Veřejná podpora
Veřejná podpora
Obsah pojmu veřejná podpora je definován v ustanovení čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (dále také jen jako „Smlouva“). Jedná se o: (1.) Podpory poskytované v jakékoli formě státy nebo ze státních prostředků, (4.) které narušují nebo hrozí narušit soutěž tím, (2.) že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a jsou, (3.) pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.1
Definice veřejné podpory je upravena v kapitole 6 Obecných pravidel pro žadatele a příjemce.
1.1 Podpora v NPO podle pravidla de minimis
Podpora poskytovaná podle pravidla de minimis (též podpora malého rozsahu, podpora de minimis) je podporou, která není de iure veřejnou podporou, neboť vzhledem ke své relativní nízké hodnotě není s to narušit hospodářskou soutěž ani ovlivnit obchod mezi členskými státy EU.
1.1.1 Obecná podpora de minimis (podpora dle nařízení č. 1407/2013)2
Celková výše podpory de minimis podle nařízení Komise (EU) č. 1407/2013, o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, poskytnuté jednomu podniku nesmí za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období překročit částku 200.000 EUR. Celková částka podpory de minimis udělená jednomu podniku provozujícímu silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu, nesmí překročit částku 100.000 EUR za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období, přičemž ji nelze použít na nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu.
V případě provozování obou typů činností (viz předchozí odstavec) lze danému podniku poskytnout podporu de minimis až do výše 200.000 EUR za předpokladu, že bude oddělením činností, rozlišením nákladů nebo jiným vhodným způsobem zajištěno, aby přínos pro činnost silniční nákladní dopravy nepřekročil 100.000 EUR a aby podpora de minimis nebyla použita pro nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu.
Tyto finanční stropy platí bez ohledu na formu či účel podpory de minimis poskytnuté podniku v předchozích třech účetních obdobích. Doba tří jednoletých účetních období se řídí podle účetního období používaného podnikem v ČR.
Jedním podnikem podle nařízení č. 1407/2013 jsou chápány veškeré subjekty, které mezi sebou mají alespoň jeden z následujících vztahů:
a) jeden subjekt vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném subjektu;
b) jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného subjektu;
1 Číselné označení principů / podmínek není ve větě kontinuální, protože zobrazuje pořadí, v jakém jsou tyto aspekty uvedeny
ve Smlouvě o fungování EU.
2 Po dobu přechodného období, tj. nejdéle do 30.6.2024 bude podpora poskytována dle Nařízení Komise (EU) č. 1407/201. Poté bude podpora poskytována dle Nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, které ke dni 1. 1. 2024 nahrazuje nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis. Podmínky pro poskytování podpory podle nového nařízení budou dodatečně upraveny.
c) jeden subjekt má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské smlouvě nebo ve stanovách tohoto subjektu;
d) jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného subjektu, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném subjektu.
Podniky, které mají jakýkoli vztah uvedený v písmenech a) až d) prostřednictvím jednoho nebo více podniků, jsou také považovány za jeden podnik. Skupina propojených podniků je tak při poskytování podpory de minimis považována za jeden podnik.
Výjimkou z uvedeného pravidla je situace, kdy mají dva podniky přímou vazbu na stejný subjekt (orgán) veřejné moci a mimo to nemají žádný vzájemný vztah, pak se nejedná o podniky vzájemně propojené, resp. jeden podnik.
Pomůcka k pojmu jeden podnik, kterou zpracoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a která je k dispozici na webových stránkách tohoto úřadu3, pojem většina uvedený v bodech a) a d) výše kvantifikuje ve všech výskytech jako „více než 50 %“4.
1.1.1.2 Odvětví způsobilá k podpoře
Podporou de minimis lze dle čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1407/2013 podpořit podniky
ve všech odvětvích, s výjimkou:
a) podpory poskytované podnikům činným v odvětvích rybolovu a akvakultury, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013;5
b) podpory poskytované podnikům v oblasti prvovýroby zemědělských produktů;
c) podpory poskytované podnikům činným v odvětví zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, a to v těchto případech:
i) je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených
od prvovýrobců nebo uvedených na trh danými podniky,
ii) je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům;
d) podpory na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo členských států, tj. podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji v souvislosti s vývozní činností;
e) podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží.
