ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Platné znění zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování a dalších měněných zákonů

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Z m ě n a z á k o n a o k o l e k t i v n í m i n v e s t o v á n í

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje kolektivní investování.

1) Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění směrnice Rady 88/220/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES, 2000/64/ES, 2001/107/ES, 2001/108/ES, 2004/39/ES, 2005/1/ES a 2008/18/ES.

Směrnice Komise 2007/16/ES ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic.

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje kolektivní investování.

1) Směrnice Komise 2007/16/ES ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění).

Směrnice Komise 2010/43/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o organizační požadavky, střety zájmů, pravidla jednání, řízení rizik a obsah smlouvy mezi depozitářem a správcovskou společností.

Směrnice Komise 2010/44/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o některá ustanovení týkající se fúze fondů, struktur „master- feeder“ a postupu pro oznamování.

2) Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek.

Nařízení Komise (EU) č. 584/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o formu a obsah standardního oznámení a osvědčení SKIPCP, využívání elektronické komunikace mezi příslušnými orgány pro účely oznamování a postupy pro ověřování na místě a šetření a výměnu informací mezi příslušnými orgány.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) V tomto zákoně se rozumí

a) kolektivním investováním podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku,

b) zahraniční investiční společností investiční společnost právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je oprávněna vykonávat činnost investiční společnosti v členských státech Evropské unie na základě povolení vydaného v souladu s právem Evropských společenství, 2) Evropské unie,

c) fondem kolektivního investování investiční fond nebo podílový fond,

d) standardním fondem fond kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropských společenství Evropské unie,

e) speciálním fondem fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropských společenství Evropské unie,

f) zahraničním fondem kolektivního investování zahraniční právnická osoba srovnatelná s investičním fondem (§ 4) nebo soubor majetku bez právní subjektivity srovnatelný s podílovým fondem (§ 6),

g) zahraničním standardním fondem zahraniční fond kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropské unie,

h) zahraničním speciálním fondem zahraniční fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropské unie,

f) i) majetkem fondu kolektivního investování majetek investičního fondu a v případě podílového fondu majetek v podílovém fondu,

g) j) podfondem účetně oddělená část majetku fondu kolektivního investování vymezená v jeho statutu,

h) k) aktuální hodnotou akcie investičního fondu nebo podílového listu podílového fondu podíl vlastního kapitálu připadající na 1 akcii nebo 1 podílový list,

i) l) vlastním kapitálem podílového fondu vlastní zdroje financování majetku v podílovém fondu,

j) m) údaji o osobě

1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo- li přiděleno,

2. u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

k) n) majetkem pro účely výpočtu limitu stanoveného pro investice fondu kolektivního investování aktiva snížená o oprávky a opravné položky,

l) o) orgánem dohledu instituce pověřená státem vykonávat dohled nad kolektivním investováním,

m) p) výnosovou metodou metoda stanovení reálné hodnoty nemovitosti na základě udržitelného výnosu z nájemného po odečtení nákladů na správu nemovitosti a uvažovaného rizika ztráty z nájemného,

n) q) otevřenými pozicemi souhrn závazků účtovaných na podrozvahových účtech, vyplývajících z derivátových obchodů, které nejsou sjednávány, pořizovány a drženy za účelem snížení rizika.,

r) vedoucí osobou statutární orgán, člen statutárního orgánu, ředitel právnické osoby nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby,

s) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení,

t) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob

jednajících ve shodě,

u) úzkým propojením

1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

2. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

3. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu nebo ostatní osoby ovládá, nebo

4. vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,

v) domovským státem v případě zahraniční investiční společnosti nebo zahraničního standardního fondu stát, jehož orgán dohledu mu udělil povolení,

w) hostitelským státem v případě investiční společnosti členský stát Evropské unie, kterým není Česká republika a ve kterém tato investiční společnost hodlá poskytovat nebo poskytuje své služby,

x) řídícím standardním fondem standardní fond, do jehož cenných papírů investuje jiný standardní fond nebo jiný zahraniční standardní fond alespoň 85 % svého majetku,

y) podřízeným standardním fondem standardní fond, který investuje alespoň 85 % majetku do cenných papírů vydávaných řídícím standardním fondem nebo řídícím zahraničním standardním fondem.

(2) Investičním cenným papírem se v tomto zákoně rozumí akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky a cenné papíry opravňující k nabytí těchto cenných papírů. Investičními cennými papíry nejsou techniky a nástroje uvedené v § 27.

(3) Nástrojem peněžního trhu se v tomto zákoně rozumí nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu, jsou likvidní a mají hodnotu, kterou lze kdykoliv přesně určit.

(2) Investičním cenným papírem se v tomto zákoně rozumí investiční cenný papír uvedený v § 3 odst. 2 písm. a), b) a d) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

(3) Derivátem se v tomto zákoně rozumí investiční nástroj uvedený v § 3 odst. 1 písm. d) až k) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a finančním derivátem investiční nástroj uvedený v § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

2) Článek 5 směrnice Rady 85/611/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/107/ES.

§ 2a

(1) Shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování nebo investování takto nabytých peněžních prostředků je zakázáno, pokud

a) má být návratnost investice nebo zisk investora i jen částečně závislý na hodnotě nebo výnosu aktiv, do kterých byly peněžní prostředky investovány, a

b) není vykonáváno podle tohoto zákona.

(2) Napomáhání jiné osobě v činnosti uvedené v odstavci 1 propagací účasti na společném investování je zakázáno.

(3) Porušením zákazů uvedených v odstavcích 1 a 2 není zejména shromažďování peněžních prostředků od veřejnost

a) bankami, pobočkami zahraničních bank a spořitelními a úvěrními družstvy2a),

b) penzijními fondy v rámci penzijního připojištění se státním příspěvkem2b),

c) pojišťovnami2c),

d) nadacemi a nadačními fondy2d),

e) v rámci pořádání veřejných sbírek2e),

f) v rámci pořádání loterií a jiných podobných her2f),

g) v rámci nabízení cenných papírů veřejnosti podle zvláštního právního předpisu3) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

je-li prováděno v souladu se zákony.

(4) Porušením zákazů uvedených v odstavcích 1 a 2 rovněž není shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti, jehož hlavním účelem je financování činnosti, která má povahu výroby, obchodu, výzkumu nebo poskytování jiných než finančních služeb a je financována převážně z vlastních prostředků osoby, která peněžní prostředky shromažďuje.

2a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

2b) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

2c) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

2d) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů.

2e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

2f) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon o podnikání na kapitálovém trhu.

§ 3

(1) Každý fond kolektivního investování musí mít svého depozitáře (§ 20 a násl.).

(2) Povinnosti uložené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem podílovému fondu nebo práva přiznaná tímto zákonem nebo jiným právním předpisem podílovému fondu jsou povinnostmi a právy investiční společnosti nebo zahraniční investiční společnosti obhospodařující tento fond.

(3) Název nebo obchodní firma fondu kolektivního investování nesmí snižovat důvěryhodnost sektoru kolektivního investování a dohledu nad ním a nesmí být klamavá nebo zavádějící, a to zejména s ohledem na investiční politiku tohoto fondu nebo rizika spojená s investováním do tohoto fondu.

(4) Podmínky pro užívání označení „fond peněžního trhu“ a „krátkodobý fond peněžního trhu“ v názvu nebo obchodní firmě fondu kolektivního investování, v jeho propagačních a jiných sděleních a při veřejném nabízení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování stanoví prováděcí právní předpis. Xxxxx, která nesplňuje podmínky stanovené tímto prováděcím právním předpisem, nesmí tato

označení používat.

ČÁST DRUHÁ

FONDY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ

Hlava I

Investiční fond Základní ustanovení

§ 4

(1) Investiční fond je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování a která má povolení České národní banky k činnosti investičního fondu.

(2) O povolení k činnosti investičního fondu mohou požádat pouze zakladatelé akciové společnosti, která dosud nevznikla. Tato společnost nesmí být založena na základě veřejné nabídky akcií.

(3) Obchodní firma investičního fondu obsahuje označení „uzavřený investiční fond“.

(4) Osoba, která nemá povolení k činnosti investičního fondu, nesmí používat označení

„investiční fond“.

(5) Investiční fond, nejde-li o speciální fond kvalifikovaných investorů, lze založit pouze na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu, nejdéle na 10 let.

(6) Investiční fond může svěřit obhospodařování svého majetku investiční společnosti na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičního fondu podle § 17 (dále jen

„smlouva o obhospodařování“).

(7) Změna Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 97a), změna předmětu podnikání investičního fondu není přípustná.

§ 5

(1) Převoditelnost akcií investičního fondu nesmí být omezena, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 56 odst. 2).

(2) Investiční fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty.

(3) Investiční fond nesmí

a) vydávat zatímní listy,

b) vydávat prioritní akcie,

c) vydávat akcie svým zaměstnancům a zaměstnancům, kteří odešli do důchodu, za zvýhodněných podmínek,

d) uzavřít smlouvu o převodu zisku,

e) uzavřít ovládací smlouvu,

f) vydávat dluhopisy nebo jiné investiční cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky.

(4) Na investiční fond se nepoužijí ustanovení obchodního zákoníku o volbě členů dozorčí rady zaměstnanci, o nabídce převzetí a o právu výkupu účastnických cenných papírů a ustanovení zákona upravujícího nabídky převzetí.

(5) Investiční fond je povinen informovat Českou národní banku o zřízení organizační složky svého podniku (dále jen „organizační složka“).

(6) Investiční fond, který má umístěnou organizační složku na území státu, který není členským státem Evropské unie, informuje Českou národní banku o opatření k nápravě nebo pokutě, která mu byla uložena orgánem dohledu tohoto státu, s uvedením důvodu uložení tohoto opatření k nápravě nebo pokuty.

Hlava II

Podílový fond

§ 6

Základní ustanovení

(1) Peněžní prostředky shromažďuje do podílového fondu investiční společnost nebo zahraniční investiční společnost vydáváním podílových listů podílového fondu.

(2) Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu (dále jen „podílníci“), a to v poměru podle hodnoty vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou.

(3) Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený.

(4) K vytvoření podílového fondu je třeba povolení České národní banky. O povolení k vytvoření podílového fondu žádá investiční společnost nebo zahraniční investiční společnost.

(5) Osoba, která nemá povolení k vytvoření podílového fondu, nesmí při svém podnikání použít označení „podílový fond“.

§ 7

Majetek v podílovém fondu

(1) Majetek v podílovém fondu obhospodařuje investiční společnost svým jménem na účet podílníků.

(2) Jestliže zvláštní jiný právní předpis nebo právní úkon vyžadují údaj o osobě vlastníka, nahradí se údaje o všech podílnících názvem podílového fondu a údaji o investiční společnosti, která jej obhospodařuje.

(3) Z právních úkonů učiněných v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém fondu je oprávněna a zavázána investiční společnost. Závazek vzniklý z obhospodařování majetku v podílovém fondu hradí investiční společnost z majetku v podílovém fondu.

(4) Podílník ani jiná osoba nejsou oprávněni požadovat rozdělení majetku v podílovém fondu ani zrušení podílového fondu.

(5) Na podílový fond, majetek v podílovém fondu, hospodaření s majetkem v podílovém fondu ani na další záležitosti týkající se podílového fondu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.

§ 8

Podílový list

(1) Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí z tohoto zákona nebo statutu.

(2) Podílový list obsahuje

a) název podílového fondu,

b) jmenovitou hodnotu podílového listu, jestliže je stanovena,

c) údaj o formě podílového listu,

d) datum vydání nebo emise podílového listu,

e) u listinné podoby též číselné označení podílového listu, podpisy nebo otisky podpisů osob oprávněných k datu emise jednat jménem investiční společnosti a u podílového listu na jméno též jméno prvního podílníka.,

f) údaj, zda se s podílníkem zachází podle odstavce 3 písm. a) nebo b), vyplývá-li takové rozdílné zacházení s podílníkem ze statutu.

(3)Podílové listy stejného podílového fondu a stejné jmenovité hodnoty zakládají stejná práva podílníků.

(3) Podílové listy stejného podílového fondu a stejné jmenovité hodnoty zakládají stejná práva podílníků; porušením této zásady není, jestliže ze statutu vyplývá, že

a) podílníkům téhož podílového fondu se stanoví rozdílné přirážky, srážky nebo poplatky v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém fondu v závislosti na objemu počáteční investice, délce doby držení podílového listu, nebo jiných statutem určených objektivních kriteriích, nebo

b) podíl na výnosu z hospodaření s majetkem v podílovém fondu se vyplatí pouze některým podílníkům, pokud

1. se zároveň ostatním podílníkům promítne částka, která by jinak odpovídala jim vyplacenému podílu na výnosu z hospodaření s majetkem v podílovém fondu, v aktuální hodnotě jejich podílových listů a

2. statut obsahuje transparentní a spravedlivá pravidla pro takové zacházení s podílníky.

(4) Převod podílového listu na řad je účinný ve vztahu k investiční společnosti zápisem do seznamu podílníků vedeného investiční společností.

§ 9

Evidence

(1) Investiční společnost zajistí vedení

a) evidence zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu v centrální evidenci cenných papírů nebo v samostatné evidenci investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

b) samostatné evidence listinných cenných papírů vydaných vydávaných fondem kolektivního investování, které jí zákazníci svěřili do úschovy nebo správy.

(2) Investiční společnost zajistí vedení

a) evidence o vydávání a odkupování podílových listů vydávaných podílovým fondem, jehož majetek obhospodařuje, a podle okolností také evidence o upisování, vydávání a odkupování cenných papírů vydávaných zahraničním standardním fondem, jehož majetek obhospodařuje nebo ve kterém majetek obhospodařuje, a

b) evidence obchodů týkajících se obhospodařovaného majetku fondu kolektivního investování a zahraničního standardního fondu, a to včetně pokynů k neprovedeným obchodům.

(3) Investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, zajistí

vedení evidence obchodů týkajících se jeho majetku, a to včetně pokynů k neprovedeným obchodům.

(4) Evidence podle odstavců 1 až 3 se vedou v elektronické podobě. Investiční společnost a investiční fond jsou pro účely jejich vedení oprávněny vést rodná čísla účastníků transakcí.

(5) Povinnost podle odstavce 2 nemusí investiční společnost plnit pro speciální fond kvalifikovaných investorů, který obhospodařuje. Povinnost podle odstavce 3 nemusí plnit speciální fond kvalifikovaných investorů.

(6) Způsob vedení a náležitosti evidencí podle odstavců 1 až 3 stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava III

Otevřený podílový fond

§ 10

Základní ustanovení

(1) Otevřený podílový fond nemá omezen počet vydávaných podílových listů.

(2) S podílovým listem otevřeného podílového fondu je spojeno též právo na odkoupení podílového listu investiční společností na žádost jeho vlastníka.

(3) Podílový list otevřeného podílového fondu nemusí mít jmenovitou hodnotu.

(4) Součástí názvu otevřeného podílového fondu je obchodní firma investiční společnosti, která jej obhospodařuje, a označení „otevřený podílový fond“.

§ 11

Vydávání podílových listů otevřeného podílového fondu

(1) Investiční společnost vydá podílový list otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Statut též stanoví, který den se považuje za rozhodný den při vydání podílového listu.

(2) Investiční společnost může nejdéle 3 měsíce ode dne, kdy zahájila vydávání podílových listů, vydávat podílové listy otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo podílové listy bez jmenovité hodnoty za částku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu.

(3) Investiční společnost nevydá podílový list otevřeného podílového fondu, dokud není zaplacena částka podle odstavce 1 nebo 2 na účet fondu u depozitáře.

§ 12

Odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu

(1) Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené ke dni, ke kterému obdržela žádost podílníka o odkoupení podílového listu. Tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu.

(2) Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu s použitím

majetku v podílovém fondu, a to bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o jeho odkoupení, nejdéle však do 15 pracovních dnů, pokud nedojde k pozastavení odkupování podílových listů. Speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů mohou lhůtu pro odkoupení svých podílových listů upravit odchylně ve svém statutu s tím, že tato lhůta nesmí být delší než 6 měsíců. Statut speciálního fondu nemovitostí nebo speciálního fondu kvalifikovaných investorů mohou stanovit v tomto případě stanoví též termíny pro podání žádosti o odkup odkoupení podílových listů s tím, že časový odstup jednotlivých termínů pro podání žádosti nesmí být delší než 6 měsíců.

(3) Po dobu, po kterou investiční společnost podle § 11 odst. 2 vydává podílové listy otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo za částku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu, odkupuje podílové listy za stejnou částku, za jakou je vydává.

(4) Investiční společnost může pozastavit vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu nejdéle na 3 měsíce, pokud je to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků. O pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů rozhoduje představenstvo investiční společnosti, které je povinno o svém rozhodnutí vypracovat zápis. V zápisu se uvede datum a přesný čas rozhodnutí o pozastavení, důvody pozastavení a doba, na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje. Speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů mohou lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů upravit odchylně ve svém statutu s tím, že tato lhůta nesmí být delší než 2 roky.

(5) Vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu se pozastavuje okamžikem uvedeným v rozhodnutí o pozastavení jejich vydávání nebo odkupování. Od tohoto okamžiku investiční společnost nesmí podílové listy otevřeného podílového fondu vydávat nebo odkupovat. Zákaz vydávání nebo odkupování podílových listů se vztahuje i na podílové listy, o jejichž vydání nebo odkoupení podílník požádal

a) před pozastavením vydávání nebo odkupování podílových listů a u nichž nedošlo k vypořádání obchodu, nebo

b) během doby pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů.

(6) Investiční společnost doručí neprodleně zápis o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu České národní bance a současně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup datum a přesný čas rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, důvody pozastavení a dobu, na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje. Pokud investiční společnost veřejně nabízí podílové listy vydávané standardním fondem v hostitelském státě, doručí neprodleně zápis o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů i orgánu dohledu tohoto státu.

(7) Investiční společnost informuje Českou národní banku o přijatých opatřeních a dalších skutečnostech směřujících k odstranění příčin pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu do 3 pracovních dnů ode dne pozastavení. Jestliže se jedná o speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů, investiční společnost též informuje Českou národní banku o průběhu odstraňování příčin pozastavení, a to každých 6 měsíců až do dne obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů. Tímto dnem je den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo pozastaveno vydávání nebo odkupování podílových listů, nebo den nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se zrušuje rozhodnutí investiční společnosti o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů.

(8) Jestliže pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu ohrožuje zájmy podílníků, Česká národní banka toto rozhodnutí zruší.

(9) Správní řízení podle odstavce 8 Česká národní banka zahájí vydáním rozhodnutí, které zašle investiční společnosti a oznámí veřejnou vyhláškou. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(10) Investiční společnost neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, že Česká národní banka zrušila pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu.

(11) Ode dne obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů investiční společnost vydá nebo odkoupí podílové listy, jejichž vydávání nebo odkupování bylo pozastaveno, za částku, která se rovná aktuální hodnotě stanovené ke dni obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů. Tato částka může být zvýšena o přirážku nebo snížena o srážku uvedenou ve statutu podle § 11 odst. 1 nebo snížena o srážku podle odstavce 1.

(12) Podílník nemá právo na úrok z prodlení za dobu pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu, ledaže investiční společnost je ke dni pozastavení již v prodlení s vyplacením částky za odkup odkoupení nebo jestliže Česká národní banka zrušila rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů. Investiční společnost uhradí úrok z prodlení ze svého majetku.

(13) Došlo-li v souvislosti s odkoupením podílových listů od jednoho podílníka k chybě ve výpočtu, v jejímž důsledku byly podílové listy odkoupeny za jinou částku, než měly být, částku odpovídající kladnému rozdílu přijatou v dobré víře není příjemce povinen vracet. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.

Hlava IV

Uzavřený podílový fond

§ 13

(1) Investiční společnost neodkupuje podílové listy uzavřeného podílového fondu zpět od podílníků z majetku uzavřeného podílového fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 100 odst. 6 a § 101 odst. 6 § 13a odst. 3, § 100d odst. 4, § 100f, § 100o odst. 4 a § 100q).

(2) Součástí názvu uzavřeného podílového fondu je obchodní firma investiční společnosti, která jej obhospodařuje, a označení „uzavřený podílový fond“.

(3) Investiční společnost vydá podílový list uzavřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Statut stanoví, který den se považuje za rozhodný den při nákupu podílového listu.

(4) Investiční společnost může podílový list uzavřeného podílového fondu nejdéle 3 měsíce ode dne zahájení vydávání podílových listů vydávat za částku rovnající se jmenovité hodnotě podílového listu. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu.

(5) Investiční společnost nevydá podílový list uzavřeného podílového fondu, dokud není zaplacena částka odpovídající jeho aktuální hodnotě nebo jmenovité hodnotě, včetně možné přirážky.

(6) Uzavřený podílový fond se vytváří na dobu určitou nebo neurčitou. Po uplynutí této doby fond vstoupí do likvidace nebo se přemění (§ 101a) na otevřený podílový fond. Doba, na kterou je uzavřený podílový fond založen, musí být uvedena ve statutu včetně informace, zda uplynutím této doby vstoupí fond do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový

fond.

§ 13a

Fakultativní právo na odkoupení podílového listu

(1) Statut uzavřeného podílového fondu může určit, že podílník má v době trvání uzavřeného podílového fondu právo na odkoupení podílového listu ve stanovených termínech. V takovém případě vymezí také časový úsek mezi jednotlivými termíny, ve kterých bude uzavřený podílový fond podílové listy odkupovat. Tento časový úsek nesmí být kratší než 24 měsíců.

(2) Uzavřený podílový fond, který byl vytvořen na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 10 let umožní podílníkům odkoupení podílového listu po 10 letech od vytvoření fondu a dále přinejmenším každých 24 měsíců.

(3) Žádost o odkoupení podílového listu lze podat kdykoliv. Nejbližší termín pro odkoupení podílových listů uveřejní uzavřený podílový fond způsobem umožňujícím dálkový přístup. V tomto termínu uzavřený podílový fond odkoupí všechny podílové listy, o jejichž odkoupení podali podílníci žádost v období od posledního termínu pro odkoupení. Při odkoupení se postupuje podle § 12.

ČÁST TŘETÍ

INVESTIČNÍ SPOLEČNOST

Základní ustanovení

§ 14

(1) Investiční společnost je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající

a) ve vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo

b) v obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování (§ 17).

(2) K činnosti investiční společnosti je třeba povolení České národní banky.

(3) Obchodní firma investiční společnosti obsahuje označení „investiční společnost“.

(4) Osoba, která nemá povolení k činnosti investiční společnosti, nesmí používat označení „investiční společnost“.

(5) Investiční společnost nesmí vydávat dluhopisy nebo jiné investiční cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky.

§ 15

(1) Investiční společnost může též obhospodařovat majetek v podílovém fondu jiné investiční společnosti nebo zahraniční investiční společnosti nebo majetek investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování (§ 78).

(2) Investiční společnost může poskytovat jako službu pro jinou investiční společnost nebo pro investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, některou z činností souvisejících s obhospodařováním fondu kolektivního investování, kterými jsou zejména, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování; těmito činnostmi jsou zejména

a) vedení účetnictví fondu kolektivního investování,

b) zajišťování právních služeb pro fond kolektivního investování,

c) vyřizování dotazů a stížností podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování,

d) oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování a stanovování aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie fondu kolektivního investování,

e) zajišťování plnění daňových povinností fondu kolektivního investování,

f) vedení evidence podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování a vedení seznamu podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování,

g) rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu kolektivního investování, jestliže jsou vypláceny,

h) vydávání a odkupování podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,

i) uzavírání a vypořádání smluv o vydání nebo odkoupení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,

j) vytváření a zabezpečení obchodní strategie fondu kolektivního investování,

k) nabízení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,

l) propagace služeb investiční společnosti a nabízených produktů.

(3) Investiční společnost může kromě kolektivního investování obhospodařovat majetek zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (portfolio management) a má-li tuto činnost uvedenou v povolení ke své činnosti.

(4) Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka, může, má-li to uvedeno v povolení ke své činnosti,

a) uschovávat a spravovat včetně souvisejících služeb cenné papíry vydané vydávané

fondem kolektivního investování, nebo

b) poskytovat investiční poradenství týkající se investičního nástroje.

(5) Investiční společnost nesmí uplatňovat vůči fondu kolektivního investování, který obhospodařuje, žádné přirážky nebo srážky uvedené ve statutu fondu kolektivního investování, který obhospodařuje, jestliže jím vydané cenné papíry vydávané tímto fondem kolektivního investování nakupuje do majetku nebo prodává z majetku jiného fondu kolektivního investování, jehož

a) majetek nebo část majetku sama obhospodařuje, nebo

b) majetek nebo část majetku obhospodařuje jiná investiční společnost, která je součástí konsolidačního celku, za který se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka.

(6) Investiční společnost obhospodařující majetek řídícího standardního fondu nesmí vůči podřízenému standardnímu fondu nebo podřízenému zahraničnímu standardnímu fondu uplatňovat žádné přirážky nebo srážky za nákup nebo prodej cenných papírů vydávaných tímto řídícím standardním fondem.

(6) (7) Činnost uvedenou v odstavci 1 může investiční společnost vykonávat též ve vztahu k majetku zahraničního fondu kolektivního investování nebo majetku v zahraničním fondu kolektivního investování. Činnosti uvedené v odstavci 2 může investiční společnost vykonávat též pro zahraniční investiční společnost nebo zahraniční fond kolektivního investování.

§ 16

Účtování o majetku v podílovém fondu

(1) Investiční společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v podílovém

fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních podílových fondů.

(2) Investiční společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu zákona upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro jednotlivé podílové fondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za každý podílový fond.

(3) Účetní závěrka podílového fondu musí být ověřena auditorem.

§ 16a

Schválení účetní závěrky fondu kolektivního investování, jehož majetek investiční společnost obhospodařuje, jakož i rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných výnosů z majetku fondu kolektivního investování, náleží do působnosti statutárního orgánu této investiční společnosti, stanoví-li tak statut takového fondu kolektivního investování. Valná hromada investičního fondu, jehož majetek investiční společnost obhospodařuje, o schválení účetní závěrky ani o rozdělení zisku nebo jiných výnosů z majetku investičního fondu v takovém případě nerozhoduje.

§ 17

Smlouva o obhospodařování majetku investičního fondu

(1) Smlouvou o obhospodařování se investiční společnost zavazuje, že bude obhospodařovat majetek investičního fondu, a to bez jeho pokynu, a investiční fond se zavazuje zaplatit investiční společnosti za tuto činnost úplatu. Podstatnými náležitostmi smlouvy o obhospodařování jsou

a) způsob stanovení a placení úplaty za poskytované služby,

b) ujednání, zda a za jakých podmínek může investiční společnost svěřit obhospodařování majetku investičního fondu nebo výkon činností souvisejících s obhospodařováním jeho majetku jiné osobě (§ 78).,

c) souhlas investičního fondu s pravidly investiční společnosti pro provádění obchodů za nejlepších podmínek [§ 75 odst. 1 písm. h)].

(2) Smlouva o obhospodařování se uzavírá na dobu neurčitou a výpovědní lhůta je nejméně 6 měsíců. V případě, že investiční fond požádá o změnu statutu podle § 101b, výpovědní doba neskončí přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o této žádosti.

§ 18

Úplata za obhospodařování majetku fondu kolektivního investování

(1) Úplata za obhospodařování majetku fondu kolektivního investování se stanoví

a) podílem z průměrné hodnoty vlastního kapitálu fondu kolektivního investování nebo jeho části za účetní období,

b) podílem z hospodářského výsledku fondu kolektivního investování nebo jeho části před zdaněním,

c) v závislosti na výkonnosti fondu kolektivního investování nad stanovený ukazatel (benchmark), s nímž je výkonnost srovnávána,

c)d) v závislosti na meziročním růstu hodnoty vlastního kapitálu připadajícího na 1 podílový list nebo 1 akcii fondu kolektivního investování, nebo

d)e) kombinací způsobů podle písmen a) a c), c a d)., nebo

f) jiným způsobem uvedeným ve statutu, pokud jde o speciální fond kvalifikovaných investorů.

(2) Do nákladů fondu kolektivního investování se nezahrnují pokuty nebo jiné majetkové sankce uložené investiční společnosti nebo náklady na propagaci a distribuci cenných papírů fondu kolektivního investování, náklady na propagaci a distribuci cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, administrativní náklady a náklady na právní a poradenské služby spojené se splynutím nebo sloučením (§ 100 až 100u).

§ 19

Informační povinnosti investiční společnosti

(1) Investiční společnost informuje Českou národní banku o tom, že

a) založila právnickou osobu jako jediný zakladatel,

b) zřídila organizační složku, nebo

c) nabyla kvalifikovanou účast3) na právnické osobě.

