SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2341

SMĚRNICE

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2341

ze dne 14. prosince 2016

o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PaRLaMENT a Rada EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 53 a 62 a čl. 114 odst. 1 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1), v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedená směrnice měla být v zájmu přehlednosti přepracována.

(2) Na vnitřním trhu by měly mít instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (dále jen „IZPP“) možnost působit v jiných členských státech a zároveň zajišťovat vysokou úroveň ochrany a bezpečnosti účastníkům a příjemcům plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(3) Cílem této směrnice je minimální harmonizace, a proto by směrnice neměla bránit členským státům, aby v zájmu ochrany účastníků a příjemců plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění zachovaly nebo zavedly další ustanovení, jsou-li tato ustanovení v souladu se závazky členských států vyplývajícími z práva Unie. Tato směrnice se nezabývá otázkami vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů, otázkami smluvního práva ani přiměřeností důchodového zabezpečení v členských státech.

(4) S cílem dále usnadnit mobilitu pracovníků mezi členskými státy si tato směrnice klade za cíl zajistit řádnou správu, poskytování informací účastníkům penzijních plánů a transparentnost a jistotu zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(5) Organizace a míra regulace IZPP se v jednotlivých členských státech značně liší. Plány zaměstnaneckého penzijního pojištění spravují jak IZPP, tak životní pojišťovny. Proto je univerzální přístup k IZPP nevhodný. Komise a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)

(1) Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 109.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne

8. prosince 2016.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

(4) Viz příloha I část a.

(EIOPa), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (1), by při svých činnostech měly zohledňovat odlišné tradice členských států a měly by si počínat tak, aby nebyly dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy, pokud jde o organizaci IZPP.

(6) Směrnice 2003/41/ES představovala první legislativní krok na cestě k vytvoření vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného v celounijním měřítku. Skutečný vnitřní trh s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění má i nadále rozhodující význam pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst v Unii a pro řešení problému se stárnutím společnosti. Uvedená směrnice z roku 2003 nebyla dosud podstatně změněna tak, aby i pro IZPP zavedla moderní systém správy a řízení vycházející z rizik. Přiměřená regulace a dohled na unijní a vnitrostátní úrovni jsou i nadále důležité pro rozvoj bezpečného a spolehlivého zaměstnaneckého penzijního pojištění ve všech členských státech.

(7) Obecně by IZPP měly v příslušných případech zohlednit cíl zajistit mezigenerační rovnováhu plánů zaměstna­ neckého penzijního pojištění tím, že budou usilovat o spravedlivé rozložení rizik a přínosů mezi generacemi v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(8) Je třeba zavést vhodná opatření, která umožní další zlepšení doplňkového soukromého důchodového spoření, jako například plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění. To je důležité, neboť systémy sociálního zabezpečení se dostávají pod rostoucí tlak, což znamená, že se důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění stále více považují za doplněk dávek z jiného penzijního pojištění. IZPP hrají významnou úlohu při dlouhodobém financování hospodářství Unie a při poskytování spolehlivých důchodových dávek. IZPP jsou klíčovou součástí hospodářství Unie, neboť drží jménem přibližně 75 milionů účastníků a příjemců aktiva v hodnotě 2,5 bilionu EUR. důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění je třeba zlepšit, aniž by se však zpochybňoval zásadní význam důchodových systémů sociálního zabezpečení pro jistou, trvalou a účinnou sociální ochranu, která by měla zajišťovat patřičnou životní úroveň ve stáří, a proto by měla být ústředním bodem cíle spočívajícího v posílení evropských sociálních modelů.

(9) S ohledem na demografický vývoj v Unii a na situaci vnitrostátních rozpočtů je zaměstnanecké penzijní pojištění cenným doplňkem důchodových systémů sociálního zabezpečení. Odolný důchodový systém zahrnuje rozmanitou škálu produktů a institucí a účinné postupy dohledu.

(10) Členské státy by měly chránit pracovníky před chudobou ve stáří a podporovat doplňkové penzijní plány vázané na pracovní smlouvy jakožto formy doplňkového pojištění ke státem vyplácenému důchodu.

(11) Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na vlastnictví, právo na kolektivní vyjednávání a akce a právo na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, a to především tím, že zajišťuje vyšší úroveň transparent­ nosti důchodového připojištění, umožňuje uvědomělé plánování osobních finančních rezerv a odchodu do důchodu a zároveň usnadňuje IZPP přeshraniční činnost a přeshraniční převod penzijních plánů. Tato směrnice má být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.

(12) Zejména usnadňování přeshraniční činnosti IZPP a přeshraniční převod penzijních plánů na základě vyjasnění příslušných postupů a odstranění zbytečných překážek by mohly mít pozitivní dopad na dotčené podniky a jejich zaměstnance, ať už pracují v jakémkoli členském státě, prostřednictvím centralizace řízení poskytovaných penzijních služeb.

(13) Přeshraniční činností IZPP by neměly být dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění hostitelského členského státu týkající se vztahu mezi podnikem poskytujícím penzijní plán (dále jen „přispívající podnik“) a účastníky a příjemci. Přeshraniční činnost a přeshraniční převody penzijních plánů mají odlišnou povahu a měly by být proto regulovány různými předpisy. Pokud přeshraniční převod penzijního plánu vede k přeshraniční činnosti, měla by se použít ustanovení týkající se přeshraniční činnosti.

(14) Pokud se přispívající podnik a IZPP nacházejí v témže členském státě, tak pouze skutečnost, že účastníci nebo příjemci penzijního plánu mají bydliště v jiném členském státě, sama o sobě přeshraniční činnost nezakládá.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(15) Členské státy by si měly uvědomit, že je nutné chránit důchodová práva pracovníků, kteří jsou dočasně vysláni, aby pracovali v jiném členském státě.

(16) Přestože směrnice 2003/41/ES vstoupila v platnost, přeshraniční činnost je stále omezená kvůli rozdílům ve vnitrostátních sociálních a pracovněprávních předpisech. Navíc i nadále přetrvávají zásadní obezřetnostní překážky, které IZPP prodražují přeshraniční provozování penzijních plánů. Kromě toho je třeba zlepšit současnou minimální úroveň ochrany účastníků a příjemců těchto plánů. Je to o to důležitější, že významně vzrostl počet případů, kdy rizika dlouhověkosti a trhu nesou účastníci a příjemci, místo toho, aby je nesly IZPP nebo přispívající podniky. Kromě toho je třeba zvýšit současnou minimální úroveň informací poskytovaných účastníkům a příjemcům.

(17) Obezřetnostní pravidla stanovená v této směrnici mají zajistit vysoký stupeň jistoty pro všechny budoucí důchodce stanovením přísných norem dohledu a jasně určovat způsob řádného, obezřetného a účinného řízení plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(18) IZPP by měly být úplně odděleny od jakéhokoli přispívajícího podniku a působit na základě tvorby fondu, jehož účelem je poskytování důchodových dávek. IZPP, které působí za tímto jediným účelem, by měly mít volnost poskytovat služby a svobodu investovat a podléhat pouze koordinovaným obezřetnostním požadavkům, a to bez ohledu na to, zda se tyto IZPP považují za právnické osoby.

(19) V souladu se zásadou subsidiarity by si členské státy měly podržet plnou odpovědnost za organizaci svých důchodových systémů a za rozhodnutí o úloze každého ze tří„pilířů“ důchodového systému v jednotlivých členských státech. V rámci druhého pilíře si také mají podržet plnou odpovědnost za úlohy a funkce různých institucí poskytujících dávky zaměstnaneckého penzijního pojištění, jako jsou například oborové penzijní fondy, podnikové penzijní fondy a životní pojišťovny. Tato směrnice nehodlá toto výhradní právo členských států zpochybňovat, ale jejím cílem je vyzvat členské státy, aby zřizovaly přiměřené, udržitelné a spolehlivé zaměst­ nanecké penzijní pojištění a usnadňovaly přeshraniční činnost.

(20) Komise by s ohledem na skutečnost, že je nutné zaměstnanecké penzijní pojištění dále zlepšovat, měla vytvořit významnou přidanou hodnotu na úrovni Unie tím, že podnikne další kroky na podporu spolupráce členských států se sociálními partnery při zlepšování penzijních plánů druhého pilíře a zřídí skupinu odborníků na vysoké úrovni k posílení důchodového spoření druhého pilíře v členských státech, včetně podpory výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, zejména pokud se jedná o přeshraniční činnost.

(21) Vnitrostátní pravidla o účasti samostatně výdělečných osob v IZPP se liší. V některých členských státech mohou IZPP působit na základě dohod se svazy odvětví, jejichž členové působí jako samostatně výdělečné osoby, nebo přímo se samostatně výdělečnými a zaměstnanými osobami. V některých členských státech se samostatně výdělečná osoba také může stát účastníkem IZPP, pokud tato samostatně výdělečná osoba působí jako zaměst­ navatel nebo poskytuje profesionální služby některému podniku. V některých členských státech se samostatně výdělečné osoby nemohou účastnit IZPP, pokud nejsou splněny některé požadavky, včetně požadavků stanovených sociálními a pracovněprávními předpisy.

(22) Instituce spravující systémy sociálního zabezpečení, které již jsou koordinovány na úrovni Unie, by měly být z oblasti působnosti této směrnice vyňaty. Je však třeba přitom přihlížet ke zvláštním rysům IZPP, které v jednom členském státě spravují systémy sociálního zabezpečení a zároveň provozují plány zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(23) Na instituce fungující na principu kapitálového financování jako součást povinných systémů sociálního zabezpečení se tato směrnice nevztahuje.

(24) Finanční instituce, které již využívají legislativní rámec Unie, by měly být obecně vyňaty z oblasti působnosti této směrnice. Protože však tyto instituce mohou také v některých případech nabízet služby zaměstnaneckého penzijního pojištění, je důležité zajistit, aby tato směrnice nevedla k narušování hospodářské soutěže. Těmto narušením se lze vyhnout uplatňováním obezřetnostních požadavků stanoveným touto směrnicí i na činnosti životních pojišťoven v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. a) body i) až

iii) a čl. 2 odst. 3 písm. b) body ii) až iv) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (1). Komise by také měla pozorně sledovat situaci na trhu zaměstnaneckého penzijního pojištění a posuzovat možnost rozšíření dobrovolného uplatňování této směrnice na jiné regulované finanční instituce.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(25) Vzhledem k tomu, že cílem IZPP je zajištění finanční bezpečnosti ve stáří, měly by mít důchodové dávky jimi vyplácené zpravidla formu doživotních plateb, vyplácených dočasně nebo jednorázově, nebo jakékoli jejich kombinace.

(26) Je důležité zajistit, aby starší a zdravotně postižené osoby nebyly ohrožovány chudobou a mohly se těšit dobré životní úrovni. Přiměřené pokrytí biometrických rizik v režimech zaměstnaneckého penzijního pojištění je důležitou součástí boje proti chudobě a nejistotě starších lidí. Při vytváření penzijního plánu by zaměstnavatelé, zaměstnanci nebo jejich zástupci měli zvážit možnost vytvoření penzijního plánu zahrnujícího rezervy pro krytí rizik dlouhověkosti a rizik pracovní neschopnosti a také zajištění pozůstalých vyživovaných osob.

(27) To, že se členským státům dává možnost vyjmout z oblasti působnosti vnitrostátních prováděcích právních předpisů IZPP, které provozují penzijní plány čítající celkem méně než 100 účastníků, může usnadnit dohled v těchto členských státech, aniž by bylo oslabeno řádné fungování vnitřního trhu v této oblasti. Nemělo by to však omezit právo těchto IZPP jmenovat investiční správce usazené v jiném členském státě a mající náležité povolení ke správě svého investičního portfolia, jakož i jmenovat uschovatele nebo depozitáře usazené v jiném členském státě a mající náležité povolení k úschově svých aktiv. V každém případě by měly členské státy uplatňovat určitá ustanovení týkající se investičních pravidel a systému správy a řízení na IZPP, které provozují penzijní plány, jež mají celkem více než 15 účastníků.

(28) Instituce jako „Unterstützungskassen“ (podpůrné pokladny) v Německu, kde účastníci nemají ze zákona nárok na dávky v určité výši a kde jsou jejich zájmy chráněny povinným zákonným pojištěním proti úpadku, by měly být z oblasti působnosti této směrnice vyňaty.

(29) Za účelem ochrany účastníků a příjemců by se IZPP měly omezit pouze na činnosti uvedené v této směrnici a na činnosti z nich vyplývající.

(30) V případě úpadku přispívajícího podniku čelí účastníci riziku ztráty jak svého zaměstnání, tak svých získaných důchodových práv. Proto je nutné zajistit jasné oddělení přispívajícího podniku od IZPP a k ochraně účastníků penzijního plánu stanovit minimální obezřetnostní normy. Při stanovování těchto norem je třeba brát v úvahu přístup IZPP k penzijním ochranným systémům nebo obdobným mechanismům, které poskytují ochranu nabytých individuálních nároků účastníků a příjemců proti riziku selhání přispívajícího podniku.

(31) Fungování IZPP a dohled nad nimi se v jednotlivých členských státech značně liší. V některých členských státech může být dohled vykonáván nejenom nad IZPP samotnými, ale také nad subjekty nebo společnostmi, které jsou oprávněny tyto IZPP spravovat. Členské státy by měly mít možnost k těmto zvláštním rysům přihlížet, pokud jsou účinně splněny všechny požadavky stanovené touto směrnicí. Členské státy by také měly mít možnost povolit řízení IZPP pojišťovnám a jiným finančním subjektům.

(32) IZPP jsou instituce penzijního pojištění se sociálním účelem, které poskytují finanční služby. Odpovídají za poskytování dávek zaměstnaneckého penzijního pojištění a měly by proto splňovat některé minimální obezřet­ nostní normy pro své činnosti a podmínky provozu, přičemž by měly zohlednit vnitrostátní pravidla a tradice. Tyto instituce by však neměly být považovány za pouhé poskytovatele finančních služeb. Je třeba náležitě uznávat a podporovat jejich sociální funkci a třístranný vztah mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a IZPP jako hlavní zásady, kterými se tato směrnice řídí.

(33) Pokud IZPP, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, spravují penzijní fondy, které nemají právní subjektivitu a sestávají z penzijních plánů jednotlivých účastníků, jejichž aktiva jsou od aktiv příslušných IZPP oddělena, měly by mít členské státy možnost považovat jednotlivé penzijní fondy za jediný penzijní plán ve smyslu této směrnice.

(34) S ohledem na značný počet IZPP v některých členských státech je třeba pragmatického řešení ohledně předchozího povolování IZPP. Pokud však IZPP zamýšlí spravovat penzijní plán v jiném členském státě, mělo by být vyžadováno předchozí povolení příslušného orgánu domovského členského státu.

(35) aniž jsou dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy o organizaci důchodových systémů včetně ustanovení o povinném účastenství a výsledků dohod o kolektivním vyjednávání, měly by mít IZPP možnost

poskytovat své služby v jiných členských státech poté, co získají povolení od příslušného orgánu domovského členského státu IZPP. IZPP by mělo být povoleno přijímat finanční příspěvky od podniků usazených v kterémkoliv členském státě a provozovat penzijní plány s účastníky ve více než jednom členském státě. To by mohlo u těchto IZPP vést ke značným úsporám z rozsahu, zlepšit konkurenceschopnost hospodářství v Unii a usnadnit mobilitu pracovních sil.

(36) IZPP usazená v jednom členském státě by při výkonu svého práva spravovat plán zaměstnaneckého penzijního pojištění smluvně sjednaný v jiném členském státě měla plně dodržovat sociální a pracovněprávní předpisy platné v hostitelském členském státě, pokud se vztahují k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění, například definici a vyplácení důchodových dávek a podmínky převoditelnosti důchodových práv. aby byla zajištěna právní jistota pro přeshraniční činnosti IZPP, měla by být jasně vymezena oblast působnosti obezřetnostních pravidel.

(37) Za účelem usnadnění organizace zaměstnaneckého penzijního pojištění na úrovni Unie by měly mít IZPP možnost přeshraničně převádět v Unii penzijní plány na jiné IZPP. Podmínkou tohoto převodu by mělo být udělení povolení příslušným orgánem domovského členského státu přijímající IZPP poté, co uvedený příslušný orgán získal souhlas příslušného orgánu domovského členského státu IZPP, která penzijní plán převádí. Tento převod i jeho podmínky by měly podléhat předchozímu schválení většinou dotčených účastníků a většinou dotčených příjemců nebo případně většinou jejich zástupců, jako jsou svěřenští správci plánu založeného na svěřenství.

(38) V případě převodu části penzijního plánu je třeba zajistit rentabilitu jak převáděné, tak zbývající části penzijního plánu a po převodu je třeba řádně chránit práva všech účastníků a příjemců tím, že bude od převádějících i přijímajících IZPP vyžadováno, aby měly dostatečná a vhodná aktiva ke krytí technických rezerv pro převáděnou i zbývající část penzijního plánu.

(39) K usnadnění koordinace postupů dohledu může orgán EIOPa požádat příslušné orgány o informace v souladu se svými pravomocemi, jež mu jsou svěřeny na základě nařízení (EU) č. 1094/2010. Navíc pokud dojde v případě celkového nebo částečného přeshraničního převodu penzijního plánu mezi dotčenými příslušnými orgány ke sporu, měl by mít orgán EIOPa možnost působit jako zprostředkovatel.

