisabonské smlouvě, i existující dohodou o spolupráci mezi Evropskou komisí a Výborem regionů.

Výbor regionů bude pracovat s národními, regionálními a místními autoritami a s asociacemi regionů a měst na analýzách lokálních a regionálních dopadů zákonů EU a na zajištění, aby je členské státy aplikovaly korektně.

Když Xxxxxx učiní a zveřejní formální legislativní návrh, názory Výboru regionů získají na větším významu a důrazu při stanovení kompatibility návrhu s principem subsidiarity. Výbor regionů bude spolupracovat s národními a regionálními parlamenty a používat svoji platformu monitorující subsidiaritu pro přenos vstupů a impulsů od regionů a místních autorit napříč Evropou a jejich vtělení do názorů Výboru regionů.

Výbor regionů bude rovněž žádat Evropskou komisi o respektování svého práva „znovu-konzultovat“, aby povaha

a podstata návrhů mohla být podstatně změněna během legislativního procesu. Schopnost Výboru regionů obhajovat legislativu u evropských soudů dále ovlivní práce Evropské komise při zajišťování toho, aby názory Výboru regionů byly zabudovávány do návrhů ještě předtím, než se tyto stanou zákonem.

Spolupráce mezi Evropskou komisí a Výborem regionů

• Dohoda mezi Evropskou komisí a Výborem regionů z roku 2007 se zaměřuje na vytvoření bližšího pracovního vztahu a platformy konzultací s místními a regionálními zainteresovanými subjekty v časově nejpříhodnější fázi (co nejdříve na počátku legislativního procesu). Lisabonská smlouva umožňuje, aby tato dohoda byla zcela naplněna.

• Evropská komise představuje svůj roční pracovní program Výboru regionů. Jsou identifikovány návrhy prioritních oblastí, které podléhají povinným konzultacím, či konzultacím na bázi dobrovolné volby.

• Evropská komise bude žádat Výbor regionů, aby zpracoval

„výhled názorů“ k budoucím politikám EU a studiím k dopadů návrhů a – v některých případech – ocenění dopadů směrnic, které již vstoupily v platnost.

Platforma monitorování subsidiarity

• Výbor regionů bude stavět na platformě monitorování subsidiarity, aby zajistil, že místní a regionální autority byly zapojeny do vývoje, implementace a vyhodnocení politik EU.

• Byla vytvořena Výborem regionů v roce 2005 a umožňuje lepší informační výměnu mezi regionálními a místními autoritami, jejich asociacemi a národními parlamenty napříč EU o politikách Evropské komise a návrzích, které budou mít přímý dopad na místní a regionální autority.

• Více než 120 partnerů předkládá svá vyhodnocení všech politických a legislativních dokumentů, které jsou posuzovány Výborem regionů.

Subsidiarita

Představuje princip, že všechna rozhodnutí na unijní úrovni musejí být činěna na té úrovni, jež je z pohledu občanů nejefektivnější a nejprospěšnější, občanům nejbližší. To znamená, že v oblastech sdílených kompetencí by měla být akce zajišťována na úrovni EU pouze tehdy, jestliže politické cíle a nástroje nemohou být dosaženy a aktivovány na lokální, regionální či národní úrovni a je efektivnější a pro občany prospěšnější ji i vykonávat na úrovni EU.

Subsidiarita je propojena s principem proporcionality, který vymezuje, že akce EU musejí být limitovány pouze do té míry, jež je nezbytná pro dosažení cílů stanovených dohodou o EU. Pokud v tomto ohledu existuje řada názorů, EU by měla přijímat akce, jež dávají národním, regionálním a místním autoritám největší míru svobody a volnosti.

Téma

Političtější vazba mezi Evropským parlamentem a Výborem regionů

Politická vazba spočívá především ve východisku, že jak členové Evropského parlamentu, tak Výboru regionů

představují volené reprezentanty občanů EU – a jako takoví zvyšují míru demokratické legitimity EU.

Lisabonská smlouva zavádí užší a transparentnější vazbu mezi těmito dvěma institucemi. Tato by měla umožnit větší veřejné propojení vůči EU a důvěru v její demokratický charakter.

2. MAKRO-REGIONY

Zavedení pojmu teritoriální koheze velmi otevřelo prostor pro diskusi, jak bude tento termín v praxi interpretován. Jednou v současnosti nejmódnější interpretací je tak například koncept tzv. makro-regionů, který by měl být uplatněn i v budoucí podobě pravidel Kohezní politiky EU po roce 2013. Spočívá především v tom, že pojem makro-region je aplikován na oblasti, přesahující národní hranice členských států EU.

Samotnou Evropskou komisí, zřejmě z důvodu vysoké míry institucionální připravenosti pro zavedení do praktické projektové fáze, je silně podporován makro-region oblasti Baltského moře, zahrnující v zásadě všechny přímořské regiony států EU, náležejících do této oblasti.

