VYHODNOCENÍ KOLEKTIVNÍCH SMLUV UZAVŘENÝCH NA ROK 2015

Českomoravský odborový svaz

pohostinství, hotelů a cestovního ruchu

listopad 2015

VYHODNOCENÍ KOLEKTIVNÍCH SMLUV UZAVŘENÝCH NA ROK 2015

ČMOS pohostinství, hotelů a cestov- ního ruchu provádí každoročně vyhodnocení obsahu uzavřených kolektivních smluv, na je- hož základě pak připravuje základní osnovu požadavků pro kolektivní vyjednávání v násle- dujícím roce. V roce 2015 bylo v rámci odbo- rových organizací ČMOS PHCR uzavřeno 12 kolektivních smluv. V porovnání jednotlivých regionálních oblastí je 19 kolektivních smluv uzavřeno v regionu Praha, 2 kolektivní smlou- vy v oblasti Čechy a 1 v oblasti Morava. Ve 2 základních organizacích v regionu Praha opět nedošlo k uzavření kolektivní smlouvy. Součas- ně skončila platnost 2 kolektivních smluv v re- gionu Čechy a Morava v souvislosti s ukonče- ním činnosti odborové organizace (Zámecký Hotel Sychrov a Hotel Fontána).

Z výsledků vyhodnocení dat zpraco- vaných prostřednictvím programu ISSP Trexi- ma Zlín vyplývá, že rozsah a struktura závazků obsažených v kolektivních smlouvách zůstala zachována a podařilo se udržet i úroveň těchto závazků. Určitý pokrok byl dosažen ve vyjedná- vání o valorizaci mezd. Většina odborových or-ganizací při přípravě kolektivních smluv na rok 2015 spolupracovala se sekretariátem ČMOS PHCR.

V bloku otázek zaměřených na pod- mínky činnosti odborových organizací byl sledován závazek výběru členských příspěvků srážkou ze mzdy. Tento závazek byl sjednán v 91,7 % kolektivních smluv. Ve 100 % kolektiv- ních smluv jsou konkretizovány materiální podmínky pro výkon činnosti odborových or- ganizací. Zaměstnavatelé se zavázali především k poskytování místností odborovým organiza- cím (92 % kolektivních smluv), k úhradě nákla- dů na potřebné odklady (50 % kolektivních smluv), k poskytnutí příspěvku na činnost od- borových organizací (75 % kolektivních smluv) a k možnosti odborové organizace připojit se k

internetu (50 % kolektivních smluv). Časový rozsah uvolnění odborových funkcionářů s ná- hradou mzdy k výkonu odborové činnosti není v žádné z kolektivních smluv omezen.

Dotazník rovněž obsahoval otázku zaměřenou na pluralitu odborových organizací. Větší počet odborových organizací se vyskytuje pouze u jednoho zaměstnavatele a odborové organizace jednají ve shodě, tzn., že uzavírají společně kolektivní smlouvu.

V 83,3 % kolektivních smluv jsou sjednány bližší podmínky postupu informování odborových organizací zaměstnavatelem a v 83,3 % kolektivních smluv jsou sjednány bližší podmínky postupu projednávání materiálů s odborovou organizací. V pouze jedné z kolek- tivních smluv je sjednán vyšší rozsah informací či projednávaných okruhů otázek nad rámec pracovněprávních předpisů.

V bloku otázek, týkajících se odmě- ňování zaměstnanců, byla sledována úroveň mzdových tarifů. Zhruba 33,3 % kolektivních smluv obsahuje 10stupňový tarifní systém a u těchto kolektivních smluv došlo k nárůstu mini- málních tarifů oproti loňskému roku vzhledem k růstu minimální mzdy a nejnižších úrovní za- ručené mzdy.

Obecně je odměňování zaměstnanců sjednáno v 91,7 % kolektivních smluv, přičemž v kombinaci s individuální smlouvou v 58,3 % kolektivních smluv a pouze v jedné kolektivní smlouvě vnitřním mzdovým předpisem, který tvoří přílohu kolektivní smlouvy.