(40) Obezřetně provedený výpočet technických rezerv je základní podmínkou k zajištění toho, aby mohly být krátkodobě i dlouhodobě plněny povinnosti vyplácet důchodové dávky. Technické rezervy by měly být vypočítávány na základě uznávaných pojistněmatematických metod a potvrzovány pojistným matematikem nebo jiným odborníkem v této oblasti. Maximální úrokové sazby by měly být voleny obezřetně podle všech souvise­ jících vnitrostátních pravidel. Minimální částka technických rezerv by měla postačovat k tomu, aby se mohlo pokračovat ve vyplácení dávek již vyplácených příjemcům, a současně by měla odrážet závazky, které vzniknou z nabytých důchodových práv účastníků penzijního plánu. Pojistněmatematickou funkci by měly vykonávat osoby, které mají znalosti pojistné a finanční matematiky, jež jsou přiměřené velikosti, povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností IZPP, a které jsou schopné prokázat své relevantní zkušenosti platnou odbornou kvalifikací nebo jiným způsobem.

(41) Rizika krytá IZPP se mezi jednotlivými členskými státy značně liší. domovské členské státy by proto měly mít možnost stanovit, že výpočet technických rezerv podléhá dalším a podrobnějším pravidlům, než jsou pravidla stanovená v této směrnici.

(42) Měla by být vyžadována dostačující a vhodná aktiva pokrývající technické rezervy pro ochranu zájmů účastníků a příjemců penzijního plánu, když se přispívající podnik ocitne v úpadku.

(43) Na podporu rovnosti podmínek mezi domácími a přeshraničními IZPP by členské státy měly zohledňovat požadavky na financování jak domácích, tak přeshraničních IZPP.

(44) V mnoha případech by mohl přispívající podnik, a nikoliv samotná IZPP buď pokrýt jakékoli biometrické riziko, nebo zaručit určité dávky či výnos investic. V některých případech však toto krytí nebo záruky poskytuje samotná IZPP a povinnosti přispívajícího podniku jsou obecně vyčerpány platbou nezbytných příspěvků. Za těchto okolností by dotyčné IZPP měly mít vlastní kapitál založený na hodnotě technických rezerv a rizikového kapitálu.

(45) IZPP jsou investory se zvláště dlouhodobými investicemi. Zpětný odkup aktiv držených těmito IZPP nemůže být obecně učiněn pro jakýkoli jiný účel, než je vyplácení důchodových dávek. Navíc, aby se také odpovídajícím způsobem chránila práva účastníků a příjemců, měly by mít IZPP možnost zvolit si umístění aktiv, které vyhovuje přesné povaze a trvání jejich pasiv. Proto je vyžadován účinný dohled a přístup k investičním pravidlům, který dává IZPP dostatečnou pružnost k rozhodování o nejbezpečnější a nejúčinnější investiční politice, a také je zavazuje, aby jednaly obezřetně. Xxxxxx se zásadou obezřetnosti proto vyžaduje investiční politiku určenou podle struktury účastenství jednotlivé IZPP.

(46) Stanovením zásady obezřetnosti jako základní zásady pro kapitálové investice a umožněním, aby IZPP mohly působit i v zahraničí, se podporuje přesměrování úspor do odvětví zaměstnaneckého penzijního pojištění, což přispívá k ekonomickému a sociálnímu pokroku.

(47) Metody a postupy dohledu se mezi členskými státy liší. Proto by členské státy měly získat určitou volnost ohledně přesných investičních pravidel, která chtějí stanovit pro IZPP nacházející se na jejich území. Tato pravidla by však neměla omezovat volný pohyb kapitálu, pokud to není vyžadováno z důvodů obezřetnosti.

(48) Tato směrnice by měla IZPP zajistit přiměřenou úroveň svobody investování. Jako investoři na velmi dlouhou dobu s nízkými riziky likvidity mohou IZPP investovat do nelikvidních aktiv, jako například do akcií a dalších nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech v rámci omezení stanovených obezřetností. Mohou také těžit z výhod mezinárodní diverzifikace. Investice do akcií, do jiných měn, než jsou měny pasiv, a do dalších nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech, a proto by měly být omezovány pouze z důvodů obezřetnosti, a to v souladu se zásadou obezřetnosti s cílem ochránit zájmy účastníků a příjemců.

(49) Pojetí nástrojů s dlouhodobým ekonomickým profilem je široké. Těmito nástroji jsou nepřevoditelné cenné papíry, a proto nemají přístup k likviditě sekundárních trhů. Často vyžadují závazky na dobu určitou, což omezuje jejich obchodovatelnost, a měly by být pojímány tak, že zahrnují účasti a dluhové nástroje v nekotovaných podnicích a jim poskytnuté půjčky. Nekotované podniky zahrnují infrastrukturní projekty nebo nekotované společnosti vyhledávající růstová aktiva, nemovitý majetek nebo jiná aktiva, jež by mohla být vhodná pro dlouhodobé investiční účely. Nekotovanými aktivy jsou často nízkouhlíkové a vůči změně klimatu odolné infrastrukturní projekty, jejichž financování závisí na dlouhodobých úvěrech.

(50) IZPP by měly mít možnost investovat v jiných členských státech v souladu s pravidly svých domovských členských států, aby se jim snížily náklady na přeshraniční činnost. Hostitelským členským státům by proto nemělo být povoleno ukládat IZPP nacházejícím se v jiných členských státech dodatečné investiční požadavky.

(51) Každý jednotlivec musí mít jasný přehled o svých nabytých důchodových právech, jež vyplývají ze zákonných i zaměstnaneckých penzijních plánů, zejména pokud tato práva nabyl ve více než jednom členském státě. Tohoto přehledu by bylo možné dosáhnout zřízením služeb evidence důchodů v celé Unii podobných těm, které již byly vytvořeny v některých členských státech v návaznosti na bílou knihu Komise ze dne 16. února 2012 nazvanou

„agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“, která rozvoj takovýchto služeb prosazuje.

(52) Některá rizika nelze snížit prostřednictvím kvantitativních požadavků zohledněných v technických rezervách a prostřednictvím požadavků na financování, ale lze je řádně řešit pouze prostřednictvím požadavků v oblasti správy a řízení. Zajištění účinného systému správy a řízení má tudíž zásadní význam pro odpovídající řízení rizik a ochranu účastníků a příjemců. Tyto systémy by měly být přiměřené velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.

(53) Politika odměňování, která podporuje nadměrné rizikové chování, může řádné a účinné řízení rizik IZPP narušit. Na IZPP by se v rámci politiky odměňování měly vztahovat zásady a požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují i na ostatní finanční instituce v Unii, přičemž je však třeba mít na paměti konkrétní strukturu správy a řízení IZPP v porovnání s ostatními finančními institucemi a zároveň je nutné zohlednit velikost, povahu, rozsah a složitost činností IZPP.

(54) Klíčová funkce je způsobilost k výkonu konkrétních úkolů v oblasti správy a řízení. IZPP by měly být dostatečně způsobilé k vytvoření funkce řízení rizik, funkce interního auditu a případně pojistněmatematické funkce. Není-li v této směrnici stanoveno jinak, označení konkrétní funkce jako klíčové by nemělo bránit IZPP v tom, aby se svobodně rozhodla, jak si tuto klíčovou funkci v praxi uspořádá. Toto uspořádání by nemělo vést k nepřiměřeně zatěžujícím požadavkům, neboť je třeba zohlednit velikost, povahu, rozsah a složitost činností IZPP.

(55) Osoby, které IZPP skutečně řídí, by měly být kolektivně způsobilé a bezúhonné a osoby vykonávající klíčové funkce by měly mít odpovídající znalosti a zkušenosti a případně i odpovídající odbornou kvalifikaci. Pouze osoby zastávající klíčové funkce by však měli podléhat požadavkům na oznamování příslušnému orgánu.

(56) S výjimkou funkce interního auditu by dále mělo být možné, aby jedna osoba nebo organizační jednotka vykonávaly více než jednu klíčovou funkci. Osoba nebo organizační jednotka vykonávající danou klíčovou funkci by však měla být odlišná od osoby nebo jednotky vykonávající podobnou klíčovou funkci v přispívajícím podniku. Členské státy by měly mít možnost povolit, aby IZPP a přispívající podnik vykonávaly klíčové funkce prostřednictvím téže jedné osoby nebo organizační jednotky, pokud IZPP vysvětlí, jak předchází veškerým střetům zájmů s přispívajícím podnikem a jak je řeší.

(57) Je nezbytné, aby IZPP zlepšily své řízení rizik s ohledem na cíl spočívající ve spravedlivém rozložení rizik a přínosů mezi generacemi v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, aby bylo možné řádně porozumět potenciálním slabinám v oblasti udržitelnosti penzijních plánů a projednat je s relevantními příslušnými orgány. IZPP by v rámci svého systému řízení rizik měly předkládat posouzení rizik svých činností týkajících se důchodů. Toto posouzení rizik by mělo být rovněž zpřístupněno příslušným orgánům a mělo by mimo jiné zahrnovat případně i rizika spojená se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím, sociální rizika a rizika spojená se znehodnocením aktiv v důsledku změny právních předpisů (tzv. „uvízlá aktiva“).

(58) důležité pro investiční politiku a systémy řízení rizik IZPP jsou environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení, jak jsou uvedeny v zásadách odpovědného investování podporovaných Organizací spojených národů. Členské státy by měly požadovat, aby IZPP výslovně uváděly, kdy jsou tyto faktory při investičních rozhodnutích zohledňovány a jakým způsobem jsou začleněny do jejich systému řízení rizik. Relevance a podstatnost těchto environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení pro investice v rámci penzijních plánů a způsob, jakým jsou tyto faktory zohledňovány, by měly být součástí údajů, které IZPP na základě této směrnice poskytuje. IZPP tento požadavek splňuje, i pokud v rámci těchto informací uvede, že environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení v její investiční politice zohledňovány nejsou, nebo že náklady na systém monitorování relevance a podstatnosti těchto faktorů a způsobu, jakým jsou zohledněny, jsou neúměrné velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.

(59) Každý členský stát by měl vyžadovat, aby každá IZPP nacházející se na jeho území vypracovávala roční účetní závěrky a výroční zprávy s přihlédnutím k jednotlivým penzijním plánům provozovaným IZPP a případně pro jednotlivé penzijní plány vypracovávala roční účetní závěrky a výroční zprávy. Roční účetní závěrky a výroční zprávy, které poskytují skutečný a pravdivý obraz aktiv a pasiv IZPP a její finanční situace, přičemž zohledňují jednotlivé penzijní plány provozované IZPP a jsou náležitě schváleny oprávněnou osobou, jsou základním zdrojem informací pro účastníky a příjemce penzijního plánu a příslušné orgány. Zejména umožňují příslušným orgánům sledovat finanční zdraví IZPP a hodnotit, zda je IZPP schopná splnit všechny své smluvní závazky. Roční účetní závěrky a výroční zprávy by měly být veřejně dostupné, pokud možno na internetových stránkách, nebo jiným způsobem, jako například tak, že budou dostupné na vyžádání.

(60) Investiční politika IZPP je rozhodujícím faktorem jak pro jistotu, tak pro dlouhodobou ekonomickou udržitelnost plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění. IZPP by proto měly vypracovat a alespoň jednou za tři roky znovu posoudit prohlášení o svých investičních zásadách. Toto prohlášení by mělo být k dispozici příslušným orgánům a na žádost také účastníkům a příjemcům jednotlivých penzijních plánů.

(61) IZPP by měly mít možnost svěřit jakoukoli činnost, včetně klíčových funkcí, zcela nebo zčásti poskytovatelům služeb jednajícím jejich jménem. IZPP by měly zůstat plně odpovědné za plnění všech svých povinností podle této směrnice, i pokud si plnění klíčových funkcí nebo provádění jakýchkoli jiných činností zajišťují externě. IZPP,

jež zadávají jakékoli činnosti externě, by měly s poskytovatelem služeb uzavřít písemnou dohodu. Pro účely této směrnice se toto ustanovení netýká dohod o poskytování provozních služeb, například pokud jde o bezpečnostní pracovníky či pracovníky údržby.

(62) Členské státy by měly mít možnost vyžadovat v souvislosti s úschovou aktiv IZPP jmenování depozitáře.

(63) S ohledem na povahu vytvořeného penzijního plánu a související administrativní zátěž by IZPP měly poskytovat potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům jasné a přiměřené informace, které jim pomáhají při rozhodování o jejich odchodu do důchodu a zajišťují vysokou úroveň transparentnosti v různých fázích penzijního plánu, jež zahrnují období před přistoupením k penzijnímu plánu, účastenství (včetně období před odchodem do důchodu) a období po odchodu do důchodu. Zejména by měly být uváděny informace týkající se nabytých důchodových nároků, předpokládané výše důchodových dávek, rizik a záruk a nákladů. Pokud se předpokládané výše důchodových dávek zakládají na ekonomických scénářích, měly by tyto informace zahrnovat i nepříznivý scénář, který by byl sice extrémní, ovšem možný. Pokud účastníci nesou investiční riziko, jsou rovněž velmi důležité dodatečné informace o investičním profilu, veškerých dostupných možnostech a dosavadní výkonnosti. Informace by měly odpovídat potřebám uživatele a měly by zohledňovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména pokud jde o přístupnost a přístup k informacím, jak stanoví články 3 a 21 uvedené úmluvy. Členské státy se mohou rozhodnout dále specifikovat, jakým způsobem mohou být informace určené potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům poskytovány, a to i pokud jde o jejich zprostředkování službami evidence důchodů.

(64) Vzhledem ke specifikům plánů poskytujícím určitou výši dávek nemá na tyto dávky, s výjimkou extrémních situací, dopad dosavadní výkonnost ani struktura nákladů. Informace o těchto záležitostech by se tudíž měly poskytovat pouze v případě plánů, kde účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí.

(65) dříve než se potenciální účastníci připojí k některému penzijnímu plánu, měly by jim být poskytnuty veškeré nezbytné informace, které jim umožní se uvědoměle rozhodnout. Pokud nemají potenciální účastníci možnost volby a jsou do určitého penzijního plánu zařazeni automaticky, měla by jim IZPP poskytnout klíčové relevantní informace o jejich účastenství okamžitě po jejich zařazení do penzijního plánu.

(66) IZPP by měly účastníkům vystavovat přehled důchodových dávek obsahující klíčové osobní a obecné informace o penzijním plánu. Přehled důchodových dávek by měl být jasný a srozumitelný a měl by obsahovat relevantní a přiměřené informace umožňující lépe porozumět vývoji důchodových nároků v čase a napříč různými plány a sloužící mobilitě pracovních sil.

(67) IZPP by měly účastníky s dostatečným předstihem před jejich odchodem do důchodu informovat o tom, jaké mají z hlediska vyplácení důchodu možnosti. Není-li důchodová dávka vyplácena jako doživotní důchod, měli by účastníci, jejichž odchod do důchodu se blíží, získat informace o dostupných produktech vyplácení dávek, které jim s ohledem na odchod do důchodu umožní lepší finanční plánování.

(68) Během fáze, v níž jsou důchodové dávky vypláceny, by příjemci měli nadále dostávat informace o svých dávkách a odpovídajících možnostech jejich vyplácení. To je zvláště důležité v případě, kdy příjemci v období vyplácení dávek nesou významné investiční riziko. Příjemci by také měli být informováni o jakémkoli snížení splatných dávek poté, co bylo takové rozhodnutí, které vede ke snížení, přijato, a předtím, než je jakékoli takové snížení provedeno. Jako osvědčený postup se IZPP doporučuje, aby příjemce před přijetím jakéhokoli takového rozhodnutí konzultovaly.

(69) Příslušný orgán by měl vykonávat své pravomoci, jejichž hlavními cíli je ochrana práv účastníků a příjemců, jakož i stabilita IZPP a jejich schopnost plnit své závazky.

(70) Rozsah obezřetnostního dohledu se mezi členskými státy liší. To může působit problémy v případě, kdy IZPP musí vyhovět obezřetnostní regulaci svého domovského členského státu a zároveň dodržet sociální a pracovně­ právní předpisy svého hostitelského členského státu. Objasněním toho, které oblasti jsou pro účely této směrnice považovány za součást obezřetnostního dohledu, se sníží právní nejistota a související transakční náklady.

(71) Vnitřní trh pro IZPP vyžaduje vzájemné uznávání obezřetnostních norem. Na dodržování těchto norem ze strany IZPP by měly dohlížet příslušné orgány domovského členského státu IZPP. Členské státy by měly příslušným orgánům udělit nezbytné pravomoci k využívání preventivních nebo nápravných opatření, pokud IZPP poruší některý z požadavků této směrnice.

(72) Za účelem zajištění účinného dohledu nad externě zajištěnými činnostmi, včetně všech následně subdodavatelsky zajištěných činností, je nezbytné, aby příslušné orgány měly přístup ke všem relevantním údajům poskytovatelů služeb, jimž byly činnosti externě zadány, bez ohledu na to, zda jsou tito poskytovatelé regulovanými či neregulo­ vanými subjekty, a aby měly právo provádět kontroly na místě. aby se zohlednil tržní vývoj a zajistil trvalý soulad s podmínkami pro externí zajišťování činností, měly by mít příslušné orgány nezbytné pravomoci požadovat od IZPP a poskytovatelů služeb informace o případných externě zajišťovaných činnostech.

(73) Je třeba přijmout ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány, jinými orgány a subjekty, jejichž úkolem je posilování finanční stability a ukončování penzijních plánů. Je proto nutné stanovit podmínky, za kterých by byla tato výměna informací možná. Lze-li navíc informace sdělovat pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, měly by mít tyto orgány možnost svůj souhlas případně podmínit splněním přísných podmínek.

(74) Veškeré zpracování osobních údajů prováděné v souladu s touto směrnicí, jako je výměna nebo přenos osobních údajů příslušnými orgány, by mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (1) a jakákoli výměna nebo předávání informací evropskými orgány dohledu podle této směrnice by měly být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (2).