(2) Investiční společnost, která má umístěnou organizační složku na území státu, který není členským státem Evropské unie, informuje Českou národní banku o opatření k nápravě nebo pokutě, která jí byla uložena orgánem dohledu tohoto státu, s uvedením důvodu uložení tohoto opatření k nápravě nebo pokuty.

(3) Investiční společnost informuje Českou národní banku o

a) zrušení organizační složky, nebo

b) pozbytí kvalifikované účasti3) na právnické osobě.

ČÁST ČTVRTÁ

DEPOZITÁŘ FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ

§ 20

Základní ustanovení

(1) Depozitář fondu kolektivního investování (dále jen „depozitář“) eviduje majetek fondu kolektivního investování, kontroluje, zda fond kolektivního investování nakládá s majetkem v souladu s tímto zákonem a statutem.

(2) Depozitářem může být pouze banka se sídlem na území České republiky (dále jen

„banka“), nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území České republiky (dále jen „pobočka zahraniční banky“), které mají v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře.

(3) Depozitář vykonává svou činnost na základě písemné smlouvy o výkonu činnosti depozitáře, kterou uzavírá s investiční společností nebo investičním fondem (dále jen

„depozitářská smlouva“).

(4) V depozitářské smlouvě si depozitář a investiční společnost nebo investiční fond sjednají podmínky pro plnění povinností depozitáře.

(5) Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta je 6 měsíců.

(6) Závazek z depozitářské smlouvy zaniká též nabytím právní moci rozhodnutí, jímž se

a) odnímá depozitáři bankovní licence, nebo

b) mění depozitáři bankovní licence tak, že je vyloučena nebo omezena činnost depozitáře

nebo činnost nezbytná pro výkon činnosti depozitáře.

(7) Depozitář neprodleně informuje Českou národní banku a fond kolektivního investování o právní skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik závazku z depozitářské smlouvy.

(8) Jakmile závazek z depozitářské smlouvy zanikne, fond kolektivního investování neprodleně

a) pozastaví nakládání se svým majetkem a vydávání svých akcií nebo vydávání a odkupování podílových listů, s výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku z depozitářské smlouvy a úhrady nezbytných provozních a mzdových výdajů, a to až do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy,

b) informaci o pozastavení nakládání s majetkem a vydávání akcií nebo vydávání a odkupování podílových listů zašle České národní bance a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(9) Banka nebo pobočka zahraniční banky, které přestaly pro fond kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře, nesmí umožnit nakládání s peněžními prostředky na účtu tohoto fondu; to neplatí pro úhradu závazků vzniklých před zánikem depozitářské smlouvy a úhradu nezbytných provozních a mzdových výdajů, pro výplatu částek vlastníkům cenných papírů vydávaných tímto fondem za odkoupené cenné papíry a pro výplatu podílu vlastníkům cenných papírů vydávaných tímto fondem při zrušení fondu s likvidací.

(10) Banka nebo pobočka zahraniční banky, které přestaly pro fond kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře, vydá peněžní prostředky a majetek tohoto fondu kolektivního investování, které má v úschově nebo v evidenci, pouze novému depozitáři, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci investiční společnosti nebo investičního fondu.

(11) Ujednání depozitářské smlouvy, která se vztahují na standardní fond obhospodařovaný investiční společností, obsahují alespoň

a) vymezení jednotlivých činností depozitáře a investiční společnosti a způsob zajištění jejich řádného provádění oběma stranami depozitářské smlouvy,

b) způsob komunikace mezi stranami depozitářské smlouvy, včetně zajištění opatření na vedení záznamů o komunikaci a na ochranu citlivých a důvěrných informací,

c) podmínky svěření obhospodařování majetku (§ 78) nebo některé činnosti depozitáře (§ 21) jiné osobě,

d) určení práva členského státu Evropské unie, kterým se řídí závazky z depozitářské smlouvy, a

e) způsoby změny nebo zániku závazku z depozitářské smlouvy.

(12) Obsahové požadavky na ujednání depozitářské smlouvy podle odstavce 11 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 21

Činnost depozitáře

(1) Depozitář zejména

a) zajišťuje úschovu majetku fondu kolektivního investování nebo, pokud to povaha věci vylučuje, jeho jiné opatrování s tím, že tyto činnosti může provádět prostřednictvím jiné osoby kontroluje stav tohoto majetku,

b) eviduje pohyb veškerých peněžních prostředků fondu kolektivního investování,

c) kontroluje, zda akcie nebo podílové listy fondu kolektivního investování jsou vydávány,

ruxxxx x odkupovány v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,

d) kontroluje, zda aktuální hodnota akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,

e) provádí pokyny investičního fondu, investiční společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek fondu kolektivního investování, které nejsou v rozporu s tímto zákonem nebo statutem fondu kolektivního investování,

f) zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem fondu kolektivního investování v obvyklé lhůtě,

g) kontroluje, zda výnos z majetku fondu kolektivního investování je používán v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,

h) kontroluje, zda majetek fondu kolektivního investování je pořizován nabýván a zcizován v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,

i) kontroluje způsob postup při oceňování majetku fondu kolektivního investování v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování.,

j) kontroluje plnění podmínek účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti (§ 53d).

(2) Za peněžní prostředky a investiční nástroje fondu kolektivního investování svěřené depozitáři do úschovy nebo jiného opatrování podle odstavce 1 písm. a) se neplatí příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

(3) Podrobnosti plnění povinností depozitáře uvedených v odstavci 1, případy, kdy může depozitář vykonávat činnost podle odstavce 1 prostřednictvím jiné osoby a způsob provádění oceňování majetku fondu kolektivního investování nebo výpočtu aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování (§ 78 odst. 2) stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Fond kvalifikovaných investorů může sjednat v depozitářské smlouvě omezení nebo vyloučení kontroly podle odstavce 1 písm. d), e), g), h) a i), pokud jsou podrobnosti těchto odchylek uvedeny ve statutu fondu.

§ 22

Povinnosti fondu kolektivního investování k depozitáři

(1) Fond kolektivního investování

a) požádá depozitáře o zřízení účtů, které potřebuje k evidenci veškerých svých peněžních prostředků,

b) předá depozitáři svůj statut a další dokumenty, které depozitář potřebuje k výkonu své činnosti,

c) ukládá získané peněžní prostředky neprodleně na účet u depozitáře nebo na účet zřízený podle písmene e),

d) provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků prostřednictvím depozitáře nebo prostřednictvím účtu zřízeného podle písmene e),

e) může se souhlasem depozitáře zřídit účet u banky, pobočky zahraniční banky nebo zahraniční banky, které mají sídlo ve státě vyžadujícím dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropských společenství Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná, pokud je zajištěn souhlas depozitáře s nakládáním s peněžními prostředky vedenými na tomto účtu a přehled depozitáře o pohybech těchto peněžních prostředků,

f) svěřuje veškerý svůj majetek depozitáři do úschovy nebo, pokud to povaha věci vylučuje, do jiného opatrování a v případě, kdy to povaha věci vylučuje, umožňuje depozitáři kontrolovat stav majetku podle § 21 odst. 1 písm. a),

g) předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci svého majetku způsobem stanoveným v depozitářské smlouvě nebo na žádost depozitáře,

h) informuje depozitáře o zamýšlené koupi nebo prodeji zamýšleném nabytí nebo zcizení movité věci s výjimkou cenných papírů, účasti v nemovitostní společnosti nebo nemovité věci pro účely kolektivního investování ve lhůtě stanovené depozitářskou smlouvou a předkládá depozitáři návrh příslušné smlouvy před jejím uzavřením,

i) předkládá depozitáři ocenění movité věci s výjimkou cenných papírů, účasti v nemovitostní společnosti nebo nemovité věci, které hodlá koupit nabýt do svého majetku za účelem kolektivního investování, a to před uzavřením kupní příslušné smlouvy,

j) předkládá depozitáři smlouvu o koupi nabytí movité věci s výjimkou cenných papírů, účasti v nemovitostní společnosti nebo nemovité věci do svého majetku za účelem kolektivního investování, a to bez zbytečného odkladu po jejím uzavření příslušné smlouvy,

k) předkládá depozitáři ocenění movité věci s výjimkou cenných papírů, účasti v nemovitostní společnosti nebo nemovité věci ve svém majetku, které koupil nabyl do svého majetku za účelem kolektivního investování,

l) umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností,

m) prokáže depozitáři na jeho žádost splnění zákonem a statutem stanovených podmínek pro kolektivní investování.

(2) Všechny fondy kolektivního investování obhospodařované stejnou investiční společností musejí mít stejného depozitáře; to neplatí pro speciální fond kvalifikovaných investorů, speciální fond nemovitostí, podílový fond jiné investiční společnosti a investiční fond.

§ 23

Pravidla jednání depozitáře

(1) Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že investiční společnost nebo investiční fond porušily tento zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, neprodleně projedná toto zjištění s investiční společností nebo investičním fondem, pokud tím nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Pokud depozitář na základě projednání podle odstavce 1 nebo bez tohoto projednání v případě nebezpečí z prodlení dospěje k názoru, že investiční společnost nebo investiční fond porušily tento zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance.

(3) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost, která může významně ovlivnit hodnotu akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování nebo která může vést k podstatnému zhoršení hospodářské situace fondu kolektivního investování, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance.

(4) Pokud investiční společnost nebo investiční fond na žádost depozitáře neprokáží splnění zákonem a statutem stanovených podmínek pro provedení investice, depozitář pokyn neprovede.

(5) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že pokyn investiční společnosti nebo investičního fondu odporuje tomuto zákonu, statutu, depozitářské

smlouvě nebo smlouvě o obhospodařování, depozitář jeho provedení pozastaví na dobu nejdéle 3 pracovních dnů a důvody pozastavení projedná neprodleně s investiční společností nebo investičním fondem.

(6) Pokud na základě projednání podle odstavce 5 depozitář dospěje k názoru, že investiční společnost nebo investiční fond svým pokynem porušily významně tento zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, pokyn neprovede a tuto skutečnost oznámí neprodleně České národní bance. Jednání, která mohou být jsou důvodem neprovedení pokynu, stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Pokud má depozitář důvodné podezření na možné poškození zájmů akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování, požádá nejdéle na dobu 3 pracovních dnů

a) centrálního depozitáře3) nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, osobu oprávněnou vést samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, o pozastavení výkonu práva účastníka operace, která může poškodit zájmy akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování, nakládat s cennými papíry vedenými na účtu tohoto účastníka,

b) osobu provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry3) o pozastavení vypořádání obchodu, který může poškodit zájmy akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.

(8) Kopii žádosti podle odstavce 7 depozitář zašle České národní bance.

(9) Žádosti podle odstavce 7 musejí uvedené osoby vyhovět.

(10) Česká národní banka do 3 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela kopii žádosti podle odstavce 8, pozastavení zruší nebo rozhodne o předběžném opatření.

(11) Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.

(12) Depozitář odpovídá investiční společnosti a akcionářům nebo podílníkům fondu kolektivního investování za škodu způsobenou porušením povinnosti depozitáře, a to podle obchodního zákoníku. Tato odpovědnost depozitáře není dotčena ani tehdy, provádí-li činnost prostřednictvím jiné osoby podle § 21 odst. 1 písm. a). Odpovědnost investiční společnosti za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu nebo odpovědnost investičního fondu za škodu vzniklou při obhospodařování jeho majetku tím není dotčena.

§ 23a

(1) Depozitář řídícího standardního fondu bez zbytečného odkladu informuje o každém pochybení řídícího standardního fondu, které zjistí, a o každé situaci týkající se řídícího standardního fondu, která by mohla mít negativní vliv na obhospodařování majetku v podřízeném standardním fondu nebo zahraničním podřízeném standardním fondu

a) tento podřízený standardní fond nebo zahraniční podřízený standardní fond, popřípadě také investiční společnost obhospodařující tento podřízený standardní fond nebo zahraniční podřízený standardní fond,

b) depozitáře tohoto podřízeného standardního fondu nebo zahraničního podřízeného standardního fondu a

c) Českou národní banku a popřípadě orgán dohledu tohoto zahraničního podřízeného standardního fondu.

(2) Druhy pochybení podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST PÁTÁ

KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ STANDARDNÍHO FONDU

Hlava I

Základní ustanovení

§ 24

(1) Standardní fond shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a může mít formu pouze otevřeného podílového fondu.

(2) Standardní fond nemusí shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti, pokud do jím vydávaných podílových listů investují alespoň 2 standardní fondy nebo zahraniční standardní fondy více než 85 % svého majetku.

(2) (3) Standardní fond

a) investuje shromážděné peněžní prostředky do majetku uvedeného v § 26 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním podle tohoto zákona,

b) odkupuje podílové listy na žádost podílníka s použitím svého majetku; jednání standardního fondu, kterým se zajišťuje, aby se kurz nebo cena podílového listu tohoto fondu na regulovaném trhu3) významně nelišila od aktuální hodnoty, se považuje za rovnocenné odkupování podílových listů.

§ 25

Depozitářem standardního fondu může být

a) banka, která má v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře, nebo

b) pobočka zahraniční banky, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře nebo obdobnou činnost, kterou vykonává depozitář podle tohoto zákona.

§ 25

zrušen

Hlava II

Způsob investování standardního fondu

§ 26

Skladba majetku

(1) Standardní fond investuje pouze do likvidních

a) investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování

1. byly přijaty k obchodování nebo se s nimi obchoduje na regulovaném trhu,6)

1. na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie, nebo

2. jsou obchodovány na regulovaném trhu v jiném členském státě Evropské unie, nebo

3. 2. byly přijaty k obchodování na oficiálním trhu na trhu obdobném regulovaném trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo se s nimi obchoduje na regulovaném trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě,

který není členským státem Evropské unie, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních regulovaných trhů zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou,

b) investičních cenných papírů z nové emise, jestliže

1. podmínky emise obsahují závazek, že bude podána žádost o přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) a jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních regulovaných trhů České národní banky trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou a

2. žádost o jejich přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) bude podána tak, aby tento cenný papír byl přijat k obchodování do 1 roku ode dne, ke kterému bylo ukončeno jeho vydávání,

c) cenných papírů vydaných vydávaných standardním fondem, pokud podle statutu tohoto standardního fondu může být investováno nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydaných vydávaných standardním fondem nebo cenných papírů vydaných vydávaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v písmeni d) bodech 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

d) cenných papírů vydaných vydávaných speciálním fondem, který investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním a odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty, za předpokladu, že

1. má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, a podléhá dohledu, který Česká národní banka považuje za rovnocenný dohledu členského státu Evropské unie, a je zajištěna spolupráce mezi Českou národní bankou a tímto orgánem dohledu,

2. ochrana vlastníků cenných papírů vydaných vydávaných tímto speciálním fondem je rovnocenná ochraně poskytované vlastníkům cenných papírů vydaných vydávaných standardním fondem; tento speciální fond musí zejména dodržovat ustanovení o zákazu vypůjčování, půjčování a prodeji majetku (§ 33 až 35) a jeho majetek je účetně oddělen ve smyslu § 16 odst. 1,

3. vypracovává a uveřejňuje pololetní zprávu a výroční zprávu obdobně jako standardní fond,

4. jeho statut umožňuje investovat nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydaných vydávaných standardním fondem a cenných papírů vydaných vydávaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v bodech 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

e) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok u banky nebo zahraniční banky, která má sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropských společenství Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná,

f) finančních derivátů včetně rovnocenných nástrojů, s nimiž je spojeno právo na vypořádání v penězích, přijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),

g) finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),

za předpokladu, že

1. podkladovým aktivem těchto derivátů jsou nástroje uvedené v písmenech a) až i), finanční indexy, úrokové sazby, měnové kurzy nebo měny, které může standardní fond podle statutu nabývat do svého majetku,

2. druhou smluvní stranou obchodu je instituce, která podléhá dohledu a náleží k některé z kategorií institucí schválených Českou národní bankou a uvedených v seznamu České národní banky,

3. tyto deriváty jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a standardní fond má možnost je kdykoliv zpeněžit nebo uzavřít za částku, které lze dosáhnout mezi informovanými stranami za obvyklých tržních podmínek,

h) nástrojů peněžního trhu jiných než uvedených v písmeni a), za předpokladu, že regulace jejich emise nebo emitenta zabezpečuje ochranu investorů nebo úspor a že

1. byly vydány nebo zaručeny centrální, regionální nebo místní správní jednotkou členského státu Evropské unie, centrální bankou některého členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou, Evropskou unií, Evropskou investiční bankou, státem nebo členem federálního státu, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,

2. byly vydány emitentem, jehož cenné papíry jsou přijaté k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),

3. byly vydány nebo zaručeny osobou, která podléhá dohledu orgánu dohledu členského státu Evropské unie, nebo osobou, která podle posouzení České národní banky podléhá obdobnému dohledu, nebo

4. byly vydány emitentem, který patří k některé z kategorií emitentů schválených Českou národní bankou a uvedených v seznamu České národní banky, za předpokladu, že osoba, která do nich investuje, požívá obdobnou ochranu jako osoba investující do nástroje peněžního trhu uvedeného v bodě 1, 2 nebo 3, jestliže emitentem je společnost, jejíž vlastní kapitál odpovídá hodnotě alespoň 10 000 000 EUR, která uveřejňuje účetní závěrku vyhovující požadavkům zvláštního právního předpisu, který upravuje , která je sestavena podle zákona upravujícího účetnictví, a která je součástí skupiny společností, z nichž alespoň jedna je emitentem akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, a která zajišťuje financování této skupiny nebo prostřednictvím emise cenných papírů zajišťuje financování společností, smluvních vztahů nebo obdobných struktur zřízených za účelem sekuritizace, které využívají bankovní službu či produkt zajištěné finanční institucí, která je osobou uvedenou v bodě 3,

i) investičních cenných papírů, které nesplňují podmínky podle písmena a) písmen a) nebo b), a nástrojů peněžního trhu, které nesplňují podmínky podle písmen a) a h), a to až do výše 10 % hodnoty majetku standardního fondu.

(2) Standardní fond nesmí mít v majetku drahé kovy, certifikáty, které je zastupují, ani komoditní jiné deriváty než finanční deriváty.

(3) Požadavky na kvalitativní kritéria investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, do kterých může investovat standardní fond podle odstavce 1, stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na kvalitativní kritéria investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, do kterých může investovat standardní fond podle odstavce 1 a podřízený standardní fond.

6) Zákon o podnikání na kapitálovém trhu.

Rozložení a omezení rizika spojeného s investováním

§ 27

(1) Standardní fond musí

a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,

b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. g),

c) pololetně informovat Českou národní banku o druzích finančních derivátů, do nichž investoval, a o rizikách spojených s těmito investicemi, kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty.

(2) Standardní fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování jeho majetku.

(3) Používáním technik a nástrojů podle odstavce 2 se standardní fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve statutu.

(4) Standardní fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.

(5) Pro účely výpočtu limitů podle § 28 se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva indexových derivátů, jako jsou finanční indexy nebo finanční kvantitativně vyjádřené ukazatele, za předpokladu dodržení pravidel stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 8.

(6) Rizika spojená s investováním podle odstavců 4 a 5 se vypočtou s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv, na riziko spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.

(7) Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje derivát, standardní fond tento derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s investováním. Při nabývání takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu standardní fond dodržuje pravidla pro nabývání derivátů stanovená prováděcím právním předpisem podle odstavce 8.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

a) druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může standardní fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku,

b) postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob, periodicitu a lhůty plnění informační povinnosti o

1. druzích finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), které má standardní fond v majetku, a rizicích s nimi spojenými,

2. kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty,

c) požadavky na kvalitativní kritéria investičního cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu obsahujícího derivát, do kterého může standardní fond investovat.

§ 28

(1) Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu vydané jedním emitentem mohou tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku standardního fondu, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, limit podle odstavce 1 zvýšit a investovat

a) do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 10 % hodnoty svého majetku, jestliže součet investic, u nichž standardní fond využil tuto výjimku, nepřekročí 40 % hodnoty jeho majetku,

b) do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 35 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto cenné papíry vydal nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,

c) do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných jednou bankou nebo zahraniční bankou, které mají sídlo v členském státě Evropské unie a podléhá dohledu tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, až 25 % hodnoty svého majetku; tuto výjimku může standardní fond využít, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta spojené s jejich emisí, a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku; součet investic, u nichž standardní fond tuto výjimku využil, nesmí překročit 80 % hodnoty jeho majetku.

(3) Investice podle odstavce 2 písm. b) a c) se nezahrnují do limitu 40 % podle odstavce 2 písm. a).

(4) Vklady u jedné banky nebo zahraniční banky, která splňuje podmínky uvedené v

§ 26 odst. 1 písm. e) nesmějí tvořit více než 20 % hodnoty majetku standardního fondu.

(5) Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit

a) 10 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je banka nebo zahraniční banka, která má sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropských společenství Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná, nebo

b) 5 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je jiná osoba než banka nebo zahraniční banka podle písmena a).

(6) Součet investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit 20 % hodnoty majetku standardního fondu. Tím nejsou dotčena ustanovení odstavce 2 písm. b) a c).

(7) Limity stanovené v odstavcích 1 až 6 nelze sčítat a investice týkající se jednoho emitenta nesmějí překročit 35 % hodnoty majetku standardního fondu.

(8) Pro účely výpočtu limitů podle odstavců 1 až 7 se emitenti patřící do skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, považují za jednoho emitenta. V případě investic do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných skupinou emitentů, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, může být limit podle odstavce 2 písm. a) zvýšen až na 20 %.

(9) Akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti a dluhopisy

nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydané jedním emitentem mohou tvořit až 20 % hodnoty majetku standardního fondu, který podle statutu kopíruje složení indexu akcií nebo dluhopisů uznaného Českou národní bankou na základě toho, že tento index je

a) tvořen dostatečným počtem emitentů akcií a nebo dluhopisů,

b) dostatečně reprezentativní pro trh, který jej používá,

c) uveřejňován způsobem, jakým jsou uveřejňovány kurzy akcií nebo dluhopisů, které index tvoří.

(10) Standardní fond může zvýšit limit uvedený v odstavci 9 až na 35 %, pokud mu to umožňuje statut a jestliže je to odůvodněno výjimečnými podmínkami trhu, na kterém obchodování s cennými papíry uvedenými v odstavci 9 převažuje. Zvýšení limitu je možné pouze pro cenné papíry vydané jedním emitentem.

(11) Požadavky na kvalitativní kritéria podmínek, za kterých standardní fond kopíruje složení indexu akcií anebo dluhopisů uznaného Českou národní bankou podle odstavce 9, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 29

(1) Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat až 100 % hodnoty svého majetku do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie. Česká národní banka povolí tuto výjimku, jestliže pokládá ochranu akcionářů nebo podílníků tohoto standardního fondu za rovnocennou ochraně akcionářů nebo podílníků standardního fondu dodržujícího limity podle § 28. Standardní fond, kterému Česká národní banka povolila tuto výjimku, musí mít v majetku cenné papíry nejméně 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.

(2) Standardní fond, kterému byla povolena výjimka podle odstavce 1, ve statutu a v propagačních materiálech sděleních výrazně a srozumitelně uvede, jakou výjimku mu Česká národní banka udělila, včetně uvedení státu, regionální nebo místní správní jednotky nebo mezinárodní organizace, které vydaly cenné papíry nebo převzaly záruku za cenné papíry, které mohou tvořit více než 35 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.

§ 30

(1) Standardní fond může investovat až 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných vydávaných jedním standardním fondem nebo jedním speciálním fondem.

(2) Investice do cenných papírů vydaných vydávaných speciálními fondy nesmějí přesáhnout celkem 30 % hodnoty majetku investujícího standardního fondu.

§ 30a

(1) Standardní fond může jako podřízený standardní fond investovat až 100 % svého majetku do cenných papírů vydávaných jedním řídícím standardním fondem, pokud

a) to má uvedeno ve statutu,

b) tato investice dosahuje alespoň 85 % hodnoty jeho majetku,

c) se dohodl s řídícím standardním fondem na skutečnostech podle § 35b,

d) je zajištěna spolupráce mezi jeho depozitářem a depozitářem řídícího standardního

fondu za účelem řádného plnění povinností obou depozitářů; to se nevyžaduje, mají- li oba fondy stejného depozitáře,

e) je zajištěna spolupráce mezi jeho auditorem a auditorem řídícího standardního fondu za účelem řádné spolupráce obou auditorů; to se nevyžaduje, mají-li oba fondy stejného auditora, a

f) řídící standardní fond není podřízeným standardním fondem a ani neinvestuje do cenných papírů vydávaných podřízenými standardními fondy.

(2) Majetek, který podřízený standardní fond neinvestuje do cenných papírů vydávaných řídícím standardním fondem, může investovat pouze do majetkových hodnot uvedených v § 26 odst. 1 písm. e) a za účelem efektivního obhospodařování majetku také do majetkových hodnot uvedených v § 26 odst. 1 písm. f) a g).

(3) Prováděcí právní předpis stanoví kvalitativní požadavky na spolupráci depozitářů podle odstavce 1 písm. d) a auditorů podle odstavce 1 písm. e).

§ 31

(1) Investiční společnost může do svého majetku a majetku obhospodařovaných standardních fondů nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, s nimiž je spojen nejvýše 5 % podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jejich emitenta.

(2) Standardní fond, který má ve svém majetku akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, jejichž emitent má sídlo v jiném členském státě Evropské unie, dodržuje omezení pro nabývání významného vlivu na řízení emitenta stanovená právními předpisy tohoto členského státu.

(3) Standardní fond nesmí do svého majetku nabýt

a) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva,

b) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent,

c) více než 25 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu cenných papírů vydaných jedním standardním fondem nebo vydaných jedním speciálním fondem,

d) více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.

(4) Limity podle odstavce 3 písm. b) až d) nemusejí být dodrženy při nabytí cenných papírů do majetku standardního fondu, jestliže v této době nelze zjistit jejich celkovou jmenovitou hodnotu nebo celkový počet, a to po dobu nezbytně nutnou.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 nemusejí být dodržena, jde-li o

a) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie nebo jeho regionální nebo místní správní jednotka,

b) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku stát, který není členským státem Evropské unie, nebo

c) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu vydané mezinárodními organizacemi, jejichž členem je alespoň jeden členský stát Evropské unie.

§ 32

(1) Standardní fond nemusí dodržet skladbu svého majetku podle § 26 až 31

při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(2) Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se standardní fond při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení stanovených v § 28 až 30 30a na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu nebo schválení změny statutu (§ 84a odst. 7).

(3) Pokud standardní fond nedodrží skladbu svého majetku podle § 26 až 31 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby svého majetku s § 26 až 31.

§ 33

Standardní fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 10 % hodnoty majetku fondu. Tím není dotčen limit podle § 27 odst. 4.

§ 34

(1) Majetek standardního fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky, úvěru, daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení § 26 a 27.

(2) Standardní fond může nabývat investiční cenné papíry, cenné papíry vydané vydávané jiným fondem kolektivního investování, finanční deriváty a nástroje peněžního trhu podle § 26 odst. 1 písm. b) a h), i když nebyly plně splaceny.

§ 35

Standardní fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování a finančních derivátů nástrojů, které nemá ve svém majetku.

Hlava III

Zvláštní ustanovení týkající se řídícího standardního fondu a podřízeného standardního fondu

§ 35a

(1) Podřízený standardní fond, kterému Česká národní banka schválila změnu statutu (§ 84a odst. 7), uveřejní oznámení, které obsahuje

a) prohlášení o tom, že standardnímu fondu byla schválena změna statutu (§ 84a odst. 7),

b) informaci, kde lze nalézt aktualizované sdělení klíčových informací tohoto fondu a aktualizované sdělení klíčových informací řídícího standardního fondu,

c) den, ke kterému předpokládá překročení limitu podle § 30 odst. 1, a

d) informaci o právu na odkoupení podílového listu za částku podle odstavce 2 a lhůtu, po kterou jej lze uplatnit.

(2) Informace uvedené v oznámení podle odstavce 1 současně s jejich uveřejněním poskytne podřízený standardní fond rovněž podílníkům.

(3) Uveřejněním oznámení podle odstavce 1 vzniká podílníkům tohoto standardního fondu právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu.

(4) Uplynutím 30 dnů od uveřejnění oznámení podle odstavce 1

a) zaniká právo na odkoupení podle odstavce 3; podřízený standardní fond může stanovit lhůtu delší, v takovém případě zaniká právo na odkoupení uplynutím této lhůty, a

b) podřízený standardní fond může začít investovat více než 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných řídícím standardním fondem.

(5) Řídící standardní fond může podřízenému standardnímu fondu, pokud se na tom dohodnou, vydávat podílové listy směnou za investiční nástroje, které má podřízený standardní fond ve svém majetku, a odkupovat tyto jím vydávané podílové listy od podřízeného standardního fondu směnou za investiční nástroje, které má ve svém majetku.

