PODMÍNKY ÚČASTI V ZADÁVACÍM ŘÍZENÍ
PODMÍNKY ÚČASTI V ZADÁVACÍM ŘÍZENÍ
Podmínky účasti v zadávacím řízení představují klíčovou kategorii zadávacích podmínek. Podmínky účasti jsou souhrnným označením taxativního (uzavřeného) výčtu zadávacích podmínek, které musí dodavatelé splnit, aby se mohli účastnit zadávacího řízení, a jejichž splnění zadavatel může, resp. musí, požadovat. Současně je v tomto ustanovení uvedeno, jaké podmínky naopak zadavatel nemůže požadovat (viz § 37 odst. 3 a 4). Pokud zákon stanoví určitá obecná pravidla pro zadávací podmínky, dopadají tak i na podmínky účasti; typicky se bude jednat o pravidla upravená v § 36 (např. pokud zadávací podmínky nesmí být vymezeny diskriminačně a nesmí vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže).
Označení „podmínky účasti“ z jazykového hlediska znamená, že jde o nezbytné podmínky pro to, aby se dodavatel vůbec mohl zúčastnit zadávacího řízení., Může se jednat o nejen podmínky kvalifikace, ale také o další kritéria a požadavky, které musí být dodavateli splněny; zejména pak musí být splněny vždy vybraným dodavatelem, aby s ním mohla být uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky (blíže viz § 39 odst. 2 písm. a) a odst. 4, věta druhá).
Výčet možných typů podmínek účasti v zadávacím řízení je následující:
a) podmínky kvalifikace (§ 37 odst. 1 písm. a);
b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky (§ 37 odst. 1 písm. b);
c) obchodní a jiné smluvní podmínky (§ 37 odst. 1 písm. c);
d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky (§ 37 odst. 1 písm. d).
Zákon stanoví čtyři typy podmínek účasti v zadávacím řízení, které je zadavatel oprávněn požadovat. Všechny uvedené typy se vždy musí vztahovat k předmětu plnění veřejné zakázky a musí být stanoveny v souladu se zásadami dle § 6, zejména musí být přiměřené k předmětu veřejné zakázky a nesmí bezdůvodně diskriminovat dodavatele, kteří by jinak byli schopni plnit předmět veřejné zakázky s ohledem na potřeby zadavatele.
Další druhy podmínek účasti:
a) podmínky účasti týkající se nabídky (§ 37 odst. 2);
b) podmínky účasti týkající se formy dodavatele (§ 37 odst. 3 – 5);
c) vyhrazená účast (§ 37 odst. 6).
Podmínky účasti lze rozčlenit na podmínky účasti, které zákon vyžaduje (např. prokázání základní způsobilosti dle § 74 v nadlimitním režimu), podmínky účasti, jejichž stanovení zákon připouští (např. podmínky účasti týkající se nabídky dle § 37 odst. 2) a dále na podmínky účasti, které zákon zakazuje (např. požadavek na určitou právní formu dodavatele dle § 37 odst. 3).
V nadlimitním režimu zadavatel od všech účastníků zadávacího řízení
a) musí požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 a s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění také profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 a
b) může požadovat prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace podle § 78 nebo technické kvalifikace podle § 79.
Splnění dalších kritérií kvalifikace může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat až po vybraném dodavateli podle § 104 odst. 1 písm. a), vymezí-li si takový postup v zadávací dokumentaci.
Při zadávání sektorové veřejné zakázky a ve zjednodušeném podlimitním řízení není zadavatel povinen využít kritéria kvalifikace dle § 73, ale je oprávněn stanovit i jiná kritéria.