Úkolová mzda není sjednána v žádné z kolektivních smluv. V žádné z kolektivních smluv rovněž nejsou sjednány bližší podmínky pro uplatnění konta pracovní doby vzhledem k tomu, že v našem oboru je uplatňována přede-

vším nerovnoměrně rozvržená pracovní doba.

Zařazování zaměstnanců podle pra- covních činností do funkcí, povolání a tarifních stupňů je sjednáno v 58,3 % kolektivních smluv. K zařazování je využíváno především vlastního podnikového katalogu (58,3 % kolek- tivních smluv).

Poskytování dalších složek mzdy je sjednáno v 58,3 % kolektivních smluv v pří- padě poskytování 13. mzdy a v 8,3 % kolektiv- ních smluv je sjednáno poskytování 14. mzdy. Výplata těchto mzdových složek je zpravidla vázána na dosažení předem stanoveného eko- nomického ukazatele (33,3 % kolektivních smluv), v menší míře pak na jiné podmínky (16,7 % kolektivních smluv). Další složky mzdy jsou sjednány zpravidla procentem z tarifní mzdy (8,3 % kolektivních smluv), případně pro- centem z průměrného výdělku (25 % kolektiv- ních smluv).

Pravidla pro poskytování motivač- ních složek mzdy (zj. prémií, výkonnostních odměn, mimořádných odměn nebo bonusů) jsou sjednána v 75 % kolektivních smluv.

Mzdový vývoj je sjednán pouze v 33,3 % kolektivních smluv (tzn., že došlo k ne- patrnému zvýšení četnosti tohoto závazku o 4,3 % v porovnání s rokem 2014), a to zpravi- dla formou zvýšení průměrné nominální mzdy v průměru o 3 %. V tomto případě došlo ke zvýšení procenta valorizace o 0,5 % v porov- nání s uplynulým rokem. Zvýšení mzdových ta- rifů nebylo v roce 2015 sjednáno v žádné ko- lektivní smlouvě. Tarify byly zvýšeny pouze z důvodu změny nařízení vlády o minimální mzdě

VYHODNOCENÍ KOLEKTIVNÍCH...

pokračování na další straně

Obsah:

- Vyhodnocení kolektivních smluv za rok 2015

- Mohu vám nabídnout předkrm?

- Nezaměstnanost, evidence u ÚP...

- Usnesení ze 3. Sněmu ČMKOS

VYHODNOCENÍ KOLEKTIVNÍCH...

pokračování z předchozí strany

a minimálních úrovních zaručené mzdy. Jedná- ní o vyšší valorizaci mezd, případně o valorizaci jako takové se zaměstnavateli bylo v roce 2015 opět poměrně problematické především v souvislosti s výmluvami zaměstnavatelů na přetrvávající dopady ekonomické krize v odvět- ví cestovního ruchu. Rovněž reálné plnění ko- lektivních smluv v rámci tohoto ujednání se bu- de vyvíjet podle aktuální ekonomické situace zaměstnavatelů a očekáváme spíše stagnaci mezd. To souvisí mj. i s nízkou mírou meziroč- ní inflace.

Výše a rozsah poskytovaných mzdo- vých příplatků sjednávaných v kolektivních smlouvách je následující:

Příplatek za přesčasovou práci bez rozlišení je sjednán ve 100 % KS v průměrné výši 30 % průměrného výdělku, příplatek za noční práci je sjednán v 91,7 % KS v průměr- né výši 10 % průměrného výdělku, příplatek za práci v sobotu a neděli je sjednán ve 100 % KS, z toho ve výši stanovené právním předpi- sem v 61 % KS a v 33,3 % KS ve výši 25 Kč-

/hod. Z ostatních příplatků jsou sjednány pří- platky za práce ve ztíženém pracovním pro- středí (16,7 % KS), za zastupování (16 % KS), za zaškolování (8 % KS). Jiné příplatky (např. instruktorské) jsou sjednány v 16 % KS.

Odměna za pracovní pohotovost je sjednána v 41,7 % KS, a to diferencovaně v průměrné výši 15 % průměrného výdělku.