(6) Způsob, jakým mají být podílníkům poskytnuty informace podle odstavce 1, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 35b

(1) Podřízený standardní fond a řídící standardní fond se dohodnou na pravidlech jednání mezi nimi.

(2) Dohoda podle odstavce 1 se nevyžaduje, jsou-li oba standardní fondy obhospodařovány stejnou investiční společností. V takovém případě postačí, pokud pravidla jednání mezi nimi upraví vnitřní předpis této investiční společnosti.

(3) Investiční společnosti obhospodařující podřízený standardní fond na vlastní náklady poskytne podílníkovi podřízeného standardního fondu kopii dohody nebo vnitřního předpisu podle odstavců 1 a 2.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví kvalitativní požadavky na dohodu podle odstavce 1 a vnitřní předpis podle odstavce 2.

§ 35c

(1) Česká národní banka informuje podřízený standardní fond o

a) každém zjištěném porušení povinností řídícího standardního fondu,

b) každé pokutě, opatření k nápravě nebo jiném opatření podle tohoto nebo jiného právního předpisu, které uložila řídícímu standardnímu fondu, investiční společnosti, která obhospodařuje řídící standardní fond, depozitáři řídícího standardního fondu, a to s uvedením důvodu uložení tohoto opatření nebo pokuty, a

c) každém kárném opatření, které auditorovi řídícího standardního fondu udělila Komora auditorů České republiky.

(2) Česká národní banka informuje podřízený standardní fond také o tom, že orgán dohledu jiného státu uložil osobě uvedené v odstavci 1 pokutu, opatření k nápravě nebo jiné opatření, pokud se v souvislost s výkonem dohledu nad finančním trhem tuto informaci dozví, a to s uvedením důvodu uložení tohoto opatření nebo pokuty.

Hlava III

Hlava IV

Poskytování služeb investiční společnosti v jiném členském státě Evropské unie

§ 36

(1) Investiční společnost, která hodlá poskytovat službu v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „hostitelský stát“) hostitelském státě prostřednictvím organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit České národní bance.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) hostitelský stát, ve kterém má být organizační složka umístěna,

b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které mají být v hostitelském státě poskytovány,

c) organizační strukturu organizační složky,

c) popis řídicího a kontrolního systému včetně organizačního uspořádání organizační složky a, pokud investiční společnost hodlá v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční standardní fond, pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů, plnění informačních povinností a popis opatření přijatých pro zajištění výkonu práv investorů v hostitelském státě,

d) adresu organizační složky, na které mohou být požadovány informace a dokumenty,

e) údaje o vedoucím organizační složky.

(3) Jestliže Česká národní banka nemá námitky proti umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě, je povinna sdělit do 3 měsíců 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 a odstavce 2, v případě, že investiční společnost hodlá poskytovat službu podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), informovat orgán dohledu hostitelského státu též o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a v případě, že investiční společnost hodlá vykonávat některou z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, Česká národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje o rozsahu povolení investiční společnosti a o případných omezeních, která je investiční společnost povinna při obhospodařování zahraničního standardního fondu dodržovat. O sdělení údajů podle odstavce 2 orgánu dohledu hostitelského státu Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje investiční společnost.

(4) Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě ode dne, kdy jí orgán dohledu hostitelského státu sdělí informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky, nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy orgán dohledu hostitelského státu obdrží od České národní banky údaje podle odstavce 2.

(5) Jestliže Česká národní banka nepovažuje umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě za vhodné z důvodu její organizační struktury nebo finanční situace investiční společnosti ve vztahu k obchodnímu plánu organizační složky, zašle do 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 investiční společnosti rozhodnutí o tom, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

(6) Investiční společnost, která má organizační složku umístěnou na území hostitelského státu, oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) až e) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu. Při posuzování změn se použije odstavec 3

obdobně.

(7) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o každé změně týkající se podmínek výplat náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, ve kterém investiční společnost obhospodařuje zahraniční standardní fond, o tom, že investiční společnost hodlá svěřit obhospodařování majetku zahraničního fondu kolektivního investování nebo některou činnost související s kolektivním investováním jiné osobě (§ 78).

(8) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu také o každé změně údajů poskytnutých v souladu s odstavcem 3.

§ 37

(1) Investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v hostitelském státě bez umístění organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit České národní bance.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) hostitelský stát, ve kterém investiční společnost hodlá poskytovat služby,

b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které hodlá oznamovatel poskytovat, včetně popisu řídicího a kontrolního systému, a pokud investiční společnost hodlá v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční standardní fond, pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů, plnění informačních povinností a popis opatření přijatých pro zajištění výkonu práv investorů v hostitelském státě.

(3) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 předá údaje uvedené v tomto oznámení příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu a v případě, že investiční společnost vykonává činnost podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), předá též informaci o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a v případě, že investiční společnost hodlá vykonávat některou z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, Česká národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje o rozsahu povolení této investiční společnosti a o případných omezeních, která je investiční společnost povinna při obhospodařování zahraničního standardního fondu dodržovat; § 36 odst. 3 věta druhá se použije obdobně.

(4) Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě, jakmile orgán dohledu tohoto státu obdrží od České národní banky oznámení podle odstavce 1, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 3.

(5) Investiční společnost, která poskytuje služby na území hostitelského státu, oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu před jejím provedením.

(6) Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy standardního fondu v hostitelském státě prostřednictvím jiné k tomu oprávněné osoby, oznámí tuto skutečnost předem České národní bance.

(7) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu, ve kterém investiční společnost obhospodařuje zahraniční standardní fond, o tom, že investiční společnost hodlá svěřit obhospodařování majetku

tohoto zahraničního standardního fondu nebo některou činnost související s takovým obhospodařováním jiné osobě (§ 78).

(8) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o každé změně skutečností podle odstavce 3.

§ 38

Česká národní banka je povinna bez zbytečného odkladu informovat orgán dohledu hostitelského státu o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti.

§ 38

Česká národní banka poskytne orgánu dohledu hostitelského státu, pokud o to požádá, údaje potřebné pro výkon dohledu nad investiční společností, zejména

a) údaje o každé vedoucí osobě investiční společnosti nebo údaje o vedoucím organizační složky investiční společnosti umístěné na území hostitelského státu,

b) údaje o každé osobě, která má podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech investiční společnosti,

c) údaje o vázaných zástupcích, pomocí nichž investiční společnost hodlá v tomto hostitelském státě provádět své činnosti.

Hlava IV

Hlava V

Poskytování služeb zahraniční investiční společnosti v České republice

§ 39

(1) Zahraniční investiční společnosti, která hodlá poskytovat své služby v České republice prostřednictvím organizační složky, Česká národní banka

a) zašle neprodleně informaci o tom, že obdržela od orgánu dohledu, který udělil této zahraniční investiční společnosti povolení ke kolektivnímu investování k činnosti, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice,

b) sdělí do 2 měsíců ode dne, kdy obdržela údaje podle písmene a), informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky které povinnosti, stanovené tímto zákonem (§ 41) a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, je při poskytování těchto služeb povinna dodržovat.

(2) Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice prostřednictvím organizační složky ode dne, kdy jí Česká národní banka sdělila informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky které povinnosti, stanovené tímto zákonem (§ 41) a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, je při poskytování těchto služeb povinna dodržovat, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. b).

§ 40

(1) Zahraniční investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky, Česká národní banka informuje neprodleně o tom, že obdržela od orgánu dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování k činnosti, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice.

(2) Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice

bez umístění organizační složky

a) ode dne, kdy Česká národní banka obdrží od orgánu dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování k činnosti, údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice, nebo

b) po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice obdržel orgán dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování k činnosti.

§ 41

(1) Zahraniční investiční společnost může v České republice vytvářet a obhospodařovat standardní fondy. Speciální fondy může vytvářet nebo obhospodařovat pouze osoba založená podle českého práva.

(1) (2) Zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, je povinna

a) uveřejňovat v České republice dokumenty a informace, které uveřejňuje podle práva Evropských společenství Evropské unie ve státě, ve kterém má sídlo,

b) plnit informační povinnosti obchodníka s cennými papíry podle zákona o povinnosti zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice stanovené zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, pokud tato investiční společnost poskytuje investiční službu obhospodařování majetku zákazníka podle § 15 odst. 3 nebo 4,

c) oznamovat České národní bance nejméně 1 měsíc předem každou změnu v údajích o organizační složce nebo v její organizační struktuře uvedených v § 36 odst. 2 písm. c) až e), pokud je organizační složka v České republice umístěna, a dále rovněž předem každou změnu v plánu obchodní činnosti,

d) dodržovat pravidla jednání při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování a pravidla pro sdružování obchodů stanovená tímto zákonem (§ 75 a

§ 74a odst. 4 písm. d)), pokud poskytuje služby v České republice prostřednictvím organizační složky.

(2) (3) Informace podle odstavce 1 písm. b) se uveřejňují za každou investiční službu a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.

(3) (4) Pokud zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, nemůže lhůtu podle odstavce 1 písm. c) z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu.

(4) (5) Česká národní banka informuje zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, o každé změně informačních povinností.

§ 42

Zahraniční investiční společnost používá při poskytování služeb v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě možnosti záměny jí může Česká národní banka uložit povinnost doplnit rozlišující označení.

Hlava V

Hlava VI

Veřejné nabízení cenných papírů zahraničního standardního fondu v České republice

§ 43

(1) Zahraniční standardní fond, který hodlá své cenné papíry veřejně nabízet v České republice, informuje o této skutečnosti Českou národní banku a doručí jí

a) doklad prokazující oprávnění ke kolektivnímu investování standardního fondu vydaný dozorovým úřadem státu, ve kterém má standardní fond sídlo,

b) stanovy nebo obdobný dokument, c) statut a zjednodušený statut,

d) poslední výroční zprávu a následující pololetní zprávu, jestliže vznikla povinnost je vyhotovit,

e) podrobnosti o způsobu veřejného nabízení cenných papírů v České republice, f) úředně ověřenou kopii smlouvy podle odstavce 2,

g) organizační řád organizační složky, je-li zřizována.

(2) Zahraniční standardní fond, který hodlá veřejně nabízet cenné papíry v České republice, musí mít uzavřenou smlouvu s bankou,nebo pobočkou zahraniční banky. Smlouvou musí být zajištěno

a) vyplácení výnosů z cenných papírů vydaných tímto standardním fondem, b) odkupování cenných papírů tohoto standardního fondu,

c) uveřejňování informací, které je tento standardní fond povinen uveřejňovat,

d) vyplácení podílů vlastníkům cenných papírů, které tento standardní fond vydal, jestliže se fond zrušuje.

(3) Zahraniční standardní fond informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o změně smlouvy podle odstavce 2.

§ 44

Zahraniční standardní fond může začít veřejně nabízet cenné papíry v České republice ode dne, kdy obdrží sdělení České národní banky o tom, že splňuje podmínky pro veřejné nabízení cenných papírů v České republice, nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka obdržela dokumenty podle § 43 odst. 1, pokud v této lhůtě neobdrží rozhodnutí České národní banky, že nejsou zajištěny povinnosti podle § 43 odst. 2. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

§ 45

(1) Zahraniční standardní fond, který veřejně nabízí cenné papíry v České republice, uveřejňuje

a) statut a zjednodušený statut,

b) výroční zprávu a pololetní zprávu,

c) další informace, které uveřejňuje podle práva Evropských společenství ve státě, ve kterém má sídlo a jehož orgán dohledu mu udělil povolení (dále jen „domovský stát“), a to způsobem uvedeným ve statutu.

(2) Informace podle odstavce 1 písm. c) se uveřejňují souhrnně za každý zahraniční standardní fond, popřípadě za každý podfond zahraničního standardního fondu, a připojuje se k nim údaj za Českou republiku. Informace podle odstavce 1 písm. a) a b) se uveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Zahraniční standardní fond uveřejní do 1 měsíce po skončení každého kalendářního čtvrtletí informace o své činnosti na území České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup. Osnovu informací stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava VI

Veřejné nabízení cenných papírů vydávaných zahraničním standardním fondem v České republice

§ 43

Zahraniční standardní fond smí v České republice nabízet jím vydávané cenné papíry ode dne, kdy obdrží sdělení orgánu dohledu svého domovského státu, že České národní bance odeslal oznámení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci při dohledu v oblasti kolektivního investování, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování (dále jen „nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování“)10).

§ 44

(1) Zahraniční standardní fond, který hodlá veřejně nabízet jím vydávané cenné papíry v České republice, musí mít uzavřenou smlouvu s bankou, pobočkou zahraniční banky, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou uvedenou v § 24 odst. 5 nebo v § 28 odst. 6 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu; smlouva musí upravovat způsob

a) vyplácení výnosů z cenných papírů vydávaných tímto fondem,

b) odkupování cenných papírů vydávaných tímto fondem,

c) vyplácení podílů vlastníkům cenných papírů, které tento fond vydal, pro případ, že se fond zrušuje,

d) uveřejňování informací, které je tento fond povinen uveřejňovat.

(2) Zahraniční standardní fond informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o změně smlouvy podle odstavce 1.

§ 45

(1) Zahraniční standardní fond, který veřejně nabízí jím vydávané cenné papíry v České republice, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) statut a sdělení klíčových informací,

b) výroční zprávu a pololetní zprávu,

c) údaj o částkách, za které vydává a odkupuje cenné papíry vydané zahraničním standardním fondem.

(2) Povinnost stanovenou v odstavci 1 plní i zahraniční standardní fond, který v minulosti veřejně nabízel jím vydávané cenné papíry v České republice a svou činnost v České republice ukončil, mají-li investoři v České republice tyto cenné papíry ve svém vlastnictví.

(3) Dokumenty podle odstavce 1 písm. a) a b) a údaj podle odstavce 1 písm. c), jakož i veškeré jejich změny, jsou uveřejňovány stejným způsobem, jakým jsou uveřejňovány srovnatelné dokumenty a údaje standardním fondem podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.

(4) Sdělení klíčových informací je uveřejňováno v českém jazyce, nebo v jiném jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka povolí. Ostatní dokumenty a údaje uvedené v odstavci 1 mohou být uveřejňovány podle rozhodnutí zahraničního standardního fondu v českém jazyce, v jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka povolí, nebo v anglickém jazyce.

(5) Četnost uveřejňování údaje o částce podle odstavce 1 písm. c) se řídí právem domovského státu tohoto fondu.

(6) Zahraniční standardní fond, uvedený v odstavci 1, České národní bance neprodleně oznámí jakoukoli změnu stanov, statutu či sdělení klíčových informací a sdělí jí, kde lze tyto dokumenty nalézt v elektronické podobě. Oznámení poskytne zahraniční standardní fond písemně České národní bance dříve, než bude příslušná změna provedena.

             _

10) Čl. 1 nařízení Komise (EU) č. 584/2010.

§ 46

Zahraniční standardní fond používá při veřejném nabízení cenných papírů v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě možné záměny může Česká národní banka uložit zahraničnímu standardnímu fondu doplnění rozlišujícího označení.

Hlava VII

Veřejné nabízení cenných papírů vydávaných standardním fondem v jiném členském státě Evropské unie

§ 46

(1) Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy vydávané standardním fondem, který obhospodařuje, v hostitelském státě, je povinna předem oznámit tuto skutečnost České národní bance.

(2) Oznámení podle odstavce 1 se vyhotovuje v anglickém jazyce, pokud se Česká národní banka s orgánem dohledu hostitelského státu nedohodne jinak. Náležitosti oznámení a způsob oznamování skutečnosti podle odstavce 1 vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování10).

(3) K oznámení podle odstavce 1 se přiloží tyto doklady:

a) sdělení klíčových informací podílového fondu v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu, a

b) statut, poslední výroční zpráva a následující pololetní zpráva podílového fondu, jestliže vznikla povinnost ji vyhotovit, a to, podle uvážení investiční společnosti, v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu, nebo v anglickém jazyce.

(4) Česká národní banka ověří, že oznámení podle odstavce 1 splňuje požadavky, které vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování10), a že jsou k němu přiloženy doklady podle odstavce 3. V opačném případě vyzve investiční společnost k doplnění oznámení.

(5) Česká národní banka odešle oznámení podle odstavce 1 a doklady podle odstavce 3 orgánu dohledu hostitelského státu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela oznámení podle odstavce 1, popřípadě jeho doplnění podle odstavce 4. O odeslání oznámení bez zbytečného odkladu informuje investiční společnost. K oznámení přiloží Česká národní banka potvrzení o tom, že standardní fond splňuje předpoklady, na jejichž základě udělila povolení k jeho vytvoření; potvrzení se vyhotovuje v anglickém jazyce, pokud se s orgánem dohledu hostitelského státu nedohodne Česká národní banka jinak. Postup České národní banky pro odeslání

oznámení a dokladů, jakož i náležitosti potvrzení vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování11).

(6) Investiční společnost může začít veřejně nabízet podílové listy vydávané standardním fondem v hostitelském státě ode dne, kdy obdrží sdělení České národní banky, že příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu odeslala oznámení podle odstavce 1 a doklady podle odstavce 3.

(7) Veřejné nabízení podílových listů bez umístění organizační složky v hostitelském státě se nepovažuje za poskytování služeb v tomto státě.

11) Čl. 2 až 5 nařízení Komise (EU) č. 584/2010.

Hlava VI Hlava VII Hlava VIII

Spolupráce České národní banky s Komisí Evropských společenství Informování Evropské komise

§ 47

(1) Česká národní banka zašle Komisi Evropských společenství vyhlášku, kterou se stanoví způsob používání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu, vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob plnění informačních povinností o míře rizika spojeného s investováním, a informuje ji o změnách této vyhlášky.

(2) Česká národní banka informuje prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen

„ministerstvo“) Komisi Evropských společenství o tom, že

a) udělila povolení k činnosti investiční společnosti osobě, kterou ovládá osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo

b) investiční společnost ovládla osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie.

(3) Informace podle odstavce 2 obsahuje údaje o investiční společnosti, o osobě ovládající tuto investiční společnost a o způsobu jejich propojení.

(4) Česká národní banka informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o počtu a druzích případů, ve kterých svým rozhodnutím podle § 36 odst. 5 odmítla sdělit orgánu dohledu členského státu Evropské unie údaje o investiční společnosti, která měla zájem poskytovat na jeho území služby prostřednictvím organizační složky.

(5) Česká národní banka informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o problémech, se kterými se setkávají

a) standardní fondy při veřejném nabízení svých akcií nebo podílových listů ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo

b) investiční společnosti při poskytování svých služeb ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie.

§ 48

Česká národní banka zašle Komisi Evropských společenství připravené změny seznamu kategorií dluhopisů, s uvedením kategorií bank, do kterých standardní fond může investovat podle § 28 odst. 2 písm. c), a podrobnosti o nabízených zárukách.

§ 47

(1) Česká národní banka informuje prostřednictvím Ministerstva financí Evropskou komisi

a) o počtu a druzích případů, ve kterých podle § 36 odst. 5 odmítla sdělit orgánu dohledu členského státu Evropské unie údaje o investiční společnosti, která měla zájem poskytovat na jeho území služby prostřednictvím organizační složky,

b) o počtu a druzích případů, ve kterých neudělila zahraniční investiční společnosti povolení k vytvoření podílového fondu nebo nepovolila, aby investiční společnost nebo zahraniční investiční společnost převedla podílový fond, který obhospodařuje, do obhospodařování zahraniční investiční společnosti, a

c) o opatřeních k nápravě a sankcích, které uložila zahraniční investiční společnosti podle tohoto zákona (§ 116 odst. 3).

(2) Česká národní banka informuje prostřednictvím Ministerstva financí Evropskou komisi o faktických i právních obtížích, s nimiž se obvykle setkávají

a) standardní fondy při veřejném nabízení jimi vydávaných cenných papírů ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo

b) investiční společnosti při poskytování svých služeb ve státech, které nejsou

členskými státy Evropské unie.

§ 48

Česká národní banka zašle prostřednictvím Ministerstva financí Evropské komisi seznam druhů dluhopisů a cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, do kterých standardní fond může investovat podle § 28 odst. 2 písm. c), a základní charakteristiky případných záruk za tyto cenné papíry.

ČÁST ŠESTÁ

KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ SPECIÁLNÍHO FONDU

Hlava I

Základní ustanovení

§ 49

(1) Speciální fondy se dělí na fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, a fondy, které shromažďují peněžní prostředky od kvalifikovaných investorů (§ 56 odst. 1).

(2) Fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, jsou

a) speciální fond cenných papírů,

b) speciální fond nemovitostí,

c) speciální fond fondů.

(3) Speciální fond má formu investičního fondu, otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53 odst. 1).

Obecná ustanovení k investování speciálních fondů, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti

§ 49a

(1) Speciální fond může investovat do doplňkového likvidního majetku, kterým jsou vklady, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínované vklady se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok, pokud se jedná o vklady u banky, pobočky zahraniční banky nebo zahraniční banky, které dodržují pravidla obezřetnosti podle práva Evropských společenství Evropské unie nebo pravidla, která Česká národní banka považuje za rovnocenná.

(2) Speciální fond nesmí ze svého majetku, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53i a § 49b odst. 3), poskytnout půjčku, úvěr nebo dar, ani tento majetek nesmí použít k zajištění nebo k úhradě závazku třetí osoby nebo závazku, který nesouvisí s obhospodařováním majetku tohoto fondu.

(3) Speciální fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců, přičemž souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 30 % hodnoty majetku fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53i odst. 4 a 5). Tím není dotčen limit podle § 49b odst. 6.

(4) Speciální fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování a derivátů, které nemá ve svém majetku.

(4) Speciální fond může uzavírat smlouvy o prodeji investičních nástrojů, do kterých může investovat podle tohoto zákona, ale které nemá ve svém majetku, pouze za předpokladu, že jejich sjednání slouží k efektivnímu obhospodařování jeho majetku. Speciální fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních nástrojů nebo cenných papírů, do kterých nesmí investovat podle tohoto zákona a které nemá ve svém majetku.

(5) Investiční společnost nesmí uplatňovat vůči speciálnímu fondu, který obhospodařuje, žádné přirážky a srážky uvedené ve statutu fondu kolektivního investování, jestliže jím vydané cenné papíry nakupuje do majetku nebo prodává z majetku speciálního fondu, jehož

a) majetek nebo část majetku tohoto fondu kolektivního investování sama obhospodařuje, nebo

b) majetek nebo část majetku tohoto fondu kolektivního investování obhospodařuje jiná investiční společnost patřící do stejné skupiny, za kterou se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka.

(6) (5) Přeměna speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, na speciální fond kvalifikovaných investorů je nepřípustná.

§ 49b

(1) Součet hodnot investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty nesmí překročit 35 % hodnoty majetku speciálního fondu.

(2) Pro účely výpočtu investičních limitů se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva indexových derivátů, jako jsou finanční indexy nebo finanční kvantitativně vyjádřené ukazatele, za předpokladu splnění podmínek stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 7.

(3) Speciální fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu pouze za účelem efektivního obhospodařování majetku.

(4) Speciální fond může uzavírat obchody, jejichž předmětem je derivát, pouze za účelem efektivního obhospodařování majetku.

(5) Speciální fond musí

a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,

b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do derivátů uvedených v § 26 odst. 1 písm. g),

c) pololetně informovat Českou národní banku o druzích derivátů, do nichž investoval, rizicích spojených s těmito investicemi, kvantitativních omezeních a o metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto deriváty.

(6) Speciální fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.

(7) Druhy, limity a způsob používání technik a nástrojů, které může speciální fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku, postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob, periodicitu a lhůty plnění informační povinnosti o druzích finančních derivátů uvedených v § 26 odst. 1 písm. g), které má speciální fond v majetku, rizicích s nimi spojených, kvantitativních omezeních a o metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 50

Informační povinnosti speciálního fondu o veřejném nabízení akcií nebo podílových listů v zahraničí

Speciální fond informuje Českou národní banku o svém záměru veřejně nabízet akcie nebo podílové listy v zahraničí.

Hlava II

Druhy speciálních fondů a jejich investování

§ 51

Speciální fond cenných papírů

(1) Speciální fond cenných papírů investuje převážně do

a) investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), investičních cenných papírů uvedených v § 26 odst. 1 písm. b), investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu splňujících podmínky uvedené v § 26 odst. 1 písm. a), investičních cenných papírů, splňujících podmínky uvedené v § 26 odst. 1 písm. b), přijatých k obchodování v mnohostranném obchodním systému, ve vztahu k mnohostrannému obchodnímu systému nebo nástrojů peněžního trhu uvedených v § 26 odst. 1 písm. h),

b) státních dluhopisů nebo dluhopisů zaručených státem, včetně rovnocenných zahraničních cenných papírů,

c) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné

částky vydaných jednou bankou nebo zahraniční bankou, která má sídlo v členském státě

Evropské unie a podléhá dohledu tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta spojené s jejich emisí a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku,

d) dluhopisů vydaných centrální bankou nebo jiných dluhopisů anebo obdobných zahraničních cenných papírů vydaných bankou nebo zahraniční bankou než dluhopisů uvedených v písmenu c),

e) cenných papírů vydaných vydávaných fondem kolektivního investování, který má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, podléhá dohledu a na žádost odkupuje od investorů jejich podíly zpět,

f) finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. f) a g).,

g) investičních cenných papírů, které nesplňují podmínky podle písmen a) až d) a nástrojů peněžního trhu, které nesplňují podmínky podle § 26 odst. 1 písm. a) nebo h), a to až do výše 10 % hodnoty majetku speciálního fondu.

(2) Speciální fond cenných papírů může do svého majetku nabýt nejvýše 10 % celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu investičních cenných papírů vydaných jedním emitentem a 10 % celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, přičemž pokud tyto investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu nemají jmenovitou hodnotu, stanoví se uvedený limit z jejich počtu.

(3) Součet hodnot investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem může tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

(4) Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat

a) až 25 % hodnoty svého majetku do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů uvedených v odstavci 1 písm. c),

b) až 35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, jestliže je vydal nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie.

(5) Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat až 100 % hodnoty svého majetku do cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných nebo zaručených členským státem Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotkou členského státu Evropské unie, státem, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie, pokud je investice rozdělena nejméně do 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmějí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto speciálního fondu.

(6) Speciální fond cenných papírů nesmí investovat do cenných papírů vydaných vydávaných fondem kolektivního investování, který není určen pro veřejnost, nebo do cenných papírů vydaných vydávaných fondem kolektivního investování, který podle svého právního řádu nebo statutu může investovat více než 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných vydávaných jiným fondem kolektivního investování.

(7) Cenné papíry vydané vydávané jedním fondem kolektivního investování mohou tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

(8) Součet investic do cenných papírů vydaných vydávaných fondy kolektivního investování nesmí přesáhnout 49 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

§ 52

(1) Speciální fond cenných papírů nemusí dodržet pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním do majetku podle § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 při uplatňování přednostního práva na upisování takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(2) Pokud speciální fond cenných papírů nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním do majetku podle § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.

(3) Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se speciální fond cenných papírů při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení stanovených v § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.

§ 53

Speciální fond nemovitostí

(1) Speciální fond nemovitostí může mít pouze formu otevřeného podílového fondu.

(2) Speciální fond nemovitostí investuje převážně do

a) nemovitostí včetně jejich příslušenství, které pořizuje nabývá, provozuje nebo prodává za účelem dosažení zisku,

b) účastí v nemovitostních společnostech (§ 53c) za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 53d).

(3) Speciální fond nemovitostí může nabývat do svého majetku pouze nemovitost

a) za účelem jejího provozování, a to za podmínky, že tato nemovitost je způsobilá při řádném hospodaření přinášet pravidelný a dlouhodobý výnos a jejíž cenu je možno stanovit výnosovou metodou,

b) za účelem jejího dalšího prodeje, a to za podmínky, že tato nemovitost je způsobilá přinést z jejího prodeje zisk a jejíž cenu je možno stanovit porovnávací metodou.

(4) Speciální fond nemovitostí může s předchozím souhlasem depozitáře

a) nabývat do svého majetku nemovitost zatíženou zástavním právem,

b) nemovitost ve svém majetku zatížit zástavním právem, a to pouze za účelem přijetí úvěru.

(5) Speciální fond nemovitostí může nemovitost ve svém majetku zatížit věcným břemenem, předkupním právem jako právem věcným, užívacím právem třetí osoby nebo takto zatíženou nemovitost do svého majetku nabýt, pouze pokud takové zatížení bezprostředně souvisí s provozem nebo využitím této nemovitosti a to podstatně nesnižuje její využitelnost a pouze s předchozím souhlasem depozitáře.