Jestliže podnik působí vedle odvětví podpořitelných podle nařízení č. 1407/2013 i v odvětvích spadajících pod písmena a), b) nebo c), je tomuto podniku možné poskytnout podporu de minimis pouze za předpokladu, že oddělením činností, rozlišením nákladů nebo jiným vhodným způsobem bude zajištěno, aby činnosti v odvětvích vyloučených z oblasti působnosti tohoto nařízení nevyužívaly podporu de minimis poskytovanou v souladu s tímto nařízením.
3 Viz xxxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxx-xxxxxxx/xxxxxxx-xx-xxxxxxx-x-xxxxxxx-xx-xxxxxxx.xxxx.
4 Jedná se o dokument s názvem „Metodická příručka k aplikaci pojmu „jeden podnik“ dle pravidel de minimis“.
5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úřední věstník L 354 28.12.2013, s. 1).
1.1.1.3 Kumulace podpor
⚫ Obecnou podporu de minimis je možné kumulovat s podporou de minimis poskytnutou v souladu s nařízením Komise (EU) č. 360/2012 až do výše 500.000 EUR.
⚫ Obecnou podporu de minimis je možné kumulovat s ostatními podporami de minimis (viz nařízení č. 1408/2013 či č. 717/2014) až do výše 200.000 EUR, resp. 100.000 EUR.
⚫ Obecnou podporu de minimis nelze kumulovat s veřejnou podporou na tytéž způsobilé náklady nebo s veřejnou podporou na tatáž opatření rizikového financování, pokud by taková kumulace vedla k překročení nejvyšší příslušné intenzity podpory či výše podpory, která je pro specifické okolnosti každého případu stanovena v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí EK.
1.1.1.4 Postup poskytovatele při poskytování podpory de minimis
K poskytnutí podpory de minimis příjemci podpory z NPO a partnerovi s finančním příspěvkem dochází odesláním interní depeše obsahující informaci o dokončení, platnosti a zpřístupnění právního aktu o poskytnutí podpory na projekt (např. rozhodnutí o poskytnutí dotace) prostřednictvím MS2014+. Poskytnutí podpory dalším subjektům má formu Rozhodnutí o poskytnutí veřejné podpory / podpory de minimis dalšímu subjektu a je vydáváno v souvislosti a dle specifik zapojení tohoto subjektu do realizace projektu. Rozhodnutí o poskytnutí veřejné podpory / podpory de minimis vydává VK NPO 3. 3, není-li stanoveno jinak.6
Je-li v rámci jednoho projektu poskytována podpora de minimis více podnikům, pak je realizátor projektu povinen poskytovateli uvést, kterým podnikům a v jaké výši má být podpora de minimis poskytnuta.
Před poskytnutím podpory de minimis musí poskytovatel podpory zjistit a zkontrolovat:
⚫ jaké podpory de minimis byly žadateli o podporu de minimis poskytnuty za poslední tři účetní období;
⚫ zda požadovaná podpora nepřesahuje limit podpory de minimis (k tomu viz upozornění
v rámečku níže v této kapitole);
⚫ začátek a konec účetního období žadatele o podporu de minimis;
⚫ seznam podniků, které žadatel ovládá nebo jej ovládají (tj. zkontrolovat všechny subjekty, které s žadatelem tvoří jeden podnik) včetně podpor de minimis poskytnutých těmto podnikům a jejich výše;
⚫ jaké další podpory na stejný předmět podpory jako v projektu, případně stejné způsobilé výdaje, obdržel žadatel o podporu atd.
Údaje, které nejsou dostupné v Centrálním registru podpor malého rozsahu, poskytovatel získává
od příjemce podpory z NPO (resp. jeho prostřednictvím od žadatele o podporu de minimis).
Pro posouzení způsobilosti žadatele pro příjem podpory de minimis z hlediska naplnění limitu není relevantní doba přijetí žádosti o podporu, ale datum poskytnutí podpory (tj. datum vzniku právního nároku na podporu.