Zhruba 58,3 % KS obsahuje ujedná- ní, týkající se poskytování náhrad mezd při prostoji a při přerušení práce způsobeného ne- příznivými povětrnostními vlivy, a to zpravidla ve výši 100 % průměrného výdělku.

Odměny při životním a pracov- ním výročí (50 let věku a 1. odchod do dů- chodu) jsou sjednány v 91,7 % kolektivních smluv a jsou diferencovány v závislosti na po- čtu odpracovaných let u zaměstnavatele. V po- rovnání s rokem 2014 zůstaly odměny na shodné úrovni.

Průměrná sjednaná výše odměny při životním výročí do 5 let trvání pracovní- ho poměru u zaměstnavatele činí 4.045 Kč, nad 5 let trvání pracovního poměru činí 5.500 Kč, nad 10 let trvání pracovního poměru 5.682 Kč, nad 15 let trvání pracovního pomě- ru 5.864 Kč, nad 20 let trvání pracovního po- měru 6.136 Kč a nad 25 let trvání pracovního poměru 6.136 Kč.

Odměny při pracovním výročí jsou sjednány téměř v 66,7 % KS a jsou dife- rencovány podle počtu odpracovaných let u zaměstnavatele. V porovnání s rokem 2014 se průměrná hodnota odměny zvýšila o 18 %. Průměrná výše odměny v průřezu jednotlivých kategorií dle odpracovaných let činí 7.162 Kč (2014 - 5.840 Kč). Je však sporné, zda při vy- soké fluktuaci v odvětví hotelového průmyslu se podaří tuto odměnu významnější části za- městnanců získat.

V bloku ukazatelů sledujících pracov- něprávní nároky sjednané v kolektivních smlouvách byla sledována sjednaná délka pra- covní doby, prodloužení dovolené, rozšíření

nároků u překážek v práci nad rámec stanove- ný zákoníkem práce, rozsah a podmínky výko- nu práce, zvýšení odstupného apod.

Délka pracovní doby je sjednána téměř ve 100 % KS. Délka pracovní doby v příslušné úpravě podle charakteru pracovního režimu tak, jak je stanoveno zákoníkem práce je sjednána ve 100 % kolektiv-ních smluv.

Prodloužení dovolené o 1 týden je sjednáno v 33,3 % kolektivních smluv a v porovnání s rokem 2014 došlo k mírnému sní- žení četnosti sjednání tohoto nároku.

Pružné rozvržení pracovní doby

je sjednáno v 7,1 % kolektivních smluv.

V 91,7 % KS je sjednáno referen- ční vyrovnávací období, ve kterém nesmí práce přesčas v průměru překročit 8 hodin tý- dně. Toto vyrovnávací období je zpravidla sjed- náváno v průměru na 28,4 týdne. V kolektiv- ních smlouvách je však referenční období sjed- náváno diferencovaně pro rovnoměrně a ne- rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, avšak dotazník toto rozlišení neumožnil.

Vyrovnávací období u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby je sjednáno v 91,7 % KS a činí v průměru 42,5 týdne.

Zvýšení odstupného nad rámec stanovený v ustanovení § 67 zákoníku práce je sjednáno v 58,3 % KS, a to zpravidla na jedno až dvojnásobek průměrného měsíčního výděl- ku, avšak toto plnění je převážně vázáno na podmínku nečerpání plného rozsahu výpověd- ní doby (50 % KS) nebo na délku pracovního poměru (8,3 % kolektivních smluv).

V případě překážek v práci se struktura a rozsah sjednaných nároků oproti předchozímu roku výrazně nezměnila. Pracov- ní volno poskytované nad rámec zákonného nároku je sjednáváno především u úmrtí přímé- ho rodinného příslušníka v průměrné délce 1,7 dne (83,3 % KS), u doprovodu zdravotně po- stiženého dítěte do zdravotnického zařízení v průměrné délce 6,5 dnů (33,3 % kolektivních smluv), u narození dítěte manželce zaměstnan- ce v průměrné délce 1 dne (83,3 % KS), u pé- če o rodinného příslušníka za rok v průměrné délce 1 dne (41,7 % kolektivních smluv) a u vlastní svatby v délce 1 dne (8,3 % kolektivních smluv). V 50 % kolektivních smluv jsou sjedná- ny další překážky v práci, u kterých je posky- továno pracovní volno s náhradou mzdy ve vý- ši průměrného výdělku a jedná se zpravidla o pracovní volno určené k vyřízení naléhavých osobních záležitostí zaměstnanců.

