AF-CITYPLAN s.r.o.
AF-CITYPLAN s.r.o.
Magistrů 1275/13, 140 00 Praha 4
ÚZEMNÍ PLÁN BĚLÁ POD BEZDĚZEM –
UPRAVENÝ NÁVRH
PRO OPAKOVANÉ VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ
ČÁST II. - ODŮVODNĚNÍ
Praha, duben 2017
A) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Objednatel:
Město Bělá pod Bezdězem, Xxxxxxxxxx xxxxxxx 00, 294 21 Bělá pod Bezdězem Zastoupený: Ing. Xxxxxxx Xxxxxxx, starostou Xxxxxx Xxxxxxxxx, starostkou města
Zástupce ve věcech technických: Xxxxxxxxx Xxxxx, vedoucí odboru VÚP
Určený zastupitel: Xxxxx Xxxxxxxx, místostarostka starostka města
Pořizovatel:
Město Bělá pod Bezdězem
Pořizovatel dle § 24 zákona č. 183/2006 Sb.:
Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxxx
Zhotovitel:
Společnost AF-CITYPLAN s.r.o., Magistrů 1275/13 17, 140 00 Praha 4
IČ: 47307218
Zastoupená ve věcech smluvních i ve věcech technických:
Ing. Xxxxxx Xxxxxxx
Z Á Z N A M O Ú Č I N N O S T I | |||
Vydal správní orgán: | Razítko správního orgánu: | ||
Zastupitelstvo města Bělá pod Bezdězem | |||
Číslo jednací: | |||
Datum vydání: | |||
Datum nabytí účinnosti: | podpis: | ||
Zástupce pořizovatele: | Razítko pořizovatele: | ||
Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxxx | |||
určený zastupitel pro spolupráci s | |||
pořizovatelem: Xxxxx Xxxxxxxx | podpis: | ||
Autorský tým:
Vedoucí projektant:
Xxx. Xxxxxx Xxx, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF-CITYPLAN s.r.o.
Urbanismus a architektura:
Ing. arch. Xxxxxxxx Xxxxxxx, autorizovaný architekt XXX 02 748 – A Xxx. Xxxxx Xxxx, AF-CITYPLAN s.r.o.
Doprava, technické vybavení území:
Xxx. Xxxxxx Xxx, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF-CITYPLAN s.r.o. Xxx. Xxx Xxxxxxxxxx, AF-CITYPLAN s.r.o. (dopravní infrastruktura)
Xxx. Xxx Xxxxxxxxx, AF-CITYPLAN s.r.o. (dopravní infrastruktura)
Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx, AF-CITYPLAN s.r.o. (energetika a technická infrastruktura)
Xxx. Xxxx Xxxxxxxxx, Ph.D, AF-CITYPLAN s.r.o. (vodní hospodářství a technická
infrastruktura)
Xx. Xxxx Xxxxxxx, AF-CITYPLAN s.r.o. (vodní hospodářství a technická infrastruktura)
Životní prostředí, ÚSES, ochrana půdního fondu, civilní ochrana:
Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, AF-CITYPLAN s.r.o.
Xxx. Xxx Xxxxxxxxxxx, autorizovaný projektant ČKA pro ÚSES Xxx. Xxxx Xxxxxxxxxx, AF-CITYPLAN s.r.o. (civilní ochrana)
Spolupráce GIS:
Xxx. Xxxxx Xxxxx, AF-CITYPLAN s.r.o.
Vymezení pojmů:
Plochy s rozdílným způsobem využití:
BH - plochy bydlení – hromadné
BI - plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské BV - plochy bydlení – individuální v rodinných domech - vesnické RH - plochy hromadné rekreace
RI - plochy rodinné rekreace
RZ - plochy individuální rekreace – zahrádkářské osady RX - plochy specifických forem
OV - plochy veřejné vybavenosti OS - plochy pro tělovýchovu a sport
OH - plochy občanského vybavení – hřbitovy
PV - plochy veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch PZ - plochy veřejných prostranství - s převahou nezpevněných ploch SC - plochy smíšené obytné – v centrální zóně
SM - plochy smíšené obytné – městské SV - plochy smíšené obytné – vesnické
DS - plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava DX - plochy dopravní infrastruktury – lesní a polní cesty DZ - plochy dopravní infrastruktury – drážní doprava
TI - plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě
VL - plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl VD - plochy výroby a skladování – plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby VZ - plochy výroby a skladování – plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu WT - plochy vodní a vodohospodářské
NZ.1 - plochy zemědělské – orná půda
NZ.2 - plochy zemědělské – trvalý travní porost NL - plochy lesní
ZP - plochy zeleně přírodního charakteru
ZN - plochy zeleně – nezastavitelných soukromých zahrad NS - plochy smíšené přírodní
Technická infrastruktura:
AD - autobusová doprava ČOV - čistírna odpadních vod ČS - čerpací stanice
DTS - distribuční stanice STL - středotlaký plynovod VN - vysoké napětí
VTL - vysokotlaký plynovod
ZVN - vedení el. energie se zvláště vysokým napětím
Environmentální jevy:
EVL - evropsky významná lokalita CHKO - chráněná krajinná oblast LBC - lokální biocentrum
LBK - lokální biokoridor NATURA2000
- soustava chráněných území podle směrnice č. 92/43/EHS a směrnice č. 79/409/EHS NPP - národní přírodní památka
PO - ptačí oblast
PP - přírodní památka
PR - přírodní rezervace
RBC - regionální biocentrum
SEA - strategické posouzení koncepce z hlediska životního prostředí ÚSES - územní systém ekologické stability
VKP - významný krajinný prvek ZCHÚ - zvláště chráněná území
Legislativa, nadřazené dokumentace:
PÚR ČR
- Politika územního rozvoje ČR ZÚR - Zásady územního rozvoje
Ostatní:
CO - civilní ochrana
DTS - distribuční trafostanice EO - ekvivalentní obyvatel EU - Evropská unie
k.ú. - katastrální území
m.č. - místní část
MHD - městská hromadná doprava MPZ - městská památková zóna MK - místní komunikace
NKP - nemovitá kulturní památka NO - nebezpečný odpad
OO - ostatní odpad
RD - rodinný dům
TS - trafostanice
ÚAP - územně analytické podklady ÚP - územní plán
ÚP BPB
- územní plán Bělá pod Bezdězem
ÚPNSÚ
- územní plán sídelního útvaru
VPO - veřejně prospěšné opatření VPS - veřejně prospěšná stavba VPZ - vesnická památková zóna
B) OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU
II. Územní plán Bělá pod Bezdězem - odůvodnění
II.A. Textová část
II.B. Grafická část
2a | Koordinační výkres | 1 : 6 000 |
2b | Výkres širších vztahů | 1 : 50 000 |
2c | Výkres předpokládaných záborů půdního fondu | 1 : 6 000 |
II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BĚLÁ POD BEZDĚZEM
II.A. Textová část – Obsah
2a Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 15
2b Xxxxxx s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 16
2c Xxxxxx s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 17
2d Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení 17
3 Náležitosti, vyplývající z § 53 odst. 5 a) až 5 f) stavebního zákona 56
3a Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53, odst. 4 56
3b Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí 56
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí 56
3c Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona 61
3d Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly 62
3e Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení 63
3f Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 112
4 Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., část II odst. 1 a) až 1 d) 137
4a Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 137
4b Vyhodnocení splnění požadavků Zadání 138
4c Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje 148
4d Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 149
5 Rozhodnutí o námitkách a připomínkách a jejich odůvodnění 165
Seznam tabulek:
Tabulka 1 Evakuační místa v obci Bělá pod Bezdězem 53
Tabulka 2 Řešení zastavitelných ploch a ploch přestavby 76
Tabulka 3 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách 89
Tabulka 4 Distribučních trafostanice (DTS) 95
Tabulka 5 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území 95
Tabulka 6 Památné stromy na území Bělá pod Bezdězem 98
Tabulka 7 Přehled biocenter 99
Tabulka 8 Nadregionální biokoridory 105
Tabulka 9 Regionální biokoridory 105
Tabulka 10 Lokální biokoridory 105
Tabulka 11Celkový přehled rozvojových ploch 122
Tabulka 12 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF - souhrnná tabulka 149
Tabulka 13 Celkový přehled rozvojových ploch dle lokalizace uvnitř a mimo zastavěné území, z
toho zábory ZPF - součet plochy v a mimo zastavěné území tvoří velikost celé plochy 150
Tabulka 14 Přehled ploch dle původu návrhu 150
Tabulka 15 Souhrnný přehled ploch v ha 151
Tabulka 16 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF – dle jednotlivého funkčního
využití 156
Tabulka 17 Uspořádání půdního fondu v území 158
Tabulka 18 Zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa PUPFL 163
Tabulka 19 Návrhové plochy zasahující 20 m od okraje lesa 163
1 Postup při pořízení územního plánu
Zastupitelstvo města Bělá pod Bezdězem usnesením č 120/2009 ze dne 16.12.2009 rozhodlo o pořízení nového územního plánu pro město Bělá pod Bezdězem. Současně určilo člena zastupitelstva města Bělá pod Bezdězem x. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxx ke spolupráci s pořizovatelem územního plánu. Následně zastupitelstvo města Bělá pod Bezdězem určilo novým usnesením č. 24/2010 – 11 dne 8. 12. 2010 člena zastupitelstva města p. Xxx. Xxxxxxx Xxxxx spolupracovat s pořizovatelem na pořízení územního plánu.
Město Bělá pod Bezdězem dopisem ze dne 3. 5. 2010 evidovaným pod čj. 12158/2010 požádalo v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. c) zákona č.183/2006Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) Magistrát města Mladá Boleslav jako úřad územního plánování o pořízení územního plánu.
Pořizovatel územního plánu Bělá pod Bezdězem (dále jen ÚP Bělá p. B.), kterým je Magistrát města Mladá Boleslav jako úřad územního plánování ve smyslu ustanovení § 6 odst.1 písm. a) stavebního zákona, s využitím pořízených územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Mladá Boleslav, platné územně plánovací dokumentace a doplňujících průzkumů a rozborů území vyhodnotil uplatněné návrhy na pořízení změn funkčního využití území a zpracoval ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva města návrh zadání ÚP Bělá p. B., který veřejně projednal postupem, který ukládá ust. § 47 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Dotčeným orgánům, sousedním obcím a Krajskému úřadu Středočeského kraje odeslal pořizovatel oznámení a návrh zadání jednotlivě datovou schránkou dne 8. 4. 2011 a na doručenku, veřejnost byla vyrozuměna oznámením veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na úřední desce magistrátu Mladá Boleslav a na úřední desce a ve vývěsních skříních ve všech příměstských částech Bělé pod Bezdězem od 11. 4. 2011 do 12. 5. 2011 současně s elektronickým uveřejněním na el. úřední desce Magistrátu města Mladá Boleslav http.: xxx.xx-xxx.xx/?xxxxxxxxxxx-xxxxx a města Bělé pod Bezdězem xxxx://xxx.xxxxxx.xx Ve stejné lhůtě byl návrh zadání včetně grafické části vystaven v budově magistrátu a na Městském úřadu v Bělé pod Bezdězem k veřejnému nahlédnutí.
Na základě výsledků projednání pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem upravil návrh zadání a předložil jej v souladu s ustanovením § 47 odst. 4 a 5 stavebního zákona zastupitelstvu města Bělá pod Bezdězem ke schválení. Zadání ÚP Bělá pod Bezdězem bylo schváleno zastupitelstvem města Bělá pod Bezdězem dne 2. 11. 2011 usn. č. 117/2011. Pořizovatel předal schválené zadání městu Bělá pod Bezdězem pro výběr projektanta územního plánu. Město Bělá p. B. uzavřelo smlouvu o dílo s fy AF- CityPlan, s. r. o. Praha.
Návrh územního plánu Bělá pod Bezdězem (dále jen ÚP Bělá p. B.) včetně dokumentace vyhodnocení vlivů návrhu Úp Bělá p. B. na životní prostředí byl předán pořizovateli v listopadu 2013. Pořizovatel oznámil zahájení společného jednání o návrhu ÚP Bělá p. B. v souladu s ust. § 50 stavebního zákona jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, městu Bělá pod Bezdězem a sousedním obcím. Ostatní veřejnosti oznámil zahájení společného jednání doručením veřejné vyhlášky na úředních deskách Magistrátu města Mladá Boleslav a města Bělá pod Bezdězem, se stanoveným termínem a místem konání společného jednání a lhůtou pro uplatnění stanovisek dotčených orgánů, krajského úřadu, připomínek města Bělé pod Bezdězem, sousedních obcí a ostatní veřejnosti.
Nahlédnutí do projednávané územně plánovací dokumentace bylo ve lhůtě od 25. 11. 2013 do 8. 1. 2014 včetně zajištěno u pořizovatele a na Městském úřadu v Bělé pod Bezdězem, a to i v elektronické podobě s uveřejněním na el. úředních deskách. Na společném jednání konaném dne 10. 12. 2013 od 10.00 hodin v zasedací místnosti Odboru stavebního a rozvoje města Magistrátu města Mladá Boleslav poskytli projektanti územního plánu odborný výklad. Dále byli přítomní seznámeni s formálními náležitostmi při uplatnění stanovisek dotčených orgánů a připomínek ostatní veřejnosti.
Pořizovatel poskytl 1 paré kompletní územně plánovací dokumentace Krajskému úřadu Středočeského kraje pro posouzení ve smyslu ust. § 50 odst. 5 až 7 stavebního zákona. Následně pořizovatel po lhůtě společného jednání odeslal krajskému úřadu stanoviska a připomínky, které byly uplatněny v průběhu společného jednání. Vyhodnocení stanovisek je doloženo v kapitole 1a).
Dne 6.10.2014 zastupitelstvo města Bělá pod Bezdězem usnesením č. 82/2014 rozhodlo o změně pořizovatele a rozhodlo o uzavření příkazní smlouvy s Ing. Xxxxxxx Xxxxxxxxxxx, která splňuje kvalifikační předpoklady. Od tohoto data je pořizovatele Městský úřad Bělá pod Bezdězem. Pořizovatel předložil zastupitelstvu města Bělá pod Bezdězem dne 17. 12. 2014 podklady k výběru variant územního plánu.
Zastupitelstvo města Bělá pod Bezdězem zvolilo novým usnesením č. 3/2014 dne 16.1.2014 členku zastupitelstva města pí. Jitku Xxxxxxxxx jako určenou zastupitelku spolupracující s pořizovatelem na pořízení územního plánu. Nové zastupitelstvo ( po volbách 2014 ) potvrzuje paní Xxxxx Xxxxxxxxx jako určenou zastupitelku spolupracující s pořizovatelem usnesením č. 34/2014-2015 ze dne 17.12.2014.
Pořizovatel předložil zastupitelstvu města Bělá pod Bezdězem dne 17. 12. 2014 podklady k výběru variant územního plánu.
Zastupitelstvo města Bělá pod Bezdězem rozhodlo o výběru variant na veřejném zasedání dne 17.
12. 2014 – viz tabulka vyhodnocení variant-Příloha k usnesení zastupitelstva
Příloha k usnesení zastupitelstva č. 32/2014-2015
OZNAČENÍ LOKALITY
VYBRANÁ VARIANTA | ||
1 | 2 | POŽADOVANÁ ÚPRAVA K VYBRANÉ VARIANTĚ |
ANO (hlasování: 20-0-1) | NE | |
NE | ANO (hlasování: 21-0-0) | doplnit propojku vedle BRE- BI-3 z varianty 1 |
ANO (hlasování: 18-0-3) | NE | |
ANO (hlasování: 21-0-0) | NE | |
NE | ANO (hlasování: 21-0-0) | |
NE | ANO (hlasování: 21-0-0) | |
NE | ANO (hlasování: 20-0-1) | |
ANO (hlasování: 20-0-1) | NE | |
NE | ANO (hlasování: 21-0-0) | |
NE | ANO (hlasování: 21-0-0) | |
NE | ANO (hlasování: 20-0-0) | |
ANO (hlasování: 18-0-2) | NE | |
Dopravní řešení Bezdědice |
Rozvoj Březinka pod Bezdězem |
Rozvoj Vrchbělá |
Vrchbělá-obchvat Předního Hlínoviště |
Rozvoj Sahara-bydlení |
Rozvoj Sahara-dopravní řešení |
Rozvoj Páterovský- doprava |
Dopravní řešení Pohotovostní osada |
Rozvoj Na Výsluní |
Dopravní řešení u Tiberiny |
Rozvoj jižně od náměstí |
Rozvoj okolí České Brány |
VÝSLEDEK HLASOVÁNÍ ZASTUPITELŮ Bělá pod Bezdězem - VARIANTY řešení návrhu Územního plánu Bělá pod Bezdězem
Plochy severně od plánované okružní křižovatky dle změny ÚPSÚ č. 3 – lokalita Mrchoviště | ANO (hlasování: 20-0-0) | NE |
Zpracovatel obdržel dne 13. 1. 2015 Pokyny pořizovatele na úpravu dokumentace pro veřejné projednání ÚP Bělá pod Bezdězem.
Na základě upravené dokumentace bylo svoláno veřejné projednání, a to veřejnou vyhláškou zveřejněnou na úřední desce Městského úřadu Bělá pod Bezdězem jak v elektronické podobě, tak na vývěsce a zároveň i podružných vývěskách v jednotlivých částech města. Současně byla veřejná vyhláška zaslána dotčeným orgánům a sousedním obcím k možnosti vydání stanovisek a připomínek a byl zaslán dopis ostatním organizacím k podání vyjádření, a to k částem dokumentace, které se změnily po společném jednání.
Veřejná vyhláška byla zveřejněna dne 6. 3. 2015 a možnost pro podání námitek a připomínek byla do 15. 4. 2015. Doručené námitky a připomínky byly vyhodnoceny a zaslány dotčeným orgánům pro vydání stanoviska k návrhu jejich vyhodnocení.
Po uplynutí lhůty pro doručení stanovisek k návrhu vyhodnocení námitek byly předány Pokyny pro zpracování návrhu pro úpravu dokumentace pro opakované veřejné projednání.
Na základě upravené dokumentace návrhu územního plánu bylo svoláno opakované veřejné projednání, a to veřejnou vyhláškou zveřejněnou na úřední desce Městského úřadu Bělá pod Bezdězem jak v elektronické podobě, tak na vývěsce a zároveň i podružných vývěskách v jednotlivých částech města. Současně byla veřejná vyhláška zaslána dotčeným orgánům a sousedním obcím k možnosti vydání stanovisek a připomínek a byl zaslán dopis ostatním organizacím k podání vyjádření, a to k částem dokumentace, které se změnily po společném jednání.
Veřejná vyhláška byla zveřejněna dne 26. 8. 2015 a možnost pro podání námitek a připomínek k částem dokumentace, které se změnily od předchozího veřejného projednání, byla do 6. 10. 2015. Doručené námitky a připomínky byly vyhodnoceny a návrh vyhodnocení byl zaslán dotčeným orgánům k vydání stanoviska k návrhu jejich vyhodnocení.
Rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek je uvedeno v příslušných kapitolách tohoto odůvodnění.
Po konečné úpravě dokumentace návrhu územního plánu byla dokumentace předložena zastupitelstvu města k vydání. Zastupitelstvo města vydalo územní plán dne 14. 1. 2016 usnesením č. 01/2016 a územní plán nabyl účinnosti dne 4. 2. 2016.
Na základě podnětu k přezkumnému řízení vydal Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje rozhodnutí, kterým zrušil Opatření obecné povahy města Bělá pod Bezdězem schválené usnesením zastupitelstva města č. 1/2016, účinné od 4. 2. 2016, kterým byl dne 14. 1. 2016 vydán Územní plán Bělá pod Bezdězem s odůvodněním – viz citace:
„Dne 28. 4. 2016 byl správnímu orgánu doručen podnět k provedení přezkumného řízení ve věci „Opatření obecné povahy Územní plán Bělá pod Bezdězem“ (dále jen „podání“). V předmětném podání je namítán nesoulad územního plánu s právními předpisy, zejména rozpor:
− s Politikou územního rozvoje ČR ve znění aktualizace č. 1 (dále jen „PUR“), neboť územním plánem předpokládaná bytová výstavba není přímo podmíněna dostatečnou občanskou vybaveností a dostatečnou technickou infrastrukturou,
− se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje (dále jen „ZUR SK“), konkrétně s podmínkami stanovenými pro rozvoj sídelní struktury „nižší centra ostatní - NCO“, neboť vymezení zastavitelných ploch pro bydlení v navrhovaném počtu umožní enormní nárůst počtu obyvatel v příštích letech. Konkrétně se jedná o nárůst + 4 130 obyvatel města, což znamená navýšení z dosavadních ±4860 na celkem 8990 obyvatel, tj. 185 % dosavadního počtu obyvatel, což je nárůst téměř na dvojnásobek nynějších obyvatel města. Neodůvodněnost rozvoje bydlení dle územního plánu a jeho neúměrnost
ve vztahu k potenciálu rozvoje území i k dosavadnímu vývoji počtu obyvatel je patrná i v rozsahu zastavitelných ploch, vymezených v sídle Březinka u Bezdědic, prostorově oddělené zastavěné části města Bělá pod Bezdězem. Veřejně dostupné údaje o počtu obyvatel v Březince uvádí počet obyvatel v roce 1991 – 133, v roce 2001 – 122, v roce 2011 – 118 obyvatel. Bez ohledu na zřejmou stagnaci počtu obyvatel jsou v Březince vymezeny zastavitelné plochy pro bydlení BV-101 o rozloze 0,1000 ha, tj. + 5 obyvatel, BV-102 o rozloze 4,5261 ha, tj. + 175 obyvatel a BV-103 o rozloze 2,0286 ha, tj. + 111 obyvatel. Celkem 6,6 ha pro + 291 obyvatel.
− s platnými právními předpisy stavebního práva, zejména s příslušnými ustanoveními zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen "stavební zákon"), tj. o s ust. § 18 odst. 4 zákona, neboť rozloha zastavitelných ploch nezohledňuje potenciál rozvoje území a tímto neodpovídá dlouhodobým trendům vývoje populace v území a reálné bytové výstavbě a jejím potřebám,
- s ust. § 19 odst. 1 písm. c) zákona, neboť územní plán neprověřil a neposoudil potřebu vymezení zastavitelných ploch pro bydlení z hlediska jejich vlivu na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,
- s ust. § 43 odst. 1 zákona, neboť územní plán obsahuje záležitost nadmístního významu, která není řešena v ZUR SK a ani ve stanovisku nadřízeného orgánu územního plánování podle ust. § 50 odst. 7 stavebního zákona,
- s ust. § 43 odst. 2 zákona, neboť ve výroku územního plánu není stanovena žádná lhůta pro vložení dat o územních studiích do evidence územně plánovací činnosti,
- s požadavky vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška č. 500/2006 Sb.“), neboť ve výkrese základního členění území 1a) nejsou vyznačeny hranice ploch podmíněných dohodou o parcelaci.
Současně je namítán rozpor ve výčtu zastavitelných ploch určených k prověření dohodou o parcelaci, který je v textové části „Odůvodnění územního plánu“ odlišný od výčtu uvedeného ve výroku územního plánu.
Za účelem přezkoumání napadeného „Opatření obecné povahy Města Bělá pod Bezdězem“ ze dne 14.1.2016 (dále jen „opatření obecné povahy“), kterým byl vydán územní plán Bělá pod Bezdězem, si správní orgán z moci úřední vyžádal dne 4.5.2016 u Městského úřadu Bělá pod Bezdězem, odboru výstavby a životního prostředí, veškerý spisový materiál související s procesem pořizování územního plánu. Správní orgán tak učinil z důvodu možného rozporu územního plánu s platnými právními předpisy. Po obdržení spisového materiálu správní orgán zjistil, že porušení právního předpisu je zjevné a že jsou splněny podmínky pro přezkumné řízení.
Z tohoto důvodu správní orgán z vlastního podnětu zahájil dne 20.6. 2016 přezkumné řízení podle ust. § 95 odst. 1 správního řádu.
Správní řád umožňuje, aby opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti, bylo zrušeno, avšak jen ve stanoveném časovém období a za stanovených podmínek. Jediným přípustným důvodem takového postupu je nezákonnost tohoto opatření. Při posuzování zákonnosti se vychází z právního stavu a skutkových okolností v době jeho vydání. Vzhledem k tomu, že opatření obecné povahy o vydání územního plánu nabylo účinnosti dne 4.2. 2016, je splněna lhůta pro přezkumné řízení dle ust. § 174 odst. 2 správního řádu, tj. lhůta tříletá.
Proces pořízení změny územního plánu je upraven ust. § 44 a násl. stavebního zákona a vydává se formou opatření obecné povahy dle ust. § 171 a násl. správního řádu.
Nezákonnost opatření obecné povahy spatřuje správní orgán
− jednak v porušení ust. § 43 odst. 2 stavebního zákona, který mj. stanoví, že v případě podmínění rozhodování územní studií musí být stanovena přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti,
− a jednak v porušení § 11 odst. 2 a přílohy č. 7 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 500/2006 Sb., která stanoví požadavky na obsah územního plánu; konkrétně pro textovou část územního plánu požaduje stanovení přiměřené lhůty pro vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti, pokud je rozhodování o změnách v území podmíněno jejím zpracováním. Správní orgán zjistil, že územní plán vymezuje plochy, v nichž je rozhodování podmíněno zpracováním územní studie. Konkrétně se jedná o výrokovou část územního plánu bod 1k) str. 54: „Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále
stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti“.
Ačkoli informace o požadavku stanovit předmětnou lhůtu je uvedena v názvu této kapitoly, lhůta pro předmětné studie není stanovena. Pouze textová část Odůvodnění v kapitole 4 bod 4b) písm K) obsahuje informaci o stanovení této lhůty v délce 8 let (viz srov. 145), citujeme: „Plochy, které svou rozlohou převyšují 2 ha musí vymezit odpovídající plochy veřejných prostranství. Pro tyto plochy se vymezuje prověření územní studií. Ve všech případech se lhůta pro pořízení studie stanovuje na dobu 8 roků po schválení územního plánu Bělé pod Bezdězem vydáním OOP.“
Správní orgán k uvedenému konstatuje, že právní předpisy v rovině stavebního práva nestanoví taxativně čtyřletou lhůtu pro vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti, neboť v rámci budoucího rozvoje obce v případech požadavků na etapizaci výstavby může být i osmiletá lhůta lhůtou přiměřenou ve smyslu ust. § 43 odst. 2 stavebního zákona. Současně k tomuto uvádíme, že taxativně vymezená čtyřletá lhůta se vztahuje pouze na územně plánovací dokumentaci schválenou před nabytím účinnosti zák. č. 350/2012 Sb., kterým se mění stavební zákon…, která informaci pro vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti neobsahovala a lhůtu pro tyto starší územně plánovací dokumentaci bylo možné dodatečně stanovit na základě zprávy o uplatňování (viz ust. § 55 odst. 1 stavebního zákona) za uplynulé období (viz čl. 5. přechodných ustanovení zák. č. 350/2012 Sb.). Správní orgán k tomuto konstatuje, že rozhodnout o požadavku na pořízení územní studie a stanovit lhůtu pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti je oprávněno pouze zastupitelstvo obce.
Další nezákonnost opatření obecné povahy správní orgán zjistil
− v nesouladu grafické části územního plánu s vyhl. č. 500/2006 Sb., neboť výkres základního členění území 1a) je v rozporu s ust. § 13 odst. 1 a přílohou č. 7 bod 3 písm. a) vyhlášky, která stanoví, že obsahem grafické části územního plánu je výkres základního členění území obsahující mj. vyznačení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci,
− ve výčtu zastavitelných ploch určených k prověření dohodou o parcelaci v městské části Březinka uvedeném v textové části „Odůvodnění územního plánu“, neboť je v rozporu s výčtem ploch uvedených ve výroku územního plánu. Textová část Odůvodnění na str. 172 uvádí výčet zastavitelných ploch v této místní části pro plochy BV 102 a BV 103 k prověření dohodou o parcelaci, přičemž výroková část územního plánu stanoví pod bodem 1l) „Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením odhody o parcelaci“ plochy BV 101 a BV 102.
S ohledem na uvedené správní orgán shledal, že výše uvedená pochybení, jsou zjevným rozporem opatření obecné povahy jak v jeho textové části, tak i v části grafické. Je zcela nepochybné, že co se týče vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci, je územní plán nejasný a nesrozumitelný, neboť textová a grafická část jsou v rozporu. Již samotná skutečnost rozporu textové části odůvodnění a výroku a dále textové a grafické části navzájem, zakládá u opatření obecné povahy nejistotu při stanovení podmínek, za nichž lze v těchto plochách rozhodovat o změnách v území.
Při posuzování dalších bodů podání správní orgán uvádí, že námitky týkající se jednak rozporu územního plánu s „PUR“ z důvodu, že územním plánem předpokládaná bytová výstavba není přímo podmíněna dostatečnou občanskou vybaveností a dostatečnou technickou infrastrukturou, a jednak z důvodu porušení ust. § 19 odst. 1 písm. c) zákona, neboť územní plán neprověřil a neposoudil potřebu vymezení zastavitelných ploch pro bydlení z hlediska jejich vlivu na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, nejsou opodstatněné, neboť textová část územního plánu v Odůvodnění v kapitole 3 bod 3e)
„Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení technické vybavení území“, mj. řeší vodohospodářskou koncepci, tj.:
− zásobování vodou (viz str. 84 - 88), jednotlivých místních částí, kdy např. pro místní část Březinka je rozvoj zastavitelných ploch BV -101, BV-102 a BV-103 podmíněn zkapacitněním vodojemu Březinka. Územní plán také počítá s dosud nevyužívanými vodními zdroji KL 13, KL 14 a KL 15 (rezervy), které budou nadále udržované jako záložní vodní zdroje pitné vody a dále počítá s postupnou rekonstrukcí vodovodní sítě.
− kanalizaci (viz str. 88 - 91), kdy cílovým stavem v území je odkanalizování Bělé pod Bezdězem včetně místních částí Přední a Zadní Hlínoviště, Vazačka a Vrchbělá do centrální městské čistírny odpadních vod (dále jen „ČOV“), a současně pro rozvojové plochy ostatního území, tj. místních částí
Březinka, Bezdědice a dalších solitérních skupin zástavby je řešením předpoklad vybavení žumpami s odvozem splaškových vod do městské ČOV.
Dále k této problematice správní orgán uvádí, že stávající i navrhovaná vodovodní a kanalizační síť v území je zakreslena v grafické příloze ve výkrese „Koncepce technické infrastruktury“ č. 1b3), a že s ohledem na kapacitní nároky územní plán ukládá v rámci stávající sítě posoudit a ověřit provozovatelem veškeré vyvolané investiční záměry (viz str. 85 Odůvodnění). Územní plán také vymezuje vybrané zastavitelné plochy, v nichž je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování. V souvislosti s tímto je nutné vzít v úvahu ust. § 30 odst. 1) stavebního zákona, který mj. stanoví, že územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, … které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. I v souvislosti s touto povinností budou vybrané zastavitelné plochy prověřeny z hlediska občanské vybavenosti a technické infrastruktury. S ohledem na výše uvedené a na skutečnost, že úkolem územního plánu dle ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona je mj. koncepce veřejné infrastruktury v území a nikoli detailní řešení, správní orgán konstatuje, že řešení technické infrastruktury v území v uvedeném rozsahu stanoveném územním plánem Bělá pod Bezdězem splňuje požadavky vyplývající z „PUR“. Otázka koncepce občanské vybavenosti je územním plánem řešena v textové části Odůvodnění kapitola 3 bod 3e) „Komplexní zdůvodnění přijatého řešení“ vymezením ploch veřejné vybavenosti OV-1, OV-2, OV-3 o celkové výměře 3,4135 ha pod bodem
„Vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch občanského vybavení“ (viz str. 132). Současně výroková část územního plánu bod 1f) „Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití…“ zahrnuje u všech zastavitelných ploch pro bydlení mezi přípustné či podmíněně přípustné využití „plochy občanského vybavení“. Dle specifikace uvedené v územním plánu (viz str. 39 výrokové části) se jedná o plochy pro plnění funkcí občanského vybavení v území s hlavním využitím, citujeme“: … školky, zdravotnictví, státní správa, kultura, sport a volnorekreační aktivity, služby, obchod“. Vzhledem k tomu, že se jedná o koncepční řešení občanské vybavenosti a nikoli o řešení v podrobnostech, není toto řešení občanského vybavení v rozporu s požadavky územního plánování.
K námitce podání týkající se rozporu územního plánu s ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona, citujeme:
„…záležitost nadmístního významu, která není řešena v ZUR SK a ani ve stanovisku nadřízeného orgánu územního plánování …. “, správní orgán konstatuje, že neshledal porušení výše citovaného ustanovení. Argumentace k porušení tohoto ustanovení je založena na tvrzení, že územním plánem předpokládaný budoucí nárůst obyvatel města o 4130 je svým rozsahem a významem nadmístní záležitostí a nelze vyloučit významný negativní vliv nové bytové výstavby v Bělé pod Bezdězem na využívání stávajících kapacit občanského vybavení v Mladé Boleslavi, na kterém je město Bělá pod Bezdězem závislé a územní plán tuto novou výstavbu nepodmiňuje odpovídajícím rozvojem veřejné infrastruktury (zejména občanského vybavení). Správní orgán k tomuto uvádí, že územním plánem předpokládaný nárůst obyvatel v počtu 4130 ve městě Bělá pod Bezdězem není záležitostí nadmístního významu, neboť jednak není jednorázovou záležitostí a s ohledem na demografický vývoj lze předpokládat navyšování počtu obyvatel postupně a v delším časovém horizontu a jednak tento nárůst města Bělá pod Bezdězem nemůže zásadně ovlivnit využívání stávajících kapacit občanského vybavení ve městě Mladá Boleslav, a to i s ohledem na počet obyvatel, který je dle ČSU k 31.12.2015 ve městě Mladá Boleslav - 44 199 (viz: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxxxxxxxx-xx-xxxx-xx) a za posledních 5 let stagnuje, či vykazuje klesající tendenci.
Další body podání namítající rozpor územního plánu
− se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje (dále jen „ZUR SK“), konkrétně s podmínkami stanovenými pro rozvoj sídelní struktury „nižší centra ostatní - NCO“ neboť vymezení zastavitelných ploch pro bydlení v navrhovaném počtu umožní enormní nárůst počtu obyvatel v příštích letech,
− s platnými právními předpisy stavebního práva, zejména s příslušnými ustanoveními stavebního zákona, tj. s ust. § 18 odst. 4 stavebního zákona, neboť rozloha zastavitelných ploch nezohledňuje potenciál rozvoje území a tímto neodpovídá dlouhodobým trendům vývoje populace v území a reálné bytové výstavbě a jejím potřebám,
shledal správní orgán neopodstatněnými. Správní orgán zjistil, že obsahem textové části územního plánu
„Odůvodnění“ kapitoly 3 bod 3f) „Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch“ je výpočet potřeby počtu obyvatel a odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení. Vzhledem k tomu, že výpočty a odborné odhady pro potřeby vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch bylo zpracováno
autorizovanou osobou dle ust. § 24 odst. 2 stavebního zákona Ing. arch. Xxxxxxxxxx Xxxxxxxx, č. autorizace ČKA 02748, nepřísluší správnímu orgánu toto zpochybňovat. Současně je nutné uvést, že v rámci budoucího rozvoje obce je rozhodování zastupitelstva obce o funkčním využití území projevem procesu územního plánování, které je výrazem práva obce na samosprávu [viz ust. § 6 odst. 5 písm. c) stavebního zákona a ust. § 84 odst. 2 zák. č. 128/2001 Sb., o obcích].
Při určování okruhu účastníků řízení vycházel správní orgán ze závěru č. 85 zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14.12.2009, který se zabýval otázkou stanovení okruhu účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu. Ze závěru vyplývá, že přezkumné řízení o opatření obecné povahy podle § 174 odst. 2 není shodné s přezkumným řízením podle § 94 až 99 správního řádu o pravomocném správním rozhodnutí, ale že se jedná o specifický postup podle části šesté správního řádu.
Přezkumné řízení má specifický charakter, neboť řízení, ve kterém se vydává opatření obecné povahy, žádné účastníky ve smyslu § 27 správního řádu nemá. Je nutné vycházet z toho, že část šestá správního řádu neupravuje účastenství v řízení, ale zvláštní procesní postavení dotčených osob a dle ust. § 174 odst. 1
se ust. § 94 až 99 správního řádu použije jen přiměřeně. Ani stavební zákon neupravuje určení okruhu účastníků přezkumného řízení o územním plánu. Osoby dotčené přezkumným řízením nemají postavení účastníků řízení a proto vzhledem ke specifickému charakteru tohoto řízení se nelze proti tomuto rozhodnutí odvolat.
Správní orgán se také zabýval otázkou dotčení práv účastníků řízení nabytých v dobré víře, dle ust. § 94 odst. 1 a 5 správního řádu. Vzhledem k tomu, že v přezkumném řízení o opatření obecné povahy není stanoven okruh účastníků řízení, nemohlo dojít k újmě účastníka řízení ani k nabytí práv v dobré víře.
Na základě zhodnocení všech výše uvedených skutečností dospěl správní orgán k závěru, že opatření obecné povahy je nutné pro nezákonnost zrušit. Jiným způsobem nelze porušení zákona napravit.
Správní orgán na základě výše uvedených skutečností shledal opatření obecné povahy v rozporu s platnými právními předpisy, tj. ust. § 43 odst. 2 stavebního zákona, ust. § 11 odst. 2 a § 13 odst. 1 a přílohy č. 7 odst. 2 písm. b) a c) a bod 3 písm. a) vyhl. č. 500/2006 Sb., a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Jelikož jsou pochybení patrná až ve fázi návrhu změny územního plánu, lze při opětovném pořizování této části zrušené územně plánovací dokumentace navázat na pořizovací proces ve smyslu ust. § 55 odst. 3 stavebního zákona.
Na základě výše uvedeného byla dokumentace upravena a bylo svoláno opakované veřejné projednání.
2 Výsledek přezkoumání územního plánu
2a Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem
Politika územního rozvoje ČR 2008, ve znění Aktualizace č. 1
PÚR České republiky 2008 jako nástroj územního plánování byla schválena usnesením vlády č. 929 dne 20. července 2009. Usnesením vlády č. 276 z 15.4.2015 došlo ke schválení Aktualizace č. 1 PÚR.
Tento dokument je v souladu s ust. § 32 stavebního zákona členěn na kapitoly: „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky, „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury, a „Další úkoly pro ministerstva, jiné ústřední správní úřady a pro územní plánování".
Řešené území (Bělá pod Bezdězem, Bezdědice, Březinka pod Bezdězem a Vrchbělá) je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav. V rámci ORP je obec Bělá pod Bezdězem lokálním centrem osídlení. Obyvatelstvo je dlouhodobě stabilní. V rámci nodální vztahů pro řešené území hraje důležitou roli správní obvod ORP Mladá Boleslav.
Město Bělá pod Bezdězem se nachází na západním okraji rozvojové osy OS3 Rozvojová osa Praha – Liberec – hranice ČR/Německo, Polsko (–Görlitz/Zgorzelec).
Vymezení:
Obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnice R10 a R35. Důvody vymezení:
Území ovlivněné silnicemi R10 a R35 při spolupůsobení center Mladá Boleslav a Turnov. Navržený rozvoj Bělé pod Bezdězem odpovídá čl. 3.1.
ÚP Bělá pod Bezdězem respektuje uvedená kritéria a naplňuje úkoly pro územní plánování vyplývající z PÚR 2008 (vč. aktualizace č. 1) především v ohledu napojení na rozvojové dynamiky vzhledem k ORP Mladá Boleslav.
ÚP respektuje kulturně historické hodnoty, městskou památkovou zónu, vesnickou památkovou zónu a kulturní památky.
Zásady územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje
Zastupitelstvo Středočeského kraje rozhodlo o vydání ZÚR SK dne 19. 12. 2011 usnesením č. 4– 20/2011/ZK. ZÚR SK byly vydány formou opatření obecné povahy dne 7. 2. 2012. Dle § 187 odst. 3 stavebního zákona nahrazují ZÚR SK pořízené a schválené územní plány velkých územních celků. ZÚR SK nabyly účinnosti dne 22. února. 2012 a je tedy závazným dokumentem pro zpracování územního plánu Bělé pod Bezdězem.
Dle požadavků ZÚR:
- ÚP uvažuje obchvat Hlínoviště
- ÚP stabilizuje OV (školství, zdravotnictví, kultura)
- ÚP nadále chrání tradiční urbanisticko-architektonické hodnoty
- ÚP stabilizuje a inovuje dopravní obslužnost města (i dopravní vazby směr MB)
- ÚP rozvíjí turistiku v souvislosti s krajinným rázem
- ÚP respektuje požadavky ochrany přírody
- ÚP neumisťuje zástavbu do blízkosti silničních koridorů
- ÚP vymezuje příslušné koridory pro dopravní stavby
- ÚP vytváří podmínky pro budování cyklistických stezek
- ÚP vymezuje koridory s identifikovatelným rizikem možného vlivu na ptačí oblasti nebo EVL soustavy Natura 2000
- ÚP vymezuje koridory liniových záměrů dopravní a technické infrastruktury, které procházejí záplavovým územím
- ÚP respektuje kulturně historické hodnoty (městskou památkovou zónu)
- ÚP zabezpečuje územní podmínky pro rozvoj bydlení, obslužných i ekonomických aktivit
- V řešeném území se nenacházejí VPS dle ZÚR
- ÚP Bělá pod Bezdězem přebírá závazné veřejně prospěšné opatření ze ZÚR Středočeského kraje:
- NK18 Kokořínský důl - Břehyně Pecopala , NK33 Břehyně Pecopala - Příhrazské skály
- RC 1239 Rečkov – Klokočka, RC 1241 Xxxxxxxx důl (Březinka)
- RK: 676 Bezděz - K 33, RK 677 Pankrác - Valdštejnsko-Xxxxxxxx důl, RK 678 Rečkov – Březinka
- ÚP rozvíjí přírodního dědictví, diverzitu krajiny a krajinný ráz. Je převzatý lokální ÚSES z Okresního generelu ÚSES Mladá Boleslav, zrevidován a účelně doplněn projektantem
- ÚP vymezuje VPO v případě čtyř průtočných nádrží v k.x. Xxxxxxxx zahrnující revitalizaci, stabilizaci a rekonstrukci hrází objektů, včetně sanace a renaturace břehových porostů, čímž se zvýší protipovodňová ochrana níže položených vodohospodářských objektů
- ÚP respektuje aktivní zónu záplavového území
- ÚP respektuje plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální a nadregionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny;
- ÚP chrání blízké krajinné oblasti (CHKO Kokořínsko – Máchův kraj)
- ÚP chrání lokality soustavy NATURA 2000 (EVL i PO)
- ÚP respektuje ochranu přírodních hodnot
- ÚP chrání a podporuje krajinné funkce a přírodní hodnoty
- ÚP chrání krajinný ráz
- ÚP chrání přírodní zdroje
- ÚP rozvíjí retenční schopnost krajiny
- ÚP rozvíjí cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj
- ÚP neohrožuje podmínky pro zemědělskou funkci
- ÚP změnou využití území nenarušuje vyvážený stav krajiny
- ÚP respektuje kulturně historické hodnoty, městskou památkovou zónu, vesnickou památkovou zónu a kulturní památky.