(75) Za účelem zajištění hladkého fungování vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného na úrovni Unie by Komise měla po konzultaci s orgánem EIOPa přezkoumat uplatňování této směrnice, vypracovat o něm zprávu a tuto zprávu předložit Evropskému parlamentu a Radě do 13. ledna 2023.

(76) Za účelem zachování spravedlivé hospodářské soutěže mezi institucemi by mělo být přechodné období umožňující pojišťovnám, na které se vztahuje směrnice 2009/138/ES, provozovat jejich činnost v oblasti poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění podle pravidel uvedených v článku 4 této směrnice prodlouženo do 31. prosince 2022. Směrnice 2009/138/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(77) další rozvoj modelů solventnosti, jako je holistický model vycházející z celkové rozvahy, na úrovni Unie není z praktického hlediska reálný, ani efektivní z hlediska nákladů a přínosů, zejména s ohledem na rozdílnost IZPP v jednotlivých členských státech i mezi jednotlivými členskými státy. V souvislosti s IZPP by proto na úrovni Unie neměly být vypracovány žádné kvantitativní kapitálové požadavky, jako je Solventnost II nebo holistické modely vycházející z celkové rozvahy, které jsou od ní odvozeny, jelikož by mohly potenciálně snížit ochotu zaměstnavatelů poskytovat plány zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(78) Jelikož cíle této směrnice, totiž vytvoření právního rámce Unie pro IZPP, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků této směrnice může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(79) Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(80) Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozích směrnic.

(81) Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnosti směrnic uvedených v příloze I části B,

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se

zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

PŘIJaLY TUTO SMĚRNICI:

HLaVa I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanovuje pravidla pro přístup k činnostem prováděným institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění (dále jen „IZPP“) a pro jejich výkon.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato směrnice se vztahuje na IZPP. Pokud v souladu s vnitrostátními právními předpisy nemají IZPP právní subjektivitu, uplatňují členské státy tuto směrnici buď na uvedené IZPP, nebo, s výhradou odstavce 2, na povolené subjekty, které je provozují a jednají jejich jménem.

2. Tato směrnice se nevztahuje na:

a) instituce spravující systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (1) a (ES) č. 987/2009 (2);

b) instituce, na něž se vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (3), 2009/138/ES, 2011/61/EU (4), 2013/36/EU (5) a 2014/65/EU (6);

c) instituce, které fungují na základě systému průběžného financování;

d) instituce, ve kterých zaměstnanci přispívajících podniků nemají žádné zákonné nároky na dávky a ve kterých přispívající podnik může kdykoliv zpětně odkoupit aktiva a nemusí nutně splnit své povinnosti při vyplácení důchodových dávek;

e) podniky, které s ohledem na vyplácení důchodových dávek svým zaměstnancům vytvářejí důchodovou rezervu.

Článek 3

Použití na IZPP provozující systémy sociálního zabezpečení

Na IZPP provozující také povinné penzijní plány vztahující se k zaměstnání, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009, se tato směrnice použije, pokud jde o jejich činnosti v oblasti nepovinného zaměstnaneckého penzijního pojištění. V uvedeném případě se pasiva a odpovídající aktiva vykazují samostatně a nelze je převádět do povinných penzijních plánů, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, nebo opačným směrem.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES)

č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně

směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřet­ nostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic

2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

Článek 4

Dobrovolné použití na instituce, na něž se vztahuje směrnice 2009/138/ES

domovské členské státy se mohou rozhodnout, že použijí články 9 až 14, článek 19 až 22, čl. 23 odst. 1 a 2 a články 24 až 58 této směrnice na činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění u životních pojišťoven v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. a) body i) až iii) a čl. 2 odst. 3 písm. b) body ii) až iv) směrnice 2009/138/ES. V tomto případě se všechna aktiva a pasiva odpovídající činnostem zaměstnaneckého penzijního pojištění vykazují, spravují a organizují odděleně od ostatních činností životních pojišťoven a nelze je převádět.

V případě uvedeném v prvním pododstavci tohoto článku a pouze v souvislosti s jejich činností v oblasti zaměstna­ neckého penzijního pojištění se na životní pojišťovny nepoužijí články 76 až 86, článek 132, čl. 134 odst. 2, článek 173, čl. 185 odst. 5, 7 a 8 a článek 209 směrnice 2009/138/ES.

domovský členský stát zajistí, aby buď příslušné orgány, nebo orgány odpovědné za dohled nad životními pojišťovnami, na něž se vztahuje směrnice 2009/138/ES, v rámci své dohledové činnosti ověřovaly přísné oddělení činností v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Článek 5

Malé IZPP a zákonné penzijní plány

S výjimkou článků 32 až 35 se členské státy mohou rozhodnout nepoužít celou tuto směrnici nebo její část na jakékoli IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, které provozují penzijní plány čítající celkem méně než 100 účastníků. S výhradou čl. 2 odst. 2 však tyto IZPP mají právo uplatňovat tuto směrnici dobrovolně. Článek 11 lze použít, pouze pokud se uplatňují všechna ostatní ustanovení této směrnice. Členské státy použijí čl. 19 odst. 1 a čl. 21 odst. 1 a 2 na veškeré IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, které provozují penzijní plány čítající celkem více než 15 účastníků.

Členské státy se mohou rozhodnout použít kterýkoli z článků 1 až 8, článek 19 a kterýkoli z článků 32 až 35 na instituce, u kterých je poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění stanoveno na základě vnitrostátních právních předpisů a je zaručeno orgánem veřejné moci.

Článek 6

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1) „institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění“ nebo jen „IZPP“ instituce, která bez ohledu na svou právní formu funguje na základě kapitálového krytí, je zřízena odděleně od jakéhokoli přispívajícího podniku nebo odvětvového svazu přispěvatelů pro účely poskytování důchodových dávek v souvislosti se zaměstnaneckou činností na základě dohody nebo smlouvy sjednané:

a) individuálně nebo kolektivně mezi zaměstnavatelem či zaměstnavateli a zaměstnancem či zaměstnanci nebo jejich zástupci, nebo

b) individuálně nebo kolektivně se samostatně výdělečnými osobami v souladu s právními předpisy domovského a hostitelského členského státu

a která vykonává činnosti z toho přímo vyplývající;

2) „penzijním plánem“ smlouva, dohoda, svěřenecká listina nebo pravidla stanovující, které důchodové dávky jsou poskytovány a za jakých podmínek;

3) „přispívajícím podnikem“ každý podnik nebo jiný subjekt, bez ohledu na to, zda zahrnuje jednu nebo více právnických nebo fyzických osob nebo se z nich skládá, který působí jako zaměstnavatel nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jejich kombinace a který nabízí penzijní plány nebo platí příspěvky IZPP;

4) „důchodovými dávkami“ dávky vyplácené při dosažení nebo očekávaném dosažení odchodu do důchodu, nebo pokud jsou doplňkové k uvedeným dávkám a poskytovány jako podpůrné, formou plateb při úmrtí, invaliditě nebo ukončení zaměstnání, anebo ve formě podpory nebo služeb v případě nemoci, potřebnosti nebo úmrtí. V zájmu zajištění finančního zabezpečení po odchodu do důchodu mohou mít tyto dávky formu doživotních plateb, plateb vyplácených dočasně nebo jednorázově, nebo jakékoli jejich kombinace;

5) „účastníkem“ jiná osoba než příjemce nebo potenciální účastník, jejíž předchozí nebo současná zaměstnanecká činnost ji opravňuje nebo bude opravňovat k pobírání důchodových dávek v souladu s ustanoveními penzijního plánu;

6) „příjemcem“ osoba pobírající důchodové dávky;

7) „potenciálním účastníkem“ osoba, která je způsobilá k účasti v penzijním plánu;

8) „příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán určený k plnění povinností stanovených touto směrnicí;

9) „biometrickými riziky“ rizika spojená s úmrtím, invaliditou a dlouhověkostí;

10) „domovským členským státem“ členský stát, ve kterém byla IZPP zapsána nebo povolena a ve kterém má své správní ústředí v souladu s článkem 9;

11) „hostitelským členským státem“ členský stát, jehož sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění se použijí rovněž pro vztah mezi přispívajícím podnikem a účastníky nebo příjemci;

12) „převádějící IZPP“ IZPP, která převádí veškeré závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu či jejich část na zapsanou nebo povolenou IZPP v jiném členském státě;

13) „přijímající IZPP“ IZPP, která přijímá veškeré závazky, technické rezervy další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu či jejich část od zapsané nebo povolené IZPP v jiném členském státě;

14) „regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

15) „mnohostranným obchodním systémem“ mnohostranný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;

16) „organizovaným obchodním systémem“ organizovaný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 23 směrnice 2014/65/EU;

17) „trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který umožňuje účastníkovi nebo příjemci ukládat informace určené jemu osobně tak, aby k nim měl přístup i v budoucnosti a po dobu odpovídající účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu;

18) „klíčovou funkcí“ v systému správy a řízení způsobilost k provádění praktických úkolů, včetně funkce řízení rizik, funkce interního auditu a pojistněmatematické funkce;

19) „přeshraniční činností“ provozování penzijního plánu, kdy se vztah mezi přispívajícím podnikem a dotčenými účastníky a příjemci řídí sociálními a pracovněprávními předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění členského státu, který není domovským členským státem.

Článek 7

Činnosti IZPP

Členské státy vyžadují od IZPP zapsaných nebo povolených na jejich území, aby omezily svou činnost na operace související s poskytováním důchodových dávek a na činnosti, které z těchto operací vyplývají.

Pokud životní pojišťovna v souladu s článkem 4 spravuje svou činnost v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění odděleným vykazováním svých aktiv a pasiv, omezují se takto odděleně vykazovaná aktiva a pasiva na operace související s poskytováním důchodových dávek a na činnosti, které z těchto operací přímo vyplývají.

Obecně IZPP při své činnosti v příslušných případech zohlední cíl, kterým je zajištění spravedlivého rozložení rizik a přínosů mezi generacemi.

Článek 8

Právní oddělení přispívajících podniků od IZPP

Členské státy zajistí, aby byl přispívající podnik právně oddělen od IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, aby v případě úpadku přispívajícího podniku byla aktiva IZPP chráněna v zájmu účastníků a příjemců.

Článek 9

Zápis nebo povolení

1. Členské státy u každé IZPP se správním ústředím na jejich území zajistí, aby tato IZPP byla zapsána příslušným orgánem do vnitrostátního rejstříku nebo jím byla povolena.

Správním ústředím se rozumí místo, v němž se činí hlavní strategická rozhodnutí IZPP.

2. V případě přeshraničních činností prováděných podle článku 11 se v rejstříku uvádějí také členské státy, ve kterých IZPP působí.

3. Tyto informace z rejstříku se sdělují orgánu EIOPa, který je zveřejní na svých internetových stránkách.

Článek 10

Provozní požadavky

1. Členské státy u každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území zajistí, aby:

a) IZPP řádně uplatňovala stanovená pravidla týkající se fungování každého penzijního plánu;

b) se přispívající podnik, který zaručuje výplaty důchodových dávek, zavázal k pravidelnému financování.

2. V souladu se zásadou subsidiarity a s náležitým přihlédnutím k rozsahu důchodových dávek nabízených režimy sociálního zabezpečení mohou členské státy stanovit, že účastníkům jsou se souhlasem zaměstnavatelů a zaměstnanců nebo jejich zástupců nabízeny dodatečné dávky jako například krytí rizik dlouhověkosti a invalidity, poskytování dávek pozůstalým vyživovaným osobám a záruka vrácení příspěvků.

Článek 11

Přeshraniční činnosti a postupy

1. aniž jsou dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy o organizaci důchodových systémů, včetně

ustanovení o povinném účastenství a výsledků dohod o kolektivním vyjednávání, povolí členské státy IZPP zapsaným nebo povoleným na jejich území provozovat přeshraniční činnost. Členské státy povolí také podnikům nacházejícím se na jejich území, aby financovaly IZPP, které mají v úmyslu provozovat nebo provozují přeshraniční činnost.

2. IZPP, která má v úmyslu vykonávat přeshraniční činnost a přijímat finanční příspěvky od přispívajícího podniku, podléhá předchozímu povolení vydanému relevantním příslušným orgánem jejího domovského členského státu.

3. IZPP oznámí svůj úmysl vykonávat přeshraniční činnost příslušnému orgánu domovského členského státu. Členské státy od IZPP vyžadují, aby v oznámení poskytly tyto informace:

a) název hostitelského členského státu, který je případně identifikován přispívajícím podnikem;

b) název a místo správního ústředí přispívajícího podniku;

c) hlavní vlastnosti penzijního plánu, který má být pro přispívající podnik provozován.

4. Je-li příslušnému orgánu domovského členského státu podáno oznámení podle odstavce 3 a pokud tento orgán nevydal odůvodněné rozhodnutí v tom smyslu, že správní struktura nebo finanční situace IZPP nebo dobrá pověst nebo odborná kvalifikace nebo praxe jejích vedoucích pracovníků nejsou slučitelné se zamýšlenou přeshraniční činností, sdělí do tří měsíců po obdržení všech informací podle odstavce 3 tyto informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu a náležitě o tom informuje dotyčnou IZPP.

Odůvodněné rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci musí být vydáno do tří měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 3.

5. Nesdělí-li příslušný orgán domovského členského státu informace uvedené v odstavci 3 příslušnému orgánu hostitelského členského státu, zdůvodní své odmítnutí dotyčné IZPP do tří měsíců ode dne, kdy obdržel veškeré tyto informace. Proti tomu, že nedošlo ke sdělení příslušných informací, se lze odvolat u soudu v domovském členském státě.

6. Na IZPP provozující přeshraniční činnost se vztahuje informační povinnost uvedená v hlavě IV, kterou stanovil hostitelský členský stát vůči potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům, jichž se přeshraniční činnost týká.

7. Než IZPP začne vykonávat přeshraniční činnost, informuje příslušný orgán hostitelského členského státu do šesti týdnů po obdržení informací uvedených v odstavci 3 příslušný orgán domovského členského státu o ustanoveních sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž musí být penzijní plán financovaný přispívajícím podnikem v hostitelském členském státě provozován a o informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v hlavě IV, která se vztahuje na přeshraniční činnost. Příslušný orgán domovského členského státu sdělí tuto informaci IZPP.

8. Po obdržení sdělení uvedeného v odstavci 7, nebo pokud příslušný orgán domovského členského státu nezašle žádné sdělení do uplynutí lhůty stanovené v odstavci 7, může IZPP začít vykonávat přeshraniční činnost v souladu s ustanoveními sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstna­ neckého penzijního pojištění a s informační povinností hostitelského členského státu uvedenou v odstavci 7.

9. Příslušný orgán hostitelského členského státu informuje příslušný orgán domovského členského státu o každé významné změně ustanovení sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění, které mohou ovlivnit vlastnosti penzijního plánu, pokud jde o přeshraniční činnost, a každé významné změně informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v odstavci 7. Příslušný orgán domovského členského státu sdělí tuto informaci IZPP.

10. Příslušný orgán hostitelského členského státu průběžně dohlíží na soulad činnosti IZPP s ustanoveními sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění a s informační povinností hostitelského členského státu uvedenou v odstavci 7. Pokud by se při tomto dohledu zjistily nedostatky, příslušný orgán hostitelského členského státu o tom neprodleně informuje příslušný orgán domovského členského státu. Příslušný orgán domovského členského státu ve spolupráci s příslušným orgánem hostitelského členského státu přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby IZPP zjištěné porušování ukončila.

11. Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo kvůli neexistenci vhodných opatření v domovském členském státě IZPP pokračuje v porušování příslušných ustanovení sociálních a

pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v odstavci 7, může příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán domovského členského státu, přijmout vhodná opatření, aby zabránil dalším nedostatkům nebo aby za ně udělil sankce, a pokud se to ukáže nezbytným, zakázal dané IZPP provozovat v hostitelském členském státě činnost pro daný přispívající podnik.

Článek 12

Přeshraniční převody

1. Členské státy umožní IZPP zapsaným nebo povoleným na jejich území převést veškeré závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, z jejich penzijního plánu nebo jejich část na přijímající IZPP.

2. Členské státy zajistí, aby náklady na převod nenesli zbývající účastníci a příjemci z převádějící IZPP ani stávající účastníci a příjemci z přijímající IZPP.

3. Tento převod podléhá předchozímu schválení:

a) většinou dotčených účastníků a většinou dotčených příjemců nebo případně většinou jejich zástupců. Většina se stanoví v souladu s vnitrostátním právem. Informace o podmínkách převodu poskytuje převádějící IZPP dotčeným účastníkům a příjemcům a případně jejich zástupcům s dostatečným předstihem před podáním žádosti uvedené v odstavci 4; a

b) případně přispívajícího podniku.

4. Podmínkou pro převod veškerých závazků, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, vyplývajících z penzijního plánu nebo jejich části z převádějící IZPP na přijímající IZPP je udělení povolení příslušným orgánem domovského členského státu přijímající IZPP poté, co byl získán předchozí souhlas příslušného orgánu domovského členského státu převádějící IZPP. Žádost o povolení převodu podává přijímající IZPP. Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP povolení udělí, nebo žádost o povolení zamítne a sdělí své rozhodnutí přijímající IZPP do tří měsíců od obdržení žádosti.