Poskytování náhrady mzdy v době prvých ří dnů pracovní neschopnosti je sjedná- na v 41,7 % kolektivních smluv, a to v průměr- né výši 68 % průměrného výdělku. V porovná- ní s rokem 2014 došlo ke snížení četnosti to- hoto nároku, a to o 8,3 %.

Další blok závazků kolektiv- ních smluv dokumentující oblast péče o za- měst nance sledoval tvorbu a využití sociálního fondu, vč. příspěvku na stravování, penzijní připojištění a další sociální aspekty.

Tvorba sociálního fondu je sjed- nána v 16,7 % kolektivních smluv (zde došlo k nepatrnému snížení četnost i tohoto nároku v

porovnání s rokem 2014). Ve většině těchto kolektivních smluv je fond tvořen v průměru 2,5 % z objemu vyplacených mezd, v menší míře pak jiným způsobem, tzn. absolutní část- kou na jednoho zaměstnance nebo jiným, v kolektivní smlouvě nespecifikovaným způso- xxx. Průměrná výše dotace sociálního fondu činí 17.000 Kč (jedná se o snížení o 12.000 Kč). Závazek tvorby sociálního fondu bývá v posledních letech obvykle nahrazován tzv. plá- ny sociálních nákladů, podle nichž jsou posky- tována obdobná plnění, jako tomu je v případě sociálního fondu (50 % KS). V tomto případě je průměrná výše dotace 33.354 Kč (shodná s výší dotace roku 2014).

Využití sociálního fondu je sou- středěno především na poskytování příspěvku na činnost odborové organizace (100 % KS), příspěvku na závodní stravování (8,3 % KS) a v menší míře pak na ostatní formy užití, jako jsou půjčky, sociální výpomoci a příspěvek na penzijní připojištění. V rámci plánů sociálních nákladů je sjednáno tzv. ostatní, blíže nespecifi- kované užití, které zahrnuje především příspěv- ky na kulturní či sportovní akce, zájezdy, ex- kurze, akce pro děti zaměstnanců apod.

Příspěvek zaměstnavatele na perso- nální stravování je upraven ve 100 % KS a je poskytován jednak z nákladů zaměstnavatele ve výši 55 % ceny jednoho hlavního jídla nebo ze sociálního fondu či ze zisku v průměrné výši 10 Kč na jedno hlavní jídlo. Poskytování ceno- vě zvýhodněného stravování bývalým zaměst- nancům je sjednáno 8,3 % KS a zaměstnan- cům po dobu čerpání dovolené rovněž v 8,3 % kolektivních smluv.

Závazek poskytování příspěvku na penzijní připojištění podle zákona číslo 42/1994 Sb. je upraven v 83,3 % kolektivních smluv. Průměrná výše příspěvku zaměstnava- tele z nákladů činí 433 Kč/měsíc. V 78,6 % kolektivních smluv jsou sjednány podmínky pro poskytování příspěvku na penzijní připojištění. Příspěvek na životní pojištění je sjednán v 50 % KS, a to ve výši 400 Kč/měsíc.

V 83,3 % KS je sjednána možnost poskytování výrobků a služeb za- městnancům za nižší než obvyklé ceny. Zpravi- dla se jedná o stravovací, ubytovací nebo rela- xační služby.

V 58,3 % KS jsou sjednány podmín- ky pro odborný rozvoj zaměstnanců. Zpravi- dla se jedná o jazykové a další odborné kurzy. V 58,3 % KS je konkretizována úprava rovné- ho zacházení a zákazu diskriminace obsažená v ustanovení § 16 zákoníku práce. Rovněž jsou sjednávány podmínky vývoje zaměstnanosti specifikované dotazníkem ISPP vč. opatření na slaďování profesního a rodinného života, a to v 58,3 % KS. V žádné z KS nejsou konkretizo- vány způsoby realizace rámcových dohod.

