SMLOUVA č. 2 7 / 2 0 1 8 /OVV
Spisová zn. MK-S 13158/2017 OVV
SMLOUVA č. 2 7 / 2 0 1 8 /OVV
o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového projektu uzavřená podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)
Smluvní strany:
v
1. Poskytovatel: Česká republika - Ministerstvo kultury - organizační složka státu Adresa: Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1
IČ: 00023671
Zastoupený:
(dále jen „poskytovatel“)
2. Příjemce: Univerzita Palackého v Olomouci - Přírodovědecká fakulta
Právní forma: veřejná vysoká škola Adresa: Xxxxxxxxxxxx 0, 000 00 Xxxxxxx
IČ: 61989592
Zastoupený:
(dále jen ,,příjemce“)
uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem ě. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tuto
smlouvu o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového projektu
Článek 1 Předmět smlouvy
1. Předmětem této smlouvy je poskytnutí účelové podpory z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKIII) - kód programu DG - formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum.
experimentální vývoj a inovace dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ůěelová podpora“) do výše nákladů uznaných poskytovatelem příjemci na řešení projektu ě. 65 přihlášky projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na rok 2018.
Název projektu: Významné stromy - živé symboly národní a kulturní identity
Identifikaění kód projektu: DG18P020W027 Společný projekt:
příjemce projektu: Univerzita Palackého v Olomouci - Přírodovědecká fakulta
další účastník projektu: Mendelova univerzita v Brně - Lesnická a dřevařská fakulta, veřejná vysoká škola, Zemědělská 1, 613 00 Bmo, IČ: 62156489, zastoupený:
Předmětem řešení projektu je aplikovaný výzkum v oboru: AL naplňující specifický cíl/specifícké cíl globálních cílů Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) č.: 1.1, 1.2, 2.1, 2.2.
Cílem projektu je vyplnit existující znalostní mezeru v oblasti aplikovaného výzkumu národní a kulturní identity se zaměřením na její živé symbolické nositele v krajině našeho domova ~ na významné stromy. Dílčí cíle projektu zahrnují: Vypracování typologie významných stromů v ČR; identifikaci příkladů dobré praxe v ČR, opírajících se o významné stromy jako symboly kulturní a regionální identity; výzkumné testování moderních neinvazních metod akustické tomografie a vodního potenciálu k hodnocení provozního a zdravotního stavu významných stromů jako základ pro návazné vypracování certifikované metodiky identifikace a hodnocení významných stromů; návazně na tuto metodiku realizovat vývoj software Registr významných stromů ČR včetně webové a mobilní aplikace; přípravu certifikované metodiky péče o významné stromy zohledňující jejich specifika a vývoj navazujícího software k ekonomickému oceňování významných stromů jako biotopů v kulturní krajině; monografické zpracování vazby nehmotné lidové kultury na významné stromy; průběžnou prezentaci výsledků projektu odborné i laické veřejnosti s cílem podpořit vnímání významných stromů v kontextu národní a kulturní identity. Projekt by měl také přispět k propojení památkové péče a ochrany přírody do společného a systematicky realizovaného úsilí k trvale udržitelné péči o významné stromy v rámci ochrany a managementu našeho kulturního dědictví a entit místní identity.
Předpokládanými výsledky projektu za dobu řešení projektu jsou:
předpokládané vxsledky projektu Počet
Hlavní >'ý'sledky
Fuzit - užitný vzor
Fprum - průmyslový vzor Gprot - prototyp
Gfunk - funkční vzorek
Nmet - certifikovaná metodika 2
předpokládané výsledky projektu | Počet |
Npam-památkový postup | |
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem | 1 |
P - patent | |
- "evropský“ patent (EPO), patent USA (USPTO) a Japonska | |
- český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Japonska), který je využíván na základě platné licenční smlouvy | |
- ostatní patenty Český nebo jiný národní patent udělený, doposud nevyužívaný nebo využívaný vlastníkem patentu | |
R - software | 2 |
Zpoiop - poloprovoz | |
Ztech - ověřená technologie | |
Hieg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem | |
Hneieg - výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativm' povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele | |
E - uspořádání výstavy - specifický výsledek programu NAKI TI | 1 |
Vedlejší výsledky | |
A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty | 1 |
B - odborná kniha (včetně kritických katalogů k výstavám) | 3 |
C - kapitola v odborné knize | |
Ď - článek Ve sborníku (z konference) | 6 |
J - recenzovaný odborný článek | 3 |
M - uspořádání konference | |
W - uspořádání workshopu | |
6. Hlavní výsledky řešení projektu druhů Fuzit - užitný vzor, Fprum - průmyslový vzor, Gprot- prototyp, Gfunk - funkční vzorek, Nmet - certifikovaná metodika, Npam - památkový postup, Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem, P - patent, R - software, Zpoiop - poloprovoz, Ztech - ověřená technologie, Hieg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, H„eieg - výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele a E - uspořádání výstavy (včetně vydání kritického katalogu k této výstavě - druh výsledku B) a vedlejší výsledky druhu B - odborná kniha, která není kritickým katalogem plánované výstavy, A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty, jsou-li v projektu jako plánované výsledky uvedeny, které budou příjemcem a/nebo dalším účastníkem v průběhu řešení či po jeho ukončení uplatněny, s ohledem na skutečnost, že poskytovatel poskytuje podporu až ve výši 100% uznaných nákladů projektu z programu NAKI II, budou předloženy k hodnocení výlučně poskytovateli a následně budou příjemcem uplatněny v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací - databázi RIV jako jedinečné výsledky tohoto projektu. Příjemce se zavazuje, že tyto výsledky neuplatní jako výsledky jiných výzkumných aktivit podporovaných dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálm'ho vývoje a inovací, u jiných poskytovatelů než u Ministerstva kultury (dále jen ,,MK“). Porušení tohoto závazku ze strany
3
příjemce a řešitelů projektu bude poskytovatelem považováno za hrubé porušení podmínek této smlouvy.
7. Projekt bude realizován za podmínek této smlouvy v souladu se schválenou Přihláškou návrhu projektu, který je přílohou č. 1 a se schváleným rozpočtem projektu, který je přílohou č. 2 této smlouvy.
8. Časový plán řešení projektu, předpokládané výsledky, způsob jejich dosažení a ověření a osoby odpovědné za odbornou úroveň projektu jsou uvedeny v příloze ě. 1 této smlouvy.
S výjimkou okolností vyšší moci a dalších okolností neovlivnitelných smluvními stranami je příjemce podílející se na řešení projektu povinen svoji činností při řešení projektu dosáhnout výsledků řešení a cíle projektu stanovených touto smlouvou.
Článek 2
Doba řešení projektu a účinnost smlouvy
1. Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu poslední ze smluvních stran, účinnosti dnem vložení smlouvy do registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Vložení smlouvy do registru smluv jako informaěního systému veřejné správy (ISES) zajistí v zákonem stanovené lhůtě poskytovatel podpory.
2. Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení, včetně vypořádání poskytnuté úěelové podpory podle rozpoětových pravidel a závěreěné zhodnocení projektu za celou dobu řešení.
3. Zahájení řešení projektu: rok 2018. Příjemce je povinen zahájit řešení projektu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy.
4. Ukončení řešení projektu: Příjemce ukončí čerpání poskytnuté účelové podpory k řešení projektu nejpozději dnem 31.12. 2022.
Smlouva je splněna dnem schválení závěreěné zprávy o řešení projektu a jeho výsledků poskytovatelem a vložení údajů o závěreěném zhodnocení projektu do Informaěního systému výzkumu, vývoje a inovací - databáze Centrální evidence projektů (IS VaVal - CEP). Splněním pozbývá smlouva úěinnosti s výjimkou odst. 5 tohoto ělánku.
5. I po splnění smlouvy zůstávají v úěiímosti její následující ustanovení:
a) ělánky 6 a 7 smlouvy,
b) ělánek 4 odst. 9 a 10, ěást A přílohy ě. 3,
c) ělánek 7 přílohy č. 3,
d) článek 8 odst. 8 až 11, část A přílohy č. 3,
e) část B přílohy č. 3,
f) část D přílohy č. 3.
6. Tato smlouva pozbývá platnosti, stane-li se plnění závazků smluvních stran vyplývajících z této smlouvy nemožným, např. v důsledku vyšší moci.
' Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
4
7. Plnění závazků smluvních stran, vyplývajících z této smlouvy není nemožným, lze-li ho uskutečnit i za ztížených podmínek nebo až po sjednaném termínu plnění.
8. Stane-li se plnění závazků smluvních stran z této smlouvy vyplývajících nemožným, uzavřou smluvní strany písemnou dohodu o zániku smlouvy s uvedením důvodu ukončení platnosti smlouvy a dalšími sjednanými podmínkami ukončení. Nedílnou součástí takové dohody musí být řádné vyúčtování účelové podpory poskytnuté na základě této smlouvy.
Další podmínky ukončení smlouvy vymezují ustanovení článku 8 přílohy č. 3 k této smlouvě.
Článek 3
Uznané náklady projektu a poskytnutí účelové podpory
Poskytovatel poskytne příjemei podporu na řešení projektu na základě výsledku vyhlášené veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích z programu NAKI II, na základě schváleného postupu řešení projektu, sehválených aktivit, předpokládaných výsledků řešení, poskytovatelem schválených uznaných nákladů projektu eelkem a poskytovatelem uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) dle příloh č. I a č. 2 této smlouvy.
Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznanýeh nákladů eelkem a uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být v průběhu řešení projektu změněna o víee než 50 %.
Při změně výše uznanýeh nákladů projektu celkem a/nebo uznanýeh nákladů projektu z účelovýeh výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II), a to i ve vnitřním členění dle jednotlivých druhů nákladů dle přílohy č. 2, komentářů nákladových položek uvedených v příloze č. 2 smlouvy, dalšíeh změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory, které se týkají právní subjektivity příjemce/dalšího účastníka projektu, řešitelského týmu a popisu projektu uvedeného v příloze č. 1 smlouvy, částeeh III. a IV. se postupuje podle § 9 odst. 8 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovaeí. Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu smlouvy ve všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2. Poskytovatel na základě kladného vyhodnocení žádosti o změnu tuto provede písemným dodatkem k této smlouvě, který je číslován vzestupně a který poskytovatel s příjemeem uzavře do 60 dnů ode dne posouzení písemné žádosti příjemce o změnu. V případě, že zdůvodnění změny nebude ze strany poskytovatele akceptováno, bude příjemce písemně informován o důvodech odmítnutí změny smlouvy. Další podmínky změn smlouvy jsou uvedeny v článku 17, bod 7, části C přílohy č. 3 této smlouvy.
Specifikace uznanýeh nákladů se stanoví v článku 17, části C přílohy č. 3 této smlouvy a v příloze č. 2 této smlouvy.
Poskytnutou podporu může příjemee/ další účastník použít výhradně na nehospodářské činnosti výzkumné organizace podle čl. 19 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovaeí (2014/C 198/01) a to způsobem, který je v souladu s poskytovatelem uznanými náklady projektu hrazenými z této podpory dle příloh č. 1 a 2 smlouvy.
6. Uznané náklady projektu celkem za dobu řešení projektu jsou 20 601 tis. Kč (slovy: dvacettisícšestsetjedna tisíc Kč).
Uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) za dobu řešení projektu jsou 20 601 tis. Kč (slovy: dvacettisícšestsetjedna tisíc Kč).
7. Účelová podpora projektu z programu NAKI II, kterou poskytovatel poskytne příjemci za celou dobu řešení je 20 601 tis. Kč (slovy: dvacettisícšestsetjedna tisíc Kč).
8. Poskytovatel posk5úne účelovou podporu dle bodu 7 příjemci, který je výzkumnou organizací, přímým převodem z účtu poskytovatele na účet příjemce č.: 30090 1238811/0710.
9. Xxxxxxx účastníkovi / dalším účastníkům projektu poskytne příslušnou část účelové podpory příjemce na základě smlouvy uzavřené ve smyslu ustanovení článku 3, části A přílohy č. 3 této smlouvy.
10. Je-li dalším účastníkem projektu organizační složka České republiky, poskytne příslušnou část účelové podpory tomuto dalšímu účastníkovi přímo poskytovatel na základě rozhodnutí o poskytnutí úěelové podpory v souladu s ustanovením § 9 odst. 5 zákona č. 130/2002 Sb. a rozpoětovými pravidly.
11. Rozdělení účelové podpory pro jednotlivé kalendářní roky řešení projektu a rozdělení účelové podpory mezi příjemce a dalšího účastníka projektu/další účastníky projektu je uvedeno v příloze č. 2 této smlouvy.
12. Uznané náklady projektu celkem hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory programu NAKI II), z jiných veřejných zdrojů a neveřejných zdrojů v jednotlivých letech řešení projektu jsou (v tis. Kč):
Uznané náklady projektu (tis Kč) | ||||||
Rok | ||||||
2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | celkem | |
Uznané náklady projektu celkem - z toho; | 3 854 | 4 691 | 4 717 | 4 237 | 3 102 | 20 601 |
- uznané náklady projektu hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory programu NAKLIII) | 3 854 | 4 691 | 4 717 | 4 237 | 3 102 | 20 601 |
- uznané náklady projektu hrazené z jiných veřejných zdrojů | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
- uznané náklady projektu hrazené z jiných neveřejných zdrojů | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
13. Poskytovatel neuznal následující náklady projektu (v tis. Kč):
Zdroj financování (účelová podpora MK, jiné veřejné zdroje, neveřejné zdroje) | Neuznané náklady projektu (tis Kč) | ||||||
Specifikace neuznaných nákladů | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | celkem | |
žádné | žádný | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Příjemce se zavazuje řešit projekt a dosáhnout jeho cílů a výsledků s uznanými náklady projektu.
14. Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle zvláštního právního předpisu k regulaci čerpání rozpočtu, bude účelová podpora na první rok řešení projektu poskytnuta
6
příjemci do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy. V dalších letech řešení projektu bude účelová podpora příjemci poskytnuta dle této smlouvy každoročně po
1. březnu roku, v němž má být poskytnuta, za podmínky, že příjemce řádně splnil závazky stanovené touto smlouvou, bylo provedeno průběžné roční hodnocení projektu a jeho uplatněných výsledků bez výhrad a s kladným výsledkem a že jsou do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací zařazeny údaje o projektu (IS VaVal - CEP) v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje i inovací.
15. Poskytovatel si vyhrazuje právo provést nezbytné úpravy výše uvedené účelové podpory z programu NAKI II pro jednotlivé roky řešení projektu v závislosti na výsledcích průběžných hodnocení projektu a v závislosti na objemu disponibilních prostředků poskytovatele dle vládou a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schváleného rozpoětu výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro příslušný kalendářní rok a program NAKI II.
16. Použije-li příjemce úěelovou podporu z programu NAKI II nebo její ěást na jiný úěel než stanoví tato smlouva, bude poskytovatel postupovat v souladu s ustanovením § 44 a § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpoětová pravidla), ve znění pozdějších předpisů; neoprávněné použití nebo zadržení účelové podpory bude posuzováno jako porušení rozpočtové kázně.
17. V průběhu řešení projektu nemá příjemce nárok na změnu výše uznaných nákladů projektu schválených poskytovatelem nebo na změnu výše účelové podpory z programu NAKI II.
Článek 4
Zprávy a doklady o nákladech
Zprávy a doklady o nákladech, které podle této smlouvy příjemce předkládá, se předkládají poskytovateli v jednom vyhotovení, nestanoví-li poskytovatel jiný počet.
Příjemce je povinen provést zúčtování poskytnuté dotace (tj. účelové podpory z programu NAKI II) se státním rozpočtem v souladu s platnými právními předpisy. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli doklady o nákladech za příslušný rok řešení projektu takto:
K 7. lednu roku následujícího po poskytnutí účelové podpory budou předloženy:
a) doklady k zúčtování věcných nákladů/výdajů za období 1. ledna -31. prosince (v prvém roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí úěelové podpory - skutečnost,
b) doklady k zúčtování osobních nákladů/výdajů za období 1. ledna -31. prosince (v prvém roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí účelové podpory - skutečnost.
Příjemce je povinen o tomto postupu informovat řešitele příjemce (GP), odpovědnou osobu ekonomického úseku příjemce, koordinátora/admínistrátora projektu na straně příjemce, je-li určen a dále příslušné partnery v projektu v roli dalšího účastníka / dalších účastníků projektu.
Dotace bude zúčtována ve vazbě na jednotlivé položky schváleného rozpoětu projektu nebo na základě písemné žádosti příjemce a po písenmém souhlasu poskytovatele upraveného rozpočtu projektu dodatkem smlouvy.
7
Příjemce předloží poskytovateli kopie účetních dokladů:
a) u osobních nákladů nebo výdajů - sestavy čerpání mzdových prostředků řešitelského týmu (osob uvedených jako GP/RP,GS/RS v příloze č. 1 smlouvy) a dalších pracovníků podílející se na řešení projektu, kteří nemají autorský/spoluautorský podíl na výsledcích, ale jejichž činnost je pro řešení projektu nezbytná a jsou rovněž uvedeni v příloze č. 2 smlouvy,
b) u nákladů nebo výdajů na pořízení majetku - fakturu dodavatele a výpis z bankovního účtu/ výdajový pokladní doklad příjemce/ dalšího účastníka projektu prokazující výdaj na úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen doklad o výběru konkrétního dodavatele na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění,
c) u dalších provozních nákladů nebo výdajů v ělenění dle druhu nákladu nebo výdaje uvedeného v rozpoětu projektu; u cestovních náhrad povinně předloží kopii cestovního příkazu s uvedením náhrad na stravné, ubytování, dopravu věetně příslušných úěetních dokladů a kopii cestovní zprávy, ze které bude patrný účel pracovní cesty,
d) u doplňkových (režijních) nákladů nebo výdajů - faktury dodavatelů síťových služeb vážících se k řešení projektu a proporční výpočet poměrné ěásti těchto nákladů pro daný projekt.
e) u nákladů nebo výdajů na služby - fakturu dodavatele a výpis z bankovního účtu/ výdajový pokladní doklad příjemce/ dalšího účastníka projektu prokazující výdaj na úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen doklad o výběru konkrětního dodavatele služby na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění.
Tyto doklady kvyúětování poskytnuté účelové podpory budou dle příslušné položky rozpočtu projektu chronologicky seřazeny a sumárně shrnuty v přehledu, který bude obsahovat identifikaci dokladu, struěný popis položky a její výši. Přehled musí obsahovat podpis a razítko osoby odpovědné za vyúčtování poskytnuté účelové podpory.
3. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli souhrnnou písemnou roční periodickou (průběžnou) zprávu o řešení projektu, plnění cílů projektu, dosažených a uplatněných výsledcích včetně těchto výsledků do 15. 11. za uplynulé období. Zpráva a předložené uplatněné výsledky budou podrobeny kontrole - hodnocení poskytovatele.
4. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli závěreěnou zprávu o realizaci projektu a všech dosažených uplatněných výsledcích projektu za celou dobu řešení do 30. 1. 2023.
5. Bude-li řešení projektu ukoněeno před termínem 31. 12. 2022, platí ustanovení o závěrečné zprávě, příslušných dokladech o nákladech pro období do termínu předčasného zastavení projektu dle ustanovení článku 8, části A přílohy č. 3 této smlouvy.
Článek 5
Práva k výsledkům a využití výsledkům
1. Přístupová práva k výsledkům a k využití výsledků z řešení projektu vymezují ustanovení článků 9-13, části B přílohy č. 3 této smlouvy.
2. Majetková práva jsou vymezena v článku 14, části B přílohy č. 3 této smlouvy.
Článek 6
Spory smluvních stran
1. Spory smluvních stran, vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní, budou rozhodovány příslušným soudem.
Článek 7 Používané právo
1. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky.
2. Vztahy touto smlouvou neupravené se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Článek 8 Zvláštní ustanovení
1. Příjemce vyvine veškeré nezbytné úsilí, aby dosáhl cílů uvedených v projektu a splnil veškeré závazky vůči poskytovateli.
Článek 9 Změny
1. Smlouva a její přílohy mohou být změněny pouze písemnými, po sobě vzestupně číslovanými dodatky ktéto smlouvě podepsanými zmocněnými zástupci všech smluvních stran. Ústní dohody nejsou pro smluvní strany závazné.
2. Nestanoví-li tato smlouva jinak, musí být zdůvodněná žádost o změnu smlouvy formou písemného dodatku doručena poskytovateli v příslušném kalendářním roce řešení projektu nejpozději do 31. 10.
Článek 10 Závěrečná ustanovení
1. Nedílnou součástí této smlouvy jsou následující přílohy:
a) příloha č. 1 - Přihláška návrhu projektu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) (Projekt),
b) příloha č. 2 - Rozpočet projektu,
c) příloha č. 3 - Všeobecné podmínky.
9
Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. Každá ze smluvních stran obdrží jeden stejnopis.
V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne ledna 2018
poskytovatel
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)
otisk razítka
pnjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)
Otisk razitka
2. Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. Každá ze smluvních stran obdrží jeden stejnopis.
V Praze dne 22. ledna 2018 .
poskytovatel
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)
otisk razítka
O'mén é)
Příloha č. 3 - Všeobecné podmínky
v
Část A - Provedení projektu
Článek 1 Definice pojmů
1. „Poskytovatelem“ který rozhoduje o poskytnutí účelové podpory a který tuto podporu poskytuje, je Ministerstvo kultury, Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1.