Zákonem není stanoveno, v jaké fázi zadávacího řízení má zadavatel přistoupit k posouzení splnění podmínek účasti. Pořadí úkonů prováděných zadavatelem v zadávacím řízení dle § 39 odst. 2, kde posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení figuruje na prvním místě, není totiž pro průběh zadávacího řízení a zadavatele závazné. Po otevírání nabídek se postupuje tak, že dle volby zadavatele, resp. komise (volba nemusí být účastníkům předem avizována či vyhrazena v zadávacích podmínkách)
• zadavatel /komise nejprve provede hodnocení nabídek podle stanovených kritérií hodnocení (ve vhodných případech, pokud hodnocení nabídek je prováděno na základě matematicky vyjádřitelných kritérií, a to zejména na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny) a následně posoudí splnění podmínek účasti. Splnění podmínek účasti v zadávacím řízení musí být provedeno vždy u vybraného dodavatele (nebo
• posoudí soulad všech podaných nabídek s požadavky zadavatele vymezenými ve výzvě k podání nabídek a následně provede hodnocení (tento postup byl vyžadován předchozí právní úpravou)
Příkladem situace, ve které není možno hodnocení předřadit před posouzení podmínek účasti, jsou dvou či vícefázová zadávací řízení (užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, řízení se soutěžním dialogem, řízení o inovačním partnerství), v nichž není možné provést hodnocení před posouzením prokázání splnění kvalifikace jako jedné z podmínek účasti (avšak i zde mohou být ostatní podmínky účasti posouzeny až po hodnocení).
Podrobnější úprava k průběhu zadávacího řízení je upravena v části metodiky upravující průběh jednotlivých zadávacích řízení.
Nově jsou pravidla stanovení podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení přehledněji sdružena v jednom ustanovení, kdežto obdobná pravidla v předchozí právní úpravě představované zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů byla roztroušena u jednotlivých institutů zadávacího řízení. K významnému věcnému posunu oproti předchozímu zákonu nedošlo, dílčích změn doznala např. úprava týkající se dodavatele zaměstnávajícího zdravotně postižené osoby (blíže viz § 38) a výslovně jsou nyní zmíněny sociální a environmentální aspekty zadávání veřejných zakázek
(a jejich následného plnění), na něž může být v relevantních situacích brán ohled, což odpovídá aktuálním trendům veřejného zadávání.
Ustanovení upravující podmínky účasti v zadávacím řízení dopadá na zadávací řízení bez ohledu na režim (§ 24) a druh veřejné zakázky (§ 14), včetně koncesí (§ 2 odst. 2, resp. § 174), sektorových veřejných zakázek (§ 151) a veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti (§ 187).
Jednotlivé podmínky účasti, resp. jejich rozsah, zadavatel stanoví s ohledem na režim veřejné zakázky a na zvolený druh zadávacího řízení; např. co se týče podmínek kvalifikace, zadavatel zadávající nadlimitní veřejnou zakázku v otevřeném řízení je zákonem při jejich stanovení více svázán oproti zadavateli při zadávání podlimitní veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení, v němž je možno stanovit jednotlivé kvalifikační požadavky i nad rámec zákonem vyjmenovaných kritérií, resp. ve zjednodušeném podlimitním řízení nemusí zadavatel požadovat žádné podmínky kvalifikace.
Obdobně i u technických podmínek mají zadavatelé zadávající zakázku v podlimitním režimu větší volnost oproti nadlimitnímu režimu, ve kterém jsou zadavatelé při formulaci technických podmínek povinni vycházet z příslušné zákonné úpravy (§ 89 – 95). V podlimitním režimu tato pravidla být aplikována nemusí, přestože za účelem jasného popisu předmětu plnění a obdržení porovnatelných nabídek bude jejich využití poměrně běžnou praxí.
Podoba smluvních podmínek není až na výjimky zákonem stanovena a stanovení jejich podoby je tak na zadavateli. Výjimku představuje obligatorní písemná forma smlouvy na plnění veřejné zakázky, která musí být uzavřena v souladu se zadávacími podmínkami a nabídkou vybraného dodavatele (§ 51 odst. 3) a podmínky upravené v nařízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel.
Zadavatel musí stanovit podmínky účasti v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadávací podmínky, vč. podmínek účasti, musí být formulovány natolik jasně, aby dodavatel byl schopen určit záměr zadavatele, zároveň musí být formulovány takovým způsobem, aby neumožňovaly vícero rozdílných výkladů a všichni dodavatelé byli schopni vyložit si je stejným způsobem (a zadavatel tedy byl schopen obdržet vzájemně porovnatelné nabídky).