Ve 100 % KS jsou sjednána technic- ká a organizační opatření k zajištění bezpeč- nosti a ochrany zdraví při práci a v 75 % kolektivních smluv je sjednáno písemné vyhod- nocování stavu BOZP v podnicích.

Závěrem lze konstatovat, že se poda- řilo v KS uzavřených v roce 2015 udržet úro- veň závazků obsažených v KS v uplynulých le- tech a došlo i k určitému dílčímu zlepšení v pří- padě vyjednávání o mzdovém vývoji.

MOHU VÁM NABÍDNOUT PŘEDKRM?

Většina lidí na takový dotaz číšní-ka odpoví pozitivně. Zejména, když u pro-střeného stolu jsou hosté, slavící událost, která má pro ně zvláštní význam a důleži-tost. Příprava hostiny vyžaduje pozornost a péči. Výběr menu, pokrmů, nápojů a vše-ho, co se této akce v rámci gastronomie tý-ká, je bezesporu důležitá. Předkrm je toho nedílnou součástí. Může význam oslav zvý-raznit, podtrhnout, ale i pokazit. Říci pouze „ano“ má svou odpovědnost. Vnímá ji po-řadatel, pracovníci výroby, obsluhy, vedení podniku i samotní hosté.

Začátek akce otevírá kapitolu s názvem historie. Nelze se tomu vyhnout, pokud má být startem do současnosti a bu- doucnosti. Nechci si brát na pomoc rčení, že už staří Řekové, Římané, kteří v té době žili, věnovali gastronomii i předkrmům po- zornost a nepodceňovali to. Ponořte se na chvíli do jejich časů, porovnejte, čím byl předkrm tenkrát a čím je dnes. Když zapo- jíte fantazii, tak možná uvidíte, co s ním bu- de v dalším století. Vše, co začíná, bývá často cestou vedoucí k dalšímu rozvoji. Já se ale uchýlím jaksi stranou, do restaurace, ve které probíhá začátek oslav. Pořadateli, personálu, kuchařům, cukrářům, obsluhují- cím, všem záleží nás tom, aby se o úspěchu akce a o jejich službách dobře hovořilo.

Vrátím se ale k předkrmům. Je mnoho takových, kteří se domnívají, že se s objednávkou předkrmu bez potíží vypořá- dají, že jsou znalí, vědí, co se musí, může a má. Jenže praxe říká, že to docela tak ne- ní. Nebude tudíž na škodu probrat předkrm ze všech stran, všimnout si znalostí hosta a co ho na cestě k prostřenému stolu prová- zí. Podržte se, startujeme.

Cesta není jednoduchá, je dlouhá, namáhavá. Kde se ale doptat, uvěřit řeče- nému, napsanému, neplést se a nesáhnout vedle? Na gastronomickém nebi léta září jméno Xxxxx Xxxxxxxxxx. Tento vynikající kuchař napsal v šedesátých letech minulé- ho století knihu s názvem „Kuchařský lexi- kon“. Měla odstranit nedostatek odborné literatury pro kuchaře, poskytnout jim pře- hled o pokrmech naší i mezinárodní kuchy- ně. Podkladem pro lexikon bylo původní vydání z roku 1934. Zahrnuje téměř 5.000 popisů méně známých jídel. Trochu mne zarazilo pomyšlení, kolik asi obsahuje před- krmů. Snad jich tolik nebude. Krátit tuto

v knihovně, je uznávaná, respektovaná, platným pomocníkem kuchařů, jež ji svou fantazií a tvůrčím elánem obměňují a tvoří, co jim lexikon nabízí.

