Text částí zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
V.
Text částí zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
K části první návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 12
Výklad některých pojmů
(1) Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán.
(2) Policejními orgány se rozumějí
a) útvary Policie České republiky,
b) Generální inspekce bezpečnostních sborů v řízení o trestných činech příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky, celníků anebo zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Policii České republiky, nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce ve Vězeňské službě České republiky anebo v Celní správě České republiky, spáchaných v souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů,
c) pověřené orgány Vězeňské služby České republiky v řízení o trestných činech osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, spáchaných ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence,
d) pověřené celní orgány v řízení o trestných činech spáchaných porušením
1. celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů,
2. právních předpisů při umístění a pořízení zboží v členských státech Evropské unie, je-li toto zboží dopravováno přes státní hranice České republiky,
3. daňových předpisů upravujících daň z přidané hodnoty nebo daň z hazardních her,
4. daňových předpisů v případech, kdy jsou celní orgány správcem daně podle jiných právních předpisů,
e) pověřené orgány Vojenské policie v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a osob, které páchají trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech anebo proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž jsou příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo jím zřízené organizační složky státu nebo s nímž jsou příslušné hospodařit anebo s nímž mají právo hospodařit státní organizace zřízené nebo založené Ministerstvem obrany,
f) pověřené orgány Bezpečnostní informační služby v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby,
g) pověřené orgány Úřadu pro zahraniční styky a informace v řízení o trestných činech příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace,
h) pověřené orgány Vojenského zpravodajství v řízení o trestných činech příslušníků Vojenského zpravodajství,
i) pověřené orgány Generální inspekce bezpečnostních sborů v řízení o trestných činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů.
Tím není dotčeno oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. b). Není-li dále stanoveno jinak, jsou uvedené orgány oprávněny ke všem úkonům trestního řízení patřícím do působnosti policejního orgánu.
(3) Kde tento zákon mluví o soudu, rozumí se tím podle povahy věci okresní soud, krajský soud, vrchní soud nebo Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“).
(4) Kde tento zákon mluví o okresním soudu, rozumí se tím i obvodní soud, popřípadě jiný soud se stejnou působností; kde tento zákon mluví o krajském soudu, rozumí se tím i Městský soud v Praze.
(5) Kde tento zákon mluví o okresním státním zástupci, rozumí se tím i obvodní státní zástupce, popřípadě jiný státní zástupce se stejnou působností; kde tento zákon mluví o krajském státním zástupci, rozumí se tím i městský státní zástupce v Praze. Státním zástupcem se rozumí i evropský pověřený žalobce, evropský žalobce a evropský nejvyšší žalobce v rozsahu jejich působnosti stanovené nařízením Rady (EU) 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.
(6) Stranou se rozumí ten, proti němuž se vede trestní řízení, zúčastněná osoba a poškozený a v řízení před soudem též státní zástupce a společenský zástupce; stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede nebo která podala opravný prostředek.
(7) Pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, rozumí se obviněným též obžalovaný a odsouzený.
(8) Po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný.
(9) Odsouzeným je ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci.
(10) Trestním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona a zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, trestním stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku, případně jiného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení ve věci samé a přípravným řízením úsek řízení podle tohoto zákona od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, postoupení věci jinému orgánu, zastavení trestního stíhání, nebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, anebo do jiného rozhodnutí ukončujícího přípravné řízení, zahrnující objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a vyšetřování.
(11) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.
(12) Skutkem podle tohoto zákona se rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu, není-li výslovně stanoveno jinak.
***
§ 156
Jestliže náklady stanovené paušální částkou [§ 152
odst. 1 písm. f) a § 153 odst. 1] nebyly zaplaceny
kolkovými známkami, rozhodne o povinnosti
k jejich náhradě po právní moci rozsudku předseda senátu
soudu prvního stupně.
§ 343
(1) Předseda senátu nařídí, aby peněžitý trest byl vymáhán, nezaplatí-li jej odsouzený
a) do jednoho měsíce poté, co byl k zaplacení vyzván,
b) do jednoho měsíce poté, co mu bylo oznámeno rozhodnutí, jímž povolený odklad nebo povolené splácení byly odvolány, nebo
c) do uplynutí doby, na kterou byl výkon trestu odložen.
(2) Vymáhání peněžitého trestu předseda senátu nenařídí, postačují-li na jeho zaplacení prostředky z peněžité záruky nebo je-li zřejmé, že by jeho vymáhání mohlo být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné.
(3) Bylo-li nařízeno vymáhání peněžitého trestu, jehož výkon je zajištěn na majetku odsouzeného, na jeho úhradu se přednostně užije zajištěný majetek.
(4)
Při správě placení peněžitého trestu se postupuje podle
daňového řádu.
(4) Při správě placení peněžitého trestu se postupuje podle daňového řádu, s výjimkou ustanovení o posečkání daně a rozložení její úhrady na splátky. Peněžitý trest vymáhá celní úřad.
§ 343a
(1) Předseda senátu zašle po marném uplynutí lhůty uvedené v § 343 odst. 1 celnímu úřadu opis rozsudku, jímž byl uložen peněžitý trest, a nařízení jeho vymáhání. Předseda senátu zároveň vyrozumí celní úřad o majetku odsouzeného, který je zajištěn pro účely výkonu peněžitého trestu, a uvede, zda se jedná o majetkovou trestní sankci podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí.
(2) Předseda senátu neprodleně vyrozumí celní úřad o všech skutečnostech podstatných pro placení peněžitého trestu, zejména o upuštění od jeho výkonu a o přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody.
(3) Celní úřad neprodleně vyrozumí soud o tom, že
a) peněžitý trest byl vymožen,
b) po přeměně peněžitého trestu v nepodmíněný trest odnětí svobody byla část peněžitého trestu zaplacena,
c) vymáhání peněžitého trestu by mohlo být zmařeno a z jakých důvodů,
d) došlo ke zpeněžení majetku odsouzeného zajištěného za účelem výkonu peněžitého trestu,
e) průběh vymáhání ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, nebo
f) nedoplatek peněžitého trestu byl odepsán.
***
§ 361
Vymáhání pořádkové pokuty
Jakmile se stane vykonatelným usnesení, jímž byla uložena pořádková pokuta, vyzve policejní orgán, státní zástupce nebo předseda senátu, který pokutu uložil, osobu, jíž byla uložena, aby pokutu zaplatila do patnácti dnů, a upozorní ji, že jinak bude zaplacení vymáháno. Zaplacená pořádková pokuta připadá státu. Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu; tyto pořádkové pokuty vymáhá celní úřad.
§ 361a
Správa placení nákladů státu z trestního řízení
(1) Při správě placení pohledávek uvedených v § 152 odst. 1, § 153 odst. 1 a v § 154 odst. 3 se postupuje podle daňového řádu. Ke správě placení těchto pohledávek je příslušný soud, s výjimkou pohledávek podle § 152 odst. 1 písm. a) a d), u kterých je ke správě placení příslušná Vězeňská služba České republiky.
(2) Pohledávky podle odstavce 1 vymáhá celní úřad.
(3) Soud předá celnímu úřadu k vymáhání pohledávku uvedenou v § 152 odst. 1 písm. b), c), e) nebo f) pouze tehdy, pokud k jejímu uhrazení nepostačují prostředky z peněžité záruky.
K části druhé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 53
Pořádkové opatření
(1) Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295 a 320ab, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.
(2) Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena.
(3) Pořádkové pokuty připadají státu. Pro vymáhání
pořádkové pokuty se uplatní postup stanovený daňovým
řádem.
(4) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.
***
§ 148
(1) Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
(2) Soud může uložit svědkům, fyzickým osobám uvedeným v § 126a, znalcům, tlumočníkům nebo těm, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, aby nahradili státu náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je zavinili.
(3) U pohledávek státu vzniklých z důvodu práva
na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích
1 a 2
ve výši státem placených nákladů řízení se úrok z prodlení
nevyměřuje.
(3) Při správě placení pohledávek uvedených v odstavcích 1 a 2 se postupuje podle daňového řádu. Tyto pohledávky vymáhá celní úřad.
(4) Pro vymáhání pohledávek uvedených v odstavci
3 se uplatní postup stanovený daňovým
řádem.
***
§ 351
(1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný ani poté vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soud na návrh oprávněného další přiměřené pokuty, dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pokuty připadají státu.
(2) Zaplacením pokut se povinný nezprošťuje povinnosti nahradit újmu.
(3) Při správě placení pokut podle odstavce 1 se postupuje podle daňového řádu. Pokuty vymáhá celní úřad.
K části třetí návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 33d
(1) Sazba úhrady z dobývacího prostoru činí 300 Kč.
(2) Sazba úhrady z dobývacího prostoru činí 1 000
1 500 Kč, jestliže v dobývacím prostoru je
povolena hornická činnost spočívající v přípravě,
otvírce a dobývání výhradního ložiska.
***
§ 33n
Rozpočtové určení úhrady
(1) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů ve výši
dílčí úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je z
1. 33 40 % příjmem rozpočtu obce, na
jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově
prováděno, a
2. 67 40 % příjmem státního rozpočtu, a
3. 20 % příjmem rozpočtu kraje,
dílčích úhrad z hnědého uhlí dobývaného hlubinným způsobem nebo z černého uhlí je z
7556 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání černého uhlí nebo hnědého uhlí hlubinně prováděno,a255 % příjmem státního rozpočtu, a
3. 39 % příjmem rozpočtu kraje,
dílčí úhrady z radioaktivních nerostů je z75 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání radioaktivních nerostů prováděno, a25 % příjmem státního rozpočtu,
d) c) dílčích úhrad z ropy nebo
z hořlavého zemního plynu je z
7568 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání ropy nebo hořlavého zemního plynu prováděno,a
2520 % příjmem státního rozpočtu,neboa
3. 12 % příjmem rozpočtu kraje,
d) dílčích úhrad z drahých kamenů vltavínu a granátu, sklářského a slévárenského písku, bentonitu, sádrovce, živce, keramických a žáruvzdorných jílů a jílovců a kaolínu je z
1. 40 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání drahých kamenů vltavínu a granátu, sklářského a slévárenského písku, bentonitu, sádrovce, živce, keramických a žáruvzdorných jílů a jílovců a kaolínu nerostů prováděno,
2. 52 % příjmem státního rozpočtu, a
3. 8 % příjmem rozpočtu kraje,
e) dílčích úhrad z vysokoprocentního vápence a ostatních vápenců a cementářských surovin je z
1. 41 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání vysokoprocentního vápence a ostatních vápenců a cementářských surovin nerostů prováděno,
2. 45 % příjmem státního rozpočtu, a
3. 14 % příjmem rozpočtu kraje,
f) dílčích úhrad z nerostů používaných pro kamenickou výrobu, včetně štěpných břidlic, křemene, křemence, dolomitu, slinu, čediče, znělce, trachytu, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování tavením, diatomitu, stavebního kamene, štěrkopísku a cihlářské suroviny je z
1. 44 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání nerostů používaných pro kamenickou výrobu, včetně štěpných břidlic, křemene, křemence, dolomitu, slinu, čediče, znělce, trachytu, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování tavením, diatomitu, stavebního kamene, štěrkopísku a cihlářské suroviny nerostů prováděno,
2. 30 % příjmem státního rozpočtu, a
3. 26 % příjmem rozpočtu kraje, nebo
e) d) g) ostatní
dílčí úhrady jsou z
38 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání ostatních nerostů prováděno, a
62 % příjmem státního rozpočtu.
(2) Pokud bylo dobývání nerostů prováděno na území více obcí a krajů, a místo dobývání není možné spolehlivě určit, je část výnosu úhrady z vydobytých nerostů odpovídající dílčí úhradě příslušející obcím příjmem rozpočtu obcí a krajů v poměru ploch částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí podle stavu jejich území k 31. prosinci příslušného kalendářního roku. Obdobně se postupuje v případě vyhrazených nerostů získaných při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území.
(3) Příslušenství sledující osud úhrady z vydobytých nerostů je příjmem státního rozpočtu.
§ 33o
Účelovost úhrady
(1) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem státního rozpočtu, ve výši 28 % může být použita jen k odstranění škod způsobených dobýváním ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů, pro zajištění a likvidaci opuštěných důlních děl nebo k sanaci, rekultivaci a revitalizaci pozemků ve vlastnictví státu, a to v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu.
(2) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem státního rozpočtu, ve výši 12 % může být použita jen pro zjišťování, evidenci, zajišťování a likvidaci starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl a pro zajištění výkonu státní geologické služby spojeného především s ochranou a evidencí nerostného bohatství a surovinových zdrojů a na to navazujícím zpřístupňováním informačních zdrojů, případně s podporou provádění státní surovinové politiky, rizikovými geofaktory a řešením problematiky těžebních odpadů, a to v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí.
(3) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem rozpočtu kraje, může být použita pouze k odstranění škod způsobených v důsledku dobývání ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů a jejich přepravou a na revitalizaci pozemků, a to v obcích nacházejících se mimo dobývací prostor. Tyto peněžní prostředky nelze použít na financování činností, na které je organizací vytvářena finanční rezerva na vypořádání důlních škod.
K části čtvrté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 8
(1) Každý občan starší 18 let má právo si požádat federální ministerstvo vnitra o vydání osvědčení podle § 2 odst. odst. 1 písm. a), b) a c), popřípadě i nálezu podle § 13.
(2) Žádost o vydání osvědčení musí být opatřena
kolkovou známkou v hodnotě 200 Kčs a úředně
ověřeným podpisem žadatele. Přijetí žádosti je předmětem
správního poplatku ve výši 200 Kč.
K části páté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 8
Placení poplatků
(1) Správu placení poplatků vykonává příslušný soud
nebo správa soudu podle § 3.
(1) Ke správě placení poplatků je příslušný soud nebo správa soudu podle § 3. Poplatky vymáhá celní úřad.
(2) Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.
(3) Poplatky vybírané soudem nebo správou soudu se platí na účet zřízený u České národní banky pro soud příslušný podle § 3 (dále jen „účet soudu“).
(4) Poplatky, které nejsou vyšší než 5 000 Kč, lze
platit kolkovými známkami; toto ustanovení se nepoužije,
vznikla-li poplatková povinnost podáním návrhu na vydání
elektronického platebního rozkazu. Poplatek za zápis skutečnosti
do veřejného rejstříku provedený notářem nelze platit
kolkovými známkami.
K části šesté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
Okresní správy sociálního zabezpečení
§ 6
(1) Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresů.
(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení. Na území města Brna vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Městská správa sociálního zabezpečení Brno.
(3) Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.
(4) Okresní správy sociálního zabezpečení
a) rozhodují
1. ve sporných případech o vzniku a zániku důchodového pojištění,
2. zrušen
3. ve sporu mezi občanem a jeho zaměstnavatelem o správnost zápisu v evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen „evidenční list“),
4. zrušen
5. zrušen
6. zrušen
7. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, penále nebo pokutě,
8. zrušen8. o určení plátce pojistného podle § 9 odst. 8 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
9. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno,
10. zrušen
11. o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do 4 let, jde-li o dobu péče o toto dítě po 31. prosinci 1995 do 30. června 2007, a o době a rozsahu péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, jde-li o doby péče o tyto děti a bezmocné osoby po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2006,
12. o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), jde-li o dobu péče o tuto osobu po 31. prosinci 2006, a o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
13. o tom, zda osoba samostatně výdělečně činná pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), v největším rozsahu52c),
14. ve sporu o to, která osoba pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte 86) osobně pečovala o dítě v největším rozsahu; tento spor vzniká, má-li být na základě žádosti pojištěnce zvýšena procentní výměra starobního důchodu za vychované dítě, k jehož výchově již bylo nebo má být přihlédnuto při zvýšení procentní výměry starobního důchodu u jiného pojištěnce, který trvá na tom, že o dítě pečoval v největším rozsahu,
15. zrušen
16. zrušen
17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
18. ve věcech osob zdravotně znevýhodněných,
19. zrušen
20. zrušen
b) zrušeno
c) vrací zaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d) doporučují v rámci kontrolní lékařské prohlídky (§ 8 odst. 3) zařazení na pracovní rehabilitaci podle zákona o zaměstnanosti fyzické osoby, které přestaly být invalidními,
e) zrušeno
f) zrušeno
g) zrušeno
h) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,
ch) vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění,53) kteří si platí pojistné na důchodové pojištění,
i) sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem,
j) opatřují a předkládají České správě sociálního zabezpečení na její žádost podklady pro rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění a pro vymáhání neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění,
k) navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,
l) poskytují občanům a zaměstnavatelům odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,
m) zrušeno
n) zrušeno
o) kontrolují plnění povinností občanů a zaměstnavatelů v sociálním zabezpečení, plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a plnění povinností stanovených při provádění sociálního zabezpečení poskytovatelům zdravotních služeb,
p) zrušeno
q) posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8),
r) vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona32) a vymáhají pohledávky ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně pohledávek v těchto věcech na základě mezinárodních smluv; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí,
s) vyrozumívají písemně ošetřujícího lékaře o tom, že občan, který je dočasně práce neschopný, byl uznán invalidní na základě soudního řízení o žalobě,
t) vymáhají pohledávky na dávkách důchodového pojištění; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
u) mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním důchodového pojištění zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří neplní povinnosti při provádění důchodového pojištění,
v) vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory,
y) navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu
.,z) vedou evidenci dob pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, kteří byli určeni jako plátci pojistného, za kalendářní rok a předávají tyto údaje České správě sociálního zabezpečení.
§ 7
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení, nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, se řídí
a) sídlem zaniklého zaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. u),
b) místem trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu9a) v České republice, jde-li o cizince, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) bod 18, písm. c), ch), i), k), o), r) a v) a v § 82 odst. 1,
c) sídlem zaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) bodě 8 o), r) a u), nelze-li určit místní příslušnost podle písmene d); je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, a nemá-li fyzická osoba hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem jejího podnikání na území České republiky, popřípadě je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, která nemá trvalý ani hlášený pobyt na území České republiky a ani na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu na území České republiky zaměstnance, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem výkonu práce těchto zaměstnanců v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) bodě 8 o), r) a u),
d) místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) bodě 3 a 8, písm. o), r) a u),
e) místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. ch), o), r) a v), nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě, jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu v České republice9a); je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti,
f) místem sídla organizačního útvaru, ve kterém je vedena evidence platů státních zaměstnanců, pokud jde o kontrolu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
g) místem trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, osoby, která byla bezmocná před 1. lednem 2007 nebo která je závislá na péči nebo pomoci jiné osoby, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 až 13; přitom je rozhodné místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu ke dni skončení péče, a v případě trvání péče místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu ke dni podání návrhu na zahájení řízení (§ 85 odst. 2),
h) místem, kde se nachází provozovna, ve které se vykonává činnost na základě státního povolení k provozování živnosti vedení spisovny78), anebo spisovna nebo správní archiv podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, v případech uvedených v § 35a odst. 7,
i) místem trvalého pobytu, popřípadě jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, osoby, na základě jejíž žádosti vznikl spor uvedený v § 6 odst. 4 písm. a) bodě 14.
(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 písm. c), d) a f) a podle § 39 odst. 1 se řídí místní příslušností okresní správy sociálního zabezpečení pro provádění nemocenského pojištění určené rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení podle § 83 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění.
***
HLAVA TŘETÍ
ŘÍZENÍ O URČENÍ PLÁTCE POJISTNÉHO
§ 91
Předmět řízení
Předmětem řízení je rozhodování o určení plátce pojistného podle § 9 odst. 8 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
§ 92
Zahájení řízení
(1) Návrh na zahájení řízení o určení plátce pojistného obsahuje vedle náležitostí stanovených správním řádem též potvrzení o splnění povinnosti podle § 7c zákona o nemocenském pojištění.
(2) Nedoloží-li zaměstnavatel ani na výzvu ve lhůtě v ní stanovené potvrzení o splnění povinnosti podle § 7c zákona o nemocenském pojištění, plátcem pojistného je zaměstnavatel.
§ 93
Rozhodnutí
(1) Nepředloží-li zaměstnanec okresní správě sociálního zabezpečení potvrzení podle § 7d odst. 3 zákona o nemocenském pojištění a zaměstnavatel prokáže, že vůči zaměstnanci splnil oznamovací povinnost podle § 7c zákona o nemocenském pojištění, okresní správa sociálního zabezpečení rozhodne, že plátcem pojistného je zaměstnanec podle § 3 odst. 7 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(2) Je-li plátcem pojistného určen zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce, okresní správa sociálního zabezpečení uvede v rozhodnutí výši pojistného, které má tento zaměstnanec zaplatit, období, za které má být pojistné zaplaceno a platební údaje.
***
§ 123a
(1) Jestliže dluh na pojistném a penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 100 Kč
a) k 31. prosinci kalendářního roku, jde-li o zaměstnavatele nebo zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, který byl určen plátcem pojistného, nebo
b) ke dni podání přehledu o příjmech a výdajích podle zvláštního zákona,68) jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou,
odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
(2) Jestliže při kontrole placení pojistného provedené příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení u zaměstnavatele je zjištěn dluh na pojistném a penále nepřesahující ve svém úhrnu částku 100 Kč, dlužné pojistné a penále se nepředepíše.
K části sedmé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 1
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie27) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se rozumějí akciové společnosti se sídlem v České republice, které
a) přijímají vklady od veřejnosti, a
b) poskytují úvěry,
a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen „licence“) (§ 4).
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;
b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.
(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,
a) investování do cenných papírů na vlastní účet,
b) finanční pronájem (finanční leasing),
c) platební služby a vydávání elektronických peněz,
d) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene c),
e) poskytování záruk,
f) otvírání akreditivů,
g) obstarávání inkasa,
h) poskytování investičních služeb, s tím, že se v licenci uvede, které investiční služby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům,
i) finanční makléřství; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování spotřebitelského úvěru, pojištění nebo zajištění nebo doplňkového penzijního spoření, může banka tuto činnost vykonávat, je-li k tomu oprávněna podle zákona upravujícího zprostředkování takové finanční služby,
j) výkon funkce depozitáře,
k) směnárenskou činnost,
l) poskytování bankovních informací,
m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem,
n) pronájem bezpečnostních schránek,
o) provádění administrace investičních fondů a zahraničních investičních fondů, s tím, že se v licenci uvede, které činnosti je banka oprávněna vykonávat a ve vztahu ke kterým fondům,
p) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
q) poskytování stavebního spoření podle zákona upravujícího stavební spoření,
q) r) činnosti, které přímo souvisejí
s činnostmi uvedenými v písmenech a) až p)
q) a v odstavci 1.
(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních institucí a podniků pomocných služeb. Banka může dále vykonávat
a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona,
b) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných osob na finančním trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona, a
c) podnikatelskou činnost spočívající v poskytování elektronické identifikace, autentizace a služeb vytvářejících důvěru, jak jsou definovány přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu35), jakož i souvisejících služeb, zejména poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta, informací o klientovi souvisejících s jeho osobními identifikačními údaji, informací o bankovních obchodech klienta a vytváření a uchování elektronických dokumentů (dále jen „identifikační služby“), je-li držitelem příslušného oprávnění, pokud je právními předpisy vyžadováno; na informace získané a zpracovávané při poskytování identifikačních služeb se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).
(5) Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba povolení České národní banky podle zákonů upravujících regulaci poskytování některých finančních služeb a žadatel prokáže splnění všech stanovených podmínek pro udělení takového povolení, povolí Česká národní banka výkon této činnosti v licenci.
(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 písm. a) až p) a písm. r) může vykonávat na území České republiky rovněž zahraniční banka prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční banky“); zahraniční banka
a) se sídlem v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“), která požívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie (§ 5a), vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z členského státu“),
b) se sídlem v jiném než členském státě vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z jiného než členského státu“), pokud jí byla udělena Českou národní bankou licence (§ 5) a pouze v rozsahu udělené licence.
(7) Pobočka zahraniční banky může dále vykonávat činnosti podle odstavce 4 písm. c) za stejných podmínek jako banka, není-li to v rozporu s oprávněním uděleným zahraniční bance podle právního řádu země jejího sídla.
(8) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.
(9) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.2)
K části osmé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tento zákon upravuje daň z nemovitých věcí, kterou tvoří
a) daň z pozemků,
b) daň ze staveb a jednotek.
(2) Daň z pozemků tvoří
a) státní část daně z pozemků,
b) místní část daně z pozemků za jednotlivou obec.
(3) Daň ze staveb a jednotek tvoří
a) státní část daně ze staveb a jednotek,
b) místní část daně ze staveb a jednotek za jednotlivou obec.
(4) Daňová povinnost k dani z nemovitých věcí vzniká samostatně za obvod územní působnosti jednotlivého správce daně z nemovitých věcí.
ČÁST PRVNÍ
ČÁST druhá
DAŇ Z POZEMKŮ
***
Základ daně (1) Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena pozemku zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou pozemku stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v § 17 tohoto zákona.
(2) Základem daně u pozemků
hospodářských lesů a rybníků s intenzivním
a průmyslovým chovem ryb je (3) Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období.