5. Žádost o povolení převodu uvedená v odstavci 4 musí obsahovat tyto informace:

a) písemnou dohodu mezi převádějící IZPP a přijímající IZPP, která stanovuje podmínky převodu;

b) popis hlavních vlastností penzijního plánu;

c) popis závazků či technických rezerv, které mají být převedeny, a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu;

d) název a místo správního ústředí převádějící IZPP a přijímající IZPP a členský stát, v němž je každá z těchto IZPP zapsána nebo povolena;

e) místo správního ústředí přispívajícího podniku a název přispívajícího podniku;

f) doklad o předchozím schválení převodu v souladu s odstavcem 3;

g) případně název členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění se použijí na příslušný penzijní plán.

6. Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP předá žádost uvedenou v odstavci 4 neprodleně po jejím obdržení příslušnému orgánu převádějící IZPP.

7. Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP pouze posoudí, zda:

a) přijímající IZPP poskytla veškeré informace uvedené v odstavci 5;

b) se správní struktura, finanční situace přijímající IZPP a dobrá pověst či odborná kvalifikace nebo praxe vedoucích pracovníků přijímající IZPP slučuje se zamýšleným převodem;

c) jsou v průběhu převodu i po něm přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců přijímající IZPP a převáděná část penzijního plánu;

d) v případě, že převod vede k přeshraniční činnosti, jsou v den převodu zcela finančně zajištěny technické rezervy přijímající IZPP; a

e) jsou v souladu s příslušnými pravidly domovského členského státu přijímající IZPP aktiva, která se mají převést, dostatečná a vhodná k tomu, aby pokryla závazky, technické rezervy a další práva nebo povinnosti, které mají být převedeny.

8. Příslušný orgán domovského členského státu převádějící IZPP pouze posoudí, zda:

a) jsou v případě částečného převodu závazků penzijního plánu, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců ve zbývající části penzijního plánu;

b) individuální nároky účastníků a příjemců zůstanou po převodu přinejmenším zachovány;

c) jsou v souladu s příslušnými předpisy domovského členského státu převádějící IZPP aktiva odpovídající penzijnímu plánu, která se mají převést, dostatečná a vhodná k tomu, aby pokryla závazky, technické rezervy a další práva nebo povinnosti, které mají být převedeny.

9. Příslušný orgán domovského členského státu převádějící IZPP sdělí výsledky posouzení uvedeného v odstavci 8 do osmi týdnů od obdržení žádosti uvedené v odstavci 6, tak aby mohl příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP přijmout rozhodnutí v souladu s odstavcem 4.

10. V případě zamítnutí žádosti o povolení sdělí příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP důvody tohoto zamítnutí do tří měsíců, jak je uvedeno v odstavci 4. Toto zamítnutí žádosti o povolení nebo proti nečinnosti příslušného orgánu domovského členského státu přijímající IZPP lze napadnout u soudu v domovském členském státě přijímající IZPP.

11. Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP sdělí příslušnému orgánu domovského členského státu převádějící IZPP své rozhodnutí uvedené v odstavci 4 do dvou týdnů od jeho přijetí.

V případě, že převod povede k přeshraniční činnosti, informuje příslušný orgán domovského členského státu převádějící IZPP o ustanoveních sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž musí být penzijní plán provozován, a o informační povinnosti hostitelského členského státu uvedené v hlavě IV, která se vztahuje na přeshraniční činnost, také příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP. Tyto informace musí být sděleny do dalších čtyř týdnů.

Příslušný orgán domovského členského státu přijímající IZPP tyto informace sdělí přijímající IZPP do jednoho týdne od jejich obdržení.

12. Poté, co přijímající IZPP obdrží rozhodnutí o povolení podle odstavce 4, nebo pokud, po uplynutí lhůty uvedené v odst. 11 třetím pododstavci, od příslušného orgánu domovského členského státu přijímající IZPP žádné informace o takovém rozhodnutí neobdrží, může dotyčná přijímající IZPP začít provozovat penzijní plán.

13. V případě sporu ohledně postupu nebo obsahu opatření či nečinnosti příslušného orgánu domovského členského státu převádějící IZPP nebo přijímající IZPP, včetně případu rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení přeshraničního převodu, může orgán EIOPa na žádost některého z příslušných orgánů nebo z vlastního podnětu přistoupit k nezávaznému zprostředkování podle čl. 31 druhého pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 1094/2010.

14. Pokud přijímající IZPP vykonává přeshraniční činnost, použije se čl. 11 odst. 9, 10 a 11.

HLaVa II

KVANTITATIVNÍ POŽADAVKY

Článek 13

Technické rezervy

1. domovský členský stát zajistí, aby IZPP provozující plány zaměstnaneckého penzijního pojištění neustále vytvářely

pro kompletní škálu svých penzijních plánů přiměřený objem pasiv odpovídající finančním závazkům vyplývajícím z jejich portfolia stávajících důchodových smluv.

2. domovský členský stát zajistí, aby IZPP provozující plány zaměstnaneckého penzijního pojištění, které poskytují

krytí biometrických rizik nebo zaručují buď výnos investic, nebo určitou výši dávek, vytvořily dostatečné technické rezervy pro kompletní škálu takových plánů.

3. Výpočet technických rezerv se provádí každý rok. domovský členský stát však může povolit, aby byl výpočet prováděn jednou za tři roky, pokud IZPP poskytne účastníkům nebo příslušným orgánům osvědčení nebo zprávu o úpravách v jednotlivých letech v tomto tříletém období. Osvědčení nebo zpráva musí odrážet upravený vývoj technických rezerv a změny krytých rizik.

4. Výpočet technických rezerv provádí a potvrzuje pojistný matematik nebo jiný odborník v této oblasti, například auditor, připouští-li to vnitrostátní právní předpisy, na základě pojistněmatematických metod uznávaných příslušnými orgány domovského členského státu a podle těchto zásad:

a) minimální částka technických rezerv se vypočítá dostatečně obezřetným pojistněmatematickým bilancováním s přihlédnutím ke všem závazkům ohledně dávek a příspěvků v souladu s penzijními plány IZPP. Tato částka musí být dostatečná, aby se mohlo pokračovat ve výplatách důchodů a dávek již vyplácených příjemcům a aby odrážela závazky vyplývající z nabytých důchodových práv účastníků. Ekonomické a pojistněmatematické předpoklady zvolené pro hodnocení pasiv se volí rovněž obezřetně s případným přihlédnutím k přiměřené velikosti nepříznivé odchylky;

b) maximální použité úrokové sazby se vybírají obezřetně a určují se v souladu se všemi příslušnými pravidly domovského členského státu. Tyto obezřetné úrokové sazby se určují s přihlédnutím k:

i) výnosu odpovídajících aktiv držených IZPP a předpokládané budoucí návratnosti investic;

ii) tržním výnosům dluhopisů vysoké kvality, státních dluhopisů, dluhopisů Evropského mechanismu stability,

Evropské investiční banky (EIB) nebo Evropského nástroje finanční stability nebo

iii) kombinaci bodů i) a ii);

c) biometrické tabulky používané pro výpočet technických rezerv jsou založeny na zásadách obezřetnosti s ohledem na hlavní vlastnosti skupiny účastníků a penzijních plánů, a zejména na předpokládané změny příslušných rizik;

d) způsob a základ výpočtu technických rezerv se zpravidla z jednoho účetního období na druhé nemění. Případné odchylky však mohou být odůvodněny změnou právních, demografických nebo ekonomických okolností, na kterých jsou založeny předpoklady.

5. domovské členské státy mohou podmínit výpočet technických rezerv dalšími a podrobnějšími požadavky s cílem

zajistit odpovídající ochranu zájmů účastníků a příjemců.

Článek 14

Finanční krytí technických rezerv

1. domovský členský stát od každé IZPP vyžaduje, aby měla neustále dostatečná a vhodná aktiva ke krytí technických

rezerv pro kompletní škálu provozovaných penzijních plánů.

2. domovský členský stát může IZPP povolit, aby po časově omezené období neměla dostatečná aktiva ke krytí

technických rezerv. V tomto případě příslušné orgány od IZPP vyžadují, aby přijala konkrétní a proveditelný plán obnovy s harmonogramem k zajištění opětovného splnění požadavků odstavce 1. Uvedený plán musí splňovat tyto podmínky:

a) IZPP vytvoří konkrétní a proveditelný plán, aby znovu vytvořila požadované množství aktiv k plnému a včasnému krytí technických rezerv. Plán mají k dispozici účastníci a případně jejich zástupci nebo podléhá schválení příslušnými orgány domovského členského státu;

b) při vypracování plánu se přihlíží ke konkrétní situaci IZPP, zejména ke struktuře aktiv a pasiv, profilu rizik, plánu likvidity, věkovému profilu účastníků s nárokem na pobírání důchodových dávek, nově vytvářeným plánům a plánům přecházejícím z nekapitálového nebo jen částečně kapitálového krytí na plné kapitálové krytí;

c) v případě likvidace penzijního plánu během období uvedeného v první větě tohoto odstavce informuje IZPP příslušné orgány domovského členského státu. IZPP vytvoří postup k převedení aktiv a odpovídajících pasiv tohoto plánu na jinou IZPP, pojišťovnu nebo jiný vhodný subjekt. Tento postup se sdělí příslušným orgánům domovského členského státu a obecný nástin postupu se v souladu se zásadou důvěrnosti zpřístupní účastníkům nebo případně jejich zástupcům.

3. V případě přeshraniční činnosti musí být technické rezervy pro kompletní škálu provozovaných penzijních plánů neustále plně finančně pokryty. Pokud tato podmínka není splněna, ihned zasáhne příslušný orgán domovského členského státu a vyžádá si, aby IZPP okamžitě vypracovala a bezodkladně provedla náležitá opatření tak, aby účastníci a příjemci byli náležitě chráněni.

Článek 15

Regulatorní kapitál

1. domovský členský stát zajistí, aby IZPP provozující penzijní plány v případech, ve kterých IZPP samotná, a nikoliv

přispívající podnik poskytuje záruku na pasiva ke krytí biometrických rizik nebo zaručuje určitý výnos investic či výši dávek, měly trvale k dispozici dodatečná aktiva převyšující technické rezervy, která slouží jako vyrovnávací rezerva. Výše těchto aktiv musí odrážet typ rizik a portfolio aktiv pro kompletní škálu provozovaných penzijních plánů. Tato aktiva nesmějí být zatížena žádnými předvídatelnými závazky a slouží jako bezpečnostní kapitálová rezerva k odstraňování odchylek mezi očekávanými a skutečnými výdaji a zisky.

2. Pro účely výpočtu minimální částky dodatečných aktiv se použijí pravidla stanovená v článcích 16, 17 a18.

3. Odstavec 1 však nebrání členským státům, aby po IZPP nacházejících se na jejich území požadovaly regulatorní kapitál nebo stanovily podrobnější pravidla, pokud jsou odůvodněna obezřetností.

Článek 16

Disponibilní míra solventnosti

1. S cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění požadují členské státy po IZPP uvedených v čl. 15 odst. 1, které jsou zapsány nebo povoleny na jejich území, aby měly vždy dostatečnou disponibilní míru solventnosti pro veškerou svou činnost odpovídající alespoň požadavkům této směrnice.

2. disponibilní míra solventnosti se skládá z aktiv IZPP očištěných ode všech předvídatelných závazků po odečtení

položek nehmotného majetku, a to včetně:

a) splaceného základního kapitálu nebo v případě IZPP mající formu vzájemné pojišťovny splaceného skutečného počátečního kapitálu plus všechny účty účastníků vzájemné pojišťovny, které splňují tato kritéria:

i) ve stanovách musí být stanoveno, že platby účastníkům vzájemné pojišťovny lze provádět z těchto účtů jen tehdy, nezpůsobí-li to pokles disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň nebo pokud byly po zrušení podniku vyrovnány všechny ostatní dluhy pojišťovny;

ii) ve stanovách musí být stanoveno, že co se týče plateb uvedených v bodě i) prováděných z důvodů jiných, než je individuální ukončení členství ve vzájemné pojišťovně, musí být alespoň jeden měsíc předem informovány příslušné orgány, které mohou během této doby platbu zakázat, a

iii) dotčená ustanovení stanov smějí být změněna pouze poté, co příslušné orgány prohlásí, že nemají ke změně žádné námitky, aniž jsou dotčena kritéria uvedená v bodech i) a ii);

b) rezerv (zákonné rezervní fondy a dobrovolné rezervy) nevztahujících se k přijatým závazkům;

c) zisku nebo ztráty po odečtení splatných dividend; a

d) v rozsahu povoleném vnitrostátními právními předpisy rezerv zisku obsažených v rozvaze, pokud mohou být použity ke krytí případných ztrát, které nebyly určeny k rozdělení účastníkům a příjemcům.

disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených IZPP.

3. Členské státy mohou stanovit, že disponibilní míra solventnosti může zahrnovat také:

a) kumulativní prioritní akciový kapitál a podřízený dluhový kapitál až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší, z něhož nejvýše 25 % může připadat na podřízený dluhový kapitál se stanovenou dobou splatnosti nebo na kumulativní prioritní akciový kapitál se stanovenou dobou splatnosti, pokud existují závazné dohody, podle kterých se v případě úpadku nebo likvidace IZPP podřízený dluhový kapitál nebo prioritní akciový kapitál řadí za nároky všech ostatních věřitelů a nemá být zaplacen, dokud nejsou vyrovnány všechny ostatní dosud nevyrovnané dluhy;

b) cenné papíry bez stanoveného data splatnosti a ostatní nástroje, včetně jiných kumulativních prioritních akcií, než které jsou uvedeny v písmenu a), až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší, pro celkový součet těchto cenných papírů a podřízeného dluhového kapitálu uvedeného v písmenu a) za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

i) nesmějí být splaceny na podnět držitele nebo bez předchozího souhlasu příslušného orgánu;

ii) emisní smlouva musí IZPP umožňovat odložit platbu úroků z úvěru;

iii) pohledávky věřitele z úvěru vůči IZPP se musí v plném rozsahu řadit až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů;

iv) doklady, jimiž se řídí emise cenných papírů, musí obsahovat ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty z dluhů a nezaplacených úroků, přičemž IZPP musí být umožněno pokračovat v činnosti, a

v) musí se přihlížet pouze ke skutečně splaceným částkám.

Pro účely písmene a) musí podřízený dluhový kapitál splňovat také tyto podmínky:

i) přihlédne se pouze ke skutečně splacené částce;

ii) u přijatých úvěrů se stanovenou dobou splatnosti musí být původní doba splatnosti alespoň pět let. Nejpozději jeden rok přede dnem splatnosti IZPP předloží příslušným orgánům ke schválení plán, z něhož vyplývá, jak bude zachována disponibilní míra solventnosti nebo jak bude uvedena na požadovanou úroveň ke dni splatnosti, pokud se rozsah, v jakém je úvěr zařazen jako součást disponibilní míry solventnosti, postupně nesnižuje během nejméně posledních pěti let přede dnem splatnosti. Příslušné orgány mohou povolit předčasné splacení těchto úvěrů, pokud o to emitující IZPP požádá a její disponibilní míra solventnosti nepoklesne pod požadovanou úroveň;

iii) u přijatých úvěrů bez stanovené doby splatnosti musí být dodržena pětiletá výpovědní lhůta, ledaže tyto dluhy nadále nejsou považovány za součást disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro dřívější splatnost výslovně požadován předchozí souhlas příslušných orgánů. V druhém případě IZPP informuje příslušné orgány nejméně šest měsíců před navrhovaným datem splacení, přičemž uvede disponibilní a požadovanou míru solventnosti před splacením a po splacení. Příslušné orgány povolí splacení pouze tehdy, neklesne-li disponibilní míra solventnosti IZPP pod požadovanou úroveň;

iv) smlouva o úvěru nesmí obsahovat ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace IZPP, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti, a

v) smlouvu o úvěru lze změnit pouze tehdy, prohlásí-li příslušné orgány, že nemají proti změně námitky.

4. Na žádost IZPP, doplněnou podpůrnými doklady a adresovanou příslušnému orgánu domovského členského státu, a se souhlasem tohoto příslušného orgánu, může disponibilní míra solventnosti obsahovat také:

a) pokud se nepoužívá metoda zillmerizace, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném, rozdíl mezi nezillmerizovanou nebo částečně zillmerizovanou matematickou rezervou a matematickou rezervou zillmerizovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném;

b) veškeré skryté čisté rezervy vzniklé z ocenění aktiv, nemají-li tyto skryté čisté rezervy výjimečnou povahu;

c) jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, jakmile splacená část dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší.

Hodnota uvedená v písmenu a) nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění a matematickými rezervami pro všechna pojištění, pro které je metoda zillmerizace možná. Rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv.

Článek 17

Požadovaná míra solventnosti

1. Požadovaná míra solventnosti se určuje v souladu s odstavci 2 až 6 podle přijatých závazků.

2. Požadovaná míra solventnosti se rovná součtu těchto položek:

a) první výsledek:

4 % matematických rezerv vztahujících se k přímému pojištění a k převzatému zajištění nebo postoupenému zajištění se vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 85 %, celkových matematických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým matematickým rezervám za předchozí účetní období;

b) druhý výsledek:

u pojistek, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, se 0,3 % této pojistné částky vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 50 %, celkové rizikové pojistné částky za předchozí účetní období, kterou si IZPP ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění.

Pro krátkodobá pojištění pro případ smrti s dobou trvání pojištění nejvýše tři roky činí tato část 0,1 %. Pro toto pojištění s dobou trvání delší než tři roky, ale kratší než pět let činí uvedená část 0,15 %.

3. U doplňkových pojištění uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) bodě iii) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná požadované míře solventnosti pro IZPP podle článku 18.

4. U operací umořování kapitálu uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodě ii) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná 4 % matematických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a).

5. U operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodě i) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná 1 % jejich aktiv.