Teď je čas vrátit se k předkrmům, říci si, co máme o nich vědět. Maso, ryby, drůbež, sýry, vejce, zelenina, majonéza, jsou základní suroviny k přípravě předkr- mů, chlebíčků a jednohubek. Sortiment je dostatečně široký. Předkrmy se podávají na začátku hostiny, jsou prvním chodem. Mají být barevně pestré, podávané v malém množství, v porcelánových nebo skleně- ných miskách, či pěkně upravené na talíř- ku. Mají přilákat svým zjevem hosty k ho- dování. Když jde o studený předkrm, musí být opravdu dostatečně vychlazen . Před- krm povzbuzuje apetit k dalšímu jídlu, je ja- kýmsi předskokanem následného progra- mu, servisu hlavního jídla, zahájením hodo- vání. Studený předkrm se podává před po- lévkou, teplý (tzv. mezichod) po polévce, někdy i místo ní. Chlebíčky se nabízejí po jídle.

Listuji v Kuchařském lexikonu. Autor se soustředil na popis pokrmů, jejich charakteristiku a stručný údaj o výrobě. Ne- obsahuje žádné klasické receptury. Předkr- my jsou zařazeny do částí podle použitých surovin, takže se například dovíme, že ma- sitých předkrmů je cca 43, včetně drůbeže, paštik, drůbků, vnitřností, ryb, lesní zvířeny a dalších surovin. Dílo zahrnuje 5.000 po- pisů, což ke zbláznění stačí.

Přesto to není vše. O slovo se při- hlásila i kniha Xxxxxxxx Xxxxxxxx, kuchař- ského velikána, osobního kuchaře herce Xxxxxx Xxxxxxx. Knihy si moc vážím, autor mi ji daroval, když jsem s ním dělal intervi- ew. S panem Trejbalem jsem prožil mnoho hezkých chvil, rád na něj vzpomínám. V souvislosti se zmínkou o našich kuchař- ských bardech musím říci, že také v této době máme vynikající mladé kuchaře, o nichž je možné psát ódy. Mluvím o tom, aby si nemysleli, že jsem na ně zapomněl. Brzy bude příležitost o nich psát. Názvy ka- pitol, respektive předkrmů, přibližují před- krmy méně známé. Mám za to, že napří- klad popularita "ruských vajec" a uzenin převážně nakupovaných v supermarketech, už dosáhla svého vrcholu, není třeba ji pod- porovat a rozšiřovat. Říká se, že změna je život, tak se pojďme podívat.

Způsob podávání předkrmů se ča- sem změnil, přizpůsobil se zvyklostem a chutím. Mínění o tom, zda a kdy se mají předkrmy z hlediska gastronomické logiky podávat, se různí. Panují dohady, mají-li se předkrmy podávat v menu, jemuž nepřed- chází polévka, zda pouze v poledne a ne večer. Ani velký gastronomický teoretik a praktik Xxxxxxxxx neměl vyhraněný názor. Tvrdil, že studený předkrm není v menu logicky oprávněný, že "kazí chutě na polév- ku". Současně podávání předkrmu doporu- čoval. Prý pomáhá uklidnit hosta při čekání na objednané jídlo.

Studená kuchyně je sestrou teplé, možná je slavnostnější a okázalejší. Za svou doboru pověst vděčí francouzským paštiká- řům. U předkrmů je zdůrazněn i ekonomic- ký přínos. Při jejich přípravě lze využít té- měř vše, co máme k dispozici. Dají se udělat z mála.

Protože je předkrm prvním jídlem v pořadí, je to i první kontakt hosta s ku- chyní. Proto už první krok má směřovat k vytyčenému cíli. Tak například uzený losos rozhodně neprošlape cestu vepřové pečeni s knedlíkem a zelím. Obložený šunkový sa- lám nám napoví, že jídelníček bude jedno- duchý a prostý. Filátko ze pstruha dává tu- šit, že další chody budou vybrané a jemné. Zastřené vejce s jogurtovou omáčkou a ba- zalkou je předzvěstí moderní kuchyně, jež dbá o štíhlou linii a spojuje gastronomický požitek se zásadami zdravé výživy. Kaviár na ledu s toastem a máslem předpovídá ob- zvláště vybrané menu.

Vedle studených předkrmů se do některých menu zařazují i předkrmy teplé, označované jako mezichod - entré. Obvykle jsou součástí bohatého slavnostního menu. Podávají se v poledne i večer, zároveň s předkrmem studeným. Teplý předkrm má být lehký. Zpestřuje menu, poskytuje labuž- nický zážitek a lákavé, ne příliš syté sousto.