Sazba daně (1) Sazba daně činí u pozemků a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad nebo ovocných sadů 0,75 %, b) trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %. (2) Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m2 u a) zpevněných ploch pozemků užívaných k podnikání nebo v souvislosti s ním sloužících pro 1. zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1,00 Kč, 2. průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní druhy podnikání 5,00 Kč, b) stavebních pozemků 2,00 Kč, c) ostatních ploch 0,20 Kč, d) zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč.. (3) Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí zdanitelnou stavbou nezastavěný pozemek určený podle pravomocného povolení stavby podle stavebního zákona k zastavění zdanitelnou stavbou, a to v rozsahu výměry pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části zdanitelné stavby. Stavebním pozemkem není pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která bude osvobozena podle § 9 odst. 1 písm. nebo j). Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo všechny jednotky v ní stanou předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud toto povolení stavby pozbude platnosti. (4) Základní sazba daně podle odstavce 2 písm. b) se násobí koeficientem a) 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 4,5 v Praze; pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu;
b) pro jednotlivé části
obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který
je pro ni stanoven v ustanovení písmene a), zvýšit
o jednu kategorii (5) Zpevněnou plochou pozemku se v tomto zákoně rozumí pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénem nebo nádrží, pokud nejsou zdanitelnou stavbou. (6) Slouží-li zpevněná plocha pozemku různým druhům podnikání a nelze-li vymezit rozsahy výměry zpevněné plochy pozemku sloužící jednotlivým druhům podnikání, použije se sazba daně uvedená v odstavci 2 písm. a) bodě 2. |
ČÁST třetí
DAŇ ZE STAVEB A JEDNOTEK
***
Sazba daně (1) Základní sazba daně činí a) u budovy obytného domu 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy; u ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, b) u budovy pro rodinnou rekreaci a budovy rodinného domu užívané pro rodinnou rekreaci 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u budovy, která plní doplňkovou funkci k těmto budovám, s výjimkou garáže, 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, c) u garáže vystavěné odděleně od budov obytných domů a u zdanitelné jednotky, jejíž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž, 8 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, d) u zdanitelné stavby a u zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívaná k 1. podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, 2. podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, 3. ostatním druhům podnikání 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, e) u ostatní zdanitelné stavby 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, f) u ostatní zdanitelné jednotky 2 Kč za 1 m2 upravené podlahové plochy. (2) Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy zdanitelné stavby zjištěné podle odstavce 1 písm. a) až c) a e) se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U zdanitelné stavby k podnikání se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje jednu třetinu zastavěné plochy. Za zastavěnou plochu nadzemního podlaží se považuje zastavěná plocha nadzemním podlažím ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí tohoto podlaží do vodorovné roviny. Za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak. Všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím včetně ustoupeného podlaží a účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží. (3) Základní sazba daně a) podle odstavce 1 písm. a) a f), případně zvýšená u zdanitelné stavby podle odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 4,5 v Praze;
pro jednotlivé části obce
může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je
pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii b) u jednotlivých druhů zdanitelných staveb podle odstavce 1 písm. b) až d), případně zvýšená podle odstavce 2, a zdanitelných jednotek podle odstavce 1 písm. c) a d) se v celé obci násobí koeficientem 1,5, který může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou. (4) U budovy pro rodinnou rekreaci a budovy rodinného domu užívané pro rodinnou rekreaci a u budovy, která plní doplňkovou funkci k těmto budovám, s výjimkou garáže, se základní sazba daně podle odstavce 1 písm. b), případně zvýšená podle odstavce 2 násobí koeficientem 2,0 nebo se koeficient, je-li stanoven podle odstavce 3 písm. b), násobí koeficientem 2,0, pokud jsou tyto budovy umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí. (5) Při stejném poměru podlahových ploch užívaných k různým účelům se u zdanitelné jednotky použije nejvyšší příslušná sazba. U zdanitelné stavby, jejíž podlahová plocha nadzemní části je užívána ve stejném poměru k různým druhům podnikání, se použije nejvyšší příslušná sazba. (6) U zdanitelné stavby uvedené v odstavci 1 písm. a), b), c) nebo e), jejíž převažující část podlahové plochy nadzemní části je užívána k podnikání, se použije sazba podle odstavce 1 písm. d). (7) Má-li podnikatel zařazenu v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku, s výjimkou budovy podle odstavce 1 písm. a), zdanitelné jednotky podle odstavce 1 písm. c) a zdanitelné jednotky podle odstavce 1 písm. f), která nezahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru, použije se u nich sazba podle odstavce 1 písm. d). |
ČÁST ČTVRTÁ
KOEFICIENTY A VÝPOČET DANĚ
Hlava I
Koeficienty
§ 12
Místní koeficient
Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovité věci na území celé obce nebo pro všechny nemovité věci na území jednotlivé části obce stanovit jeden místní koeficient ve výši v rozmezí 0,5 až 5, přičemž koeficient musí být stanoven s přesností na jedno desetinné místo. Tímto koeficientem se vynásobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek, popřípadě jejich souhrny, s výjimkou pozemků uvedených v § 5 odst. 1.
§ 12a
Inflační koeficient
(1) Inflační koeficient platný ve zdaňovacím období činí podíl bazického úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem za květen kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období a čísla 100, nejméně však inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období.
(2) Pokud je inflační koeficient podle odstavce 1 alespoň o jednu pětinu vyšší než inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období, platí, že inflační koeficient platný v tomto zdaňovacím období je o jednu pětinu vyšší než inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období.
(3) Inflační koeficient se zaokrouhluje na 1 desetinné místo dolů.
(4) Dojde-li ve srovnání s bezprostředně předcházejícím zdaňovacím obdobím ke zvýšení inflačního koeficientu, Ministerstvo financí jej na základě údajů Českého statistického úřadu vyhlásí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období.
(5) Základem pro bazický úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem podle odstavce 1 je bazický úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočtený na základě údajů Českého statistického úřadu tak, že úrovni cenové hladiny v měsíci květnu kalendářního roku 2023 odpovídá hodnota 100.
(6) Inflační koeficient pro pozemek podle § 5 odst. 1 činí vždy 1,0.
Hlava II
Výpočet daně
§ 12aa
Výpočtový list
(1) Výpočet daně z nemovitých věcí se provádí po jednotlivých výpočtových listech.
(2) Pravidla pro rozdělení nemovitých věcí do jednotlivých výpočtových listů stanoví vyhláška upravující daňové přiznání k dani z nemovitých věcí.
§ 12ab
Daň z pozemků za výpočtový list
(1) Výchozí daň z pozemků za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z
a) kladného rozdílu zaokrouhleného na celé koruny nahoru ze
1. součinu zaokrouhleného na celé koruny nahoru z úhrnu základů daně za pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listě zaokrouhleného na celé koruny nebo m2 nahoru a sazby pro tyto pozemky a
2. úhrnu nároků na osvobození pro pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listě a
b) inflačního koeficientu.
(2) V případě, že jsou na výpočtovém listu zahrnuty pozemky náležející do spoluvlastnictví, činí výchozí daň z pozemků za výpočtový list součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z
a) výchozí daně z pozemků za tento výpočtový list vypočtené a zaokrouhlené podle odstavce 1 a
b) výše spoluvlastnického podílu.
(3) Místní část daně z pozemků za výpočtový list činí součin výchozí daně z pozemků za tento výpočtový list a místního koeficientu pro pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listu zaokrouhlený na celé koruny nahoru.
(4) Státní část daně z pozemků za výpočtový list činí výchozí daň z pozemků za tento výpočtový list.
§ 12ac
Daň ze staveb a jednotek za výpočtový list
(1) Výchozí daň ze staveb a jednotek před úpravami za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru
a) z úhrnu základů daně ze staveb a jednotek zahrnutých na tomto výpočtovém listě zaokrouhleného na celé koruny nahoru a
b) ze sazby pro nemovité věci zahrnuté na tomto výpočtovém listě.
(2) Výchozí daň ze staveb a jednotek před inflačním koeficientem za výpočtový list činí výchozí daň ze staveb a jednotek před úpravami za tento výpočtový list
a) zvýšenou o úhrn zvýšení daně pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě a
b) sníženou o úhrn nároků na osvobození pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě.
(3) Výchozí daň ze staveb a jednotek za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z
a) výchozí daně ze staveb a jednotek před inflačním koeficientem za tento výpočtový list zaokrouhlené na celé koruny nahoru a
b) inflačního koeficientu.
(4) V případě, že jsou na výpočtovém listu zahrnuty nemovité věci náležející do spoluvlastnictví, činí výchozí daň ze staveb a jednotek za výpočtový list součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z
a) výchozí daně ze staveb a jednotek za tento výpočtový list vypočtené a zaokrouhlené podle odstavce 3 a
b) výše spoluvlastnického podílu.
(5) Místní část daně ze staveb a jednotek za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z
a) výchozí daně ze staveb a jednotek za tento výpočtový list a
b) místního koeficientu pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě.
(6) Státní část daně ze staveb a jednotek za výpočtový list činí výchozí daň ze staveb a jednotek za tento výpočtový list.
§ 12ad
Výpočet daně
(1) Daň z nemovitých věcí činí součet
a) daně z pozemků a
b) daně ze staveb a jednotek.
(2) Daň z pozemků činí součet
a) úhrnu místních částí daně z pozemků za jednotlivé obce a
b) státní části daně z pozemků.
(3) Daň ze staveb a jednotek činí součet
a) úhrnu místních částí daně ze staveb a jednotek za jednotlivé obce a
b) státní části daně ze staveb a jednotek.
(4) Místní část daně
a) z pozemků za jednotlivou obec činí úhrn místních částí daně z pozemků za výpočtové listy zahrnující pozemky nacházející se na území této obce a
b) ze staveb a jednotek za jednotlivou obec činí úhrn místních částí daně z pozemků za výpočtové listy zahrnující nemovité věci nacházející se na území této obce
(5) Státní část daně
a) z pozemků činí úhrn státních částí daně za všechny výpočtové listy a
b) ze staveb a jednotek činí úhrn státních částí daně ze staveb a jednotek za všechny výpočtové listy.
ČÁST TŘETÍ
ČÁST ČTRVTÁ
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 12
Místní koeficient
Obec může
obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovité věci na území
celé obce nebo pro všechny nemovité věci na území jednotlivé
části obce stanovit jeden místní koeficient ve výši v rozmezí
1,1 až 5, přičemž koeficient musí být stanoven s přesností
na jedno desetinné místo. Tímto koeficientem se vynásobí daň
poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelných staveb nebo
zdanitelných jednotek, popřípadě jejich souhrny, s výjimkou
pozemků uvedených v § 5 odst. 1.
§ 12a
Zaokrouhlování
(1) Základ
daně z pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných
sadů a trvalých travních porostů a základ daně
z pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním
a průmyslovým chovem ryb se
zaokrouhluje na celé Kč nahoru.
(2) Základ
daně z pozemků u ostatních pozemků se zaokrouhluje na
celé m2 nahoru.
(3) Základ
daně ze staveb a jednotek se zaokrouhluje na celé m2
nahoru.
(4) Daň
z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb
a jednotek za jednotlivé zdanitelné stavby nebo souhrn
zdanitelných staveb, za jednotlivé zdanitelné jednotky nebo souhrn
zdanitelných jednotek se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Obdobně
se postupuje při zaokrouhlování daně odpovídající
spoluvlastnickému podílu na pozemku, zdanitelné stavbě nebo
zdanitelné jednotce.
***
ČÁST ČTVRTÁ
ČÁST PÁTÁ
ČÁST ŠESTÁ
Správa daně z nemovitých věcí
***
§ 15
Placení daně
(1) Daň z nemovitých věcí je splatná
a) u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu zdaňovacího období,
b) u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu zdaňovacího období.
(2) Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitých věcí zaplatit najednou i při vyšší částce.
(3) Činí-li u jednoho poplatníka celková daň z nemovitých věcí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 30 Kč a není-li dále stanoveno jinak, daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se za podmínek uvedených v § 13a tohoto zákona podává, daň se stanoví, ale nepředepíše. Výsledek stanovení se poplatníkovi neoznamuje, pokud o to poplatník nepožádá.
(4) Činí-li v obvodu územní působnosti jednoho správce daně daň z pozemků u poplatníka, který podle § 13a odst. 5 podává daňové přiznání za spoluvlastnický podíl na dani z pozemků nebo mu je podle § 13a odst. 5 nebo 8 stanovena daň ve výši spoluvlastnického podílu na dani z pozemků z moci úřední, a nejedná-li se o podíly od daně zcela osvobozené, méně než 50 Kč, je daň poplatníka u daně z pozemků 50 Kč; státní část daně z pozemků činí v takovém případě 0 Kč. Obdobně se postupuje u daně ze staveb a jednotek.
(5) Jsou-li důvody pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 13a odst. 11 nebo odst. 12 nebo je-li prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání, je daň z nemovitých věcí nebo její splátka, jejichž splatnost nastala před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.
(6) Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu může poplatník, který je fyzickou osobou v případě žádosti o zaslání informace pro placení daně z nemovitých věcí učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně. Pokud je žádost o zaslání informace pro placení daně z nemovitých věcí podána poplatníkem, který je fyzickou osobou, ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu.
***
ČÁST PÁTÁ
ČÁST šestá
ČÁST sedmá
OZNAMOVACÍ POVINNOST OBCE
***
ČÁST ŠESTÁ
ČÁST sedmá
ČÁST osmá
ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
***
ČÁST SEDMÁ
ČÁST OSMÁ
ČÁST devátá
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
K části deváté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k účinnosti návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k účinnosti návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
§ 4
Osvobození od daně
(1) Od daně se osvobozuje
a) příjem z prodeje
úplatného převodu nebo přechodu
rodinného domu a souvisejícího
pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než
garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud
v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let
bezprostředně před prodejem
úplatným převodem nebo přechodem;
příjem z prodeje
úplatného převodu nebo přechodu
rodinného domu, jednotky, která
nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl
bydliště bezprostředně před prodejem
úplatným převodem nebo přechodem;
příjem z prodeje
úplatného převodu nebo přechodu
po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky
na obstarání vlastní bytové potřeby; pro osvobození příjmu
plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí,
aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů,
pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl
zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození
se nevztahuje na příjem z
1. prodeje úplatného převodu nebo přechodu
těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do
obchodního majetku, a to do 2 let od jejich vyřazení
z obchodního majetku,
2. budoucího prodeje úplatného převodu nebo
přechodu těchto nemovitých věcí uskutečněného v době
do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým
věcem,
3. budoucího prodeje úplatného převodu nebo
přechodu těchto nemovitých věcí uskutečněného v době
do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když
kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí
nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního
majetku,
b) příjem z prodeje úplatného převodu
nebo přechodu nemovitých věcí nebo z vypořádání
spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle
písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva
k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem
úplatným převodem nebo přechodem; příjem z prodeje
úplatného převodu nebo přechodu nebo vypořádáním
spoluvlastnictví k nim dobu 10 let; příjem z prodeje
úplatného převodu nebo přechodu nemovitých věcí nebo
z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem
neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím
vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich
prodejem úplatným převodem nebo přechodem;
příjem z prodeje úplatného převodu nebo
přechodu nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu
10 let a použije-li poplatník získané prostředky na
obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje
o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve
vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej
úplatný převod nebo přechod nemovitých věcí
nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě
přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví
k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele
nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník
vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci
pozemkových úprav, v případě prodeje
úplatného převodu nebo přechodu nebo vypořádání
spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového
úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží
od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku;
osvobození se nevztahuje na příjem z
1. prodeje úplatného převodu nebo přechodu
těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 10
let před prodejem úplatným převodem nebo
přechodem; příjem z prodeje úplatného
převodu nebo přechodu byly zahrnuty do obchodního majetku,
nebo vypořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým
věcem,
2. budoucího prodeje úplatného převodu nebo
přechodu těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let
příjem z prodeje úplatného převodu nebo
přechodu nemovitých věcí nebo z vypořádání
spoluvlastnictví k nemovitým věcem, i když kupní
smlouva bude uzavřena až po 10 letech od tohoto nabytí,
3. budoucího prodeje úplatného převodu nebo
přechodu těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let
od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní
smlouva bude uzavřena až po 10 letech od takového vyřazení,
4. prodeje úplatného převodu nebo přechodu
práva stavby nebo vypořádání spoluvlastnictví k právu
stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby,
c) příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje
1. cenného papíru,
2. motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem; příjem z prodeje dobu 1 roku,
3. movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem; příjem z prodeje byla zahrnuta do obchodního majetku,
d) přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění; osvobození se nevztahuje na
1. náhradu za ztrátu příjmu,
2. náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,
3. náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu,
4. plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka,
5. náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem,
6. náhradu za odnětí vlastnického práva,
e) výnos z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, stane-li se příjmem zvláštního vázaného účtu,
f) příjem v podobě
1. ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny
plynoucí ze zahraničí, pokud je v plné výši darována
příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1,
2. ocenění v oblasti kultury podle jiných právních
předpisů,
3. ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže
nebo z reklamního slosování, ceny ze sportovní soutěže
s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků,
u nichž je sportovní činnost podnikáním, a to
v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč,
g)
f) příjem
v podobě
1. náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd,
2. úplaty za prodej věci vydané v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle právních předpisů o restituci majetku; toto osvobození se uplatní i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovité věci došlo k vypořádání mezi spoluvlastníky rozdělením věci podle velikosti jejich podílů nebo jestliže v nemovité věci vznikly jednotky; osvobození se neuplatní u věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku,
3. příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,
4. úroku ze státního dluhopisu vydaného v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd,
5. jednorázové peněžní částky vyplacené státem osobě sterilizované v rozporu s právem,
6. jednorázového odškodnění vyplaceného státem osobě v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice,
h) g)
příjem získaný ve formě dávky
nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového
pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění,
peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona
upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné
činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění
nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného
zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy
o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové
spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění
stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně
vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu
takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální
mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za
zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku
nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,
i) h)
dávka pro osobu se zdravotním
postižením, dávka pomoci v hmotné nouzi, sociální služba,
dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče
s výjimkou odměny pěstouna, náhradní výživné pro
nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,
příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo
příspěvek podle jiných právních předpisů s výjimkou
zákona upravujícího stavební spoření nebo
obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí
z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má
nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího
sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku,
je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se
nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální
služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu
blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně
částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti
podle zákona upravujícího sociální služby,
j)
i) příjem
ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně
vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem
krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se
tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů,
k) j)
příjem v podobě
1. stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy,
2. podpory nebo příspěvku z prostředků fundace nebo spolku, s výjimkou rodinné fundace, pokud se nejedná o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi a jde-li o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjem v podobě podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení,
3. podpory nebo příspěvku z prostředků odborové organizace,
4. nepeněžního plnění nebo sociální výpomoci
poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních
potřeb nejbližším pozůstalým nebo sociální výpomoci
nejbližším pozůstalým za obdobných podmínek u zaměstnavatele,
u kterého se tento fond nezřizuje,
l) k) příjem z
1. penze vyplácené z penzijního připojištění se státním příspěvkem, penze z doplňkového penzijního spoření, penze z penzijního pojištění a důchod z pojištění pro případ dožití s výplatou důchodu, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití a z důchodového pojištění, u kterých není vymezeno období jejich pobírání nebo činí nejméně 10 let,
2. invalidní penze z penzijního připojištění se státním příspěvkem na dobu určitou, invalidní penze na určenou dobu a jednorázové pojistné pro penzi podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
3. vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření při ukončení důchodového spoření podle zákona o ukončení důchodového spoření,
4. jiná plnění z pojištění osob, s výjimkou jednorázových plnění, odkupného nebo odbytného a penze z penzijního pojištění a z pojištění pro případ dožití, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití, z důchodového pojištění a z doplňkového penzijního spoření, u kterých je vymezeno období jejich pobírání, a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
m) l)
plnění poskytovaná ozbrojenými
silami žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné
službě3),
vojákům v povinné a aktivní záloze povolaným k výkonu
vojenské činné služby s výjimkou služného a zvláštního
příplatku podle zvláštních právních předpisů3a),
n) m)
kázeňské odměny poskytované
příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů
podle zvláštních právních předpisů3),
o) n)
výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení
u vojáků z povolání a výsluhové nároky
u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních
právních předpisů3),
p) o)
naturální plnění poskytované prezidentu republiky podle jiných
právních předpisů a bývalému prezidentu republiky podle
zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení
funkce,
q) p)
o) plnění
poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby
podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu,
r) q)
p) plnění
z vyživovací povinnosti,
s) r)
q) příjem
z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci
s výjimkou příjmu z úplatného převodu cenného
papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a úplatným
převodem dobu 5 let; doba 5 let mezi nabytím a úplatným
převodem podílu
se zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník členem této
obchodní korporace před přeměnou obchodní korporace, nebo
o dobu, po kterou byl tento podíl prokazatelně ve vlastnictví
zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod
podílu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným
v řadě přímé nebo manželem; jsou-li splněny podmínky
uvedené v § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím
a úplatným převodem podílu se nepřerušuje při výměně
podílů nebo přeměně obchodní korporace; v případě
rozdělení podílu v souvislosti s jeho úplatným
převodem se doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem
podílu v obchodní korporaci u téhož poplatníka
nepřerušuje, je-li rozdělením zachována celková výše podílu;
osvobození se nevztahuje na
1. příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, pokud byl pořízen z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
2. příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci v době do 5 let od jeho nabytí, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od jeho nabytí,
3. příjem z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci pořízeného z poplatníkova obchodního majetku, pokud příjem z tohoto úplatného převodu plyne v době do 5 let od ukončení činnosti poplatníka, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí tohoto podílu nebo od ukončení této činnosti,
4. příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu člena nepeněžitým plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud k úplatnému převodu došlo do 5 let od plnění nebo nabytí podílu,
t) s)
r) příspěvek
fyzické osobě poskytovaný podle zákona upravujícího stavební
spoření a státní podporu stavebního spoření,
u) t)
s)
r) dotace
ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního
fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti,
podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo
příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního
rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo
dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie,
na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo
na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace
a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů
podle zákona upravujícího účetnictví,
v) u) t)
s)příjem získaný formou nabytí vlastnictví k jednotce,
která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo
komoru, jako náhrady za uvolnění bytu nebo jednotky, která
nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
náhrada (odstupné) za uvolnění bytu nebo jednotky, která
nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
vyplacená uživateli této jednotky nebo bytu za podmínky, že
poplatník náhradu (odstupné) použije na obstarání vlastní
bytové potřeby, a příjem z úplatného převodu práv
a povinností spojených s členstvím v družstvu,
pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena
nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané
prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby,
w) v)
u)
t) příjmy
z úplatného převodu cenných papírů a příjmy
z podílů připadajících na podílové listy při zrušení
podílového fondu, pokud jejich
úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku
100 000 Kč a příjem z podílů
připadajících na podílové listy při zrušení podílového
fondu, pokud výše tohoto příjmu nepřesáhne 100 000 Kč;
osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku
a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo
z podílů připadajících na podílové listy při zrušení
podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního
majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které
plyne příjem ze samostatné činnosti; jedná-li se o kmenový
list, činí doba 5 let,
x) w)
v)
u) příjem
z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi
nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při
jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem
z podílu připadající na podílový list při zrušení
podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového
listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let
se zkracuje o dobu, po kterou byl tento cenný papír nebo podíl
připadající na podílový list při zrušení podílového fondu
ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný
převod cenného papíru nebo podílu připadajícího na podílový
list při zrušení podílového fondu nabytého děděním od
zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo
manželem; doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem
cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při
sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně
uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond;
osvobození se nevztahuje na příjem z úplatného převodu
cenného papíru, který je nebo byl
zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení
činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a na
příjem z kapitálového majetku; osvobození se nevztahuje na
příjem z podílu připadajícího na podílový list při
zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do
obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti,
ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; při výměně
akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité
hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem
cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně
se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo
rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b
nebo § 23c; osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne
poplatníkovi z budoucího úplatného převodu cenného papíru,
uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího
úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do
obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti,
ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní
smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po
3 letech od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze
samostatné činnosti; obdobně se postupuje u příjmu
plynoucího jako protiplnění menšinovému akcionáři v důsledku
nuceného přechodu účastnických cenných papírů; jedná-li se
o kmenový list, činí doba místo 3 let 5 let,
y) x)
w)
v) příjem
z nabytí vlastnického práva k jednotce, která
nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
je-li ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se
stala vlastníkem domu s jednotkami, a fyzická osoba,
která vlastnické právo k jednotce nabývá,
1. je nájemcem této jednotky,
2. je členem této právnické osoby a
3. podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svým peněžním nebo nepeněžním plněním na pořízení domu s jednotkami,
z) y)
x)
w) příjmy
z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,
orgánem sociálního zabezpečení a příjmy z penále
z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní
pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí
o přeplatku pojistného,
za) z) y)
x) výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy
a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu
vydaných členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím
Evropský hospodářský prostor,
zb) za)
z)
y) příjmy
nabyvatele jednotky přijaté v souvislosti se vzájemným
vypořádáním prostředků z nájemného určených na
financování oprav a údržby bytu, domu a jednotky podle
zákona upravujícího převod jednotek některých bytových
družstev,
zc) zb)
za)
z) příjmy
plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního
právního předpisu a ve formě autorské rozmnoženiny,
v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím
předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem
autorským,
zd) zc)
zb)
za) příjem
plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo
rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů
a příjem plynoucí jako náhrada za vyvlastnění
na základě jiných právních předpisů omezení
vlastnického práva nebo odnětí nebo omezení práva
odpovídajícího věcnému břemenu,
ze) zd)
zc)
zb)
kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí
měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním
majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu
vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na
obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody
s těmito měnami uskutečňují,
zf) ze)
zd)
zc)
zb) příjem
z nabytí vlastnického práva k věci na základě jeho
převodu nebo přechodu podle zákona upravujícího převody
vlastnického práva k jednotkám některých bytových
družstev, je-li nabyvatelem oprávněný člen družstva,
zg) zf)
ze)
zd)
zc) příjem
z nabytí vlastnického práva k rodinnému domu nebo
jednotce, která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový
prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou, a nezahrnuje
jiný nebytový prostor, je-li nabyvatelem fyzická osoba, která je
členem bytového družstva, který je nájemcem tohoto rodinného
domu nebo jednotky ve vlastnictví družstva a který se sám
nebo jeho právní předchůdce podílel na jeho pořízení členským
vkladem,
zh) zg)
zf)
ze)
zd) příjem
plynoucí z doplatku na dorovnání při přeměně obchodní
společnosti nebo výměně podílů obchodní společnosti, na který
vznikl společníkovi nárok v souladu se zákonem upravujícím
přeměny obchodních společností a družstev, vztahuje-li se
k
1. akcii, u níž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 3 let; osvobození se nevztahuje k akcii, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku, a to po dobu 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 5 let; osvobození se nevztahuje k podílu, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku a to po dobu 5 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
zi) zh)
zg)
zf)
ze)
náhrada pobytových výloh nebo příspěvek na pobytové výlohy
poskytované orgány Evropské unie zaměstnanci nebo národnímu
expertovi vyslanému k působení do instituce Evropské unie,
zj) zi)
zh)
zg)
zf) příjem
plynoucí ve formě daňového bonusu,
zk) zj)
zi)
zh)
zg)
odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek,
naturální plnění a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu
Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského
parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření
a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie
pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem
v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného
na území České republiky,
zl) zk)
zj)
zi)
zh) výnos
dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem
plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí
poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou
daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou
s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní
vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení
daňové ztráty,
zm) zl)
zk)
zj)
zi) příjmy
podle § 4a.
(2) Doba mezi
nabytím a prodejem úplatným převodem
nebo přechodem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se
nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem
úplatným převodem nebo přechodem došlo k
a) vypořádání mezi spoluvlastníky nemovité věci rozdělením podle velikosti jejich podílů,
b) tomu, že v domě vznikly jednotky,
c) vypořádání společného jmění manželů nebo
d) rozdělení pozemku.
(3) Pokud úhrn všech příjmů osvobozených podle odstavce 1 písm. q) a příjmů z úplatného převodu cenného papíru osvobozených podle odstavce 1 písm. u) přesahuje 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období, příjem osvobozený podle odstavce 1 písm. q) nebo příjem z úplatného převodu cenného papíru osvobozený podle odstavce 1 písm. u) není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů.
(4) Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo která je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.
§ 4a
Osvobození bezúplatných příjmů
Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem
a) z nabytí dědictví nebo odkazu,
b) obmyšleného z majetku, který
1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo
2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti,
c) z nabytí vlastnického práva k movité věci, pokud je zaručena vzájemnost a osoba, od níž se věc nabývá, je
1. zástupcem cizího státu pověřeným v České republice,
2. příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společně hospodařící domácnosti,
3. jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky,
d) z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo ze zřízení věcného břemene, pokud k těmto příjmům došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách,
e) z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo podílu na pozemku podle zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích, je-li organizační složka státu povinna je bezúplatně převést fyzické osobě,
f) ze vzniku služebnosti bytu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev,
g) plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož cena nepřesahuje částku 500 Kč,
h) příjem plynoucí z odpisu dluhu při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle zákona upravujícího řešení úpadku,
i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,
j) poplatníka, který jej nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce jeho přijetí prokazatelně použije na vzdělávání, pokud tento příjem není příjmem ze závislé činnosti, nebo na léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky; nedojde-li ke splnění podmínek pro osvobození příjmu, je tento příjem příjmem podle § 10 v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny,
k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,
l) z nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola volby,
m) v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti, a pokud
1. se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2. se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3. se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo
4. v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč,
n) v podobě plnění poskytnutého pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence podle zákona upravujícího zoologické zahrady,
o) v podobě plnění poskytnutého
fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb,
p) o)
vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu
a pozemku
1. vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě nebo
2. osobou, která se stane vlastníkem vznikající jednotky v tomtéž domě,
q)p) z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud
1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a
2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby.
