ABSTRAKT
Daňové povinnosti poskytovatelů ubytovacích služeb prostřednictvím portálu AirBnB | |
Xxxxxx | a Xxxxxxxx |
2018/2019 | |
ABSTRAKT
Práce pojednává o poskytování krátkodobého ubytování prostřednictvím internetového portálu AirBnB. Jejím hlavním úkolem bylo obeznámit čtenáře se základními pravidly a instituty souvisejícími s uvedenou problematikou. Dalším úkolem je vypracovat jejich ucelený přehled, který bude moci sloužit možným zájemcům i stávajícím poskytovatelům předmětných služeb.
V teoretické části jsem se zabývala daněmi, zákony a povinnostmi, které vymezují uvedenou činnost a příjmy z ní plynoucí. Praktickou část jsem vypracovala jako vzorový případ potenciálního zájemce o poskytování ubytování a zároveň jsem provedla srovnání příjmů z ubytovacích služeb nebo dlouhodobého pronájmu.
Klíčová slova: sdílená ekonomika, AirBnB, příjem, daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, hostitel, nájem, ubytovací služba
ABSTRACT
This study aims to describe basic rules for online accommodation services, mainly focused on AirBnb providers. The main aim is to clarify basic rules of this area. The next aim is to provide their list, which could be used by current or new accommodation providers.
In the theoretical part, the writer describes taxes, laws and obligations that define the service and its incomes. In the second, practical part, writer designs the study of the potential accommodation provider and the comparison of incomes from the short term AirBnb renting and the long term renting.
Keywords: shared economy, AirBnB, income, income tax, value added tax, host, rent, accommodation service
Mé poděkování patří Xxx. Xxxxxxxxxx Xxxxxxxx za jeho odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnoval.
Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.
OBSAH
Cíle a metody zpracování práce 11
1 Sdílená ekonomika neboli „Bohatství bez vlastnictví“ 13
1.1 Odvětví sdílené ekonomiky 13
2.1.3 Příjmy osvobozené od daně 21
2.1.4 Základ daně a položky snižující základ daně 22
2.2.4 Definice poskytovaných služeb 27
3.1.2 Televizní, rozhlasové a autorské poplatky 29
3.2.2 Vlastník bytu x nájemce 30
3.3 Krátkodobé ubytování prostřednictvím AirBnB webové stránky 33
3.3.1 Živnostenské oprávnění 34
3.3.3 Daňová evidence x vedení účetnictví 35
3.3.4 Registrace k dani z přidané hodnoty 35
3.3.6 Po skončení zdaňovacího období 35
3.5 Porovnání daňového zatížení 36
3.5.1 Výpočet daňové povinnosti 36
ÚVOD
S rozmachem sociálních sítí se světu otevírají stále nové možnosti. Jednou z nich je právě sdílení majetku – za peníze. Sdílená ekonomika je fenoménem dnešní doby. Každý, kdo se připojí k internetu, do ní může svým dílem přispět. V minulosti to nikdy nebylo jednodušší. Ale právě proto, že jsou služby sdílené ekonomiky dostupné v současnosti každému, je nutné je regulovat. V souvislosti s nárůstem počtu poskytovatelů ubytování se objevilo mnoho nových otázek, především s ohledem na zdanění těchto příjmů. Jenže vyznat se v nařízení a zákonech není pro nezainteresovaného jedince jednoduchou záležitostí a často tyto pokusy končí neúspěšně. Pro svou neznalost jsou pak, jinak poctiví daňoví poplatníci, uháněni finančním úřadem a ostatními institucemi, které ale dost často neznalost neomlouvají a dodatečně vyměřují až nelidské pokuty.
Cílem této bakalářské práce je poskytnout nejen možným zájemcům o hostitelství, ale i stávajícím hostitelům využívající internetové platformy AirBnB, ucelený přehled jejich povinností vůči státu, státním organizacím a ostatním institucím z hlediska zdanění příjmů z této činnosti. Aby bylo možné tyto kroky blíže specifikovat, v teoretické části bude představena daňová soustava České Republiky, jednotlivé daně a poplatky, které se problematiky předmětu této bakalářské práce dotýkají.
Praktická část ve formě případové studie provede hostitele krok po kroku jeho povinnostmi, které na něj čekají, pokud se rozhodne si vydělávat a poskytnout „svoje místo“ na portálu AirBnB. Samostatnou kapitolou této části je výpočet daňového zatížení příjmů z krátkodobého ubytování a jejich komparace se zdaněním příjmů z dlouhodobého pronájmu.
CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ PRÁCE
Cílem této bakalářské práce je uplatnit znalosti z problematiky daně z příjmů fyzických osob a shrnout a vysvětlit postup pro zdanění osob poskytujících ubytovací služby jako podnikání. Práce se zabývá zdanění příjmů fyzických osob z podnikání pouze jako vedlejšího příjmu, nezahrnuje tedy postup v pro podnikání jako hlavní příjem a ani jako příjem právnických osob.
V teoretické části je provedena rešerše literatury, která souvisí s problematikou daně z příjmů fyzické osoby, daně z přidané hodnoty a ostatních poplatků souvisejících. V jednotlivých kapitolách jsou vysvětleny pojmy z daňové legislativy České republiky.
V praktické části je nastíněn postup rozhodnutí o založení živnostenského podnikání. Dále jsou vysvětleny následující kroky, související s provozováním živnosti. Dále je proveden výpočet daňového zatížení při zdanění příjmů dle §7 a §9 zákona o daních z příjmů. Hodnoty a data použité v případové studii jsou získány od skutečného poskytovatele ubytování prostřednictvím portálu AirBnB.
I. | TEORETICKÁ ČÁST |
1 SDÍLENÁ EKONOMIKA NEBOLI „BOHATSTVÍ BEZ VLASTNICTVÍ“
Sdílená ekonomika je vcelku nový pojem, se kterým se v České republice setkáme. Pochází z anglického překladu „shared economics“ a princip tohoto druhu podnikání je postaven na sdílení komodit či majetku, respektive na jejich pronajímání či výměně. Nabídka s poptávkou se zde setkává skrze online platformy jednotlivých společností. „Vše probíhá na principu P2P, tedy peer-to-peer, klient ke klientovi“ (Valentová, 2018).
V současné době díky obrovské dostupnosti technologií a masovému používání sociálních sítí, máme možnost využít potenciálu sdílené ekonomiky na plno. To pomáhá majitelům využít plný potenciál svého vlastnictví a spotřebitelům zas spotřebovávat jenom tolik, kolik potřebují.
1.1 Odvětví sdílené ekonomiky
Sdílená ekonomika nemá žádné hranice. Proto je již v současné době možné využívat služeb sdílené ekonomiky v mnoha odvětvích. Mezi nejrozšířenější patří:
• Doprava 1. sdílení kol/koloběžek (Rekola)
2. spolujízda (BlaBlaCar)
3. vypůjčení cizího auta (Car4Way)
• Ubytování 1. krátkodobé ubytování (AirBnB)
2. bezplatné nocování (Couchsurfing)
• Finance 1. půjčování peněz (Zonky)
2. skupinové financování projektů (HitHit)
Jelikož jsme teprve na začátku rozmachu tohoto druhu podnikání, v následujících letech určitě i další přibydou. (Valentová, 2018)
1.2 AirBnB
Na začátku byla pouhá potřeba získat prostředky na zaplacení nájmu. Potřeba, která později přerostla v touhu realizovat se ve vlastním světe. Společnost AirBnB nastoupila do vlaku sdílené ekonomiky s mottem: “Pozvat svět k sobě domů, a to za peníze.”
AirBnB je alternativou k ubytování v hotelu či hostelu. „Základní myšlenkou je fakt, že miliony lidí na světě mají k dispozici byt nebo dům, který nevyužívají a mohou jej dát k pronájmu. Anebo ho využívají jen jednou do roka na dovolenou (po česku jako chatu nebo letní byt), a proto ho nechtějí pronajímat dlouhodobě“ (Xxxxxxxxx, 2017).
Zároveň po světe cestují miliony lidí, kteří již nehledají pouze místo na přespání, ale chtějí s místem splynout a poznat jej v jeho všedním životě.
1.2.1 Vznik a historie
Společnost AirBnB byla oficiálně založena v srpnu roku 2008. Původní koncept s názvem AirBed & Breakfast však zakladatelé Xxxxx Xxxxxx a Xxx Xxxxxx předvedli již o rok dříve. V roce 2007, v době kdy se v americkém San Francisku konal kongres designu a všechny hotely byly zaplněné, Xxxxx s Xxxx hledali způsob jak zaplatit nájem svého bytu, se poprvé rozjela stránka Xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx, na které nabízeli možnost přenocování na nafukovací matraci v samostatném pokoji ve svém bytě. „Jako přidanou hodnotu bylo možno posnídat, využít připojení k internetu a samozřejmě pobýt v domácím prostředí s dalšími designery“ (Stone, 2019).
Později se k těmto dvěma spoluzakladatelům – spolubydlícím – spolužákům z architektonické školy, přidal třetí člen týmu, Xxxxxx Xxxxxxxxxxx, který pracoval v oboru informačních technologií, jako programátor.
Jako většina nově vznikajících projektů, tak i tento měl na začátku problémy. Po úvodním boomu, přišla dle Stonese (2019) krize, kterou odborníci na startupy ze Silocon Valley nazývají „Údolí smutku“. Přes veškeré počáteční krize a neúspěchy během následujících 2 let, dokázali zakladatelé získat prostředky v hodnotě 620 tis. $ od různých rizikových investorů.
S potřebným kapitálem se rozrostl i fond zaměstnanců a společnost Air BnB začala expandovat do zemí celého světa.
Zlomovým rokem byl rok 2011. V červenci tohoto roku obdržela společnost dalších 112 milionů dolarů v rámci financování rizik. Společnost začala růst raketovým tempem a během roku 2011 dosáhla počtu až 5 milionů rezervací a o půl roku později dokázali počet rezervací zdvojnásobit. (Xxxxx s.r.o., 2017)
1.2.2 Jak funguje Air BnB
Webový portál AirBnB je online platforma, která zprostředkovává pronájem ubytování mezi hostem
– žadatelem a hostitelem – poskytovatel. „Společnost sama o sobě nevlastní žádné ubytovací kapacity, pouze propojuje majitele různých nemovitostí se zájemci o ubytování“ (Xxxxx, 2019).