Předkrmům nelze upřít jejich re- prezentační funkci. Zaujímají v naší i mezi- národní kuchyni významná místa a staly se nedílnou součástí moderního stolování. Pro slavnostní menu platí, že se volí předkrmy lehké, jež neutlumí chuti na další chody. Doporučuje se rozsah předkrmů zbytečně nezvětšovat. Předkrm vždycky udává tón a má nezastupitelné místo v gastronomii.

JiŠ

Nezaměstnanost, evidence u ÚP a její dopady na důchodové nároky

Pokud je člověk z jakýchkoliv důvodů nezaměstnaný a nepřihlásí se do evidence úřadu práce (dále jen ÚP), tak se mu toto období nezaměstnanosti do doby důchodového pojištění pro nárok na důchod nezapočítá. Je-li taková neza- městnanost dlouhodobá, může mít za následek to, že nárok na důchod nevznikne. Pokud nárok přece jen vznikne, ovliv- ní doba neevidované nezaměstnanosti negativně výši vymě- řeného důchodu.

Nepříznivé důsledky nezaměstnanosti na důchodové nároky je možné eliminovat využitím tzv. dobrovolného dů- chodového pojištění. Lze se k němu přihlásit z důvodů, které vymezuje zákon o důchodovém pojištění, ale také bez uvede- ní důvodu. Přihláška se podává na okresní správě sociální- ho zabezpečení podle trvalého bydliště žadatele a minimální měsíční pojistné činí v roce 2015 1.863 Kč.

Doba nezaměstnanosti, po kterou byl člověk veden v evidenci ÚP jako uchazeč o zaměstnání, je tzv. náhradní dobou pojištění. To znamená, že v určitém, zákonem stano- veném rozsahu započítává pro nárok na důchod i jeho výši, přestože za ni nebylo odvedeno pojistné. Rozsah zápočtu do- by evidence u ÚP je závislý na tom, v jakém období byla do- ba získána a zda byla vyplácena podpora v nezaměstna- nosti. Podle aktuální právní úpravy platí, že:

- Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání před 1. 1. 1996 se započítává plně bez jakéhokoliv omezení;

- Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, je-li vyplácena podpora v neza- městnanosti nebo podpora při rekvalifikaci;

- Doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytu- je, protože osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné, je od 1. 1. 2014 hodnocena jako doba poskytování podpory v nezaměstna- nosti, tj. také se započítává vždy;

- Doba vedení v evidenci ÚP, po kterou podpora již není vy- plácena, se započítává v rozsahu nejvýše 3 let; tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod;

- Pokud byla ovšem tato doba získána před dosažením 55 let věku, započítává se z ní pouze jeden rok;

- Doba vedení v evidenci ÚP získaná do 31. 12. 2009 se hodnotí pro posouzení nároku na důchod (tj. pro získání po- třebné doby pojištění) plně, ale pro výši důchodu jen v ome- zeném rozsahu 80 %.;

- Doba vedení v evidenci ÚP získaná po 31. 12. 2009 se pro nárok na důchod i jeho výši hodnotí pouze v rozsahu 80 %.

Pokud doba evidence u ÚP zasahuje do tzv. rozhod- ného období, tj. do období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, je vnímána jako doba vyloučená. To v pra- xi znamená, že se pro výpočet důchodu nezapočítávají část- ky, které byly uchazeči vyplaceny jako podpora v nezaměst- nanosti či podpora při rekvalifikaci a ani se za období, kdy byl občan veden jako uchazeč o zaměstnání, pro výpočet dů- chodu nepoužijí částky průměrného výdělku. Období eviden- ce u ÚP se vyloučí z rozhodného období proto, aby se kvůli tomuto období bez výdělků nesnížil průměr výdělků (vymě- řovacích základů) získaných pracovní činností, které se při výpočtu důchodu využijí. Příklad: Rozhodné období pro vý- počet důchodu přiznaného v roce 2015 je 1986 - 2014, tj. 29 let. Pokud v tomto období byla osoba 2 roky evidována na ÚP, úhrn příjmů získaných za celé rozhodné období se rozpočítá na 27 let, nikoliv na 29. Vyloučená doba tedy prů- měrný příjem nesníží.