***
§ 6
Příjmy ze závislé činnosti
(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou
a) plnění v podobě
1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
2. funkčního požitku,
b) příjmy za práci
1. člena družstva,
2. společníka společnosti s ručením omezeným,
3. komanditisty komanditní společnosti,
c) odměny
1. člena orgánu právnické osoby,
2. likvidátora,
d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.
(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.
(3) Příjmy podle
odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové
bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od
zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda
jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají
v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za
zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se
rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. d) a e)
poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka
zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou
je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění,
kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než
garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž
měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před
jeho koupí, nižší, než je cena
a) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,
b) stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely.
(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1
a) plynoucí na základě dohody o provedení
práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně
nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10
000 Kč rozhodnou pro účast zaměstnanců
činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském
pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na
základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele,
nebo
b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla; je-li motorové vozidlo s nejvyšší vstupní cenou nízkoemisním motorových vozidlem, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 0,5 % ze vstupní ceny tohoto motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel s výjimkou nízkoemisních poskytnutých pro služební i soukromé účely a ve výši 0,5 % z úhrnu vstupních cen všech nízkoemisních motorových vozidel poskytnutých pro služební i soukromé účely. Vstupní cenou vozidla se pro účely tohoto ustanovení rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9.
(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou
a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem5) pro zaměstnance odměňovaného platem, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,
b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,
c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,
d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce,
e
) povinná
plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování
pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním
předpisem; je-li
plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu
nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa
dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště
zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem
daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout
zaměstnancům odměňovaným platem.
(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.
(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny
a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost133); toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům,
b) hodnota stravování poskytovaného
jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke
spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování
zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý
příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování
za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice
stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným
platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,
b) příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle zákoníku práce, pokud jeho přítomnost v práci během této směny trvala alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70% této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí
1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného poplatníka než zaměstnavatele, nebo
2. peněžitý příspěvek na stravování,
c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
d) nepeněžní plnění poskytovaná
zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi
z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního
fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů
(nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů, ve formě
1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného,
hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických
zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský
předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních
zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je
u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně
osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací
období,
2. použití zařízení péče o děti předškolního
věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny
zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových
knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 %
plochy,
e) d)
zvýhodnění poskytovaná
zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým
zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě
bezplatných nebo zlevněných jízdenek,
f) e)
příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České
republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických
osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se
sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období
související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů
v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích, a to
s výjimkou příjmů z
1. osobně a veřejně vykonávané činnosti umělce, sportovce, artisty nebo spoluúčinkující osoby a
2. činnosti vykonávané ve stálé provozovně,
g) f)
hodnota nepeněžního
bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních
a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,6a)
u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje,
hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za
obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu)
po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou
výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení
příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně
u každého zaměstnance,
h) g)
f) peněžní
plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované
příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti
poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle
zvláštních právních předpisů,3)
zvláštní požitky poskytované
příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního
právního předpisu a náhrada majetkové újmy podle
zvláštního právního předpisu.
ch) h)
g) náhrady
za ztrátu na služebním příjmu poskytované příslušníkům
bezpečnostních sborů podle právních předpisů účinných do
31. prosince 2005,
i) h)
hodnota přechodného ubytování,
nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako
nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti
s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není
shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to
maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,
j) i)
mzdové vyrovnání
vyplácené podle zvláštních předpisů6d)
ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,
k) j)
i) náhrada
za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu
před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,
l) k)
j) příjmy
za práci žáků a studentů z praktického vyučování
a praktické přípravy,
m) l)
k) zvláštní
příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí
poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům
a příslušníkům bezpečnostních sborů6e)
vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo
mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České
republiky po dobu působení v zahraničí,
n) m)
l)
odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním
uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví
dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené
pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů
pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo
onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního
prostředí,
o) n)
m) příjmy
do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální
výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím
jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní
pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na
kterých byl vyhlášen nouzový stav,65)
za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu
kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za
obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis
o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo
ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů
(nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů,
p) o) n)
l) platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 50
000 Kč ročně jako
1. příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,
2. příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec, a v případě smrti zaměstnance jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění, nebo3. příspěvek na pojistné, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), za podmínky, že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let, že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, a že je pojistná smlouva uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a dále za podmínky, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné; dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele; tento příjem není příjmem vypláceným plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti; zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl,
r) p)
o)
m)
naturální plnění poskytované podle zvláštních právních
předpisů6g)
představitelům státní moci a některých státních orgánů
a soudcům a bývalému
prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení
prezidenta republiky po skončení funkce,
s) r)
p)
n) náhrada
prokázaných výdajů poskytovaná podle zvláštních právních
předpisů6g)
představitelům státní moci a některých státních orgánů
a soudcům, jde-li o
1. výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „tuzemská cesta“),
2. výdaje na dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „zahraniční cesta“),
3. výdaje na stravování při tuzemských cestách,
4. výdaje na stravování a některé další výdaje při zahraničních cestách,
5. výdaje na ubytování při tuzemských cestách,
6. výdaje na ubytování při zahraničních cestách,
7. výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž vykonává funkci,
8. výdaje na odborné a administrativní práce,
9. výdaje na činnost průvodce nebo osobního asistenta,
10. výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky soudci při tuzemských cestách,
t) s)
r)
o) příjem
získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého
platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní
neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních
předpisů47a),
do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním
předpisem upravujícím pracovně právní vztahy47b),
u) t)
s)
p) částky
vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených
s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci,
s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve
prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené
zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním
nepeněžitého plnění zaměstnanci,
v) u)
t)
r) příjem
od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě
majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné
výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček; majetkový
prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši
jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce
se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně
alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při
zúčtování mzdy za měsíc prosinec,
w) v)
u)
s)
zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise
a člena zvláštní okrskové volební komise.
(10) Funkčními požitky jsou
a) funkční platy a plnění poskytovaná
v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem
funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího
platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce
představitelů státní moci, některých státních orgánů
a soudců138),
s výjimkou platu náležejícího
prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho
funkce a zákona
upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení
funkce,
b) odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v
1. orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy,
2. státních orgánech,
3. spolcích a zájmových sdruženích,
4. odborových organizacích,
5. komorách,
6. jiných orgánech a institucích.
(11) Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.
(12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.
(13) Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a to pouze v rozsahu, ve kterém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně. Příjem ze závislé činnosti plynoucí ze zdrojů v zahraničí nelze snížit o daň zaplacenou v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu.
(14) Institucí penzijního pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který je
a) provozován na principu fondového hospodaření,
b) zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém136) na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a
c) povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státě.
***
§ 10
Ostatní příjmy
(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení
majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až
9, jsou zejména a jejich jednotlivými
druhy příjmu jsou
a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem,
b) příjmy z úplatného převodu nebo přechodu
1. nemovité věci,
2. cenného papíru a
3. jiné věci,
c) příjmy z převodu účasti
na podílu
ve společnosti s ručením
omezeným,
omezeným nebo podílu komanditisty
na komanditní společnosti, které
nejsou představovány cenným papírem,
nebo z převodu družstevního podílu,
d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,
e) přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky,
f) podíl
1. člena obchodní korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku, nebo
2. majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu,
g) vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, podíl na majetku transformovaného družstva, vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění,
h) výhry z hazardních her; v případě výher
z hazardních her jsou jednotlivým druhem příjmů výhry z
1. loterie a tomboly,
2. kursové sázky a totalizátorové hry,
3. technické hry,
4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry,
5. turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a
6. jiných hazardních her než hazardních her podle bodů 1 až 5,
ch) výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže,
i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast,
j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu, 131)
k) příjem z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,
l) příjem z výměnku,
m) příjem obmyšleného ze svěřenského fondu,
n) bezúplatný příjem,
o) příjem z rozpuštění rezervního fondu
vytvořeného ze zisku nebo z rozpuštění obdobného fondu.,
p) příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně,
q) příjem, při kterém dochází ke zvýšení majetku poplatníka a není příjmem uvedeným v písmenech a) až p).
(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného
jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich; obdobně
se postupuje u příjmů plynoucích do společného jmění
manželů. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo
převodu úplatného převodu nebo přechodu majetku
nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty
v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů,
který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním
majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo
převodu úplatného převodu nebo přechodu majetku
nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty
v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které
plynou pozůstalému manželovi (manželce), se k době uvedené
v § 4 vztahující se k majetku nebo právu
zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.
(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny
a) příjmy podle odstavce 1 písm.
a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím
období 30 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne
příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve
zdaňovacím období počet včelstev 60, je částka 500 Kč na
jedno včelstvo,
a) ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu příjmu jiného než podle odstavce 1 písm. b), c), f) bodu 2, h) bodů 2 až 6, m), n) nebo p), pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 Kč; je-li tento ostatní příjem samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmem zahrnovaným do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a, je od daně osvobozen, pokud výše tohoto příjmu nepřesahuje 50 000 Kč,
b) výhry z
1. loterie a tomboly, pokud výše výhry nepřesahuje
1 000 000 Kč,
2. hazardních her, které jsou jednotlivým druhem
příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud
rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu
a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu
příjmů za zdaňovací období nepřesahuje 1 000 000
Kč 50 000 Kč,
c) bezúplatné příjmy
1. od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2. od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3. obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,
4. poplatníka z jeho majetku, který vložil do rodinné fundace, nebo z majetku, který byl do rodinné fundace vložen osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,
5. nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož
poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000
Kč 50 000 Kč.
(4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Je-li příjem zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu, že je z části od daně osvobozen, výdaj podle věty první snižuje příjem jen v části odpovídající poměru, v jakém tento příjem není od daně osvobozen. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) bodu 1 a písm. ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovité věci se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(5) U příjmů
podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník
věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou
bezúplatně, cena určená podle zvláštního právního předpisu
o oceňování majetku1a). Jde-li o hmotný
majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který
byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které
plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo sloužil k nájmu,
je výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2. Jde-li o věc
získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle
zvláštního předpisu1a) (§ 3 odst. 3).
Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické
zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů
souvisejících s uskutečněním prodeje
úplatného převodu nebo přechodu s výjimkou
výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní
práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní
prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží.
U příjmů z úplatného převodu cenných papírů lze
kromě nabývací ceny akcie nebo kmenového listu a pořizovací
ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související
s uskutečněním úplatného převodu a platby za
obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení
cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy podle
odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v tom zdaňovacím
období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí,
na budoucí prodej nemovité věci nebo na prodej účasti na
společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti,
podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle
§ 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě
a jinému zemědělskému majetku, mohou být uplatněny v tomto
zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže příjem
plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se
obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle
tohoto ustanovení uplatnit. U příjmů podle odstavce 1 písm.
b) je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v jiném
zdaňovacím období. U příjmu plynoucího z odvolání
daru je výdajem úhrada za zhodnocení daru. U příjmů podle
odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 je výdajem pouze
vklad do hazardní hry.
(6) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje nabývací cena podílu. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu13) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů, 2) a s výjimkou dalšího podílu na majetku družstva,13) je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění. Při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu se za nabývací cenu akcie nebo podílového listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena podílu na původním investičním fondu. U příjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté dluhy, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na společníka. U příjmů z vypořádání se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.
(7) Důchod podle občanského zákoníku se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku pořizovací ceny rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.
(8) Příjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví u obchodní korporace při zániku členství v obchodní korporaci, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud členovi obchodní korporace při zániku jeho účasti v ní vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i dluh vůči obchodní korporaci, sníží se tento kladný rozdíl o výši dluhu. Příjmy podle odstavce 1 písm. f), g), h) bod 1, ch) a o) s výjimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je sportovní činnost činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7.
(9)
Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku,
jsou vždy
a) plat prezidenta republiky a víceúčelová
paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho funkce
podle zvláštního právního předpisu6g),
b) renta a víceúčelová paušální
náhrada poskytovaná bývalému prezidentu republiky podle zákona
o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce.
(9) Je-li příjem z úplatného převodu cenného papíru nebo podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu použití postupu podle § 4 odst. 3 a byl-li tento cenný papír nebo podíl nabytý poplatníkem do 31. prosince 2023, mohou být namísto výdajů podle odstavce 5 nebo 6 výdaji
a) jejich tržní hodnota určená podle zákona upravujícího oceňování majetku k 31. prosinci 2023 a
b) výdaje související s uskutečněním úplatného převodu tohoto cenného papíru a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenného papíru, jde-li o příjem z úplatného převodu cenného papíru.
(10) Plyne-li příjem podle odstavce 8 ze zdrojů v zahraničí, lze tento příjem zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. Zahrne-li se takový příjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně veškeré příjmy podle odstavce 8 plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tyto příjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou
a) příjmů uvedených v odstavci 1 písm. f) a g), které lze snížit o nabývací cenu podílu, a
b) ceny z veřejné soutěže, která se sníží o odměnu za užití díla nebo výkonu zahrnutou v této ceně; tato odměna je příjmem ze samostatné činnosti.
***
§ 15
Nezdanitelná část základu daně
(1) Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně. Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.
(2) Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.
(3) Od základu
daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve
zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,4a)
úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým
o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních
předpisů, jakož i úrokům z úvěru poskytnutého
stavební spořitelnou,
56)poskytovatelem stavebního spoření nebo bankou
v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo
s hypotečním úvěrem, a použitým na financování
bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu
ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která
nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze
samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu. Použije-li se nebo
používá-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti,
ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu,
lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným
účelům uplatnit pouze v poměrné výši.
(4) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.63) Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. b), u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt v nájmu nebo v užívání, jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle § 4b odst. 1 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.
(5) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho
a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek,
b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, nebo
c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek; v případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která se rovná součtu částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.
Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.
(6) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let a že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 24 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
(7) Od
základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky
zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace
odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské
a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném
zvláštním právním předpisem.82)
Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných
příjmů podle § 6, s výjimkou příjmů podle
§ 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně,
maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.
(8) Od
základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za
zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle
zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání82a),
pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako
výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7,
nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se
zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13
000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším
zdravotním postižením, až 15 000 Kč.
(9)
(7) U poplatníka uvedeného v § 2 odst.
3 se základ daně podle odstavců 1 až 86
sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka,
který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo
státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud
úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle
§ 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou
příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo
6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10,
nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle
zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí
prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
§ 16
Sazba a výpočet daně pro základ daně
(1) Sazba daně činí
a) 15 % pro část základu daně do 48násobku
36násobku
průměrné mzdy a
b) 23 % pro část základu daně přesahující
48násobku
36násobku
průměrné mzdy.
(2) Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.
***
§ 19
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny
a) členský příspěvek podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijatý
1. zájmovým sdružením právnických osob, u něhož členství není nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti,
2. spolkem, který není organizací zaměstnavatelů, nebo evropskou politickou nadací,
3. odborovou organizací,
4. politickou stranou, politickým hnutím nebo evropskou politickou stranou, nebo
5. profesní komorou s nepovinným členstvím s výjimkou Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky,
b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností,
c) příjem z nájemného družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru a z úhrady za plnění poskytované s užíváním tohoto bytu nebo nebytového prostoru plynoucí na základě nájemní smlouvy mezi bytovým družstvem a jeho členem; obdobně to platí pro společnost s ručením omezeným a jejího společníka a pro spolek a jeho člena,
d) příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, plynoucí
1. fondu penzijní společnosti,
2. instituci penzijního pojištění, která je skutečným vlastníkem zdaňovaných příjmů podle odstavce 6, s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění,
e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19)
f) příjem Garančního systému finančního trhu a příjem fondu ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
g) výnos z operací na finančním trhu s prostředky zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění podle rozpočtových pravidel,
h) příjmy plynoucí z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci provedené podle zvláštního právního předpisu19a), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů,
i) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy vydaného členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor,
j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu,
k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,
l) příjmy plynoucí v souvislosti s privatizovaným majetkem, které jsou vedeny Ministerstvem financí na zvláštních účtech podle zvláštního právního předpisu125) a příjmy plynoucí z nakládání s prostředky těchto zvláštních účtů na finančním trhu, a dále příjmy plynoucí z práv, která přešla ze zaniklé České konsolidační agentury na stát podle zvláštního právního předpisu, a příjmy plynoucí z práv, která přešla ze zaniklé České inkasní, s.r.o., nebo ze zrušeného Zajišťovacího fondu družstevních záložen na stát,
m) příjem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry,
n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení,
o) příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv plynoucí z úkonů vykonávaných podle zákona upravujícího léčiva,
p) výnos z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle atomového zákona,
r) výnos nadace, která je veřejně prospěšným poplatníkem, z majetku vloženého do nadační jistiny a příjem z jeho prodeje, pokud tento příjem slouží jen k účelu, ke kterému byla nadace zřízena, a pokud se nejedná o příjem, který byl nadací použit v rozporu se zákonem,
s) příspěvky do fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů,
t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené zvláštním právním předpisem nebo podle zvláštního právního předpisu17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění,
u) příjem České národní banky,
v) příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence, 85)
w) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,
x) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou,
y) úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky14e) pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8,
z) příjem Vinařského fondu stanovený zákonem upravujícím vinohradnictví a vinařství,
za) příjem z podpory od Vinařského fondu,
zb) příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu, 4h)
zc) příspěvky provozovatelů solárních elektráren nebo výrobců podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností plynoucí provozovateli kolektivního systému podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností, pokud jsou použity na zajištění plnění povinností zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životností s výjimkou nákladů na zřízení sběrného místa provozovatele solární elektrárny, a příspěvky osob, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, plynoucí autorizované obalové společnosti, pokud jsou použity na zajištění plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů,
zc) peněžní příspěvky
1. provozovatelů solárních elektráren a výrobců podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností plynoucí provozovateli kolektivního systému za předpokladu jejich použití na zajištění kolektivního plnění povinností výrobců nebo provozovatelů solárních elektráren, s výjimkou nákladů na zřízení místa zpětného odběru provozovatele solární elektrárny,
2. osob, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, plynoucí autorizované obalové společnosti za předpokladu jejich použití na zajištění sdruženého plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu a
3. výrobců podle zákona upravujícího omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí plynoucí provozovateli kolektivního systému za předpokladu jejich použití na zajištění kolektivního plnění povinností výrobců,
zd) ocenění v oblasti kultury podle
zvláštních právních předpisů12a),
zd) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy nebo z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,
ze) příjmy z
1. podílu na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti,
2. převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky,
zf) příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti podle zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; obdobně se postupuje u příjmů mateřské společnosti z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu dceřiné společnosti,
zg) příjem plynoucí jako náhrada za služebnost
vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných
právních předpisů a příjem plynoucí jako náhrada za
vyvlastnění na základě jiných
právních předpisů omezení
vlastnického práva nebo odnětí nebo omezení práva
odpovídajícího věcnému břemenu,
zh) příjem České republiky z operací řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla,
zi) příjmy z podílu na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, a stálé provozovně mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 a je umístěna na území České republiky; toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly, podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, a na podíly na zisku, pokud má dceřiná společnost možnost snížit o ně základ daně,
zj) licenční poplatky plynoucí obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, od
1. obchodní korporace, která je daňovým rezidentem České republiky, nebo
2. stálé provozovny obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, na území České republiky,
zk) úrok z úvěrového finančního nástroje plynoucí obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, od obchodní korporace, která je daňovým rezidentem České republiky, nebo od stálé provozovny obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, umístěné na území České republiky; úvěrovým finančním nástrojem se pro účely tohoto zákona rozumí závazkový právní vztah, jehož předmětem je vrácení přenechaných nebo poskytnutých peněžních prostředků; úvěrovým finančním nástrojem je vždy
1. úvěr,
2. zápůjčka,
3. dluhopis,
4. vkladní list, vkladový certifikát a vklad jim na roveň postavený a
5. směnka, jejímž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky.
zl) výnosy z prostředků rezerv uložených
na zvláštním vázaném účtu v bance podle zvláštního
právního předpisu22a)
a výnosy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků
zvláštního vázaného účtu v bance podle zvláštního
právního předpisu22a)
a vedených na samostatném účtu u České národní
banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním
depozitáři, na který Česká republika jednající prostřednictvím
Ministerstva financí převede evidence Střediska cenných papírů
(dále jen „centrální depozitář“), v případě,
stanou-li se příjmem zvláštního vázaného účtu podle
zvláštního právního předpisu22a),.
zm) příjem plynoucí z výnosu
dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy nebo z práva
na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se
sídlem v České republice, pokud plynou daňovému
nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem
dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za
účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.
(2) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a podle odstavců 8 až 10 se nevztahuje na
a) podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, mateřské společnosti, není-li mateřská společnost společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky,
b) příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti, pokud je dceřiná společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a je v likvidaci.
(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, obchodní korporace, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a
1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství;93) tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem a
2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle mezinárodní smlouvy upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů s třetím státem a
3. podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem; za obchodní korporaci podléhající těmto daním se nepovažuje obchodní korporace, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně,
b) mateřskou společností obchodní korporace, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má některou z forem uvedených v předpisech Evropské unie93) nebo formu družstva, svěřenský fond, rodinná fundace, dobrovolný svazek obcí, kraj, Česká republika nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, pokud v jejich obchodním majetku je nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl na základním kapitálu jiné obchodní korporace,
c) dceřinou společností obchodní korporace, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má některou z forem uvedených v předpisech Evropské unie93) nebo formu družstva, nebo obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl,
d) třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie.
(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze), zf) a zi) a podle odstavce 9 lze uplatnit při splnění podmínky 10% podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 12 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 10 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle
a) odstavce 1 písm. ze) bodu 2, písm. zf) a zi) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno,
b) odstavce 1 písm. ze) bodu 1 a písm. zf) uplatněné plátcem daně jako nesplnění povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s.
(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zj) a zk) lze uplatnit, pokud
1. plátce úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků a příjemce úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků jsou osobami přímo kapitálově spojenými po dobu alespoň 24 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích a
2. příjemce úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem a
3. úroky z úvěrového finančního nástroje nebo licenční poplatky nejsou přičitatelné stálé provozovně umístěné na území České republiky nebo státu, který není členským státem Evropské unie, státem tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederací, a
4. příjemci úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků bylo vydáno rozhodnutí podle § 38nb.
Osvobození lze uplatnit i před splněním podmínky uvedené v bodě 1, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Při nedodržení této podmínky se postupuje přiměřeně podle odstavce 4.
(6) Příjemce podílu na zisku, příjmu z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti, úroků z úvěrového finančního nástroje a licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem, pokud tyto platby přijímá ve svůj vlastní prospěch a nikoliv jako zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu.
(7) Licenčním poplatkem se rozumí platba jakéhokoliv druhu, která představuje náhradu za užití nebo za poskytnutí práva na užití autorského nebo jiného obdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně filmu a filmových děl, počítačového programu (software), dále práva na patent, ochrannou známku, průmyslový vzor, návrh nebo model, plán, tajný vzorec nebo výrobní postup, nebo za výrobně technické a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkem se rozumí také příjem za nájem nebo za jakékoliv jiné využití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení.
(8) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 1 a písm. zj) a zk) lze za podmínek uvedených v odstavcích 3 až 7 pro společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, použít obdobně i pro příjmy vyplácené obchodní korporací, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem Švýcarské konfederace, Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska; přitom osvobození podle odstavce 1 písm. zj) lze použít počínaje dnem 1. ledna 2011. Při využití osvobození podle tohoto odstavce se použije obdobně ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk).
(9) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) platí i pro příjmy plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 a společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, z podílu na zisku vypláceného obchodní korporací a z převodu podílu v obchodní korporaci, pokud tato obchodní korporace
1. je daňovým rezidentem třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a
2. má právní formu se srovnatelnou právní charakteristikou jako společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo podle zvláštního právního předpisu, a
3. je v obdobném vztahu vůči poplatníkovi, kterému příjmy z podílu na zisku nebo z převodu podílu v obchodní korporaci plynou, jako dceřiná společnost vůči mateřské společnosti za podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4, a
4. podléhá dani obdobné dani z příjmů právnických osob, u níž sazba daně není nižší než 12 %, a to alespoň ve zdaňovacím období, v němž poplatník uvedený v § 17 odst. 3 o příjmu z podílu na zisku nebo z převodu podílu v obchodní korporaci účtuje jako o pohledávce v souladu se zvláštním právním předpisem20), a ve zdaňovacím období předcházejícím tomuto zdaňovacímu období; přitom došlo-li u obchodní korporace k zániku bez provedení likvidace, posuzuje se splnění této podmínky u právního předchůdce; za obchodní korporaci podléhající takové dani se nepovažuje obchodní korporace, která je od daně osvobozena, nebo si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od této daně.
Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle tohoto odstavce lze uplatnit, pokud příjemce příjmu z podílu na zisku nebo z převodu podílu je jejich skutečný vlastník. Výdajem vynaloženým na příjem uvedený v odstavci 1 písm. ze) bodu 2 je vždy nabývací cena tohoto podílu stanovená podle tohoto zákona. Pro stanovení výdajů (nákladů) vynaložených na příjmy (výnosy) osvobozené podle tohoto odstavce se ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) použije přiměřeně. Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 2 a podle tohoto odstavce nelze uplatnit u podílů v obchodní korporaci, které byly nabyty v rámci koupě obchodního závodu (§ 23 odst. 15).
(10) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 2 a písm. zi) a podle odstavce 9 lze za podmínek uvedených v odstavcích 3, 4 a 6 pro obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, použít obdobně i pro obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska. Při využití osvobození podle tohoto odstavce se použije obdobně ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk).
(11) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle odstavce 10 nelze uplatnit, pokud dceřiná společnost nebo mateřská společnost
a) je od daně z příjmu právnických osob nebo obdobné daně osvobozena,
b) si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od daně z příjmů právnických osob nebo obdobné daně, nebo
c) podléhá dani z příjmů právnických osob nebo obdobné dani se sazbou ve výši 0 %.
(12) U akciové společnosti s proměnným základním kapitálem tvořící podfondy se podmínky podle odstavce 3 písm. b) a c) posuzují za akciovou společnost a podfondy samostatně.
***
§ 21
Sazba a výpočet daně
(1) Sazba daně
činí 19 21%, pokud v odstavcích
2 a 3 není stanoveno jinak. Daň se vypočte jako
součin základu daně sníženého o položky snižující
základ daně a o odčitatelné položky od základu daně
zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně.
(2) Sazba daně činí u základního investičního fondu 5 %.
(3) Sazba daně činí 0 % u fondu penzijní společnosti nebo u instituce penzijního pojištění s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění.
(4) Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů.