2b Xxxxxx s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území
ÚP Bělá pod Bezdězem je vytvářen v legislativním prostředí, vymezeným novelou stavebního zákona z roku 2012.
Projektant a pořizovatel má k disposici tyto nástroje ochrany území:
- vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch (resp. plochy změn zastavěného území)
- vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, tj. zpřesnění požadavků vymezených vyhláškou č. 501/2006 Sb., pro řešené území Bělá pod Bezdězem
- vymezení nezastavěného území včetně podmínek pro jeho využití
- aplikaci relevantních zákonů, vyhlášek a dalších právních předpisů,
- vymezení územního systému ekologické stability
- vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
ÚP Bělá pod Bezdězem naplňuje základní pilíře územního plánování a související požadavky, vyplývající z § 18 stavebního zákona, vyhodnocení je uvedeno v následující kapitole 2c – Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.
ÚP vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Při řešení ÚP byly zohledněny jak veřejné, tak i soukromé zájmy na rozvoji území. ÚP chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Ochrana těchto hodnot je promítnuta zejména do podmínek pro využití ploch. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastaveného území. V ÚP je stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Byly stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území. ÚP je vytvářen na platformě platného ÚPSÚ Bělá pod Bezdězem a reálného stavu v území. ÚP respektuje vnitřní uspořádání města (a ostatních místních částí) a mění funkční, prostorové, dopravní a technické vazby včetně aplikace prvků ochrany přírody a krajiny. Výše uvedeným urbanistickým vazbám pak odpovídají související stavební dominanty, které nejsou rozvojem území dle ÚP dotčeny: výhled na hrad Bezděz, urbanistická stavba městské památkové zóny (městský zámek, městské opevnění, atd.), sídelní struktura jader vesnických útvarů (Bezdědice, Březinka pod Bezdězem). Ostatní místní části jsou z hlediska urbanistických a architektonických hodnot akceptovány v současném stavu jejich jádrových ploch, přičemž rozhodující je hledisko ochrany vnitřní urbanistické struktury s architektonickými dominantami.
2c Xxxxxx s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů
ÚP je v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a navazujícími vyhláškami (500/2006 Sb.). Názvosloví a význam ploch s rozdílným způsobem využití je navrženo v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na využívání území a zpřesněno dle metodiky MINIS. ÚP vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj. Z hlediska řešení územního plánu se jedná o jednoznačný úkol – jeho základem je stabilizace a ochrana stávajících hodnot. Navržené změny využití nezakládají rizika znehodnocení území pro budoucí generace.
Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví byly převzaty z územně analytických podkladů. ÚP zobrazuje nemovité kulturní památky, respektuje všechny zjištěné jevy:
- městská a vesnická památková zóna
- nemovité kulturní památky (: Socha sv. X. Xxxxxxxxxxx; Sloup se sochou X. Xxxxx; pomník "Na stráž". Dále Masarykovo náměstí; Zámek; ulice Tyršova, Mělnická, Česká, Zámecká; několik domů obce či Panin Dvůr)
- architektonicky cenné stavby – objekty především v městské památkové zóně (Česká Brána – zbytek městského opevnění, Augustiánský klášter a kostel sv. Václava, Zámek Bělá pod Bezdězem, kostel Povýšení sv. Kříže, radnice, Socha sv. Xxxx Xxxxxxxxxxx, Městský dům čp. 85 a 86)
ÚP stabilizuje pozici sídla v krajině, hierarchií a uspořádání vnitřního prostoru zastavěného území z hlediska druhu zástavby, vymezeného veřejného prostoru.
2d Xxxxxx s požadavky zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení
ÚP je ve střetu s limity využití území a právním prostředím relevantním v systému tvorby ÚP – ochranná pásma etnické infrastruktury, lesa apod. – viz vyhodnocení doručených stanovisek ke společnému jednání. ÚP je nastaven tak, aby jeho záměry nebyly v principu vůči právnímu prostředí konfliktní – respektována je ochrana přírodních hodnot, kulturních hodnot, pásma hygienické ochrany – tj. vodohospodářská soustava, ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury. Respektovány jsou zjevné urbanistické, architektonické a historické hodnoty území. Z hlediska zjišťovacího řízení ve smyslu zákona č. 93/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, je součástí ÚP vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA. Závěry a zapracování podmínek dotčeného orgánu jsou v příslušné kapitole výrokové části a odůvodnění. Případný střet mezi ÚP; a právním prostředím vzniká v odůvodněných případech tehdy, kdy je dotčeno z podstaty věci:
Vymezení zastavitelných ploch je přirozeným střetem se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, kdy je rozvoj obce navržen v odůvodněných případech do půd s nejvyšším –
I. a II. stupněm ochrany. Z tohoto hlediska je exaktně rozlišen rozsah převzatých záměrů z platného ÚPSÚ a další rozvoj, vyplývající z nového ÚP. Zábor půd v I. a II. stupni ochrany vymezený nad rámec platného ÚPSÚ je minimalizován. Vymezení zastavitelných ploch do vzdálenosti 20 m od okraje lesa je ve střetu se zákonem č. 289/1995 Sb., Zákon o lesích a o změně některých zákonů. V rozhodujícím rozsahu se jedná o záměry převzaté z platného ÚPSÚ či o definované zastavěné území. V tomto smyslu se v území vyskytují (zejména) objekty individuální rekreace, umístěné přímo v lesním prostoru. Výroková část i Odůvodnění ÚP v tomto smyslu vymezuje podrobnější podmínky pro řešení vybraných zastavitelných ploch – viz kapitoly výrokové části 1j), 1k).
ÚP respektuje ust. § 46,68,69 a 87 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (ochranná a bezpečnostní pásma) a ust. § 13 odst. zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií (ochrana zvláštních zájmů).
ÚP zohledňuje požadavky vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění a nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví – vymezuje podmínky pro umístění staveb v prostoru exponovaném hlukem z dopravy a ukládá systém monitorování a následné vyhodnocování hluku z dopravy ve vztahu k možnosti dalšího rozvoje území. Systémově je v ÚP nastavena eliminace tohoto střetu vložením izolační funkce, popř. vymezením podrobnějších podmínek v případě, že ÚP bude požadovat zpřesnění rozvoje vybraných lokalit územní studií. ÚP obsahuje zákres ochranných pásem technické infrastruktury, vyplývající ze zvláštních předpisů. ÚP respektuje požadavky, vyplývající ze zákona č. 114/1994 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění: respektuje zvláště chráněná území národního i mezinárodního významu, respektuje údolní nivu vodního toku Bělá včetně odpovídajícího funkčního využití, vymezuje v souladu s § 4 zákona plochy zeleně přírodního charakteru jako nezastavitelné. Míra zásahu je předmětem odůvodnění resp. kompenzačních opatření SEA. ÚP je rovněž vyhotoven v souladu s požadavky dalších nejmenovaných relevantních zvláštních právních předpisů.
ÚP respektuje zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
ÚP respektuje § 13 a 14 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
ÚP respektuje § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Vyhodnocení stanovisek, vyjádření a připomínek doručených v průběhu projednávání dle § 50 stavebního zákona.
Oznámení o zahájení projednávání bylo zasláno těmto dotčeným orgánům, krajskému úřadu Ústeckého kraje, sousedním urbanistickým obvodům a dalším vlastníkům a správcům inženýrských sítí, komunikací a přírodních prvků. Do lhůty, stanovené oznámením zahájení společného jednání o návrhu ÚP Bělá p. B., obdržel Magistrát města Mladá Boleslav (MMBM) následující stanoviska a připomínky:
Dotčené orgány:
1. Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor výkonu státní správy I, Podskalská 1290/19, 128 00 Praha 2
2. Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor ochrany horninového a půdního prostředí, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10
3. Ministerstvo obrany ČR, Agentura hospodaření s nemovitým majetkem, Odbor územní správy majetku Praha, Hradební 772/12, P. O. BOX 45, 110 05 Praha 1
4. Ministerstvo zdravotnictví ČR, Xxxxxxxxx xxxxxxx 000/0, 000 00 Xxxxx 0
5. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, odbor hornictví, Na Františku 1039/32, 110 15 Praha 1
6. Ministerstvo kultury ČR, odbor památkové péče, Maltézské náměstí 471/1, 118 11 Praha 1
7. Ministerstvo dopravy ČR, nábřeží Xxxxxxx Xxxxxxx 1222/12, P. O. BOX 9, 110 15 Praha 1
8. Ministerstvo vnitra ČR odbor správy majetku, P. O. BOX 21/OSM, 170 34 Praha 7
9. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Senovážné náměstí 0000/0, 000 00 Xxxxx 0
10. Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5
11. Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5
12. Krajská veterinární správa pro Středočeský kraj, Černoleská 1929, 256 01 Benešov
13. ČR - státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Středočeský kraj, Legerova 1825/49, 120 00 Praha 2
14. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje - územní pracoviště Mladá Boleslav, Staroměstské náměstí 150, 293 34 Mladá Boleslav
15. Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, územní odbor Mladá Boleslav, Laurinova 1370/III, 293 05 Mladá Boleslav
16. Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj, pobočka Mladá Boleslav, Bělská 151, 293 01 Mladá Boleslav
17. Obvodní báňský úřad Kladno, Kozí 748/4, P. O. BOX 31, 110 01 Praha 1
18. Česká republika - Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Na Baních 1304, 156 00 Praha 5
19. Správa CHKO Kokořínsko, Česká 149, 276 01 Mělník
20. Magistrát města Mladá Boleslav, odbor životního prostředí, Xxxxxxxxxx xxxxxxx 00, 000 00 Mladá Boleslav
21. Magistrát města Mladá Boleslav, odbor stavební a rozvoje města a regionu, oddělení péče o památky, Xxxxxxxxxx xxxxxxx 00, 000 00 Mladá Boleslav
22. Magistrát města Mladá Boleslav, odbor stavební a rozvoje města a regionu, oddělení architekta města a územního plánování, Xxxxxxxxxx xxxxxxx 00, 000 00 Mladá Boleslav
23. Magistrát města Mladá Boleslav, odbor dopravy a silničního hospodářství, Xxxxxxxxxx xxxxxxx 00, 000 00 Mladá Boleslav
Sousední obce:
24. Město Ralsko, čp. 701, 471 24 Ralsko
25. Obec Bezděz, čp. 102, 472 01 p. Doksy
26. Město Doksy, nám. Republiky 193, 472 01 Doksy
27. Obec Nosálov, čp. 29, 277 35 p. Mšeno
28. Obec Březovice , čp. 84, 294 24 Březovice
29. Obec Plužná, čp. 54, 294 23 p. Čistá
30. Obec Katusice, nám. Budovatelů 4, 294 25 Katusice
31. Obec Hrdlořezy, čp. 155, 293 07 p. Josefův Důl
32. Obec Čistá, čp. 195, 294 23 Čistá
33. Město Bakov nad Jizerou, Mírové náměstí 208, 294 01 Bakov nad Jizerou
34. Obec Bítouchov, čp. 10, 294 01 p. Bakov nad Jizerou
35. Obec Dolní Krupá, čp. 55, 295 01 p. Mnichovo Hradiště
36. Obec Bílá Hlína, čp. 55, 295 01 p. Mnichovo Hradiště
Ostatní organizace:
37. Česká geologická služba, Klárov 118, 118 21 Praha 1
38. Vodohospodářská a obchodní společnost, a. s., Na Tobolce 428, 506 45 Jičín
39. Povodí Labe, s. p., X. Xxxxxxxxx 951, 500 03 Hradec Králové
40. Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Hradec Králové
41. Úřad pro civilní letectví, sekce letová a provozní, letiště Ruzyně, 160 08 Praha 6
42. ČEZ Distribuce, a. s., Teplická 874/8, 405 02 Děčín
43. RWE Distribuční služby s. r. o., Plynárenská 499/1, 657 02 Brno
Stanoviska, která jsou v souladu s návrhem ÚP:
Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, 150 21 Praha 5
- koordinované stanovisko ze dne 7. 1. 2014, č. j. 163624/2013/KUSK
- zákon č. 59/2006 Sb., (o prevenci závažných havárií), v platném znění,
Dotčený správní orgán na úseku prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, příslušný podle § 27 písm. e) zákona, na základě § 32 odst. 2 zákona, k předloženému návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem nemá žádné připomínky.
- zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění
Jako příslušný silniční správní úřad uplatňující stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska řešení silnic II. a III. tř. podle § 40 odst. 3 písm. f) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, nemá k návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem žádné připomínky.
Magistrát města Ml. Boleslav – odbor životního prostředí, Xxxxxxxxxx xxxxxxx 00, 000 00 Mladá Boleslav
- stanovisko ze dne 20. 12. 2013, čj. ŽP-336.2-59683/2013
- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění
Z hlediska zák. č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, nemáme k předloženému návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem připomínky.
- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění
Předloženým návrhem ÚP Bělá pod Bezdězem bude dotčen zemědělský půdní fond v rozsahu 217 ha (var. 1) a 170 ha (var. 2). Příslušným orgánem k projednání návrhu je Krajský úřad Středočeského kraje odbor ŽP a zemědělství, který je nutné požádat o souhlas dle § 5 odst. 2 cit. zákona.
- zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
K návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem neuplatňujeme žádné připomínky.
- zákon č. 289/1995 Sb. o lesích, v platném znění
Stavby pro pobyt osob – 20m od kraje lesa (výjimka za předpokladu naplnění § 22 lesního zákona), liniové stavby od 3m od kraje lesa, případný zábor PUPFL ve veřejném zájmu nebo odůvodnitelný požadavek vlastníka lesa (dále viz § 13-18 lesního zákona).
Magistrát města Mladá Boleslav OStRM-odd. památkové péče, Komenského náměstí 61, 293 49 Mladá Boleslav
- vyjádření ze dne 18. 11. 2013, č. j. 12158/2012/OStRM
Jako příslušný výkonný orgán státní památkové péče ve správním obvodu Mladá Boleslav upozorňujeme, že dle ust. § 28 odst. 2 písm. c) zákona. č. 20/1997 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci pro území, ve kterém je památková zóna, Krajský úřad Středočeského kraje.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Kokořínsko, Česká 149, 276 01 Mělník
- stanovisko ze dne 13. 12. 2013, zn. 10747/KK/13
Správa CHKO Kokořínsko jako orgán státní správy ochrany přírody a krajiny podle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, platném znění na základě společného jednání a prostudování návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem vydává jako dotčený správní orgán podle § 154 zákona. č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění v souladu s ust. § 65 zákona toto stanovisko:
K návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem nemáme připomínek. Správa CHKO je v území řešeném návrhem ÚP Bělá pod Bezdězem věcně a místně příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny pouze na velmi malé části území. Při západním okraji řešeného území prochází hranice CHKO Kokořínsko, a ve východní části do řešeného území částečně zasahuje národní přírodní památka Klokočka, kde je SCHKO také orgánem ochrany přírody a krajiny. V části řešeného území je připravováno rozšíření stávající CHKO Kokořínsko na CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, v hraních ptačí oblasti Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady.
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy I, Podskalská 1290/19, 128 00 Praha 2
- stanovisko ze dne 2. 1. 2014, č. j. 2768/500/13,82125/ENV/13
Jako dotčený orgán na úseku ochrany nerostného bohatství ve smyslu § 15 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, v platném znění a § 13 zákona, č 62/1988 Sb., zákon o geologických pracích, v platném znění, sdělujeme: V hranicích zájmového území se nevyskytuje žádné výhradní ložisko, chráněné ložiskové území ani dobývací prostor, které by bylo nutno respektovat. Na území nejsou evidována území s nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry tj. sesuvy ani poddolovaná území. K návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem nemáme žádné připomínky.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1
- stanovisko ze dne 15. 11. 2013 zn. 47444/2013 /31100
Z hlediska působnosti MPO ve věci využívání nerostného bohatství a těžby nerostných surovin neuplatňuje dle ust. § 50 odst., stavebního zákona a § 15 odst. 2 horního zákona k návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem žádné připomínky, protože v k. x. Xxxx pod Bezdězem, Bezdědice, Březinka pod Bezdězem a Vrchbělá se nenacházejí výhradní ložiska nerostných surovin.
Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj, Pobočka Mladá Boleslav, Bělská 1514, 293 01 Mladá Boleslav
- vyjádření ze dne 18. 11. 2013, č. j. SPU485197/2013/Dor
Podle § 19 písm. k) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, sdělení, že v katastrálních územích Bělá pod Bezdězem se nebude v dohledné době zpracovávat komplexní pozemková úprava. Nejsou uplatněny žádné připomínky ani námitky.
Stanoviska, v kterých jsou uplatněny požadavky:
Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, 150 21 Praha 5
- koordinované stanovisko ze dne 7. 1. 2014, č. j. 163624/2013/KUSK
Krajský úřad Středočeského kraje, jako věcně a místně příslušný správní orgán uplatňuje u pořizovatele v souladu s ust. § 50 odst. 2 a § 4 odst. 2 písm. b) a §4 odst. 7 stavebního zákona koordinované stanovisko k návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem.
Odbor životního prostředí a zemědělství:
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako orgán ochrany přírody, příslušný dle § 77a odst. konstatuje z hlediska svých kompetencí k předkládanému návrhu následující:
k. ú. Bezdědice:
1) BI-202 (BEZ BI-2) – obě varianty – je na lesních pozemcích a na pozemcích s rozsáhlými porosty dřevin, které na ně navazují – požadujeme podmínit využití těchto pozemků biologickým průzkumem, neboť se jedná o potenciální biotopy vhodné i pro výskyt zvláště chráněných druhů
Vyhodnocení:
Realizace zástavby bude podmíněna výsledkem biologického průzkumu. Podmínka bude zapracována do kapitoly 1f) výrokové části jako podmínečné využití této zastavitelné plochy.
2) BI-203 (BEZ-BI-3) – obě varianty – jde o plochu bez návaznosti na stávající zastavěné nebo zastavitelné území, doporučujeme její vyřazení, neboť jde o novou zastavitelnou plochu ve volné krajině, která dle orgánu OP přispěje k fragmentaci krajiny
Vyhodnocení:
Zastavitelná plocha bude zachována – na využití území pro bydlení je vydáno platné územní rozhodnutí. Tato skutečnost bude uvedena v Odůvodnění v části této lokality. Současně bude zdůvodněn princip rozšiřování sídel (návaznost na zastavěné území atd.)
3) DS-201 (BEZ-DX-1) – doporučujeme realizovat ve variantě 2, neboť se jedná o plochu s menší výměrou, nezasahující do plochy ÚSES NK18
Vyhodnocení:
Zastavitelná plocha bude zapracována dle varianty č. 2 – k dopravnímu řešení dle této varianty bude přivedena nová místní komunikace, která je zobrazena ve variantě 1.
k. x. Xxxxxxxx pod Bezdězem:
4) BI 102 (BRE-BI-2) obě varianty – doporučujeme upravit plochu tak, aby mezi lesním porostem a touto lokalitou zůstala proluka, což je vhodné pro přesun živočichů v krajině, především těch, kteří preferují přesuny bezlesím
Vyhodnocení:
Zastavitelnou plochu ponechat v navrženém rozsahu, tento požadavek zapracovat do podmínečného využití: oplocení zastavitelné plochy bude umístěno nejblíže 15 m od okraje lesa.
k. x. Xxxx pod Bezdězem:
5) BI-8 (BPB-BI-8) – obě varianty – jedná se již o plochu převzatou z UPSÚ doporučujeme prověřit kvalitu stávajícího biotopu, neboť byl na této ploše zaznamenán hodnotný tzv. naturový biotop
Vyhodnocení:
Zastavitelná plocha bude zmenšena tak, aby byla zachována celistvost interakčního prvku IP 5. Současně budou vymezeny podmínky pro umístění staveb s cílem ponechat počátek terénní deprese v přírodě blízkém stavu.
6) SV-2 (BPB-BI-10) - obě varianty – doporučujeme upravit plochu tak, aby mezi lesním porostem a touto lokalitou zůstala proluka, což je vhodné pro přesun živočichů v krajině, především těch, kteří preferují přesuny bezlesím
Vyhodnocení:
Využití zastavitelné plochy bude prověřeno územní studií, která vymezí v kontaktním prostoru s lesem (a LBC 59) veřejné prostranství umožňující průchodnost krajiny.
7) BI-17 (BPB-BI-17) – požadujeme prověřit kvalitu stávajícího biotopu, neboť byl na této ploše zaznamenán hodnotný tzv. naturový biotop
Vyhodnocení:
Plocha bude upravena tak, aby byly odstraněny enklávy nevyužitelné zemědělské půdy (NZ.2). Plocha je umístěna na počátku terénní deprese: tvar a využití bude odpovídat terénu lokality. Bude zajištěna průchodnost depresí do údolnice Bělé. Bude prověřeno využití plochy NZ.2, popřípadě navržena její transformace na jiný druh nezastavitelného území, odpovídajícímu deklarovaným přírodním hodnotám.
8) DS-11 (BPB-DS-20) – varianta 1 dle orgánu OP jde o komunikaci zvyšující fragmentaci krajiny, navíc prochází přes hodnotné, tzv. prioritní naturové biotopy na úrovni ploch BPB-RI-4 a BPB-RI-5 (na což je upozorňováno i ve vyhodnocení návrhu ÚP procesem SEA), požadujeme podmínit nové funkční využití této plochy zpracováním migrační studie a prověřit kvalitu stávajících biotopů, nalézajících se v trase navrhované komunikace
Vyhodnocení:
S ohledem na zásah do krajiny bude preferována varianta č. 2
9) RI-4 (BPB-RI-4) – var. 1 – požadujeme prověřit kvalitu stávajících biotopů, případně zvážit vyřazení této lokality, neboť byly na této ploše zaznamenány hodnotné tzv. prioritní naturové biotopy
10/ RI-5 (BPB-RI-5) – var. 1 - požadujeme prověřit kvalitu stávajících biotopů, případně zvážit vyřazení této lokality, neboť byly na této ploše zaznamenány hodnotné tzv. prioritní naturové biotopy
34) RI-5 (BPB-RI-5) - var. 2 - požadujeme prověřit kvalitu stávajících biotopů, případně zvážit vyřazení této plochy, neboť na této ploše byly dle podkladů, které má orgán ochrany přírody k dispozici zaznamenány hodnotné tzv. prioritní naturové biotopy.
35) RI-4 (BPB-RI-4) - var. 2 - požadujeme prověřit, zda je potřeba nových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy s tímto funkčním využitím vymezené v současné platné ÚPSÚ plně využity, neboť jde o novou zastavitelnou plochu ve volné krajině, která dle orgánu přírody přispěje k fragmentaci krajiny
Vyhodnocení:
Plochy budou zachovány z důvodu urbanistické koncepce města – spojitost území Bělá p. B. – Vrchbělá. Projektant prověří kvalitu biotopu a případně omezí zástavbu vybraných skupin konkrétních přírodních útvarů jako podmínka využití území a vloží je do kapitoly 1f) výrokové části. Pro řešení této lokality byla vybrána varianta č. 1.
11) (BPB-DS-19) – var. 1 – plochy rezervy, přesto upozorňujeme, že v případě převedení rezervy do ÚP bude nutné zpracování migrační studie, prověření kvality stávajících biotopů, na kterých by byla plocha vymezována, neboť byly na této ploše dle podkladů, které má orgán ochrany přírody k dispozici, zaznamenány hodnotné tzv. naturové biotopy a rovněž podmiňujeme nové funkční využití plochy provedením biologických průzkumů, neboť zde byl rovněž zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů
Vyhodnocení:
Tento požadavek nebude uplatněn – plocha je vypuštěna.
12) BI-30 (BPB-BI-32) – var. 1 – požadujeme prověřit, zda je potřeba nových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy s tímto funkčním využitím vymezené dosud platnou ÚPD plně využity, neboť se dle orgánu ochrany přírody jedná o plochu snižující prostupnost krajiny pro živočichy a přispívající k fragmentaci krajiny, na což je upozorňováno i ve vyhodnocení návrhu ÚP procesem SEA
13) BI-30 (BPB-BI-33) var. 1 – požadujeme prověřit, zda je potřeba nových ploch s tímto funkčním využitím tj., zda již jsou plochy s tímto funkčním využitím vymezené dosud platnou ÚPD plně využity, neboť se dle orgánu ochrany přírody jedná o plochu snižující prostupnost krajiny pro živočichy a přispívající k fragmentaci krajiny, na což je upozorňováno i ve vyhodnocení návrhu ÚP procesem SEA
14) BI-30 (BPB-DS-18) var. 1 – v souvislosti s požadavkem prověřit, zda je potřeba nových ploch pro bydlení (viz Bod 12 a 13), ke kterým má komunikace vést, nad rámech již těch vymezených v současně platné ÚPD, požadujeme podmínit vymezení této plochy pouze za předpokladu, že v návrhu ÚP i po prověření zůstanou plochy BPB-BI-32 a BPB-BI-33 var. 1, neboť se dle orgánu OP jedná o plochu snižující prostupnost krajiny pro živočichy a přispívající k fragmentaci krajiny
37) BI-30 (BPB-BI-32) - var. 2 požadujeme prověřit, zda je potřeba nových rozvojových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy s tímto funkčním využitím vymezené v současné platné ÚPSÚ plně využity, neboť se dle orgánu ochrany přírody jedná o plochu snižující prostupnost krajiny pro živočichy a přispívající fragmentaci krajiny, na což je upozorňováno i ve vyhodnocení návrhu ÚP procesem SEA
38) BI-30 (BPB-BI-31) - var. 2 – požadujeme prověřit, zda je potřeba nových rozvojových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy s tímto funkčním využitím vymezené v současné platné ÚPSÚ plně využity, neboť se dle orgánu ochrany přírody jedná o plochu snižující prostupnost krajiny pro živočichy a přispívající fragmentaci krajiny, na což je upozorňováno i ve vyhodnocení návrhu ÚP procesem SEA
39) DS-11 (BPB-DS-20) - var. 2 – v souvislosti s požadavkem prověřit zda je potřeba nových ploch pro bydlení (viz bod 37 a 38), ke kterým má komunikace vést, nad rámec již těch vymezených v současně platné ÚPSÚ, požadujeme podmínit vymezení této plochy pouze za předpokladu, že v návrhu i po prověření zůstanou plochy BPB-BI-31-var. 2 a BPB_BI-32 var. 2, neboť se dle orgánu ochrany přírody jednán o plochu snižující prostupnost krajiny pro živočichy a přispívající k fragmentaci krajiny
Vyhodnocení bodů 12), 13), 14), 37), 38) a 39)::
Plochy budou zachovány. V odůvodnění bude řádně vyhodnocena urbanistická koncepce, soulad plochy se stavbami dopravní a technické infrastruktury, zdůrazněna okolnost, že se jedná o pozemky města, vše podpořeno nízkou kvalitou zemědělské půdy.
15) PV-1 (BPB-PV-7) – obě varianty – tato plocha povede dle názoru orgánu OP k fragmentaci krajiny, doporučujeme zvážit její vyřazení
Vyhodnocení:
Plocha bude zachována, určena je pro zpřístupnění lesních pozemků, které jsou v současnosti z důvodu aplikace spekulativních vlastnických vztahů nepřístupné.
Projektant dále prověří řádnou interpretaci §18, odst. 5 stavebního zákona ve smyslu zřizování staveb dopravní infrastruktury v nezastavěném území mimo rozsah, definovaný územním plánem.
16) (BPB-BI-36) – var. 1 s ohledem na rozlohu – téměř 10ha požadujeme prověřit, zda je potřeba nových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy obdobné funkce vymezené v současně platné ÚPD vyčerpány, neboť jde o novou zastavitelnou plochu ve volné krajině, která přispěje k fragmentaci krajiny
Vyhodnocení:
Plocha bude vypuštěna z důvodů preference varianty č. 2.
17) SM-6 (BPB-SM-6) – obě varianty - požadujeme prověřit, zda je potřeba nových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy obdobné funkce vymezené v současně platné ÚPD vyčerpány, neboť jde o novou zastavitelnou plochu ve volné krajině, která přispěje k fragmentaci krajiny
18) BI-21 (BPB-BI-21) – obě varianty - požadujeme prověřit, zda je potřeba nových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy obdobné funkce vymezené v současně platné ÚPD vyčerpány, neboť jde o novou zastavitelnou plochu ve volné krajině, která přispěje k fragmentaci krajiny
19) BI-22 (BPB-BI-22) – obě varianty - požadujeme prověřit, zda je potřeba nových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy obdobné funkce vymezené v současně platné ÚPD vyčerpány, neboť jde o novou zastavitelnou plochu ve volné krajině, která přispěje k fragmentaci krajiny
20) DS-10 (BPB-DS-10) – obě varianty – v souvislosti s požadavkem prověřit, zda je potřeba nových ploch pro bydlení (viz body 17,18,19), ke kterým má komunikace vést, nad rámec již těch vymezených v dosud platné ÚPD, požadujeme podmínit vymezení této plochy pouze za předpokladu, že v návrhu ÚP i po prověření zůstanou plochy BPB-SM-6, BPB-BI-21, BPB-BI-22, neboť se jedná o plochu i snižující prostupnost krajiny pro živočichy a přispívající k fragmentaci krajiny
Vyhodnocení bodů 17), 18), 19) a 20)::
Plochy budou zachovány v navrženém rozsahu, resp. vybrané variantě. Jedná se o zásadní rozvojové osy města na přístupové trase do městského centra od silnice I/38. Projektant řádně odůvodní urbanistickou koncepci, potřebu a potenciál těchto zastavitelných ploch.
21) VL-5 (BPB-VL-5) – obě varianty - požadujeme prověřit, zda je potřeba nových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy obdobné funkce vymezené v současně platné ÚPD vyčerpány, neboť jde o novou zastavitelnou plochu ve volné krajině, která přispěje k fragmentaci krajiny
Vyhodnocení:
Plochy budou zachovány s ohledem ideální návaznost ploch na přímé přístupové komunikace od I/35 do centra města. Záměr bude řádně odůvodněn s odkazem na předchozí územní záměry.
22) RI-1 (BPB-RI-3) – obě varianty požadujeme prověřit kvalitu stávajícího biotopu podél komunikace, bez vzrostlých dřevin, neboť na části (s porostem dřevin) byl dle podkladů zaznamenán hodnotný, tzv. naturový biotop
Vyhodnocení:
Projektant prověří kvalitu stávajícího biotopu, výsledné řešení bude ve smyslu připomínky řádně odůvodněno.
23) (BPB-DS-21) – var. 1 – dle orgánu OP se jedná o plochu snižující prostupnost krajiny pro živočichy a přispívající k fragmentaci krajiny, doporučujeme zvážení vyřazení této plochy, případně požadujeme podmínit realizaci této komunikace zpracováním migrační studie
Vyhodnocení:
Plocha bude z návrhové části vypuštěna. Do návrhu ÚP bude přístupová komunikace zapracována jako koridor územní rezervy s odkazem na urbanistickou koncepci = vyvedení nákladní dopravy z centra města.
24) SM-3 (BPB-SM-3) – obě varianty - požadujeme prověřit, zda je potřeba nových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy obdobné funkce vymezené v současně platné ÚPD vyčerpány, neboť jde o novou zastavitelnou plochu ve volné krajině, která přispěje k fragmentaci krajiny
Vyhodnocení:
Plocha bude upravena – zmenšena – v rozsahu, preferujícím zachování kompaktních přírodních útvarů a přirozené hranice urbanizovaného území. Bude odůvodněno, za jakým účelem je zde navržena plocha smíšená.
25) DS-15 (BPB-DS-15) – var. 1 – plocha rezervy, přesto upozorňujeme, že v případě převedení rezervy do ÚP bude nutné zpracování migrační studie, prověření kvality stávajících biotopů, na kterých by byla plocha vymezována a provedení biologických průzkumů, neboť v trase komunikace byl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů
33) DS-15 (BPB-DS-15) – var. 2 – plocha vedoucí lesním porostem, dle orgánu ochrany přírody se jedná o plochu snižující prostupnost krajiny pro živočichy a přispívající k fragmentaci krajiny, doporučujeme zvážení jejího vyřazení, případně požadujeme podmínit realizaci této komunikace zpracováním migrační studie a provedením biologických průzkumů, neboť zde byl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů
Vyhodnocení bodů 25) a 33)::
Plocha bude dále zapracována jako koridor územní rezervy, předmět připomínky DO bude přenesen do podmínky pro využití plochy
26) BI-12 (BPB-BI-12) – obě varianty – doporučujeme úpravu – redukci plochy tak, aby končila zároveň s hranicí plochy pro bydlení – v dosud platné ÚPD byl do plochy zahrnut pouze p. p. č. 488/1, neboť zbytek plochy patří již ke kvalitnějšímu typu biotopu v nivě xxxxx Xxxx, rovněž z této lokality pochází záznamy o výskytu zvláště chráněných druhů, proto v případě zachování stávajícího vymezení lokality požadujeme podmínit její nové využití provedení biologických průzkumů.
Vyhodnocení:
Připomínce bude vyhověno, požadavek biologických průzkumů bude uveden v podmínkách pro plochu.
27) (BPB-SM-1) – obě varianty – hodnocení vlivů podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., vyšlo jako mírně negativní, z důvodu ztráty rozlohy území EVL Páterovské stráně, nicméně je rovněž konstatován možný potenciál pro obnovu přírodního stanoviště, které je předmětem ochrany této EVL, požadujeme vyřadit tuto plochu, neboť leží v EVL Paterovské stráně a požadujeme respektovat hranice této EVL podle nařízení vlády č. 208/2012 Sb., v platném znění a zakreslit tuto hranici do grafické části návrhu ÚP
Vyhodnocení:
Připomínka bude akceptována, plocha bude vypuštěna.
28) BPB-PV-4 – obě varianty – požadujeme prověřit, zda je potřeba nových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy s tímto funkčním využitím vymezené v současné platné ÚPSÚ plně využity, neboť jde o novou zastavitelnou plochu ve volné krajině, která dle orgánu přírody přispěje k fragmentaci krajiny.
29) BPB-PV-5 – obě varianty - požadujeme prověřit, zda je potřeba nových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy s tímto funkčním využitím vymezené v současné platné ÚPSÚ plně využity, neboť jde o novou zastavitelnou plochu ve volné krajině, která dle orgánu přírody přispěje k fragmentaci krajiny.
30) BPB-DS-12 – obě varianty – v souvislosti s požadavkem prověřit, zda je potřeba nových ploch BPB-PV4 a BPB-PV5, ke kterým má komunikace vést, nad rámec již těch vymezených v současně platné ÚPSÚ, neboť jde o novou zastavitelnou plochu ve volné krajině, která dle orgánu ochrany přírody přispěje k fragmentaci krajiny, požadujeme podmínit vymezení této plochy pouze za předpokladu, že v návrhu ÚP i po prověření zůstanou obě zmíněné plochy
Vyhodnocení bodů 28), 29) a 30):
Plochy budou z dalšího projednávání vypuštěny bez náhrady – jedná se o plochy umístěné v PUPFL.
31) VL-2 (BPB-VL-2) – obě varianty - požadujeme prověřit, zda je potřeba nových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy s tímto funkčním využitím vymezené v současné platné ÚPSÚ plně využity, neboť jde o novou zastavitelnou plochu ve volné krajině, která dle orgánu přírody přispěje k fragmentaci krajiny a podmínit nové funkční využití provedením biologického průzkumu, neboť z tohoto území pochází záznamy o výskytu zvláště chráněných druhů
Vyhodnocení:
Projektant zpřesní hranici zastavěného území (vůči skutečnému využití území), opraví vzájemnou hranici zastavěného území a zastavitelných ploch, vypustí úzký pruh plochy NL a podmíní nové funkční využití provedením biologického průzkumu, neboť z tohoto území pochází záznamy o výskytu zvláště chráněných druhů
32) Upozorňujeme, že pozemek parc. č. 2748/1, k. x. Xxxx pod Bezdězem se nachází v EVL Páterovské stráně, což z grafické části návrhu ÚP není patrné. Požadujeme zvolit výraznější linii, ze které bude náležitost tohoto pozemku do předmětné EVL na první pohled zřetelná.
Vyhodnocení:
Grafická část ÚP Bělá bude v tomto smyslu upravena.
36) (BPB-DS-19) – var. 2 – jde o plochu komunikace zvyšující fragmentaci krajiny, navíc prochází přes hodnotné tzv. prioritní naturové biotopy na úrovni ploch RI-5 var. 2 (na což je upozorňováno i ve vyhodnocení návrhu ÚP procesem SEA), požadujeme podmínit nové funkční využití této plochy zpracováním migrační studie a prověřit kvalitu stávajících biotopů, nalézajících se v trase navrhované komunikace, s ohledem na možný výskyt zvláště chráněných druhů, požadujeme podmínit nové funkční využití provedením biologických průzkumů.
Vyhodnocení:
Plocha bude vypuštěna z projednávání
40) RH-2 (BPB-RX-1) – obě varianty (plochy pro motokros) – požadujeme podmínit nové funkční využití této plochy jejím neoplocováním, tj. aby zůstala krajina pro živočichy průchodná a netvořila krajině migrační bariéru
Vyhodnocení:
Připomínka bude respektována následujícím způsobem: výroková část bude obsahovat podmínku využití plochy RH-2 jejím oplocením tak, aby byl umožněn průchod drobným živočichům a plocha pro ně netvořila migrační bariéru. Současně bude koordinována hranice zastavitelné plochy a vymezení USES tak, aby nebyl překryv obou ploch.
41) v grafické části návrhu ÚP požadujeme v relevantní části EVL Niva Bělé u Klokočky vyznačit hranici NPP Klokočka
Vyhodnocení:
Připomínce se vyhovuje, grafická část bude upravena.
42) SM-2 (BPB-SM-2) – obě varianty - požadujeme podmínit nové funkční využití plochy provedením biologických průzkumů, neboť zde byly zaznamenány výskyty zvláště chráněných druhů
Vyhodnocení:
Plocha bude zmenšena tak, že zastavitelnou bude její východní část, kontaktní prostor se stávající papírnou bude převeden do územní rezervy. Využití vymezené zastavitelné plochy bude podmíněno provedením biologických průzkumů,
43) SM-7 (BPB-SM-7) – obě varianty – požadujeme podmínit nové funkční využití provedením biologických průzkumů, neboť zde byly zaznamenány výskyty zvláště chráněných druhů
Vyhodnocení:
Plocha bude upravena takto: Západní část plochy bude vymezena jako zastavěné území dle skutečného stavu. Navazující zastavitelná plocha bude navržena tak, že zastavitelnou bude její východní část, kontaktní prostor se stávající papírnou bude převeden do územní rezervy. Využití vymezené zastavitelné plochy bude podmíněno provedením biologických průzkumů,
44) DS-16 (BPB-DS-16) – obě varianty – požadujeme podmínit nové funkční využití plochy zpracováním migrační studie, neboť se jedná o komunikaci vedoucí v obou případech lesním komplexem
Vyhodnocení:
Využití zastavitelné plochy = rozšíření stávající přístupové komunikace – bude podmíněno zpracováním migrační studie.
45) Upozorňujeme, že v červenci 2012 došlo k vyhlášení přírodní památky Bělá pod Bezdězem – zámek, požadujeme proto hranici tohoto ZCHÚ včetně jeho ochranného pásma zanést do výkresů návrhu ÚP, uvést tuto skutečnost v textu návrhu ÚP
Vyhodnocení:
ZCHÚ - přírodní památka Bělá pod Bezdězem – zámek včetně ochranného pásma bude zapracována do textové i grafické části územního plánu.
46) BPB-DS-22 - var. 1 – přestože hodnocení vlivu podle § 45 zák. č. 114/1992 SB., vyšlo mírně negativní, z důvodu ztráty rozlohy území EVL Paterovské stráně a ztráty rozlohy předmětu této EVL požadujeme vyřadit, případně upravit tuto plochu tak, aby nezasahovala do EVL Paterovské stráně a požadujeme respektovat hranice této EVL podle nařízení vlády č. 208/2012 Sb., v platném znění
Vyhodnocení:
Plocha byla vypuštěna – obsluha území je řešena po stávajících komunikacích.
47) DS-1 (VRC-DS-1) – plocha komunikace, která přispěje k fragmentaci krajiny a snížení migrační prostupnosti krajiny, požadujeme zpracování migrační studie
Vyhodnocení:
ÚP bude obsahovat požadavek na zpracování migrační studie jako podmínku pro další rozhodování v území.
48) VL-10 (VRC-VL-4) – požadujeme prověřit, zda je potřeba nových ploch s tímto funkčním využitím, tj. zda již jsou plochy s tímto funkčním využitím vymezené v současné platné ÚPSÚ plně využity, neboť jde o novou zastavitelnou plochu ve volné krajině, která dle orgánu přírody přispěje k fragmentaci krajiny
Vyhodnocení:
Plocha bude ponechána, projektant řádně zdůvodní urbanistickou koncepci města, okolnosti a potřebu vymezení ploch výroby a skladování v konkrétní lokalitě Vazačka (stávající vojenské objekty, převzaté městem, městské pozemky, lokalizace průmyslových činností, stav dopravní a technické infrastruktury apod.).
49) VRC-OS-1 – var. 2 – plocha bezprostředně sousedí s ptačí oblastí Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady (hodnocení vlivu podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., vyšlo jako mírně negativní z důvodu možného ovlivnění v bezprostřední blízkosti se nacházejícího potenciálního biotopu pro hnízdění skřivana lesního, který je předmětem ochrany této EVL, požadujeme plochu upravit tak, aby uvedené ovlivnění bylo minimalizováno – redukce plochy s dostatečným odstupem pro ponechání proluky se zelení mezi navrhovanou plochou a ptačí oblastí – funkční využití plochy bude obsahovat podmínku, že nové využití neovlivní předmět ochrany či celistvost ptačí oblasti, konkrétní záměry - využití plochy pro motoristické sporty) v tomto území budou podléhat hodnocení vlivů podle § 45i zák. 114/1992 Sb., upozorňujeme na výskyt zvláště chráněných druhů, tj. požadujeme podmínit realizaci konkrétních záměrů na ploše provedením biologických průzkumů, neboť dle nálezové databáze, zde byl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů, dále požadujeme zhodnotit kvalitu současných biotopů, které se zde nalézají.