Registrace hostitele i hosta je zcela bezplatná a profil si může založit jakákoliv osoba starší 18 let. Společnost AirBnB si vyžaduje fotografii dokladu totožnosti, který si sama ověřuje. Bez tohoto ověření není možné začít rezervovat či nabízet ubytování. Následně je možné do svého profilu doplnit nejrůznější informace o sobě či o osobách, se kterými cestujeme nebo vlastníme nemovitost, kterou nabízíme.
Celý systém, jak říkají sami zakladatelé, funguje na důvěře. To znamená, že pokud chcete využít některé z nabídky ubytování, musíte mít na stránce vytvořen profil. Čím více informací o sobě do
profilu uvedete, tím větší důvěryhodnost získáte a zároveň tím zvýšíte své šance na potvrzení svého vybraného ubytování. Důvěryhodnost se také zvyšuje pomocí referencí, které nedávají pouze hosté svým hostitelům, ale také obráceně.
Je důležité připomenout, že hlavním cílem není poskytování hotelových služeb, ale pouze nabídnout možnost přespání ve své nemovitosti s možností snídaně a dalšími službami. Mezi tyto služby řadíme, úklid, čisté lůžkoviny k dispozici hostům, atd.Hostitel, který zde vystupuje v roli poskytovatele, nabízí místo k přespání ve své nebo pronajaté nemovitosti.
Místa k přespání se rozlišují na:
● celá nemovitost,
● soukromý pokoj,
● hotelový pokoj,
● sdílený pokoj. (AirBnB, 2019)
Zájemce o ubytování má tak zcela ve vlastní režii a může se rozhodnout, jestli je pro něj důležitější soukromí, vybavení, lokalita nebo cena za ubytování. První vyhledávání ale vždy probíhá dle města/místa, které se host chystá navštívit a termínu. AirBnB vám ihned ukáže, jaká je průměrná cena za typ nemovitosti, kterou hledáte a seřadí dle relevance – nejčastěji dle hodnocení hostů. Následně je možnost použití filtrů, kterými můžete specifikovat své požadavky od ceny, počtů ložnic, koupelen, vybavení ubytování.
1.2.3 Stanovení ceny
Celková cena za ubytování se vždy skládá z více částí. Hostitel si určuje cenu za noc za pronájem místa k přepsání a cenu za úklid. AirBnB umožňuje nastavit různé ceny za pronájem, třeba dle ročních období. Hostitel také může určit, zda například při dlouhodobé rezervaci sníží cenu procentuální slevou. Součástí ceny je také tzv. „servisní poplatek“.
Servisní poplatek slouží k provozu platfomy AirBnB a je účtovám hostu i hostieli. Hostitelský servisní poplatek je obvykle 3 %. Hostitelé v Itálii nebo ti, kteří mají velmi přísné storno podmínky, mohou mít poplatek vyšší. Hostitelský servisní poplatek je vypočítán z mezisoučtu ceny rezervace (cena za noc plus poplatek za úklid nebo další příplatky, ale před přidáním poplatků Airbnb a daní) a je automaticky odečten z výplaty hostitele. Servisní poplatek hostů se pohybuje mezi 0 % až 20 % z mezisoučtu rezervace (cena za noc plus poplatek za úklid nebo další příplatky, ale před přidáním poplatků Airbnb a daní) a je vypočítán pomocí různých faktorů. Je v nich zahrnut mezisoučet rezervace, délka pobytu a charakteristiky nabídky. Všeobecně platí, že poplatek je u dražších rezervací nižší. Poplatek se zobrazí na stránce platby při rezervování. V závislosti na zákonech
konkrétní jurisdikce se může stát, že bude k servisnímu poplatku hosta nebo hostitele přičtena DPH. V takovém případě bude servisní poplatek včetně DPH. (AirBnB, 2019)
2 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR
Daňový systém je souhrn všech daní, které se vybírají území daného státu. Je vytvářen jako provázaný systém sestavený s cílem zabezpečit příjmy státního rozpočtu, popř. příjmy rozpočtu krajů, měst a obcí, vybíráním daní. Jednotlivé daně a tedy i celá daňová soustava jsou stanoveny zákony. Požadavek zákonnosti daní a poplatků je stanoven v ústavě. Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky v čl. 11 odst. 5 stanoví, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Soustavu daní vymezuje zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, ze dne 15. 4. 1992, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 1993, se změnami provedenými zákonem č. 302/1993 Sb., o soustavě daní. Vybírání daní vymezuje zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o správě daní a poplatků), ze dne 5. 5. 1992, který nabyl účinnosti dne
1. 1. 1993, se změnami provedenými zákonem č. 168/1998 Sb. Vlastní daňová soustava České republiky je tvořena následujícími daněmi:
X. Xxxxx daně:
• Daně z příjmů (Zákon č. 586/1992 Sb.)
• Daň z nemovitých věcí (Zákon č. 338/1992 Sb.)
• Daň z nabytí nemovitých věcí (Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb.)
• Daň silniční (Zákon č. 16/1993 Sb.)
B. Nepřímé daně:
• Spotřební daně (Zákon č. 353/2003 Sb.)
a. daň z minerálních olejů,
b. daň z lihu,
c. daň z piva,
d. daň z vína a meziproduktů,
e. daň z tabákových výrobků,
f. daň ze zahřívaných tabákových výrobků,
g. daň ze surového tabáku.
• Daň z přidané hodnoty (Zákon č. 235/2004 Sb.)
• Ekologické daně (Zákon č. 261/2007 Sb.)
a. daň ze zemního plynu a některých dalších plynů
b. daň z pevných paliv
c. daň z elektřiny
• Daň z hazardních her (Zákona č. 187/2016 Sb.)
Do konce roku 2013 patřila mezi přímé daně také daň dědická a darovací. Od 1. ledna 2014 však byly tyto daně jako samostatné daně zrušeny. Příjmy z dědictví jsou od daně osvobozeny a bezúplatná plnění (dary) jsou nyní předmětem daně z příjmů. U fyzické osoby ještě záleží, od koho dar přijala a jak je velký, v některých případech je totiž od daně z příjmů osvobozena.
Dělení daní na přímé a nepřímé je odvozeno dle možnosti určení konečné daňové povinnosti. U přímých daní je plátce i poplatník daně jedna a tatáž osoba, která odvádí daň z jejích příjmů nebo majetku. U nepřímých daní není možné určit konečného poplatníka daně nebo je to velice složité. Je zde určen pouze plátce daně, tedy osoba, která konkrétní nepřímou daň odvádí státu. Konečný spotřebitel, si často ani neuvědomuje, že tuto daň platí, jelikož bývá zahrnuta jako přirážka v ceně zboží a služeb, které v rámci své spotřeby nakupuje.
2.1 Daň z příjmů
Zákon o dani z příjmů upravuje daň z příjmů fyzických osob a právnických osob. Jelikož se v tématu bakalářské práce zabýváme především zdaněním fyzických osob, níže si definujeme pouze pojmy týkající se zdanění fyzických osob.
2.1.1 Poplatník daně
Kdo je poplatníkem daně upravuje §2 Zákona o dani z příjmů. Poplatníkem jsou daňový rezidenti a nerezidenti. Daňový rezident je fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Xxxx z příjmu u rezidentů podléhají jak příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i příjmy plynoucí ze zahraničí. Daňová povinnost nerezidentů se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky.
2.1.2 Předmět daně
Předmětem daně z příjmu jsou peněžní i nepeněžní příjmy ze:
a) závislé činnosti a funkční požitky(§6),
b) samostatné činnosti (§7)
c) kapitálového majetku (§8)
d) nájmu (§9)
e) ostatní (§10).
Příjmy ze závislé činnosti dle §6
Za příjmy ze závislé činnosti se považují příjmy ze zaměstnání pracovněprávního, služebního nebo i členského poměru. Příjmy z funkční požitky jsou příjmy za výkony funkcí, např. poslanců.
Příjmy ze samostatné činnosti §7
„Osoba samostatně výdělečně činná je osoba, která vykonává činnost na území České republiky na základě živnostenského oprávnění nebo koncesní listiny. Podnikání je samostatná činnost podnikatele prováděná na vlastní jméno, vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku“ (Xxxxxxxxx, 2018). Řadíme sem příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, živnostenské podnikání, ostatní činnosti, ke kterým je potřeba podnikatelské oprávnění a podíl společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.
Příjmy ze samostatné činnosti lze snížit o vynaložené výdaje. Ty lze zjistit buď jako součet skutečných výdajů, tedy takových, které lze jsou skutečně prokázané na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Druhou možností je výpočet výdajů paušálem, tedy procentem z příjmu. Použití paušálu je však zákonem omezeno. Dle druhu živnosti si lze uplatnit jinou výši procenta paušálu a tím i jinou výši výdajů a to:
a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
b) 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
d) 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
Daňová evidence
Osoby samostatně výdělečně činné nejsou povinny vést účetnictví. Zákon jim dovoluje vést evidence příjmů a výdajů pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně a majetku a dluzích.
Příjmy z kapitálového majetku §8
Příjmy z kapitálového majetku je souhrnné označení příjmů, které můžete získat z různých typů investic“ (Měšec,1998 – 2019). Jsou upraveny v §8 Zákona o dani z příjmu. Za tyto příjmy považujeme:
1) podíly na zisku obchodní korporace a úroky z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy, dosažené na základě smlouvy o převodu zisku
podle zvláštního právního předpisu nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu,
2) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání,
3) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání,
4) výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného,
5) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, dávky doplňkového penzijního spoření a z penzijního pojištění,
6) plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
7) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na účtech neuvedených v bodě 3. s výjimkou daně stanovené paušální částkou (§ 7a ZDP) a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací,
8) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy),
9) plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace.
U většiny kapitálových příjmů se daní 15% srážkovou daní a daňové přiznání se nepodává. Jedná se o příjmy:
• úroky z držby cenných papírů,
• úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách,
• úroky z peněžních prostředků a vkladů na účtu,
• dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem,
• dávky doplňkového penzijního spoření,
• plnění ze soukromého životního pojištění,
• plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace,
• podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání,
• podíly na zisku z obchodní korporace.