(6) Speciální fond nemovitostí může nabýt do svého majetku nemovitost nacházející se na území jiného státu, pouze pokud

a) statut fondu umožňuje investice do nemovitostí na území tohoto státu a je v něm uveden celkový maximální limit pro tyto investice,

b) v tomto státu existuje registr nemovitostí, do kterého se zapisují vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem,

c) v tomto státu neexistují zákonná omezení pro převod nemovitostí,

d) v tomto státu je depozitář schopen zajistit plnění práv a povinností depozitáře v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(7) Statut speciálního fondu nemovitostí stanoví pravidla postupu při oceňování v souvislosti se změnou účelu, za kterým je nemovitost vlastněna.

§ 53a

(1) Hodnota nemovitosti pořizované nabývané do majetku speciálního fondu nemovitostí nesmí v době pořízení nabytí překročit 20 % hodnoty majetku fondu.

(2) Celková hodnota nemovitostí, které nelze ocenit výnosovou metodou se podle tohoto zákona oceňují porovnávací metodou, nesmí překročit 25 % hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí. Pokud má fond účast v nemovitostní společnosti, započítává se do uvedeného limitu též hodnota takových nemovitostí v majetku nemovitostní společnosti, a to poměrem vyplývajícím z této účasti.

(3) Jestliže po nabytí nemovitosti do majetku speciálního fondu nemovitostí překročí hodnota této nemovitosti limity stanovené v odstavcích 1 a 2 o více než 10 %, je fond povinen uvést rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let od tohoto překročení.

(4) Speciální fond nemovitostí nemusí po dobu nejdéle 3 let ode dne udělení povolení k vytvoření podílového fondu dodržovat investiční limity s výjimkou

a) limitu stanoveného v odstavci 1, který po tuto dobu může být zvýšen až na 60 %,

b) limitu stanoveného v odstavci 2.

(5) Doba, po kterou nebude fond investiční limity dodržovat, musí být uvedena ve statutu. Po tuto dobu není fond povinen odkupovat podílové listy.

(6) Pro účely tohoto zákona se nemovitosti, jejichž ekonomické využití je vzájemně propojeno, považují za jednu nemovitost.

§ 53b

(1) Speciální fond nemovitostí nesmí pořídit nabýt do svého majetku nemovitost za cenu, která je vyšší o více než 10 %, než je nižší z cen podle posudku znalce (§ 53e), nebo prodat nemovitost za cenu, která je nižší o více než 10 % než vyšší cena podle posudku znalce, ledaže doloží depozitáři ekonomické zdůvodnění takového pořízení nabytí nebo takového prodeje a depozitář s tím vysloví předchozí souhlas.

(2) Speciální fond nemovitostí nesmí pořídit nabýt do svého majetku nemovitost z majetku

a) investiční společnosti, která tento fond obhospodařuje,

b) svého depozitáře.

(3) Pořídit Nabýt nemovitost do majetku speciálního fondu nemovitostí nebo prodat nemovitost z majetku takového fondu lze jen s předchozím souhlasem depozitáře. Předchozího souhlasu depozitáře je třeba rovněž ke všem právním úkonům speciálního fondu nemovitostí, na jejichž základě se zapisují práva k nemovitostem podle zákona upravujícího zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí. Pořízení Nabytí zahraniční nemovitosti je možné pouze tehdy, pokud je zajištěna srovnatelná

ochrana této investice.

(4) Pokud se speciální fond nemovitostí pokusí nabýt nebo zcizit nemovitost v rozporu s odstavcem 3, nesmí investiční společnost závazky v souvislosti s tím vzniklé hradit z majetku tohoto fondu.

§ 53c

Nemovitostní společnost

Nemovitostní společností se pro účely tohoto zákona rozumí akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo obdobná právnická osoba podle zahraničního práva, jejímž předmětem podnikání nebo činností je převážně pořizování nabývání nemovitostí včetně jejich příslušenství, provozování nemovitostí, úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku.

§ 53d

Nabývání účasti v nemovitostní společnosti

(1) Speciální fond nemovitostí může nabývat a držet účast pouze v nemovitostní společnosti,

a) která umožňuje pouze peněžité vklady akcionářů nebo společníků,

b) jejíž akcionáři nebo společníci plně splatili své vklady,

c) která investuje pouze do nemovitostí na území státu, ve kterém má sídlo,

d) která dodržuje podmínky stanovené v § 49a odst. 2 a v § 53 odst. 3 až 5,

e) která investuje výhradně do nemovitostí nebo kromě investic do nemovitostí investuje do majetku stanoveného tímto zákonem pro účely zajištění likvidity speciálního fondu nemovitostí [§ 53j odst. 1 písm. a) až d)],

f) která nemá účast v jiné společnosti.,

g) která peněžní prostředky ukládá pouze do majetku uvedeného v § 53j odst. 1 písm. a), c) a d) s tím, že nemovitostní společnost může za účelem snížení rizika používat techniky a nástroje efektivního obhospodařování majetku; pravidla pro použití těchto nástrojů speciálním fondem nemovitostí se použijí obdobně.

(2) Podmínka uvedená v odstavci 1 písm. f) nemusí být splněna, pokud jde o účast na jiné nemovitostní společnosti, jestliže

a) splňuje požadavky podle odstavce 1 písm. a) až e) a g),

b) nemá účast v jiné společnosti,

c) splňuje obdobně požadavky podle odstavce 3,

d) nabytím účasti na této nemovitostní společnosti nedojde k překročení limitu podle odstavce 5,

e) statutární orgány zúčastněných společností rozhodnou nejpozději do 3 měsíců od nabytí účasti na této nemovitostní společnosti o přípravě fúze těchto společností s rozhodným dnem stanoveným nejpozději k prvnímu dni následujícího účetního období těchto společností a

f) taková fúze se uskuteční do 18 měsíců ode dne nabytí účasti;

pro nabytí a účast nemovitostní společnosti na této jiné nemovitostní společnosti platí obdobně ustanovení odstavců 7 až 9.

(3) Speciální fond nemovitostí může nabýt a držet účast v nemovitostní společnosti, pokud

a) tato účast představuje většinu hlasů nebo kapitálu potřebných ke změně stanov,

b) nemovitosti, které nemovitostní společnost pořizuje nabývá do svého majetku nebo prodává ze svého majetku, jsou oceňovány způsobem stanoveným tímto zákonem pro stanovení hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e) a pořizovány nabývány a prodávány za cenu stanovenou podle § 53b odst. 1,

c) jemu i depozitáři nemovitostní společnost předkládá jednou měsíčně soupis nemovitostí ve svém majetku a jednou ročně účetní závěrku ověřenou auditorem,

d) jsou vytvořeny podmínky pro řádné plnění povinností depozitáře ve vztahu k nemovitostní společnosti,

e) má pro případ snížení nebo pozbytí účasti kteréhokoliv akcionáře nebo společníka v této nemovitostní společnosti smluveno předkupní právo na odkoupení jeho podílu.

(4) Podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c), e) a f) a v odstavci 3 písm. e) nemusejí být splněny ke dni nabytí účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti, pokud zajistí jejich splnění do 6 měsíců ode dne nabytí účasti. Jestliže v této lhůtě nejsou podmínky splněny, musí speciální fond nemovitostí prodat svou účast v nemovitostní společnosti do 6 měsíců ode dne jejího uplynutí.

(4) Podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 musí být splněny po celou dobu trvání účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti. Podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c), e) a g) a v odstavci 3 písm. e) nemusejí být splněny ke dni nabytí účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti, pokud speciální fond nemovitostí zajistí jejich splnění do 6 měsíců ode dne nabytí účasti. Jestliže v této lhůtě nejsou podmínky splněny, speciální fond nemovitostí bez zbytečného odkladu prodá svou účast v nemovitostní společnosti. Dojde-li k porušení některé z podmínek podle věty první, speciální fond nemovitostí zajistí neprodleně odstranění nežádoucího stavu; jinak prodá do 6 měsíců ode dne, kdy došlo k tomuto porušení, svou účast v nemovitostní společnosti.

(5) Hodnota účasti speciálního fondu nemovitostí v jedné nemovitostní společnosti může tvořit v době pořízení nabytí nejvýše 30 % hodnoty majetku tohoto fondu.

(6) Jestliže po nabytí účasti v nemovitostní společnosti překročí hodnota této účasti 40 % hodnoty majetku fondu, je speciální fond nemovitostí povinen uvést rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let ode dne, kdy k tomuto překročení došlo.

(7) Před nabytím účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti musí být tato účast oceněna a fondu musejí být předloženy

a) účetní závěrka nemovitostní společnosti ověřená auditorem, která ke dni ocenění účasti není starší více než 3 měsíce,

b) aktuální přehled majetku a závazků nemovitostní společnosti ověřený auditorem,

c) ocenění nemovitostí, které má nemovitostní společnost ve svém majetku, přičemž ocenění se provede způsobem stanoveným tímto zákonem pro stanovení hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e).

(8) Speciální fond nemovitostí může nabýt, zvýšit, snížit nebo pozbýt účast v nemovitostní společnosti pouze s předchozím souhlasem depozitáře. Předchozího souhlasu depozitáře je dále třeba

a) ke změnám zakladatelské nebo společenské smlouvy a stanov nemovitostní společnosti, přičemž bez tohoto souhlasu není změna zakladatelské nebo společenské smlouvy a stanov účinná,

b) k pořizování nabytí nemovitosti do majetku nebo prodeji nemovitosti z majetku nemovitostní společnosti; předchozího souhlasu depozitáře je třeba rovněž ke všem

dalším právním úkonům nemovitostní společnosti, na jejichž základě se zapisují práva k nemovitostem podle zákona upravujícího zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí.

(9) Účast v na podnikání nemovitostní společnosti na základě smlouvy o tichém společenství není dovolena.

§ 53e

Stanovení hodnoty majetku

(1) Nemovitost, kterou hodlá speciální fond nemovitostí pořídit nabýt do svého majetku nebo prodat, musí být oceněna dvěma nezávislými znalci. Znalec musí pro ocenění použít metodu v souladu s účelem nabytí nemovitosti podle § 53 odst. 3. Jednoho znalce určí investiční společnost, která obhospodařuje speciální fond nemovitostí, a jednoho depozitář. Posudek znalce nesmí být ke dni nabytí nebo pozbytí vlastnictví starší více než 3 měsíce.

(2) Posudek znalce obsahuje

a) identifikaci nemovitosti,

b) cenu nemovitosti,

c) způsob současného využití nemovitosti a stupeň obsazení objektu,

d) stručný popis nemovitosti,

e) práva a povinnosti spojené s nemovitostí a její závady,

f) základní informace o nájemních smlouvách vztahujících se k nemovitosti,

g) majetkoprávní, technický a finanční stav nemovitosti,

h) současný i očekávaný čistý zisk z nemovitosti,

i) další podstatné informace ovlivňující cenu nemovitosti.

(3) Pro účely ocenění podle odstavce 1 se nemovitost oceňuje metodou porovnávací nebo výnosovou při zohlednění

a) trvalých a dlouhodobě udržitelných vlastností nemovitosti,

b) výnosu dosažitelného třetí osobou při řádném hospodaření s nemovitostí,

c) závad nemovitosti a práv a povinností spojených s nemovitostí,

d) místních podmínek trhu s nemovitostmi a jeho předpokládaného vývoje.

§ 53f

(1) Speciální fond nemovitostí ustanoví výbor odborníků. Výbor odborníků je orgánem investiční společnosti.

(2) Výbor odborníků

a) sleduje stav, využití a další skutečnosti, které mohou mít vliv na hodnotu nemovitosti v majetku fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, na které má fond účast,

b) sleduje hodnotu účasti fondu v nemovitostní společnosti,

b) posuzuje ocenění nemovitosti v majetku speciálního fondu nemovitostí nebo nemovitostní společnosti před učiněním právního úkonu, pro který se ocenění provádí,

c) alespoň jednou ročně dvakrát ročně pro účely stanovení aktuální hodnoty podílového listu stanovuje hodnotu nemovitosti v majetku fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, na které má fond účast,

d) alespoň jednou ročně stanovuje hodnotu dvakrát ročně pro účely stanovení aktuální hodnoty podílového listu zabezpečuje stanovení hodnoty účasti fondu v nemovitostní

společnosti.

(3) Členové výboru odborníků jednají s odbornou péčí.

(4) Výbor odborníků musí být nejméně tříčlenný a počet jeho členů musí být vždy lichý. Jednoho člena výboru odborníků určuje depozitář a ostatní členy určuje představenstvo investiční společnosti.

(5) Funkční období členů výboru odborníků nesmí být delší než 3 roky s tím, že do výboru téhož fondu může být člen znovu určen po uplynutí 3 let ode dne skončení předchozího členství.

(6) Členem výboru odborníků speciálního fondu nemovitostí může být pouze osoba nezávislá (§ 53h), důvěryhodná a odborně způsobilá se zkušenostmi se stanovováním hodnoty nemovitostí. Jestliže tato osoba uvedené předpoklady nesplňuje, nepovažuje se její určení do funkce za neplatné. Pokud některý člen nesplňuje nebo přestane splňovat uvedené předpoklady, fond, nebo v případě člena určeného depozitářem depozitář, jej odvolá a určí nového člena. Neplatnosti právního úkonu, jímž je určen nebo odvolán člen výboru odborníků, se může dovolávat pouze Česká národní banka, investiční společnost, depozitář nebo osoba, která byla určena nebo odvolána, a to ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se o určení nebo odvolání dozvěděla, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy k určení nebo odvolání došlo.

(6) Členem výboru odborníků může být pouze fyzická osoba, která je nezávislá (§ 53h), důvěryhodná a odborně způsobilá a má zkušenosti se stanovováním hodnoty nemovitostí. Osoba, která uvedené podmínky nesplňuje nebo na jejíž straně je dána překážka výkonu funkce, se členem výboru odborníků nestane, i když o tom rozhodl příslušný orgán investiční společnosti nebo depozitáře. Přestane-li člen výboru odborníků splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce tímto zákonem, jeho funkce zaniká.

(7) Speciální fond nemovitostí oznámí České národní bance ustanovení výboru odborníků a zároveň doloží splnění předpokladů podle odstavce 6.

(8) Způsob jednání a rozhodování výboru odborníků, pravidla pro sledování a stanovování hodnot nemovitostí v majetku speciálního fondu nemovitostí nebo v majetku nemovitostní společnosti a skutečnosti, které výbor odborníků hlásí dozorčí radě investiční společnosti a depozitáři, stanoví statut fondu.

(9) Člen výboru odborníků odpovídá investiční společnosti, depozitáři a podílníkům speciálního fondu nemovitostí za škodu způsobenou porušením povinnosti člena výboru odborníků, a to podle obchodního zákoníku. Odpovědnost investiční společnosti a depozitáře za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu tím není dotčena.

§ 53g

(1) Pro účely sledování a stanovování hodnoty nemovitosti v majetku speciálního fondu nemovitostí nebo v majetku nemovitostní společnosti vychází výbor odborníků z pořizovací ceny nebo posledního posudku znalce.

(2) Výbor odborníků nebo depozitář mohou v odůvodněných případech doporučit speciálnímu fondu nemovitostí, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým znalcem.

(3) Česká národní banka může v odůvodněných případech uložit speciálnímu fondu nemovitostí, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým znalcem.

(4) Pololetní a výroční zpráva speciálního fondu nemovitostí musejí obsahovat informace o aktuální hodnotě nemovitostí v majetku fondu a nemovitostní společnosti a o hodnotě účasti v nemovitostní společnosti.

§ 53h

Nezávislost znalce a člena výboru odborníků

Znalec nebo člen výboru odborníků se považují za osobu nezávislou, jestliže nejsou

a) vedoucí osobou investiční společnosti nebo zaměstnancem v pracovním poměru k investiční společnosti, pro kterou vykonávají svou činnost,

b) vedoucí osobou nemovitostní společnosti nebo zaměstnancem v pracovním poměru k nemovitostní společnosti, ve které má účast speciální fond nemovitostí obhospodařovaný investiční společností, pro kterou vykonávají svou činnost,

c) vedoucí osobou osoby, která je členem skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka a jejíž součástí je investiční společnost, pro kterou vykonávají svou činnost, nebo zaměstnancem v pracovním poměru k takové osobě,

d) podílníkem speciálního fondu nemovitostí obhospodařovaného investiční společností, pro kterou vykonávají svou činnost.

§ 53i

Úvěry a půjčky

(1) Speciální fond nemovitostí může ze svého majetku poskytnout úvěr pouze nemovitostní společnosti, ve které má účast. Úvěr musí být zajištěn a ve smlouvě o úvěru musí být uvedeno, že v případě pozbytí účasti v nemovitostní společnosti je musí být úvěr splatný do 6 měsíců ode dne pozbytí účasti.

(2) Součet všech úvěrů poskytnutých z majetku speciálního fondu nemovitostí jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti včetně hodnoty nabývaných nemovitostí.

(3) Součet všech úvěrů poskytnutých z majetku speciálního fondu nemovitostí nemovitostním společnostem nesmí překročit 25 % hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí.

(4) Speciální fond nemovitostí může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností do 1 roku za standardních podmínek, a to do výše 20 % hodnoty majetku fondu.

(5) Úvěr zajišťovaný zástavním právem k nemovitosti může speciální fond nemovitostí přijmout pouze za účelem nabytí nemovitosti do svého majetku nebo udržení či zlepšení jejího stavu. Celková výše takového úvěru nesmí přesáhnout 70 % hodnoty nabývané nemovitosti a 20 % hodnoty majetku fondu. Splatnost takového úvěru může být delší než 1 rok.

(6) Součet všech úvěrů a půjček přijatých speciálním fondem nemovitostí nesmí přesáhnout 50 % hodnoty majetku fondu.

§ 53j

Zajištění likvidity

(1) Speciální fond nemovitostí investuje nejméně 20 % a nejvýše 49 % hodnoty svého majetku do

a) doplňkového likvidního majetku (§ 49a odst. 1),

b) cenných papírů vydaných vydávaných standardním fondem nebo otevřeným speciálním fondem cenných papírů nebo otevřeným speciálním fondem fondů,

c) státních pokladničních poukázek a obdobných zahraničních cenných papírů,

d) dluhopisů a obdobných zahraničních cenných papírů, které splňují požadavky uvedené v § 26 odst. 1 písm. a) a mají zbytkovou dobu splatnosti nejdéle 3 roky,

e) poukázek České národní banky a obdobných zahraničních cenných papírů.

(2) Při investování Pro investice do majetku podle odstavce 1 dodržuje speciální fond nemovitostí pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním obdobně jako speciální fond cenných papírů. Tato pravidla nemusejí být dodržena při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(3) Jestliže při investování do majetku podle odstavce 1 speciální fond nemovitostí nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.

(4) Jestliže hrozí nebezpečí, že odkupem podílových listů klesne celková hodnota majetku podle odstavce 1 pod 20 % hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí, fond pozastaví odkup podílových listů.

§ 54

zrušen

§ 55

Speciální fond fondů

(1) Speciální fond fondů investuje převážně do cenných papírů vydaných vydávaných jiným fondem kolektivního investování, který má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, a podléhá dohledu.

(2) Speciální fond fondů nesmí investovat do cenných papírů vydaných vydávaných fondem kolektivního investování, který není určený pro veřejnost, nebo do cenných papírů vydaných vydávaných fondem kolektivního investování, který investuje více než 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování.

(3) Speciální fond fondů může do svého majetku nabýt nejvýše 25 % jmenovité hodnoty nebo počtu cenných papírů vydaných vydávaných jedním fondem kolektivního investování.

(4) Speciální fond fondů může investovat nejvýše

a) 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných vydávaných jedním fondem kolektivního investování,

b) 35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných vydávaných jedním fondem kolektivního investování za předpokladu, že tento fond kolektivního investování je jmenovitě uveden nebo dostatečně charakterizován ve statutu; tato výjimka je přípustná pouze pro jeden fond kolektivního investování.

(5) Způsob aplikace limitů stanovených pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním speciálního fondu fondů do cenných papírů vydaných vydávaných fondem kolektivního investování na fond kolektivního investování, jehož majetek je rozdělen do více

podfondů, stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Majetek, který není investován do cenných papírů vydaných vydávaných jiným fondem kolektivního investování nebo doplňkového likvidního majetku, může speciální fond fondů investovat pouze do majetku, do kterého může investovat speciální fond cenných papírů.

(7) Při investování Pro investice do majetku podle odstavce 6 dodržuje speciální fond fondů pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním obdobně jako speciální fond cenných papírů. Tato pravidla nemusejí být dodržena při uplatňování přednostního práva na upisování takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(8) Jestliže při investování do majetku podle odstavce 6 speciální fond fondů nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.

(9) Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se speciální fond fondů při dodržení pravidel pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení podle odstavce 6 na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.

(10) Výroční zpráva speciálního fondu fondů musí obsahovat též

a) údaje o hospodaření a finančních výsledcích každého fondu kolektivního investování, jehož cenné papíry má tento fond ve svém majetku,

b) upozornění na možný konflikt zájmů mezi vedoucími osobami investiční společnosti, která tento fond obhospodařuje, nebo vedoucími osobami tohoto fondu, pokud je investičním fondem, nebo osobami, které poskytují tomuto fondu poradenské služby, a zájmy investorů,

c) údaje o výši zisku nebo ztráty vykázané za účetní období při prodeji cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, které měl speciální fond fondů ve svém majetku; údaje se uvádějí za každý fond kolektivního investování.

Speciální fond kvalifikovaných investorů

§ 56

(1) Cenné papíry vydané vydávané speciálním fondem kvalifikovaných investorů může smluvně nabývat

a) banka,

b) spořitelní a úvěrní družstvo,

c) obchodník s cennými papíry,

d) investiční společnost do svého majetku,

e) investiční společnost do majetku v podílovém fondu, který obhospodařuje, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 51 odst. 6, § 53j odst. 1 písm. b), § 55 odst. 2],

f) investiční fond,

g) penzijní fond,

h) pojišťovna,

i) zajišťovna,

j) zahraniční osoba odpovídající některé z osob uvedených v písmenech a) až i),

k) osoba, která neposkytuje investiční služby ani není bankou a jejíž rozhodující činností je nabývání účastí na jiných právnických osobách nebo výkon některé činnosti bank,

l) stát nebo členský stát federace,

m) centrální banka,

n) Evropská centrální banka,

o) mezinárodní finanční instituce,

p) právnická nebo fyzická osoba, která písemně prohlásí, že má zkušenosti s obchodováním s cennými papíry.

(2) Statut speciálního fondu kvalifikovaných investorů

a) stanoví okruh investorů, pro které je fond určen,

b) podmíní převoditelnost cenných papírů vydávaných fondem souhlasem fondu,

c) stanoví pro případ přechodu vlastnického práva k cennému papíru vydanému fondem povinnost nabyvatele bez zbytečného odkladu informovat fond o změně vlastníka.,

d) stanoví druhy majetku, do kterého investuje speciální fond kvalifikovaných investorů,

e) stanoví limity pro rozložení rizika,

f) stanoví pravidla pro přijímání úvěrů a půjček,

g) stanoví pravidla pro nakládání s majetkem fondu.

(3) Speciální fond kvalifikovaných investorů může mít nejvýše musí mít vždy alespoň 2, nejvýše však 100 akcionářů nebo podílníků s tím, že Česká národní banka může povolit výjimku pro překročení uvedeného počtu stanovené hranice 100 akcionářů nebo podílníků.

(4) Minimální vstupní investice jednoho investora do akcií nebo podílových listů speciálního fondu kvalifikovaných investorů je 1 000 000 Kč nebo odpovídající částka v jiné měně.

(5) Cenné papíry vydávané speciálním fondem kvalifikovaných investorů nesmějí být veřejně nabízeny ani propagovány. Při zakládání fondu však může být uveřejněna propagační upoutávka.

(6) Speciální fond kvalifikovaných investorů může přijmout nebo poskytnout půjčku nebo úvěr, pokud to má uvedeno ve statutu.

(7) Druhy majetku, do kterého investuje speciální fond kvalifikovaných investorů, limity pro rozložení rizika a pravidla pro poskytování a přijímání úvěrů a půjček stanoví statut.

§ 57

(1) Na speciální fond kvalifikovaných investorů se nevztahuje prováděcí právní předpis upravující informační povinnost fondu kolektivního investování a investiční společnosti4), pokud však plní informační povinnost vůči České národní bance podle tohoto zákona, zasílá jí informace formou a způsobem určenými pro výroční a pololetní zprávu investiční společnosti nebo fondu kolektivního investování stanovenými uvedeným prováděcím právním předpisem společnosti. Pokud však plní speciální fond kvalifikovaných investorů informační povinnost vůči České národní bance podle tohoto zákona, zasílá jí informace formou a způsobem stanovenými pro výroční zprávu fondu kolektivního investování prováděcím právním předpisem.

(2) Jestliže počet investorů speciálního fondu kvalifikovaných investorů překročí limit podle § 56 odst. 3, fond neprodleně informuje o této skutečnosti Českou národní banku a požádá ji o povolení k překročení limitu.

(3) Speciální fond kvalifikovaných investorů zasílá České národní bance nejpozději do 2 měsíců po uplynutí každých 6 měsíců účetního období údaje

a) o objemu obhospodařovaného majetku,

b) o aktuální hodnotě jím vydaného cenného papíru,

c) o počtu investorů s rozdělením na investory se sídlem nebo bydlištěm v České republice, a investory se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí a investory patřící do skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka,

d) o hodnotě majetku připadajícího na investory se sídlem nebo bydlištěm v České republice a o hodnotě majetku připadajícího na investory se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,

e) o počtu a objemu vydaných a odkoupených podílových listů.

4) Vyhláška č. 603/2006 Sb., o informační povinnosti fondu kolektivního investování a investiční společnosti.

Hlava III

Veřejné nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu v České republice Veřejné nabízení cenných papírů vydávaných zahraničním speciálním fondem v České republice

§ 58

Povolení k veřejnému nabízení cenných papírů

(1) Zahraniční speciální fond může veřejně nabízet cenné papíry vydávané tímto fondem v České republice, jestliže má

a) uzavřenou smlouvu obdobně podle § 43 odst. 2 44 odst. 1,

b) povolení České národní banky k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice.

(2) Česká národní banka udělí zahraničnímu speciálnímu fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice, jestliže

a) tento fond má sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě,

b) tento fond předloží potvrzení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, o tom, že mu tento orgán vydal povolení ke kolektivnímu investování a že nemá námitky proti veřejnému nabízení cenných papírů tohoto fondu vydávaných tímto fondem v České republice,

c) tento fond odkupuje na žádost podílníka cenné papíry, které vydal, za podmínek, které nejsou horší než podmínky uvedené v § 12, nebo zajišťuje, že se kurz cenných papírů, které vydal, na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

d) stát, ve kterém má tento fond sídlo a skutečné sídlo, zaručuje srovnatelnou úroveň ochrany investorů jako tento zákon,

e) vedoucí organizační složky tohoto fondu, pokud má být na území České republiky umístěna, je důvěryhodný, odborně způsobilý a má dostatečné zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika fondu; jestliže požadavek na dostatečné zkušenosti s investováním již splňují nejméně 2 vedoucí osoby, může Česká národní banka udělit souhlas též osobě, která má dostatečné zkušenosti k výkonu příslušné funkce ve vztahu k činnostem uvedeným v § 15.

(3) Žádost o povolení k veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu vydávaných zahraničním speciálním fondem na území České republiky musí obsahovat údaje a doklady k ní přiložené musejí prokazovat skutečnosti uvedené lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady

osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Náležitosti žádosti a její přílohy

Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Na vedoucího organizační složky zahraničního speciálního fondu se vztahují obdobně ustanovení o schvalování vedoucích osob investiční společnosti nebo investičního fondu (§ 72).

(5) Česká národní banka může v povolení k veřejně veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu vydávaných zahraničním speciálním fondem na území České republiky stanovit podmínky, které je fond povinen splnit před zahájením povolené činnosti nebo dodržovat při výkonu povolené činnosti.

(6) Zahraniční speciální fond, který má povolení k veřejnému nabízení cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice, informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku

a) o změnách ve skutečnostech, na jejichž základě bylo povolení vydáno,

b) o změnách smlouvy podle odstavce 1 písm. a).

(7) Zahraniční speciální fond používá při veřejném nabízení cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo. V případě možnosti záměny může Česká národní banka uložit tomuto fondu doplnění rozlišujícího označení.

(8) Česká národní banka odejme zahraničnímu speciálnímu fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice na jeho žádost, jestliže fond

a) o této skutečnosti informuje všechny investory, nabídne jim odkoupení cenných papírů a poskytne dostatečnou lhůtu pro podání žádosti o odkup odkoupení,

b) doloží České národní bance, že splnil povinnosti uvedené v písmenu a) a vypořádal všechny žádosti o odkup odkoupení.

(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se obdobně vztahují na zahraniční investiční společnost, která hodlá nabízet cenné papíry speciálního fondu vydávané zahraničním speciálním fondem kolektivního investování v České republice.

