Text částí zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

IV.

Text částí zákonů v platném znění

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

ČÁST PRVNÍ

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon

§ 256

Poškozování věřitele

(1) Kdo i jen částečně zmaří uspokojení svého věřitele tím, že

a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní část svého majetku,

b) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,

c) svůj majetek zdánlivě zmenšuje, nebo

d) v řízení před soudem nebo před správcem daně odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se splnění takové povinnosti vyhýbá, nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.

(2) Stejně bude potrestán, kdo i jen částečně zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že

a) zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část majetku dlužníka, nebo

b) k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu.

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

ČÁST DRUHÁ

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

§ 274

(1) Ustanovení § 251 až 271 se použije s výjimkou § 261a odst. 2 a 3 i na výkon

a) vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek;

b) vykonatelných rozhodnutí soudů ve správním soudnictví;

c) vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů xxxx xxxxxxxxxxx;

d) vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod xxxx xxxxxxxxxxx;

e) notářských a exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštních zákonů80);

f) vykonatelných rozhodnutí orgánů veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelných smírů;

g) vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení;

h) rozhodnutí orgánů Evropských společenství78a);

i) jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených smírů a listin, jejichž soudní výkon připouští

zákon.

(2) Ustanovení § 337 až 337h se použijí i pro potřeby rozvrhového řízení o výtěžku z daňové exekuce80a) prováděného na základě návrhu správce daně.

78a) Čl. 244 a 256 Smlouvy o založení Evropského společenství. Čl. 159 a 164 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

80) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.

§ 40 odst. 1 písm. d) a § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb.

80a) § 226 odst. 5 zákona č /20.. Sb., daňový řád.

§ 317

(1) Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy.

(2) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona85) jednorázově.

(3) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité pohledávky, které jsou předmětem finančního zajištění85a) podle zvláštního právního předpisu85b) nebo podle zahraniční právní úpravy.

(4) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité pohledávky vzniklé při správě daní a poplatků.85c)

85) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

85a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

85b) Obchodní zákoník.

85c) Zákon č. …/20.. Sb., daňový řád.

§ 337

(1) Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.

(2) Xxxx provede jednání o rozvrhu rozdělované podstaty a rozhodne o jejím rozdělení rovněž na návrh správce daně. Rozdělení podstaty vykoná správce daně, který návrh podal.

(23) K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný, vydražitel, osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f), a osoby, o nichž je známo, že v jejich prospěch váznou na nemovitosti závady s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)].

(34) Předvolání k rozvrhovému jednání se rovněž vyvěsí na úřední desce soudu.

ČÁST TŘETÍ

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně

§ 77

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje vybírá a vymáhá pokuty. podle zvláštního zákona7b). Pokuta uložená podle § 76 je příjmem státního rozpočtu.

7b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

ČÁST ČTVRTÁ

Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci

§ 12

(1) Při určení výše pokuty a pořádkové pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(2) O odvolání proti uložení pokuty nebo pořádkové pokuty rozhoduje ústřední ředitel.

(3) Pokuty a pořádkové pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu

České republiky.

(4) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

(5) Pokutu vybírá Česká obchodní inspekce. a vymáhá celní úřad podle zvláštního právního předpisu3m).

3m) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST PÁTÁ

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)

§ 32a Úhrady

(1) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z dobývacího prostoru za každý i započatý hektar plochy dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu. Výši úhrady z dobývacího prostoru v rozmezí 100 Kč až 1 000 Kč na hektar, odstupňovanou s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí, stanoví vláda nařízením. Tuto úhradu převede obvodní báňský úřad obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí.

(2) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen "vydobyté nerosty"); úhrada se stanoví z těch nerostů, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor. Úhrada činí nejvýše 10

% z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly nerosty vydobyty. Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí a ministerstvem financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů.

(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Českým báňským úřadem, s ministerstvem životního prostředí a v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a se souhlasem obcí, jejichž území jsou dotčena, může v odůvodněných případech, zejména na podporu hornické činnosti a v zájmu využívání nerostného bohatství, na žádost organizace snížit úhradu z vydobytých nerostů, popřípadě i povolit osvobození od této úhrady.

(4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 25 % do státního rozpočtu

České republiky, ze kterého budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním

prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek, a zbývajících 75 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce.

(5) Povinnost úhrad podle odstavců 1 a 2 začíná kalendářním rokem následujícím po roce, ve kterém byl dobývací prostor stanoven. Povinnost úhrady podle odstavce 1 končí zrušením dobývacího prostoru.

(6) Jestliže organizace nezaplatí úhradu podle odstavců 1 a 2 nebo ji neuhradí ve stanovené výši, je povinna zaplatit za každý den prodlení penále úrok z prodlení ve výši 0,1 % z nedoplatku příslušné částky. Organizaci, která úhrady nezaplatí ani v přiměřené náhradní lhůtě, kterou stanoví obvodní báňský úřad, může obvodní báňský úřad oprávnění k dobývání výhradního ložiska odejmout. V takovém případě zabezpečí ochranu a evidenci výhradního ložiska právnická osoba, kterou tím pověří Ministerstvo životního prostředí.

(7) Úhrady podle odstavců 1 a 2 včetně případného penále podle odstavce 7 úroku z prodlení podle odstavce 6 vypočte organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska (§ 24 odst. 1).

(8) Placení úhrad podle odstavců 1 a 2 a penále podle odstavce 7 kontrolují obvodní báňské úřady. Tím nejsou dotčena práva kontrolních orgánů podle zvláštních předpisů. Při správě úhrad podle odstavců 1 až 3 a úroku z prodlení podle odstavce 6 se postupuje podle daňového řádu. Ke správě úhrad podle odstavců 1 a 2 a úroku z prodlení podle odstavce 6, včetně kontrolní činnosti, je příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti16a) se nachází dobývací prostor nebo výhradní ložisko.

(9) Výši úhrady podle odstavce 2 pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů a podrobnosti o placení úhrad podle odstavců 1 a 2 včetně případného penále úroku z prodlení a o jejich odvádění do státního rozpočtu České republiky a do rozpočtu obcí, o rozdělení příjmu z úhrad podle odstavců 4 a 5, o podmínkách případného snížení úhrady z vydobytých nerostů nebo osvobození od ní a o vyhotovování a uchovávání příslušných dokladů stanoví obecně závazným právním předpisem Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí, ministerstvem financí České republiky a s Českým báňským úřadem.

(10) Organizace je povinna zaplatit roční úhradu z ropy nebo hořlavého zemního plynu, které získá při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území a uvede je na trh v rámci své podnikatelské činnosti; ustanovení odstavců 2 až 9 se zde použijí obdobně.

16a) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 306/2002 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů.

§ 41

Vztah ke správnímu řádu

Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle § 3 odst. 3, § 6, 13, 14, 14a, 14b, 14c, 32a a § 33 odst. 4.

ČÁST ŠESTÁ

Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě

§ 41

Obvodní báňské úřady

(1) Při výkonu vrchního dozoru obvodní báňské úřady

a) provádějí prohlídky objektů, zařízení a pracovišť a při tom kontrolují, jak jsou plněny

povinnosti vyplývající z horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu a zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti, nakládání s výbušninami, jakož i z jiných obecně závazných právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a pracovních podmínek, včetně předpisů o požární ochraně v podzemí,

b) zjišťují na místě stav, příčiny a následky závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů v organizacích, jakož i závažné ohrožení bezpečnosti provozu organizace nebo zákonem chráněného obecného zájmu, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

c) nařizují odstranit zjištěné závady a nedostatky. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou též oprávněny nařizovat nezbytná opatření. Pokud zjistí závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a technických zařízení, popřípadě majetku a které nelze ihned odstranit, nařizují v nezbytném rozsahu zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě jejich technických zařízení, až do odstranění závad,

d) dozírají na stav, vybavení a činnost báňské záchranné služby a prověřují odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků s výjimkou pracovníků revírních báňských záchranných stanic,

e) dozírají, zda organizace řádně vedou evidenci a registraci pracovních úrazů a vyhodnocují zdroje a příčiny úrazovosti,

f) prověřují, zda organizace vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem je způsobilá projektovat a vyrábět vyhrazená technická zařízení sloužící k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, vydávají jí příslušné povolení, popřípadě jí toto povolení odnímají,

g) kontrolují provádění prohlídek a zkoušek technických zařízení,

h) prověřují zkouškami znalost předpisů uvedených v písmenu a) u pracovníků, kterou tito pracovníci potřebují k výkonu řídících a kontrolních funkcí. Posuzují odbornou způsobilost pracovníků k výkonu vybraných funkcí a vydávají jim osvědčení nebo oprávnění k výkonu funkcí, popřípadě jim tato osvědčení nebo oprávnění odnímají,

i) poskytují bezplatně poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům, jak vyhovět předpisům o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,

j) vykonávají správu úhrad18e) z dobývacích prostorů a z vydobytých nerostů výhradních ložisek18f), včetně penále úroku z prodlení, ; při placení a vymáhání postupují podle zvláštního právního předpisu18g),

k) vedou evidenci o osobách, kterým vydaly osvědčení nebo průkaz odborné způsobilosti podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě, a o vydání těchto dokladů informují Český báňský úřad,

l) vedou evidenci podzemních objektů.

18e) § 7 vyhlášky č. 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů.

18f) § 32a odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

18g) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST SEDMÁ

Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích

§ 20

Sankce

(1) Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo poruší ustanovení tohoto zákona tím, že

a) provádí geologické práce a nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 1,

b) provádí bez evidence geologické práce podléhající evidenci,

c) nezabezpečil řádně a včas geologickou dokumentaci a její předepsané uchovávání,

d) neodevzdal výsledky geologických prací pro vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska, popřípadě písemnou a grafickou geologickou dokumentaci České geologické službě podle § 12 odst. 1 nebo 4,

e) provádí geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů bez stanovení průzkumného území podle § 4 nebo porušuje stanovené podmínky,

f) neodstranil ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1,

g) neodevzdal projekt krajskému úřadu podle § 6,

h) nesplnil oznamovací povinnost podle § 9a,

i) neuhradil ve stanoveném termínu, stanovené výši a stanoveným způsobem prostředky ze státního rozpočtu vynaložené na dosažení výsledků geologických prací podle § 11,

j) nezajistil v zákonem stanovené lhůtě podklady pro zpracování návrhu na odpis zásob podle zvláštního právního předpisu10a),

k) nesplní povinnosti vyplývající z ustanovení § 14,

l) nesplní povinnost vyplývající z ustanovení § 3 odst. 7.

(2) Pokuty podle odstavce 1 vymáhají celní úřady podle zvláštního právního předpisu4c).

(32) Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.

(43) Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení povinnosti podle tohoto zákona, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Porušení povinnosti podle odstavce 1 však nelze projednat, uplynuly-li od porušení této povinnosti tři roky.

4c) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

10a) § 14b zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

ČÁST OSMÁ

Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech

§ 3

(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, řídí se místní příslušnost územních finančních orgánů u právnické osoby jejím sídlem na území České republiky a u fyzické osoby místem jejího trvalého pobytu, popřípadě místem pobytu cizince na území České republiky. Nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky, je místně příslušný územní finanční orgán, v obvodu jehož územní působnosti se fyzická osoba převážně zdržuje. Nelze-li zjistit místo trvalého pobytu, je místní příslušnost určena posledním známým místem jejího pobytu na území České

republiky.

(2) Nelze-li určit místní příslušnost podle odstavce 1, je místně příslušný Finanční úřad pro Prahu 1.

(23) Kontrolu podle § 1 odst. 1 písm. i) provádí územní finanční orgán v obvodu své územní působnosti, i když není pro kontrolovaný subjekt místně příslušný podle odstavce 1 odstavců 1 a 2.

ČÁST DEVÁTÁ

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

§ 3

(1) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu.

(2) Poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt nepodléhají

a) osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu1a) a jejich průvodci,

b) osoby mladší 18 let a starší 70 let nebo osoby, na které náležejí přídavky na děti (výchovné)4) anebo vojáci v základní službě a osoby, které vykonávají civilní službu.

(3) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve stanovené výši vybírá pro obec ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla; tato osoba je plátcem poplatku a za poplatek ručí.

(4) Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, účel pobytu, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z časového hlediska. Evidenční knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Zpracování osobních údajů v evidenční knize se řídí zvláštním právním předpisem4a).

(5) Sazba poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 15,-Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.

1a) § 86 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 18 zákona č. 88/1968 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

§ 71 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

4a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 11

(1) Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené (neodvedené) poplatky nebo jejich nezaplacenou (neodvedenou) část může obec zvýšit až na trojnásobek; toto zvýšení je příslušenství poplatku. Vyměřené poplatky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(2) Penále, úrok z posečkání nebo splátek daně a úrok z prodlení podle zákona upravujícího správu daní se neuplatňují.

§ 12

(1) Pokud poplatník nebo plátce nesplní svoji poplatkovou povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou obce, lze dlužné částky vyměřit nebo doměřit do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla.

(2) Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření nebo doměření poplatku, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl poplatník nebo plátce o tomto úkonu písemně uvědoměn. Vyměřit a doměřit poplatek lze nejpozději do 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla.

§ 13

O řízení ve věcech poplatků platí zvláštní předpisy14). Při správě poplatků se postupuje podle daňového řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

14) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14

(1) Stanovení poplatků patří do samostatné působnosti obce, která je ve svém území zavedla.

(2) Poplatky zavede obec obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství.

(3) Řízení o poplatcích Správu poplatků vykonává obecní úřad.

§ 14a

(1) Poplatník nebo plátce je povinen podat ohlášení za podmínek a ve lhůtách stanovených obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 14 odst. 2.

(2) V ohlášení se uvedou

a) jméno a příjmení nebo název, rodné číslo nebo identifikační číslo, byla-li přidělena, trvalý pobyt nebo sídlo, místo podnikání, popřípadě další adresu pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech,

b) čísla všech svých účtů u bank, spořitelních a úvěrních družstev, jakož i u bank v zahraničí, pokud jsou užívány v souvislosti s podnikatelskou činností,

c) další údaje, které je povinen uvádět na základě obecně závazné vyhlášky vydané podle

§ 14 odst. 2.

(3) Poplatník nebo plátce, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě údajů požadovaných v odstavci 2 svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování.

(4) Dojde-li ke změně údajů uváděných v ohlášení, je poplatník nebo plátce povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala.

(5) Pro plnění ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona se přiměřeně použijí ustanovení daňového řádu o registrační povinnosti a tvrzení poplatku, s výjimkou povinnosti učinit podání na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.

ČÁST DESÁTÁ

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

§ 66

(1) Řízení o uložení pokuty podle § 61 až 63a může živnostenský úřad zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se o neoprávněném podnikání dozvěděl, nejpozději však do 5 let od doby, kdy k porušení došlo; jde-li o pokračující neoprávněné podnikání, nejpozději do 5 let od doby, kdy neoprávněné podnikání ještě trvalo.

(2) Řízení o uložení pokuty podle § 65 může živnostenský úřad, územní finanční orgán nebo celní úřad zahájit do 1 roku ode dne, kdy se o skutečnosti uvedené v § 65 dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy taková skutečnost ještě trvala, a jedná-li se o nesplnění povinnosti ve lhůtě stanovené tímto zákonem, nejpozději do 3 let ode dne, kdy uplynula lhůta pro splnění povinnosti stanovená tímto zákonem.

(3) Pokuty uložené podle § 61 až 63a, § 65 a 71 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Orgán, který pokutu uložil, je oprávněn ji vybírat a vymáhat, přičemž postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Pokutu podle § 65 odst. 1 až 4 lze uložit i osobě, která se dopustila porušení tohoto zákona jako podnikatel a jejíž živnostenské oprávnění již zaniklo.

(5) Pokutu podle § 65 zákona až do výše 5000 Kč lze uložit též v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti podle tohoto zákona spolehlivě zjištěno, nestačí-li domluva a osoba uvedená v

§ 65 ji zaplatí. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. Pověřený pracovník živnostenského úřadu, územního finančního orgánu nebo celního úřadu je oprávněn uloženou pokutu vybrat. K jejímu uložení a vybrání použije bloků, kterých se používá pro ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení o přestupcích41).

41) § 85 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění zákona č. 67/1993 Sb.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích

§ 4

Vznik poplatkové povinnosti

(1) Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost

a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen "návrh na zahájení řízení"),

b) podáním odvolání,

c) podáním dovolání,

d) podáním kasační stížnosti,

e) ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím, jímž soud prohlásí vyrovnání za skončené,

f) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti se schválením smíru ve smírčím řízení,

g) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření,

h) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

(2) Jde-li o poplatek za úkon, poplatková povinnost vzniká

a) sepsáním podání do protokolu u soudu,

b) v ostatních případech podáním návrhu na provedení úkonu.

§ 6a

Stanovení výše poplatku

(1) Za návrh na zahájení řízení s alternativním nebo eventuálním návrhem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první.

(2) Jsou-li pro řízení podle jeho předmětu stanoveny v sazebníku rozdílné sazby poplatku, poplatky podle těchto sazeb se sčítají.

(3) Rozšíří-li se po podání návrhu na zahájení řízení předmět řízení, je poplatník povinen doplatit poplatek. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem. Bylo- li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží soud zaplacený poplatek o odpovídající část (přeplatek) současně soud poplatek o odpovídající část. Pokud byl poplatek již zaplacen, vrátí soud vzniklý přeplatek poplatníkovi.

§ 7

Splatnost poplatku

(1) Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až h), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit stanovena uložena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší.

(2) Rozšíří-li poplatník návrh na provedení úkonu nebo rozšíří-li se předmět řízení po podání návrhu na zahájení řízení, doplatí poplatník poplatek ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem.

§ 8

Způsob placení poplatků

(1) Poplatky vybírají, vyměřují, doměřují a vymáhají soudy. Poplatky se platí v české měně. Poplatky, které nejsou vyšší než 5000 Kč, lze platit kolkovými známkami vydanými Ministerstvem financí. Ostatní poplatky se platí na účet státního rozpočtu zřízený u České národní banky pro jednotlivé soudy (dále jen "účet soudu").

(2) Poplatky se platí na účet soudu, který je k rozhodování o nich příslušný podle § 3.

Placení poplatků

(1) Správu placení poplatků vykonává příslušný soud nebo správa soudů podle § 3.

(2) Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.

(3) Poplatky se platí na účet zřízený u České národní banky pro soud příslušný podle § 3 (dále jen „účet soudu“).

(4) Poplatky, které nejsou vyšší než 5000 Kč, lze platit kolkovými známkami.

§ 9

Následky nezaplacení poplatku

(1) Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

(2) Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka, aby ve lhůtě, kterou mu určí, zaplatil poplatek soudu, který rozhodl o věci v prvním stupni. Po doručení výzvy vrátí věc tomuto soudu s pokynem, aby ji znovu předložil po zaplacení poplatku. Soud, jemuž byla věc vrácena, je výzvou odvolacího soudu vázán a po marném uplynutí v ní určené lhůty řízení zastaví. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.

(3) Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

(4) Pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví,

a) začal-li již jednat o věci samé,

b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,

c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit,

d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.

(5) O tom, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. c), rozhodne soud usnesením, které není třeba doručovat.

(6) V případech uvedených v odstavci 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí. Obdobně postupuje soud i v případě ručitele za zaplacení poplatku za řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo za řízení o jmenování likvidátora právnické osoby zahájená bez návrhu (§ 2 odst. 9).

(7) Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.

(8) Nebude-li ani ve lhůtě stanovené ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu zaplacen poplatek, který je splatný podáním návrhu na provedení úkonu, úkon se neprovede a návrh se stane neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí. O tom musí být poplatník poučen ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu. Povinnost zaplatit poplatek zaniká dnem, kdy se návrh na provedení úkonu stal neúčinným.

(9) Zvýšení, penále Penále, úrok z prodlení ani úrok za dobu posečkání s placením poplatku, stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím správu daní a poplatků, se neuplatňují.

§ 10

Vrácení poplatku

(1) Soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Z účtu soudu vrátí soud obdobně i poplatek, popřípadě přeplatek na poplatku zaplaceném kolkovou známkou. Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.

(2) Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. O vrácení poplatku rozhoduje, a to i bez podání návrhu, soud, který vydal nesprávnou výzvu nebo rozhodnutí. Nesprávné rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek soud současně zruší.

(3) Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti.

(4) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek i v případě, bylo-li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro zpětvzetí návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek proti platebnímu rozkazu. Po podání odporu nebo námitek se poplatek vrátí, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Bylo-li řízení zastaveno jen zčásti, vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku).

(5) V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.

(6) Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. Bylo-li řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku.

(7) Byla-li věc po zaplacení poplatku nebo po vydání usnesení rozhodnutí, kterým byla stanovena uložena povinnost zaplatit poplatek, postoupena jinému příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající část) z účtu soudu tento soud.

(8) Poplatek ani přeplatek na poplatku nelze vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen.

§ 12

Vydá-li soud nesprávné rozhodnutí o poplatkové povinnosti, toto rozhodnutí zruší nebo změní i bez návrhu. Tomu, kdo poplatek zaplatil na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena, se poplatek vrátí, popřípadě se poplatek doměří. O vrácení poplatku popřípadě o doměření poplatku rozhodne i bez návrhu soud, který nesprávné rozhodnutí vydal.

(1) Vydá-li soud nesprávné rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek, provede změnu nebo zrušení této povinnosti i bez návrhu.

(2) Změnu nebo zrušení povinnosti zaplatit poplatek lze pravomocně provést nejpozději do 3 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek nabylo právní moci. Ve stejné lhůtě zaniká i právo uložit povinnost zaplatit poplatek.

§ 13

(1) Poplatek (doplatek poplatku) nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž se stal splatným.

(2) Od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník písemně uvědoměn o úkonu soudu provedeném k vyměření nebo vymáhání poplatku (doplatku poplatku), běží nová tříletá lhůta. Od konce kalendářního roku, v němž uplynula poplatníkovi lhůta povolená4b) pro posečkání poplatku nebo lhůta pro placení poplatku ve splátkách, běží nová tříletá lhůta. Pro účely vymáhání poplatku se v případech uvedených v § 9 odst. 4 pokládá poplatek za splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost zaplatit poplatek stanovena (§ 9 odst. 6). Rozhodnutí o povolení posečkání poplatku nebo splátek na poplatek může být vázáno na podmínky.4b)

(3) Úkonem k vymáhání poplatku (doplatku poplatku) je též písemná upomínka na zaplacení poplatku (doplatku poplatku) doručená poplatníkovi.

(4) Poplatek (doplatek poplatku) nelze vyměřit ani vymáhat, jakmile od konce kalendářního roku, v němž byl poplatný úkon dokončen, uplynulo deset let.

4b) § 60 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud podle občanského soudního

řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak.

(2) Při správě placení poplatků se postupuje podle daňového řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak.

(3) Poplatkové povinnosti, jakož i rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků5), se evidují podle daňového řádu.