Vyhodnocení:
Plocha byla vypuštěna z dalšího projednávání.
50) VRC-SM-1 – var. 2 – upozorňujeme na výskyt zvláště chráněných druhů, tj. požadujeme podmínit realizaci konkrétních záměrů na ploše provedením biologických průzkumů, neboť dle nálezové databáze, zde byl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů, dále požadujeme zhodnotit kvalitu současných biotopů, které se zde nalézají.
Vyhodnocení:
Projektant provede revizi grafického zobrazení – zanese zde zastavěné území (stávající objekty), pro veřejné projednání bude dokumentace upravena tak, aby zohlednila stávající výstavbu a byla plocha uvedena jako stávající zástavba a nikoli rozvojová plocha.
51) WT-1 (VRC-WT3) – obě varianty (revitalizace, příp. odstranění sedimentu) upozorňujeme na možnost výskytu zvláště chráněných druhů, tj. požadujeme podmínit realizaci konkrétních záměrů na této ploše provedením biologických průzkumů, neboť dle nálezové databáze zde byl výskyt zvláště chráněných druhů zaznamenán a rovněž upozorňujeme na skutečnost, že byl na ploše zaznamenán hodnotný, tzv. naturový biotop
Vyhodnocení:
Územní plán bude obsahovat požadavek na provedení biologických průzkumů jako podmínku pro další rozhodování v území z hlediska realizace konkrétních záměrů.
52) WT-2 (VRC-WT4) – obě varianty (revitalizace, příp. odstranění sedimentu) upozorňujeme na možnost výskytu zvláště chráněných druhů, tj. požadujeme podmínit realizaci konkrétních záměrů na této ploše provedením biologických průzkumů, neboť dle nálezové databáze zde byl výskyt zvláště chráněných druhů zaznamenán a rovněž upozorňujeme na skutečnost, že byl na ploše zaznamenán hodnotný tzv. naturový biotop
53) WT-3 (VRC-WT5) – obě varianty (revitalizace, příp. odstranění sedimentu) upozorňujeme na možnost výskytu zvláště chráněných druhů, tj. požadujeme podmínit realizaci konkrétních záměrů na této ploše provedením biologických průzkumů, neboť dle nálezové databáze zde byl výskyt zvláště chráněných druhů zaznamenán a rovněž upozorňujeme na skutečnost, že byl na ploše zaznamenán hodnotný tzv. naturový biotop
Vyhodnocení bodů 52) a 52):
Územní plán bude obsahovat požadavek na provedení biologických průzkumů pro plochy WT-2 a WT-3 jako podmínku pro další rozhodování v území z hlediska realizace konkrétních záměrů.
54) Na základě dostupných podkladů nepředpokládáme, že by předloženým návrhem ÚP byla dotčena ochrana regionálních a nadregionálních prvků územního systému ekologické stability. Zpřesnění ploch
ÚSES bylo provedeno autorizovaným projektantem xxx. X. Xxxxxxxxxxxx, rovněž návrhem nedojde k narušení ochrany zvláště chráněných území v kategorii přírodní rezervace a přírodní památky.
Vyhodnocení:
Tato skutečnost bude potvrzena v kapitole 1e) výrokové části.
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění
Na základě § 5 odst. 2 a § 17a souhlasí s nezemědělským využitím lokalit BEZ BI-I až BI-3, BPB BI-1, BI-10 až BI-22, BI-26, BI-29, BI-4 až BI-7 o celkovém záboru 13,254 ha za účelem výstavby bydlení. Dále se zařazením lokalit BRE BI-I,BI-2 z původní výměry 4,387 ha na 2,194 ha a s lokalitou BI-3. Souhlasí se zařazením lokalit pro výstavbu dopravní infrastruktury BPB-DS-10,11,12,13,14,15,18,2,4,6,8 a 9 o celkové výměře5,661 ha. S nezemědělským využitím souhlasí i u lokalit BRE-DS-2, VRC-DS-1,2, BPB-NS-1 a NS-8, přičemž lokalita NS-4 bude využita z ½ své výměry. S lokalitami BRE-NS-1, BPB-OK-1, BPB-OK-2, BPB- OV-3, BPB-PV-1 a PV5 až PV7, PZ-3, BPB-RH-1, RI-2 a RI-5, BRE-RI-1 a RI-2, BPB-RX-1,RZ-1, SM-3, SM-
5 a SM-6, SV-1, VD-1, VL-3, VL-4, VL-8, BPB-VL8 a BPB-ZO-1 a ZO-2. Přesto je nutné dbát na dodržení ustanovení §4 zákona, kterým jsou stanoveny zásady ochrany ZPF, tím tak vyloučit vznik izolovaných enkláv zástavby.
Orgán ZPF nesouhlasí na základě § 4 a) a b) zákona ZPF se zařazením lokality BPB-BI-28, BI-30,BI-31,BI- 32,DS-20,SM-4, VL-5,VRC-VL-4
Vyhodnocení:
Pořizovatel na podkladě konzultace projektanta s DO požádal o změnu nesouhlasného stanoviska takto: Plochy BI-30 (BPB-BI-32), (BPB-BI-33) budou zachovány, jedná se o zásadní urbanistickou koncepci města, využití městských pozemků, optimální připojení na funkční dopravní a technickou infrastrukturu.
Plocha BPB-BI-28 bude vypuštěna. Plocha BPB-BI-30 bude vypuštěna.
Plocha BI-18 (BPB-SM-4) bude přepracována takto: Bude určena pro smíšené venkovské bydlení, vytvoří vůči stávající komunikaci uliční prostor = jedna řada pozemků. Součástí řešení bude kompenzace negativních vlivů dopravy na silnici I/38. Před veřejným projednáním bude rozsah zástavby konzultován s dotčeným orgánem ochrany ZPF.
Plocha VL-5 (BPB-VL-5) a plocha VL-4 (VRC-VL-4) budou zachovány. Jedná se o základní záměr obce na lokalizaci ploch výroby a skladování do lokality Vazačka včetně realizovaných, resp. připravených záměrů. Rozhodující část ploch je ve vlastnictví obce. Připojení plochy na silnici I/38 – tedy nadřazený komunikační systém – je optimální.
Zachování těchto ploch bude vůči DO kompenzováno vypuštěním plochy průmyslové výroby z lokality Panin Dvůr – tj. ploch VL-5 (BPB-VL-6), VL-7 (BPB-VL-7).
Určený zastupitel se neztotožnil se stanoviskem DO dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, který nesouhlasil základě § 4 a) a b) zákona ZPF se zařazením lokality (BPB-BI-28), BI-30 (BPB-BI-31), BI-30 (BPB-BI-31), (BPB-BI-32), DS-20, SM-4 (BPB- SM-8), VL-5 (BPB-VL-5), VL-10 (VRC-VL-4).
Dle pokynů pořizovatele upravil projektant dokumentaci tak, že vyřadil lokality (BPB-BI-28), (BPB-BI-30) a (BPB-SM-4) a doplnil v odůvodnění potřebu zachování lokalit BI-30, VL-5 (BPB-VL-5) a VL-10 (VRC-VL-4). Pořizovatel pořádal DO o změnu stanoviska dne 18. 11. 2014: krajský úřad zaslal změnu stanoviska:
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Zborovská 11, 150 21 Praha 5
– změna koordinované stanovisko ze dne 7. 1. 2014 č. j. 163624/2013/KUSK
Po přezkoumání žádosti o změnu koordinovaného stanoviska s podrobnějším odůvodněním potřeby vymezení zastavitelné plochy, orgán ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) uděluje souhlas dle ust. § 5 odst. 2 a § 17a) zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, s nezemědělským využitím lokalit VL-5 (BPB-VL-5), VL-10 (VRC-VL-4) a BI-20 (BPB-BI-20) v návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem. Lokality BPB-28, BPB-30 a SM-4 budou vypuštěny z návrhu ÚPD.
Vyhodnocení:
Dokumentace bude pro veřejné projednání upravena dle změny stanoviska v části dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění.
zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší:
Krajský úřad Středočeského kraje dle § 11 odst. 2 písm. a) cit. zákona vydává stanovisko k návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem v průběhu jeho pořizování:
Pokud bude do oblasti umisťována výroba nebo zdroj s dopady na ovzduší, je provozovatel povinen dodržet legislativu i v oblasti ochrany ovzduší, např. požádat o příslušná povolení k umístění stavbě, provozu nových zdrojů. Pokud bude uvažováno o výstavbě stacionárního zdroje vyjmenovaného v příloze č. 2 zákona, je kompetentním rozhodovat krajský úřad. U nevyjmenovaných stacionárních zdrojů je kompetentní rozhodovat místně příslušný ORP dle ust. § 11 odst. 3 zákona.
Vyhodnocení:
Jedná se o standardní výklad zákona, Územní plán bude v odůvodnění obsahovat odkaz na relevantní legislativu včetně citace tohoto textu.
zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých zákonů, v platném znění
Orgán posuzování vlivů na životní prostředí dle § 10i a § 22 písm. e) cit zákona vydá stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánu Bělá pod Bezdězem na ŽP podle ust. § 10g cit. zákona ve lhůtě do 30 dnů od předložení podkladů v souladu s ust. § 50 odst. 5 stavebního zákona.(stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí).
Orgán posuzování vlivů na ŽP nemá zásadnější připomínky k předloženým podkladům ke společnému jednání o návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem. Požaduje řádně zapracovat závěry vyhodnocení do územně plánovací dokumentace v souladu se zákonem, tj. v Odůvodnění ÚP uvést informace výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informacemi, jak jsou zohledněny výsledky vyhodnocení vlivů na ŽP (SEA), popř. zdůvodnit, proč některé výsledky nebo jejich část nejsou respektovány. Dále požaduje řádně zapracovat stanoviska orgánů ochrany ZPF, ochrany přírody a krajiny a stanoviska odboru kultury a památkové péče.
Vyhodnocení:
Návrh ÚP pro veřejné projednání bude obsahovat zapracování veškerých závěrů vyhodnocení SEA do příslušných kapitol textové části Výroku i Odůvodnění.
Návrh ÚP bude v části Odůvodnění obsahovat stanovené informace z hlediska § 50, odst. 5 stavebního zákona – stanovisko Krajského úřadu včetně sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly.
Dále budou důsledně stanovena stanoviska DO z hlediska ochrany ZPF, ochrany přírody a krajiny a stanoviska odboru kultury a památkové péče.
Doručené stanoviska k dokumentaci SEA je vyhodnoceno v příslušných kapitolách.
Odbor kultury a památkové péče
Krajský úřad Středočeského kraje odbor kultury a památkové péče je podle ust. § 28 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k uplatnění stanoviska návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem
Na území obce Bělá pod Bezdězem se nachází
- městská památková zóna (MPZ) Bělá pod Bezdězem prohlášená vyhl. Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., ze dne 10. 9. 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny
- vesnická památková zóna (VPZ) Březinka prohlášená vyhl. Ministerstva kultury č. 249/1995 Sb., o prohlášení historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny ze dne 22. 9. 1995
- ochranné pásmo (OP) prohlášené usnesení Rady ONV v Mladé Boleslavi č. 508 k návrhu na zřízení památkového ochranného pásma kolem souboru kulturních památek historického jádra města Bělá pod Bezdězem ze dne 1. 7. 1982 (území OP je téměř shodné s hranicí MPZ)
V území se dále nacházejí nemovité kulturní památky (KP) zapsané na Ústředním seznamu kulturních památek ČR ÚSKP ČR) pod rejstř. číslem.
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče sděluje následující stanovisko: Textová část – výrok:
C2. vymezení zastavitelných ploch
k. x. Xxxx pod Bezdězem
Varianta 2 – plocha BPB-PV-6 – veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch na území MPZ Bělá pod Bezdězem u České brány – z hlediska zájmů památkové péče je toto řešení přínosem oproti variantě 1, která tuto plochu ponechává ve stávajícím stavu – odůvodnění - navržené řešení této plochy představuje kultivaci veřejného prostoru MPZ. Varianta 1 - není řešena.
Varianta 1 – plocha BPB-BI-31 – bydlení individuální v rodinných domech – městské a příměstské. Při ulici Hradební plocha sousedí s MPZ Bělá pod Bezdězem – zástavba rodinnými domy dle stanovených podmínek nepředstavuje z hlediska prostorového a funkčního uspořádání rozpor se zájmy památkové péče. V této lokalitě je předpoklad archeologických nálezů z městského opevnění.
Odůvodnění: Navržené řešení této plochy představuje rozvoj městské zástavby navazující na území MPZ bez narušení jejích památkových hodnot.
Varianta 2 – není řešena.
Varianta 1, var. 2 – BPB-VL-8 – průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl, Panin Dvůr. Na území této plochy se nachází kulturní památka sýpka č. r. ÚSKP 103859. Tzv. panin Dvůr založil Xxxxxxxx x Xxxxxxxxxx v pr. pol. 17. stol. Dnešní Panin Dvůr je již značně přestavěný na zemědělský areál. V jeho jihovýchodní části se nachází uvedená kulturní památka, jež musí být v řešení plochy zohledněna. Požadujeme uvést tuto skutečnost do textové části. Doporučuje se snížení výškové hladiny zástavby max. na 10m. Odůvodnění – navrhované výškové uspořádání 14m představuje vznik objemných hmotově dominantních staveb v krajině, negativně ovlivňující pohledové vazby na MPZ Bělá pod Bezdězem.
Vyhodnocení:
Návrh ÚP upraví podmínky využití lokality Panin Dvůr z hlediska výšky zástavby na max. 10m, v Odůvodnění bude uvedena požadovaná ochrana kulturní památky
k. x. Xxxxxxxx
Varianta 1, var. 2 – plocha BRE-RI – plocha přestavby, plocha rodinné rekreace, doporučuje snížení výškového uspořádání na max. 6m. Odůvodnění – plocha přímo sousedí s VPZ, navržená výšková hladina 7,5m představuje navýšení oproti zástavbě ve VPZ, přestavovala by tak narušení pohledových vazeb na VPZ.
Vyhodnocení připomínky:
Návrh ÚP upraví podmínky využití plochy RI-101 (BRE-RI-1) z hlediska výšky zástavby na max. 6 m, v Odůvodnění bude uvedena požadovaná ochrana vesnické památkové zóny.
Varianta 1 – navržené plochy ve východní části sídla BRE-BI-2, BI-3, BI-4, DS-1, DS-2, RI-2, NS-1 – navržené řešení představuje kompaktnější uspořádání nových ploch ve vztahu ke stávajícímu zastavěnému území a současně k VPZ, což je v souladu s ochranou památkových hodnot urbanistického uspořádání sídla.
Varianta 2 – navržené plochy ve východní části sídla BRE-BI-2, BI-3, BI-4, DS-1, DS-2, RI-2, NS-1 – navržené řešení přestavuje oproti variantě 1 rozvolněné uspořádání nových ploch zejména v jižní části sídla, ve vztahu ke stávajícímu zastavěnému území a současně k VPZ. Z důvodu ochrany pohledových vazeb na VPZ doporučujeme snížení zástavby v tomto území na cca 7m oproti navrhované výšce 9m.
Vyhodnocení:
Návrh ÚP upraví podmínky využití ploch BI-102 (BRE-BI-2), BI-3 (BPB-BI-3), BI-4 (BPB-BI-4), DS-1 VRC- DS-1), DS-2 VRC-DS-2), RI-2 (BPB-RI-2),) z hlediska výšky zástavby na max. 7 m, v Odůvodnění bude uvedena požadovaná ochrana vesnické památkové zóny. Plocha BRE-NS-01 bude z dalšího projednávání vypuštěna.
k. ú. Bezdědice
varianta 1, var. 2 – plochy BI – z důvodu ochrany pohledových vazeb s historickým středem obce, kde se nachází kulturní památky a převažuje nižší zástavba, doporučujeme snížení zástavby těchto ploch na cca 7m oproti navrhované výšce 9m.
Vyhodnocení:
Návrh ÚP upraví podmínky využití ploch BI v Bezdědicích z hlediska výšky zástavby na max. 7 m, v Odůvodnění bude uvedena požadovaná ochrana dominantního výrazu původní zástavby včetně kulturních památek.
textová část Odůvodnění – 2a Soulad ÚP s PÚR a ÚPD vydanou krajem – doplnit respektování dalších kulturně historických hodnot – VPZ a kulturní památky.
Vyhodnocení:
Návrh Odůvodnění prokáže soulad návrhu ÚP s prioritami RÚR a ZÚR Středočeského kraje.
2d – soulad s požadavky zvláštních právních předpisů – doplnit soulad s požadavky památkového zákona.
Vyhodnocení:
Návrh Odůvodnění prokáže soulad s požadavky památkového zákona.
Výkresová část – koordinační výkres – chybí plošné vyznačení KP sýpka v Panině Dvoře.
Vyhodnocení:
Koordinační výkres bude obsahovat plošné vyznačení KP sýpka v Panině Dvoře.
Magistrát města Ml. Boleslav – odbor životního prostředí, Xxxxxxxxxx xxxxxxx 00, 000 00 Mladá Boleslav
– stanovisko ze dne 20. 12. 2013 čj. ŽP-336.2-59683/2013
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny – ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) lze předložený návrh ÚP Bělá pod Bezdězem akceptovat za těchto podmínek:
U lokality BPB-RX-1 – je nutné blíže specifikovat plánované využití z důvodu zabránění případné kolize s lokálním územím systémem ekologické stability, konkrétně s funkčním biocentrem LBC 58 a biokoridorem LBK 46. Je nutné minimální zachování stávající rozlohy biokoridoru a biocentra.
Vyhodnocení:
Návrh ÚP provede přiměřenou redukci plochy RH-2 (BPB-RX-1). Pro realizaci konkrétních záměrů ÚP stanoví bližší specifikaci plánovaného využití a podmíní toto využití bezkonfliktním vztahem vůči LBC 58 a LBK 46.
Z návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem budou vypuštěny následující lokality (navrhované komunikace) BPB-DS- 16, BPB-DS-17, BPB-DS-18, BPB-PV-7, VRC-DS-1 pro vybudování uvedených komunikací nejsou v současné době ani v blízké budoucnosti dostatečně závažné důvody, došlo by pouze k další zbytečné fragmentaci krajiny, narušení migračních tras živočichů a jejich přímého ohrožení, nehledě na nutné zásahy do stávajících porostů. Všechny lokality, které by měly být na tyto komunikace napojeny, jsou dostatečně dopravně přístupné a obslužné po stávajících komunikacích.
Vyhodnocení:
Plochy DS-16 (BPB-DS-16) je rozhodující z hlediska zajištění řádné dopravní obsluhy Pohotovostní Osady v extrémních prostorových (i klimatických) podmínkách. Projektant tento postup řádně odůvodní. V obou případech tyto komunikace již existují, nedochází tím tedy k deklarované fragmentaci krajiny.
Plochy DS-17 (BPB-DS-17) DS-18 (BPB-DS-18) a DS-1 (VRC-DS-1) nebudou dále řešeny.
Plocha PV-1 (BPB-PV-7) bude zachována, je určena pro zpřístupnění lesních pozemků, které jsou v současnosti z důvodu aplikace spekulativních vlastnických vztahů nepřístupné.
Projektant dále prověří řádnou interpretaci §18, odst. 5 stavebního zákona ve smyslu zřizování staveb dopravní infrastruktury v nezastavěném území mimo rozsah, definovaný územním plánem.
Realizaci lokality – komunikace BPB-DS-19 lze akceptovat pouze na předpokladu, že bude realizována dle var. č. 2. Varianta č. 1 je v zásadním rozporu se zájmy ochrany přírody, negativně zasahuje do stávajících ÚSES a do volné krajiny (nežádoucí fragmentace krajiny, narušení migračních tras živočichů a jejich přímé ohrožení, zásahy do stávajících lesních porostů). Realizace dle var. 1 by tedy znamenala poškození stávajících přírodních hodnot, včetně zničení části VKP, a tedy i významného znehodnocení dotčeného přírodovědně cenného území pro budoucí generace.
Vyhodnocení:
Doporučena je varianta č. 1
Dále upozorňujeme, že v případě záměru výstavby nebo rekonstrukce účelových komunikací (včetně cyklostezek, cyklotras, turistických, zemědělských, lesních, či jiných cest apod.) tyto komunikace budou
mimo zástavbové území a vyjma stávajících asfaltových komunikací realizovány výhradně z přírodních materiálů (mlatové, písčité, kamenité, travnaté) nikoli asfaltové, makadamové, betonové apod., pojivem ve vrchní vrstvě může být maximálně kamenný prach, nebude používán asfalt.
Vyhodnocení:
Podrobnost nad rámec územního plánu, doporučení požadovaného povrchu bude uvedeno v Odůvodnění.
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, ÚP Mladá Boleslav, Bělská 151, 293 34 Mladá Boleslav
- stanovisko ze dne 17. 12. 2013 zn. KHSSC 53257/2013
S obsahem návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem se souhlasí. V souladu s § 77 zákona. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění se souhlas váže na splnění těchto podmínek:
1. plochy pro lehkou výrobu BPB-VL-3,VL-4,VL-5 – výrobní činnost a s ní související dopravní zátěž v částech přiléhajících ke stávající nebo nově navrhované obytné zástavbě nesmí hlukem (příp. i dalšími faktory – např. zápach, vibrace) způsobovat jejich negativní ovlivnění (BPB BI-19,BI-23,BI-24) V rámci územního řízení bude požadováno dokladování zátěže hlukem z nových provozoven na okolní obytnou zástavbu.
Vyhodnocení:
Výroková část bude v kapitole 1f) doplněna o podmíněné využití VL-3 (BPB-VL-3), VL-4 BPB-VL-4), VL-5 (BPB-VL-5) tak, že v rámci územního řízení bude požadováno dokladování zátěže hlukem z nových provozoven na okolní obytnou zástavbu.
2. Plochy BPB-BI-16, BI-19 pro bydlení individuální v RD budou zařazeny do lokalit podmíněně vhodných pro obytnou zástavbu. Nejpozději při územním řízení bude doložena hluková studie, která prokáže, že hluk z dopravy na silnici I/30 pro lok. BPB-BI-19 a na železniční trati pro lokalitu BPB-BI-16 na těchto plochách nepřekročí hygienické limity stanovené platným právním předpisem.
Vyhodnocení:
Výroková část bude v kapitole 1f) doplněna o podmíněné využití BI-16 (BPB-BI-16), BI-19 (BPB-BI-19) tak, že hluk z dopravy na silnici I/30 pro lokalitu BI-19 (BPB-BI-19) a na železniční trati pro lokalitu BI-16 (BPB-BI- 16) na těchto plochách nepřekročí hygienické limity stanovené platným právním předpisem.
Ministerstvo dopravy ČR, nábřeží X. Xxxxxxx 12225/12, PO BOX 9, 110 15 Praha 1
– stanovisko ze dne 16. 12. 2013 zn. 962/2013-910-UPR/2
Ministerstvo dopravy jako dotčený orgán ve věcech dopravy podle § 40 odst. 2 písm. g) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, podle § 56 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, podle § 88 odst. 1 písm. s) a t) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů, a podle § 4 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrostátní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vydává stanovisko k návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem podle § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Doprava na pozemních komunikacích
Řešeným územím je vedena silnice I/38, kterou požadujeme včetně silničního ochranného pásma (OP) respektovat. Veškerá řešení úprav na silnici I/38, zejména řešení křižovatek musí být projednáno a odsouhlaseno majetkovým správcem ŘSD ČR, GŘ – odd. technické přípravy.
Vyhodnocení připomínky:
Jedná se o obecný požadavek, který bude uveden v Odůvodnění územního plánu.
Návrh je zpracován ve dvou variantách:
Základní varianta - varianta 2 – zachovává stávající vedení silnice I/38 a navrhuje nové rozvojové plochy do OP. Upozorňujeme, že umístění staveb v OP je dle § 32 zákona možné jen na základě povolení silničního správního úřadu a za podmínek v povolení uvedených. Dále upozorňujeme, dopravní napojení lokalit na silnici I/38 musí být realizováno prostřednictvím stávajících napojení.
Doporučená varianta 1 navrhuje koridor pro přeložku silnice I/38. K vymezení koridoru v návrhu ÚP uvádíme, že přeložku I/38 nesledujeme a pouze upozorňujeme, že navržené umístění křižovatky v navrženém obchvatu není v souladu s ČSN 736101 kap. 11, tab. 21 – nejmenší dovolené vzájemné vzdálenosti
křižovatek, kterou požadujeme respektovat. V této variantě je také ve východní části řešeného území navržen koridor územní rezervy komunikace BPB-DS-21 a BPB-DS-15 s napojením na silnici I/38, opět upozorňujeme, že napojení plánované komunikace není v souladu s ČSN 736101, kterou požadujeme respektovat.
Vyhodnocení:
ÚP bude obsahovat jednoznačný požadavek, že veškerá napojení řešeného území budou realizována prostřednictvím stávajících připojení.
Projektant prověří v případě přijetí varianty 1 vzdálenost křižovatek. Odkaz DO na ČSN nebude akceptován
– ČSN nejsou závazným předpisem.
V lokalitách BPB-BI-19, BPB-SM-6, BPB-SM-8 v silničním ochranném pásmu požadujeme zařadit objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hlukové limity do funkčního využití podmíněně přípustného. Podmínka bude prokázat v územním řízení, resp. stavebním povolení nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních a venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech.
Vyhodnocení:
Využití zastavitelných ploch BI-19 (BPB-BI-19), SM-6 (BPB-SM-6), SM-4 (BPB-SM-8) bude v kapitole 1f) řešeno jako podmíněné – podmínkou využití je průkaz, že v územním řízení, resp. stavebním povolení nedojde k nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních a venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech
Doprava drážní
Řešeným územím je vedena jednokolejná neelektrizovaná železniční trať č. 080 Bakov nad Jizerou – Jedlová, která je dle § 3 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, zařazena do kategorie dráhy celostátní. Ochranné pásmo je dle § 8 zákona 60m od osy krajní koleje na obě strany dráhy. Upozorňujeme, že stavby v ochranném pásmu dráhy lze umisťovat pouze se souhlasem s drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených dle § 9 zákona o drahách.
V lokalitách BPB-SM-2 a BPB SM-7 v ochranném pásmu dráhy požadujeme zařadit objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hlukové limity do funkčního využití podmíněně přípustného. Podmínka bude prokázat v územním řízení resp. stavebním povolení nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních a venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech.
Vyhodnocení:
Využití zastavitelných ploch SM-2 (BPB-SM-2) a SM-7 (BPB SM-7) bude v kapitole 1f) řešeno jako podmíněné – podmínkou využití je průkaz, že v územním řízení, resp. stavebním povolení nedojde k nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních a venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech.
Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, ÚO Mladá Boleslav, Laurinova 1370, 293 01 Mladá Boleslav
– stanovisko ze dne 28. 11. 2013 č. j. MB-3-49/2013/ÚP
HZS Stč. kraje jako dotčený orgán na úseku požární ochrany a ochrany obyvatelstva posoudil podle § 31 odst. b) zákona č. 133/1985 Sb., a dle § 12 odst. 2písm. h) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s vyhl. č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, návrh ÚP Bělá pod Bezdězem a vydává v souladu s § 4 odst. 6 zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, souhlasné stanovisko s podmínkami. Toto stanovisko je vázáno na splnění uvedených podmínek:
Z hlediska požární ochrany:
1. Obec dle § 29 odst. 1 písm. k) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů. Odběrní místa pro odběr vody k hašení požárů doporučuje řešit zejména hydranty v nadzemním provedení. Požární hydrant musí plnit tlakové a průtokové parametry dle normy ČSN 730873:2003.
2. Případné umístění nadzemního energetického vedení v řešeném území musí být takové, aby následná výstavby v tomto území byla v souladu s § 12 a bodem5 přílohy č. 3 vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a § 23 odst. 1 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
Vyhodnocení:
Projektant uplatní připomínku jako součást koncepce technické infrastruktury.
Vojenský lesní úřad, Tychonovova 1, 160 00 Praha 6
- závazné stanovisko ze dne 19. 12. 2013 č. x. XXXX 42066-2/2013-4707.
Vojenský lesní úřad, jako orgán státní správy lesů ve vojenských lesích podle ust. § 47, odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů uděluje souhlas s návrhem ÚP Bělá pod Bezdězem. Souhlas je vázán na následující podmínky. Při realizaci ÚP Bělá pod Bezdězem je nutno dbát základních povinností k ochraně pozemků určených pro plnění funkce lesa uvedených v § 13 a 14 lesního zákona.
Vyhodnocení:
Projektant uplatní připomínku jako součást kapitoly Odůvodnění prokazující soulad návrhu ÚP s relevantními právními předpisy.
Česká republika - Ministerstvo obrany Vojenská ubytovací a stavební správa Praha? Hradební 12/772, PO BPX 45, 110 05 Praha 1
– stanovisko ze dne 4. 12. 2013 č. j. MOCR 41118-2/71058-ÚP/2013-7103/44
– výše uvedená akce byla posouzena MO na základě ust. § 6 odst. 1 písm. h) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, v platných zněních a resortních předpisů. ČR MO, jejímž jménem jedná ředitel VUSS Praha ve smyslu ust. § 7 odst. 2 zák. č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v souladu s Rozkazem ministra obrany č.39/2011 Věstníku MO, souhlasí s předloženým Návrhem územního plánu Bělá pod Bezdězem. Vzhledem k tomu, že MO neshledala mezi návrhem funkčního využití ploch a zájmy MO na zajišťování obrany a bezpečnosti státu, nemáme k řešené ÚPD připomínek, je nutno dodržet ust. § 175 stavebního zákona.
Vyhodnocení:
Projektant uplatní připomínku jako součást kapitoly Odůvodnění prokazující soulad návrhu ÚP s relevantními právními předpisy.
Vyjádření, která jsou v souladu s návrhem ÚP
Česká geologická služba, odbor geologické prozkoumanosti a vlivů důlní činnosti, Klárov 131/3, 118 21 Praha 1
– vyjádření 20. 11. 2013, zn.CG630/13/06815/XI-1013
Po prostudování návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem uvádíme:
1. V zájmovém území nejsou evidována žádná výhradní ložiska nerostných surovin, jejichž ochranou a evidencí by byla pověřena naše organizace ve smyslu §8 z. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2. Rovněž se zde nenachází žádné území s předpokládanými výskyty ložisek, tj. s prognózními zdroji, jejichž ochranu by byly povinny zajistit orgány územního plánování a stavební úřady ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích ve znění pozdějších předpisů a § 15 horního zákona.
Česká geologická služba, správa oblastních geologů Klárov 131, Praha 1
– vyjádření ze dne 21. 11. 2013, zn. ČGS-441/13/1820*SOG-441/661/2013
Po prostudování a vyhodnocení příslušných podkladových materiálů včetně související dokumentace ČGS konstatuje, že na plochách dotčených návrhem ÚP Bělá pod Bezdězem nejsou evidována žádná ložiska ani prognózní zdroje nerostných surovin ani jiné geologické fenomény požívající ochrany z titulu zvláštních právních předpisů.
ČGS s ohledem na výše uvedené skutečnosti sděluje, že ve vztahu l legislativně chráněným geologickým a ložiskovým fenoménům neuplatňuje v rámci společného jednání o návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem žádné připomínky.
Úřad pro civilní letectví, Letiště Ruzyně, 160 08 Praha 5
– vyjádření ze dne 18. 11. 2013, č. j. 007710-13-701
Úřad pro civilní letectví nemá námitek za podmínky respektování OP letiště Mnichovo Hradiště. Území řešené návrhem ÚP Bělá pod Bezdězem se nachází v ochranných pásmech výše uvedené letecké stavby.
ČEZ Distribuce, a. s., Teplická 874/8, 405 02 Děčín IV
- vyjádření k návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem ze dne 25. 11. 2013, zn. JM310520133
Návrh ÚP požadují zkonzultovat návrh řešení a uplatňují všeobecné podmínky.
Vyjádření, ve kterých jsou uplatněny požadavky
Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a. s., Xxxxxxx 1151, 293 22 Mladá Boleslav
- vyjádření ze dne 20. 1. 2014, zn. 4031/13/Dv
Uplatňuje k návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem následující připomínky:
Žádáme o doplnění znění ÚP o odstavec: Nakládání s dešťovými vodami
V tomto odstavci budou stanoveny principy hospodaření s dešťovými vodami v předmětném území v souladu platných předpisů. Konkrétní požadavky budou sděleny projektantům na vyvolaném jednání.
Vyhodnocení:
Projektant zajistí jednání s organizací a výsledky budou do návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem zapracovány do části technická infrastruktura.
Kanalizaci ve všech rozvojových lokalitách řešit jako oddílnou, kanalizaci splaškovou navrhnout z kanalizační kameniny, dešťové vody vsakovat nebo odvádět do recipientu. Při návrhu kanalizace preferovat gravitační systém. V případě rozšiřování veřejných sítí ukládat vodovod a kanalizaci do veřejných pozemků a komunikací, zajistit volný přístup k potrubí pro možnost jeho provozování, údržby a oprav. Odvoz z jímek bude zabezpečen na kapacitně vyhovující ČOV v okolí.
Vyhodnocení:
Do části technické infrastruktury budou zapracovány požadavky, které odpovídají podrobnosti územně plánovací dokumentace.
Žádáme doplnit do mapových podkladů ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (např. vodovodní řad Hlínoviště lokalita BI-1, BPB BI-22 atd.)
Vyhodnocení:
Připomínka bude respektována a ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů budou do dokumentace doplněna.
Doplnění do PD návrh vodovodu pro zasíťování Bělá pod Bezdězem lokalita Na Jeteli dle generelu vodovodu.
Vyhodnocení:
Do ÚP Bělá pod Bezdězem bude doplněn návrh vodovodního řadu dle generelu v lokalitě Na Jeteli.
Nově zastavěné lokality musí investor řešit projekčně i investičně dle technických možností stávajících vodohospodářských sítí, popřípadě provést na své náklady jejich zkapacitnění. V nově navržené výstavbě nesmí být provozovaná činnost, která není v souladu s vyhlášením POZPV II. stupně.
Vyhodnocení:
Projektantem bude prověřena část týkající se vodohospodářských sítí a odůvodnění ÚP bude obsahovat zápis z jednání s provozovatelem.
Ředitelství silnic a dálnic ČR, Čerčanská 12, 140 00 Praha 4
- vyjádření ze dne 3. 12. 2013, zn. 22390-ŘSD-13-110
uplatňuje k návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem následující připomínky:
Katastrálním území obce prochází silnice I/38, kterou požadujeme vč. silničního OP respektovat. Veškerá řešení úprav na silnici I/38 (zejména řešení úprav křižovatek) musí být projednána a odsouhlasena ŘSD ČR, GŔ – odd. technické přípravy.
Vyhodnocení:
Jedná se o obecný požadavek, který bude uveden v Odůvodnění územního plánu.
Základní varianta – var. 2 zachovává stávající vedení silnice I/38. U silnice I/38 jsou navrženy nové rozvojové plochy výroby a skladování VRC-VL-4, BPB-VL-3, BPB-VL-4, BPB-VL-5, BPB-VL-6 a plocha dopravy BPB-DS-5. tyto plochy zasahují do OP silnice I/38 Upozorňujeme, že umístění staveb v OP je dle § 32 zákona možné jen na základě povolení silničního správního úřadu a za podmínek v povolení uvedených. Upozorňujeme, dopravní napojení lokalit na silnici I/38 musí být realizováno prostřednictvím stávajících napojení.
S vymezením ploch BPB-BI-19 a BPB-SM-6 nesouhlasíme. Dorůstání obytné zástavby k realizovanému obchvatu silnice I. tř. na území, které je vystaveno zvýšené hlukové a imisní expozici považujeme na nevhodné. Obytnou funkci lze připustit pouze mimo OP a jako podmínečně přípustnou s podmínkou, že při územním, resp. stavebním řízení bude nutné doložit splnění platných hygienických limitů s tím, že veškerá opatření budou hrazena z prostředků investora na předmětném pozemku a mimo pozemky silnice I/38. Stejná podmínka ohledně splnění platných hygienických limitů platí i pro lokality BPB-BI-21, BI-22, BI-24, BI- 14, BI-27 včetně územní rezervy BI-28.
Plochu pro využití smíšené obytné BPB-SM-8 požadujeme vymezit mimo území, které by bylo vystaveno zvýšené hlukové a imisní zátěži v provozu silnice I/38. V okrajové části plochy přivrácené k silnici I/38 i tak platí podmínka prokázání splnění platných hygienických limitů.
Vyhodnocení:
Projektant vymezí plochy BI-19 (BPB-BI-19), BI-21 (BPB-BI-21), BI-22 (BPB-BI-22), BI-20 (BPB-BI-24), BI-
27 (BPB-BI-27) a SM-6 BPB-SM-6 jako podmíněně přípustné pro umísťování činností, na které se vztahují hygienické limity hluku. Část plochy BI-19 (BPB-BI-19), která přesahuje do OP silnice, bude využita pouze na činnosti, podporující stanovené hlavní využití plochy.
V doporučeném variantním řešení varianta 1 – je navržena přeložka silnice I/38 severně Předního Hlínovitě. ŘSD ČR uvedenou přeložku nesleduje, k vymezení koridoru pro uvedenou přeložku v ÚP nemáme připomínky. Upozorňujeme, že navržené umístění křižovatky na navrženém obchvatu není v souladu s ČSN 736101 (kap. 11, tab. 21 – nejmenší dovolené vzájemné vzdálenosti křižovatek), kterou požadujeme respektovat.
Vyhodnocení:
Projektant prověří v případě přijetí varianty 1 vzdálenost křižovatek. Odkaz ŘSD na ČSN nebude akceptován
– ČSN nejsou závazným předpisem.
U silnice I/38 jsou, stejně jako u základní varianty, navrženy nové rozvojové plochy výroby a skladování VRC-VL-4, BPB-VL-3, BPB-VL-4, BPB-VL-5, BPB-VL-6 a plocha dopravy BPB-DS-5. tyto plochy zasahují do OP silnice I/38. Upozorňujeme, že umístění staveb v silničním ochranném pásmu je dle § 32 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, možné jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených. Dále upozorňujeme, že dopravní připojení lokalit na silnici I/38 může být realizováno pouze prostřednictvím stávajících napojení.
Vyhodnocení:
ÚP bude v Odůvodnění obsahovat odkaz na právní úpravu umísťování staveb – zastavitelných ploch – do OP silnice. ÚP bude obsahovat jednoznačný požadavek, že veškerá napojení řešeného území budou realizována prostřednictvím stávajících připojení.
Ve variantě 1 je ve východní části řešeného území navržena trasa silniční komunikace BPB-DS-21 a BPB- DS-15 (ve formě územní rezervy) s napojením na silnici I/38. Upozorňujeme, že napojení plánované komunikace na silnici I/38 není v souladu s ČSN 736101 (kap. 11, tab. 21 – nejmenší dovolené vzájemné vzdálenosti křižovatek), kterou požadujeme respektovat.
Vyhodnocení:
Návrhové plochy BPB-DS-21 a BPB-DS-15 budou vypuštěny.
Dále požadujeme v textové části návrhu ÚP v části Omezení využití území z hlediska hlukové zátěže (str. 48) upravit text následovně – funkční využití ploch v blízkosti silnice I/38 pro bydlení (objekty podléhající
splnění hygienických limitů) je podmínečně přípustné za podmínky prokázání splnění platných hygienických limitů s ohledem na nepříznivé účinky z dopravy na silnici I/38. Veškerá opatření na snížení nepříznivých účinků dopravy budou hrazena výhradně na náklady investorů budoucí zástavby a mimo pozemky silnice I/38
Vyhodnocení:
Citovaná pozice textu Odůvodnění bude upravena dle požadavku ŘSD.
Správa železniční dopravní cesty, s. o., Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1
- vyjádření ze dne 9. 12. 2013, zn.49689/ 2013-026
Řešeným územím je vedena jednokolejná neelektrizovaná železniční trať č. 080 Bakov nad Jizerou – Jedlová, která je dle § 3 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, zařazena do kategorie dráhy celostátní. Požadujeme respektovat ochranné pásmo dráhy dle výše uvedeného zákona o drahách.
V lokalitách BPB-SM-2 a BPB SM-7 v ochranném pásmu dráhy požadujeme zařadit objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hlukové limity do funkčního využití podmíněně přípustného. Podmínka bude znít, že v dalším stupni projektové přípravy bude prokázáno, nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních a venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech.
Vyhodnocení:
Výroková část bude obsahovat podmínečné využití ploch SM-2 (BPB-SM-2) a SM-7 (BPB SM-7). Podmínka bude znít, že v dalším stupni projektové přípravy bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních a venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech.
Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, 143 05 Praha 4
- vyjádření ze dne 13. 11. 2013, zn. 851/13
V řešeném území ÚP Bělá pod Bezdězem se nacházejí 3 pozorovací hlubinné vrty ČHMÚ, které jsou součástí monitorovací sítě podzemních vod v ČR. Umístění objektů:
VP7534 – 50°31’31,2 14°45‘ 26,9
VP7535 – 50°31’32,4 14°45‘ 27,0
VP7536 – 50°30’37,7 14°48‘ 47,3
Z důvodu zabránění ovlivnění hladiny podzemních vod a mechanického poškození nadzemní a podzemní části vrtů žádáme o oznámení všech staveb nebo terénních úprav v blízkosti těchto objektů a předložení projektových dokumentací těchto staveb k našemu vyjádření.
Vyhodnocení:
Odůvodnění ÚP bude obsahovat tuto informaci pro další správní řízení konkrétních staveb.
ČR - Státní energetická inspekce, Územní inspektorát pro Hlavní město Prahu a Středočeský kraj, Legerova 49, 120 00 Praha 2
- stanovisko ze dne 18. 12. 2013, zn. 1302-18.11/13 /010.103 /PS
K návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem s požadavkem respektovat ust. § 46,68,69 a 87 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (ochranná a bezpečnostní pásma) a ust. § 13 odst. zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií (ochrana zvláštních zájmů).
Vyhodnocení:
Projektant uplatní připomínku jako součást kapitoly Odůvodnění prokazující soulad návrhu ÚP s relevantními právními předpisy.