Pro přepočet hodnoty podpory z EUR na CZK při stanovení výše poskytované podpory de minimis se použije měnový kurz ECB, platný pro den odeslání interní depeše obsahující informaci o dokončení, platnosti a zpřístupnění rozhodnutí o poskytnutí podpory de minimis prostřednictvím MS2014+, který
6 Poskytovatelem podpory může být v odůvodněných případech i organizační složka státu či státní příspěvková organizace, které jsou realizátorem projektu.
je dostupný v Úředním věstníku EU (řada C) či přímo na webových stránkách ECB.7
Do 5 pracovních dnů ode dne poskytnutí této podpory je poskytovatel povinen zaznamenat do Centrálního registru podpor malého rozsahu údaje o poskytnuté podpoře de minimis a o jejím příjemci.8 Formu, zadávání údajů a další náležitosti centrálního registru podpory de minimis upravuje ustanovení § 3a zákona č. 215/2004 Sb. K Centrálnímu registru podpory de minimis vydaly Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstvo zemědělství vyhlášku č. 298/2020 Sb., o obsahu a rozsahu údajů, které je poskytovatel podpory malého rozsahu povinen zaznamenat do centrálního registru podpor malého rozsahu, a o postupu při jejich zaznamenávání.
1.1.2 Podpora de minimis v odvětví zemědělství
1.1.2.1 Limity podpory
Celková výše podpory de minimis podle nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 poskytnuté jednomu podniku nesmí za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období překročit částku 20.000 EUR. Zároveň nesmí kumulovaná výše podpory de minimis přiznané členským státem podnikům činným v prvovýrobě zemědělských produktů za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období přesáhnout částku 61.865.750 EUR. Tyto finanční stropy platí bez ohledu na formu či účel podpory de minimis poskytnuté podniku v předchozích třech účetních obdobích. Doba tří jednoletých účetních období bude stanovena podle účetního období používaného podnikem v ČR.
Definice jednoho podniku je shodná jako v případě podpory de minimis dle nařízení č. 1407/2013, viz kapitola 1.1.1.1.
1.1.2.2 Odvětví způsobilá k podpoře
Podporou de minimis lze dle čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 podpořit podniky působící v prvovýrobě zemědělských produktů, s výjimkou:
1) podpory, jejíž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených na trh;
2) podpory na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo členských států, tj. podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji v souvislosti s vývozní činností;
3) podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží.
Jestliže podnik působí vedle odvětví podpořitelných podle uvedeného nařízení i v jednom nebo více odvětvích nebo vykonává jiné činnosti, které spadají do působnosti nařízení (EU) č. 1407/2013, nebo do odvětví rybolovu a akvakultury, je tomuto podniku možné poskytnout podporu de minimis v odvětví zemědělství pouze za předpokladu, že oddělením činností, rozlišením nákladů nebo jiným vhodným způsobem bude zajištěno, aby prvovýroba zemědělských produktů nevyužívala podporu de minimis poskytovanou v souladu s nařízením č. 1407/2013 ani podporu de minimis poskytovanou do odvětví rybolovu a akvakultury.
1.1.2.3 Kumulace podpor
Podporu de minimis v odvětví zemědělství je možné kumulovat s podporami de minimis (viz nařízení č. 1407/2013 či č. 717/2014) až do výše limitů v nich uvedených za předpokladu, že bude oddělením činností, rozlišením nákladů nebo jiným vhodným způsobem zajištěno, aby prvovýroba zemědělských
7 xxxx://xxx.xxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxxxx/xxxx/xxxxx.xx.xxxx
8 Pokud poskytovatel nesplní povinnost zadání podpory de minimis do centrálního registru ve stanoveném termínu 5 pracovních dnů ode dne poskytnutí této podpory, dopustí se podle § 8a zákona č. 215/2004 Sb. správního deliktu. Za správní delikt je ÚOHS oprávněn uložit poskytovateli pokutu do 100.000 Kč. Poskytovatel za správní delikt neodpovídá, pouze jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil.
produktů nevyužívala podporu de minimis poskytovanou v souladu s nařízením č. 1407/2013 ani podporu de minimis poskytovanou do odvětví rybolovu a akvakultury.