6. U pojištění spojeného s investičními fondy podle čl. 2 odst. 3 písm. a) bodů i) a ii) směrnice 2009/138/ES a u operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodech iii) až v) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná součtu těchto položek:

a) pokud IZPP nese investiční riziko, podílu ve výši 4 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);

b) pokud IZPP nenese žádné investiční riziko, ale příděl zdrojů na správní náklady je pevně stanoven na dobu delší než pět let, podílu 1 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);

c) pokud IZPP nenese žádné investiční riziko a příděl zdrojů na správní náklady není pevně stanoven na dobu delší než pět let, částky odpovídající 25 % čistých správních výdajů v předchozím účetním období týkajících se tohoto pojištění a těchto operací;

d) pokud IZPP kryje riziko smrti, podílu 0,3 % rizikové pojistné částky vypočtené v souladu s odst. 2 písm. b).

Článek 18

Požadovaná míra solventnosti pro účely čl. 17 odst. 3

1. Požadovaná míra solventnosti se stanoví buď na základě celoroční výše pojistného nebo příspěvků, nebo na základě průměrné výše pojistných plnění za poslední tři účetní období.

2. Výše požadované míry solventnosti se rovná vyššímu z obou výsledků uvedených v odstavcích 3 a 4.

3. K výpočtu základu pojistného se použije buď částka hrubého předepsaného pojistného či příspěvků vypočtená níže, nebo částka hrubého přijatého pojistného či příspěvků podle toho, která z těchto částek je vyšší.

Sečtou se splatné pojistné nebo příspěvky (včetně poplatků souvisejících s pojistným nebo příspěvky) v přímém pojištění v předchozím účetním období.

K tomuto součtu se připočte celková částka přijatého zajistného v předchozím účetním období.

Od tohoto součtu se pak odečte celková částka pojistného nebo příspěvků stornovaných v předchozím účetním období a celková částka daní a poplatků spojených s pojistným nebo s příspěvky zahrnutými do výše uvedeného součtu.

Takto vypočítaná částka se rozdělí na dvě části, z nichž první činí až 50 000 000 EUR a druhá tvoří zbytek; 18 % první části a 16 % druhé části se sečtou.

Takto získaný součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí tři účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou ponese IZPP po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

4. Základ pojistného plnění se vypočte takto:

Sečtou se částky vyplacených pojistných plnění z přímého pojištění (bez odečtení pojistných plnění uhrazených zajistiteli a retrocesionáři) za období uvedená v odstavci 1.

K tomuto součtu se připočte částka pojistných plnění z převzatého zajištění nebo z retrocesí za stejné období a částka rezerv na nevyplacená pojistná plnění vytvořená na konci předchozího účetního období jak pro přímé pojištění, tak pro převzaté zajištění.

Od tohoto součtu se odečte částka příjmů z regresů během období uvedených v odstavci 1.

Od zbývající částky se odečte částka rezerv na nevyřízené pojistné události vytvořená na počátku druhého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období jak z přímého pojištění, tak z převzatého zajištění.

Jedna třetina takto získané částky se rozdělí na dvě části, z nichž první činí až 35 000 000 EUR a druhá tvoří zbytek; 26 % první části a 23 % druhé části se sečtou.

Takto získaný součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí tři účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou ponese IZPP po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

5. Je-li požadovaná míra solventnosti vypočítaná podle odstavců 2 až 4 nižší než požadovaná míra solventnosti v předchozím roce, požadovaná míra solventnosti se rovná alespoň požadované míře solventnosti v předchozím roce vynásobené poměrem částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na konci předchozího účetního období a částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na počátku předchozího účetního období. V těchto výpočtech se technické rezervy vypočítají bez zohlednění zajištění, poměr však nesmí být vyšší než 1.

Článek 19

Investiční pravidla

1. Členské státy vyžadují od IZPP zapsaných nebo povolených na jejich území, aby investovaly v souladu se zásadou obezřetnosti, a zejména v souladu s těmito pravidly:

a) aktiva se investují s ohledem na co nejlepší dlouhodobý prospěch účastníků a příjemců jako celku. V případě možného střetu zájmů zajistí IZPP nebo subjekt, který spravuje její portfolio, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu účastníků a příjemců;

b) na základě zásady obezřetnosti umožní členské státy IZPP, aby zohlednily potenciální dlouhodobý dopad investičních rozhodnutí environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení;

c) aktiva se investují takovým způsobem, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia;

d) aktiva se investují hlavně na regulovaných trzích. Investice do aktiv, která nejsou přijata k obchodování na regulovaných finančních trzích, musí být v každém případě udržovány na obezřetné úrovni;

e) investice do derivátových finančních nástrojů jsou možné, pokud tyto nástroje přispívají ke snížení investičních rizik nebo usnadňují účinnou správu portfolia. Musí se obezřetně ocenit s přihlédnutím k podkladovým aktivům a musí být zahrnuty do ocenění aktiv IZPP. IZPP se také vyhnou nadměrnému riziku týkajícímu se jediné protistrany a jiných operací s derivátovými nástroji;

f) aktiva jsou vhodně diverzifikována tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu, emitentovi nebo skupině podniků nebo akumulaci rizika v celém portfoliu.

Investice do aktiv stejného emitenta nebo emitentů patřících do stejné skupiny nesmí IZPP vystavovat nadměrné koncentraci rizika;

g) investice do přispívajícího podniku nesmějí činit více než 5 % celého portfolia, a pokud je přispívající podnik součástí skupiny, nesmějí investice do podniků patřících do stejné skupiny jako přispívající podnik činit více než 10 % portfolia.

Přispívá-li do IZPP více podniků, investice do těchto přispívajících podniků se provádějí obezřetně, přičemž se přihlíží k potřebě vhodné diverzifikace.

Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat požadavky uvedené v písmenech f) a g) na investice do státních dluhopisů.

2. Členské státy s přihlédnutím k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP, nad kterými je vykonáván dohled, zajistí, aby příslušné orgány sledovaly přiměřenost postupů úvěrového hodnocení IZPP, hodnotily používání odkazů na ratingy vydávané ratingovými agenturami ve smyslu v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (1) v jejich investičních politikách a případně podporovaly zmírňování dopadu těchto odkazů s cílem omezit výhradní a mechanické spoléhání na tyto ratingy.

3. domovský členský stát zakáže IZPP půjčovat si nebo působit jako ručitel jménem třetích osob. Členské státy však

mohou povolit IZPP půjčovat si pouze z důvodů likvidity a dočasně.

4. Členské státy nežádají IZPP, které jsou zapsány nebo povoleny na jejich území, aby investovaly do konkrétních kategorií aktiv.

5. aniž je dotčen článek 30, členské státy nepodmiňují investiční rozhodnutí IZPP, která je zapsána nebo povolena na

jejich území, nebo investičního správce této instituce jakýmkoli druhem předchozího schválení nebo požadavky systema­ tického oznamování.

6. V souladu s odstavci 1 až 5 mohou členské státy pro IZPP zapsané nebo povolené na jejich území stanovit podrobnější pravidla, včetně množstevních omezení, pokud jsou odůvodněna obezřetností, aby odrážela kompletní škálu penzijních plánů provozovaných těmito IZPP.

Členské státy však nebrání IZPP v:

a) investování do výše až 70 % aktiv pokrývajících technické rezervy nebo celého portfolia u plánů, ve kterých účastníci nesou investiční rizika, do akcií, obchodovatelných cenných papírů, se kterými se nakládá jako s akciemi, a dluhopisů vydávaných podniky, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo prostřednictvím mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů, a rozhodování o relativní závažnosti těchto cenných papírů v jejich investičním portfoliu. Je-li to však opodstatněno z hlediska obezřetnosti, mohou členské státy stanovit nižší horní hranici, která však bude činit minimálně 35 %, pro ty IZPP, které provozují penzijní plány s dlouhodobou zárukou úrokové sazby, nesou investiční riziko a samy poskytují záruku;

b) investování do výše až 30 % aktiv pokrývajících technické rezervy do aktiv vedených v jiných měnách, než jsou měny, ve kterých jsou vyjádřena pasiva;

c) investování do nástrojů, které mají dlouhodobý investiční horizont a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech,

d) investování do nástrojů emitovaných nebo zaručených EIB v rámci Evropského fondu pro strategické investice, evropských fondů dlouhodobých investic, evropských fondů sociálního podnikání a evropských fondů rizikového kapitálu.

7. Odstavcem 6 není dotčeno právo členských států požadovat, aby se na IZPP zapsané nebo povolené na jejich území uplatňovala přísnější investiční pravidla také individuálně, pokud jsou odůvodněna obezřetností, zejména s ohledem na závazky, které tyto IZPP přijaly.

8. Příslušný orgán hostitelského členského státu IZPP vykonávající přeshraniční činnost podle článku 11 nestanoví pro tu část aktiv, která kryjí technické rezervy na přeshraniční činnost, investiční pravidla nad rámec těch, která jsou uvedena v odstavcích 1 až 6.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

HLaVa III

PODMÍNKY UPRAVUJÍCÍ ČINNOSTI

KAPITOLA 1

Systém správy a řízení

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 20

Odpovědnost řídícího nebo dozorčího orgánu

1. Členské státy zajistí, aby řídící orgán nebo dozorčí orgán IZPP měl podle vnitrostátního práva konečnou odpovědnost za to, že dotyčná IZPP dodržuje právní a správní předpisy přijaté podle této směrnice.

2. Touto směrnicí není dotčena role sociálních partnerů v řízení IZPP.

Článek 21

Obecné požadavky v oblasti správy a řízení

1. Členské státy požadují, aby všechny IZPP měly účinný systém správy a řízení, který umožňuje řádné a obezřetné řízení jejich činností. Tento systém zahrnuje přiměřenou a transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností a účinným systémem pro zajištění předávání informací. V rámci systému správy a řízení musí být při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory správy a řízení týkající se investičních aktiv a systém správy a řízení musí být předmětem pravidelného vnitřního přezkumu.

2. Systém správy a řízení uvedený v odstavci 1 musí být přiměřený velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.

3. Členské státy zajistí, aby IZPP stanovily a uplatňovaly v písemné formě zásady týkající se řízení rizik, interního auditu a případně pojistněmatematických a externě zajišťovaných činností (outsourcing). Tyto zásady v písemné formě podléhají předchozímu schválení řídícím orgánem nebo dozorčím orgánem IZPP a musí být alespoň jednou za tři roky přezkoumány a upraveny s ohledem na jakoukoli významnou změnu v dotyčném systému nebo oblasti.

4. Členské státy zajistí, aby IZPP měly zaveden účinný systém vnitřní kontroly. Uvedený systém musí zahrnovat správní a účetní postupy, rámec vnitřní kontroly a vhodné mechanismy podávání zpráv na všech úrovních IZPP.

5. Členské státy zajistí, aby IZPP přijaly vhodná opatření k zajištění kontinuity a řádného výkonu svých činností, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu IZPP používají vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

6. Členské státy po IZPP vyžadují, aby měly nejméně dvě osoby, které IZPP skutečně řídí. Členské státy mohou dovolit, aby IZPP skutečně řídila pouze jedna osoba na základě odůvodněného posouzení, které provedly příslušné orgány. Toto posouzení zohlední úlohu sociálních partnerů v celkovém řízení IZPP, jakož i velikost, povahu, rozsah a složitost činností IZPP.

Článek 22

Požadavky na způsobilost a bezúhonnost vedoucích pracovníků

1. Členské státy po IZPP vyžadují, aby zajistily, že osoby, které IZPP skutečně řídí, osoby, které vykonávají klíčové funkce, a případně osoby nebo subjekty, jež externě zajišťují výkon klíčové funkce v souladu s článkem 31, při plnění svých úkolů splňují následující požadavky:

a) požadavek způsobilosti:

i) v případě osob, které skutečně IZPP řídí, to znamená, že mají kolektivně odpovídající kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní zajistit správné a obezřetné řízení IZPP;

ii) v případě osob, které vykonávají klíčové pojistněmatematické funkce nebo funkce interního auditu, to znamená, že mají odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní řádný výkon jejich klíčových funkcí;

iii) v případě osob, které vykonávají jiné klíčové funkce, to znamená, že mají odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní řádný výkon jejich klíčových funkcí, a

b) požadavek bezúhonnosti: mají dobrou pověst a jsou čestné.

2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly posoudit, zda osoby, které IZPP skutečně řídí nebo vykonávají klíčové funkce, splňují požadavky stanovené v odstavci 1.

3. Požaduje-li domovský členský stát od osob uvedených v odstavci 1, aby předložily doklad o tom, že mají dobrou pověst, že nikdy nebyly v úpadku, nebo doklad prokazující obojí, přijme jako dostatečný doklad od státních příslušníků jiných členských států výpis z trestního rejstříku dotčeného jiného členského státu, nebo neexistuje-li v dotčeném jiném členském státě trestní rejstřík, rovnocenný doklad, z kterého vyplývá, že tyto požadavky jsou splněny, vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu, jehož je daná osoba státním příslušníkem, nebo domovského členského státu.

4. Nevydává-li příslušný soudní nebo správní orgán buď v členském státě, jehož je daná osoba státním příslušníkem, nebo v domovském členském státě rovnocenný doklad uvedený v odstavci 3, může tato osoba učinit místopřísežné prohlášení.

avšak v domovských členských státech, jejichž právo institut místopřísežného prohlášení nezná, mohou státní příslušníci dotčených jiných členských států učinit čestné prohlášení před příslušným soudním nebo správním orgánem domovského členského státu nebo členského státu, jehož jsou státními příslušníky, nebo před notářem jednoho z těchto členských států. Tento orgán nebo notář vydá potvrzení o pravosti místopřísežného prohlášení nebo čestného prohlášení.

5. doklad o neprodělání úpadku uvedený v odstavci 3 může mít rovněž formu prohlášení, jež státní příslušník

dotčeného jiného členského státu učiní před příslušným soudním, profesním nebo oborovým sdružením tohoto jiného členského státu.

6. Předložené doklady uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 nesmějí být starší tří měsíců.

7. Členské státy určí orgány a subjekty příslušné k vydávání dokladů uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 a neprodleně o tom informují ostatní členské státy a Komisi.

Členské státy také sdělí ostatním členským státům a Komisi, kterým orgánům nebo subjektům mají být doklady uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 v souvislosti se žádostí o povolení výkonu činností uvedených v článku 11 na území uvedeného členského státu předloženy.

Článek 23

Politika odměňování

1. Členské státy po IZPP vyžadují, aby stanovily a uplatňovaly řádnou politiku odměňování pro všechny osoby, které IZPP skutečně řídí, osoby, které vykonávají klíčové funkce, a pro další kategorie zaměstnanců, jejichž odborné činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil dané IZPP, způsobem, který je přiměřený jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností.

2. Nestanoví-li nařízení (EU) 2016/679 jinak, musí IZPP příslušné informace týkající se politiky odměňování pravidelně zveřejňovat.

3. Při stanovování a uplatňování politiky odměňování uvedené v odstavci 1 musí IZPP dodržovat následující zásady:

a) politika odměňování je vytvořena, prováděna a udržována v souladu s činnostmi, rizikovým profilem, cíli a dlouhodobým zájmem, finanční stabilitou a fungováním IZPP jako celku a podporuje řádné, obezřetné a účinné řízení IZPP,

b) politika odměňování je v souladu s dlouhodobými zájmy účastníků a příjemců penzijních plánů provozovaných IZPP;

c) politika odměňování zahrnuje opatření, jejichž cílem je vyhnout se střetu zájmů,

d) politika odměňování je v souladu s řádným a účinným řízením rizik a nepovzbuzuje k podstupování rizik, které není slučitelné s rizikovým profilem a pravidly IZPP;

e) politika odměňování se vztahuje na IZPP a na poskytovatele služeb uvedené v čl. 31 odst. 1, pokud se na tyto poskytovatele služeb nevztahují směrnice uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b);

f) IZPP stanoví obecné zásady pro politiku odměňování, alespoň jednou za tři roky je přezkoumají a aktualizují, a je odpovědná za jejich provádění;

g) správa a řízení týkající se odměňování a dohledu nad ním musí být jasné, transparentní a účinné.

Oddíl 2

Klíčové funkce

Článek 24

Obecná ustanovení

1. Členské státy po IZPP vyžadují, aby zřídily následující klíčové funkce: funkci řízení rizik, funkci interního auditu a případně pojistněmatematickou funkci. IZPP umožní osobám zastávajícím klíčové funkce vykonávat své povinnosti účinně, objektivně, spravedlivě a nezávisle.

2. IZPP může povolit, aby jedna osoba nebo organizační jednotka vykonávala více než jednu klíčovou funkci, s výjimkou funkce interního auditu uvedené v článku 26, která musí být nezávislá na ostatních klíčových funkcích.

3. Osoba nebo organizační jednotka vykonávající určitou klíčovou funkci musí být odlišná od osoby nebo organizační jednotky, která vykonává podobnou klíčovou funkci v přispívajícím podniku. S ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností IZPP mohou členské státy povolit, aby IZPP a přispívající podnik vykonávaly klíčové funkce prostřednictvím stejné osoby nebo organizační jednotky, pokud IZPP vysvětlí, jak předchází střetu zájmů s přispí­ vajícím podnikem a jak je řeší.

4. Podstatná zjištění a doporučení v oblasti, za kterou odpovídají, oznamují osoby zastávající klíčové funkce správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP, který stanoví, jaká opatření mají být přijata.

5. aniž je dotčeno jeho právo nevypovídat ve vlastní neprospěch, uvědomí osoba zastávající klíčové funkce příslušný

orgán IZPP, jestliže správní, řídící či dozorčí orgán IZPP nepřijme včas vhodná nápravná opatření, v těchto případech:

a) pokud osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci zjistila podstatné riziko, že IZPP nedodrží věcně zásadní zákonnou povinnost, a oznámila to správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP a pokud by to mohlo mít závažný dopad na zájmy účastníků a příjemců, nebo

b) pokud osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci zjistila zásadní porušení právních nebo správních předpisů vztahujících se na IZPP a její činnosti v rámci klíčové funkce této osoby nebo organizační jednotky a oznámila to správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP.