Vysvětlení k zápočtu doby evidence u Úřadu práce ČR v konkrétní situaci a informace o nároku na důchod po- skytne OSSZ příslušná podle místa trvalého bydliště.

PhDr. Xxxxxx Xxxxxxxxx předsedkyně ČMOS PHCR

USNESENÍ ZE ZASEDÁNÍ 3. SNĚMU ČMKOS

Sněm ČMKOS po projednání jednotli- výchbodů programu a zapracování námětů a při- pomínek vzešlých z diskuse přijímá následující Usnesení ze svého zasedání dne 24. 11. 2015.

I. schvaluje

1. Složení pracovních komisí 3. Sněmu ČMKOS

2. Program jednání 3. Sněmu ČMKOS

3. Zprávu X. Xxxxxxxx, předsedy ČMKOS, pro

3. Sněm ČMKOS

4. Přílohu zprávy předsedy ČMKOS - přehled usnesení Rady ČMKOS mezi 2. a 3. Sněmem ČMKOS

5. Prohlášení Sněmu ČMKOS na podporu stávkové pohotovosti vyhlášené Odborovým svazem dopravy

6. Termíny zasedání Sněmu v roce 2016

7. Návrh změny Statutu ČMKOS s účinností od 1. 1. 2016

8. Konkretizaci Programu ČMKOS na rok 2016 ve znění přijatých připomínek

II. bere na vědomí

1. Zprávu o průběhu kolektivního vyjednávání na vyšším st. a na podnikové úrovni v r. 2015

2. Vývoj míry inflace v roce 2015 a její prognó- zu na rok 2016

3. Informace o aktuální situaci na trhu práce

4. Zprávu o činnosti RK ČMKOS pro 3. Sněm

5. Stav členské základy OS sdružených v ČMKOS k 30. 6. 2015

6. Informaci o nově přijatých členech a nově za- ložených ZO

7. Počet hlasů OS sdružených v ČMKOS v Radě ČMKOS pro rok 2016

8. Počet členů Sněmu ČMKOS pro rok 2016

9. Přehled počtu členů OS podle regionů v pů- sobnosti RROS ČMKOS k 30. 6. 2015

10. Výsledky výtvarné soutěže ČMKOS

11. Informaci předsedkyně RROS ČMKOS Ji- homoravského kraje o zapojení Jihomorav- ské RHSD k řešení situace kolem stávky v IG WATTEEUW

12. Dopis předsedy vlády ČR X. Xxxxxxx

13. Informaci o kritické situaci ve společnosti OKD přednesenou X. Xxxxxxxx z OS PHGN

III. podporuje

Požadavky OS ZSP ČR, aby vláda ČR aktivně řešila kritický nedostatek zdravotníků v nemocnicích. OS ZSP ČR navrhuje, aby se pro- střednictvím Úřadů práce vytvořila nová pracov- ní místa v nemocnicích a aby se prostřednictvím novely Zákoníku práce sjednotilo odměňování zaměstnanců ve zdravotnických lůžkových zaříze- ních pod systém platu.

IV. doporučuje

Odborovým svazům a ZO (MO) OS

a) prosazovat cíle pro kolektivní vyjednávání v roce 2016

b) využívat informace obsažené v materiálu "In- formace o aktuálním stavu na trhu práce" a pro- sazovat záměry v této oblasti.

ESPRESSO

vydává Českomoravský odborový svaz pohostinství, hotelů a cestovního ruchu.

Odpovědný pracovník: PhDr. Xxxxxx Xxxxxxxxx, grafická úprava: Xxxxxxxx Xxxxxxxx. Adresa: DOX, xxx. X. Churchilla 2, 000 00 Xxxxx 0, tel.: 000000000, xxx.xxxx.xx

Tisk: JAFA, xxx.0000.xx. Pro potřebu odborových organizací ČMOS PHCR. Vyšlo v listopadu 2015