Příjmy z nájmu §9
Poplatníkem daně z nájmu je pronajímatel nemovitosti nebo bytu. Mezi příjmy z nájmu řadíme:
• příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,
• příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu podle (§ 10 odst. 1 písm. a) ZDP),
pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) nebo příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP).
Dílčím základem jsou veškeré příjmy z nájmu snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Výdaje lze, stejně jako u příjmů ze samostatné činnosti, uplatnit ve skutečné výši nebo mohou být vyčísleny paušálně. Pokud chce pronajímatel uplatnit skutečné výdaje, musí o nich vést záznamy v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení nájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy.
Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů z nájmu (paušální výdaje), nejvýše však do částky 600 000 Kč.
Poplatníci nejsou dle účetních předpisů povinni vést účetnictví. Pokud se ale dobrovolně rozhodnout, pak podle těchto předpisů postupují.
Ostatní příjmy §10
Mezi ostatní příjmy se řadí všechny příjmy, které nelze zařadit do příjmů dle paragrafů §6 – 9 Zákona o dani z příjmů. Nejčastěji se sem zařadí příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí.
Příjmy dle §10 odstavce 1 písm. a) jsou od daně osvobozeny, pokud součet veškerých příjmů ze všech příležitostných činností nepřesáhne za zdaňovací období 30 000 Kč.
Dále do této kategorie také řadíme příjmy z úplatného plnění za převod nemovité věci, cenného papíru či jiné věci, přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky, příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému, výhry z hazardních her či výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže.
2.1.3 Příjmy osvobozené od daně
Některé příjmy jsou od daně osvobozené. Jejich výčet je uzákoněn primárně v paragrafu §4, ale pokud budeme pozorně číst i ostatní paragrafy definující daně z příjmů fyzických osob, zjistíme, že se tento seznam rozšiřuje. Není cílem této bakalářské práce vyjmenovat všechna osvobození od daně a proto pro více informací doporučuji nahlédnout do příslušného zákona.
2.1.4 Základ daně a položky snižující základ daně
Základem pro výpočet daně příjmů fyzických osob je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 Zákona o daních z příjmu, není stanoveno jinak.
Poplatník však může dosahovat v jednom zdaňovací období více druhů příjmů uvedených v §6 až 10. V tomto případě se sčítají jednotlivé dílčí základy daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů.
Fyzických osobám může vzniknout v případě, že jejich výdaje byly vyšší než příjmy plynoucí z činností dle §7 až 10, daňová ztráta. O ztrátu lze snížit úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmu. O vzniklou daňovou ztrátu není však možné snížit příjmy ze závislé činnosti, tedy ze zaměstnání. Dle §34 Zákona o daních z příjmů, je možné si daňovou ztrátu odečíst až v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Pouze u ostatních příjmů dle §10 pokud výdaje jsou vyšší, než příjmy o daňové ztrátě neuvažujeme a dílčí základ daně je nulový. To ale neznamená, že bychom tyto příjmy nemohly v součtu všech dílčích základů daně snížit o daňovou ztrátu z příjmů dle §7 – 9.
Některé příjmy nejsou součástí dílčích základů daně, ale tvoří samostatné základy a jsou daněny srážkovou daní ve výši 15%. O kterých konkrétně, se opět dočtete v příslušných paragrafech zákona o dani z příjmů a nebudou v této bakalářské práci uvedeny.
2.1.4.1 Nezdanitelná část základu daně
Jak již bylo zmíněné, základ daně si můžeme ponížit o položky, které jsou nezdanitelné. Výčet těchto vynaložených nákladů je §15 ZDP. Jedná se o tyto vynaložené náklady:
→ bezúplatná plnění,
→ úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru,
→ zaplacené pojistné na penzijní připojištění,
→ zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění,
→ členské odborové příspěvky,
→ příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání.
Bezúplatná plnění, neboli dary, mohou být hmotného i nehmotného charakteru. Aby se jednalo o nezdanitelnou položku, musí toto plnění dosahovat hranice alespoň 2% ze základu daně nebo minimální částky 1 000Kč. Zákon také stanovuje maximální hranici, do které lze bezúplatné plnění odečíst a to 15% základu daně.
Úroky z úvěrů na financování bytových potřeb lze také uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně. Nejedná se pouze o úroky z hypotečních úvěrů, ale třeba také o úroky ze stavebního spoření. Částka, o kterou lze základ daně snížit se rovná částce zaplacených úroků na tyto účelové úvěry. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků – tedy 25 000 Kč za každý kalendářní měsíc. V případě, že bytová jednotka není používána pouze k bydlení, ale její část nebo celá je využívaná také k samostatné činnosti nebo z ní plynou příjmů z nájmu, lze si uplatnit pouze poměrnou část úroků.
2.1.5 Sazba daně z příjmů
Sazba daně z příjmů fyzických osob je 15%. Daň se počítá se součtu dílčích základů daně, který snížíme o částky nezdanitelné dle § 15 ZDP a odečitatelné od základu daně dle § 34 ZDP.
2.1.5.1 Solidární zvýšení daně
Solidární zvýšení daně bylo poprvé účinné za zdaňovací období roku 2013. Byl pro ni zaveden termín daň bohatých. Týká se tzv. nadlimitních příjmů. Tedy pokud základ daně přesáhne určitou hranici. Ta je stanovena jako 48násobek průměrné mzdy podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. „Týká se výlučně pouze příjmů ze závislé činnosti (§6 ZDP) a příjmů ze samostatné činnosti (podnikání - § 7 ZDP). Netýká se příjmů z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), příjmů z pronájmu (§ 9 ZDP) a ostatních příjmů zdaňovaných dle § 10 ZDP“(Tomanová, 2014). Pro rok 2018 byla hranice stanovena na 1 438 992 Kč. Poplatníci, kteří mají příjmy vyšší než je tato hranice, musí částku, která přesahuje tuto hranici (je nadlimitní) dodanit 7%. Z této částky bude tedy daň z příjmů 22%.
2.1.6 Registrace
Poplatník daně z příjmů fyzických osob - rezident je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém:
→ započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo
→ přijal příjem ze samostatné činnosti.
Poplatník daně z příjmů fyzických osob - nerezident je povinen podat přihlášku k registraci pokud:
→ na území České republiky započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo
→ přijal příjem ze samostatné činnosti ze zdrojů na území České republiky, nebo mu
→ na území České republiky vznikla stálá provozovna, nebo
→ získal povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.
Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy:
→ které nejsou předmětem daně
→ které jsou osvobozené od daně, nebo
→ z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně
→ má příjmy pouze z pronájmu dle paragrafu §9
Poplatník daně z příjmů fyzických osob nemá z důvodu zahájení pronájmu ani z důvodu přijetí příjmu z nájmu registrační povinnost.
2.1.6.1 Povinnost podat daňové přiznání
V souladu s § 38 písm. g zákona o daních z příjmů podává daňové přiznání:
• každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč. Daňové přiznání se podává i v případě, že tyto příjmy nepřesáhly 15 000 Kč, ale byla vykázána daňová ztráta
→ u příležitostných příjmů se hranice posouvá na 30 000 Kč
• poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který pobírá zdanitelné příjmy z jednoho nebo více zaměstnání souběžně, nebo postupně a jeho jiný příjem např. z podnikání, pronájmu nebo příležitostného prodeje je vyšší než 6 000 Kč
• při souběhu dvou a více zaměstnání
• při navýšení daně o solidární zvýšení daně
• příležitostné příjmy nad 30 tisíc Kč
• pokud došlo ke zrušení smlouvy nebo výplatě pojistného plnění životního pojištění
2.2 Daň z přidané hodnoty
Nepřímá daň, která je jedním z nejvýznamnějších příjmů státního rozpočtu. Dotýká se každého, jelikož je obsažena v ceně zboží a služeb. Platí ji všichni, kteří tyto věci nakupují. Proto se jí také říká daň univerzální nebo všestranná.
Základní princip této daně je, že plátci ji odvádí pouze z rozdílu mezi hodnotou na vstupu a výstupu, tedy z hodnoty, kterou ke zboží či službě přidali. „Tento princip se vztahuje na všechny účastníky celého dodavatelsko-odběratelského řetězce“ (ManagementMania, 2019).
2.2.1 Předmět daně
Předmětem daně (§ 2 Zákon o DPH) je dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby za úplatu fyzickou nebo právnickou osobou, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku. Předmětem daně je považováno také pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti a také pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani. Dále je předmětem daně dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.
Je zde také zmíněno, že zdanitelné plnění je plnění, které splňuje dvě základní pravidla. První, že je předmětem daně a druhé, že není osvobozené od daně.
Některá plnění jsou ze zákona vyňata z předmětu daně. Jedná se o určité případy pořízení zboží z jiného členského. Tyto plnění jsou upravena v § 2a Zákona o dani z přidané hodnoty.
2.2.2 Obrat
Pro účely DPH se obratem rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění. Pro zahrnutí do obratu není důležitý způsob, jakým se příslušné plnění zaúčtuje či zaeviduje, ale skutečnost, že se jedná o úplatu za ekonomickou činnost. Započítávají se tedy zejména úplata za zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet k datu jejich uskutečnění, a to ať už již přijatá před či po uskutečnění plnění. Do obratu se jednoznačně nezahrnují úplaty za plnění s místem plnění mimo tuzemsko. (Galočík, 2018)
2.2.3 Daňové subjekty
Daňové subjekty jsou osoby podléhající dani, které jsou z důvodu své ekonomické činnosti potencionálními plátci daně.
2.2.3.1 Osoba povinná k dani
§5 Zákona o DPH upravuje, kde je osobou povinnou k dani. Nejsou to zatím plátci ani neplátci DPH, ale stávají se jí všechny fyzické tak i právnické osoby, které samostatně uskutečňují ekonomickou činnost.
Za ekonomickou činnost se pro účely zákona o DPH rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytující služby. Dále viz §5, odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty.