Ve velmi pokročilé fázi vyjednávání jsou rovněž obrysy makro-regionu, tvořeného oblastmi podél toku Dunaje,

k němuž se dokonce snaží včlenit i některé z regionů, jimiž bezprostředně Dunaj vlastně neprotéká (včetně několika regionů českých).

Nedávná diskusní platforma, konaná v polovině dubna v prostorách Výboru regionů, odhalila, že takovýchto makro-regionů má ambice vzniknout nějakých dvacet, snad i více (hovořeno bylo mimo jiné o Středomoří, Alpském regionu, Labském regionu, regionu tvořeném oblastí bývalé „železné opony“ a řadě dalších).

Pokud by se praxe makro-regionů prosadila, znamenalo by to významnou inovaci v dosavadním chápání výkonu Kohezní politiky EU. Vzhledem k tomu, že toto téma považujeme nejen za inovativní, ale i obsahově mimořádně zajímavé, budeme mu věnovat prostor v rámci tématu Měsíčníku EU aktualit v letošním červenci.

3. SOULAD S KLÍČOVÝMI NÁRODNÍMI DOKUMENTY - KONVERGENČNÍ PROGRAM

Velmi podstatným parametrem diskuse budoucí Kohezní politiky EU po roce 2013 a roli regionů s ohledem na vývoj a výhled veřejných financí se stává rovněž Konvergenční program České republiky. Obsah Konvergenčního programu a schopnost jeho plnění se může následně projevovat i v tom, že v případě jeho chronického neplnění může Evropská komise uvalit vůči takové členské zemi sankci v podobě pozastavení procesu čerpání fondů EU po dobu, než dojde k odstranění či přijetí průkazných kroků k odstranění projevů fiskálně nedisciplinovaného chování. Konvergenční program je současně nástrojem pro vytváření ekonomického prostředí, vstřícného z pohledu přijetí společné evropské měny – euro. Při této příležitosti je vhodné připomenout, že právě některé z nástrojů Kohezní politiky EU, konkrétně pak Kohezní fond, byly na počátku 90. let založeny právě proto, aby jejich využití napomohlo tehdejším zemím ES zavést jednotné měnové prostředí, resp. ekonomický systém s tímto prostředím hladčeji slučitelný.

Pravidelně aktualizovaný Konvergenční program je předkládán v rámci evropského mnohostranného rozpočtového dohledu a koordinace fiskálních politik (množinou zemí, které si ještě neosvojily euro; členové eurozóny paralelně předkládají Stabilizační program).

Dosud nejaktuálnější verze Konvergenčního programu České republiky je rámována dvěma podstatnými parametry:

klimatem politické situace v České republice, charakteristickým nynějším prozatímním a apolitickým charakterem vlády, a současně vysokou mírou nejistoty ohledně volebního výsledku, z něj vyplývající politické konstelace mající přímý dopad na výkon politiky veřejných financí v budoucnu; druhým klíčovým parametrem je pak fakt, že v prosinci 2009 byla

Téma

s Českou republikou zahájena – stejně jako s řadou dalších členů Evropské unie – procedura při dosažení nadměrného rozpočtového schodku. V následujícím postupu Rada EU Ecofin doporučila České republice do roku 2013 přijmout opatření, vracející výši deficitu vládního sektoru k HDP zpět pod úroveň 3 %.

Očekávaný vývoj klíčových makroekonomických údajů ČR

v %	2008	2009	2010	2011	2012
Růst HDP	2,5	-4,0	1,3	2,6	3,8
Inflace (HICP)	6,3	0,6	1,8	1,5	1,8
Saldo veřejných rozpočtů*)	-2,1	-6,6	-5,3	-4,8	-4,2
Veřejný dluh*)	30,0	35,2	38,6	40,8	42,0

Zdroj: Konvergenční program ČR, *) k HDP

Nejistá a nestabilní politická situace determinuje rovněž míru schopnosti veřejného sektoru toto doporučení, resp. z našeho pohledu závazek, reálně naplnit. V rámci omezeného prostoru stávající vláda připravila jistou verzi konsolidační strategie, jež přispívá k jistému pokroku v případě odstraňování nadměrného schodku a poskytuje budoucí politické vládě vodítko pro pokračování procesu fiskální konsolidace. Každopádně však pro včasnost reakce na nastalou fiskální situaci je nezastupitelnost politicky determinované vlády nutnou podmínkou; čím déle tato bude chybět, tím více budeme již zjevné problémy před sebou dále odkládat.

Konvergenční program konstatuje, že prioritou fiskální politiky pro následující období bude snížení deficitů vládního sektoru a zlepšení strukturálních parametrů veřejných financí. Cesta k dosažení těchto střednědobých cílů je pozvolná; hlavní cíl fiskální politiky tak spočívá v udržení vládního deficitu v roce

2010 na úrovni 5,3 % HDP a následný, spíše lineární průběh procesu jeho snižování až k bodu odstranění nadměrného deficitu v roce 2013.