5) § 138 občanského soudního řádu.

§ 13a

Evidence a řízení

Soudy vedou evidenci4c) poplatkových povinností, jejich úhrad nebo zániků a z toho vyplývajících přeplatků či nedoplatků. V řízení ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud podle občanského soudního řádu, jestliže tento zákon, popřípadě zvláštní předpis4d).

4c) § 62 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4d) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 16

(1) Ministerstvo financí může právním předpisem vydaným v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti osvobodit jednotlivé druhy poplatných úkonů a skupiny osob od poplatků.

(2) Předseda soudu rozhoduje podle zvláštního právního předpisu5) o prominutí nedoplatku na poplatku.

(32) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu6)

a) provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,

b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu.

(43) Vláda může nařízením stanovit osvobození od některých poplatků pro skupinu cizinců, kterým je na území České republiky poskytnuta dočasná ochrana.

5) § 65 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

ČÁST DVANÁCTÁ

Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole

§ 19

Pořádková pokuta

(1) Fyzické osobě, která způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 14 tohoto zákona, může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené kontrolními pracovníky. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč.

(3) Pořádkové pokuty lze uložit do jednoho roku ode dne kdy kontrolní orgán nesplnění povinnosti zjistil.

(4) Pořádkové pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky. Pořádkové pokuty, které jako kontrolní orgán uložila obec, jsou příjmem obce.

(5) Pořádkové pokuty vybírá orgán, který je uložil; vymáhá je územní celní úřad podle zvláštního právního předpisu8).

8) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

§ 14

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního

zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se jednotlivých občanů nebo zaměstnavatelů, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana nebo zaměstnavatele. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.

(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout

a) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve správním řízení nebo žalobu ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; tyto informace poskytnou na žádost též jinému orgánu sociálního zabezpečení, je-li účastníkem insolvenčního řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo soudu, který toto řízení vede anebo v tomto řízení ustanovenému insolvenčnímu správci,

b) správcům daně z příjmů seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaplaceného jednotlivými osobami samostatně výdělečně činnými a výši přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly vráceny jednotlivým osobám samostatně výdělečně činným; změny, k nimž došlo v poskytnutých údajích, sdělují orgány sociálního zabezpečení správcům daně bez žádosti. správcům daně informace potřebné pro správu daní,

c) zdravotním pojišťovnám49) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona48), a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých zaměstnavatelů a ke kontrole nebo doplnění údajů vedených v informačních systémech zdravotních pojišťoven též údaje z registru pojištěnců,

d) úřadům práce údaje o vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a občanů, kteří jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z důvodu výkonu zaměstnání v cizině50),

e) jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,

f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů sociálního zabezpečení informace potřebné k provádění této kontroly,

g) Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem50a),

h) Ministerstvu financí informace vyžádané při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o

provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

i) úřadům provádějícím státní sociální podporu, krajským úřadům a ministerstvu údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně doby jejich poskytování a výplaty, a údaje o zahájení, ukončení nebo pozastavení samostatné výdělečné činnosti, včetně spolupráce při výkonu této činnosti, jde-li o žadatele o dávky státní sociální podpory, poživatele těchto dávek a osoby s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory,

j) obecním úřadům poskytujícím dávky a služby sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi a krajským úřadům údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění žadatelům o tyto dávky a služby, poživatelům těchto dávek a služeb a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění sociální péče a pomoci v hmotné nouzi,

k) Celní správě České republiky údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek důchodového pojištění, včetně data přiznání a údajů o jejich výplatě od tohoto data, a to v rozsahu nezbytném pro účely poskytování výsluhového příspěvku podle zvláštního zákona50c),

l) Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona,

m) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona50d),

n) živnostenským úřadům, u nichž osoby uvedené v § 10a odst. 1 podaly oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo přihlášku k účasti na důchodovém pojištění nebo na nemocenském pojištění, identifikační číslo této osoby, čísla účtů pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na nemocenské pojištění a údaj o výši pojistného nebo záloh na pojistné na nemocenské pojištění.

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(5) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato osoba je poživatelem dávky důchodového pojištění a vyplácená dávka

dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném čísle této jiné osoby.

(6) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.

45) Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu.

48) § 15 zákona ČNR č.589/1992 Sb.,ve znění zákona č.160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

50) § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

50a) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

50c) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

50d) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách

§ 38

(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.

(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.

(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání

a) soudu pro účely občanského soudního řízení8);

b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon9);

c) správcům daně za podmínek podle zvláštního zákona o správě daní a poplatků daňového řádu,

d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle zvláštního právního předpisu9c) ve sporu navrhovatele proti instituci,

e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zvláštní právní předpis o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštní právní předpis o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,

g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,

h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona9b),

i) úřadu práce ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,

j) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona10c),

k) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zvláštního právního předpisu9c).

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost

identifikovat.

(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení nebo okresních úřadů ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce dávky včetně jejího vymáhání identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání úřadu práce.

(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a), h) a k) náleží bance úhrada věcných nákladů.

(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.

(7) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti.

(8) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle odstavce 7. Klient může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.

(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.

(10) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona10b) tím nejsou dotčena.

8) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

9c) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb.

9c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.

10b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

10c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

ČÁST PATNÁCTÁ

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

§ 88a

Vybírání a vymáhání pokut

Pokutu uloženou inspekcí nebo správou podle § 87 nebo § 88 anebo újezdním úřadem vybírají tyto úřady a vymáhají celní úřady. V ostatních případech pokutu vybírá a vymáhá orgán ochrany přírody, který ji uložil. Výnosy pokut uložených obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou příjmem rozpočtu obce a výnosy pokut uložených krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje. Výnosy pokut uložených správou a inspekcí se dělí způsobem upraveným zvláštním zákonem7), s výjimkou území vojenských újezdů, kde je výnos pokut příjmem státního rozpočtu. Výnosy z pokut může obec užít jen pro zlepšení životního prostředí a pro ochranu přírody a krajiny v obci. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštních právních předpisů42a).

7) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.

42a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie

§ 8

(1) Účastník veřejné produkce kinematografického díla se vstupným zaplatí k ceně vstupného příplatek ve výši 1 Kč.

(2) Příplatek podle odstavce 1 vyúčtuje a odvede pořadatel veřejné produkce Fondu do 15 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí. Vyúčtování provede pořadatel na tiskopise vydaném správcem Fondu.

(3) Pořadatel veřejné produkce kinematografického díla se vstupným je povinen vést zvláštní evidenci o datu uskutečnění jednotlivých produkcí, včetně částky vybraných příplatků, o celkových částkách vybraných příplatků za příslušné čtvrtletí a o termínu jejich odvedení Fondu.

(4) Příplatek podle odstavce 1 neodvedený ve lhůtě podle odstavce 2 vymáhá správce Fondu. podle předpisů o správě daní a poplatků3b).

(5) Pověření pracovníci správce Fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti podle odstavce 4, popřípadě v souvislosti s ní. Tato povinnost trvá i po skončení jejich pověření.

(6) Vláda České republiky může s přihlédnutím ke změnám životních nákladů stanovit nařízením jinou výši příplatku.

§ 8a

(1) Správce Fondu může uložit pořadateli veřejné produkce kinematografického díla se vstupným za porušení povinností podle § 8 odst. 2 a 3 pokutu až do výše 50 000 Kč.

(2) Při stanovení výše pokuty správce Fondu přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a způsobenému následku; u fyzických osob přihlíží též k míře zavinění.

(3) Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku poté, kdy správce Xxxxx zjistí porušení povinnosti, nejdéle však do tří let od porušení povinnosti.

(4) Na řízení o uložení pokuty se vztahují obecné předpisy o správním řízení3c).

(5) Pokuty podle odstavce 1 jsou příjmem Fondu. Pokuty vymáhá správce Xxxxx. podle předpisů o správě daní a poplatků3b).

3b) Část šestá zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

3c) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

§ 12

Splatnost odvodů

(1) Odvod placený jednorázově (§ 11 odst. 10) je splatný do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu.

(2) Jde-li o odvody placené každoročně (§ 11 odst. 6), jsou splatné nejpozději do konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá.

(3) Nebyl-li odvod zaplacen včas a v plné výši, vzniká povinnost platit z nezaplacených částek penále úrok z prodlení, které který činí

a) u právnické osoby nebo u fyzické osoby oprávněné k podnikání21) 0,05 z dlužné částky za každý den prodlení,

b) u fyzické osoby 5 % dlužné částky ročně.

Výši penále úroku z prodlení stanoví celní úřad platebním výměrem na základě stanoviska toho orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odvodech (§ 11 odst. 2). Penále Úrok z prodlení je splatnéý do patnácti dnů ode dne doručení platebního výměru. V odůvodněných případech může ministerstvo financí České republiky penále úrok z prodlení snížit nebo prominout, popřípadě určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování této úlevy.

(4) Celní úřad vybírá a vymáhá odvody za odnětí půdy podle zvláštních předpisů21b).

(54) Jestliže výše odvodu placeného jednorázově (§ 11 odst. 10) nepřevyšuje celkovou částku 50 Kč, odvod se neplatí.

21) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

21b) § 1 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 20

(1) Právnickým osobám jakož i fyzickým osobám oprávněným k podnikání24), které poruší povinnosti uvedené v odstavci 2, jsou orgány ochrany zemědělského půdního fondu oprávněny ukládat pokuty až do výše pětisetnásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem25).

(2) Pokuty se ukládají za

a) odnětí půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu, bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, pokud nejde o případy, kdy tohoto souhlasu není třeba (§ 9 odst. 2),

b) nedovolenou změnu kultury nebo za neprovedení uložené změny kultury (§ 2),

c) neplnění opatření uloženého orgánem státní správy, vydaných na základě tohoto zákona.

(3) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jejímu uložení dověděl o porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Uložením pokuty podle odstavce 1 zůstává nedotčena trestní odpovědnost pracovníků právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání24). Nedotčena zůstává i odpovědnost za škodu podle zvláštních předpisů.

(5) Dojde-li k poškození nebo znehodnocení půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu (§ 1) fyzickou osobou, postupuje orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštních předpisů26).

(6) Pokuty jsou z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky3) a z 50 % příjmem orgánu, který pokutu uložil. Pokutu vybírá a vymáhá celní úřad podle zvláštních předpisů21b).

3) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.

21b) § 1 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

24) § 12a až 12e zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. Zákon č. 455/1991 Sb.

25) Nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

26) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí

§ 12

Při správě daní a při řízení o věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle daňového řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 13a Daňové přiznání

(1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena v některém z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti daně a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období; správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním výměrem, platební výměr založí do spisu a nelze se proti němu odvolat. Daňový subjekt je oprávněn žádat od správce daně stejnopis platebního výměru, který správce daně zašle daňovému subjektu do 30 dnů ode dne, kdy obdržel jeho žádost. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň přiznat buď podáním daňového přiznání nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti. Daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.

(2) Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze

a) ke změně sazeb daně,

b) ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím podle § 5 odst.1,

c) ke stanovení nebo ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12, anebo

d) k zániku osvobození od daně, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) nebo uplynutím zákonem stanovené lhůty a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu,

poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, ani sdělit tyto změny. Daň se vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti upravené o změny podle písmen a) až d) a výsledek vyměření se poplatníkovi sdělí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem.

(3) Povinnost podat daňové přiznání za podmínek podle odstavce 1 má též poplatník, jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení19).

(4) Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k

téže nemovitosti, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí jiného společného zástupce společného zmocněnce nebo není-li dále stanoveno jinak; společnému zástupci nenáleží náhrada nákladů řízení.

(5) Je-li ve lhůtě pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 podáno daňové přiznání alespoň jedním ze spoluvlastníků pozemku za jeho spoluvlastnický podíl na pozemku, který není v katastru nemovitostí evidován zjednodušeným způsobem a na kterém není umístěna stavba splňující podmínky podle § 7 tohoto zákona, má povinnost podat daňové přiznání každý poplatník daně z tohoto pozemku samostatně. V tomto případě podává každý poplatník daňové přiznání a platí daň ve výši svého podílu na celkové dani z pozemku odpovídajícího spoluvlastnickému podílu na pozemku evidovanému v katastru nemovitostí (dále jen "spoluvlastnický podíl na dani z pozemku"). Za nepřiznané spoluvlastnické podíly na dani z pozemku správce daně vyměří daň z moci úřední bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání jednotlivým poplatníkům ve výši spoluvlastnického podílu na dani z pozemku.

(6) Nebylo-li daňové přiznání podáno podle odstavce 4 nebo 5, stanoví správce daně společným zástupcem jednoho z poplatníků bez nároku na náhradu nákladů.

(7) Přestane-li být fyzická nebo právnická osoba poplatníkem daně z nemovitostí proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitostem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitostí, nebo tyto nemovitosti zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.

(8) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v daňovém přiznání, je poplatník povinen tyto změny oznámit správci daně do 30 dnů ode dne, kdy nastaly.

(9) Nebylo-li do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí rozhodnuto o jeho povolení, je poplatník povinen za nemovitost, která byla předmětem vkladu práva vlastnického podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává na zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud daňové přiznání za nemovitost podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec.

(10) Není-li dědické řízení do 31. prosince roku, v němž poplatník zemřel, pravomocně ukončeno, je dědic povinen za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení. Daňové přiznání podává dědic na zdaňovací období následující po roce, v němž poplatník zemřel. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud daňové přiznání za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, bylo podáno současným společným zástupcem nebo společným zmocněncem.

19) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 15

Placení daně

(1) Daň z nemovitostí je splatná

a) u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období,

b) u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května, a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.

(2) Nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 5000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z

nemovitostí zaplatit najednou i při vyšší částce.

(3) Činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost z nemovitostí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 30 Kč a není-li dále stanoveno jinak, daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se za podmínek uvedených v § 13a tohoto zákona podává, daň se vyměří, ale nepředepíše. Výsledek vyměření se poplatníkovi nebo společnému zástupci nesděluje, pokud o to poplatník nebo společný zástupce nepožádá.

(4) Činí-li v obvodu územní působnosti jednoho správce daně daň z pozemků u poplatníka, který podle § 13a odst. 5 podává daňové přiznání za spoluvlastnický podíl na dani z pozemku nebo mu je vyměřena daň ve výši spoluvlastnického podílu na dani z pozemku z moci úřední, méně než 50 Kč, je daňová povinnost poplatníka u daně z pozemků 50 Kč.

(5) Jsou-li důvody pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 13a odst. 9, je daň z nemovitostí za nemovitost, která byla předmětem vkladu práva vlastnického, připadající na již uplynulé termíny splatnosti, splatná nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí.

(6) Jsou-li důvody pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 13a odst. 10, je daň z nemovitostí za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, připadající na již uplynulé termíny splatnosti, splatná nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení.

§ 19b

Společný zástupce, který byl společným zástupcem poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k témuž pozemku do 31. prosince 2006, se považuje za společného zástupce i na následující zdaňovací období, pokud si poplatníci nezvolí jiného společného zástupce společného zmocněnce podle § 13a odst. 4 nebo postup podle § 13a odst. 5 tohoto zákona.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

§ 17

Zaokrouhlování

Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a daň na celé koruny nahoru.

§ 18

Vyměření a splatnost daní

(1) Daňový subjekt je povinen v přiznání k dani dědické a k dani darovací uvést pouze údaje rozhodné pro vyměření daně. Daň dědická a daň darovací je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(2) Daň z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

(3) Neodchyluje-li se daň z převodu nemovitostí uvedená v daňovém přiznání od daně z převodu nemovitostí vyměřené, nemusí správce daně sdělovat daňovému subjektu výsledek vyměření, pokud o to daňový subjekt výslovně nepožádá nejpozději ve lhůtě pro vyměření daně z převodu nemovitostí. Za den vyměření daně z převodu nemovitostí a současně za den doručení tohoto rozhodnutí daňovému subjektu se považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, a bylo-li daňové přiznání podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně. Stejně se při počítání lhůt postupuje i u dodatečného daňového přiznání.

(4) Dojde-li k zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo zániku členství člena v družstvu do 5 let ode dne vložení nemovitosti jako vkladu do základního kapitálu obchodní

společnosti nebo družstva a nejsou-li přitom splněny podmínky pro osvobození od daně z převodu nemovitostí podle § 20 odst. 6 písm. e), správce daně stanoví daň platebním výměrem; takto stanovená daň je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Penále z částky, která je uvedena v platebním výměru, nevzniká.

(5) Činí-li daň dědická, daň darovací nebo daň z převodu nemovitostí méně než 100 Kč, daňové přiznání se podává za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 21); vyměřenou daň správce daně nepředepíše a poplatník daň neplatí.

§ 18

Stanovení a splatnost daní

(1) Daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to tento zákon ukládá nebo ten, koho k tomu správce daně vyzve. V daňovém přiznání k dani dědické nebo k dani darovací je daňový subjekt povinen uvést pouze údaje rozhodné pro stanovení daně. Daň dědická nebo daň darovací je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(2) Zjistí-li daňový subjekt, že údaje rozhodné pro stanovení daně dědické nebo daně darovací by zakládaly vyšší daň než údaje, které uvedl v daňovém přiznání, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k tomuto zjištění, dodatečné daňové přiznání. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůty pro stanovení daně podle daňového řádu.

3) Za podmínek, které daňový řád stanoví pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, daňový subjekt je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo ke zjištění, že údaje rozhodné pro stanovení daně dědické nebo daně darovací by zakládaly daň nižší než údaje, které uvedl v daňovém přiznání.

(4) V dodatečném daňovém přiznání k dani dědické nebo k dani darovací daňový subjekt uvede původní a nové údaje rozhodné pro stanovení daně.

(5) Dojde-li k zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo zániku členství člena v družstvu do 5 let ode dne vložení nemovitosti jako vkladu do základního kapitálu obchodní společnosti nebo družstva a nejsou-li přitom splněny podmínky pro osvobození od daně z převodu nemovitostí podle § 20 odst. 6 písm. e), správce daně stanoví daň platebním výměrem; takto stanovená daň je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Penále z částky, která je uvedena v platebnímu výměru, nevzniká.

(6) Činí-li daň dědická, daň darovací nebo daň z převodu nemovitostí méně než 100 Kč, daňové přiznání se podává za podmínek stanovených zákonem; vyměřenou daň správce daně nepředepíše a poplatník daň neplatí.

§ 22

Lhůty pro vyměření

(1) Daň nelze vyměřit ani doměřit po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání.

(2) Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl poplatník o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce kalendářního roku, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání.

Při správě daní a při řízení o věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle daňového řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

ČÁST DVACÁTÁ

Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky

§ 6

Práva a povinnosti daňového poradce

(1) Daňový poradce je oprávněn a povinen chránit práva a oprávněné zájmy svého klienta. Je povinen jednat čestně a svědomitě, důsledně využívat všechny zákonné prostředky a uplatňovat vše, co podle svého přesvědčení a příkazu klienta pokládá za prospěšné. Je přitom vázán pouze zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.

(2) Daňový poradce je oprávněn odmítnout uzavření smlouvy o poskytnutí daňového poradenství. Daňový poradce, který v posledních třech letech před zahájením řízení ve věci kvalifikační zkoušky byl pracovníkem státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy, do jehož působnosti patří kontrola a rozhodování ve věcech daní, nesmí po dobu tří let od vydání osvědčení uzavřít smlouvu o poskytnutí daňového poradenství s klientem, o jehož záležitostech jako pracovník uvedeného státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy rozhodoval nebo jehož záležitosti projednával.

(3) Daňový poradce je oprávněn odstoupit od uzavřené smlouvy o poskytnutí daňového poradenství, dojde-li k narušení důvěry mezi ním a klientem, neposkytuje-li klient potřebnou součinnost nebo nesložil-li klient bez závažného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí daňového poradenství. Daňový poradce je povinen do 15 dnů ode dne, kdy oznámil klientovi odstoupení od smlouvy o poskytnutí daňového poradenství

a) učinit všechny neodkladné úkony, pokud klient neučinil jiné opatření,

b) zúčtovat s klientem zálohu na odměnu a výdaje, pokud ji klient zaplatil.

(4) Daňový poradce má právo, aby mu klient ve smluvených lhůtách zaplatil

a) přiměřenou zálohu na odměnu a výdaje,

b) smluvenou výši odměny za poskytnutí daňového poradenství nebo její odpovídající část, pokud daňový poradce odstoupil od smlouvy za podmínek upravených v odstavci 3 nebo pokud od smlouvy o poskytnutí daňového poradenství odstoupil klient,

c) výdaje účelně vynaložené při poskytování daňového poradenství nebo v souvislosti s ním.

(5) Ustanovenému zástupci3c), který je daňovým poradcem, náleží náhrada ušlého výdělku podle prokázaného výkazu účelně vynaložených hodin ve výši obvyklé ceny stanovené hodinovou sazbou a náhrada účelně vynaložených hotových výdajů.

(56) Daňoví poradci mohou vykonávat daňové poradenství též společně. Právní vztahy vyplývající ze společného výkonu daňového poradenství si daňoví poradci upraví písemnou smlouvou. Při společném výkonu daňového poradenství však klientům odpovídá každý daňový poradce samostatně; jde-li o společného klienta a není-li dohodnuto jinak, odpovídají daňoví poradci tomuto klientovi společně a nerozdílně.

(67) Daňový poradce se při poskytování daňového poradenství podle smlouvy může dát zastoupit jiným daňovým poradcem. Při jednotlivých úkonech může daňového poradce zastoupit i jeho pracovník. Zastoupení v těchto případech není možné, pokud klient se zastoupením vyjádří nesouhlas.

(78) Daňový poradce odpovídá klientovi za škodu, která mu v souvislosti s výkonem daňového poradenství vznikla, pokud ji způsobil daňový poradce, jeho zástupce nebo pracovník. Daňový poradce se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého

úsilí, které lze na něm požadovat.

(89) Daňový poradce, jeho pracovník nebo zástupce, jakož i osoba, která pozbyla oprávnění k výkonu daňového poradenství, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Této povinnosti je může zprostit pouze klient svým prohlášením, avšak i v tomto případě je daňový poradce nebo jeho zástupce povinen

zachovat mlčenlivost, pokud je to v zájmu klienta. Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na případy zákonem uložené povinnosti překazit a oznámit spáchání trestného činu. Porušením povinnosti

mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.