2.2.3.2 Plátce
Plátcem DPH se mohou osoby povinné k dani stát dobrovolně (§6f) nebo povinně, pokud se na ně vztahuje registrační povinnost. Ty jsou upraveny v §6 – 6f zákona o DPH.
§6 zákona o DPH uvádí, že registrační povinnost musí splnit osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet. Jedním z takových plnění je např. nájem nemovité věci. Plátcem se pak stává od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat.
Pokud osoba povinná k dani podá žádost o dobrovolnou registraci k DPH, stává se plátcem ode den následujícího po dní oznámení rozhodnutí.
2.2.3.3 Osoba identifikovaná k dani
Osobou identifikovanou k dani z přidané hodnoty se stává osoba – neplátce DPH, za určitých podmínek. Je upravena v § 6g – 6l zákona o DPH. I přesto, že tento typ daňového subjektu není plátcem DPH má povinnost podat daňové přiznání a následně přiznat daň.
Vzhledem k povaze této bakalářské práce uvedu zde pouze § 6h zákona o DPH, který dle mého názoru s ním souvisí.
Povinnost identifikace vzniká příjemci služby usazený v tuzemsku u všech poskytovaných služeb, u kterých je místo plnění stanoveno v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku.
„Po splnění daňové povinností v tuzemsku je osoba identifikovaná pro další uskutečněná plnění opět neplátcem daně“ (Xxxxxxx, 2018).
2.2.3.4 Nájem nemovité věci
Z hlediska DPH se nájem nemovité věci řadí do plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Veškerá tato plnění nalezneme v díl 8 Zákona o dani z přidané hodnoty. Konkrétně nájem nemovité věci je upraven § 56a. Podle tohoto paragrafu je nájem nemovité věci od daně osvobozen s výjimkou, kdy se jedná o krátkodobého nájmu nemovité věci, přičemž krátkodobý pronájem je definován v odstavci 2 tohoto paragrafu. Krátkodobým nájmem se rozumí nájem
- pozemku, jehož součástí je stavba
- stavby nebo jednotky, popřípadě spolu s vnitřním vybavením nebo dodáním plynu, elektřiny, tepla, chladu nebo vody, který trvá nepřetržitě nejvýše 48 hodin
Dle odstavce 3 se plátce daně může vzdát nároku na osvobození plnění v případě, že nájem nemovité věci je poskytován jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností.
2.2.4 Definice poskytovaných služeb
Pro posouzení předmětné skutečnosti je třeba vyjít zejména z občanského zákoníku, živnostenského zákona, zákona o DPH, zákona o dani z příjmů a klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).
2.2.4.1 Nájem
Nájmem rozumíme takový právní vztah, který umožňuje nájemci pronajatou věc dočasně užívat. Občanský zákoník definuje podstatu nájmu, jako dočasné přenechání pronajaté věci nájemci za úplatu
– tedy nájemné. Tento vztah vzniká na základě uzavření nájemní smlouvy, která se uzavírá mezi pronajímatelem a nájemcem. Nájem se uzavírá na delší časový úsek a je důležité splnit podmínku bytové potřeby.
„Z hlediska zákonu o DPH je nutno vycházet z komunitárního práva. Dle judikatury Soudního dvora EU je nájem pasivní činností. Nájmem se rozumí, že pronajímatel převede na nájemce za úplatu na sjednanou dobu právo užívat nemovitost způsobem, jako kdyby byl vlastníkem, a právo vyloučit jakoukoli další osobu z výkonu takového práva (ve smyslu rozsudků ve věcech C-326/99 „Goed Wonen“, C-409/98 Mirror Group, a další). Nájem nemovitosti je rovněž obvykle spíše pasivní činností závisející na pouhém plynutí času, aniž by byla vytvářena významnější přidaná hodnota (viz bod 52 ve věci C-326/99 „Goed Wonen“ a doba nájmu není tudíž sama o sobě rozhodujícím znakem umožňujícím kvalifikovat smlouvu jako smlouvu o nájmu nemovitosti ve smyslu práva Společenství, třebaže krátká doba ubytování může být vhodným kritériem pro rozlišení mezi ubytovacími službami a nájmem bytových jednotek (viz body 23 a 24 ve věci C-346/95 Blasi)“(Xxxxxx, 2017).
Jak již bylo zmíněno v této bakalářské práci, dlouhodobý nájem nemovité věci od daně DPH osvobozen.
Pro účely zákona o dani z příjmů, budeme vycházet ze zákona živnostenského. V § 3 Zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání je řešeno, že živností (podnikáním) není pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Proto, se také odlišuje u daně z příjmů způsob zdanění příjmů z nájmu (§ 9 Zákona o dani z příjmů) a živnostenského podnikání. (§ 7 Zákona o dani z příjmů).
2.2.4.2 Ubytovací služba
Co je to ubytovací službu definuje oddíl 55 klasifikace produkce CZ-CPA. Generální finanční ředitelství zařadilo do svého rozhodnutí č. j. 90076/17/7100-20116-050701
neúplný výčet těchto služeb:
• ubytovací služby v hotelích a podobných zařízeních (motely, penziony atd.) s každodenním úklidem a jinými službami, obvykle poskytované na dny nebo týdny,
• ubytovací služby v mládežnických hostelech, horských chatách a rekreačních chatách s pokoji nebo ubytovacími jednotkami, s velmi omezenými úklidovými službami nebo bez nich,
• ubytovací služby v nemovitostech užívaných na časový úsek (time-share), pro návštěvníky mimo jejich obvyklé bydliště,
• ubytovací služby v pokojích nebo ubytovacích jednotkách, ne s každodenními úklidovými službami, např. v bytech a domech pro dovolenou, bungalovech a chatách, pro osoby mimo jejich bydliště, obvykle poskytované na dny nebo týdny,
• poskytování místa pro rekreační vozidlo nebo stan pro osoby mimo jejich bydliště, obvykle poskytované na dny nebo týdny,
• poskytování prostoru v chráněných přístřešcích nebo prostých táborových zařízeních pro umístění stanů nebo spacích pytlů, a další.
Dle živnostenského zákona se činnost ubytovacích služeb řadí do volných živností. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností říká, že živností je poskytování ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (například hotel, motel, kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci. V případě ubytování v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek) podávání snídaní ubytovaným hostům.
Dalšími znaky, které ubytovací služba vykazuje, jsou tzv. servisní služby. Jedná se o takové činnosti, které ubytovatel poskytuje hostům. Řadí se sem například úklidové služby, poskytnutí lůžkovin, atd.
3 OSTATNÍ POVINNOSTI
Nejen daněmi je zatíženo poskytování ubytovacích služeb nebo nájmu. Měli bychom si dát pozor a zvláštní pozornost věcnost i ostatním poplatkům a povinnostem, které nám mohou z poskytování ubytování hostů plynout.
3.1 Poplatky
3.1.1 Místní poplatky
Jedním z opomíjených poplatků, které se na ubytovací služby vztahují, je místní poplatek. Tyto poplatky jsou upraveny Zákone České národní rady č. 565/1990 Sb., místních poplatcích. Tento poplatek je vybírán obcí. § 7 odst. 1 zákona o místních poplatcích říká, že se se poplatek z ubytovací kapacity vybírá v obcích a městech v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu. Ubytovatel je povinen se registrovat na příslušném obecním úřadě jako plátce poplatku. (Xxxxx, 2016)
„Zákon o místních poplatcích dále v § 7 odst. 3 stanoví, že ubytovatel je povinen vést evidenční knihu, obdobně jako u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt. Do evidenční knihy zapisuje dobu ubytování, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Evidenční knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí až 6 Kč za každé využité lůžko a den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek roční paušální částkou“ (Xxxxx, 2016).
Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Ve věci jedná ubytovatel (případně jeho zástupce na základě plné moci). Ubytovatel je povinen u správce poplatku splnit ohlašovací povinnost do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, která má za následek vznik povinnosti platit poplatek nebo dojde-li ke změně údajů.
K ohlášení využije ubytovatel formulář (Příloha č. 1), který bude podávat po skončení kalendářního čtvrtletí. V něm poskytovatel nahlásí správci poplatku celkový počet obsazených lůžek. Tuto povinnost musí splnit do konce kalendářního měsíce po skončení předcházejícího kalendářního čtvrtletní.
3.1.2 Televizní, rozhlasové a autorské poplatky
Zmínit musím také tzv. koncesionářské poplatky za držení televizního a rozhlasového přijímače. Tyto poplatky upravuje zákona č. 348/2005 Sb., o poplatcích za rozhlasové a televizní vysílání. § 5 odst. 3 tohoto zákona stanoví, že poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem (dle §2
obchodního zákoníku), platí rozhlasový nebo televizní poplatek z každého rozhlasového nebo televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním.
Tyto poplatky byly pro rok 2018 i 2019 stanoveny:
→ rozhlasový poplatek 45 Kč za kalendářní měsíc
→ televizní poplatek 135 Kč za kalendářní měsíc
3.2 Povinnosti
3.2.1 Cizinci
Zvláštní pozornost bychom měli zákonu o ubytování cizinců. „Pokud budeme ubytovávat více než 5 cizinců (výjimku tvoří osoby blízké), musíme postupovat dle ze zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR (ZPC). V tomto případě je poskytovatel ubytovacích služeb, ale i nájemce povinen oznamovat policii ubytování cizince a vést domovní knihu. Další povinnosti lze pak nalézt v § 100 ZPC. Dle § 102 ZPC. je ubytovatel povinen oznámit ubytování cizince do 3 dnů po jeho ubytování, a to písemně, či elektronickou cestou. Povinností cizince je pak předložit ubytovateli cestovní doklad a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis. Poskytovatelé ubytovacích služeb se před započetím plnění povinností dle ZPC musí elektronicky registrovat a získat IDUB (identifikace ubytovatele) a zkratku ubytovatele“ (Xxxxxxxxxx, 2016).
3.2.2 Vlastník bytu x nájemce
Pokud se rozhodneme pronajímat část nebo celý byt, měli bychom v prvním případě řešit, zda můžeme a není to v rozporu se zákonem. Můžou zde nastat několik případů, které se liší v tom, zda jsme majiteli nemovitosti, majiteli bytu v družstevním domě anebo pouze nájemci. Situace se také velice liší v případě, kdy se rozhodneme pronajímat celý byt nebo pouze jeho část. Právní úpravu nájmu a podnájmu řeší občanský zákoník. Níže si vypíšeme možnosti a jak postupovat v souladu s občanským zákoníkem.