Další cíle české vlády v oblasti fiskální politiky představují:

• omezení nepříznivých dopadů ekonomického vývoje v roce 2009 na hospodaření sektoru vlády prostřednictvím přijatých opatření ke snížení deficitu;

• omezení administrativní zátěže a daňové distorze prostřednictvím zjednodušení daňového systému;

• posílení efektivnosti vládních výdajů.

Přijatá aktivní opatření ke snížení deficitu v roce 2010 jsou soustředěna zejména na příjmové straně veřejných rozpočtů, a to především v oblasti nepřímých daní. Na výdajové straně byl přijat kompromis v podobě dočasného snížení některých sociálních dávek, byla zrušena neobsazená funkční místa ve státním sektoru, zmražen objem prostředků na platy státních zaměstnanců i pro účely důchodů.

Současně došlo k přípravě konsolidační strategie i pro následující léta výhledu, v nichž je naopak silnější akcent kladen na výdajovou stranu. Strategie je doprovázena i řadou navrhovaných kvalitativních opatření, spojených například se zjednodušením daňového systému a transparentní a podnikatelsky příznivou správou daní. Prioritou fiskální podpory zůstává školství, věda, výzkum a investice přímo podporující hospodářský růst.

Předpokladem úspěšného provedení fiskální konsolidace bude stanovení splnitelných fiskálních cílů novou vládou. Hlavním nástrojem bude důsledné uplatňování režimu fiskálního cílení a dodržování nově schválených střednědobých výdajových rámců.

4. VLIV NA KLÍČOVÝ FINANČNÍ NÁSTROJ EU - ROZPOČET A NOVÝ FINANČNÍ RÁMEC

Reforma rozpočtu EU je proces, jež je již řadu let pociťován jako zásadní, dosud však nenaplněný. Již v předcházejícím vyjednávání nynější finanční perspektivy byla pociťována značná potřeba přizpůsobení podoby rozpočtu EU aktuálním a především budoucím ekonomickým potřebám. V důsledku jisté stereotypní strnulosti lze konstatovat, že i přes jistá dílčí přizpůsobení tato zcela neodpovídá především budoucím unijním prioritám.

Není proto náhodou, že již v před-krizovém období byla formulována potřeba sestavení rozpočtu budoucnosti, jež bude konformnější s budoucími rozvojovými výzvami. S potřebou přizpůsobení se zásadním, kvalitativním strukturálním změnám (včetně vyvolaných sociálních důsledků), s trendem zesílené mobility, vědeckého a technologického pokroku, s ohromným budováním nových kapacit v oblasti znalostní ekonomiky, ale i se značnými důsledky probíhající migrace, s novými rozměry klimatických změn a globálního oteplování i potřebnosti oslovit solidaritu a sociální soudržnost. Všechny tyto oblasti patří mezi

zásadní věcné oblasti, jimž by neměla být podoba budoucího rozpočtového rámce lhostejná.

Je zde však i úroveň strukturální a zřetelná odpověď na otázku: v jakém poměru přerozdělení (vůči HDP) má setrvat (či změnit se) rozpočet EU vůči rozpočtům národním při zachování platnosti principů subsidiarity a proporcionality. Jestliže ještě před několika měsíci se poměrně zakořenila představa o potřebě mírného navýšení objemu rozpočtu v poměru k objemu unijního HDP (kamsi na úroveň 1,2 % - 1,3 %), řada nynějších představ směřuje právě směrem opačným, dokonce v některých případech až pod hladinu 1 % unijního HDP. I v této diskusi se velmi silně promítá jistá odlišnost přístupu a priorit rozvinutých a bohatých členských států v porovnání se státy podrozvinutými.

Třetí legitimní úroveň je politická až manažersko-procedurální a týká se otázek účelnosti využití unijních fiskálních zdrojů při zajištění všech klíčových politických priorit, metod řízení fiskální politiky EU, otázek spolufinancování, ale i transparentnosti a efektivnosti správy.

Dotační výzvy

V rubrice Dotační výzvy sledujeme za přispění dceřiné společnosti České spořitelny konzultační firmy Grantika ČS a portálu xXxxxxx.xx zajímavé aktuálně vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o dotace ze strukturálních fondů a Kohezního fondu EU. V tabulce jsou monitorovány informace o operačním programu, v rámci kterého byla výzva vyhlášena, o konkrétních oblastech podpory daného programu, typu vhodného žadatele a datu uzávěrky předkládání žádostí o dotaci.

Vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o dotace z fondů EU

Operační program	(Pod)Oblast podpory/ Program	Vhodný žadatel	Uzávěrka
OP VaVpI	Výzva číslo 1.3: Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky	Veřejné a státní VŠ provádějící výzkum a vývoj, veřejné výzkumné instituce, organizační složky státu, organizační jednotky MO ČR a MV ČR, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace ÚSC	30.6.2010
OPPI	Program: ICT a strateg. služby	Malé a střední podniky	15.10.2010
	Program: Rozvoj	Fyzické osoby podnikající, v.o.s., s.r.o, k.s., a.s., družstvo, odštěpný závod, nebo jiná org. složka zapisující se do obchodního rejstříku, Evropská společnost, Evropská družstevní společnost	1.8.2010
	Program: Inovace - inov. projekt	Podnikatel	30.9.2010
ROP Severo- východ	Oblast podpory 4.2: Podpora rozvoje spolupráce se SŠ a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a ÚP	Kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, střední školy	30.6.2010
ROP Střední Čechy	Oblast podpory 1.2: Udržitelné formy veřejné dopravy	Kraj, obce, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí, obecně prospěšné společnosti.	15.6.2010
	Oblast podpory 1.2: Udržitelné formy veřejné dopravy – autobusy na ekologický pohon	Podnikatelé, kteří na základě smlouvy o závazku veřejné služby ve vnitrostátní linkové osobní dopravě uzavřené se Středočeským krajem provozují veřejnou linkovou autobusovou osobní dopravu	15.6.2010
	Oblast podpory 2.2: Veřejná infrastruktura a služby CR	Kraj, organizace zřizované a zakládané kraji	15.6.2010
	Oblast podpory 2.3: Propagace a řízení turistických destinací	Kraj, obec, organizace zřizované a zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí.	15.6.2010
	Oblast podpory 3.2: Rozvoj měst – oblast fyzické revitalizace	ORP Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mladá Boleslav, Mělník, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim, Votice; obce nad 5000 obyvatel, kraj, organizace zřizované nebo zakládané ORP či krajem	15.6.2010
	Oblast podpory 3.2: Rozvoj měst – volnočasové aktivity	stejně jako Oblast podpory 3.2: Rozvoj měst – oblast fyzické revitalizace + NNO	15.6.2010
	Oblast podpory 3.2: Rozvoj měst – zdravotnictví	Kraj, organizace zřizované nebo zakládané krajem	15.6.2010
	Oblast podpory 3.3: Rozvoj venkova – oblast fyzické revital.	Obce od 500 do 5000 obyvatel, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, organizace zřizované nebo zakládané kraji	15.6.2010
	Oblast podpory 3.3: Rozvoj venkova – volnočasové aktivity	Kraj, obce (od 500 do 5000 obyvatel), organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi, dobrovolné svazky obcí, NNO	15.6.2010
	Oblast podpory 3.3: Rozvoj venkova – zdravotnictví	Kraj, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi	15.6.2010
OP LZZ	Výzva EDUCA: Další profesní vzdělávání zaměstnanců	Podnikatelé v oblasti průmyslu	31.10.2011
IOP	Oblast podpory 2.1: Zavádění ICT v územní veřejné správě	Statutární města	1.12.2010
OP VpK	Oblast podpory 2.4: Partnerství a sítě	Vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, další organizace vědy a výzkumu, kraje, města, obce a svazky obcí, veřejná zdravotnická zařízení, NNO	30.7.2010

Máte zájem získat více informací k jednotlivým výzvám? Prosím kontaktujte specialisty portálu xXxxxxx.xx (xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx; 542 212 111) nebo EU Office ČS (XX_xxxxxx@xxxx.xx; 000 00 0000).