(5) Sazba daně pro základ daně z neočekávaných zisků činí 60 %. Daň z neočekávaných zisků se vypočte jako součin základu daně z neočekávaných zisků zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně. Na daň z neočekávaných zisků nelze uplatnit slevu na dani. Daň z neočekávaných zisků se nezahrnuje do daňové povinnosti pro účely použití metody zápočtu. Správcem daně z neočekávaných zisků je Specializovaný finanční úřad. Daň z neočekávaných zisků je samostatnou daní z příjmů právnických osob a netvoří daňové příjmy rozpočtů územních samosprávních celků z daně z příjmů právnických osob. O příjmy zahrnuté do základu daně z neočekávaných zisků se nesnižuje základ daně podle § 23.
(6) U poplatníka daně z příjmu právnických osob, který je pouze část zdaňovacího období základním investičním fondem, se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně připadající na část zdaňovacího období, ve které byl základním investičním fondem, stanovenou podle § 20a.
(7) Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.
***
§ 23
Základ daně
(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období; rozdíl se upraví podle tohoto zákona.
(2) Pro zjištění základu daně se vychází
a) z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví.20) Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství126), pro účely tohoto zákona použije ke zjištění výsledku hospodaření a pro stanovení dalších údajů rozhodných pro stanovení základu daně zvláštní právní předpis20i). Při stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti. Pro zjištění základu daně u poplatníků, kteří odpisují majetek metodou komponentního odpisování podle právních předpisů upravujících účetnictví, se vychází z výsledku hospodaření bez vlivu této účetní metody odpisování,
b) z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, nebo vedou jednoduché účetnictví.
(3) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2
a) se zvyšuje o
1. částky neoprávněně zkracující příjmy,
2. částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů),
3. částky uplatněné v předchozích zdaňovacích obdobích nebo v obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako osvobozený bezúplatný příjem veřejně prospěšného poplatníka nebo výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud následně došlo k porušení podmínek pro jejich osvobození nebo uplatnění jako výdaje (nákladu) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo,
4. částky, o které byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c) bodů 1 a 2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena a ovlivnila výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření se zvyšuje dále o částku, o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c) bodu 1 za předchozí zdaňovací období, a to v tom zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností zaúčtována rozvahově,
5. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem, který vede účetnictví, sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší výsledek hospodaření, nebudou-li odvedeny do termínu pro podání daňového přiznání,
6. přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů u věřitele, který vede účetnictví, pokud byly podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích; přitom za přijetí úhrady se považuje i vzájemné započtení pohledávek. Věřitel, který vede účetnictví a postoupí pohledávku z těchto smluvních sankcí nebo u kterého pohledávka z těchto sankcí zanikne jiným způsobem než jejím uhrazením nebo splynutím práva s povinností u jedné osoby a její výše byla podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích, je povinen o částku této pohledávky zvýšit výsledek hospodaření, pokud již nebyl o stejnou částku zvýšen podle bodu 2. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
7. částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní právní předpis,22a) u poplatníka, který nevede účetnictví,
8. částku, o kterou byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to ve výši, která odpovídá poměru nevyčerpané úspory na dani, a to v tom zdaňovacím období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém došlo k porušení podmínek pro použití úspory na dani nebo k ukončení činnosti,
9. kladný rozdíl mezi vzájemnými pohledávkami zúčastněných a nástupnických obchodních korporací, u nichž dochází k zániku v důsledku přeměny splynutím osoby dlužníka a věřitele, vyloučený v zahajovací rozvaze ve prospěch vlastního kapitálu, a to u nástupnické obchodní korporace v prvním zdaňovacím období nebo období, za něž je nástupnická obchodní korporace povinna podat daňové přiznání, přičemž tento rozdíl se stanoví bez vlivu ocenění reálnou hodnotou pro účely přeměny. Tento rozdíl se snižuje o tu část pohledávky zanikající v důsledku splynutí osoby dlužníka a věřitele, která byla u věřitele odepsána do nákladů, které nebyly považovány za daňově uznatelné podle § 24. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávky z titulu závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů,
10. kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, kterým je vypořádáván vypořádací podíl nebo likvidační zůstatek v nepeněžní formě, a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní korporace podle právních předpisů upravujících účetnictví, a to u poplatníka, který je členem obchodní korporace; jestliže poplatníkovi, kterému je vypořádací podíl vyplácen, vznikne dluh vůči obchodní korporaci, sníží se vypočtený kladný rozdíl o hodnotu tohoto dluhu,
11. výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela. Toto se nevztahuje na dluhy dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu, 127) a u ostatních poplatníků na dluhy z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na dluhy, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen. Toto ustanovení se dále nevztahuje na dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a dále na dluhy, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí. Za dluhy se pro účely tohoto ustanovení v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, nepovažují dohadné položky pasivní nebo rezervy zachycené v účetnictví poplatníka v souladu se zvláštním právním předpisem20). Poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví a výdaje uplatňují podle § 24, zvýší rozdíl mezi příjmy a výdaji o výši neuhrazeného dluhu odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela, s výjimkou dluhů dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu19a), 127), a u ostatních poplatníků s výjimkou dluhů z titulu úvěrů, zápůjček, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí nebo dluhů, které při úhradě nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, nejedná-li se o dluhy z titulu pořízení hmotného majetku a úplaty u finančního leasingu,
12. výši dluhu zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty, nebo narovnáním, pokud nebyla podle právních předpisů upravujících účetnictví zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto výši dluhu nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 9; toto se nevztahuje na dluh, z jehož titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen,
13. částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která zvýšila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno, pokud tato změna účetní metody následně ovlivňuje příjmy a výdaje vstupující do základu daně,
14. hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení,
15. částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým,
16. částku nebo její část uplatněnou v předchozích zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako odpočet na podporu odborného vzdělávání nebo jako odpočet na podporu výzkumu a vývoje, pokud následně došlo k porušení podmínek pro jeho uplatnění, a to ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo,
17. částku ve výši rozdílu mezi cenou sjednanou mezi spojenými osobami a cenou, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, o kterou byl snížen základ daně poplatníka podle § 23 odst. 7; toto ustanovení se nepoužije pro tu část rozdílu, která byla mezi těmito spojenými osobami vypořádána,
18. částku ve výši zrušené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle odstavce 3 písm. c) bodu 10,
19. úbytek rezerv v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů,
b) se snižuje o
1. rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů podle zvláštního právního předpisu20) u poplatníka, který vede účetnictví, převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období. Do tohoto rozdílu nelze zahrnout částky pohledávek z těchto sankcí, které zanikly v průběhu nebo k poslednímu dni zdaňovacího období. Za zánik pohledávky se pro účely tohoto ustanovení považuje i její postoupení,
2. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen výsledek hospodaření u poplatníka, který vede účetnictví, podle písmene a) bodu 5, dojde-li k jejich odvedení. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku odvede za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
3. částky dalších výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace. Základ daně nelze snížit o zaplacené úroky, které nebyly výdajem (nákladem) na dosažení, udržení a zajištění příjmů z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. w),
4. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií nebo podílu v obchodní společnosti v rámci přeměny podle zvláštního předpisu, pokud v této souvislosti nedojde ke zvýšení nabývací ceny (§ 24 odst. 7),
5. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií tímto společníkem, pokud tyto akcie byly nově emitovány na základě zvýšení základního kapitálu podle zvláštního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti, fond vytvořený ze zisku či jiné složky vlastního kapitálu, pokud v této souvislosti nedojde ke zvýšení nabývací ceny (§ 24 odst. 7),
6. částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která snížila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno, pokud tato změna účetní metody následně ovlivňuje příjmy a výdaje vstupující do základu daně,
c) lze snížit o
1. částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,
2. částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů) zahrnout,
3. částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů,
4. oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak,
5. částky ve výši záporného rozdílu mezi oceněním obchodního závodu při nabytí vkladem nebo přeměnou131) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů,
6. hodnotu dluhu zaniklého splněním, započtením nebo splynutím, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene a) bodu 11; o tuto hodnotu může snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 i právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace nebo právní nástupce poplatníka, který je fyzickou osobou, pokud u těchto právních nástupců tento dluh takovým způsobem zanikl a o hodnotu tohoto dluhu byl u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace nebo poplatníka, který je fyzickou osobou, zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene a) bodu 11. Obdobně postupují poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví,
7. hodnotu odvolaného daru, a to u hmotného majetku nejvýše o zůstatkovou cenu, u ostatního majetku o částku zachycenou v účetnictví, pokud o ní není účtováno v nákladech (výdajích); základ daně lze snížit, pokud příjem obdarovaného z daru nebyl od daně osvobozen,
8. hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a) bodu 14, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, a hodnota bezúplatného příjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
9. hodnotu bezúplatného příjmu, s výjimkou příjmu od daně osvobozeného a příjmu, který není předmětem daně, ve formě peněžitého daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení, pokud poplatník zahrnul tento příjem do základu daně,
10. částku ve výši vytvořené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy,
11. přírůstek rezerv v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů.
Obdobně se postupuje, je-li daňové přiznání podáváno za jiné období, než je zdaňovací období.
(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují
a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 a u stálé provozovny příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
b) příjmy, které jsou zahrnovány do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4,
c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního kapitálu,
d) částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace v případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce,
e) částky zaúčtované do příjmů (výnosů), pokud přímo souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů). Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,
f) podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti,
g) částka zaúčtovaná do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20) pokud souvisí s výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem, který nebyl v předchozích zdaňovacích obdobích předmětem daně nebo byl od daně osvobozen, a to maximálně do výše tohoto souvisejícího výdaje (nákladu),
h) částka vyplacená členovi obchodní korporace z účasti v ní při snížení základního kapitálu, která snižuje nabývací cenu podílu (§ 24 odst. 7),
i) změna ocenění podílu v obchodní korporaci ekvivalencí (protihodnotou), pokud je zaúčtována podle zvláštního právního předpisu20) jako náklad nebo výnos. Ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se pro účely tohoto zákona nepovažuje za ocenění reálnou hodnotou,20)
j) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u pohledávek, které poplatník nabyl a určil k obchodování, o kterých je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu,20)
k) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u podílu, který se v souladu se zvláštním právním předpisem20) oceňuje reálnou hodnotou a který by byl při převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9,
l) rozdíl mezi hodnotou majetkových podílů stanovených podle jiného právního předpisu o transformaci družstev a vyplacenou částkou podle dohody mezi povinnou a oprávněnou osobou.
(5) Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny.
(6) Za příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění, oceněné podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, pokud tento zákon nestanoví jinak; přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy získané prodejem. Nepeněžní příjem
a) u vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to:
1. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) a výdaje na dokončené technické zhodnocení, za podmínky, že o hodnotu technického zhodnocení nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu, a to nikoli pouze z důvodu použití § 30e, ani nebylo v průběhu nájmu odpisováno nájemcem; toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, nebo znaleckým posudkem,
2. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje na dokončené technické zhodnocení, které odpisoval nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele); toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, nebo znaleckým posudkem,
3. ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení uvedeno do užívání, pokud o hodnotu technického zhodnocení vlastník (pronajímatel) zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu nebo ji nezvýší jen z důvodu použití § 30e; toto nepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem,
b) u veřejně prospěšného poplatníka, pokud se jedná o bezúplatný příjem, se ocení
1. ve výši 1 Kč v případě nabytí movité kulturní památky, sbírky muzejní povahy a předmětu kulturní hodnoty,
2. ve výši ocenění převzatého od účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala, v případě bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami a
3. reprodukční pořizovací cenou podle právních předpisů upravujících účetnictví v ostatních případech.
(7) Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. Ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident nebo člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo poplatník daně z příjmů fyzických osob. Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí
a) kapitálově spojené osoby, přitom
1. jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,
2. jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojenými,
b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby
1. kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,
2. kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými. Za jinak spojené osoby se nepovažují osoby, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob,
3. ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou,
4. blízké,
5. které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.
Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů. Účast v kontrolní komisi nebo obdobném kontrolním orgánu a provádění kontroly za úplatu se nepovažuje za podílení se na kontrole.
(8) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, ukončení nájmu nebo zahájení likvidace, se upraví
a) u poplatníků uvedených v § 17, kteří vedou účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace,20)
b) u poplatníků uvedených v § 2
1. pokud vedou účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, záloh, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období; avšak nájemné a úplata u finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti a do ukončení nájmu,
2. pokud vedou daňovou evidenci, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)] a hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv;22a) přitom úplata z finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo do ukončení nájmu. Do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z nájmu (§ 9) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši,
3. v případech, kdy poplatník uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo podle § 9 odst. 4, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)].
Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v § 2, pokud v průběhu zdaňovacího období přeruší činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, (§ 7) nebo nájem (§ 9), a činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, (§ 7) nebo nájem (§ 9) nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,(§ 7) nebo nájem (§ 9) přerušeny. Stejným způsobem dále postupují poplatníci uvedení v § 2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení účtování, nebo při zahájení vedení daňové evidence nebo zahájení vedení záznamů o příjmech a výdajích nebo při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém jejich daň není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jejich daň rovna paušální dani. Stejným způsobem postupuje osoba spravující pozůstalost při skončení řízení o pozůstalosti. Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo; v tomto případě se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. Při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, se základ daně upraví za zdaňovací období, ve kterém jeho daň není rovna paušální dani; v tomto případě se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém je daň rovna paušální dani.
(9) U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se výsledek hospodaření neupravuje o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty podle zvláštního právního předpisu20)
a) cenného papíru s výjimkou směnek a s výjimkou uvedenou v § 23 odst. 4 písm. k),
b) derivátu a části majetku a dluhu zajištěného derivátem,
c) povinnosti vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku ocenění jej nezískal zpět.
(10) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,20) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.
(11) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) nemůže být základ daně nižší nebo daňová ztráta vyšší, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek poplatník se sídlem či bydlištěm na území České republiky. Ke stanovení může být použito poměru zisku nebo ztráty k nákladům nebo hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů. Rovněž lze použít metody rozdělení celkových zisků nebo ztrát zřizovatele stálé provozovny jeho různým částem.
(12) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.
(13) Při vložení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, do obchodní korporace a při postoupení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávku vzniklou z titulu příjmu, který není předmětem daně, nebo je od daně osvobozen.
(14) Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví. Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li vedení účetnictví, nebo vloží-li pohledávky nebo zásoby do obchodní korporace, anebo změní-li způsob uplatňování výdajů podle § 24 na uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7 před uplynutím doby zahrnování zásob a pohledávek do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno vedení účetnictví, nebo ve kterém vložil pohledávky nebo zásoby do obchodní korporace anebo ve kterém uplatňoval výdaje podle § 24 před změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7, základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, které nezahrnul do základu daně.
(15) Do základu daně se zahrnuje i rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého koupí a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího sníženým o převzaté dluhy (dále jen „oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu“). Kladný oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Záporný oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle zvláštního právního předpisu20) součástí příjmů (výnosů). Neodepsanou část záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku; obdobně lze postupovat i u neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu. Při postupném vyřazování majetku tvořícího koupený obchodní závod se oceňovací rozdíl nemění. Při pachtu obchodního závodu, jehož propachtovatel odpisoval oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu, může pachtýř na základě písemné smlouvy s propachtovatelem pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu do základu daně obdobně po dobu trvání pachtu. Při fúzi nebo při převodu jmění na společníka nebo při rozdělení obchodní korporace, kdy rozdělovaná obchodní korporace zaniká, se neodepsaná část kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu zahrne do základu daně zanikající obchodní korporace, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická obchodní korporace pokračuje v zahrnování do základu daně obdobně, jako by k přeměně nedošlo. Při rozdělení obchodní korporace, kdy rozdělovaná obchodní korporace zaniká a nástupnická obchodní korporace pokračuje v zahrnování kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu do základu daně, může nástupnická obchodní korporace tento oceňovací rozdíl zahrnovat do základu daně pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Při rozdělení obchodní korporace, kdy rozdělovaná obchodní korporace nezaniká, je kladný nebo záporný oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu zahrnován do základu daně rozdělované obchodní korporace a do základu daně nástupnické obchodní korporace pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill) se zahrnuje do základu daně obdobně jako oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu.
(16) Při prodeji obchodního závodu poplatníkem, který nevede účetnictví, vstupuje do základu daně příjem z prodeje a hodnota všech postupovaných dluhů. Jsou-li součástí prodeje obchodního závodu i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení hodnotou dluhů, jedná-li se o zdanitelné plnění podléhající dani z přidané hodnoty se sníženou nebo základní sazbou, hodnota včetně daně z přidané hodnoty. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení odstavce 13.
(17) Při nabytí majetku a dluhů poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 nebo stálou provozovnou poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 na území České republiky vkladem, převodem obchodního závodu, fúzí obchodních korporací nebo rozdělením obchodní korporace od poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 nebo při přemístění majetku a dluhů ze zahraničí do stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4 na území České republiky se pro přepočet hodnoty majetku a dluhů na české koruny použijí kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou ke dni převodu vlastnictví u majetku nabytého vkladem nebo převodem obchodního závodu nebo k rozhodnému dni u majetku nabytého fúzí obchodních korporací nebo rozdělením obchodní korporace od poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České republiky, a to bez přihlédnutí k oceňovacím rozdílům vyplývajícím z přecenění majetku a dluhů v souladu s právními předpisy příslušného státu (dále jen „přepočtená zahraniční cena“). Stejný kurs se použije pro přepočet hodnoty uplatněných odpisů, opravných položek, daňové ztráty, rezerv, odčitatelných položek a obdobných položek uplatněných podle příslušných právních předpisů v zahraničí vztahujících se k nabytému majetku a dluhům. Přepočtená zahraniční cena se použije také pro účely uvedené v § 24 odst. 11.
(18) U veřejně prospěšných poplatníků se při přechodu z vedení účetnictví na jednoduché účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. U těchto poplatníků se při přechodu z jednoduchého účetnictví na vedení účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.
(19) Výsledek hospodaření poplatníka, který na základě právních předpisů upravujících účetnictví využil možnost oceňovat finanční nástroj reálnou hodnotou do vlastního kapitálu bez ovlivnění výsledku hospodaření, se při realizaci tohoto finančního nástroje upraví o částku odpovídající změnám vlastního kapitálu souvisejícím s tímto finančním nástrojem od jeho pořízení do jeho realizace, pokud neovlivnily základ daně; to neplatí pro finanční nástroj, u kterého by byl příjem z jeho převodu osvobozen.
(20) V případech, kdy poplatník na základě právních předpisů upravujících účetnictví postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účetní výkaznictví leasingů140), se pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření, který by byl zjištěn, kdyby poplatník v těchto případech postupoval podle právních předpisů upravujících účetnictví účinných před 1. lednem 2018.
Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
§ 24
(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.
(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),
b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u
1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,
2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat; v případě vypořádání hmotného majetku při zániku práva stavby se postupuje obdobně,
3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle jiných právních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.
Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, jehož účetní odpisy jsou výdajem podle písmene v),
c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu, 20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),
d) členský příspěvek
1. právnické osobě, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštních právních předpisů,
2. právnické osobě, u níž členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti,
3. placený zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti zaměstnavatele,
4. organizaci zaměstnavatelů, nebo
5. Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky,
e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen, a dále pojistné hrazené zaměstnavatelem pojišťovně za pojištění rizika placení náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížení odměny) za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštního právního předpisu47a),
f) pojistné na sociální zabezpečení
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné
na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem podle
zvláštních právních předpisů. Toto pojistné a příspěvek
jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem
(nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce
měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo
jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto
zákona nebo zvláštního právního předpisu daňové přiznání
v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné
a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li
zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto
pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu jsou
výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly
zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích
zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce
poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné
a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení
likvidace,
g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,
h) plnění v podobě
1. nájemného podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za); u pachtu obchodního závodu je výdajem pouze část pachtovného, která převyšuje účetní odpisy,
2. úplaty u finančního leasingu za podmínky uvedené v odstavci 4; přitom u poplatníka, který vede daňovou evidenci, je tato úplata výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období; úplatou je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi úplatou u finančního leasingu, která byla postupitelem zaplacena, a úplatou u finančního leasingu, která je u postupitele výdajem podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním leasingu,
ch) daň z nemovitých věcí, pokud byla zaplacena a není součástí ocenění majetku, dále, ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25. Daň z příjmů a daň darovací zaplacená v zahraničí je u daňového rezidenta České republiky výdajem pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4, a to pouze v rozsahu, v jakém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f; výdajem není daň zaplacená v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož, se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku; jako výdaj se neuplatní zahraniční daň týkající se období, ve kterém je jako položka odčitatelná od základu daně uplatněna daňová ztráta stanovená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která následují po období uplatnění této daňové ztráty; tímto postupem není ovlivněna výše takto uplatňované daňové ztráty,
i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) a odstavec 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta přeměnou131), s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10, s výjimkou rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů a s výjimkou rezervy v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů,
j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na
1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy122),
2. pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,
3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiného právního předpisu132) a rekvalifikací zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost133), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele,
4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě
hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované
prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako
nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu
směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 %
horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům
odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12
hodin, nebo na peněžitý příspěvek na stravování. Příspěvek
na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost
zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň
3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj
(náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho
směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci,
kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle
zvláštního právního předpisu110a),
bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování
za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na
stravné podle zvláštního právního předpisu23b).
Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje
i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím
zařízení prostřednictvím jiných subjektů,
5. 4. práva zaměstnanců vyplývající
z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele,
pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon
nestanoví jinak,
k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) pokud není dále stanoveno jinak, přitom
1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem zahrnutým v obchodním majetku poplatníka, pořizovaným na finanční leasing, v nájmu nebo užívaným na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu, (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši; pro stanovení výdajů za pohonné hmoty spotřebované vozidlem, které má elektrický pohon nebo hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, lze použít průměrnou cenu elektřiny stanovenou pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce,
2. zvýšené stravovací výdaje (stravné)5b) při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, zahraniční stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách pro poplatníky s příjmy podle § 7, a to maximálně do výše náhrad vymezených pro zaměstnance odměňovaného platem. Pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikatele nebo místo výkonu jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka, ve výši sazby základní náhrady, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance odměňovaného platem, a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.5) Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem, které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního leasingu a úplatu u finančního leasingu uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla užívaného na základě smlouvy o výpůjčce, s výjimkou smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu, nebo smlouvy o výprose ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty lze použít průměrné ceny pohonných hmot stanovené pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance odměňovaného platem,
4. na dopravu silničním motorovým vozidlem
zahrnutým do obchodního majetku poplatníka, pořizovaným na
finanční leasing, v nájmu nebo užívaným na základě
smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu
zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto
vozidlu, v prokázané výši a ve výši náhrady
výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) u zahraničních
pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty
nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen
pohonných hmot platných v době použití vozidla,
l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,
m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24)
n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,
o) u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, uhrazená pořizovací cena20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů z této pohledávky,
p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,
r) hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem20) ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze) a s výjimkou cenného papíru, u kterého je příjem z jeho převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9,
s) u poplatníka, který vede účetnictví
1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení,
2. pořizovací cena20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení.
Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) a u pohledávky postoupené před dobou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do doby splatnosti. Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti.
t) do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku
1. vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,
2. vstupní cena hmotného majetku evidovaného u veřejně prospěšného poplatníka, pokud tento hmotný majetek byl využíván k činnostem, z nichž dosahované příjmy nejsou předmětem daně z příjmů,
3. pořizovací cena, vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena nehmotného majetku určená podle právního předpisu upravujícího účetnictví, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v),
4. část hodnoty vyvolané investice při jejím prodeji, která není součástí vstupní ceny hmotného majetku,
5. pořizovací cena pozemku, s výjimkou stavby, která je jeho součástí, u poplatníka fyzické osoby,
ta) u obchodní korporace cena pozemku nabytého vkladem člena, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku; touto cenou pozemku se rozumí
1. pořizovací cena, která byla zjištěna u člena obchodní korporace, pokud jej nabyl úplatně,
2. cena podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku ke dni nabytí pozemku členem obchodní korporace, pokud jej nabyl bezúplatně,
tb) zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním do výše náhrady výdajů (nákladů) vynaložených na toto technické zhodnocení,
u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) bodu 1 a písm. ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako provozovatel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, druhým z manželů, který jako provozovatel v osvědčení o registraci vozidla zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo,
v) účetní odpisy, 20) s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg), a to pouze u
1. hmotného majetku, 20) který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou131), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zanikající nebo rozdělované obchodní korporace ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,20)
2. nehmotného majetku20) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou nebo bezúplatně. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny20) prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické obchodní korporace jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u zanikající nebo rozdělované obchodní korporace ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou, 20) a to za podmínky, že bylo možné uplatňovat odpisy z tohoto nehmotného majetku u zanikající nebo rozdělované obchodní korporace podle tohoto ustanovení. U nehmotného majetku20) vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem. Toto ustanovení se nevztahuje na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a dluhů v rámci přeměn obchodních korporací, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill),
w) nabývací cena akcie nebo kmenového listu, které nejsou podle právních předpisů upravujících účetnictví oceňovány reálnou hodnotou, a nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie, tohoto kmenového listu nebo tohoto podílu; toto omezení se nepoužije u cenného papíru, který není podle právních předpisů upravujících účetnictví oceňován reálnou hodnotou pouze z toho důvodu, že poplatník daně z příjmů právnických osob je mikro účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví, nebo daňovým nerezidentem, který je povinen podle právního řádu státu, podle kterého je založen nebo zřízen, vést účetnictví, a příjem z prodeje cenného papíru není přičitatelný jeho stálé provozovně na území České republiky,
x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8,
y) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky, nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně obchodní korporace,131) a to za předpokladu, že lze k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i) nebo se jedná o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 18 měsíců a u pohledávek nabytých postoupením i v případě, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení, za dlužníkem,
1. u něhož soud zrušil konkurs26i) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,
2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí26i) na základě výsledků insolvenčního řízení,
3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),
5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, 26j) a to na základě výsledků této dražby,
6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce,
7
.
který
je v preventivní restrukturalizaci, pokud je pohledávka přímo
dotčena restrukturalizačním plánem a zanikla prominutím
dluhu podle účinného restrukturalizačního plánu.
Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona, 22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub výsledku hospodaření. U poplatníků, kteří přešli z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, se postupuje obdobně,
z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu na majetku družstva nebo likvidačního zůstatku v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,
za) náhrada za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, poskytnutá jejím vlastníkem, pokud začne být vlastníkem do 2 let od uvolnění využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem a bude takto využívána nejméně po dobu 2 let; za porušení podmínek se nepovažuje prodej jednotky,
zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1,
zc) výdaje (náklady), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu, a to jen do výše příjmů (výnosů) z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících; obdobně postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří nevedou účetnictví,
zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,
ze) pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle zvláštního právního předpisu20) jako o cenném papíru, zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem20) ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje,
zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla, a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o pořizovací cenu tohoto uměleckého díla,
zg) výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků; u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud je nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu128). K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace,
zh) náhrady cestovních výdajů do výše stanovené zvláštním právním předpisem5),
zi) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky ze zápůjček a úroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2, který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny,
zj) vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinné značení lihu podle zvláštního právního předpisu, pokud se výrobce nebo dovozce lihu nerozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle § 26 až 33,
zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení,
zl) výdaje (náklady) hrazené uživatelem hmotného majetku, které podle zvláštního právního předpisu20) tvoří součást ocenění hmotného majetku, který je předmětem finančního leasingu, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),
zm)odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zvláštního právního předpisu, 80)
zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku20) nebo jeho technického zhodnocení u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví,
zo) výdaje (náklady) vynaložené
poplatníkem s příjmy podle § 7 na uhrazení úhrad
za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle
zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání82a),
které souvisí s jeho činností, ze které plynou příjmy ze
samostatné činnosti, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka,
který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací
období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který
je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč,
zo) převod prostředků z garančního fondu do fondu zábrany škod,
zp) výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 1 nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8,
zr) výdaje na tvorbu
1. fondu kulturních a sociálních potřeb u veřejně prospěšného poplatníka nebo sociálního fondu u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, do procentuální výše úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů, která je shodná s procentuální výší základního přídělu, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb,
2. fondu účelově určených prostředků u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí,
3. fondu provozních prostředků u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou,
4. stipendijního fondu u poplatníka, který je vysokou školou,
5. fondů k zabezpečení působnosti České kanceláře pojistitelů vymezené zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s výjimkou výdajů na tvorbu fondu zábrany škod,
zs) výdaje v podobě
1. výdajů na provoz vlastního předškolního zařízení,
nebo
2. příspěvku na provoz předškolního zařízení
zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců,
zs) výdajů v podobě
výdajů na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, nebo
příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců,
zt) paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem (dále jen „paušální výdaj na dopravu“), pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle písmene k) tohoto odstavce, ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely. Používá-li poplatník některé silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze na takové silniční motorového vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu stanoveného podle první věty ve výši 80 % této částky (dále jen „krácený paušální výdaj na dopravu“). Pokud poplatník u některého vozidla uplatní v souladu s předchozí větou krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely tohoto zákona platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak. Paušální výdaj na dopravu možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu, za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. V průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů podle písmene k) a naopak. V měsíci pořízení nebo vyřazení silničního motorového vozidla lze uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu. Využívá-li k dosažení, zajištění a udržení příjmů silniční motorové vozidlo, které je ve společném jmění manželů nebo ve spoluvlastnictví, více poplatníků, mohou si v úhrnu uplatnit paušální výdaj na dopravu nejvýše 5 000 Kč. Paušální výdaj na dopravu nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci s výjimkou poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, veřejnou výzkumnou institucí, poskytovatelem zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, obecně prospěšnou společností nebo ústavem,
zu) motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese, a to do výše 5 000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 10 000 Kč měsíčně; motivačním příspěvkem se pro účely tohoto zákona rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů,
zv) jmenovitá hodnota pohledávky, nebo části pohledávky, z úvěru pojištěné u pojistitele se sídlem na území členského státu Evropské unie, která nikdy nevstoupila do základu pro výpočet limitu tvorby bankovních opravných položek podle jiného právního předpisu22a) a ke které banka109) nikdy netvořila opravnou položku podle jiného právního předpisu22a), a to do výše přijatého pojistného plnění; pohledávkou z úvěru se pro účely tohoto ustanovení rozumí pohledávka z titulu
1. jistiny a úroku z úvěru poskytnutého bankou,
2. plnění z bankovní záruky poskytnutého bankou za
nebankovním subjektem,.
zz) převod prostředků z garančního
fondu do fondu zábrany škod.
(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, a u veřejně prospěšných poplatníků se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.
(4) Výdajem podle odstavce 1 je také úplata u finančního leasingu, pokud po jeho ukončení je předmět finančního leasingu zahrnut do obchodního majetku.
(5) Pokud je poplatníkem úplatně nabyt majetek, který předtím úplatně užíval, a pokud nejsou splněny podmínky finančního leasingu, je úplata za užívání výdajem podle odstavce 1 pouze za podmínky, že poplatník zahrne tento majetek do obchodního majetku a cena za nabytí
a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 odst. 1 písm. a) ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 10, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo,
b) pozemku nebude nižší než cena určená podle zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se smlouvou o finančním leasingu stavebního díla umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za podmínky, že bude kupní cena pozemku vyšší než cena určená podle zvláštního právního předpisu1a) ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,
c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než cena určená podle zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy,
d) hmotného majetku odpisovaného podle § 30b nebude nižší než zůstatková cena stanovená podle § 30b ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou byl tento majetek odpisován; je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u tohoto majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 10, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo.
(6) Je-li finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingu, je výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů pouze poměrná část úplaty, která je výdajem (nákladem) podle, připadající ze sjednané doby finančního leasingu na skutečnou dobu finančního leasingu nebo skutečně zaplacená úplata, je-li nižší než poměrná část úplaty, která je výdajem (nákladem), připadající na skutečnou dobu finančního leasingu.
(7) Nabývací cenou se v případě podílů v obchodní korporaci pro účely tohoto zákona rozumí
a) hodnota splaceného peněžitého vkladu člena obchodní korporace,
b) hodnota nepeněžitého vkladu člena obchodní korporace. Hodnota tohoto vkladu se stanoví u člena obchodní korporace, který je
1. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2, obdobně jako hodnota nepeněžitého příjmu v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí u majetku nabytého bezúplatně. Je-li vkladem majetek, který nebyl zahrnut do obchodního majetku poplatníka a byl pořízen nebo nabyt v době kratší než 5 let před splacením tohoto vkladu do obchodní korporace, ocení se pořizovací cenou,20) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,20) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, a při nabytí majetku bezúplatně cenou určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí; přitom u nemovitých věcí se nabývací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před splacením vkladu,
2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty20) ostatního vkládaného majetku,
3. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4, ve výši přepočtené zahraniční ceny,
c) pořizovací cena20) majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí nebo cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí v případě nabytí podílu bezúplatně.
Nabývací cena podílu na obchodní korporaci se nemění při změně právní formy obchodní korporace a při fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace131). Nabývací cena podílu na akciové společnosti se nemění, nemění-li se hodnota vkladu společníka a dochází pouze k výměně jedné akcie za jednu jinou akcii nebo k výměně jedné akcie za více akcií anebo více akcií za jednu akcii; přitom je-li výměnou získán vyšší nebo nižší počet akcií, je nabývací cenou jedné akcie poměrný díl nabývací ceny původní akcie nebo součet nabývacích cen původních akcií. Obdobně to platí pro výměnu jednoho druhu cenného papíru (například zatímního listu, vyměnitelného dluhopisu, prioritního dluhopisu) za akcie, nemění-li se hodnota vkladu společníka. Nabývací cenu podílu na obchodní korporaci lze zvýšit o výdaje (náklady) přímo související s držbou podílu v obchodní korporaci, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. U člena obchodní korporace, který je plátcem daně z přidané hodnoty, lze nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, není-li tato obchodní korporace plátcem daně z přidané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně z přidané hodnoty vztahující se k vloženému majetku. Nabývací cena se u poplatníků uvedených v § 17 snižuje o doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle zvláštního právního předpisu,131) pokud byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze. Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot. Vkladem se pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Nabývací cena podílu na obchodní korporaci se dále snižuje o příjmy plynoucí členovi obchodní korporace při snížení základního kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 36 odst. 2 a u společníka společnosti s ručením omezeným i o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál. Nabývací cena se snižuje o ty části, které již byly uplatněny jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo které snížily základ daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně.
(8) Při prodeji obchodního závodu se nepoužijí ustanovení odstavce 2, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků.
(9) U pohledávky nabyté při přeměně131), nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtů zanikající nebo rozdělované obchodní korporace, pokračuje nástupnická obchodní korporace v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a) jako by ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to maximálně do výše, v jaké by mohla uplatnit odpis nebo tvorbu opravné položky zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace.
(10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.
(11) Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu20), nebo obdobného právního předpisu v zahraničí a byl nabyt vkladem, při přeměně, při převodu obchodního závodu podle § 23a, při fúzi obchodních společností nebo při rozdělení obchodní společnosti podle § 23c, lze související výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví nebo v daňové evidenci u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou. Hodnotu majetku evidovanou v účetnictví nebo v daňové evidenci u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace lze zvýšit o případné opravné položky vytvořené k uvedenému majetku, jejichž tvorba nebyla u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetku z důvodu spotřeby. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následném vkladu, následné přeměně,131) převodu obchodního závodu podle § 23a nebo fúzi obchodních společností nebo rozdělení obchodní společnosti.
(12) Při prodeji obchodního závodu poplatníkem, který nevede účetnictví, pokud neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů
a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,
b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován,
c) hodnota peněžních prostředků a cenin,
d) hodnota finančního majetku,
e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,
f) pořizovací cena pozemku,
g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem,
h) úplata u finančního leasingu zaplacená uživatelem, která převyšuje poměrnou část úplaty uznané jako daňový výdaj podle odstavce 2 písm. h), přechází-li smlouva o finančním leasingu na kupujícího,
i) hodnota dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem.
(13) Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely odstavce 12 hodnotou dluhů hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. U pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.
(14) Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je možné u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uznat jako daňový výdaj (náklad) až do výše úhrnu zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek v daném zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím období se pro účely tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím období z úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) ve výši převyšující pořizovací cenu20) pohledávky sníženou o částky úhrad pohledávky dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny pohledávky odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účely výpočtu zisku z pohledávky nelze pořizovací cenu pohledávky snížit o částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky. Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona, je za zdaňovací období vyšší než celkový úhrn zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek, lze tento rozdíl u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného souboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona. Za poplatníky, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených pohledávek. Souborem pohledávek se pro účely tohoto ustanovení rozumí soubor pohledávek nakoupený poplatníkem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.
§ 25
(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména
a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku20) a nehmotného majetku,20) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a zápůjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění,20)
b) výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení zápůjček,
c) pořizovací cenu20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva,
d) pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce,
e) vyplácené podíly na zisku,
f) penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi), úroky z posečkané částky, peněžité tresty, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, a náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu,
g) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této obchodní společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy ze samostatné činnosti, poplatníkem majícím příjmy z nájmu a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny21a), s výjimkou uvedenou v § 24,
h) nepeněžní plnění poskytovaná
zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě
1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní
akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti,
mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
2. možnosti používat rekreační, zdravotnická
a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná
a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených
v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3,
h) členský příspěvek hrazený poplatníkem příjemci, který je u tohoto příjemce osvobozen od daně,
i) výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně, na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně a u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, výdaje vynaložené na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy, převyšující tyto příjmy; obdobně to platí pro výdaje hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z darování a bezúplatných služeb od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmětem daně; toto ustanovení se u veřejně prospěšných poplatníků nepoužije pro výdaje vynaložené na úrokové příjmy, které podléhají zvláštní sazbě daně, a pro použití prostředků z kapitálového dovybavení,
j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy, 5) 23)
k) výdaje (náklady) převyšující
příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb
zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst.
2 písm. j) body 1 až 3, písm. s) a s výjimkou
výdajů (nákladů) na přechodné ubytování zaměstnanců,
nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako
nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti
s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není
shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, přičemž
výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení
k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob,
samostatně,
k) pojistné ve výši určené ke krytí budoucích dluhů pojišťovny vyplývajících z pojistné smlouvy uzavřené zaměstnavatelem pro případ dožití se stanoveného věku jeho zaměstnancem nebo dožití se jeho zaměstnancem dohodnuté doby nebo setrvání tohoto zaměstnance v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli po dohodnutou dobu,
l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r),
m) plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w) a členský příspěvek poskytnutý evropskému hospodářskému zájmovému sdružení se sídlem na území České republiky25a),
n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,
o) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního předpisu. Toto se vztahuje i na hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle zvláštního právního předpisu,20)
p) technické zhodnocení (§ 33),
r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u),
s) daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a dále odloženou daň podle zvláštního právního předpisu20),
t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména
výdaje na pohoštění, občerstvení a dar; za dar se
nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen
jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo
názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně
z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není
s výjimkou tichého vína
předmětem spotřební daně,
u) výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, který poplatník uvedený v § 2 nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4,
v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů, 20) s výjimkou uvedenou v § 24,
w) finanční výdaje (náklady), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí úroky z úvěrových finančních nástrojů a související výdaje (náklady), včetně výdajů (nákladů) na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, pokud je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi (§ 23 odst. 7), a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrových finančních nástrojů od spojených osob v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěrového finančního nástroje banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrových finančních nástrojů. V případě, že podmínkou pro poskytnutí úvěrového finančního nástroje dlužníkovi věřitelem je poskytnutí přímo souvisejícího úvěru, zápůjčky nebo vkladu tomuto věřiteli osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, považuje se pro účely tohoto ustanovení a vzhledem k tomuto úvěrovému finančnímu nástroji věřitel za osobu spojenou ve vztahu k dlužníkovi,
x) výdaje (náklady) na spotřebované pohonné hmoty a parkovné při pracovní cestě vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, a 20 % ostatních výdajů (nákladů) s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu; u silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, nelze dále uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty a sazbu základní náhrady,
y) u poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami, dílčí platba příspěvku na zajištění financování, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů uvedených na trh do 1. ledna 2013 prováděné provozovatelem kolektivního systému,
z) jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena20) postoupené pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24 a § 10,
za) nájemné za umělecká díla a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých děl, která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není výstavní, muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zf),
zb) u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, výdaje na pořízení uměleckých děl, která nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 80 000 Kč,
zc) odpis pohledávky22b) nebo tvorbu opravné položky22a) u pohledávky nabyté obchodní korporací na základě vkladu uskutečněného od 1. července 1996, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 9,
zd) výdaje spojené s úhradou dluhu, s výjimkou dluhu vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku (§ 26), vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 a výdaje spojené s úhradou dluhu, o jehož hodnotu byl snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v některém z minulých zdaňovacích období,
ze) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně osoby uživatele podle smlouvy o finančním leasingu převyšuje částku úplaty připadající u postupníka na zbývající dobu finančního leasingu sníženou o úplatu jím hrazenou vlastníkovi užívaného majetku v souladu se smlouvou, pokud tento rozdíl není součástí vstupní ceny majetku,
zf) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo zahraničnímu veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné osobě v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o úředníka státu nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém je poskytnutí takového plnění tolerováno nebo není považováno za trestný čin anebo je obvyklé,
zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku, 20) a hodnota majetku nebo její část zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle zvláštního právního předpisu,20) ale zároveň je hmotným majetkem podle § 26 až 33,
zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního právního předpisu20) výdajem (nákladem), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,
zi) kladný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu při nabytí vkladem nebo přeměnou131) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) výdajem (nákladem),
zj) výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při následném snížení základního kapitálu,
zk) výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Úroky z úvěrového finančního nástroje přijatého v období šesti měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo související s držbou podílu v dceřiné společnosti po dobu trvání této držby a po dobu, kdy podíl drží osoba, která je s osobou, která úvěrový finanční nástroj přijala, spojenou osobou, pokud poplatník neprokáže, že úvěrový finanční nástroj s držbou tohoto podílu nesouvisí. Případné režijní (nepřímé) náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti se pro účely tohoto ustanovení omezují výší 5 % příjmů z podílů na zisku vyplácených dceřinou společností, pokud poplatník neprokáže, že skutečná výše těchto režijních (nepřímých) nákladů je nižší,
zl) finanční výdaje (náklady), které plynou z úvěrového finančního nástroje, kde úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční výdaje (náklady) stanou splatnými, závisí zcela nebo převážně na zisku dlužníka,
zm)hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
zn) pojistné ve výši určené ke krytí
budoucích dluhů pojišťovny vyplývajících z pojistné
smlouvy uzavřené zaměstnavatelem pro případ dožití se
stanoveného věku jeho zaměstnancem nebo dožití se jeho
zaměstnancem dohodnuté doby nebo setrvání tohoto zaměstnance
v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli po dohodnutou
dobu,
zo) členský příspěvek hrazený
poplatníkem příjemci, který je u tohoto příjemce osvobozen
od daně,
zp) zn)
účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného
pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, který
byl nabyt darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo
z rodinné fundace, a tento příjem byl od daně z příjmů
osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu; obdobně to platí
pro zůstatkovou cenu v případě prodeje nebo likvidace tohoto
majetku,
zq)
zo) hodnotu
majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle právních
předpisů upravujících účetnictví, nabytého darováním,
plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace nebo
hodnotu bezúplatně přijatých služeb, pokud tento příjem byl od
daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu.
(2) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.
(3) Do úvěrových finančních nástrojů se pro účely odstavce 1 písm. w) nezahrnují úvěrové finanční nástroje, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěrové finanční nástroje. Ustanovení odstavce 1 písm. w) a zl) se nevztahují na veřejně prospěšné poplatníky, na organizátora regulovaného trhu a na poplatníky uvedené v § 2.
***
§ 29
(1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí
a) pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. Nejsou-li při bezprostředním úplatném nabytí hmotného majetku po ukončení úplatného užívání dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout úplatu za užívání, která byla uhrazena do data ukončení smlouvy a nebyla výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na úplatu za užívání do data ukončení smlouvy. U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, cena podle písmene d). U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení. U movitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 1 rok před vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 1 rok před zahájením nájmu, je vstupní cenou cena podle písmene d) s výjimkou majetku nabytého formou finančního leasingu,
b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. U nemovitých věcí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, cena podle písmene d). U nemovitých věcí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,
c) hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva, a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele,
d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech určená podle zvláštního právního předpisu;1a) přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby určená podle zvláštního právního předpisu bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z nájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení nájmu,
e) při nabytí majetku bezúplatně cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 10 písm. a), pokud u poplatníků uvedených v § 2 neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitých věcí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než 5 let, rozumí se u poplatníků uvedených v § 2 vstupní cenou cena podle písmene d),
f) hodnota technického zhodnocení podle § 33 odst. 1 dokončeného počínaje 1. lednem 2001 na hmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1, zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného hmotného majetku; přitom odpisy pro účely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1,
g) přepočtená zahraniční cena (§ 23 odst. 17),
h) u veřejně prospěšného poplatníka ocenění převzaté od účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala, v případě bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami podle právních předpisů upravujících účetnictví.
Součástí vstupní ceny podle písmen a) až f) je i technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisování (§ 27), nejpozději však v prvním roce odpisování. Součástí vstupní ceny jednotky není ocenění té části jednotky, která je pozemkem. Pokud původní odpisovatel v případech uvedených v § 30 odst. 10 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by původní odpisovatel odpisy uplatňoval. Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, regionální rady regionu soudržnosti, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu, o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (dále jen „veřejné zdroje“), poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů (příjmů). Obdobně se postupuje i u hmotného majetku vytvořeného vlastní činností. Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení. Do vstupní ceny hmotného majetku uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c) lze zahrnout i výdaje (náklady) na vyvolanou investici, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje (náklady) vynaložené na pořízení majetku převedeného do vlastnictví jiné osoby nebo předaného jiné osobě nebo týkající se změny majetku ve vlastnictví jiné osoby a podmiňujícího funkci nebo užívání hmotného majetku uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c). V případě stavebního díla odpisovaného podle tohoto zákona, které je likvidováno v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením, je součástí vstupní ceny nového stavebního díla zůstatková cena likvidovaného stavebního díla namísto zůstatkové ceny likvidovaného stavebního díla podle právních předpisů upravujících účetnictví.
(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.
(3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání; přitom poplatník, který samostatně eviduje a odpisuje technické zhodnocení hmotného majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) zvyšuje o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku vstupní cenu a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání. Ustanovení předchozí věty se nepoužije u technického zhodnocení v případech uvedených v odstavcích 1, 4 a 6, § 30a odst. 5 a u technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce odpisovaného podle § 30 odst. 6 nebo u technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku vyloučeném z odpisování. Povinnost zvýšit vstupní cenu samostatně evidovaného a odpisovaného technického zhodnocení o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku se nevztahuje na technické zhodnocení provedené na nemovité kulturní památce, které se odpisuje podle § 30 odst. 6 vždy samostatně.
(4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování, související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním leasingu, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.
(5) Vstupní
cenou hmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka
vstupní cena podle odstavce 1 ve výši hodnoty jeho
spoluvlastnického podílu. Vstupní cena
spoluvlastnického podílu na hmotném majetku se u spoluvlastníka
určí jako poměrná část vstupní ceny daného majetku vypočítaná
podle výše jeho spoluvlastnického podílu. Hodnota technického
zhodnocení provedeného na hmotném majetku ve spoluvlastnictví se
u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich
spoluvlastnického podílu.
(6) Odpisuje-li technické zhodnocení nájemce, zvyšuje se vstupní cena (zůstatková cena) u odpisovatele (pronajímatele) v roce ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele s odpisováním nájemcem, a to
a) o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle § 23 odst. 6 písm. a) bodu 2, je-li technické zhodnocení provedeno nad rámec nájemného,
b) o zůstatkovou cenu technického zhodnocení evidovanou u nájemce, je-li jím plněno nájemné.
Provede-li nájemce technické zhodnocení nad rámec smluveného nájemného se souhlasem odpisovatele (pronajímatele) a neodpisuje-li je nájemce ani odpisovatel (pronajímatel), zvyšuje se vstupní (zůstatková) cena příslušného majetku u odpisovatele (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu o částku nepeněžního příjmu podle § 23 odst. 6 písm. a) bodu 1. Po zvýšení vstupní (zůstatkové) ceny podle tohoto odstavce pokračuje odpisovatel (pronajímatel) v odpisování ze zvýšené vstupní ceny nebo ze zvýšené zůstatkové ceny. Nemá-li poplatník majetek, jehož vstupní cenu by bylo možné zvýšit, vznikne mu jiný majetek v ocenění, které by jinak zvyšovalo vstupní cenu. Toto ustanovení se nepoužije, pokud dochází k ukončení nájmu z důvodu odkoupení najaté věci nájemcem, který zahrne zůstatkovou cenu jím odpisovaného technického zhodnocení do vstupní ceny podle § 29 odst. 1 písm. a).
(7) Při zvýšení nebo snížení vstupní ceny, ke kterému dochází u již odpisovaného majetku z jiného důvodu, než je jeho technické zhodnocení (dále jen „změněná vstupní cena“), se odpis stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny při zachování platné sazby (koeficientu) podle § 31 nebo § 32.
(8) U hmotného majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil v době kratší než 5 let před jeho vložením do obchodní korporace a nebyl zahrnut do obchodního majetku, je u nabyvatele vstupní cenou, byl-li pořízen úplatně, pořizovací cena, byl-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, jsou vstupní cenou vlastní náklady, a při nabytí hmotného majetku bezúplatně, cena hmotného majetku podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí. Přitom u nemovitých věcí lze vstupní cenu u nabyvatele zvýšit o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před vložením do obchodní korporace. Dnem vkladu do obchodní korporace se pro účely tohoto zákona rozumí den uvedený ve smlouvě o vkladu.
(9) Vstupní cena hmotného majetku se nemění,
a) dochází-li k ocenění jmění při fúzi nebo rozdělení obchodní korporace podle zvláštního právního předpisu20) v případě, kdy to vyžaduje zvláštní právní předpis,131)
b) dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením věci podle zvláštního právního předpisu, nebo
c) jsou-li v budově vymezeny jednotky.
(10) Vstupní cena hmotného majetku původního odpisovatele použitá při pokračování v odpisování se zvyšuje o částky, které se u poplatníka, který pokračuje v odpisování započatém původním odpisovatelem, staly součástí ocenění tohoto majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví.
***
§ 30a
Mimořádné odpisy
(1) Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině
1 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený
v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023 může
poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně
bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců.
(2) (1) Hmotný majetek zařazený
v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto
zákonu, který je motorovým silničním vozidlem
používajícím jako palivo výlučně elektrickou energii,
pořízený v období od 1. ledna 2020 2024
do 31. prosince 2023 2028 může poplatník,
který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100
% vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců
uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného
majetku a za dalších bezprostředně následujících 12
měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny
hmotného majetku.
(3) (2) Odpisy podle odstavců
1 a 2 odstavce 1 se stanoví
s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má
povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem
po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při
zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího
období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto
zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(4) (3) Mimořádné
odpisy hmotného majetku podle odstavců 1 a 2 nelze
uplatnit u hmotného majetku odpisovaného podle § 30
odst. 4 a 5.
(5) (4) (3) Technické
zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle odstavců
1 a 2 odstavce 1 nezvyšuje
jeho vstupní cenu. Ukončené technické zhodnocení se zatřídí
do odpisové skupiny, ve které je zatříděn hmotný majetek, na
kterém je technické zhodnocení provedeno, a odpisuje se jako
hmotný majetek podle § 26 až 30 a § 31 až 33.
***
§ 30e
Vozidla kategorie M1
(1) Vstupní cena, zvýšená vstupní cena a změněná vstupní cena vozidla kategorie M1 činí nejvýše 2 000 000 Kč.
(2) Pokud je vozidlo kategorie M1 odpisováno zrychleně a je na něm provedeno technické zhodnocení, zvyšuje se jeho zůstatková cena pouze o tu část technického zhodnocení, která v úhrnu se vstupní cenou tohoto vozidla a technickým zhodnocení, které zvýšilo zůstatkovou cenu tohoto vozidla, nepřevyšuje 2 000 000 Kč.
(3) Vstupní cena, zvýšená vstupní cena a změněná vstupní cena technického zhodnocení vozidla kategorie M1 odpisovaného podle § 30a činí nejvýše rozdíl mezi částkou 2 000 000 Kč a vstupní cenou nebo změněnou vstupní cenou tohoto vozidla. Pokud je technické zhodnocení podle předchozí věty odpisováno zrychleně a na vozidle je provedeno další technické zhodnocení, zvyšuje se zůstatková cena technického zhodnocení pouze o tu část dalšího technického zhodnocení, která v úhrnu se vstupní cenou nebo změněnou vstupní cenou tohoto vozidla, vstupní cenou technického zhodnocení a technickým zhodnocení, které zvýšilo zůstatkovou cenu tohoto technického zhodnocení, nepřevyšuje 2 000 000 Kč.
(4) Úplata u finančního leasingu, jehož předmětem je vozidlo kategorie M1, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze do úhrnné výše 2 000 000 Kč a v jednotlivém zdaňovacím období pouze do výše poměrné části z 2 000 000 Kč připadající na dané zdaňovací období.
(5) Vstupní cena, zvýšená vstupní cena a změněná vstupní cena vozidla kategorie M1, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, činí nejvýše rozdíl mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
(6) Pokud je vozidlo kategorie M1, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, odpisováno zrychleně a je na něm provedeno technické zhodnocení, zvyšuje se jeho zůstatková cena pouze o tu část technického zhodnocení, která v úhrnu se vstupní cenou tohoto vozidla, úhrnem úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a technickým zhodnocení, které zvýšilo zůstatkovou cenu tohoto vozidla, nepřevyšuje 2 000 000 Kč.
(7) Vstupní cena, zvýšená vstupní cena a změněná vstupní cena technického zhodnocení provedeného na vozidle kategorie M1, které je předmětem finančního leasingu, které je jiným majetkem, a výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které jsou jiným majetkem, činí nejvýše rozdíl mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem úplat u finančního leasingu, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pokud je majetek podle věty první odpisován zrychleně a na vozidle je provedeno technické zhodnocení, zvyšuje se zůstatková cena majetku pouze o tu část technického zhodnocení, která v úhrnu se vstupní cenou tohoto majetku, úhrnem úplat u finančního leasingu, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a technickým zhodnocení, které zvýšilo zůstatkovou cenu tohoto majetku, nepřevyšuje 2 000 000 Kč. Při nabytí vozidla podle věty první jako předmětu finančního leasingu se vstupní cena majetku podle věty první, který se odpisuje rovnoměrně, zvýší jen o tu část kupní ceny, která v úhrnu se vstupní cenou, zvýšenou vstupní cenou nebo změněnou vstupní cenou tohoto majetku a úhrnem úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nepřevyšuje 2 000 000 Kč. Při nabytí vozidla podle věty první jako předmětu finančního leasingu se zůstatková cena majetku podle věty první, který se odpisuje zrychleně, zvýší jen o tu část kupní ceny, která v úhrnu se vstupní cenou tohoto majetku, úhrnem úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a technickým zhodnocení, které zvýšilo zůstatkovou cenu tohoto majetku, nepřevyšuje 2 000 000 Kč.