1. Majitel nemovitosti
Jako majitel nemovitosti nemusíme řešit nic. Vzhledem k tomu, že veškerý majetek je náš, tak je pouze na našem uvážení, jak se jej rozhodneme využívat.
2. Nájemce
Povinnosti nájemce bytu jsou zaneseny v § 2274 – 2276 občanského zákoníku. § 2274 říká, že nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Toto platí pouze v případě, že smlouva o nájmu to výslovně zakazuje (§ 2272 občanského zákoníku). Dále navazuje § 2275, ve kterém je upraven případ, pokud
nájemce v bytě trvale nebydlí. V tomto případě může opět dát byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě pouze se souhlasem pronajímatele. Tato žádost o udělení souhlasu musí být v písemné formě.
3. Majitel bytu v družstevním domě
Pokud vlastníme bytovou jednotku v družstevním domě, jejím vlastníkem i přesto zůstává korporace bytového družstva a my nákupem získali pouze podíl v této společnosti a tím i oprávnění ke sjednání nájemní smlouvy. V podstatě jsme tedy „pouze“ nájemcem bytového družstva i přesto, že jsme si bytovou jednotku koupili. Pokud chceme tento náš podíl v družstevním bytovém domě pronajímat jiné osobě, můžeme, ale jedná se o následný podnájem a platí tedy stejná pravila, jako v bodě uvedeném výše – tedy pro nájemce.
Pokud bychom se v tomto případě neřídili občanským zákoníkem a byt, ve kterém jsme v nájmu používali k podnájmu bez souhlasu vlastníka nebo přes jeho zákaz, jedná se hrubé porušení nájemní smlouvy a můžeme být z bytu vystěhování.
II. | PRAKTICKÁ ČÁST |
2 PŘÍPADOVÁ STUDIE
Cílem případové studie je poskytnout ucelený přehled nejen daňových povinností potencionálních hostitelů, kteří se rozhodují nabídnout svou nemovitost možným hostům přes webový portál Airbnb nebo obdobnou platformu a nejsou si jisti, jak by měli postupovat, aby jednali v souladu se zákonem. Může také samozřejmě sloužit i těm, kteří již tuto činnost provozují a chtějí si být jisti, že veškeré kroky, které učinily, jsou správné. Na závěr také porovná příjem variant z poskytování krátkodobého pronájmu (ubytovacích služeb) a nájmu dlouhodobého.
Aby byla případová studie reálná, data pro výpočet daňového přiznání a některé informace, jsem získala od hostitele, který nabízí na portálu AirBnB pokoj ve svém bytě 3+1 v Praze.
Pan XX je majitelem družstevního bytu o velikosti 3+1 na pražském Žižkově, ve kterém má trvalé bydliště. Na byt získal pan XX hypotéku. Je zaměstnaný a pracuje na hlavní pracovní poměr (HPP). Má životní pojištění, které splňuje zákonné podmínky, stejně tak i penzijní připojištění se státním příspěvkem (měsíční platba 2 000 Kč). Je bezdětný. Byt obývá se svou přítelkyní, která je rovněž zaměstnaná na HPP. Jelikož byt je veliký a pan XX se svojí přítelkyní obývají pouze dva pokoje a jeden užívají velice sporadicky, pouze jako úložnou místnost, rozhodli se, že by tento pokoj mohli využít a pomocí pronájmu si přivydělat peníze do společného rozpočtu. Roční příjem pan XX ze zaměstnání byl 720 000 Kč, úhrn pojistného byl placeného zaměstnancem 79 200 Kč, úhrn pojistného placeného zaměstnavatelem byl 244 800 Kč a na zálohách bylo odvedeno 118 800 Kč.
3.3 Krátkodobé ubytování prostřednictvím AirBnB webové stránky
Jedním z prvních kroků pana XX, který se rozhodl poskytovat pokoj ve svém bytě hostům ke krátkodobému ubytování prostřednictvím portálu AirBnB, by mělo být rozhodnutí, zda se bude jednat o podnikání, tedy o soustavnou, pravidelnou činnost, kterou bude dělat za účelem zisku či nikoliv. Toto rozhodnutí je důležité z hlediska dalšího postupu. Pro podnikání dle živnostenského zákona potřebujeme získat živnostenské oprávnění, ale pokud by se jednalo o ostatní příjmy tak nikoliv. Vzhledem k tomu že lokalita, ve které se byt pana XX nachází, je turisticky zajímavá, může předpokládat dostatečný zájem hostů o ubytování. Pokoj tedy bude obsazen alespoň polovinu měsíce
– především víkendů. Také nelze předpokládat, že by se rozhodl tuto službu provozovat pouze po dobu jednoho měsíc v roce, ale spíše trvat po celý rok. Podmínka soustavné a pravidelné činnost tedy splněna bude. Podmínka ziskovosti bude splněna také, jelikož ubytování hostů bude zpoplatněno.
Dalším důležitým aspektem, který nelze přehlédnout je fakt, že zákon více než na to, v jakém prostoru a v jakém časovém horizontu se bude ubytování poskytovat, dbá na způsob, jakým bude k výkonu činnosti docházet. Doba trvání může být dobrým ukazatelem, protože přespání na jednu či dvě noci
budeme u finančního úřadu těžko obhajovat jako dlouhodobý pronájem, ale není rozhodující. Nikde totiž není řečeno od jaké doby trvání se jedná o nájem dlouhodobý či krátkodobý. Pro dlouhodobý nájem by také musela být prokázána podmínka bytové potřeby, tedy, že se nejedná o rekreační pobyt.
3.3.1 Živnostenské oprávnění
Jelikož jsme si výše potvrdili, že se v případě pana XX bude jednat o podnikání, je nutné podat žádost o vydání živnostenského oprávnění na příslušném živnostenském úřadě dle trvalého bydliště.
K ohlášení živnosti na příslušný živnostenský úřad slouží „Jednotný registrační formulář“ (Příloha č. 2). Pomocí tohoto formuláře je možnost informovat o vzniku živnosti nejen živnostenský úřad, ale i správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu a finanční úřad.
Součástí této žádosti bude „Seznam oborů činnosti náležejících do živnosti volné“ (Příloha č. 3) a
„Příloha pro správu sociálního zabezpečení“ (Příloha č. 4). V seznam zaškrtneme činnost č. 55, ubytovací služby. Přílohu pro SSZ nemusíme přikládat, pokud bude živnost naší činností hlavní. V naší případové studii, je však hlavním příjmem pan XX příjem ze zaměstnání a proto vyplní tuto přílohu a přidá ji jako součást registračního formuláře. Poplatek za vydání živnostenského oprávnění činní 1 000,-Kč a hradí se hned po přijetí žádosti na živnostenském úřadě.
Pokud pan XX splňuje všechny obecně zákonné podmínky
→ věk 18 let,
→ žádné daňové nedoplatky u finančního úřadu ani nedoplatky na sociální a zdravotní pojištění,
→ způsobilost k právním úkonům,
→ bezúhonný (dokládá se výpisem z Rejstříku trestů)
měl by mu živnostenský úřad vydat živnostenský list do 15 dne ode dne ohlášení.
Jelikož společnost AirBnB při registraci nevyžaduje identifikační číslo podnikatele, můžeme si nemovitost zaregistrovat již s předstihem. Vzhledem k tomu, že budeme potřebovat fotografie místa a stručný popis hostitele i nemovitosti, může čas při čekání na živnostenské oprávnění využít právě touto cestou.
3.3.2 Zálohy na pojištění
Po ohlášení živnosti a vydání živnostenského listu bychom měli kontaktovat příslušnou správu sociální zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Je dobré si ověřit, zda jsou všechny orgány informované o založení živnosti a její vedení jako činnosti vedlejší. Z tohoto důvodu pro pana XX totiž neplatí
pravidlo hrazení záloh – alespoň ne v prvním roce. V následujících letech se to může změnit, pokud dosáhne rozhodné částky.
3.3.3 Daňová evidence x vedení účetnictví
Součástí každého podnikání je rozhodnutí o tom, jak budeme evidovat příjmy a výdaje. Jako živnostník se pan XX může rozhodnout pro jednu ze tří možností. Asi nejsložitější a pro naše potřeby nepotřebné, by bylo rozhodnutí vést účetnictví a s tím potřebnou evidenci. Tuto možnost tedy nebudeme nadále rozebírat. Ani daňová evidence není dle mého názoru pro pan XX vhodnou cestou. Vzhledem k tomu, že nám jde o co nejjednodušší cestu zjištění příjmů, doporučovala bych hostitelům vést evidenci příjmů, ze které budeme při výpočtu vycházet.
3.3.4 Registrace k dani z přidané hodnoty
3.3.5 Provozování živnosti
Vydání živnostenského listu nás opravňuje k provozování živnosti. Panu XX tedy již nic nebrání k tomu, aby začal přijímat rezervace a ubytovával hosty.
S ohledem na skutečnost, že platforma společnosti AirBnB funguje na mezinárodní úrovni, měl by si pan XX vést evidenci zahraničních hostů, jelikož to vyžaduje zákon o ubytovávání cizinců. Tato povinnost je uložena každému poskytovateli ubytovacích služeb, který ubytuje více jak 5 cizinců a to i obyvatele členských států EU.
Po skončení kalendářního čtvrtletí musí pan XX podat „Ohlášení k místnímu poplatku z ubytovací kapacity“ na příslušný obecní úřad, ve kterém vyčíslí počet obsazených lůžek za kalendářní čtvrtletí. Cena za jedno obsazené lůžku byla pro rok 2018 stanovena na 6 Kč/lůžko. Záleží na panu XX, zda tento poplatek bude vybírat od hostů po příjezdu na ubytování nebo si jej započte do ceny stanovené při rezervaci.
Jako podnikatel bude také pan XX muset platit televizní a rozhlasové poplatky ze zařízení, které budou hosté využívat. Tyto poplatky jsou splatné každého 15. dne v měsíci za měsíc předcházející.