(910) Daňový poradce je dále povinen

a) před zahájením výkonu daňového poradenství uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem daňového poradenství, a být takto pojištěn po celou dobu, po kterou vykonává daňové poradenství,

b) umístit osvědčení nebo jeho úředně ověřený opis či kopii na viditelném místě ve své kanceláři nebo v pobočce své kanceláře anebo osvědčení na požádání klienta předložit,

c) ke dni, k němuž byl daňový poradce vyškrtnut ze seznamu nebo k němuž mu byl pozastaven výkon daňového poradenství, odevzdat osvědčení komoře,

d) uvádět název, pod nímž vykonává daňové poradenství, evidenční číslo osvědčení a své sídlo na všech písemnostech, jimiž činí úkony při výkonu daňového poradenství nebo v souvislosti s ním,

e) neprodleně oznámit komoře zejména sídlo kanceláře a jejích poboček, den zahájení výkonu daňového poradenství, uzavření smlouvy o společném výkonu daňového poradenství, skutečnosti rozhodné pro pozastavení výkonu daňového poradenství nebo pro vyškrtnutí daňového poradce

ze seznamu, jakož i další změny v údajích uvedených daňovým poradcem v žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo uvedených v seznamu,

f) platit komoře členský příspěvek, a to ve výši a lhůtě stanovené ve stanovách komory, dodržovat stanovy komory a jiné řády vydané komorou.

(1011) Název, pod nímž daňový poradce vykonává daňové poradenství, tvoří jméno a příjmení, popřípadě vysokoškolský titul a vědecká hodnost, jakož i slova "daňový poradce". Odkazy na bývalou úřední, vědeckopedagogickou a obdobnou funkci, hodnost nebo činnost nelze v tomto názvu používat.

(1112) Sídlem daňového poradce je místo, v němž má daňový poradce kancelář. Nemá-li daňový poradce kancelář mimo byt, v němž trvale bydlí, považuje se za kancelář tento byt. Daňový poradce nebo daňoví poradci, kteří vykonávají daňové poradenství společně, mohou mít jen jedno sídlo. Pobočkou kanceláře je místnost mimo sídlo daňového poradce, v níž daňový poradce rovněž vykonává daňové poradenství.

3c) § 27 odst. 2 zákona č. ……/20.. Sb., daňový řád.

§ 11

Působnost komory

Komora zejména

a) chrání a prosazuje oprávněné zájmy daňových poradců v České republice,

b) vytváří předpoklady pro zvyšování kvalifikace a profesionální úrovně daňových poradců,

c) dohlíží na řádný výkon daňového poradenství a usměrňuje činnost daňových poradců v souladu s obecně závaznými právními předpisy,

d) vydává stanovy, volební řád a disciplinární řád,

e) po dohodě s ministerstvem vydává zkušební řád,

f) vede seznam a zajišťuje zveřejňování potřebných údajů,

g) vydává fyzickým osobám osvědčení,

h) rozhoduje o žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo rozdílové zkoušky a provádí kvalifikační zkoušku a rozdílovou zkoušku,

i) rozhoduje o sankcích podle tohoto zákona.,

j) je povinna určit do 30 dnů na vyžádání správce daně daňového poradce, kterého správce daně ustanoví zástupcem pro správu daní3c).

3c) § 27 odst. 2 zákona č. ……/20.. Sb., daňový řád.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

§ 38d

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, pokud jejich poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem70), na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých půjček a z poskytnutých úvěrů, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20).

(2) U dividendových příjmů plynoucích z účasti v akciové společnosti, s výjimkou dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií, a u podílů na zisku uvedených v § 36, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. U dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. Ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst. 2. U příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodech 4 a 5 a odst. 2 mimo stojícímu společníkovi nebo u zisku převáděného řídící osobě podle smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy je plátce daně povinen srazit daň při jeho výplatě, nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž měl být převod zisku v souladu se smlouvou o převodu zisku nebo ovládací smlouvou proveden. U dividendových příjmů plynoucích z podílových listů je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla investiční společnost o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy, pokud její poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem70), je plátce daně

povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy. Nebyla-li provedena výplata dividendových příjmů ani posledního dne období, kdy je plátce daně povinen daň srazit, má se pro účely zákona za to, že srážka daně byla provedena poslední den vymezeného období; přitom u úrokových příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou, které jsou považovány za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3], se dnem provedení srážky rozumí poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání.

(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Pokud je plátce povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání. Tuto skutečnost týkající se pouze zahraničních subjektů je současně povinen oznámit správci daně v hlášení na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, pokud místně příslušný správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.

(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených

a) v § 36 odst. 2, podepíše-li poplatník za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 6),

b) v § 36 odst. 6.

(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.

(6) Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané srážkou lhůtu delší.

(7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně plátci "Potvrzení o sražení daně". O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka.

(8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců.

(9) Pro účely tohoto zákona má organizační složka státu39f) stejné právní postavení jako plátce daně.

(10) Plátcem daně je také právnická nebo fyzická osoba stanovená Ministerstvem práce a sociálních věcí, která v souladu s opatřeními nebo nástroji aktivní politiky zaměstnanosti za zaměstnavatele vykonává některé úkony související se zaměstnáváním uchazečů o zaměstnání a v rámci této činnosti též zabezpečuje za zaměstnavatele výplatu odměny uchazeči o zaměstnání za výkon činnosti provedený podle zákona o zaměstnanosti119) na základě dohody o provedení práce.

(11) Po uplynutí kalendářního roku nebo po ukončení činnosti, která je předmětem zdanění, má plátce daně povinnost podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, a to ve lhůtě stanovené v daňovém řádu.

(12) Pro daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně bankami, spořitelními a úvěrovými družstvy nebo pojišťovnami je jejich pobočka nebo organizační jednotka, kde k vybírání této daně dochází, pokud jsou zde k dispozici doklady nezbytné pro provedení srážky a její kontroly, plátcovou pokladnou39g).

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

35a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

35e) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

39f) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

39g) § 22 zákona č. …/20.. Sb., daňový řád.

70) Obchodní zákoník.

119) § 25 odst. 3 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

§ 38e Zajištění daně

(1) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 2, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši

a) 1 % z příjmů z prodeje investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu71) a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením,

b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenu

a) a odstavcích 3 a 4.

K zajištění daně nejsou plátci daně povinni v případě, kdy je záloha srážena podle § 38h.

(2) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštními právními předpisy20), povinen srazit zajištění daně poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který není daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši

a) 1 % z příjmů z prodeje investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu71) a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením,

b) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenu

a) a v odstavcích 3 a 4. Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank.

(3) Plátci daně jsou povinni srazit zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nenastane-li dříve žádná z těchto skutečností nejpozději do dvou měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, ve výši stanovené s použitím

a) sazby daně podle § 16 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 2 odst. 3,

b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 17 odst. 4.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k

bydlení a činnostem s ním spojeným.

(5) Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(6) Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle odstavců 1 až 4 se odvádějí do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost zajištění daně srazit, místně příslušnému správci daně plátce daně. Současně s platbou zajištění daně je plátce daně povinen podat správci daně hlášení o provedeném zajištění daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí. Částka zajištění daně se bez zbytečného odkladu převede z osobního daňového účtu plátce na osobní daňový účet poplatníka.

(7) Nepodá-li poplatník daňové přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem28b), může místně příslušný správce daně poplatníka považovat částky zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek zajištění daně sražených a odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po uplynutí osmého měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této platby.

(8) Správce daně poplatníka může v odůvodněných případech rozhodnout o tom, že zajištění daně podle předchozích odstavců v určeném zdaňovacím období bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.

(9) Nesrazí-li plátce daně zajištění daně vůbec, popřípadě ve správné výši, předepíše mu správce daně tuto částku k přímému placení. Pokud částku zajištění daně plátce daně včas neodvede, bude mu rovněž předepsána a vymáhána na něm jako jeho dluh. Po úhradě daně, na kterou mělo být zajištěno, poplatníkem, nelze zajištění daně plátci daně předepsat ani na něm vymáhat, pokud úhradu této daně poplatníkem prokáže nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Úroky z prodlení vzniklé z důvodu nesplnění povinnosti plátce srazit a odvést zajištění daně je příjmem státního rozpočtu.

(10) Sražené zajištění daně se po skončení zdaňovacího období započte na celkovou daňovou povinnost poplatníka, na kterou bylo zajišťováno. Pokud nelze zajištění daně nebo jeho část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než zajištění daně sražené plátci daně, vznikne poplatníkovi ve výši zajištění daně sražených plátci daně, které nelze započíst, přeplatek na dani35e).

(11) Při správě zajištění daně se postupuje jako při správě záloh na daň, nestanoví-li tento zákon jinak.

(12) Plátce daně nemá povinnost podat místně příslušnému správci daně vyúčtování sraženého zajištění daně.

9b) § 82 obchodního zákoníku.

9c) § 100 obchodního zákoníku.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

35e) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

71) § 8a odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.

§ 38fa

Platební zprostředkovatel

(1) Platebním zprostředkovatelem je fyzická nebo právnická osoba, která

a) vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru, jímž se pro účely tohoto ustanovení rozumí

1. úroky z úvěrů a půjček, úroky z běžných účtů a vkladových účtů

2. příjmy odvozené od úroků z úvěrů a půjček vyplácené otevřeným podílovým fondem nebo obdobným fondem kolektivního investování v zahraničí, pokud alespoň 15 % hodnoty majetku v tomto podílovém fondu je přímo nebo nepřímo tvořeno investičními nástroji nesoucími příjmy uvedené v bodě 1 s výjimkou fondů kolektivního investování v zahraničí.

3. příjmy z prodeje podílového listu vydaného otevřeným podílovým fondem nebo z prodeje obdobného investičního nástroje vydaného v zahraničí, pokud alespoň 40 % hodnoty majetku v podílovém fondu nebo obdobném zahraničním fondu kolektivního investování je tvořeno investičními nástroji nesoucími příjmy uvedené v bodě 1. Pokud platební zprostředkovatel nemá informace o procentním podílu investičních nástrojů nesoucích příjmy uvedené v bodě 1 na hodnotě majetku v podílovém fondu nebo obdobném zahraničním fondu kolektivního investování, považuje se procentní podíl za vyšší než 40 %. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů nejsou příjmy úrokového charakteru,

b) zajišťuje výplatu, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru pro třetí osobu.

Není-li platebnímu zprostředkovateli známo, v jakém rozsahu se příjmy úrokového charakteru uvedené v písmenu a) bodech 2 a 3 na vypláceném, poukazovaném nebo připisovaném příjmu podílí, považuje se za příjem úrokového charakteru celá částka tohoto příjmu. Platebním zprostředkovatelem je i stálá provozovna osoby nebo jednotky bez právní subjektivity na území České republiky, která dále vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru.

(2) Je-li skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydliště na území jiného členského státu Evropské unie, platební zprostředkovatel je povinen o výplatě, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru ve prospěch skutečného vlastníka podat svému místně příslušnému správci daně hlášení. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, pokud skutečný vlastník příjmu úrokového charakteru prokáže platebnímu zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo Evropskou unii.

(3) Skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru se rozumí fyzická osoba, které je příjem úrokového charakteru vyplácen, poukazován nebo připisován anebo pro kterou je taková výplata, poukázání nebo připsání zajišťována, pokud neprokáže, že

a) je platebním zprostředkovatelem podle odstavce 1,

b) jedná jménem nebo za

1. právnickou osobu nebo jiný daňový subjekt, jehož příjmy jsou zdaňovány daní z příjmů z podnikatelské činnosti nebo obdobnou daní,

2. otevřený podílový fond nebo obdobný fond v zahraničí uznaný podle Směrnice Rady Evropských společenství 85/611/EHS jako UCITS nebo jednotku bez právní subjektivity, uvedenou v odstavci 4, a sdělí platebnímu zprostředkovateli obchodní název (firmu) a sídlo fondu nebo jednotky bez právní subjektivity, za které jedná. Platební zprostředkovatel tyto informace předá svému místně příslušnému správci daně formou hlášení, přitom odstavec 5 se použije přiměřeně,

3. jinou fyzickou osobu, která je skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru, a sdělí platebnímu zprostředkovateli informace o této fyzické osobě v rozsahu stanoveném v odstavci 6.

Nelze-li využitím přiměřených prostředků zjistit informace o skutečném vlastníkovi příjmu úrokového charakteru v rozsahu stanoveném v odstavci 6,považuje se za skutečného vlastníka příjmu úrokového charakteru fyzická osoba, které je tento příjem vyplácen, poukazován nebo

připisován.

(4) Platební zprostředkovatel, který vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu nebo zajišťuje výplatu poukázání anebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru jakékoliv jiné osobě nebo jednotce bez právní subjektivity zřízené v jiném členském státu Evropské unie ve prospěch skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru, podá svému místně příslušnému správci daně hlášení o této výplatě, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, je-li na základě předložených důkazních prostředků platebnímu zprostředkovateli zřejmé, že tato osoba nebo jednotka bez právní subjektivity

a) je právnickou osobou, s výjimkou avoin yhtio (Ay) a kommandiittiyhtio (Ky)/ oppet bolag a kommanditbolag ve Finsku a handelsbolag (HB) a kommanditbolag (KB) ve Švédsku, nebo

b) zahrnuje příjem úrokového charakteru do základu daně, který podléhá dani z příjmů z podnikatelské činnosti nebo obdobné dani, nebo

c) je otevřeným podílovým fondem nebo obdobným fondem v zahraničí uznaným podle Směrnice Rady Evropských společenství 85/611/EHS jako UCITS.

(5) Hlášení podle odstavců 2 a 4 podává platební zprostředkovatel o všech výplatách provedených ve zdaňovacím období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, nejpozději do

15. dne třetího měsíce po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, vždy v elektronické podobě ve formátu a tvaru stanoveném Ministerstvem financí. Rozsah údajů, datovou strukturu a tvar hlášení uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem.

(6) Pro účely hlášení podle předchozích odstavců je platební zprostředkovatel povinen zjistit

a) u smluvních vztahů vzniklých před 1. lednem 2004 jméno, příjmení a bydliště skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru, a to za využití zdrojů, které má platební zprostředkovatel k dispozici,

b) u smluvních vztahů vzniklých počínaje 1. lednem 2004 jméno, příjmení, bydliště a daňové identifikační číslo skutečného vlastníka příjmu úrokového charakteru, je-li mu v jiném členském státu Evropské unie přiděleno. Tyto údaje musí být zjištěny z cestovního pasu nebo jiného průkazu totožnosti nebo jiného dokumentu předloženého skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru, nejsou-li v jeho cestovním pasu nebo průkazu totožnosti uvedeny. Nelze-li z předložených dokumentů zjistit daňové identifikační číslo, ke zjištění totožnosti se dále vyžaduje datum a místo narození skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru uvedené v jeho cestovním pasu nebo průkazu totožnosti.

(7) Údaje, které správce daně získá podle odstavců 2 a 3, je povinen předat postupem podle zvláštního právního předpisu105), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie. Údaje se předávají nejméně jedenkrát ročně, nejpozději do konce šestého měsíce po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání platebního zprostředkovatele. Při přijímání informací od příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu105).

(8) Toto ustanovení se použije přiměřeně, je-li skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydliště na území Švýcarské konfederace, Andorského knížectví, Lichtenštejnského knížectví, Republiky San Xxxxxx a Monackého knížectví, neprokáže-li platebnímu zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo tyto státy.

(9) Platební zprostředkovatel má při správě daní pro účely tohoto ustanovení procesní postavení plátce daně.

105) Zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní, ve znění pozdějších předpisů.

§ 38h

Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Plátce daně vypočte zálohu z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze základu pro výpočet zálohy. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně

a) snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a

b) zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"), které je podle zvláštních právních předpisů21) ze zúčtovaných nebo vyplacených příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.

(2) Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 12,5 %.

(3) Zálohy vypočtené podle odstavců 2 nebo 5 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(34) Zálohu vypočtenou podle odstavce 2 odstavců 2 a 3 plátce daně, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění (dále jen "záloha po slevě").

(45) Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavců 12 a 23, pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a). U poplatníka, který u plátce nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

(56) K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) přihlédne plátce daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.

(67) Plátce daně srazí zálohu při výplatě nebo připsání příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "mzda") poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.

(78) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období poplatníkovi mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím období u plátce daně dosud měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d odst.

2. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.

(89) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g.

(910) Plátce odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne

po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

(101) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.

(112) Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.

(123) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) až e) ani k daňovému zvýhodnění.

(14) Pokud dochází ke srážce záloh nebo daně podle zvláštní sazby z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků v organizační jednotce plátce daně, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou39g), jestliže jsou v této organizační jednotce k dispozici doklady nezbytné pro provedení srážky záloh nebo daně a její kontrolu. Povinnost plátce daně vypočítat zálohu nebo daň podle zvláštní sazby u poplatníka z úhrnu jeho příjmů ze závislé činnosti anebo z funkčních požitků za kalendářní měsíc tím ale zůstává zachována. Je-li k tomu příslušných více plátcových pokladen nebo mzdových účtáren téhož plátce daně, zdaněním příjmů poplatníka pověří plátce daně jednu z nich a jedná-li se o poplatníka, který má u plátce daně na zdaňovací období podepsané prohlášení k dani podle

§ 38k odst. 4, pověří plátce daně zdaněním příjmů mzdovou účtárnu, u níž má poplatník toto prohlášení k dani podepsáno.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

39g) § 22 zákona č…. /20.. Sb., daňový řád.

§ 38i

Odpovědnost plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší, než měl, vrátí poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálohách v následujícím měsíci, nejpozději do 15. února následujícího roku. O vrácený přeplatek daně nebo zálohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

(2) Plátce daně, který nesrazil u poplatníka daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka zálohu ve stanovené výši, může ji dodatečně za uplynulé zdaňovací období srazit nejpozději do 31. března následujícího roku. Daň včetně daně vyplývající z ročního zúčtování daňových záloh (§ 38ch), která nebyla sražena vinou poplatníka, může být spolu s příslušenstvím daně plátcem daně sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné srážce došlo. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nezúčtovává, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést a ke vzniku dlužné částky došlo vinou poplatníka, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení do 30 dnů ode dne, kdy zjistí, že nedoplatek nelze srazit z poplatníkovy mzdy, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím.

(3) Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede správci daně v nejbližším termínu pro odvod záloh na daň.

(4) Poplatníkovi, kterému bylo poskytnuto daňové zvýhodnění nižší, než je stanoveno tímto zákonem, vyplatí plátce daně vzniklý rozdíl na daňovém zvýhodnění, pokud neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž bylo daňové zvýhodnění nesprávně poskytnuto. Poplatníkovi, kterému bylo poskytnuto ve zdaňovacím období měsíční daňové zvýhodnění nižší, než je stanoveno tímto zákonem, vyplatí plátce daně vzniklý rozdíl na daňovém zvýhodnění v následujícím měsíci, nejpozději však do 15. února následujícího kalendářního roku. O dodatečně vyplacenou částku na daňovém zvýhodnění sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně nebo se uplatní postup podle § 35d odst. 5.

(5) Pokud plátce daně poskytl poplatníkovi daňové zvýhodnění vyšší, než měl podle tohoto zákona, může dlužnou částku na daňovém zvýhodnění dodatečně srazit, pokud neuplynulo 12 měsíců od doby, kdy bylo daňové zvýhodnění nesprávně poskytnuto. Pokud k neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlo vinou poplatníka, může být dlužná částka na daňovém zvýhodnění spolu s příslušenstvím plátcem daně dodatečně sražena ve lhůtě do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž k neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlo. Pokud plátce daně ve zdaňovacím období poskytl poplatníkovi měsíční daňové zvýhodnění vyšší, než měl podle tohoto zákona, může dlužnou částku na daňovém zvýhodnění dodatečně srazit nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku. Dodatečně sraženou částku na daňovém zvýhodnění, o níž byla neoprávněně krácená daň nebo záloha na daň, plátce daně odvede správci daně v nejbližším možném termínu pro odvod záloh na daň, pokud dodatečně vybranou částku na daňovém zvýhodnění nepoužije na vyplacení daňového bonusu jinému poplatníkovi (§ 35d odst. 5).

(6) Nemůže-li plátce daně dlužnou částku na daňovém zvýhodnění vybrat od poplatníka z důvodu, že mu již mzdu nezúčtovává, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných právních předpisů srážku provést a k neoprávněnému daňovému zvýhodnění došlo vinou poplatníka, vybere rozdíl správce daně příslušný podle bydliště poplatníka. Plátce daně zašle doklady o výši daňového nedoplatku, přesáhne-li jeho výše 100 Kč, správci daně k dalšímu řízení ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy zjistí, že neoprávněně poskytnutou částku na daňovém zvýhodnění nelze srazit z poplatníkovy mzdy. Správce daně o výši daňového nedoplatku vyrozumí poplatníka rozhodnutím. Poplatník je povinen dlužnou částku na daňovém zvýhodnění, o níž byla neoprávněně krácená daň nebo záloha na daň včetně příslušenství uhradit místně příslušnému správci daně nejpozději do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(7) Pokud daňové částky nebyly sraženy nebo vybrány ve stanovené výši nebo odvedeny ve stanovené lhůtě, stanoví správce daně plátci daně tyto částky k přímé úhradě.

(78) Dodatečně předepsanou stanovenou daň a zálohy včetně dlužné částky na daňovém zvýhodnění je plátce daně povinen odvést správci daně do pěti dnů po dnů ode dne doručení platebního výměru.

§ 38j

Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, s příjmy podle § 6 mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.

(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat

a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,

b) rodné číslo a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 datum narození, číslo pasu nebo jiného dokladu prokazujícího jeho totožnost, kód státu, jehož je rezidentem a bylo-li mu tímto státem přiděleno, i daňové identifikační číslo a rodné číslo,

c) bydliště u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě, jehož je rezidentem,

d) jméno, příjmení a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba

a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých nezdanitelných částek základu daně podle § 15,

částek slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání,

e) za každý kalendářní měsíc

1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,

2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1,

3. částku odpovídající pojistnému nebo příspěvkům na zahraniční pojištění, které je z úhrnu zúčtovaných mezd uvedených v bodě 1 povinen platit zaměstnavatel sám za sebe,

4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,

5. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně,

6. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle

§ 35ba,

7. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c,

8. skutečně sraženou zálohu.

Údaje v bodech 4 a 5 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti,

f) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu e) bodech 1 až 8 a úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů.

(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.

(4) Po uplynutí kalendářního roku nebo po ukončení činnosti, která je předmětem zdanění, má plátce daně nebo plátcova pokladna povinnost podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne, v němž byl plátce daně nebo plátcova pokladna povinen za rozhodné období odvést sražené zálohy z mezd poplatníků.

(45) Plátce daně nebo plátcova pokladna uvede v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé

činnosti a z funkčních požitků podávanému podle zvláštního právního předpisu40a) odstavce 4

a) počet zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období podle místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě,

b) přehled obsahující souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech vykazovaného zdaňovacího období, které jsou rozhodující pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh v členění podle jednotlivých poplatníků uvedených v § 2 odst. 3.

(56) Plátci daně, kteří v příslušném zdaňovacím období poskytovali poplatníkům slevy na dani podle § 35ba nebo daňové zvýhodnění, mají povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu40a) odstavce 4.

