Contract

35. Veřejnoprávní smlouvy a opatření obecné povahy

Část pátá - §159- §170

Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný či vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Veřejnoprávní smlouva nesmí být
v rozporu s právními předpisy. Prostřednictvím těchto smluv může v mezích zákona docházet k přesunům působnosti a pravomoci subjektů veřejné správy nebo k úpravě způsobu jejich výkonu.

Subjekty veřejnoprávních smluv

Subjekty veřejnoprávních smluv jsou:

a) stát

b) správní orgány, které jsou organizační složkou státu

c) veřejnoprávní korporace (v tomto případě spory z dohod řeší nejblíže společně nadřízený

orgán)

d) jiné právnické a fyzické osoby pokud vykonávají svěřenou působnost v oblasti veřejné

správy

Veřejnoprávní smlouvy správní řád člení do třech základních skupin:

• koordinační - §160

• subordinační - § 161

• mezi účastníky (uzavřené soukromoprávními subjekty s veřejnoprávním obsahem) –
  § 162

Koordinační veřejnoprávní smlouvu mohou uzavřít:

• stát

• veřejnoprávní korporace

• jiné právnické osoby zřízené zákonem (nap. zdravotní pojišťovny, veřejná vysoká škola)

• právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy (např. .lesní, rybářská, myslivecká stráž a stráž přírody).

• správní orgány, které jsou organizačními složkami státu a nemají tedy vlastní právní subjektivitu (jednají jménem státu)

Příkladem koordinačních veřejnoprávních smluv může být např. veřejnoprávní smlouva o přenosu výkonu státní správy (tzv. přenesené působnosti) mezi jednotlivými obcemi, uzavíraná podle zákona o obcích (např. přenos výkonu některé přestupkové agendy).

Územní samosprávné celky však mohou – vedle veřejnoprávních smluv dotýkajících se přenesené působnosti – vzájemně uzavírat i takové veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je plnění úkolů vyplývajících z jejich samostatné působnosti při výkonu veřejné moci, ale to jen v případě, že tak stanoví zvláštní zákon.

Zvláštním zákonem v tomto případě je například zákon o obecní policii, podle něhož obec, která nezřídila obecní policii, může uzavřít s jinou obcí, která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly (působnost) obecní policie na území obce, která je smluvní stranou příslušné veřejnoprávní smlouvy.

Subordinační veřejnoprávní smlouvu může uzavřít správní orgán s osobou, která by byla účastníkem, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, a to i namísto vydání rozhodnutí.

Podmínkou účinnosti subordinační veřejnoprávní smlouvy je:

• souhlas ostatních osob, které by byly účastníky

• především to, aby uzavření takové smlouvy umožňoval zvláštní zákon

Xxxxxxxxx veřejnoprávní smlouvu je možné uzavřít i po zahájení formálního správního řízení s tím, že poté, co by byla subordinační veřejnoprávní smlouva uzavřena, správní orgán řízení usnesením zastaví.

Příkladem subordinační veřejnoprávní smlouvy je smlouva o závazku veřejné služby v dopravě podle zákona o silniční dopravě (tuto smlouvu uzavírá dopravce s příslušným dopravním úřadem).

Veřejnoprávní smlouvy subordinační, jejichž předmětem je výkon státní správy mohou výše uvedené subjekty vzájemně uzavírat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu (ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem).

Veřejnoprávní smlouvu mezi účastníky mohou uzavřít ti, kdo by byli účastníky. Uzavírají ji tedy subjekty soukromého práva (jednotlivé fyzické nebo právnické osoby) a nikoli správní orgány.

K uzavření takové veřejnoprávní smlouvy je však třeba, aby k ní dal správní orgán souhlas. Před vydáním tohoto souhlasu správní orgán posoudí její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Za udělení souhlasu lze považovat také to, pokud správní orgán k veřejnoprávní smlouvě mezi účastníky přistoupí dodatečně.

Veřejnoprávní smlouva mezi účastníky se může týkat převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností:

• nevylučuje-li to povaha věci

• nestanoví-li zvláštní zákon jinak

Cílem takové smlouvy je nahradit poměrně složité a formální správní řízení neformálnější dohodou stran se souhlasem správního orgánu.

Př. 1 – Báňský úřad povolí něco těžit. Dotyčný (co má to povolení) přijde na úřad a chce část práv na těžbu převést na jinou osobu… a Báňský úřad mu dá souhlas k veřejnoprávní smlouvě.

Př. 2 – Výroba léků – smlouva mezi výrobcem léků a dodavatelem komponent – souhlas Ministerstvo zdravotnictví.

Všechny smlouvy jsou ve věstníku kraje.

UZAVŘENÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY

Nezbytnou náležitostí veřejnoprávní smlouvy je skutečnost, že:

• musí být uzavřena písemně

• projevy vůle všech smluvních stran musí být na téže listině

Za jednu listinu by bylo možné pro tyto případy považovat také to, pokud by byla smlouva vzhledem ke svému rozsahu na více listech, ty by však byly pevně svázány (sešity) dohromady.

Veřejnoprávní smlouva je uzavřena:

• okamžikem připojení podpisu poslední smluvní strany, jsou-li smluvní strany přítomny současně

• okamžikem, kdy návrh veřejnoprávní smlouvy opatřený podpisy ostatních osob, xxxx byl určen, dojde (je doručen) navrhovateli smlouvy, nejsou-li smluvní strany přítomny současně

Pokud by zákon stanovil, že je k uzavření veřejnoprávní smlouvy potřeba souhlas správního orgánu, je veřejnoprávní smlouva uzavřena teprve dnem, kdy tento souhlas nabude právní moci. Správní orgán, který dal souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy, ji zveřejní na své úřední desce.

PŘEZKUMNÉ ŘÍZENÍ A ŘEŠENÍ SPORŮ

V případě veřejnoprávních smluv je potřeba dodržovat a kontrolovat to, zda jsou v souladu
s právními předpisy, je možné tuto skutečnost přezkoumat z moci úřední.

Strana veřejnoprávní smlouvy, která není správním orgánem, může dát podnět k provedení přezkumného řízení do 30 dnů ode dne, kdy se o důvodu zahájení tohoto řízení dozvěděla. Podateli je potřeba do 30 dnů sdělit, zda bylo zahájeno přezkumné řízení nebo že k tomu nebyly shledány dostatečné důvody.

Pokud by bylo zjištěno, že veřejnoprávní smlouva byla uzavřena v rozporu s právními předpisy, správní orgán ji pochopitelně celou zruší.

Jestliže jsou v rozporu s právními předpisy jen některá její ustanovení, zruší jen tato ustanovení, pokud z:

• povahy veřejnoprávní smlouvy

• jejího obsahu

• okolností, za nichž byla uzavřena

nevyplývá, že je nelze oddělit od ostatních (potom by muselo dojít ke zrušení veřejnoprávní smlouvy celé).

Příslušným orgánem k přezkumu koordinační a subordinační veřejnoprávní smlouvy je orgán oprávněný řešit spor z této smlouvy vzešlý, kterým je:

• Ministerstvo vnitra (pro koordinační smlouvy mezi krajem a jakýmkoli jiným subjektem, mezi obcemi s rozšířenou působností navzájem, popřípadě pro další koordinační smlouvy, pokud si projednání sporu z nich vzešlého vyhradí)

• krajský úřad (pro koordinační smlouvy mezi obcemi, které nejsou obcemi s rozšířenou působností)

• správní orgán nadřízený smluvním stranám, není-li takového správního orgánu, řeší spor ústřední správní úřad nadřízený správním orgánům, které jsou nadřízeny smluvním stranám

• správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy, jde-li o veřejnoprávní smlouvu uzavřenou podle § 161 správního řádu

• správní orgán, který udělil souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky

Proti tomuto rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nelze podat odvolání ani rozklad.

ZMĚNA A ZRUŠENÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY

Změnit obsah veřejnoprávní smlouvy lze jen písemnou dohodou smluvních stran. Pokud by k uzavření smlouvy bylo třeba souhlasu správního orgánu nebo třetí osoby, je tohoto souhlasu třeba i k uzavření této dohody.

Veřejnoprávní smlouvu lze vypovědět:

• xxx xxxxxxxx formou

• jen tehdy, jestliže to bylo ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto

Pokud by tak dohodnuto nebylo a smluvní strany by chtěly možnost vypovězení smlouvy připustit, musely by nejprve v tomto duchu změnit její obsah.

Písemný návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy může být podán za podmínky, že:

• to bylo ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto

• se podstatně změní poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat

• se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy (např. změnou legislativy)

• to vyžaduje ochrana veřejného zájmu

• vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela

Podá-li smluvní strana z některého (resp. z více) z těchto důvodů návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy a ostatní strany s ním vysloví souhlas, smlouva zaniká dnem, kdy písemný souhlas poslední ze smluvních stran došel smluvní straně, která návrh podala.

Pokud bylo k uzavření veřejnoprávní smlouvy třeba souhlasu správního orgánu, vyžaduje se jeho souhlas i ke zrušení veřejnoprávní smlouvy.

Pokud by některá ze smluvních stran s jejím zrušením nesouhlasila, může o tom rozhodnout ve správním řízení správní orgán příslušný k řešení sporů vzešlých z těchto smluv.