3.3.6 Po skončení zdaňovacího období
Povinností každé osoby samostatné výdělečně činné je podat „Přiznání k dani z příjmu fyzických osob“ (Příloha č. 5), „Přehled o příjmech a výdajích“ (Příloha č. 6) pro správu sociálního zabezpečení a „Přehled OSVČ“ (Příloha č. 7) pro zdravotní pojišťovnu. Zdaňovacím obdobím pro pana XX bude kalendářní rok.
Jelikož je pan XX zároveň i zaměstnancem, do této doby jeho zaměstnavatel podával „Roční zúčtování daně“. Pan XX, ale má za rok 2018 souběh činností a daňové přiznání bude muset podat sám a příjmy ze zaměstnání doplnit o příjmy z podnikání.
Přiznání k dani z příjmů a přehledy na zdravotní pojišťovnu a s právu sociálního zařízení musí podat nejpozději do 1. 4. 2018.
3.4 Dlouhodobý nájem
Pokud by se pan XX rozhodl pro dlouhodobý podnájem volného pokoje, bude administrativní zatížení poměrně nižší než. Pokud by hledal podnájemníka přes internetové portálu, bude muset stejně při nabídce přes portál AirBnB založit profil a sepsat informace o nabízeném bytě.
V případě nájmu je důležité sepsat správně nájemní smlouvu. Vztah nájemníka a podnájemníka vychází z občanského zákoníku. Smlouva musí být vyhotovená alespoň ve dvou provedeních – jedna pro nájemce a druhá pro pronajímatele.
3.5 Porovnání daňového zatížení
3.5.1 Výpočet daňové povinnosti
Údaje pro výpočet finální daňové povinnosti příjmů z podnikání i nájmu budou podobné. Nejdříve si vyjmenujeme, co všechno musíme získat od různých institucí, než se pan XX dá do vyplňování daňového přiznání.
Jako první si pan XX musí vyžádat od svého zaměstnavatele „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění.
V průběhu prvních dvou kalendářních měsíců by pan XX měl obdržet potvrzení od bankovního institutu, u kterého má vedený hypoteční úvěr, o zaplacených úrocích. Ten obsahuje součet zaplacených úroků z hypotečního úvěru za uplynulý kalendářní rok. Ty pro rok 2018 činní 48 750 Kč. Pan XX má také uzavřené životní pojištění a proto si může základ daně snížit také o toto zaplacené pojistné a penzijní připojištění. Tyto potvrzení by měl také obdržet poštou nebo elektronicky, dle smlouvy. Dále byl také v průběhu roku darovat krev bez jakékoliv finanční náhrady. Dárcovství krve, je dle zákona o dani z příjmů bezúplatným plněním a jeden odběr je oceněn částkou 3000 Kč.
Nyní má pan XX všechny potřebné údaje a dokumenty k tomu, aby si mohl spočítat vlastní daňovou povinnost za rok 2018.
První údaje, které se budou do daňového přiznání (Příloha č. 5) jsou údaje o příjmech ze zaměstnání. Tyto data mu poskytl jeho zaměstnavatel ve formuláři „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé
činnosti“ (Příloha č. 8). Do daňové přiznání potřebujeme znát úhrn příjmů ze závislé činnosti, úhrny pojistného jak odvedeného za zaměstnance, tak i odvedené zaměstnavatel. Odvody zaměstnavatele
Tabulka 1 -Výpočet dílčího základu daně z příjmů FO ze závislé činnosti (Vlastní zpracování)
potřebujeme znát z toho důvodu, že základem pro výpočet daně je superhrubá mzda – tedy hrubá mzda navýšená o odvody pojistného za zaměstnance. Tento součet slouží pro výpočet daně.
Následně provedeme výpočet základu pro výpočet daně z příjmů dle §7 a §9. Základ daně se stanoví jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Vzhledem k tomu, že by bylo administrativně a časově náročné vést daňovou evidenci, budeme v obou případech stanovovat výdaje procentem, jelikož zákon to umožňuje. Příjmem pro účely stanovení daně budeme považovat pouze reálně přijaté peníze. A to buď v hotovosti nebo na účet. Společnost AirBnB poskytuje svým uživatelům ve svém profilu zobrazit, jaký byl jejich příjem ze všech rezervací za stanovené období.
Příjem pana XX z poskytování ubytování hostům utržil za rok 2018 120 600 Kč. Jeho pokoj byl obsazen v průměru 15 nocí za měsíc a cena za 1 noc byla 670,- včetně poplatků za úklid a ostatní služby.
Pro stanovení výdajů pro volnou živnost vyčíslíme paušální náklad jako 60% z příjmů. Náklad je tedy 120 600 x 60% = 72 360 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji je 120 000 – 72 260 = 48 240 Kč. V daňovém přiznání budou tyto příjmy a výdaje uvedeny v „Příloze č. 1“.
Příjem z nájmu lze také snížit o náklady vyčíslené procentem. U tohoto druhu příjmu je paušál 30% z příjmů. Průměrná cena za pronájem samostatného pokoje se nyní pohybuje v Praze kolem 7 000 Kč za měsíc. Pokud by pan XX pronajímal pokoj dlouhodobě, byl by jeho příjem 7 000 x 12 = 84 000 Kč a náklad by byl 84 000 x 30% = 25 200 Kč. Základ pro výpočet daně se opět stanoví stejně, příjmy – výdaje, tj. 84 000 – 25 200 = 58 800 Kč. V daňovém přiznání budou tyto příjmy a výdaje uvedeny v „Příloze č. 2“
Tabulka 2 - Výpočet dílčího základu daně z příjmů FO podle §7 a §9 (Vlastní zpracování)
Základ daně pana XX bude součet dílčích základů daně ze zaměstnání a samostatně výdělečné činnosti/nájmu. Tento základ daně máme možnost snížit, pomocí nástrojů, které nám zákon nabízí. V případě pana XX to je částka 3 000 Kč za bezúplatné darování krve, odečitatelná část za zaplacené životní a soukromé penzijní pojištění. § 15 zákona o dani z příjmů stanoví, za jakých podmínek je můžeme této daňové optimalizace využít. Je třeba si dát pozor u úroků z hypotečního úvěru. Při používání bytového prostoru k podnikání si je nemůže uplatnit celé, ale pouze jejich část. Poměr stanovíme tak, že si rozdělíme byt na dvě části – jednu využívanou k podnikání a ostatní plochy. V případě pana XX to lze určit velice snadno. Pokoj, který používá pro ubytování AirBnB hostů představuje přibližně 1/3 celkové výměry bytu. Proto si z celkové části 48 750 Kč může uplatnit tedy pouze 2/3 úroků a to 32 500 Kč.
Tabulka 3 - Úprava základu daně o nezdanitelné položky (Vlastní zpracování) -
Upravený základ daně o odečitatelné a nezdanitelné položky nám představuje nezaokrouhlený základ daně. Pro účely výpočtu daně z příjmů pro roční zúčtování se tento základ zaokrouhluje na celá sta korun dolů. Z této zaokrouhlené částky se již vypočítá částka daně. Pro příjmy ze zaměstnanecké činnosti a příjmu dle § 7 je daň 157 380 Kč. Pro souběh činností zaměstnance – nájem byla vypočítána na 156 525 Kč.
Vypočtenou daň snížíme o možné daňové slevy a bonusy. V případě pana XX se bude jednat pouze o slevu na poplatníka, která může uplatnit v plné výši za 12 měsíců a to 24 840 Kč.
Tabulka 4 - Položky snižující daň (Vlastní zpracování)
Závěrem od celkové daňové povinnosti odečteme zaplacené zálohy a výsledkem bude daň, kterou je pan XX povinen uhradit příslušnému finančnímu úřadu do 1. dubna 2019
Tabulka 5 – Zaplacené zálohy (Vlastní zpracování)
Příjem ze samostatně výdělečné činnosti zakládá, na rozdíl od příjmů z nájmu, povinnost podílet se na zdravotním a sociálním pojištění. I pokud je SVČ vedlejší. Pokud ale vykonáme SVČ jako činnost vedlejší neplatí pro nás minimální vyměřovací základy. U sociálního pojištění pokud nedosáhneme rozhodné částky, můžeme se sami rozhodnout, zda se na něm budeme chtíti podílet či ne. Zdravotní pojištění tuto možnost nenabízí, ale pokud jsme nedosáhli na minimální vyměřovací základ, budeme platit zdravotní pojištění pouze z našeho opravdového výdělku a na minimální odvod nebudeme brát ohled.
Minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění byl pro rok 2018 stanoven na 71 950 Kč. Vyměřovací základ pan XX je 48 240 Kč. Sociální pojištění tedy platit nemusí a jeho odvod bude 0 Kč. Podá tedy formulář „Přehled o příjmech a výdajích“ (Příloha č. 6) na příslušnou správu sociálního zabezpečení, protože ten musí podat každý, kdo v příslušném roce vykonával samostatnou výdělečnou činnosti, do poslední dubna 2019.
Vyměřovací základ pro zdravotní pojištění je 50% základu daně, tj. 48 240/2 = 24 120 Kč. Sazba zdravotního pojištění pro osoby samostatně výdělečné činné je 13,5% z vyměřovacího základu – 24 120 x 13,5 % = 3 256 Kč. Tento odvod je pan XX povinen uhradit své zdravotní pojišťovně. Přehled na zdravotní pojišťovnu (Příloha č. 7) se podává do konce měsíce od posledního dne povinnosti podat daňové přiznání, tedy do 1. května.
Tabulka 6 - Přehled odvodů na sociální a zdravotní pojištění (Vlastní zpracování)
Celková odvodová povinnost pana XX je sečtena níže v tabulce.
Tabulka 7- Čistý příjem (Vlastní zpracování)
ZÁVĚR
Cílem této bakalářské práce bylo určení povinností poskytovatelů ubytování prostřednictvím portálu AirBnB a to nejen z hlediska daňového zatížení příjmů z něj, ale i ostatních kroků potřebných k zajištění správného zdanění v souladu s daňovým systém České republiky.
Teoretická část vychází nejen z české daňové legislativy, ale vybírá a shrnuje i informace a vyjádření orgánů finanční správy a právních poradenských firem. Snahou bylo vybrat takové legislativní podklady, dle kterých lze správně rozhodnout o veškerých povinnostech poskytovatele ubytování prostřednictvím AirBnB.