V § 37 odst. 7 je obsaženo zákonné zmocnění vlády, která může svým nařízením stanovit pro zadávací řízení v určitých kategoriích veřejných zakázek závazné podmínky účasti a rozsah jejich používání [písm. a)], nebo bližší podmínky pro posuzování přiměřenosti některých podmínek účasti v zadávacím řízení a rozsah jejich používání [písm. b)]. Toto zákonné zmocnění předkládá možnost dalšího upřesnění či doplnění komentovaného ustanovení; nevydání nařízení vlády neomezuje možnost aplikace komentovaného ustanovení. Nařízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel, upravuje způsob stanovení závazných
zadávacích podmínek při zadávání veřejných zakázek na dodávky, jejichž předmětem je pořízení silničního vozidla kategorie N1, N2, N3, M1, M2 nebo M3 a konkretizuje metodu pro stanovení nákladů životního cyklu. Při pořizování dodávek tohoto druhu musí zadavatelé příslušné nařízení zohlednit při přípravě zadávacích podmínek a správně vymezit podmínky účasti, ačkoli požadavky jsou stanoveny podzákonným právním předpisem.
PODMÍNKY KVALIFIKACE
§ 37 odst. 1 písm. a), § 48 odst. 5, § 73 – 88
Kvalifikací se rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku (§ 28 odst. 1 písm. c). Stanovení kritérií kvalifikace představuje jednu z nejdůležitějších součástí procesu zadávání veřejných zakázek. Prostřednictvím kvalifikace má zadavatel možnosti zjistit, zda dodavatel je dostatečně kvalifikovaný (způsobilý) pro plnění veřejné zakázky.
Podmínky kvalifikace, a to jak jednotlivá kritéria kvalifikace, tak i způsob jejich prokazování, jsou upraveny v § 73 až 88. Zákon stanoví čtyři druhy podmínek kvalifikace:
a) základní způsobilost (§ 74);
b) profesní způsobilost (§ 77);
c) ekonomická kvalifikace (§ 78);
d) technická kvalifikace (§ 79).
Důvody nezpůsobilosti účastníka zadávacího řízení tak de facto rozšiřují okruh kvalifikace. Na rozdíl od kvalifikace upravené pro nadlimitní režim (§ 73 a násl.) však neexistenci nezpůsobilosti nemusí účastníci zadávacího řízení prokazovat; naopak, fakt, že určitý účastník je nezpůsobilý, je věcí prokazování (dokazování) zadavatele.
Zákon nově rozlišuje kvalifikaci pro nadlimitní režim, podlimitní režim a zjednodušený režim.
Při zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu je zadavatel povinen vždy požadovat prokázání základní způsobilosti a s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění také prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1. Zadavatel dále může požadovat prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace. Je na zadavateli, aby s ohledem na předmět veřejné zakázky a okolnosti zadávání stanovil, zda bude požadovat také prokázání dalších kritérií kvalifikace.
Při zadávání veřejných zakázek v podlimitním režimu se přiměřeně uplatní pravidla platná pro kvalifikaci veřejných zakázek zadávaných v nadlimitním režimu. Ve zjednodušeném podlimitním řízení (§ 53) nebo při zadávání služeb ve zjednodušeném režimu (§ 129) není zadavatel vůbec povinen požadovat prokázání kritérií kvalifikace (tzn. např. ani základní způsobilosti účastníka).
TECHNICKÉ PODMÍNKY
§ 37 odst. 1 písm. b), § 89 – 95
Technické podmínky vymezují předmět veřejné zakázky. Technickými podmínkami je třeba rozumět jakékoli specifikace vymezující požadovaný předmětu plnění veřejné zakázky. Nejedná se tedy jen o čistě technické údaje například u strojů, ale o veškeré údaje nebo vyjádření, kterými zadavatel může popsat předmět plnění. Mezi technické podmínky se řadí i podmínky nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku; to se bude standardně týkat zejména veřejných zakázek v oblasti IT, služeb architektů a projektantů, apod.
Technické podmínky jsou nově upraveny pouze pro nadlimitní režim (§ 89 až 95). Pro podlimitní režim, zjednodušený režim a koncesní řízení zákon speciální úpravu technických podmínek neupravuje. Zadavatel v těchto řízeních může využít pravidla pro nadlimitní režim, ale také nemusí (vždy při dodržení zásad podle § 6). Výjimku představuje zjednodušené podlimitní řízení, kdy zadavatel je povinen využít pravidla § 92.