2. „Příjemcem“ je právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření znalostí, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí účelové podpory poskytovatelem rozhodnuto. Příjemce odpovídá poskytovateli za celý projekt (včetně částí řešených dalším účastníkem projektu) z hlediska jeho řešení, splnění, podmínek způsobilosti vyhlášených v této soutěži, finanění stránky, dodržování obecně platných předpisů a ustanovení Rozhodnutí/Smlouvy, věetně odpovědnosti za veškeré změny v průběhu trvání úěelové podpory. Řešitel odpovídá příjemci za řešení projektu z hlediska pracovně právního a spolu s ním nese odpovědnost za odbornou ěást řešení vůěi poskytovateli.
3. Konsorciem" se rozumí více příjemců souěasně, se kterými je podle § 9 odst. 4 zákona ě. 130/2002 Sb. uzavřena smlouva o poskytnutí podpory / rozhodnutí o poskytnutí podpory. Návrh projektu podává, jednání o uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a řešení projektu ve vztahu k poskytovateli koordinuje pouze jeden z uchazeěů, kteří jsou ěleny konsorcia. Tento uchazeě se v případě rozhodnutí o podpoře stává příjemcem-koordinátorem.
4. „Dalším účastníkem projektu“ je právnická osoba, organizaění složka státu nebo organizaění jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření znalostí, jejíž podíl na projektu byl vymezen v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu na řešení ěásti projektu.
5. Organizací pro výzkum a šíření znalostí (dále jen „výzkumná organizace“) se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto ěinností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské ěiímosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené ůěetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo ělenové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl; výzkumná organizace musí být vždy právnickou osobou. Organizace musí vést oddělenou evidenci výdajů a příjmů (nebo oddělené ůěetnictví) na hospodářské a nehospodářské ěinnosti, tj.:
a) organizace musí zamezit křížovému financování (tj. použití veřejných prostředků na hospodářskou ěiímost), s výjimkou dovoleného vedlejšího financování hospodářských
činností podle čl. 2.1.1 bodu odst. (20) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), které musí:
• odpovídat činnosti, která pnmo souvisí s provozováním výzkumné organizace a je pro její provozování nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním nehospodářským využitím, a současně
® být omezeno v rozsahu - hospodářské ěinnosti jsou svým rozsahem omezené, pokud ekonomické aktivity mají přesně stejné vstupy (např. materiál, zřízení, pracovní síla a fixní kapitál) jako nehospodářské činnosti a kapacita přidělená ročně na těchto tyto hospodářské činnosti nepřesahuje 20 % celkové roční kapacity příslušné organizace,
b) za služby či výrobky musí být účtovány tržní ceny,
c) případný zisk musí být reinvestován do výzkumu, vývoje a šíření jejich výsledků podle podmínek Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01),
d) musí být zamezen přednostní přístup podniku, který může na subjekt uplatňovat vliv podílníků nebo členů, k výzkumným kapacitám subjektu, nebo jím vytvořeným výsledkům výzkumu.
„Smlouva o spolupráci mezi příjemci“ (dále jen „smlouva mezi příjemci“) je smluvní uspořádání mezi jednotlivými příjemci za podmínek stanovených touto smlouvou.
7. „Smlouva o spoluprácí mezi příjemcem a dalšími účastníky (dále jen „smlouva s dalším účastníkem projektu“) je smluvní uspořádání mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu za podmínek stanovených touto smlouvou.
8. „Vedlejší smlouva“ je smlouva mezi příjemcem a jedním nebo několika dodavateli, která je uzavřena na dodávku služeb nebo zařízení výlučně pro projekt.
9. „Dodavatel“ je právnická osoba nebo fyzická osoba, která uzavřela vedlejší smlouvu.
10. „Projektem“ výzkumu, vývoje a inovací se rozumí ěinnosti spadající do jedné nebo několika kategorií podpory, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky. Kategoriemi podpory se zde rozumí oblasti podpory základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a inovací.
11. „Programem výzkumu, vývoje a inovací (programem)“ je soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů aplikovaného výzkumu, vyhlášených poskytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích,
12. „Základním výzkumem“ se rozumí teoretická nebo experimentální práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerění uplatnění nebo využití.
13. „Aplikovaným výzkumem“ se rozumí teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených
výrobků, postupů nebo služeb; průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich kombinace jsou součástí aplikovaného výzkumu. Aplikovaný výzkum zahrnuje i aplikovaný výzkum v společenských a humanitních oborech.
14. „Průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie.
15. „Experimentálním vývojem“ (dále jen ,,vývoj“) se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za úěelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Může se jednat například o ěinnosti zaměřené na V5miezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zlepšení výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně koneěným komerěním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro ůěely demonstrace a ověření. Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokoněených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení.
16. „Vyšší mocí“ se rozumí nepředvídatelná a nepřekonatelná událost, která negativně ovlivňuje řešení projektu a dosažení jeho cíle u jednoho nebo více příjemců. Za vyšší moc se považují okolnosti mající vliv na průběh řešení, které nejsou závislé na smluvních stranách a které smluvní strany nemohou ovlivnit. Jedná ne např. o válku, mobilizaci, povstání, živelné pohromy apod.
17. „Duševní vlastníctví“ je souhrnný pojem pro práva z průmyslového vlastnictví (patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory apod.), autorská práva a práva k dalším předmětům obchodního tajemství (výrobní, obchodní, technické a jiné poznatky tvoří know-how věetně práv na software v jakémkoliv kódu, ostatní obdobná práva z oblasti duševního vlastnictví), a to jak pro vstupní informace, tak pro výsledky výzkumu.
18. „Vstupní ínformace“ je spoleěný pojem pro veškeré vstupní informace včetně předmětu duševního vlastnictví, které jsou ve vlastnictví příjemce/příjemců (s výjimkou výsledků a dříve získaných vstupních informací, se kterými se dosud nakládá podle jiné samostatné smlouvy nebo rozhodnutí), které nejsou běžně dostupné a jsou majitelem utajovány.
19. „Výsledky“
a) v základním výzkumu jsou nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru,
b) v průmyslovém výzkumu jsou nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky,
c) ve vývoji jsou návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.
Výsledky průmyslového výzkumu a/nebo experimentálního vývoje se označují jako výsledky aplikovaného výzkumu.
20. „Vlastnické informace“ jsou informace ve vlastnictví podnikatelského subjektu obsahující obchodní tajemství, které mají skutečnou nebo potenciální obchodní hodnotu a nejsou všeobecně dostupné pro veřejnost.
21. „Podklady o projektu“ jsou zprávy a doklady o nákladech, uvedené v ělánku 4 smlouvy a v článku 5 této přílohy, jakož i všechny takto označené dokumenty v příloze č. 1 této smlouvy.
22. „Vnesená práva“ jsou poznatky a informace, které jsou vlastnictvím příjemce/příjemců před uzavřením této smlouvy nebo které příjemce/příjemci získá/získají paralelně, avšak mimo provádění této smlouvy, a které jsou nezbytné pro provedení (realizaci) projektu. K vneseným právům patří autorská práva a práva k výsledkům na základě návrhu patentu nebo jeho udělení, zlepšovacích návrhů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, chráněných druhů a dalších rozhodnutí nebo jinak srovnatelných ochranných opatření.
23. „Přístupová práva“ jsou licence a práva na využití poznatků nebo vnesených práv.
24. „Zaměstnanecké dílo“ je předmět autorského nebo průmyslového práva, jehož autorem nebo původcem je osoba v pracovně právním vztahu k příjemci nebo dalšímu účastníkovi projektu.
25. „Využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků k výzkumným nebo komerěním účelům.
26. „Komerční využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků pro vývoj výrobku nebo technologie a jejich uplatnění na trhu nebo pro koncepci a poskytování služby.
27. „Rozšiřování“ je uvedení výsledků ve známost všemi vhodnými prostředky (kromě publikace formálně chráněných poznatků) za úěelem vědecko-technického pokroku.
28. „Plán na uplatnění výsledků“ (PUV) je příjemcem/příjemci předkládaný plán na využití výsledků získaných z řešení projektu, jejich stručný popis, jejich vymezení, termíny uplatnění, uvedení nákladů na realizaci apod.
29. „Oprávněný zájem“ označuje každý zájem příjemce/příjemců, který může být prokázán v případech uvedených v této příloze. Podmínkou je, že příjemce/prokáže
prokáže/prokáží, že nerespektování tohoto zájmu by mu/jim přineslo konkrétní a nepřiměřené škody.
30. Způsobilé náklady“ jsou takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem/ /dalším účastníkem projektu vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti i s nimi, jež jsou přiděleny na konkrétní kategorie podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb.:
1. osobní náklady nebo výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách,
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a po dobu, kdy je tento majetek využíván pro účely projektu; jestliže nejsou náklady nebo výdaje vynakládány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad,
3. náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek využité výlučně pro účely projektu,
4. náklady nebo výdaje na služby, smluvní výzkum nebo na poradenské a rovnoceimé služby využité výlučně pro účely projektu,
5. doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení přispěje k realizaci projektu, přičemž tímto vymezením se rozumí podíl na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady); podíl těchto nákladů je pak určen v procentní výši stanovené poskytovatelem (tzv. fiat rate) nebo ve výši skutečných režijních nákladů stanovených dle jednotné metodiky organizace pro uplatňování úplných nepřímých nákladů v projektech (tzv. fúll-cost).
Způsobilé náklady se člení na:
• navrhované způsobilé náklady projektu celkem, které zahrnují požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK a náklady hrazené z jiných zdrojů (např. náklady z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací),
• požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK, které jsou stejné jako výše požadované dotace.
31. „Uznané náklady“ jsou takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených činností.
Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny z účelových výdajů MK - programu NAKI II.
32. „Účelová podpora“ jsou účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté poskytovatelem na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
33. „Smluvní strany“ je příjemce nebo příjemci podílející se na řešení projektu a poskytovatel.
Článek!
v
Řízení (provádění) projektu
1. Příjemce/příjemce-koordinátor:
a) přijímá opatření pro řádné provádění svých prací stanovených v příloze č. 1,
b) informuje poskytovatele o skutečném zahájení řešení projektu,
c) zajišťuje kontakt poskytovatele s řešitelem,
d) předává poskytovateli:
- doklady o nákladech sestavené podle článku 4 smlouvy a článku 5 této přílohy,
- průběžné zprávy o postupu řešení projektu, závěrečnou zprávu, zprávy zahrnují ověřené údaje o vynaložených nákladech,
- uplatněné výsledky projektu k hodnocení poskytovatele,
- plán na uplatnění výsledků,
e) uchovává řádně podepsaný originál smlouvy týkajících se řešení projektu včetně všech jejích případných písemných dodatků,
f) zúěastňuje se jednání, která byla svolána za účelem kontroly, sledování a hodnocení projektu,
g) předkládá poskytovateli všechny požadované údaje týkající se smlouvy a jejích příloh, které si poskytovatel vyžádá,
h) je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí účelové podpory a které se dotýkají jeho právní subjektivity, u společného projektu více účastníků projektu typu příjemce a další účastník(ci) projektu, i o změnách týkajících se dalšího úěastníka(ů) projektu. Dále je povinen písemně informovat o změnách údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu, a to včetně změn rozpočtu projektu, do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Příjemce/ příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu smlouvy ve všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2.
17
Veškerá komunikace mezi poskytovatelem a příjemci u společného projektu typu K s více příjemci (,,konsorcium“), týkající se závazků a povinností vyplývajících z této smlouvy a řešení projektu, se uskutečňuje prostřednictvím příjemce-koordinátora. U společného projektu více účastníků projektu typu D - příjemce a další účastník(ci) projektu se uskutečňuje komunikace těchto subjektů s poskytovatelem pouze prostřednictvím příjemce.
Příjemce/příjemce-koordinátor zajišťuje vědeckou (odbornou), administrativní a finanční koordinaci projektu.
Nemůže-li příjemce-koordinátor plnit své závazky, má poskytovatel právo jmenovat, po dohodě s ostatními příjemci, některého z nich novým příjemcem-koordinátorem.
Vzájemné vztahy mezi jednotlivými příjemci u společného projektu s více příjemci, včetně vlastnických práv k výsledkům za účelem jejich využití, jsou vymezeny smlouvou mezi příjemci, kterou jsou smluvní strany povinny uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí úěinnosti této smlouvy.
Příjemci jsou povinni prostřednictvím příjemce-koordinátora neprodleně písemně informovat poskytovatele o skuteěném zahájení prací na projektu.
Článek 3 Účast třetích stran
Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky
projektu jsou vymezeny smlouvou mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky projektu.
Další účastníci projektu, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny smlouvy o řešení části projektu, jsou uvedeni v příloze č. 1 a v příloze č. 2 smlouvy. Xxxxxxx s dalším účastníkem projektu je příjemce povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí úěinnosti této smlouvy. Příjemce je povinen do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy o řešení ěásti projektu tuto v kopii předat poskytovateli.
Příjemce je povinen zajistit, že smlouvou s dalším úěastníkem projektu:
a) budou upravena práva a povinnosti s dalšími účastníky projektu ve vztahu k výsledkům projektu a přístupovým právům obdobně úpravě těchto práv a povirmostí u příjemce s přihlédnutím k podílu dalšího úěastníka projektu na řešení projektu,
b) další úěastníci projektu získají kromě minima duševních práv, jak je uvedeno v ěásti B této přílohy, i další přiměřená a spravedlivá práva na výsledky výzkumu v rozsahu, který odpovídá jejich podílu na projektu,
c) bude poskytovateli zajištěno stejné právo kontroly dalších účastníků projektu, jaké má poskytovatel vůči příjemci.
Výše uznaných nákladů a výše účelové podpory pro jednotlivé další účastníky projektu pro jednotlivé kalendářní roky řešení projekt, a postup je uveden v přílohách 1 a 2 smlouvy, termín poskytnutí je uveden v odst. 5 tohoto článku.
Příjemce je povinen:
a) Varianta - další účastníkje právnická osoba
poskytnout dalšímu účastníkovi projektu nebo dalším účastníkům projektu příslušnou část účelové podpory dle přílohy č. 2 smlouvy nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy obdržel účelovou podporu od posk3dovatele. Není-li v této lhůtě uzavřena smlouva mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu dle odst. 1 až 3 tohoto článku, poskytne příjemce dalšímu účastníkovi projektu příslušnou část účelové podpory do 7 kalendářních dnů ode dne uzavření uvedené smlouvy. Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část účelové podpory dalšímu účastníkovi projektu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu řádně plnil závazky ze smlouvy o řešení části projektu,
b) Varianta - další účastníkje organizačnísložka státu
nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy uzavřel smlouvu mezi příjemcem a dalším účastníkem, tuto předat poskytovateli a požádat jej o poskytnutí příslušné části účelové podpory pro dalšího účastníka dle přílohy č. 2 této smlouvy. Při uzavírání smluv s dalšími účastníky projektuje každý příjemce odpovědný za skutečnost, že další účastníci projektu vyhoví podmínkám této smlouvy. Každá smlouva mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu musí obsahovat ustanovení, dávající poskytovateli stejná práva, týkající se kontroly provádění projektu, jaká má poskytovatel vůči příjemci.
Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dodavatelem jsou vymezeny vedlejší smlouvou o dodávce, kterou je povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí úěinnosti této smlouvy nebo v návaznosti na výsledek veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb. Dodavatelé, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny vedlejší smlouvy, jsou uvedeni v příloze č. 2. Příjemce je oprávněn uzavřít vedlejší smlouvy i s dalšími dodavateli, přičemž musí být postupováno dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
Článek 4 Poskytnutí účelové podpory
Účelovou podporu z programu NAKI II poskytovatel poskytne v souladu s článkem 3 této smlouvy.
Není-li řešení projektu během 60 kalendářních dnů ode dne poskytnutí první platby skutečně zahájeno, může poskytovatel
a) odstoupit od smlouvy, neakceptuje-li příjemcem/příjemci nově navrhovaný termín zahájení projektu, nebo
b) uplatnit nárok na smluvní pokutu ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní pokuta se počítá za období od 61 dne po poskytnutí první platby podpory do dne zahájení řešení projektu.
Je-li řešení projektu zahájeno se zpožděním, v jehož důsledku nebude na řešení projektu vyěerpána část podpory určená pro příslušný kalendářní rok a nevyčerpané prostředky budou vráceny na příjmový účet poskytovatele, je poskytovatel oprávněn požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 10 % z vrácené částky.
4. Podporu pro jednotlivé roky řešení projektu poskytovatel poskytne za podmínky, že příjemce/příjemce-koordinátor řádně plnil závazky z této smlouvy, zejména předložil průběžné zprávy o postupu řešení projektu, příslušné doklady o vynaložených nákladech nebo jiné podklady o projektu a tyto byly schváleny nebo jsou podle ělánku 5, odst. 5, části A této přílohy považovány za schválené, a že jsou do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - databáze CEP zařazeny údaje o projektu v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
5. Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část podpory dalšímu účastníkovi projektu, který není organizační složkou státu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu řádně plnil závazky ze smlouvy s dalším účastníkem projektu.
6. Při prodlení poskytovatele s poskytnutím podpory dle odst. 1 o více než dva měsíce mohou postižení příjemci požadovat úrok z prodlení. Úrok se stanoví ve výši dvojnásobku diskontní sazby. Úroky se počítají za období od posledního dne lhůty pro zaplacení do dne připsání platby na účet příjemce/příjemce-koordinátora.
7. Při podezření z podvodu nebo při významnějším narušování finančních postupů ze strany některého z příjemců může poskytovatel pozastavit platby, a to do dne rozhodnutí příslušných orgánů.
8. Neoprávněné použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než stanoví tato smlouva, se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle § 44 a § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9. V případě použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než stanoví tato smlouva, je příjemce povinen neoprávněně použité prostředky vrátit do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy takové porušení sjednaného užití podpory bylo oznámeno poskytovatelem příjemci, a to na účet u ČNB, z něhož byly prostředky čerpány v daném roce, nebo na depozitní účet poskytovatele u jde- li o prostředky čerpané v předchozích letech s uvedením variabilního symbolu platby, který bude příjemci oznámen poskytovatelem písemně.
10. V případech, kdy byly po ukončení smlouvy, odstoupení od smlouvy vůči všem příjemcům nebo některému z příjemců při finanční kontrole zjištěny závažné finanční nesrovnalosti nebo podvod, může poskytovatel od příjemce požadovat vrácení celé poskytnuté účelové podpory z programu NAKI II. Vrácená podpora bude zatížena smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a. Smluvní pokuta se počítá ode dne připsání poskytnuté podpory, která má být vrácena, do dne jejího vrácení.
článek 5 Předkládání podkladů o projektu
A. Zprávy
1. V případě více příjemců podílejících se na řešení společného projektu zpracovává a předkládá roční periodické (průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce-koordinátor projektu.
2. V případě příjemce a dalšího účastníka projektu zpracovává a předkládá roční periodické (průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce projektu.
3. Závěrečná zpráva bude posouzena na základě posudků dvou nezávislých odborných oponentů a hodnocení odborného poradního orgánu MK.
4. Roční periodieká (průběžná) zpráva bude posouzena na základě posudku jednoho nezávislého odborného oponenta a hodnocení odborného poradního orgánu MK.
5. Příjemce nebo příjemei prostřednictvím příjemce-koordinátora předkládají poskytovateli ke schválení následující zprávy:
a) Roční periodickou (průběžnou) zprávu za každý uplynulý rok řešení o postupu prací na projektu, vyňaloženýeh finančníeh prostředcích, případných odchylkách od metodiky a plánu projektu a o dosažených uplatněných výsledcích za uplynulé období, plán prací a předpokládaných výsledků, kterých má být v dalším období (roční etapě) doeíleno včetně plánu nákladů ve stanovených položkách pro jednotlivé příjemce a další účastníky projektu. Pokud se cestovné v rozpočtu poskytovatelem uznaných nákladů uplatňuje ve druhém a dalších letech řešení projektu, bude specifikace cestovních náhrad v rozsahu údajů platném pro 1. rok řešení projektu součástí roční periodické (průběžné) zprávy o řešení projektu (nejen specifikace zahraniční či tuzemské cestovné, ale účel a místo předpokládaných cest, účastníci) a tato specifikace podléhá schválení ze strany poskytovatele.
b) neperiodickou zprávu o dosažení dílčích cílů projektu, tj. zprávu o jednotlivých výsledcích, u nichž byly zahájeny kroky k zajištění právní ochrany, či jejich publikování, případně budou jako vlastnické informace předmětem komerčního využití, a to podle jejich povahy,
c) případně další dodatečnou zprávu vyžádanou poskytovatelem,
d) závěrečnou zprávu o všech pracích, dosažených cílech, výsledcích a přínosech z řešení projektu, vynaložených nákladech za celou dobu řešení,
e) při ukončení řešení projektu redakčně upravenou závěrečnou zprávu v podobě vhodné pro poskytovatele a příjemee k publikování, závěrečná zpráva vhodná pro publikování musí být zpracována tak, aby poskytla třetím stranám natolik dostatečnou informaci o dosažených výsledcích, že mohou požádat o využití výsledků v souladu s § 16 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,
f) plán uplatnění výsledků jako samostatnou část; plánované využití výsledků bude realizováno nejdéle do 5 let po ukončení řešení projektu. Skutečné plnění plánu bude
podléhat kontrole ze strany poskytovatele, a to na základě průběžných zpráv příjemce/ příjemce-koordinátora dle článku 21, části C přílohy č. 3 této smlouvy.