Dalším úkolem bylo porovnání zdanění dvou případů. V bakalářské práci byl proveden výpočet daňové povinnosti při poskytování ubytovacích služeb jako příjmů ze samostatně výdělečné činnosti a také jako příjmů za pronájem bytového prostoru. Z výpočtu finální daňového povinnosti na první pohled vyplývá, že poskytování ubytovacích služeb v souladu s ustanovením § 7 Zákona o daních z příjmů, přinese panu XX vyšší zisk než dlouhodobý pronájem a to o více než 30 000,- Kč. To už není úplně zanedbatelná částka. Musíme však vzít v potaz skutečnost, že příjmy, které by panu XX plynuly, pokud by se rozhodl pro založení živnosti a poskytování ubytovacích služeb, nebudou zatíženy pouze daní, ale i dalšími poplatky a povinnostmi. Jak bylo v bakalářské práci zmíněno, bude muset vést evidenci hostů z důvodů zákona o pobytu cizinců. Zároveň musí čtvrtletně podávat hlášení o počtu ubytovaných osob a odvést za ně ubytovací poplatek.
Administrativní zatížení příjmů z podnikání oproti příjmům z nájmu je několikanásobně vyšší, protože u příjmů z nájmu je potřeba evidovat pouze výši přijatého nájemného. Důležité je se také zamyslet nad odvody na pojištění. Příjmy z nájmu totiž nezakládají povinnou účast na sociálním a zdravotním pojištění, a to nikdy. Příjmy z podnikání však ano. U sociálního pojištění, v případě překročení minimální hranice, bude podnikatel platit 29,2 % z vyměřovacího základu.
Avšak dlouhodobý pronájem má i své nevýhody. Pro stanovení nákladů a tedy optimalizaci daňového základu pro výpočet daně z příjmu, lze využít paušálu pouze ve výši 30%, což je pouze polovina oproti 60% u výkonu živnosti volné. Zároveň maximální částkou stanovenou paušálními výdaji je 600 000,- Kč. U živnosti můžeme od roku 2019 stanovit paušální výdaj v maximální část 1 200 000,- Kč.
Potenciál růstu příjmů z dlouhodobého pronájmu bude do budoucích let skoro nulový. Nájemní smlouva totiž bude fixovat částku nájmu na určité časové období a i poté nebude jednoduché zvýšit nájem. Oproti tomu příjmy z krátkodobého podnikání lze velmi snadno ovlivnit v krátkém časovém horizontu. Cenu lze zvýšit v závislosti na udělených hodnoceních, kulturních akcích konaných v městě ubytování, dle turistické sezony či vytíženosti.
Regulace trhu v prostředí sdílené ekonomiky je v České republice teprve v plenkách. Nárůst, jaký byl zaznamenán v posledních letech v oblastech poskytování ubytování prostřednictvím digitálních platforem, je naprosto enormní, a stát na něj nebyl připraven. Proto můžeme v následujících letech očekávat vyjádření z vládních řad. Situaci je tedy nutné nadále sledovat a vždy si předem ověřit, zda jsou postupy uvedené v této bakalářské práci aktuální a stále platné.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Tištěné zdroje
[1.]Daňové a mzdové zákony 2018: znění po posledních novelách, daně a odvody. Český Těšín: Poradce, [2018]. ISBN 978-80-7365-401-6.
[2.]XXXXX, Xxxx. Daně z příjmů 2014: přehledy, daňové a účetní tabulky. Praha: Grada, 2006.
Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-5116-0
[3.]XXXXXXX, Xxxxxxx. Every Airbnb Host's Tax Guide. Second edition. Berkley: Nolo, 2018. ISBN 978-14-133-2552-2.
[4.]XXXXXXX, Xxxxxxxxx. DPH 2018: výklad s příklady. 14. vydání. Praha: Grada, 2018. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-271-0799-5.
[5.]XXXXXXXX, Xxxxx. Živnostenský zákon a prováděcí nařízení vlády s komentářem: úplné znění podle stavu k 1.1.2019. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2019. ISBN 978-80-88265-09-2.
[6.]XXXXX, Xxxx. Uber a Airbnb mění svět: příběhy sdílené ekonomiky. Přeložil Xxxx XXXXXXXXXX. Praha: Grada, 2019. ISBN 978-80-271-0779-7.
[7.]XXXXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx XXXXXXX a Xxxx XXXXXXX. Daňový systém ČR. Praha, 2018.
Ekonomie (1. VOX). ISBN 978-80-87480-63-2.
Elektronické zdroje
[8.]Air BnB Inc. [online]. Irsko, c2019 [cit. 2019-04-07]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/
[9.]XXXXXXXXXX, Xxxx. Povinnosti poskytovatele krátkodobého ubytování. HRUBÝ & XXXXXXXXXX [online]. 2016 [cit. 2019-04-28]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxx.xx/x/xxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxx/
[10.]
[11.] ČESKO. Zákon č. 326/1999 Sb.,o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 106. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx-xxxxxx/
[12.] ČESKO. Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2005, částka 122. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx-xxxxxx/
[13.] ČESKO. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 117. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx-xxxxxx/
[14.] ČESKO. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. In: Sbírka zákonů České republiky.
1990, částka 92. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx-xxxxxx/
[15.] Daně: Ostatní. Finanční správa [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxx/xxxx/xxx-x-xxxxxx/xxxxxxx-xxxxx-xxxxxxxxx/xxxxxxx
[16.] Daně: Podnikatel (OSVČ). Finanční správa [online]. [cit. 2019-04-13]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxx/xxxx/xxx-x-xxxxxx/xxxxxxx-xxxxx-xxxxxxxxx/xxxxxxxxxx- osvc
[17.] Daně: Pronajímatel. Finanční správa [online]. [cit. 2019-04-21]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxx/xxxx/xxx-x-xxxxxx/xxxxxxx-xxxxx-xxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxx
[18.] Daňová soustava ČR. In: XxxxxxxxxxXxxxx.xxx [online]. Wilmington (DE) 2011-2019, 28.08.2015 [cit. 13.05.2019]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xx/xxxxxx-xxxxxxxx-xx
[19.] DPH - Daň z přidané hodnoty (VAT - Value Added Tax). In: XxxxxxxxxxXxxxx.xxx [online]. Wilmington (DE) 2011-2019, 14.12.2016 [cit. 2019-04-14]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xx/xxx-xxx-x-xxxxxxx-xxxxxxx¨
[20.] XXXXX, Xxxxxxx. Právní povaha krátkodobého ubytování. In: XXXXXX.XX [online]. 2016 [cit. 2019-04-13]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx/xxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxxxxx- ubytovani-102612.html
[21.] XXXXXX, Xxxx. Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb (Airbnb a další). In: Finanční správa [online]. 2017 [cit. 2019-04-17]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xx/xxxxxxx/x-xxxxxxx-xxxx/0000-00- 11_Info_k_danovemu_posouzeni_povinnosti_poskytovatelu_ubytovacich_sluzeb.pdf
[22.] Kontroverzní sdílená ekonomika. Čtěte, jak funguje Uber a další služby. X00.xx [online]. 2018 [cit. 2019-04-02]. Dostupné z: xxxxx://xxx.x00.xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxx- ctete-jak-funguje-uber-a-dalsi-sluzby-1344230
[23.] XXXXX, Xxxxx. Tajné tipy: Airbnb – co je to a jak to funguje. E&T Abroad [online]. 2018 [cit. 2019-04-06]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxx.xxx/xx/xxxxxx-xx-xx-xx-x-xxx-xx-xxxxxxx/
[24.] Podnikání: Průvodce živnostenským podnikáním. In.: Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2018 [cit. 2019-04-19]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx- podnikanim/radce-nejen-pro-zacinajici-podnikatele--225510/
[25.] Poplatky: Místní poplatek z ubytovací kapacity. Xxxxx.xx [online]. 2018 [cit. 2019-04-25]. Dostupné z:
xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxx/xx/xxxxxxxxx_xxxxx/xxxxxxx_xxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxx_xxxxxxxx_x_xxxxxxx ci_kapacity.html
[26.] Příjmy z kapitálového majetku: Daňový portál. Xxxxx.xx: Váš průvodce finančním světem[online]. 1998 – 2019 [cit. 2019-04-25]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxx- portal/dan-z-prijmu/prijmy-z-kapitaloveho-majetku/
[27.] XXXXXXXXX, Xxxxx. Tipy pro cestovatele: Airbnb – Zkušenosti a tipy pro skvělé ubytování. Jen pro xxxxxxxxxxx.xx [online]. 2017 [cit. 2019-04-06]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx-xxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxxx-x-xxxx-xxx-xxxxxx-xxxxxxxxx/
[28.] Xxxxxxxxxxxxxxxx.xx: Portál zaměřený na Sdílené ubytování neboli Airbnb [online]. 2017 [cit.
2019-04-06]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/
[29.] XXXXXXXX, Xxxxxxxx. Solidární daň spojenou s povinností podat daňové přiznání může zaplatit i průměrný zaměstnanec. In: XXXXXXX.xx [online]. [cit. 2019-04-10]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxx/000000-xxxxxxxxx-xxx-xxxxxxxx-x-xxxxxxxxxx-xxxxx- danove-priznani-muze-zaplatit-i-prumerny-zamestnanec/
[30.] XXXXXXXXX, Xxxxxxxx. Sdílená ekonomika – nový druh podnikání. STORMWARE s.r.o: Portálu POHODA [online]. 2018 [cit. 2019-04-02]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxx.xxxxxx.xx/xxx- podnikatele/uz-podnikam/sdilena-ekonomika-%E2%80%93-novy-druh-podnikani/
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 -Výpočet dílčího základu daně z příjmů FO ze závislé činnosti 37
Tabulka 2 - Výpočet dílčího základu daně z příjmů FO podle §7 a §9 37
Tabulka 3 - Úprava základu daně o nezdanitelné položky 38
Tabulka 4 - Položky snižující daň 38
Tabulka 5 – Zaplacené zálohy 38
Tabulka 6 - Přehled odvodů na sociální a zdravotní pojištění 39
Tabulka 7- Čistý příjem 39
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1: Ohlášení k místnímu poplatku z ubytovací kapacity 37
Příloha 2: Jednotný registrační formulář 50
Příloha 3: Seznam oborů činností živnosti volné 52
Příloha 4: Příloha JRF pro správu sociálního zabezpečení 54
Příloha 5: Přiznání dani z příjmů fyzických osob 56
Příloha 6: Přehled o příjmech a výdajích OSVČ 61
Příloha 7: Přehled OSVČ 62
Příloha 8: Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti 63
Příloha P I: Ohlášení k místnímu poplatku z ubytovací kapacity
Hlavní město Praha, Magistrát hlavního města Prahy, odbor daní, poplatků a cen, Mariánské nám. 2, Praha 1, č. účtu: 30015-5157998/6000 PPF banka a.s.