Dotační výzvy

Připravované výzvy k předkládání žádostí o dotace z fondů EU

Operační program	Specifikace výzvy	Vyhlášení
ROP Jihových.	Oblast podpory 2.2: Rozvoj služeb v cestovním ruchu - Mimo aktivity a) a e) dle PD ROP JV , další zpřesnění na základě plnění indikátorů	2Q-3Q 2010
IOP	Oblast podpory 3.4: Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik (operační střediska)	V/2010
	Oblast podpory 5.1 c): Zdokonalení infrastr. pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou	V-VII/2010
OP LZZ	Oblast podpory 2.1: Posílení aktivních politik zaměstnanosti (GG - globální granty)	V/2010
	Oblast podpory 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb (GG)	V/2010
	Oblast podpory 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb – vzdělávání a procesy (GG)	V/2010
OP ŽP	Oblast podpory 4.1: Zkvalitnění nakládání s odpady – pouze pro omezené typy projektů	V/2010
	Oblast podpory 4.2: Odstraňování starých ekologických zátěží – pouze projekty na realizace průzkumných prací, analýz rizik	V/2010
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost	Oblast podpory 1.1: Zvyšování kvality ve vzdělávání (GG)	V-IX/2010
	Oblast podpory 1.1: Zvyšování kvality ve vzdělávání (kraje Středočeský, Jihočeský)	V/2010
	Oblast podpory 1.2: Rovné příležitosti dětí a žáků (GG)	V-IX/2010
	Oblast podpory 1.2: Rovné příležitosti dětí a žáků (kraje Středočeský, Jihočeský)	V/2010
	Oblast podpory 1.3: Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení (GG)	V-IX/2010
	Oblast podpory 1.3: Další vzděl. pracovn. škol a školských zařízení (kraje Středočeský, Jihočeský)	V/2010
	Oblast podpory 3.1: Individuální další vzdělávání	V-VII/2010
	Oblast podpory 3.2: Podpora nabídky dalšího vzdělávání (kraje Vysočina, Zlínský)	V/2010
ROP JZáp.	Oblast podpory 2.2: Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury obcí	V-VII/2010
OP Životní prostředí	Podoblast podpory 1.1.1: Snížení znečištění z komunálních zdrojů – aglomerace nad 2 000 EO	V-VI/2010
	Podoblast podpory 1.3.1: Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodň. ochrany	V-VI/2010
	Podoblast podpory 1.3.2: Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření	V-VI/2010
	Prioritní osa 6: Zlepšování stavu přírody a krajiny	V-VI/2010
ROP Severov.	Oblast podpory 3.1: Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu (řízená výzva pro Královéhradecký kraj v návaznosti na Integrovaný operační program)	28.5.-30.7.2010
ROP JZáp.	Oblast podpory 2.2: Rozvojové projekty spádových center	28.5.-30.7.2010
IOP	Oblast podpory 4.1 d): Prezentace a propagace kulturního a přírodního bohatství, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni	VI-VIII/2010
OP LZZ	Oblast podpory 3.3: Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce - GG	VI/2010
	Oblast podpory 4.1: Posilování institucionální kapacity a efektivity veřejné správy (GG i IP)	VI/2010
OP VpK	Oblast podpory 2.2: Vysokoškolské vzdělávání	VI-VII/2010
	Oblast podpory 3.2: Podpora nabídky dalšího vzdělávání (kraj Jihomoravský)	VI/2010
ROP Střední Morava	Oblast podpory 1.3: Bezmotorová doprava	VI-VII/2010
	Podoblast podpory 2.2.1: Fyzická revitalizace území	VI-VII/2010
	Podoblast podpory 2.2.6: Rozvoj krizové infrastruktury	VI-VII/2010
	Podoblast podpory 2.2.9: Integrované projekty ve městech nad 5000 obyvatel	VI-VII/2010
	Podoblast podpory 2.2.10: Integrované projekty rozvoje zón	VI-VII/2010
	Oblast podpory 3.3.1: Podnikatelská infrastr. a služby (Rožnovsko, Luhačovicko a Horní Vsacko)	VI-VII/2010
ROP SZáp.	Oblast podpory 1.1: Podpora rozvojových pólů regionu	VI-IX/2010
ROP SVých.	Oblast podpory 1.3: Rozvoj mezinárodních veřejných letišť	8.6.-31.8.2010

Kompletní přehled připravovaných výzev naleznete zde: xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxxxxxxx-xxxxxx-0000/

Případová studie

Ve spolupráci s dceřinou společností České spořitelny firmou Grantika ČS jsme zařadili případovou studii Zoologické zahrady ve Dvoře Králové na využití dotace z fondu EU na projekt Safarikempu – zařízení sloužící k ubytování návštěvníků co by kopie skutečného afrického kempu s výhledem na zvířata. Projekt byl spolufinancován z Regionálního operačního programu Severovýchod dotací dosahující téměř 30 milionů korun.

ROP SEVEROVÝCHOD: SAFARI KEMP VE DVOŘE KRÁLOVÉ

Žadatel/realizátor projektu

Sídlo společnosti: Štefánikova 1029, Dvůr Králové n. Labem

Název společnosti: ZOO Dvůr Králové a. s.

ZOO Dvůr Králové má více než 60letou historii. Během této doby se změnila z původního malého zookoutku v jednu z největších zoologických zahrad v Česku a jednoho z nejvýznamnějších chovatelů afrických zvířat ve světě.

Královédvorská zoologická zahrada vznikla na území původního soukromého parku s kopií renesančního zámku v blízkosti Vídně, kterou nechal v roce 1905 postavit továrník Xxxxxxx Xxxxxxx. Po znárodnění textilního průmyslu v roce 1945 vzniklo ve vile městské Vlastivědné muzeum, jehož součástí se postupně staly klece s evropskými zvířaty – základ budoucí zoo.