RWE GasNet, s. r. o., Klíšská 940/96, 401 17 Ústí nad Labem
– vyjádření ze dne 14. 6. 2013 zn. 5000800284 –
Obec je plynofikována STL plynovodní sítí napojenou na VTL regulační stanici. Tato plynárenská zařízení, včetně jejich příslušenství jsou součástí distribuční soustavy plynu. V k. ú. obce nenacházejí tato plynárenská zařízení:
VTL regulační stanice, VTL plynovody STL plynovody a přípojky. V ÚP požadujeme:
- respektovat stávající plynárenské zařízení včetně jejich ochranných a bezpečnostních pásem v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, energetickým zákonem.
- aktuální podklady a podmínky k poskytnutí dat o našem zařízení jsou k dispozici na emailu: xxx.xxxx_xxxxx@xxx.xx
V případech konkrétních nových plynofikací zájmových území, je nutno si vyžádat před projektovou přípravou protokol o možnostech napojení a zajištění kapacity v distribuční soustavě na pracovišti RWE GasNet, s.r.o. odbor obnovy a rozvoje DS.
Vyhodnocení:
Projektant prověří data o plynárenských zařízeních, která v případě potřeby upraví dle aktuálního stavu.
Připomínky sousedních obcí
Město Doksy,
- sdělení ze dne 6. 1. 2014 zn. MUDO/53/2014
Rada města Doksy bere na vědomí ÚPD města Bělá pod Bezdězem, souhlasí s vydáním souhrnného stanoviska k ÚPD Bělá pod Bezdězem v předloženém znění. Souhrnné stanovisko
stanovisko stavebního úřadu:
Správní území města Bělá pod Bezdězem navazuje na správní území Doksy v prostoru katastrálního území Žďár v Podbezdězí a Kruh a Podbezdězí v prostoru nezastavitelných ploch – plochy lesů. Navazující správní území Bělá p. Bezd. – obcí Hlínovitě je stávající zastavěnou plochou individuálního bydlení bez rozvoje a obcí Bezdědice nezastavitelnými plochami. Za SÚ bez připomínek.
stanovisko životního prostředí:
Nedotýká se zájmů hájených ref. životního prostředí MěÚ Doksy – bez připomínek. stanovisko správce komunikací
Bez připomínek, nedotýká se pozemních komunikací ve správě města Doksy. stanovisko městských lesů:
Bez připomínek.
Návrh ÚP Bělá pod Bezdězem byl projednán radou města Doksy dne 18. 12. 2013 usn.R697/2013.
Vyhodnocení:
Stxxxxxxxx xe bez připomínek, bereme na vědomí
Město Bělá pod Bezdězem,
- připomínky ze dne 6. 1. 2014 čj. VÝST24/2014
- pozemek p. č. 507/1, který je ve vlastnictví města Bělá pod Bezdězem, nebyl v rozporu s dohodou, zařazen do rozvojových ploch jako plocha určená ke skladování a parkování
- regulativ návrhové plochy, která je ve stávající ÚPSÚ vedena jako technická a obslužní dopravní zařízení, drobná výroba, a která je do návrhu ÚP převzata pod označením DS – v lokalitě Vazačka, omezuje původní přípustné využití.
Připomínky fyzických a právnických osob
P1 – Xx. Xxxxx Xxxxxxxxx, Bulharská 585/12, 101 00 Praha 1 ev. č. 94934/2013 ze dne 30. 12. 2013
Jako vlastník pozemku p. č. 43/2, k. ú. Bezdědice, týkající se upřednostnění dopravního řešení pozemku variantou č. 1, dále požaduje vysvětlit pojem „silniční komunikace“.
Vyhodnocení připomínky:
Projektant prověří předmětný text tak, aby byl jednoznačný ve smyslu plochy DS-201 (BEZ-DX-1).
P2 – Xxxxx Xxxxxxx, Družební 1262, 294 21 Bělá pod Bezdězem ze dne 2. 1. 2014, ev. č. 38/2014
Připomínka se týká hluku způsobeného z dopravy (obchvat u mostu – zdali je ÚP řešen).
Vyhodnocení připomínky:
Projektant prověří výstupy ÚP z hlediska exposice stávající dopravní struktury i navrhovaných změn dopravy (koncepce dopravy) na stav území i rozvojové plochy a upraví veškeré texty do jednoznačného výroku či odůvodnění.
P3 – Xxxx Xxxxxxxx, Hlínoviště 14, 294 21 Bělá pod Bezdězem, Xxxxx Xxxxxxxx, Tyršova 43, 294 21 Bělá pod Bezdězem dne 2. 1. 2014, ev. č. 242/1 MěÚ Bělá p. B
Připomínka 1 – napojení obytné lokality BPB-BI-16 na hlavní komunikaci v Hlínovišti, zasahuje do OP 1. st. vodního zdroje, které bylo stanoveno MM MB OŽP v roce 2011. Toto OP bylo řádně projednáno a schváleno v roce 2012 a město neuplatnilo žádné připomínky.
Vyhodnocení připomínky:
Koordinační výkres neobsahuje grafickou informaci o umístění plochy BI-16 (BPB-BI-16) do OP vodního zdroje. Projektant prověří připomínku a provede případně korekci řešení ÚP či odůvodní soulad navrhovaného řešení s příslušným jevem ÚAP.
Připomínka 2 – k návrhu specifické rekreace BPB-RX-1 určené pro motokros. Před jejím schválením nutno
řešit předem příjezd motorek do této lokality z Bělé pod Bezdězem mimo průjezdní cestu obcí Hlínovitě – zvýšený hluk, možné ohrožení dětí a pěších, kdy v obci nejsou chodníky.
Vyhodnocení připomínky:
Textová část ÚP obsahuje podmínky přístupu i užívání plochy RH-2 (BPB-RX-1) tak, aby nedošlo k obecnému ohrožení obyvatel navazujícího obytného území. Projektant prověří připomínku a případně upraví text tak, aby byl z hlediska uplatněné připomínky jednoznačný.
P4 – Xxx. Xxxxxxxx Xxxx, Smrková 177, 760 01 Zlín-Jaroslavice ze dne 3. 12. 2013, ev. č. 88947/2013
Jako vlastník pozemku p. č. 105/1, k. ú. Bezdědice žádá o vymezení pozemku jako zastavitelné plochy pro bydlení.
Vyhodnocení připomínky
ÚP vymezuje část předmětné parcely pro bydlení. Rozsah plochy odpovídá umístění 1 RD. Dle urbanistické koncepce nejsou v m. č. Bezdědice řešeny nové rozvojové plochy plošného (developerského) charakteru. Stávající verze návrhu ÚP odpovídá požadavku žadatele, plocha nebude dále rozšířena.
P5 – Xxxxx Xxxxxxxx, Bezdědice 23, 294 21 Bělá pod Bezdězem ze dne 8. 1. 2014, ev. č. 1886/2014
Připomínka jako spoluvlastníka p. p. č. 186/1, k. ú. Bezdědice se týká vymezení pozemku p. č. 186/1 jako zastavitelné plochy pro bydlení, rekreaci, případně agroturistiku.
Vyhodnocení připomínky:
Požadavku se nevyhovuje, jedná se o neodůvodněnou urbanizaci území. Rekreační potenciál území je naplněn lokalizací realizovaného záměru Krajského úřadu v m. x. Xxxxxxxx.
P6 – Xxxxxxxx Xxxx, Hlínoviště 22, 294 21 Bělá pod Bezdězem ze dne 8. 1. 2014, ev. č. 204 MěÚ Bělá p. Xxxx.
Požadavek na úpravu regulativu v ploše BPB-BI-10 na funkci smíšená obytná vesnická, v ploše se nacházejí pozemky č. 1496/7,1497/1, p. k. 1482, které jsou ve vlastnictví Xxxxxxxxx x Blanky Řípových.
Vyhodnocení:
Projektant prověří navazující charakter zastavěného území a vyhoví v případě, že regulativ plochy SV neomezí standard navrhovaných i stávajících ploch BI.
P7 – Xxxxxx Xxxxx, Vrchbělá 1555, 294 21 Bělá pod Bezdězem ze dne 8. 1. 2014, ev. č. 1838/2014
Týká se požadavku na vymezení zastavitelné plochy skladovací plochy na tomto pozemku, který sousedí s pozemkem p. p. č. 507/7, jenž je v majetku města Bělá p. Xxxxxxxx.
Vyhodnocení:
Projektant prověří lokalizaci požadavku, v případě umístění v záplavovém území nebude požadavek zapracován.
P8 – Xxxxxxxx Xxxxxxxxx, Na Pískách 722, 294 21 Bělá pod Bezdězem ze dne 7. 1. 2014, ev. č. 128 čj. 24/2014
Připomínka k nezařazení pozemků p. p. č. 2460 a 2414 do varianty 2 územního plánu.
Vyhodnocení:
Projektant prověří lokalizaci požadavku a v případě, že urbanistické řešení nebude v souladu s podmínkami stanovenými dotčenými orgány a nebude v souladu s cíli a úkoly územního plánování, nebude požadavek zapracován.
Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru regionálního rozvoje
Pořizovatel obdržel dne 21. 5. 2014 pod č. j. 077729/2014/KUSK stanovisko Krajského úřadu, odboru regionálního rozvoje se smyslu § 50, odst. 7 stavebního zákona. Krajský úřad v předložené dokumentaci shledal nedostatky a podmínil ve smyslu § 50, odst. 8 stavebního zákona zahájení řízení o územním plánu až na základně potvrzení o odstranění nedostatků.
Pořizovatel odstranil nedostatky, uvedené ve stanovisku Krajského úřadu a požádal Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje dopisem ze dne 19. 1. 2015 na podkladě takto upravené dokumentace o potvrzení o odstranění nedostatků.
Potvrzení o odstranění nedostatků obdržel pořizovatel dne 19. 2. 2015 pod č. j. 028082/2015/KUSK, v kterém bylo uvedeno, že lze postupovat v dalším řízení o územním plánu.
Vyhodnocení stanovisek, vyjádření a připomínek doručených v průběhu projednávání dle § 52 stavebního zákona.
Vyjádření a stanoviska dotčených orgánů
Stanoviska, která jsou v souladu s návrhem ÚP:
Ministerstvo obrany ČR, Sekce ekonomická a majetková, Odbor ochrany územních zájmů a řízení programů nemovité infrastruktury Praha, Tychonova 1, 160 01 Praha 6,
čj. 80320/2015-8201-OÚZ-PHA ze dne 24. 3. 2015
Ministerstvo obrany – Česká republika, jejímž jménem jedná Xxxxxxxx XXXXXXXX, vedoucí oddělení ochrany územních zájmů a řízení programů nemovité infrastruktury, Sekce ekonomické a majetkové Praha na základě pověření ministra obrany čj.2613/2014-1140 ze dne 5. ledna 2015, ve smyslu ustanovení § 7, odst. 2, zák. č.219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v souladu s Rozkazem ministra obrany č.39/2011 Věstníku MO, ročník 2011, částka 16 souhlasí s předloženým „Návrhem územního plánu Bělá pod Bezdězem“.
Krajský úřad Středočeského kraje, Xxxxxxxxx 00, Xxxxx 0
Koordinované stanovisko k veřejnému projednání návrhu územního plánu Bělá pod Bezdězem, čj. 040378/2015/KUSK ze dne 13. 4. 2015
Odbor životního prostředí a zemědělství
- zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění
Orgán posuzování vlivů na životní prostředí příslušný podle ust. § 10i a § 22 písm. e) zákona, k oznámení veřejného projednání návrhu územního plánu Bělá pod Bezdězem sděluje, že vydal souhlasné stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle ust. § 22 písm. e) zákona (stanovisko SEA), pod č. j. 066964/2014/KUSK dne 22. 5. 2014 s opatřeními pro vydání a uplatňování územního plánu. Příslušný úřad konstatuje, že úpravy provedené v návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem pro veřejné projednání, nemají významný vliv na provedené hodnocení vlivů ÚP na životní prostředí a vydané stanovisko SEA se tímto nemění.
- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění
- zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
- zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
- zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami a chemickými přípravky, v platném znění
Odbor dopravy
Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor dopravy, jako příslušný silniční správní úřad uplatňující stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska řešení silnic II. a III. třídy podle § 40 odst. 3 písm. f) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, k návrhu územního plánu Bělá pod Bezdězem pro veřejné projednání nemá připomínky.
Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj, pobočka Mladá Boleslav, Bělská 151, 293 01 Mladá Boleslav,
čj. SPU 125338/2015/Dor ze dne 11. 3. 2015
K výše uvedené věci nemáme připomínky ani námitky.
Magistrát města Mladá Boleslav – odbor životního prostředí Xxxxxxxxxx xxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx Boleslav,
čj.: ŽP – 336.2 – 6429/2015 ze dne 21. 4. 2015
-
- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění platí naše vyjádření ze dne 20. 12. 2013 čj.: ŽP-336.2-59683/2013
- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění
dotčeným orgánem je Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Xxxxxxxxx 00, Xxxxx 0
- zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
platí naše vyjádření čj. ŽP-336.2-59683/2013 vyjma lokality BPB-DS-17, jejíž realizaci lze akceptovat bez dalších připomínek
- zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, v platném znění k návrhu územního plánu obce Bělá pod Bezdězem nemáme připomínky
Stanoviska, v kterých jsou uplatněny požadavky:
Krajský úřad Středočeského kraje, Xxxxxxxxx 00, Xxxxx 0
Koordinované stanovisko k veřejnému projednání návrhu územního plánu Bělá pod Bezdězem, čj. 040378/2015/KUSK ze dne 13. 4. 2015
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (RNDr. X. Xxxxxxxxxx, l. 487)
Citace:
„k. ú. Bezdědice:
1) BV-203 (nově vymezovaná plocha oproti předchozí verzi návrhu ÚP) – požadujeme vyřazení této plochy, neboť jde o rozšiřování ploch pro bydlení na úkor ploch NS, jejichž hlavní využití je krajinná zeleň v přírodě blízkém stavu.“
Vyhodnocení: Plocha BV-203 bude ponechána a toto bude odůvodněno vydaným ÚR, které sice pozbylo platnosti, ale majitel disponuje kladným stanoviskem DO ze zákona č. 114/1992 Sb., které bylo součástí územního řízení.
Citace:
„k. ú. Bezdědice:
2) DS-201 – požadujeme realizovat ve variantě 2 (BEZ-DX-1 var. 2) s ohledem na menší dotčení plochy ÚSES NK18.
k. x. Xxxx pod Bezdězem:
3) SV-2 (BPB-BI-10-obě varianty) – požadujeme zapracování vyhodnocení připomínky do textové části návrhu ÚP.
4) BI-17 (BPB-BI-17-obě varianty) – požadujeme prověřit kvalitu stávajícího biotopu, případně zvážit vyřazení této lokality, neboť byl na této ploše dle podkladů, které má orgán ochrany přírody k dispozici, zaznamenán hodnotný tzv. naturový biotop.
5) RI-1 (BPB-RI-3-obě varianty) - požadujeme prověřit kvalitu stávajícího biotopu, případně zvážit úpravu vymezované plochy pouze na část podél komunikace, bez vzrostlých dřevin, neboť na části (s porostem dřevin) byl dle podkladů, které má orgán ochrany přírody k dispozici, zaznamenán hodnotný tzv. naturový biotop.
6) Koridor územní rezervy (BPB-DS-15-var.1 – plocha rezervy) - je uvedeno, že půjde o koridor rezervy, nicméně v textové části nejsou žádné plochy rezervy uvedeny. V případě převedení rezervy do ÚPSÚ bude nutné zpracovat migrační studii, prověřit kvalitu stávajících biotopů, na kterých by byla plochy vymezována a provést biologické průzkumy, neboť v trase komunikace byl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů.
7) BPB-PV-4-obě varianty, BPB-PV-5-obě varianty a BPB-DS-12-obě varianty – dle vypořádání připomínek budou plochy zachovány, nicméně v upraveném návrhu ÚP již nefigurují.
8) DS-15 – plocha zvyšuje fragmentaci krajiny, vede přes hodnotné přírodní biotopy, a proto požadujeme podmínit realizaci této komunikace zpracováním migrační studie a zhodnocením kvality stávajících biotopů nalézajících se v trase navrhované komunikace.
9) BPB-DS-19-var.2 – dle vypořádání připomínek bude plocha zachována a podmíněna zpracováním migrační studie, prověřením kvality stávajících biotopů nalézajících se v trase navrhované komunikace a s ohledem na možný výskyt zvláště chráněných druhů bude nové funkční využití této plochy podmíněno provedením biologických průzkumů, nicméně v upraveném návrhu ÚP již tato plocha nefiguruje.
10) RH-2 (BPB-RX-1-obě varianty-plochy pro motokros) – požadujeme podmínit nové funkční využití této plochy jejím neoplocováním, aby zůstala krajina průchodná pro všechny, nejen drobné, živočichy a netvořila v krajině migrační bariéru.
11) DS-16 (BPB-DS-16-obě varianty) – požadujeme zapracování vyhodnocení připomínky, podmínky o nutnosti zpracování migrační studie pro uvedenou plochu, do textové části návrhu ÚP.
k. x. Xxxxxxxx:
12) BI-14 (VRC-BI-1 var. 1 VRC-OS-1-var.2) – plocha bezprostředně sousedí s ptačí oblastí Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady (hodnocení vlivu podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. vyšlo jako mírně negativní, z důvodu možného ovlivnění v bezprostřední blízkosti se nacházejícího potenciálního biotopu pro hnízdění skřivana lesního, který je předmětem ochrany této EVL), požadujeme tuto plochu upravit tak, aby uvedené ovlivnění bylo minimalizováno, což je možné např. redukcí navrhované plochy, ponecháním dostatečné proluky se zelení mezi navrhovanou plochou a PO, která případné rušivé vlivy ještě více odstíní, apod., funkční využití této plochy bude podmíněno tím, že nové funkční využití neovlivní předměty ochrany či celistvost této ptačí oblasti, konkrétní záměry v tomto území budou vždy podléhat vyhodnocení jejich vlivu podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., upozorňujeme na možnost výskytu zvláště chráněných druhů, a proto požadujeme podmínit realizaci konkrétních záměrů na této ploše provedením biologických průzkumů, neboť dle nálezové databáze, zde byl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů, dále požadujeme zhodnotit kvalitu současných biotopů, které se zde nalézají.
13) VRC – SM-1-var. 2 – není v upraveném návrhu ÚP vymezena jako návrhová plocha, ale jako plocha stávající s využitím pro bydlení, přesto upozorňujeme na možnost výskytu zvláště chráněných druhů a požadujeme podmínit realizaci konkrétních záměrů na této ploše provedením biologických průzkumů, neboť dle nálezové databáze, byl zde zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů, a zhodnocení kvality stávajících biotopů.
14) Na základě dostupných podkladů nepředpokládáme, že by předloženým návrhem ÚP byla dotčena ochrana regionálních a nadregionálních prvků územního systému ekologické stability. Zpřesnění ploch ÚSES bylo provedeno autorizovaným projektantem xxx. X. Xxxxxxxxxxxx. Rovněž návrhem ÚP nedojde k narušení ochrany zvláště chráněných území v kategorii přírodní rezervace a přírodní památky.“
Vyhodnocení: Podmínky v předloženém stanovisku v textové části budou zpracovatelem zapracovány a v odůvodnění bude uvedeno, jak bylo stanovisku orgánu ochrany přírody vyhověno.
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění (Ing. arch. X. Xxxxxxxxx, l. 978)
Citace: „DS-102 (v návrhu BRE-NS-1), k. x. Xxxxxxxx
Ve stanovisku k návrhu č. j. SZ_163624/2013/KUSK dotčený orgán OKPP KÚSK, chybně zahrnul tuto plochu do podmínek pro stanovení podmínek prostorového uspořádání pro plochy bydlení. Doporučujeme stanovit pro tuto plochu výškový limit – jednopodlažní zástavba.
Odůvodnění: Plocha dopravní infrastruktury se nachází na okraji venkovské nízkopodlažní zástavby a navazuje na volnou krajinu, je zde vhodnější preferovat nižší výšku objektů tohoto druhu funkčního využití.“
Vyhodnocení: Požadavek bude zapracován do textu kapitoly 1f) a dále dle struktury textové části.
Citace: „průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl
VL-1, VL-10 - doporučujeme doplnit do textu podmínku pro tyto plochy: „objemové uspořádání těchto ploch (výška objektů a hmotové členění) bude řešeno ve vztahu k pohledovým vazbám s národní kulturní památkou hrad Bezděz, na území sousedícího Libereckého kraje“. Tuto podmínku také stanovit k prověření také do územní studie, viz bod 1k).
Odůvodnění: Tyto plochy představují plošně rozsáhlé území, pohledově exponovaná v rámci zdejší krajiny, z NKP hrad Bezděz. Plošně a objemově rozsáhlá zástavba by představovala výrazné narušení kulturních hodnot zdejší krajiny a to i v rozsahu nadmístního významu. Je nutné respektovat
- priority 14,16 PÚR ČR 2008,
- priority územního plánování kraje pro zajištění URÚ stanovené v ZÚR SK… soustředit se zejména na: …c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách
v souvislosti s ochranou a rozvojem kulturních hodnot - a) při realizaci rozvojových záměrů v širším okolí památkově chráněných území a objektů respektovat kulturně historické hodnoty (tj. především hodnoty urbanistické a architektonické).“
Vyhodnocení: Podmínka bude zapracována do textu dle struktury textové části. Z hlediska PÚR ČR 2008 bude územně plánovací dokumentace vyhodnocena dle novely PÚR ČR 2008.
Citace: „textová část Odůvodnění
2a Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem - pozn. respektování dalších kulturně historických hodnot – MPZ je uvedena v textu shodně dvakrát, viz str. 11.“
Vyhodnocení: Text bude opraven dle připomínky.
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze - územní pracoviště Mladá Boleslav, Staroměstské náměstí 150, 293 34 Mladá Boleslav,
čj. KHSSC 09796/2015 ze dne 6. 3. 2015:
Citace:
„1. Plochy pro lehkou výrobu VL-3, VL-4 a VL-5 – výrobní činnost a s ní související dopravní zátěž v částech přiléhajících ke stávající nebo nově navrhované obytné zástavbě nesmí hlukem (příp. i dalšími faktory – např. zápach, vibrace) způsobovat jejich negativní ovlivnění (BI-19, BI-20). V rámci územního řízení bude požadováno dokladování zátěže hlukem z nových provozoven na okolní obytnou zástavbu.
2. Plochy BI-16 a BI-19 pro bydlení individuální v rodinných domech budou zařazeny do lokalit podmíněně vhodných pro obytnou zástavbu. Nejpozději při územním řízení bude doložena hluková studie, která prokáže, že hluk z dopravy (na silnici I/38 pro lokalitu BI-19, na železniční trati pro lokalitu BI-16) na této ploše nepřekročí hygienické limity stanovené platným právním předpisem.
3. V případě výstavby bytových domů v jižní části plochy SM-6 situované u komunikace I/38 bude nejpozději při územním řízení doložena hluková studie, která prokáže, že hluk z dopravy (komunikace I/38) nepřekročí hygienické limity stanovené platným právním předpisem.“
Vyhodnocení: Zpracovatel prověří soulad podmínek uvedených ve stanovisku dotčeného orgánu s návrhem územního plánu Bělá pod Bezdězem, a to ve vztahu k plochám VL-3, VL-4, VL-5, BI-16, BI-19 a SM-6 a výsledek prověření bude uveden dle struktury textové části.
Magistrát města Mladá Boleslav – odbor životního prostředí, Xxxxxxxxxx xxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx Boleslav,
čj.: ŽP – 336.2 – 6429/2015 ze dne 21. 4. 2015
- zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění
Citace: „Z hlediska zákona nepovažuje OSSL vyhodnocení (zdůvodnění) záboru PUPFL za dostatečné a tím méně úplné. Dále OSSL nedohledal naplnění podmínky: „umístění staveb pro pobyt osob“ (zastavitelná plocha?) = 20 m od kraje lesa (pouze tabulkový výčet ploch zasahujících 50 m od kraje lesa bez akceptovatelného limitu 20 m popřípadě bez zákresu) Za tohoto stavu věci, kdy se nenaplnil předpoklad upřesnění avízovaný jako „stále platí…“ není možno zcela akceptovat předložený rozsah záboru PUPFL.“
Vyhodnocení:
-
-
-
plochy NS upravit tak, aby nepředstavovaly zábor PUPFL kromě DS deklarovat vztah zastavitelná plocha – OP lesa (20 m)
ostatní – upravit ostatní text
České dráhy, a. s., Nábřeží Ludvíka Svobody 0000, 000 00 Xxxxx 0
čj. 2904/2015-O32 ze dne 6. 3. 2015
Citace: „V katastrálním území Bělá pod Bezdězem se nachází nemovitosti a zařízeni ve vlastnictví subjektu České dráhy, a. s. (IČ 70994226), uvedené dle listu vlastnictví č. 2418 a evidované v příslušném katastru nemovitostí.
Parcela p. č. 2973/1 v k. x. Xxxx pod Bezdězem je dotčena návrhem stoky splaškové komunikace a v sousedství návrhem rozvojové plochy č. DS14 (úprava křižovatky silnic II/276 Pražská x II/276 Mladoboleslavská x 11/272 Nádražní).
Ochranu dráhy, včetně nemovitostí v ochranném pásmu dráhy (OPD) nebo v sousedství s dráhou upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky, zejména vyhláška č.177/1995 Sb. „stavební a technický řád drah" v platném znění. Připomínáme, že v OPD lze zřizovat a provozovat stavby a jiné činnosti jen se souhlasem Drážního úřadu, případně Ministerstva dopravy ČR a se souhlasem vlastníka pozemků dráhy a vlastníků sousedních pozemků.
Upozorňujeme, že v současné době probíhá mezi ČD, a.s. a SŽDC, státní organizací úprava majetkoprávních vztahů v železničních stanicích. Jejich případnou úpravu doporučujeme řešit jen v nezbytně nutném rozsahu navrhovaných opatření a nikoliv změnou vlastnictví celých pozemků.“
Vyhodnocení: Detailní řešení plochy DS14, především úprava křižovatky II/276 Pražská x II/276 Mladoboleslavská x II/272 Nádražní bude řešeno v územním řízení – v návrhu Územního plánu Bělá pod Bezdězem bude uvedeno, že plocha DS14 zasahuje do OP dráhy.
Vyjádření, která jsou v souladu s návrhem ÚP:
Česká geologická služba, Správa oblastních geologů, Klárov 131/3, 118 21 Praha 1, čj. ČGS-441/15/0372 SOG-441/146/2015 ze dne 10. 3. 2015
Indikované geofaktory nemají k záměrům aktuálně veřejně projednávaného návrhu Územního plánu Bělá pod Bezdězem přímý vztah a nemají ani vliv na způsob využití řešeného území, a proto ČGS sděluje Městskému úřadu Bělá pod Bezdězem, že ve vztahu k legislativně chráněným geologickým a ložiskovým fenoménům neuplatňuje v rámci veřejného projednání návrhu Územního plánu Bělá pod Bezdězem připomínky.
Česká geologická služba, Odbor geologické prozkoumatelnosti a vlivů důlní činnosti, Klárov 131/3, 118 21 Praha 1,
čj. CGS630/15/03923/III/245 ze dne 12. 3. 2015
1. V zájmovém území nejsou evidována žádná výhradní ložiska nerostných surovin, jejichž ochranou a evidencí by byla pověřena naše organizace (ve smyslu § 8 zákona č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů).
2. Rovněž se zde nenachází žádné území s předpokládanými výskyty ložisek tj. s prognózními zdroji, jejichž ochranu by byly povinny zajistit orgány územního plánování a stavební úřady ve smyslu ustanovení §13, odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích ve znění pozdějších předpisů a §15 horního zákona.
Vyjádření, ve kterých jsou uplatněny požadavky
Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s., Xxxxxxx 1151, 293 22 Mladá Boleslav, čj. 923/15/Dv ze dne 31. 3. 2015
Citace: „K návrhu územního plánu Bělá pod Bezdězem máme z pohledu vlastníka a provozovatele vodovodu a kanalizace následující připomínky, s vydáním územního plánu v předložené podobě nesouhlasíme:
Nakládání s dešťovými vodami - nutno upravit textovou část odůvodnění ÚP (str. 140), kde je uvedeno v E Požadavky na řešení veřejné infrastruktury: „V případě podmínek nevhodných k zásahu budou tyto vody jímány, retenovány a následně regulovaným odtokem vypouštěny do vodoteče, popřípadě do kanalizace po odsouhlasení správce kanalizační sítě,"
Například: Bělá pod Bezdězem, Boleslavská ul. - Z důvodu přetěžování jednotné kanalizační stoky je nutné oddělení dešťových vod a jejich odvod do recipientu. V současné době nelze povolit další napojení - není doplněno u jednotlivých lokalit.
Kanalizaci ve všech rozvojových lokalitách řešit jako oddílnou, kanalizaci splaškovou navrhnout z kanalizační kameniny, dešťové vody vsakovat nebo odvádět do recipientu. Při návrhu kanalizace preferovat gravitační systém. V případě rozšiřování veřejných sítí ukládat vodovod a kanalizaci (veřejně prospěšné stavby) do pozemků (komunikací) obce, které budou trvale volně přístupné pro potřeby provozování a údržby, přístup i pro těžkou mechanizaci (tlakový vůz). Pokud bude vedení uloženo v soukromých pozemcích, budou tyto pozemky také volně přístupné (v trase vedení), ale v tomto případě musí být zřízeno právo věcného břemene ve prospěch provozovatele vodovodu a kanalizace. Nové řady nesmí přijít pod chodník.
Žádáme doplnit do mapových podkladů ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (např. vodovodní řad Hlínoviště lokalita BI-1, BPB BI-22 atd.)
- Klokočka - Mladá Boleslav - skupinový vodovod IIb/3 - není zakresleno
- Klokočka - Mladá Boleslav - skupinový vodovod II a- není zakresleno
- Bezdědická vodovodní skupina - zdroj Bezdědice II - je zakresleno v jiném (menším) rozsahu, a není
III. stupněm ochranného pásma! Nutno opravit v popiscích v mapových podkladech.
Požadujeme vyznačení ochranného pásma vodovodu, kanalizace DN < 500mm -1,5m, DN > 500mm - 2,5m (resp. 2,5 m pro potrubí se dnem uloženým hlouběji než 2,5 m) na obě strany od líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu § 23 odst. 3 a 5 a kabelu 1 m. Ochranná pásma vyznačit do situace jako nezastavitelné území.
V grafické části ÚP jsou sice v popiscích uvedeny značky pro ochranná pásma vodovodu a kanalizace, ale ve výkresech potom ochranná pásma vyznačena nejsou.
Doplnit do PD návrh vodovodu pro zasíťování Bělá pod Bezdězem lokalita Na Jeteli dle generelu vodovodu. Nově zastavěné lokality musí investor řešit projekčně i investičně dle technických možností stávajících vodohospodářských sítí, popřípadě provést na své náklady jejich zkapacitnění.
V nově navržené výstavbě nesmí být provozovaná činnost, která není v souladu s vyhlášením POZPVII. stupně - viz str. 45
Souhlasné stanovisko podmiňujeme dopracováním návrhu ÚP dle našich připomínek, tak jak bylo uvedeno již v našem vyjádření ze dne 20. 1. 2014, čj. 4031/13/Dv.“
Vyhodnocení: :
1.
Návrh ÚP BPB bude v souladu s generelem rozvoje vodovodů a kanalizací Bělá pod Bezdězem a převezme v něm obsažené záměry.
2. ÚP BPB bude striktně požadovat výstavbu oddílné kanalizace zastavitelných ploch a ploch změny zastavěného území.
3. ÚP BPB bude podmiňovat změny v území podle kapacity vodovodu a splaškové kanalizace, tato podmíněnost bude zobrazena ve výkresu etapizace nebo jiné - odpovídající grafické příloze výrokové části územního plánu.
4. ÚP BPB vymezí trasu (koridor) pro umístění dešťové kanalizace v ul. Mladoboleslavské, na kterou se převedou dešťové vody z navazujícího území města.
5.
Místní části Přední a Zadní Hlínoviště a Vazačka budou připojeny na ČOV Bělá pod přičemž připojovací místo bude konzultováno s VaK MB.
Bezdězem,
6. Plošný rozvoj m.x. Xxxxxxxx bude podmíněn zkapacitněním vodojemu Březinka, likvidace splaškových vod bude umístěna tak, aby nebyl ohrožen stávající vodní zdroj.
7. Grafická část ÚP BPB bude obsahovat bezchybný zákres ochranných pásem vodních zdrojů. ÚP vymezí jednoznačný požadavek na odvedení splaškových vod do ČOV v případech, kdy zastavěné území nebo zastavitelné plochy do těchto ochranných pásem vodních zdrojů zasahují.
8. Grafická část ÚP BPB bude obsahovat zákres ochranných pásem vodovodů a kanalizací takto:
- v tištěné verzi budou OP zakreslena v případě, že se stávající vodovody a kanalizace nacházejí v zastavitelných plochách a plochách změn zastavěného území dle ÚP BPB a to v rozsahu těchto ploch. Trasy vodovodů a kanalizací v rozsahu jejich ochranného
pásma budou na těchto plochách nezastavitelným územím
- v digitální verzi budou OP zakreslena v plném rozsahu.
9.
ÚP BPB bude obsahovat informaci, že vodovodní síť není určena pro zásobování jednotlivých objektů požární vodou. ÚP BPB současně stanoví pro zásobování požární vodou jiné řešení.
Povodí Labe, s. p., X. Xxxxxxxxx 951, 500 03 Hradec Králové, čj. PVZ/15/6531/Va/0 ze dne 20. 4. 2015
Citace: „V rámci projektu „Tvorba map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v oblasti povodí Horního a středního Labe a uceleného úseku Dolního Labe* byla koncem roku 2013 zpracována nová studie hydrodynamických modelů a map povodňového nebezpečí pro tok Bělá (XXXX 00000000) ř. km. 0,000 - 13,000, která poskytuje aktuální informace o hloubkách a rozlivech v území. Mapa záplavového území zahrnuje záplavové čáry pro průtokové scénáře Q5, Q20, Q100 a dále také Q500. V současnosti probíhá vymezování nového rozsahu aktivní zóny záplavového území, poté bude vodoprávnímu úřadu předložen návrh na stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny záplavového území.“
Vyhodnocení: Jedná se pouze o informaci o stanovení nového rozsahu aktivní zóny záplavového území. V případě, že bude nové vymezení stanoveno v průběhu projednávání územního plánu Bělá pod Bezdězem, bude jeho aktuální vymezení zaneseno do dokumentace. V současné době bude vymezeno dle platného vymezení. Pokud bude v době projednávání poskytnuta nová mapa povodňového nebezpečí, bude tato mapa přenesena do grafické části jako další vrstva – v textové části bude uvedeno, že v případě vymezení a schválení nové mapy povodňového nebezpečí bude platné nově vymezené záplavové území. Do té doby bude platit stávající vymezení záplavového území.
ČEZ distribuce, a.s., Teplická 874/8, 405 02 Děčín IV, čj. JM180320152 ze dne 18. 3. 2015
Citace: „Všeobecné podmínky:
• V textové Části požadujeme výslovně uvést upozorněni na ochranná pásma rozvodných zařízení VN, VVN a TS, podle zák. č.458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů §46, včetně jejich vzdáleností. Dovolujeme si dále připomenout, že podle §98 odst. 2, zůstávají zachována ochranná pásma stanovená podle předpisů platných před účinností tohoto zákona.
• K případným přeložkám rozvodných zařízení podotýkáme, že je na základě zák. č.458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, §47 odst. 2 zajistí ČEZ Distribuce a.s. na náklady subjektu, který jejich potřebu vyvolá.
• U navrhovaných lokalit určených k zástavbě (byty, rod. domy, podnikatelský záměr), požadujeme do ÚP počítat s plochami pro umístění nových trafostanic a přívodních napájecích vedeni VN, pro zabezpečení dodávky el. energie. Rozvoj distribuční soustavy (DS) s možným posílením výkonu stávajících trafostanic, případně zahuštěním dalších trafostanic do sítě DS (pro zajištění el. energie jednotlivých lokalit), bude probíhat na základě posouzení konfigurace a výpočtu sítí NN. Případné umístěni nových trafostanic VN/NN bude v rámci možností voleno co nejblíže k předpokládanému centru odběru včetně tras vedení VN a NN.“
Vyhodnocení: Do textové části uvést podmínku ČEZ:
U navrhovaných lokalit určených k zástavbě (byty, rod. domy, podnikatelský záměr) deklarovat možnost umístění nových trafostanic a přívodních napájecích vedení VN pro zabezpečení dodávky el. energie. Rozvoj distribuční soustavy (DS) s možným posílením výkonu stávajících trafostanic, popřípadě zahuštěním dalších trafostanic do sítě DS – pro zajištění el. energie jednotlivých lokalit – bude probíhat v následných územních a stavebních řízeních a to na základě posouzení konfigurace a výpočtu sítí NN. Případné umístění nových trafostanic VN/NN bude v rámci možností voleno co nejblíže k předpokládanému centru odběru včetně tras vedení VN a NN.“
RWE Distribuční služby s. r. o., Plynárenská 499/1, 657 02 Brno, čj. 5001096631 ze dne 8. 4. 2015
Citace: „Obec je plynofikována STL plynovodní sítí napojenou z VTL regulační stanice. Tato plynárenská zařízení, včetně jejich příslušenství, jsou součástí distribuční soustavy plynu.
V k. ú. obce se nachází tato plynárenská zařízeni: VTL regulační stanice, VTL plynovody, STL plynovody a přípojky.
V územním plánu požadujeme respektovat stávající plynárenská zařízení, včetně jejich ochranných a bezpečnostních pásem v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů energetického zákona.“
Vyhodnocení: Zpracovatel prověří, zda jsou veškerá uvedená zařízení včetně jejich ochranných pásem respektována, pokud nebude vše v souladu s vyjádřením RWE, bude do dokumentace doplněno.
Vyhodnocení stanovisek, vyjádření a připomínek doručených v průběhu projednávání dle § 52 stavebního zákona – opakované veřejné projednání.
Vyjádření a stanoviska dotčených orgánů
Stanoviska, která jsou v souladu s návrhem ÚP:
Ministerstvo obrany ČR, Sekce ekonomická a majetková, Odbor ochrany územních zájmů a řízení programů nemovité infrastruktury Praha, Tychonova 1, 160 01 Praha 6,
čj. 83311/2015-8201-OÚZ-PHA ze dne 14. 9. 2015
Citace: „Ministerstvo obrany – Česká republika, jejíž jménem jedná Xxxxxxxx XXXXXXXX, vedoucí oddělení ochrany územních zájmů a řízení programů nemovité infrastruktury, Sekce ekonomické a majetkové Praha na základě pověření ministra obrany čj.2613/2014-1140 ze dne 5. ledna 2015, ve smyslu ustanovení § 7, odst. 2, zák. č.219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v souladu s Rozkazem ministra obrany č.39/2011 Věstníku MO, ročník 2011, částka 16 souhlasí s předloženým „Návrhem územního plánu Bělá pod Bezdězem“.
Vzhledem k tomu, že SEM Praha neshledala rozpor mezi návrhem funkčního využití ploch a zájmy Ministerstva obrany na zajišťování obrany a bezpečnosti státu, nemáme k řešené ÚPD připomínek.“
Krajský úřad Středočeského kraje, Xxxxxxxxx 00, Xxxxx 0
Koordinované stanovisko k veřejnému projednání návrhu územního plánu Bělá pod Bezdězem, čj. 117676/2015/KUSK ze dne 2. 10. 2015
Odbor životního prostředí a zemědělství:
zákon č. 114/19992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění:
Citace: „Orgán ochrany přírody příslušný dle § 77a odst. 4 písm. n) a x) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) k opakovanému veřejnému projednání návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem uvádí:
1) Jako příslušný orgán ochrany přírody dle ustanovení § 77a odst. 4 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb. Krajský úřad konstatuje, že v souladu s § 45i cit. zákona lze vyloučit významný vliv předložené koncepce samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními. Odůvodnění:
Krajský úřad stanoviskem vydaným v rámci koordinovaného stanoviska pod č. j. 072676/2015/KUSK ze dne
11. 6. 2015 k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu Bělá pod Bezdězem nevyloučil významný vliv předložené koncepce samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními. Důvodem bylo zařazení dvou pozemků (parc. č. 525/50 a 525/51 v k. x. Xxxxxxxx) situovaných v ptačí oblasti Českolipsko – Dokeské mokřady a pískovce do zastavitelné plochy určené pro bydlení (BI) na základě vypořádání námitky N01. Protože následně na základě rozhodnutí o námitce došlo k vypuštění těchto pozemků ze zastavitelných ploch (v odůvodnění rozhodnutí je uvedeno: „Vzhledem k nesouhlasu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství nebude námitce vyhověno a plocha nebude do ÚP zařazena.“) a ani ostatní navrhované funkční plochy v aktuální podobě návrhu územního plánu nezakládají zjevnou kolizi s žádnou evropsky významnou lokalitou nebo ptačí oblastí nacházející se v dotčeném území nebo v jeho blízkosti (jedná se o EVL CZ0214013 Kokořínsko, EVL
CZ0213600 Bělá pod Bezdězem – zámek, EVL CZ0210111 Paterovské stráně, EVL CZ0213006 Valcha, EVL CZ0214043 Niva Bělé u Klokočky a PO CZ0511007 Českolipsko – Dokeské pískovce), vydal orgán ochrany přírody stanovisko ve smyslu výše uvedeného výroku.