Ohlášení k místnímu poplatku z ubytovací kapacity
Variabilní symbol | |
Období | |
Jméno a příjmení /název organizace/ | |
Rodné číslo /IČ/ | |
Bydliště /sídlo organizace/ | |
Číslo účtu / kód peněžního ústavu | |
Název a adresa ubytovacího zařízení | |
Kapacita ubytování |
Počet obsazených lůžek | |
Poplatek Kč | |
Datum, jméno a podpis poplatníka |
Pokyny k vyplnění ohlášení
1. Sazba poplatku je stanovena v částce 6,- Kč za každé využité lůžko a den.
2. Vyplněné ohlášení předkládejte správci poplatku vždy do konce měsíce následujícího po skončení čtvrtletí na adresu: Magistrát hl. m. Prahy, odbor daní, poplatků a cen,
Jungmannova 35/29, 111 21 Praha 1 nebo datovou schránkou 48ia97h.
3. Dbejte na přesné vyplnění formuláře, zejména doplnění variabilního symbolu přiděleného Vám správcem poplatku.
Příloha P II: Jednotný registrační formulář
Příloha P III: Seznam oborů činností živnosti volné
Příloha P IV: Příloha pro správu sociálního zabezpečení
Příloha P V: Přizná dani z příjmů fyzických osob za rok 2018
Přehled o příjmech a výd podle § 15 zákona č. 589/1992 Sb. řádný X Místně příslušná OSSZ / PSSZ / MSSZ Brno A. Základní identifikace 1. Příjmení 2. Jméno | ajích , ve zněn op 3. Titul | OS í po rav | VČ z zdějších ný | a r pře | ok dpis Vari 4.Da | 2018 ů abilní symbol dů tum narození | chod | ového pojištění (DP) 5. Rodné číslo | |||||||||
0 | 0 | 00.01.1900 | 0 | ||||||||||||||
6. Ulice | 7. Číslo domu | 8. Obec | 9. PSČ | ||||||||||||||
0 | 0 | 0 | 0 | ||||||||||||||
10. Stát | 11. ID datové schránky | ||||||||||||||||
B. Údaje o daňovém přiznání | |||||||||||||||||
ano | ne | ano | ne | ||||||||||||||
12. Povinnost podávat daňové přiznání | X | 13. Daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce | X | ||||||||||||||
ano | ne | ||||||||||||||||
14. Platba daně stanovená paušální částkou | X | 15. Protokol o platbě daně paušální částkou převzat na FU dne | |||||||||||||||
ano | ne | ||||||||||||||||
16. Lhůta pro ppředložení daňového přiznání byla rozhodnutím FÚ prodloužena do dne | 17. Účtování v hospodářském roce | X | |||||||||||||||
C. Údaje o výkonu samostatné výdělečné činnosti 18. V roce 2018 jsem vykonával/a SVČ | (SVČ) jen hlavní | x | jen | vedl | ejší | hlavní i vedlejší | |||||||||||
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 1-12 | |||||
Hlavní SVČ jsem vykonával/a v měsících | |||||||||||||||||
Vedlejší SVČ jsem vykonával/a v měsících | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 00 | 00 | 00 | 0-00 x | ||||
D. Vedlejší SVČ - podle ustanovení § 9 odst. 6 písm. a) až e) zák. č. 155/1995 Sb.
Důvod výkonu vedlejší SVČ
19. Zaměstnání
21. Xxxxx na rodičovský příspěvek
23. Osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné
osoby
20. Nárok na výplatu invalidního důchodu nebo přiznání starobního důchodu
22. Nárok na PPM nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu z NP zaměstnanců
24. Nezaopatřenost dítěte ( studium ) X
48 240,00
E. Údaje o daňovém základu OSVČ za rok 2018 a další údaje podle ustanovení § 15 zákona č. 589/1992 Sb.
25. Daňový základ
Kč Údaje OSSZ / PSSZ /MSSZ Brno
hlavní
vedlejší
hlavní
vedlejší
26. Počet měsíců, v nichž je SVČ považována za
27. Počet měsíců, v nichž jsem vykonával/a SVČ alespoň po část měsíce
0
hlavní
0
12
vedlejší
12
hlavní
vedlejší
28. Průměrný měsíční daňový základ
29. Rozdělení daňového základu
30. Vypočtený vyměřovací základ
31. Dílčí vyměřovací základ
32. Minimální vyměřovací základ
33. Určený vyměřovací základ
34. Vyměřovací základ ze zaměstnání
35. Součet řádků 33 a 34
36. Vyměřovací základ ze SVČ
37. Pojistné na DP
38. Úhrn zaplacených záloh na DP
Kč
0,00
4 020,00
Hlavní činnost
Kč
0,00
Hlavní činnost
Kč
0,00
Hlavní činnost
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Xx Xx Xx Xx Xx Xx Xx Xx
Kč
0,00
Vedlejší činnost
Kč Kč
24 120,00
Vedlejší činnost
Kč Kč
0,00
Vedlejší činnost
Kč Kč
Poznámka : řádky 29 a 31 se vyplňují pouze v tom případě, byla-li vykonávána hlavní i vedlejší činnost (čtěte pokyny)
Kč
Kč Kč Kč Kč Kč
0,00
39. Rozdíl mezi pojistným a Úhrnem záloh ( 37 - 38 ) Kč
X. Xxxxxxxx SVČ - přihláška k účasti na DP OSVČ v roce 2018
Vzhledem k tomu, že jsem v roce 2018 nedosáhl/a z výkonu vedlejší SVČ zákonem stanoveného příjmu pro povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ, přihlašuji se k této účasti dnem podání tohoto přehledu
Kč
ano ne
X
strana 1
Formulář zpracovala ASPEKT HM, daňová, účetní a auditorská kancelář, xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx, xxxxxxxx.xxxxxx.xx 89 324 17 I/2018
VZP - kód 111
Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné
Přehled OSVČ
za rok
2018
Typ přehledu
(§24 odst. 2 a 3 zák. č. 592/1992 Sb ve znění pozdějších předpisů)
řádný X
opravný
Datum převzetí, razítko a podpis pracovníka VZP ČR
Formulář bude zpracován elektronicky. Vyplňujte jej, prosím, předepsaným typem písma Courier New Bold 11. Zaškrtávací pole označte křížkem.
1. Identifikace pojištěnce
Příjmení Jméno Titul
Ulice Číslo popisné / číslo orientační Číslo pojištěnce (rodné číslo)
0
PSČ Obec Identifikační číslo osoby (IČO)
Pojistné (zálohy) platím
poukázkou X převodem z účtu
Bankovní spojení: (předčíslí účtu - číso účtu / kód banky)
/
Telefon
2. Prohlášení pojištěnce
V roce 2018 pro mne neplatila povinnost hradit zálohy na pojistné v měsících:
3. Přiznání k dani z příjmů
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
1-12
Důvod:
a) zaměstnání b) nemoc OSVČ
Podávám daňové přiznání
X ano ne
V roce 2018 pro mne nebyl stanoven minimální vyměřovací základ v měsících:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
1-12
x | x | x | x | x | x | x |
X
Důvod:
a) b) c) d) e) f)
x |
Mám daňového poradce
ano
X ne
Pro důvod podle písmene f) uveďte
Rodné číslo 1. dítěte Rodné číslo 2. dítěte
4. Pojistné OSVČ 5. Přeplatek (Doplatek)
Řádek 1
Příjmy za rok 2018
120 600,00
Úhrn zaplacených záloh na pojistné v roce 2018 na účet VZP
Kč Řádek 41 Kč
Řádek 2
Výdaje za rok 2018
72 360,00
Kč Řádek 43
Přeplatek (Doplatek): Řádek 41 - Řádek 16
-3 257
Kč
Řádek 4
Řádek 5
Počet měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti v roce 2018
12
Z Řádku 4 počet měsíců , kdy byla OSVČ pojištěna u VZP
12
Počet měsíců, ve kterých pro OSVČ platil minimální vyměřovací základ
Přeplatek
x |
NEMÁM přeplatek pojistného
NEŽÁDÁM o vrácení přeplatku (přeplatek bude použit na úhrady záloh v dal.obd
Řádek 6
Řádek 9
14 989,50 Kč x Řádek 6
ŽÁDÁM o vrácení přepl. ve výši: Kč
0,00
0
Kč 6. Nová výše zálohy (viz Poučení)
Řádek 12
Řádek 1 - Řádek 2
48 240,00
Kč Řádek 51
0,135 x 0,5 x Řádek 12 / Řádek 4 (zaokr. na Kč nahoru)
272
Kč
Vyměřovací základ OSVČ za rok 2018: 0,50 x Řádek 12 (pro < Řádek 9, zapíše se Řádek 9)
24 120,00
Řádek 14 Kč
3 257,00
Pojistné za rok 2018: 0,135 x (Řádek 14 x Řádek 5) / Řádek 4 (zaokr. na Kč nahoru)
0
x
Typ zálohy Nová výše zálohy
Řádek 16
Kč a) 2 208 Kč
b) výpočet
c) 0 Kč Kč
7. Datum vyplnění a podpis pojištěnce
Podpis pojištěnce
Prohlašuji, že všechny údaje v tomto PŘEHLEDU jsou pravdivé a že ohlásím VZP všechny změny údajů, a to do 8 dnů ode dne, kdy jsem se o změněné skutečnosti dozvěděl.
VZP 87.51/2018 Vyplněno dne
13.05.2019