(10) Povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje, pokud jsou cenné papíry zahraničního speciálního fondu veřejně nabízeny v souladu s požadavky na veřejné nabízení cenných papírů emitentů se sídlem v jiném členském státu Evropské unie podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

§ 59

Informační povinnosti

(1) Zahraniční speciální fond, jehož cenné papíry jsou veřejně nabízeny v České republice, uveřejňuje v České republice

a) informace, které uveřejňuje ve státě svého sídla, a to způsobem uvedeným ve statutu,

b) informace podle tohoto zákona, které nejsou zahrnuty v informacích podle písmena a), a to způsobem uvedeným ve statutu.

b) informace, které uveřejňuje speciální fond podle tohoto zákona a které nejsou uveřejňovány podle písmene a).

(2) Povinnost stanovenou v odstavci 1 plní i zahraniční speciální fond, který v minulosti veřejně nabízel jím vydávané cenné papíry v České republice a svou činnost

v České republice ukončil, mají-li investoři v České republice tyto cenné papíry ve svém vlastnictví.

ČÁST SEDMÁ

POVOLENÍ K ČINNOSTI INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI, POVOLENÍ K ČINNOSTI INVESTIČNÍHO FONDU A POVOLENÍ K VYTVOŘENÍ PODÍLOVÉHO FONDU

Hlava I

Povolení k činnosti investiční společnosti

§ 60

Udělení povolení

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti investiční společnosti pouze akciové společnosti,

a) která vydává pouze akcie na jméno,

b) jejíž sídlo a skutečné sídlo je na území České republiky,

c) jestliže původ jejího základního kapitálu je průhledný a nezávadný,

d) která předloží plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury investiční společnosti,

e) která má věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní investování, zejména

1. splacen základní kapitál,

2. její vedoucí osoby3) splňují podmínky schvalování podle § 72,

f) jejíž základní kapitál umožňuje řádný výkon činností uvedených v žádosti o povolení k činnosti investiční společnosti,

g) na které mají kvalifikovanou účast osoby3) vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení investiční společnosti splňující kritéria stanovená tímto zákonem pro posuzování kvalifikované účasti (§ 71b odst. 6),

h) jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dohledu nad investiční společností; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád tohoto státu a způsob jeho uplatňování, včetně vymahatelnosti práva, bránit výkonu dohledu nad investiční společností.

(2) Česká národní banka povolí investiční společnosti poskytovat službu spočívající v úschově a správě cenných papírů vydaných vydávaných fondem kolektivního investování nebo službu spočívající v investičním poradenství týkající se investičního nástroje, pokud má investiční společnost v povolení k činnosti investiční společnosti uvedenou službu spočívající v obhospodařování majetku zákazníka.

(3) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investiční společnosti je schválení vedoucích osob3) investiční společnosti a výčet činností, které může investiční společnost vykonávat. Změna vedoucí osoby investiční společnosti nebo změna činností, které může investiční společnost vykonávat, podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou.

(4) Česká národní banka udělí investiční společnosti povolení k obhospodařování majetku zákazníka, pokud investiční společnost prokáže splnění stejných předpokladů jako obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, a to přiměřeně k rozsahu poskytované služby.

(5) Povolení k činnosti investiční společnosti se vydává na dobu neurčitou.

(6) Předmětem podnikání investiční společnosti mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti investiční společnosti nebo registrované Českou národní bankou podle odstavců 7 až 10.

(7) Další podnikatelskou činnost může investiční společnost vykonávat jen po jejím zaregistrování Českou národní bankou. Další podnikatelská činnost investiční společnosti může spočívat pouze v činnosti přímo související se správou vlastního majetku.

(8) Česká národní banka další podnikatelskou činnost žadatele zaregistruje a vydá žadateli osvědčení o registraci. V případě, že pro registraci další podnikatelské činnosti nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, které Česká národní banka posoudí zejména s přihlédnutím k tomu, zda registrace této další činnosti přispěje ke zlepšení kvality činnosti investiční společnosti, zamítnutí registrace by způsobilo investiční společnosti značnou újmu, nebo k tomu, jaký je rozsah, složitost a povaha této další činnosti, Česká národní banka registraci zamítne.

(9) V rozhodnutí o registraci další podnikatelské činnosti může Česká národní banka omezit rozsah registrované činnosti, popřípadě stanovit podmínky, které musí investiční společnost splnit před zahájením každé z registrovaných činností, popřípadě, které musí dodržovat při jejím výkonu.

(10) Česká národní banka zruší registraci, jestliže investiční společnost písemně o její zrušení Českou národní banku požádá.

§ 61

Žádost o povolení k činnosti investiční společnosti musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v § 60 odst. 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

§ 61

(1) Žádost o povolení k činnosti investiční společnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující skutečnosti uvedené v § 60 odst. 1. Žádost o registraci další podnikatelské činnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující skutečnosti uvedené v § 60 odst. 7 a 8. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(2) O žádosti o povolení k činnosti investiční společnosti rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího podání.

§ 62

(1) Před udělením povolení k činnosti investiční společnosti požádá Česká národní banka o stanovisko příslušný orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, je-li investiční společnost

a) ovládaná

1. zahraniční osobou, která má povolení ke kolektivnímu investování investiční společností nebo zahraničním fondem kolektivního investování, který je právnickou osobou, pokud má povolení vydané tímto orgánem dohledu,

2. zahraniční osobou, která má povolení k poskytování investičních služeb vydané tímto orgánem dohledu,

3. zahraniční bankou, která má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo

4. pojišťovnou nebo zajišťovnou, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu Evropské unie vydané tímto orgánem dohledu, nebo

b) ovládaná stejnou osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmeni a).

(2) Česká národní banka postupuje obdobně podle odstavce 1, jestliže se investiční společnost má stát osobou ovládanou.

§ 63

Odnětí povolení

(1) Česká národní banka odejme investiční společnosti povolení k činnosti investiční společnosti na její žádost, jestliže investiční společnost neobhospodařuje žádný fond kolektivního investování a má vypořádané závazky vůči zákazníkům.

(2) Náležitosti žádosti o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Žádost o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava II

Povolení k činnosti investičního fondu Udělení povolení

§ 64

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti investičního fondu, jehož majetek nebude obhospodařován na základě smlouvy o obhospodařování, na žádost zakladatele nebo zakladatelů akciové společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, pokud

a) doloží, že akciová společnost byla založena,

b) sídlo a skutečné sídlo akciové společnosti má být na území České republiky,

c) je splacen základní kapitál akciové společnosti a původ základního kapitálu je průhledný a nezávadný,

d) předpokládané vedoucí osoby splňují podmínky stanovené tímto zákonem pro schvalování vedoucí osoby investičního fondu (§ 72),

e) předloží plán obchodní činnosti akciové společnosti, na jehož základě lze důvodně předpokládat, že akciová společnost bude mít ve lhůtě uvedené v odstavci 4 věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní investování,

f) akciová společnost nebyla založena na základě veřejné nabídky akcií,

g) základní kapitál umožňuje řádný výkon činnosti investičního fondu a je splacen pouze peněžitými vklady; zákaz nepeněžitých vkladů neplatí pro speciální fond kvalifikovaných investorů,

h) kvalifikovanou účast 3) na akciové společnosti budou mít osoby vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení investičního fondu osoby splňující kritéria stanovená tímto zákonem pro posuzování kvalifikované účasti (§ 71b odst. 6),

i) úzké propojení 3) akciové společnosti s jinou osobou nebude bránit výkonu dohledu nad investičním fondem; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád tohoto státu

a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit výkonu dohledu nad investičním fondem,

j) navržený statut investičního fondu má všechny předepsané náležitosti,

k) lze předpokládat, že investiční fond bude vhodný pro investory, zejména se zřetelem k rizikovosti investiční strategie; vhodnost investičního fondu pro investory se neposuzuje v případě speciálního fondu kvalifikovaných investorů,

l) osoba, která bude depozitářem, má vytvořeny předpoklady k plnění povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investičního fondu je schválení jeho vedoucích osob3), depozitáře, stanov a statutu. Změna depozitáře nebo vedoucí osoby investičního fondu podléhají předchozímu schválení Českou národní bankou. Žádost o schválení změny depozitáře lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující předpoklady k plnění povinností depozitáře stanovených tímto zákonem. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Oprávnění k činnosti investičního fondu vznikne akciové společnosti dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku.

(4) Do 2 měsíců ode dne zápisu do obchodního rejstříku doloží investiční fond České národní bance, že jeho poměry jsou v souladu s předpoklady, ze kterých se vycházelo při udělení povolení, zejména že má věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon kolektivního investování. Jde-li o fond, který může shromažďovat prostředky od veřejnosti, požádá Českou národní banku též o souhlas se zahájením shromažďování prostředků od veřejnosti; Česká národní banka souhlas udělí, splňuje-li fond podmínky podle věty první. Do udělení tohoto souhlasu nesmí fond shromažďovat prostředky od veřejnosti.

(5) Předmětem podnikání investičního fondu může být pouze kolektivní investování.

(5) Před udělením povolení k činnosti investičního fondu požádá Česká národní banka o stanovisko příslušný orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, má-li být investiční fond

a) ovládán

1. zahraniční investiční společností nebo zahraničním fondem kolektivního investování, který je právnickou osobou, pokud má povolení vydané tímto orgánem dohledu,

2. zahraniční osobou, která má povolení k poskytování investičních služeb vydané tímto orgánem dohledu,

3. zahraniční bankou nebo zahraniční institucí elektronických peněz, která má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo

4. pojišťovnou nebo zajišťovnou, která má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo

b) ovládán stejnou osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmeni a).

§ 64a

Udělení povolení investičnímu fondu, jehož majetek bude obhospodařován investiční společností

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti investičního fondu, který bude mít uzavřenu smlouvu o obhospodařování, na žádost zakladatele nebo zakladatelů akciové společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, pokud

a) jsou splněny podmínky podle § 64 odst. 1, kromě podmínek podle písmen d), e), h) a i),

b) k žádosti je přiložena smlouva o obhospodařování, obchodní plán investiční společnosti a obchodní plán investičního fondu popisující záměry zakladatele nebo zakladatelů,

c) investiční společnost, která bude majetek investičního fondu obhospodařovat, potvrdí, že navržené vedoucí osoby mají znalosti, zkušenosti a důvěryhodnost potřebné pro vedení takového investičního fondu,

d) investiční společnost, která bude majetek investičního fondu obhospodařovat, má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování majetku v investičním fondu.

(2) § 64 odst. 2, 3 a 5 2 a 3; součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investičního fondu je i schválení investiční společnosti, která bude obhospodařovat majetek investičního fondu se použijí obdobně.

(3) Účastníkem správního řízení o udělení povolení k činnosti investičního fondu podle tohoto ustanovení je též investiční společnost, která bude majetek investičního fondu obhospodařovat.

(4) Před udělením povolení k činnosti investičního fondu požádá Česká národní banka o stanovisko příslušný orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, je-li investiční společnost, která bude majetek investičního fondu obhospodařovat, nebo má- li být investiční fond

a) ovládán nebo ovládaná

1. zahraniční investiční společností nebo zahraničním fondem kolektivního investování, který je právnickou osobou, pokud má povolení vydané tímto orgánem dohledu,

2. zahraniční osobou, která má povolení k poskytování investičních služeb vydané tímto orgánem dohledu,

3. zahraniční bankou nebo zahraniční institucí elektronických peněz, která má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo

4. pojišťovnou nebo zajišťovnou, která má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo

b) ovládán nebo ovládaná stejnou osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmeni a).

§ 65

Žádost o povolení k činnosti investičního fondu musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v § 64 odst. 1 nebo v § 64a odst. 1. Náležitosti žádosti a její přílohy Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 65a

Předmětem podnikání investičního fondu může být pouze kolektivní investování.

Hlava III

Povolení k vytvoření podílového fondu

§ 66

Udělení povolení

(1) Česká národní banka udělí povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu, jestliže

a) vlastní kapitál investiční společnosti umožňuje řádné obhospodařování podílového fondu a řádný výkon dalších činností investiční společnosti,

b) investiční společnost má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování podílového fondu,

c) vedoucí osoby3) investiční společnosti splňují obdobné podmínky pro schvalování osob (§ 72),

d) depozitář osoba, která bude depozitářem, má vytvořeny předpoklady k plnění svých povinností stanovených tímto zákonem,

e) navržený statut podílového fondu má všechny předepsané náležitosti,

f) lze předpokládat, že podílový fond bude vhodný pro investory, zejména se zřetelem k rizikovosti investiční strategie; vhodnost podílového fondu pro investory se neposuzuje v případě speciálního fondu kvalifikovaných investorů.,

g) jsou splněny předpoklady uvedené v § 30a odst. 1, pokud má být otevřený podílový fond podřízeným standardním fondem.

(2) Česká národní banka nepovolí vytvoření otevřeného podílového fondu, který je standardním fondem, jehož podílové listy nemohou být nabízeny a vydávány v České republice.

(3) Žádost o povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu se uděluje na dobu neurčitou nebo určitou.

(2) Česká národní banka neudělí povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu, který je standardním fondem,

a) jehož podílové listy nemají být veřejně nabízeny v České republice,

b) pokud o povolení žádá zahraniční investiční společnost, která nemá povolení orgánu dohledu domovského státu k obhospodařování zahraničního fondu kolektivního investování, který je srovnatelného druhu, jako má být otevřený podílový fond.

(3) Žádost o povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(4) O žádosti o povolení k vytvoření standardního fondu rozhodne Česká národní banka do 2 měsíců ode dne jejího doručení.

(5) Při posuzování žádosti zahraniční investiční společnosti o povolení k vytvoření standardního fondu může Česká národní banka požádat orgán dohledu domovského státu zahraniční investiční společnosti o stanovisko. O toto stanovisko požádá Česká národní banka vždy před vydáním rozhodnutí, kterým se tato žádost zamítá. Při posuzování žádosti nepřezkoumává Česká národní banka u žádající zahraniční investiční společnosti splnění předpokladů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c).

(6) Česká národní banka odpoví na žádost orgánu dohledu jiného členského státu věcně srovnatelnou se žádostí o stanovisko podle odstavce 5 do 10 pracovních dnů ode dne jejího doručení.

(5) (7) Povolení k vytvoření uzavřeného podílového fondu se uděluje pouze na dobu určitou, nejdéle však na 10let na dobu určitou nebo neurčitou.

(6) (8) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu je schválení depozitáře a statutu. Změna depozitáře podílového fondu a změna statutu podléhají podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou. Žádost o schválení změny depozitáře lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující předpoklady k plnění povinností depozitáře stanovených tímto zákonem. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 67

Převod podílového fondu do obhospodařování jiné investiční společnosti

(1) Česká národní banka může povolit, aby investiční společnost převedla podílový fond, který obhospodařuje, do obhospodařování jiné investiční společnosti (dále jen „převod obhospodařování podílového fondu“); převedením obhospodařování podílového fondu není dotčena odpovědnost za porušení zákona při obhospodařování podílového fondu.

(2) Žádost o povolení převodu obhospodařování podílového fondu podává investiční společnost, která tento podílový fond obhospodařuje. Žádost obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů podílníků. Žádost o povolení převodu obhospodařování podílového fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínky uvedené v odstavci 4. Náležitosti žádosti a její přílohy Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(3) O žádosti o povolení převodu obhospodařování podílového fondu rozhodne

Česká národní banka do 2 měsíců ode dne jejího doručení.

(3) (4) Česká národní banka povolí převod obhospodařování podílového fondu, jestliže tím nejsou ohroženy zájmy podílníků.

(4) (5) Účastníky řízení o povolení převodu obhospodařování podílového fondu jsou zúčastněné investiční společnosti a jejich depozitáři.

§ 68

Odnětí povolení na žádost

(1) Česká národní banka odejme investiční společnosti nebo zahraniční investiční společnost povolení k vytvoření podílového fondu na žádost investiční společnosti její žádost, jestliže tím nejsou ohroženy zájmy podílníků.

(2) Žádost o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení ochrany podílníků lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínky uvedené v odstavci 1. Náležitosti žádosti a její přílohy Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST OSMÁ

PRAVIDLA ČINNOSTI INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI A INVESTIČNÍHO FONDU

Hlava I

Vlastní kapitál

§ 69

Vlastní kapitál investiční společnosti

(1) Vlastní kapitál investiční společnosti musí činit v době udělení povolení k činnosti investiční společnosti v korunách českých alespoň částka odpovídající 125 000 EUR. Po dobu existence investiční společnosti nesmí její vlastní kapitál klesnout pod tuto částku.

(2) Obhospodařuje-li investiční společnost majetek fondů kolektivního investování, jejichž hodnota v součtu převyšuje v korunách českých částku odpovídající 000 000 000 EUR, navýší vlastní kapitál podle odstavce 1 alespoň o částku, která se rovná 0,02 % z hodnoty obhospodařovaného majetku fondů kolektivního investování převyšujícího v korunách českých částku odpovídající 000 000 000 EUR, nejvýše však na částku v korunách českých odpovídající 10 000 000 EUR. Částka, o kterou je investiční společnost povinna navýšit vlastní kapitál, může být až do výše 50 % kryta zárukou banky, zahraniční banky nebo pojišťovny, pokud mají sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná.

(3) Majetkem obhospodařovaným investiční společností podle odstavce 2, bez ohledu na to, zda obhospodařování tohoto majetku svěřila jiné investiční společnosti, se rozumí

a) majetek v podílových fondech vytvořených touto investiční společností,

b) majetek investičních fondů, které investiční společnost obhospodařuje na základě smlouvy o obhospodařování.

(4) Bez ohledu na částky uvedené v odstavcích 1 a 2 musí mít investiční společnost minimální vlastní kapitál ve výši jedné čtvrtiny jejích správních nákladů a jedné čtvrtiny jejích odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vykázaných v předchozím roce v účetnictví, s přihlédnutím ke změnám v rozsahu její činnosti. Pokud investiční společnost nevykonávala svou činnost po celý předchozí rok, použijí se pro výpočet jejího minimálního vlastního kapitálu plánované náklady podle obchodního plánu. Tato část základního kapitálu může být až do výše 50 % kryta zárukou banky, zahraniční banky se sídlem v členském státě Evropské unie, pojišťovny se sídlem v České republice nebo pojišťovny se sídlem v členském státě Evropské unie.

(5) Investiční společnost, která poskytuje službu podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), dodržuje pravidla kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou.

§ 70

Vlastní kapitál fondu kolektivního investování

(1) Vlastní kapitál investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, musí činit v době udělení povolení k jeho činnosti v korunách českých částka odpovídající alespoň 300 000 EUR. Při udělování povolení Česká národní banka posuzuje splnění tohoto předpokladu u nově založené akciové společnosti obdobně jako u společnosti, která již vznikla.

(2) Vlastní kapitál fondu kolektivního investování musí do jednoho roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření podílového fondu dosáhnout alespoň 50 000 000 Kč.

(3) Nedosáhne-li vlastní kapitál fondu kolektivního investování do jednoho roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření podílového fondu alespoň 50 000 000 Kč, oznámí fond kolektivního investování tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance.

Hlava II

Schvalování účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu a schvalování vedoucích osob investiční společnosti nebo investičního fondu

§ 71

Nabývání účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít předchozí souhlas České národní banky

a) k nabytí kvalifikované účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu, nejde-li o nabytí přechodem vlastnického práva k cennému papíru,

b) k dosažení nebo překročení účasti 20 %, 33 % nebo 50 % na investiční společnosti nebo investičním fondu, nejde-li o dosažení nebo překročení účasti přechodem vlastnického práva k cennému papíru, nebo

c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími investiční společnost nebo investiční fond, nestanou-li se jimi přechodem vlastnického práva k cennému papíru.

(2) Pro účely výpočtu účasti podle odstavce 1 v investiční společnosti nebo investičním fondu se započítají i hlasovací práva z cenných papírů,

a) které na účet osoby uvedené v odstavci 1 drží svým jménem jiná osoba, b) kterými disponuje osoba ovládaná osobou uvedenou v odstavci 1,

c) kterými disponuje jiná osoba, jež uzavřela smlouvu s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou, ve které se vzájemně zavázaly dlouhodobě prosazovat společnou politiku týkající se řízení investiční společnosti nebo investičního fondu, že budou ve shodě uplatňovat hlasovací práva z cenných papírů, jimiž disponují,

d) které na základě smlouvy s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou drží jiná osoba, jestliže tato smlouva předpokládá dočasné přenechání dispozice s hlasovacími právy osobě uvedené v odstavci 1 nebo jí ovládané osobě za úplatu,

e) které byly osobou uvedenou v odstavci 1 poskytnuty jako jistota; to neplatí, pokud dispozice s hlasovacími právy byla přenechána osobě, která má tyto cenné papíry v úschově, správě nebo ve svém majetku a veřejně prohlásila, že bude tato hlasovací práva vykonávat, přičemž v takovém případě se hlasovací práva z těchto cenných papírů připočítávají osobě, která je má v úschově, správě nebo ve svém majetku,

f) které jsou ve vlastnictví jiné osoby, jestliže tato osoba vykonává hlasovací práva z těchto cenných papírů svým jménem podle pokynů osoby uvedené v odstavci 1 na základě smlouvy o výkonu hlasovacích práv.

(3) Pokud osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 mají sídlo v členském státě Evropské unie, podléhají dohledu orgánu dohledu tohoto členského státu a hodlají nabýt účast podle odstavce 1, požádá Česká národní banka před vydáním rozhodnutí o stanovisko tento orgán dohledu.

(4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 musí obsahovat údaje podle odstavce 1 a doklady

k ní připojené musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení vhodnosti žadatele z hlediska zdravého a obezřetného vedení investiční společnosti nebo investičního fondu a pro posouzení, zda úzké propojení žadatele s investiční společností nebo investičním fondem nebrání efektivnímu výkonu dohledu nad touto investiční společností nebo investičním fondem. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava II

Nabývání, zvyšování a pozbývání kvalifikované účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu a jejich ovládnutí

§ 71

Stanovení a výpočet kvalifikované účasti

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní banky

a) k nabytí kvalifikované účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu,

b) ke zvýšení kvalifikované účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo

c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími investiční společnost nebo investiční fond,

a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na investiční společnosti nebo investičním fondu nevykonávají nebo významný vliv na jejich řízení neuplatňují; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob, neuplatňováním vlivu nedochází ke změně na možnosti těchto ani jiných osob jej na řízení uplatnit.

(2) Pro účely výpočtu účasti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu hlasovací práva uvedená v § 122 odst. 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu;

§ 122 odst. 7 až 14 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu platí obdobně.

(3) Česká národní banka po přijetí žádosti o udělení souhlasu podle odstavce 1 postupuje obdobně podle § 62, § 64 odst. 6 nebo § 64a odst. 4, pokud o udělení souhlasu žádá osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie působit jako investiční společnost, investiční fond, poskytovatel investičních služeb, banka, instituce elektronických peněz, pojišťovna nebo zajišťovna, nebo je ovládající osobou takovéto osoby.

§ 71a

Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo ovládnutím a jejich oznámení

(1) Souhlas podle § 71 odst. 1 musejí osoba nebo osoby jednající ve shodě získat před nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu nebo jejich ovládnutím.

(2) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na investiční společnosti nebo investičním fondu nebo je ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle § 71 odst. 1.

(3) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu nebo jejich ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky

nemá za následek neplatnost právního úkonu, na základě kterého k těmto změnám v účastech na investiční společnosti nebo investičním fondu došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána nebo získaný vliv na jejich řízení nesmí být uplatňován, a to do doby udělení tohoto souhlasu.

§ 71b

Posuzování kvalifikované účasti

(1) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o souhlas podle § 71 odst. 1 písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 2. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na investiční společnosti nebo investičním fondu nebo investiční společnost či investiční fond ovládnout, údaje o investiční společnosti nebo investičním fondu, na kterém má být tato účast nabyta nebo zvýšena nebo který má být ovládnut, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této investiční společnosti nebo na tomto investičním fondu nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 6.

(2) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle odstavce 1. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle § 71a odst. 2.

(3) Je-li podaná žádost i přesto neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v odstavci 2 se přerušuje až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel

a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo

b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie vykonávajícího dohled nad bankami, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb, investičními společnostmi nebo zahraničními standardními fondy.

(4) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 6. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 6 a nepřihlíží přitom k ekonomickým potřebám trhu.

(6) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu na výkon

činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu jsou splněny tyto podmínky:

a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,

b) osoby, které jsou navrhovány za vedoucí osoby investiční společnosti nebo investičního fondu, splňují bez zjevných pochybností podmínky stanovené tímto zákonem (§ 72 odst. 2),

c) dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost finančních zdrojů žadatele, ve vztahu k vykonávaným nebo plánovaným činnostem u investiční společnosti nebo investičním fondu,

d) investiční společnost nebo investiční fond budou i nadále schopny plnit pravidla obezřetného obhospodařování majetku fondu kolektivního investování (§ 74a),

e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být investiční společnost nebo investiční fond zahrnut,

1. nebrání účinnému dohledu nad investiční společností nebo investičním fondem,

2. nebrání účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie, který vykonává dohled nad finančním trhem, nebo

3. neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku,

f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti investiční společnosti nebo investičním fondu nebo jejich ovládnutím nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo, a

g) jedná se o případ zvláštního zřetele hodný, pokud jde o žádost podle § 71a odst. 2.

(7) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka

a) může určit lhůtu pro nabytí účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 odst. 1,

b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle § 62 před vydáním rozhodnutí.

(8) Česká národní banka se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady investiční společnosti nebo investičního fondu, na kterých byla nabyta nebo zvýšena kvalifikovaná účast nebo které byly ovládnuty osobou nebo osobami jednajícími ve shodě bez předchozího souhlasu České národní banky. Neuplatní-li Česká národní banka toto právo u soudu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne konání valné hromady nebo, nebyla-li valná hromada řádně svolána, ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se Česká národní banka mohla dozvědět, že měla být svolána, nejdéle však ve lhůtě do 1 roku ode dne konání valné hromady nebo ode dne, kdy se Česká národní banka mohla dozvědět, že valná hromada měla být svolána, toto právo zaniká. Ustanovení obchodního zákoníku o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti se použijí obdobně.

§ 71c

Pozbytí nebo snížení kvalifikované účasti

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že

a) snižují svoji kvalifikovanou účast na investiční společnosti nebo investičním fondu tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, nebo ji zcela pozbývají, nebo

b) snižují svoji kvalifikovanou účast na investiční společnosti nebo investičním fondu tak, že je přestávají ovládat.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na investiční společnosti nebo investičním

fondu nebo o osobě nebo osobách přestávajících je ovládat, údaje o investiční společnosti, na které je tato účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána nebo údaje o investičním fondu, na kterém je tato účast snížena nebo pozbyta nebo který přestane být ovládán, údaj o celkové výši podílu na této investiční společnosti nebo tomto investičním fondu po jejím snížení nebo údaj o rozsahu vlivu na řízení na této investiční společnosti nebo tomto investičním fondu po jeho snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na investiční společnosti nebo investičním fondu nabývají nebo zvyšují nebo osobách, které získávají vliv na řízení investiční společnosti nebo investičního fondu.

§ 71d

Ustanovení § 71 až 71c se nepoužijí, jde-li o účast na investičním fondu, který má uzavřenu smlouvu o obhospodařování.

Vedoucí osoby investiční společnosti nebo investičního fondu

§ 72

(1) Vedoucí osoba investiční společnosti nebo investičního fondu musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas České národní banky .

(2) Žádost o souhlas podle odstavce 1 musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 3. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 osobě, a) která dosáhla věku 18 let,

b) která je způsobilá k právním úkonům,

c) u níž nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona, který upravuje živnostenské podnikání,

d) která je důvěryhodná,

e) která je odborně způsobilá,

f) která má dostatečné zkušenosti s kolektivním investováním, investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika investičního fondu nebo podílového fondu investiční společnosti, nebo s výkonem příslušné funkce ve vztahu k činnostem uvedeným v § 15 odst. 3 a 4; přitom platí, že dostatečné zkušenosti s kolektivním investováním splňuje nejméně 1 vedoucí osoba a dostatečné zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika investičního fondu nebo podílového fondu investiční společnosti, splňují alespoň 2 vedoucí osoby,

g) která splňuje podmínku neslučitelnosti funkcí (§ 73), h) u níž řádnému výkonu funkce nebrání její jiná činnost.

(4) Vedoucí osoba investičního fondu, který má uzavřenu smlouvu o obhospodařování, nemusí mít k výkonu své funkce souhlas podle odstavce 1, pokud s výkonem její funkce vyslovila písemný předchozí souhlas obhospodařující investiční společnost; podmínkou takového souhlasu je, že posuzovaná osoba má znalosti, zkušenosti a důvěryhodnost potřebné pro vedení takového investičního fondu. V případě závažné změny ve skutečnostech, na jejichž základě byl souhlas udělen, investiční společnost souhlas písemně odvolá. Udělení i odvolání souhlasu zasílá investiční společnost na vědomí České národní bance.