Podporu de minimis v odvětví zemědělství nelze kumulovat s veřejnou podporou na tytéž způsobilé náklady nebo s veřejnou podporou na tatáž opatření rizikového financování, pokud by taková kumulace vedla k překročení nejvyšší příslušné intenzity podpory či výše podpory, která je pro specifické okolnosti každého případu stanovena v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí EK.
1.1.2.4 Postup poskytovatele při poskytování podpory de minimis
Ustanovení o povinnostech poskytovatele a žadatele o podporu de minimis uvedené výše v textu se
použijí obdobně.
Poskytovatel je před poskytnutím podpory de minimis navíc povinen zkontrolovat, zda kumulovaná výše podpory de minimis přiznaná členským státem podnikům činným v prvovýrobě zemědělských produktů za aktuální tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období nedosáhne spolu s částkou zamýšlené podpory de minimis částku 48.340.000 EUR.
1.1.3 Podpora de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury
1.1.3.1 Limity podpory
Celková výše podpory de minimis podle nařízení Komise (EU) č. 717/2014 poskytnuté jednomu podniku nesmí za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období překročit částku 30.000 EUR. Zároveň nesmí kumulovaná výše podpory de minimis přiznané členským státem podnikům činným v prvovýrobě zemědělských produktů za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období přesáhnout částku 3.020.000 EUR. Tyto finanční stropy platí bez ohledu na formu či účel podpory de minimis poskytnuté podniku v předchozích třech účetních obdobích. Doba tří jednoletých účetních období bude stanovena podle účetního období používaného podnikem v ČR.
Definice jednoho podniku je shodná jako v případě podpory de minimis dle nařízení č. 1407/2013, viz kapitola 1.1.1.1.
1.1.3.2 Odvětví způsobilá k podpoře
Podporou de minimis lze dle čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 717/2014 podpořit podniky působící
v odvětví rybolovu a akvakultury, s výjimkou:
a) podpory, jejíž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených na trh;
b) podpory na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo členských států, tj. podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji v souvislosti s vývozní činností;
c) podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží;
d) podpory na nákup rybářských plavidel;
e) podpory na modernizaci nebo výměnu hlavního nebo pomocného motoru rybářských plavidel;
f) podpory na operace, které zvyšují rybolovnou kapacitu plavidel, nebo na zařízení, která zvyšují schopnost plavidla vyhledávat ryby;
g) podpory na výstavbu nových rybářských plavidel nebo dovoz rybářských plavidel;
h) podpory dočasného nebo trvalého zastavení rybolovných činností, není-li v nařízení (EU) č. 508/2014 stanoveno jinak;
i) podpory na průzkumný rybolov;
j) podpory na převod vlastnictví podniku;
k) podpory na přímé vysazování ryb, pokud není výslovně stanoveno jako opatření na ochranu v právním předpisu EU, nebo v případě experimentálního vysazování ryb.
Jestliže podnik působí vedle odvětví podpořitelných podle uvedeného nařízení i v jednom nebo více odvětvích nebo vykonává jiné činnosti, které spadají do působnosti nařízení (EU) č. 1407/2013, nebo do odvětví prvovýroby zemědělských produktů, je tomuto podniku možné poskytnout podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury pouze za předpokladu, že oddělením činností, rozlišením nákladů nebo jiným vhodným způsobem bude zajištěno, aby rybolov a akvakultura nevyužívaly podporu de minimis poskytovanou v souladu s nařízením č. 1407/2013 ani podporu de minimis poskytovanou do odvětví prvovýroby zemědělských produktů.
1.1.3.3 Kumulace podpor
Podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury je možné kumulovat s podporami de minimis (viz nařízení č. 1407/2013 či nařízení č. 717/2014) až do výše limitů v nich uvedených za předpokladu, že bude oddělením činností, rozlišením nákladů nebo jiným vhodným způsobem zajištěno, aby rybolov a akvakultura nevyužívaly podporu de minimis poskytovanou v souladu s nařízením č. 1407/2013 ani podporu de minimis poskytovanou do odvětví prvovýroby zemědělských produktů.
Podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury nelze kumulovat s veřejnou podporou na tytéž způsobilé náklady nebo s veřejnou podporou na tatáž opatření rizikového financování, pokud by taková kumulace vedla k překročení nejvyšší příslušné intenzity podpory či výše podpory, která je pro specifické okolnosti každého případu stanovena v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí EK.