(8) Technickým zhodnocením se pro účely odstavců 1 až 7 rozumí i nepeněžní příjem stanovený podle § 23 odst. 6 písm. a) bodu 1 nebo bodu 2, který vznikne poplatníkovi, které vozidlo kategorie M1 pronajímal.
(9) Ustanovení odstavec 1 až 8 se nepoužijí pro určení vstupní ceny a zůstatkové ceny pro jiné účely než stanovení odpisů a odpisování majetku.
(10) Ustanovení odstavců 1 až 9 se nepoužije na vozidlo kategorie M1, které je sanitním nebo pohřebním automobilem nebo je využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě koncese, ani na vozidlo kategorie M1 poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingu.
***
§ 35ba
Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů
fyzických osob
(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o
a) základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka,
b) slevu
na manžela ve výši 24 840 Kč na manžela žijící s poplatníkem
ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem
přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželovi
přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na
dvojnásobek. Do vlastního příjmu manžela se nezahrnují
dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče
s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním
postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na
péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní
připojištění se státním příspěvkem,9a)
státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
státní příspěvky
podle zákona o stavebním spoření
a o státní
podpoře stavebního spoření4a)
a stipendium
poskytované
studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání
a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo
jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona
o sociálních službách4j),
který je od daně osvobozen podle § 4. U manželů, kteří
mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního
příjmu manžela nezahrnuje příjem, který plyne druhému
z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje
za příjem druhého z manželů,
b) slevu na manžela,
c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu,
d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,
e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši
16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P,.
f) slevu na studenta ve výši 4 020
Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje
na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to
až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia
v doktorském studijním programu, který poskytuje
vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou
soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným
výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních
předpisů14d)
pro účely státní sociální podpory,
g) slevu za umístění dítěte.
(2) U poplatníka
uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží za
zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm.
g) a písm. b) až e), pouze pokud se jedná
o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu
Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský
prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České
republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů
s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle
§ 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4,
6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána
srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů
v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního
správce daně.
(3) Poplatník může
uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až f)e)
o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní
měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku
na snížení daně splněny.
(4) V daňovém přiznání ke společným příjmům a výdajům ve společenství jmění poplatník může uplatnit slevu na dani za období trvání společenství jmění, s výjimkou společenství jmění dědiců, na kterou měl nárok a která nebyla uplatněna.
§ 35bb
Sleva za umístění
dítěte
(1) Výše
slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně
poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte
v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud
jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24.
(2) Slevu
na dani lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě
s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
(3) Slevu
lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná
o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za
vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu
uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči
rodičů.
(4) Za
každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše
minimální mzdy.
(5)
Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící
domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte
uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich.
(6) Pro
účely daní z příjmů se předškolním zařízením rozumí
a) mateřská škola podle školského
zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
b) zařízení služby péče o dítě
v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování
služby péče o dítě v dětské skupině nebo obdobné
zařízení v zahraničí a
c) zařízení péče o dítě
předškolního věku provozovaná na základě živnostenského
oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je
srovnatelný s péčí poskytovanou
1. zařízením služby péče o dítě v dětské
skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče
o dítě v dětské skupině, nebo
2. mateřskou školou podle školského zákona.
§ 35bb
(1) Výše slevy na manžela činí 24 840 Kč. Výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P.
(2) Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud
a) poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a
b) manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.
(3) Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.
(4) Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela se nezahrnují
a) dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
b) příspěvky na péči a na sociální služby,
c) státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, a státní příspěvky podle zákona upravujícího stavební spoření,
d) stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
e) příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,
f) příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a
g) příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.
§ 35c
Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně
z příjmů fyzických osob
(1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši 15 204 Kč ročně na jedno dítě, 22 320 Kč ročně na druhé dítě a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba nebo 35bb. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.
(2) Slevu na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše daně vypočtené podle § 16 snížené o slevy na dani podle § 35 a § 35ba.
(3) Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší než daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a § 35ba, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.
(4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.
(5) Poplatník uvedený v § 2 odst. 3 může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
(6) Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je
a) nezletilým dítětem,
b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a
1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,14d)
2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(7) Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu podle odstavce 3 zůstává zachována.
(8) Uzavře-li dítě
uvedené v odstavci 6 písm. b) manželství
a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem
(manželkou), může uplatnit manžel (manželka)
slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba
slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění.
Nemá-li manžel (manželka) dostatečné příjmy,
z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na
dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba
manžela při splnění podmínek pro její uplatnění, může
daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník,
u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči
nahrazující péči rodičů, pokud dítě a vyživované
dítě tohoto dítěte vymezené pro uplatnění slevy na manžela
s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.
(9) Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
(10) Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
(11) Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g, nebo který se tak rozhodl učinit, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní.
(12) Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených podle § 35d u poplatníka podávajícího daňové přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek; pokud poplatník, kterému byly vyplaceny měsíční daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období v daňovém přiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedoplatek částky ve výši vyplacených měsíčních daňových bonusů.
***
§ 35d
(1) Poplatník
s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy na
daň podle § 38h odst. 4 uplatnit nárok na slevu na dani
podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f)
e) a na daňové zvýhodnění.
(2) Záloha na daň
vypočtená podle tohoto zákona se sníží u poplatníka
s učiněným prohlášením k dani podle § 38k odst.
4 o částku ve výši odpovídající jedné dvanáctině
částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až
f) e) (dále jen „měsíční sleva na dani
podle § 35ba“) a o daňové zvýhodnění ve výši
odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35c
(dále jen „měsíční daňové zvýhodnění“). Měsíční
daňové zvýhodnění plátce poskytne poplatníkovi formou měsíční
slevy na dani podle § 35c, měsíčního daňového bonusu nebo
měsíční slevy na dani podle § 35c a měsíčního
daňového bonusu.
(3) Měsíční slevu na dani podle § 35ba poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň vypočtené podle § 38h odst. 2 a 3. Měsíční slevu na dani podle § 35c poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba.
(4) Je-li výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (dále jen „polovina minimální mzdy“). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(5) O vyplacený měsíční daňový bonus plátce daně sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc. Pokud nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, plátce daně je povinen vyplatit měsíční daňový bonus nebo jeho část poplatníkovi z vlastních finančních prostředků. O tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti.
(6) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy. Jestliže u poplatníka úhrn těchto příjmů nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.
(7) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně u poplatníka nejdříve daň sníží o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a pak vypočte částku daňového zvýhodnění náležející poplatníkovi formou slevy na dani podle § 35c a daňového bonusu. Daň sníženou o slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob poté sníží ještě o slevu na dani podle § 35c a až takto sníženou daň porovná s úhrnem zálohově sražené daně a vypočte rozdíl na dani. Dále porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů a vypočte rozdíl na daňovém bonusu. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo nevyplacenou částku na daňovém bonusu sníží o vypočtený záporný rozdíl na dani. Jestliže je úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů vyšší než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo o ni zvýší vypočtený záporný rozdíl na dani.
(8) Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonusu (dále jen „doplatek ze zúčtování“), které vzniknou provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.
(9) O částku daňového zvýhodnění vyplaceného formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V případě, že nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce daně poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančních prostředků a o tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti. Při vrácení přeplatku z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění postupuje plátce daně podle § 38ch odst. 5.
***
§ 36
Zvláštní sazba daně
(1) Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) a s výjimkou ustanovení odstavce 5, činí
a) 15 %, a to
1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 6, 12 až 14, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. e),
2. z příjmů z nájemného movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,
3. z bezúplatných příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. d), h) a i), jedná-li se o příjmy plynoucí od daňových rezidentů České republiky nebo od stálých provozoven daňových nerezidentů umístěných na území České republiky,
b) 15 %, a to
1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4 s výjimkou příjmu plynoucího z práva na splacení dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného; přičemž příjem z vypořádacího podílu, z podílu na likvidačním zůstatku a jiný příjem z držby kapitálového majetku ve formě vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,
2. u poplatníků daně z příjmů fyzických osob z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku obchodní společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku.
Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,
c) 35 % z příjmů uvedených v písmenech a) a b), a to pro poplatníky, kteří nejsou daňovými rezidenty
1. jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, nebo
2. třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, nebo mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je prováděna, nebo který je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v tomto státě a v České republice prováděna,
d) 5 % z úplaty u finančního leasingu.
(2) Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 nebo 5 stanoveno jinak, činí 15 %, a to
a) z podílu na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, a z plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace; u poplatníků podle § 2 z rozdílu mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou a emisním kursem dluhopisu, vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postavenému nebo v případě jejich zpětného odkupu z rozdílu mezi cenou zpětného odkupu a jejich emisním kursem, z úrokového příjmu z dluhopisu35a), ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému, s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,
a) z podílu na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, a z plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace; u poplatníků podle § 2 z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, z výnosu ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele a úrokového příjmu z vkladního listu vydaného jako cenný papír a cenného papíru mu na roveň postaveného,
b) z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,
c) z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,
d) z podílu na zisku tichého společníka nebo jiného poplatníka, než je člen obchodní korporace,
e) z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, z vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění; tento příjem se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,
f) z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,
g) u poplatníků daně z příjmů fyzických osob z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
h) z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku obchodní společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku; obdobně se postupuje u příjmu člena obchodní korporace z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu,
i) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z reklamních soutěží a reklamních slosování, z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)], a z příjmu v podobě výhry z loterie a tomboly,
j) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu podle občanského zákoníku, z úroků z vkladů na účtech, které nejsou podle podmínek toho, kdo účet vede, určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],
k) z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem, z dávek doplňkového penzijního spoření a z penzijního pojištění snížených podle § 8 odst. 6 a z plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého podle § 8 odst. 7,
l) z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu13), a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů,
m) z příjmů uvedených v § 6 odst. 4,
n) z příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,
o) z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvy o penzijním pojištění a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného nebo jiného plnění souvisejícího se zánikem penzijního pojištění nebo odkupného, sníženého podle § 8,
p) z příjmů autorů podle § 7 odst. 6,
r) z příjmu komplementáře komanditní společnosti a společníka veřejné obchodní společnosti plynoucí jako zisk po zdanění u akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným po přeměně akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným na komanditní společnost nebo veřejnou obchodní společnost.
Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.
(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. Daň z příjmů vybíraná zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné obchodní společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo j) s výjimkou příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, se základ daně a sražená daň nezaokrouhluje a celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmu poplatníka fyzické osoby nebo poplatníka daně z příjmů právnických osob se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4 se do základu daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje nebo aktiva.
(4) U příjmů plynoucích z podílu na zisku z účasti v základním investičním fondu je základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně příjem snížený o poměrnou část příjmů podléhajících dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo sazbě daně podle § 21 odst. 4 připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu ve zdaňovacím období, s nímž tyto příjmy souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. Obdobně se postupuje i u příjmu z podílu na likvidačním zůstatku investičního fondu nebo z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty v komanditní společnosti, které jsou investičním fondem.
(5) Zvláštní
sazba daně z příjmů činí 19 21 %
z úrokového příjmu z účtu a vkladu u bank
a spořitelních a úvěrních družstev u
a) veřejně prospěšného poplatníka, který není obcí, krajem, nebo poplatníkem uvedeným v § 18a odst. 5,
b) společenství vlastníků jednotek.
(6) Zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo veškeré příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) bodě 1, které byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, nesnížené o výdaje do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.
(7) Zahrne-li do daňového přiznání poplatník, který není daňovým rezidentem České republiky a který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, veškeré příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i), započte se sražená daň na jeho celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podává daňové přiznání. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započítat na tuto jejich celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek. Nezahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i) do daňového přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem, použije se obdobně § 38e odst. 7.
***
§ 38d
Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby
daně
(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Je-li plnění hrazeno formou záloh, je samostatným příjmem každá záloha i doplatek z vyúčtování celkového plnění. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5, 6 a 12 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých zápůjček a z poskytnutých úvěrů, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o dluhu účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem.20)
(2) U příjmů plynoucích z podílů na zisku uvedených v § 36, s výjimkou příjmů plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. U příjmů z podílů na zisku plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. U příjmu z podřízeného podílu na zisku, jehož výplata je spojena se splněním podmínky, která do konce lhůty pro sražení daně nenastala, a u příjmů z podílu na zisku, jejichž vyplacení bylo statutárním orgánem odmítnuto, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě. Jestliže je v okamžiku stanoveném zákonem pro sražení srážkové daně vlastníkem vlastního podílu, s nímž je spojeno právo na podíl na zisku, sama obchodní korporace, srážka se provede v okamžiku jeho nabytí jiným poplatníkem, pokud předtím právo na podíl na zisku nezaniklo. Ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst. 2. U příjmů plynoucích z podílových listů je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodl obhospodařovatel o rozdělení zisku podílového fondu. Nebyla-li výplata příjmů plynoucích z podílu na zisku provedena ani posledního dne období, kdy je plátce daně povinen daň srazit, má se pro účely zákona za to, že srážka daně byla provedena poslední den vymezeného období; přitom u úrokových příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou, které jsou považovány za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3], se dnem provedení srážky rozumí poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání.
(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Pokud je plátce povinen podat daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.
(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených
a) v § 36 odst. 2 písm. m), pokud poplatník
1. prokazatelně učiní za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 7),
2. zahrne příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání podaného za zdaňovací období, ve kterém mu tyto příjmy plynou,
b) v § 36 odst. 6 a 7.
(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. U příjmů uvedených v § 36 odst. 7 se použije obdobně § 38e odst. 9 věta třetí.
(6) Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané srážkou lhůtu delší.
(7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně plátce „Potvrzení o sražení daně“. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka.
(8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně nesprávně sraženou částku, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty, ve které byl plátce daně povinen podat vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně a pokud poplatník nevyužil postup uvedený v § 36 odst. 6 a 7. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti nesrazil daň ve stanovené výši, může ji srazit dodatečně, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.
(9) Plátce daně je povinen podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Lhůtu stanovenou pro podání tohoto vyúčtování nelze prodloužit.
(10) Pro
daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně bankami,
spořitelními a úvěrovými družstvy nebo pojišťovnami je
jejich pobočka nebo organizační jednotka, kde k vybírání
této daně dochází, pokud jsou zde k dispozici doklady
nezbytné pro provedení srážky a její kontroly, plátcovou
pokladnou39g).
(11)
(10) Vrací-li se vyplacená záloha na podíl na zisku poté,
co došlo k převodu nebo přechodu podílu v obchodní
korporaci, náleží právo na vrácení neoprávněně sražené
daně vztahující se k vyplacené záloze na podíl na zisku
poplatníkovi, kterému vznikla povinnost vrátit zálohu na podíl
na zisku.
(12)
(11) Má-li poplatník pochyby o správnosti sražené
daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, může
požádat plátce daně o vysvětlení do 2 let ode dne
sražení daně; po uplynutí této lhůty může o vysvětlení
požádat do 60 dnů ode dne, kdy se o výši sražené daně
dozvěděl.
§ 38da
Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí
(1) Plátce
daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území
České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň
vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to
i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen
nebo o něm mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá
zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost
oznámit správci daně je povinen správci daně podat
oznámení o tomto příjmu; to platí i pro takový
příjem, který je od daně osvobozen nebo o něm mezinárodní
smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice,
jedná-li se o příjem z
a) licenčního poplatku a
b) podílu na zisku.
(2) Plátce daně je povinen správci daně podat oznámení podle odstavce 1, jde-li o příjem, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, ve lhůtě pro odvedení daně, která byla z daného příjmu sražena nebo vybrána. Oznámení podle odstavce 1, jde-li o příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je plátce daně povinen správci daně podat do 31. ledna kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém by byl povinen provést srážku daně, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice.
(3) Oznámení
podle odstavce 1 lze podat jen
a) na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,
b) na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny,
který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné
s tiskopisem podle písmene a), nebo
c) datovou zprávou s využitím dálkového přístupu
ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně
1. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis
spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
2. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se
lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
3. dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém
řádu.
(3) Oznámení podle odstavce 1 je formulářovým podáním.
(4) Má-li
plátce daně nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku,
která se zřizuje ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít
účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen učinit oznámení
podle odstavce 1 pouze způsobem podle odstavce 3 písm.
c); při tom se nepřihlíží k datové schránce fyzické
osoby podle zákona upravujícího elektronické úkony
a autorizovanou konverzi dokumentů, kterou lze znepřístupnit
na žádost.
(5)
(4) V oznámení podle odstavce
1 je plátce daně povinen kromě obecných náležitostí
podání uvést
a) své identifikační údaje,
b) identifikační údaje příjemce příjmu podle odstavce
1,
c) údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně
sražené nebo vybrané z tohoto příjmu.
(4) V oznámení podle odstavce 1 je plátce daně povinen kromě obecných náležitostí formulářového podání uvést také údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně sražené nebo vybrané z tohoto příjmu.
(6)
(5) Plátce daně není povinen podat oznámení podle
odstavce 1 o
a) příjmech, které jsou od daně osvobozeny nebo o nichž
mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhají zdanění v České
republice, pokud souhrnná hodnota těchto příjmů stejného druhu
nepřesahuje v kalendářním měsíci, ve kterém by plátce
daně byl povinen danému daňovému nerezidentovi z těchto
příjmů provést srážku daně, 300 000 Kč,
b) a) příjmu podle § 6 odst. 4,
c) b) příjmu, o kterém má povinnost
podat správci daně oznámení podle zákona o mezinárodní
spolupráci při správě daní.
(7)
(6) Správce daně může plátce daně na základě jeho
žádosti v odůvodněných případech zprostit oznamovací
povinnosti podle odstavce 1 na dobu nejvýše 5 let.
***
ČÁST ČTVRTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ
Z PŘÍJMŮ
Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob
§ 38g
Daňové přiznání k dani z příjmů
fyzických osob
(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu nebo má ostatní příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně.
(2) Daňové
přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze
závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo
postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto
plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil
u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací
období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma
příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je
vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné
příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 20 000 Kč. Rovněž
není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou
pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou
podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za
zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený
v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g),
nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu
daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník,
kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy
ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly
podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím
období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který
uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného
plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15
odst. 1.
(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 6 nebo 7. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.
(4) Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b).
(5) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.
***
§ 38h
Vybírání a placení záloh na daň a daně
z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
(1) Plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „záloha“) ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.
(2) Sazba zálohy
činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do
4násobku3násobku průměrné mzdy a 23
% pro část základu pro výpočet zálohy přesahující
4násobku3násobku průměrné mzdy. Záloha
se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro
výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro
výpočet zálohy.
(3) Zálohy vypočtené podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(4) Vypočtenou zálohu plátce daně, u kterého poplatník učinil na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění (dále jen „záloha po slevě“).
(5) Plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavců 2 a 3, pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a). U poplatníka, který u plátce neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
(6) K prokázaným
nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke
slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba
odst. 1 písm. b) a g) přihlédne plátce
daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 až
při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za
zdaňovací období.
(7) Plátce daně je povinen srazit zálohu při výplatě nebo připsání příjmů ze závislé činnosti (dále jen „mzda“) poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, je povinen srazit zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.
(8) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období poplatníkovi mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím období u plátce daně dosud měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d odst. 2. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.
(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g.
(10) Plátce daně je povinen odvést úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je povinen plátce daně odvést úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o dluhu účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.
(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.
(12) Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.
(13) U poplatníka
uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení
záloh nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst.
1 písm. b) až e) a g) ani k daňovému
zvýhodnění.
(14) Pokud
dochází ke srážce záloh nebo daně podle zvláštní sazby
z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti v organizační
jednotce plátce daně, je tato organizační jednotka plátcovou
pokladnou39g), jestliže
jsou v této organizační jednotce k dispozici doklady
nezbytné pro provedení srážky záloh nebo daně a její
kontrolu. Povinnost plátce daně vypočítat zálohu nebo daň podle
zvláštní sazby u poplatníka z úhrnu jeho příjmů ze
závislé činnosti za kalendářní měsíc tím ale zůstává
zachována. Je-li k tomu příslušných více plátcových
pokladen nebo mzdových účtáren téhož plátce daně, zdaněním
příjmů poplatníka pověří plátce daně jednu z nich,
a jedná-li se o poplatníka, který má u plátce
daně na zdaňovací období učiněné prohlášení k dani
podle § 38k odst. 4, pověří plátce daně zdaněním příjmů
mzdovou účtárnu, u níž má poplatník toto prohlášení
k dani učiněno.
***
§ 38k
Uplatnění nezdanitelných částek ze základu
daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, slevy
na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového
zvýhodnění
(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba a měsíčního daňového zvýhodnění při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění splněny, učiní-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto skutečnosti v již učiněném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.
(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.
(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 a učiní prohlášení podle odstavce 4.
(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 4 a přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, učiní-li poplatník prokazatelně do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,
a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle § 35ba, popř. kdy a jak se změnily,
b) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku neučinil u jiného plátce prohlášení k dani,
c) jaký je počet dětí vyživovaných poplatníkem v rámci jeho společně hospodařící domácnosti a dále
1. jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě,
2. zda uplatňuje daňové zvýhodnění na toto dítě ve výši náležející podle § 35c odst. 1 na jedno dítě nebo ve výši náležející na druhé dítě nebo na třetí a každé další vyživované dítě,
3. zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti vyživuje tytéž vyživované děti poplatníka i jiný poplatník, zda na ně uplatňuje daňové zvýhodnění a zda je zaměstnán,
4. kdy a jak se případně změnily rozhodné skutečnosti pro přiznání daňového zvýhodnění a
5. jedná-li se o zletilé studující dítě, že mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
d) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.
(5) Plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení
podle odstavce 4, provede výpočet daně, roční zúčtování
záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne
k nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15
a ke slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba
odst. 1 písm. b) a g) za bezprostředně
uplynulé zdaňovací období, učiní-li poplatník prokazatelně do
15. února za toto období prohlášení o tom,
a) že není povinen podat daňové přiznání,
b) zda a od kterých plátců daně v uplynulém zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti,
c) že manželka (manžel) žijící ve
společně hospodařící domácnosti, na kterou (kterého) uplatňuje
slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b), neměla
(neměl) v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem
přesahující ročně hranici 68 000 Kč,
c) že pro účely uplatnění slevy na manžela,
1. manžel poplatníka neměl v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující 68 000 Kč, a
2. poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka vymezeným pro účely slevy na manžela,
d) v jaké hodnotě poskytl bezúplatné plnění podle § 15 odst. 1,
e) v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém
zdaňovacím období úroky z úvěru ze stavebního spoření,
z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru
poskytnutého v souvislosti s těmito úvěry stavební
spořitelnou poskytovatelem
stavebního spoření nebo bankou
a použitého na financování bytových potřeb v souladu
s § 15 odst. 3 a 4, a
1. zda a v jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně,
2. že předmět bytové potřeby, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4,
3. že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3 a 4, v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím období 150 000 Kč,
f) v jaké výši zaplatil příspěvky na své penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění podle § 15 odst. 5,
g) v jaké výši zaplatil pojistné na své soukromé životní pojištění podle § 15 odst. 6,
h) v jaké výši zaplatil jako člen
odborové organizace v uplynulém zdaňovacím období členské
příspěvky podle § 15 odst. 7,
i)
v jaké výši
zaplatil úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího
vzdělávání podle § 15,
j) jakou částku vynaložil za umístění
dítěte v předškolním zařízení,
k) h)
v jaké výši mu byla přiznána náhrada za zastavenou
exekuci.
(6) Poplatník může učinit prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.
(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d anebo neučiní-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně prokazatelně učiní prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění a nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li prokazatelně v této lhůtě prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5.
(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je prokazatelně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala nebo v němž bylo o změně rozhodnuto. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.
§ 38l
Způsob prokazování nároku na odečet
nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35
odst. a 4 § 35ba a daňového zvýhodnění
z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce
daně
(1) Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně
a) potvrzením příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění,
b) smlouvou o úvěru a každoročně
potvrzením stavební spořitelny
poskytovatele stavebního spoření
o částce úroků zaplacených
v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního
spoření, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého stavební
spořitelnou poskytovatelem
stavebního spoření v souvislosti
s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky
o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním
roce z hypotečního úvěru a snížených o státní
příspěvek, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého
příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem,
c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) povolením podle stavebního zákona a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví,
d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na úplatné nabytí pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku nabytí pozemku povolením podle stavebního zákona,
e) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. e) výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve vlastnictví anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor, v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor, v užívání,
f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. d) a g), potvrzením právnické osoby, že je jejím členem,
g) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. f), výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru ve vlastnictví, anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu,
h) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a každoročně potvrzením penzijní společnosti o části měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek; smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a každoročně potvrzením instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období,
i) smlouvou o soukromém životním pojištění
nebo pojistkou podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu
a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném
zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění
v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné
části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé
zdaňovací období,.
j) potvrzením
odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku
v uplynulém zdaňovacím období,
k) potvrzením o výši zaplacené
úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání
podle zákona upravujícího ověřování a uznávání
výsledků dalšího vzdělávání; jedná-li se o osobu
s těžším zdravotním postižením, potvrzením nebo
rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána
invalidní ve třetím stupni, a jedná-li se o osobu se
zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu
sociálního zabezpečení, že byla uznána invalidní v prvním
nebo ve druhém stupni nebo rozhodnutím Úřadu práce České
republiky, že byla uznána zdravotně znevýhodněnou.
(2) Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba při stanovení daně nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně
a) dokladem prokazujícím totožnost manželky
(manžela) manžela a totožnost
a věk vyživovaného dítěte poplatníka,
uplatňuje-li slevu na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. b)
manžela,
a průkazem ZTP/P, pokud je manželka
(manžel) manžel
jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
b) rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d) z důvodu, že mu je přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
c) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, nebo o tom, že mu zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,
d) průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e),
e) potvrzením školy, že se soustavně
připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným
výcvikem, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst.
1 písm. f),
f) potvrzením předškolního zařízení
o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného
dítěte poplatníka v těchto zařízeních; potvrzení musí
obsahovat
1. jméno vyživovaného dítěte poplatníka,
2. celkovou částku výdajů, kterou za něj za dané
zdaňovací období poplatník vynaložil a
3. datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku
nebo do evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského
oprávnění,
g) e) usnesením o zastavení exekuce,
uplatňuje-li slevu za zastavenou exekuci.
(3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně
a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
c) jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce daně uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje,
d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
e) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(4) Pokud poplatník
nebo zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové
zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině,
nárok na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst.