Poskytovatel požaduje od příjemce nebo v případě více příjemců podílejících se na řešení projektu od příjemce-koordinátora předání ročních periodických (průběžných) zpráv, závěrečné zprávy, vázané redakčně upravené závěrečné zprávy, plánu na uplatnění výsledků a jednotlivých ročních vyúčtování poskytnuté dotace odděleně jako jednotlivé samostatné celky.
7. Pokud nebude mít poskytovatel ke zprávám a předloženým uplatněným výsledkům do 180 kalendářních dnů po předložení zprávy připomínky, bude zpráva považována za schválenou.
8. V případě publikování redakčně upravené závěrečné zprávy projektu nebo její ěásti je příjemce/příjemce-koordinátor povinen uvést zdroj poskytnuté účelové podpory na řešení projektu.
9. Příjemce/příjemce-koordinátor předá poskytovateli zprávy v písemné formě, případně dle požadavku poskytovatele v elektronické podobě (texty v textovém editoru MS Word, tabulky v tabulkovém procesoru MS Excel).
10. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předkládá se poskytovateli roční periodická (průběžná) zpráva o průběhu řešení projektu, plnění jeho cílů, dosažených a uplatněných výsledcích v níže uvedené struktuře bodů 1) až 7). K roční periodické (průběžné) zprávě se povinně předkládají příloha č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (ve formátu *xls/*xlsx - jiný formát není přípustný) a příloha č. 2 roční periodické (průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu (s odůvodněním) konání tuzemských a zahraničních služebních cest. Současně s touto roční periodickou (průběžnou) zprávou se poskytovateli fyzicky předkládají uplatněné výsledky k hodnocení, pokud jejich parametry fyzické předložení umožňují. V ostatních případech musí být výsledek(y) poskytovateli i odborným hodnotitelům (oponenti, poradní orgán poskytovatele) k hodnocení zpřístupněn(y) vhodnou formou tak, aby bylo možné zhodnotit jeho(jejich) plný obsah a funkčnost.
Struktura roční periodické (průběžné) zprávy:
1) Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu řešení
Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem je projekt řešen a naplňován. Popsat hlavní etapy řešení a dosažené, resp. rozpracované cíle řešení ve sledovaném období.
Stručně zhodnotit naplňování cílů a harmonogramu řešení projektu a zdůvodnit případné odchylky oproti platnému znění projektu.
2) Přehled plánovaných cílů
Uvést plánované cíle v dalším roce řešení v souladu s platným zněním projektu a způsob jejích splnění.
3) Uplatněné výsledky
Vyplnit přílohu č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (formulář ve formátu *.xls/*.xlsx) s uvedením všech dosažených
výsledků s požadovanými údaji. Za uplatněné výsledky lze označit pouze ty, které byly k termínu předložení zprávy skutečně uplatněny (tj. články a knihy publikovány, metodiky certifikovány, specializované mapy s odborným obsahem schváleny poskytovatelem či jiným orgánem atd.) a u kterých lze jejich uplatnění doložit (fyzicky výtiskem, osvědčením o certifikaci atd.). V bodě 3) zprávy lze uvést případný komentář a doplňující informace k předloženým výsledkům.
Dojde-li v období od 15. 11. daného roku do 5. 1. roku následujícího ke změně výsledku(ů), uvedených v Příloze č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - dosažené výsledky projektu, včetně změny jeho(jejich) uplatnění (kniha je vydána atd.), předkládá se nová (opravená) příloha ě. 1 pod názvem Příloha č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu - OPRAVA (ve formátu
*,xls/*.xlsx). Změnou dotčený(é) výsledek(ky) musí být předložen(y) posk5dovateli k hodnocení shodným způsobem jako výsledky předkládané do 15. 11. daného roku.
4) Přehled změn v popisovaném období
5) Návrh na upřesnění řešení projektu pro další etapu řešení
v
Popsat a odůvodnit veškeré změny oproti schválenému platnému znění projektu, které se navrhují uskutečnit v dalším roce/letech řešení projektu.
6) Čerpání uznaných nákladů a úěelové podpory
Popsat průběh čerpání účelové podpory, případné změny finančních prostředků schválených poskytovatelem v průběhu roku a zdůvodnit případné nedočerpání poskytnuté úěelové podpory poskytovatelem na uznané náklady projektu dle platného znění smlouvy.
7) Závěr
Věcně zhodnotit celkový stav řešem' projektu, zásadní odchylky a závažné navrhované změny v dalších letech řešení projektu. Zhodnotit dosavadní přínosy projektu (např. výsledky).
Přílohy
Povinnou a samostatnou přílohou ke každé průběžné zprávě bude;
1) Příloha ě. 1 roění periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (ve formátu *xls/*xlsx),
2) Přfloha ě. 2 roění periodické (průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu (s odůvodněním) konání tuzemských a zahraničních služebních cest v ělenění podle všeeh účastníků smlouvy v roli příjemce/příjemce-koordinátora/dalšího účastníka projektu, na které mají být čerpány cestovní náhrady uvedené položkách rozpočtu C3 z důvodu, že se ve druhém a dalších letech řešení projektu náklady na cestovní náhrady uvádí pouze v minimálně povinném členění a výše nákladů nebo výdajů na zahraniční a tuzemské cestovné. V tomto případě je úěel a místo cest povinně specifikováno v roční periodické (průběžné) zprávě za rok předcházející roku, ve kterém se cesta koná (tato zpráva je posuzována odborným poradním
orgánem a schvalována vč. specifikace těchto nákladů poskytovatelem). Opomenutí specifikace v průběžné zprávě dle předchozí věty bude ze strany poskytovatele posuzováno jako nepřezkoumatelné vynaložené náklady s povinností tyto poskytovateli vrátit při ročním zúčtování poskytnuté podpory. Tato příloha bude vždy ve formátu *.doc/docx.
11. Xxxxxxxxx-li poskytovatel jinak, předkládá se závěrečná zpráva poskytovateli k 30. 1. roku následujícího po posledním roce řešení projektu v této struktuře:
Struktura závěrečné zprávy:
1. Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu řešení
Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem byl projekt řešen a naplňován, komentovat plánované a skutečně vynaložené náklady projektu a popsat zásadní skutečnosti, které měly vliv na celkové řešení projektu, pokud takové skutečnosti nastaly.
2. Uplatněné výsledky
Charakterizovat a srovnávací metodou (plán vs. skutečně uplatněné) zhodnotit, zda všechny v projektu plánované výsledky za celou dobu řešení byly dosaženy, uplatněny a poskytovatelem schváleny. Odůvodnit případné nedosažení plánovaných výsledků.
Příloha
K závěrečné zprávě bude jako samostatná příloha předložen Seznam všech za celou dobu řešení uplatněných a poskytovatelem schválených výsledků vložených do IS VaVal - RIV. Za poslední rok řešení projektu se uvádí výsledky uplatněné v příloze ě. 1 roční periodické (průběžné) zprávy za poslední rok řešení. V případě, že poskytovatel při hodnocení roění periodické (průběžné) zprávy za poslední rok řešení výsledky neschválí, oznámí to věetně důvodu neschválení příjemci/příjemci-koordinátorovi a ten zajistí aktualizaci závěrečné právy a její přílohy č. 1 ve stanoveném termínu.
B. Prokázání nákladů (doklady)
1. Příjemce provede zúčtování účelové podpory v termínech stanovených v článku 4 smlouvy a předloží poskytovateli vyúčtování s doklady k prokázání nákladů za každý rok řešení. Ta část účelové podpory, která ke dni 31. 12. nebyla příjemcem/příjemci na stanovený účel použita, bude poskytovateli vrácena. Nevyužité prostředky se v průběhu roku vracejí na účet poskytovatele, ze kterého byly prostředky uvolněny; po skončení roku se nevyužité prostředky vracejí na depozitní účet poskytovatele
2. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni užít podporu výlučně k účelu, ke kterému byla posk5úovatelem určena a konkretizována v příloze č. 1 a 2 smlouvy. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektuje/jsou povinen/povinni s podporou nakládat efektivně, hospodárně a v souladu s právními předpisy.
C. Společná ustanovení
1. Každá průběžná a závěrečná zpráva bude předložena poskytovateli podle článku 4, bodu 3/bodu 4 smlouvy. Pokud dojde k předčasnému zastavení projektu, bude závěrečná zpráva předložena nejpozdčji do 30 kalendářníeh dnů po zastavení projektu.
2. Nevyjádří-li se poskytovatel k předloženým materiálům o projektu do 180 kalendářních dnů po jejich obdržení, potom se tyto materiály považují za schválené, s výjimkou plánu na uplatnění výsledků.
Článek 6 Odborný poradní orgán
Poskytovatel ustaví odborný poradní orgán, který mu poskytne odbornou pomoc při hodnocení, sledování a kontrole řešení projektu, jeho výsledků, dosažených cílů a parametrů v souladu s touto smlouvou.
Poskytovatel písemně zaváže členy odborného poradního orgánu k zachování mlčenlivosti o informacích, které získají v souvislosti s řešením projektu a jeho hodnocením a dále k závazku nevyužívat tyto informace ve svůj prospěch nebo prospěch třetích osob.
Činnost odborného poradního orgánu se řídí jeho statutem a jednacím řádem a Etickým kodexem člena RMKPV, které jsou zveřejněny na webu poskytovatele.
Článek 7 Ručení
1. Ručení příjemce/příjemců za ztráty nebo škody každého druhu, které jim vzniknou při plnění této smlouvy, se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Příjemci ručí společně a nerozdílně.
2. Příjemci provádějí všechna nezbytná opatření k tomu, aby příjemce, který porušil smlouvu, vykonal všechny práce stanovené projektem. Nemohou však od takového smluvního partnera vyžadovat vrácení dlužného příspěvku (obnosu). Tento obnos je společným dluhem za porušení smlouvy.
3. Opatření přijímaná v případě vyšší moci se upravují dohodou mezi smluvními stranami.
4. Poskytovatel nemůže ručit za jednání nebo naopak nečinnost příjemce nebo příjemců. Poskytovatel žádným způsobem neodpovídá za nedostatky výrobků nebo služeb, které spočívají na poznatcích dosažených v rámci projektu.
5. Příjemce/příjemci se zavazují, že odškodní třetí strany v případě vzneseného požadavku za škody, které vznikly jednáním nebo naopak nečinností příjemce/příjemců nebo za škody z výrobků nebo služeb založených na poznatcích získaných v rámci projektu.
Podmínkou ručení je, že příjemce/příjemci přispěli k příslušným škodám nebo že za ně odpovídají.
Prokáže-li třetí strana své nároky spojené s prováděním této smlouvy vůči poskytovateli, je/jsou příjemce/příjemci, kteří by mohli být považováni za odpovědné, povinni poskytovateli pomoci.
7. Prokáže-li třetí strana své nároky vůěi některému z příjemců, může jim poskytovatel, aniž by byl dotčen odst. 1, pomoci. Podmínkou je, aby příslušný příjemce poskytovatele o pomoc písemně požádal. Náklady, které poskytovateli v souvislosti s pomocí vzniknou, jdou k tíži příslušného příjemce.
Článek 8
Ukončení projektu a sankce za porušení smlouvy
Příjemce může nebo příjemci mohou spoleěně a jednomyslně, stejně jako poskytovatel sám, písemně vypovědět smlouvu nebo účast jakéhokoliv příjemce na této smlouvě ze závažných technických nebo ekonomických důvodů, které podstatně ovlivňují projekt, nebo v případě, kdy se výrazně sníží možnost využití poznatků projektu. Výpovědní lhůta je dvouměsíční a počíná běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Příjemce může odstoupit od smlouvy a tím i z řešení projektu, jestliže s tímto odstoupením vyslovili písemně souhlas ostatní příjemci a pokud toto neovlivní podmínky, za kterých byla smlouva uzavřena. Příjemce nemůže odstoupit od smlouvy v nevhodné době a k újmě ostatních úěastníků této smlouvy. Pokud by se ostatní příjemci zavázali převzít v plném rozsahu závazky odstupujícího při realizaci projektu, je možné odstoupení i v tomto případě.
Poskytovatel může odstoupit od smlouvy, jestliže
a) řešení projektu nebylo zahájeno do 60 kalendářních dnů po vyplacení první části účelové podpory a nově navrhovaný termín zahájení řešení nebyl poskytovatelem akceptován,
b) příjemce nedostál v plném rozsahu svým závazkům ani poté, co jej poskytovatel nebo příjemce-koordinátor písemně vyzvali, aby své závazky splnil nejpozději do 30 kalendářních dnů,
c) u příjemce došlo ke změnám kontroly (řízení), které by mohly podstatně ovlivnit projekt nebo zájmy poskytovatele,
d) při zahájení konkursního řízení nebo řízení o likvidaci,
e) při vážných věcných nebo finaněních nesrovnalostech na straně příjemce. Poskytovatel odstoupí od smlouvy v následujících případech:
a) příjemce poskytl klamavé údaje nebo se dopustil záměrného opomenutí s cílem získat finanční podporu poskytovatele nebo jinou výhodu ze smlouvy,
b) pokud příjemce či další účastník projektu přestal plnit podmínky pro výzkumnou organizaci dle Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), v platném znění
Rozhodnutí o odstoupení poskytovatel sdělí příjemci písemně se sdělením důvodů.
6. Kopie písemného vyhotovení rozhodnutí o odstoupení zašle poskytovatel v pnpadě odstoupení od smlouvy s jedním z příjemců příjemci-koordinátorovi a ostatním příjemcům.
7. Účelová podpora z programu NAKIII na vykázané náklady k datu předčasného ukončení projektu bude vyplacena, pokud náklady patří k výstupům jako celku a jsou poskytovatelem schváleny, a na takové další náklady, které jsou oprávněné a přiměřené, včetně výdajů plynoucích z převzatých závazků. Příjemci podniknou vhodné kroky ke zrušení nebo zmírnění závazků, do kterých vstoupili před oznámením o ukončení platnosti smlouvy, a vezmou na vědomí písemné pokyny poskytovatele, které se vztahují k ukončení projektu.
8. Při předčasném ukončení projektuje příjemce/příjemci povinen/povinni vrátit nepoužité a nevyčerpané finanční prostředky do 30 kalendářních dnů ode dne rozhodnutí o ukončení platnosti smlouvy.
9. Práva k předmětům duševního vlastnictví, která se týkají prací provedených před ukončením platnosti smlouvy, postoupí každý příjemce, který neplní smlouvu nebo od smlouvy odstoupí, podle pokynů poskytovatele.
10. Při odstoupení od smlouvy
a) podle odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) tohoto článku je příjemce povinen vrátit poskytnutou podporu v plné výši;, prostředky požadované k vrácení budou zatíženy smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní pokuta se počítá za období od obdržení účelové podpory do jejího vrácení,
b) podle odst. 3 písm. b) až e) a odst. 4 písm. b) tohoto článku mohou být uhrazeny jen uznané náklady za poskytovatelem schválené výsledky z projektu, kterých bylo dosaženo před vznikem důvodu pro odstoupení od smlouvy; dále mohou být uhrazeny i uznané náklady, které byly vynaloženy v dobré víře a uznány za platné před termínem odstoupení.
11. Při odstoupení poskytovatele z důvodů nedodržení povinností stanovených touto smlouvou může poskytovatel vyloučit návrh projektu příjemce/příjemců z veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci/příjemcům toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal/uznali.
27
část B - Duševní a průmyslové vlastnictví
Článek 9 Práva k výsledkům
1. Osobnostní autorská práva k výsledkům, právo na původcovství výsledků a práva majitele ochranné známky náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při provádění prací na projektu.
2. Majetková práva k poznatkům náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při provádění prací na projektu.
3. Získal-li výsledky příjemce a další účastník projektu, upraví mezi sebou a v souladu s touto smlouvou podíl na majetkových právech k výsledkům.
Článek 10 Oehrana výsledků
1. Příjemce/ další účastník projektu mající majetková práva k výsledkům, která mohou být využita, zajistí, že tyto výsledky budou přiměřeně a účinně chráněny. Podrobnosti a dobu ochrany stanoví v plánu na uplatnění výsledků.
2. Příjemce/ další účastník projektu může bez ohledu na druh nosiče údajů publikovat informace o výsledcích, ke kterým má majetková práva, pokud publikováním není dotčena jejich ochrana. Součástí publikování informace o výsledcích musí být informace o podpoře poskytovatele v rámci této smlouvy (tzv. dedikace výsledku).
Článek 11
Vlastnická práva k výsledkům za účelem jejich využití
Příjemce/ další účastník projektuje povinen si zajistit majetková práva k výsledkům, která byla dosažena dle této smlouvy.
Příjemce/ další účastník projektu se zavazuje, že výsledky, ke kterým má majetková práva, využije nebo umožní jejich využití ve lhůtě stanovené v plánu na uplatnění výsledků při respektování nezbytné ochrany práv duševního vlastnictví a mlěenlivosti.
Lhůta na využití výsledků nesmí být delší než lhůta stanovená právními předpisy pro užití zaměstnaneckých děl zaměstnavateli autorů nebo původců (§ 58 a násl. zákona ě. 121/2000 Sb., § 9 zákona ě.527/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 13 zákona č. 207/2000 Sb.).
Nevyužije-li příjemce/ další účastník projektu výsledky nebo neumožní-li využití výsledků ve stanovené lhůtě a nedohodne-li se s poskytovatelem jinak, může poskytovatel požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 25 % z poskytnuté účelové podpory.
5. Podrobnosti využití poznatků jsou stanoveny v plánu na využití výsledků.
6. Vlastnická práva k výsledkům projektu patří účastníkům projektu v poměru, v jakém si stanovili smlouvou mezi příjemci nebo smlouvou s dalším účastníkem projektu.
Příjemce/další účastník projektu, musí mít upraven způsob nakládání s výsledky svým vnitřním předpisem.
7. Pro využití výsledků projektu plně finaneovaného z veřejnýeh prostředků je příjemce/ další účastník nebo účastníci projektu povinen/povinni zpřístupnit výsledky za stejných podmínek všem zájemcům o jejich využití, pokud předpisy Evropské unie, zejména Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), nestanoví jinak.
8. Pro využití komerčně využitelných výsledků příjemce/ dalšího účastníka projektu, který má vlastnická práva k výsledku, zajistí vhodnou formou (např. zveřejněním záměru na webových stránkách) nabídku prodeje tohoto výsledku formou výběrového řízení. Na základě výsledku výběrového řízení výsledek prodá za nej optimálnější cenu a za tuto cenu pak prodává výsledek i dalším zájemcům.
Článek 12
Všeobecné zásady poskytnutí přístupových práv
1. Přístupová práva jsou poskytována na základě licenčních smluv, které mají zaručit, že práva budou využívána výlučně jen k předpokládanému účelu a při zachování odpovídajících podmínek mlčenlivosti.
2. Bez souhlasu příjemce nebo dalšího účastníka projektu, který poskytuje přístupová práva, nelze použít tato práva poskytováním sublicencí.
3. Právo na přístup k vneseným právům lze poskytnout jen tehdy, jestliže je příslušný příjemce nebo další účastník oprávněn takové právo poskytnout.
4. Náklady související s převodem přístupových práv jdou ktíži toho, komu jsou práva poskytována.
Článek 13
Přístupová práva za účelem provedení projektu
1. Příjemce nebo příjemci, podílející se na řešení projektu, mají právo na přístup k výsledkům a poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim vymezeno jako bezplatné.
2. Další úěastníci projektu podílející se na řešení projektu mají právo na přístup k výsledkům a poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim vymezeno bezplatně.
3. Dodavatelé, kteří se úěastní na projektu, jsou příjemcem/ dalším úěastníkem vybráni na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění, pokud nejsou dodavateli jedinečnými dle zdůvodnění uvedeného v projektu.
Článek 14 Majetková práva
Vlastníky majetku, potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté úěelové podpory jsou příjemci nebo další účastníci projektu, kteří si uvedený majetek pořídili.
Je-li příjemcem a/nebo dalším úěastníkem projektu organizační složka státu, je vlastníkem majetku potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory Česká republika.
Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka územního samosprávného celku, je vlastníkem takového majetku územní samosprávný celek.
Článek 15 Poskytování informací
1. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen zveřejnit pravdivé a včasné informace o projektu a uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích projektu.
2. Příjemce/příjemce-koordinátor plní povinnost poskytování informací podle odst. 1 tohoto článku prostřednictvím poskytovatele, kterému předává údaje o projektu (data CEP). Údaje o uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích (data RIV) ke zveřejnění prostřednictvím Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVal) předává každý účastník projektu, který výsledek vlastní v souladu s článkem 11, odst. 6 těchto všeobecných podmínek.
3. Při změně této smlouvy je příjemce/ příjemce-koordinátor povinen předat poskytovateli informace o změně údajů zveřejňovaných v IS VaVal - CEP.
4. Formu předání informací a lhůty pro předání informací dle odst. I a 2 tohoto článku stanoví poskytovatel.
Příjemce/příjemce-koordinátor předloží poskytovateli:
a) data dodávaná do Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje (CEP) v termínu do
4. 2. v roce zahájení řešení projektu za podmínky, že příjemce/příjemci uzavřel/uzavřeli smlouvu o poskytnutí účelové podpory řešení projektu.
Příjemce/příjemci/ další účastník projektu prostřednictvím příjemce nebo příjemce- koordinátora předloží poskytovateli:
b) data o všech uplatněných výsledcích řešení projektu odpovídajících platným datům Rejstříku informací o výsledcích (RIV), které vytvořil do 31. 12. posledního roku řešení, nejpozdějí do 1. dubna roku 2023.