1.1.3.4 Postup poskytovatele při poskytování podpory de minimis
Ustanovení o povinnostech poskytovatele a žadatele o podporu de minimis uvedené výše v textu se
použijí obdobně.
Poskytovatel je před poskytnutím podpory de minimis navíc povinen zkontrolovat, zda kumulovaná výše podpory de minimis přiznaná členským státem podnikům činným v prvovýrobě zemědělských produktů za aktuální tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období nedosáhne spolu s částkou zamýšlené podpory de minimis částky 3.020.000 EUR.
1.1.4 Podpora de minimis v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu
Ačkoli se jedná o podporu z kategorie de minimis, kvůli její provázanosti na obecné vymezení služeb obecného hospodářského zájmu je text zahrnut níže v textu v kapitole 7.2.
1.2 Služby obecného hospodářského zájmu v NPO9
1.2.1 Pojem a právní úprava
Specifickou oblastí, kde dochází ke střetu soutěžního práva a zájmu členských států EU na zabezpečení určitých veřejných statků, je oblast tzv. služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy. Jako příklad lze uvést poskytování zdravotnických služeb a poskytování sociálních služeb. Podle podmínek, za kterých jsou veřejné služby provozovány, bude nebo také nebude jejich úhrada považována za veřejnou podporu.
Vyrovnávací platby za závazek veřejné služby nejsou veřejnou podporou, splňují-li následující
9 Po dobu přechodného období, tj. nejdéle do 30. 6. 2024 bude podpora poskytována dle Nařízení Komise (EU) č. 360/2012) Poté bude podpora poskytována dle Nařízení Komise (EU) 2023/2832 ze dne 13. prosince 2023
o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, které ke dni 1. 1. 2024 nahrazuje nařízení Komise (EU)
č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu. Podmínky pro
poskytování podpory podle nového nařízení budou dodatečně upraveny.
4 předpoklady, stanovené rozsudkem Evropského soudního dvoru v případě Xxxxxxx (C–280/00):
⚫ podniku, který je příjemcem vyrovnávací platby, musí být svěřeny závazky veřejné služby a tyto závazky musí být jasně definovány co do povahy, rozsahu, trvání a dotčených podniků (právní normou či právním aktem);
⚫ ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby, musí být stanoveny předem objektivním
a transparentním způsobem, aby nemohlo dojít k udělení hospodářské výhody;
⚫ výše vyrovnávací platby je omezena rozsahem nezbytným k pokrytí veškerých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby nebo jejich části, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk;
⚫ pokud nebyl podnik pověřený plněním závazků veřejné služby vybrán prostřednictvím procesu zadávání veřejných zakázek, musí být výše vyrovnávací platby určena na základě analýzy nákladů, které by běžný, řádně řízený podnik disponující odpovídajícími pro službu potřebnými prostředky vynaložil na plnění těchto závazků, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk za plnění těchto závazků.
Za splnění uvedených podmínek nepředstavuje vyrovnávací platba za závazek veřejné služby veřejnou podporu, neboť zde chybí především prvek zvýhodnění.
Pokud nejsou splněny 4 předpoklady, stanovené rozsudkem Evropského soudního dvoru v případě Altmark, lze úhradu za závazek veřejné služby poskytovat ve třech režimech:
1) Režim, kdy úhrada za závazek veřejné služby nevyžaduje notifikaci
Na základě zmocnění v čl. 106 odst. 3 Smlouvy vydala Evropská komise rozhodnutí 2012/21/EU
„o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu“. Pokud nebyly při poskytnutí vyrovnávací platby za veřejné služby naplněny všechny podmínky rozsudku Altmark, zároveň ale byly naplněny podmínky rozhodnutí 2012/21/EU, bude se jednat o veřejnou podporu slučitelnou se společným trhem, která nepodléhá povinnosti předchozího oznámení (notifikaci) EK. Rozhodnutí nelze aplikovat na závazek veřejné služby v odvětví silniční dopravy.