1 písm. f) nebo na daňové zvýhodnění prokáže
poplatník při stanovení záloh nebo daně u plátce daně
potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité
období a v souladu se zvláštním právním předpisem
o státní sociální podpoře130) rozhodnutím
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové
studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na
středních nebo vysokých školách v České republice.
(5) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevy na dani podle § 35 odst. 4 nebo § 35ba nebo daňového zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet.
***
§ 38lc
Oznámení o vstupu do paušálního režimu
(1) Oznámení o vstupu do paušálního režimu může poplatník daně z příjmů fyzických osob podat správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období.
(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, po desátém dni rozhodného zdaňovacího období, může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně do dne zahájení této činnosti.
(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, podá oznámení o vstupu do paušálního režimu do dne zahájení této činnosti.
(4) Oznámení
o vstupu do paušálního režimu lze podat jen
a) na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,
b) na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny,
který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné
s tiskopisem podle písmene a), nebo
c) datovou zprávou s využitím dálkového přístupu
ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou
elektronicky způsoby podle daňového řádu.
(4) Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářovým podáním.
(5) V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí formulářového podání uvést
a) své identifikační a kontaktní údaje,
b) a) údaje o vstupu do paušálního
režimu,
c) b) údaje o důchodovém pojištění
poplatníka a
d) c) údaje veřejném zdravotním pojištění
poplatníka.
(6) Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 nebo 2 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
(7) Lhůta podle odstavce 1, 2 nebo 3 je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.
***
§ 38t
(1) Pojišťovny
jsou povinny sdělit svému místně příslušnému správci daně
nebo správci daně příslušnému jejich plátcově
pokladně výplatu pojistného nebo výplatu zálohy na
pojistné plnění, a to do 30 dnů ode dne provedení této
výplaty, jestliže
a) jde o pojistné plnění nahrazující příjem nebo výnos, jenž je předmětem daně,
b) výplata byla provedena fyzické osobě,
c) vyplacená částka přesahuje 25 000 Kč,
d) z vyplacené částky nebyla sražena daň a
e) nejde o příjem osvobozený od daně (§ 4).
(2) Poplatníci uvedení v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České republiky mají povinnost oznámit neprodleně svému místně příslušnému správci daně uzavření kontraktu s poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, na jehož základě může dojít ke vzniku stálé provozovny (§ 22 odst. 2).
(3) Oznamovací povinnost ke správci daně mají orgány Celní správy České republiky, jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny.
***
§ 39b
Registrační povinnost plátce daně
(1)
Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci k dani
z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného
správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla
povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.
(2) Ve
lhůtě podle odstavce 1 je plátce daně povinen podat
přihlášku i za plátcovu pokladnu. Při registraci plátcovy
pokladny plátce daně určí osobu, která je oprávněna jednat za
tuto plátcovu pokladnu jeho jménem.
__________
6a)
Vyhláška č. 114/2002
Sb., o fondu
kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky
č. 510/2002
Sb.
6d)
§ 7 odst.
2 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních
věcí č. 19/1991 Sb.,
o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení
pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých
k dosavadní práci.
12a)
Například nařízení vlády č. 5/2003
Sb., o oceněních
v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury, ve znění
nařízení vlády č. 98/2006
Sb., zákon č. 130/2002
Sb., o podpoře
výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon
o podpoře výzkumu a vývoje),
ve znění pozdějších předpisů.
23b)
§ 176
odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
39g)
§ 21
zákona č. 280/2009
Sb., daňový
řád.
56)
§ 2 zákona
č. 96/1993 Sb.
65)
Čl.
5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.,
o bezpečnosti České republiky.
82) § 18
a násl. zákoníku práce.
82a)
Zákon č. 179/2006
Sb., o ověřování
a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně
některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího
vzdělávání).
110a)
§ 88
odst. 4 zákoníku práce.
K části desáté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 3
Poplatníci pojistného
(1) Pojistné jsou povinni v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 platit tito poplatníci:
a) zaměstnavatelé, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby 1),
b) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí
1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,
2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, nejde-li o zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce podle § 3 odst. 7,
3. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,
4. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 5 až 8 a 18,
5. soudci,
6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,
8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Národní rozpočtové rady, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
10. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí 1c),
11. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,
12. státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,
13. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
14. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,
15. prokuristé,
16. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v bodech 1 až 3, 5 až 8, 13, 18 a 19,
17. likvidátoři,
18. vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 23b odst. 2 větě druhé, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice,
19. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,
20. fyzické osoby neuvedené v bodech 1 až 19, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,
v době zaměstnání podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zákona upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.
(2) Zaměstnavatelé jsou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v odstavci 3.
(3) Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění a pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance, kteří jsou účastni
důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a zároveň jsou účastninemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění 1e); za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast nadůchodovém anemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu.(4) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění,2) a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění. Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou a kdy se samostatná výdělečná činnost považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost a za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, stanoví zákon o důchodovém pojištění.52)
(5) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění53) jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění.
(6) Zahraniční zaměstnanci jsou za dobu dobrovolné účasti na nemocenském pojištění povinni platit pojistné na nemocenské pojištění. Zahraničním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatele.
(7) Pojistné jsou povinni platit též poplatníci, kterými jsou zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, pokud
a) nesplnili vůči zaměstnavateli oznamovací povinnost podle § 7d odst. 1 zákona o nemocenském pojištění,
b) zaměstnavatel vůči nim splnil oznamovací povinnost podle § 7c zákona o nemocenském pojištění a
c) jsou za plátce pojistného určeni pravomocným rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení.
(8) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce podle odstavce 7 jsou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
***
Vyměřovací základ
§ 5
(1) Vyměřovacím základem zaměstnance
pro pojistné na důchodové pojištěníje úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců74), které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy:
a) náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
c) věrnostní přídavek horníků5),
d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.
(3) Mzdové nároky zaměstnanců vyplacené Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou, popřípadě pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.
(4) Ustanovení odstavce 2 platí přiměřeně i pro určení vyměřovacího základu pracovníka v pracovním poměru uzavřeném podle cizích právních předpisů. Je-li zaměstnanec považován podle zákona o nemocenském pojištění za smluvního zaměstnance10c), je jeho vyměřovacím základem příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelem (§ 23b odst. 2); je-li smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za vyměřovací základ smluvního zaměstnance jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli, který se v případě, že v úhradách smluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance, snižuje nejvýše o 40 %.
(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a okresní správy sociálního zabezpečení tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.
(6) Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu tato náhrada přísluší podle právních předpisů členského státu Evropské unie, do něhož byl zaměstnanec vyslán78), se zahrnuje náhrada mzdy nebo platu za dovolenou ve výši, v jaké by příslušela tato náhrada za dovolenou podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li náhrada mzdy nebo platu za dovolenou příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna.
***
§ 5b
(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka určená touto osobou, která činí nejméně 50 % daňového základu před rokem 2024 a od roku 2024 55 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob. Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc.
(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně, vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce
a) jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 5 věty první nebo druhé a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla hlavní samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc,
b)
jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu
výkonu této činnosti je účastna důchodového pojištění,
součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu
stanoveného podle § 14 odst. 5 věty
druhé
věty
třetí
a platného pro kalendářní rok, za který se stanoví
vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto
kalendářního roku, v nichž byla vedlejší samostatná
výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního
měsíce. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují
kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc
osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší
samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu
nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo
dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob
samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro
účely části věty před středníkem rozumí i jeho část,
po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala
vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této
činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. U poživatele
starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu
třetího stupně se pro účely tohoto zákona dobou, po kterou
tento poživatel měl nárok na výplatu nemocenského z nemocenského
pojištění osob samostatně výdělečně činných, rozumí též
doba dočasné pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby
pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského
pojištění,
c)
hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší
samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu vedlejší
samostatné výdělečné činnosti je účastna důchodového
pojištění, součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní
samostatné výdělečné činnosti a dílčího vyměřovacího
základu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nebo
součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné
výdělečné činnosti a poměrné části vyměřovacího
základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné
činnosti; přitom za nejnižší vyměřovací základ se považuje
vyšší z těchto součtů. Dílčí vyměřovací základ
z hlavní samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako
součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu
stanoveného podle § 14 odst. 5 věty první nebo
druhé
a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část
měsíce byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost;
do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní
měsíce uvedené v písmenu a) větě druhé. Dílčí
vyměřovací základ z vedlejší samostatné výdělečné
činnosti se zjistí jako součin nejnižšího měsíčního
vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 5 věty
druhé
věty
třetí
a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část
měsíce byla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná
činnost; do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují
kalendářní měsíce uvedené v písmenu b) větě druhé
a třetí. Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu
z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí
procentní sazbou uvedenou v odstavci 1 větě první
tak, že se daňový základ dosažený v kalendářním roce
vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň
po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost,
a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních
měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána
vedlejší samostatná výdělečná činnost; ustanovení odstavce
1 věty třetí platí zde obdobně.
(3) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, činí součin měsíčního vyměřovacího základu pro pásmo paušálního režimu, podle kterého je určena paušální daň stanoveného podle § 14 odst. 3 platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná poplatníkem v paušálním režimu.
(4) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění58a). Maximální měsíční základ však nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z vyměřovacího základu určeného nebo vypočteného podle § 5b odst. 1 za kalendářní rok na naposledy podaném přehledu podle § 15 připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost; věta druhá platí i zde. Maximální měsíční základ stanovený podle věty třetí platí od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, do měsíce v následujícím kalendářním roce, v němž byl nebo měl být podán tento přehled; pokud je podle tohoto přehledu podaného v následujícím kalendářním roce maximální měsíční základ vyšší než dosavadní maximální měsíční základ, platí maximální měsíční základ podle tohoto přehledu již od měsíce, v němž byl podán tento přehled. Pokud byl přehled podle § 15 odst. 1 podán opožděně, stanoví se měsíční základ za měsíc, který následuje po měsíci, v němž měl být tento přehled podán, do měsíce, v němž byl tento přehled podán, ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. K přehledu podle § 15 podanému za kalendářní rok před více než 3 roky před kalendářním rokem, v němž se pojistné na nemocenské pojištění platí, se nepřihlíží. Nelze-li maximální měsíční základ stanovit podle věty třetí, činí maximální měsíční základ polovinu průměrné mzdy za kalendářní měsíce kalendářního roku, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila výkon samostatné výdělečné činnosti, a v následujícím kalendářním roce za kalendářní měsíce končící kalendářním měsícem, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1. Při doplacení pojistného na nemocenské pojištění podle § 14c odst. 5 se pojistné na nemocenské pojištění stanoví z měsíčního základu určeného ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Pokud v kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, ji nevykonávala aspoň ve 4 kalendářních měsících, určuje si v následujícím kalendářním roce měsíční základ tak, jako by v tomto roce samostatnou výdělečnou činnost zahájila; takto se postupuje ještě v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce uvedeném v části věty před středníkem, a to až do kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná podala nebo měla podat přehled podle § 15 odst. 1. Měsíční základ osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění a vyšší než měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem ve zvoleném pásmu paušálního režimu.
***
§ 7
Sazby pojistného
(1) Sazby pojistného činí
a) u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a odst. 1 písm. a), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
b) u zaměstnavatele
1. v roce 2023 26,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
2. v roce 2024 27,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
3. v roce 2025 28,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
4. počínaje rokem 2026 29,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
c) u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,c) u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění,
d) u osoby samostatně výdělečně činné
1. 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 až 3, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění,
2.
2,12,7 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 4, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,e) u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
f) u zahraničního zaměstnance
2,12,7 % z vyměřovacího základu.,g) u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, je-li určen za plátce pojistného pravomocným rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení podle § 9 odst. 8 31,9 % z vyměřovacího základu, z toho 2,7 % na nemocenské pojištění, 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
(2) Pro stanovení pojistného na důchodové pojištění, které platí osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění za období předcházející kalendářnímu roku, ve kterém toto pojistné platí, se použije sazba pojistného platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.
(3) Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
§ 8
(1) Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval.
(2) Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaplatil zaměstnavatel podle věty první.
(3) Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu58b) nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci.
(4) Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat pojistné, které je povinen odvádět.
(5) Zaměstnanec podle § 3 odst. 7 je povinen odvést pojistné sám i za zaměstnavatele.
§ 9
(1) Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
(2) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. a) a vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b) a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena. Zaměstnavatel plní povinnost uvedenou ve větě první zasláním přehledu v elektronické podobě způsobem uvedeným v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení77).
(3) Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů splnit povinnost uloženou v odstavci 2 větě první způsobem uvedeným v odstavci 2 větě druhé, může tak učinit v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním tohoto tiskopisu příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Technické důvody podle věty první se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně.
(4) Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném aspoň za jednoho zaměstnance, je povinen na tiskopisu podle odstavce 2 uvádět též počet zaměstnanců, za které mu sleva na pojistném náleží, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců, částku slevy na pojistném a úhrn pojistného po snížení o uplatněnou slevu a údaje o jednotlivých zaměstnancích, za které slevu uplatňuje; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo a datum narození, vyměřovací základ zaměstnance ze zaměstnání, na které uplatňuje slevu na pojistném za tohoto zaměstnance, rozsah kratší pracovní nebo služební doby v tomto zaměstnání a důvod podle § 7a odst. 1, pro který zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném.
(5) Zaměstnavatel je povinen do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance na základě dohody o provedení práce, předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje, jimiž jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození jeho zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce a výše příjmů, které těmto zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc zúčtoval, nebo údaj, že jim žádný příjem nezúčtoval.
(6) Je-li u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce dosaženo za příslušný kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast na pojištění podle § 7a odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, oznámí tuto skutečnost okresní správa sociálního zabezpečení všem zaměstnavatelům, kteří tohoto zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci zaměstnávali na základě dohody o provedení práce. Není-li dále stanoveno jinak, zaměstnavatel je povinen za tento kalendářní měsíc odvést pojistné do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém mu bylo doručeno oznámení podle věty první. Bylo-li zahájeno řízení o určení plátce pojistného podle § 91 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, je pojistné splatné do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o určení plátce pojistného nabylo právní moci.
(7) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě podle odstavce 6 věty druhé předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o
a) výši vyměřovacích základů všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce v příslušném kalendářním měsíci, kterým vznikla účast na pojištění podle § 7a odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, a
b) výši pojistného, které je povinen odvést.
(8) Okresní správa sociálního zabezpečení rozhodne na návrh zaměstnavatele, že plátcem pojistného je zaměstnanec, splnil-li zaměstnavatel povinnost podle § 7c zákona o nemocenském pojištění a nesplnil-li zaměstnanec vůči zaměstnavateli oznamovací povinnost podle § 7d odst. 1 zákona o nemocenském pojištění. Návrh na určení plátce pojistného může zaměstnavatel podat do 15 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 6.
***
§ 14
(1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. d) bodě 1 z měsíčního vyměřovacího základu.
(2)
U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala
samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím
kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího
základu 50 % před
rokem 2024 a od roku 2024 55 %
z částky rovnající se průměru, který z daňového
základu podle § 5b odst. 1 za tento
rok
předcházející
kalendářní rok
připadá na 1 kalendářní měsíc, v němž aspoň po
část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná
činnost.
(3) Výše měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, činí pro
a) první pásmo paušálního režimu částku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle odstavce 5 věty první zvýšeného o 15 %,
b)
druhé pásmo paušálního režimu 25
500 Kč
28
050 Kč
a
c)
třetí pásmo paušálního režimu 39
000 Kč
42
900 Kč.
(4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení poměrně sníží na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
(5)
Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně
činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost
činí nejméně 25 % průměrné mzdy. Měsíční vyměřovací
základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely
placení záloh považuje za osobu samostatně výdělečně činnou
vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a
odst. 7 a 8) činí nejméně 10 % průměrné mzdy.
V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla
plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec, zůstává pro tuto
osobu samostatně výdělečně činnou měsíční vyměřovací
základ stanovený podle věty první nebo druhé v platnosti
v následujícím kalendářním roce až do kalendářního
měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15
odst. 1.
(5) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 25 % průměrné mzdy před rokem 2024, 30 % průměrné mzdy v roce 2024, 35 % průměrné mzdy v roce 2025 a 40 % průměrné mzdy od roku 2026. V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a v bezprostředně následujících dvou kalendářních letech činí měsíční vyměřovací základ této osoby samostatně výdělečně činné nejméně 25 % průměrné mzdy; to však neplatí, pokud osoba samostatně výdělečně činná v období 20 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, již byla osobou samostatně výdělečně činnou. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně, která se pro účely placení záloh považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 7 a 8), činí nejméně 10 % průměrné mzdy před rokem 2024 a od roku 2024 11 % průměrné mzdy.
(6)
Za kalendářní měsíc, který následuje po měsíci, v němž
byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, se
záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu
vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavců 2 až
5 2 a 4 platí
do kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být takový
přehled podán v dalším kalendářním roce. Pokud
je podle tohoto přehledu měsíční vyměřovací základ nižší
než dosavadní měsíční vyměřovací základ, platí tento nižší
měsíční vyměřovací základ podle tohoto přehledu již za
kalendářní měsíc, v němž byl podán tento přehled.
(7) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnout, že osoba samostatně výdělečně činná není povinna platit zálohy na pojistné v období uvedeném v odstavci 4, pokud v důsledku poklesu příjmů stanoveného obdobně podle odstavce 4 by této osobě samostatně výdělečně činné v tomto období nevznikla účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění.
(8) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc.
(9)
Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající
částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle
odstavců 2 až
5 2 a 4.
(10) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené podle § 4, nebo platila-li osoba samostatně výdělečně činná zálohy na pojistné za kalendářní rok, ve kterém není účastna důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném na důchodové pojištění.
(11) Doplatek na pojistném se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období.
(12) Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
§ 14a
(1) Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha na pojistné platí. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je splatná ode dne, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, do konce následujícího kalendářního měsíce. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc, v němž se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, je splatná ode dne, v němž osoba samostatně výdělečně činná podala přihlášku k této účasti, do konce následujícího kalendářního měsíce. Pokud osoba samostatně výdělečně činná zahájí samostatnou výdělečnou činnost v prosinci nebo se v prosinci přihlásí k účasti na důchodovém pojištění, není povinna platit zálohu na pojistné za tento měsíc.
(2)
Osoba samostatně výdělečně činná může platit v kalendářním
roce zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak
vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.
Úhrn záloh na pojistné zaplacených podle věty první však
nemůže být nižší, než by činil úhrn záloh na pojistné
vypočtený z měsíčních vyměřovacích základů
stanovených podle § 14 odst. 2 až
5 2 a 4,
které připadají na období, za které se zálohy na pojistné do
budoucna platí. Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna lze
vrátit jen v případě ukončení samostatné výdělečné
činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po
ukončení této činnosti a v případě, že osoba
samostatně výdělečně činná požádala nejpozději do konce
kalendářního roku o vrácení těch částek zaplacených
jako záloha na pojistné, které převyšují minimální úhrn
záloh na pojistné stanovený podle věty druhé.
(3) Doplatek na pojistném je splatný nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí.
***
§ 20
Penále
(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 9. Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.
(2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí penále z dlužných záloh na pojistné, je
a) den, ve kterém byl podán přehled podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud byl tento přehled podán ve stanovené lhůtě, nebo
b) poslední den lhůty stanovené pro podání přehledu podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě.
(3) Jestliže příslušná okresní správa sociálního zabezpečení44) povolila placení dlužného pojistného ve splátkách (§ 20a), penále z takového dluhu činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu; pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách, nezaplatí včas anebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu a okresní správa sociálního zabezpečení z tohoto důvodu zrušila povolení, je povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu. Jestliže bylo pojistné zaplacené ve správné výši za kalendářní měsíc použito k úhradě dlužných částek podle § 22a, nepřihlíží se pro účely předchozí věty k takovému postupu.
(4) Pro účely odstavce 3 se považuje pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek za pojistné zaplacené včas a ve správné výši i tehdy, pokud bylo zaplaceno později, než mělo být zaplaceno, z důvodu, že bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, popřípadě na účet zdravotní pojišťovny, podmínkou však je, že toto pojistné bylo zaplaceno na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů po zjištění, že bylo zaplaceno na tento jiný účet; ustanovení odstavce 6 část věty první za středníkem platí i zde. Pro účely odstavce 3 se dále považuje pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek za pojistné zaplacené včas a ve správné výši rovněž tehdy, pokud bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z toho důvodu, že z částky pojistného byla odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena; podmínkou však je, že dlužné pojistné bylo do správné výše doplaceno nejpozději do 8 dnů po zjištění tohoto dluhu.
(5) Penále se neplatí
a) za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,
b) v případě, že záloha na pojistné nebyla zaplacena ve lhůtě stanovené v § 14a odst. 1 větě první, pokud tato záloha na pojistné byla zaplacena do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla záloha na pojistné splatná,
c) z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,
d) za dobu, po kterou se zaměstnavatel již nepovažuje pro účely tohoto zákona za zaměstnavatele [§ 3 odst. 1 písm. a)],
e) za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru,
f) za dobu ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým insolvenční řízení končí, s výjimkou případů, kdy soud rozhodl o skončení insolvenčního řízení podle § 142 insolvenčního zákona,
g) za dobu ode dne, od kterého došlo k promlčení pohledávky na pojistném podle § 18,
h) za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
i) byla-li podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského
soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí České správy sociálního
zabezpečení o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne,
kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne
po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu o kasační stížnosti, pokud dlužné pojistné bylo
zaplaceno do tohoto dne; nebylo-li v této lhůtě dlužné
pojistné zaplaceno, platí se penále ode dne nabytí právní moci
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační
stížnosti.,
j) z neuhrazeného dluhu na pojistném, je-li plátcem pojistného zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce.
(6) Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 ode dne následujícího po dni její platby (§ 19 odst. 2) do osmi dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet; za den tohoto zjištění se považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplacené na jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná okresní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila, že tuto platbu pojistného neobdržela. Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet cizozemského nositele pojištění namísto příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1, pokud plátce pojistného uhradí dlužné pojistné do 8 dnů po zjištění, že měl pojistné zaplatit okresní správě sociálního zabezpečení; za den tohoto zjištění se přitom považuje den, ve kterém mu okresní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila číslo účtu, na který mají být platby pojistného zasílány.
(7) Jestliže pojistné bylo zaměstnavatelem zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z toho důvodu, že z částky pojistného byla odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena, nepovažuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dlužné pojistné podle odstavce 1, a to až do dne předcházejícího dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr, kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.
(8) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(9) Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, jeho vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.
(10) Pro účely zvláštních předpisů64) se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále.
§ 20a
Povolení splátek pojistného a penále
(1) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) nebo odst. 7 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolit placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, a to až do výše, kterou tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek. Placení dlužného pojistného a penále ve splátkách nelze povolit, jestliže došlo k jeho zrušení s likvidací nebo probíhá-li insolvenční řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného; tyto skutečnosti je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy nastaly. Věta druhá platí obdobně pro případy uvedené v § 20 odst. 5 písm. f) a h).
(2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 4 může povolit příslušná okresní správa sociálního zabezpečení placení doplatku na pojistném (§ 14 odst. 11), pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 14b) a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách. Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí zde přiměřeně.
(3) Okresní správa sociálního zabezpečení stanoví výši jednotlivých splátek dluhu a dobu splácení dluhu, která nesmí být delší než 36 měsíců.
(4) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku dluhu.
(5) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 4 věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve splatných.
(6) Okresní správa sociálního zabezpečení
a) může zrušit povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu,
b) změní povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže dojde ke snížení dluhu, jehož placení bylo povoleno ve splátkách,
c) zruší povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného vstoupí do likvidace nebo bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného, a to ke dni, kdy některá z těchto událostí nastala.
Ustanovení § 20 odst. 4 platí přitom obdobně.
(7) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném. Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení.
***
§ 22a
(1) Má-li zaměstnavatel splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení, použije se jeho platba v tomto pořadí:
a) nejstarší nedoplatky pojistného,
b) běžné platby pojistného,
c) penále,
d) pokuty,
e) přirážka k pojistnému.
(2) Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení, použije se její platba v tomto pořadí:
a) nejstarší nedoplatky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
b) běžné platby pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c) penále z dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d) pokuty.
(3) Platbu zaplacenou zaměstnavatelem v období od prvního dne kalendářního měsíce do dne předcházejícího dni splatnosti pojistného za předcházející kalendářní měsíc nelze přede dnem jeho splatnosti použít na úhradu dlužného penále ani považovat za přeplatek podle § 17. Platbu pojistného na nemocenské pojištění zaplacenou osobou samostatně výdělečně činnou nelze použít podle odstavce 2, pokud toto pojistné bylo zaplaceno včas a ve správné výši.
(4) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavců 1 a 2; to platí i naopak.
(5) Pořadí plateb na úhradu dlužných částek podle odstavců 1 a 2 se nepoužije na částku uhrazenou v rámci výkonu rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků; takováto částka může být použita jen na úhradu dluhu vyčísleného v rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků takto vymáhaném.
(6)
Pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatila v některém
kalendářním měsíci kalendářního roku zálohu na pojistné
z vyššího měsíčního vyměřovacího základu, než je
měsíční vyměřovací základ stanovený podle § 14 odst.
2 až
5 2 a 4,
použije se část platby zálohy vypočtená jako rozdíl mezi tímto
vyšším měsíčním vyměřovacím základem a měsíčním
vyměřovacím základem stanoveným podle § 14 odst. 2 až
5 2 a 4 nejprve
na úhradu splatných závazků uvedených v odstavci 2 a poté
na úhradu záloh na pojistné do budoucna, nejdéle však do konce
kalendářního roku.
§ 22b
Pravděpodobná výše pojistného
(1) Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 9 odst. 2 nebo 7, nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 15 odst. 1 a 2 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou správou sociálního zabezpečení v písemné výzvě, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pravděpodobná výše pojistného“), pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn.
(2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná okresní správa sociálního zabezpečení z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců si může okresní správa sociálního zabezpečení vyžádat od krajské pobočky Úřadu práce, která je povinna tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku průměrné mzdy určované pro kalendářní rok, ve kterém okresní správa sociálního zabezpečení stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. Částka podle věty třetí se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 9 odst. 2 nebo 7 nebo § 15 odst. 1 a 2 ani možnost uložit pokutu podle § 25c nebo 25d. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. Okresní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) zruší rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného, pokud osoba samostatně výdělečně činná prokáže, že nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného, nebo pokud zaměstnavatel prokáže, že nezaměstnával ani jednoho zaměstnance v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného.
(4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 20 odst. 2 věta první), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 9 odst. 2 nebo § 15 odst. 1 a 2, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 9 odst. 2 nebo 7 nebo § 15 odst. 1 a 2; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl.
***
§ 25d
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že
a) nevede ve svých záznamech kurz, který použila pro přepočet příjmu vyplacenému zaměstnanci v cizí měně na českou měnu podle § 5 odst. 5,
b) nepředloží příslušné okresní správě sociálního
zabezpečení ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem
přehled podle § 9 odst. 2 nebo 3 § 9 odst.