Veškeré příjemcem/ dalším účastníkem projektu v průběhu řešení projektu uplatněné výsledky, které byly poskytovateli předloženy k zhodnocení, a poskytovatel je schválil, je nutné předávat do v IS VaVal - RIV v poskytovatelem stanoveném
termínu bez odkladu. Příjemce je oprávněn uplatněné výsledky projektu, které získal nebo kterých dosáhl í po ukončení řešení (účelové podpory) projektu předložit poskytovateli ke schválení a následně je vložit do IS VaVal- RIV. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za předchozí rok při nesplnění povinnosti předat data do RIV ve stanovených termínech. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za celou dobu řešení při neuplatnění a/nebo neschválení poskytovatelem alespoň 85% projektem předpokládaných hlavních, aplikovaných výsledků (včetně specifického výsledku E-uspořádání výstavy společně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B). V případech jediného projektem předpokládaného hlavního, aplikovaného výsledku (včetně specifického výsledku E-uspořádání výstavy spoleěně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B) si poskytovatel rovněž vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za celou dobu řešení při neuplatnění a/nebo poskytovatelem neschválení tohoto jediného hlavního výsledku projektu podporovaného z programu NAKI II v platné struktuře dat.
c) Data budou předána ve formátu a předepsané struktuře platné pro příslušný rok, které schvaluje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Závazná data spolu s pokyny k vyplnění a kontrole se uveřejňují v informacích pro dodavatele dat na internetové adrese xxxxx://xxx.xxxx.xx/.
Článek 16 Zachování mlčenlivostí
1. Smluvní strany jsou povinny zachovat mlčenlivost o údajích, podkladech a vnesených právech, které jim byly poskytnuty, a byly označeny jako důvěrné.
2. Závazek mlčenlivosti končí:
a) pokud se obsah těchto údajů, podkladů a vnesených práv stane veřejně přístupným, a to na základě jiných prací prováděných mimo rámec této smlouvy nebo na základě opatření, která nesouvisejí s těmito smluvními pracemi,
b) sdělením těchto údajů, podkladů a vnesených práv bez požadavku mlčenlivosti nebo pozdějším odvoláním požadavku mlěenlivosti těmi, kteří požadavek stanovili.
3. Pokud jsou smluvní strany na základě této smlouvy oprávněny předávat údaje, podklady a vnesená práva dalším osobám, jsou povinny zajistit, aby tyto osoby zachovávaly mlčenlivost a veškeré údaje používaly jen k účelům, k nimž jim byly předány.
31
část C - Úhrada nákladů
Článek 17 Uznané náklady
Uznané náklady jsou způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených činností.
Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny z účelových výdajů MK - programu NAKI II. Všechny finanční prostředky poskytnuté poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter účelových finančních prostředků. Tyto finanční prostředky jsou poskytovány právnickým osobám - výzkumným organizacím na základě „Smlouvy/Rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu“ v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
O uznaných nákladech je příjemce povinen vést oddělenou evidenci podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Do uznaných nákladů lze zahrnout;
a) Osobní náklady nebo výdaje (včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách).
(1) Osobní náklady nebo výdaje zahrnují zejména osobní náklady nebo výdaje na výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, studenty, techniky, laboranty a další pomocný personál příjemce/ dalšího účastníka, včetně zaměstnanců dělnických profesí podílejících se na řešení projektu. V rámci osobních nákladů lze uplatňovat náklady na povinné zákonné odvody placené zaměstnavatelem (povinné pojistné na sociálni zabezpečení a sociální politiku zaměstnanosti, povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění atd.) a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb (nebo jiného obdobného fondu) nebo jeho poměrnou část (pokud není takový fond tvořen příděly ze zisku), a to ve výši odpovídající příslušným mzdovým prostředkům.
(2) Výše osobních nákladů osob v návrhu projektu uvedených a na řešení projektu se podílejících musí odpovídat pracovnímu úvazku na řešení projektu. Nulová výše osobních nákladů se nepřipouští. Současně se nepřipouští nezdůvodněné plošné meziroční procentní nárůsty osobních nákladů při nezměněném pracovním úvazku, pokud nejsou vyvolány změnou platných právních předpisů. Osobními náklady jsou pouze náklady vynakládané na úhradu mezd a platů v rámci pracovněprávních vztahů podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění
pozdějších předpisů. Jedná se o náklady (pro jednoho pracovníka lze využít jen jednu z uvedených možností):
4. na mzdy a platy, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců přijatých na základě pracovní smlouvy výhradně jen na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit maximálně 100 % úvazku.
5. na příslušnou část mezd a platů, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců, kteří nejsou do pracovního poměru přijati na řešení projektu, ale na jeho řešení se podílejí, a to ve výši podílu jejich pracovního úvazku na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit maximálně 100 % úvazku; souběh částečného pracovního úvazku hrazeného z účelových výdajů projektu a pracovního úvazku zaměstnance vůči uchazeči/spoluuchazeči je poskytovatelem akceptován, pokud nejde o práce, které jsou stejně druhově vymezeny,
6. na úhradu dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení prací konaných mimo pracovní poměr, které byly uzavřeny výhradně na řešení projektu.;
7. na autorské honoráře. Autorské honoráře v položce služby se pro účely tohoto programu nepřipouští, a to po celou dobu řešení projektu, proto v případě přijetí projektu k podpoře nelze tyto náklady uplatnit v položce služby v rámci změn projektů.
8. na stipendia studentů, doktorandů atp., kteří se na projektu podílejí.
b) Náklady nebo výdaje na pořízení majetku
(1) Mezi způsobilé náklady lze zařadit:
• náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (přístroje, stroje, zařízení, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením a další dlouhodobý hmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jeho vstupní cena je vyšší než 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 40 tis. Kč včetně DPH);
• náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (software, databáze a další dlouhodobý nehmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jeho vstupní cena je vyšší než 60 tis. Kč a jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 60 tis. Kč
bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 60 tis. Kč včetně DPH);
• na pořízení drobného hmotného majetku (přístroje, stroje, zařízení, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, které jsou inventarizovány), jenž byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jehož vstupm' cena je nižší nebo rovna 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do 40 tis. Kč včetně DPH;
• náklady na pořízení drobného nehmotného majetku (software, databáze a další nehmotný majetek, který je inventarizován), jenž byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní čirmostí, jehož vstupní cena je nižší nebo rovna 60 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do 60 tis. Kč včetně DPH).
(2) Výše nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku příjemce/ dalšího účastníka ve společném projektu používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, se stanoví následovně a příslušný výpočet musí být vždy uveden jako součást komentáře uplatněné položky těchto nákladů:
• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku s dobou upotřebitelnosti delší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč / 60 tis. Kč (bude-li se jednat o uchazeče, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis. Kč / 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 40 tis. Kč / 60 tis. Kč včetně DPH) a provozně technické funkce delší než 1 rok a současně delší, než je doba řešení projektu, se stanoví ve výši, která je rovna výši odpisů odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu. V komentáři bude uvedena celková cena pořizovaného majetku, výše odpisů v jednotlivých letech provozně technické funkce tohoto majetku dle příslušné odpisové skupiny (dle přílohy č. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění) a zvoleného způsobu odpisování příjemcem (§ 26 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění) a výpočet odpovídající době používání majetku a předpokládanému využití (procenty) pro řešení projektu. Pro výpočet doby odpisování majetku zařazeného do příslušné odpisové skupiny se pro účely projektu použije stanovená minimální doba odpisování dle § 30 zákona č. 586/1992 Sb.,
• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku s dobou upotřebitelnosti rovnou nebo kratší, než je doba řešení
projektu, nebo na pořízení hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč / 60 tis. Kč a který má provozně technické funkce delší než 1 rok a současně rovné nebo kratší, než je doba řešení projektu, se stanoví jako pořizovací cena majetku x míra využití pro řešení projektu vyjádřená v procentech,
(3) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který je jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná specifikace tohoto majetku, typové označení, parametry popisující pořizovaný dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel pořizovaného majetku, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu s uvedením výpoětu dle zadávací dokumentace. Komentář ktéto položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč je pořízení tohoto dlouhodobého majetku od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. na základě parametrů nezbytných pro řešení projektu). V takovém případě je cena pořizovaného majetku konečná a není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb.. pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).
(4) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace tohoto majetku, parametry popisující pořizovaný dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek a jaká je obvyklá cena a příp. kurz platný v době podání návrhu na jeho pořízení. V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž konkrétní dodavatel musí byt vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.
(5) U každé uplatněné dlouhodobé majetkové položky bude jednoznačně uvedeno, zda se jedná o pořízení majetku, který je jedinečný nebo pořízení majetku, který není jedinečný.
(6) Výše nákladů na pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku příjemce nebo dalších účastníků projektu, používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, je dána celkovou cenou pořizovaného majetku, při jehož pořízení se postupuje dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jinak.
c) Další provozní náklady nebo výdaje
(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „přímé doplňkové náklady nebo výdaje“. Z hlediska Programu a zachováni stejných podmínek s projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady nebo výdaje označeny jako „Další provozní náklady nebo výdaje“.
(2) Další provozní náklady nebo výdaje jsou přímé neinvestiční náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení je nezbytné k realizaci projektu. Patří sem:
35
• náklady nebo výdaje na provoz majetku zakoupeného mimo projekt, které zahrnují náklady nebo výdaje na údržbu, provoz a odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími než
1 rok, který nebyl zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně bude pro řešení projektu průkazně užíván. Tyto náklady musí být konkrétně specifikovány uvedením tohoto majetku, druhu provozního nákladu nebo výdaje a jeho výše s tím, že odpisy lze hradit pouze do výše odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu;
• náklady na materiál.
• cestovní náhrady v souladu se zvláštním právním předpisem vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu. Cestovné jsou náklady zahrnující veškeré náklady na pracovní cesty v souladu s ustanoveními §173 až 181 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to až do výše tímto zákonem stanovené nebo umožněné, a to pro řešitele, ostatní řešitele a další osoby podílející se na řešení projektu. Jedná se o náklady vzniklé výhradně v přímé souvislosti s řešením projektu včetně pracovních pobytů a cest konaných v souvislosti s aktivní účastí na konferencích. Rovněž se jedná o cestovné i náklady na pobyty zahraničních pracovníků účastnících se řešení projektu. V případě konání pracovních cest do zahraničí se jedná o náklady pouze na dobu pobytu, která odpovídá době konání akce, na kterou je pracovník vyslán,
• náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektu, včetně nákladů a výdajů na zajištěni práv k těmto výsledkům výzkumu a vývoje, pokud je nelze zařadit pod jinou rozpočtovou položku (např. služby). Za způsobilé náklady nebo výdaje jsou dále považovány patentové a licenční platby za výkon práv z průmyslového vlastnictví vztahující se k předmětům průmyslového vlastnictví (např. patentům, vynálezům, průmyslovým vzorům, licenčním poplatkům za užití autorského díla) užívaným v přímé souvislosti s řešením projektu a nezbytným k jeho řešení, a to pouze za dobu, po kterou jsou práva z průmyslového vlastnictví vykonávána pro řešení projektu (nejdéle tedy po dobu řešení projektu).
(3) Výše nákladů v případě:
• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je delší než doba, po kterou budou práva využívána pro řešení projektu, se způsobilé náklady stanoví podle vzorce;
U(N)= (A/B) X C X D,
kde U(N) jsou způsobilé náklady, A je doba, po kterou budou práva využívána pro řešení projektu, B je doba provozně technické funkce (v souladu se zákonem ě. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), C je pořizovací cena práv a D je podíl jeho využití pro řešení projektu,
« kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je rovna době řešení projektu nebo je kratší, se způsobilé náklady stanoví ze vzorce:
U(N) = C X D,
kde S5onboly U(n), C a D mají stejný význam jako v první odrážce tohoto odstavce.
d) Náklady nebo výdaje na služby
(1) Náklady nebo výdaje na služby, které musí být nakoupeny za tržní ceny, využívané v přímé souvislosti s řešením projektu, mohou činit maximálně 40 % celkových uznaných nákladů projektu.
(2) V případě pořízení služby, která je jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná specifikace předmětu této služby a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel pořizované služby, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu. Komentář k této položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč je pořízení této služby od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. jedná se o jediného dodavatele služby na trhu). V takovém případě je eena pořizované služby konečná a není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).
(3) V případě pořízení standardní služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace této služby a jaká je obvyklá cena služby a příp. kurz platný v době pořízení služby. V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž konkrétní dodavatel musí být vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.
(4) U každé jednotlivé uplatněné položky služeb bude jednoznačně uvedeno, zda se jedná o pořízení služby, která je jedinečná, nebo o pořízení standardní služby. která není jedinečná. Neuvedení bude důvodem pro vyřazení návrhu projektu z veřejné soutěže.
(5) Za uznané náklady jsou považovány náklady na pojištění exponátů pro zveřejnění výsledků druhu E - uspořádání výstavy v případě, že stát na pojištění neposkytuje státní záruku s tím, že výběr dodavatele pojištění se řídí zákonem č. 134/2016 Sb.
e) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje
(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „nepřímé doplňkové náklady nebo výdaje na režie“. Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek s projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady nebo výdaje označeny jako „Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaj e“.
37
(2) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje jsou podílem na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady).
(3) Musejí vzniknout v přímé časové a věcné souvislosti s řešením projektu, např. náklady na proporčně rozpočítávané síťové služby jako jsou energie, média, telekomunikační a datové služby, poštovné atd. Nesmí zahrnovat osobní náklady osob podílejících se na řešení projektu včetně dalších pracovníků nebo další přímé náklady a výdaje, které lze v projektu specifikovat nebo náklady nebo výdaje na odpisy dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku (v rámci podpory z programu NAKI II nelze obecně vytvářet zdroje na obnovu materiálně technického vybavení majetku příjemce/ dalšího účastníka, vyjma položky, která je uplatnitelná v další provozní nákladech nebo výdajích podle písm. c) odst. (2) první odrážky (provoz a odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně bude pro řešení projektu průkazně užíván).
(4) Tyto náklady mohou činit maximálně 8 % celkových uznaných nákladů projektu. Nad tuto hranici nelze poskytnout účelovou podporu.
(5) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje plánované v návrhu projektu nelze překročit ani žádat o jejich navýšení v průběhu řešení projektu. Nejsou-li tyto náklady požadovány v návrhu projektu, nelze je zahrnout mezi uznané náklady.
Do způsobilých nákladů projektu (bez ohledu na zdroj financování) nelze zahrnout zejména zisk, daň z přidané hodnoty (platí u příjemce/ dalšího účastníka, kteří jsou plátci této daně a kteří uplatňují její odpočet nebo odpočet její poměrné části), náklady na meziroční inflační nárůst, náklady na marketing, propagaci výsledků (inzerce, reklama apod.), prodej a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí, manka a škody, náklady na pohoštění, dary a reprezentaci, náklady na běžné vybavení pracoviště (výjimku tvoří přístroje a zařízení nutné pro řešení projektu, jejichž nezbytnost byla v návrhu projektu odůvodněná), náklady na vydání periodických publikací, uěebnic a skript a náklady na vydání knih v případě, když nejsou výluěně dedikovány projektu NAKI II, opravy nebo údržbu místností, stavby věetně pořízení budov a pozemků, rekonstrukce budov nebo místností, nábytek ěi zařízení, a další náklady, které bezprostředně nesouvisejí s předmětem řešení projektu. Tyto náklady jsou vyloučeny ze způsobilých, tedy i uznatelných nákladů po celou dobu řešení projektu, nelze o tyto náklady žádat v rámci změn projektů.
O zdůvodněnou změnu mezi jednotlivými položkami uznaných nákladů, může příjemce/ příjemce-koordinátor požádat poskytovatele písemně nejpozději 60 kalendářních dnů před koncem kalendářního roku. Na pozdější žádosti nebude brát poskytovatel zřetel. Poskytovatel upozorňuje, že v případě druhé a další změny rozpoětu projektu v daném roce se bude tento návrh změny rozpoětu posuzovat společně s již provedenými změnami
a v pnpadě jejich ekonomického nesouladu nelze drahý a další návrh změny rozpočtu projektu přijmout.
7. Převody finaněních prostředků mezi jednotlivými položkami schválených uznaných nákladů musí být uvedeny ve v5ničtování a řádně zdůvodněny v průběžné zprávě projektu za příslušný rok nebo v závěrečné zprávě za poslední rok řešení.
8. Příjemce/ další účastník je povinen dodržet stanovenou a poskytovatelem schválenou výši a strukturu uznaných nákladů za jednotlivé roky řešení a uznané náklady na projekt celkem.
9. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou převést z účelově určených veřejných prostředků poskytnutých v daném kalendářním roce na projekt max. 5% poskytnutých prostředků do fondu účelově určených prostředků. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce písemně oznámí poskytovateli spolu se zdůvodněním do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění této skutečnosti. Takto převedené účelové finanční prostředky musí být vyčerpány nejpozději do data schváleného ukončení projektu a použity výhradně na daný projekt. V posledním roce řešení projektu nelze nedočerpané prostředky účelové podpory programu NAKI II převádět do fondu účelově určených prostředků. Nedočerpané prostředky fondu účelově určených prostředků k 31. 12. posledního roku řešení projektu a nedočerpané prostředky z účelové podpory programu NAKI II za poslední rok řešení projektu budou odvedeny do státního rozpočtu nejpozději při vypořádání se státním rozpočtem v roce následujícím po posledním roce řešení a podpory projektu, a to v termínech stanovených pro toto vypořádání poskytovatelem.
Článek 18 Evidence nákladů
Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen vést v účetnictví oddělenou analytickou evidenci nákladů a výdajů financovaných z prostředků určených k řešení projektu pro každý jednotlivý projekt a oznámit poskytovateli při zahájení prací kód, pod kterým je veden v oddělené anal}dické evidenci nákladů a tento uvádět na dokladech pro zúčtování podpory za příslušný rok.
Každý příjemce/ další účastník projektuje povinen poskytnout na vyžádání poskytovatele údaje pro potřeby finanční kontroly projektu.
Každý příjemce/příjemce-koordinátor je povinen přímo a neprodleně písemně informovat poskytovatele o zjištěné skutečnosti, že objem skutečně vynaložených nákladů je nižší nebo vyšší než poskytovatelem uznané náklady projektu.
Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným čiímostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 % oproti celkovým uznaným nákladům a/nebo podpoře z účelových výdajů MK- programu NAKI II, jak o
nich poskytovatel rozhodl při vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích.
Článek 19 Výkazy nákladů
1. Výkazy nákladů jsou předkládány v termínu a formě stanovené v článku 4 smlouvy. Tyto výkazy budou pokrývat období za každý kalendářní rok po celou dobu řešení projektu.
2. Příjemce/další účastník poskytne údaje požadované poskytovatelem pro finanční kontrolu projektu.
3. Příjemce/další účastník je povinen vést o poskytnuté podpoře účetnictví v souladu s platnými právními předpisy. Účetní evidenei je příjemce/další účastník povinen uchovávat po dobu pěti let od poskytnutí poslední účelové podpory. Kopie veškerých účetních dokladů souvisejících s realizací projektu musí být uloženy u osoby odpovědné za realizaci projektu určené příjemcem v projektu.
část D - Kontroly
Článek 20 Kontroly
1. Každý příjemce je povinen uchovávat a na požádání zpřístupnit poskytovateli informace a dokumenty, které potvrdí dodržení plánu na uplatnění výsledků a závazků při využití a zpřístupnění výsledků z řešení projektu.
2. Poskytovatel je oprávněn provádět kontrolu plnění cílů projektu, postupu prací na řešení projektu věetně kontroly účelnosti a využití úěelové podpory z programu NAKI II a uznaných nákladů, uplatněných výsledků projektu a finanční kontrolu.
3. Kontrolu je poskytovatel oprávněn provést kdykoliv v době řešení projektu a následně do pěti let po ukončení řešení projektu nebo předčasného zastavení projektu.
4. Finanční kontrola bude prováděna v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) a vyhláškou ě. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
5. Osobám provádějícím kontrolu je příjemce povinen poskytnout na pracovištích příjemce volný přístup k osobám podílejícím se na řešení projektu, ke všem dokumentům, počítačovým záznamům a zařízením, která souvisí s řešením projektu.
6. Povinnosti příjemce při provádění kontroly poskytovatelem vymezují právní normy uvedené v odst. 4 tohoto článku a zákon ě. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění.
část E - Realizace výsledků
Článek 21
Plán na uplatnění výsledků
Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději se závěrečnou zprávou projektu.
Obsah plánu na uplatnění výsledků je vymezen platným formulářem, který je zveřejněn na webové stránce poskytovatele xxx.xxxx.xx v sekci Struktura, část Výzkum a vývoj.
Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele o tom, zda a jak jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového harmonogramu, vždy nejméně jedenkrát ročně k 31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešení a podpory projektu.
V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne ledna 2018
poskytovatel
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) zmocněné)
pnjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby
otisk razítka
Otisk razítka
část E - Realizace ^'ýsledků
Článek 21
Plán na uplatnění v'ýsledků
1. Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději se závěrečnou zprávou projektu.
2. Obsah plánu na uplatnění výsledků je vymezen platným formulářem, který je zveřejněn na webové stránce poskytovatele xxx.xxxx.xx v sekci Struktura, část Výzkum a vývoj.
3. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskjdovaiele o tom, zda a jak jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového harmonogramu, vždy nejméně jedenkrát ročně k 31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešení a podpory projektu.