40a) § 69 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 38t

(1) Pojišťovny jsou povinny sdělovat svému místně příslušnému správci daně nebo správci daně příslušnému jejich plátcově pokladně do třiceti dnů od jejich výplaty pojistná plnění nahrazující příjem nebo výnos uvedená v tomto zákoně fyzickým osobám, pokud vyplacená částka přesáhne 25 000 Kč, a to včetně záloh na tato pojistná plnění, a pokud z nich nebyla sražena daň nebo nejedná-li se o příjem osvobozený od daně (§ 4).

(2) Právnické a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území České republiky, a

stálé provozovny subjektů se sídlem nebo bydlištěm v cizině umístěné na území České republiky mají povinnost oznámit neprodleně svému místně příslušnému správci daně uzavření kontraktu se subjektem se sídlem či bydlištěm v zahraničí, na jehož základě může dojít ke vzniku stálé provozovny (§ 22 odst. 2).

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

§ 22

Kontrola placení pojistného

(1) Pověření zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny jsou oprávněni provádět v souvislosti s výběrem pojistného kontrolu plateb pojistného. K provedení kontroly je pověřený zaměstnanec povinen prokázat se služebním průkazem příslušné zdravotní pojišťovny a zvláštním oprávněním k takové činnosti, vydaným jejím ředitelem.

(2) Kontrolou zjišťuje pověřený zaměstnanec správné stanovení vyměřovacího základu, výše pojistného a jeho včasné placení.

(3) Kontrola se provádí u plátce pojistného nebo v místě, které je vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Kontrola se provádí v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení jejího účelu. Plátce pojistného, u něhož je prováděna kontrola, je povinen ve vztahu k pověřenému zaměstnanci

a) předložit na vyžádání účetní a jiné doklady, jež jsou pro správné stanovení a placení pojistného rozhodné, anebo o které pověřený zaměstnanec požádá a podat k nim ústně nebo písemně požadovaná vysvětlení, má-li pověřený zaměstnanec pochybnost o jejich úplnosti, správnosti nebo pravdivosti,

b) nezatajovat doklady, které má plátce pojistného k dispozici nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí,

c) zajistit vhodné místo a podmínky k provádění kontroly,

d) zapůjčit potřebné doklady i mimo prostor provádění kontroly.

(4) Plátci pojistného a třetí osoby jsou povinny poskytnout pověřenému zaměstnanci veškerou pomoc potřebnou k účinnému provedení kontroly.

(5) Územní finanční orgány25a) jsou povinny sdělit příslušné zdravotní pojišťovně údaje o poměrech daňového poplatníka rozhodné pro správné určení výše pojistného, popřípadě výše záloh, a to do 30 dnů po obdržení žádosti příslušné zdravotní pojišťovny o sdělení těchto údajů, pokud je doloženo prohlášením daňového poplatníka o zproštění povinnosti mlčenlivosti25b).

25a) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.

25b) § 24 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

§ 23

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní dozvěděli. Porušením povinnosti mlčenlivosti není vzájemné poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců a použití informací ve vztahu k třetím osobám při uplatňování a vymáhání dlužného pojistného.

(2) Údaje týkající se jednotlivých fyzických nebo právnických osob, které se osoby uvedené v

odstavci 1 při své činnosti dozvědí, mohou sdělit jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis25c).

(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se dluhu na pojistném, včetně výše dlužného penále, o nichž bylo rozhodnuto pravomocnými platebními výměry, nebo jedná-li se o pohledávku na pojistném a penále, kterou zdravotní pojišťovna uplatňuje ve veřejné dražbě nebo která byla zjištěna v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu39a).

(4) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovního poměru nebo pracovní

činnosti.

(5) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny musí být poučeni o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.

(6) Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout

a) informace získané při výběru pojistného jiné zdravotní pojišťovně, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy byli u ní pojištěni,

b) informace získané při výběru pojistného odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci tohoto pojistného, dědictví po plátci tohoto pojistného, nebo vedou-li trestní řízení v souvislosti s placením pojistného, nebo projednávají-li návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném nebo vedou-li tyto orgány insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného,

c) informace získané při výběru pojistného Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona25d),

d) správám sociálního zabezpečení seznam plátců pojistného a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které tyto osoby uvedly v přehledu podle § 24 odst. 2, a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného jednotlivých zaměstnavatelů,

e) Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu zobecněné informace a souhrnné údaje, které získaly při své činnosti, bez uvedení jmenných údajů,

f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona39) ke kontrole činnosti zdravotních pojišťoven informace potřebné k provádění této kontroly,

g) Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona,

h) živnostenským úřadům, u nichž osoby samostatně výdělečně činné podnikající na základě živnostenského oprávnění podaly oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, údaje potřebné k plnění povinností podle zvláštního právního předpisu40c).

(7) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny zproštěni pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. Toto ustanovení se pro sdělování údajů podle odstavce 6 nepoužije.

(8) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, která by způsobila někomu újmu.

(9) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může zaměstnanec příslušné zdravotní pojišťovny využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(10) Příslušná zdravotní pojišťovna odpovídá za vytváření podmínek pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.

25c) Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních

údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

25d) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

39) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

39a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

40c) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

§ 24b

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona projedná správní orgán, který podle § 23 vykonává dozor nad dodržováním povinnosti, jež byla spácháním správního deliktu porušena. Je-li k projednání správního deliktu příslušných více správních orgánů, správní delikt projedná ten z nich, který nejdříve zahájil správní řízení, a nebylo-li správní řízení zahájeno, tak ten, který porušení povinnosti zjistil jako první. O zjištěném porušení povinnosti správní orgán bezodkladně informuje správní orgán, který vykonává dozor nad dodržováním povinnosti z jiného hlediska nebo v rámci své působnosti v jiné oblasti.

(6) Pokuty vybírá správní orgán, který je uložil, a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance

§ 46f

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila správní řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 46a až 46e projednává Česká národní banka.

(5) O rozkladu proti rozhodnutí o správním deliktu rozhoduje bankovní rada.

(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby11f) nebo v přímé

souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(7) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

11f) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

§ 49a

(1) Správní poplatky za úkony České národní banky podle zvláštního právního předpisu12b) jsou příjmem České národní banky.

(2) Na náklady správních řízení vedených Českou národní bankou se pro účely správy jejich vybírání a vymáhání hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu12c).

12b) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

12c) § 2 odst. 2 zákona č. …./20.. Sb., daňový řád.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon

§ 51

Součinnost třetích osob

(1) Soudy, jiné státní orgány a notáři v případech, kdy předmět řízení před nimi podléhá podle tohoto nebo zvláštního zákona clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu, vývozu nebo tranzitu, jsou povinny poskytnout celním orgánům údaje potřebné pro vyměření a vymáhání tohoto cla, daní a poplatků.

(2) Státní kontrolní orgány mají povinnost sdělovat celním orgánům výsledky kontrol, pokud mají vztah k celnímu dluhu nebo daňovým povinnostem.

(3) Banky jsou povinny jen na písemné vyžádání celních orgánů, i bez souhlasu klienta, sdělovat čísla bankovních účtů, jejich vlastníky, stav účtů a jejich pohyb a údaje o úvěrech a vkladech ve věci řízení před celními orgány a daňového řízení, jehož je klient účastníkem. Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.

(4) Veřejní dopravci jsou na výzvu celních orgánů povinni sdělit jim zejména odesilatele a adresáty a skutečné příjemce jimi přepravovaných nákladů, jakož i údaje o době přepravy, množství přepravovaného zboží, charakter zásilky a případné další údaje, pokud jim budou známy.

(51) Ten, kdo se přímo nebo nepřímo účastní dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, je povinen poskytnout celním orgánům na jejich žádost a ve lhůtě jimi stanovené veškeré doklady a údaje, bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny, informace a pomoc, které jsou potřebné k provádění dohledu. Poskytnutí dokladů, údajů a informací může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

(62) Celní orgány nesmějí předávat doklady a sdělovat údaje a informace jiným osobám bez souhlasu příslušné osoby, s výjimkou případů, kdy tak mohou učinit podle zvláštních předpisů nebo podle mezinárodní smlouvy.

§ 270

Způsob úhrady

(1) Clo a daň lze uhradit

a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet celního úřadu,

b) v hotovosti

1. prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet celního úřadu,

2. zaměstnancům celní správy pověřeným celním úřadem výhradně přijímat od dlužníků platby cla a daní v hotovosti; na přijatou platbu je celní úřad povinen vydat potvrzení,

3. výkonnému úředníku při výkonu exekuce, jde-li o platby, které mají být exekucí vymoženy, a není-li v exekučním příkaze nařízeno jinak,

c) započtením přeplatku na jiném clu nebo dani, přičemž zaplacení nedoplatku cla započtením má přednost,

d) xxxxxx, stanoví-li tak zvláštní předpis, nebo

e) převodem ze složené celní jistoty na žádost osoby, která celní jistotu složila a je povinna clo a daň uhradit; za den platby se v tomto případě považuje den, kdy celní úřad obdržel písemnou žádost složitele celní jistoty o převod s označením cla nebo daně, která má být převodem ze složené celní jistoty uhrazena.

(1) Clo a daň lze uhradit též kromě obecných způsobů úhrady převodem ze složené celní jistoty na žádost osoby, která celní jistotu složila a je povinna clo a daň uhradit; za den platby se v tomto případě považuje den, kdy celní úřad obdržel písemnou žádost složitele celní jistoty o převod s označením cla nebo daně, která má být převodem ze složené celní jistoty uhrazena. (2) Za úhradu v hotovosti se považuje rovněž předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno

bankou.

(32) Pořadí úhrady cla a daně je následující, pokud není dále stanoveno jinak:

a) clo,

b) spotřební daň,

c) daň z přidané hodnoty,

d) příslušenství, pokud není vyměřeno samostatným výměrem.

(43) Jestliže je povolen odklad platby cla a daně, je pořadí úhrady následující:

a) nedoplatky na clu podle data splatnosti,

b) nedoplatky na dani podle data splatnosti,

c) příslušenství podle data splatnosti.

(54) Pořadí úhrady cla a daně v případě exekuce je následující:

a) clo a exekuční náklady,

b) exekuční náklady,

bc) spotřební daň,

cd) daň z přidané hodnoty,

de) příslušenství, pokud není vyměřeno samostatným výměrem.

(65) S výjimkou šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou, lze clo a daň uhradit podle odstavce 1 písm. b) bodů 2 a 3 v hotovosti pouze do celkové částky, která je povolena pro platby v hotovosti zvláštním právním předpisem. Clo určené k vrácení na základě rozhodnutí celního úřadu lze jako přeplatek použít pouze k úhradě jiného cla.

§ 275

Posečkání a splátky

(1) Za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem9c) může celní úřad kromě odkladu platby povolit na písemnou žádost také posečkání nebo splátky.

(2) Celní úřad povolí posečkání nebo splátky pouze tehdy, zajistí-li žadatel celní dluh. Celní úřad však nemusí zajištění celního dluhu vyžadovat, byla-li by zajištěním celního dluhu vážně

ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by zajištění celního dluhu vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.

(3) Za dobu posečkání nebo splátek zaplatí dlužník úrok z odložené částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Celní úřad úrok předepíše za celou dobu posečkání a o výši úroku dlužníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do 8 dnů ode dne doručení platebního výměru. Úrok se nepředepíše, činí-li méně než 100 Kč nebo byla-li by jeho vymáháním vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by vymáhání nedoplatku vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.

9c) § 60 zákona č. 337/1992 Sb.

§ 276

(1) Nezaplatí-li dlužník vyměřenou částku cla ve lhůtě splatnosti, celní úřad

a) učiní bez zbytečného odkladu všechna opatření, která považuje za potřebná, včetně vymáhání nedoplatku, aby zajistil zaplacení této částky cla, a

b) předepíše úrok z prodlení postupem podle zvláštního právního předpisu9d). (2) Celní úřad úrok z prodlení podle odstavce 1 písm. b) nepředepíše,

a) byla-li by jeho vymáháním vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by jeho vymáhání vedlo k hospodářskému zániku dlužníka, nebo

b) činí-li méně než 100 Kč u jednoho případu.

(3) Celní úřad úrok z prodlení podle odstavce 1 písm. b) nemusí předepsat, byla-li dlužná

částka zaplacena do 5 dnů po uplynutí lhůty splatnosti.

9d) § 63 zákona č. 337/1992 Sb.

Pokud úrok z prodlení nepřesáhne 100 Kč v době úhrady nedoplatku, tak zaniká.

§ 282

Promlčení práva vymáhat nedoplatek cla a daně

(1) Právo vybrat a vymáhat nedoplatek cla a daně se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal splatným.

(2) Bylo-li před uplynutím lhůty podle odstavce 1 celními orgány nebo dlužníkem zahájeno řízení nebo učiněn úkon, které směřují k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, běží lhůta podle odstavce 1 znovu od konce kalendářního roku, v němž bylo zahájeno řízení nebo učiněn úkon. Nedoplatky cla a daně lze však vymáhat nejpozději do 20 let od konce kalendářního roku, v němž počala běžet lhůta podle odstavce 1, s výjimkou nedoplatků cla a daně zajištěných podle odstavce 4.

(3) K promlčení se přihlédne pouze tehdy, je-li to dlužníkem namítáno a jen v rozsahu uplatňované námitky.

(4) Je-li nedoplatek cla a daně zajištěn zástavním právem na nemovitostech zápisem v příslušné evidenci, nelze do 30 let po tomto zápisu proti uplatnění zajištěného práva namítat promlčení nedoplatku. Ve stejné lhůtě nelze namítat promlčení nedoplatku cla a daně, který je zajištěn zástavním právem na věci movité.

(5) Úkonem k vymáhání nedoplatku cla a daně je také písemná upomínka o zaplacení cla a daně doručená dlužníkovi.

§ 285

(1) Vrátil-li celní úřad clo nebo úrok z prodlení jím předepsaný v době splatnosti cla, není povinen platit úroky. Celní úřad však úrok zaplatí, jestliže

a) nevrátil clo na základě rozhodnutí o jeho vrácení do 3 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, nebo

b) rozhodnutí, jímž se nepovoluje vrácení cla, bylo po podání odvolání zrušeno. Úrok se zaplatí ode dne, kdy bylo odvolání podáno.

(2) Úroková sazba se rovná výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Úroková sazba se rovná repo sazbě České národní banky, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné v první den kalendářního pololetí. Pro výpočet úroku při použití repo sazby České národní banky se za rok považuje 365 dní.

§ 320a

Celní orgány doručují písemnosti zahraničním osobám do zahraničí přímo, anebo prostřednictvím celní správy jiného státu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

§ 320b

V řízení před celními orgány u jednoho celního úřadu je zástupce oprávněn zastupovat na základě plných mocí více zastoupených osob.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční

§ 16

(1) Správa a řízení ve věcech daně a sankce za nesplnění daňových povinností se řídí zvláštním předpisem,7) nestanoví-li tento zákon jinak. Při správě daní a při řízení o věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle daňového řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Úrok z prodlení7a), který vznikl u daně v důsledku prodlení, které nastalo před stanovením daně, je splatný v náhradní lhůtě 30 dnů ode dne jejího stanovení.

(3) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, neobsahuje odlišnou úpravu.

(4) Správce daně v platebním výměru (dodatečném platebním výměru)7) na daň silniční neuvádí základ daně.

(5) Nový poplatník má vůči správci daně4c) registrační povinnost7) ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň podle § 10 odst. 1.

4c) § 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

7) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

7a) § 63 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 17

(1) Ministerstvo financí může na žádost poplatníka daň snížit za účelem odstranění tvrdosti tohoto zákona, jde-li o vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun, určená výlučně k přepravě nákladů (§ 2 odst. 1).

(2) Správce daně může v odůvodněných případech stanovit zálohy na daň jinak, než jak je uvedeno v § 10. Proti rozhodnutí o stanovení záloh jinak lze podat odvolání.

(3) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu7b)

a) provést úpravu sazeb daně,

b) zcela nebo částečně osvobodit od daně vozidla používaná k zajištění akcí v rámci vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

7b) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Zákon č. 35/1993 Sb.

Zrušení článku I, kterým byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ

Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření

§ 16b

(1) Při určení výměry pokuty stavební spořitelně se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.

(2) Odpovědnost stavební spořitelny za protiprávní jednání zanikne po uplynutí 5 let ode dne jeho spáchání.

(3) Protiprávní jednání stavební spořitelny podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo, které také vybírá a vymáhá uložené pokuty.

(4) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(5) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Zákon č. 157/1993 Sb.

Zrušení článku II, kterým byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST TŘICÁTÁ

Zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů

§ 10a

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí,

které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 10 odst. 1 a 2 v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad kraje, v němž má výrobce, koproducent nebo distributor sídlo nebo bydliště, popřípadě místo podnikání.

(5) Správní delikty podle § 10 odst. 3 a 4 v prvním stupni projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce, v níž má pořadatel, provozovatel prodejny nebo provozovatel půjčovny sídlo nebo bydliště, popřípadě místo podnikání.

(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby15) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(7) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

(8) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu16).

15) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

16) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ

Zákon č. 323/1993 Sb.

Zrušení článku II, kterým byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ

Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona

č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

§ 27

(1) Uložená pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(2) Vykonatelné rozhodnutí, kterým byla pokuta uložena, je titulem pro správní nebo soudní výkon rozhodnutí. Správní výkon rozhodnutí provádí ministerstvo přikázáním pohledávky. Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

§ 30

(1) Penzijní fond podává čtvrtletně žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým náleží státní příspěvek podle § 29. Součástí žádosti jsou údaje na technickém nosiči dat. Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci následujícím po skončení

kalendářního čtvrtletí. Žádost se zpracovává za použití informačního systému ministerstva, provozovaného za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem8d). V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů provede penzijní fond opravu žádosti. Oprava žádosti se podává zároveň se žádostí o státní příspěvek za kterékoliv následující kalendářní čtvrtletí. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 2 ve vztahu k účastníkům, jichž se oprava žádosti týká, neběží.

(2) Ministerstvo je povinno poukázat státní příspěvek za kalendářní čtvrtletí na účet penzijního fondu do konce druhého měsíce následujícího po čtvrtletí, za které se o poskytnutí státního příspěvku žádá.

(3) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu neprávem je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to do 30 dnů, kdy zjistil, že tyto částky byly poukázány neprávem, nejpozději do osmi dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat neprávem poukázané částky se promlčuje za deset let ode dne jejich poukázání.

(4) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu podle odstavců 1 a 2, které nebyly použity na uspokojení nároků podle § 23, 24 a 25, je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to

a) do šesti měsíců ode dne zániku penzijního připojištění v případě vzniku nároku na odbytné podle

§ 23 a v případě dědictví podle § 25,

b) do 6 měsíců ode dne zániku penzijního připojištění v případě, kdy účastníkovi nevznikl nárok na odbytné podle § 23 a nepožádal o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24.

(5) O vrácení částek státního příspěvku vyhotoví penzijní fond protokol, jehož součástí jsou údaje na technickém nosiči dat. Vracení částek státního příspěvku se provádí za použití informačního systému ministerstva do desátého dne každého kalendářního měsíce. Při vracení částek státního příspěvku ministerstvo prověří, zda vracená částka není vyšší, než částka poukázaná na účastníka.

(6) Jestliže penzijní fond čerpal státní příspěvek ve vyšší částce, než náležel, a je v prodlení s plněním povinnosti vrátit státní příspěvek ve lhůtách uvedených v odstavci 3, je povinen platit penále úrok z prodlení ve výši 1 promile z neprávem čerpané částky státního příspěvku za každý den prodlení. Penále Úrok z prodlení se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt až do dne, kdy byly neprávem čerpané částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále Úrok z prodlení ve výši 1 promile z částek státního příspěvku, které nebyly použity na uspokojení nároků, je penzijní fond povinen platit za každý den prodlení, jestliže tyto částky státního příspěvku nebyly vráceny ministerstvu ve lhůtách uvedených v odstavci 4. Penále Úrok z prodlení se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt až do dne, kdy byly částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále stanoví ministerstvo rozhodnutím; penále vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad podle zákona upravujícího správu daní a poplatků9). Úrok z prodlení stanoví ministerstvo rozhodnutím podle daňového řádu.

(7) Ministerstvo může vyhláškou stanovit způsob podání a náležitosti žádosti o poskytnutí státního příspěvku podle odstavce 1 a způsob podání a náležitosti protokolu o vracení státního příspěvku podle odstavce 5, jestliže by byl dosavadní způsob penzijním fondem zpochybněn.

8d) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.

9) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 43c Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. O výši pokuty, uložené penzijnímu fondu, se sníží část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady.

(3) Při určení hodnoty věci uvedené v § 43a odst. 1 se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla koupena nebo prodána, v době a místě uskutečnění koupě nebo prodeje prodává, a nelze-li takto hodnotu věci zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci.

(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(5) Správní delikty projednává v prvním stupni

a) ministerstvo, jde-li o správní delikty uvedené v § 43b odst. 2 písm. i) a j),

b) Česká národní banka nebo ministerstvo, jde-li o správní delikty uvedené v § 43a odst. 2 a v § 43b odst. 2 písm. a) a u),

c) Česká národní banka, jde-li o ostatní správní delikty.

(6) Ze správních orgánů uvedených v odstavci 5 písm. b) projedná správní delikt uvedený v

§ 43b odst. 2 písm. a) ten správní orgán, který zahájí správní řízení jako první. Je-li správní řízení zahájeno u každého z těchto orgánů v tentýž den, správní delikt projedná Česká národní banka.

(7) Pokuty za správní delikty vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty

§ 8a

(1) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.

(2) Odpovědnost právnické osoby za protiprávní jednání zaniká uplynutím 3 roků od jeho spáchání.

(3) Za protiprávní jednání podle § 8 odst. 1, § 8 odst. 2 písm. a) a c) a § 8 odst. 4 lze právnické osobě uložit propadnutí věci, pokud jí tato věc náleží a pokud byla ke spáchání protiprávního jednání užita nebo určena. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.

(4) Přestupky a protiprávní jednání právnických osob podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo.

(5) Protiprávní jednání spáchané fyzickou osobou, která je podnikatelem6b), při podnikatelské činnosti nebo v přímé souvislosti s podnikatelskou činností se posoudí podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo. podle zvláštního právního předpisu6c).

(7) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

6b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

6c) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ

Zákon č. 85/1994 Sb.

Zrušení článku III, kterým byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ

Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě

§ 35

(1) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 100 000 Kč dopravci, který

a) nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o provozu vozidla, nebo nezajistí řádné vedení záznamu o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst. 2,

b) nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a údaj o době odpočinku nebo nezajistí jeho řádné vedení, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst.3,

c) neuschovává záznamy o provozu vozidla nebo záznamy o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku po stanovenou dobu,

d) používá v silniční dopravě vozidla, od jejichž technické prohlídky a měření emisí uplynula doba delší, než stanoví zvláštní právní předpis3a),

e) nemá řádně označené vozidlo,

f) nedodržuje ustanovení přepravního řádu,

g) poruší ustanovení § 9 odst. 2, 4 nebo § 9a,

h) nepředloží jízdní řád ke schválení ve stanovené lhůtě, nedodrží způsob předložení jízdního řádu ke schválení určený příslušným dopravním úřadem, nepředloží schválený jízdní řád mezinárodní linkové dopravy do celostátního informačního systému o jízdních řádech,

i) nezajistí údržbu označníku zastávky a dalšího zastávkového vybavení (přístřešek, zařízení pro vyvěšení jízdního řádu).