Informace o projektu

Program:	ROP Severovýchod
Oblast podpory:	3.1. Rozvoj základní infrastruktury doprovodných aktivit v oblasti CR	a
Výzva:	2. kolo (17. 12. 2007 - 28. 3. 2008)
Způsobilé výdaje:	74 628 915,48 Kč
Výše dotace:	29 851 566,19 Kč

Stručná charakteristika předchozích zkušeností s čerpáním dotací

Před podáním žádosti o dotaci z ROP měla již zoologická zahrada ve Dvoře Králové určité zkušenosti s čerpáním dotací z různých zdrojů a realizací menších projektů. Z investičních projektů to byla např. výstavba pavilonu Africká savana za 34 mil. Kč – dotace MŽP aj. investiční akce dotované např. Nadací ČEZ (rekonstrukce pavilonu psů, výstavba výběhu tygrů, atd.).

Praktické zkušenosti s projektem a dotací

Na stavbu ZOO Dvůr Králové získala v rámci ROP Severovýchod finanční podporu ve výši 40 % způsobilých nákladů na výstavbu afrického Safarikempu. Celkové náklady stavby jsou přes 72 mil. Kč bez DPH a stavba byla realizována v 5 etapách. První etapa byla zahájena v květnu 2008 a poslední v květnu 2009, přičemž většina prací byla dokončena v září 2009 tak, aby mohl být Safarikemp plně provozován již v roce 2010. Celková plocha, na níž byla stavba realizována, je 35,5 tisíc m2, a tak se jedná o nejrozsáhlejší stavbu od 70. a začátku 80. let 20. století, kdy zoo budovala nové výběhy a prostor budoucího safari. Projekt se stal pilotním projektem Centra evropského projektování (CEP), administrátora projektu, v rámci vlastního projektu PAAK.

Již v roce 2004 byla připravena většina podkladů k podání žádosti, proběhly konzultace s pracovníky CEPu a Úřadu regionální rady. Ve spolupráci s architektem byla vypracována studie projektu a následně začaly projekční práce, jejichž výsledkem byla realizace těchto etap projektu:

• Nová přípojka vodovodu z vrtu zahrady, jejíž část ležící na území kempu jej zásobuje vodou. Tato etapa byla realizována v dubnu až srpnu 2008.

• Výstavba vlastního Safarikempu obsahující 5 dvojbungalovů jihoafrického stylu, recepci, sociální zařízení, stání pro karavany, stany a bazén s vířivkou, včetně oplocení a vysetí trávníků. Etapa proběhla od srpna 2008 do září 2009.

• Výstavba parkoviště, které navazuje na stávající parkoviště pro návštěvníky z východní strany a ze západní strany na Safarikemp. Jeho realizací vzniklo 257 parkovacích míst, čímž byl řešen nedostatek parkování během letní sezony. Tato etapa se realizovala od října 2008 do května 2009.

• Výstavba výběhu představovala zboření 4 hliníkových hal postavených před rokem 1975, opravu poškozené kanalizace, oplocení takto vytvořeného území o ploše 11 tisíc m2, terénní úpravy a vysázení zeleně. Součástí této etapy bylo také vysázení zeleně v prostoru Safarikempu, realizace dětských hřišť, přístřešku na kola, rozvodu a osvětlení výběhu a kempu a vybudování vyhlídky a přístřešků pro zvířata. Tato etapa proběhla od května 2008 a bude dokončena do května 2010.

• Vybavení kempu tj. bungalovů a recepce nábytkem a dalšími zařizovacími předměty včetně praček a PC vybavení.

Velice náročná byla jak příprava projektu před jeho podáním, tak příprava a realizace výběrových řízení a následná komunikace s Centrem evropského projektování (CEP) a Úřadem regionální rady.

Komentář žadatele

ROP Severovýchod umožnil realizaci projektu, který by bez této podpory nebyl dosažitelný. I přesto, že tento projekt generuje

„veřejnou podporu“ a výše dotace tak dosahuje pouze 40% způsobilých výdajů, bylo možné projekt dofinancovat. Jako šťastné se ukázalo rozdělení do jednotlivých samostatných etap, které bylo možné díky tématickým i prostorovým rozdílnostem a značné členitosti záměru. Vlastní výběrová řízení tak přinesla úsporu v původně předpokládaných hodnotách většiny zakázek. Za určitý problém považujeme a s potížemi se setkáváme při zvládnutí administrace projektu, která se jeví jako velmi náročná a kterou lze zvládnout pouze za pomoci zkušeného administrátora. Vlastní projekt má význam nejen pro ZOO, ale z hlediska turistického ruchu a rozvoje služeb i pro Královéhradecký kraj a do jisté míry i pro podporu zaměstnanosti v oblasti Dvora Králové nad Labem.