V Praze dne 22. ledna 2018
.....
poskytovatel
.. ’ ,
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) zmocněné)
(jm
Otisk razítka
/ otisk razítka
I
Příloha č. 1
PŘIHLÁŠKA NÁVRHU PROJEKTU PROGRAMU NA PODPORU APLIKOVANÉHO VÝZKUMU A EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE NÁRODNÍ A KULTURNÍ IDENTITY NA LÉTA 2016 AŽ 2022 (NAKI II)
Kód programu DG NA ROK 2018
CISLO PŘIHLÁŠKY
065
Projekt:
společný projekt uchazeče a spoluuchazeče/ů (typ: pnjemce + další účastník(ci) projektu)
A. Základní údaje o projektu
A.I. Identifikace projektu
Název návrhu projektu:
Významné stromy - živé symboly národní a kulturní identity
Globální cíl/e programu (číselné a slovní vymezení globálního cíle), který projekt svými cíli dílčím způsobem naplňuje:
Globální cíl č. 1 (Národní identita) a globální cíl č. 2 (Kulturní dědictví)
Specifický cíl/e globálního cíle, který projekt svými cíli dílčím způsobem naplňuje:
Specifické cíle 1.1 a 1.2 (v rámci globálního cíle č. 1) a specifické cíle 2.1 a 2.2 (v rámci globálního cíle č. 2)
Akademické a vědecké tituly, jméno a příjmení řešitele uchazeče/příjemce (osoby odpovědné uchazeči/příjemci za řešení projektu):
Název uchazeče/příjemce:
Univerzita Palackého v Olomouci
Úplná adresa sídla uchazeče/příjemce, včetně PSČ:
Křižkovského 8, 771 47 Olomouc
Identifikační číslo uchazeče/příjemce:
61989592
Telefonní číslo, fax, e-mail řešitele uchazeče/příjemce:
Tato přihláška obsahuje stran:
Datum:
28.4. 2017
Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce, jedná na základě plné moci (ANO/NE):
NE
Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:
Rektor
Jméno a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby
Název spoluuchazeče v roli dalšího účastníka:
Mendelova univerzita v Brně
Akademické a vědecké tituly, jméno a příjmení řešitele spoluuchazeče/dalšího účastníka (osoby odpovědné spoluuchazeči/dalšímu účastníkovi za řešení projektu):
Osoba, oprávněná jednat za spoluuchazeče/dalšího účastníka jako statutární zástupce, jedná na základě plné moci (ANO/NE):
NE
Osoba, oprávněná jednat za spoluuchazeče/dalšího účastníka jako statutární zástupce:
Rektor
Jméno a podpis osoby oprávněné jednat za spoluuchazeče/dalšího účastníka jako statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby
A.II. Zpracování osobních údajů
Souhlas se zpracováním osobních údajů:
Uděluji svolení a svým podpisem stvrzuji svůj výslovný souhlas s tím, aby Ministerstvo kultury (dále jen ,,MK“) jako správce zpracovávalo mé osobní údaje uvedené v této přihlášce (tj. zejména jméno, příjmení, rodné číslo, adresu, elektronickou adresu a telefonní číslo), jakož i další osobní údaje, které vědomé poskytnu MK kdykoli později při písemném styku s ním, zvláště pak všechny údaje poskytnuté prostřednictvím Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI“), a to pouze za účelem uvedeným níže. Tento souhlas uděluji na období, v němž bude probíhat veřejná soutěž, a v případě úspěchu v ní, rovněž na období, ve kterém bude řešen projekt, v obou případech však na dobu dalších deseti let (tj. doba povinné archivace všech dokumentů na MK) ode dne ukončení veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, případně od ukončení řešení projektu. Beru na vědomí, že tento souhlas nemohu odvolat po dobu uvedenou v předchozí větě.
MK je jako správce poviímo zpracovávat mé osobní údaje v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), jakož i dalšími obecně závaznými právními předpisy.
Beru na vědomí a souhlasím s tím, že MK bude mé osobní údaje zpracovávat za účelem vyplývajícím z podmínek účasti ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, se kterými jsem se seznámil/a (tj. za účelem evidence a hodnocení přihlášky návrhu programového projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích vyhlášené MK na řešení výše uvedeného programu a pro veškeré úkony s tím související, zejména zpracování smluvní dokumentace a poskytnutí podpory na řešení projektu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, bude-li projekt ve veřejné soutěži vybrán, písemné, elektronické a telefonní komunikace). MK je oprávněno pro potřeby IS VaVal zpracovávat poskytnuté osobní údaje. Beru na vědomí i skutečnost, že mnou poskytnuté osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, tituly budou zpřístupněny prostřednictvím IS VaVal a na webových stránkách MK třetím osobám.
Poučení:
Subjekt údajů má právo přístupu k informacím o své osobě, má právo na základě písemné žádosti dostat písemné informace ve smyslu § 12 zákona o ochraně osobních údajů a dále má práva stanovená v § 21 zákona o ochraně osobních údajů.
Název uchazeče/příjemce:
Univerzita Palackého v Olomouci
Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:
Rektor
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce
Řešitel uchazeče/příjemce:
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis řešitele uchazeče/příjemee
Ostatní řešitel/é uchazeče/příjemce:
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příj emce
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příj emce
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příj emce
Název spoluuchazeče/dalšího účastníka:
Mendelova univerzita v Brně
Osoba, oprávněná jednat za spoluuchazeče/dalšího účastníka jako statutární zástupce:
Rektor
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis osoby oprávněné jednat za spoluuchazeče/dalšího účastníka jako statutární zástupce
Řešitel spoluuchazeče/dalšího účastníka:
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis řešitele spoluuchazeče/ dalšího účastníka
Ostatní řešitelé spoluuchazeče/dalšího účastníka:
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů spoluuchazeče/dalšího účastníka
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů spoluuchazeče/dalšího účastníka
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů spoluuchazeče/dalšího účastníka
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů spoluuchazeče/dalšího účastníka
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů spoluuchazeče/dalšího účastníka
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů spoluuchazeče/dalšího účastníka
B. Specifikace projektu
B.I. Vymezení projektu
POl * Identifikační kód projektu (znakový, max. délka 16) P:
PNI * Kategorie výzkumu, experimentálního vývoje a inovací - kód (znakový, délka 2) P:
P02 * Kód programu, pod který projekt náleží (znakový, délka 2) P: DG
P03 * Název projektu v původním jazyce projektu (znakový, max. délka 254) P:
P04 * Název projektu anglicky (znakový, max. délka 254) P:
PIA * Datum zahájení projektu (znakový, délka 10) P (RRRR-MM-DD):
P2A * Datum ukončení projektu (znakový, délka 10) P (RRRR-MM-DD): 2022-12-31
P09 * Kód důvěrnosti údajů poskytnutých do CEP (znakový, délka 1) P:
P12 * Hlavní obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) P: AL
P13 * Vedlejší obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) PP:
DO
P14 * Další vedlejší obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) N: AM
PIS * Cíle řešení projektu v původním jazyce projektu (znakový, max. délka 2000) P:
Projekt si klade za svůj hlavní cíl vyplnit existující znalostní mezeru v oblasti aplikovaného výzkumu národní a kulturní identity se zaměřením na její živé symbolické nositele v krajině našeho domova - na významné stromy. Dílčí cíle projektu zahrnují: Vypracování typologie významných stromů v ČR; identifikaci příkladů dobré praxe v ČR, opírajících se o významné stromy jako symboly kulturní a regionální identity; výzkumné testování moderních neinvazních metod akustické tomografie a vodního potenciálu k hodnocení provozního a zdravotního stavu významných stromů jako základ pro návazné vypracování certifikované metodiky identifikace a hodnocení významných stromů; návazně na tuto metodiku realizovat vývoj software Registr významných stromů ČR včetně webové a mobilní aplikace; přípravu certifikované metodiky péče o významné stromy zohledňující jejich specifika a vývoj navazujícího software k ekonomickému oceňování významných stromů jako biotopů v kulturní krajině; monografické zpracování vazby nehmotné lidové kultury na významné stromy; průběžnou prezentaci výsledků projektu odborné i laické veřejnosti s cílem podpořit vnímání významných stromů v kontextu národní a kulturní identity. Projekt by měl také přispět k propojení památkové péče a ochrany přírody do společného a systematicky realizovaného úsilí k trvale udržitelné péči o významné stromy v rámci ochrany a managementu našeho kulturního dědictví a entit místní identity.
P19 * Cíle řešení projektu v anglickém jazyce (znakový, max. délka 2000) P:
The main aim of the project application is a fulfilment of knowledge gap in the field of applied research of national and cultural identity related to significant trees as living herald of it in the landscape. Partial targets include: typology of significant trees in the Czech Republic; identification of best practice cases based on significant trees as symbols of national and regional identity; research testing of up-to-date non-destructive methods of acoustic tomography and water potential to assessment of current statě of significant trees (as a base for preparing a certified methodology for assessment of trees); software development entitled Register of significant trees in the Czech Republic incl. web and mobile applications; monographs aimed to joining of nonmaterial folk traditions with significant trees; continuous presentation of research results to wide audience in the frame of supporting of the perception of significant trees as s}mibols of national identity. Project should also support a joining of monument conservation with nátuře conservation to systematic efforts aimed to sustainable management of significant trees in the frame of cultural heritage and local identity issues protection and management.
P23 * Klíčová slova - anglický jazyk (znakový, max. délka 254) P:
Acoustic tomography, applied research, assessment methods, cultural heritage, national identity, significant trees, veterán trees.
P26 * Identifikační kódy obdobných projektů nebo výzkumných záměrů nebo identifikace rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje VO v CEA (znakový, délka max. 254) PP:
P30 * Druh soutěže - kód (znakový, délka 2) PP:
P31 * Identifikační kód soutěže (znakový, max. délka 13) PP: SMK02018DG002
X.XX. Xxxxxxxxxxx projektu
Financování projektu v jednotlivých letech jeho řešení a za celou dobu řešení projektu:
(FRl) | Navrhované způsobilé náklady celkem (tis. Kč) | Požadované způsobilé náklady z účelových výdajů MK (tis. Kč) | Poskytovatelem uznané náklady celkem (pole CEP FR2) (tis. Kč) | Poskytovatelem uznané náklady z účelových výdajů MK (pole CEP FR3) (tis. Kč) |
2018 | 3854 | 3854 | 3 854 | 3 854 |
2019 | 4691 | 4691 | 4 691 | 4 691 |
2020 | 4717 | 4717 | 4717 | 4717 |
2021 | 4237 | 4237 | 4 237 | . 4 237 |
2022 | 3102 | 3102 | 3 102 | 3 102 |
Celkem | 20601 | 20601 | 20 601 | 20 601 |
Jiné zdroie financování projektu než je podpora z účelových výdajů Ministerstva kultury;
(rok) | Jiné veřejné zdroje celkem (tis. Kč) | Specifikace | Neveřejné zdroje celkem (tis. Kč) | Specifikace |
2018 | 0 | 0 | 0 | 0 |
2019 | 0 | 0 | 0 | 0 |
2020 | 0 | 0 | 0 | 0 |
2021 | 0 | 0 | 0 | 0 |
2022 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Celkem | 0 | 0 |
B.III. Základní informace o řešiteli a řešitelském týmu
Uchazeč/příjemce projektu (jeho název):
Univerzita Palackého v Olomouci
Řešitel příjemce (v poli GlO = GP):
1. Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci projektu:
2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):
Mendelova univerzita v Brně, habilitace v oboru Ekologie lesa, 2010
3. Dosavadní výzkumná činnost (období, zaměstnavatel), stručný popis výzkumné činnosti s uvedením identifikačních kódů výzkumných programových projektů, grantových projektů či výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúčastnil v jakékoliv roli:
Autor nebo spoluautor 95 vědeckých publikací indexovaných ve světové databázi Web of Science a 57 vědeckých publikací v databázi SCOPUS.
Řešitel nebo spoluřešitel projektů:
2016 - dosud NAKI - DG16P02B014 - Kulturní dědictví krajiny Arcidiecéze olomoucké - výzkum, prezentace a management.
2015 -2016 TAČR - TA04020888 - Bezkontaktní monitorování a ěasoprostorové modelování variability vybraných diferenciaěních vlastností půdy.
2012-2014 Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny (ABIONET).
2012-2014 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji. 2012- 2014 Partnerství pro rozvoj vzdělávání a komunikace v ochraně přírody (KONEV).
Metodika hodnocení vhodnosti biotopů nízkého a středního lesa pro druhy organismů vázané na tato prostředí.
2013- 2015 NAZVA Mze ČR: QJ1220033 Ekologická odezva změn vodního režimu na v ekosystému lužního lesa.
2012-2014 Platforma pro systémovou biologii a ekologii dřevin (S-TROM).
2010-2012 Environmentální vzdělávání rozvíjející uplatnění v praxi (ENVIRUP). 2010-2012 Informační platforma pro kulturní krajinu (BCrajinná síť).
2007-2011 VaV MŽP ČR-SP/2d4/59/07 - Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v evropském kontextu.
4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):
Pracovník Národního památkového ústavu do roku 2005. Vysokoškolský pedagog od roku 2006. Vedoucí několika desítek bakalářských a diplomových prací. Autor a spoluautor vysokoškolských skript, učebnic a příspěvků ve sbornících odborných konferencí.
(2014): Regionální nářečí jako součást Venkovská krajina 2014. Sborník z 12.
ročníku mezinárodní mezioborové konference. Praha: Česká společnost pro krajinou
5. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku uplatnění těchto výsledků:
Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v polí GlO = RP):
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projekt:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Vedoucí vývoje SW č. 1 - Registr významných stromů ČR
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projekt:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Vedoucí vývoje SW č. 2 - Ekonomické oceňování významných stromů
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno věetně akademických a vědeckých titulů úěastníka řešení projekt:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Pracovník projektové etapy 1 zodpovědný za dílěí úkoly typologie významných stromů a identifikace příkladů dobré praxe ve vztahu významných stromů k národní a místní identitě.
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno věetně akademických a vědeckých titulů úěastníka řešení projekt:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Pracovník projektové etapy 1 zodpovědný za testování moderních neinvazních metod v hodnocení významných stromů pro zpracování navazujících metodik a aplikaěních SW.
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno věetně akademických a vědeckých titulů úěastníka řešení projekt:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Vedoucí řešitel pro přípravu Xxxxxxxx identifikace a hodnocení významných stromů.
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno věetně akademických a vědeckých titulů úěastníka řešení projekt:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Vedoucí řešitel pro přípravu Metodiky péče o významné stromy.
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
Specialista (arborista) na péči o významné a památné stromy.
Člen pracovní skupiny pro tvorbu hodnotících a kvalifikačních standardů nové profesní kvalifikace „Samostatný technik arborista“ 41-082-N a „Technik arborista“ 41-063-M v rámci Národní soustavy kvalifikací (NSK)
Od roku 1998 až dodnes spolupracuje s odborem městské zeleně Magistrátu Hl. m. Prahy (dnes odbor ochrany prostředí) v rámci péče o stromy v parcích I. kategorie, péče o vybraná uliční stromořadí HMP a péče o památné stromy HMP (konzultační činnost i realizace).
Spoluautor relevantně zaměřených odborných publikací
Další účastník (jeho název):
Mendelova univerzita v Brně
Řešitel dalšího účastníka (v poli GlO = GS):
1. Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného dalšímu účastníkovi projektu:
2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):
Česká zemědělská univerzita v Praze, habilitační obor Dendrologie a anatomie dřevin, 2008
3. Dosavadní výzkumná činnost (období, zaměstnavatel), stručný popis výzkumné činnosti s uvedením identifikačních kódů výzkumných programových projektů, grantových projektů či výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúčastnil v jakékoliv roli:
Od roku 1985 do současnosti zaměstnanec ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU. Autor nebo spoluautor 10 vědeckých publikací indexovaných ve světové databázi Web of Science, 5 monografií, 2 metodik, desítek recenzovaných publikací a odborných článků.
Řešitel nebo spoluřešitel projektů:
2015 - dosud Červená kniha dřevin ČR, Červená kniha ohrožených druhů lužních lesů BR Dolní Morava a Červený seznam ohrožených druhů ŠLP Křtiny, EHP-CZ-02-OV-1-012-2014, MŽP ČR 2012-2016 Starobylé výmladkové lesy, jejich význam a udržitelnost v kulturní krajině, MK ČR, NAKI, reg. č. DF13P010VV015,
2012-2015 InoBio - Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurenceschopnost, reg. číslo projektu CZ.l.07/2.2.00/28.0018. MŠMT ČR
2011-2014 CZ.l .07/2.3.00/20.0004: Vytvoření a rozvoj multidisciplinámího týmu na platformě krajinné ekologie
2007-2011 VaV MŽP ČR-SP/2d4/59/07 - Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v evropském kontextu.
2005-2011 Les a dřevo - podpora funkčně integrovaného lesního hospodářství, reg. č. MSM 6215648902
2004-2006 Vliv spolupůsobení kořenových systémů dřevin a armovaných zemních konstrukcí na stabilitu břehů, reg. ě. GAČR 103/04/0731
2001-2003 Projekt posouzení vlivu vegetačního doprovodu na zvýšení stability břehů údolních nádrží se zaměřením na prevenci vzniku a rozvoje břehové abraze, reg. č. GAČR 103/01/0063
2000-2001 Dřeviny České republiky, MŠMT - LP0081
VaV/604/1/99 Péče o krajinu II, spoluřešitel dílčí části Experimentální zakládání ÚSES, VaV/610/1/96 Péče o krajinu I, spolupracovník
4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):
5. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku uplatnění těchto výsledků:
Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele dalšího účastníka, které mají v poU GlO = RS):
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Pracovník projektové etapy 1-2, zodpovědný za testování moderních neinvazních metod (vodní potenciál) v hodnocení významných stromů pro zpracování navazujících metodik a aplikačních SW.
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Pracovník projektové etapy 1-4, podílející se na sběru dat k přípravě metodik a software o významných stromech a zodpovědný za přípravu specializovaných mapových výstupů.
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.);
Pracovník projektové etapy 1, 2 a 4, podílející se na sběru dat k přípravě metodik a software o významných stromech a zodpovědný za přípravu výstavy Významné stromy v kulturní krajině.
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Pracovník projektové etapy 1, 2 a 4, podílející se na sběru dat k přípravě metodik a software o významných stromech a zodpovědný za přípravu odborných knih (monografií) o významných stromech.
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Pracovník projektové etapy 1, podílející se na sběru dat k přípravě metodik a software o významných stromech, člen ekofyziologického týmu.
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Pracovník projektové etapy 1 a 2, podílející se na testování neinvazivních metod pro hodnocení významných stromů a zpracování dat k přípravě navazujících metodik a aplikačních software o významných stromech, člen ekofyziologického týmu.
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
B.IV. Popis projektu
1. Uvést, jaký výzkumný problém (potřebu) projekt řeší a návazně na ni vymezit poslání a hlavní cíle projektu v souladu s jednoznačně určeným jedním či více specifickými cíli globálního cíle programu:
Významné stromy jsou živými přírodními památkami a současně i živými symboly národní identity. Český národní strom lípa je užívána jako jeden ze symbolů české státnosti (na uniformách, v heraldice atd.). Bory a sady v naší národní hymně symbolizují krásy naší společné vlasti. Stejně tak jsou významné stromy živými symboly kulturní identity jakožto nositelé nehmotné lidové kultury v podobě pověstí a zkazek, vázaných na konkrétní stromy (např. Zpívající lípa v Telecí, Husova lípa v Chlístově u Vimperku, Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou či Xxx Xxxxx XX. ve Vráži). Mohutné a věkovité stromy od pradávna člověka okouzlovaly a v dobách předkřesťanských představovaly magické symboly (posvátné háje starých Slovanů). Křesťanská tradice střední Evropy akcentuje významné stromy jako nezbytný doplněk sakrálních objektů v krajině, ať už jde o stromy chránící malou kapličku v polích nebo lipovou alej mohutných stromů dotvářejících křížovou cestu ke kostelu či bazilice. Mohutné stromy také velmi často koexistují s lidovou architekturou a dotvářejí urbanistickou strukturu vesnických památkových rezervací. Významné stromy tvoří základní kostru památkově cenných zámeckých parků, městských sadů zakomponovaných do obrazu městských památkových rezervací a historických sídel. Bez významných stromů si nelze představit krajinné památkové zóny. Symbolika významných stromů je důležitá pro společnost i v novodobé historii (připomeňme např. tzv. Lípy republiky. Lípy svobody nebo nejrůznější místní aktivity znovuobnovených okrašlovacích spolků či aktivity místních komunit v rámci programů obnovy venkova atd.).
Přes výše nastíněný mimořádný význam stromů v národní a kulturní identitě byla dosavadní pozornost vědy a výzkumu věnovaná těmto cenným živým přírodním památkám zeela minimální. Zvláště v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje existuje obrovská znalostní mezera, daná dosavadním opomíjením odrazu významných stromů v národní, regionální i místní identitě - přestože významné stromy tvoří důležitou část našeho kulturního dědictví. Tento předkládaný projekt si proto klade za svůj hlavní eíl vyplnit existující znalostní mezeru v oblasti aplikovaného výzkumu národní a kulturní identity se zaměřením na její živé symbolické nositele v krajině našeho domova - na významné stromy. Posláním předkládaného projektu je připravit cestou aplikovaného výzkumu a vývoje vzájemně kompatibilní soubor novýeh poznatků a moderních technologických nástrojů pro trvalé zachování významných stromů jako součásti kulturního dědictví národa a živých symbolů místní identity, věetně prezentace konkrétních výsledků aplikovaného výzkumu a jeho zpřístupnění veřejnosti.