(2) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 500 000 Kč dopravci, který

a) provozuje silniční dopravu bez příslušného povolení,

b) nezajistí dodržování stanovené doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku při práci řidičů,

c) nedodržuje mezinárodní dohody v silniční dopravě,

d) nedodržuje podmínky pro provozování linkové osobní dopravy stanovené v licenci,

e) provozuje linkovou osobní dopravu bez schváleného jízdního řádu nebo opakovaně nedodržuje schválený jízdní řád,

f) nezahájí provoz na lince ve stanoveném termínu,

g) neprovozuje po celou dobu platnosti licence dopravu na lince.

(3) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 750 000 Kč dopravci, který

a) nabízí či poskytuje přepravní služby anebo přijme objednávku přepravní služby formou uváděnou v § 2 odst. 8, aniž by byl oprávněn k provozování taxislužby,

b) nabízí či poskytuje přepravní služby formou uváděnou v § 2 odst. 8 vozidlem, které není evidováno jako vozidlo taxislužby,

c) označí vozidlo, které není evidováno jako vozidlo taxislužby, způsobem zaměnitelným s

taxislužbou nebo vybaví takové vozidlo taxametrem,

d) provozuje vozidlem evidovaným jako vozidlo taxislužby jiný druh silniční dopravy pro cizí potřeby,

e) poskytuje přepravní služby formou příležitostné osobní silniční dopravy, aniž předem provede záznam objednávky v evidenční knize objednávek nebo nezajistí, aby řidič vozidla, který provádí přepravu na základě koncese vydané dopravci pro příležitostnou osobní silniční dopravu, předložil kontrolnímu orgánu kopii objednávky přepravní služby, nebo neoznačí vozidlo příležitostné osobní silniční dopravy stanoveným způsobem,

f) nezajistil, aby řidič vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci, plnil přepravní podmínky, které byly stanoveny místně příslušným dopravním úřadem jako závazné v územním rozsahu jeho působnosti,

g) nezajistil dodržování Provozního řádu stanoviště taxislužby řidičem vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci,

h) poruší ustanovení § 21,

i) nedodržuje podmínky pro provozování taxislužby stanovené tímto zákonem,

j) provozuje linkovou osobní dopravu bez licence,

k) neumožní výkon státního odborného dozoru a vrchního státního dozoru.

(4) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč dopravci nebo odesílateli, který nedodrží podmínky stanovené pro silniční dopravu nebezpečných věcí.

(5) Dopravní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč osobě, která

a) neodstranila zdroj ohrožení provozu veřejné linkové dopravy,

b) svojí činností poškodila zařízení veřejné linkové dopravy,

c) způsobila přerušení provozu veřejné linkové dopravy většího rozsahu.

(6) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy zašle opis pravomocného rozhodnutí, kterým byla uložena dopravci pokuta, dopravnímu úřadu, který vydal stanovisko ke koncesi, a dopravnímu úřadu, který vydal licenci pro pravidelnou linkovou dopravu.

(7) Při placení a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu7c).

3a) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.

7c) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ

Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví

§ 17c

(1) Opakovaným porušením pořádku na úseku zeměměřictví se rozumí porušení povinnosti podle tohoto zákona, jehož se osoba dopustila v době do 3 let od právní moci rozhodnutí, kterým mu byla uložena pokuta za předchozí porušení pořádku na úseku zeměměřictví.

(2) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokutu vybírá a vymáhá celní úřad podle zvláštních právních předpisů13a).

13a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

§ 8b Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají orgány dozoru podle své působnosti stanovené v § 7.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby34) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuta uložená orgánem dozoru podle § 7 odst. 1 písm. a) až f) je příjmem státního rozpočtu. Pokuta uložená orgánem dozoru podle § 7 odst. 1 písm. g) je příjmem rozpočtu kraje. Pokutu, která je příjmem státního rozpočtu, vybírá orgán dozoru, který ji uložil, a vymáhá územní finanční orgán. Pokutu, která je příjmem rozpočtu kraje, vybírá a vymáhá příslušný krajský úřad, s výjimkou blokových pokut, které vybírá příslušný krajský živnostenský úřad.

(7) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zákona upravujícího správu daní a poplatků35).

34) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

35) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 27d

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka.

(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ

Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě

§ 26a

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává

a) orgán státní statistické služby, jehož zaměstnanec nebo osoba, kterou pověřil statistickým zjišťováním, povinnost mlčenlivosti porušili, jde-li o správní delikty podle § 25 odst. 1,

b) orgán státní statistické služby, při jehož statistickém zjišťování nebyla zpravodajská povinnost splněna, jde-li o správní delikty podle § 26 odst. 1,

c) Český statistický úřad, jde-li o správní delikty podle § 26 odst. 2.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

§ 65c

(1) Právnická osoba za delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže orgán státní sociální podpory o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) K řízení o správních deliktech je v prvním stupni příslušný

a) orgán státní sociální podpory, který ke sdělení údajů vyzval, jde-li o správní delikt podle § 65a odst. 1 a § 65b odst. 1 ,

b) orgán státní sociální podpory, kterému měly být rozhodné skutečnosti sděleny nebo osvědčeny, nebo který vyzval k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jde-li o správní delikty podle § 65a odst. 2 .

(6) Pokuty vybírá orgán státní sociální podpory, který je uložil. Příjem z pokut uložených úřady práce je příjmem státního rozpočtu, příjem z pokut uložených krajským úřadem je příjmem rozpočtu kraje, příjem z pokut uložených Magistrátem hlavního města Prahy je příjmem rozpočtu hlavního města Prahy a příjem z pokut uložených úřady městských částí určených Statutem

hlavního města Prahy je příjmem rozpočtů těchto městských částí. Pokuty vymáhá příslušný finanční úřad.

(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ

Zákon č. 118/1995 Sb.

Zrušení článku XXIII, kterým byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)

§ 56

Společná ustanovení o pokutách

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán státní správy lesů dověděl o porušení povinnosti, nejdéle do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. To neplatí, pokud stav porušení povinnosti trvá.

(2) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(3) Poruší-li osoby uvedené v § 54 nebo v § 55 v době jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty znovu tutéž povinnost, za jejíž porušení jim již byla uložena pokuta podle tohoto zákona, lze uložit další pokutu až do výše dvojnásobku částky stanovené tímto zákonem.

(4) Uložením pokuty není dotčena povinnost k náhradě škody, k poplatkům podle tohoto zákona ani povinnost odstranit protiprávní stav.

(5) Orgán, který pokutu uložil, ji také vybírá a vymáhá., přičemž postupuje podle zvláštních předpisů29).

(6) Pokuty jsou příjmem Státního fondu životního prostředí.

29) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech

§ 19c

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ústav.

(6) Pokuty vybírá ústav a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ

Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele

§ 8

Pokuty

(1) Právnická osoba se dopustí protiprávního jednání tím, že v rozporu s předpisy Evropských společenství nebo tímto zákonem

a) uvede produkt bez ověřovací listiny původu do oběhu nebo ho vyveze7)

b) uvede do oběhu bez certifikace produkt, který byl po certifikaci opětovně zabalen8)

c) použije jiný než v nařízení uvedený produkt k výrobě chmelových produktů9)

d) smísí produkty, které se nacházejí v oběhu10)

e) smísí chmel11)

f) prodává produkt, aniž by byl doprovázen předepsanou fakturou nebo obchodními podklady12)

g) prohlášení nepředá, nepředá správně, nepředá úplně nebo nepředá včas13)

h) nepodá, nepodá správně nebo nepodá včas hlášení14)

i) nevyznačí, nebo nevyznačí včas nebo nevyznačí úplně údaj na obalu15)

j) překročí předepsanou váhu obalu16)

k) ve volném prodeji dále prodá nebo rozdělí zásilku, aniž by produkt byl doprovázen předepsanou fakturou nebo obchodním podkladem vystaveným prodávajícím17)

l) uvede zásilku do oběhu18)

m) nesplní povinnost uvedenou v § 5 odst. 2 nebo 3, nebo

n) neoznámí Ústavu zrušení nebo vznik nových skutečností v obhospodařování chmelnice podle § 4 odst. 5.

(2) Za protiprávní jednání se právnické osobě uloží pokuta

a) do výše 100 000 Kč, jde-li o protiprávní jednání uvedené v odstavci 1 písm. m) nebo n),

b) do 200 000 Kč, jde-li o protiprávní jednání uvedené v odstavci 1 písm. b), g), h), i) nebo j),

c) do 300 000 Kč, jde-li o protiprávní jednání uvedené v odstavci 1 písm. c), d), f), k) nebo l),

d) do 500 000 Kč, jde-li o protiprávní jednání uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo e).

(3) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.

(4) Odpovědnost právnické osoby za protiprávní jednání zaniká, uplynul-li 1 rok ode dne zahájení řízení, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy bylo spácháno.

(5) Protiprávní jednání právnických osob podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ústav.

(6) Protiprávní jednání spáchané fyzickou osobou, která je podnikatelem19), při podnikatelské činnosti nebo v přímé souvislosti s podnikatelskou činností se posoudí podle ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(7) Pokuty ukládá a vybírá Ústav a vymáhá celní úřad.

(8) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu21).

(98) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.

7) Čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 1696/71.

8) Čl. 1 odst. 5 nařízení Rady (EHS) č. 1784/77.

9) Čl. 7 nařízení Rady (EHS) č. 1784/77.

10) Čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 1784/77.

11) Čl. 8 nařízení Rady (EHS) č. 1784/77.

12) Čl. 9a nařízení Komise (EHS) č. 890/78.

13) Čl. 10 písm. a) nařízení Komise (EHS) č. 890/78.

14) Čl. 10 písm. b) věta první nařízení Komise (EHS) č. 890/78.

15) Čl. 10 písm. b) věta druhá, čl. 10 písm. c), čl. 10 písm. d) nařízení Komise (EHS) č. 890/78.

16) Čl. 10 písm. d) nařízení Komise (EHS) č. 890/78.

17) Čl. 7 nařízení Komise (EHS) č. 3076/78.

18) Čl. 7a nařízení Komise (EHS) č. 3076/78.

19) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

21) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ

Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

§ 32

Pokuty

(1) Za porušení povinností stanovených tímto zákonem může Úřad uložit pokutu až do výše 100 000 000 Kč.

(2) Právnické osobě může Úřad uložit pokutu

a) za nakládání s vysoce nebezpečnými látkami bez udělené licence do 50 000 000 Kč,

b) za porušení povinností uvedených v § 16 do 1 000 000 Kč,

c) za porušení povinností uvedených v § 18 do 10 000 000 Kč.

(3) Fyzické nebo právnické osobě může Úřad uložit pokutu

a) za porušení povinnosti uvedené v § 4 odst. 1, § 5 odst. 2 a § 19 odst. 2 do 1 000 000 Kč,

b) za porušení povinnosti uvedené v § 4 odst. 2 a § 5 odst. 1 do 100 000 000 Kč,

c) za nesplnění povinnosti podle § 17, 20, 23, § 25 až 27 do 5 000 000 Kč,

d) za porušení povinností uvedených v § 21 a 24 do 1 000 000 Kč.

(4) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání, následkům a míře zavinění protiprávního jednání.

(5) Uložená pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(6) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na řízení o ukládání pokut obecné předpisy o správním řízení4). Při vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního předpisu5).

4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

5) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů

§ 19

Pokuty

(1) Orgán dozoru uloží pokutu do výše 50 milionů Kč tomu, kdo

a) neoprávněně nebo klamavě užil českou značku shody, certifikát, jiný dokument vydaný autorizovanou osobou v souvislosti s posuzováním shody, nebo kdo je padělal nebo zfalšoval,

b) uvedl na trh nebo distribuoval stanovené výrobky bez stanoveného označení nebo dokumentu stanoveného nařízením vlády anebo s klamavým nebo neoprávněným označením nebo dokumentem,

c) nesplnil rozhodnutí o ochranném opatření1b),

d) nesplnil opatření uložená k odstranění neoprávněného označení výrobku podle § 18.

(2) Výrobcům, dovozcům, distributorům nebo jiným osobám stanoveným v nařízeních vlády, kteří neposkytnou orgánu dozoru ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo pravdivé informace nebo neumožní jejich prověření nebo jinak ztěžují postup řízení, může uložit orgán dozoru pokutu do výše 1 milionu Kč, a to i opakovaně.

(3) Úřad na základě podnětu, který obdrží, nebo na základě vlastního zjištění, uloží pokutu do výše 1 milionu Kč tomu, kdo

a) neoprávněně označil dokument značkou ČSN,

b) neoprávněně rozmnožil nebo rozšířil českou technickou normu, nebo její část5),

c) neoprávněně vystupoval jako akreditující osoba nebo jako autorizovaná osoba nebo jako osoba, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci,

d) neoprávněně vydal osvědčení o akreditaci nebo certifikát, nebo jiný dokument vydávaný autorizovanou osobou v souvislosti s posuzováním shody.

(4) Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(5) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán oprávněný k uložení pokuty dozvěděl o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení takové povinnosti došlo.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

(7) Pokutu vybírá orgán dozoru. a vymáhá územní finanční orgán6) podle zvláštního právního předpisu6a).

(8) Výnos pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

(9) Uložením pokuty není dotčena povinnost k náhradě škody.

1b) Například § 7a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

6a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

§ 45a

(1) Zdravotní pojišťovně, která neuzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče s veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením podle § 17 odst.2, se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

(2) Zdravotní pojišťovna za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(3) Při určení výměry pokuty zdravotní pojišťovně se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(4) Odpovědnost zdravotní pojišťovny za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ministerstvo zdravotnictví.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

§ 94

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán nezahájil řízení do 2 let od okamžiku, kdy se dozvěděl o jeho spáchání, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Zákaz činnosti lze právnické osobě uložit jen tehdy, byl-li správní delikt spáchán touto činností nebo v souvislosti s ní. Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou již nesměla na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným správním deliktem tuto činnost vykonávat.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby8) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Správní delikty podle tohoto zákona, s výjimkou správních deliktů podle § 93 odst. 1 písm.

c) a h), projednává v prvním stupni Ministerstvo dopravy nebo Úřad v rozsahu své působnosti stanovené v § 88 a 89.

(7) Správní delikty podle § 93 odst. 1 písm. c) a h) projednává v prvním stupni útvar Policie České republiky, který je podle zvláštního právního předpisu5j) příslušný k provádění hraniční kontroly, ve druhém stupni je projednává ředitelství cizinecké a pohraniční policie.

(8) Pokutu uloženou podle tohoto zákona vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá ji celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

5j) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

ČÁST PADESÁTÁ

Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

§ 17b

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Přestupky podle § 17 odst. 1 písm. f) a g) a správní delikty právnických osob podle § 17a odst. 1 písm. g) a h) projednává v prvním stupni Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen "Inspekce"). Ostatní přestupky a správní delikty právnických osob v prvním stupni projednává celní úřad.

(6) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. , a vymáhá celní úřad podle zvláštního zákona15a).

(7) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.

15a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 20

Vztah ke správnímu řádu a k zákonu o správě daní a poplatků daňovému řádu

(1) Na rozhodování Ministerstva zemědělství podle § 15 odst. 3 se vztahuje správní řád16).

(2) Na úkony a rozhodování celních úřadů, celních ředitelství a Generálního ředitelství cel podle tohoto zákona se vztahuje zákon o správě daní a poplatků15) daňový řád s výjimkou řízení o ukládání pokut (§ 17), na které se vztahuje správní řád16).

15) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 146/2002 Sb. , o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ

Zákon č. 242/1997 Sb.

Zrušení článku II, kterým byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ

Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství

§ 5

Sankce

(1) Ministerstvo uloží pokutu

a) až do výše 250 000 Kč fyzické osobě, která neposkytla informace podle § 3g nebo § 4, případně poskytla takové informace nepravdivé,

b) až do výše 500 000 Kč právnické osobě, která neposkytla informace podle § 3g nebo § 4, případně poskytla takové informace nepravdivé,

c) až do výše 50 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která nesplní povinnost stanovenou v § 4a odst. 3,

d) až do výše 500 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která nesplní povinnosti stanovené v § 2i.

(2) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení povinnosti, nejvýše však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(3) Pokuty ukládá a vybírá ministerstvo. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokuty vymáhá celní úřad podle zvláštního právního předpisu5f).

(4) Fyzické nebo právnické osobě, která provozuje zemědělskou výrobu podle tohoto zákona, aniž by byla zapsána v evidenci zemědělského podnikatele, může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.

(5) Fyzické nebo právnické osobě, která uvede nepravdivé údaje v žádosti podle § 2f odst. 3 až 5, může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.

(6) Fyzické osobě, která nenahlásí ztrátu bezúhonnosti ve lhůtě do 60 dnů ode dne vzniku této skutečnosti, může být uložena pokuta až do výše 20 000 Kč.

(7) Právnické osobě, která nenahlásí ztrátu bezúhonnosti odpovědného zástupce nebo ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce anebo změnu odpovědného zástupce ve lhůtě do 60 dnů ode dne vzniku této skutečnosti, může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.

(8) Fyzické nebo právnické osobě, která neposkytne údaje potřebné pro vedení evidence ovocných sadů obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství4ab), může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.

(9) Pokutu podle odstavců 4 až 7 ukládá, vybírá a vymáhá obecní úřad obce s rozšířenou působností. Při vybírání a vymáhání postupuje podle zvláštního právního předpisu5f). Pokuty jsou příjmem rozpočtu obce s rozšířenou působností.

(10) Pokutu podle odstavce 8 ukládá a vybírá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokuty se vymáhají podle zvláštního právního předpisu5f).

4ab) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.

5f) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ

Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů

§ 9c

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby10) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou podle tohoto zákona vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry podle tohoto zákona je příjmem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, příjem z ostatních pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

10) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ

Zákon č. 91/1998 Sb.

Zrušení článku VII, kterým byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech)

§ 14c

(1) Na přestupky a jejich projednávání podle § 14 se vztahuje zvláštní právní předpis17).

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem, se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.

(3) Protiprávní jednání právnické osoby nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, se projedná podle správního řádu.

(4) Protiprávní jednání právnické osoby nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání 3 roky.

(5) Přestupky a jiné správní delikty v prvním stupni projednává a uložené pokuty vybírá ústav.

(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokuty vymáhá celní úřad podle zvláštních právních předpisů18a).

17) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

18a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ

Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů

§ 40

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže příslušný správní orgán o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán.

(4) Správní delikty podle § 36 odst. 1, s výjimkou správního deliktu podle § 36 odst. 1 písm. t) a správních deliktů podle § 36 odst. 1 písm. g), k), y) a z) spáchaných ve zdravotnickém zařízení, a správní delikt podle § 36 odst. 4 v prvním stupni projednává Ministerstvo zdravotnictví.

(5) Správní delikty podle § 36 odst. 1 písm. g), k), y) a z) spáchaný ve zdravotnickém zařízení a správní delikty podle § 36 odst. 2 písm. a), b) a c) v prvním stupni projednává krajský úřad.

(6) Správní delikty podle § 36 odst. 1 písm. t) a podle § 36 odst. 5 písm. a) a b) a přestupky podle § 39 odst. 1 písm. a) a b) v prvním stupni projednává celní orgán.

(7) Správní delikty podle § 36 odst. 3 písm. a) a b) v prvním stupni projednává příslušná krajská veterinární správa nebo Městská veterinární správa v Praze.

(8) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby10o) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(9) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do 5 let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení.

(10) Příjem z pokut uložených Ministerstvem zdravotnictví, celními orgány, příslušnými krajskými veterinárními správami nebo Městskou veterinární správou v Praze je příjmem státního rozpočtu. Příjem z pokut uložených krajským úřadem je příjmem kraje.

(11) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu10p).

10o) § 2 obchodního zákoníku.

10p) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ

Zákon č. 168/1998 Sb.

Zrušení článku II, kterým byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)

§ 74

Společná ustanovení

(1) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, době trvání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(2) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy orgán oprávněný k uložení pokuty protiprávní jednání zjistil, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo.

(3) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(4) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá celní úřad. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně souvisejících zákonů

§ 33

Pracovní odměna odsouzených

(1) Odsouzeným přísluší odměna podle vykonané práce.Vláda stanoví nařízením výši této odměny a podmínky pro její poskytování.

(2) Pracovní odměna odsouzeného se pro účely srážek daní a pojistného na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti. Z této odměny se po srážce zálohy na daň a pojistného provedou i další srážky jednak k úhradě výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, včetně příspěvku na úhradu nákladů při péči o dítě v ústavní nebo ochranné výchově, a jednak k úhradě nákladů výkonu trestu. Rozsah a pořadí dalších srážek z pracovní odměny odsouzeného stanoví Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo") vyhláškou. Přitom přihlédne zejména k zabezpečení výživy dětí odsouzeného a oprávněným nárokům poškozených trestným činem.

(3) Je-li však soudem nařízen výkon rozhodnutí srážkami pracovní odměny odsouzeného, postupuje se podle občanského soudního řádu a předpisů vydaných na jeho základě. Tento postup se uplatní i v případě exekuce nařízené správcem daně.

(4) Část pracovní odměny odsouzeného, která zbývá po provedení srážek podle odstavce 2, případně podle odstavce 3, se rozdělí na kapesné a úložné. Odmítne-li odsouzený bez závažného důvodu pracovat, kapesné mu nenáleží.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob rozdělení části pracovní odměny na kapesné a úložné podle odstavce 4 a stanoví rozsah a podmínky, za nichž odsouzený může úložné použít. Nevyčerpané úložné se odsouzenému vyplatí při propuštění z výkonu trestu, pokud se věznice s odsouzeným nedohodne jinak.

ČÁST ŠEDESÁTÁ

Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy)

§ 10

Pokuty

(1) Pokutu až do výše

a) 5 000 Kč uloží Policie České republiky tomu, kdo nedodrží opatření stanovené podle § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo c),

b) 1 000 000 Kč uloží Drážní úřad tomu, kdo nedodrží opatření stanovené podle § 5 odst. 1 písm. d),

c) 1 000 000 Kč uloží Úřad pro civilní letectví tomu, kdo nedodrží opatření stanovené podle § 5 odst. 1 písm. e),

d) 1 000 000 Kč uloží Česká obchodní inspekce tomu, kdo nedodrží opatření stanovené podle § 5 odst. 1 písm. f),

e) 20 000 000 Kč uloží Česká obchodní inspekce tomu, kdo nedodrží opatření stanovené podle § 5 odst. 1 písm. g) nebo h).