2) Z hlediska ostatních jím chráněných zájmů ve smyslu ustanovení § 77a odst. 4 písm. x) zákona č. 114/1992 Sb. Krajský úřad nemá připomínek, neboť po úpravě návrhu územního plánu na základě vyhodnocení stanovisek, vyjádření a připomínek doručených v průběhu projednávání a na základě rozhodnutí o námitkách a připomínkách a jejich odůvodnění nelze důvodně očekávat dotčení regionálního či nadregionálního územního systému ekologické stability vymezeného v ZÚR Středočeského kraje, zvláště chráněných území v kategoriích přírodní rezervace a přírodní památka a jejich ochranných pásem a po zapracování v předchozích fázích pořizování územního plánu uplatněných a vyhodnocených požadavků Krajského úřadu k některým funkčním plochám do textové části návrhu (vypuštění a úpravy některých ploch, podmíněnost provedením biologických průzkumů, migračních studií apod.) ani škodlivé zasahování do přirozeného vývoje nebo do biotopu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.“
ostatní zákony:
Citace: „Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, na základě jemu svěřených kompetencí podle jednotlivých složkových zákonů na úseku životního prostředí: zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů, nemá k opakovanému veřejnému projednání návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem připomínky.“
Odbor dopravy:
Citace: „Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor dopravy, jako příslušný silniční správní úřad uplatňující stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska řešení silnic II. a III. třídy podle ust. § 40 odst. 1, v souladu s § 40 odst. 3 písm. f) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, nemá k opakovanému veřejnému projednání návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem připomínky.“
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze - územní pracoviště Mladá Boleslav, Staroměstské náměstí 150, 293 34 Mladá Boleslav,
čj. KHSSC 40355/2015 ze dne 1. 10. 2015:
Citace: „Po zhodnocení souladu předloženého návrhu s požadavky předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví vydává Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze v souladu s § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), toto stanovisko: S obsahem návrhu k opakovanému veřejnému projednání územního plánu obce Bělá pod Bezdězem se souhlasí.“
Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj, pobočka Mladá Boleslav, Bělská 151, 293 01 Mladá Boleslav,
čj. SPU 462318/2015/Dor ze dne 9. 9. 2015
Citace: „K výše uvedené věci nemáme připomínky ani námitky.“
Magistrát města Mladá Boleslav – odbor životního prostředí Xxxxxxxxxx xxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx Boleslav,
čj.: ŽP – 336.2 – 23214/2015 ze dne 10. 9. 2015
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
platí naše vyjádření ze dne 20. 12. 2013 čj.: ŽP-336.2-59683/2013
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění
dotčeným orgánem je Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství,
Xxxxxxxxx 00, Xxxxx 0
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, v platném znění
k návrhu územního plánu obce Bělá pod Bezdězem nemáme připomínky
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
k opakovanému veřejnému projednání návrhu územního plánu obce nemáme připomínky
Stanoviska, v kterých jsou uplatněny požadavky:
Krajský úřad Středočeského kraje, Xxxxxxxxx 00, Xxxxx 0
Koordinované stanovisko k veřejnému projednání návrhu územního plánu Bělá pod Bezdězem, čj. 117676/2015/KUSK ze dne 2. 10. 2015
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění (Ing. arch. X. Xxxxxxxxx, l. 978)
Citace: „Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor kultury a památkové péče, je dle ust. § 28 odst. 2 písm. c) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k uplatnění stanoviska k opakovanému veřejnému projednání návrhu územního plánu Bělá pod Bezdězem.
Na území obce Bělá pod Bezdězem se nachází
- městská památková zóna (MPZ) Bělá pod Bezdězem prohlášená vyhláškou Ministerstva kultury č. 476/1992 Sb., ze dne 10. září 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny
- vesnická památková zóna (VPZ) Březinka prohlášená vyhláškou MK č. 249/1995 Sb. o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny ze dne 22. září 1995
- ochranné pásmo (OP) prohlášené usnesením rady ONV v Mladé Boleslavi č. 508 k návrhu na zřízení památkového ochranného pásma kolem souboru kulturních památek historického jádra města Bělá pod Bezdězem ze dne 1. 7. 1982 (pozn. území tohoto OP je téměř shodné s hranicí později vyhlášené MPZ)
- V území se dále nacházejí nemovité kulturní památky (KP) zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR (ÚSKP ČR) pod rejstř. číslem.
- Řešené území je územím s archeologickými nálezy (ÚAN) ve smyslu ust. § 22 odst. 2 zák.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče uplatňuje následující stanovisko: Doporučujeme vyhodnotit podmínky prostorového uspořádání pro plochu BI-31 pozemek pč. 318 p. č. st 1358, k. x. Xxxx pod Bezdězem). – Odůvodnění: V předchozím stanovisku k návrhu rozhodnutí o námitkách a k návrhu vyhodnocení připomínek č. j. SZ_072676/2015/KUSK z června 2015 - vyjádření k námitce č. N03 dotčený orgán doporučil stanovení zvláštních podmínek nynější plochu BI-31. V předchozích stupních pořizování tohoto územního plánu – v Návrhu – předmětná plocha byla součástí rozsáhlé plochy BI (plochy bydlení – individuální v rodinných domech – městské) - nízkopodlažní zástavba – výšková hladina do 9 m, izolované rodinné domy v Bělé pod Bezdězem, min. podíl zeleně na pozemku:60 %, - v Návrhu k veřejnému projednání – předmětná plocha byla zařazena do ploch RI – rodinné rekreace – min. podíl zeleně: 80%, maximální zastavěná plocha parcely pro individuální rekreaci činí 60 m2 a to jako součet zastavěných ploch všech nadzemních objektů a zpevněných ploch umístěných na parcele, výšková hladina do 7,5 m nad rostlým terénem, počet podlaží: 1 nadzemní podlaží a podkroví.
Současný návrh řešení této lokality je solitérní plocha BI-31 v zastavěném území, obklopená plochami zeleně ZN a ZN1. Podmínky prostorového uspořádání: min. podíl zeleně: - 50 % u změn zastavěného území, nová zástavba: 60 % u izolovaných RD v Bělé pod Bezdězem, výšková hladina: do 10 m u izolovaných RD, počet podlaží: 2 nadzemní podlaží. Z výše uvedeného porovnání vyplývá, že nyní je pro tuto plochu stanovena vyšší výšková hladina zástavby než v předchozích stupních projektové dokumentace. Význam této plochy z hlediska zájmů památkové péče byl popsán v odůvodnění v předchozím stanovisku č. j. SZ_072676/2015/KUSK z června 2015.
Vyhodnocení:Zpracovatel na základě výše uvedených limitů prověří solitérní lokalitu BI-31 a výškovou hladinu této lokality uvede do souladu s požadavky dotčeného orgánu. V případě nejasností bude kontaktovat zpracovatelku výše uvedeného stanoviska.
Magistrát města Mladá Boleslav – odbor životního prostředí, Xxxxxxxxxx xxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx Boleslav,
čj.: ŽP – 336.2 – 23214/2015 ze dne 10. 9. 2015
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění
Citace: „Add) NS - plochy smíšené přírodní bez záboru PUPFL = mimo DS - plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava a DX - plochy dopravní infrastruktury – lesní a polní cesty. Akceptovatelné bude řešení starých zátěží (existence již za účinnosti zákona 50/1976Sb.) do 100m2 záboru PUPFL na LV.
Add) OSSL požaduje jen 20m nezastavitelnost od kraje lesa (zkracuje tak zákonem danou vzdálenost 50m) respektive v této vzdálenosti od kraje lesa nebude možno umístit stavby (netýká se liniových staveb = TI - plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě) zejména pro pobyt osob (RD, školky, školy,..) bez návrhu zvýšeného statického zajištění staveb o to jen v omezeném počtu staveb = omezená zastavitelnost. Nad 20m od kraje lesa možno veškeré stavby umístit a to bez podmínek OSSL = volná zastavitelnost.
Add) … k textu; nejedná se o ochranné pásmo lesa (OP), ale o „vzdálenost od kraje lesa“ ve které OSSL uplatňuje právo „veta“ vycházejícího ze subjektivního posouzení vzájemného negativního ovlivnění navrhovaným jiným využitím než je stávající.
Závěr: Žádný nový zábor PUPFL mimo „veřejný zájem“ a řešení starých zátěží. Dále není důležitý výčet pozemků do 50m, ty OSSL nechce, ale do 20m, které jsou zatíženy podmínečným využitím. Lhostejno, zda tato informace bude grafická (legenda a zákres) nebo výčet v textové části.“
Vyhodnocení: Na základě kontroly dokumentace zpracovatel konzultoval s orgánem ochrany lesa jeho požadavek a pro jeho potřebu upravil dokumentaci územního plánu a pořizovatel požádal o změnu stanoviska – vyhodnocení viz níže.
Magistrát města Mladá Boleslav – odbor životního prostředí, Xxxxxxxxxx xxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx Boleslav,
čj.: ŽP – 336.2 – 26189/2015 ze dne 29. 9. 2015
Citace: „Magistrát města Mladá Boleslav, odbor životního prostředí, jako orgán státní správy lesů (dále jen
„OSSL ORP“), příslušný podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů v platném znění (dále také „lesní zákon“) posoudil změny v ÚPD územního plánu města Bělá pod Bezdězem a došel k závěru, že je možno vyslovit souhlas dle § 14 odst. 2 lesního zákona s řízením podle zvláštních předpisů - tj. s upraveným návrhem pro opakované veřejné projednání Územního plánu Bělá pod Bezdězem, neboť byly ve spolupráci s Ing. Xxxxxxx Xxxxx akceptovány oprávněné požadavky dotčeného orgánu, tj. OSSL ORP. Jedná se o dotčení (zábor) pozemků určených k plnění funkcí lesa, ale i dotčení pozemků do 50m od kraje lesa.“
Vyhodnocení: Zpracovatel dokumentaci pro vydání zastupitelstvem města upraví na základě projednání s orgánem ochrany lesa.
České dráhy, a. s., Nábřeží Xxxxxxx Xxxxxxx 0000, 000 00 Xxxxx 0
čj. 6953/2015-O32 ze dne 24. 9. 2015
Citace: „V katastrálním území Bělá pod Bezdězem se nachází nemovitosti a zařízeni ve vlastnictví subjektu České dráhy, a. s. (IČ 70994226), uvedené dle listu vlastnictví č. 2418 a evidované v příslušném katastru nemovitostí.
Parcela p. č. 2973/1 v k. x. Xxxx pod Bezdězem je dotčena návrhem stoky splaškové komunikace a v sousedství návrhem rozvojové plochy č. DS14 (úprava křižovatky silnic II/276 Pražská x II/276 Mladoboleslavská x 11/272 Nádražní).
Ochranu dráhy, včetně nemovitostí v ochranném pásmu dráhy (OPD) nebo v sousedství s dráhou upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky, zejména vyhláška č.177/1995 Sb. „stavební a technický řád drah" v platném znění. Připomínáme, že v OPD lze zřizovat a provozovat stavby a jiné činnosti jen se souhlasem Drážního úřadu, případně Ministerstva dopravy ČR a se souhlasem vlastníka pozemků dráhy a vlastníků sousedních pozemků.
Upozorňujeme, že v současné době probíhá mezi ČD, a.s. a SŽDC, státní organizací úprava majetkoprávních vztahů v železničních stanicích. Jejich případnou úpravu doporučujeme řešit jen v nezbytně nutném rozsahu navrhovaných opatření a nikoliv změnou vlastnictví celých pozemků.
Mimo uvedené není ze strany Českých drah, a. s. k návrhu územního lánu Bělá pod Bezdězem námitek ani dalších připomínek.“
Vyhodnocení: Detailní řešení plochy DS14, především úprava křižovatky II/276 Pražská x II/276 Mladoboleslavská x II/272 Nádražní bude řešeno v územním řízení – v návrhu Územního plánu Bělá pod Bezdězem bude uvedeno, že plocha DS14 zasahuje do OP dráhy.
Vyjádření ostatních organizací, které nejsou dotčeným orgánem a jsou v souladu s návrhem ÚP:
Česká geologická služba, Správa oblastních geologů, Klárov 131/3, 118 21 Praha 1, čj. ČGS-441/15/1419 SOG-441/522/2015 ze dne 257. 8. 2015
Citace: „Vzhledem k bezkonfliktnímu dopadu návrhu Územního plánu Bělá pod Bezdězem na legislativně
chráněné geologické fenomény ČGS pro případ jeho opakovaného veřejného projednání potvrzuje platnost stanoviska čj. ČGS-441/15/0372*SOG-441/146/2015 ze dne 10. března 2015.“
Vyjádření, ve kterých jsou uplatněny požadavky
Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s., Xxxxxxx 1151, 293 22 Mladá Boleslav, čj. 3070/15/Dv ze dne 8. 9. 2015
Citace: „S vydáním přepracovaného územního plánu v navržené podobě nesouhlasíme:
Stanovení a vyznačení ochranných pásem v přepracované grafické části ÚP nesouhlasí s našimi mapovými podklady a s vydanými rozhodnutími o povolení POZPV.
V koordinačním výkresu 2a list 1 nejsou zakreslena POZPV Klokočka - Mladá Boleslav - skupinový vodovod I, II a, III b/3 a II b/4. Je vyznačeno POZPV III stupně, které v území neexistuje. POZPV Bělá pod Bezdězem
- Hlučovské prameny I a II jsou označena jako nerozlišená POZPV.
V koordinačním výkresu 2a list 2 (Bezdědice) je vyznačeno POZPV III stupně, které v území neexistuje. Pásmo Bezdědická vodovodní skupina - zdroj Bezdědice II je označeno jako nerozlišené POZPV.
V koordinačním výkresu 2a list 3 (Březinka) je vyznačeno POZPV III. stupně, které v území neexistuje. Chybí vyznačení POZPV Klokočka - Mladá Boleslav - skupinový vodovod II b/4. Pásmo Březinka II je označeno popiskem nerozlišeného POZPV.
Na str. 39 části II. odůvodnění je chyba v přepisu našeho vyjádření z 27. 3. 2015 č. j. 923/15/Dv.
Je uvedeno ochranné pásmo vodovodu a kanalizace „DN < 500 mm - 12,5 m". Požadujeme opravit na DN< 500 mm -1,5 m.
Na str. 23 části I. - návrhová část je řešena požární ochrana: „Vzhledem k technickým parametrům vodovodu nelze vodovod použít jako požární ve smyslu ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - zásobování požární vodou. Vodu k hašení požárů lze odebírat z vodní nádrže Slon nebo vodoteče Bělá (Bělá pod Bezdězem) a vodních nádrži dalších částí Zadní Hlinoviště, Březinka a Bezdědice.
V případě instalace nových požárních hydrantů bude preferováno jejich nadzemní provedení.
Jak je ocitováno výše, vzhledem k technickým parametrům vodovodu nelze vodovod použít jako požární, proto nesouhlasíme s instalací nových nadzemních požárních hydrantů na našich vodovodních řadech.
Souhlasné stanovisko podmiňujeme dopracováním návrhu ÚP dle našich připornínek, tak jak bylo uvedeno již v našich vyjádřeních ze dne 20. 1. 2014, č. j. 4031/13/Dv, ze dne 27. 3. 2015 č. j. 923/15/Dv a tohoto vyjádření k přepracovanému návrhu ÚP.“
Vyhodnocení: Na základě nesouhlasného vyjádření bylo vše projednáno a dokumentace byla pro potřeby vyjádření upravena – viz níže uvedené vyádření.
Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s., Xxxxxxx 1151, 293 22 Mladá Boleslav, čj. 3070/15/Dv-II. ze dne 24. 9. 2015
Citace: „K návrhu územního plánu Bělé pod Bezdězem nemáme z pohledu vlastníka a provozovatele vodovodu a kanalizace připomínky a souhlasíme s jejím vydáním.
Toto souhlasné vyjádření je vydáno k návrhu ÚP, který byl přepracován a doplněn podle připomínek společnosti Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s. uvedených ve vyjádřeních:
z 20. 1. 2014, č. j. 4031/13/Dv
z 27. 3. 2015 č. j. 923/15/Dv
z 8. 9. 2015, č. j. 3070/15/Dv
K nově přepracovanému návrhu ÚP zabývajícímu se řešením požární ochrany využitím vrtu v lokalitě Vazačka a vymezením samostatné trasy požárního vodovodu pro město Bělá pod Bezdězem, si dovolujeme upozornit, že toto řešení nemusí být provozně ani ekonomicky šťastné. Je na zvážení, zda by nebylo efektivnějším řešením zásobování akumulační požární nádrže vodou ze stávajícího vodovodního řadu vybudováním nové vodovodní přípojky (s osazením vodoměrné sestavy).“
Vyhodnocení: Zpracovatel v dokumentaci předávané zastupitelstvu města uvede veškeré údaje podle souhlasného vyjádření od VaK Mladá Boleslav tak, aby byly v souladu s dohodnutým a odsouhlaseným řešením.
RWE GasNet, s. r. o., Klíšská 940/96, 401 17 Ústí nad Labem, čj. 5001187162 ze dne 25. 9. 2015
Citace: „VTL plynovod. Tato plynárenská zařízení, včetně jejich příslušenství, jsou součástí distribuční soustavy plynu. V územním plánu požadujeme:
1. respektovat stávající plynárenská zařízení včetně jejich ochranných a bezpečnostních pásem v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, energetickým zákonem.
2. zakreslit plynárenská zařízení v aktuálním stavu v detailech časti ÚP.
Aktuální podklady a podmínky k poskytnutí dat o našem zařízení jsou Vám k dispozici na mailové adrese: xxx.xxxx@xxx.xx
Při respektování uvedených podmínek s návrhem Územního plánu Bělá pod Bezdězem souhlasíme.
Pozn.: Stanovisko vychází ze znalostí současného a budoucího stavu plynárenských sítí RWE GasNet, s.r.o. platných k datu vydání tohoto stanoviska.“
Vyhodnocení: Zpracovatel prověří plynárenská zařízení a jejich správné umístění a podmínky dle údajů od organizace vydávající vyjádření.
2.d.1Řešení požadavků civilní ochrany
Civilní ochrana v úseku územního plánování je zajišťována dle zákona 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a jeho prováděcí vyhlášky 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace. Požadavky civilní ochrany jsou zpracovány v souladu s ustanovením
§ 20 Vyhlášky č. 380/2002 Sb., v rozsahu:
- Ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní,
- Zón havarijního plánování,
- Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události,
- Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování,
- Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci,
- Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce,
- Záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události,
- Ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,
- Nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.
Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní
Řešené území není ohroženo účinky zvláštní povodně.
Zóny havarijního plánování
V řešeném území nejsou vyhlášeny zóny havarijního plánování.
Návrh míst sloužících improvizovanému ukrytí obyvatelstva
Obec má zpracovaný plán ukrytí. V řešeném území nejsou evidovány stálé úkryty.
Improvizované úkryty (IÚ) se budují v kterékoliv vhodné budově či objektu. Pro výběr vyhovujících prostor k improvizovanému ukrytí obyvatelstva lze využít části bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, škol, nemocnic. Nejvhodnější jsou stavby železobetonové nebo ocelové, vhodné jsou i masivní cihelné nebo kamenné stavby s velkou únosností stropních konstrukcí v suterénech.
Lze doporučit, aby nově budované podsklepené objekty byly v zájmu majitelů domů řešeny tak, aby vyhovovaly podmínkám kladeným na IÚ. Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci.
Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
Tabulka 1 Evakuační místa v obci Bělá pod Bezdězem
Evakuační místo: | Sportovní hala | ZŠ Bělá pod Bezdězem |
Adresa: | Mělnická 283, 294 21 Bělá pod Bezdězem | Máchova 1110, 294 21 Bělá pod Bezdězem |
Evakuační středisko: | ano | |
Přijímací středisko: | ano | |
Nouzové ubytování: | ano | ano |
Počet lůžek: | 200 | 500 |
Stravování: | ano | |
Počet jídel: | 500 |
Pokrytí řešeného území varovným signálem
Varování a vyrozumění zabezpečuje v souladu s ustanovením § 10 odst. 5 písm. c) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, HZS kraje.
Stávající sirény a jejich rozmístění dostatečně pokrývají svým signálem řešené území. Ve městě jsou instalovány 2 elektrické sirény umístěné na uvedených objektech:
- Budova Městského úřadu
- Budova požární stanice
Plochy ke skladování materiálu civilní ochrany a k poskytnutí humanitární pomoci
Materiál CO je v současné době z úložišť obce odebrán. Vhodným místem pro uložení materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci jsou prostory majetku města v průmyslové zóně na Vazačce v obci Bělá pod Bezdězem.
Ohrožení obyvatelstva z hlediska možné technologické havárie s únikem nebezpečných látek
Při výstavbě výrobních objektů je vždy nutno zohlednit případné vzniklé, užívané nebo skladované chemické či jinak nebezpečné látky a vždy provést řešení, která povedou k ochraně před jejich vlivy. Prostory, s možností přechodného uložení nebezpečných látek, se nacházejí ve sběrném dvoře v Mělnické ulici, kde jsou speciální kontejnery pro odkládání nebezpečných látek.
Plochy pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události
Záchranné, likvidační a obnovovací práce řídí složky Integrovaného záchranného systému. Vhodnými místy pro dekontaminaci osob jsou bazény, umývárny, sprchy a jiné. Pro dekontaminaci věcných prostředků jsou vhodné zpevněné (nejlépe betonové) plochy napojené na kanalizaci a vodovod s improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a z druhé odjezd s přívodem vody nebo páry (velké garáže, myčky vozidel, apod.).
Plochy vymezené k zajištění provozu požární technicky a odběrných míst pro zásobování vodou k hašení požárů
Vzhledem k technickým parametrům vodovodu nelze vodovod použít jako požární ve smyslu ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou. Vodu k hašení požárů lze odebírat z vodní nádrže Slon nebo vodoteče Bělá a to za pomocí čerpací stanice.
Přírodní zdroje:
- Řeka Bělá pod Bezdězem
- Rybník Slon v Táborové ulici
Z hlediska požární bezpečnosti staveb je nutno zajistit ve všech rozvojových lokalitách dosažitelnost a možnost případného požárního zásahu, zejména
- zajištění příjezdových komunikací
- zajištění dostatečného množství vody pro případný požární zásah.
Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií
Nouzové zásobování pitnou vodou je řešeno cisternami ze zdroje Skalsko, doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou je řešeno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní.
Problematiku zabezpečení nouzových zdrojů elektrické energie je možné řešit při vyhlášení krizového stavu přes dodavatele nezbytných dodávek nebo zajištění zdrojů bez obsluhy ze skladů SSHR.
Požární ochrana:
1) Vzhledem k technickým parametrům vodovodu nelze vodovod použít jako požární ve smyslu ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou. Vodu k hašení požárů lze odebírat z vodní nádrže Slon nebo vodoteče Bělá a to za pomocí čerpací stanice.
2) Umístění nadzemního energetického vedení v řešeném území je takové, aby následná výstavba v tomto území byla v souladu s § 12 a bodem 5 přílohy č. 3 vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických
podmínkách požární ochrany staveb a § 23 odst. 1 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
Závěr
K potřebám civilní ochrany, posuzovaným v rámci zpracování územního plánu Bělá pod Bezdězem, lze konstatovat následující:
1. Pro potřeby CO není potřeba v rámci návrhu územního plánu vyčleňovat další speciální plochy s jednoúčelovým využitím.
2. Zmiňované plochy či místa mohou v plném rozsahu plnit funkce, pro které jsou v územním plánu obce určeny (bydlení, výroba, občanská vybavenost, atd.).
3. Případné využití míst a objektů pro potřeby CO, které nejsou ve vlastnictví státu, se z hlediska majetkoprávního řídí speciálními zákony (zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách apod.).
Náležitosti, vyplývající z § 53 odst. 5 a) až 5 f) stavebního
zákona
3
3a Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53, odst. 4
Územní plán Bělá pod Bezdězem je vyhotoven v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 schválenou vládou ČR dne 20. 7. 2009 ve znění aktualizace PUR 2015 a se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje, jejichž vydání bylo schváleno dne 19. 12. 2011 a byly vydány zveřejněním veřejné vyhlášky dne 7. 2. 2012, která nabyla účinnosti dne 22. 2. 2012.
Územní plán Bělá pod Bezdězem je řešen v souladu s cíli a úkoly stavebního zákona – viz vyhodnocení v bodě 2b).
Dokumentace územního plánu Bělá pod Bezdězem je v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů a je zpracována dle těchto právních předpisů.
Stanoviska dotčených orgánů ve fázi Zadání byla vyhodnocena v bodě 2d) resp. průkazu o splnění Zadání ÚP Bělá pod Bezdězem.
3b Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí
Na základě ÚAP a průzkumů a rozborů stavu a vývoje území byla vyhodnocena vyváženost územních podmínek pro příznivé prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a to jak v rámci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, tak i v porovnání mezi nimi.
Priority a zásady celkové koncepce rozvoje území města ÚP Bělá pod Bezdězem jsou v ÚP stanoveny ve snaze k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území, pro hospodářský rozvoj a pro příznivé životní prostředí následovně:
Příznivé životní prostředí
Z rozboru udržitelného rozvoje vyplývá, že území města patří do oblasti s příznivým životním prostředím a i nadále vykazuje a je dotvářeno významnými přírodními hodnotami poukazujícími na jeho možný environmentální potenciál. Historicky je území ovlivněno v minulosti ukončenou i nadále probíhající výrobou, která dlouhodobě ovlivňuje rozvoj území i dopad na jednotlivé složky ŽP. Významným problémem území je emisní a hlukové zatížení města díky těsné blízkosti silnice I/38 a hlavně automobilovou dopravou směřující k výrobním areálům umístěných v údolnici řeky Bělé. Dále je patrná značná nevyváženost environmentálního pilíře v centrální a okrajových oblastech města, což je však logickým důsledkem dřívějšího i současného využití jednotlivých částí města (s převahou bydlení, průmyslu, apod.), existencí lokalit Natura 2000, zvláště chráněných území či dominant krajinného rázu především v okrajových částech města, které budou i v budoucnu limitem pro územní rozvoj těchto oblastí. Celkově má však území města velmi příznivé územní předpoklady a podmínky pro rozvoj environmentálního pilíře, pro zachování přírodních hodnot území, kvality krajiny a jednotlivých složek životního prostředí. V ÚP jsou tyto skutečnosti zohledněny a ve větší míře respektovány a význam environmentálního pilíře se snaží být v řešeném území zachován, popř. i posilován, a to i s ohledem na širší územní vazby. ÚP převážně řeší, snižuje a eliminuje nedostatky a slabé stránky životního prostředí a ohrožení environmentálních hodnot. Současně však ÚP některé přírodní hodnoty a silné stránky environmentálního pilíře potlačuje, což je zohledněno ve Vyhodnocení SEA, kde jsou
již konkrétní rozvojové plochy vyhodnoceny a jsou k nim doporučena příslušná opatření pro maximální zmírnění negativních vlivů na jednotlivé složky ŽP.
Z pohledu ovlivnění celkového životního prostředí budou nejvýznamnější zábory ZPF v souvislostí s rozvojem výrobních ploch v okolí Vazačky, příp. Panina dvora. Bonitně však dotčené půdy spadají převážně do tříd ochrany III – V, tj. půdy pro intenzivní zemědělskou činnost postradatelné. Dalším střetem je návrh rozvojové plochy BPB-SM-1 do EVL Paterovské stráně a dalších ploch částečně zasahujících do vyhlášeného záplavového území Q100 (aktivní zóna záplavového území je respektována). Plošný rozvoj města též bude mít určitý vliv na krajinný ráz území. Dále bude environmentální pilíř ovlivněn odkloněním dopravy z centrální části města, čímž dojde ke zlepšení kvality ovzduší a hlukového zatížení v centru města. Naopak dojde k lokálnímu zhoršení kvality ovzduší a zvýšení hlukových emisí v okolí nově navrhovaných komunikací, ovšem dá se předpokládat, že lokální navýšení imisní zátěže nepřekročí stanovené limity pro ochranu zdraví obyvatel.
Variantní zpracování Návrhu ÚP se liší zejména realizací (varianta 1) či nerealizací (varianta 2) obchvatu Předního Hlínoviště a rozvojem ploch pro bydlení v oblasti Sahary související s realizací komunikace mezi Vrabčí roklí a Kuřivodskou.
Z hlediska negativních dopadů na jednotlivé složky ŽP je příznivější varianta 2, která neuvažuje s rozsáhlým vývojem v oblasti Sahary podmíněným realizací komunikace Vrabčí rokel – Kuřivodská, rozvojem na Z okraji města v návaznosti na ul. V Dolci, a s tím spojenými rozsáhlými zábory ZPF a PUPFL, narušením krajinného rázu, fragmentací krajiny (mj. obchvat Předního Hlínoviště) i dalšími dopady např. na vodní režim lokality.
Podrobnější vyhodnocení vlivů jednotlivých variant Návrhu ÚP na životní prostředí včetně doporučení realizace jedné z nich je součástí vyhodnocení SEA a jsou zde stanoveny podmínky z hlediska minimalizace nepříznivých dopadů na jednotlivé složky ŽP.
Hospodářský pilíř
V rámci ekonomického pilíře lze konstatovat, že město Bělá pod Bezdězem má vcelku dobré územní podmínky pro ekonomický rozvoj v rámci své velikosti. V současné době se vypořádává s následky krize, především na trhu práce, kde vládne mírně nepříznivá situace, především v počtu uchazečů o jedno pracovní místo, míra nezaměstnanosti je v poklesu. Dominantní roli hraje sektor lehké výroby a zemědělství. Význam památkové a památkové krajinné zóny poté generuje rekreační a volnočasovou funkci města. Z ekonomického hlediska je důležitá také geografická poloha řešeného území. Blízkost okresního města Mladé Boleslavi a důležitého silničního tahu – I/38 vytváří podmínky, které mohou být pro město ekonomickým přínosem, i proto se rozvíjí výroba právě podél této komunikace.
Doprava je v území tvořena především silnicemi I, II a III. třídy. V rámci ÚP dochází k rekonstrukcím a úpravám silnic všech těchto úrovní a také místních komunikací a dopravy v klidu. Železnice je v řešeném území stabilizována v současném stavu a neplánují se žádné změny. Výrazná koncentrace výrobních ploch (lehká průmyslová výroba a drobná výroba) je alokována především do katastrálního území Bělá pod Bezdězem a Vrchbělá, a to do lokality Vazačka (kde již výroba funguje) a do lokality Panin Dvůr. Vůbec nejintenzivnější rozvoj se odehrává právě v Bělé pod Bezdězem a Vrchbělé, v podstatně nižší míře poté v Bezdědicích a Březince pod Bezdězem.
ÚP se snaží variantním řešením rozvoj ekonomického pilíře posilovat. Varianta 1 představuje především více ploch pro bydlení a alternativní řešení některých dopravních situací. Varianta 2 poté volí umírněnější rozvoj, který se zdá býti, vůči okolnostem, přijatelnější. Nicméně invariantně ÚP stabilizuje a posiluje roli dopravní a technické infrastruktury a celkový rozvoj v oblasti bydlení, rekreace, smíšených městských ploch a dalších, jako je občanské vybavení, krajinné prvky, atd.
ÚP se snaží vytvořit kompaktní prostor, který kvalitně propojí všechny funkční zóny v rámci města (bydlení – výrobní plochy – občanská vybavenost – rekreace – sportovní a komerční plochy - služby) a stejně tak i za hranice města, tzn. v širších vztazích (tj. především nodálně ve vztahu k Mladé Boleslavi).
ÚP podporuje možnosti a příležitosti ekonomického rozvoje a hodnoty území a vytváří územní podmínky pro řešení stávajících závad, nepříznivých podmínek a ohrožení různých oblastí ekonomického rozvoje, např.:
- koncentrace hlavních ekonomických aktivit ve vymezených rozvojových zónách zajistí ochranu
a podmínky nerušeného vývoje přírodních a obytných částí území před negativními vlivy (ochranná pásma, dopravní zátěže aj.); nutno však podotknout, že v rámci města se nevyskytuje natolik silná průmyslová funkce, která by musela být zcela oddělena. Ovšem v rámci funkčnosti k tomu bezpochyby dochází.
- rozvoj hospodářského potenciálu města, tradičního sídla v rámci ORP Mladá Boleslav s kvalitně vybudovanou infrastrukturou a kvalitní propojeností na vyšší regionální celek, se bude nadále opírat od typického zaměření oblasti, to vše v přímých vazbách na silniční síť a důležité krajinné, přírodní a urbánní charakteristiky území;
- navržené úpravy a rekonstrukce městské dopravní sítě zajistí dobré dopravní napojení jednotlivých funkčních zón (komerčních, výrobních, bytových) - jejich snadnou dostupnost;
- dosažený stupeň vybavenosti města technickou infrastrukturou umožní další rozvoj městského útvaru;
- a řada dalších.
Sociální pilíř
V rámci sociálního pilíře a zajištění soudržnosti společenství obyvatel území lze konstatovat, že město Bělá pod Bezdězem má řadu velmi dobrých a příznivých územních podmínek pro sociální rozvoj, na druhé straně však vykazuje několik nepříznivých trendů (index stáří – rychlé stárnutí obyvatelstva, stav situace na trhu práce, současné záporné migrační saldo). Komplexně se však sociální pilíř jeví jako poměrně vyvážený a bezproblémový vzhledem k charakteru, velikosti a vlastnostem území.
- ÚP Bělá pod Bezdězem navrhuje stabilizaci vyhovující urbanistické struktury města a zajištění dalšího urbanistického rozvoje v souladu s požadavky na dostatečnou kvalitu života, stabilizace podmínek pro trvalé bydlení apod.;
- Dá se předpokládat, že ÚP posiluje sociální pilíř, a to dobrou dostupností výrobních zón, které představují část pracovní funkce ve městě, současně s tím nenarušuji vnitřně důležitou strukturu města; dále posiluje funkci dojížďky stabilizací komunikace I/38;
- Vytváří předpoklady k civilní ochraně obyvatelstva;
- Jako konkrétní příklady, jak ÚP přispívá k vyváženosti sociálního pilíře, podporuje posílení jeho hodnoty a silné stránky a řeší nepříznivé podmínky a odstraňuje hrozby, je možno uvést např.:
- Úpravy formy silniční infrastruktury zajistí kvalitní dostupnost ve smyslu zlepšení dostupnosti a charakteru samotného města a také vyšších regionálních jednotek; plánované plochy rozvoje jsou podmíněny či doplněny kvalitní dopravní infrastrukturou;
- návrh ploch bydlení, který stabilizuje počet obyvatel města a není ve střetu s urbánními hodnotami města a je v souladu s infrastrukturou jak technickou, která efektivně poskytuje důležité komodity, tak s infrastrukturou dopravní, která zajistí mobilitu a propojenost služeb a jednotlivých funkčních ploch města;
- stávající stabilizované funkce občanské vybavenosti jsou doplněny novými (občanská vybavenost, občanská vybavenost – komerční), současně jsou uvažovány záměry na přestavbu nevyhovujících a neefektivně využívaných ploch (kolem panelového domu ve Vrchbělé, asanace bývalého zemědělského areálu Březinka pod Bezdězem);
- návrh ploch občanské vybavenosti pro její rozvoj v odpovídající struktuře (kvalita, struktura, dostupnost) a zajištění stability v kontextu nároků, vyplývajících ze stupně hospodářského a sociálního rozvoje pro obyvatelstvo města;
- návrh postupné změny funkčního využití neperspektivních ploch – bydlení (variantně smíšená městská funkce ve Vrchbělé) případně asanace v Březince pod Bezdězem;
- vhodná lokalizace složek základní vybavenosti zajistí její dostupnost v upřednostnění potřeby trvale bydlícího obyvatelstva; současně také sleduje demografické trendy obyvatelstva a snaží se v rámci své působnosti nabízet místně relevantní OV;
- minimalizace vytváření solitérních sídel, rozvoj především ve smyslu navazování na současný stav;
- zajištění podmínek/možnosti pro vymezení pěších (v rámci veřejných prostranství) a cyklistických tras, vytváření podmínek pro soudržnost obyvatel;
- zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství slučitelných s účelem veřejných prostranství k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem;
- snaha o zlepšení životního prostředí města s pozitivním vlivem na veřejné zdraví a pohodu obyvatel;
- a další.
Rozvoj ekonomického i sociálního pilíře se snaží respektovat limity environmentálního pilíře, a také především historicky a urbánně cenné plochy uvnitř městského centra. Rozvoj vůbec nezasahuje do vnitřní části města. Ekonomický rozvoj sleduje potřeby společnosti i jejího očekávaného rozvoje v zajištění zaměstnání pro místní obyvatelstvo. Sociální pilíř přispívá k regionálnímu rozvoji stabilizací vzdělávacích a dalších základních institucí, návrhem ploch bydlení i veřejné infrastruktury a veřejných prostor se snaží podpořit uspokojení občanských potřeb všech specifických a majoritních skupin. Zároveň se snaží systematicky udržovat kvalitní krajinné, rekreační a volnočasové prvky, tím dále podporovat celý veřejný prostor, jeho historickou složku představovanou především silnými urbánními a architektonickými prvky památkové zóny, společně s blízkostí okolního krajinného prostředí.
F.II. Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení
a) zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území
ÚP města Bělá pod Bezdězem v dostatečné míře eliminuje zjištěné slabé stránky a hrozby a rizika, ovlivňující potřeby života současné generace, zejména v následujících oblastech a ohledech:
- navržená urbanistická koncepce rozvoje města omezuje riziko znehodnocení chráněného území (městské památkové zóny) s ohledem na respektování limitů a hodnot území;
- navrhuje řešení k eliminaci střetů a závad v oblasti dopravní infrastruktury, v oblasti nepřiměřených zásahů do cenných území nebo s rizikem znehodnocení kulturních i civilizačních hodnot a kvality technické infrastruktury území;
- vytváří územní i jiné předpoklady pro rozvoj individuálního i hromadného bydlení, pro rozvoj výrobní sféry – znovuvyužití nefunkčních areálů a služeb i pro rozvoj zejména návrhové komerční občanské i technické vybavenosti, čímž vytváří předpoklady pro stabilizaci obyvatelstva; snaží se stabilizovat funkční sektory a navíc posílit a stabilizovat funkci rekreace, krajinnou a environmentální funkci a ekonomickou stabilitu pro dostatečnou nabídku pracovních příležitostí a pro kvalitní životní podmínky a pro zvyšování životní úrovně obyvatelstva;
- navrhuje dostatečné plochy veřejných prostranství a smíšených městských oblastí;
- řeší využití nedostatečně využívaných prostor města, které mohou představovat hrozbu v sociální a urbánní oblasti, ty by jinak v budoucnu mohly ohrozit dobré a zdravé životní, krajinné a urbánní prostředí;
- zajišťuje podmínky pro omezení nadměrné hlukové zátěže území navrženým dopravním řešením, které zefektivňuje základní komunikační skelet města, navrhuje realizaci úpravy silnic I, II. a III. tříd a místních a účelových komunikací, stabilizuje důležitou dopravní komunikaci (silnice I/38) a dopravu v klidu;
- a další.
b) předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích
ÚP Bělá pod Bezdězem v dostatečné míře eliminuje předpokládaná rizika a ohrožení života budoucích generací zejména v následujících oblastech a ohledech:
- vytváří podmínky pro stabilizaci obyvatel, jejich příznivou strukturu (především vzdělanostní struktura) a sociální soudržnost;
- snaží se vytvářet podmínky pro udržitelný ekonomický, sociální i environmentální rozvoj, pro dlouhodobou prosperitu území města;
- eliminuje možné zhoršení nebo ohrožení životního prostředí a životních podmínek v dlouhodobém horizontu, respektuje environmentální limity, prvky historie (památkové zóna, nemovité kulturní památky) a urbanisticko-architektonické hodnoty;
- zajišťuje územní podmínky pro dlouhodobý vyvážený udržitelný rozvoj území, jeho trvalých obyvatel a návštěvníků území;
- vytváří podmínky pro eliminaci ohrožení obyvatel (bezpečná dopravní a technická infrastruktura, ochrana krajinných a památkových hodnot, civilní ochrana);
- zajišťuje udržitelné a efektivní využívání přírodních zdrojů a civilizačních hodnot z pohledu jejich zachování i pro budoucí generace.
Vyhodnocení vyváženosti pilířů
Udržitelný rozvoj území v současné době vykazuje výkyvy ekonomického pilíře, což je způsobeno společensko-ekonomickou situací, oblast vykazuje negativní trendy na trhu práce, vysoká nezaměstnanost v současnosti mírně klesá. Tento výkyv na trhu práce (ke konci roku 2011 se ucházelo o 1 pracovní místo až 37 obyvatel) může mít vliv na pilíř sociální. ÚP však jen těžko může ovlivnit tato fakta, která jsou výsledkem nadmístních konsekvencí. V rámci ÚP je snaha stabilizovat výrobní prvky plochami lehké a drobné výroby a dát tak prostor konkurenceschopnosti daného území v lokálním měřítku. Nadále je důležité posilovat napojení na okresní město, jelikož řešené území musí mít napojení na vyšší regionální jednotku.
V dalších ohledech již nedochází k zásadním místním tlakům, které by mohly jako výsledek generovat negativní městské jevy a tím vyhrotit sociální situaci či způsobit výrazné environmentální ztráty. Město se jako každé jiné vypořádává s problematickými majetkovými či finančními souvislosti, což se může odrážet v kvalitě některých objektů.
Sociální a environmentální pilíř nedeformuje městské procesy tak, že by mohly přestavovat jistou hrozbu a výrazné omezení rozvoje. V rámci velikosti města je nutné sledovat a minimalizovat možné vytváření solitérních sídel, to je zcela nepřijatelné v souvislosti s velikostí území. Nutné je také dbát na pyrotechnické průzkumy ve Vrchbělé, půda bývalého armádního prostoru může skrývat vojenský materiál.
Technická infrastruktura je zabezpečena, což vytváří předpoklad k bezproblémovému zabezpečování dodávek důležitých komodit, stejně tak obslužnost města dopravní infrastrukturou. Důležitým prvkem pro sociální oblast je poté přítomnost památkové zóny s typickými urbánními hodnotami a strukturami, které hrají důležitou roli (centrální část města).
Co se týče pilíře environmentálního, důležitý je zábor jednotlivých půd. Návrh územního plánu zabírá kvalitnější půdu jen v případech, kdy přebírá plochy platného územního plánu nebo v případech, kdy je
takové řešení nutné. Dále se v území sleduje povodňové území, Návrh zcela vyřazuje plochy zasahující do aktivní zóny záplavového území.
Variantami není ohrožena udržitelnost města, naopak městské centrum – památková zóna, tj. silný sociální prvek oblasti je stabilizován. Rozvoj je směřován směrem k Vrchbělé, kde vznikne nový městský volnočasový prostor. Rozložení návrhových ploch oddělí jednotlivé urbánní funkce, tím se upevní sociální a ekonomický prvek této oblasti, která tím posílí své volnočasové rekreační a potřebné doprovodné funkce a služby, které poté mohou mít vliv i například na rozvoj některých druhů podnikání.
Z výše uvedeného vyplývá, že až na problémy na trhu práce, nadměrným variantním návrhem bydlení či pyrotechnickými zátěžemi nedochází k výrazným výkyvům jednoho ze tří pilířů udržitelného rozvoje. Výrazný rozvoj je situován především do hlavního katastrálního území a do Vrchbělé. Ostatní části jsou rozvíjeny méně. Základním cílem je, aby i nadále hlavní městské funkce různorodého charakteru poskytovala především Bělá pod Bezdězem.