2) Režim, kdy úhrada za závazek veřejné služby vyžaduje notifikaci
Vyrovnávací platba za závazek veřejné služby, která je veřejnou podporou, nespadá do působnosti rozhodnutí 2012/21/EU, ale byla poskytnuta v souladu s Rámcem Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2012/C 8/03), je veřejnou podporou slučitelnou se společným trhem. Povinnosti předchozího oznámení (notifikaci) EK podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy podléhá. Rámec nelze aplikovat na závazek veřejné služby v odvětví silniční dopravy či odvětví veřejnoprávního vysílání.
3) Xxxxx, kdy je úhrada za závazek veřejné služby poskytována ve specifickém režimu
de minimis
Úprava je popsána obsáhleji v kapitole 7.2.2.
Výkladová pravidla z oblasti služeb obecného hospodářského zájmu pak obsahuje Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (2012/C 8/02).
1.2.2 Podpora de minimis v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu
Podpora de minimis poskytovaná na základě nařízení č. 360/2012 je určena výhradně podnikům
poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu. Příjemce podpory de minimis (podnik) musí být písemně pověřen službou obecného hospodářského zájmu. Pověření by mělo obsahovat alespoň:
⚫ povahu závazku,
⚫ rozsah a trvání závazku,
⚫ totožnost podniku.
Podporu je možné podle uvedeného nařízení poskytovat do konce roku 2023, neprodlouží-li EK platnost nařízení, případně podle nového nařízení o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, jehož platnost se předpokládá od 1. 1. 202410
1.2.2.1 Limity podpory
Pro podporu de minimis na služby obecného hospodářského zájmu (čl. 2 odst. 2 nařízení č. 360/2012) platí, že celková výše podpory de minimis poskytnutá jednomu podniku nesmí v rozhodném období tří po sobě jdoucích účetních období přesáhnout částku 500.000 EUR, přičemž se ale do limitu počítá i podpora de minimis poskytnutá s odkazem na jiné nařízení, než je nařízení č. 360/2012.
1.2.2.2 Odvětví způsobilá k podpoře
Podporu de minimis na služby obecného hospodářského zájmu nelze poskytnout:
a) podnikům činným v odvětvích rybolovu a akvakultury, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013;
b) podnikům činným v odvětvích prvovýroby zemědělských produktů uvedených v příloze
I Smlouvy;
c) podnikům činným v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy na trh, je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených od primárních producentů nebo uvedených na trh danými podniky či je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům;
d) na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo do členských států, zejména podpory přímo spojené s vyváženým množstvím na vytvoření a provoz distribuční sítě nebo jiné běžné výdaje související s vývozní činností;
e) v případě podpory závislé na užití domácích produktů na úkor dovážených produktů,
f) podnikům činným v uhelném sektoru vymezenou v rozhodnutí Rady 2010/787/EU;
g) v případě podpory na nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu;
h) podnikům v obtížích.
Pokud je podnik činný v odvětvích uvedených v písmenech a), b), c) nebo g) a zároveň i v jiných odvětvích nevyloučených z působnosti nařízení č. 360/2012, je tomuto podniku možné poskytnout podporu de minimis na služby obecného hospodářského zájmu pouze za předpokladu, že oddělením činností, rozlišením nákladů nebo jiným vhodným způsobem bude zajištěno, aby činnosti ve vyloučených odvětvích nebyly předmětem podpory de minimis na služby obecného hospodářského zájmu.
1.2.2.3 Kumulace podpor
Podporu de minimis dle nařízení č. 360/2012 nelze kumulovat s jinou vyrovnávací platbou na tutéž službu obecného hospodářského zájmu (čl. 2 odst. 8 nařízení č. 360/2012).
10 Po vstupu nového nařízení v platnost bude upraven ve Specifických pravidlech pro žadatele a příjemce odkaz na toto nové nařízení a podmínky z něj vyplývající.
Podporu de minimis poskytnutou dle nařízení č. 360/2012 lze kumulovat s podporou de minimis podle jiných nařízení o podpoře de minimis, maximálně do limitu 500.000 EUR (čl. 2 odst. 7 nařízení č. 360/2012).
1.2.2.4 Postup poskytovatele při poskytování podpory de minimis v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu
Ustanovení o povinnostech poskytovatele a žadatele o podporu de minimis uvedené v kapitole 7.1.1
se použijí obdobně.