Globální cíl č. 1 (Národní identita) naplňuje předkládaný projekt v rámci Specifického cíle
1.1 (Výzkum a jeho uplatnění) v rámci dílčí tematické priority c (Výzkum a vývoj metodik a nástrojů se zaměřením na proměny a exploataci kulturní krajiny). Předkládaný projekt navrhuje zpracování dvou metodika a na ně navazujících dvou software jako nástrojů hodnocení proměn kulturní krajiny se zaměřením na významné stromy jako živé nositele entit národní identity v kulturní krajině. Okrajově přispěje předkládaný projekt i k naplňování Specifického cíle 1.2 při výzkumu kulturních specifik regionů a formování regionálních a lokáních identit, protože výzkumné aktivity projektové etapy č. 1 budou zaměřeny i na identifikaei a následnou prezentaei příkladů dobré praxe formování lokálních identity ve spojení s aktivitami místních komunit zaměřených na významné stromy. Specifického cíle 1.3 (výzkum a jeho uplatnění - uměleeká tvorba) se předkládaný projekt částečně dotýká prezentací nehmotného kulturního dědictví v zamýšleném vydání monografie (etapa 4) zaměřené na lidové pověsti ve vztahu ke konkrétním významným stromům a výstavy Významné stromy v kulturní krajině.
Globální cíl č. 2 (Kulturní dědictví) předkládaný projekt řeší v rámci Specifického cíle 2.1
(Výzkum a jeho uplatnění - kulturní dědictví a území s historickými hodnotami) při navrhovaném výzkumu a vývoji metodik a softwarových nástrojů pro významné stromy (projektové etapy 2 a 3), které spoluvytváří kulturní hodnoty krajiny a jsou živými nositeli odkazu éeského zahradního umění i krajinářské architektury. Specifický cíl 2.2. (Technologie a postupy pro ochranu kulturního dědictví) předkládaný projekt naplňuje vývojem specializovaných map v etapě č 4. a výzkumným testováním a vývojem nedestruktivních analytických metod pro hodnocení význanmých stromů jako objektů ve spoleéném zájmu památkové péče a ochrany přírody (etapy 1-3). Předkladatelé tohoto projektu doufají, že projekt by mohl také přispět k propojení památkové péěe a ochrany přírody do spoleěného a systematicky realizovaného úsilí k trvale udržitelné péěi o významné stromy v rámci ochrany a managementu našeho kulturního dědictví a místní identity. Projektový tým předkládaného projektu klade důraz na multidisciplinámí přístup k výzkumným ůkolům, spojujícím badatelské přístupy spoleěenských a přírodních věd při aplikaci moderních technologií nastupujícího milénia (analytické technologie neinvazního hodnocení významných stromů, softwarové řešení, geografické informační systémy atd.). Návrh řešení předkládaného projektuje opřen o systémovou vzájemnou provázanost dílčích projektových úkolů, sledujících naplnění výše definovaného hlavního cíle a poslání předkládaného projektu.
2. Rozbor stavu řešení problému v ČR a v zahraničí s odpovídajícími referencemi na odbornou literaturu a dosažené výstupy jiných výzkumných aktivit:
Významné stromy jsou součástí přírodního, kulturního a historického dědictví. Za významné stromy jsou považovány dřeviny, které jsou spojeny s důležitou kulturní nebo historickou událostí či které nesou poselství určité historické skutečnosti nebo místa, na němž rostou (Rudl 2016). Významné stromy dotváří místní genius loci, mohou to být stromoví jedinci nápadní svojí velikostí, bizarním růstem nebo dokonce mohou být krajinnou dominantou kulturní krajiny. Staré a mohutné stromy dokreslují charakteristiku krajinných památkových zón (Kuča a kol. 2015). Významné stromy podtrhují hodnoty historických parků a zahrad (Pacáková-Hošťálková a kol. 2004).
Významné stromy mají velmi často charakter živých památek, protože jsou žijícími svědky událostí dávno minulých. Svědčí o tom i fakt, že mnohé významné stromy jsou nositeli konkrétních entit národní identity či lidové nehmotné kultury (Hrušková, Xxxxx 1999). Významné stromy svým zjevem a svojí výjimečností přispívají k vnímání a uvědomění si hodnot přírodního dědictví kulturní krajiny širokou veřejností. Mohutné významné dřeviny jsou v tomto kontextu doslova živým národním pokladem, žijícím po celá staletí (Svoboda 1975).
Přirozená úcta a obdiv lidí k významným stromům se utvářely již před mnoha staletími. Víme, že v pravěku i v raném středověku byly významné stromy spojovány s pohanským kultem (Xxxxxx 2011; Hrušková 2005). Xxxxxx na počátku třetí knihy své kroniky píše, že
„...nový kníže Xxxxxxxxx... dal pokácet a spálit háje i stromy, které na mnohých místech prostý lid ctil“ (Bláhová, Hrdina 2005). Ve vrcholném i pozdním středověku souvisela ochrana význanmých stromů s lesním právem, zakazujícím neoprávněné kácení starých mohutných stromů (Nožička 1957). Ochranu významných stromů v alejích a na hranicích pozemků nařizoval i Lesní řád Xxxxx Xxxxxxx z r. 1754.
Když koncem 18. století spatřil německý geograf Xxxxxxxx xxx Xxxxxxxx na svých dobrodružných cestách po americkém kontinentu věkovité a majestátné sekvoje, nazval je
„přírodními památkami“ ve snaze odlišit je od památek historických, vytvořených člověkem. Termín „přírodní památka“ byl po roce 1900 Xxxx Xxxxxxxxxx, ředitelem muzea v Gdaňsku, rozšířen i na aleje starých stromů, parky a zahrady s významnými stromy.
V českých zemích se zvýšený zájem veřejnosti o významné stromy projevuje již od přelomu
19. a 20. století, kdy vznikají první etnologické práce zaměřené na odraz symboliky významných stromů v národní a kulturní identitě (Sobotka 1879). V roce 1899 vydal Xxx Xxxxxxxxxxx Xxxxx-Xxxxxxxxxx první přehled významných stromů v Čechách. Podrobnější soupis významných stromů tento autor vydal v roce 1908 ve známém a dosud vycházejícím ěasopise Český lid pod názvem „Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ (práce obsahuje popis 165 významných stromů s 30 vyobrazeními). V této době také vzniklo hnutí tzv. okrašlovacích spolků (Svaz ěeských okrašlovacích spolků v Království ěeském byl založen 30. října 1904 v Praze). Po vzniku ěeskoslovenské republiky se organizace přeměnila na Svaz ěeskoslovenských spolků pro okrašlování a ochranu domoviny. Zájem o významné stromy podstatnou měrou ovlivňoval aktivity místních okrašlovacích spolků, jak dosvědčuje mimořádně velké množství článků o problematice významných stromů, publikovaných ve spolkovém časopise Krása našeho domova. Této tematice se v rámci okrašlovacích spolků věnovala řada osobností té doby (xxxx. X. Xxxxx, xxxx X. Xxxxx, X. Xxxx, ze spisovatelů např. X. Xxxxxxx, X. Xxxx, X. Xxxxxxxxxxx, X. Xxxxxx aj.). Od roku 1920 začalo být využíváno k ochraně významných stromů ustanovení § 20 přídělového zákona. Vztah člověka, lesa a stromu popsal ve své studii v roce 1923 dr. X. Xx. Xxxxxxxxx.
Významný stromy hrají v českém národním prostředí tradičně velkou roli při význačných událostech. Vysazeným významným stromům je dáno do vínku důležité poselství - připomínat určitou událost oslav historického okamžiku. Může se jednat například o dokončení důležité stavby, výsadbu stromů na paměť výročí města či v lokálním měřítku místní komunity při narození dítěte. Zásadním momentem pro výsadbu stromů byl v české historii vznik samostatného státu nebo jeho důležité výročí. Takové významné stromy jsou potom nazývány jako Stromy republiky nebo také Lípy svobody. Výsadby těchto stromů byly zahájeny v roce 1918 vznikem Československé republiky a poté byly opakovaně vysazovány v dalších letech na oslavu výročí. Velké množství těchto Stromů republiky bylo vysazeno v roce 1968. Je to právě lípa jako národní strom, která je při těchto slavnostních příležitostech sázena. Stromy republiky nebyly nikdy souhrnně mapovány. Absencí jejich označení se stává, že jsou z nevědomosti zbytečně káceny. Tím se sami ochuzujeme o symboly naší národní identity a důležité svědky naší historie.
Od skončení druhé světové války se dobrovolníci v ČSR věnovali až do r. 1956 provádění
„Soupisu památných neb význačných stromů, stromořadí a porostů“ na dotazníkových formulářích Státního ústavu památkové péěe a ochrany přírody. Většina těchto záznamů se však bohužel nedochovala. Zákon o státní ochraně přírody č. 40/1956 umožnil vyhlašovat vybrané významné stromy za chráněné přírodní památky a chráněné přírodní výtvory. Jejich krajská evidence však byla nejednotná a někdy i zmateěná. Po pádu komunistického režimu nový zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. umožňuje podle § 46 správním rozhodnutím prohlásit vybrané významné stromy za tzv. památné stromy.
Problematika významných stromů se dnes zdánlivě nachází až na okraji zájmů památkové péče, protože po rozdělení památkové péěe a ochrany přírody v devadesátých letech minulého století do dvou různých resortů (kultura a životní prostředí) převzal gesci za tzv. památné stromy (Němec a kol. 2003) resort životního prostředí. V památkářské i arboristické praxi bohužel díky tomu přetrvává určitý terminologický zmatek, proto je v předkládaném projektu jeden z dílčích úkolů etapy č. 1 zaměřen na zpracování základní typologie významných stromů. Je nutné připomenout, že významné stromy představují mnohem širší problematiku, než jsou pouze tzv. památné stromy, vyhlášené rozhodnutím orgánu ochrany přírody. Státem chráněné památné stromy (cca 23 500 jedinců, viz Reš in Machar, Xxxxxxxxx 2012) představují početně jen velmi malou podmnožinu celkového množství významných stromů v ČR, jejichž počet je odhadován minimálně na několik stovek tisíc (Xxxxxx a kol. 2012). Úzké zaměření resortu životního prostředí pouze na zvláště chráněné vyhlášené památné stromy ve svém důsledku znamená hluboké podcenění problematiky významných stromů ve vztahu k národní a kulturní identitě. Problémem
z toho plynoucím je neexistence moderního softwarového řešení evidence a dokumentace významných stromů odpovídající úrovni technologií na počátku 21. století. Současný (technologicky dosti zastaralý) státem provozovaný systém evidence památných stromů je součástí Ústředního seznamu ochrany přírody, který vznikl jako „papírová“ databáze počátkem devadesátých let minulého století a dodnes se po téměř 30 letech prakticky nezměnil (Pechanec 2012; Reš, Sůrová 2008; Vlčková 2005).
Evidence všech významných stromů (tedy zákonem zvláště nechráněných) pro celu ČR neexistuje. Díky několika místním odborným aktivitám funguje pouze několik vzájemně nekomunikujících a lokálně nebo regionálně zaměřených databází významných stromů (např. Databanka významných dřevin nadačního fondu prof. X. Xxxxxx zaměřená na několik moravských regionů, webová databáze Pražské stromy apod.). Dendrometrické a evidenční údaje o významných stromech českých a moravských zámeckých parků v dříve publikovaných studiích jsou vzhledem k datu publikování již zastaralé (Xxxxx 1984; 1985). Je zřejmé, že pro významné stromy je nezbytné aplikovat unikátní přístupy (odlišné od běžných postupů) při jejich identifikaci a hodnocení - především z hlediska provozní bezpeěnosti (s ohledem na návštěvníky památek a okolní provoz) a s ohledem na jejich setrvání v zahradnicko-krajinářské kompozici a historickém kontextu daného místa. Proto předkládaný projekt navrhuje zpracování moderní metodiky identifikace a hodnocení významných stromů (Nmet), která bude obsahovat strukturované postupy pro identifikaci a záznam polohopisu památných stromů; vizuálního hodnocení vitality, zdravotního stavu a stability památných stromů, věetně detailního popisu symptomů stanoviště a nalezených defektů na bázi kmene, kmeni a v koruně památných stromů; vizuálního hodnocení památných stromů jako biotopů pro organismy v nich žijící; přístrojového neinvazního hodnocení hnilob a defektů kmenů a větví památných stromů akustickým a impedačním tomografem; metodický postup přístrojového hodnocení stability památných stromů (odolnosti vůěi vývratu a zlomu kmene) tahovou zkouškou; metodický postup specializovaného biologického průzkumu významných stromů a dílěí metodický postup pro hodnocení rizik spojených s mechanickým selháním významného stromu. Přímo na tuto metodiku naváže v projektové etapě 3 vývoj moderního softwarového nástroje (výstup R) za účelem vytvoření Registru významných stromů ČR. Předmětem programátorského řešení subsystému uživatelských aplikací budou v tomto Registru specifické moduly, zajišťující uživatelský provoz všem typům uživatelů od vnitřní správy dat v databázovém prostředí technologie geografických informaěních systémů (GIS), až po prohlížení a stahování dat a výstupů v uživatelsky přátelských formách.
Zájem o významné stromy u široké veřejnosti v souěasné době překvapivě narůstá - např.
celorepubliková anketa Strom roku, pořádaná Nadací Partnerství z Brna a probíhající od roku 2002, zaznamenává stále větší počty návrhů nominovaných stromů. Anketa má za cíl vyhledávat nej oblíbenější stromy, které spojují místní lidi a posilují identitu jejich místních komunit s krajinou domova. Vítězný strom této ankety v daném roce získává finanění prostředky na odborné ošetření a postupuje do soutěže Evropský strom roku.
V Evropě je současný zájem o vyhledávání, identifikaci a ochranu významných stromů mimořádně velký (Xxxxxxx 2003; Graaf, Moens 1991; Pakenham 2002). V některých evropských anglofonních zemích existují dokonce organizované aktivity lidí (tzv. tree hunters), kteří se zaměřují na vyhledávání a evidenci významných stromů v kulturních krajinách (Xxxxxx 1993; Read 2000).
Další občanské aktivity zaměřené na význanmé stromy v ČR na regionální a místní úrovni postupně přibývají. Velmi ěasto bývá díky místním oběanským iniciativám věnována pozornost významným stromům ve vztahu k obnově historických památek, jako jsou např. drobné sakrální památky apod. Je jistě velmi důležité, že všechny tyto aktivity vedou k renesanci vztahů lidí s krajinou jejich domova a tedy k obnově tolik potřebné místní i regionální identity. V roce 2016 byl zahájen společný projekt místních akčních skupin v rámci Programu obnovy venkova nazvaný „Milion ovocných stromů pro krajinu“. Je
zřejmé, že téma významných stromů podporuje regionální i místní identitu obyvatel i v současné, poněkud uspěchané době moderních komunikaěních technologií. Zmapování dalších příkladů dobré praxe, opírajících se o významné stromy jako symboly kulturní a regionální identity, je jedním z dalších dílěích cílů tohoto předkládaného projektu do programu NAKI.
Jak již bylo konstatováno výše, významné stromy jsou důležitou součástí historických objektů a památkových areálů. Je až překvapující, že dosud nebyla věnována žádná podstatnější výzkumná pozornost problematice ochrany zdraví a bezpečnosti návštěvníků památkových objektů ve vztahu ke starým významným stromům, přestože existuje reálné riziko ohrožení návštěvníků provozním stavem těchto stromů. Toto důležité téma je výzvou k řešení, protože dnes již máme k dispozici moderní neinvazní metody hodnocení provozního a zdravotního stavu starých stromů, jako je např. metoda akustické tomografie, běžně používané v lékařství (Chivukula a kol. 2007)V poslední době se akustické metody začínají uplatňovat i v nedestruktivních analýzách kvality materiálů ze dřeva (Wang a kol. 2009). V arboristice má metoda akustické tomografie budoucí šanci na širší využití při neinvazním zkoumání mechanické stability a vnitřní struktury živých stromů (Xxxxxxxx a kol. 2009). Potenciál aplikace akustické tomografie u stromů je založen na poznatku, že nepoškozené dřevo vede zvuk rychleji než dřevo poškozené defekty. Akustický tomograf měří ěas, který potřebuje mechanický impulz (nárazová vlna) pro vykonání dráhy mezi senzory, umístěnými na kmeni stromu (Arciniegas a kol. 2014). Evaluace měření kmene v dvourozměrném tomogramu potom zobrazuje a kvantifikuje trhliny a dutiny v průřezu kmene (Yang, Luo 2011). Členové projektového týmu předkládaného projektu publikovali své praktické zkušenosti z aplikace akustické tomografie při výzkumu starých významných stromů v lesních rezervacích (Simon, Machar a kol. 2015). Tyto konkrétní zkušenosti z předchozího aplikovaného výzkumu by měly být účelně využity v předkládaném projektu při navrhovaném testování aplikace metody akustické tomografie pro hodnocení stavu významných stromů v modelovém území předkládaného projektu. Tvrdá data terénního testování akustické tomografie budou v rámci projektové etapy 1 statisticky zhodnoceny moderním testem signifikance dat a odborná veřejnost bude s výslednými poznatky seznámena formou sdělení v recenzovaném časopise a na mezinárodní odborné konferenci. Výsledky moderního neinvazního hodnocení zdravotního a provozního stavu významných stromů by mohly být bezprostředně aplikovatelné přímo v péči o významné stromy (Gregorová 2000), která by tak nově mohla být „šitá na míru“ konkrétním stromovým jedincům. Toto řešení zpracované v komplexní podobě nabízí předkládaný projekt v druhé plánované metodice (Nmet), zaměřené na specializovanou problematiku péče o památné stromy. Návrh konkrétního způsobu péče o významný strom kromě jiného komplikuje především vysoký věk konkrétního jedince (a tomu odpovídající stav stromu) a s věkem související jeho ěasto nenahraditelný význam v kompozici památek zahradního umění. Navrhovaná metodika péče o významné stromy je proto zaměřena interdisciplinárně tak, aby zahrnula pokud možno řešení všech hlavních dodnes nedořešených oborových střetů (ochrana přírody, památková péče, legislativa). Navržená metodika bude obsahovat strukturované postupy: pro specifikaci návrhů pěstební péče o významné stromy (řezy, bezpečnostní vazby, sanace dutin, podpěry stromů, hromosvody apod.); pro zlepšování stanovištních podmínek významných stromů; pro výběr vhodného termínu provedení navržených pěstebních opatření. Nad rámec běžně realizovaných postupů bude navržena metodologie systémového monitoringu realizovaných opatření, především postupy technologického a biologického dozoru při ošetření významných stromů a evidence výsledků provedených ošetření.
Pozoruhodné je, že významné stromy jsou také živým archivem metod a přístupů jejich
ošetřování a péěe, nezřídka doložených písemnými historickými prameny (Xxxx 1953, Xxxxxxxx 1941, Green 1996). Pro hodnocení významného stromu je nutné brát v úvahu tzv. pěstební cíl, který by měl pracovat s podstatně delším časovým horizontem, než u
„běžných“ stromů v zelené infrastruktuře obcí (Žďárský a kol. 2008). Hodnocení významných stromů pracuje s historickými údaji a stává se také součástí průběžného hodnocení v časové ose, jež je trvalou součástí dokumentace o památném stromu. Ošetření významných stromů (Xxxxxxx a kol. 2003, 2005) je tak mnohem složitější nejen díky živým organismům, kteří v nich žijí, ale i díky ěetným defektům v koruně u kosterních větví, které je nezřídka nutné stabilizovat nejen redukěním řezem, ale i bezpečnostními vazbami (Lonsdale 2006). Navíc často je vhodné se věnovat citlivé sanaci dutin s ponecháním adventivních kořenů, instalaci hromosvodů do korun, tvorbě stříšek, vylepšení stanovištních podmínek pro jejich zdárný růst, kde je nezřídka nutné přistoupit i u památných stromů rostoucích v porostu stromů ostatních k probírce porostů kolem památných stromů tak, aby došlo k uvolnění jejich korun atd. (Mattheck 2004). Pěstební cíl může být ovlivněn celou škálou faktorů, přiěemž někdy může převýšit cíl historický, jindy biologický nebo provozně bezpeěnostní (Shigo 1994).
Významné mohutné stromy, jejichž věk může přesahovat mnohdy několik set let, jsou pozůstatkem lokálních původních populací dřevin a jsou tak nesmírně důležité pro zachování genetické rozmanitosti autochtonních druhů dřevin (Tábor a kol. 1998) nebo místních starých odrůd ovocných dřevin (Xxxxxxxx a kol. 2000). Stromy - podobně jako lidé
- během svého života procházejí několika věkovými stádii. V období plné dospělosti a plodnosti může řada druhů stromů vydržet i několik staletí. Poté nevyhnutelně nastupuje senescentní fáze, kdy staré stromy nazýváme veterány ěi kmety (White 1991). Mnohé významné stromy, které dosáhly vysokého věku a mohutných rozměrů, jsou přírodovědecky cennými biotopy (Konvička, Xxxxx 2006), tvořícími domov pro mnohé vzácné druhy organismů, jako jsou vzácní brouci, ohrožení netopýři nebo dutinoví ptáci (viz např. Xxxxxx, Xxxx 2005). Ale i mrtvý strom je biotopem stále plným života dřevo rozkládajícíeh a saprofilních organismů, dokud není poslední část kmene rozložena na minerální látky, které se vracejí zpět do půdy, z níž je strom během svého života čerpal (Xxxxxxxxx 2016). Příkladnou ukázkou jsou např. prastaré odumírající duby u archeologické lokality Pohansko na Břeclavsku. Péče o významné stromy je tedy prakticky komplikována pojetím těchto stromů jako biotopů (viz např. Xxxxxxxx 1990). Na druhé straně, vnímání významných stromů jako biotopů nabízí příležitost opětovného propojení zájmů památkové péče a ochrany přírody. A navíc, pojetí významných stromů jako biotopů velice výrazně zvyšuje hodnotu těchto živých objektů společného zájmu památkové péče i ochrany přírody. Na základě provedené rešerše literatury z Web of Science zastávají členové projektového týmu názor, že dosud nebyla nikdy věnována pozornost ekonomickému ocenění hodnot významných stromů jako biotopů. Předkládaný projekt proto (v návaznosti na metodiku péče o významné stromy) navrhuje v etapě 3 realizovat vývoj inovativního softwarového řešení (výstup R) k ekonomickému ocenění významných stromů jako biotopů. Programátorské řešení SW bude vycházet z badatelských zkušeností ělenů projektového týmu v oboru ekonomického oceňování ekosystémových služeb a nabídne pro hodnocení významných stromů výstup aplikovaného výzkumu, který dosud nebyl v celosvětovém měřítku prezentován.