6. Členské státy zajistí právní ochranu osob, které informují příslušný orgán podle odstavce 5.

Článek 25

Řízení rizik

1. Členské státy po IZPP vyžadují, aby vytvořily způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, účinnou funkci řízení rizik. Tato funkce musí být strukturována způsobem, který umožní fungování systému řízení rizik, pro nějž IZPP přijme strategie, procesy a postupy hlášení nezbytné pro pravidelné zjišťování, měření, sledování, řízení a hlášení rizik na jednotlivé i na souhrnné úrovni, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny IZPP nebo penzijní plány, které provozují, a jejich vzájemných závislostí správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP.

Uvedený systém řízení rizik musí být účinný a dobře začleněný do organizační struktury a do rozhodovacích procesů IZPP.

2. Systém řízení rizik se způsobem, který odpovídá velikosti a vnitřní organizaci IZPP, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, vztahuje na rizika, která mohou vzniknout v IZPP nebo podnicích, jež případně vykonávají externě zajišťované úkoly nebo činnosti IZPP, alespoň v těchto oblastech:

a) upisování pojištění a tvorba technických rezerv;

b) řízení aktiv a pasiv;

c) investice, zejména deriváty, sekuritizace a podobné závazky;

d) řízení rizika likvidity a rizika koncentrace;

e) řízení provozních rizik;

f) pojištění a další techniky zmírňování rizik;

g) environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení související s investičním portfoliem a jeho správou.

3. Pokud v souladu s podmínkami penzijního plánu nesou rizika účastníci a příjemci, systém řízení rizik také zohlední tato rizika z hlediska účastníků a příjemců.

Článek 26

Funkce interního auditu

Členské státy po IZPP vyžadují, aby vytvořily způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, účinnou funkci interního auditu. Funkce interního auditu zahrnuje hodnocení vhodnosti a účinnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků systému správy a řízení, včetně případných externě zajišťovaných činností.

Článek 27

Pojistněmatematická funkce

1. Pokud IZPP samotná poskytuje krytí biometrických rizik nebo zaručuje určitý výnos investic nebo výši dávek, členské státy po IZPP vyžadují, aby vykonávaly účinnou pojistněmatematickou funkci, která:

a) koordinuje výpočet technických rezerv a dohlíží na něj;

b) posuzuje přiměřenost metodik a podkladových modelů používaných při výpočtu technických rezerv a předpokladů učiněných pro tento účel;

c) posuzuje dostatečnost a kvalitu údajů používaných při výpočtu technických rezerv;

d) srovnává předpoklady, z nichž vychází výpočet technických rezerv, se zkušeností;

e) informuje správní, řídící či dozorčí orgán IZPP o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv;

f) vydává stanovisko k celkové koncepci upisování, má-li IZPP takovou koncepci;

g) vydává stanovisko k přiměřenosti pojistných ujednání, má-li IZPP taková ujednání, a

h) přispívá k účinnému provádění systému řízení rizik.

2. Členské státy po IZPP vyžadují, aby jmenovaly alespoň jednu nezávislou osobu v rámci IZPP nebo mimo ni, která je za pojistněmatematickou funkci odpovědná.

Oddíl 3

Dokumenty týkající se správy a řízení

Článek 28

Vlastní posouzení rizik

1. Členské státy po IZPP vyžadují, aby způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, prováděly a zaznamenávaly vlastní posuzování rizik.

Toto posouzení rizik se provádí alespoň jednou za tři roky nebo neprodleně po jakékoli významné změně rizikového profilu IZPP nebo rizikového profilu penzijních plánů provozovaných IZPP. Pokud k významné změně rizikového profilu dojde u jednoho konkrétního penzijního plánu, může se posouzení rizik omezit pouze na tento penzijní plán.

2. Členské státy zajití, aby posouzení rizik uvedené v odstavci 1 s přihlédnutím k velikosti a vnitřní organizaci IZPP, jakož i k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti jejích činností zahrnovalo:

a) popis toho, jak je vlastní posuzování rizik začleněno do řídícího procesu a do rozhodovacích procesů IZPP;

b) posouzení účinnosti systému řízení rizik;

c) popis toho, jak IZPP předchází střetu zájmů s přispívajícím podnikem, jestliže si IZPP prostřednictvím přispívajícího podniku dává externě zajišťovat klíčové funkce v souladu s čl. 24 odst. 3;

d) posouzení celkových potřeb financování IZPP, případně včetně popisu plánu obnovy;

e) posouzení rizik pro účastníky a příjemce souvisejících s vyplacením jejich důchodových dávek a účinnosti jakéhokoli nápravného opatření, přičemž se případně zohlední:

i) mechanismy indexace;

ii) mechanismy snížení dávek, včetně rozsahu, v němž lze nabyté důchodové dávky snížit, za jakých podmínek a kým;

f) kvalitativní posouzení mechanismů na ochranu důchodových dávek, případně včetně záruk, příslibů a jiných typů finanční podpory ze strany přispívajícího podniku, pojištění či zajištění ze strany podniku, na který se vztahuje směrnice 2009/138/ES, nebo krytí penzijním ochranným plánem ve prospěch IZPP nebo účastníků a příjemců;

g) kvalitativní posouzení provozního rizika;

h) a jsou-li při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení, posouzení nových či nově vznikajících rizik, včetně rizik souvisejících se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím, sociálních rizik a rizik souvisejících s odpisy aktiv v důsledku změny právních předpisů.

3. Pro účely odstavce 2 musí mít IZPP zavedeny metody pro identifikaci a posouzení rizik, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny v krátkodobém i v dlouhodobém horizontu a které by mohly mít dopad na schopnost IZPP dostát svým závazkům. Tyto metody musí být přiměřené velikosti, povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s jejich činností. Metody musí být popsány ve vlastním posouzení rizik.

4. Vlastní posouzení rizik se zohlední ve strategických rozhodnutích IZPP.

Článek 29

Roční účetní závěrky a výroční zprávy

Členské státy po každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území vyžadují, aby vypracovávala a zveřejňovala roční účetní závěrky a výroční zprávy s přihlédnutím ke každému penzijnímu plánu provozovanému IZPP, a případně roční účetní závěrky a výroční zprávy pro každý penzijní plán zvlášť. Roční účetní závěrky a výroční zprávy musí poskytovat skutečný a pravdivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace IZPP a zahrnují zveřejnění významných investičních podílů. Roční účetní závěrky a informace ve výročních zprávách musí být odpovídající, úplné, přehledně sestavené a náležitě schválené oprávněnými osobami v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Článek 30

Prohlášení o zásadách investiční politiky

Členské státy zajistí, aby každá IZPP zapsaná nebo povolená na jejich území připravila a alespoň jednou za tři roky přezkoumala písemné prohlášení o zásadách investiční politiky. Toto prohlášení je třeba bez prodlení upravit po každé významné změně investiční politiky. Členské státy stanoví, že toto prohlášení musí obsahovat alespoň informace o metodách hodnocení investičního rizika, zavedených postupech řízení rizika a strategickém umisťování aktiv s ohledem na povahu a trvání důchodových závazků a o způsobech, jakými investiční politika zohledňuje environ­ mentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení. Prohlášení se zpřístupní veřejnosti.

KAPITOLA 2

Externí zajišŚování činností a správa investic

Článek 31

Externí zajišíování činností

1. Členské státy mohou povolit IZPP zapsaným nebo povoleným na jejich území nebo od nich vyžadovat, aby svěřily jakoukoli činnost včetně klíčových funkcí a řízení těchto IZPP zcela nebo zčásti poskytovatelům služeb jednajícím jménem těchto IZPP.

2. Členské státy zajistí, aby IZPP, které si dávají externě zajišťovat klíčové funkce nebo jakékoli jiné činnosti, nadále plně odpovídaly za dodržování svých povinností podle této směrnice.

3. Externí zajištění klíčových funkcí nebo jiných činností nesmí být prováděno tak, aby vedlo:

a) k narušení kvality systému správy a řízení dotyčné IZPP;

b) k nadměrnému zvýšení provozního rizika;

c) ke zhoršení schopnosti příslušných orgánů sledovat, jak IZPP plní své povinnosti;

d) k narušení nepřetržité a uspokojivé služby účastníkům a příjemcům.

4. IZPP zajistí řádné fungování externě zajišťovaných činností prostřednictvím výběru poskytovatele služeb a průběžného monitorování činností tohoto poskytovatele služeb.

5. Členské státy zajistí, aby IZPP, jež externě zajišťují klíčové funkce, řízení těchto IZPP či jiné činnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, uzavřely s poskytovatelem služeb písemnou dohodu. Tato dohoda musí být právně vymahatelná a musí jasně vymezit práva a povinnosti IZPP a poskytovatele služeb.

6. Členské státy zajistí, aby IZPP včas informovaly příslušné orgány o externím zajištění činností, na něž se vztahuje tato směrnice. Pokud se externí zajištění týká klíčových funkcí nebo řízení IZPP, musí být příslušné orgány informovány ještě před tím, než dohoda o externím zajištění vstoupí v platnost. Členské státy rovněž zajistí, aby IZPP informovaly příslušné orgány o jakémkoli následném důležitém vývoji, pokud jde o externě zajišťované činnosti.

7. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc vyžádat si kdykoli od IZPP a poskytovatelů služeb informace o externě zajišťovaných klíčových funkcích a jiných činnostech.

Článek 32

Správa investic

Členské státy nesmí IZPP bránit v tom, aby jmenovaly pro účely správy investičního portfolia investiční správce usazené v jiném členském státě a mající náležité povolení k této činnosti v souladu se směrnicemi 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU a 2014/65/EU; totéž platí pro povolené subjekty uvedené v čl. 2 odst. 1 této směrnice.

KAPITOLA 3

Depozitář

Článek 33

Jmenování depozitáře

1. V případě plánu zaměstnaneckého penzijního pojištění, kde účastníci a příjemci plně nesou investiční riziko, může domovský členský stát po IZPP vyžadovat, aby jmenovala jednoho či více depozitářů, které pověří úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 34 a 35. Hostitelský členský stát může po těchto IZPP vyžadovat, aby v případě, že vykonávají přeshraniční činnost podle článku 11, jmenovaly jednoho či více depozitářů, které pověří úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 34 a 35, vyžadují-li jmenování depozitáře jeho vnitrostátní právní předpisy.

2. U každého plánu zaměstnaneckého penzijního pojištění, v němž účastníci a příjemci nenesou plně investiční riziko, může domovský členský stát po IZPP vyžadovat, aby jmenovala jednoho nebo více depozitářů, které pověří buď úschovou aktiv, nebo úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 34 a 35.

3. Členské státy nebrání IZPP v tom, aby jmenovaly depozitáře usazené v jiném členském státě a mající náležité povolení k této činnosti v souladu se směrnicí 2013/36/EU nebo směrnicí 2014/65/EU, anebo uznaného jako depozitáře pro účely směrnice 2009/65/ES nebo směrnice 2011/61/EU.

4. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby podle svých vnitrostátních právních předpisů umožnily příslušným orgánům zakázat v souladu s článkem 48 volné nakládání s aktivy drženými depozitářem nebo uschovatelem nacházejícím se na jejich území na žádost příslušného orgánu domovského členského státu IZPP.

5. depozitář je jmenován prostřednictvím písemné smlouvy. Tato smlouva stanoví mimo jiné předávání informací,

které depozitář potřebuje pro plnění úkolů v souladu s touto směrnicí a s dalšími příslušnými právními a správními předpisy.

6. Při plnění úkolů stanovených v článcích 34 a 35 jedná IZPP a depozitář čestně, spravedlivě, profesionálně, nezávisle a v zájmu účastníků a příjemců daného penzijního plánu.

7. depozitář nesmí s ohledem na IZPP vykonávat činnost, při níž může docházet ke střetu zájmů mezi IZPP,

účastníky a příjemci penzijního plánu a jím samotným, pokud depozitář funkčně a hierarchicky neoddělil výkon činnosti depozitáře od svých ostatních činností, u nichž může hrozit střet zájmů, a pokud nejsou potenciální střety zájmů řádně rozpoznány, řešeny, sledovány a oznamovány účastníkům a příjemcům penzijního plánu a správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu IZPP.

8. Pokud není jmenován žádný depozitář, zavedou IZPP opatření pro prevenci a řešení střetu zájmů při plnění úkolů, které jinak provádí depozitář a správce aktiv.

Článek 34

Úschova aktiv a odpovědnost depozitáře

1. Pokud jsou aktiva IZPP související s penzijním plánem a sestávající z finančních nástrojů, které lze dát do úschovy, svěřena do úschovy depozitáři, přijme depozitář do úschovy veškeré finanční nástroje, které lze zapsat na účet finančních nástrojů vedený v evidenci depozitáře, a veškeré finanční nástroje, které lze depozitáři fyzicky předat.

Pro tyto účely depozitář zajistí, aby všechny finanční nástroje, které lze zapsat na účet finančních nástrojů vedený v evidenci depozitáře, byly v jeho evidenci zapsány na oddělených účtech v souladu s pravidly stanovenými směrnicí 2014/65/EU, které jsou vedeny na jméno IZPP, aby bylo vždy zřejmé, že patří dané IZPP nebo účastníkům a příjemcům daného penzijního plánu.

2. Pokud aktiva IZPP související s penzijním plánem sestávají z jiných aktiv než aktiv uvedených v odstavci 1, depozitář ověří, zda je IZPP vlastníkem aktiv, a vede tato aktiva v evidenci. Ověření se provede na základě informací či dokumentů předložených IZPP a případně na základě dostupných vnějších podkladů. depozitář musí svou evidenci průběžně aktualizovat.

3. Členské státy zajistí, aby depozitář odpovídal IZPP a účastníkům a příjemcům za veškeré ztráty utrpěné v důsledku toho, že bezdůvodně neplnil své povinnosti nebo je neplnil správně.

4. Členské státy zajistí, aby odpovědnost depozitáře podle odstavce 3 nebyla ovlivněna skutečností, že depozitář svěřil všechna nebo některá aktiva, jež má v úschově, třetí straně.

5. Není-li pro účely úschovy aktiv jmenován žádný depozitář, vyžaduje se po IZPP alespoň, aby:

a) zajistily, že je s finančními nástroji nakládáno s náležitou péčí a že jsou tyto nástroje dostatečně chráněny;

b) vedly záznamy, které IZPP umožňují kdykoli a bez prodlení identifikovat všechna aktiva;

c) přijaly nezbytná opatření k předcházení střetu zájmů v souvislosti s úschovou aktiv;

d) informovaly na požádání příslušné orgány, jakým způsobem jsou aktiva uschována.

Článek 35

Povinnosti dohledu

1. Kromě úkolů uvedených v čl. 34 odst. 1 a 2, depozitář jmenovaný pro účely dohledu:

a) plní pokyny IZPP, pokud nejsou v rozporu s vnitrostátními právními předpisy nebo s pravidly IZPP;

b) zajišťuje, aby u operací s aktivy IZPP souvisejícími s penzijním plánem byla protiplnění IZPP poskytována v obvyklých lhůtách;

c) zajišťuje, aby příjmy vytvořené aktivy byly použity v souladu s pravidly IZPP.

2.

plnit.

aniž je dotčen odstavec 1, může domovský členský stát IZPP stanovit jiné povinnosti dohledu, které má depozitář

3. Není-li povinnostmi dohledu pověřen žádný depozitář, IZPP musí zavést postupy, které zajistí, aby úkoly, které jinak podléhají dohledu ze strany depozitáře, byly v rámci IZPP prováděny s náležitou péčí.

HLaVa IV

INFORMACE PŘEDÁVANÉ POTENCIÁLNÍM ÚČASTNÍKŮM, ÚČASTNÍKŮM A PŘÍJEMCŮM

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení Článek 36 Zásady

1. S ohledem na povahu vytvořeného penzijního plánu členské státy zajistí, aby každá IZPP zapsaná nebo povolená na jejich území poskytovala:

a) potenciálním účastníkům alespoň informace stanovené v článku 41;

b) účastníkům alespoň informace stanovené v článcích 37 až 40, 42 a 44; a

c) příjemcům alespoň informace stanovené v článcích 37, 43 a 44.

2. Informace uvedené v odstavci 1:

a) musí být pravidelně aktualizovány;

b) musí být napsány jasně, tj. jasným, stručným a srozumitelným jazykem, a nesmí obsahovat žargon ani technické termíny, je-li místo nich možné použít běžná slova;

c) nesmí být zavádějící a musí být zajištěna jednotnost slovní zásoby i obsahu;

d) musí být prezentovány snadno čitelnou formou;

e) musí být k dispozici v úředním jazyce členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění se vztahují na příslušný penzijní plán; a

f) musí být poskytnuty potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům zdarma v elektronické formě, včetně trvalého nosiče nebo prostřednictvím internetových stránek, nebo v tištěné podobě.

3. Členské státy mohou přijmout nebo ponechat v platnosti další ustanovení o informacích, které musí být poskytnuty potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům.