Doporučení variant:
Z hlediska negativních dopadů na jednotlivé složky ŽP je příznivější varianta 2, která neuvažuje s rozsáhlým vývojem v oblasti Sahary podmíněným realizací komunikace Vrabčí rokel – Kuřivodská, rozvojem na Z okraji města v návaznosti na ul. V Dolci, a s tím spojenými rozsáhlými zábory ZPF a PUPFL, narušením krajinného rázu, fragmentací krajiny (mj. obchvat Předního Hlínoviště) i dalšími dopady např. na vodní režim lokality. Z hlediska sociálního není nutné rozvíjet oblast intenzivní výstavbou bydlení v lokalitě Sahara, jelikož městský systém má další lokality, kde uvažuje (invariantně) umístit bydlení. Řešené území není vystaveno výrazným populačním tlakům, z toho důvodu se jeví přijatelnější varianta 2, která neuvažuje, tak intenzivní bydlení. Stejně tak z ekonomického hlediska se jeví varianta 2 (především hledisko intenzity bydlení) jako přijatelnější. Výstavba by vyvolala nadměrné náklady a mohlo by hrozit riziko velké dekoncentrace obyvatelstva, které není žádáno. Demografický trend nevyžaduje intenzivní zvyšování počtu ploch bydlení.
3c Stanovisko Krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství – stanovisko ze dne 22. 5. 2015, č. j. 066964/2014/KUSK
HODNOCENÍ KONCEPCE
1. Charakter a rozsah koncepce
Předložená koncepce vychází ze stávající územně plánovací dokumentace územního plánu sídelního útvaru Bělá pod Bezdězem a jejích změn. Řešené území je rozšířeno na celé správní území obce, katastrální území Bělá pod Bezdězem, Vrchbělá, Březinka pod Bezdězem a Bezdědice. Z dosud platné ÚPD je do nového územního plánu přebíráno cca 70 ha dosud nevyužitých zastavitelných ploch, převážně pro funkci rozvoje bydlení, dopravní infrastruktury a průmyslové výroby a skaldů. Nově je vymezováno nad rámec stávající ÚPD dle variant dalších 100 až 150 ha rozvojových ploch kde největší zábor představují plochy pro bydlení, sport, lehký průmysl, komerční zařízení a rekreaci.
2. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů koncepce na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti
Po celkovém solidně zpracovaném vyhodnocení dospěl zpracovatel Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu na životní prostředí Xxx. Xxx Xxxxxxxxxxx (část A) k závěru, že z vyhodnocení vlivů vyplývá, že obě varianty návrhu územního plánu Bělá pod Bezdězem budou mít srovnatelné vlivy na životní prostředí. Přesto v ukazatelích vlivů na zvyšování nárůstu zpevněných ploch, zvyšování biodiverzity a ekologické stability a z hlediska ochrany půdy se jeví varianta č. 2 jako vhodnější. Vyhodnocení je však uvozeno řadou podmínek, které by se měly promítnout i do předmětného územního plánu Bělá pod Bezdězem.
3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů koncepce na životní prostředí
Na základě vyhodnocení SEA byla navržena opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí, uvedená v kapitole 8. na str. 78 až 82 vyhodnocení SEA, ve kterém je uveden souhrn podmínek ke zmírnění negativního vlivu na životní prostředí.
4. Varianty z hlediska vlivů na životní prostředí
Návrh územního plánu Bělá pod Bezdězem byl zpracován ve dvou variantách, které jsou obsahem vyhodnocení SEA.
Na základě předloženého vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) vydává Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný úřad podle ust. § 20 písm. b) a § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění, v souladu s § 10i téhož zákona, z hlediska přijatelnosti vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánu Bělá pod Bezdězem na životní prostředí.
Pro fázi vydání a uplatňování ÚP Bělá pod Bezdězem se požaduje respektování podmínek uvedených ve Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Bělá pod Bezdězem na životní prostředí Xxx. Xxx Xxxxxxxxxxx (část A), zejména podmínek uvedených v kap. 8, Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí, uvedená v kapitole 8. na str. 78 až 82 vyhodnocení SEA resp. 13. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci na str. 87-89. Dále zdejší úřad upozorňuje, že nepovažuje za vhodnou kombinaci nesourodých návrhových rozvojových ploch v oblasti Na Výsluní a Panin Dvůr, kam jsou na zcela nové plochy lokalizovány do kontaktní blízkosti plochy pro výrobu a služby BPB-VL-6, BPB-VL-7, BPB-VL-8, navíc na návětrné straně vůči plochám pro bydlení individuální BPB–BI–27, BPB–B-28.
V rámci navazujícího stupně řešení územního plánu a navazujících samostatných správních řízení bude kromě uvedených podmínek a doporučení v plném rozsahu zajištěn systém limitů a regulativů, vyplývajících z obecně závazných zvláštních právních předpisů.
Vyhodnocení stanoviska je provedeno v navazující kapitole 3d).
3d Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly
Dne 22.5.2014 bylo Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství, vydáno pod č.j.: 066964/2014/KUSK souhlasné stanovisko k posouzení vlivů návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem na životní prostředí s požadavkem respektovat podmínky uvedené v příslušných kapitolách vyhodnocení vlivů návrhu ÚP Bělá pod Bezdězem na životní prostředí (SEA).
Z vyhodnocení SEA vyplývají charakteristické podmínky ke konkrétním rozvojovým plochám, které byly návrhem ÚP akceptovány a převzaty v podobě specifických podmínek uvedených v regulativech pro daná funkční využití.
Plocha RI-4 byla ve vyhodnocení SEA podmíněna hlukovou studií, ovšem ZM rozhodnutím o variantách vybralo variantu řešení, které tuto plochu hlukem plynoucím z dopravy neohrožuje, tudíž tato podmínka není nutná a ÚP jí neakceptuje.
Vyhodnocení SEA dále uvádí podmínky obecného charakteru, které jsou stanovené pro všechny návrhové plochy, nicméně se vztahují především k období přípravy území pro stavbu a následnou výstavbu, proto je nutné tyto převzít do navazujících samostatných správních řízení (ÚR, SP).
Zohledněn nebyl pouze požadavek ve vyhodnocení SEA na úpravu tvaru a vymezení, příp. vyjmutí plochy BI-30 (původně BPB-BI-32, BPB-BI-33 a BPB-DS-18) v lokalitě Sahara.
Plocha BI-30 představuje nástroj k dalšímu rozvoji města v jeho SV části. Lokalita se nachází při silnici III. třídy Bělá Pod Bezdězem – Kuřivody, přičemž tato komunikace umožňuje jediné připojení celého SV území na kompaktní městskou strukturu. Rozvoj území nad tímto svahem je racionální pouze za podmínky řádného zpřístupnění z hlediska vedení přístupové komunikace a řádného připojení na inženýrské sítě. Neméně důležitým kritériem rozvoje je pozice lokality vůči městu z hlediska docházkových vzdáleností k městské sídelní struktuře (školství, vybavenost, služby). Výše uvedeným kritériím tato lokalita vyhovuje, v měřítku města se jedná o jedinou plochu, která tato kritéria splňuje. Pozemky zastavitelné plochy BI-30 jsou ve vlastnictví města a město tak může investovat do přípravy území a jeho následného rozvoje včetně ploch dle
původního (platného) ÚPSÚ. Lokalita je dále umístěna na zemědělské půdě zařazené dle BPEJ do
IV. stupně ochrany, tudíž nedojde k záboru bonitně cenných půd.
Z výše uvedených důvodů byla plocha BI-30 v návrhu ÚP zachována.
3e Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení
Urbanistická koncepce
Územní plán je vytvořen nad touto vstupní analýzou:
a) rozvoj území musí odpovídat realitě hospodářského potenciálu a stavu společnosti k datu zpracování
b) rozvoj musí reflektovat platný ÚPSÚ, resp. rozsah jeho urbanizovaného území (= součet zastavěného území, zastavitelných ploch a to včetně zobrazení změn v zastavěném území,
ÚP :
1) Stabilizuje jádrové plochy území
Respektuje dochovanou urbanistickou a historickou strukturu území, především městskou památkovou zónu vč. veškerých významných staveb a ploch veřejného prostranství – náměstí. Rozvoj v těchto místech je zcela minimalizován jen na nutné kroky. Do území není nutno zasahovat, prostor je pro obec určující.
2) Rozvojové plochy bydlení na Sahaře
Toto území tvoří dominantní prostor pro rozvoj území, kromě plochy BI-28 se zde rozvíjí také městské bydlení (BI-30). Prostor Sahary představuje hlavní rozvojový pól území, a po naplnění ploch bude město logicky pokračovat severním směrem.
3) Rozvoj podél I/38
Významná obecní komunikace s nadregionálním významem stimuluje rozvoj výrobních ploch, které se rozvíjí podél. Komunikace výrobním plochám nabízí výrazné aglomerační úspory. Komunikace současně prochází mimo cenné městské území. Výrobní rozvojové plochy podél I/38 tak vytváří prostor pro umístění výrobní funkce, mimo těchto prostor tvoří výrobní pól území také Vazačka.
4) Vrchbělá
Rozvoj bývalého vojenského území tvoří významné plochy rozvoje s ohledem na volnočasové aktivity. Rozvoj je také tvořen zmíněnými výrobními plochami Vazačky, které tvoří společně s prostorem kolem I/38 základní výrobní plochy města. Výraznou úroveň rozvoje představuje přítomnost volnočasového areálu, na který navazuje plocha bydlení BI-14. ÚP takto naznačuje směr dominantního rozvoje území, který však musí být dostatečně napojen na jádro oblasti tak, aby nedocházelo k dekoncentraci aktivit.
5) Hlínoviště
Bývalá zemědělská osada na západní straně území přestavuje mírný rozvoj charakterizovaný platným ÚPSÚ a plochami žádostí FO, cílem ÚP je stabilizace prostoru a nevytváření přílišných růstových trendů, cílem je území zachovávat v současné velikosti
6) Šubrtov
Územní plán vymezuje předpoklady pro využití – stabilizaci - znehodnoceného území při zachování potenciálu rozvoje papírny. Pohotovostní osada není dále rozvíjena, ÚP BPB vymezuje pouze nezbytnou novou přístupovou komunikaci.
7) Rozvoj severně od ulice Tyršova
Tento prostor nabízí městu rozvoj smíšených městských funkcí různorodého charakteru, plocha SM-4 je efektivně umístěna u komunikace při vjezdu do obce, tento stav chrání vnitřní část města a současně dokáže uspokojit potřeby různorodého rozvoje. Rozvoj je zde definován stávajícími komunikacemi a také komunikací návrhovou DS-11. Do budoucna je po naplnění této plochy logické pokračovat až sever, a tím vyplnit současnou enklávu mezi SM-4, DS-11 a RI-5.
8) Xxxxxxxxx, Březinka pod Bezdězem
Malé katastrální části jsou rozvíjeny mírně, tak aby rozvoj respektoval urbanistickou strukturu.
Pozice sídla v krajině, historické souvislosti
Řešeným územím je unikátní přírodní a městský soubor. Který sousedí s důležitými krajinnými prvky oblasti - Bezděz, CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Vysoká ekologická stabilita je jednou ze základních hodnot obce, byla a vždy bude nadřazenou nad civilizačními zásahy. Hlavní koncepcí rozvoje obce je, v případě katastrální části Bezdědice a Březinka pod Bezdězem, stabilizace těchto malých městských částí, kde je koncepce omezena na udržení vesnického rázu. Alokací rozvojových ploch se především upevňuje funkce bydlení nebo rekreace. V případě katastrálního území Vrchbělá dochází k výrazné přeměně lokality, ve které se začínají realizovat volnočasové aktivity, vzhledem k tomu, že se jedná o bývalý vojenský prostor, dochází k jeho zkulturnění a zpřístupnění obyvatelům a návštěvníkům oblasti. V jižní části Vrchbělé poté dochází k rozvoji průmyslové (a lehké výrobní) funkce, která společně s platnou změnou ÚPSÚ (č. 3) vytváří jednu z důležitých výrobních oblastí města. V této katastrální části je dále uvažován silniční obchvat Předního Hlínoviště. Další výrobní lokality se nachází v hlavní částí řešeného území – v Bělé pod Bezdězem. Průmyslové plochy jsou vymezeny v lokalitě Panin Dvůr a následně podél komunikační trasy I/38 až ke sběrnému dvoru, tento prostor vzdálený od hlavních městských aktivit je příhodné pro umístění takové funkce, blízkost komunikační trasy navíc řeší problematiku zásobování, dostupnosti apod. Co se týče bydlení, to je alokováno v lokalitě Na Výsluní. Ale zejména jsou pro plochy bydlení vymezeny prostoru v oblasti Sahara.
Ve východní částí řešeného území je intenzita rozvojových ploch menší, soustřeďuje se především na vyšší efektivitu dostupnosti oblasti Pohotovostní osada a rozvoj volnočasových aktivit v okolí Papíren. V rámci Návrhu jsou převzaty všechny 4 změny platného ÚPSÚ. Řešeny jsou dále městské situace vyžadující úpravu křižovatek, zefektivnění dostupnosti pro pěší i automobily (stejně tak např. parkovací plochy). Koncepce se snaží stabilizovat důležité urbánní prvky a prostory, ty jsou představovány především městskou památkovou zónou (městské opevnění vč. České Brány, zámek, Klášter sv. Xxxxxxxxx, Děkanský chrám Povýšení sv. Kříže, atd.).
Řešené území je rozsáhlým souborem neustále se střídajících přírodních prvků – lesa, spontánních přírodních společenství, vodních ploch, lučních porostů. Velikost menších místních částí města se výrazně v historickém kontextu neměnila. Co se týče katastrálního území Vrchbělé, dochází k poměrně rozsáhlým změnám této oblasti, jež se mění z území čistě vojenského charakteru (minimálně obývaného) na volnočasový, relaxační a obytný a v jižní části také výrobní prostor města, tzn. do budoucna se čeká výrazné využívání této oblasti.
Počet obyvatelstva oblasti je dlouhodobě poměrně stabilní. Město bylo založeno dle plánů krále Xxxxxxx XX. Mělo být založeno přímo pod hradem Bezdězem, od tohoto záměru však bylo odstoupeno pro nedostatek vody. Město bylo vystavěno panem Xxxxxx z Dubé v roce 1304, který dostal od Xxxxxxx XX. svolení přenést město na jiné místo, a to na nedalekou vyvýšeninu mezi dvěma hlubokými údolími.
Průmyslová funkce, jakožto silná urbanizační funkce městský systém výrazně nezvětšila. Zařadila ovšem do něj tuto výrobní (a ekonomickou) funkci. ÚP reflektuje současný význam sídla a jeho regionální roli v rámci širšího vztahu. ÚP zahrnuje tradiční městskou strukturu a základní vybavenost s odpovídajícím řešením silniční sítě a další infrastruktury. Město poskytuje v rámci svého regionálního dosahu základní školství a sociální služby, omezeně pak základní vybavenost a zaměstnání v místním hospodářství. Do jisté míry je oblast závislá, díky své velikosti, na vyšších regionálních jednotkách, což podporuje přirozenou spádovost regionu. Pozice na silnici I/38, tím zpřístupňuje vyšší vybavenost (Mladá Boleslav) a tedy mimo jiné pracovní příležitosti.
Budoucí potenciál – vychází ze stabilizace menších katastrálních území (Březinka pod Bezdězem, Bezdědice), a dále z rozsáhlé transformace bývalého vojenského prostoru Vrchbělá, kde jeho severní část bude sloužit jakožto významný rekreační prvek oblasti a jižní část na pomezí katastrálních částí Bělá pod Bezdězem a Vrchbělá bude sloužit výrobním účelům (oblast Vazačky). Lze tedy očekávat kompletní zkulturnění Vrchbělského prostoru, současně s napojením na důležité městské funkce v centru města. V prostou Bělé pod Bezdězem je poté hlavní myšlenkou ochrana kulturních, urbanistických a architektonických prvků oblasti (zachování architektury kolem náměstí, výhled na přirozený významný prvek
– hrad Bezděz), následně poté reakce na nutné rozvojové vlivy, tj. bydlení, rozvoj výrobních ploch, technické a dopravní infrastruktury, občanské vybavenosti atd.
Katastrální část Bělá pod Bezdězem
ÚP akceptuje urbanistickou strukturu města jako menšího sídelního celku s plnou občanskou vybaveností s vědomím historického vývoje a architektonických hodnot vč. městské památkové zóny, tj. tj. soubor památek, zástavby a pásu zeleně kopírující tvar terénu severně od náměstí až směrem k zámku. ÚP respektuje Regulační plán pro rekreační chatovou oblast pod Šibeničním vrchem. ÚP akceptuje nutnost dostatečného napojení na spádové oblasti regionu, jelikož je to především z hlediska zaměstnanosti nutné. ÚP navazuje na doposud platný ÚPSÚ, včetně všech přijatých změn (4). ÚP přebírá některé vybrané vymezené zastavitelné plochy, jiné jsou z pohledu neefektivního urbanistického rozvoje vypuštěny, dle domluvy s městem.
Jelikož rozvoj území, vymezený platným ÚPSÚ se osvědčil jako správný a reálný a navozuje optimální hierarchii vnitřního uspořádání obce, ochranu urbanistických, architektonických a historických hodnot včetně jejich uplatnění ve veřejném prostoru. Na platformě této vymezené koncepce rozvoje byly realizovány základní investice obce do dopravní a technické infrastruktury, úpravy veřejných prostranství. Platný ÚPSÚ představuje podklad pro další budoucí rozvoj obce. ÚP je vypracován nad digitální katastrální mapou, zapracovány jsou územně analytické podklady ORP Mladá Boleslav, po technologické stránce je proveden export dat v datovém modelu GIS Středočeského kraje. Technologie zpracování tak poskytuje informační databázi pro další činnosti státní správy. Základní snahou je transparentní a elementární nastavení podmínek zástavby.
Akceptována je pozice současných výrobních ploch v lokalitě Vazačka, zde ÚP posiluje tuto výrobní zónu rozvojovými plochami napojenými na platnou změnu ÚPSÚ (č. 3). Další výrobní plochy jsou uvažovány v lokalitě Panin Dvůr. Bydlení je uvažováno především v lokalitě Sahara, dále v lokalitě Na Výsluní.
Stabilizovanou část města představují jádrové plochy – jednoznačně vymezené městské centrum, v němž se nachází památková zóna, tedy prostor důležitý v souvislosti s urbanistickými hodnotami a architektonickými prvky. Městská památková zóna města není návrhovými plochami dotčena, naopak je stabilizována a chráněna. ÚP dále respektuje kulturní památky v území, přítomnost památek v některých případech určuje konkrétní podmínky pro využití ploch (Panin Dvůr - kulturní památka sýpka č.r. ÚSKP 103859 je chráněna stanovením maximální výška zástavby v místě).
ÚP vymezuje tento zásadní rozvoj:
- Rozvoj bydlení v rodinných domech městské na Sahaře
- Rozvoj smíšených ploch a bydlení v okolí hřbitova
- Rozvoj výrobních ploch podél I/38
- Rozvoj smíšených ploch a dopravní infrastruktury v oblasti křížení ulice Tyršova a komunikace I/38
Rozvoj bydlení na Sahaře
Rozvojové plochy: BI-24, BI-28/1, BI-28/2, BI-30, PV-1 a BI-7
Rozvoj funkce bydlení v lokalitě Sahara je jedním ze základních prvků ÚP Bělá pod Bezdězem. Oblast vytvoří do budoucna dominantní prostor bydlení. Tento rozvoj je vázán na demografickou strukturu a především na rozvojové osy komunikace I/38, tyto dva jevy vyčíslují potřeby ploch bydlení a odůvodňují nutnost vymezení ploch takové míře – viz kapitola 3f Vyhodnocení účelného využití zastavěného území.
Území Sahary se jeví jako výhodný směr rozvoje, jednak jsou plochy rozvoje převzaty z platného ÚPSÚ a jednak je zde dostatečný prostor a současné struktura bydlení, kterou lze rozšiřovat. Bydlení je navrženo plochami:
- BI-28/1 – vychází z platného ÚPSÚ a představuje dominantní rozvojovou plochu, ta navazuje na současný stav bydlení a vytváří dostatečný prostor pro vytvoření relevantního bydlení
- BI-28/2 – jedná se o akceptovanou žádost FO, nacházející se blízko dominantního rozvoje bydlení na Sahaře
- Tento rozvoj je doplněn další plochu z platného ÚPSÚ - BI-24
V lokalitě Sahara dochází k alokaci další významné plochy – BI-30, jedna se o městský rozvojový záměr bydlení, navazující na plochy BI-24 a BI-28/1. Město prostřednictvím plochy ovlivňuje rozvoj bydlení v místě a vytváří strategii budoucího rozvoje. Rozvoj v těchto místech je příhodný z několika důvodů: jedná se o městské pozemky, nedochází k záboru kvalitní půdy, Lokalita je umístěna na zemědělské půdě zařazené dle BPEJ do IV. stupně ochrany. Neméně důležitým kritériem rozvoje je pozice lokality vůči městu z hlediska docházkových vzdáleností k městské sídelní struktuře (školství, vybavenost, služby).
K těmto rozvojovým prvkům je připojena plocha BI-7, jde o akceptovanou žádost FO.
V území se nachází také plocha PV-1. Jde o pěší propojení U Kina ↔ U Krupské silnice ↔ modrá turistická značka. Zajišťuje obsluhu území.
Rozvoj smíšených ploch a bydlení v okolí hřbitova
Rozvojové plochy: BI-21, BI-22, DS-10, NS-9, SM-6
Tento prostor představuje jeden z dalších významných rozvojových os území města na přístupové trase do městského centra od silnice I/38. Jde o, které již roste a je přirozeně propojeno s centrem, ÚP tudíž přistupuje k jeho přeměně k naplnění potřeb města. Jde o logické vyplnění celého prostoru severozápadně od hřbitova. Důležitou roli při urbanizaci tohoto území hraje přítomnost komunikace I/38 a současná urbanistická struktura, enkláva nabízí prostor pro umístění funkcí rozvíjející bydlení a zároveň nabízí prostor pro umístění rozsáhlé plochy pro různorodé smíšené městské potřeby.
ÚP klade důraz na kvalitu rozvoje vzhledem k současné struktuře a charakteru oblasti. Jednak se v území nachází hřbitov, jehož okolí je nutno zachovávat jako klidové a nerušící, to je zaručeno návrhovou plochu NS-9. Na druhé straně je nutno oddělit stávající sběrný dvůr, který se rozšiřuje. ÚP tedy smíšené městské a obytné funkce rozvíjí od sběrného dvora severně podél I/38, výrobní funkce vč. rozšíření sběrného dvora jsou rozšiřovány jižně podél I/38 až k Paninu Dvoru – viz další kapitola.
Dochází tedy k rozvoji bydlení:
- Přebírá se plocha z platného ÚPSÚ - BI-21, na tuto plochu navazuje nová plocha BI-22
A především dochází k alokaci plochy SM-6, která městu dokáže nabídnout prostory k umístění různorodých smíšených městských funkcí
Význam plochy spočívá, jak bylo řečeno, v napojení jak na I/38, tak ve vzniklých vazbách směrem na centrum.
Podél I/38 je umístěna plocha NS-10, ta má ochrannou funkci vzhledem k možným negativním vlivům komunikace I/38 (hluk, hygiena, apod.)
V území je navržena také plocha – DS-10, zajišťující obslužnost území.
Rozvoj výrobních ploch podél I/38
Rozvojové plochy: BI-20, DS-5, DS-9, DS-10, NS-10, NS-12, VL-4, VL-5, VL-6, VL-7
Rozvoj podél komunikace I/38 má výraznou souvislost s lokalitou Panin Dvůr. Rozvojové plochy totiž směřují do sběrného dvora podél komunikace I/38 až do lokality Panin Dvůr. Vzniká tak významný prostor určený k výrobě, který je doplňkovou oblastí k dominantním výrobním prostorům na Vazačce.
Cílem ÚP je zde vytvořit výrobní zónu, která má vliv především v souvislosti s trhem práce. Komunikační tah představuje ideální lokalizační výhodu a úsporu pro výrobní funkci. Tyto výrobní plochy v oblasti Panin Dvůr tak nebudou zasahovat, jak do důležitých urbánních struktur v centru města, tak ani do funkci, které by touto výrobou mohly být narušeny (rekreace, bydlení). Navíc podél celé komunikace I/38 je alokováno smíšené nezastavěné území. ÚP vychází již ze strategie platného ÚPSÚ.
- Je alokována plocha VL-4, která slouží k rozšíření sběrného dvora, platný ÚPSÚ
- Na plochu VL-4 navazuje plocha VL-5, která doplňuje zbytek ploch z platného ÚPSÚ, a tak dotváří celý systém rozvoje podél I/38
- Na plochu VL-4 poté navazují plochy zmíněného platného ÚPSÚ – VL-6, VL-7
- Podél I/38 jsou umístěny plochy NS – NS-10, NS-12
ÚP také přebírá změna č. 2 ÚPSÚ, která se nachází v blízkosti tohoto území, jde o funkci bydlení. U této plochy se ještě nachází akceptovaná žádost FO – RI-2, která rozšiřuje stávající rekreaci.
Z pohledu infrastruktury dochází k těmto krokům:
- Úprava komunikace od křižovatky u I/38 směrem k Paninu Dvoru – DS-5
- úprava křižovatky - I/38 x III/27235 spojnice do Plužné - úprava křižovatky – DS-9
- MK – obslužná komunikace v navrhované lokalitě Horka – DS-10
Rozvoj smíšených ploch a dopravní infrastruktury v oblasti křížení ulice Tyršova a komunikace I/38 Rozvojové plochy: DS-11, DS-15, RH-1, SM-4
Prostor u křížení ulice Tyršova a komunikace I/38 stejně jako oblast u hřbitova nabízí rozsáhlý prostor pro potřeby města ve smyslu smíšených městských ploch.
Výrazně určujícím prvkem je komunikace DS-11:
- III.třída – propojení I/38 x II/276 ↔ III/27235 směr Kuřívody.
-
Komunikace propojuje území od zrealizovaného kruhového objezdu na konci ulice Tyršova až směrem k rozvojovým plochám v lokalitě U Sedřezy a dále směr Kuřívody. K této komunikaci je navíc přiřazena návrhová plocha DS-15. Cílem této návrhové plochy je propojit plochu DS-11 se stávající komunikací v ulici U Sedřezy.
Tento navržený komunikační systém vytváří rozsáhlý prostor orné půdy, kterou lze využít k městským účelům. Proto zde ÚP navrhuje plochu SM-4, tan abízí velký prostor (např. pro obchodní řetězec či jiné městské funkce). Plocha je na okraji města.
Do prostoru je umístěna plocha z platného ÚPSÚ – RH-1, společně s návrhovou plochou bydlení BI-17 a akceptovanou žádostí FO OV-1 tak vzniká ucelený kompaktní prostor na okraji města, který je schopen absorbovat městské potřeby v oblasti smíšených městských funkcí, je napojen na stávající komunikační síť a současně vytváří nové dopravní propojky k plné funkčnosti prostoru.
Další rozvojové oblasti představuje:
Rozvoj v okolí Pohotovostní osady a ulic Nádražní, Pražská a Papírenská: Rozvojové plochy: BI-29, DS-13, DS-14, DS-16, SM-2, SM-7, VL-2
A) Okolí Pohotovostní osady, rozvojové plochy: DS-16, SM-2, SM-7.
- prostor je stabilizován a rozvoj v okolí Papíren je minimalizován. Není záměrem oblasti vytvářit solitérní oblasti, které by mohly vést k vícejadernosti území nekorespondující s jeho velikostí.
V případě, že by se tak stalo, je nutno vytvořit dostatečné propojující prvky zajišťující funkčnost a napojení sídla na centrum (dojížďka, svoz odpadu, zajištění vzdělávacích institucí, atd.). Proto je
rozvoj v okolí Papíren omezen pouze na akceptování ploch smíšené městské funkce vycházející z žádosti FO.
- Dále je řešena dopravní situace (dostupnost) Pohotovostní osady. Současný přistup do oblasti není kvalitní a mohl by v krizových situacích vést k nedostatečné mobilitě např. záchranných složek, tím se stává území velmi zranitelné. Je tedy vymezena nová plocha komunikace vedoucí na Pohotovostní osadu.
Další rozvoj u Pohotovostní osady a Papíren není, s ohledem na současný stav, doporučován.
B) Pražská, Nádražní ulice, rozvojové plochy: BI-29, DS-13, DS-14, VL-2
1) V této oblasti jsou realizovány nutné dopravní kroky
- úprava křižovatky Pražská (II/276) x Papírenská (II/276). Plocha vylepšuje dopravní plynulost a parametry křižovatky
- úprava křižovatky Mladoboleslavská (II/276) x Pražská (II/276) x Nádražní (II/272). Plocha zasahuje do OP dráhy, konkrétní řešení úpravy křižovatky bude řešeno v územním řízení.
Plocha vylepšuje dopravní plynulost a parametry křižovatky
2) U prostoru nádraží je převzata plocha platného ÚPSÚ – VL-2.
3) V ulici Pražská je akceptována žádost FO (BI-29), bydlení zde navazuje na současný stav, ten rozšiřuje
Rozvoj jižně od ulic Páterovská a Vrabčí rokel: dochází k realizaci drobných ploch.
Rozvojové plochy: BI-12, BI-13
- V této oblasti dochází k minimálnímu rozvoji bydlení. Toto bydlení vychází z konkrétních místních konsekvencí a přirozených mírných rozvojových trendů. ÚP tak přebírá rozvojové plochy platného ÚPSÚ – BI-12, BI-13, tyto plochy bydlení navazují na současné stav rekreace a bydlení. Svou velikostí nijak nemění stávající kompozici, logicky rozšiřují prostor.
Rozvoj v lokalitě Na Výsluní:
Rozvojové plochy: BI-27
Lokalita Na Výsluní bude do budoucna pro obec plnit obytnou funkci. Rozvoj této funkce vychází již z platného ÚPSÚ, který ÚP přebírá. Rozvojová plocha BI-27 navazuje na současnou strukturu bydlení, kterou logicky rozšiřuje. Bydlení v ulici Paninodvorská a nabízí alternativu k bydlení v samotném centru města a současně nabízí okolní kvalitní přírodní prvky. V okolí se nachází prvky občanské vybavenosti (tenisové hřiště). Jižně od této oblasti je komunikace I/38, severně komunikace II/276.
Rozvoj v lokalitě Šestidomky – ulice Strmá
Rozvojové plochy: BI-4, BI-25, BI-26, SM-3
Oblast je typickým místem pro bydlení, které zde také v současné struktuře funguje, návrhové plochy toto bydlení v neintenzivní formě rozvíjí, vyplněním prostorových enkáv. Plocha BI-25 vychází z platného ÚPSÚ. Ostatní plochy jsou předmětem městských záměrů nebo zde projektant vytváří prostor pro rozvoj bydlení.
Rozvoj v lokalitě Na Jeteli, Mladoboleslavská Rozvojové plochy: BI-11, OV-2, RI-1, RZ-1
- Velké plochy (BI-11 a RZ-11), které tvoří dominantní rozvoj v tomto místě jsou převzaty
z platného ÚPSÚ, jde o plochy, které nastiňují budoucí rozvoj území, který je založen na mírném růstu území, směrem do volného prostoru. Plochy navazují na současný stav, tudíž je řešena jejich dostupnost a odůvodněna je tím i logika rozvoje, která spočívá ve vyplňování enkláv uvnitř struktury města
- Nově jsou v místě umístěny plochy RZ-1, OV-2, ty mírně rozšiřují současný stav území
Rozvoj v okolí městského centra
Rozvojové plochy: BI-23, BI-31, SM-5, RI-2, DS-4, DS-12, VD-1
Okolí městské centra je rozvojovými plochami dotčeno minimálně, dle nastavené urbanistické koncepce dochází spíše ke stabilizaci současného stavu v území, nicméně do širšího okolí centra města je umístěno několik ploch, které jsou typické tím, že vyplňují strukturu území, mění její využití, jde o žádosti FO či jde o nutné dopravní změny. Všechny tyto plochy jsou jen dílčími úpravami ve stabilizovaném území.
- Dochází k alokaci parkoviště v blízkosti sportovního hřiště v ulici Mělnická, které vyřeší problém parkování vozidel při sportovních akcích – plocha DS-4
- Dochází k alokaci plochy parkoviště v blízkosti koupaliště, to problém s parkováním návštěvníků koupaliště – plocha DS-12
- Je akceptována žádost FO pro umístění drobné výroby a výrobních služeb mezi ulicemi Smetanova a Xxxxxxxxx, plocha svou funkcí nijak neomezuje klidné užívání okolní obytné funkce
– plocha VD-1
- V ulici Táborová je poté vyplněna enkláva mezi současnou obytnou funkcí, plocha BI-23 tento volný prostor zceluje
- U vjezdu do obce při ulici Tyršova je alokována plocha z platného ÚPSÚ - plochaSM-5
- Pozemek s rekreačním domem v ul. Hradební je navržen pro bydlení individuální v rodinných domech - městské ( BI-31 ). Plocha se nachází v údolnici, nenarušuje městské panorama.
Rozvoj v prostoru mezi ulicí Xxxxxxxxxx a I/38
Rozvojové plochy: BI-19, NS-5, VL-3
Tento prostor se jeví jako ideální k umístění rozvojových ploch. Jednak protože se eliminuje problematicky obhospodařovaná a ostatními funkcemi zužovaná plocha orné půdy a jednak také tím, že se využije současná struktura území a blízkost důležité komunikace I/38. ÚP při rozvoji této lokality hledělo na okolní funkce, kterými jsou funkce VL a funkce obytné, této současné struktuře je také přizpůsoben rozvoj.
- Je navržena plocha VL-3, která rozšiřuje současnou funkci VL a především je přimknuta ke komunikaci, to řeší určité lokalizační faktory – plocha je napojena na silniční síť, zásobování apod
- V ulici Xxxxxxxxxx se nachází v současné struktuře plochy bydlení, toto bydlení je dále rozšiřováno plochou BI-19, v případě této plochy je nutno dbát na hygienické a hlukové limity v souvislosti s provozem na I/38, to chce ÚP eliminovat plochou NS-5
Rozvoj v lokalitě Hlínoviště:
Rozvojové plochy: BI-1, BI-2, BI-3, BI-5, BI-8, BI-9, SV-2, BI-16, BI-18, DS-2, PV-3, PV-4, RH-2, RI-3,
SV-1
Lokalita Hlínoviště tvoří menší obydlený útvar mimo samotné centrum, původně zemědělská osada. Oblast slouží především obytná a rekreační funkci. A v tomto duchu je také oblast rozvíjena. Nedochází k rozvoji nad nutný rámec, tzn., jsou akceptovány žádosti FO a převzaty plochy v rámci stávajícího ÚPSÚ a platné změny (č. 4).
Na nejzápadnější straně je realizován městský záměr bydlení. Současně je vytvořena plocha rekreace, která bude sloužit pro motokrosovou činnost. Plocha je záměrně oddělena od ostatních funkcí a je umístěna na samotě tak, aby byla eliminována bezpečnostní rizika plynoucí z provozu tohoto sportu. Motokros by mohl v blízkosti obytných ploch vytvářet rušící elementy. Plocha bude oplocena, avšak bude zajišťovat průchod drobných živočichů tak, aby nevytvářela migrační bariéry, současně je koordinována hranice zastavitelné plochy a vymezení ÚSES. Kladen je důraz na bezpečnost obyvatel při příjezdu motorek do této lokality, a to dle normy ČSN 736102 (projektování křižovatek na silničních komunikacích) a ČSN 736110 (místní komunikace).
Výraznější rozvoj je představován plochami platného ÚPSÚ:
- BI-16 – změna č. 4 ÚPSÚ
- A další plochy platného ÚPSÚ – BI-1, BI-3, BI-8, BI-9 a PV-3 – plochy rozšiřují současné tradiční prvky tohoto místa, cílem ÚP je zachování kompaktní celistvosti území
Novými rozvojovými prvky jsou:
- Rozšíření rekreační funkce – plocha RI-3
- Rozvoj bydlení vycházející z respektování žádostí FO – BI-2, BI-5, SV-2, SV-1
Přítomnost obyvatel, míra rozvoje a možnost dostupnosti funkcí a služeb centra vytváří tlak na kvalitní veřejná prostranství a napojení na centrum města. Plocha PV-3 vytváří předpoklady především pro sídelní zajištění mobility (zastávka autobusu + doprovodné funkce), které zajistí minimální nabídku místních služeb v blízkosti propojky na I/38.
Cílem této lokality je umírněný růst vycházející z tendencí místních obyvatel, v rámci rozvoje celého města zde nebude do budoucna směřován intenzivní rozvoj.
Významným krokem je umístění obchvatu Předního Hlínoviště – plocha DS-2. Komunikace zajistí odklon dopravy z Předního Hlínoviště. Tím eliminuje negativní vlivy plynoucí z intenzivní dopravy a zároveň posiluje ochranu Předního Hlínoviště.
ÚP dále také respektuje vyhlášení přírodní památky Bělá pod Bezdězem – zámek, hranice ZCHÚ vč. ochranného pásma je vymezena v grafické části.
Vymezené plochy:
BI-1 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské v Zadním Hlínovišti. Vychází z platného ÚPSÚ.
BI-2 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské v Zadním Hlínovišti. Žádost FO.
BI-3 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské v Zadním Hlínovišti. Vychází z platného ÚPSÚ.
BI-4 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské v Zadním Hlínovišti.
BI-5 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské v Zadním Hlínovišti. Žádost FO.
BI-7 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské jižně od ulice U Krupské silnice. Žádost FO.
BI-8 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské v Zadním Hlínovišti. Vychází z platného ÚPSÚ. Plocha zachovává celistvost interakčního prvků IP 5.
BI-9 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské v Zadním Hlínovišti. Vychází z platného ÚPSÚ.
BI-11 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské západně od Panina Dvora. Vychází z platného ÚPSÚ.
BI-12 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské jižně od ulice Páterovská. Vychází z platného ÚPSÚ.
BI-13 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské v ulici Vrabčí rokel. Vychází z platného ÚPSÚ.
BI-16 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské v Zadním Hlínovišti. Vychází ze změny ÚPSÚ č. 4.
BI-17 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské v ulici V Dolci. BI-18 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské v Hlínovišti.
BI-19 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské mezi I/38 a ulicí Xxxxxxxxxx.
BI-20 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské u ulice Mělnická. Vychází ze změny ÚPSÚ č. 1.
BI-21 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské u Hřbitova jižně od ulice Mělnická. Vychází z platného ÚPSÚ. Plocha je součástí výrazné rozvojové osy města, která společně s okolními plochami vytváří prostor pro městské potřeby, které vychází z efektivního napojení na centrum města a současné na I/38.
BI-22 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské u Hřbitova jižně od ulice Mělnická. Žádost FO zapadá do výrazné rozvojové osy města, která společně s okolními plochami vytváří prostor pro městské potřeby, které vychází z efektivního napojení na centrum města a současné na I/38.
BI-23 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské v ulici Táborová.
BI-24 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské U Krupské silnice - vychází z platného ÚPSÚ.
BI-25 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské u ulice Strmá. Vychází z platného ÚPSÚ.
BI-26 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské u ulice Strmá. Městský záměr.
BI-27 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské v lokalitě Na Výsluní. Vychází z platného ÚPSÚ.
BI-28/1 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské na Sahaře. Městský záměr.
BI-28/2 – plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské na Sahaře, jde o akceptovanou žádost FO, která se nachází v blízkosti významného rozvoje bydlení na Sahaře (BI-28/1).
BI-29 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské u ulice Papírenská. Žádost FO.
BI-30 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské na Sahaře. Jde o významný městský záměr, podporující snahu města vytvářet urbanistickou koncepci města, plocha v sobě integruje možnost dopravní a technické infrastruktury. Základním východiskem pro umístění plochy je fakt, že se jedná o městské pozemky, podpořené nízkou kvalitou zemědělské půdy, na které se nachází.
BI-31 – plochy bydlení jako změna využití plochy současné rekreace, umístění rodinných domů je stanoveno při ul. Hradební. Plocha se nachází v údolnici, nenarušuje městské panorama.
DS-3 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava. Nová lávka pro pěší přes I/38.
DS-4 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava. Parkoviště u fotbalového hřiště (při ul. Hradební).
DS-5 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava. Úprava komunikace od křižovatky u I/38 směrem k Paninu Dvoru.
DS-8 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava. MK – rekonstrukce přístupové cesty u stávajícího bydlení pod hřbitovem.
DS-9 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava. I/38 x III/27235 spojnice do Plužné - úprava křižovatky.
DS-10 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava. MK – obslužná komunikace v navrhované lokalitě Horka. Jde o propojku k výrazným rozvojovým osám města, která společně s okolními plochami vytváří prostor pro městské potřeby, které vychází z efektivního napojení na centrum města a současné na I/38. Plocha DS-10 zajišťuje propojení na současnou dopravní infrastrukturu.
DS-11 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava. III.třída – propojení I/38 x II/276 ↔ III/27235 směr Kuřívody.
DS-12 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava v ulici Kuřívodská.
DS-13 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava. Úprava křižovatky Pražská (II/276) x Papírenská (II/276).
DS-14 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava. Úprava křižovatky Mladoboleslavská (II/276) x Pražská (II/276) x Nádražní (II/272). Plocha zasahuje do OP dráhy, konkrétní řešení úpravy křižovatky bude řešeno v územním řízení.
DS-15 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava. propojení nové komunikace DS-11 ke komunikaci v ulici U Sedřezy.
DS-16 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava. MK – nové napojení Pohotovostní osady na silnici II/276.
NS-4 - plocha smíšená přírodní mezi současným stavem a návrhovou komunikací DS-15. NS-5 - plocha smíšená přírodní podél I/38 západně od ulice Xxxxxxxxxx.
NS-6 - plocha smíšená přírodní podél komunikace u sportovního hřiště mezi I/38 a ulicí U Stadionu a dále severním směrem podél I/38. Plochá má chránit obytnou zástavbu před hlukem způsobeným z provozu na I/38, v rámci plochy je možné umístění protihlukového opatření (terénní val).
NS-7 - plocha smíšená přírodní jižně od komunikace I/38 směrem k lokalitě u Dráhy. NS-8 - plocha smíšená přírodní jižně od komunikace I/38 směrem k lokalitě u Dráhy. NS-9 - plocha smíšená přírodní u hřbitova jižně od ulice Mělnická.
NS-10 - plocha smíšená přírodní podél komunikace I/38 v závislosti na rozvojových plochách SM-6, VL-4, VL-5.
NS-11 - plocha smíšená přírodní u návrhové plochy DS-5.