Seznam citovaných zdrojů:
Arciniegas X., Xxxxxx X., Brancheriau L., Lasaygues P., 2014: Literatuře review of acoustic and ultrasonic tomography in standing trees. Trees doi: 10.1007/s00468-014-1062-6.
Xxxxxxx M., Hrdina K., 2005: Kosmova kronika česká. Paseka, Praha. Xxxxxx X, 2011: Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Triton, Praha.
Xxxxxxxx P., FIradil R., Xxxxxxxxxx G., Xxxxxx J., 2000: Pečujeme o staré ovocné stromy. Xxxx J., 1953: Ošetření starých stromů. ČSAV Praha 1953, 1. vydání, 56 s.
Xxxxx X., Xxxxx F., 1991: Monumental trees in the Netherlands.
Green E. E., 1996: Deadwood for wildlife. Enact, 4(1), English Nátuře. Xxxxxxxxx X., 2000: Řez dřevin ve městě a krajině. AOPK ČR, Praha. Xxxxx X., 1984: České zámecké parky a jejich dřeviny. SZN Praha.
Xxxxx X., 1985: Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. SZN Praha.
Xxxxxxxx A., 1941: Péče o staré stromy. ČGÚ Praha 1941, 1. vydání, 32 x. Xxxxxxxx X., 2005: Kult stromů v zemích Koruny české. Abonent, Praha. Xxxxxxxx X., Xxxxx X., 1999: Stromy pamatují. Nákl vlastním, Praha.
Xxxxx-Xxxxxxxxxx J. E., 1899: Staré, památné a historické stromy v zemích Česko-Slovenských. Časopis Klubu českých turistů, 11: 50-51.
Xxxxx-Xxxxxxxxxx J. E., 1908: Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Český lid 17, zvi. otisk.
Xxxxx-Xxxxxxxxxx J. E., 1913: Dějiny lesů a lesnictví. Nákladem vlastním. Písek.
Chivukula V.S., Xxxx M.S., Ciplys D., 2007: Recent advances in application of acoustic, Acousto-optic and photoacoustic methods in biology and medicine. Physica Status Solidi A - Applications and Materials Science, 204 (10), 3209-3236.
Xxxxxxx X., 2003: Champion trees of Britain and Ireland.
Xxxxxxx J. a kol., 2003, 2005: Péče o dřeviny rostoucí mimo les, 1. a 2. díl. ČSOP Vlašim. Konvička M., Xxxxx T., 2006: Staré stromy a jejich hmyzí obyvatelé. Živa 4.
Kuča K. (ed) 2015: Krajinné památkové zóny ČR. NPÚ, Praha.
Lonsdale D., 2006: Principles of Tree Hazard Assessment and Management, TSO London. Xxxxxx X. et al., 2007: 100 nejzajimavějších stromů Biosférické rezervace Dolní Morava.
Xxxxxx X., Xxxxx X., Úradníček X., Xxxxxxxx J., 2012: Ochrana genofondu ohrožených a vzácných druhů dřevin. In: Xxxxxx X., Xxxxxxxxx L. (eds) Ochrana přírody a krajiny v ČR I-II. Univerzita Palackého v Olomouci: 570-576.
Mattheck C., 2004: The Face of Failure.
Xxxxxx I., 1993: Největší známé stromy Evropy. Živa 41: 100-102.
Xxxxx J. a kol., 2003: Památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Olympia Praha. Nožička X., 1957: Přehled vývoje našich lesů. SZN, Praha.
Xxxxxxxx-Xxxxxxxxxx B., Xxxxx J., Riedl D., Xxxxxxx A.M., 2004: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Libri, Praha.
Xxxxxx M., Xxxx X., 2005: Hnízdění ptáků ve stromových dutinách. Xxxxxx 41: 1-15. Pakenham T., 2002: Remarkable trees of the world. London.
Xxxxxxxx V., 2012: GIS v ochraně přírody. In: Xxxxxx X., Xxxxxxxxx L. (eds) Ochrana přírody a krajiny v ČR I-II. Univerzita Palackého v Olomouci: 738-750.
Procházka J. S., 1923: Člověk, les a strom. Český Kosmos, Praha.
Read D.H., 2000: Veterán Trees: A guide to good management. Peterborough.
Xxx X., 2012: Ochrana památných stromů. In: Xxxxxx X., Xxxxxxxxx L. (eds) Ochrana přírody a krajiny v ČR I
II. Univerzita Palackého v Olomouci: 576-587.
Xxx X., Sůrová B., 2008: Památné stromy. AOPK ČR, Praha.
Rudl A., 2016: Významné stromy, živá historie našich obcí a měst. Agentura Koniklec, Praha.
Xxxxxxxx X., Xxxxx X., Xxxx J., Xxxxxxxxx X., Xxxxx P., 2009: Acoustic wood tomography on trees and the challenge of wood heterogenity. Holzforschung, 63 (1), 107-112.
Xxxxx X., Xxxxxx L, Xxxx J., Pechanec V., 2015: Combining a growth simulation model with acoustic wood tomography as a decision support tool for adaptive management and conservation of forest ecosystems. Ecological Informatics: ecoinf-d-15-00004.
Shigo A. L., 1994: A New Tree Biology. Shigo and Trees, Associates, Durham, NH.
Sobotka P., 1879: Rostlinstvo a jeho význam v národních písních, pověstech, bájích a pověrách slovanských. Matice Česká, Praha.
Xxxxxxxx X., 1990: Je konzervace starých stromů (opravdu) vždy užitečná? Naší přírodou 10:18-19. Xxxxxxx A. M., 1975: Staré stromy - památníky přírody. Živa 23: 147.
Tábor I., Xxx X., Xxxxxxxx M., 1998: Záchrana genofondu památných stromů v Jihočeském a Východočeském regionu. Acta Průhoniciana 67.
Vlčková V., 2005: Metody získávání, zpracování, archivace, standardizace a primární interpretace ekologicky relevantních informací o ZCHÚ: T-WIST aplikace Digitální registr a sbírka listin ÚSOP. Výzk. závěrečná zpráva grantu VaV/620/14/03.
Xxxx X., Xxxxxxxxxx X., Xxxxx X., 2009: Acoustic tomography for decay detection in black cherry trees. Wood and Fiber Science, 41 (2), 127-137.
WhiteJ., 1991: Dating the vetarans. Tree News: 10-11. Xxxxxxxxx P., 2016: Tajný život stromů. Rájec-Jestřebí.
Xxxx X., Xxx X., 2011: Study on correlation between mechanical characteristies and non-destructive testing of stress wave in poplar logs. In: Xxxx X. (Ed.) Int. Conference on Energy and Environmental Science. Elsevier, 2270-2276. ^
Žďárský M. a kol., 2008: Arboristika III., XXXXx a SZaŠ Mělník.
3. Uvést zda byl nebo je totožný či podobný předmět výzkumu řešen uchazečem/příjemcem a/nebo některým ze spoluuchazečů/dalších účastníků v rámci jiné výzkumné aktivity podporované z veřejných zdrojů a pokud ano, uvést její identifikaci a specifikaci. Definovat nový přínos předkládaného projektu:
Téma předkládaného projektuje zcela nové a jako celek v předkládaném rozsahu a způsobu multidisciplinámího řešení nebylo nikdy předmětem řešení v rámci výzkumných úkolů či projektů. Žádná z dílčích projektových etap předkládaného projektu nebyla příjemcem ani spolupříjemcem řešena v rámci jiné výzkumné aktivity podpořené z veřejných zdrojů.
Předkládaný projekt částečné navazuje na projekt VaV MŽP č. 0114 „Záchrana genofondu památných stromů“, řešený Výzkumným ústavem Xxxxx Xxxxxxx pro krajinu a okrasné zahradnictví v letech 1997 - 2005. V tomto projektu, zaměřeném pouze na památné (nikoliv významné) stromy, bylo provedeno vegetativní namnožení genofondu vybraných památných stromů rodu Tilia roubováním. Z roubovanců, vysazených v Průhonicích, jsou nyní k dispozici odrostky pro nové výsadby s certifikátem jejich původu. Bohužel tento projekt se zaměřil pouze na vegetativní množení a odrostky jsou tedy klony mateřského stromového jedince s totožnými genetickými vlastnostmi. To je z evolučního hlediska pro zachování genofondu poněkud problematické. Předkládaný projekt do programu NAKI řeší zcela jinou problematiku a zcela jinými metodami, nicméně z publikovaných výsledků tohoto staršího projektu (Tábor a kol. 2001-2005) bude projektový tým vycházet při rešerši problematiky.
Předkládaný projekt navazuje na projekt „Platforma pro systémovou biologii a ekologii dřevin (S-TROM)“ řešený 2012 - 2014 členy projektového týmu předkládaného projektu. V rámci tohoto projektu byly získány první výzkumné zkušenosti při aplikaci akustické tomografie na významných stromech v chráněných oblastech. Experimenty s aplikací akustického tomografů ve zmíněném projektu ukázaly, že akustický tomograf spolehlivě detekuje přírodní heterogenity v kmeni stromu (dutiny a trhliny) větší než 5 % průřezu kmene. Taková přesnost neinvazního měření stromových dutin vyhovuje účelu, ke kterému bude akustická tomografie využita v tomto předkládaném projektu. Zkušenosti také ukázaly, že pravděpodobně metodicky nejproblematičtější stránkou akustické tomografie je interpretace zobrazení tomogramů. K verifikaci výsledků terénního testování v předkládaném projektu bude proto zvážena vhodnost aplikace matematických růstových modelů a využita statistická analýza signifikance předpokládané korelace mezi naměřenými hodnotami a provozním stavem testovaných významných stromů. Zkušenosti z projektu
„Platforma...“ tak výrazně napomohly formulovat odborně kvalitní metodologii terénního neinvazního hodnoeení významných stromů v plánované etapě 1 předkládaného projektu.
Projekt se také částečně dotýká problematiky projektu NAKI, Starobylé výmladkové lesy, jejich význam a udržitelnost v kulturní krajině ( DF13P010VV015), vletech 2011-2016, kde byla řešena problematika výmladkových lesů s malou dílčí částí, týkající se výstavků. V některých případech mohou být výstavky považovány také za významné stromy. Zde se jednalo o výskyt výstavků v pařezinách, hodnocených z hlediska taxonomického pohledu a počtu. Netýkalo se zdravotního stavu a návrhů péče o významné stromy (výstavky), což je součástí nově navrhovaného projektu. V něm bude využito zkušeností řešitelů výše uvedeného projektu a částečně i získaných výsledků při zpracování rešeše.
Téma významných stromů sensu stricto bylo v ČR dosud řešeno pouze v rámci jednoletého malého projektu „Významné stromy - téma pro zapojování veřejnosti do ochrany životního prostředí měst a obcí“, který realizovala nevládní organizace Agentura Koniklec v roce 2016 z Programu švýcarsko-české spolupráce. Projekt vedl člen projektového týmu předkládaného projektu ing. X. Xxxx. Cílem bylo praktické zapojení veřejnosti do vyhledávání, péče, označování a dalšímu využití významných stromů na území Prahy. Nešlo o projekt vědecký. Předkládaný projekt do programu NAKI téma významných stromů podrobně rozpracovává a téma zásadně rozšiřuje o vědecký multidisciplinámí
přístup a systémové řešení s využitím moderním technologickýeh nástrojů. Zároveň má předkládaný projekt do programu NAKI zaměření na celé území ČR. Hlavní odlišnost předkládaného projektu do programu NAKI však spočívá v jeho důrazném zaměření na odraz problematiky významných stromů v národní a kulturní identitě a v důrazu na aplikování výstupu projektů v praxi při propojení zájmů památkové péěe a ochrany přírody. Nový přínos předkládaného projektu spočívá zejména v naplnění dosavadní znalostní mezery v problematice zrcadlení významných stromů v symbolice a aktivitách národní a kulturní identity. Přínos projektu bude i v testování a sofistikovaném vyhodnocení inovativního metodického přístupu k významným stromům na bázi aplikace moderních neinvazních (nedestruktivních) technologií. Projekt formou inovativního multidisciplinámího propojení badatelských metod společenských věd s vědami přírodními a s aplikací originálního softwarového řešení přinese zásadní vědecké poznatky pro aplikační praxi v oblasti hodnocení a udržitelné péče o živou součást kulturního dědictví - významné stromy. V neposlední řadě projekt zajistí prezentaci zkoumané tematiky a podpoří u veřejnosti vnímání významných stromů jakožto živých a velmi cenných symbolů národní, regionální i místní identity. ^
4. Řešení projektu (konkretizace cílů, vědeckých metod a organizačních principů projektu):
Cíl etapy č. 1: Rešerše současného stavu poznání a terénní testování jako podklad pro tvorbu navazujících metodik
Dílčí úkol: Zpracování typologie významných stromů v ČR. Metodika dílčího úkolu: Rešerše datových zdrojů v kombinaci s terénním šetřením. Výstup dílčího úkolu: Průběžná zpráva projektu a kapitola v monografii.
Dílčí úkol: Identifikace příkladů dobré praxe v ČR, opírajících se o významné stromy jako symboly kulturní a regionální identity. Metodika dílčího úkolu: Xxxxxxx datových zdrojů a médií v kombinaci s anketním šetřením a terénní rekognoskací významných příkladů. Výstup: Průběžná zpráva projektu a kapitola v monografii.
Dílěí úkol: Terénní testování neinvazní metody akustické tomografie k hodnocení provozního a zdravotního stavu významných stromů v modelovém území. Metodika dílčího úkolu: Rešerše datových zdrojů. Praktická aplikace výzkumu vybraných stromů (cca 200 ks) na vybraných lokalitách za pomoci akustického tomografii. Statistická analýza výsledků testování. Výstup: Průběžná zpráva projektu a článek v recenzovaném časopise J.
Dílčí úkol: Terénní testování neinvazní metody vodního potenciálu stromů k hodnocení vitality a zdravotního stavu významnýeh stromů v modelovém území. Metodika dílčího úkolu: Rešerše datovýeh zdrojů. Praktické zhodnocení vybraných stromů (cca 200 ks) metodou hodnocení vodního poteneiálu stromů, porovnání s výsledky z akustického tomografii a vizuálního hodnocení. Statistická analýza výsledků testování. Výstup: Průběžná zpráva projektu, kapitola v monografii a článek v reeenzovaném časopise.
Cíl etapy č. 2: Aplikovaný výzkum pro zpracování dvou metodik.
Dílčí úkol: Zpracování Metodiky identifikace a hodnocení významných stromů. Metodika dílčího úkolu: Aplikovaný výzkum progresivních přístupů v identifikaci a hodnocení významných stromů, testování přístupů a jejich kombinací, vývoj metodiky. Výstup: Nmet.
Dílčí úkol: Zpracování Metodiky péče o významné stromy. Metodika dílčího úkolu: Aplikovaný výzkum progresivních přístupů v identifikaci a hodnocení významných stromů, testování přístupů a jejich kombinací, vývoj metodiky. Metodika dílčího úkolu: Výstup:
Nmet.
Cíl etapy č. 3: Vývoj a testování software v návaznosti na metodiky
Dílčí úkol: Vývoj a testování SW Registr významných stromů ČR. Výstup: R.
Dílčí úkol: Vývoj a testování SW pro ekonomické ocenění významných stromů jako biotopů. Výstup: R.
Analytické shrnutí výsledků testování vytvořených SW a případová studie. Výstup: J.
Cíl etapy č. 4: Významné stromy v nehmotné lidové kultuře a jejich prezentace odborné i širší laické veřejnosti
Dílčí úkol: Monografický přehled vazby významných stromů na nehmotnou lidovou kulturu. Výstup: B.
Dílčí úkol: Monografický přehled problematiky významných stromů v ČR v kontextu výsledků projektu. Výstup: B.
Dílčí úkol: Specializovaná mapa s odborným obsahem
Dílčí úkol: Výstava Významné stromy v kulturní krajině. Výstup: E a B (katalog)
Dílčí úkol: Průběžná každoroční prezentace výsledků projektu na mezinárodních vědeckých konferencích, publikace příspěvku ve sborníku z konference. Výstup: 5xD.
fl:" * | *---------- | .................. 1 |
Etapa 1 | Etapa 2 | Etapa 3 |
Jrecí Statistická Signifikance testů
AKUSTICKÉHO TOMOGRAFU A J
Vodního pAnciálu (2x)
Nmep Metodika
R: SW REGISTR
'............ ...............J - -T jLiIiDENTIFIKACE A HODNOCENÍ
Terénní testování Aplikace akustického TOMOGRAFU A VODNÍHO
POTENCIÁLU PRO HODNOCENÍ
VÝZNAMNÝCH STROMŮ
jsgjgĚ
,—
Významných stromů
NmeP Metodika
T frVÝVZÝNZNAAMMNNÝÝ!CH STROMŮ ČR
=4
R: SW Ekonomické
PÉČE o VÝZNAMNÉ STROMY
D: PREZENTACE VÝSLEDKŮ PROJEKTU A PŘÍPADOVÉ STUDIE APLIKACÍ SW A NMET
Schéma organizaěních principů řešení projektu.
HODNOCENÍ VÝZNAMNÝCH STROMŮ JAKO BIOTOPŮ
Jrec^ případová STUDIE APLIKACE SW A N■M. ET
E: Výstava, b: Monografie (katalog)
5. Specifikovat výsledky projektu (výčet všech očekávaných výsledků)
5.1. Hlavní výsledky projektu
5.1.1. Hlavni výsledky druhu Fu^t, Fprum? Gprot? Gfunk? Nmet? Npam? Nuiap? P) R? Zpoiopj
Ztech? Hleg, Hneleg (vyplňujc sc pvo každý výsledek v samostatné tabulce):
písmeno označující druh hlavního výsledku předpokládaný název hlavního výsledku
’met
Metodika identifikace a hodnocení významných stromů
krátká charakteristika hlavního výsledku Navržená metodika bude obsahovat
strukturované postupy; pro identifikaci a záznam polohopisu významných stromů; vizuálního hodnocení vitality, zdravotního stavu a stability významných stromů, včetně detailního popisu symptomů stanoviště a nalezených defektů na bázi kmene, kmeni a v koruně významných stromů; vizuálního hodnocení významných stromů jako biotopů pro organismy v nich žijící; přístrojového hodnocení hnilob a defektů kmenů a větví významných stromů akustickým tomografem; dílčí metodický postup přístrojového hodnocení stability významných stromů (odolnosti vůči vývratu a zlomu kmene) tahovou zkouškou; dílčí metodický postup
specializovaného biologického
průzkumu významných stromů; dílčí metodický postup pro hodnocení rizik spojených s mechanickým selháním významných strom.Bude navržen postup pro evidenci výsledků hodnocení (vazba na výsledek "R" v etapě č. 3).
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách 2. etapa projektu předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku 2020
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku Národní památkový ústav, vlastníci a
správci památkových objektů a areálů, projektanti v oblasti krajinářské architektury a památkové péče, státní správa v oblasti ochrany přírody, MŽP ČR jako metodický orgán ochrany přírody, vlastníci významných stromů.
písmeno označující druh hlavního výsledku
předpokládaný název hlavního výsledku SW Registr významných stromů České
republiky krátká charakteristika hlavního výsledku SW bude přímo navazovat na přípravu
Metodiky identifikace a hodnocení
významných stromů. Software představuje aplikaci, která je určena pro evidenci a presentaci významných stromů v České republice. Software bude nabízen k využití pomocí webové aplikace s využitím GIS nástrojů, umožňující vyhledávání stromů a jejich třídění v mapovém podkladu.
Vyhledávání konkrétních stromů bude umožněno na základě zadaných kritérií, kterými např. budou; taxonomické údaje, dendrometrické parametry, údaje vztažené k historii stromu - celková nabídka kritérií bude výstupem plánované certifikované metodiky.
Aplikace bude mít dvě uživatelské úrovně. První bude věnována laické veřejnosti, tak aby podnítila zájem o významné stromy a v neposlední řadě sloužila pro sběr a uchování lidských příběhů vázaných na konkrétní lokalitu-strom. Druhá úroveň bude sloužit profesionálům (pracovníci památkové péče, ochrany přírody) k monitoringu stavu stromů a systémovému uchovávání informací.