Článek 37

Obecné informace o penzijním plánu

1. Členské státy ve vztahu ke každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území zajistí, aby účastníci a příjemci byli dostatečně informováni o penzijním plánu provozovaném IZPP, zejména pokud jde o:

a) název IZPP, členský stát, v němž je IZPP zapsána nebo povolena, a název jejího příslušného orgánu;

b) práva a povinnosti stran zapojených do penzijního plánu;

c) informace o investičním profilu;

d) povahu finančních rizik, která nesou účastníci a příjemci;

e) podmínky týkající se plných nebo částečných záruk v rámci penzijního plánu či určité výše dávek nebo, není-li poskytována žádná záruka v rámci penzijního plánu, prohlášení v tomto smyslu;

f) případné mechanismy na ochranu získaných nároků nebo mechanismy snížení dávek;

g) dosavadní výkonnost investic souvisejících s penzijním plánem, a to minimálně za pětileté období, nebo za všechny roky fungování penzijního plánu, je-li toto období kratší pěti let, jestliže účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí;

h) strukturu nákladů, které vznikají účastníkům a příjemcům v souvislosti s plány, které nezajišťují určitou výši dávek;

i) možnosti účastníků a příjemců, pokud jde o pobírání důchodových dávek;

j) doplňující informace pro účastníky, kteří mají právo na převod důchodových práv, týkající se opatření pro takový převod.

2. U penzijních plánů, v nichž účastníci nesou investiční riziko a které poskytují více než jednu možnost s různými investičními profily, jsou účastníci informováni o podmínkách týkajících se škály dostupných investičních možností a případně o standardní investiční možnosti a o pravidle penzijního plánu pro přiřazení určitého účastníka k jedné z investičních možností.

3. Účastníci a příjemci nebo jejich zástupci obdrží v přiměřené lhůtě všechny důležité informace o změnách pravidel penzijního plánu. Kromě toho jim IZPP poskytnou vysvětlení ohledně dopadu významných změn technických rezerv na účastníky a příjemce.

4. IZPP zveřejní obecné informace o penzijním plánu stanovené v tomto článku.

KAPITOLA 2

Přehled důchodových dávek a doplňující informace

Článek 38

Obecná ustanovení

1. Členské státy po IZPP vyžadují, aby vypracovaly stručný dokument obsahující klíčové informace pro každého účastníka, přičemž zohlední specifickou povahu vnitrostátních důchodových systémů a relevantních vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů (dále jen „přehled důchodových dávek“). Název tohoto dokumentu musí obsahovat slova „Přehled důchodových dávek“.

2. Zvýrazněně musí být uvedeno přesné datum, k němuž se informace uvedené v přehledu důchodových dávek vztahují.

3. Členské státy vyžadují, aby informace obsažené v přehledu důchodových dávek byly přesné a byly aktualizovány a poskytovány každému účastníkovi bezplatně v elektronické formě, včetně trvalého nosiče nebo prostřednictvím internetových stránek, nebo v tištěné podobě, a to alespoň jednou ročně. Vedle informací v elektronické formě musí být účastníkům na požádání bezplatně doručena tištěná verze.

4. Každá podstatná změna informací obsažených v přehledu důchodových dávek oproti předchozímu roku musí být jasně uvedena.

5. Členské státy stanoví pravidla pro určení předpokladů projekcí uvedených v čl. 39 odst. 1 písm. d). Tato pravidla IZPP uplatňují za účelem stanovení roční míry nominální výnosnosti investic, roční míry inflace a vývoje v oblasti budoucích mezd, jsou-li relevantní.

Článek 39

Přehled důchodových dávek

1. Přehled důchodových dávek zahrnuje alespoň tyto klíčové informace pro účastníky:

a) osobní údaje účastníka, včetně jednoznačného uvedení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, věku odchodu do důchodu stanoveného v penzijním plánu nebo odhadovaného IZPP, nebo věku odchodu do důchodu stanoveného účastníkem;

b) název a kontaktní adresa IZPP a označení penzijního plánu účastníka;

c) je-li to relevantní, informace o plných nebo částečných zárukách v rámci penzijního plánu a případně o tom, kde lze nalézt další informace;

d) informace o projekci důchodových dávek v závislosti na věku odchodu do důchodu uvedeném v písmenu a) a prohlášení, že se tato projekce může lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek. Pokud projekce důchodových dávek vycházejí z ekonomických scénářů, zahrnují tyto informace také odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu;

e) informace o získaných nárocích či akumulovaném kapitálu s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu;

f) informace o příspěvcích, které do penzijního plánu odvedli přispívající podnik a účastník, a to alespoň za posledních dvanáct měsíců, přičemž se zohlední konkrétní povaha penzijního plánu;

g) rozpis nákladů odečtených IZPP, a to alespoň za posledních dvanáct měsíců;

h) informace o celkové úrovni financování penzijního plánu.

2. Členské státy si v souladu s článkem 60 vyměňují osvědčené postupy, pokud jde o formát a obsah přehledu důchodových dávek.

Článek 40

Doplňující informace

1. Přehled důchodových dávek musí uvádět, kde a jakým způsobem lze získat doplňující informace včetně:

a) dalších praktických informací o možnostech, jež se účastníku nabízí v rámci penzijního plánu;

b) informací uvedených v článcích 29 a 30;

c) informací o předpokladech použitých pro částky vyjádřené jako anuita, zejména pokud jde o sazbu anuity, druh poskytovatele a trvání anuity, jsou-li relevantní;

d) informací o výši dávek v případě ukončení pracovního poměru.

2. U penzijních plánů, v nichž účastníci nesou investiční riziko a v nichž je jistá investiční možnost účastníkovi přiřazena podle zvláštního pravidla uvedeného v penzijním plánu, musí přehled důchodových dávek uvádět, kde jsou poskytovány dodatečné informace.

KAPITOLA 3

Další informace a dokumenty, které je třeba poskytnout

Článek 41

Informace, které je nutno poskytnout potenciálním účastníkům

1. Členské státy po IZPP vyžadují, aby zajistily, že budou potenciální účastníci, kteří nejsou do penzijního plánu zařazeni automaticky, dříve než se k němu připojí, informováni:

a) o všech relevantních možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností;

b) o relevantních prvcích penzijního plánu včetně druhu dávek;

c) o tom, zda a jak daný investiční přístup zohledňuje environmentální, klimatické a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení společnosti; a

d) o tom, kde lze najít další informace.

2. Pokud účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí, musí být potenciální účastníci informováni o dosavadní výkonnosti investic souvisejících s penzijním plánem, a to alespoň za pětileté období, nebo za všechny roky fungování penzijního plánu, je-li toto období kratší pěti let, a o struktuře nákladů, které nesou účastníci a příjemci.

3. Členské státy po IZPP vyžadují, aby zajistily, že budou potenciální účastníci, kteří jsou do penzijního plánu zařazeni automaticky, neprodleně po tomto zařazení informováni:

a) o všech relevantních možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností;

b) o relevantních prvcích penzijního plánu včetně druhu dávek;

c) o tom, zda a jak daný investiční přístup zohledňuje environmentální, klimatické a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení společnosti; a

d) o tom, kde lze najít další informace.

Článek 42

Informace, které je nutno poskytnout účastníkům v období před odchodem do důchodu

Kromě přehledu důchodových dávek poskytnou IZPP každému účastníkovi s náležitým předstihem před dosažením věku pro odchod do důchodu stanoveného v čl. 39 odst. 1 písm. a) nebo na jeho žádost informace o možnostech vyplácení důchodových dávek.

Článek 43

Informace, které je nutno poskytnout příjemcům v období vyplácení dávek

1. Členské státy vyžadují, aby IZPP pravidelně poskytovaly příjemcům informace o splatných dávkách a odpovídajících možnostech jejich vyplácení.

2. IZPP informují příjemce po přijetí konečného rozhodnutí, které vede k jakémukoli snížení splatných dávek neprodleně a nejpozději tři měsíce před provedením tohoto rozhodnutí.

3. Jestliže příjemci v období vyplácení dávek nesou značné investiční riziko, členské státy zajistí, aby příjemci dostávali pravidelně náležité informace.

Článek 44

Dodatečné informace, které je nutno účastníkům a příjemcům poskytnout na jejich žádost

Na žádost účastníka, příjemce či jejich zástupců poskytne IZPP tyto dodatečné informace:

a) roční účetní závěrky a výroční zprávy uvedené v článku 29, nebo pokud je IZPP zodpovědná za více než jeden penzijní plán, roční účetní závěrky a výroční zprávy vztahující se k jejich příslušnému penzijnímu plánu;

b) prohlášení o zásadách investiční politiky uvedené v článku 30;

c) jakékoli další informace o předpokladech, jež byly použity k vytvoření projekcí uvedených v čl. 39 odst. 1 písm. d).

HLaVa V

OBEZŘETNOSTNÍ DOHLED

KAPITOLA 1

Obecná pravidla pro obezřetnostní dohled

Článek 45

Hlavní cíl obezřetnostního dohledu

1. Hlavním cílem obezřetnostního dohledu je chránit práva účastníků a příjemců penzijního plánu a zajistit stabilitu IZPP a jejich schopnost plnit své závazky.

2. Členské státy zajistí, aby příslušným orgánům byly poskytnuty nezbytné prostředky a aby měly příslušnou odbornost, kapacitu a mandát k dosažení hlavního cíle dohledu uvedeného v odstavci 1.

Článek 46

Rozsah obezřetnostního dohledu

Členské státy zajistí, aby IZPP podléhaly obezřetnostnímu dohledu, včetně případného dohledu nad:

a) podmínkami provozu;

b) technickými rezervami;

c) finančním krytím technických rezerv;

d) regulatorním kapitálem;

e) disponibilní mírou solventnosti;

f) požadovanou mírou solventnosti;

g) investičními pravidly;

h) správou investic;

i) systémem správy a řízení a

j) informacemi, jež mají být poskytovány účastníkům a příjemcům.

Článek 47

Obecné zásady obezřetnostního dohledu

1. Za obezřetnostní dohled nad IZPP jsou odpovědné příslušné orgány domovského členského státu.

2. Členské státy zajistí, aby byl dohled založen na přístupu orientovaném do budoucna a vycházejícím z rizik.

3. dohled nad IZPP zahrnuje vhodnou kombinaci kontrolních činností na dálku a kontrol na místě.

4. Pravomoci orgánů dohledu se uplatňují včas a způsobem, který je přiměřený velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP.

5. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány řádně zvážily potenciální dopad svých opatření na stabilitu finančních systémů v Unii, zejména v naléhavých situacích.

Článek 48

Pravomoci k zásahům a povinnosti příslušných orgánů

1. Příslušné orgány vyžadují po každé IZPP, která je na jejich území zapsána nebo povolena, aby měla řádné správní a účetní postupy a odpovídající vnitřní kontrolní mechanismy.

2. aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů a právo členských států stanovit a ukládat trestní

sankce, zajistí členské státy, aby jejich příslušné orgány mohly ukládat správní sankce a jiná opatření v případě všech porušení vnitrostátních předpisů, kterými se provádí tato směrnice, a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění toho, aby byla uvedená pravidla uplatňována. Členské státy zajistí, aby jejich správní sankce a jiná opatření byly účinné, přiměřené a odrazující.

3. Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví správní sankce podle této směrnice v případě porušení předpisů, na které se podle jejich vnitrostátního práva vztahují trestní sankce. V takovém případě členské státy sdělí Komisi příslušná trestněprávní ustanovení.

4. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány bez zbytečných odkladů zveřejnily veškeré správní sankce nebo jiná opatření uložená za porušení vnitrostátních předpisů, kterými se provádí tato směrnice a proti nimž nebyl v řádné lhůtě podán opravný prostředek, včetně typu a povahy tohoto porušení a totožnosti osob, které jsou za ně odpovědné. Pokud však má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění totožnosti právnických osob nebo totožnosti či osobních údajů fyzických osob za to, že by zveřejnění těchto údajů bylo nepřiměřené, nebo pokud by toto zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, může rozhodnout, že zveřejnění těchto informací odloží, nezveřejní je vůbec či zveřejní sankce s anonymizovanými údaji.

5. Každé rozhodnutí zakázat nebo omezit činnost IZPP musí obsahovat přesné odůvodnění a být oznámeno dané IZPP. Toto rozhodnutí musí být také oznámeno orgánu EIOPa, který je sdělí všem příslušným orgánům v případě přeshraniční činnosti podle článku 11.

6. Příslušné orgány mohou také omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy IZPP, zejména pokud IZPP:

a) nevytvořila dostatečné technické rezervy pro veškeré své činnosti nebo má nedostatečná aktiva k pokrytí technických rezerv;

b) nemá regulatorní kapitál.

7. aby byly ochráněny zájmy účastníků a příjemců, mohou příslušné orgány převést pravomoci svěřené osobám

provozujícím IZPP zapsanou nebo povolenou na jejich území v souladu s právními předpisy domovského členského státu zčásti nebo zcela na zvláštního zmocněnce, který je způsobilý tyto pravomoci vykonávat.

8. Příslušné orgány mohou zakázat nebo omezit činnosti IZPP zapsané nebo povolené na jejich území, zejména pokud:

a) IZPP dostatečně nechrání zájmy účastníků a příjemců penzijního plánu;

b) IZPP již neplní podmínky provozu;

c) IZPP závažným způsobem neplní své povinnosti podle pravidel, která se na ni vztahují;

d) v případě přeshraniční činnosti IZPP nedodržuje požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu týkající se plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

9. Členské státy zajistí, aby bylo možné napadnout u soudu rozhodnutí přijímaná ve vztahu k IZPP podle právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí.

Článek 49

Přezkum orgánem dohledu

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly nezbytné pravomoci k přezkoumání strategií, procesů a postupů hlášení, které IZPP zavedly za účelem splnění právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice, s přihlédnutím k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činností dané IZPP.

Tento přezkum zohlední okolnosti, za nichž tyto IZPP působí a případně strany, které pro ně vykonávají externě zajišťované klíčové funkce či jiné činnosti. Přezkum sestává z těchto prvků:

a) posouzení kvalitativních požadavků týkajících se systému správy a řízení;

b) posouzení rizik, kterým je IZPP vystavena;

c) posouzení schopnosti IZPP tato rizika posoudit a řídit.

2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly nástroje sledování, včetně zátěžových testů, které jim umožňují zjistit zhoršující se finanční situaci v IZPP a sledovat, jak je toto zhoršení napraveno.

3. Příslušné orgány musí mít pravomoci nezbytné k tomu, aby mohly od IZPP požadovat odstranění slabých stránek nebo nedostatků zjištěných v rámci přezkumu orgánem dohledu.

4. Příslušné orgány stanoví minimální četnost a rozsah přezkumu stanoveného v odstavci 1 s ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností dané IZPP.

Článek 50

Informace poskytované příslušným orgánům

Členské státy zajistí, aby měly příslušné orgány vůči každé IZPP zapsané nebo povolené na jejich území pravomoci a prostředky nezbytné:

a) k tomu, aby mohly IZPP, správní, řídící či dozorčí orgán IZPP nebo osoby, které IZPP skutečně řídí nebo v jejím rámci vykonávají klíčové funkce, kdykoliv požádat o poskytnutí informací ke všem záležitostem týkajícím se její činnosti nebo o předání všech dokumentů týkajících se její činnosti;

b) k dohledu nad vztahy mezi IZPP a jinými podniky nebo mezi IZPP navzájem, pokud klíčové funkce IZPP nebo jiné činnosti externě zajišťují uvedené jiné podniky nebo IZPP, včetně všech následných úrovní subdodavatelského zajištění, pokud tyto vztahy ovlivňují finanční situaci IZPP nebo mají podstatný význam pro účinný dohled;

c) k získávání následujících dokumentů: vlastního posouzení rizik, prohlášení o zásadách investiční politiky, ročních účetních závěrek a výročních zpráv a všech ostatních dokumentů nezbytných k účelům dohledu;

d) ke stanovení, které dokumenty jsou nezbytné pro účely dohledu, například:

i) vnitřní předběžné zprávy;

ii) pojistněmatematická hodnocení a podrobné předpoklady;

iii) studie o aktivech a pasivech;

iv) doklady o souladu se zásadami investiční politiky;

v) doklady o pravidelném hrazení příspěvků;

vi) zprávy osob zodpovědných za audit ročních účetních závěrek uvedených v článku 29;

e) k provádění kontrol na místě v provozovnách IZPP a případně kontrol externě zajištěných a všech následně subdoda­ vatelsky zajištěných činností k ověření, zda jsou činnosti prováděny v souladu s pravidly dohledu;

f) k tomu, aby si kdykoli od IZPP mohly vyžádat informace o externě zajišťovaných a všech následně subdodavatelsky zajišťovaných činnostech.

Článek 51

Transparentnost a odpovědnost

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány prováděly úkoly stanovené v této směrnici transparentním, nezávislým a odpovědným způsobem s patřičným ohledem na ochranu důvěrných informací.

2. Členské státy zajistí, aby byly zveřejňovány tyto informace:

a) znění právních a správních předpisů a obecných pokynů v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění a informace o tom, zda se členský stát rozhodne uplatnit tuto směrnici v souladu s články 4 a 5;

b) informace týkající se přezkumu orgánem dohledu, který je stanoven v článku 49;

c) souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce;

d) hlavní cíl obezřetnostního dohledu a informace o hlavních funkcích a činnostech příslušných orgánů;

e) pravidla týkající se správních sankcí a jiných opatření za porušování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice.

3. Členské státy zajistí, aby měly zavedeny a uplatňovaly transparentní postupy týkající se jmenování a odvolání členů řídících a správních subjektů svých příslušných orgánů.

KAPITOLA 2

Služební tajemství a výměna informací

Článek 52

Služební tajemství

1. Členské státy stanoví pravidla, jimiž se zajistí, aby všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány, jakož i auditoři nebo odborníci jednající jménem uvedených orgánů byli povinni zachovávat služební tajemství. aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo, nesmí tyto osoby sdělit žádné důvěrné informace, které získají při výkonu svých povinností, jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné nebo obecné podobě, aby nebylo možné určit totožnost jednotlivých IZPP.