Statistické okénko

Statistické okénko zobrazuje důležité makroekonomické ukazatele všech 27 členských zemí Unie. Zahrnují ukazatele ekonomické výkonnosti (HDP per capita k průměru EU, růst HDP, míra nezaměstnanosti), vnější ekonomické stability (běžný účet k HDP), fiskální stability (veřejné rozpočty k HDP, veřejný dluh k HDP) či cenové charakteristiky (meziroční inflace na bázi indexu HICP, úroveň cenových hladin). Pro srovnání jsou v tabulce i stejné ukazatele pro celou EU. Zdrojem dat je Eurostat.

Klíčové makroekonomické ukazatele

v %	2007	Růst HDP 2008 2009	Saldo běžného účtu k HDP 2006 2007 2008			Míra nezaměstnanosti I-10 II-10 III-10			Meziroční inflace I-10 II-10 III-10
Belgie	2,9	1,0 -3,1	2,0	2,2	-2,5	8,0	8,0	8,1	0,8	0,8	1,9
Bulharsko	6,2	6,0 -5,0	-18,4	-25,2	-25,4	8,4	8,6	8,7	1,8	1,7	2,4
ČR	6,1	2,5 -4,8	-2,4	-3,2	-3,1	7,7	7,9	7,9	0,4	0,4	0,4
Dánsko	1,7	-0,9 -4,9	3,0	1,5	2,2	7,5	7,6	7,6	1,9	1,8	2,1
Německo	2,5	1,3 -5,0	6,5	7,9	6,6	7,4	7,4	7,3	0,8	0,5	1,2
Estonsko	7,2	-3,6 -14,1	-16,9	-17,8	-9,4	n/a	n/a	n/a	-1,0	-0,3	1,4
Irsko	6,0	-3,0 -7,5	-3,6	-5,3	-5,2	13,1	13,1	13,2	-2,4	-2,4	-2,4
Řecko	4,5	2,0 -2,0	-11,3	-14,4	-14,6	n/a	n/a	n/a	2,3	2,9	3,9
Španělsko	3,6	0,9 -3,6	-9,0	-10,0	-9,6	18,9	19,0	19,1	1,1	0,9	1,5
Francie	2,3	0,4 -2,2	-0,5	-1,0	-2,3	10,0	10,1	10,1	1,2	1,4	1,7
Itálie	1,5	-1,3 -5,0	-2,6	-2,4	-3,4	8,5	8,6	8,8	1,3	1,1	1,4
Kypr	5,1	3,6 -1,7	-6,9	-11,7	-17,5	6,3	6,4	6,7	2,5	2,8	2,3
Lotyšsko	10,0	-4,6 -18,0	-22,5	-22,3	-13,0	20,9	21,6	22,3	-3,3	-4,3	-4,0
Litva	9,8	2,8 -15,0	-10,6	-14,5	-11,7	n/a	n/a	n/a	-0,3	-0,6	-0,4
Lucembursko	6,5	0,0 -3,6	10,3	9,7	5,5	5,4	5,6	5,6	3,0	2,3	3,2
Maďarsko	1,0	0,6 -6,3	-7,5	-6,8	-7,1	11,1	11,1	11,0	6,2	5,6	5,7
Malta	3,8	2,1 -1,9	-9,2	-6,1	-5,6	7,0	7,1	6,9	1,2	0,7	0,6
Nizozemí	3,6	2,0 -4,0	9,3	8,7	4,8	3,9	4,0	4,1	0,4	0,3	0,7
Rakousko	3,5	2,0 -3,6	2,8	3,6	3,2	4,8	4,9	4,9	1,2	0,9	1,8
Polsko	6,8	5,0 1,7	-2,7	-4,7	-5,1	8,9	9,0	9,1	3,9	3,4	2,9
Portugalsko	1,9	0,0 -2,7	-10,0	-9,4	-12,1	10,3	10,3	10,5	0,1	0,2	0,6
Rumunsko	6,3	7,3 -7,1	-10,5	-13,4	-11,8	n/a	n/a	n/a	5,2	4,5	4,2
Slovinsko	6,8	3,5 -7,8	-2,5	-4,8	-6,2	6,2	6,1	6,2	1,8	1,6	1,8
Slovensko	10,6	6,2 -4,7	-8,2	-5,7	-6,6	14,1	14,1	14,1	-0,2	-0,2	0,3
Finsko	4,9	1,2 -7,8	4,5	4,2	3,0	8,9	8,9	9,0	1,6	1,3	1,5
Švédsko	2,5	-0,2 -4,9	8,4	8,8	6,3	9,0	8,9	8,7	2,7	2,8	2,5
Velká Británie	2,6	0,5 -4,9	-3,3	-2,7	-1,6	7,8	n/a	n/a	3,5	3,0	n/a
EU	2,9	0,8 -4,2	-1,2	-1,1	-2,1	9,5	9,6	9,6	1,7	1,5	1,9