S ohledem na § 89 odst. 5 a 6 (pravidla platná pro nadlimitní režim) je zakázáno stanovení technických podmínek prostřednictvím odkazu na konkrétní dodavatele nebo výrobky či pomocí odkazu na práva z duševního vlastnictví. Ve vazbě na zásady podle § 6 je možné uvedená pravidla využít i v podlimitním režimu.
OBCHODNÍ NEBO JINÉ SMLUVNÍ PODMÍNKY
Smluvní podmínky upravují práva a povinnosti smluvních stran. Typickými smluvními podmínkami jsou například:
a) termíny (lhůty a doby) plnění;
b) dodací podmínky;
c) platební podmínky;
d) akceptační mechanismy
e) sankční či utvrzovací ujednání.
Ačkoli podmínky nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví musí mít rovněž příslušné smluvní zakotvení, z pohledu koncepce zákona nejde o smluvní, nýbrž technické podmínky (zadavatel je ovšem oprávněn smluvně upravit např. jaký typ licence požaduje z hlediska množství, místa, času i dalších požadavků).
Smluvní podmínky mohou být až na výjimky (smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky dle § 116 odst. 3) stanoveny jako kritéria kvality a být předmětem hodnocení.
Obchodními podmínkami dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 1751) je nutno rozumět nepřímá smluvní ujednání, tj. ujednání, která nejsou přímo součástí těla smlouvy, ale jsou k ní přiložena nebo je součástí smlouvy odkaz na jejich umístění (např. na internetu). Z náležitě formulovaného ustanovení smlouvy plyne vůle obou stran se těmito obchodními podmínkami řídit a jejich obsah se tak stává součástí smlouvy. Tímto způsobem tak mohou být i v oblasti veřejných zakázek do smlouvy včleněny například všeobecné obchodní podmínky, které jsou umístěny na webových stránkách zadavatele, či vzorové smluvní podmínky FIDIC (pokud jsou upraveny v souladu se zákonem).
Za obchodní (smluvní) podmínky je však třeba též považovat jednotlivé požadavky zadavatele na obsah smlouvy na plnění veřejné zakázky, která zadavatel uvede v zadávací dokumentaci, i pokud nebudou mít podobu závazného návrhu (vzoru) smlouvy.
Obchodní nebo jiné smluvní podmínky mohou být zadavatelem vyjádřeny:
a) ve formě závazného návrhu smlouvy, který bude součástí zadávacích podmínek, nebo
b) jako jednotlivé obchodní podmínky v zadávací dokumentaci.
Zadavatel může požadovat, aby dodavatel v nabídce:
a) předložil návrh smlouvy, který je součástí zadávacích podmínek zadavatele, nebo
b) předložil vlastní návrh smlouvy, do něhož zapracuje požadované smluvní podmínky, nebo
c) nepředkládal žádný návrh smlouvy a formou prohlášení akceptoval smluvní podmínky zadavatele.
Nově tak zadavatel nemusí vůbec požadovat, aby návrh smlouvy byl nezbytnou součástí nabídky s tím, že postačí, pokud účastník v nabídce náležitě garantuje akceptaci obchodních a dalších smluvních podmínek uvedených v zadávací dokumentaci.
Tento postup však může být rizikový. Pokud zadavatel nedostatečné komplexně upraví obchodní a další smluvní podmínky, může obdržet pro něj nedostatečné či jinak neakceptovatelné návrhy smluv, což ve svém důsledku může v konkrétní situaci vést ke vzájemné neporovnatelnosti nabídek účastníků.
Lze tedy zpravidla doporučit postup zadavatele lze proto označit situaci, kdy zadavatel smluvní podmínky sám zpracuje formou závazného návrhu (vzoru) smlouvy na plnění veřejné zakázky, který bude součástí podmínek účasti, a v zadávacích podmínkách uvede požadavek na jednoznačnou akceptaci vzorové smlouvy v nabídce účastníka, a to např. jejím podepsáním. V některých případech však nebude požadavek zadavatele na akceptaci vzorové smlouvy zcela nutný (předmětem plnění veřejné zakázky je jednoduchá dodávka či služba) či dokonce vhodný (dodavatel má na trhu výsadní pozici a nebude akceptovat požadavek zadavatele na pro něj nevýhodné záruční podmínky).