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Opatření obecné povahy je zvláštní typ úkonu správního orgánu, nejedná ani o rozhodnutí ani o právní předpis. (abstraktně – konkrétní akt)

Opatření obecné povahy se pohybuje na pomezí mezi rozhodnutím a právním předpisem, kdy:

• jeden z určujících znaků má obecnou povahu

• druhý povahu konkrétní

Například místní úprava provozu na pozemních komunikacích, kdy se stanovením jednosměrného provozu na komunikaci určují konkrétní práva a povinnosti nekonkrétnímu okruhu osob, tedy řidičům, kteří musí dodržovat dopravní značení. Nebo územní plány, protipovodňová opatření.

Směřuje vůči neurčitému počtu dotčených osob v konkrétní věci.

Zvláštní zákon správním orgánům ukládá vydat závazné opatření obecné povahy. Lze je tedy vydat pouze na základě zmocnění ve zvláštním zákoně.

Správní řád upravuje základní pravidla pro vydávání opatření obecné povahy, která mají zaručit, možnost uplatnění námitek či připomínek dotčených osob.

Ve srovnání se správním řízením o vydání rozhodnutí však mají dotčené osoby méně právních možností, jak výsledek řízení ovlivnit.

Návrh opatření obecné povahy s odůvodněním doručí správní orgán po projednání s dotčenými orgány veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí:

• na své úřední desce

• na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat

• úplné znění návrhu zveřejněno též způsobem umožňujícím dálkový přístup

Současně jsou vyzvány dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky.

Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů.

Pokud není vzhledem k rozsahu návrhu možno jej zveřejnit na úřední desce v úplném znění, musí být na úřední desce uvedeny alespoň základní informace:

• o jaké opatření obecné povahy jde

• zájmů, kterých osob/subjektů se týká

• kde a v jaké lhůtě se lze s návrhem seznámit

ŘÍZENÍ O NÁVRHU OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Řízení o návrhu opatření obecné povahy je písemné (stejně jako správní řízení), pokud:

• nestanoví zákon jinak

• správní orgán neurčí, že se má konat veřejné projednání návrhu

Doba a místo konání tohoto veřejného projednání musí být oznámena na úřední desce (přesněji řečeno na úředních deskách všech ObÚ v obcích, jejichž správních obvodů se má toto opatření týkat) s dostatečným předstihem, nejméně 15 dnů předem. Tuto dobu je možné zkrátit (ne méně než na 5 dní) pouze tehdy, hrozí-li nebezpečí z prodlení.

K návrhu opatření obecné povahy může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy jím mohou být přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání připomínky ústní. Správní orgán je povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění.

V ještě výhodnějším postavení jsou (obdobně jako při projednávání územně plánovací dokumentace podle stavebního zákona):

• vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny

• jiné osoby, určí-li tak správní orgán, jejichž oprávněné zájmy mohou být přímo dotčeny

Ti mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění. Zmeškání úkonu při podání námitky nelze prominout.

S námitkami se nestačí vypořádat v odůvodnění, ale musí o nich být rozhodnuto správním orgánem, který opatření obecné povahy vydává. Rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odůvodnění, se uvede jako součást odůvodnění opatření obecné povahy.

Proti rozhodnutí se nelze odvolat ani podat rozklad.

Změna nebo zrušení pravomocného rozhodnutí o námitkách může být důvodem změny opatření obecné povahy (jednalo by se o přezkumné řízení, neboť obnova řízení je nepřípustná).

ÚČINKY OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Opatření obecné povahy, které musí obsahovat odůvodnění, správní orgán oznámí veřejnou vyhláškou, přičemž pro jeho oznamování platí stejná pravidla jako pro oznamování návrhu.

Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Hrozí-li vážná újma veřejnému zájmu, může nabýt účinnosti již dnem vyvěšení, na základě zvláštního zákona dokonce i dříve.

Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal.

Povinnost, která je stanovena zákonem a jejíž rozsah je v mezích zákona určen opatřením obecné povahy, lze vymáhat v exekuci jedině tehdy:

• jestliže bylo vydáno rozhodnutí, které existenci této povinnosti prohlásilo

• byla-li v rozhodnutí jmenovitě uvedena osoba, která tuto povinnost má

Správní řád tedy předpokládá vydání rozhodnutí o uložení povinnosti vyplývající z opatření obecné povahy a teprve toto rozhodnutí by mohlo být exekučním titulem.

Proti opatření obecné povahy nelze podat (na rozdíl od běžných rozhodnutí) řádný opravný prostředek.

Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit pouze v přezkumném řízení, přičemž usnesení o zahájení přezkumného řízení by muselo být vydáno do 3 let od účinnosti opatření.

Vyloučena není ani možnost domáhat se nápravy ve správním soudnictví.