§ 73

Vedoucí osobou investiční společnosti nebo investičního fondu nesmí být

a) poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, b) zaměstnanec České národní banky,

c) investiční zprostředkovatel nebo vedoucí osoba nebo zaměstnanec investičního zprostředkovatele nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a investiční zprostředkovatel nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání jsou účastníky jednoho koncernu,

d) vedoucí osoba, zaměstnanec nebo makléř obchodníka s cennými papíry, nebo osoba vykonávající obdobnou činnost pro zahraniční osobu s povolením k poskytování investičních služeb; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb jsou účastníky jednoho koncernu,

e) vedoucí osoba nebo zaměstnanec banky nebo vedoucí nebo zaměstnanec pobočky zahraniční banky, která pro tuto investiční společnost nebo investiční fond vykonává funkci depozitáře; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a banka nebo zahraniční banka jsou účastníky jednoho koncernu,

f) vedoucí pracovník nebo zaměstnanec jiné investiční společnosti nebo investičního fondu nebo osoba vykonávající obdobnou činnost pro zahraniční osobu s povolením ke kolektivnímu investování; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a jiná investiční společnost nebo investiční fond nebo zahraniční osoba s povolením ke kolektivnímu investování jsou účastníky jednoho koncernu, nebo

g) vedoucí osoba nebo zaměstnanec penzijního fondu nebo osoba vykonávající obdobnou činnost pro zahraniční penzijní fond; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a penzijní fond jsou účastníky jednoho koncernu.

Hlava III

Schvalování vedoucí osoby investiční společnosti nebo investičního fondu

§ 72

(1) Vedoucí osoba investiční společnosti nebo investičního fondu musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas České národní banky.

(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 osobě, která

a) má tyto předpoklady k výkonu své funkce:

1. dosáhla věku 18 let,

2. je plně způsobilá k právním úkonům,

3. nenastala u ní skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle živnostenského zákona,

4. je důvěryhodná,

5. je odborně způsobilá,

b) je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného výkonu činností investiční společnosti nebo investičního fondu, ve kterých má vykonávat funkci vedoucí osoby; především řádnému výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání,

c) má dostatečné zkušenosti s kolektivním investováním, investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika investičního fondu nebo podílového fondu investiční společnosti, nebo s výkonem příslušné funkce ve vztahu k činnostem uvedeným v § 15 odst. 3 a 4.

(3) V investiční společnosti nebo investičním fondu musí působit alespoň jedna vedoucí osoba, která splňuje požadavek na dostatečné zkušenosti s kolektivním

investováním podle odstavce 2 a alespoň 2 vedoucí osoby, které splňují požadavek na dostatečné zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika investičního fondu nebo podílového fondu investiční společnosti podle odstavce 2.

(4) Při posuzování skutečností uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) vezme Česká národní banka v úvahu zejména rozsah pravomocí spojených s výkonem funkce, organizační uspořádání investiční společnosti nebo investičního fondu a celkové personální vybavení investiční společnosti nebo investičního fondu.

(5) Vedoucí osoba investičního fondu, který má uzavřenu smlouvu o obhospodařování, nemusí mít k výkonu své funkce souhlas podle odstavce 1, pokud s výkonem její funkce vyslovila písemný předchozí souhlas obhospodařující investiční společnost. Podmínkou takového souhlasu je, že posuzovaná osoba má znalosti, zkušenosti a důvěryhodnost potřebné pro vedení takového investičního fondu. V případě závažné změny ve skutečnostech, na jejichž základě byl souhlas udělen, investiční společnost souhlas písemně odvolá. Udělení i odvolání souhlasu zasílá investiční společnost na vědomí České národní bance.

(6) Žádost o souhlas podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh, včetně příloh prokazujících důvěryhodnost a odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a) bodů 4 a 5, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 73

(1) Osoba, která získala předchozí souhlas k výkonu své funkce, je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance každou změnu podmínek uvedených v § 72 odst. 2 nebo skončení výkonu své funkce.

(2) Nezačne-li osoba uvedená v odstavci 1 vykonávat svou funkci do 6 měsíců ode dne, kdy jí byl předchozí souhlas udělen, nebo nevykonává-li z jakýchkoliv důvodů svou funkci po dobu delší než 6 měsíců, předchozí souhlas zaniká.

Hlava III

Hlava IV

Pravidla jednání činnosti a hospodaření investiční společnosti nebo investičního fondu

§ 74

Pravidla obezřetného podnikání

(1) Investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování,

a) přijmou organizační řád,

b) svým vnitřním předpisem upraví

1. administrativní postupy a systém účetnictví v rámci platných účetních předpisů, 2. kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci dat,

3. systém vnitřní kontroly,

4. postupy k omezení možnosti střetu zájmů při poskytování služeb,

5. opatření k zamezení použití obhospodařovaného majetku k obchodům na vlastní účet,

6. opatření k ochraně vnitřních informací,

7. opatření k předcházení manipulací s trhem a systém řízení rizik.

(2) Investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, dodržují pravidla podle odstavce 1 přiměřeně podle objemu obhospodařovaného majetku, způsobu kolektivního investování a rozsahu poskytovaných služeb.

(3) Způsob plnění pravidel obezřetného podnikání investiční společnosti nebo investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, a způsob jejich zavedení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 74

Odborná péče

Investiční společnost a investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, vykonává činnosti podle tohoto zákona s odbornou péčí.

§ 74a

Obezřetný výkon činnosti investiční společnosti a investičního fondu

(1) K zajištění obezřetného výkonu činnosti investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, zavede a udržuje

a) řídicí a kontrolní systém,

b) postupy pro zjišťování a řízení střetů zájmů mezi

1. investiční společností a obhospodařovanými fondy kolektivního investování,

2. fondy kolektivního investování a investory, fondy kolektivního investování obhospodařovanými investiční společností navzájem a mezi investory těchto fondů navzájem,

3. investiční společností nebo obhospodařovanými fondy a jinými zákazníky investiční společnosti nebo takovými zákazníky navzájem,

4. investiční společností nebo investičním fondem a osobami se zvláštním vztahem k investiční společnosti nebo investičnímu fondu podle odstavce 5 a

5. osobou, která ovládá investiční společnost nebo investiční fond, je ovládána investiční společností nebo investičním fondem nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako investiční společnost nebo investiční fond a vedoucími osobami investiční společnosti nebo investičního fondu, investory fondů kolektivního investování obhospodařovaných investiční společností nebo investory investičního fondu, popřípadě jinými zákazníky investiční společnosti.

(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení investiční společnosti nebo investičního fondu, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným, jasným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v jehož rámci se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a

3. řádné administrativní a účetní postupy,

b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu investiční společnosti nebo investičního fondu k rizikům,

kterým jsou nebo mohou být vystaveny investiční společnost, jí obhospodařované fondy kolektivního investování nebo investiční fond, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,

3. postupy sledování, vyhodnocování a aktualizace pravidel podle bodu 1 a postupů podle bodu 2,

4. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,

c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí jsou vždy

1. vnitřní audit,

2. průběžná kontrola dodržování povinností investiční společnosti nebo investičního fondu plynoucích z tohoto zákona, z jiných právních předpisů a z vnitřních předpisů investiční společnosti nebo investičního fondu, včetně statutu a ze smluvních vztahů s obhospodařovanými fondy a depozitáři,

3. kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a

4. pravidla kontroly činnosti investičních zprostředkovatelů, pomocí kterých investiční společnost nebo investiční fond poskytuje své služby.

(3) Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti vykonávaných činností investiční společnosti nebo investičního fondu v jeho celku i jednotlivých součástech.

(4) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou vždy

a) postupy k ochraně vnitřních informací,

b) postupy k předcházení manipulace s trhem,

c) postupy pro uzavírání obchodů s investičním nástrojem osobou se zvláštním vztahem k investiční společnosti nebo investičnímu fondu (odstavec 5), jestliže tato osoba jedná nad rámec svých pracovních povinností nebo jestliže se obchod uzavírá na účet

1. této osoby,

2. osoby blízké této osobě podle občanského zákoníku,

3. osoby, se kterou je tato osoba úzce propojena, nebo

4. jiné osoby, jestliže osoba se zvláštním vztahem k investiční společnosti nebo investičnímu fondu má přímý nebo nepřímý hmotný zájem na výsledku obchodu, který není poplatkem ani odměnou za provedení obchodu,

d) pravidla pro sdružování obchodů,

e) pravidla o účtování o obhospodařovaném majetku fondu kolektivního investování a pro vedení evidence cenných papírů,

f) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů,

g) zásady pro výkon hlasovacích práv spojených s obhospodařovanými akciemi nebo obdobnými cennými papíry představujícími podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, a

h) systém vnitřní komunikace.

(5) Osobou se zvláštním vztahem k investiční společnosti nebo investičnímu fondu se rozumí

a) jejich vedoucí osoba,

b) jejich zaměstnanec, který se podílí na obhospodařování majetku fondu kolektivního investování,

c) fyzická osoba jiná než uvedená v písmenech a) a b), která se podílí na obhospodařování majetku fondu kolektivního investování podle příkazů

investiční společnosti nebo investičního fondu, nebo

d) fyzická osoba, která se přímo podílí na činnostech, jejichž výkonem investiční společnost nebo investiční fond pověřily jinou osobu v souvislostech s obhospodařováním majetku fondu kolektivního investování.

(6) Investiční společnost a investiční fond jsou povinny průběžné ověřovat a pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.

(7) Investiční společnost nebo investiční fond zavedou v rámci svého řídicího a kontrolního systému opatření a postupy zajišťující řádný a plynulý výkon činnosti.

(8) Způsob dodržování jednotlivých pravidel obezřetného výkonu činnosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 74b Personální vybavení

(1) Investiční společnost a investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, musejí mít personální vybavení přiměřené povaze, složitosti a rozsahu jimi prováděných činností.

(2) U svých zaměstnanců, investičních zprostředkovatelů, jejich zaměstnanců, vedoucích osob a jiných osob, pomocí kterých provádí své činnosti, investiční společnost nebo investiční fond zabezpečí, aby se jednalo o osoby důvěryhodné, které mají znalosti a zkušenosti nezbytné pro plnění jim přidělených činností. Důvěryhodnost, znalosti a zkušenosti jsou tyto osoby povinny investiční společnosti nebo investičnímu fondu prokázat příslušnými doklady.

(3) Investiční společnost nebo investiční fond zabezpečí, aby osoby uvedené v odstavci 2 měly znalosti o postupech a předpisech nezbytných pro plnění jejich povinností souvisejících s činností investiční společnosti nebo investičního fondu.

(4) Investiční společnost nebo investiční fond zabezpečí, aby rozsah a povaha činností prováděných osobami uvedenými v odstavci 2 nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností těchto osob.

Pravidla jednání při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování

§ 75

Pravidla jednání při výkonu činnosti investiční společnosti a investičního fondu a při poskytování jiných služeb

(1) Investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování

a) obhospodařují majetek fondu kolektivního investování s odbornou péčí,

b) dávají přednost zájmům akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování a jiných osob, jejichž majetek obhospodařují, před svými vlastními zájmy a zájmy třetích osob,

c) mají materiální a personální vybavení potřebné pro řádné obhospodařování majetku fondu kolektivního investování a účinně je využívají.

(2) Vynaložením odborné péče se rozumí jednání kvalifikované, čestné, odpovědné a v nejlepším zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování, zejména

a) provádění plateb bezhotovostně, pokud to nevylučuje povaha věci, b) nemanipulování s trhem,

c) nezneužívání vnitřních informací a zamezování přístupu k vnitřním informacím, d) nešíření nesprávných nebo zavádějících informací,

e) nenarušování celistvosti trhu,

f) nenabízení výhod, jejichž spolehlivost nelze zaručit,

g) provádění veškerých obchodů za nejlepších podmínek, které musejí být prokazatelně doloženy,

h) porovnávání kurzů nebo cen jednotlivých nákupů a prodejů vzájemně mezi sebou a s vývojem kurzů a cen uveřejněných na regulovaných trzích,

i) dokumentování způsobu provedení obchodu, kontrolování objektivnosti evidovaných údajů a předcházení riziku finančních ztrát,

j) provádění analýz ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně přístupných informací,

k) neprovádění nadbytečných obchodů za účelem dosažení vlastního zisku bez ohledu na nejlepší zájmy investorů.

(3) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a b) se vztahují též na vedoucí osoby a likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování.

(4) Investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, upraví svým vnitřním předpisem postup pro vyřizování stížností a reklamací investorů.

(1) Investiční společnost a investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, jednají kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, zejména plní tyto povinnosti:

a) řádně vydávají a odkupují cenné papíry a o výsledku informují investory,

b) provádějí platby bezhotovostně, pokud to nevylučuje povaha věci,

c) nemanipulují s trhem,

d) nezneužívají vnitřní informace a zamezují přístup k vnitřním informacím,

e) nešíří nesprávné nebo zavádějící informace,

f) nenarušují celistvost trhu,

g) nenabízejí výhody, jejichž spolehlivost nelze zaručit,

h) provádějí obchody za nejlepších podmínek,

i) zpracovávají obchody spravedlivě a bez zbytečných průtahů,

j) dokumentují způsob provedení obchodu, kontrolují objektivnost evidovaných údajů a předcházejí riziku finančních ztrát,

k) provádějí analýzy ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně přístupných informací,

l) neprovádějí nadbytečné obchody za účelem dosažení vlastního zisku bez ohledu na nejlepší zájmy vlastníků cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování a

m) porovnávají kurzy nebo ceny jednotlivých nákupů a prodejů vzájemně mezi sebou a s vývojem kurzů a cen uveřejněných na regulovaných trzích.

(2) Investiční společnost a investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, nesmí při výkonu svých činností přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu, která může vést k porušení povinnosti stanovené v odstavci 1.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění pravidel jednání investiční společnosti a investičního fondu podle odstavce 1 a požadavky na kvalitativní charakter

přípustných poplatků, odměn nebo nepeněžitých výhod podle odstavce 2.

(4) Povinnost jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě má investiční společnost a investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, i vůči potenciálnímu investorovi.

(5) Je-li v řízení o náhradu škody způsobené porušením povinností při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování sporné, zda investiční společnost nebo investiční fond jednaly s odbornou péčí, nese důkazní břemeno tato investiční společnost nebo investiční fond.

§ 76

(1) Na investiční společnost se při činnostech podle § 15 odst. 3 a 4 vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu upravující deník obchodníka s cennými papíry, odbornost osob, pomocí kterých obchodník s cennými papíry vykonává své činnosti, jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky a informační povinnosti obchodníka s cennými papíry s výjimkou hlášení obchodů. Investiční společnost, vykonávající činnost podle § 15 odst. 3 nebo 4 zavede ve vztahu k této činnosti pravidla obezřetného poskytování investičních služeb včetně pravidel pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry jinou pověřenou osobou a pravidel pro ochranu majetku zákazníka podle zvláštních právních předpisů upravujících činnost obchodníka s cennými papíry zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

(2) Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka, nesmí bez výslovného souhlasu zákazníka investovat jeho majetek do akcií nebo podílových listů vydaných vydávaných fondem kolektivního investování, který sama obhospodařuje.

(3) Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka a popřípadě též vykonává činnost podle § 15 odst. 4 písm. a), je povinna platit příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a její zákazníci mají nárok na výplatu náhrady, a to za obdobných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu3). Pro vydávání majetku zákazníka v případě konkursu úpadku takové investiční společnosti platí zvláštní právní předpis zákon upravující podnikání na kapitálovém trhu3) obdobně.

(4) Investiční společnost, která má ve svém povolení uvedenu činnost podle § 15 odst. 3 nebo odst. 4 písm. b), je oprávněna, pokud jde o tuto činnost, používat vázaného zástupce. Ustanovení zvláštního zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu týkající se vázaného zástupce se použijí obdobně5).

§ 77

(1) Investiční společnost nesmí ovládat jinou obchodní společnost, ledaže se jedná o účast drženou na účet podílového fondu, který tato investiční společnost obhospodařuje, nebo účast na investičním fondu drženou nejdéle do jednoho roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu.

(2) Investiční společnost nesmí být neomezeně ručícím společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti nebo obdobné společnosti podle zahraničního práva.

§ 78

Pravidla pro obhospodařování majetku fondu kolektivního investování

(1) Investiční společnost může k efektivnějšímu obhospodařování majetku fondu

kolektivního investování svěřit na základě smlouvy jeho obhospodařování osobě, která má zkušenosti s kolektivním investováním nebo investováním do majetku uvedeného ve statutu fondu a je investiční společností nebo zahraniční investiční společností, obchodníkem s cennými papíry nebo zahraniční osobou, která má obdobné povolení k obhospodařování majetku zákazníků, zákazníků a podléhá dohledu orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo (dále jen „osoba obhospodařující majetek fondu kolektivního investování“), jestliže

a) o tom byla předem informována Česká národní banka,

b) o tom byl předem informován depozitář a souhlasí s tím,

c) to nebrání účinnému výkonu dohledu nad investiční společností,

d) je to uvedeno ve statutu fondu kolektivního investování,

e) to nebrání tomu, aby majetek fondu kolektivního investování byl obhospodařován v nejlepším zájmu investorů,

f) se osoba obhospodařující majetek fondu kolektivního investování zaváže dodržovat statut fondu kolektivního investování,

g) je zajištěna spolupráce mezi Českou národní bankou a orgánem, který vykonává dohled nad osobou obhospodařující majetek fondu kolektivního investování, pokud má tato osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie,

h) svěřením obhospodařování majetku fondu kolektivního investování nehrozí střet zájmů investiční společnosti nebo vlastníků cenných papírů vydaných vydávaných fondem kolektivního investování a osobou obhospodařující majetek fondu kolektivního investování,

i) investiční společnost a depozitář fondu kolektivního investování mohou průběžně kontrolovat činnost osoby obhospodařující majetek fondu kolektivního investování,

j) investiční společnost může svými pokyny ovlivňovat činnost osoby obhospodařující majetek fondu kolektivního investování,

k) investiční společnost může s okamžitou účinností zrušit příkaz osoby obhospodařující majetek fondu kolektivního investování nebo může s okamžitou účinností vypovědět smlouvu o svěření obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, je-li to v zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.

(2) Osobou obhospodařující majetek fondu kolektivního investování nesmí být depozitář tohoto fondu kolektivního investování. Banka nebo pobočka zahraniční banky, která pro fond kolektivního investování vykonává funkci depozitáře, může provádět oceňování majetku fondu kolektivního investování nebo výpočet aktuální hodnoty podílového listu, pokud má banka nebo pobočka zahraniční banky vytvořeny organizační předpoklady zajišťující řádnou, samostatnou a nezávislou kontrolu těchto činností v rámci výkonu činnosti depozitáře.

(3) Investiční společnost může svěřit též některou činnost související s kolektivním investováním z činností, která je obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, nebo správu věci patřící do majetku fondu kolektivního investování jiné osobě, která je oprávněna takovou činnost podnikatelsky vykonávat, jestliže jsou splněny podmínky přiměřeně podle odstavce 1.

(4) Při svěření obhospodařování majetku fondu kolektivního investování jiné osobě nebo svěření výkonu činnosti související s kolektivním investováním některé z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, jiné osobě si musí investiční společnost ponechat alespoň obhospodařování části majetku fondu kolektivního investování nebo některou činnost související s kolektivním investováním.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují přiměřeně na investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování. Pro stanovení úplaty za činnost podle odstavců 1 a 3

se použije přiměřeně § 18 odst. 1.

(6) Svěřením obhospodařování části majetku fondu kolektivního investování jiné osobě nebo svěřením některé činnosti související s kolektivním investováním z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, jiné osobě zůstává nedotčena odpovědnost investiční společnosti nebo investičního fondu za škodu vzniklou při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování a odpovědnost depozitáře fondu kolektivního investování za škodu vzniklou porušením jeho povinností při výkonu činnosti depozitáře.

Pravidla pro veřejné nabízení akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování Propagační sdělení fondu kolektivního investování

§ 79

(1) V každé veřejné nabídce akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování musí být uvedeno místo, kde může zájemce zdarma získat statut a zjednodušený statut fondu kolektivního investování nebo do nich nahlédnout, nebo v ní musí být uveden způsob, jakým jsou statut a zjednodušený statut veřejnosti dostupné.

(2) Všichni zájemci o kolektivní investování musejí mít stejný přístup k informacím o nabízených investicích. Informace musejí být pravdivé, nezkreslené a musejí umožňovat posouzení kvality akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování.

(3) Každé důležité tvrzení a varování, které může ovlivnit rozhodování investora, musí být v nabídce akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování dostatečně zdůrazněno a nesmí být zakryto skutečností, která od něj odvrací pozornost.

§ 79

(1) Propagační sdělení fondu kolektivního investování nesmějí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace a z jejich obsahu a formy musí být zřejmé, že jde o propagační sdělení.

(2) Každé propagační sdělení týkající se veřejného nabízení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování musí obsahovat informaci o tom, že byl nebo bude uveřejněn statut a sdělení klíčových informací, a kde a v jakém jazyce je nebo bude možné je získat. Propagační sdělení šířené společně s jiným sdělením musí být zřetelně rozlišitelné a vhodným způsobem odděleno od jiného sdělení.

(3) Každé propagační sdělení i jiné oznámení v písemné či ústní formě, týkající se veřejného nabízení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, musí být v souladu s informacemi obsaženými ve statutu a sdělení klíčových informací.

(4) Všichni investoři musejí mít neupřednostňující přístup k informacím o nabízených investicích. Informace musejí být pravdivé, nezkreslené a musejí umožňovat posouzení kvality cenného papíru vydávaného fondem kolektivního investování.

(5) Každé důležité tvrzení a varování, které může ovlivnit rozhodování investora, musí být v propagačním sdělení týkajícím se cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování dostatečně zdůrazněno a nesmí být zakryto skutečností, která od něj odvrací pozornost.

§ 80

(1) Veřejná nabídka akcií nebo podílových listů fondu Každé propagační sdělení týkající se veřejného nabízení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování musí obsahovat upozornění, že

a) každá investice obsahuje riziko a současně musí být uvedena buď konkrétní informace o riziku nebo informace o tom, kde je možno tuto informaci získat,

b) návratnost investice není zaručena.

(2) Pokud se veřejná nabídka akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování propagační sdělení, týkající se veřejného nabízení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, zmiňuje o výnosnosti investic, musí dále obsahovat

a) úplné informace o předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investic; nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané časové období nebo vybraná časová období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti,

b) takové informace o předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice, aby tyto výnosy nebo vlastnosti nemohly být považovány za zajištěné; pokud jsou investice nebo výnosy zajištěny, musí být vysvětlen způsob a rozsah zajištění vůči investorovi,

c) upozornění, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů.

(3) Pokud jsou ve veřejné nabídce akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování v propagačním sdělení, týkajícím se veřejného nabízení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, uvedeny daňové úlevy, musí obsahovat všechny důležité informace o těchto úlevách, zejména za jakých podmínek a na které investory se vztahují.

(4) Podřízený standardní fond uvádí ve svých propagačních sděleních informaci o tom, že investuje nejméně 85 % svého majetku do cenných papírů vydávaných řídícím standardním fondem nebo řídícím zahraničním standardním fondem, a název tohoto fondu.

(4) (5) Při veřejném nabízení akcií nebo podílových listů fondu cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování musejí být dodržována ustanovení zvláštního zákona o smlouvách uzavřených při použití výhradně jednoho nebo více prostředků komunikace občanského zákoníku o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku.

§ 81

Propagační materiály sdělení fondu kolektivního investování musejí obsahovat výrazné upozornění

a) na druhy majetku podle § 26 odst. 1 písm. c) až g), do kterých fond může investovat, nebo na možné kopírování indexu akcií nebo dluhopisů podle § 28 odst. 9,

b) na možné větší výkyvy aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování, připadají-li v úvahu s ohledem na složení majetku fondu kolektivního investování nebo techniku jeho obhospodařování.

§ 81a

Všechny osoby oprávněné veřejně nabízet Osoby veřejně nabízející cenné papíry vydané vydávané fondem kolektivního investování na území České republiky jsou povinny dodržovat ustanovení § 79 až 81; stejné povinnosti mají též osoby, na které byla tato činnost

uvedenými subjekty delegována které byly touto činností pověřeny.

§ 82

Oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování

(1) Investiční nástroje v majetku fondu kolektivního investování musejí být oceňovány pravidelně ve lhůtě uvedené ve statutu. Tato lhůta nesmí být delší než 2 týdny, pokud se nejedná o speciální fond kvalifikovaných investorů nebo speciální fond nemovitostí. Speciální fond nemovitostí, který má stanovené termíny pro podání žádosti o odkup podílových listů (§ 12 odst. 2), musí stanovit lhůtu tak, aby ocenění bylo provedeno k těmto termínům. Speciální fond kvalifikovaných investorů, který má formu otevřeného podílového fondu, a speciální fond nemovitostí, pokud mají stanovené termíny pro podání žádosti o odkoupení podílových listů, musejí stanovit lhůtu tak, aby ocenění bylo provedeno ke dni, který nepředchází příslušnému termínu pro podání žádosti o odkoupení podílových listů o více než 3 dny.

(2) Nemovitosti, movité věci, práva a další hodnoty v majetku fondu kolektivního investování a závazky musejí být oceňovány pravidelně ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně jedenkrát ročně. Speciální fond nemovitostí, který má stanovené termíny pro podání žádosti o odkup odkoupení podílových listů (§ 12 odst. 2), musí stanovit lhůtu tak, aby ocenění bylo provedeno k těmto termínům ke dni, který nepředchází příslušnému termínu pro podání žádosti o odkoupení podílových listů o více než 2 týdny.

(3) Fond kolektivního investování oceňuje v průběhu účetního období majetek a závazky ke dni stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu bez sestavení účetní závěrky.

(4) Majetek a závazky z investiční činnosti fondu kolektivního investování se oceňují reálnou hodnotou. Způsob stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování v případech, které neupravuje zvláštní právní předpis upravující účetnictví, a způsob stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování, stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST DEVÁTÁ

INFORMAČNÍ POVINNOSTI FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ

§ 83

Základní ustanovení

Fond kolektivního investování uveřejňuje, pokud tento zákon nestanoví jinak nejde o speciální fond kvalifikovaných investorů

a) statut,

b) zjednodušený statut,

b) sdělení klíčových informací,

c) stanovy,

d) výroční zprávu,

e) pololetní zprávu za prvních 6 měsíců účetního období.

§ 84

Statut a zjednodušený statut sdělení klíčových informací

(1) Statut fondu kolektivního investování je dokument, který obsahuje informace

o způsobu investování fondu kolektivního investování a další informace nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení investice, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi nebo v případě speciálního fondu kvalifikovaných investorů formou srozumitelnou kvalifikovanému investorovi. Zjednodušený statut obsahuje vybrané údaje ze statutu.

(2) Statut fondu kolektivního investování obsahuje též vysvětlení rizik spojených s investováním způsobem srozumitelným investorům.

(3) Statut standardního fondu musí umožňovat nabízení podílových listů v České republice, a pokud umožňuje jejich nabízení v jiném státě, musí být podílové listy současně nabídnuty v členském státě Evropské unie.

(4) Pravidla pro přijímání statutu a zjednodušeného statutu sdělení klíčových informací

a jejich změn určí stanovy investičního fondu nebo investiční společnosti.

(5) Ke statutu investičního fondu se přikládají též jeho stanovy. Stanovy nemusejí být přiloženy, jestliže statut obsahuje informaci

a) o tom, že tyto dokumenty budou investorovi poskytnuty na jeho žádost, nebo

b) o místě, kde je možno do těchto dokumentů nahlédnout, přičemž tato informace se uvádí za každý členský stát Evropské unie, v němž jsou cenné papíry vydané vydávané fondem kolektivního investování veřejně nabízeny.

(6) Sdělení klíčových informací je dokument obsahující klíčové informace pro investory. Obsahuje stručné základní charakteristiky fondu kolektivního investování, nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení povahy a rizik investice, která je jim nabízena, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi.

(7) Sdělení klíčových informací standardního fondu vždy obsahuje

a) zřetelné označení, z něhož je patrné, že obsahuje klíčové informace pro investory,

b) označení standardního fondu, ke kterému se vztahuje,

c) popis

1. investičních cílů standardního fondu,

2. způsobu investování standardního fondu,

3. historické výkonnosti standardního fondu, popřípadě její kvalifikovaný odhad,

4. nákladů a poplatků souvisejících s investicí do standardního fondu,

d) rizikový profil, včetně popisu jednotlivých rizik spojených s investicí do standardního fondu,

e) upozornění, kde a jak lze na žádost bezplatně získat další informace týkající se dané investice, včetně statutu, výroční zprávy a pololetní zprávy standardního fondu, a v jakém jazyce jsou tyto informace dostupné.