Výsledem zadávacího řízení je uzavření písemné smlouvy. Písemná smlouva nemusí být uzavřena v případě veřejných zakázek malého rozsahu a veřejných zakázek, u nichž je uplatněna některá ze zákonných výjimek z povinnosti zadávat je v zadávacím řízení, jejichž zadavatelem je osoba, na niž dopadají povinnosti uveřejnění smlouvy v registru smluv podle
zákona č. 340/2015 Sb. a pokud výše hodnoty předmětu plnění je nižší než 50000 Kč bez DPH.
ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
Zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací jsou nově vyčleněny do samostatného typu podmínek účasti.
Důvodem je snaha promítnout společensky odpovědné principy do zadávání veřejných zakázek. Může se tak např. jednat o:
a) požadavky na ekologický průběh plnění veřejné zakázky (např. co se týká provozu strojů, procesu výroby či likvidaci odpadu vzniklého při plnění veřejné zakázky);
b) určité požadavky na zaměstnání určitého množství znevýhodněných osob;
c) stanovení minimální úrovně pro odměňování pracovníků dodavatele anebo jeho poddodavatelů.
Zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky jsou tak podmínkami, které akcentují sociální, hospodářské, environmentální dopady veřejné zakázky nebo dopady zaměstnanosti či inovací.
Tyto zvláštní požadavky se tedy mohou vztahovat jak k samotnému průběhu či okolností plnění veřejné zakázky, tak k vlastnostem poptávaného plnění.
DALŠÍ DRUHY PODMÍNEK ÚČASTI
Další druhy podmínek účasti:
A) PODMÍNKY ÚČASTI TÝKAJÍCÍ SE NABÍDKY
Zadavatel může jako podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.
Požadavky na obsah představují zejména požadavky na to, jaké konkrétní údaje a dokumenty (doklady) mají být v nabídce, žádosti o účast či předběžné nabídce předloženy či jaké skutečnosti mají být v nabídce popsány (např. možnost požadovat předložení návrhu smlouvy s doložením určitých příloh) – viz definice žádosti o účast, předběžné nabídky a nabídky v § 28 odst. 1 písm. d) až f).
V případě podání nabídek v elektronické podobě je zadavatel povinen uvést elektronický nástroj, jehož prostřednictvím má být nabídka podána, a konkretizovat další požadavky pro podání elektronické nabídky, a to za účelem umožnění řádného otevření elektronických nabídek a dodržení povinností zadavatele podle § 109 odst. 2.
V případě požadavku na podání nabídek v listinné podobě může zadavatel stanovit bližší požadavky na označení obálky s nabídkou (nad rámec požadavku dle § 107 odst. 2) či požadavky na místo a čas podání nabídky (např. stanovení provozní doby, ve které je možné osobní doručení nabídky, apod.).
Podmínky sestavení a podání nabídky pro nadlimitní režim upravuje § 103, samotnou podobu nabídek pro nadlimitní režim a zjednodušené podlimitní řízení potom § 107. Naproti tomu podmínky pro sestavení a podání nabídky pro podlimitní režim (vyjma zjednodušeného podlimitního řízení) stanoveny nejsou a tyto určí zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 (§ 39 odst. 1 in fine), přičemž může vycházet ze zákonné úpravy pro nadlimitní režim.
Za podmínku účasti, jejíž nesplnění by mohlo být sankcionováno vyloučením účastníka, nelze (obdobně jako za platnosti předchozí právní úpravy představované zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) považovat čistě formální požadavky typu požadavků na číslování stran, konkrétní typ vazby nabídky, řazení jednotlivých dokumentů v nabídce, předložení jedné či více kopií nabídky, přiložení CD
s kopií nabídky apod. Takové požadavky lze v zadávací dokumentaci označit jen jako doporučené.
B) PODMÍNKY ÚČASTI TÝKAJÍCÍ SE FORMY DODAVATELE
Zadavatel obecně nemůže jako podmínku účasti dodavatele v zadávacím řízení stanovit požadavek na určitou právní formu dodavatele (účastníka), a to z důvodu nediskriminace dodavatelů, kteří by byli schopni plnit předmět veřejné zakázky. Není tak možné, aby zadavatel stanovil, že zadávacího řízení se mohou účastnit např. pouze společnosti s ručením omezeným, či naopak že účastníkem zadávacího řízení nemůže být příspěvková organizace; stejně tak je třeba odmítnout jako nezákonný požadavek zadavatele na právní formu dodavatele dle určitého právního řádu (právního řádu určitého státu).