NS-12 - plocha smíšená přírodní podél I/38 v souvislosti s plochou VL-6.
NS-13 - plocha smíšená přírodní v lokalitě Panin Dvůr u návrhové plochy BI-27.
NS-15 - plocha smíšená přírodní v lokalitě U Sedřezy. NS-16 - plocha smíšená přírodní v lokalitě U Sedřezy.
NS-17 - plocha smíšená přírodní severně od Hlínoviště podél nového obchvatu. Plocha má za cíl chránit Hlínoviště před vlivem dopravy z plánovaného obchvatu.
OV-1 - plocha veřejné vybavenosti u plánovaného kruhového objezdu u ulice Tyršova. Žádost FO. OV-2 - plocha veřejné vybavenosti v ulici Mladoboleslavská.
OV-3 - plocha veřejné vybavenosti u nové okružní křižovatky mezi I/38 a II/276. Určena pro supermarket.
PV-1 - plocha veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch . Pěší propojení U Kina ↔ U Krupské silnice ↔ modrá turistická značka. Plocha je určena pro zpřístupnění lesních pozemků, které jsou za současných podmínek problematicky dostupné. Plocha umístěna mimo zastavěné území je v souladu s §18, odst. 5 stavebního zákona, který umožňuje vedení veřejné dopravy. Xxxxxx je definována jako PV vzhledem k tomu, že se jedná o pěší propojení, nikoli o komunikaci. Zajišťuje obsluhu území.
PV-2 - plocha veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch . Dopravní propojení plochy BI-17 na stávající komunikační strukturu.
PV-3 - plocha veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch v Zadním Hlínovišti. Vychází z platného ÚPSÚ.
PV-4 - plocha veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch podél návrhové plochy BI-18. RH-1 - plocha hromadné rekreace západně od ulice Kuřivodská. Vychází z platného ÚPSÚ.
RH-2 - plocha hromadné rekreace je specifickou plochou v Hlínovišti. Plocha je určena pro motokros, bude oplocena, avšak bude zajišťovat průchod drobných živočichů tak, aby nevytvářela migrační bariéry, současně je koordinována hranice zastavitelné plochy a vymezení ÚSES. Kladen je důraz na bezpečnost obyvatel při příjezdu motorek do této lokality, a to dle normy ČSN 736102 (projektování křižovatek na silničních komunikacích) a ČSN 736101 (projektování silnic a dálnic).
RI-1 - plocha rodinné rekreace v ulici Vančerova rokel. Žádost FO. Rekreační objekty budou umístěny vždy v patách svahu v blízkosti stávajících přístupových komunikací.
RI-2 - plocha rodinné rekreace u ulice Mělnická. Žádost FO. RI-3 - plocha rodinné rekreace v Hlínovišti.
RI-4 - plocha rodinné rekreace v lokalitě U Sedřezy. Plochá má svůj význam s ohledem na urbanistickou koncepci území, jde o spojitost území Bělé pod Bezdězem a katastrální části Vrchbělá. Rekreační objekty budou umístěny vždy v patách svahu v blízkosti stávajících přístupových komunikací.
RI-5 - plocha rodinné rekreace v lokalitě U Sedřezy. Plochá má svůj význam s ohledem na urbanistickou koncepci území, jde o spojitost území Bělé pod Bezdězem a katastrální části Vrchbělá. Rekreační objekty budou umístěny vždy v patách svahu v blízkosti stávajících přístupových komunikací.
RZ-1 - plochy individuální rekreace – zahrádkářské osady jižně od ulice Mladoboleslavská. Vychází z platného ÚPSÚ.
SM-2 - plocha smíšená obytná – městská v ulici Papírenská. Žádost FO.
SM-3 - plocha smíšená obytná – městská v ulici Strmá. Jde o akceptovanou žádost FO, která navazuje na mírný rozvoj rozvíjející současný stav v ulici Strmá. Plocha je vychází z podmínky preference zachování kompaktních přírodních útvarů a přirozené hranice urbanizovaného území.
SM-4 - plocha smíšená obytná – městská severně od ulice Tyršova.
SM-5 - plocha smíšená obytná – městská v ulici Tyršova. Vychází z platného ÚPSÚ.
SM-6 - plocha smíšená obytná – městská severně od ulice Tyršova. Významná plocha pro městské potřeby v oblasti smíšených funkcí, plocha logicky vyplňuje prostor, je napojena na I/38 a zároveň je propojena s centrem města.
SM-7 - plocha smíšená obytná – městská v ulici Papírenská. Žádost FO. SV-1 - plocha smíšená obytná – vesnická v Zadním Hlínovišti. Žádost FO. SV-2 - plocha smíšená obytná – vesnická v Zadním Hlínovišti. Žádost FO.
VD-1 – plocha výroby a skladování – plocha pro drobnou výrobu a výrobní služby. Žádost FO. VL-2 - plocha výroby a skladování - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl v ulici Nádražní.
VL-3 - plocha výroby a skladování - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl jižně od ulice Tyršova (podél komunikace I/38).
VL-4 - plocha výroby a skladování - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl v ulici Mělnická. Vychází z platného ÚPSÚ.
VL-5 - plocha výroby a skladování - průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl podél komunikace I/38. Plocha volně navazuje na okolní plochy převzaté z platného ÚPSÚ (VL-4, VL-6), dotváří proměnu oblasti na výrobní funkci, korelující se sousední komunikací I/38.
VL-6 - plocha výroby a skladování - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl jihozápadně od Panina Dvora. Vychází z platného ÚPSÚ.
VL-7 - plocha výroby a skladování - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl v lokalitě Panin Dvůr. Vychází z platného ÚPSÚ.
WT-4 - plocha vodní a vodohospodářská. Vychází z platného ÚPSÚ, jedná se o obnovu vodní plochy.
Katastrální část Bezdědice
ÚP akceptuje a respektuje dimenzi sídla, které hraje především roli obytnou a rekreační. Jde o malý vesnický útvar typický svou architekturou. V rámci rozvoje obce je navazováno především na důležitý prvek oblasti, což je místní kostel s krajinným horizontem, který ÚP zachovává jakožto silný prvek vsi. Rozvoj je tedy omezen na nutné prvky. V území jsou umístěny dvě plochy bydlení (žádosti FO). ÚP uvažuje s plochou DS-201, jedná se o propojení objektů bydlení na hlavní komunikaci, k této ploše je umístěna ochranná plocha NS-201
Cílem je stabilizace území, ochrana krajinného horizontu směrem od místního kostela. Neplánuje se intenzivní růst a zásah do tohoto přirozeného prostředí.
Z důvodů ochrany pohledových vazeb s historickým středem obce, kde se nachází kulturní památky a převažuje nižší zástavba, se stanovuje maximální výška zástavby na 7 m.
Vymezené plochy:
BV-201 – plocha bydlení – individuální v rodinných domech – vesnické na severozápadě řešeného území. Jedná se o žádost FO zapadající do struktury území, navazuje na současný stav a podporuje současnou urbanistickou strukturu.
BV-202 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – vesnické na severu řešeného území. Jedná se o žádost FO, zakládající zástavbu podél přístupové komunikace k obci. Přijetí záměru vychází z těchto urbanistických zásad:
- centrální část obce se nachází na lokálním horizontu krajiny a další zástavba představuje jeho znehodnocení,
- s ohledem na posici Bezdědic v krajině a absenci veřejné vybavenosti je rozvoj území založen výhradně na přijetí podnětů vlastníků pozemků.
V tomto smyslu ÚP zakládá ulicovou zástavbu, kterou lze dále v budoucnosti doplňovat v případě, že tento záměr budou majitelé navazujících pozemků reflektovat. Plocha navazuje na kontinuální zástavbu, která je přerušená v místně spontánní vodoteče v min. rozsahu, zástavba je hloubkou zastavitelné plochy předurčena k ulicové formě, která odpovídá výrazu spojitého území.
BV-203 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – vesnické na západní straně území. Jedná se o žádost FO zapadající do struktury území, navazuje na současný stav a podporuje současnou urbanistickou strukturu.
Na stavbu rodinného domu na zastavitelné ploše BV-203 bylo vydáno dne 31.7.2007 stavební povolení pod č.x. Xxxx.1918/2006/V ( „Novostavba rodinného domu Bezdědice“ na pozemcích pozemkové parcely parcelní číslo 77/2, 203/2 a 206 v k.ú. Bezdědice ), které bylo prodlouženo do 23.3.2011
DS-201 – plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava. MK – propojení objektů k bydlení v Bezdědicích na hlavní komunikaci.
Katastrální část Březinka pod Bezdězem
Představuje malý vesnický útvar poskytující obyvatelům oblasti především obytnou funkci. V místě se nachází prvek OV - mateřská školka. Cílem ÚP je stabilizace území. V rámci rozvoje jsou zde navrženy plochy vycházející z žádostí FO - jde o zejména funkce bydlení a rekreace. Zásadní rozvoj sídla se odehrává napravo od návsi. Počítá se s realizací bydlení dle městské studie. ÚP nijak výrazně neplánuje zasahovat do přirozené struktury. Rozvoj je omezen na nutné kroky. V místě je k asanaci navržena plocha bývalého zemědělského areálu (NS-101).
ÚP stabilizuje vesnickou památkovou zónu, ta určuje také prostorové podmínky pro plochu RI-101, v souvislosti s ochranou VPZ, je ploše stanovena maximální výška zástavby na 6 m.
V případě ploch BV-102, BV-103, DS-101, DS-102 je v souvislosti s ochranou VPZ stanovena maximální výška zástavby na 7 m.
Významné kroky rozvoje:
- BV-102 – městské záměr bydlení
- Plocha BV-102 je doplněna plochou BV-103, která dotváří logický obytný celek v území, ten je doplněn plochou DS-101 (dopravní propojka stávajících komunikací vedené plochou BV-103)
V oblasti dopravy dochází dále k návrhu:
- DS-102 - II/272 – úprava směrového vedení silnice s novým napojením Březinky + nová MK na hranici plánované zástavby v rámci BV-103.
- PV-101 - propojení návrhové plochy BV-102 na současnou komunikační strukturu.
- PV-102 - rozšíření komunikace v Březince a vytvoření prostoru pro autobusovou dopravu.
Akceptovány jsou 2 žádosti FO. Vymezené plochy:
BV-101 – plocha bydlení – individuální v rodinných domech – vesnické na západě řešeného území. Žádost FO.
BV-102 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – vesnické v centru řešeného území. Městský záměr.
BV-103 - plocha bydlení – individuální v rodinných domech – vesnické v centru řešeného území. Žádost FO
+ městský záměr.
DS-101 - plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava - dopravní propojka stávajících komunikací vedené plochou BV-103
DS-102 - plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava. II/272 – úprava směrového vedení silnice s novým napojením Březinky + nová MK na hranici plánované zástavby v rámci BV-103.
NS-101 – plocha smíšená přírodní na místě zemědělského areálu.
NS-102 - plocha smíšená přírodní podél městského záměru bydlení BV-102. NS-103 - plocha smíšená přírodní v jihozápadní části území.
PV-101 – plocha veřejných prostranství – s převahou zpevněných ploch - propojení návrhové plochy BV-102 na současnou komunikační strukturu.
PV-102 - plocha veřejných prostranství – s převahou zpevněných ploch - rozšíření komunikace v Březince a vytvoření prostoru pro autobusovou dopravu.
RI-101 - plocha rodinné rekreace v centru řešeného území. Žádost FO.
Katastrální část Vrchbělá
Tato katastrální část prochází nejintenzivnější proměnou, díky zrealizovanému krajského záměru se území stane oblastí vytvářející stimuly k příchodu obyvatel. Dochází k přetváření čistě vojenské oblasti na oblast:
1) volnočasovou – krajský volnočasový záměr
2) výrobní – Vazačka
V rámci ÚP je převzata jsou převzaty plochy změny ÚPSÚ č. 3, tyto plochy jsou doplněny o další plochu lehké výroby jižně pod Vazačkou. ÚP posiluje dolní část Vrchbělé jakožto výrobní zónu, zatímco část severní bude sloužit pro volnočasové účely.
V území je realizován obchvat Předního Hlínoviště společně s plochou NS. Dochází tak k přesměrování dopravy mimo Přední Hlínoviště. V oblasti dopravy dále dochází propojení průmyslové oblasti Vazačka a sportovně rekreačního areálu Vrchbělá.
V rámci ÚP je řešena oblasti kolem zchátralého panelového domu, alokována je plocha převzata z platného ÚPSÚ BI-14, jde o území severně od zchátralého panelového domu.
V této katastrální části dochází také k obnově vodních ploch na severu území, jakožto důležitého environmentálního prvku.
Vymezené plochy:
BI-14 – plocha bydlení – individuální v rodinných domech – městské. Vychází z platného ÚPSÚ.
DS-1 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava. III.třída – propojení průmyslové oblasti Vazačka a sportovně rekreačního areálu Vrchbělá.
DS-2 - plocha dopravní infrastruktury - silniční doprava. I/38 – obchvat Předního Hlínoviště (včetně úpravy křižovatky s účelovou komunikací vedoucí do Zadního Hlínoviště).
NS-1 - plocha smíšená přírodní podél výrobní plochy VL-8.
NS-2 - plocha smíšená přírodní podél obchvatu Předního Hlínoviště.
NS-3 – plocha smíšená přírodní navrženým obchvatem Předního Hlínoviště a současnou komunikací I/38.
VL-1 - plocha výroby a skladování - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl na Vazačce. Vychází ze změny ÚPSÚ č. 3.
VL-8 - plocha výroby a skladování - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl na Vazačce. Vychází ze změny ÚPSÚ č. 3
VL-10 - plocha výroby a skladování - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl na Vazačce. Plocha navazuje na plochy změny č. 3 ÚPSÚ, doplňuje systém výrobních ploch v oblasti Vazačka, logicky tuto funkci rozšiřuje až směrem ke komunikaci I/38, blízkost komunikace je pro průmyslové záměry příhodná, plocha tak kompaktně dotváří celý prostor Vazačky.
WT-1 - plocha vodní a vodohospodářská. Plocha obnovy rybníků. WT-2 - plocha vodní a vodohospodářská. Plocha obnovy rybníků. WT-3 - plocha vodní a vodohospodářská. Plocha obnovy rybníků.
Tabulka 2 Řešení zastavitelných ploch a ploch přestavby
místní část | označení plochy | výměra zastavitelné plochy v ha | popis funkce | zastavitelná plocha dle ÚPSÚ | zastavitelná plocha dle ÚP | podíl veřejných prostranství v ha | plocha určená k územní studii |
BEZDĚDICE | BV-201 | 0,3254 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - vesnické [BV] | ||||
BV-202 | 0,6571 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - vesnické [BV] | |||||
BV-203 | 0,3562 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - vesnické [BV] | |||||
DS-201 | 0,1743 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
BĚLÁ POD BEZDĚZEM | BI-1 | 1,2086 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | ||||
BI-2 | 0,2914 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-3 | 0,5217 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-4 | 0,4176 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-5 | 0,1525 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-7 | 0,5732 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-8 | 0,7912 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-9 | 0,7746 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-11 | 2,9791 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | 0,1490 | ||||
BI-12 | 0,5058 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-13 | 0,2415 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-16 | 3,4530 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | 0,1727 | ||||
BI-17 | 0,5198 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-18 | 1,2553 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-19 | 2,3435 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | 0,1172 | ||||
BI-20 | 2,4554 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | 0,1238 | ||||
BI-21 | 0,4096 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] |
místní část | označení plochy | výměra zastavitelné plochy v ha | popis funkce | zastavitelná plocha dle ÚPSÚ | zastavitelná plocha dle ÚP | podíl veřejných prostranství v ha | plocha určená k územní studii |
BI-22 | 1,0968 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-23 | 0,2034 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-24 | 1,3943 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-25 | 1,3074 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-26 | 1,1354 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-27 | 4,3723 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | 0,2186 | ||||
BI-28/1 | 3,7233 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | 0,1862 | ||||
BI-28/2 | 4,6808 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | 0,2340 | ||||
BI-29 | 0,1191 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
BI-30 | 5,2849 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | 0,2642 | ||||
BI-31 | 0,0937 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | |||||
DS-3 | 0,1192 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
DS-4 | 0,0986 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
DS-5 | 1,0721 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
DS-8 | 0,2307 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
DS-9 | 0,4055 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
DS-10 | 0,9105 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
DS-11 | 1,9577 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
DS-12 | 0,0755 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
DS-13 | 0,1604 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
DS-14 | 0,1799 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
DS-15 | 0,8319 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
DS-16 | 1,7917 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] |
místní část | označení plochy | výměra zastavitelné plochy v ha | popis funkce | zastavitelná plocha dle ÚPSÚ | zastavitelná plocha dle ÚP | podíl veřejných prostranství v ha | plocha určená k územní studii |
OV-1 | 0,7733 | plochy veřejné vybavenosti [OV] | |||||
OV-2 | 0,3845 | plochy veřejné vybavenosti [OV] | |||||
OV-3 | 2,2557 | plochy veřejné vybavenosti [OV] | 0,1128 | ||||
PV-1 | 0,3146 | plochy veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch [PV] | |||||
PV-2 | 0,0355 | plochy veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch [PV] | |||||
PV-3 | 1,4358 | plochy veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch [PV] | |||||
PV-4 | 0,0935 | plochy veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch [PV] | |||||
RH-1 | 1,5020 | plochy hromadné rekreace [RH] | |||||
RH-2 | 5,3750 | plochy hromadné rekreace [RH] | 0,2688 | ||||
RI-1 | 0,4584 | plochy rodinné rekreace [RI] | |||||
RI-2 | 0,2155 | plochy rodinné rekreace [RI] | |||||
RI-3 | 0,2539 | plochy rodinné rekreace [RI] | |||||
RI-4 | 1,3253 | plochy rodinné rekreace [RI] | |||||
RI-5 | 1,9365 | plochy rodinné rekreace [RI] | |||||
RZ-1 | 2,1376 | plochy individuální rekreace – zahrádkářské osady [RZ] | 0,1069 | ||||
SM-2 | 3,9677 | plochy smíšené obytné – městské [SM] | 0,1984 | ||||
SM-3 | 1,4751 | plochy smíšené obytné – městské [SM] | |||||
SM-4 | 16,2856 | plochy smíšené obytné – městské [SM] | 0,8143 | ||||
SM-5 | 0,5639 | plochy smíšené obytné – městské [SM] | |||||
SM-6 | 6,8944 | plochy smíšené obytné – městské [SM] | 0,3447 | ||||
SM-7 | 5,3285 | plochy smíšené obytné – městské [SM] | 0,2664 | ||||
SV-1 | 1,0715 | plochy smíšené obytné – vesnické [SV] |
místní část | označení plochy | výměra zastavitelné plochy v ha | popis funkce | zastavitelná plocha dle ÚPSÚ | zastavitelná plocha dle ÚP | podíl veřejných prostranství v ha | plocha určená k územní studii |
SV-2 | 1,6417 | plochy smíšené obytné – vesnické [SV] | |||||
VD-1 | 0,2024 | plochy výroby a skladování – plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby [VD] | |||||
VL-2 | 0,5421 | plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl [VL] | |||||
VL-3 | 0,7633 | plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl [VL] | |||||
VL-4 | 1,7701 | plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl [VL] | |||||
VL-5 | 5,6977 | plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl [VL] | 0,2849 | ||||
VL-6 | 10,8085 | plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl [VL] | 0,5404 | ||||
VL-7 | 9,6569 | plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl [VL] | 0,4828 | ||||
BŘEZINKA POD BEZDĚZEM | BV-101 | 0,1000 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - vesnické [BV] | ||||
BV-102 | 4,5261 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - vesnické [BV] | 0,2263 | ||||
BV-103 | 2,0286 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - vesnické [BV] | 0,1014 | ||||
DS-101 | 0,1533 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
DS-102 | 0,3512 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | |||||
PV-101 | 0,0526 | plochy veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch [PV] | |||||
PV-102 | 0,1000 | plochy veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch [PV] | |||||
RI-101 | 0,1904 | plochy rodinné rekreace [RI] | |||||
Vrchbělá | BI-14 | 10,6669 | plochy bydlení – individuální v rodinných domech - městské [BI] | 0,5333 | |||
DS-1 | 2,9046 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | 0,1452 | ||||
DS-2 | 4,8407 | plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava [DS] | 0,2420 |
místní část | označení plochy | výměra zastavitelné plochy v ha | popis funkce | zastavitelná plocha dle ÚPSÚ | zastavitelná plocha dle ÚP | podíl veřejných prostranství v ha | plocha určená k územní studii |
VL-1 | 15,8718 | plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl [VL] | 0,7936 | ||||
VL-8 | 2,1707 | plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl [VL] | 0,1085 | ||||
VL-10 | 8,9705 | plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady – lehký průmysl [VL] | 0,4485 |
Doprava
Doprava v řešeném území
Z hlediska silniční dopravy splňuje stávající vedení silnice I/38 požadavky města na odvedení převážného podílu tranzitní dopravy mimo jeho zastavěné území a oddálení od stávající zástavby, což umožnilo jeho ucelený rozvoj a je předpokladem pro rozvoj budoucí. Hlavním cílem dopravní koncepce je další snížení dopravní zátěže zastavěných území jednotlivých městských částí. Vybudováním nových komunikací – ať už kapacitních tangent či obslužných komunikací rozvojových oblastí – by měla vzniknout fungující komunikační síť splňující požadavky na plynulost a bezpečnost dopravy. Železniční doprava a její koridory jsou v rámci ÚP považovány jako stabilizované a nejsou navrženy jejich změny. V řešeném území se nenachází letiště ani vodní tok, kde by byla provozována lodní doprava. Z tohoto důvodu nejsou tyto druhy doprav dále řešeny.
Komunikační síí
Územní plán obsahuje nové komunikace, které odvádí dopravu mimo zastavěné území a komunikace, řeší dopravní závady a zpřístupňují nové rozvojové lokality. Nové přeložky odvádějící pro zastavěné území zbytnou dopravu jsou pouze lokálním zlepšení stávajícího stavu. do této kategorie je možné zařadit přeložku silnice I/38 v prostoru Předního Hlínoviště, kde jinak homogenní tah silnice I/38 v dostatečných návrhových parametrech je ve stávajícím stavu veden zastavěným územím. Je tedy navrženo vymístění této silnice severně směrem k území Vazačka. Z hlediska dopadu do dopravní koncepce území se jedná pouze o lokální úpravu.
Pozitivní dopad na intenzity dopravy v centrální části města bude mít navržené propojení okružní křižovatky u Vazačky (II/276 x místní komunikace) a silnice III/27235 směr Ralsko. Nové propojení odvede tranzitní dopravu mezi I/38 a Ralskem (případně silnicí II/268), kde se předpokládá poměrně intenzivní rozvoj oblasti. Předpokládáme pokles intenzit na ulicích Kuřivodská, Mělnická a Tyršova.
Ostatní navržené přeložky silnic a místních komunikací nemají zásadní dopad do dopravní koncepce řešeného území. Město bude dále dopravně zatíženo vozidly jedoucími ve směru I/38 od České Lípy <-> II/276 směr Bakov nad Jizerou. Intenzita dopravy v tomto tranzitním směru nedosahují takových hodnot, aby bylo nutné navrhovat složitá a finančně náročná řešení. Negativem je průjezd centrem města a podíl nákladní dopravy.
Nové komunikace
Navržené komunikace řeší dopravní závady, které byly zjištěny v rámci průzkumů a rozborů. Nové komunikace, příp. úpravy stávajících, by měly přispět i ke zvýšení bezpečnosti provozu ve městě.
DS-1. III.třída – propojení průmyslové oblasti Vazačka a sportovně rekreačního areálu Vrchbělá
Dopravní napojení rozvojové oblasti Vrchbělá na silnici I/38 je napojeno pouze ze silnice III/27235 zpevněnou komunikací s živičným povrchem a nedostatečnými parametry pro zvýšený provoz vozidel. Na silnici I/38 je toto území napojeno starou tankovou cestou, která má kvalitní – ovšem místy porušenou - vozovku, na silnici I/38 je napojena mimo řešené území. Pro rozvoj území je nutné navrhnout nové dopravní napojení na silnici I/38. Je navržena komunikace, která začíná v průmyslové oblasti Vazačka a pokračuje severozápadním směrem v trase současné polní cesty a napojuje se na současnou tankovou cestu u západní hranice lesa.
DS-2 I/38 – obchvat Předního Hlínoviště (včetně úpravy křižovatky s účelovou komunikací vedoucí do Zadního Hlínoviště)
V současné době prochází silnice I/38 obydlenou oblastí Přední Hlínoviště. Je proto navržen obchvat, začínající již v problematickém oblouku malého poloměru u průmyslové oblasti Vazačka. Navržená komunikace obchází Přední Hlínoviště severně velkým levostranným obloukem a napojuje se zpátky na původní trasu u bývalé tankové cesty. Napojení Předního Hlínoviště na silnici I/38 je navrženo východní částí původní trasy a přes novou odbočku stykovou křižovatkou s nutností levého i pravého pruhu pro odbočení. V rámci obchvatu je navržena také úprava současné stykové křižovatky s účelovou komunikací vedoucí do Zadního Hlínoviště. Obchvat zajišťuje i úpravu křižovatky I/38 x účelová komunikace do Zadního Hlínoviště
DS-3 nová lávka pro pěší přes I/38
Nová lávka pro pěší přes I/38 je navržena v místě současné křižovatky sinice I/38 x propojení města a železniční zastávky Bělá pod Bezdězem město. Jedná se zejména o ochranu pěších, kteří využívají železniční zastávku.
DS-4 parkoviště u fotbalového hřiště (při ul. Hradební)
V současné době v době konání fotbalového zápasu parkují vozidla podélně v ulici Hradební. Pro navýšení parkovacích kapacit je zde při ústí do ulice Mělnická navrženo nové parkoviště.
DS-5 úprava komunikace od křižovatky u I/38 směrem k Paninu Dvoru
Jedná se o rekonstrukci stávající příjezdové cesty k Paninu Dvoru směrem od I/38. Rekonstrukce zajistí plynulejší provoz a lepší parametry komunikace.
DS-8 MK – rekonstrukce přístupové cesty u stávajícího bydlení pod hřbitovem
Jedná se rekonstrukci v současné době nezpevněné cesty mezi stávajícími plochami bydlení a veřejného prostranství.
DS-9 I/38 x III/27235 spojnice do Plužné - úprava křižovatky
Křižovatka na silnici I/38 je zdrojem dopravních nehod, které jsou způsobeny zejména nepřiměřenou rychlostí vozidel na I/38 – dlouhý rovný úsek, široká vozovka. je navržena rekonstrukce křižovatky pro zvýšení bezpečnosti.
DS-10 MK – obslužná komunikace v navrhované lokalitě Horka
Tato komunikace bude hlavní komunikací obsluhující navržené plochy smíšené městské v lokalitě Horka, dále nové plochy lehké výroby podél silnice I/38 a nové plochy pro bydlení. Se silnicí III/27235 (ul. Mělnická) bude tvořit stykovou nebo okružní křižovatku.
DS-11 III.třída – propojení I/38 x II/276 ↔ III/27235 směr Kuřívody
Komunikace vede na hranici tohoto rozvoje sousední SM-4, tzn. od okružní křižovatky vede východně podél současné ulice V Dolci a následně se stáčí severním směrem. Rovněž překonává údolí Bělé mostním objektem a na silnici III/27235 se napojí u průmyslového areálu firmy Lineta.
DS-12 Parkoviště u koupaliště v ulici Kuřívodská
Plochy vychází z platného ÚPSÚ.
DS-13 úprava křižovatky Pražská (II/276) x Papírenská (II/276)
Tato křižovatka má nevyhovující napojení křižovatkových ramen. Hlavní komunikace je ulice Pražská (III/27234a jako východní rameno a II/276 jako západní rameno). Vedlejší ulice Papírenská (II/276) od Malého Rečkova se připojuje pod velmi malým úhlem. Pohyb zejména nákladních vozidel ve směru Pražská (III/27234a) → Malý Rečkov je v podstatě nemožný z hlediska ostrého úhlu obou ramen a výškových poměrů křižovatky. Nákladní vozidla musí z ulice Pražské pokračovat směrem do centra a na soukromé odstavné ploše se otáčet, což má vliv i na bezpečnost provozu. Opačný směr je rovněž problematický, ale realizovatelný. Z tohoto důvodu je navržena přestavba na okružní křižovatku s otáčením nákladních vozidel přímo v křižovatce.
DS-14 úprava křižovatky Mladoboleslavská (II/276) x Pražská (II/276) x Nádražní (II/272)
Křižovatka silnic II/276 Pražská x II/276 Mladoboleslavská x II/272 Nádražní je situována v těsné blízkosti železničního přejezdu a je nepřehledná z hlediska stanovení křižných bodů. Přestože lze v křižovatce předpokládat pohyb chodců, nejsou zde pro ně přechody, ani navazující chodníky směrem k bytové zástavbě. Z těchto důvodů je navržena přestavba na okružní křižovatku. Křižovatka je posunutá dále od přejezdu s připojením čtvrtého ramene ulice vedoucí k ČOV a ústící v Páterovské. Plocha zasahuje do OP dráhy, konkrétní řešení úpravy křižovatky bude řešeno v územním řízení.
DS-15 propojení nové komunikace DS-11 ke komunikaci v ulici U Sedřezy
Komunikace zajišťuje propojení návrhové plochy DS-11 na současnou komunikaci v ulici U Sedřezy. Tvar a průběh komunikace je přizpůsoben terénu.
DS-16 MK – nové napojení Pohotovostní osady na silnici II/276
Nové propojení je navrženo západně od Pohotovostní osady v trase současné lesní cesty na hranici katastru. V místě připojení na silnici II/276 x Xxxxxxxx musí být tato silnice II. třídy upravena z důvodu lepších rozhledových poměrů.
DS-101 MK – dopravní propojka stávajících komunikací vedené plochou BV-103
Jedná se propojení komunikací ve stávajícím stavu, současné komunikace umožní přistup do plochy BV-103.
DS-102 II/272 – úprava směrového vedení silnice s novým napojením Březinky
Křižovatka silnic II/272 x III/27232 u Březinky je stykovou křižovatkou, uprostřed se zeleným ostrůvkem. Tato křižovatka nemá dostatečné rozhledové poměry, což v kombinaci s nepřiměřenou rychlostí vozidel na II/272 je zdrojem dopravních nehod. Silnice II/272, jakožto hlavní komunikace, je v místě křižovatky ve velmi špatných směrových poměrech. Z tohoto důvodu je navržena úprava této křižovatky. Nová křižovatka je navržena jako čtyřramenná (průsečná nebo okružní), čtvrté rameno vede severně paralelně se silnicí III/27232 na hranici plánované zástavby, kterou bude obsluhovat. Řešení zkracuje původní trasu silnice II/272 velkým obloukem jižně od Březinky. Napojení Březinky, jakožto vedlejší komunikace, bude stykovou křižovatkou.
DS-201 MK – propojení objektů k bydlení v Bezdědicích na hlavní komunikaci
Podél západního okraje stávající zástavby je navržena propojovací komunikace s vyústěním na hlavní komunikaci.
PV-1 propojení od ulice U Krupské silnice směrem na sever ↔ modrá turistická značka
V současné době chybí pěší spojení mezi ulicemi U Krupské silnice a U Kina (potažmo centrem města). Ačkoliv jsou tyto paralelní komunikace poměrně blízko sebe, jsou odděleny zalesněným příkrým svahem. Kromě spojení obydlené části města s centrem by cesta pokračovala severně s využitím polní cesty a napojila by se na modrou turistickou značku na hranici lesa. Jedná se o veřejně přístupnou účelovou komunikace určenou k obsluze území.
PV-2 propojka od ulice U Dolce k návrhové ploše BI-17
Komunikace zajišťuje napojení rozvojové plochy na současnou dopravní infrastrukturu. PV-101 propojení návrhové plochy BV-102 na současnou komunikační strukturu Propojení návrhové plochy bydlení (BV-102) na současnou komunikační síť.
PV-102 rozšíření komunikace v Březince a vytvoření prostoru pro autobusovou dopravu
Vytvoření prostoru pro provoz hromadné – autobusové dopravy.
Napojení rozvojových zón
Rozvojové zóny (plochy přestavby a plochy změn) navržené v rámci ÚP jsou v dopravním řešení napojeny jedním nebo více body na stávající komunikační síť. Volba místa napojení je provedena s ohledem na parametry stávajících komunikací – umístění křižovatek, směrové poměry a dále s ohledem na stávající zástavbu a sklonové poměry v území. Počet napojovacích bodů je odvozen z velikosti jednotlivých zón a možností napojení na stávající komunikace. Napojovací body jsou řešeny ze stávajících či navržených komunikací, přičemž stávající komunikace nemusí být v odpovídajícím stavebně-technickém stavu pro zvýšení dopravních zátěží – komunikace bude rekonstruována bez nároku na zábory okolních pozemků. Předpokládá se posouzení úprav stávajících komunikací v rámci investičního záměru.
V rámci dopravního výkresu není řešen tvar křižovatek, který bude prověřen až v podrobnějších územních studiích na základě dopravně inženýrského posouzení. V rozvojových plochách také není až na výjimky řešen základní komunikační skelet, který bude rovněž předmětem dopravně urbanistických studií jednotlivých ploch. Zakreslení konkrétních návrhů komunikačního systému do této dokumentace by bylo při navazujících podrobnějších studiích zavádějící a omezující. Obecně lze říci, že se bude jednat převážně o obslužné místní komunikace, a to obousměrné či jednosměrné, navrhované na 30 km/h. Dle normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací se bude jednat o komunikace funkční skupiny „C“, případně „D1“. Návrh komunikace v kategorii D1 vyžaduje vybavení a prostorové uspořádání dle požadavků TP 103 Navrhování obytných a pěších zón. Při návrhu uličního prostoru musí být dodrženy základní požadavky na šířkové uspořádání, které vychází z požadavku vyhlášky 501/2006 Sb. „Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území“, zejména § 22 – Pozemky veřejných prostranství.
V případě záměru výstavby nebo rekonstrukce účelových komunikací (včetně cyklostezek, cyklotras, turistických, zemědělských, lesních, či jiných cest apod.), budou tyto komunikace mimo zástavbové území a vyjma stávajících asfaltových komunikací realizovány výhradně z přírodních materiálů (mlatové, písčité, kamenité, travnaté) nikoli asfaltové, makadamové, betonové apod., pojivem ve vrchní vrstvě může být maximálně kamenný prach, nebude používán asfalt.
ÚP respektuje vedení silnice I/38, včetně silničního ochranného pásma (OP). Veškerá řešení úprav na silnici I/38, zejména řešení křižovatek bude projednáno a odsouhlaseno majetkovým správcem ŘSD ČR, GŘ – odd. technické přípravy.
ÚP obsahuje jednoznačný požadavek, že veškerá napojení řešeného území budou realizována prostřednictvím stávajících připojení.
ÚP respektuje nutnost napojení rozvojových plocha na I/38 prostřednictvím stávajících napojení (VL-3, VL-4, VL-5, VL-6, VL-10).
ÚP respektuje zákon o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb.), který definuje pojmy týkající se dopravní infrastruktury.
ÚP respektuje umísťování staveb v silničním ochranném pásmu dle § 32 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, to je možné jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených.
Železniční doprava
Dopravní obsluha železniční dopravou řešeného území je zajištěna tratí č. 080 Bakov nad Jizerou
– Jedlová. Jedná se o jednokolejnou neelektrifikovanou trať, po které jsou převážně vedeny pouze lokální spoje osobní dopravy. v řešeném území se nachází následující železniční stanice a zastávky:
Bělá pod Bezdězem – zastávka. V této jednokolejné zastávce se od hlavní trati odpojuje poměrně rozsáhlé vlečkoviště, které již neplní svůj původní účel. Bylo zřízeno pro obsluhu přilehlého areálu papíren a sousedního průmyslového areálu. Ve stávajícím stavu je vlečkoviště nevyužíváno a vhledem k plánová přestavbě území na jinou funkci nepředpokládáme jejich obnovení, naopak zřejmě dojde k jejich zrušení.
Bělá pod Bezdězem – železniční stanice. V této stanici jsou ve stávajícím stavu předjízdné a manipulační koleje a dochází zde ke křížení vlaků. U nádražní budovy je stanoviště autobusové dopravy, která navazuje na vlakové spoje. Pro stávající zatížení železniční dopravou je kolejiště v nádraží naddimenzované, ale v rámci návrhu územního plánu není navržena jeho redukce – plocha je stabilizována. V prostoru nádraží se nachází vlečková kolej do přilehlého průmyslového areálu, která je využívána. Další využití této koleje je závislé na majiteli průmyslového areálu a jeho potřebě využití železniční dopravy.
Bělá pod Bezdězem – město. Jedná se o zastávku, která je umístěna zcela mimo zastavěné území v lesním porostu. Propojení zastávky a města je extravilánem s nutností překonání silnice I/38 úrovňově. Zastávka je jednokolejná a cestujícími není pro obsluhu sídla využívána.
Bezděz – železniční stanice. Tato železniční stanice na okraji řešeného území je vybavena poměrně rozsáhlým kolejištěm, které pro současné intenzity železniční dopravy nemá využití. Stanice v tomto rozsahu byla vybudována pro potřeby vojenského prostoru, která je již zrušen. V prostoru nádraží se nachází předjízdné a manipulační koleje, které v současném stavu jsou využívány pouze sporadicky. Krajní (jižní) kolej byla navržena jako vlečková kolej (v obvodu nádraží) pro manipulaci s vojenskou technikou. Tomu odpovídá i sousedící nakládková hrana, která byla budována pro pojezd těžké mechanizace. V současném stavu je tato vlečka využívá pouze sporadicky. Její další plnohodnotné využití není předpokládáno, neboť není zdroj a cíl v této lokalitě, kde by byla generována nákladní doprava. Zároveň územním plánem řešeného území ani sousedních katastrů v této lokalitě není navrhována funkční plocha, která by předpokládala logistické zaměření či výrobu. Nejbližší lokalitou s výrobou je zóna Vazačka. Pokud budou mít podnikatelé zájem využít překládku na železniční dopravu, mohou využít zařízení v tomto nádraží. Dopravní obsluha centra řešeného území je vlakovou dopravou méně dostupná, neboť nejbližší zastávka (Bělá p. B. –město) je od centra města vzdálena 1,8 km, ale je umístěna v lesním porostu mimo zástavbu. Vlaková stanice v zástavbě (Bělá p. B. – žst.) je od centra města vzdálena 3,3 km. ÚP respektuje ochranná pásma dráhy dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách.
Doprava v klidu
V posledních letech došlo k výraznému nárůstu počtu vozidel vlastněných obyvateli města. V předcházejících obdobích se s tak velkým nárůstem nepočítalo, a proto se také včas s probíhající výstavbou nezajistily dostatečné kapacity pro parkování a odstavování vozidel. Toto je většinou problém lokalit s bytovou zástavbou, kde je značný počet bytů a omezený počet parkovacích míst. Zejména v zástavbě rodinných domů nebylo při výstavbě uvažováno parkování vozidel na
komunikaci, ale parkování vozidel na soukromých pozemcích. Nastává tedy problém při odstavování vozidel na komunikacích, kde není dostatečná šířka. Poměrně velkými parkovacími plochami jsou vybaveny průmyslové objekty na území města. Jedná se o parkoviště pro zákazníky, která jsou umístěna na pozemcích jednotlivých firem za oplocením. V řešeném území mohou být lokální problémy jedině v Bělé pod Bezdězem. Ostatní části obce jsou malé, pouze s individuální zástavbou – odstavování vozidel probíhá na vlastních pozemcích, případně v prostoru komunikace. V centrální části města jsou parkovací místa situována na Masarykově náměstí (Městský úřad, Pošta, Knihovna, obchod, Policie ČR, Bankomat…), v ulici Mělnická (sportovní hala) a Velenského. Tato parkovací místa jsou využívána především pro krátkodobé stání. Parkování vozidel na těchto parkovištích není zpoplatněno. Odstavování a parkování vozidel v oblastech s nízkopodlažní individuální zástavbou se odehrává převážně v individuálních a na vlastních pozemcích, případně na komunikacích, kde parkující vozidla nejsou překážkou provozu vozidel. V oblastech s vícepodlažní zástavbou jsou vybudovány řadové garáže a odstavná parkoviště. Jejich kapacita je ovšem omezená a proto někteří řidiči parkují i na veřejných komunikacích. Obecně lze říci, že s parkováním není v řešeném území problém, a proto se ani do budoucna nepočítá s výstavbou dalších odstavných ploch či garáží. Jedinou oblastí, kde je lokální problém s parkováním je městské koupaliště, které nemá vlastní parkovací kapacity. Jedná se o sezónní a časově omezenou potřebu, kterou je nutné přiměřeně řešit (plocha DS-12). Parkoviště jsou navržena také na severozápadní hranici města mezi křižovatkou silnic I/38 x II/276 a současnou čerpací stanicí pohonných hmot a pro fotbalový stadion při ulici Hradební.
Řešení dopravy v klidu v rozvojových zónách bude řešeno v rámci podrobnějších studií na jednotlivé plochy. Obecně je možno konstatovat, že počet parkovacích míst bude odpovídat příslušnému normovému výpočtu. U nových bytových domů bude preferováno umístění parkovacích míst do podzemních garáží pod objekty. Problematika počtu parkovacích míst nesmí být podceněna, jinak dojde k situaci, ve které jsou mnohá sídliště po celé republice. Zde jsou ovšem ještě skryté rezervy v navýšení počtu parkovacích míst, což v nových rozvojových zónách většinou nebývá – snaha investorů maximálně využít daný prostor. U individuální výstavby je předpokládáno parkování na vlastním pozemku. Parkování na obslužných komunikacích bude tedy maximálně omezeno. I přesto šířky komunikací budou umožňovat parkování při jednom okraji vozovky.Vzhledem k velikosti sídla a dopravní obslužnosti hromadnou dopravou není v území provozováno parkování typu P+R a s jeho zřízením se ani neuvažuje.
Pěší doprava
Pěší doprava je poměrně významná na krátké vzdálenosti a v řešených obcích je tedy hojně využívána. Pěší doprava je asi nejvýznamnější ve městě Bělá pod Bezdězem, kde se nachází občanská vybavenost. Nejintenzivnější pěší trasy jsou v blízkosti zastávek hromadné dopravy a u významných cílů cest – škola, úřad, obchody, restaurace atd. V rámci ÚP je systém pěších cest zachován a dále rozvíjen. Jsou navrženy nové trasy, které propojují nově navržené aktivity v území.