(8) Sdělení klíčových informací

a) nesmí obsahovat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace,

b) musí být v souladu s informacemi uvedenými ve statutu a

c) musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se s jinými dokumenty uveřejněnými fondem kolektivního investování.

(9) Fond kolektivního investování zasílá sdělení klíčových informací a každou jeho změnu bez zbytečného odkladu České národní bance.

(10) Za správnost a úplnost údajů uvedených ve sdělení klíčových informací fond kolektivního investování odpovídá pouze v případě, jsou-li údaje v něm uvedené nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé nebo nejsou-li v souladu s informacemi

uvedenými ve statutu. Sdělení klíčových informací obsahuje upozornění na tuto skutečnost.

(11) Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací standardního fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro jeho uveřejňování vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující klíčové informace pro investory, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování (dále jen „nařízení o sdělení klíčových informací“)12).

12) Čl. 1 až 37 nařízení Komise (EU) č. 583/2010.

§ 84a

(1) Fond kolektivního investování musí uveřejnit statut, zjednodušený statut a každou jejich jeho změnu způsobem umožňujícím dálkový přístup. To neplatí pro speciální fond kvalifikovaných investorů.

(2) Valná Pokud statut nebo stanovy nestanoví jinak, valná hromada investičního fondu nebo shromáždění podílníků, je-li zřízeno, schvaluje změnu statutu fondu kolektivního investování, která se týká

a) způsobu investování a investičních cílů fondu kolektivního investování,

b) srážek při odkupování podílových listů fondu kolektivního investování,

c) úplaty investiční společnosti nebo depozitáři fondu kolektivního investování,

d) nákladů souvisejících s obhospodařováním majetku fondu kolektivního investování,

e) odměn vedoucích osob investičního fondu, nebo

f) způsobu svolávání, věcné působnosti nebo způsobu rozhodování shromáždění podílníků, je-li zřízeno.,

g) rozdílného zacházení s podílníky podle § 8 odst. 3 písm. a) nebo b), vyplývá-li ze statutu.

(3) Údaje uvedené ve statutu nebo zjednodušeném statutu a sdělení klíčových informací musejí být průběžně aktualizovány.

(4) Změna statutu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou, jinak je neplatná. Schválení změny statutu se provádí schválením jeho nového úplného znění. Česká národní banka neschválí změnu statutu, kterou by mohly být ohroženy zájmy podílníků nebo akcionářů tohoto fondu.

(5) Změna statutu nepodléhá předchozímu schválení Českou národní bankou, jde-li o statut speciálního fondu kvalifikovaných investorů, nebo je-li předmětem této změny

a) údaj přímo vyplývající ze změn týkajících se investiční společnosti, investičního fondu, podílového fondu nebo depozitáře,

b) informace o výkonnosti nebo skutečných nebo předpokládaných výsledcích hospodaření fondu kolektivního investování, která vyžaduje pravidelnou aktualizaci,

c) jednoduchá změna, která se netýká postavení nebo zájmů podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování.

Podrobnosti k charakteru změn statutu, které nepodléhají předchozímu schválení Českou národní bankou, stanoví prováděcí právní předpis.

(6) O změně statutu podle § 99b odst. 1 písm. b) a § 99c odst. 1 písm. b) rozhodne Česká národní banka do 15 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o schválení změny statutu. Je-li tato žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka

bez zbytečného odklady písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti. Dnem odeslání výzvy se běh lhůty pro rozhodnutí o žádosti přerušuje.

(7) Má-li se v důsledku změny statutu standardní fond stát podřízeným standardním fondem, rozhodne o změně statutu Česká národní banka do 15 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o změnu statutu, ke které žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v § 30a odst. 1. O vydání rozhodnutí informuje standardní fond bez zbytečného odkladu řídící standardní fond nebo zahraniční řídící standardní fond.

(6) (8) Minimální náležitosti statutu včetně podrobností týkajících se údajů uvedených v odstavci 2 a povinné náležitosti zjednodušeného statutu stanoví prováděcí právní předpis.

(7) (9) Každému upisovateli akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování musí být

a) před uzavřením smlouvy o úpisu nabídnut bezúplatně zjednodušený statut v aktuálním znění,

b) poskytnut bezúplatně na požádání statut v aktuálním znění, poslední uveřejněná výroční zpráva fondu kolektivního investování a pololetní zpráva fondu kolektivního investování, pokud ji fond vypracovává.

(8) (10) (9) Investiční společnost nebo investiční fond jsou povinny dodržovat statut fondu kolektivního investování.

(10) Žádosti o schválení změn statutu uvedených v odstavcích 4, 6 nebo 7 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady potřebné pro posouzení, zda statut obsahuje všechny předepsané náležitosti a zda by mohly být změnou statutu ohroženy zájmy podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování. Vzor tiskopisu, obsah jeho příloh a způsob jejich zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

§ 84b

(1) Každému investorovi musí být

a) s dostatečným časovým předstihem před uskutečněním investice poskytnuto bezúplatně sdělení klíčových informací, a

b) na žádost poskytnuty bezúplatně statut, poslední uveřejněná výroční zpráva fondu kolektivního investování a pololetní zpráva fondu kolektivního investování, pokud ji fond vypracovává, a jedná-li se o podřízený standardní fond, tak i statut řídícího standardního fondu nebo zahraničního řídícího standardního fondu, poslední uveřejněná výroční zpráva řídícího standardního fondu a pololetní zpráva řídícího standardního fondu nebo zahraničního řídícího standardního fondu, pokud ji fond vypracovává.

(2) Statut a sdělení klíčových informací musejí být každému investorovi poskytnuty v listinné podobě a současně uveřejněny na internetových stránkách investiční společnosti, která obhospodařuje standardní fond, zahraniční standardní fond nebo speciální fond, anebo na internetových stránkách speciálního fondu, který je investičním fondem a nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování; za podmínek, které vymezuje nařízení o sdělení klíčových informací13), pokud se jedná o standardní fond a zahraniční standardní fond, nebo podmínek, které stanovuje nařízení vlády (§ 139 odst. 1 písm. b)), pokud se jedná o speciální fond, lze statut a sdělení klíčových informací namísto

v listinné podobě poskytnout investorovi

a) na nosiči informací, který nemá listinnou podobu a umožňuje

1. investorovi uchování informací tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu, a

2. reprodukci informací v nezměněné podobě, nebo

b) pouze na internetových stránkách investiční společnosti, která obhospodařuje standardní fond, zahraniční standardní fond nebo speciální fond, nebo na internetových stránkách speciálního fondu, který je investičním fondem a nemá uzavřenu smlouvu o obhospodařování.

(3) Každý investor má právo vyžádat si statut a sdělení klíčových informací v listinné podobě.

13) Čl. 38 nařízení Komise (EU) č. 583/2010.

§ 85

Výroční zpráva investiční společnosti a výroční zpráva fondu kolektivního investování

(1) Investiční společnost je povinna nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období zaslat České národní bance uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu a výroční zprávu za každý obhospodařovaný podílový fond a uveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup zaslat je České národní bance; součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem. V případě, že investiční společnost má ve svém povolení uvedenu činnost podle § 15 odst. 3 nebo 4, je součástí její výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy údaj o výši základu pro výpočet příspěvku do Garančního fondu podle zvláštního zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Povinnost uveřejnit výroční zprávu za podílový fond se nevztahuje na speciální fond kvalifikovaných investorů. Povinnost uveřejnit výroční zprávu za podílový fond a zaslat ji České národní bance má také zahraniční investiční společnost, která obhospodařuje standardní fond. Pokud valná hromada investiční společnosti neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, investiční společnost o této skutečnosti informuje Českou národní banku a uveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci uvede též způsob řešení připomínek valné hromady.

(2) Investiční fond je povinen nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období zaslat České národní bance uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu a uveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup zaslat je České národní bance; součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem. Povinnost uveřejnit výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu se nevztahuje na speciální fond kvalifikovaných investorů. Pokud valná hromada investičního fondu neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, investiční fond bez zbytečného odkladu o této skutečnosti informuje Českou národní banku a uveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci uvede též způsob řešení připomínek valné hromady.

(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny povinnosti akciové společnosti při zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy podle zvláštních právních předpisů.

(4) Investiční společnost může vyplatit podílníkům podíl na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu až po ověření řádné účetní závěrky podílového fondu auditorem. Zálohy na výnosy z hospodaření s majetkem v podílovém fondu nesmí investiční společnost vyplácet.

(4) Pokud tak stanoví statut podílového fondu, investiční společnost může vyplatit podílníkům podíl na výnosech z hospodaření s majetkem v podílovém fondu bez ohledu na výsledek hospodaření podílového fondu.

(5) Pokud podílový fond vykáže za účetní období ztrátu, rozhodne investiční společnost při schvalování účetní závěrky podílového fondu za účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě ze zdrojů podílového fondu.

(6) Pokud investiční fond vykáže za účetní období ztrátu, rozhodne při schvalování účetní závěrky za účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě ze zdrojů investičního fondu.

§ 86

Pololetní zpráva fondu kolektivního investování

Fond kolektivního investování a investiční společnost jsou povinny do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracovat a zaslat České národní bance v elektronické podobě uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup svou pololetní zprávu a uveřejnit ji způsobem umožňujícím dálkový přístup zaslat ji České národní bance v elektronické podobě, přičemž povinnost vypracovat pololetní zprávu se nevztahuje na speciální fond kvalifikovaných investorů.

§ 87

Pokud tento zákon vyžaduje vypracovat výroční zprávu nebo pololetní zprávu fondu kolektivního investování, musí být akcionářům nebo podílníkům tato zpráva k dispozici v sídle fondu a na požádání jim musí být bez zbytečného odkladu bezplatně zaslána.

§ 87

(1) Investiční společnost obhospodařující zahraniční standardní fond zašle na žádost České národní bance bez zbytečného odkladu statut a každou jeho změnu, výroční zprávu a pololetní zprávu zahraničního standardního fondu.

(2) Podřízený standardní fond, který investuje alespoň 85 % svého majetku do cenných papírů vydávaných zahraničním řídícím standardním fondem, zašle bez zbytečného odkladu České národní bance každou změnu statutu, sdělení klíčových informací a každou výroční zprávu a pololetní zprávu tohoto zahraničního řídícího standardního fondu.

(3) Řídící standardní fond zašle bez zbytečného odkladu České národní bance údaje o každém podřízeném standardním fondu nebo zahraničním podřízeném standardním fondu, který začal investovat do jím vydávaných podílových listů. Česká národní banka o této skutečnosti bez zbytečného odkladu informuje orgán dohledu domovského státu zahraničního podřízeného standardního fondu.

Další informace

§ 88

(1) Otevřený podílový fond uveřejňuje bez zbytečného odkladu po uplynutí příslušného období způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) nejméně jednou za 2 týdny údaj o aktuální hodnotě vlastního kapitálu fondu kolektivního investování a údaj o aktuální hodnotě podílového listu; jestliže se jedná o speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů, který má stanovené termíny pro odkup (§ 12 odst. 2) podání žádosti o odkoupení podílových listů podle § 12 odst. 2, musí být tento údaj uveřejněn nejméně jeden den před tímto termínem stanoveným pro podání žádosti o odkup podílových listů ; tím není dotčena povinnost uveřejnit údaj o aktuální hodnotě i častěji, je-li to v zájmu ochrany podílníků,

b) za každý kalendářní měsíc údaj o počtu vydaných a odkoupených podílových listů a o částkách, za které byly tyto podílové listy vydány a odkoupeny,

c) za každý kalendářní měsíc údaj o struktuře majetku v otevřeném podílovém fondu k poslednímu dni měsíce.

(2) Investiční fond nebo uzavřený podílový fond uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně jednou za 2 týdny údaj o aktuální hodnotě vlastního kapitálu a o aktuální hodnotě akcie nebo podílového listu a nejméně jednou měsíčně údaj o struktuře majetku v investičním fondu nebo v uzavřeném podílovém fondu.

(2) Investiční fond nebo uzavřený podílový fond uveřejňuje bez zbytečného odkladu po uplynutí příslušného období způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) nejméně jednou za 2 týdny údaj o aktuální hodnotě vlastního kapitálu a o aktuální hodnotě akcie nebo podílového listu; speciální fond kvalifikovaných investorů uveřejňuje tyto údaje ve lhůtách stanovených statutem, nejméně však jednou za rok,

b) nejméně jednou měsíčně údaj o struktuře majetku v investičním fondu nebo v uzavřeném podílovém fondu.

(3) Česká národní banka může na žádost fondu kolektivního investování povolit, aby informace podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 byly uveřejňovány pouze jednou měsíčně, jestliže tím nehrozí poškození zájmů akcionářů nebo podílníků.

(4) Informace podle odstavců 1 a 2 investiční společnost nebo investiční fond uveřejní a zašle České národní bance bez zbytečného odkladu. Informace o skutečnostech uvedených v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 zasílá investiční společnost nebo investiční fond jedenkrát měsíčně, přičemž informace obsahuje údaje, vztahující se k poslednímu dni příslušného měsíce.

(5) (4) Speciální fond kvalifikovaných investorů nemusí informace podle odstavců 1 a 2 uveřejňovat, pokud je ve stejném rozsahu v rozsahu a lhůtách, stanovených ve statutu, poskytne všem svým podílníkům či akcionářům.

§ 89

Prováděcí právní předpis stanoví

a) informace, které obsahuje výroční zpráva fondu kolektivního investování nad rámec zvláštního právního předpisu zákona upravujícího účetnictví,

b) informace, které obsahuje pololetní zpráva investiční společnosti nebo fondu kolektivního investování,

c) údaje, které obsahuje informace podle § 88 odst. 1 a 2 písm. c) a § 88 odst. 2 písm. b),

d) podrobnosti o struktuře zpráv uvedených v písmenech a) až c),

e) podrobnosti o formě informačních povinností investiční společnosti a fondu kolektivního investování,

f) způsob uveřejňování zpráv a informací uvedených v písmenech a) až c) a způsob jejich zasílání České národní bance a údajů uvedených v § 88 odst. 1 písm. a) a b) a v § 88 odst. 2 písm. a).,

g) způsob poskytování výroční zprávy a pololetní zprávy fondu kolektivního investování investorům.

§ 90

Fond kolektivního investování na žádost investora poskytne ke statutu další informace o kvantitativních omezeních uplatňovaných při řízení rizik spojených s investováním a o vývoji těchto rizik a výnosů s rozdělením podle jednotlivých druhů majetku.

§ 91

Informování České národní banky

(1) Investiční společnost, zahraniční investiční společnost nebo investiční fond informují bez zbytečného odkladu Českou národní banku o každé změně

a) ve skutečnostech, na jejichž základě bylo vydáno povolení k činnosti investiční společnosti, povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření podílového fondu; jedná-li se o změnu statutu, předloží investiční společnost, zahraniční investiční společnost nebo investiční fond České národní bance jeho nové úplné znění,

b) která může významně ovlivnit hodnotu akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování, nebo

c) která může významně zhoršit hospodářskou situaci investiční společnosti nebo investičního fondu.

(2) Investiční společnost nebo investiční fond jsou povinny předložit České národní bance nejpozději do 1 měsíce po konání řádné valné hromady seznam osob, které na nich měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s nimi byly úzce propojeny, a to ve formě a způsobem stanoveným pro zasílání výroční a pololetní zprávy investiční společnosti nebo fondu kolektivního investování.

(3) Fond kolektivního investování informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o překročení investičního limitu stanoveného tímto zákonem nebo o jiném závažném porušení tohoto zákona nebo statutu fondu kolektivního investování.

(4) Jestliže průměrná hodnota vlastního kapitálu v otevřeném podílovém fondu za posledních 6 kalendářních měsíců je nižší než 50 000 000 Kč, oznámí investiční společnost tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance.

(5) Investiční společnost zasílá České národní bance údaje o své osobě, finanční situaci a výsledcích svého hospodaření, jakož i údaje o finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného investičního nebo podílového fondu, který není speciálním fondem kvalifikovaných investorů, a o skladbě a struktuře jeho majetku. Obdobné údaje zasílá České národní bance také investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování a není speciálním fondem kvalifikovaných investorů. Údaje o finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného standardního fondu a o skladbě a struktuře jeho majetku zasílá České národní bance také zahraniční investiční společnost.

§ 91a

Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu, formu a způsob zasílání informací uvedených v § 91 odst. 2 a 5 České národní bance, a dále periodicitu a lhůty pro zasílání informací uvedených v § 91 odst. 5.

ČÁST DESÁTÁ

ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI NEBO INVESTIČNÍHO FONDU A ZRUŠENÍ PODÍLOVÉHO FONDU

Hlava I

Zrušení a přeměna investiční společnosti nebo investičního fondu

Díl 1

Zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací

§ 92

Zrušení rozhodnutím valné hromady

(1) Pokud valná hromada rozhodne o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací, navrhne zároveň likvidátora společnosti. Rozhodnutí o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací a návrh na jmenování likvidátora společnosti musejí být bez zbytečného odkladu doručeny České národní bance; rozhodnutí o zrušení investiční společnosti, která obhospodařuje podílový fond, s likvidací nabude účinnosti uplynutím 30 dnů ode dne jeho přijetí.

(2) Návrh na jmenování likvidátora obsahuje údaje o likvidátorovi a jeho přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se investiční společnost nebo investiční fond zrušuje s likvidací a navrhuje se likvidátor, a doklad prokazující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem.

(3) Likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu jmenuje a odvolává Česká národní banka.

(4) Česká národní banka bez zbytečného odkladu po obdržení návrhu podle odstavce 1

a) jmenuje likvidátora, nebo

b) návrh zamítne, jestliže navržený likvidátor nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 134) nebo jestliže má k navrženému likvidátorovi důvodné výhrady a současně jmenuje likvidátora z vlastního podnětu.

(5) Likvidátor se může vzdát funkce písemným oznámením o odstoupení z funkce, které musí být doručeno České národní bance. Účinky odstoupení z funkce likvidátora nastávají dnem uvedeným v oznámení o odstoupení z funkce, nejdříve však 30 dnů ode dne doručení oznámení České národní bance.

(6) Česká národní banka odvolá likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu, který opakovaně nebo závažným způsobem porušil právní předpis nebo přestal splňovat předpoklady stanovené tímto zákonem pro výkon funkce likvidátora.

(7) Jestliže se likvidátor investiční společnosti nebo investičního fondu vzdá funkce, je odvolán, vyškrtnut ze seznamu likvidátorů nebo z jiných důvodů tuto funkci nevykonává nebo nemůže vykonávat, Česká národní banka jmenuje bez zbytečného odkladu nového likvidátora.

(8) Opravný prostředek proti rozhodnutí České národní banky o jmenování, zamítnutí nebo odvolání likvidátora nemá odkladný účinek.

(9) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a návrh na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor jmenovaný Českou národní bankou.

(10) Náhrada hotových výdajů likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu a odměna likvidátora jsou placeny z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu; v případě, že majetek investiční společnosti nebo investičního fondu nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí je stát. I po odnětí povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu se postupuje při stanovení náhrady a odměny likvidátora podle pravidel pro stanovení náhrady a odměny likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

(11) Likvidátorovi jmenovanému Českou národní bankou jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout insolvenčnímu správci podle zvláštního právního předpisu insolvenčního zákona.

§ 93

Zrušení soudem

Pokud rozhodne o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací soud, jmenuje likvidátora na návrh České národní banky.

§ 94

Zrušení investičního fondu uplynutím doby, na kterou byl založen

(1) Investiční fond doručí České národní bance nejpozději 2 měsíce před uplynutím doby, na kterou byl založen, návrh na jmenování likvidátora schválený valnou hromadou společnosti.

(2) Návrh na jmenování likvidátora obsahuje údaje o likvidátorovi a jeho přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, která návrh na jmenování likvidátora schválila, a doklad prokazující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem.

(3) V ostatním se na investiční fond vztahují ustanovení § 92 odst. 3 až 11.

§ 95

Společné ustanovení

Jestliže se investiční společnost zrušuje s likvidací, zajistí zrušení obhospodařovaných podílových fondů a výplatu podílů podílníkům její likvidátor, jestliže Česká národní banka nerozhodne o převodu jejich obhospodařování na jinou investiční společnost. Zrušuje-li se zahraniční investiční společnost způsobem srovnatelným s likvidací, má tuto povinnost osoba pověřená její likvidací podle právního řádu jejího domovského státu, ledaže Česká národní banka rozhodne, z důvodu porušení povinností vyplývajících z práva Evropské unie v oblasti kolektivního investování zahraniční investiční společností, o převodu obhospodařovaní podílového fondu na jinou investiční společnost (§ 107 odst. 1 písm. c)).

§ 95a

Některá ustanovení o likvidaci investičního fondu

(1) Akcionářům zrušeného investičního fondu lze poskytnout zálohy na podíl na likvidačním zůstatku, pokud to připouštějí stanovy, nebo s tím vyslovila souhlas valná hromada. Poskytnuté zálohy budou po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace zúčtovány proti podílům jednotlivých akcionářů na likvidačním zůstatku.

(2) Plnění uvedené v odstavci 1 lze poskytnout vždy až poté, kdy byly uspokojeny nároky všech známých věřitelů investičního fondu.

(3) Zúčtování záloh uvedených v odstavci 1 se provádí až po uplynutí lhůty, po kterou mají akcionáři investičního fondu možnost domáhat se, aby soud přezkoumal výši podílu na likvidačním zůstatku, kterou mají podle návrhu rozdělení likvidačního zůstatku obdržet.

Díl 2

Přeměna investiční společnosti nebo investičního fondu a převod, zastavení nebo nájem podniku investiční společnosti nebo podniku investičního fondu

§ 96

Přeměna investiční společnosti nebo investičního fondu

(1) K fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení fúze nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu obsahuje údaje a lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důvodu fúze nebo rozdělení a ochrany zájmů investorů. Náležitosti žádosti a její přílohy Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Česká národní banka nepovolí

a) fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu, pokud není zajištěna ochrana zájmů podílníků podílového fondu nebo akcionářů investičního fondu,

b) fúzi investiční společnosti s osobou, která nemá povolení k činnosti investiční společnosti; výjimku tvoří fúze investiční společnosti, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníka, s obchodníkem s cennými papíry, jehož výhradním předmětem činnosti je činnost uvedená v § 15 odst. 3,

c) fúzi investičního fondu s osobou, která nemá povolení k činnosti investičního fondu, pokud by investiční fond v důsledku fúze zanikl,

d) rozdělení investiční společnosti na osoby, které nejsou investičními společnostmi,

e) rozdělení investičního fondu na osoby, které nejsou investičními fondy, nebo

f) fúzi investičních fondů s výrazně odlišným způsobem investování.

(4) Převod jmění investiční společnosti nebo investičního fondu na jejich akcionáře není přípustný.

(5) Investiční fond, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a zajišťuje, že se kurz cenných papírů, které vydal, na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty, se nesmí zúčastnit přeshraniční fúze.

(6) Účastníky řízení o povolení fúze nebo rozdělení investičního fondu jsou investiční fondy, které se fúze nebo rozdělení účastní, a jejich depozitáři.

§ 97

Převod podniku nebo části podniku investiční společnosti nebo investičního fondu, zastavení podniku nebo části podniku investiční společnosti nebo investičního fondu nebo nájem podniku nebo části podniku investiční společnosti nebo investičního fondu nejsou přípustné.

Díl 3

Přípustnost změny předmětu podnikání speciálního fondu kvalifikovaných investorů

§ 97a

(1) Česká národní banka odejme speciálnímu fondu kvalifikovaných investorů, který je akciovou společností, povolení k činnosti investičního fondu na jeho žádost, jestliže se valná hromada speciálního fondu kvalifikovaných investorů usnesla na změně předmětu podnikání této akciové společnosti. K přijetí takového usnesení valné hromady je potřebný souhlas všech akcionářů. Rozhodnutí valné hromady nabývá účinnosti dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení k činnosti investičního fondu.

(2) Speciální fond kvalifikovaných investorů může rozhodnout o změně předmětu podnikání až po uplynutí 6 let od svého vzniku.

(3) Žádost o odnětí povolení k činnosti investičního fondu podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investičního fondu podle odstavce 1, se považuje za investiční fond až do zápisu změny obchodní firmy a předmětu podnikání do obchodního rejstříku.

Hlava II

Zrušení podílového fondu

Díl 1 Základní ustanovení

§ 98

Základní ustanovení

(1) Podílový fond se zrušuje

a) odnětím povolení k vytvoření podílového fondu,

b) splynutím nebo sloučením podílových fondů nebo splynutím nebo sloučením standardního fondu a zahraničního standardního fondu,

c) uplynutím doby, na kterou byl vytvořen, ledaže se jedná o uzavřený podílový fond, který se po uplynutí doby, na kterou byl založen, přemění na otevřený podílový fond (§ 13 odst. 6), nebo

d) zrušením investiční společnosti s likvidací, jestliže Česká národní banka nerozhodne o převodu jeho obhospodařování na jinou investiční společnost.

(2) Ke dni zrušení podílového fondu je investiční společnost povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku tohoto fondu podle zvláštního právního předpisu zákona upravujícího účetnictví.

§ 98a

(1) Pokud se zrušuje podílový fond, který je řídícím standardním fondem, lze podílový fond zrušit nejdříve uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy bylo uveřejněno oznámení o tom, že se tento podílový fond zrušuje.

(2) Oznámení podle odstavce 1 zašle podílový fond současně s jeho uveřejněním podřízeným standardním fondům a orgánům dohledu jejich domovských států.

Díl 2 Zrušení s likvidací

§ 99

Zrušení podílového fondu s likvidací

(1) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. a), investiční společnost prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu.

(2) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. c), investiční společnost prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne uplynutí lhůty, na kterou byl podílový fond vytvořen.

(3) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. d), likvidátor investiční společnosti prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne, kdy investiční společnost vstoupí do likvidace.

(4) Do 3 měsíců ode dne vypořádání pohledávek a závazků vzniklých z obhospodařování majetku v podílovém fondu investiční společnost vyplatí podílníkům jejich podíly a nevyplacené podíly uloží do soudní úschovy; tato lhůta se neuplatní, pokud investiční společnost rozhodne o poskytnutí podílů na likvidačním zůstatku po částech. Pokud poplatek za zahájení řízení o úschově přesáhne výši ukládané částky, nevyplacené podíly se neuloží do soudní úschovy a nevyzvednutá částka připadne státu.

(5) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. a) nebo c) a bylo vydáno rozhodnutí o úpadku investiční společnosti, zajistí prodej majetku v podílovém fondu, vypořádání pohledávek a závazků souvisejících s obhospodařováním majetku v podílovém fondu a vyplacení podílů podílníkům insolvenční správce; odstavce 1 a 4 platí obdobně.

(6) Insolvenčnímu správci přísluší za činnost podle odstavce 5 náhrada hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za majetkovou podstatou investiční společnosti v úpadku; v případě, že majetková podstata nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Zrušuje-li se zahraniční investiční společnost, použijí se na zrušovaný obhospodařovaný podílový fond odstavce 1 až 6 přiměřeně. Pokud bylo vydáno rozhodnutí se srovnatelnými účinky jako rozhodnutí o úpadku ohledně zahraniční investiční společnosti, která obhospodařuje podílový fond, Česká národní banka rozhodne o odejmutí povolení k vytvoření podílového fondu nebo o převedení

obhospodařování takového podílového fondu na jinou investiční společnost. Osoba, která má postavení srovnatelné s postavením insolvenčního správce, plní povinnosti uložené insolvenčnímu správci tímto zákonem.

§ 99a

Plnění likvidačního zůstatku po částech

Podíly na likvidačním zůstatku lze podílníkům zrušeného podílového fondu poskytnout také po částech, pokud to připouští statut a současně upravuje maximální délku lhůty, ve které je investiční společnost povinna podíly vyplatit podílníkům a nevyplacené podíly uložit do soudní úschovy (§ 99 odst. 4), a pokud byly uhrazeny závazky vůči známým věřitelům. V takovém případě investiční společnost není povinna prodat majetek v podílovém fondu ve lhůtách stanovených v § 99 odst. 1 až 3; povinnost investiční společnosti vypořádat v těchto lhůtách pohledávky a závazky podílového fondu tím není dotčena.

§ 99b

Povinnosti podřízeného standardního fondu při zrušení řídícího standardního fondu nebo zahraničního řídícího standardního fondu s likvidací

(1) Pokud se řídící standardní fond zrušuje způsobem uvedeným v § 98 odst. 1 písm. a), c) nebo d) nebo pokud se zahraniční řídící standardní fond zrušuje podle zahraniční právní úpravy s likvidací, podřízený standardní fond, požádá o předchozí schválení změny statutu s tím, že hodlá

a) investovat svůj majetek jako podřízený standardní fond do cenných papírů vydávaných jiným řídícím standardním fondem nebo zahraničním standardním řídícím fondem (§ 84a odst. 7), nebo

b) nadále investovat svůj majetek jako standardní fond, který není podřízeným standardním fondem.