2. Odchylně od odstavce 1 platí, že je-li penzijní plán v likvidaci, mohou členské státy povolit sdělování důvěrných informací v občanskoprávním nebo obchodním řízení.

Článek 53

Použití důvěrných informací

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány, které obdrží důvěrné informace podle této směrnice, používaly tyto informace pouze při výkonu svých povinností a pro následující účely:

a) k ověření, zda IZPP splňují podmínky pro zahájení podnikání v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění před zahájením své činnosti;

b) k usnadnění sledování činnosti IZPP, včetně sledování technických rezerv, solventnosti, systému správy a řízení a informací poskytovaných účastníkům a příjemcům;

c) k ukládání nápravných opatření, včetně správních sankcí;

d) umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy, ke zveřejnění klíčových ukazatelů výkonnosti všech jednotlivých IZPP, což může účastníkům a příjemcům pomoci při přijímání finančních rozhodnutí týkajících se jejich důchodů;

e) při odvolání proti rozhodnutím příslušných orgánů přijatých v souladu s ustanoveními, kterými se provádí tato směrnice;

f) v soudních řízeních týkajících se ustanovení, kterými se provádí tato směrnice.

Článek 54

Vyšetřovací právo Evropského parlamentu

Články 52 a 53 není dotčeno vyšetřovací právo Evropského parlamentu podle článku 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 55

Výměna informací mezi orgány

1. Články 52 a 53 nebrání:

a) výměně informací mezi příslušnými orgány ve stejném členském státě při plnění jejich funkcí dohledu;

b) výměně informací mezi příslušnými orgány v různých členských státech při plnění jejich funkcí dohledu;

c) výměně informací mezi příslušnými orgány a kterýmkoli z následujících orgánů, subjektů a osob, které se nacházejí ve stejném členském státě, při plnění jejich funkcí dohledu:

i) orgány odpovědnými za dohled nad subjekty finančního sektoru a jinými finančními organizacemi a orgány odpovědnými za dohled nad finančními trhy;

ii) orgány nebo subjekty odpovědnými za udržování stability finančního systému v členských státech prostřednict­ vím makroobezřetnostních pravidel;

iii) subjekty zapojenými do likvidace penzijního plánu a jiných podobných řízení;

iv) subjekty zabývajícími se reorganizací nebo orgány usilujícími o ochranu stability finančního systému;

v) osobami příslušnými k provádění povinných auditů účetnictví IZPP, pojišťoven a jiných finančních institucí;

d) sdělení informací subjektům, které řídí likvidaci penzijního plánu, nutných k plnění jejich úkolů.

2. Na informace, které orgány, subjekty a osoby uvedené v odstavci 1 obdrží, se vztahují pravidla služebního tajemství stanovená v článku 52.

3. Články 52 a 53 nebrání členským státům v tom, aby povolily výměnu informací mezi příslušnými orgány a kterýmkoli z těchto orgánů a osob:

a) orgány odpovědnými za dohled nad subjekty, jež jsou zapojené do likvidace penzijního plánu a dalších podobných postupů;

b) orgány odpovědnými za dohled nad osobami pověřenými výkonem povinného auditu účetnictví IZPP, pojišťoven a jiných finančních institucí;

c) nezávislými pojistnými matematiky IZPP provádějícími dozor nad uvedenými IZPP a subjekty odpovědnými za dohled nad těmito pojistnými matematiky.

Článek 56

Předávání informací centrálním bankám, měnovým orgánům, Evropským orgánům dohledu a Evropské radě pro systémová rizika

1. Články 52 a 53 nebrání příslušnému orgánu v tom, aby sděloval následujícím subjektům informace určené k plnění jejich příslušných úkolů:

a) centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnou funkcí, které jednají jako měnové orgány;

b) případně jiným orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy;

c) Evropské radě pro systémová rizika, orgánu EIOPa, Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro

bankovnictví) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (1) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2).

2. Články 55 až 58 nebrání orgánům nebo subjektům uvedeným v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku sdělovat příslušným orgánům informace, které jsou pro příslušné orgány nezbytné pro účely článku 53.

3. Informace obdržené v souladu s odstavci 1 a 2 podléhají požadavkům služebního tajemství rovnocenným alespoň těm, které jsou stanovené v této směrnici.

Článek 57

Sdělování informací orgánům ústřední státní správy odpovědným za právní předpisy v oblasti financí

1. Ustanovení čl. 52 odst. 1, článku 53 a čl. 58 odst. 1 nebrání členským státům v tom, aby povolily sdělování důvěrných informací mezi příslušnými orgány a jinými orgány své ústřední státní správy, které odpovídají za prosazování právních předpisů týkajících se dohledu nad IZPP, úvěrovými institucemi, finančními institucemi, investičními službami a pojišťovnami, nebo inspektorům působícím jménem uvedených orgánů.

Tyto informace je možné sdělit pouze tehdy, je-li to nutné z důvodu obezřetnostního dohledu, prevence a řešení úpadků

IZPP.

aniž

je dotčen odstavec 2 tohoto článku, osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům

služebního tajemství rovnocenným alespoň těm, které jsou stanoveny v této směrnici. Členské státy však zajistí, aby se informace obdržené podle článku 55 a informace obdržené prostřednictvím ověřování na místě směly sdělovat pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, od něhož informace pocházejí, nebo příslušného orgánu členského státu, ve kterém se ověřování na místě provádělo.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu

(Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

2. Členské státy mohou povolit sdělování důvěrných informací týkajících se obezřetnostního dohledu nad IZPP svým parlamentním vyšetřovacím výborům, účetním dvorům a jiným svým subjektům odpovědným za vyšetřování, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) subjekty mají pravomoc podle vnitrostátního práva k vyšetřování a zkoumání činností orgánů odpovědných za dohled nad IZPP nebo za přípravu právních předpisů týkajících se takového dohledu;

b) dané informace jsou zcela nezbytné pro výkon pravomoci uvedené v písmenu a);

c) osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům služebního tajemství podle vnitrostátních právních předpisů rovnocenným alespoň těm, které jsou stanoveny v této směrnici;

d) pocházejí-li informace z jiného členského státu, jsou sdělovány s výslovným souhlasem příslušných orgánů, od nichž pocházejí, a jsou sdělovány výhradně pro účely, pro které uvedené orgány svůj souhlas udělily.

Článek 58

Podmínky pro výměnu informací

1. Pro výměnu informací podle článku 55, předávání informací podle článku 56 a sdělování informací podle článku 57 členské státy vyžadují, aby byly splněny alespoň následující podmínky:

a) informace jsou vyměňovány, předávány a sdělovány za účelem vykonávání dohledu nebo dozoru;

b) na obdržené informace se vztahuje povinnost služebního tajemství stanovená v článku 52;

c) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, od něhož pocházejí, a jsou sdělovány případně pouze pro účely, pro které uvedený orgán udělil svůj souhlas.

2. Článek 53 nebrání členským státům v tom, aby za účelem posílení stability a integrity finančního systému povolily výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgány nebo subjekty odpovědnými za odhalování a vyšetřování porušování práva společností použitelného na přispívající podniky.

Členské státy, které použijí první pododstavec, vyžadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:

a) informace musí být určeny k odhalování, jakož i k vyšetřování a zkoumání podle čl. 57 odst. 2 písm. a);

b) na obdržené informace se vztahuje povinnost služebního tajemství stanovená v článku 52;

c) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, od něhož pocházejí, a jsou sdělovány případně pouze pro účely, pro které uvedený orgán svůj souhlas udělil.

3. Pokud v členském státě orgány nebo subjekty uvedené v odst. 2 prvním pododstavci plní své úkoly odhalování nebo vyšetřování s pomocí osob, které jsou s ohledem na svou zvláštní odbornou způsobilost k tomuto účelu jmenovány a nejsou zaměstnány ve veřejném sektoru, použije se možnost výměny informací uvedená v čl. 57 odst. 2.

Článek 59

Vnitrostátní předpisy týkající se obezřetnostních požadavků

1. Členské státy podají orgánu EIOPa zprávu o svých vnitrostátních předpisech týkajících se obezřetnostních požadavků v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, na něž se nevztahují vnitrostátní sociální a pracovně­ právní předpisy o organizaci důchodových systémů uvedené v čl. 11 odst. 1.

2. Členské státy aktualizují tyto informace pravidelně a alespoň jednou za dva roky a orgán EIOPa zpřístupní tyto informace na svých internetových stránkách.

HLaVa VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 60

Spolupráce mezi členskými státy, Komisí a orgánem EIOPA

1. Členské státy vhodným způsobem zajistí jednotné uplatňování této směrnice pravidelnými výměnami informací a zkušeností s cílem rozvíjet v této oblasti osvědčené postupy a užší spolupráci, do níž případně zapojí sociální partnery, aby se předcházelo narušování hospodářské soutěže a vytvářely se podmínky potřebné pro bezproblémové přeshraniční účastenství.

2. Komise a příslušné orgány členských států navzájem úzce spolupracují, aby se usnadnil dohled nad všemi činnostmi IZPP.

3. Příslušné orgány členských států pro účely této směrnice spolupracují s orgánem EIOPa v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010 a neprodleně poskytnou orgánu EIOPa veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. 1094/2010, v souladu s článkem 35 uvedeného nařízení.

4. Každý členský stát informuje Komisi a orgán EIOPa o hlavních problémech, které se vyskytnou při uplatňování této směrnice. Komise, orgán EIOPa a příslušné orgány členských států prošetří tyto problémy co nejdříve, aby nalezly vhodné řešení.

Článek 61

Zpracování osobních údajů

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci této směrnice, vykonávají IZPP a příslušné orgány své úkoly pro účely této směrnice v souladu nařízením (EU) 2016/679. Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem EIOPa v rámci této směrnice, řídí se orgán EIOPa nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 62

Hodnocení a přezkum

1. do 13. ledna 2023 Komise tuto směrnici přezkoumá a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím

provádění a účinnosti.

2. Přezkum uvedený v odstavci 1 zohlední zejména:

a) přiměřenost této směrnice z obezřetnostního a správního hlediska;

b) přeshraniční činnost;

c) zkušenosti získané při uplatňování této směrnice a její dopad na stabilitu IZPP;

d) přehled důchodových dávek.

Článek 63

Změna směrnice 2009/138/ES

Směrnice 2009/138/ES se mění takto:

1) V článku 13 se bod 7 nahrazuje tímto:

„7. „zajištěním“ se rozumí jedna z následujících činností:

a) činnost sestávající z přebírání rizik postoupených pojišťovnou nebo pojišťovnou ze třetí země nebo jinou zajišťovnou nebo zajišťovnou ze třetí země;

b) v případě společenství zajistitelů známého jako Lloyd's činnost spočívající v převzetí rizik postoupených členem Lloyd's pojišťovnou nebo zajišťovnou jinou než společenstvím zajistitelů známým jako Lloyd's; nebo

c) poskytování krytí zajišťovnou instituci spadající do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 (*).

(*) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).“

2) V článku 308b se odstavec 15 nahrazuje tímto:

„15. Pokud domovské členské státy ke dni vstupu této směrnice v platnost uplatnily ustanovení uvedená v článku 4 směrnice (EU) 2016/2341, mohou tyto členské státy po přechodné období do 31. prosince 2022 nadále uplatňovat právní a správní předpisy, které přijaly za účelem dosažení souladu s články 1 až 19, 27 až 30, 32 až 35 a 37 až 67 směrnice 2002/83/ES platnými k 31. prosinci 2015.

Pokud domovské členské státy tyto právní a správní předpisy nadále uplatňují, vypočítají pojišťovny v daném domovském členském státě svůj solventnostní kapitálový požadavek jako součet:

a) fiktivního solventnostního kapitálového požadavku ve vztahu k jejich pojišťovací činnosti, do něhož nezapočítají činnost v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění podle článku 4 směrnice (EU) 2016/2341;

b) míry solventnosti ve vztahu k činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění vypočítané podle právních a správních předpisů, které byly přijaty za účelem dosažení souladu s článkem 28 směrnice 2002/83/ES.

do 31. prosince 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda by období uvedené v prvním pododstavci mělo být prodlouženo, přičemž zohlední změny unijních nebo vnitrostátních právních předpisů vyplývající z této směrnice.“

Článek 64

Provedení ve vnitrostátním právu

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do

13. ledna 2019. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 65

Zrušení

Směrnice 2003/41/ES ve znění směrnic uvedených v příloze I části a se zrušuje s účinkem ode dne 13. ledna 2019, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a dne použitelnosti směrnic uvedených v příloze I části B.

Odkazy na zrušenou směrnici 2003/41/ES se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 66

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 67

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.

Za Evropský parlament předseda

X. XXXXXX

Xx Xxxx předseda

X. XXXXXX

PŘÍLOHA I

ČÁST A

Zrušená směrnice a její následné změny

(uvedené v článku 65)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).	pouze článek 303
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120).	pouze článek 4
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).	pouze článek 62
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU (Úř. věst. L 145, 31.5.2013, s. 1.)	pouze článek 1

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost

(uvedené v článku 65)

Směrnice	Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu	Datum použitelnosti
2003/41/ES	23.9.2005	23.9.2005
2009/138/ES	31.3.2015	1.1.2016
2010/78/EU	31.12.2011	31.12.2011
2011/61/EU	22.7.2013	22.7.2013
2013/14/EU	21.12.2014	21.12.2014

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Směrnice 2003/41/ES	Tato směrnice
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 2
Článek 3	Článek 3
Článek 4	Článek 4
Článek 5	Článek 5
Čl. 6 písm. a)	Čl. 6 odst. 1
Čl. 6 písm. b)	Čl. 6 odst. 2
Čl. 6 písm. c)	Čl. 6 odst. 3
Čl. 6 písm. d)	Čl. 6 odst. 4
Čl. 6 písm. e)	Čl. 6 odst. 5
Čl. 6 písm. f)	Čl. 6 odst. 6 Čl. 6 odst. 7
Čl. 6 písm. g)	Čl. 6 odst. 8
Čl. 6 písm. h)	Čl. 6 odst. 9
Čl. 6 písm. i)	Čl. 6 odst. 10
Čl. 6 písm. j)	Čl. 6 odst. 11 Čl. 6 odst. 12 až 19
Článek 7	Článek 7
Článek 8	Článek 8
Čl. 9 odst. 1 písm. a)	Článek 9
Čl. 9 odst. 1 písm. c)	Čl. 10 odst. 1 písm. a)
Čl. 9 odst. 1 písm. e)	Čl. 10 odst. 1 písm. b)
Čl. 9 odst. 2	Čl. 10 odst. 2
Článek 20 a čl. 9 odst. 5	Článek 11 Článek 12
Čl. 15 odst. 1 až 5	Čl. 13 odst. 1 až 5
Čl. 15 odst. 6
Článek 16	Článek 14
Článek 17	Článek 15

Směrnice 2003/41/ES	Tato směrnice
Čl. 17a odst. 1 až 4	Čl. 16 odst. 1 až 4
Čl. 17a odst. 5
Článek 17b	Článek 17
Článek 17c
Článek 17d	Článek 18
Článek 18	Článek 19 Článek 20 Článek 21
Čl. 9 odst. 1 písm. b)	Čl. 22 odst. 1 Čl. 22 odst. 2 až 7 Článek 23 Článek 24 Článek 25 Článek 26 Článek 27 Článek 28
Článek 10	Článek 29
Článek 12	Článek 30
Čl. 9 odst. 4	Čl. 31 odst. 1 Čl. 31 odst. 2 až 7
Čl. 19 odst. 1	Článek 32
Čl. 19 odst. 2 druhý pododstavec	Čl. 33 odst. 1 Čl. 33 odst. 2
Čl. 19 odst. 2 první pododstavec	Čl. 33 odst. 3
Čl. 19 odst. 3	Čl. 33 odst. 4 Čl. 33 odst. 5 až 8 Článek 34 Článek 35 Článek 36
Čl. 9 odst. 1 písm. f)	Čl. 37 odst. 1
Čl. 11 odst. 4 písm. c)	Čl. 37 odst. 2
Čl. 11 odst. 2 písm. b)	Čl. 37 odst. 3 Čl. 37 odst. 4 Článek 38 Článek 39 Čl. 40 odst. 1 písm. a) až c)

Směrnice 2003/41/ES	Tato směrnice
Čl. 11 odst. 4 písm. b)	Čl. 40 odst. 1 písm. d) Čl. 40 odst. 2 Článek 41 Článek 42
Čl. 11 odst. 5	Článek 43
Čl. 11 odst. 2 písm. a)	Čl. 44 písm. a)
Čl. 11 odst. 3	Čl. 44 písm. b) Čl. 44 písm. c) Článek 45 Článek 46 Článek 47
Čl. 14 odst. 1	Čl. 48 odst. 1
Čl. 14 odst. 2 první pododstavec	Čl. 48 odst. 2 Čl. 48 odst. 3 až 5
Čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec	Čl. 48 odst. 6
Čl. 14 odst. 3 až 5	Čl. 48 odst. 7 až 9 Článek 49
Čl. 13 odst. 1	Článek 50
Čl. 13 odst. 2
	Článek 51 Článek 52 Článek 53 Článek 54 Článek 55 Článek 56 Článek 57 Článek 58
Čl. 20 odst. 11 první pododstavec	Čl. 59 odst. 1
Čl. 20 odst. 11 druhý pododstavec	Čl. 59 odst. 2
Čl. 20 odst. 11 třetí a čtvrtý pododstavec
Článek 21	Článek 60 Článek 61 Článek 62 Článek 63
Článek 22	Článek 64 Článek 65 Článek 66 Článek 67