(2) Správa uloží pokutu až do výše

a) 1 000 000 Kč tomu, kdo nesplní informační povinnost podle § 7,

b) 20 000 000 Kč tomu, kdo neoprávněně použije nouzové zásoby ropy nebo jejich neoprávněné použití umožní,

c) 20 000 000 Kč tomu, kdo bez důvodů hodných zvláštního zřetele neodstraní ve stanoveném termínu nedostatky zjištěné při kontrole množství a kvality nouzových zásob ropy.

(3) Za opakované neoprávněné použití nouzových zásob ropy lze uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč.

(4) Při ukládání pokut je orgán oprávněný uložit pokutu povinen přihlédnout k charakteru a závažnosti protiprávního jednání, zejména k rozsahu porušení povinnosti a délce trvání protiprávního stavu.

(5) Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se orgán, který je oprávněn ji uložit, dozvěděl o porušení povinnosti, nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(6) V řízení o uložení pokuty se postupuje podle správního řádu. Při placení a vymáhání uložených pokut se postupuje podle předpisů o správě daní a poplatků.

(7) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil; to neplatí pro vymáhání pokut uložených podle § 10 odst. 1 písm. a). Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ

Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky

§ 67

(1) Pokuty ukládá obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu působnosti k nesplnění povinnosti došlo. Pokuty jsou příjmem rozpočtu obce.

(2) Právnická nebo fyzická osoba, které byla pokuta uložena, je povinna ji zaplatit do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jejím uložení. Za prodlení s úhradou pravomocně uložené pokuty zaplatí příslušná osoba penále úrok z prodlení ve výši 0,25 % z neuhrazené částky za každý den prodlení s úhradou, nejméně však 200 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.

(3) Výkon rozhodnutí o uložení pokuty se provádí podle zvláštního právního předpisu20).

20) § 1, § 73 a § 73a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu)

§ 93b Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo s výjimkou přestupku podle § 93 odst. 5 písm. c) a správního deliktu podle § 93a odst. 2, které v prvním stupni projednává Úřad pro ochranu osobních údajů.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby13a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad13b). Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu14).

13a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

13b) § 5 odst. 4 písm. m) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.

14) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

§ 157b Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona, s výjimkou správního deliktu podle § 156a a přestupku podle § 157a odst. 1 písm. d), projednávají orgány policie (§ 161). Správní delikt podle § 156a a přestupek podle § 157a odst. 1 písm. d) projednává v prvním stupni Úřad pro ochranu osobních údajů.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Správní delikt podle § 156 odst. 2 lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je správní delikt spolehlivě zjištěn a ubytovatel je ochoten pokutu na místě zaplatit.

(7) V blokovém řízení o správním deliktu lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

(8) K uložení a vybrání pokuty policie použije bloky k ukládání pokut (dále jen "pokutový blok") používané v blokovém řízení o přestupcích21b). Policie na pokutovém bloku vyznačí komu, kdy a za porušení jaké povinnosti byla pokuta uložena. Pokutový blok platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti.

(9) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.

(10) Pokuty vybírají orgány policie a vymáhají místně příslušné celní úřady. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

21a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

21b) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ

Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii

České republiky

§ 34c

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 34b odst. 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajů.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty uložené podle § 34b odst. 2 vybírá orgán, který je uložil, a vymáhá příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

21b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ

Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)

§ 26e Poxxxxxxx xokuta

(1) Pojišťovně nebo zajišťovně, která znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu zejména tím, že neposkytne potřebnou součinnost nebo nevyhoví výzvě dané podle tohoto zákona, může Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pokut nesmí převyšovat 20 000 000 Kč.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.

(4) Pokuty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 35b Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 35 a 35a projednává Česká národní banka.

(5) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ

Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách)

§ 37b

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména k rozsahu takového jednání a jeho následkům.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle § 37a projednává Úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby14b), se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá Úřad a vymáhá místně příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu14c).

14b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

14c) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Zrušení části sedmé, kterou byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ

Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)

§ 17

Pokuty

(1) Krajský úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kč vydavateli, který ve stanovené lhůtě nesplní povinnost

a) doručit ministerstvu oznámení s údaji potřebnými k evidenci periodického tisku podle § 7 odst. 2 nebo 3 a započne přes nesplnění této povinnosti s vydáváním periodického tisku, anebo oznámit ministerstvu změnu evidovaných údajů a přerušení nebo ukončení vydávání periodického tisku podle § 7 odst. 7,

b) dodat stanovený počet povinných výtisků určeným příjemcům podle § 9 odst. 1 nebo provést výměnu vadného povinného výtisku za bezvadný podle § 9 odst. 5.

(2) Krajský úřad uloží za porušení povinnosti stanovené v § 8 odst. 2 pokutu až do výše 200 000 Kč vydavateli, který umožní veřejné šíření periodického tisku bez povinných údajů anebo s neúplnými nebo nesprávnými povinnými údaji.

(3) Za opětovné porušení povinností stanovených v § 7 odst. 2 a 7, § 8 odst. 2 a § 9 odst. 1 a 5 uloží krajský úřad vydavateli pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v odstavcích 1 a 2. Porušení povinnosti se považuje za opětovné, jestliže vydavatel poruší povinnost v době do 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za předchozí porušení povinnosti podle tohoto zákona.

(4) Pokuty ukládá, vybírá a vymáhá krajský úřad příslušný podle sídla vydavatele, jde-li o právnickou osobu, nebo podle bydliště vydavatele, popřípadě podle místa jeho podnikání, jde-li o fyzickou osobu.

(5) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se krajský úřad o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo, a jde-li o pokračující porušování téže povinnosti, nejpozději do 3 let od doby, kdy porušování povinnosti ještě trvalo.

(6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům porušení právní povinnosti.

(7) Pokuty uložené podle tohoto zákona krajskými úřady jsou příjmem krajů.

(8) Při ukládání pokut podle tohoto zákona se postupuje podle zvláštního právního předpisu8).

(9) Při vybírání a vymáhání pokut uložených podle tohoto zákona se postupuje podle zvláštního právního předpisu9).

(109) Zaplacením pokuty podle předchozích odstavců nezaniká právní povinnost, za jejíž porušení byla pokuta uložena.

8) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

9) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ

Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě

§ 79

(1) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se Úřad o protiprávním jednání dozvěděl, nejpozději však do pěti let od doby, kdy k němu došlo.

(2) Vybírání a vymáhání pokut se provádí podle zvláštního právního předpisu26). Pokutu vybírá a vymáhá Úřad.

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu jeho následků.

(4) Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

26) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

§ 3

Působnost zákona

(1) Tento zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické a právnické osoby.

(2) Tento zákon se vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů, ať k němu dochází automatizovaně nebo jinými prostředky.

(3) Tento zákon se nevztahuje na zpracování osobních údajů, které provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu.

(4) Tento zákon se nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány.

(5) Tento zákon se dále vztahuje na zpracování osobních údajů,

a) jestliže se právní řád České republiky použije přednostně na základě mezinárodního práva veřejného, i když správce není usazen na území České republiky,

b) jestliže správce, který je usazen mimo území Evropské unie, provádí zpracování na území České republiky a nejedná se pouze o předání osobních údajů přes území Evropské unie; v tomto případě je správce povinen zmocnit postupem podle § 6 na území České republiky zpracovatele.

Jestliže zpracování provádí správce prostřednictvím svých organizačních jednotek umístěných na území Evropské unie, musí zajistit, že tyto organizační jednotky budou zpracovávat osobní údaje v souladu s národním právem příslušného členského státu Evropské unie.

(6) Ustanovení § 5 odst. 1 a § 11 a 12 se nepoužijí pro zpracování osobních údajů nezbytných pro plnění povinností správce stanovených zvláštními zákony pro zajištění

a) bezpečnosti České republiky4)

b) obrany České republiky5)

c) veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti6)

d) předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů7)

e) významného hospodářského zájmu České republiky nebo Evropské unie8)

f) významného finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie, kterým je zejména stabilita finančního trhu a měny, fungování peněžního oběhu a platebního styku, jakož i rozpočtová a daňová opatření9)

g) výkonu kontroly, dozoru, dohledu a regulace spojených s výkonem veřejné moci v případech uvedených v písmenech c), d), e) a f)10), nebo

h) činností spojených se zpřístupňováním svazků bývalé Státní bezpečnosti10a).

(7) Ustanovení § 5 odst. 1, 6 a 7 a § 9, 11, 12 a 21 se nepoužijí pro zpracování osobních údajů nezbytných pro plnění povinností správce stanovených zvláštním zákonem pro správu daní10b).

3) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

4) Například ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění zákona č. 300/2000 Sb., zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů.

6) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

7) Například zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

8) Například zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, ve znění zákona č. 302/1993 Sb.

10) Například zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

10a) Zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb.

10b) Například zákon č. …/20.. Sb., daňový řád.

§ 37

Oprávnění kontrolujících

(1) Kontrolující jsou při provádění kontroly oprávněni

a) vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných správců a zpracovatelů nebo každého, kdo zpracovává osobní údaje, (dále jen "kontrolovaný"), pokud to souvisí s předmětem kontroly; do obydlí mohou vstupovat pouze v případě, že tato slouží také k provozování podnikatelské činnosti,

b) požadovat na kontrolovaných a na jiných osobách, aby ve stanovených lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích, výpisy a zdrojové kódy programů, pokud je vlastní, výpisy a opisy dat (dále jen "doklady"), pokud to souvisí s předmětem kontroly, a provádět vlastní dokumentaci,

c) seznamovat se s utajovanými informacemi za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem31), jakož i dalšími skutečnostmi, které jsou chráněny povinností mlčenlivosti,

d) požadovat na fyzických i právnických osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,

e) zajišťovat v odůvodněných případech doklady; jejich převzetí musí kontrolovanému písemně potvrdit a na jeho žádost mu ponechat kopie převzatých dokladů,

f) pořídit kopie obsahu paměťových médií, obsahujících osobní údaje, nacházejících se u kontrolovaného,

g) požadovat, aby kontrolovaní podali ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků,

h) používat telekomunikační zařízení kontrolovaných v případech, kdy je jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly.

(2) Pokud zvláštní zákon10b) stanoví jiný postup pro ochranu osobních údajů shromažďovaných orgány veřejné moci, oprávnění kontrolujících podle odstavce 1 se v tomto rozsahu neuplatní.

10b) Například zákon č. …/20.. Sb., daňový řád.

31) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

§ 46 nadpis vypuštěn

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání a k okolnostem, za nichž bylo protiprávní jednání spácháno.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Porušení povinností podle § 44 a 45 projednává Úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé

souvislosti s ním, se použijí ustanovení o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(7) Pokutu vybírá Úřad. a vymáhá místně příslušný celní úřad podle zvláštního zákona34). Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

34) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST SEDMDESÁTÁ

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů

§ 14

Sankce za porušení zákona

(1) Ministerstvo může uložit vlastníku sbírky pokutu

a) za porušení povinností stanovených v § 7 odst. 1, v § 9 odst. 1 písm. f), g), k), l) a m) a v § 12 odst. 6 až do výše 100 000 Kč,

b) za porušení povinností stanovených v § 9 odst. 1 písm. c),d), e),h), i), j) a n) až do výše 1 mil. Kč,

c) za porušení povinností stanovených v § 9 odst. 1 písm. a) a b) až do výše 2 mil. Kč,

d) za porušení povinností stanovených v § 11 odst. 1 a 6 až do výše 10 mil. Kč.

(2) Za opakované porušení povinností stanovených v § 9 odst. 1 písm. c), d), e), h), i), j) a n) může ministerstvo uložit vlastníku sbírky pokutu až do výše 2 mil. Kč. Porušení povinností stanovených v § 9 odst. 1 písm. c), d), e), h), i), j) a n) se považuje za opakované, pokud se ho vlastník sbírky dopustil v době do 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž mu za ně byla uložena pokuta.

(3) Pokutu podle odstavců 1 a 2 lze uložit i organizaci, která spravuje sbírky a sbírkové předměty, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku.

(4) Ministerstvo může uložit organizaci státu nebo územního samosprávného celku, určené podle § 10 odst. 1 ministerstvem, pokutu za porušení povinností stanovených v § 10 odst. 1 až do výše 20 000 Kč.

(5) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání a způsobené škodě.

(6) Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(7) Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo, přitom postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.

(8) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.

ČÁST SEDMDESÁTÁ PRVNÍ

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

§ 128

(1) Obec vyvěsí neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů

a) rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu obce,

b) nález Ústavního soudu, kterým se zrušuje právní předpis obce nebo jeho jednotlivá ustanovení,

c) rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti,

d) rozhodnutí o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu obce,

e) rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu obce platnosti.

(2) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městského obvodu nebo městské části po dobu nejméně 15 dnů rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části nebo městského obvodu v samostatné působnosti.

(3) Obec na požádání zašle neprodleně Ministerstvu vnitra usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v samostatné působnosti. Obec na požádání zašle neprodleně krajskému úřadu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v přenesené působnosti.

(4) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti. Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti.

(5) Působnost svěřená krajskému úřadu v § 125 a 126 a působnost svěřená magistrátu v § 127a je působností přenesenou.

(6) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení obce a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.

(7) Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města učiněné podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a poplatků daňového řádu.

§ 129b

Kontrola výkonu přenesené působnosti

(1) Pro kontrolu výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcí se ustanovení § 129a užije obdobně, s výjimkou odstavce 8. Práva a povinnosti, které podle § 129a náležejí starostovi, popřípadě jím pověřenému zástupci, náležejí v případě kontroly výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcí tajemníkovi obecního úřadu; pokud tato funkce není v obci zřízena, pak starostovi, popřípadě jím pověřenému zástupci.

(2) Kontrolující je povinen porovnat stav kontrolovaných činností též s usneseními vlády, směrnicemi ústředních správních úřadů a s opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti.

(3) Kontrolující může dále v protokolu o kontrole

a) uložit orgánu obce splnit úkol stanovený zákonem nebo provést nápravu nezákonného postupu nebo jiných nedostatků zjištěných při kontrole a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu,

b) uložit orgánu obce podat kontrolnímu orgánu ve lhůtě stanovené podle písmene a) písemnou zprávu o splnění úkolu stanoveného zákonem nebo o nápravě nezákonného postupu nebo jiných nedostatků zjištěných při kontrole.

(4) Pro kontrolu výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst se odstavce 1 až 3 užijí obdobně. Práva a povinnosti, které podle odstavce 1 náležejí tajemníkovi obecního úřadu, náležejí v tomto případě tajemníkovi úřadu městského obvodu nebo městské části. Stav kontrolovaných činností se porovnává rovněž s opatřeními magistrátu přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti

svěřené orgánům městských obvodů nebo městských částí, a pokud kontrolu provádí magistrát, uvádí se v protokolu o kontrole lhůta pro podání zprávy magistrátu.

(5) Ustanovení odstavce 3 písm. a) se nevztahuje na úkony učiněné orgány obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a poplatků daňového řádu.

§ 129c

(1) Fyzické osobě, která zavinila, že obec nesplnila povinnost podle § 129a odst. 2, může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč.

(2)Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené kontrolujícím. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 měsíce ode dne nesplnění povinnosti.

(4) Xxxxxxxxxx pokutu vybírá a vymáhá kontrolní orgán, který ji uložil. Pořádková pokuta je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost kontrolního orgánu, který pokutu uložil.

(5) Při vybírání a vymáhání pořádkové pokuty se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.

§ 147

(1) Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování obce

a) ve věcech podle § 58 až 59,

b) o právech a povinnostech právnických a fyzických osob na úseku přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

(2) Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.

(3) Obec vybírá a vymáhá pokuty podle zvláštního zákona;39) výnos pokut uložených obcí je příjmem obce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(4) Rozhodnutí orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň vydaná ve správním řízení, přezkoumává příslušný krajský úřad. Řízení o přezkoumání rozhodnutí16) orgánů těchto měst probíhající před příslušným ústředním správním úřadem a neskončená ke dni účinnosti tohoto ustanovení se dokončí podle dosavadních předpisů.

16) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

39) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST SEDMDESÁTÁ DRUHÁ

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)

§ 85

(1) Kraj vyvěsí neprodleně na úřední desce krajského úřadu po dobu nejméně 15 dnů

a) rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti,

b) rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu nebo o zastavení řízení o návrhu na zrušení právního předpisu kraje.

(2) Ve Věstníku kraj neprodleně oznámí

a) rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu kraje,

b) rozhodnutí o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu kraje,

c) nález Ústavního soudu, kterým se zrušuje právní předpis kraje nebo jeho jednotlivá ustanovení,

d) rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu kraje platnosti.

(3) Kraj na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů kraje v samostatné působnosti. Kraj na požádání zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů kraje v přenesené působnosti.

(4) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení kraje a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu kraje v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.

(5) Ustanovení dílů 1 a 2 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů kraje učiněné podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a poplatků daňového řádu.

§ 88

Kontrola výkonu přenesené působnosti

(1) Pro kontrolu výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům krajů se ustanovení § 87 užije obdobně, s výjimkou odstavce 8. Práva a povinnosti, které podle § 87 náležejí hejtmanovi, popřípadě jím pověřenému zástupci, náležejí v případě kontroly výkonu přenesené působnosti řediteli krajského úřadu.

(2) Kontrolující je povinen porovnat stav kontrolovaných činností též s usneseními vlády, směrnicemi ústředních správních úřadů a s opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti.

(3) Kontrolující může dále v protokolu o kontrole

a) uložit orgánu kraje splnit úkol stanovený zákonem nebo provést nápravu nezákonného postupu nebo jiných nedostatků zjištěných při kontrole a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu,

b) uložit orgánu kraje podat kontrolnímu orgánu ve lhůtě stanovené podle písmene a) písemnou zprávu o splnění úkolu stanoveného zákonem nebo o nápravě nezákonného postupu nebo jiných nedostatků zjištěných při kontrole.

(4) Ustanovení odstavce 3 písm. a) se nevztahuje na úkony učiněné orgány kraje podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a poplatků daňového řádu.

§ 89

(1) Fyzické osobě, která zavinila, že kraj nesplnil povinnost podle § 87 odst. 2, může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené kontrolujícím. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 měsíce ode dne nesplnění povinnosti.

(4) Xxxxxxxxxx pokutu vybírá a vymáhá kontrolní orgán, který ji uložil. Pořádková pokuta je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost kontrolního orgánu, který pokutu uložil.

(5) Při vybírání a vymáhání pořádkové pokuty se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.

ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze

§ 112

(1) Hlavní město Praha vyvěsí neprodleně na úřední desce Magistrátu po dobu nejméně 15

dnů

a) rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti,

b) rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí nebo zamítnutí návrhu nebo o zastavení řízení o návrhu na zrušení právního předpisu hlavního města Prahy,

c) rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města Prahy platnosti.

(2) Hlavní město Praha neprodleně oznámí ve Sbírce

a) rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města Prahy,

b) rozhodnutí o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města Prahy,

c) nález Ústavního soudu, kterým se zrušuje právní předpis hlavního města Prahy nebo jeho jednotlivá ustanovení.

(3) Městská část vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti.

(4) Hlavní město Praha na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahy v samostatné působnosti. Hlavní město Praha na požádání zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahy v přenesené působnosti.

(5) Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části v samostatné působnosti. Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části v přenesené působnosti.

(6) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy nebo městské části v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.

(7) Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů hlavního města Prahy nebo městské části učiněné podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a poplatků daňového řádu.

§ 116

(1) Fyzické osobě, která zavinila, že hlavní město Praha nebo jeho městská část nesplnily povinnost podle § 114 odst.2, může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50.000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené kontrolujícím. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 měsíce ode dne nesplnění povinnosti.

(4) Xxxxxxxxxx pokutu vybírá a vymáhá kontrolní orgán, který ji uložil. Pořádková pokuta je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost kontrolního orgánu, který pokutu uložil.

(5) Při vybírání a vymáhání pořádkové pokuty se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.

ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)

§ 17e

(1) Jiného správního deliktu se dopustí právnická osoba, která

a) neoprávněně nakládá s rodným číslem (§ 13 odst. 7), nebo

b) neoprávněně využívá rodná čísla (§ 13c odst. 1).

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 10 000 000 Kč.

(3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(4) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(5) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(6) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad pro ochranu osobních údajů14e) (dále jen "Úřad").

(7) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby14f) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(8) Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(9) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu14g).

14e) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

14f) § 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14g) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ

Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)

§ 28

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby nesplnění nebo porušení povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, době trvání, k jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.

(3) Odpovědnost osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni inspekce nebo orgány veterinárního dozoru; orgány veterinárního dozoru projednávají pouze správní delikty týkající se

označování (§ 22) a evidence (§ 23 až 23c) podle své působnosti stanovené zvláštním zákonem8b).

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání4) fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(7) Pokuty vybírají a vymáhají celní úřady10). Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštních právních předpisů10a). Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

4) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

8b) § 3 odst. 1 písm. y) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb.

8b) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10) § 5 odst. 4 písm. m) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

10a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST SEDMDESÁTÁ ŠESTÁ

Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních)

§ 22

Pokuty

(1) Úřad uloží kontrolované osobě pokutu

a) až do výše 200 000 Kč, jestliže zjistí, že nebyl dodržen stanovený termín pro předložení kontrolovaných výrobků k ověřování,

b) až do výše 500 000 Kč, jestliže nebyl umožněn zaměstnancům úřadu přístup za účelem provedení kontroly nebo jim nebyly předloženy požadované dokumenty nebo údaje ke kontrole nebo nebyly předloženy požadované vzorky,

c) až do výše 1 000 000 Kč, jestliže

1. byly uvedeny na trh neověřené kontrolované výrobky,

2. byly uvedeny na trh ověřené nebo neověřené kontrolované výrobky bez zkušební značky,

3. byly neoprávněně použity zkušební značky,

4. byly uvedeny na trh kontrolované výrobky, které nesplňují stanovené technické požadavky,

5. nesplní opatření uložená podle § 20 odst. 4,

6. byly uvedeny na trh pyrotechnické výrobky po datu spotřeby.

(2) Úřad může uložit kontrolované osobě, která jinak než podle odstavce 1 písm. b) maří, narušuje nebo jiným způsobem ztěžuje výkon kontroly, pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně.

(3) Inspektor úřadu je oprávněn uložit pokutu v blokovém řízení až do výše 5 000 Kč kontrolované osobě nebo tomu, kdo je zapsán v průkazu zbraně, za zaviněné porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona nebo za ztížení výkonu kontroly způsobené jejich jednáním. Pokutu v blokovém řízení lze uložit bez dalšího projednání, bylo-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a kontrolovaná osoba nebo ten, kdo je zapsán v průkazu zbraně, jsou ochotni pokutu zaplatit. Na blokové řízení podle tohoto zákona se použijí ustanovení o blokovém řízení podle zvláštního právního předpisu23) obdobně.

(4) Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(5) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se úřad o porušení

povinnosti dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení povinnosti tři roky.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

(7) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu. Pokuty vybírají a vymáhají celní úřady podle zvláštního právního předpisu25), s výjimkou pokut uložených v blokovém řízení.

23) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ

Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů

§ 19

(1) Pokutu podle § 18 lze uložit do 3 let ode dne, kdy ministerstvo zjistí porušení povinnosti, nejdéle však do 10 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobených následků, k včasnosti a účinné součinnosti osoby, která se dopustila protiprávního jednání při odstraňování závad.

(3) Pokuty uložené podle § 18 vybírá a vymáhá ministerstvo. ; při jejich vybírání a vymáhání postupuje podle zvláštního právního předpisu11). Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu.

11) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ

Zákon č. 159/2000 Sb.

Zrušení části druhé, kterou byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ

Zákon č. 218/2000 Sb.

Zrušení části druhé, kterou byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST OSMDESÁTÁ

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu)

§ 19

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu,

zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby8) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

8) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zrušení části třetí, kterou byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ

Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů

§ 26

(1) Řízení o uložení pokuty se zahajuje z podnětu příslušného správního úřadu. Řízení musí být zahájeno do 1 roku od zjištění porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byla tato povinnost porušena. Pokutu lze uložit nejpozději do 5 let ode dne, kdy byla tato povinnost porušena. Po dobu vyhlášeného stavu ohrožení státu a válečného stavu se běh lhůty přerušuje. Není- li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se v řízení o uložení pokuty podle správního řádu14).

(2) Při ukládání pokut je správní úřad oprávněný uložit pokutu povinen přihlédnout k charakteru a závažnosti protiprávního jednání, zejména k rozsahu porušení povinnosti a délce trvání protiprávního stavu.

(3) Správní úřad v rozhodnutí o uložení pokuty stanoví splatnost pokuty ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

(4) Příjem z pokut uložených správním úřadem je příjmem státního rozpočtu. Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona krajským úřadem jsou příjmem kraje.

(5) Zaplacením pokuty není dotčena odpovědnost příslušných osob podle zvláštních právních předpisů. Zaplacená pokuta se nezapočítává na náhradu škody.

(6) Uložení pokuty nezbavuje povinnou osobu povinnosti odstranit ve lhůtě stanovené příslušným správním úřadem protiprávní stav. Pokud tak povinná osoba neučiní, může jí být pokuta ukládána opakovaně.

(7) Při placení a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu21). Správní úřad, který pokutu uložil, zašle bez zbytečného odkladu rozhodnutí o uložení pokuty s vyznačením jeho právní moci a vykonatelnosti příslušnému celnímu úřadu.

14) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST OSMDESÁTÁ DRUHÁ

Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

§ 33

Správní delikty

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba zařazená do přechodného období nebo jako osoba podnikající v ekologickém zemědělství se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství1)

a) použije nepovolená krmiva, krmné suroviny, krmné směsi, doplňková krmiva, doplňkové látky a premixy, přípravky na ochranu rostlin, hnojiva, půdní pomocné látky, rozmnožovací materiál, čisticí a desinfekční přípravky pro čištění a desinfekci chovatelských budov a zařízení, přípravky a prostředky proti škůdcům ve stájích a chovatelských zařízeních nebo osiva29),

b) přepravuje zvířata nepovoleným způsobem30),

c) používá vazné ustájení zvířat31),

d) nepodporuje přirozenou imunitu zvířete32),

e) použije geneticky modifikované organismy nebo produkty takových organismů s výjimkou veterinárních léčiv33),

f) neudržuje úrodnost a biologickou aktivitu půdy34),

g) nepoužívá k ochraně před škůdci, chorobami a plevely přednostně preventivních, mechanických a fyzikálních postupů35),

h) chová na ekofarmě stejný druh hospodářského zvířete ekologickým i neekologickým způsobem36),

i) nezajistí výživu mláďat přirozeným, přednostně mateřským mlékem37),

j) používá v chovu zvířat preventivně alopatická veterinární léčiva nebo antibiotika38),

k) používá v chovu zvířat látky určené ke stimulaci růstu nebo užitkovosti nebo hormony s cílem

řízení reprodukce nebo stimulace říje39),

l) provádí v ekologickém chovu zvířat přenosy embryí40),

m) nezajistí jednoznačnou identifikaci zvířat nebo jejich produktů ve všech stadiích výroby, přípravy, přepravy a uvedení na trh41),

n) nezajistí řádné skladování statkových hnojiv, aby zabránila znečištění vod přímým kontaktem nebo vypouštěním a prosakováním do půdy42),

o) nezajistí zvířatům podmínky ustájení odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám zvířat43),

p) nezajistí zvířatům ustájení v budovách v oblastech s nevhodnými klimatickými podmínkami pro celoroční chov zvířat venku44),

q) nezajistí zvířatům minimální plochy ustájení a výběhů, jakož i jiné parametry prostor, určených pro různé druhy a kategorie zvířat45),

r) nezabrání devastaci půdy a vegetace nadměrnou pastvou zvířat46),

s) nezajistí zvířatům přístup na pastvu nebo do venkovních výběhů47),

t) ustájí telata starší jednoho týdne v individuálních boxech48),

u) ustájí selata na etážových plošinách anebo v klecích49),

v) k ustájení drůbeže používá klece nebo nevhodné stáje50),

w) neumožní drůbeži přístup do výběhu nebo vodní drůbeži přístup k tekoucí vodě nebo rybníku51),

x) nezajistí jednoznačnou identifikaci bioproduktů, biopotravin nebo ostatních bioproduktů, aby

nedošlo k záměně, kontaminaci nebo ke smíchání s jinými výrobky nebo nežádoucími látkami52),

y) jako dovozce neinformuje pověřenou osobu o zásilce, která má být ze země, která není členským státem Evropské unie (dále jen "třetí země"), dovezena do Evropské unie53), nebo

z) jako první příjemce zboží ze třetí země neověří a nezaznamená v dokladech uzavření obalu nebo kontejneru a shodu označení zásilky s osvědčením uvedeným v nařízení54),

aa) nesplní jinou povinnost stanovenou předpisy Evropských společenství1).

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba zařazená do přechodného období nebo jako osoba podnikající v ekologickém zemědělství se dopustí dále správního deliktu tím, že v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství1)

a) neoznámí ministerstvu, že za účelem uvádění na trh produkuje, připravuje nebo dováží ze třetí země bioprodukty, biopotraviny, ekologická krmiva a krmné směsi, ekologický rozmnožovací materiál a nepodrobí svůj podnik kontrolnímu systému pověřené osoby55), nebo

b) nesplní povinnost stanovenou zvláštním opatřením (§ 34).

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí dále správního deliktu tím, že v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství1)

a) použije na obalu, v reklamě nebo obchodních dokumentech zemědělských surovin, potravin, krmiv nebo krmných směsí, krmných surovin, doplňkových krmiv, doplňkových látek, premixů nebo rozmnožovacího materiálu, jakýkoliv odkaz na ekologické zemědělství, zejména s použitím slov ekologický nebo biologický nebo jejich odvozených slov "eko" nebo "bio"56),

b) použije na obalu, v reklamě nebo obchodních dokumentech zemědělských surovin, potravin, krmiv nebo krmných směsí, krmných surovin, doplňkových krmiv, doplňkových látek, premixů, rozmnožovacího materiálu, odkaz na ekologické zemědělství57),

c) použije na obalu, v reklamě nebo obchodních dokumentech zemědělských surovin, potravin, krmiv nebo krmných směsí, krmných surovin, doplňkových krmiv, doplňkových látek, premixů, rozmnožovacího materiálu údaj nebo logo potvrzující, že výrobky podléhají zvláštnímu kontrolnímu systému58), nebo

d) doveze ze třetí země a uvede na trh Evropských společenství a označí jako produkty ekologického zemědělství, zemědělské suroviny, potraviny, krmiva nebo krmné směsi, krmné suroviny, doplňková krmiva, doplňkové látky, premixy, rozmnožovací materiál59).

(4) Fyzická osoba se dopustí dále přestupku tím, že v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství1)

a) použije na obalu, v reklamě nebo obchodních dokumentech zemědělských surovin, potravin, krmiv nebo krmných směsí, krmných surovin, doplňkových krmiv, doplňkových látek, premixů nebo rozmnožovacího materiálu, jakýkoliv odkaz na ekologické zemědělství, zejména s použitím slov ekologický nebo biologický nebo jejich odvozených slov "eko" nebo "bio"56),

b) použije na obalu, v reklamě nebo obchodních dokumentech zemědělských surovin, potravin, krmiv nebo krmných směsí, krmných surovin, doplňkových krmiv, doplňkových látek, premixů, rozmnožovacího materiálu, odkaz na ekologické zemědělství57),

c) použije na obalu, v reklamě nebo obchodních dokumentech zemědělských surovin, potravin, krmiv nebo krmných směsí, krmných surovin, doplňkových krmiv, doplňkových látek, premixů, rozmnožovacího materiálu údaj nebo značku potvrzující, že výrobky podléhají zvláštnímu kontrolnímu systému58), nebo

d) doveze ze třetí země a uvede na trh Evropských společenství a označí jako produkty ekologického zemědělství, zemědělské suroviny, potraviny, krmiva nebo krmné směsi, krmné suroviny, doplňková krmiva, doplňkové látky, premixy, rozmnožovací materiál59).

(5) Za správní delikt lze uložit pokutu

a) do 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. y),

b) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), f) až h), r) až w), z), nebo odstavce 2 písm. a),

c) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), i) až q) nebo x),

d) do 70 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), nebo

e) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3.

(6) Za přestupek podle odstavce 4 může ministerstvo uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(7) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(8) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne zejména k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(9) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(10) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo.

(11) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(12) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(13) Pokutu vybírá ministerstvo. a vymáhá ji příslušný územní finanční orgán60) podle zvláštního právního předpisu61). Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.

1) Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícímu označování zemědělských produktů a potravin, v platném znění.

Nařízení Komise (ES) č. 1788/2001 ze dne 7. září 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro implementaci ustanovení týkajících se osvědčení o kontrole dovozů ze třetích zemí dle článku 11 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícímu označování zemědělských produktů a potravin, v platném znění.

Nařízení Komise (EHS) č. 207/93 ze dne 29. ledna 1993, kterým se vymezuje obsah přílohy VI nařízení (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícímu označování zemědělských produktů a potravin a kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení, v platném znění.

3) Čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

7) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby).

Čl. 6 odst. 2 a čl. 6a odst. 1 a 2 nařízení Rady (EHS) č.2092/91.

8) § 2e až 2g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.

18) Čl. 2, 5 a 10 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

29) Čl. 6 odst. 1 písm. b) nebo c) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

30) Příloha č. I část B bod 6. 2. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

31) Příloha č. I část B bod 6. 1. 4. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

32) Příloha č. I část B bod 5. 1. c) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

33) Čl. 6 odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

34) Příloha č. I oddíl A odst. 2. 1. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

35) Příloha č. I oddíl A odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

36) Příloha č. I oddíl B odst. 1. 6. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

37) Příloha č. I oddíl B odst. 4. 5. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

38) Příloha č. I oddíl B odst. 5. 4. písm. c) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

39) Příloha č. I oddíl B odst. 5. 5. písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

40) Příloha č. I oddíl B odst. 6. 1. 1. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

41) Příloha č. I oddíl B odst. 6. 3. 1. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

42) Příloha č. I oddíl B odst. 7. 6. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

43) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 1. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

44) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 2. 1. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

45) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 2. 3. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

46) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 2. 4. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

47) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 3. 1. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

48) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 3. 7. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

49) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 3. 8. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

50) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 4. 1., 8. 4. 3. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

51) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 4. 2. a 8. 4. 5. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

52) Příloha č. III oddíl Všeobecná ustanovení odst. 8 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

53) Příloha č. III oddíl C odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

54) Příloha č. III oddíl C odst. 6 nařízení Komise (ES) č. 1788/2001.

55) Čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

56) Čl. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

57) Čl. 5 odst. 1, 2, 3, 3a a 5 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

58) Čl. 10 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

59) Čl. 11 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 a nařízení Komise (ES) č. 1788/2001.

60) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

61) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST OSMDESÁTÁ TŘETÍ

Zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech

§ 4

Výměna informací na dožádání

(1) Příslušný orgán poskytne informace o jednotlivých případech týkajících se daní podle § 2 odst. 1 (dále jen "informace") na dožádání příslušného úřadu smluvního státu.

(2) Příslušný orgán může od příslušného úřadu smluvního státu rovněž informace dožadovat, pokud vyčerpal vlastní obvyklé zdroje údajů, které mohl v daném případě využít, aniž by tím bylo ohroženo dosažení žádoucího výsledku.

(3) Při postupu podle odstavce 2 lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu neběží.

ČÁST OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ

Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu)

§ 13

Sankce

(1) Fond uloží sankci podle tohoto zákona, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství jinak.

(2) Fond uloží pokutu

a) až do výše 250 000 Kč fyzické osobě, která neposkytla informace podle tohoto zákona nebo informace stanovené nařízením vlády, případně poskytla takové informace nepravdivé, s výjimkou informací, u kterých nemohla v den podání žádosti důvodně předpokládat jejich nepravdivost,

b) až do výše 500 000 Kč právnické osobě, která neposkytla informace podle tohoto zákona nebo informace stanovené nařízením vlády, případně poskytla takové informace nepravdivé, s výjimkou informací, u kterých nemohla v den podání žádosti důvodně předpokládat jejich nepravdivost,

c) až do výše 1 000 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která porušila povinnosti vyplývající z ustanovení § 12a, s výjimkou povinnosti stanovené v ustanovení § 12a odst. 3,

d) až do výše 50 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která nesplní povinnost stanovenou v ustanovení § 12a odst. 3,

e) až do výše 500 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která nesplní povinnost stanovenou v ustanovení § 11d odst.8,

f) až do výše 500 000 Kč odběrateli, který odebral syrové kravské mléko od producenta kravského mléka, který není držitelem individuálního referenčního množství mléka a nebo není Fondem schválený jako odběratel,

g) až do výše 2 000 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která nesplní nebo poruší povinnost vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství jinak.

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy Fond zjistil porušení povinnosti, nejvýše však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Pokutu podle odstavce 2 písm. a) a b) uloží Fond také v případě, že informace podle tohoto zákona nebo informace stanovené nařízením vlády nebyly poskytnuty ve stanoveném termínu. Pokutu lze uložit opakovaně.

(5) Pokuty podle odstavců 1 až 4 jsou finančními zdroji Fondu. Při rozhodování o povinnosti zaplatit pokutu má Fond postavení orgánu veřejné správy.

(6) Pokuty podle odstavců 1 až 4 vybírá a vymáhá Xxxx.

(7) O odvolání proti rozhodnutí Fondu podle odstavců 1 až 6 rozhoduje ministerstvo.

ČÁST OSMDESÁTÁ PÁTÁ

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

§ 93

(1) Při rozhodování o uložení pokuty a její výši orgán ochrany veřejného zdraví přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. V případě, kdy došlo k nápravě bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, orgánu ochrany veřejného zdraví byla poskytnuta účinná součinnost, nedošlo k poškození zdraví fyzických osob ani vzniku nebo hrozbě epidemie, může orgán ochrany veřejného zdraví od uložení pokuty upustit.

(2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do 1 roku ode dne, kdy orgán ochrany veřejného zdraví nesplnění nebo porušení povinnosti zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

(3) Při opakovaném zjištění, že kontrolovaná osoba50) nesplnila nebo porušila tutéž povinnost do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení předchozí pokuty může orgán ochrany veřejného zdraví uložit pokutu až do výše desetinásobku stanovených částek. Podmínka podle věty první je splněna i tehdy, jestliže orgán ochrany veřejného zdraví zjistí, že stejná povinnost provozovatele nebyla splněna ve dvou nebo více jeho provozovnách.

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví pokutu ukládá a vybírá. Vymáhá ji celní úřad podle zvláštního právního předpisu55).

(5) Výnos z pokut uložených orgánem ochrany veřejného zdraví je příjmem státního rozpočtu.

50) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

55) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST OSMDESÁTÁ ŠESTÁ

Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů

§ 28

Zahájení správního řízení a výnosy z pokut

(1) Správní řízení, v němž ministerstvo ukládá opatření a sankce podle tohoto zákona, lze zahájit i doručením rozhodnutí ministerstva, jímž se ukládá opatření nebo sankce dotčené osobě.

(2) Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. Správu pokut vykonává místně příslušný celní úřad podle zákona upravujícího správu daní a poplatků.

ČÁST OSMDESÁTÁ SEDMÁ

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)

§ 125

Pokuty

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží pokutu do 100 000 Kč fyzické osobě podnikající podle zvláštního právního předpisu28) nebo právnické osobě, která jako provozovatel vozidla

a) přikázala nebo dovolila, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích použito vozidla, které nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem2),

b) svěřila řízení vozidla osobě, která nesplňovala podmínky podle § 3 odst. 2 a § 5 odst. 2 písm. b) a c),

c) svěřila řízení motorového vozidla osobě, která nesplňovala podmínky podle § 3 odst. 3,

d) nezajistila, aby barevné provedení a označení vozidla bylo provedeno tak, aby nebylo zaměnitelné se zvláštním barevným provedením a označením vozidel Vojenské policie12) a policie13) a celní správy14) a obecní policie14a),

e) přikázala řízení vozidla nebo svěřila vozidlo osobě, o níž neznala údaje potřebné k určení její totožnosti.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží pokutu do 50 000 Kč fyzické osobě, která je provozovatelem vozidla nebo které provozovatel nebo jiná osoba svěřila řízení vozidla, jestliže se dopustila jednání uvedeného v odstavci 1 písm. e).

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží pokutu do 100 000 Kč osobě, která používá antiradar.

(4) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se obecní úřad obce s rozšířenou působností o protiprávním jednání podle odstavce 1 dověděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo nebo kdy protiprávní jednání ještě trvalo. Pokutu nelze uložit, uplynula- li od protiprávního jednání doba delší než tři roky.

(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností pokutu rovněž vybere. Na vymáhání pokut se

vztahují předpisy o správě daní a poplatků38).

(6) Při stanovení pokuty se přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(7) Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona jsou příjmem obce.

2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.

12) Vyhláška č. 58/1996 Sb., kterou se stanoví zevní označení a služební průkaz vojenského policisty a barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie.

13) Vyhláška č. 25/1998 Sb., o vnějším označení policie a prokazování příslušnosti k policii, ve znění vyhlášky č. 246/2002 Sb.

14) Vyhláška č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích celní správy, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy, ve znění vyhlášky č. 246/2002 Sb.

14a) Vyhláška č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii.

28) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

38) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST OSMDESÁTÁ OSMÁ

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů

§ 7a Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá ministerstvo a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu12a).

12) § 2 obchodního zákoníku.

12a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ

Zákon č. 367/2000 Sb.

Zrušení části třetí, kterou byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST DEVADESÁTÁ

Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám)

§ 22a Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ústav.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá Ústav a vymáhá místně příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

12) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

ČÁST DEVADESÁTÁ PRVNÍ

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

§ 14

Fond

(1) Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence podle § 13, kteří plní povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence, vede Energetický regulační úřad na zvláštním běžném účtu. Příjmy účtu tvoří platby povinného subjektu, úroky a penále úrok z prodlení.

(2) Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. h) a i) jsou povinni finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence.

(3) Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu vznikne, nedosahuje-li výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období výše 50 000 000 Kč. Příspěvky vyměřuje a předepisuje, vybírá, vymáhá, evidenci a kontrolu příspěvků včetně vypořádání přeplatků a nedoplatků provádí Energetický regulační úřad; přitom postupuje podle zvláštního právního předpisu1b). Při správě příspěvků Energetický regulační úřad postupuje podle daňového řádu. Vypořádáním přeplatků a nedoplatků, včetně dodatečně vyměřeného příspěvku není dotčena již stanovená výše příspěvků

držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří za účetní období fondu, ve kterém klesne zůstatek fondu nejméně o 5 000 000 Kč. Přeplatky do výše 100 Kč Energetický regulační úřad nevrací.

(4) Postup pro stanovení výše příspěvku jednotlivých držitelů licence je určen součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených tržeb jimi provozovaných licencovaných činností za uplynulý kalendářní rok a částky vyplývající z odstavce 3 pro příslušný rok. Osvobozeni od povinnosti placení příspěvku jsou ti držitelé licencí, jejichž výše příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou se tak snížila celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se rozpočítá na držitele licencí, na které se osvobození nevztahuje, a o tento podíl se zvýší vyměřovaný příspěvek, který jsou povinni přispět do fondu.

(5) Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický regulační úřad výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí a vyrozumí o tom příslušného držitele licence. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Zjistí-li Energetický regulační úřad po vyměření příspěvku, že takto stanovený příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně příspěvek vyměří ve výši rozdílu mezi příspěvkem původně vyměřeným a příspěvkem nově stanoveným. Dodatečně vyměřený příspěvek je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(6) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději do 30. června kalendářního roku vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti nad rámec licence v uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této ztráty z finančních prostředků fondu.

(7) Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu, může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu splatné nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

(8) Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.

(9) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků fondu na hrazení prokazatelné ztráty a za správnost vyúčtování prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.

(10) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel licence povinen neoprávněně čerpané nebo zadržené finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Energetickým regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu. Zároveň je držitel licence povinen zaplatit penále úrok z prodlení ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Penále Úrok z prodlení je příjmem fondu. Energetický regulační úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále úrok z prodlení snížit nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně penále úroku z prodlení vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.

(11) Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný kalendářní rok v Energetickém regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem rozpočtu fondu na další kalendářní rok.

(12) Postup pro stanovení výše ročního finančního příspěvku podle odstavce 4 u jednotlivých držitelů licence do fondu a podrobná pravidla pro placení finančních příspěvků stanoví prováděcí právní předpis.

1b) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 95

Ukládání pokut

(1) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jejího porušení a jeho následkům a k okolnostem, za nichž k porušení došlo.

(2) Právnická osoba a fyzická osoba podnikající za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

(3) Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád. Pokuty ukládá územní inspektorát. O odvolání proti uložení pokuty územním inspektorátem rozhoduje ústřední inspektorát.

(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se územní inspektorát o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení tři roky.

(5) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a jejich správu jejich placení vykonává Státní energetická inspekce. podle zvláštních právních předpisů16).

16) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DEVADESÁTÁ DRUHÁ

Zákon č. 492/2000 Sb.

Zrušení části třetí, kterou byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST DEVADESÁTÁ TŘETÍ

Zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků

§ 19

Sankce

(1) Ústřední orgán může uložit právnické nebo fyzické osobě, včetně vlastníka nebo držitele, pokutu za porušení povinností stanovených v § 17 odst. 2 až do výše 500 000 Kč.

(2) Ústřední orgán může dále vlastníku nebo držiteli uložit pokutu

a) za porušení povinnosti stanovené v § 4 odst. 4 až do výše 3 000 000 Kč,

b) za nesplnění povinnosti uložené v rozhodnutí vydaném podle § 5 odst. 1, 2 a 3 až do výše 3 000 000 Kč.