Pokud se však zadávacího řízení účastní účastník, který je akciovou společností (či má obdobnou právní formu) a nemá vydány výlučně zaknihované akcie, může jej zadavatel vyloučit; vybraného dodavatele v takovém případě dokonce vyloučit musí (§ 48 odst. 7 a 9).
Pro případ, že by plnění veřejné zakázky nabízelo několik osob společně, zadavatel není oprávněn požadovat jako podmínku účasti v zadávacím řízení, aby tyto osoby přijaly určitou formu; zároveň není ani oprávněn určitou formu spolupráce vyloučit. Toto pravidlo se vztahuje jak na spolupráci mezi dodavatelem a poddodavatelem, tak na spolupráci několika dodavatelů, kteří podají společnou nabídku ().
Na druhou stranu může zadavatel výjimečně pro fázi vlastního plnění veřejné zakázky požadovat, aby vybraní dodavatelé nabízející plnění veřejné zakázky společně (společná nabídka více dodavatelů), přijali určitou formu spolupráce (popř. i určitou právní formu - typicky SPV - Special Purpose Vehicle, resp. SPE - Special Purpose Entity), pakliže je to pro řádné plnění veřejné zakázky nezbytné. Tento požadavek musí být vždy odůvodněn charakterem veřejné zakázky (může se např. jednat o složité koncese, PPP projekty, určité případy outsourcingu apod.).
Pro případ, že by český právní řád stanovil, že určitá služba (nikoli tedy dodávka či stavební práce) může být vykonávána pouze fyzickou nebo pouze právnickou osobou, je stanoveno, že pokud by se takové omezení dotýkalo předmětu veřejné zakázky, zadavatel není oprávněn omezit účast v zadávacím řízení pouze na tyto osoby; tímto jsou zohledněni ti zahraniční dodavatelé, u nichž právní řád země jejich sídla (místa podnikání) umožňuje, aby takovou službu plnila i osoba odlišná (fyzická či právnická) od té, kterou připouští český právní řád. Pokud by například zadavatel poptával službu, kterou je dle českého právního řádu oprávněna vykonávat pouze banka [která musí mít dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů právní formu akciové společnosti; a šlo by současně o službu, na kterou by zadavatel nemohl využít nebo nevyužil některou z výjimek dle § 29 písm. l) či m), musí připustit účast i těch zahraničních dodavatelů, kteří nemají právní formu akciové společnosti, popř. by šlo o fyzickou osobu (jakkoliv by to v případě takových služeb bylo spíše teoretické], a to za předpokladu, že právní řád země jejich sídla (místa podnikání) umožňuje vykonávat takovou službu i v rámci jiné právní formy právnické osoby nebo jako fyzické osobě. Zadavatel tedy za žádné situace není oprávněn stanovit, že se zadávacího
řízení mohou účastnit pouze fyzické nebo pouze právnické osoby, což odpovídá zásadě volného pohybu zboží a služeb v rámci EU.
C) VYHRAZENÁ ÚČAST
Zadavatel může s poukazem na § 38 vyhradit účast v zadávacím řízení pouze na ty dodavatele, kteří zaměstnávají na chráněných pracovních místech podle § 75 an. zákona o zaměstnanosti alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu všech zaměstnanců dodavatele (jinými slovy, alespoň 50 % všech zaměstnanců dodavatele musí tvořit zaměstnanci se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech dle zákona o zaměstnanosti). Jiní dodavatelé se zadávacího řízení účastnit nemohou. V těchto případech musí být předmětná podmínka účasti (tj. vyhrazená účast) zadavatelem ověřena u všech účastníků zadávacího řízení.
Jedná se o tzv. pozitivní diskriminaci, tj. zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením, jejíž využití v rámci podmínek účasti je zadavatel oprávněn v jednotlivém případě zvážit (žádnou obecnou povinnost aplikace předmětného ustanovení v tomto ohledu zadavatel nemá).