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách 3. etapa projektu v návaznosti na řešení 2.
etapy _
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku
2021
Vlastníci významných stromů a pozemků, na nichž se významné stromy nacházejí, obecní a městské úřady, obce a nevládní organizace, Národní památkový ústav, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, studenti středních a vysokých škol, veřejnost. _
písmeno označující druh hlavního výsledku předpokládaný název hlavního výsledku krátká charakteristika hlavního výsledku
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku
''met
Metodika péče o významné stromy
Navržená metodika bude obsahovat strukturované postupy; pro specifikaci návrhů pěstební péče o významné stromy (řezy, bezpečnostní vazby, sanace dutin, podpěry stromů, hromosvody apod.); pro zlepšování stanovištních podmínek významných stromů; pro výběr vhodného termínu provedení navržených pěstebních opatření. Nad rámec běžně realizovaných postupů bude navržena metodologie systémového monitoringu realizovaných opatření, především: postupy teehnologiekého a biologiekého dozoru při ošetření významných stromů a evidence výsledků hodnocení a provedených ošetření významných stromů. Bude navržen postup pro evidenci provedených ošetření významných stromů a jejich následný monitoring (vazba na navazující výsledek "R" v etapě č. 3).
2. etapa projektu
2020
Národní památkový ústav, vlastníei a správei památkových objektů a areálů, projektanti v oblasti krajinářské architektury a památkové péče, státní správa v oblasti ochrany přírody, MŽP ČR jako metodický orgán ochrany přírody, vlastníci významných stromů.
písmeno označujíeí druh hlavm'ho výsledku | R |
předpokládaný název hlavního výsledku | Kombinované ekonomické hodnocení kulturní hodnoty významného stromu |
krátká charakteristika hlavního výsledku | Stanovení kulturní hodnoty významných stromů vyžaduje naprosto unikátní přístupy (odlišné od běžných postupů). Na tyto objekty je třeba nahlížet jako na zcela specifické a komplikované biotopy, jejichž hodnota představuje průnik kulturních (kompozice, společenská role, ekonomická cena, historický význam) a ekologický aspektů (taxon. |
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách
stáří, zdravotní stav.)
Cílem je navrhnout a vytvořit moderní aplikaci, která přinese pokročilou funkcionalitu pro stanovení kulturní hodnoty významného stromu, jako unikátního biotopu, vzniklou kombinací ekologického a kulturního hlediska.
Výsledné řešení bude online aplikace pro interaktivní hodnocení několika pilířů, jež vzájemnou kombinací stanoví kombinovanou hodnotu významného stromu.
Základními pilíři, jež se ve strukturované formě se budou podílet na tvorbě hodnoty, bude
a) identifikace a záznam polohopisu VS,
b) hodnocení ekologické hodnoty stromu,
vizuální hodnocení vitality, zdravotního stavu a stability
hodnocení VS jako biotopů pro organismy v nich žijící;
c) hodnocení dendrologické hodnoty stromu, hodnocení cennosti taxonu
hodnocení rizik spojených s mechanickým selháním stromů,
d) hodnocení kulturní, duchovní a společenské hodnoty stromu.
hodnocení podílu VS na okolní kompozici krajiny hodnocení ekonomické ceny
hodnocení příspěvku VS ke kulturní identitě lokality
Uživatel bude skrze provázané intuitivní formuláře nastavovat jednotlivé hodnoty a uživatelské preference pro jednotlivé pilíře hodnocení. Po dokončení hodnocení bude záznam jednak uložen do databáze a souběžně bude vygenerován textový report (v PDF formátu) o provedeném hodnocení, který v přehledné formě shrne vstupní požadavky, uživatelské nastavení a výsledné hodnocení. Kromě Online návodu a ukázkového příkladu bude součástí aplikace několik konkrétních hodnocení. Etapa ě. 3.
předpokládaný rok hlavního výsledku
uplatnění 2021
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku
Vlastníci lesů, krajské a obecní úřady, nevládní organizace. Národní památkový ústav, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, studenti středních a vysokých škol
písmeno označující druh hlavního výsledku | Nmap |
předpokládaný název hlavního výsledku | Významné stromy lužních lesů jižní Moravy |
krátká charakteristika hlavního výsledku | Mapa bude s využitím GIS nástrojů prezentovat výsledky inventarizace významných stromů v modelové lokalitě včetně jejich zhodnocení (druhová kompozice, základní dendrometrické veličiny) |
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách | Etapa č. 4 |
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku | 2022 |
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku | Orgány památkové péče a ochrany přírody, obce v regionu, Biosférická rezervace Dolní Morava o.p.s.. Národní památkový ústav, obecní úřady, vlastníci významných stromů a dotčených pozemků, odborná veřejnost. |
5.1.2. Hlavní výsledky druhu E
písmeno označující druh hlavního výsledku | E |
předpokládaný název hlavního výsledku | Významné stromy v kulturní krajině |
krátká charakteristika hlavního výsledku | Výstava velkoformátových fotografií významných stromů v souvislosti s kulturními památkami v krajině |
hlavní výsledek je plánován v etapě | Etapa č. 4 |
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku | 2021 |
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku | Odborná a laická veřejnost |
písmeno označující druh výsledku | B |
předpokládaný název výsledku | Významné stromy v kulturní krajině |
krátká charakteristika výsledku | Kritický katalog k výstavě. Bude obsahovat i zhodnocení na výstavě dokumentovaných stromů v jejich vazbě na |
historické památky. | |
výsledek je plánován v etapě/ách | Etapa č. 4 |
předpokládaný rok uplatnění výsledku | 2021 |
předpokládaní budoucí uživatelé výsledku | Studenti středních a vysokých škol, žáci základních škol, odborná veřejnost (starostové obcí, učitelé, lesníci, odborníci v oblasti památkové péče a ochrany přírody, architekti a urbanisté, krajináři adal.), laická veřejnost. |
5.2. Vedlejší výsledky projektu
5.2.1. Vedlejší výsledky projektu druhu A a B dedikované výlučně projektu (vyplňuje se pro každý výsledek v samostatné tabulce s výjimkou B - kritických katalogů výstav, uvedenýchjiž v 5.1.2):
písmeno označující druh vedlejšího výsledku | A |
předpokládaný název vedlej Šího výsledku | Tajemné stromy na Pohansku |
krátká charakteristika vedlejšího výsledku | Krátký film o unikátní lokalitě významných stromů v oblasti Pohanská u Břeclavi - film představující jedinečnost lokality, vybraných stromů a přírodních krás kulturní krajiny v přibližné délce 20 min. Na příkladu evropsky výjimečných významných solitérních dubů v této lokalitě budou populámě- vědeckou formou prezentovány hlavní výsledky projektu (metodiky, SW) a jejich přínos pro ochranu významných stromů v kulturní krajině obecně. |
vedlej ší výsledek je plánován v etapách | Etapa č. 4 |
předpokládaný rok uplatnění výsledku | 2022 |
předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku | Národní památkový ústav. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, kulturní a osvětová zařízení, centra environmentální výchovy, obce, žáci druhého stupně základních škol, studenti středních a vysokých škol. |
písmeno označující druh vedlejšího výsledku | B |
předpokládaný název vedlejšího výsledku | Stromy - součást lidové kultury (monografie) |
krátká charakteristika vedlejšího výsledku | Monografie bude prezentovat vztah významných stromů a nehmotné lidové kultury. |
vedlejší výsledekje plánován v etapách | Etapa č. 4 |
předpokládaný rok uplatnění výsledku | 2021 |
předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku | Národní památkový ústav, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Nadace Partnerství, studenti středních a vysokých škol. |
písmeno označující druh vedlejšího výsledku | B |
předpokládaný název vedlejšího výsledku | Významné stromy v České republice (monografie) |
krátká charakteristika vedlejšího výsledku | Monografie bude prezentovat odborné i laické veřejnosti hlavní poznatky a výsledky získané v rámci realizace projektu. |
vedlejší výsledekje plánován v etapách | Etapa č. 4 |
předpokládaný rok uplatnění výsledku | 2021 |
předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku | Odborná i laická veřejnost. |
5.2.2. Vedlejší výsledky projektu druhu C, D, J, M a W {vyplňuje se souhrnně pro všechny vedlejší výsledkyjednoho druhu v samostatné tabulce):
písmeno označující dmh vedlejších výsledků | J |
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného druhu | 3 |
předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků | 2021,2022 |
písmeno označující dmh vedlejších výsledků | D |
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného dmhu | 6 |
předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků | 2018, 2019, 2020, 2021 |
5.3. Přehled hlavních a vedlejší výsledků projektu celkem:
předpokládané výsledky projektu | Počet |
Hlavní výsledky | |
Fuzit - užitný vzor | |
Fprum - průmyslový vzor | |
Gprot - prototyp | |
Gfunk - funkční vzorek | |
Nmet - certifikováná metodika | 2 |
Npam-památkový postup | |
Nmap - Specializovaná mapa s odborným obsahem | 1 |
P - patent | |
- "evropský“ patent (EPO), patent USA (USPTO) a Japonska | |
- český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Japonska), který je využíván na základě platné licenční smlouvy | |
- ostatní patenty Český nebo jiný národní patent udělpný, doposud nevyužíyaný nebo využívaný vlastníkem patentu | |
R - software | 2 |
Zpoiop - poloprovoz | |
Ztech - ověřená technologie | |
Hleg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem | |
Hneleg - výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele | |
E - uspořádání výstavy - specifický výsledek programu NAKI II | 1 |
\'edlej.ší \ýsledk\ | |
A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty | 1 |
B - odborná kniha (včetně kritických katalogů k výstavám) | 3 |
C - kapitola v odborné knize | |
D - článek ve sborníku (z konference) | 6 |
J - recenzovaný odborný článek | 3 |
M - uspořádání konference | |
W - uspořádám' workshopu | |
6. Vstupy - vybavenost pracovišť:
Obě univerzitní výzkumná pracoviště, zapojená do předkládaného projektu (Katedra rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústav botaniky, dendrologie a geobiocenologie Lesnické a dřevařské fakulty Mendlovy univerzity v Brně) disponují veškerým potřebným lidským i přístrojovým potenciálem, který zaručuje optimální vybavení pracovišť k řešení předkládaného projektu.
Řešitelský kolektiv, složený z renomovaných odborníků s praktickými zkušenostmi v aplikovaném výzkumu a vývoji, navazuje předkládaným projektem na své dosavadní
dlouhodobé zkušenosti z vědecké práce i z praktických dendrologických aktivit v terénu. Přístrojové a programové vybavení pracovišť jsou na špičkové úrovni.
Pracoviště disponují kompletní technickou (kalibrovaný skener, plotry, geodetické GPS přijímače s online korekcí, nivelační přístroje, 3 D tiskárna) i technologickou linkou (desktop, server řešení pro GIS, DPZ a GPS od všech klíčových světových producentů) pro plánované projektové výstupy (metodiky, software a dal.).
7. Vstupy - organizační struktura řešitelského týmu:
Řešitel příjemce bude organizačně i metodicky řídit celý řešitelský tým projektu a bude úzce spolupracovat s řešitelem odpovědným dalšímu účastníkovi projektu
. Finanční management projektu bude zajišťovat profesionální projektová finanční manažerka . Organizační struktura projektového týmu bude tedy vzhledem k počtu zapojených členů týmu jednoduchá, přitom přehledná a efektivní. Organizační struktura řešitelského týmu projektu nevyžaduje vytváření jiné speciální organizační struktury. Projektové a organizační řízení projektu bude opřeno o standardní metody projektového řízení a managementu, uplatňované na obou spolupracujících univerzitách. Stejně tak interní kontrolní mechanismy v rámci fungování projektového týmu budou vycházet z běžných standardů obou spolupracujících univerzit.
8. Kritické předpoklady dosažení cíle projektu, popis rizik projektu:
Kritický předpoklad č. 1 "Přístupnost zkoumaných lokalit s prezencí významných stromů (etapa č. 1 projektu)": Lokality by mohly být pro projektové úkoly v etapě 1 v některých případech obtížně přístupné. K eliminaci tohoto kritického předpokladu budou v projektu realizována dvě opatření: Za prvé, v etapě 1 bude výběr zkoumaných lokalit vycházet z dosavadních praktických zkušeností a místních znalostí (včetně nezbytných osobních kontaktů na vlastníky dotčených pozemků) u členů řešitelského týmu. Za druhé, přístup do lokalit se speciálním režimem (např. soukromé oplocené objekty apod.) bude řešen formou předchozího jednání s vlastníky či zodpovědnými subjekty za danou lokalitu prostřednictvím oficiální komunikace ze strany příjemce.
Kritický předpoklad č. 2 "Nesplnění některých plánovaných výstupů projektu": K eliminaci tohoto rizika bude v rámci projektového řízení rozdělena garance zodpovědnosti nad jednotlivými plánovanými výstupy mezi členy řešitelského týmu. Realizace výzkumných prací k naplnění výstupů projektu bude předmětem pravidelných pracovních schůzek projektového týmu. K eliminaci tohoto projektového rizika napomáhá i zodpovědný výběr členů projektového řešitelského týmu, který byl proveden mimo jiné i s cílem zajištění vysoce kvalitních a zkušených odborníků, jejichž erudice je zárukou splnění plánovaných projektových výstupů.
Kritický předpoklad č. 3 "Otázka místa realizace plánované výstavy": V rámci projektu je plánována výstava s kritickým katalogem jako výsledek projektu. K eliminaci rizika se zajištěním vhodných prostor pro výstavy byla v přípravě projektové přihlášky provedena jednání řešitelského týmu svedením zámeckého areálu ve Krtinách u Brna, kde byly dohodnuty podmínky budoucí realizace výstavy.
Kritický předpoklad č. 4: "Certifikace metodik". K eliminaci rizika problémů s eventuální certifikací obou plánovaných metodik bylo osloveno MŽP ČR jako potenciální certifikační úřad s dotazem o jejich zájem k certifikaci metodik. MŽP ČR předběžně zájem o certifikaci obou plánovaných metodik projevilo kladně (doloženo přílohou).
9. Etapy projektu
a) Číslo, název a cíl etapy:
Etapa 1. Rešerše současného stavu problematiky významných stromů a terénní testování hodnotících metod pro významné stromy
b) Datum zahájení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):
2018-03-01
c) Datum ukončení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):
2022-06-30
d) Převažující typ výzkumu (základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:
Základní výzkum (50 %), aplikovaný výzkum (50 %).
e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:
V první etapě projektu bude důraz na rešeršní kompletaci datové a informační základny projektu a na terénních pracích. Tato etapa shromáždí klíčovou vstupní informační databázi pro navazující projektové etapy. Pro přípravu metodik v etapě ě. 2 budou realizována testování akustické tomografie, pro SW v etapě č. 3 budou shromážděna dendrometrická data významných stromů a pro monografie v etapě č 4 bude provedena identifikace příkladů dobré praxe využívajících symboliku významných stromů v aktivitách na podporu národní a kulturní identity. Etapa č. 1 je současně koncipována jako zastřešující a jednotící etapa celého projektu (viz plánované výstupy).
f) Organizační postup při řešení etapy:
Rešerše datových zdrojů v kombinaci s terénním šetřením a s anketním šetřením významných příkladů dobré praxe. Praktická aplikace výzkumu vybraných stromů (cca 200 ks) na vybraných lokalitách za pomoci akustického tomografu. Statistická analýza výsledků testování. Praktické zhodnocení vybraných stromů (cca 200 ks) metodou hodnocení vodního potenciálu stromů, porovnání s výsledky z akustického tomografů a vizuálního hodnocení.
g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisuprojektu)'.
J (dva výsledky), D (dva výsledky)
h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 zadávací dokumentace):
Digitální i písemná forma (výstupy J a D).
Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; veformátu: RRRR-MM-DD):
A: 2022-06-30; J: 2022-06-30; D: 2022-06-30
a) Číslo, název a cíl etapy:
Etapa 2. Aplikovaný výzkum pro zpracování metodik
Datum zahájení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD)
2018-10-01
Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):
2020-12-31
d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) pří řešení etapy:
Průmyslový výzkum
Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:
Rešerše světových informačních databází (Web of Science, SCOPUS) a nepublikovaných datových zdrojů, analytické zpracování praktických výstupů etapy 4.1 včetně výsledku statistického posouzení akustické tomografie, průběžné konzultování manuscriptu obou metodik s relevantními odborníky z praxe i aplikační sféry, recenze textů nezávislými oponenty a korekce metodických postupů doporučených k realizaci, odborná podpora procesu certifikace.
Organizační postup při řešení etapy:
Zpracování metodik bude vycházet z primárních výzkumných dat získávaných průběžně v etapě č. 1. Metodiky budou výchozí materií pro navazující programování SW v etapě č. 3. V etapě č. 4 budou metodiky prezentovány populárně-vědeckou formou cílovým skupinám (zejména v plánovaných výstupech A, B, J, D).
g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisuprojektu):
Nmet (dva výsledky), D (jeden výsledek)
h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace)'.
Písemná i digitální forma (Nmet, D)-
i) Xxxxxx odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 Zadávacídokumentace; veformátu: RRRR-MM-DD):
d) Převažující typ výzkumu (základní výzkum, průmyslový výzkum, vývof) při řešení etapy: Průmyslový výzkum (vývoj, programování a pilotní testování SW)
Ptán výzkumných aktivit při řešení etapy:
Bude se jednat o vývoj v prostředí technologie geografických informačních systémů - GIS, a proto budou data organizována do vrstev a geodatabází nástroji specifického prostředí ArcGIS (ESRI). Toto softwarové prostředí užívají prakticky všechny informační systémy veřejné správy i specializované informační systémy vědeckých a odborných institucí jako základní informační prostředí. Jiné řešení se jeví zbytečně nákladné, neproduktivní a neefektivní. Vzhledem kvýše uvedenému se při vývoji obou SW dává k dispozici jak možnost samostatné odborné práce v prostředí GIS (vyškolený odborný uživatel v základech práce s GIS), tak vývoje a užívání laických aplikací (rychlý, uživatelsky komfortní přístup pro neodborné uživatele - dnes zejména nástroji ArcGIS-online). Podobný uživatelský komfort nabízí předkládané řešení vývoje obou SW i možnostem správcovských a síťových rutin (nástroje ArcGIS Server, související správa knihoven, organizace datových zdrojů do síťově provozovaných distribuovaných geodatabází) pro požadovanou práci s datovou základnou. Bohatost základního systému ArcGIS nabízí pro programování kvalitního aplikačního SW i vlastní exportní a importní schopnosti. Pokud jde o import, ten je chápán jako součást subsystému pořizování dat, a to zejména v oddíle síťové komunikace mezi odbornými infosystémy.
Organizační postup pří řešení etapy:
Zahájení analýz pro programování SW bude provedeno na základě získání prvotních vstupních dat v etapě č. 1 a v koordinaci s řešiteli etapy ě. 2. Programování bude zahájeno v součinnosti s řešiteli etapy č. 2. Finalizace vývoje SW bude provedena až v návaznosti na dokončené obě metodiky jako výsledky řešení druhé etapy projektu. Pro ověření SW budou
zpracovány oponentury (pro každý SW dva nezávislí oponenti) funkčnosti a uživatelské přijatelnosti vyvinutého programového řešení. Pilotní testování SW bude využívat datové sady z etapy č. 1.
g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):
R (dva výsledky), D (jeden výsledek)
h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):
Elektronická digitální forma (R); digitální i písemná forma (D).
i) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 Zadávací dokumentace; veformátu: RRRR-MM-DD):
R; 2021-12-31; D: 2021-12-31
a) Číslo, název a cíl etapy;
Etapa 4. Významné stromy v nehmotné lidové kultuře a jejich prezentace odborné i širší laické veřejnosti
b) Datum zahájení řešení etapy {yeformátu: RRRR-MM-DD)
2018-03-01
Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):
2022-12-31
d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývof) při řešení etapy:
Základní výzkum (30 %), aplikovaný výzkum (60 %), populámě-vědecká prezentace výsledků vědy a výzkumu (10 %).
Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:
Monografické zpracování přehledu vzájemné vazby významných stromů a nehmotné lidové kultury metodami etnografického terénního šetření respondentů s využitím standardních nástrojů historické geografie. Monografické zpracování přehledu problematiky významných stromů v ČR v kontextu výsledků projektu. Zpracování specializované mapy s aplikací nástrojů GIS. Odborná příprava výstavy a kritického katalogu s využitím klasických metod muzejního managementu. Audiovizuální tvorba za účelem prezentace výsledků projektu. Prezentace projektových výsledků na mezinárodních vědeckých konferencích, publikace příspěvku ve sborníku z konference.
Organizační postup při řešení etapy:
Projektová etapa č. 4 je koncipována jako systémová syntéza výstupů projektu s důrazem na prezentaci výsledků vědy a výzkumu odborné i laické veřejnosti v rámci prezentace
významu vybraných aspektů národní a kulturní identity ve spojení s tématem významných stromů. Z organizačního hlediska tato etapa proto zahrne jak cílené aktivity základního výzkumu (stromy a nehmotná lidová kultura), tak realizaci aplikovaného výzkumu (monografické výstupy a publikační vědecké výstupy v recenzovaných časopisech a sbornících konferencí). V neposlední řadě je etapa ě. 4 platformou pro prezentaci výsledků projektu v populámě-nauěné formě.
g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledků projektupodle bodu č. 5 Popisu projektu):
Nmap (jeden výsledek), E + B (jeden výsledek), B (dva výsledky), A (jeden výsledek), J (jeden výsledek), D (dva výsledky)
h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):
Písemná forma a souěasně digitální forma na elektronickém nosiči dat (Nmap), písemná forma dokumentace realizované výstavy a počtu jejích návštěvníků (E + B), písemná forma (B, J, D), digitální forma (A)
i) Xxxxxx odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 Zadávacídokumentace; veformátu: RRRR-MM-DD):
2022-11-30 všechny výstupy (Nmap, E + B, B, A, J, D)