v %	Saldo veř. 2006	rozpočtů k HDP 2007 2008		Veřejný dluh k HDP 2006 2007 2008	HDP per 2006	capita k 2007	Ø EU 2008	Cenová hladina k Ø EU 2006 2007 2008
Belgie	0,3	-0,2	-1,2	88,1 84,2 89,8	117,8	115,7	115,2	107,7	108,3	111,1
Bulharsko	3,0	0,1	1,8	22,7 18,2 14,1	36,5	37,7	41,3	44,9	46,2	50,2
ČR	-2,6	-0,7	-2,1	29,4 29,0 30,0	77,0	80,1	80,4	61,3	62,4	72,8
Dánsko	5,2	4,5	3,4	31,3 26,8 33,5	124,2	121,2	120,1	138,4	137,4	141,2
Německo	-1,6	0,2	0,0	67,6 65,0 65,9	116,1	115,8	115,6	102,6	101,9	103,7
Estonsko	2,3	2,6	-2,7	4,5 3,8 4,6	65,2	68,8	67,4	68,5	73,1	78,0
Irsko	3,0	0,3	-7,2	25,0 25,1 44,1	145,2	147,8	135,4	124,5	124,5	127,6
Řecko	-2,9	-3,7	-7,7	97,1 95,6 99,2	93,0	92,8	94,3	89,0	90,7	94,0
Španělsko	2,0	1,9	-4,1	39,6 36,1 39,7	104,6	105,0	102,7	91,8	92,8	95,4
Francie	-2,3	-2,7	-3,4	63,7 63,8 67,4	108,8	108,5	108,0	108,5	108,0	110,7
Itálie	-3,3	-1,5	-2,7	106,5 103,5 105,8	104,2	103,5	101,8	104,2	102,9	105,6
Kypr	-1,2	3,4	0,9	64,6 58,3 48,4	90,7	93,6	95,9	90,3	88,1	90,5
Lotyšsko	-0,5	-0,3	-4,1	10,7 9,0 19,5	51,6	55,7	57,3	60,7	66,6	72,6
Litva	-0,4	-1,0	-3,2	18,0 16,9 15,6	55,3	59,3	61,9	57,3	60,0	64,6
Lucembursko	1,3	3,7	2,5	6,6 6,6 13,5	272,2	275,2	276,4	111,3	115,3	119,1
Maďarsko	-9,3	-5,0	-3,8	65,6 65,9 72,9	63,2	62,6	64,4	60,6	66,7	68,1
Malta	-2,6	-2,2	-4,7	63,6 62,0 63,8	76,8	76,4	76,0	74,8	75,5	78,8
Nizozemí	0,5	0,2	0,7	47,4 45,5 58,2	131,2	132,2	134,0	104,0	101,8	104,0
Rakousko	-1,6	-0,6	-0,4	62,2 59,5 62,6	124,6	123,0	123,5	101,9	102,2	105,1
Polsko	-3,6	-1,9	-3,6	47,7 45,0 47,2	51,9	54,4	56,4	62,4	61,9	69,1
Portugalsko	-3,9	-2,6	-2,7	64,7 63,6 66,3	76,4	75,6	76,0	84,9	85,7	87,0
Rumunsko	-2,2	-2,5	-5,5	12,4 12,6 13,6	38,4	41,6	45,8	57,6	63,8	60,9
Slovinsko	-1,3	0,0	-1,8	26,7 23,3 22,5	87,7	88,6	90,9	76,7	79,0	82,3
Slovensko	-3,5	-1,9	-2,3	30,5 29,3 27,7	63,4	67,7	72,3	58,0	63,2	70,1
Finsko	4,0	5,2	4,5	39,3 35,2 34,1	114,1	117,9	116,9	122,7	119,9	124,3
Švédsko	2,5	3,8	2,5	45,9 40,5 38,0	121,2	122,8	120,1	118,5	115,7	114,5
Velká Británie	-2,7	-2,7	-5,5	43,2 44,2 52,0	120,3	116,7	116,2	110,6	112,6	100,0
EU	-1,4	-0,8	-2,3	61,3 58,7 61,5	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0

Tato publikace je považována za doplňkový zdroj informací našim klientům i nejširší veřejnosti. Na informace uvedené v ní nelze pohlížet tak, jako by šlo o údaje nezvratné a nezměnitelné. Publikace je založena na nejlepších informačních zdrojích dostupných v době tisku. Použité informační zdroje jsou všeobecně považované za spolehlivé, avšak Česká spořitelna, a.s. ani její pobočky či zaměstnanci neručí za správnost a úplnost informací. Autoři považují za slušnost, že při použití jakékoliv části tohoto dokumentu, bude uživatelem tento zdroj uveden.

Některé obrázky použité v této publikaci pochází z audiovizuální knihovny Evropské komise.

Vydáváno pod evidenčním číslem Ministerstva kultury ČR: MK ČR E 16338, ISSN on-line: 1801-5042, ISSN tisk: 1801-5034.

xxx.xxxx.xx