(3) Za opakované porušení povinností podle odstavců 1 a 2 může ústřední orgán uložit pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice stanovených částek. Porušení povinnosti se považuje za opakované, pokud se jej právnická nebo fyzická osoba, vlastník nebo držitel dopustí opětovně v době do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona.

(4) Při stanovení výše pokuty ústřední orgán přihlíží k závažnosti, způsobu jednání, rozsahu a následkům protiprávního jednání.

(5) Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se ústřední orgán o porušení povinnosti dozvěděl, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá ústřední orgán.; přitom postupuje podle zvláštního právního předpisu10).

(7) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

10) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DEVADESÁTÁ ČTVRTÁ

Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků)

§ 8

Pokuty

(1) Orgán dozoru uloží pokutu až do výše 50 000 000 Kč tomu, kdo

a) uvede na trh výrobek, který je nebezpečný, nebo

b) nesplní povinnosti uvedené v § 4 odst. 1, 3 a 4 a v § 5 odst. 4 až 10 tohoto zákona.

(2) Při ukládání pokuty se přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán oprávněný k uložení pokuty o porušení povinností dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení povinnosti 3 roky.

(4) Ukládání pokut, jejich splatnost, vybírání a vymáhání se řídí zvláštními právními předpisy9). Ukládání pokut a jejich splatnost se řídí zvláštními právními předpisy9).

(5) Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

9) Například § 9 a 12 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, §

10 zákona č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DEVADESÁTÁ PÁTÁ

Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách)

§ 25

(1) Příslušný krajský úřad uloží právnické osobě pokutu

a) až do výše 500 000 Kč, nesplní-li povinnost stanovenou v § 4 odst. 1, § 8 odst. 2, § 11 odst. 3, § 19 odst. 1, § 20 odst. 1 a 2, § 22 odst. 1, § 23 odst. 1 a 3 a § 24 nebo postupuje-li v rozporu s rozhodnutím podle § 21 odst. 1 a 2,

b) až do výše 300 000 Kč, nesplní-li povinnost stanovenou v § 7 odst. 2, § 10 odst. 2, § 11 odst. 1 větě první, § 17, § 19 odst. 5, § 21 odst. 4 větě první a § 23 odst. 2,

c) až do výše 100 000 Kč, nesplní-li povinnost stanovenou v § 11 odst. 2, § 12 větě druhé, § 13, § 14 odst. 2 a § 19 odst. 4,

d) až do výše 50 000 Kč,nesplní-li povinnost stanovenou v § 7 odst.1, § 8 odst.1, § 15 a § 21 odst.4.

(2) Příslušný krajský úřad uloží tomu, v jehož prospěch byla sbírka konána, pokutu až do výše 500 000 Kč, nesplní-li povinnost stanovenou v § 23 odst. 3 a v § 24 odst. 4.

(3) Příslušný krajský úřad uloží fyzické osobě pokutu až do výše 10 000 Kč, nesplní-li povinnost stanovenou v § 10 odst. 4 a v § 14 odst. 1.

(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný krajský úřad dozvěděl o jednání uvedeném v odstavci 1 nebo 2. Pokutu však lze uložit nejdéle do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Do lhůt podle tohoto odstavce se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního předpisu5).

(5) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu, kterým k porušení práv a povinností došlo, k okolnostem, za nichž k protiprávnímu jednání došlo, a k následkům takového jednání. Pokutu lze uložit opakovaně.

(6) Pokuty vybírají a vymáhají příslušné krajské úřady, a to postupem podle zvláštního právního předpisu, který upravuje správu daní a poplatků. Výnosy z pokut uložených příslušným krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje, výnosy z pokut uložených ministerstvem (§ 26 odst. 1) jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

5) Trestní řád.

ČÁST DEVADESÁTÁ ŠESTÁ

Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) exekucí výkon rozhodnutí nařizovaný soudem a prováděný soudem nebo soudním exekutorem podle zvláštních právních předpisů1), daňová exekuce nařizovaná a prováděná správcem daně podle zvláštního právního předpisu2) a výkon rozhodnutí nařizovaný a prováděný orgánem veřejné správy podle zvláštního právního předpisu3),

b) oprávněným ten, jehož pohledávka se exekucí vymáhá,

c) povinným ten, proti němuž je exekuce nařízena a prováděna,

d) správcem daně ten, kdo nařizuje a provádí exekuci podle zákona o správě daní a poplatků

daňového řádu,

e) nařízením exekuce vydání rozhodnutí, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí nebo nařídil exekuci, vydání exekučního příkazu správcem daně a vydání příkazu orgánem veřejné správy.

1) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

2) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DEVADESÁTÁ SEDMÁ

Zákon č. 120/2001 Sb.

Zrušení části desáté, kterou byl novelizován zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

ČÁST DEVADESÁTÁ OSMÁ

Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže)

§ 22

(1) Úřad může rozhodnout o uložení pokuty

a) do výše 300 000 Kč nebo do výše 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední

ukončené účetní období tomu, kdo zaviněně neposkytne Úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady a informace nebo tyto podklady a informace poskytne neúplné, nepravdivé či nesprávné, nevydá požadované obchodní knihy nebo jiné obchodní záznamy nebo neumožní jejich prověření způsobem podle § 21 odst. 5, popřípadě se jiným způsobem odmítne podrobit šetření podle tohoto zákona anebo pokud byla porušena pečeť umístěná podle § 21 odst. 5,

b) do výše 100 000 Kč tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví k nařízenému ústnímu jednání nebo odmítne svědeckou výpověď, popřípadě jinak ztěžuje průběh řízení.

(2) Úřad může soutěžitelům uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 nebo neplní opatření uložená podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo podle § 18 odst. 5. Při rozhodování o výši pokuty Úřad přihlédne zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování tohoto zákona.

(3) Za jednání v rozporu s vykonatelným rozhodnutím může Úřad uložit soutěžitelům pokutu do výše 1 000 000 Kč.

(4) Pokuty podle odstavců 1 a 3 může Úřad ukládat opakovaně.

(5) Pokuty podle odstavců 1 až 3 lze uložit nejpozději do 3 let ode dne, kdy se o porušení zákazu nebo nesplnění povinnosti stanovených tímto zákonem Úřad dozvěděl, nejpozději však do 10 let, kdy k porušení zákazu nebo nesplnění povinnosti došlo.

(6) Při vybírání a vymáhání pokut postupuje Úřad podle zvláštního právního předpisu17). Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

17) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DEVADESÁTÁ DEVÁTÁ

Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)

§ 20

(1) Za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody v množství stanoveném v povolení k využívání zdroje podle § 12 odst. 4 písm. d) platí uživatel zdroje poplatek počínaje měsícem, který následuje po dni, v němž bylo započato s využíváním zdroje.

(2) Jednotkovou výši poplatku podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením.

(3) Poplatek se platí měsíčně, vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce, ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného vynásobením jednotkové výše poplatku povoleným množstvím odebrané minerální vody za kalendářní rok v m3.

(4) Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají místně příslušné celní úřady vykonává příslušný správce daně podle sídla uživatele zdroje přírodní minerální vody; přitom postupují podle zákona o správě daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak. Poplatek je příjmem státního rozpočtu.

(5) Výtěžek v množství stanoveném v povolení podle § 12 odst. 5 nepodléhá poplatku.

§ 41

(1) Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč tomu, kdo

a) nesplní oznamovací povinnost podle § 8,

b) využívá zdroj bez povolení ministerstva nebo jej využívá v rozporu s tímto povolením,

c) nesplní povinnost uživatele zdroje,

d) nesplní povinnost stanovenou zdravotnickému zařízení poskytujícímu lázeňskou péči uvedenou v

§ 27,

e) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje,

f) vykonává činnost zakázanou v lázeňském místě,

g) neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo na území lázeňského místa,

h) ztěžuje vyhledávání a průzkum přirozeně se vyskytující minerální vody, plynu nebo peloidu,

i) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byl ministerstvem nebo osobou pověřenou podle § 39 vyzván.

(2) Vodoprávní úřad může uložit pokutu až do výše 3 000 000 Kč tomu, kdo

a) nesplní povinnost uživatele zdroje, jehož výtěžkem je neuhličitá voda,

b) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje uvedeného v písmenu a),

c) neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje uvedeného v písmenu a),

d) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byl vodoprávním úřadem podle

§ 39 vyzván.

(3) O odvolání proti rozhodnutí vodoprávního úřadu o uložení pokuty podle odstavce 2 rozhoduje ministerstvo.

(4) Obec může v přenesené působnosti uložit pokutu až do výše 100 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která úmyslně zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo odstraní značku nebo tabulku, která v terénu vyznačuje hranice ochranného pásma zdroje nebo území lázeňského místa.

(5) Při stanovení výše pokuty přihlíží ministerstvo, vodoprávní úřad a obec k závažnosti protiprávního jednání, míře ohrožení zdroje, prostředí přírodních léčebných lázní, jakož i k rozsahu škodlivých následků, pokud k nim došlo.

(6) Uložená pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

(7) Výnos z pokut uložených v prvním stupni orgánem obce je příjmem obce; výnos z pokut uložených ministerstvem nebo vodoprávním úřadem je příjmem státního rozpočtu.

(8) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do 1 roku ode dne, kdy se orgán oprávněný k uložení pokuty dozvěděl o tom, že právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání porušila nebo nesplnila povinnost, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo nebo kdy povinnost měla být splněna.

(9) Jestliže protiprávní jednání uvedené v odstavci 1 zakládá skutkovou podstatu protiprávního jednání podle jiného právního předpisu6) a příslušný správní úřad podle jiného právního předpisu řízení o uložení pokuty zahájil, ministerstvo nebo vodoprávní úřad řízení o uložení pokuty zahájené podle tohoto zákona zastaví.

(10) Pokutu uloženou podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštních právních předpisů24).

6) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

24) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST STÁ

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů

§ 47

(1) Pokud provozovatel skládky neodvedl obci nebo Státnímu fondu životního prostředí vybraný poplatek ve stanovené lhůtě, uloží mu povinnost zaplatit poplatek krajský úřad, který vydal

souhlas k provozování skládky, rozhodnutím, na návrh příjemce poplatku. Za neodvedený poplatek se platí penále ve výši 0,5 promile ze zadržené částky denně. Penále je příjmem obce.

(2) Poplatky a penále vymáhají celní úřady místně příslušné katastrálnímu úrok z prodlení vymáhá příslušný správce daně podle katastrálního území, na kterém je skládka umístěna; přitom postupují podle zvláštních právních předpisů36), pokud tento zákon nestanoví jinak.

36) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 68

(1) Pokutu ukládá, vybírá a vymáhá správní úřad, který jako první zahájil řízení o jejím uložení; pokuty uložené inspekcí vymáhá příslušný celní úřad správce daně. V případě, že bylo zahájeno řízení ve stejný den inspekcí a obecním úřadem obce s rozšířenou působností, provede řízení o uložení pokuty inspekce. O zahájení řízení o uložení pokuty se inspekce a obecní úřad obce s rozšířenou působností vzájemně informují. Při placení a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu43).

(2) O odvolání proti rozhodnutí inspekce o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo. O odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností rozhoduje krajský úřad.

(3) Pokuty uložené inspekcí jsou z 50 % příjmem obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení právních předpisů, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí44). Pokuta inspekcí uložená obci je příjmem Státního fondu životního prostředí.

(4) Pokuty uložené obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou z 50 % příjmem obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení povinnosti, a z 50 % příjmem obce s rozšířenou působností, která pokutu uložila. Pokuta uložená obecním úřadem obce s rozšířenou působností obci je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí a z 50 % příjmem obce s rozšířenou působností.

(5) Uložením pokuty za porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona nejsou dotčena příslušná ustanovení trestního zákona.

43) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

44) § 2 zákona č. 388/1991 Sb., ve znění zákona č. 334/1992 Sb.

ČÁST STO PRVNÍ

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

§ 88

Poplatek za odebrané množství podzemní vody

(1) Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen "odběratel"), je za podmínek stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu10a) tím, že na něj výkon povolení smluvně převedl36a) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo a identifikační číslo České inspekci životního prostředí, považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m 3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního

roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.

(3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, pro účely zpoplatnění se odebrané množství vody sčítá.

(4) Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají celní úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných Českou inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak. Vybírání a vymáhání poplatku vykonává příslušný správce daně podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů.

(5) Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

(6) Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m3.

(7) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a celnímu úřadu místně příslušnému sídlu nebo bydlišti příslušnému správci daně podle sídla nebo bydliště odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek.

(8) V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo je nižší než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.

(9) Dojde-li k zániku odběratele v průběhu kalendářního roku bez právního nástupce, je odběratel povinen nejpozději ke dni zániku zaplatit poměrnou část předpokládaného ročního poplatku, na jehož úhradu se započtou do té doby provedené zálohy týkající se téhož kalendářního roku.

(10) Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména údaje o výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České inspekci životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

(11) Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3.

(12) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet vyrovnání poplatku rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok a

jeho vyrovnání se zaplacenými zálohami poplatkovým výměrem, který doručí odběrateli a celnímu úřadu místně příslušnému správci daně podle sídla nebo bydliště odběratele do 30 dnů po obdržení poplatkového přiznání vyrovnání s oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný.

(13) V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek, uhradí odběratel nedoplatek na účet příslušného celního úřadu správce daně do 30 dnů ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný celní úřad správce daně odběrateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému celnímu úřadu správci daně doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný.

(14) Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní moci a jsou vykonatelné, zašle Česká inspekce životního prostředí bezodkladně Státnímu fondu životního prostředí.

(15) Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 % je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.

10a) Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

36a) § 8 zákona č. 274/2001 Sb.

§ 93

Zálohy

(1) Pro stanovení výše záloh na poplatky pro následující kalendářní rok je znečišťovatel povinen zpracovat poplatkové hlášení s uvedením skutečností rozhodných k jejímu výpočtu, zejména údaje o množství i koncentraci ukazatelů znečištění a o objemu vypouštěných odpadních vod v členění podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jejich výpustí včetně údajů pro odpočet znečištění v odebrané vodě (§ 90 odst. 6) a údajů o poskytnutých odkladech pro účely výpočtu výše poplatků. V poplatkovém hlášení znečišťovatel vypočte výši záloh na poplatky a předloží je České inspekci životního prostředí nejpozději do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

(2) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh na poplatky stanoví výši zálohy výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému celnímu úřadu správci daně, Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 15. prosince běžného roku. Ve výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud jejich souhrnná výše se rovná nebo je nižší než 1 000 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 1 000 000 Kč.

(3) Měsíční zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.

(4) Zjistí-li Česká inspekce životního prostředí v průběhu roku, v němž jsou zálohy splatné, že skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky se liší od údajů uvedených v poplatkovém hlášení o více než 30 % nebo že znečišťovatel neuvedl v poplatkovém hlášení hodnoty znečištění za všechny ukazatele znečištění přesahující limitní hodnoty uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu vydá podle skutečných údajů nový výměr do 30 dnů ode dne, v němž uvedené skutečnosti zjistil. V tomto novém výměru stanoví nově výši záloh pro zbývající část roku, a to obdobným způsobem

podle odstavce 2; výše dosud splatných záloh se nemění. Obdobně postupuje, zjistí-li, že znečišťovatel poplatkové hlášení nepředložil.

(5) Zjistí-li znečišťovatel, že se skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky liší od údajů, které uvedl v poplatkovém hlášení, o více než 30 %, je povinen podat nové poplatkové hlášení, na jehož podkladě Česká inspekce životního prostředí vydá nový výměr o stanovení záloh na poplatky, a to do 30 dnů ode dne obdržení nového poplatkového hlášení. V ostatním platí obdobně odstavce 2 a 4.

(6) Povinnosti uvedené v odstavcích 4 a 5 se nevztahují na ojedinělé jednorázové odchylky.

§ 94

Poplatkové přiznání

(1) Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V tomto přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod pro jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě, včetně údajů potřebných pro případný odečet v odebrané vodě (§ 90 odst. 6), údajů o poskytnutých odkladech a výši zaplacených záloh. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

(2) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatků stanoví výši poplatků za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému celnímu úřadu správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 30. dubna běžného roku. V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřená výše poplatků, je znečišťovatel povinen nedoplatek zaplatit na účet příslušného celního úřadu správce daně do 15 dnů ode dne doručení poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřené poplatky, vrátí příslušný celní úřad správce daně znečišťovateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému celnímu úřadu správci daně doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný. Nedoplatky nebo přeplatky nepřesahující částku 500 Kč se převádějí do dalšího zúčtovacího období.

§ 96

Odklad placení poplatků

(1) Znečišťovatel, který prokazatelně na podkladě povolení zahájil práce na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen "stavba") nebo jiného zařízení investičního charakteru (dále jen "jiné zařízení") ke snížení množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách a kterému vodoprávní úřad povolil (§ 38 odst. 9) po dobu výstavby vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, 38) avšak po uplynutí výstavby hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 5), nebo pro tento účel smluvně převedl prostředky, může nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo uzavření smlouvy o převedení finančních prostředků požádat Českou inspekci životního prostředí o povolení odkladu placení až o 80 % výše poplatků za zdroj znečištění, pro který tyto práce zahájil nebo finanční prostředky převedl (dále jen "odklad"). Rozhodnutí o odkladu placení poplatků zašle Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli, příslušnému celnímu úřadu správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.

(2) Odklad lze povolit od prvního dne měsíce následujícího po dni skutečného zahájení stavby nebo výstavby jiného zařízení doloženého zápisem ve stavebním deníku nebo v případě sdružení

finančních prostředků až po zahájení stavby či jiného zařízení, nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po dni uzavření smlouvy o sdružení. Odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby v pravomocném povolení vodoprávního úřadu. Česká inspekce životního prostředí povolí odklad nejvýše do částky nákladů stavby nebo jiného zařízení.

(3) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, dokončí stavbu nebo jiné zařízení před termínem stanoveným k jejich dokončení v pravomocném povolení vodoprávního úřadu, je povinen tuto skutečnost do jednoho měsíce ode dne jejich dokončení písemně oznámit České inspekci životního prostředí. Odklad končí posledním dnem měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení České inspekci životního prostředí doručeno.

(4) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, požádal podle zvláštního právního předpisu4) o souhlas se zahájením zkušebního provozu nebo mu bylo vydáno povolení o prozatímním užívání stavby nebo jiného zařízení ke zkušebnímu provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí a tento souhlas mu byl udělen, odklad trvá po dobu zkušebního provozu, nejpozději však 2 roky od udělení souhlasu nebo povolení.

(5) V případě, že znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, nesplnil podmínky odkladu, je znečišťovatel na základě rozhodnutí České inspekce životního prostředí povinen odloženou část poplatku zaplatit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí rovnoměrnými měsíčními splátkami. Případné odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(6) Znečišťovatel může požádat o odklad nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo od data uzavření smlouvy o sdružení prostředků.

(7) Znečišťovatel je povinen předložit potřebné doklady pro přiznání odkladu a pro posouzení splnění jeho podmínek.

(8) Náležitosti žádostí o povolení odkladu a postup České inspekce životního prostředí pro jejich posuzování a povolování odkladu stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

38) Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.

§ 97

Prominutí části poplatků

(1) Dodržel-li znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, lhůtu k dokončení stavby nebo jiného zařízení stanovenou v povolení České inspekce životního prostředí a znečištění vypouštěných odpadních vod dosahuje úrovně stanovené v povolení České inspekce životního prostředí k vypouštění odpadních vod, maximálně však úrovně stanovené zvláštním právním předpisem38), promine Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli část poplatků ve výši odpovídající částce, jejíž zaplacení bylo podle § 96 rozhodnutím České inspekce životního prostředí odloženo.

(2) O prominutí části poplatků v případech podle odstavce 1 rozhoduje Česká inspekce životního prostředí na podkladě žádosti znečišťovatele. Rozhodnutí zasílá znečišťovateli, příslušnému celnímu úřadu správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.

38) Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.

§ 99

Správa poplatků

(1) Vybírání a vymáhání poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

vykonávají místně příslušné celní úřady podle sídla jednotlivých znečišťovatelů na základě podkladů vydaných Českou inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak. Vybírání a vymáhání poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vykonává příslušný správce daně podle sídla jednotlivých znečišťovatelů.

(2) Poplatky včetně záloh, penále37) a pokut41) úroku z prodlení a pokut platí znečišťovatel na účet příslušného celního úřadu správce daně a jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Výnos poplatků a jejich příslušenství včetně záloh, vybraná penále vybrané úroky z prodlení a pokuty převádí příslušný celní úřad správce daně na účet Státního fondu životního prostředí České republiky měsíčně.

§ 100

Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních

(1) Za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních platí oprávněný (§ 8) poplatek.

(2) V případě, že jsou odpadní vody z rodinných domů nebo staveb pro individuální rekreaci čištěny domovní čistírnou na úroveň stanovenou v povolení k vypouštění odpadních vod, se poplatek za vypouštění takových vod do vod podzemních neplatí. Za povolené vypouštění v ostatních případech se platí poplatek ve výši 3 500 Kč za kalendářní rok.

(3) Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na vypouštění

a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona2) jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,

c) vod použitých za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)],

d) znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].

(4) Poplatek se platí do 31. ledna po uplynutí roku, v němž platební povinnost vznikla.

(5) Poplatek se platí obci, na jejímž katastrálním území k vypouštění dochází, a je jejím příjmem.

(6) Vodoprávní úřad vydávající povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních předává obci potřebné údaje.

(7) Při stanovení poplatků postupuje obec podle správního řádu a při vybírání a vymáhání podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.

2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

§ 101

Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí

(1) Oprávněný, který odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků také k úhradě správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody.

(2) Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje (odstavec 4), cenou za odběr povrchové vody

stanovenou správcem vodního toku podle zvláštního zákona42). Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z vodního zdroje v jedné lokalitě na více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.

(3) Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití

a) průtočného chlazení parních turbín,

b) zemědělských závlah,

c) zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody; tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnost vzniknou,

d) ostatních odběrů.

(4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je menší nebo rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.

(5) Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému správci vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, pokud s ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze smluvit delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.

(6) Za každý den prodlení placení plateb podle odstavce 1 jsou oprávnění povinni platit úrok z prodlení ve výši 1 promile z částky včas nezaplacené.

(67) Nezaplatí-li oprávněný dlužnou platbu, je příslušný správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, oprávněn domáhat se jí včetně penále (§ 103) úroku z prodlení podle odstavce 6 u soudu.

42) § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

§ 103

(1) Za každý den v prodlení placení plateb podle § 88, 89, 100 a 101 jsou odběratelé povinni zaplatit penále ve výši 1 promile z částky včas nezaplacené. Na prominutí penále se obdobně vztahuje zvláštní zákon37).

(2) Při správě penále podle tohoto zákona se uplatní postup pro úrok z prodlení podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.

37) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 103

Úrok z prodlení

(1) Za každý den v prodlení placení poplatků podle § 88 vzniká povinným subjektům povinnost uhradit úrok z prodlení. Ministerstvo životního prostředí může po projednání