(2) Nepožádá-li podřízený standardní fond o schválení změny statutu podle odstavce 1 do 2 měsíců ode dne, kdy obdržel oznámení podle § 98a odst. 2 nebo srovnatelné oznámení podle zahraniční právní úpravy, platí, že povolení k jeho vytvoření bylo s účinností k poslednímu dni této lhůty odňato.

(3) Do uplynutí lhůty podle odstavce 2 nebo do schválení změny statutu podle odstavce 1 může podřízený standardní fond investovat peněžní prostředky pouze za účelem zachování svého majetku.

§ 99c

Povinnosti podřízeného standardního fondu při zrušení řídícího standardního fondu nebo zahraničního řídícího standardního fondu bez likvidace

(1) Pokud se řídící standardní fond zrušuje způsobem uvedeným v § 98 odst. 1 písm. b) nebo pokud se účastní sloučení nebo jiné přeměny, kterou připouští zahraniční právní úprava, anebo pokud se zahraniční řídící standardní fond zrušuje podle zahraniční právní úpravy bez likvidace nebo pokud se účastní sloučení nebo jiné srovnatelné přeměny, kterou připouští zahraniční právní úprava, podřízený standardní fond požádá o předchozí schválení změny statutu s tím, že hodlá

a) investovat svůj majetek jako podřízený standardní fond do cenných papírů vydávaných stávajícím zahraničním řídícím standardním fondem anebo jiným řídícím standardním fondem nebo jiným zahraničním řídícím standardním fondem (§ 84a odst. 7), nebo

b) nadále investovat svůj majetek jako standardní fond, který není podřízeným standardním fondem.

(2) Nepožádá-li podřízený standardní fond o udělení výjimky nebo schválení změny statutu podle odstavce 1 do 1 měsíce ode dne, kdy obdržel oznámení podle § 98a odst. 2 nebo srovnatelné oznámení podle zahraniční právní úpravy, platí, že povolení k jeho vytvoření bylo s účinností k poslednímu dni této lhůty odňato.

(3) Do uplynutí lhůty podle odstavce 2 nebo do udělení výjimky nebo schválení změny statutu podle odstavce 1 může podřízený standardní fond investovat peněžní prostředky pouze za účelem zachování svého majetku.

Díl 3 Zrušení bez likvidace

Oddíl 1 Splynutí

§ 100

Splynutí podílových fondů

(1) Investiční společnost může rozhodnout o splynutí podílových fondů, které obhospodařuje, v jeden nový podílový fond. Na základě dohody je možné též splynutí podílových fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi.

(2) Ke splynutí podílových fondů se vyžaduje povolení České národní banky.

(3) Žádost o povolení splynutí podílových fondů podává investiční společnost, která má obhospodařovat podílový fond, který splynutím vznikne. Žádost obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodu splynutí a ochrany zájmů podílníků. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Česká národní banka nepovolí splynutí

a) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,

b) standardního fondu a speciálního fondu, jestliže splynutím má být vytvořen speciální fond,

c) podílových fondů s výrazně odlišným způsobem investování, nebo d) pokud by splynutím byly ohroženy zájmy podílníků,

e) speciálního fondu kvalifikovaných investorů se speciálním fondem kolektivního investování, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti.

(5) Účastníky řízení o splynutí podílových fondů jsou investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, které mají splynutím zaniknout, a jejich depozitáři.

(6) Investiční společnost obhospodařující podílový fond, který má být zrušen splynutím, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí České národní banky podle odstavce 2 a statut podílového fondu, který vznikne splynutím, do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu, je-li zrušován uzavřený podílový fond. Uveřejněním tohoto oznámení vzniká podílníkům splývajících podílových

fondů právo na odkoupení podílového listu bez srážky. Toto právo zaniká uplynutím 2 měsíců. Při odkupu se postupuje podle § 12.

(7) Splývající podílové fondy se zrušují a jejich podílníci se stávají podílníky nově vznikajícího podílového fondu uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o povolení ke splynutí.

(8) Investiční společnost obhospodařující podílový fond vytvořený splynutím je povinna do 3 měsíců ode dne zrušení splývajících podílových fondů vyměnit podílníkovi podílový list zrušeného podílového fondu za podílový list nově vzniklého podílového fondu v poměru určeném podle výše vlastního kapitálu v podílovém fondu připadajícího na podílový list zrušeného podílového fondu ke dni jeho zrušení.

§ 100

Přípustné formy splynutí

(1) Investiční společnost může rozhodnout o splynutí speciálních fondů, které obhospodařuje a které mají formu podílových fondů, v jeden nový speciální fond, který má formu podílového fondu. Na základě dohody je možné rovněž splynutí speciálních fondů, které mají formu podílových fondů, obhospodařovaných různými investičními společnostmi v jeden nový speciální fond, který má formu podílového fondu.

(2) Investiční společnost může rozhodnout o splynutí obhospodařovaného speciálního fondu, který má formu podílového fondu, a obhospodařovaného standardního fondu, v jeden nový standardní fond. Na základě dohody je možné rovněž splynutí speciálních fondů, které mají formu podílových fondů, a standardních fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi v jeden nový standardní fond.

(3) Investiční společnost může rozhodnout o

a) splynutí standardních fondů, které obhospodařuje, v jeden nový standardní fond nebo jeden nový zahraniční standardní fond, nebo

b) splynutí standardního fondu a zahraničního standardního fondu, které obhospodařuje, v jeden nový standardní fond nebo jeden nový zahraniční standardní fond.

(4) Na základě dohody je možné

a) splynutí standardních fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi v jeden nový standardní fond nebo jeden nový zahraniční standardní fond, nebo

b) splynutí standardního fondu a zahraničního standardního fondu obhospodařovaných různými investičními společnostmi nebo splynutí standardního fondu a zahraničního standardního fondu, který není obhospodařován investiční společností nebo zahraniční investiční společností, v jeden nový standardní fond nebo jeden nový zahraniční standardní fond.

§ 100a Projekt splynutí

(1) Splynutí podle § 100 se provádí podle schváleného projektu splynutí.

(2) Projekt splynutí vypracují investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, popřípadě i zahraniční standardní fondy, které se splynutí účastní. Projekt splynutí musí mít písemnou formu.

(3) Projekt splynutí musí být schválen ve stejném znění každou investiční společností, musí obsahovat stanovené údaje a musí být schválen ve znění, v jakém bude předložen České národní bance.

(4) Projekt splynutí obsahuje s ohledem na formu splynutí alespoň

a) určení formy splynutí,

b) název podílového fondu a zahraničního standardního fondu, které se splynutím zrušují, a název podílového fondu nebo zahraničního standardního fondu, který má splynutím nově vzniknout,

c) důvody pro splynutí,

d) pravděpodobné dopady splynutí na zájmy vlastníků cenných papírů vydaných podílovým fondem a zahraničním standardním fondem, které se splynutím zrušují,

e) kritéria pro ocenění majetku v podílovém fondu a zahraničním standardním fondu převáděného na nově vznikající podílový fond nebo nově vznikající zahraniční standardní fond,

f) postup pro výpočet výměnného podílu (§ 100i),

g) rozhodný den splynutí,

h) pravidla pro převod majetku podle písmene e) a výměnu cenných papírů vydaných zrušovaným podílovým fondem a zrušovaným zahraničním standardním fondem za cenné papíry vydávané nově vznikajícím podílovým fondem nebo nově vznikajícím zahraničním standardním fondem a

i) návrh statutu nově vznikajícího podílového fondu nebo nově vznikajícího zahraničního standardního fondu.

§ 100b

Žádost o povolení splynutí

(1) Ke splynutí podle § 100 se vyžaduje povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení splynutí podává v případě forem splynutí uvedených v § 100 odst. 2 až 4 investiční společnost, která obhospodařuje standardní fond, který má být splynutím zrušen. V ostatních případech podává žádost o splynutí investiční společnost, která má obhospodařovat podílový fond, který splynutím vznikne.

(3) Žádost o povolení splynutí lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží projekt splynutí a další doklady nezbytné pro posouzení splnění zákonných předpokladů pro splynutí, a podle okolností také sdělení o splynutí pro vlastníky cenných papírů vydaných každým zrušovaným standardním fondem a každým zrušovaným zahraničním standardním fondem (dále jen „sdělení o splynutí“). Prováděcí právní předpis stanoví vzor tiskopisu a obsah jeho příloh.

(4) Žádost a doklady podle odstavce 3 mohou být rovněž v jiném jazyce než českém, jestliže v něm lze předkládat dokumenty České národní bance. Pokud se jedná o splynutí podle § 100 odst. 3 nebo 4, žádost a doklady podle odstavce 3 musí být také v úředním jazyce domovského státu zahraničního standardního fondu, který se splynutím zrušuje, a v úředním jazyce domovského státu zahraničního standardního fondu, který má splynutím nově vzniknout, anebo v jazyce, který přijímají orgány dohledu těchto států.

(5) Účastníky řízení o povolení splynutí podle odstavce 1 jsou investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, které mají být splynutím zrušeny, jejich depozitáři a v případě splynutí podle § 100 odst. 3 nebo 4 též zahraniční standardní fond, který není

obhospodařován investiční společností nebo zahraniční investiční společností, nebo zahraniční investiční společnost obhospodařující zahraniční standardní fond.

(6) Nemá-li žádost o povolení splynutí, u kterého se vypracovává sdělení o splynutí, předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve Česká národní banka žadatele nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil.

(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti podle odstavce 6 nejpozději do 20 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti, která splňuje požadavky stanovené v odstavci 3.

§ 100c

(1) Česká národní banka nepovolí splynutí

a) mající formu, kterou nepřipouští § 100,

b) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,

c) podílových fondů s výrazně odlišným způsobem investování,

d) ohrožující zájmy podílníků, nebo

e) speciálního fondu kvalifikovaných investorů se speciálním fondem kolektivního investování, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti.

(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 Česká národní banka nepovolí splynutí v případech, kdy se zpracovává sdělení o splynutí, jestliže nově vznikající standardní fond nebo nově vznikající zahraniční standardní fond nehodlá veřejně nabízet jím vydávané cenné papíry v týchž členských státech Evropské unie, ve kterých je veřejně nabízel každý ze standardních fondů, jež se splynutím zrušují.

(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo kteréhokoliv příslušného orgánu dohledu domovského státu zahraničního standardního fondu, jímž se splynutí nepovoluje, se projekt splynutí ruší; to neplatí, pokud bylo takové rozhodnutí orgánu veřejné moci zrušeno rozhodnutím soudu.

§ 100d

Sdělení o splynutí a důsledky jeho uveřejnění

(1) Pokud se má splynutím zrušit standardní fond a vzniknout standardní fond nebo zahraniční standardní fond anebo pokud se má splynutím zrušit standardní fond, jehož podílové listy jsou veřejně nabízeny v hostitelském státě, investiční společnost obhospodařující zrušovaný standardní fond zpracuje a uveřejní sdělení o splynutí, v němž musí objasnit a odůvodnit důsledky splynutí. Zúčastněné investiční společnosti mohou zpracovat společné sdělení o splynutí; jinak se sdělení o splynutí zpracovávají vždy samostatně za každý zrušovaný standardní fond, popřípadě také za každý zrušovaný zahraniční standardní fond. Jde-li o splynutí, jímž se mají zrušit pouze standardní fondy a zároveň nově vzniknout pouze standardní fond, zpracuje se vždy společné sdělení o splynutí.

(2) Sdělení o splynutí musí obsahovat alespoň dopady splynutí na zájmy podílníků a podle okolností i na zájmy vlastníků cenných papírů vydaných zahraničními standardními fondy, rozhodný den splynutí, informaci, zda podílníkovi, a podle okolností i vlastníkovi cenného papíru vydaného zahraničním standardním fondem, vzniká právo na odkoupení nebo právo na nahrazení podle odstavce 4 a vysvětlení podstaty tohoto práva. Rozsah sdělení o splynutí, způsob jeho uveřejnění a způsob jeho

poskytnutí podílníkům stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Sdělení o splynutí může být uveřejněno až po dni nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky a orgánu dohledu domovského státu zahraničního standardního fondu, jímž se splynutí povoluje poslednímu z žadatelů o povolení splynutí.

(4) Uveřejněním sdělení o splynutí vzniká podílníkovi zrušovaného standardního fondu nebo zrušovaného speciálního fondu

a) právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům investiční společnosti spojených s odkoupením podílového listu, nebo

b) právo na nahrazení podílového listu cenným papírem vydávaným jiným standardním fondem nebo jiným zahraničním standardním fondem, který obhospodařuje stejná investiční společnost nebo investiční společnost, která je zahrnuta do konsolidačního celku, do kterého je zahrnuta investiční společnost obhospodařující standardní fond nebo zahraniční standardní fond, který vydává cenné papíry, za něž mají být podílové listy nahrazeny.

(5) Lhůta pro uplatnění práva podle odstavce 4 písm. a) nebo b) musí být stanovena tak, aby činila alespoň 30 dní ode dne uveřejnění sdělení o splynutí a skončila nejméně 5 pracovních dnů před rozhodným dnem splynutí. Při odkoupení se postupuje podle

§ 12.

§ 100e

(1) Investiční společnost, která má obhospodařovat standardní fond, který vznikne splynutím, může požádat Českou národní banku o udělení výjimky z povinnosti dodržovat pro tento standardní fond pravidla pro rozložení rizika stanovená v § 28 až

30. Výjimku lze udělit nejdéle na dobu 6 měsíců od rozhodného dne splynutí.

(2) Investiční společnost, která obhospodařuje standardní fond, který vznikl splynutím, oznámí každému depozitáři zrušeného standardního fondu nebo zrušeného speciálního fondu, že převod majetku zrušeného standardního fondu nebo zrušeného speciálního fondu do majetku v nově vzniklém standardním fondu byl ukončen. Stejnou oznamovací povinnost splní i vůči depozitáři zrušeného zahraničního standardního fondu, pokud se jedná o převod majetku tohoto zahraničního standardního fondu.

(3) Depozitář zrušeného podílového fondu zkontroluje, zda majetek ve zrušeném podílovém fondu byl oceněn v souladu s kritérii stanovenými v projektu splynutí a zda výměnný podíl byl vypočítán v souladu s tímto zákonem a projektem splynutí. O výsledku kontroly zpracuje zprávu, kterou poskytne bezplatně na požádání vlastníkům cenných papírů vydávaných standardními fondy nebo zahraničními standardními fondy, které se splynutí účastní.

§ 100f

Nejedná-li se o splynutí, kdy se zpracovává sdělení o splynutí, investiční společnost obhospodařující podílový fond, který má být splynutím zrušen, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí České národní banky o povolení splynutí a statut podílového fondu, který vznikne splynutím, do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu. Uveřejněním tohoto oznámení vzniká podílníkům splývajících podílových fondů právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům investiční

společnosti spojených s odkoupením podílového listu. Toto právo zaniká uplynutím 2 měsíců ode dne uveřejnění oznámení. Při odkoupení se postupuje podle § 12.

§ 100g Rozhodný den splynutí

(1) Splývající podílové fondy, popřípadě splývající standardní fond a zahraniční standardní fond, se zrušují a vlastníci jimi vydaných cenných papírů se stávají podílníky nově vzniklého podílového fondu uplynutím stanovené lhůty k rozhodnému dni splynutí.

(2) Rozhodný den splynutí je rovněž den, od něhož se majetek v jednotlivých zrušených podílových fondech, popřípadě také ve zrušených zahraničních standardních fondech, považuje z účetního hlediska za majetek v nově vzniklém podílovém fondu.

(3) Rozhodný den splynutí nesmí předcházet dni, v němž rozhodnutí o splynutí vydané Českou národní bankou nebo orgánem dohledu domovského státu zahraničního standardního fondu nabude právní moci.

(4) Pokud se splynutím zrušuje standardní fond a vzniká zahraniční standardní fond, stávají se podílníci standardního fondu vlastníky cenných papírů vydávaných nově vzniklým zahraničním standardním fondem ke dni, který vyplývá z právního řádu domovského státu tohoto zahraničního standardního fondu.

(5) Pokud se splynutí účastní řídící standardní fond, rozhodný den splynutí může nastat nejdříve 60 dnů ode dne uveřejnění oznámení podle § 98a odst. 2.

§ 100h

Po rozhodném dni splynutí nemůže být projekt splynutí změněn ani zrušen a splynutí nemůže být prohlášeno za neplatné.

§ 100i

Výměna cenných papírů vydaných zrušeným podílovým fondem nebo zrušeným zahraničním standardním fondem za podílové listy vydávané nově vzniklým podílovým fondem

(1) Investiční společnost obhospodařující splynutím nově vzniklý podílový fond je povinna do 3 měsíců od rozhodného dne splynutí vyměnit vlastníkovi cenný papír vydaný zrušeným podílovým fondem, popřípadě i zrušeným zahraničním standardním fondem, za podílový list nově vzniklého podílového fondu v poměru určeném podle výše vlastního kapitálu v podílovém fondu připadajícího na podílový list zrušeného podílového fondu k rozhodnému dni splynutí.

(2) V případě, že se splynutím zrušuje podílový fond a vzniká zahraniční standardní fond, vymění se podílový list za cenný papír vydaný zahraničním standardním fondem ve lhůtě a v poměru stanovenému ke dni, který vyplývá z právního řádu domovského členského státu zahraničního standardního fondu.

§ 100j

Peněžní dorovnání pro nepřiměřenost výměnného podílu

(1) Není-li pro uplatnění práva na výměnu podle § 100i výměnný poměr uvedený v projektu splynutí přiměřený, investiční společnost, která obhospodařuje nově vzniklý

standardní fond, poskytne vlastníkům cenných papírů vydaných zrušeným podílovým fondem a zrušeným zahraničním standardním fondem dorovnání v penězích, a to až do výše 10 % aktuální hodnoty podílových listů vydaných zrušeným standardním fondem nebo cenných papírů vydaných zrušeným zahraničním standardním fondem.

(2) Den, ke kterému se pro účely dorovnání určí aktuální hodnota podílového listu nebo cenného papíru musí být totožný s rozhodným dnem splynutí.

Oddíl 2 Sloučení

§ 100k Přípustné formy sloučení

(1) Investiční společnost může rozhodnout o sloučení speciálních fondů, které obhospodařuje a které mají formu podílových fondů. Na základě dohody je možné rovněž sloučení speciálních fondů, které mají formu podílových fondů, obhospodařovaných různými investičními společnostmi.

(2) Investiční společnost může rozhodnout o sloučení obhospodařovaného speciálního fondu, který má formu podílového fondu, a obhospodařovaného standardního fondu, je-li přejímajícím fondem standardní fond. Na základě dohody je možné rovněž sloučení speciálních fondů, které mají formu podílových fondů, a standardních fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi, je-li přejímajícím fondem standardní fond.

(3) Investiční společnost může rozhodnout o

a) sloučení standardních fondů, které obhospodařuje, nebo

b) sloučení standardního fondu a zahraničního standardního fondu, které obhospodařuje.

(4) Na základě dohody je možné

a) sloučení standardních fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi, nebo

b) sloučení standardního fondu a zahraničního standardního fondu obhospodařovaných různými investičními společnostmi nebo sloučení standardního fondu a zahraničního standardního fondu, který není obhospodařován investiční společností nebo zahraniční investiční společností.

(5) Standardní fond nebo speciální fond, který sloučením zaniká, se zrušuje bez likvidace a majetek v něm se podle okolností stává součástí přejímajícího speciálního fondu, který má formu podílového fondu, standardního fondu nebo přejímajícího zahraničního standardního fondu.

§ 100l

Projekt sloučení

(1) Sloučení podle § 100k se provádí podle schváleného projektu sloučení.

(2) Projekt sloučení vypracují investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, popřípadě i zahraniční standardní fondy, které se sloučení účastní. Projekt sloučení musí mít písemnou formu.

(3) Projekt sloučení musí být schválen ve stejném znění každou investiční společností, musí obsahovat stanovené údaje a musí být schválen ve znění, v jakém bude předložen České národní bance.

(4) Projekt sloučení obsahuje s ohledem na formu sloučení alespoň

a) určení formy sloučení,

b) název podílového fondu a zahraničního standardního fondu, které se sloučení účastní,

c) důvody pro sloučení,

d) pravděpodobné dopady sloučení na zájmy vlastníků cenných papírů vydaných podílovým fondem a zahraničním standardním fondem, které se sloučením zrušují a na zájmy vlastníků cenných papírů vydaných přejímajícím podílovým fondem nebo přejímajícím zahraničním standardním fondem,

e) kritéria pro ocenění majetku v podílovém fondu a zahraničním standardním fondu, který se stává součástí majetku přejímajícího podílového fondu nebo přejímajícího zahraničního standardního fondu,

f) postup pro výpočet výměnného podílu (§ 100t),

g) rozhodný den sloučení,

h) pravidla pro převod majetku podle písmene e) a výměnu cenných papírů vydaných zrušovaným podílovým fondem a zrušovaných zahraničním standardním fondem za cenné papíry vydávané přejímajícím podílovým fondem nebo přejímajícím zahraničním standardním fondem a

i) návrh nového nebo aktualizovaného statutu přejímajícího podílového fondu nebo přejímajícího zahraničního standardního fondu.

§ 100m

Žádost o povolení sloučení

(1) Ke sloučení podle § 100k se vyžaduje povolení České národní banky, ledaže jde o sloučení podle § 100k odst. 4 písm. b), při kterém se nezrušuje standardní fond.

(2) Žádost o povolení sloučení podává v případě sloučení podle § 100k odst. 2 až 4 investiční společnost, která obhospodařuje standardní fond, který má být sloučením zrušen. V ostatních případech podává žádost o sloučení investiční společnost, která obhospodařuje přejímající podílový fond.

(3) Žádost o povolení sloučení lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží projekt sloučení a další doklady nezbytné pro posouzení splnění zákonných předpokladů pro sloučení a podle okolností také sdělení o sloučení pro vlastníky cenných papírů vydaných každým zrušovaným standardním fondem a podle okolností i každým zrušovaným zahraničním standardním fondem a vlastníky cenných papírů vydávaných přejímajícím standardním fondem nebo přejímajícím zahraničním standardním fondem (dále jen „sdělení o sloučení“). Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Žádost a doklady podle odstavce 3 mohou být rovněž v jiném jazyce než českém, jestliže v něm lze předkládat dokumenty České národní bance. Pokud se jedná o sloučení podle § 100k odst. 3 nebo 4, žádost a doklady podle odstavce 3 musí být také v úředním jazyce domovského státu zahraničního standardního fondu, který se sloučením zrušuje, a domovského státu přejímajícího zahraničního standardního fondu, anebo v jazyce, který přijímají orgány dohledu těchto států.

(5) Účastníky řízení o povolení sloučení podle odstavce 1 jsou investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, které se slučují, jejich depozitáři a v případě sloučení podle § 100k odst. 3 nebo 4 též zahraniční standardní fond, který není obhospodařován investiční společností nebo zahraniční investiční společností, anebo zahraniční investiční společnost obhospodařující zahraniční standardní fond.

(6) Nemá-li žádost o povolení sloučení, u kterého se vypracovává sdělení o sloučení, předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve Česká národní banka žadatele nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil.

(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti podle odstavce 5 nejpozději do 20 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti, která splňuje požadavky stanovené v odstavci 3.

§ 100n

(1) Česká národní banka nepovolí sloučení

a) mající formu, kterou nepřipouští § 100k,

b) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,

c) podílových fondů s výrazně odlišným způsobem investování,

d) ohrožující zájmy podílníků, nebo

e) speciálního fondu kvalifikovaných investorů se speciálním fondem kolektivního investování, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti.

(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 Česká národní banka nepovolí sloučení v případech, kdy se zpracovává sdělení o sloučení, jestliže

a) přejímající standardní fond nebo přejímající zahraniční standardní fond není oprávněn k veřejnému nabízení cenných papírů, které vydává, v týchž členských státech Evropské unie, ve kterých k tomu byl oprávněn každý ze slučovaných standardních fondů, nebo

b) orgán dohledu domovského státu přejímajícího zahraničního standardního fondu do vydání rozhodnutí České národní banky, jímž se sloučení povoluje, České národní bance neoznámil, že jeho výhrady, které ji ke sloučení sdělil, již netrvají.

(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo kteréhokoliv příslušného orgánu dohledu domovského státu zahraničního standardního fondu, jímž se sloučení nepovoluje, se projekt sloučení ruší; to neplatí, pokud bylo takové rozhodnutí orgánu veřejné moci rozhodnutím soudu zrušeno.

§ 100o

Sdělení o sloučení a důsledky jeho uveřejnění

(1) Pokud se sloučením zrušuje standardní fond a majetek v něm se stává součástí standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu nebo pokud se sloučení účastní standardní fond, jehož podílové listy jsou veřejně nabízeny v hostitelském státě, investiční společnost obhospodařující zrušovaný standardní fond zpracuje a uveřejní sdělení o sloučení, v němž musí objasnit a odůvodnit důsledky sloučení. Zúčastněné investiční společnosti mohou zpracovat společné sdělení o sloučení; jinak se sdělení o sloučení zpracovávají vždy samostatně za každý zrušovaný standardní fond, popřípadě také za každý zrušovaný zahraniční standardní fond, a za přejímající standardní fond nebo za přejímající zahraniční standardní fond. Jde-li o sloučení, jímž

se mají zrušit pouze standardní fondy a majetek v nich se má stát součástí pouze standardního fondu, zpracuje se vždy společné sdělení o sloučení.

(2) Sdělení o sloučení musí obsahovat alespoň dopady sloučení na zájmy podílníků standardních fondů, které se sloučení účastní, a podle okolností i na zájmy vlastníků cenných papírů vydávaných zahraničními standardními fondy, které se sloučení účastní, rozhodný den sloučení, informaci, zda podílníkovi, a podle okolností i vlastníku cenných papíru vydaného slučovaným zahraničním standardním fondem, vzniká právo na odkoupení nebo právo na nahrazení podle odstavce 4 a vysvětlení podstaty tohoto práva. Rozsah sdělení o sloučení, způsob jeho uveřejnění a způsob jeho poskytnutí podílníkům stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Sdělení o sloučení může být uveřejněno až po dni nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky a orgánu dohledu domovského státu zahraničního standardního fondu, jímž se sloučení povoluje poslednímu z žadatelů o povolení sloučení.

(4) Uveřejněním sdělení o sloučení vzniká podílníkovi slučovaného standardního fondu nebo zrušovaného speciálního fondu

a) právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům investiční společnosti spojených s odkoupením podílového listu, nebo

b) právo na nahrazení podílového listu cenným papírem vydávaným

1. jiným standardním fondem,

2. jiným zahraničním standardním fondem, pokud se jedná o sloučení podle

§ 100k odst. 3 nebo 4,

který obhospodařuje stejná investiční společnost nebo investiční společnost, která je zahrnuta do konsolidačního celku, do kterého je zahrnuta investiční společnost obhospodařující standardní fond nebo zahraniční standardní fond, který vydává cenné papíry, za něž mají být podílové listy nahrazeny.

(5) Lhůta pro uplatnění práva podle odstavce 4 písm. a) nebo b) musí být stanovena tak, aby činila alespoň 30 dní ode dne uveřejnění sdělení o sloučení a skončila nejméně 5 pracovních dnů před rozhodným dnem sloučení. Při odkoupení se postupuje podle

§ 12.

§ 100p

(1) Investiční společnost, která obhospodařuje přejímající standardní fond, může požádat Českou národní banku o udělení výjimky z povinnosti dodržovat pro tento standardní fond pravidla pro rozložení rizika stanovená v § 28 až 30. Výjimku lze udělit nejdéle na dobu 6 měsíců od rozhodného dne sloučení.

(2) Investiční společnost, která obhospodařuje přejímající standardní fond, oznámí každému depozitáři zrušeného standardního fondu nebo zrušeného speciálního fondu, že převod majetku zrušeného standardního fondu nebo zrušeného speciálního fondu do majetku přejímajícího standardního fondu byl ukončen. Stejnou oznamovací povinnost splní i vůči depozitáři zrušovaného zahraničního standardního fondu, pokud se jedná o převod majetku tohoto zahraničního standardního fondu.

(3) Depozitář zrušeného podílového fondu zkontroluje, zda majetek ve zrušeném podílovém fondu byl oceněn v souladu s kritérii stanovenými v projektu sloučení a zda výměnný podíl byl vypočítán v souladu s tímto zákonem a projektem sloučení. O výsledku kontroly zpracuje zprávu, kterou poskytne bezplatně na požádání vlastníkům cenných papírů vydávaných standardními fondy nebo zahraničními