Městem Bělá prochází 5 turistických tras, 3 z nich vede přes centrum města:
• červená – z Kosmonos přes Čistou a Bělou do Bezdězu. Do katastrálního území Bělá pod Bezdězem vstupuje trasa od jihu lesní cestou přes železniční zastávku Bělá. Za přejezdem pokračuje okolo ČOV a poté ulicemi Páterovská – Lidová – Na Pískách podél levého břehu xxxxx Xxxx. Okolo zámku je vedena hlavní Zámeckou ulicí a přes Masarykovo náměstí, Českou, Jateční a Kuřívodskou vstupuje do k.x. Xxxxxxxx.
• zelená I – okružní trasa centrum – železniční zastávka – Valdštejnsko – centrum
• modrá – okružní trasa: centrum – koupaliště – za rekreační oblastí okolo Šibeničního vrchu
– Sahara – podél lesa – Vrabčí rokel – lokalita Na Výsluní – Paninodvorská – Mladoboleslavská – lokalita Na jeteli – účelová cesta k Mělnické – Mělnická – centrum
• zelená II – začíná u železniční zastávky Bělá a v souběhu s červenou překračuje říčku Bělou, poté odbočuje vpravo a ulicí Páterovskou do Xxxxxxxx. X Xxxxxxxx vede lesní cestou na hájenku Bílý kámen, kde se stáčí opět na východ k Bílému kříži a opouští k.ú Bělá.
• žlutá – spojka lesní cestou mezi Saharou (modrá turistická značka) a hájenka Bílý kámen (zelená II)
V návrhu územního plánu se počítá se zaslepením komunikace vedoucí od Mělnické ul. okolo fotbalového hřiště k silnici I/38 (vede tudy zelená turistická trasa). Již dnes je zde ještě před křížením s I/38 umístěna dopravní značka B1 – Zákaz vjezdu všech vozidel, zákaz je však porušován. Tato komunikace však bude sloužit pro pěší, přes silnici I/38 je navržena lávka, která zejména z hlediska bezpečnosti zajistí kvalitnější spojení centra města se železniční zastávkou Bělá-město. Lávka bude bezbariérová a určena také pro cyklistickou dopravu.
Další pěší propojení je navrženo mezi hřbitovem a výše zmíněnou komunikací podél silnice I/38, a to v rámci návrhové plochy NS. Od silnice bude cesta oddělena vhodnou zelení. Ať již se bude realizovat rozvoj bydlení v oblasti Sahara či nikoliv, již v současné době chybí pěší spojení mezi ulicemi U Krupské silnice a U Kina (potažmo centrem města), a proto je v rámci územního plánu řešeno. Ačkoliv jsou výše zmíněné paralelní komunikace poměrně blízko sebe, jsou odděleny zalesněným příkrým svahem. Kromě spojení obydlené části města s centrem by cesta pokračovala severně s využitím polní cesty a napojila by se na modrou turistickou značku na hranici lesa. Další pěší trasy jsou součástí nových komunikací, které jsou navrhovány jako městské a jsou vedeny v zastavěném území. Jako příklad lze uvést propojení ulice Páterovské ↔ III/26828 přes rozvojovou oblast Sahara. Pěší komunikace nejsou součástí výstavby přeložek mimo zástavbu.
Nové rozvojové plochy, které nemají stanoven systém obslužných komunikací, nejsou řešeny ani z hlediska pěší dopravy. Předpokládá se, že uliční prostor bude doplněn chodníky. V rozvojových zónách, které sousedí s otevřenou krajinou, budou v podrobnějších prověřovacích dokumentacích navrženy průchody ze zastavěné části do volné krajiny. Tyto pěší cesty budou určeny pro místní obyvatele, aby byla zajištěna možnost rekreačních procházek.
Cyklistická doprava
Řešeným územím prochází několik cyklotras, propojují město Bělá pod Bezdězem s Bezdězem, Ralskem, Doksy - Máchovým jezerem a dalšími zajímavými místy v okolí. Městem Bělá pod Bezdězem prochází cyklotrasy IV. třídy č. 3045 Bělá pod Bezdězem – Jablonné v Podještědí, č. 0060 Bezděz - Bělá pod Bezdězem a č. 3040 Dolní Krupá - Kuřivody. Březinkou procházejí cyklotrasy č. 0060 Bezděz - Bělá pod Bezdězem, č. 0061 Březinka – Přední Hlínoviště, č. 8152 Debř - Podkováň. Březovicemi pak cyklotrasa č. 0014 Bezdědice - Doksy, č. 0061 Březinka – Přední Hlínoviště. V řešeném území se ještě nachází cyklotrasa č. 3040 Dolní Krupá Kuřivody. Nově je navržena cyklostezka propojující Bělou pod Bezdězem s místní částí Hlínoviště, a to podél silnice I/38.
Technické vybavení území
Vodohospodářská koncepce
Zásobování pitnou vodou
Územní plán navrhuje zásobování vodou výhradně v zájmovém území obce Bělá pod Bezdězem. Tyto návrhy, které jsou plně v souladu se zpracovaným Generelem zásobování pitnou vodou a dále Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Situace v území je z hlediska již realizovaných rekonstrukcí a vyřešení problematiky tlakových pásem v oblasti zásobování pitnou vodou stabilizovaná. Územní plán navrhuje dostavbu vodovodních řadů, doplněných ČS umožňující zásobování rozvojových ploch pitnou vodou. Územní plán nepředpokládá rozšíření zdrojů z hlediska zásobování s výjimkou v kú. Vrchbělá, kde bude tento zdroj zásobovat místní rozvojové plochy.
Vodní zdroje (viz. Koordinační výkres a Výkres technické infrastruktury):
- Klokočka KL 13 (rezerva)
- Klokočka KL 14 (rezerva)
- Klokočka KL 15 (rezerva)
budou nadále udržované jako záložní, případně využité pro nouzové zásobování pitné vody. Územní plán počítá i s postupnou rekonstrukcí vodovodní sítě.
Provoz systému zásobování pitnou vodou pro obec Bělá pod Bezdězem je zajišťován společností VaK Mladá Boleslav, a.s., která je současně vlastníkem infrastruktury.
Zdrojem pitné vody pro město Bělá pod Bezdězem je podzemní voda z jímací štoly „Hlučovské prameny“ na severovýchodním okraji obce. Voda je ze zdroje čerpána do vodojemu Bělá pod Bezdězem 1000 m3. Z vodojemu je gravitací zásobeno město a samostatným gravitačním řadem je voda dopravována do vodojemu Čistá 90 m3. Přečerpací stanice Hlínoviště čerpá vodu do věžového vodojemu Hlínoviště 30 m3.
Zdrojem pro místní část Bezdědice je pramenní jímka, která zachycuje puklinový pramen ve skále. Ochranné pásmo je stanoveno. Technický stav zdroje je podmíněně vyhovující. Voda je ze zdroje dopravována přes ČS Bezdědice do věžového vodojemu Bezdědice a do vodojemu Nosálov 50 m3. Čerpací stanice se nachází přímo nad zdrojem..
Místní část Březinka je zásobována pitnou vodou z prameniště, které je situováno v údolí pod obcí v oploceném ochranném pásmu vedle turistické stezky. Zdroj vody tvoří zděná roubená studna. Dle provozního řádu se neprovádí žádné hygienické zabezpečení. Čerpací stanice čerpá vodu přes síť obce do vodojemu Březinka.. V armaturní komoře byla vestavěna ATS, která zvyšuje tlak pro celou obec.
Vodovod v obci Hlínoviště je součástí vodovodu Bělá pod Bezdězem. Vodovodem pro veřejnou potřebu je v současnosti zásobeno cca 95 % stálých a přechodných obyvatel. Přečerpací stanice Hlinoviště, která je umístěna na okraji města Bělá, čerpá vodu do věžového vodojemu Hlínoviště 30 m3.
V místní části Vrchbělá se nachází bývalý vojenský vodovod. Průběh, materiál ani dimenze vodovodu není známa. Převážná část stálých obyvatel využívá ke svému zásobování pitnou vodou domovní studny s dostatečnou kapacitou. V bývalém výcvikovém prostoru jsou dva zdroje pitné vody VZ1-pramenní jímka a VZ2-vrt s využitelností 5,0 l/s z každého zdroje, avšak vykazují bakteriální znečištění.
Územní plán plně potvrzuje vedení stávajících řadů a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje zásobování rozvojových ploch napojením na místní stávající v katastrálních území Bezdědice, Hlínoviště, Březinka a Bělá pod Bezdězem. V případě rozšiřování veřejných sítí je vodovod ukládán do veřejných pozemků a komunikací a to tak, aby byl zajištěn volný přístup k potrubí pro možnost jeho pozorování, údržby a oprav. V podrobnosti ÚP se neřeší materiálové provedení ani dimenze potrubí. Stávající vodovodní síť je tlakově stabilizovaná. Nově navržené napojení rozvojových ploch bude v závislosti na typu výstavby popřípadě doplněno čerpacími stanicemi. Rozvojové plochy v místní části Vrchbělá budou napojeny na nově navržený vodovod využívající napojený na místní zdroj.
Rozvoj zastavitelných ploch m.x. Xxxxxxxx: BV-101, BV-102 a BV-103 je podmíněn zkapacitněním vodojemu Březinka.
Veškeré vyvolané investiční záměry budou z kapacitních důvodů resp. nároků posouzeny a ověřeny v rámci stávající sítě provozovatelem.
Územní plán požaduje vymístění (přeložení) všech prvků vodohospodářské infrastruktury určených k účelům zásobování pitnou vodou mimo zastavěný prostor a nadále zohlednění vedení vodohospodářské infrastruktury v rámci územních studií do prostor veřejně přístupných, nebo prostor dopravní infrastruktury.
Stávající i navrhovaná vodovodní síť v řešeném území je zakreslena v grafické příloze. Navrhované vodovodní řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a budou pokud možno zokruhovány.
Navržená vodovodní síť bude řešena dle příslušných oborových norem.
Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách uvedená v následující tabulce vychází z následujících údajů:
- specifická potřeba pitné vody: 110 l . os-1 . den-1
- koeficient denní nerovnoměrnosti kd: 1,46
- pro individuální zástavbu bylo uvažováno 30 ob/ha
- pro hromadné bydlení: 100 os/ha
- pro smíšené bydlení: 50 os/ha
- koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh : 1,80 (BI, RI, SM –V, SM-R) v ostatních případech (BM, SM-M, SM-K) kh : 2,1
Při řešení problematiky protipožárního řešení staveb nelze pro soulad s ČSN 73 0873 z hlediska zásobování požární vodou využít veřejnou vodovodní síť.
ÚP
a) Využívá využívá vrt v lokalitě Vazačka (viz změna ÚP Bělá - která se touto lokalitou zabývala) a vymezuje samostatnou trasu požárního vodovodu do města. Tento vrt není zařízením VaKu ani jej VaK nespravuje, celý systém je tedy na vodovodní síti nezávislý. Alternativou může být řešení zásobování akumulační požární nádrže vodou ze stávajícího vodovodního řadu vybudováním nové vodovodní přípojky (s osazením vodoměrné soustavy).
b) vyznačuje vodní plochy a vodní nádrže a deklaruje jejich vzdálenost - účinnost - z hlediska zásobování požární vodou.
Tabulka 3 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách
KATASTR | INDEX_NP | Počet obyvatel | Průměrná denní potřeba (m3/den) | Max. denní potřeba (m3/den) | Max. hodinová potřeba (l/s) |
Bělá pod Bezdězem | BI-1 | 53 | 5,83 | 8,51 | 0,18 |
Bělá pod Bezdězem | BI-2 | 11 | 1,21 | 1,77 | 0,04 |
Bělá pod Bezdězem | BI-3 | 21 | 2,31 | 3,37 | 0,07 |
Bělá pod Bezdězem | BI-4 | 16 | 1,76 | 2,57 | 0,05 |
Bělá pod Bezdězem | BI-5 | 6 | 0,66 | 0,96 | 0,02 |
Bělá pod Bezdězem | BI-7 | 22 | 2,42 | 3,53 | 0,07 |
Bělá pod Bezdězem | BI-8 | 34 | 3,74 | 5,46 | 0,11 |
Bělá pod Bezdězem | BI-9 | 32 | 3,52 | 5,14 | 0,11 |
Bělá pod Bezdězem | BI-10 | 66 | 7,26 | 10,60 | 0,22 |
Bělá pod Bezdězem | BI-11 | 115 | 12,65 | 18,47 | 0,38 |
Bělá pod Bezdězem | BI-12 | 22 | 2,42 | 3,53 | 0,07 |
Bělá pod Bezdězem | BI-13 | 10 | 1,1 | 1,61 | 0,03 |
Bělá pod Bezdězem | BI-16 | 138 | 15,18 | 22,16 | 0,46 |
Bělá pod Bezdězem | BI-17 | 16 | 1,76 | 2,57 | 0,05 |
Bělá pod Bezdězem | BI-19 | 92 | 10,12 | 14,78 | 0,31 |
Bělá pod Bezdězem | BI-20 | 13 | 1,43 | 2,09 | 0,04 |
KATASTR | INDEX_NP | Počet obyvatel | Průměrná denní potřeba (m3/den) | Max. denní potřeba (m3/den) | Max. hodinová potřeba (l/s) |
Bělá pod Bezdězem | BI-21 | 16 | 1,76 | 2,57 | 0,05 |
Bělá pod Bezdězem | BI-22 | 47 | 5,17 | 7,55 | 0,16 |
Bělá pod Bezdězem | BI-25 | 50 | 5,5 | 8,03 | 0,17 |
Bělá pod Bezdězem | BI-26 | 44 | 4,84 | 7,07 | 0,15 |
Bělá pod Bezdězem | BI-27 | 123 | 13,53 | 19,75 | 0,41 |
Bělá pod Bezdězem | BI-28/1 | 155 | 17,05 | 24,89 | 0,52 |
Bělá pod Bezdězem | BI-28/2 | 33 | 3,63 | 5,30 | 0,11 |
Bělá pod Bezdězem | BI-29 | 4 | 0,44 | 0,64 | 0,01 |
Bělá pod Bezdězem | RI-2 | 0 | 0,92 | 1,34 | 0,03 |
Bělá pod Bezdězem | RI-1 | 0 | 2,05 | 1,34 | 0,03 |
Bělá pod Bezdězem | RH-2 | 0 | 23,51 | 2,99 | 0,06 |
Bělá pod Bezdězem | SM-2 | 392 | 43,12 | 62,96 | 1,31 |
Bělá pod Bezdězem | SM-3 | 80 | 8,8 | 12,85 | 0,27 |
Bělá pod Bezdězem | SM-5 | 29 | 3,19 | 4,66 | 0,10 |
Bělá pod Bezdězem | SM-6 | 346 | 38,06 | 55,57 | 1,16 |
Bělá pod Bezdězem | SM-7 | 421 | 46,31 | 67,61 | 1,41 |
Bělá pod Bezdězem | SV-1 | 21 | 2,31 | 3,37 | 0,07 |
Bělá pod Bezdězem | BI-30 | 42 | 4,62 | 6,75 | 0,14 |
Bělá pod Bezdězem | BI-28 | 64 | 7,04 | 10,28 | 0,21 |
Bělá pod Bezdězem | BI-24 | 148 | 16,28 | 23,77 | 0,50 |
Bělá pod Bezdězem | OV-1 | 0 | 3,48 | 3,48 | 0,02 |
Bělá pod Bezdězem | RH-1 | 0 | 6,49 | 6,49 | 0,04 |
Bělá pod Bezdězem | RI-4 | 0 | 9,96 | 9,96 | 0,06 |
Bělá pod Bezdězem | RI-5 | 0 | 8,66 | 8,66 | 0,06 |
Bělá pod Bezdězem | SM-4 | 815 | 89,65 | 130,89 | 2,73 |
Bělá pod Bezdězem | OV-2 | 0 | 1,25 | 1,83 | 0,04 |
Bělá pod Bezdězem | RI-3 | 0 | 0,79 | 1,16 | 0,02 |
Bělá pod Bezdězem | BI-23 | 6 | 0,66 | 0,96 | 0,02 |
Bělá pod Bezdězem | 3503 | 324,202 | 440,35 | 9,17 | |
Bezdědice | BI-201 | 13 | 1,43 | 2,09 | 0,04 |
Bezdědice | BI-202 | 26 | 2,86 | 4,18 | 0,09 |
Bezdědice | BI-203 | 11 | 1,21 | 1,77 | 0,04 |
Bezdědice | 50 | 5,5 | 8,03 | 0,17 | |
Březinka pod Bezdězem | RI-101 | 0 | 0,66 | 0,96 | 0,02 |
Březinka pod Bezdězem | BI-101 | 5 | 0,55 | 0,80 | 0,02 |
Březinka pod Bezdězem | BI-102 | 175 | 19,25 | 28,11 | 0,59 |
Březinka pod Bezdězem | BI-103 | 51 | 5,61 | 8,19 | 0,17 |
Březinka pod Bezdězem | BV-103 | 60 | 6,6 | 9,64 | 0,20 |
KATASTR | INDEX_NP | Počet obyvatel | Průměrná denní potřeba (m3/den) | Max. denní potřeba (m3/den) | Max. hodinová potřeba (l/s) |
Březinka pod Bezdězem | 291 | 32,67 | 47,70 | 0,99 | |
Vrchbělá | BI-14 | 431 | 47,41 | 69,22 | 1,44 |
Vrchbělá | BH-1 | 723 | 79,53 | 116,11 | 2,42 |
Vrchbělá | 1154 | 126,94 | 185,33 | 3,86 |
Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Skalsko. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Z hlediska nouzového zásobování pitnou vodou je možné využít stávajících zdrojů, které jsou udržované jako záložní.
Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.
Kanalizace
ÚP předpokládá následující cílový stav v území:
a) odkanalizování Bělé pod Bezdězem včetně místních částí Přední a Zadní Hlínoviště,
Vazačka a Vrchbělá do centrální městské ČOV
b) systematická transformace současné jednotné kanalizace na oddílnou dle těchto zásad:
- oddílnou kanalizací bude vybaveny všechny rozvojové plochy,
- při rekonstrukci stávající zástavby či její náhrady novostavbami bude oddělena splašková a dešťová kanalizace
- ulice Mladoboleslavská bude vybavena novou dešťovoou kanalizací, na kterou bude připojeny dešťové vody navazující stávající zástavby
c) vybavení stávající zástavby i rozvojových ploch ostatního území žumpami s odvozem splaškových vod do ČOV Bělá.
Splašková kanalizace
Ve městě Bělá pod Bezdězem byla v roce 1996 rozšířena kanalizace a zároveň byla uvedena do provozu nová městská čistírna odpadních vod. Stoková síť je gravitační kombinovaná, dříve postavená je jednotná, novější je oddílná splašková. Na kanalizaci je dnes napojeno 75 % trvale i přechodně bydlících obyvatel. Délka gravitační sítě je 18,726 km. Ze dvou níže položených povodí je nutné splaškové vody přečerpávat.
V rámci Návrhu byla navržena dostavba a výstavba splaškové kanalizace, která umožňuje napojení nových rozvojových ploch a odvedení splaškových vod na ČOV Bělá. Územní plán navrhuje odkanalizování doposud neodkanalizované místní části Vrchbělá, Vazačka a Hlínoviště, odkud budou splaškové vody taktéž odvedeny na ČOV v Bělé. Návrh je nutné promítnout v rámci aktualizace PRKSK.
ÚP současně zohledňuje v tomto území nezbytné rekonstrukce a požadavky dostavby splaškové kanalizace s ohledem na dosažené cílů environmentální kvality. ÚP napojuje veškeré rozvojové plochy na stokovou síť. Kanalizace ve všech rozvojových plochách je řešena jako oddílná,
splašková kanalizace bude zakončena v ČOV Při návrhu kanalizace je preferován gravitační způsob odvádění, dílčí navrhované úseky mezi Zadním Hlínovištěm a Vazačkou budou řešeny výtlakem. V případě rozšiřování veřejných sítí je kanalizace ukládána do veřejných pozemků a komunikací a to tak, aby byl zajištěn volný přístup k potrubí pro možnost jeho pozorování, údržby a oprav.
V ulici Mladoboleslavská se předpokládá odlehčení stávající stokové sítě výstavbou samostatné dešťové kanalizace.
ÚP současně akceptuje lokální ČOV výrobních areálů.
Likvidace splaškových vod v ostatních částech území
Splaškové vody místních částí Březinka, Bezdědice a dalších solitérních skupin zástavby budou odvedeny do žump, odkud budou vyváženy do městské ČOV. Tento režim bude uplatněn u navržených rozvojových ploch a současně při rekonstrukcí objektů stávajících.
Splaškové vody od trvale i přechodně žijících obyvatel, které tak nejsou napojeny na stávající kanalizační síť (15 %), přičemž 10 % splaškových vod od trvale i přechodně žijících obyvatel je zachycováno v septicích, jejichž přepady jsou vsakovány do terénu.
Provedení splaškové kanalizace
Územní plán požaduje vymístění (přeložení) všech prvků vodohospodářské infrastruktury určených k účelům zásobování pitnou vodou mimo zastavěný prostor a nadále zohlednění vedení vodohospodářské infrastruktury v rámci územních studií do prostor veřejně přístupných, nebo prostor dopravní infrastruktury.
Na výstavbu splaškové kanalizace bude použita kamenina.
Bilance produkce splaškových odpadních vod v rozvojových plochách je uvažována v relaci k maximální hodinové spotřeby vody, v souladu s ČSN 756101.
Nakládání s dešíovými vodami
Primární snahou způsobu nakládání s dešťovou vodou je vsakování přímo v místě spadu. Při nevhodnosti vsakování dešťových vod v místě spadu bude nakládáno s vodami jedním z těchto případů:
− Odvedení oddílnou kanalizací mimo místo spadu a vsak v místech vhodnější pro vsakování dešťových vod.
− Retenování v místě spadu a následné regulované samostatné odvádění dešťové vody do vodoteče
Ve všech navržených lokalitách, která jsou určená pro bydlení budou veškeré dešťové vody vsakovány s výjimkou lokalita Březinka, zde budou veškeré dešťové vody regulovaně odváděny dešťovou kanalizací k zasakování do navržených ploch přírodních gravitačně mimo stávající ochranné pásmo vodního zdroje.
Územní plán vymezuje v ul. Mladoboleslavská novou dešťovou kanalizaci, na kterou budou postupně připojeny dešťové vody navazující zástavby.
Dešťové vody dopadlé na průmyslové plochy, budou regulovaně odváděny dešťovou kanalizací do recipientu.
U zatravněných ploch se uvažuje přirozený vsak.
Vodní režim v území
Obcí Bělá pod Bezdězem protéká říčka Bělá, která je v této části povodí významným vodním tokem (1-05-02-061). Vodní tok v pramenné oblasti protéká třemi průtočnými nádržemi. Bělá je pravostranný přítok Jizery v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Délka toku činí 15,1 km. Plocha povodí měří 158,4 km². Průměrný průtok u ústí činí 0,53 m³/s.
V řešeném území ÚP Bělá pod Bezdězem se nacházejí 3 pozorovací hlubinné vrty ČHMÚ, které jsou součástí monitorovací sítě podzemních vod ČR.
Umístění objektů.
VP7534 – 50°31´31,2 14°45´26,9 (v blízkosti si nachází návrhová plocha DS-1) VP7535 – 50°31´32,4 14°45´27,0 (v blízkosti si nachází návrhová plocha DS-1) VP7536 – 50°30´37,7 14°48´47,3 (v blízkosti si nachází návrhová plocha BI-30)
Z důvodů zabránění ovlivnění hladiny podzemních vod a mechanického poškození nadzemní a podzemní části vrtů je nutné předložení projektových dokumentací těchto staveb k vyjádření ČHMÚ.
Vodní díla
V zájmovém území se nacházejí, jak už bylo výše zmíněno, průtočné nádrže které jsou v současnosti propojené prokopáním střední části hráze. Horní malá nádrž je z velké části zarostlá bylinnou mokřadní vegetací. Na hrázi se nenachází žádný zachovalý objekt. Druhý rybník, na mapách označovaný jako Vrchbělský, je největší a nejzachovalejší. Hladina zůstává bez vegetace. Hráze na obou stranách jsou průjezdné. Vrchbělský rybník nemá spodní výpust, nelze tedy manipulovat s hladinou, ani nádrž vypustit. Poslední nádrž ve Vrchbělé byla v minulosti obtoková, dnes je však obtok nefunkční a voda se rozlévá na několika místech z levé strany. Značná část je zarostlá rákosinou. Vypouštěcí zařízení je nefunkční. Vlevo od výpusti je nehrazený bezpečnostní přeliv a navazující betonový skluz s bočními stěnami. Nad nádrží se nachází výpust splaškové kanalizace z utečeneckého tábora Jezová z horní části povodí.
V rámci zmíněných průtočných nádrží územní plán navrhuje formou veřejně prospěšných opatření revitalizaci, včetně odtěžení naplaveného a usazeného sedimentu, rekonstrukce a stabilizace hrází rybníků, včetně sanace břehů a renaturace břehových porostů, z hlediska jednak protipovodňových opatření a zvýšení retenční schopnosti území a nadále z hlediska obnovy původní okolní funkce biotopu mokřadu a tedy území vhodnému k relaxaci a odpočinku.
Odbahnění resp. odtěžení sedimentu ze zmíněných nádrží je plánováno každoročně. Sediment musí být vzhledem k možné přítomnosti těžkých kovů a dalších kontaminantů analyzován a dle výsledku případně uložen na skládku s nebezpečným odpadem.
Městské koupaliště
Sezónně provozované městské koupaliště v Bělé pod Bezdězem je tvořeno betonovou nádrží, která je napájena vodou z vodního toku Bělá. K dispozici je písčitá pláž. Areál provozovaný městem má přírodní charakter. Nádrž se dlouhodobě potýká se splaveným sedimentem z výše položených průtočných nádrží na vodním toku Bělá. Situaci by měla vyřešit revitalizace a odbahnění a odtěžení usazeného sedimentu navržená v rámci VPO.
Podzemní vody
Z hydrogeologického hlediska lze v území (hydrologický rajón 441) odlišit dva typy kolektorů - mělké kvartérní a hlubší křídové. Z kvartérních kolektorů jsou nejvýznamnější sedimenty údolní nivy řeky Jizery a jejích přítoků. Jedná se o holocenní fluviální a deluviofluviální písčité hlíny, hlinité písky a písčité štěrky, dále se uplatňují písčité štěrky fosilních pleistocenních teras Jizery.
V obou případech se jedná o kolektory s výlučně průlinovým typem propustnosti. Směr proudění je ovlivňován blízkostí erozivní báze - řeky Jizery, která rovněž ovlivňuje režimní kolísání hladiny
podzemní vody v kolektoru. Hladinu podzemní vody kvartérní zvodně lze v zájmovém území očekávat v poměrně malých hloubkách, t.j. 1,5 - 2 m pod terénem. Křídový kolektor reprezentuje komplex sedimentů svrchní křídy. V zájmovém území se jedná o nadložní průlinovo - puklinově propustné sedimenty jizerského souvrství, oddělené regionálním izolátorem bělohorského souvrství od podložních sedimentů perucko - korycanského souvrství. Využitelná vydatnost nadložního kolektoru se pohybuje v jednotkách až desítkách l/s, bazálního kolektoru v jednotkách l/s. Jedná se o vody kalciumbikarbonátového typu s mineralizací kolem 600 - 800 mg/l a celkovou vyšší tvrdostí.
V oblasti je vyhlášeno II. b) pásmo ochrany vodního zdroje Bělá pod Bezdězem – hlučovské prameny, II a) stupně vodního zdroje Bezdědice, II a) stupně vodního zdroje Březinka, a dále ve vnějším pásmu II. stupně ochrany Klokočka (podzemní voda – pitná voda pro Mladou Boleslav, Kosmonosy, Bakov na Jizerou, Bělou pod Bezdězem).
CHOPAV
Zájmová oblast se nachází v chráněné oblasti přírodní akumulace vod Severočeská křída.
Záplavová území, ochrana před povodněmi
Z hlediska ochrany před povodněmi na řešeném území byla stanovena záplavová území pro vodní rok Bělá v rozsahu stanovené aktivní zóny záplavového území Q5, Q20 a Q100. Město má zpracovaný povodňový plán, kde jsou mj. stanovena místa omezující odtokové poměry a ohrožená místa a objekty v záplavovém území Bělé.
V rámci ochrany před povodněmi územní plán zcela respektuje aktivní zónu záplavového území, a ponechává toto území, včetně údolní nivy zcela nezastavěné. V případě stanovených záplavových zón bude v případě rozvojových ploch tento záměr doplněn souhlasným stanoviskem vodoprávního úřadu, založeným na vodohospodářské studii posuzující vliv stavby na průchod povodňové vlny.
V rámci návrhu územního plánu Bělá pod Bezdězem byla navržena proaktivní opatření, která vycházejí ze zmírnění vlivů způsobených člověkem. Mezi tato opatření prováděná přímo v krajině spadá i návrh realizace revitalizace a renaturace průtočných nádrží ve Vrchbělé, podpora přirozených rozlivů a stability svahů. Navrhovaná opatření jsou v souladu s plánem povodí.
V rámci ochrany před povodněmi územní plán zcela respektuje ochranu před bleskovými povodněmi, vznikající z území Hlínoviště, Sahary (tj. zachování mezer v území, zachování odvodňovacích kanálů a parcely podél Mělnické ulice nejsou určeny jako RI).
Energetická koncepce
Zásobování zemním plynem
V rámci řešeného území jsou plynofikována pouze katastrální území Bělá pod Bezdězem a Vrchbělá. Plynofikace urbanizovaných částí zmíněných katastrálních území je provedena středotlakým rozvodem zemního plynu, připojeným na VTL regulační stanici v jižní části řešeného území.
1. Rozvojové plochy v dosahu stávajících STL rozvodů budou napojeny samostatnými přípojkami na přilehlé plynovody.
2. Pro případné zásobování rozvojových ploch v katastrálním území Vrchbělá a navazujících ploch v katastrálním území Bělá pod Bezdězem zemním plynem, je vymezena rezerva pro realizaci STL plynovodu odbočkou ze stávajícího, hlavního, zásobovacího STL plynovodu. Rezerva pro realizaci plynovodu je umístěna do navrhované komunikace. Výstavba plynovodu bude závislá na technicko - ekonomických parametrech projektu v závislosti na předpokládaných spotřebách energie v území.
3. Pro případné zásobování rozvojových ploch v katastrálním území Bělá pod Bezdězem (kolem ulice Strmá) je vymezena rezerva pro realizaci STL plynovodu navazující na
stávající rozvody. Výstavba plynovodu bude závislá na technicko - ekonomických parametrech projektu v závislosti na předpokládaných spotřebách energie v území.
ÚP potvrzuje rozmístění stávajících funkčních ploch, zařízení a koridorů distribuční soustavy zemního plynu.
ÚP respektovat stávající plynárenské zařízení včetně jejich ochranných a bezpečnostních pásem v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, energetickým zákonem.
Zásobování elektrickou energií
Hlavním napájecím bodem distribuční soustavy pro řešené území je rozvodna Mladá Boleslav z níž je vyvedeno samostatné venkovní nadzemní vedení VN 22 kV. Provozovatelem distribuční soustavy elektrické energie je ČEZ Distribuce, a.s. Na úrovni vysokého napětí je distribuční soustava provozována na napěťové hladině 22 kV. Zásobování elektrickou energií v řešeném území zajišťují rozvody VN, převážně realizována nadzemním venkovním vedením. Pouze cca 7 % z celkové délky rozvodů je provedeno kabelovým vedením elektrické sítě. Distribuce elektrické energie je v řešeném území zajišťována prostřednictvím distribučních trafostanic jejichž celkový počet je 51.
Tabulka 4 Distribučních trafostanice (DTS)
počet | DTS |
34 | DTS stožárová |
12 | DTS kompaktní, zděná, betonová |
4 | DTS věžová s venkovním přívodem |
1 | venkovní stanice (rozvodna, transformovna) |
Zdroj: Územně analytické podklady
Licencované zdroje elektrické energie, které se nachází v řešeném území, jsou uvedeny v následující tabulce. Celkový instalovaný výkon je 0,422 MWe.
Tabulka 5 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území
č.j. | Držitel licence | Elektrický výkon [MWe] | Typ zdroje |
1 | Term Credit s.r.o. | 0,400 | parní |
2 | Xxxxxxxx Xxxxxx | 0,006 | sluneční |
3 | Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxx | 0,005 | sluneční |
4 | Xxx. Xxxxx Xxxxxx | 0,005 | sluneční |
5 | Xxxxx Xxxxxxx | 0,003 | sluneční |
6 | Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxx | 0,003 | sluneční |
Rozvojové plochy v dosahu stávajících rozvodů VN 22 kV budou připojeny samostatnými přípojkami na tato vedení.
Rozvojové plochy v blízkosti stávajících distribučních trafostanic budou připojeny samostatným vedením VN 22 kV na tyto DTS.
Přestavbová plocha SM-7 bude připojena na stávající vedení elektrické energie podél ulice Papírenská. V případě, že bude hodnota přípojného příkonu vyšší, než disponibilní kapacita
zmíněného vedení bude plocha napojena samostatným kabelovým vedením VN 22 kV z blízké DTS.
Zásobování rozvojových ploch elektrickou energií bude provedeno vedeními 22 kV uloženými převážně ve stávajících, nebo navrhovaných uličních prostorech. Územní plán potvrzuje rozmístění stávajících vedení a návazného zařízení souvisejícího s provozem distribuční soustavy elektrické energie.
Zásobování teplem
V řešeném území nejsou provozovány licencované zdroje soustav centralizovaného zásobování teplem. Decentralizované zásobování teplem v řešeném území je orientováno na využití tuhých paliv, zemního plynu a částečně elektrické energie. Obnovitelné zdroje energie jsou využívány sporadicky. V rámci zlepšení životního prostředí v řešeném území je primárně navrženo využití zemního plynu pro vytápění ploch určených k individuálnímu bydlení. V maximální možné míře by měli být využívány také obnovitelné zdroje energie, které mohou zajišťovat jak částečné pokrytí potřeby tepla (solární soustavy pro přípravu TV a přitápění, tepelná čerpadla) tak mohou být použity jako hlavní zdroj tepla (kotelny na biomasu). Důraz na využití obnovitelných zdrojů energie by měl být kladen zejména v oblastech, které jsou mimo dosah rozvodů zemního plynu.
Telekomunikace a radiokomunikace
Řešeným území prochází radioreléová trasa, která nijak zásadně neomezuje rozvoj území či realizaci nové výstavby. Také se v jižní části území nachází radiová stanice na radioreléové trase. Digitální rozvod místní telefonní sítě je kompletně řešen zemním kabelovým vedením a pokrývá urbanizované části řešeného území. Kapacita sítě je pro potřeby lokálních uživatelů dostačující.
Produktovody
V rámci ÚP se v oblasti dálkové přepravy hořlavých kapalin nebo jiných látek nenavrhují žádná nová zařízení.
ÚP respektuje ust. § 46,68,69 a 87 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (ochranná a bezpečnostní pásma) a ust. § 13 odst. zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií (ochrana zvláštních zájmů).
Přírodní hodnoty území, územní systém ekologické stability
V následujícím textu je uvedeno komplexní zdůvodnění ÚP z pohledu ochrany životního prostředí, vč. přírodních hodnot území. Uváděny jsou zde zejména skutečnosti relevantní pro řešené území, které budou dotčeny přijetím územního plánu nebo které naopak ovlivňují podobu územního plánu. Ostatní popisné informace, které mají vazbu na ÚP spíše nepřímou nebo vzdálenou, jsou zmíněny pouze ve stručnosti s tím, že podrobnější rozbor je součástí předchozí fáze ÚP – Průzkumy a Rozbory, příp. ve Vyhodnocení SEA.
Klimatická charakteristika území
Jižní a střední část řešeného území spadá, podle klimaticko-geografického členění dle Xxxxxx (1971), do klimatické oblasti MT11 a T2 charakteristickými krátkým mírně suchým a chladným létem a zimou s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky.
Geomorfologické poměry
Podle Regionálního členění reliéfu ČR se řešené území nachází v provincii Česká vysočina, subprovincii Česká tabule, na rozhraní 2 oblastí Středočeská tabule a Severočeská tabule.
Geologické poměry
Z geologického hlediska leží zájmové území na mezozoických horninách (pískovcích, jílovcích). Skalní podloží tvoří vápnité a křemité pískovce turonského stáří (svrchní křída). Vrstvy jsou
položeny subhorizontálně. Pískovce jsou kvádrovitě rozpukané a jednotlivé petrografické typy nerovnoměrně zvětrávají v závislosti na charakteru tmelu. Pískovce jsou překryty svými eluviálními zvětralinami charakteru jemně až středně zrnitého písku s příměsí jemnozrnné zeminy. Místy jsou eluvia překryta hlinitým pískem. Jedná se o deluviálně přemístěné, středně ulehlé zvětraliny pískovců. Svrchní část geologického profilu tvoří hlinité písky s humózní příměsí.
Radonové riziko
V řešeném území Bělá pod Bezdězem je převažující tzv. nízká kategorie radonového indexu. Lokálně je území zasaženo průnikem oblastí se středním radonovým rizikem.
Nerostné suroviny, chráněná ložisková území, poddolovaná a sesuvná území
V řešeném území se nenacházejí žádná ložiska ani prognózní zdroje vyhrazených nerostů, chráněná ložisková území, důlní díla ani poddolovaná či sesuvná území ve smyslu zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití a využití nerostného bohatství (horní zákon).
Biogeografie, fytogeografie
Biogeografie
Území Bělé pod Bezdězem spadá dle biogeografického členění do hercynské podprovincie, která se zde dělí na 3 bioregiony – 1.4 Benátský bioregion, 1.33 – Kokořínský bioregion a 1.34 Xxxxxx bioregion.
Fauna a flóra území
V uvedených bioregionech se vyskytuje běžná flóra i fauna, některé významné druhy živočichů i rostlin jsou uvedeny v popisné části Vyhodnocení SEA. Známé výskyty zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin jsou uvedeny v kapitole věnované zvláště chráněným částem přírody.
Obecná ochrana přírody a krajiny
Krajina a krajinný ráz – typologie krajiny
Dle ZÚR Středočeského kraje patří řešené území do území s krajinou zvýšených hodnot jak přírodních tak kulturních, přičemž antropogenně silně ovlivněné území části Bělá pod Bezdězem spadá do krajiny sídelní. Řešené území dále leží na rozhraní dvou krajinných celků: Ralsko a Mělnicko. Okolí Bělé pod Bezdězem je kategorizováno jako krajina:
Dle reliéfu – převážně jako krajina rozřezaných tabulí a zaříznutých údolí Dle osídlení – je S až SV oblasti charakterizován jako stará sídelní krajina Hercynica, zbylá oblast je klasifikována jako vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica a Polonika.
Dle využívání – území města Bělá pod Bezdězem je vedeno jako krajina lesozemědělská, severní část jako krajina typicky lesní a na JZ (k.ú. Bezdědice) jako krajina zemědělská.
Krajina a krajinný ráz – přírodní parky
Přírodní park může zřídit orgán ochrany přírody za účelem ochrany krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. V řešeném území není žádný přírodní park vymezen, nicméně krajinný ráz a hodnoty, které jej utvářejí, jsou ze zákona obecně chráněny.
ÚP na jedné straně podporuje prvky, které obecně působí v krajině pozitivně, zejména přírodě blízké prostory v okolí rybníků (návrh revitalizace rybníků na Vrchbělé), zeleň v sídlech a na jejich okrajích, přírodní partie údolí, stromořadí podél komunikací, tyto plochy jsou ÚP vesměs
stabilizovány jako plochy stavové. Tyto ekologicky stabilnější prvky jsou také podpořeny vymezením lokálního ÚSES, jakožto překryvné funkce daných ploch a limitu využití území. Na druhé straně je však součástí ÚP vymezení rozsáhlých ploch výroby v okolí areálu Vazačka nebo Panina dvora a umocňují se tím zásahy způsobující narušení krajinného rázu (zejm. halové objekty v pohledově exponovaných místech bránící průhledu do krajiny nebo pohledu na typický obraz).
Významné krajinné prvky
Významné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, jež utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Mezi VKP jsou ze zákona řazeny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Jiné části krajiny (zejm. mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, cenné plochy porostů sídelních útvarů jako historických zahrad a parků) může jako VKP zaregistrovat příslušný orgány ochrany přírody. Na území města se v současnosti nenachází žádné registrované VKP a ÚP Bělá pod Bezdězem jejich vyhlášení neiniciuje.
Památné stromy
Jako památné stromy lze podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhlásit mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. Pokud současně příslušný orgán ochrany přírody nevyhlásí ochranné pásmo památného stromu, vzniká automaticky ze zákona.
Tabulka 6 Památné stromy na území Bělá pod Bezdězem
kód USOP | název | katastrální území | druh + počet ks |
3770 | Lípy u křížku v Bezdědicích | Bezdědice | 2 ks lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) |
3771 | Lípy v Bezdědicích | Bezdědice | 2 ks lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) |
3772 | Duby v Březince | Březinka pod Bezdězem | 4 ks dubu letního (Quercus robur L.) |
3773 | Lípa u Mejzrů v Březince | Březinka pod Bezdězem | 1 ks lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) |
3774 | Lípy u statku v Březince | Březinka pod Bezdězem | 2 ks lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) |
3775 | Lípy v Březince | Březinka pod Bezdězem | 2 ks lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) |
3781 | Lípa před starou školou | Bělá pod Bezdězem | 1 ks lípy velkolisté (Tilia platyphyllos Scop.) |
3789 | Lípa na Jeteli | Bělá pod Bezdězem | 1 ks lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) |
3790 | Lípa u Koníčka | Bělá pod Bezdězem | 1 ks lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) |
3796 | Šácholan v Bělé pod Bezdězem | Bělá pod Bezdězem | 1 ks šácholanu přišpičatělého (Magnolia acuminata L.) |
5531 | v ul. Tyršova | Bělá pod Bezdězem | 2 ks dubu letního pyramidálního (Quercus robur 'Fastigiata') |
Zdroj: [ÚAP ORP Mladá Boleslav, xxxx://xxxx.xxxxxx.xx, upraveno AF-Cityplan] Památné stromy jsou ÚP Bělá pod Bezdězem respektovány.
Územní systém ekologické stability (ÚSES)
Územní systém ekologické stability (ÚSES) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, tvoří v krajině soubor funkčně propojených ekosystémů, resp. ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které jsou zdroji biodiverzity a udržují přírodní stabilitu.