2, 3 nebo 7, údaje podle § 9 odst. 5 nebo
nesplní povinnost podle § 9 odst. 3 věty první
uvést důvod předložení přehledu v písemné podobě,
c) nezajistí, aby mzdová účtárna plnila povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného podle § 10,
d) neodvede příslušné věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence za kalendářní měsíc pojistné podle § 11,
e) v rozporu s § 15a odst. 3 nepotvrdí zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, nebo mu nevydá nové potvrzení,
f) neuvede v potvrzení vydávaném na základě § 15a odst. 3, zda je zaměstnanec účasten v kalendářním roce důchodového spoření,
g) neuschovává účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného podle § 22c,
h) nepoužívá tiskopisy podle § 24,
i) nevede ve své evidenci údaje a doklady pro uplatnění slevy na pojistném podle § 23d odst. 1,
j) neinformuje zaměstnance o prvním uplatnění slevy na pojistném a o důvodu uplatnění slevy na pojistném podle § 23d odst. 2, nebo
k) neoznámí České správě sociálního zabezpečení skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance nebo nesdělí údaje podle § 23e odst. 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
K části jedenácté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 2
Předmět daně
(1) Předmětem daně silniční je zdanitelné vozidlo.
(2) Zdanitelným vozidlem se pro účely daně silniční rozumí silniční vozidlo kategorie N2 a N3 a jejich přípojná vozidla kategorie O3 nebo O4, pokud jsou registrovaná v registru silničních vozidel v České republice.
(3) Zdanitelným vozidlem není silniční vozidlo
a) vyřazené z provozu podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud jsou odevzdány všechny vydané tabulky s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen „registrační značka“),
a) b) s přidělenou zvláštní
registrační značkou podle zákona upravujícího podmínky provozu
vozidel na pozemních komunikacích,
b) c) kategorie N podkategorie
1. vozidlo zvláštního určení nebo
2. terénní vozidlo zvláštního určení nebo
c) d) kategorie O s kódem druhu karoserie DA.
d) kategorie O
1. podkategorie vozidlo zvláštního určení nebo
2. s kódem druhu karoserie DA.
(4) Zdanitelné vozidlo není předmětem daně v kalendářním měsíci, ve kterém u něj vůbec nebyly naplněny skutečnosti, které jsou předmětem daně.
(5) Zdanitelné vozidlo, u něhož dojde ke změně poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně u původního i nového poplatníka. Každému z poplatníků vzniká daňová povinnost samostatně.
(5)
(6) Pro účely daně silniční se kategorií zdanitelného
vozidla a jeho kódem druhu karoserie rozumí kategorie a kód
druhu karoserie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich
přípojných vozidel2).
(6)
(7) Na vozidlo podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich
přípojných vozidel2), které nemá v registru
silničních vozidel uvedenu kategorii vozidla tvořenou kombinací
písmene a číslice nebo kód druhu karoserie podle tohoto
přímo použitelného předpisu, se hledí pro účely daně
silniční jako na silniční vozidlo, které má v registru
silničních vozidel uvedenu kategorii vozidla nebo kód druhu
karoserie, které nejblíže odpovídají vymezení podle tohoto
přímo použitelného předpisu.
§ 3
Osvobození od daně
(1) Od daně silniční se osvobozuje zdanitelné vozidlo
a) vybavené zvláštním zvukovým výstražným zařízením
doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy
nebo modré a červené barvy zapsaným,
případně doplněným zvláštním zvukovým výstražným
zařízením, pokud jsou tyto skutečnosti zapsány v registru
silničních vozidel,
b) určené jako státní hmotná rezerva, pokud není používáno k podnikání,
c) kategorie O, pokud je poplatníkem dílčí daně za něj poplatník dílčí daně za zdanitelné vozidlo kategorie N s kódem druhu karoserie BD, nebo
d) poplatníka dílčí daně za toto vozidlo, pokud je tímto poplatníkem
1. diplomatická mise nebo konzulární úřad, je-li zaručena vzájemnost,
2. poskytovatel zdravotních služeb, báňská záchranná služba nebo horská záchranná služba, je-li v registru silničních vozidel označeno jako sanitní nebo záchranářské,
3. Český červený kříž, a to v rozsahu osvobození podle zákona upravujícího Český červený kříž, nebo
4. vlastník pozemní komunikace, správce pozemní komunikace nebo jimi pověřená osoba, je-li používáno výlučně k zabezpečení sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace.
(2) Zdanitelné vozidlo je od daně silniční osvobozeno v kalendářním měsíci, ve kterém byly splněny podmínky pro osvobození od daně ve všech dnech, kdy byly u tohoto zdanitelného vozidla naplněny skutečnosti, které jsou předmětem daně.
***
§ 5
Výše daně za zdanitelné vozidlo
(1) Výše daně silniční za zdanitelné vozidlo je uvedena v příloze k tomuto zákonu.
(2) Výše daně za dané zdanitelné vozidlo se určí přednostně podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných
a) na začátku zdaňovacího období nebo
b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu zdaňovacího období.
(3) Dojde-li v průběhu zdaňovacího období k přestavbě zdanitelného vozidla, určí se dvanáctina výše daně za jednotlivý kalendářní měsíc podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných
a) na začátku tohoto kalendářního měsíce nebo
b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu tohoto kalendářního měsíce.
***
§ 12a
Výpočet daně
(1) Daň silniční se vypočte jako součet dílčích daní za jednotlivá zdanitelná vozidla.
(2) Dílčí daň za jednotlivé zdanitelné vozidlo se vypočte jako rozdíl
a) výše daně pro toto zdanitelné vozidlo, případně
snížená o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc,
ve kterém vozidlo není předmětem daně nebo je od této daně
osvobozeno, a
b) uplatněné slevy na dani za toto zdanitelné vozidlo.
(3) Pokud zdanitelné vozidlo po část zdaňovacího období není předmětem daně, je osvobozeno nebo je v průběhu zdaňovacího období přestavěno tak, že tato přestavba má vliv na výši daně, vypočte se dílčí daň za jednotlivé zdanitelné vozidlo jako rozdíl
a) úhrnu dvanáctin výše daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém toto zdanitelné vozidlo je předmětem daně, případně snížený o úhrn dvanáctin výše daně za každý kalendářní měsíc, kdy je vozidlo osvobozeno, a
b) uplatněné slevy na dani za toto zdanitelné vozidlo.
***
§ 14
Rozpočtové určení daně
Výnos daně
silniční je příjmem rozpočtu Státního fondu dopravní
infrastruktury státního rozpočtu.
§ 14aTechnický průkaz a jiné technické doklady zdanitelného vozidla
(1)
Skutečnosti rozhodné pro daň silniční ve vztahu k jednotlivému
zdanitelnému vozidlu se určí podle údajů uvedených v technickém
průkazu tohoto zdanitelného vozidla platných
a) k prvnímu dni zdaňovacího období nebo
b) ke dni první registrace tohoto zdanitelného vozidla
v registru silničních vozidel v České republice, pokud
k první registraci došlo v průběhu zdaňovacího
období.
(2) Pokud
skutečnost rozhodná pro daň silniční není uvedena v technickém
průkazu zdanitelného vozidla, určí se z jiného technického
dokladu tohoto zdanitelného vozidla.
K části dvanácté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 1
Vymezení pojmu stavební spoření
Stavební spoření je účelové spoření spočívající
a) v přijímání vkladů1) od účastníků stavebního spoření,
b) v poskytování úvěrů1) účastníkům stavebního spoření,
c) v poskytování příspěvku fyzickým osobám2)
(dále jen „státní podpora“) účastníkům stavebního
spoření.
c) v možnosti získání příspěvku pro fyzické osoby2) (dále jen „státní podpora“), pokud jsou tyto osoby účastníky stavebního spoření.
Provozovatel
stavebního spoření
§ 2
(1) Provozovatelem stavebního spoření je stavební
spořitelna. Stavební spořitelna je banka,3)
která může vykonávat pouze činnosti, povolené v jí
udělené bankovní licenci, kterými jsou stavební spoření
a další činnosti podle tohoto zákona (§ 9). Stavební
spořitelna může rovněž vykonávat působnost kontaktního místa
veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního
zákona.
(2) Při své činnosti podléhá stavební spořitelna
dohledu podle zvláštního zákona,4)
pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 3
Označení „stavební spoření“ lze používat pouze pro
formu spoření upravenou tímto zákonem a slova „stavební
spořitelna“, jejich překlady, nebo slova od nich odvozená smí
ve své obchodní firmě používat pouze banka, která je
provozovatelem stavebního spoření podle tohoto zákona.
___________
3)
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších
předpisů.
4)
Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
§ 2
Poskytovatel stavebního spoření
(1) Poskytovatelem stavebního spoření je
stavební spořitelna podle tohoto zákona, nebo
jiná banka, pokud má tuto činnost povolenou v bankovní licenci podle zákona upravujícího činnost bank.
(2) Stavební spořitelna je banka, která může pouze poskytovat stavební spoření a vykonávat činnosti podle tohoto zákona (§ 9). Stavební spořitelna může rovněž vykonávat působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy.
(3) Stavební spořitelna může požádat o změnu bankovní licence spočívající v jejím rozšíření o činnosti podle zákona upravujícího činnost bank. Stavební spořitelna přestává být změnou bankovní licence spočívající v jejím rozšíření o další činnosti než činnosti uvedené v odstavci 2 stavební spořitelnou podle odstavce 2. O změně bankovní licence je povinna bez zbytečného odkladu informovat veřejnost na svých internetových stránkách a účastníky stavebního spoření na trvalém nosiči dat.
§ 3
Užití označení „stavební spoření“ a „stavební spořitelna“
(1) Označení „stavební spoření“ nebo jeho překlady lze používat pouze pro formu spoření upravenou tímto zákonem.
(2) Označení „stavební spořitelna“, jeho překlad nebo označení od něj odvozené smí ve své obchodní firmě používat pouze stavební spořitelna podle § 2 odst. 2 a banka po dobu jednoho roku ode dne změny bankovní licence podle § 2 odst. 3 věty druhé.
***
§ 5
Smlouva o stavebním spoření
(1) Osoba, která uzavře se stavební spořitelnou
s poskytovatelem stavebního spoření smlouvu
o stavebním spoření (dále jen „smlouva“), se stává
účastníkem. Stavební spořitelna Poskytovatel
stavebního spoření sdělí budoucímu účastníkovi obsah
smlouvy v textové podobě v dostatečném předstihu před
jejím uzavřením. Účastník se ve smlouvě zejména zaváže
ukládat u stavební spořitelny poskytovatele
stavebního spoření vklady ve smluvené výši. Je-li
účastníkem fyzická osoba, musí smlouva obsahovat jeho
prohlášení, zda v rámci této smlouvy žádá o přiznání
státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu
kalendářního roku jedenkrát změnit. Součástí smlouvy jsou
všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (dále jen
„všeobecné obchodní podmínky“).
(2) Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního
spoření na financování bytových potřeb (dále jen „úvěr ze
stavebního spoření“) po splnění podmínek tohoto zákona
a podmínek stanovených stavební spořitelnou
poskytovatelem stavebního spoření ve všeobecných
obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů
zajištění jeho návratnosti.
(3) Úvěr ze stavebního spoření může být stavební
spořitelnou poskytovatelem stavebního spoření
poskytnut a účastníkem použit pouze na financování
bytových potřeb. Financováním bytových potřeb účastníka se
rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za
osobu blízkou se pro účely tohoto zákona považuje příbuzný
v řadě přímé, sourozenec, manžel a partner podle
zákona upravujícího registrované partnerství.
(4) Délka čekací doby na poskytnutí peněžních prostředků
z úvěru ze stavebního spoření nesmí být kratší než 24
měsíců od počátku doby spoření a závisí na podmínkách
stanovených stavební spořitelnou poskytovatelem
stavebního spoření ve všeobecných obchodních podmínkách.
(5) Stavební spořitelna může poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření.
(6) Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body.
(7) Úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě může
stavební spořitelna poskytovatel stavebního
spoření jednostranně změnit v případě, že účastník
po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou
poskytovatelem stavebního spoření pro poskytnutí úvěru
ze stavebního spoření ve všeobecných obchodních podmínkách
nabídku na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nepřijme
a ode dne uzavření smlouvy uplyne nejméně 6 let.
Oprávnění k této změně a způsob stanovení změněné
úrokové sazby z vkladů musí být uvedeny ve smlouvě.
(8) Účastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemně
oznamovat stavební spořitelně poskytovateli
stavebního spoření všechny skutečnosti, které mají vliv na
plnění podmínek stanovených tímto zákonem a všeobecnými
obchodními podmínkami. Účastník je zejména povinen doložit
stavební spořitelně poskytovateli stavebního
spoření použití úvěru ve smyslu odstavců 3 a 5 na
bytové potřeby.
(9) Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory,
úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů
a státní podpory, po odečtení daně z příjmů
z těchto úroků. Uspořená částka se rovná součtu vkladů,
úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh
státní podpory, sníženému o daň z příjmů z těchto
úroků a o úhrady účtované stavební
spořitelnou poskytovatelem stavebního spoření.
Uspořenou částku nelze v době spoření převést na jinou
osobu, lze ji však použít k zajištění pohledávek stavební
spořitelny poskytovatele stavebního spoření
z úvěru, který stavební spořitelna poskytla
poskytovatel stavebního spoření poskytl podle odstavce
2 nebo 5.
(10) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření, nejdříve však uplynutím čekací doby podle odstavce 4, nebo vyplacením zůstatku účtu stavebního spoření účastníka, nejpozději však dnem ukončení smlouvy, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka.
(11) Smlouva musí obsahovat do ukončení doby spoření, nejdéle
po dobu 6 let ode dne jejího uzavření, výši úplaty nebo
způsob stanovení výše úplaty za vedení účtu stavebního
spoření, zřízeného a vedeného k přijímání vkladu
účastníka, a za služby nezbytně související s vedením
tohoto účtu, přičemž způsob stanovení výše úplaty nesmí
být závislý jen na vůli stavební spořitelny
poskytovatele stavebního spoření. Nezbytně souvisejícími
službami s vedením účtu podle věty první jsou takové
služby, jejichž poskytování ukládá stavební spořitelně
poskytovateli stavebního spoření obecně závazný právní
předpis, nebo takové služby, jejichž poskytnutí nemůže
účastník, který řádně plní závazky ze smlouvy, odmítnout
bez toho, aby to pro něj mělo nepříznivý následek znamenající
ztrátu nároku na státní podporu.
(12) K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilého účastníka nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu, neboť toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte.
(13) Ukončení smlouvy pro nezletilého účastníka se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte, dojde-li k němu po uplynutí doby stanovené v § 12 odst. 2 písm. a); nesouhlasí-li s ukončením smlouvy pro nezletilého účastníka všichni jeho zákonní zástupci, vyžaduje se souhlas soudu.
***
§ 7
Všeobecné obchodní podmínky
(1) Stavební spořitelna Poskytovatel stavebního
spoření je povinna povinen vypracovat
všeobecné obchodní podmínky. Všeobecné obchodní podmínky
podléhají schválení Ministerstvem financí (dále jen
„ministerstvo“).
(2) Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelna
poskytovatel stavebního spoření vhodným způsobem
uveřejňuje.
(3) Všeobecné obchodní podmínky musí obsahovat nejméně tyto údaje:
a) podmínky uzavírání smluv a postup stavební
spořitelny poskytovatele stavebního spoření při
jejich uzavírání, změnách a ukončování,
b) podmínky a předpoklady pro získání úvěru ze stavebního spoření,
c) podmínky uzavírání smluv o úvěru ze stavebního spoření
a postup stavební spořitelny poskytovatele
stavebního spoření při jejich uzavírání, změnách
a ukončování,
d) postup při zániku stavební spořitelny nebo při odnětí
bankovní licence.
d) postup v případě zániku poskytovatele stavebního spoření, pozbytí povolení k poskytování stavebního spoření v rámci bankovní licence podle zákona upravujícího činnost bank nebo odnětí bankovní licence.
***
§ 9
Další činnosti stavební spořitelny
(1) Stavební spořitelna může kromě činností podle § 1
a) poskytovat úvěry osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb,
b) přijímat vklady od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí,
c) poskytovat záruky za úvěry ze stavebního spoření, za úvěry poskytnuté podle § 5 odst. 5 a za úvěry uvedené v písmenu a),
d) obchodovat na vlastní účet s krytými dluhopisy a s obdobnými investičními nástroji, jejichž emitent má sídlo v členském státě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,
e) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými Českou republikou, s dluhopisy, za které Česká republika převzala záruku, a s dluhopisy vydávanými Českou národní bankou,
f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrálními bankami, finančními institucemi těchto států, a bankami se sídlem v těchto státech, jakož i s dluhopisy, za které tyto státy převzaly záruku, a s dluhopisy vydávanými Evropskou investiční bankou, Nordic Investment Bank a Evropskou centrální bankou,
g) poskytovat platební služby a provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb v souvislosti s činností stavební spořitelny,
h) poskytovat bankovní informace,
i) uzavírat obchody sloužící k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku,
j) vykonávat finanční makléřství; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování spotřebitelského úvěru, může stavební spořitelna tuto činnost vykonávat pouze tehdy, je-li některou z osob oprávněných zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,
k) vykonávat činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr.
(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 a v § 5 odst. 5 může stavební spořitelna vykonávat jen za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.
(3) Podíl součtu cílových částek u smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na součtu cílových částek u smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr ze stavebního spoření, může činit nejvýše 15 %, v roce 2012 nejvýše 25 %. Pohledávky z úvěrů uvedených v odstavci 1 písm. a) a z úvěrů podle § 5 odst. 5 nesmějí překročit 20 % součtu cílových částek, v roce 2012 30 % tohoto součtu.
(4) Stavební spořitelna může finanční prostředky ukládat pouze u bank se sídlem v České republice, poboček zahraničních bank působících na území České republiky nebo u zahraničních bank se sídlem na území členského státu Evropské unie a pouze za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.
(5) Stavební spořitelna může získávat potřebné zdroje pouze od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí. Stavební spořitelna může také vydávat dluhopisy se splatností nejvýše 10 let.
(6) Stavební spořitelna může mít majetkové účasti pouze v právnických osobách, které se zabývají výstavbou bytů a rodinných domů nebo výrobou pro tyto účely, v podnicích pomocných bankovních služeb a v jiných stavebních spořitelnách.
(7) Účast v právnické osobě podle odstavce 6 nesmí přesáhnout jednu třetinu základního kapitálu právnické osoby a součet účastí v právnických osobách nesmí překročit 15 % základního kapitálu stavební spořitelny. To neplatí pro nabývání účastí v jiných stavebních spořitelnách a v podnicích pomocných bankovních služeb.
(8) Stavební spořitelna může nabývat pouze nemovité věci, jimiž jsou zajištěny její pohledávky, nebo nemovité věci určené pro výkon činnosti této stavební spořitelny.
§ 9a
Informační systém
(1) Pro účely
a) dozoru nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory,
b) zpracování žádosti o roční zálohy státní podpory, doplnění a opravy této žádosti,
c) vracení státní podpory stavebními spořitelnami
poskytovatelem stavebního spoření ministerstvu,
d) změny údajů o účastnících,
je
provozován informační systém podle zvláštního právního
předpisu upravujícího informační systémy veřejné správy,10a)
podle zákona upravujícího informační systémy veřejné
správy, jehož správcem je ministerstvo (dále jen „informační
systém“).
(2) V informačním systému se vedou o účastnících, kterými jsou fyzické osoby, tyto údaje u
a) státních občanů České republiky v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu,
4. číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu
firma stavební spořitelny poskytovatele
stavebního spoření a identifikační číslo osoby (dále
jen „identifikační číslo“) stavební spořitelny
poskytovatele stavebního spoření,
5. datum ukončení doby spoření,
6. datum, důvod a typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu,
7. výše přiznané státní podpory,
b) cizinců10b) v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice,
4. druh pobytu,
5. číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu
firma stavební spořitelny poskytovatele
stavebního spoření a identifikační číslo stavební
spořitelny poskytovatele stavebního spoření,
6. datum ukončení doby spoření,
7. datum, důvod a typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu,
8. výše přiznané státní podpory.
(3) Ministerstvo zavádí do informačního systému údaje stanovené
v odstavci 2, které obdrží od stavebních spořitelen
poskytovatelů stavebního spoření.
(4) Ministerstvo poskytuje údaje z informačního systému
stavebním spořitelnám poskytovatelům
stavebního spoření a účastníkům, a to v rozsahu
stanoveném tímto zákonem. Orgánům státní správy a orgánům
pověřeným výkonem státní správy poskytuje ministerstvo údaje
z informačního systému, pokud to vyžaduje jejich činnost
vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti.
Ministerstvo poskytuje soudům a soudním exekutorům způsobem
umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního
systému v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.
(5) Stavební spořitelně Poskytovateli
stavebního spoření poskytuje ministerstvo písemně nebo
v elektronické podobě údaje uvedené v odstavci 2 vedené
v informačním systému o účastnících, kteří s touto
stavební spořitelnou tímto poskytovatelem
stavebního spoření uzavřeli smlouvu. Bez žádosti poskytuje
ministerstvo stavební spořitelně poskytovateli
stavebního spoření tyto údaje pouze pro účely zpracování
žádostí o roční zálohy státní podpory (§ 11).
V ostatních případech poskytuje ministerstvo údaje uvedené
v odstavci 2 pouze na základě její jeho
písemné žádosti nebo žádosti podané v elektronické
podobě. Stavební spořitelny, které takto získaly
Poskytovatelé stavebního spoření, kteří takto získali
údaje z informačního systému, je nesmějí shromažďovat,
předávat jiným osobám nebo je využívat nad rámec stanovený
zvláštním právním předpisem zákonem
upravujícím ochranu osobních údajů.
(6) Ministerstvo poskytne účastníkovi na jeho žádost údaje podle odstavce 2 vedené v informačním systému k jeho osobě. V žádosti účastník uvede kromě náležitostí podle správního řádu své rodné číslo.
(7) Na postup při vyřizování žádosti podle odstavce 6 se nepoužijí ustanovení správního řádu o správním řízení.
(8) Údaje v informačním systému evidované na technických nosičích dat se uchovávají po dobu nezbytně nutnou pro uskutečňování cílů, pro které jsou údaje sbírány a dodatečně zpracovávány.
___________
10a)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy a o změně některých dalších zákonů,
ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
§ 10
Výše státní podpory
(1) Státní podpora přísluší účastníkovi, pokud jím je fyzická osoba, při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh.
(2) Poskytovaná záloha státní podpory činí 10
5 % z uspořené částky v příslušném
kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč.
(3) Účastníkovi, který je fyzickou osobou a splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 2, a který má uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout limit uvedený v odstavci 2.
(4) Částka úspor přesahující 20 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření v případě, že účastníkem uzavřená smlouva bude obsahovat prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit.
§ 11
Poskytování státní podpory
(1) Na připsání roční zálohy státní podpory na účet má nárok účastník, pokud jím je fyzická osoba, podle skutečně uspořené částky v příslušném kalendářním roce.
(2) Nárok na vyplacení zálohy státní podpory uplatňuje souhrnně
za účastníky stavební spořitelna poskytovatel
stavebního spoření písemnou žádostí u ministerstva ve
lhůtě do 20. února a 14. července následujícího roku,
a to vždy po uplynutí kalendářního roku, a ve lhůtě
do 5. srpna aktuálního kalendářního roku v případě smluv
uzavřených do 31. prosince 2003, pokud účastníci ukončili
stavební spoření do 30. června aktuálního kalendářního roku.
Stavební spořitelna Poskytovatel stavebního
spoření připíše poukázané zálohy státní podpory na účty
účastníků nejpozději do jednoho měsíce od obdržení zálohy
od ministerstva. Úroky ze zálohy státní podpory náleží
účastníkovi ode dne následujícího po dni, kdy stavební
spořitelna poskytovatel stavebního spoření obdrží
zálohu od ministerstva.
(3) V žádosti o roční zálohy státní podpory uvádí
stavební spořitelna poskytovatel stavebního
spoření tyto údaje:
a) seznam účastníků, pro které je vyžadována v daném období záloha státní podpory a údaje potřebné k ověření tohoto seznamu účastníků, kterými jsou
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky,
4. druh pobytu a poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice u cizinců,
5. číslo smlouvy, datum jejího uzavření,
6. datum ukončení doby spoření,
7. datum, důvod a typ změny a další skutečnosti ovlivňující nárok na státní podporu, které dosud nejsou evidovány v informačním systému,
8. výše požadované státní podpory.
b) seznam účastníků, kteří v průběhu daného období nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, a seznam účastníků, kteří nesplnili podmínky tohoto zákona pro přiznání státní podpory.
c) vyčíslení celkově požadované zálohy státní podpory.
(4) Ministerstvo poukáže stavební spořitelně
poskytovateli stavebního spoření částku ročních záloh
státní podpory do dvou měsíců od doručení žádosti.
(5) V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů je ministerstvo oprávněno vyžádat doplnění nebo opravu žádosti. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 4 neběží.
(6) Žádost, její doplnění nebo oprava se zpracovávají za využití informačního systému. Při posuzování žádosti, jejího doplnění nebo opravy je ministerstvo oprávněno požádat Ministerstvo vnitra o porovnání údajů informačního systému s údaji vedenými v informačním systému evidence obyvatel,10c) a to údajů o
a) státních občanech České republiky v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu,
b) cizincích v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice,
4. druh pobytu.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou technické podrobnosti podání žádosti podle odstavce 2 včetně způsobu zajišťování jejích oprav nebo doplnění.
(8) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem vnitra vyhláškou technické a organizační podmínky porovnávání údajů podle odstavce 6.
§ 12
Výplata státní podpory
(1) Do doby vyplacení účastníkovi jsou připsané zálohy státní podpory na účtě účastníka pouze evidovány.
(2) Zálohy státní podpory, připsané na účet účastníka do
konce doby spoření, vyplatí stavební spořitelna
poskytovatel stavebního spoření účastníkovi:
a) pokud účastník po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou, nebo
b) pokud účastník v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru a tyto zálohy státní podpory na bytové potřeby.
(3) V ostatních případech nemá účastník nárok na výplatu
záloh státní podpory a stavební spořitelna
poskytovatel stavebního spoření je povinna
povinen zálohy státní podpory, evidované na účtu
účastníka, vrátit ministerstvu, a to do konce kalendářního
měsíce, ve kterém uplynou 2 měsíce ode dne, kdy stavební
spořitelna zjistila poskytovatel stavebního spoření
zjistil, že účastník ztratil na výplatu záloh státní
podpory nárok.
(4) Nárok na výplatu státní podpory má účastník při splnění podmínek tohoto zákona jen za dobu spoření.
(5) Za nakládání s uspořenou částkou podle odstavce 2 se považuje také výkon rozhodnutí postihující uspořenou částku, nebo její část. Výkonem rozhodnutí nelze postihnout zálohy státní podpory evidované na účtu účastníka.
§ 13
Práva a povinnosti
stavební spořitelny poskytovatele
stavebního spoření
(1) Stavební spořitelna Poskytovatel stavebního
spoření kontroluje, zda účastníkovi trvá právo na státní
podporu evidovanou na jeho účtu. Pokud toto právo z důvodů
nesplnění podmínek stanovených tímto zákonem zaniklo, stavební
spořitelna poskytovatel stavebního spoření další
zálohy státní podpory nečerpá a je povinna
povinen příslušnou částku přijatých záloh státní
podpory vrátit ministerstvu.
(2) Stavební spořitelna Poskytovatel stavebního
spoření kontroluje, zda byly splněny podmínky pro výplatu
státní podpory účastníkovi. V případě použití úvěru
ze stavebního spoření, uspořené částky nebo vyplacené státní
podpory v rozporu s tímto zákonem je stavební
spořitelna poskytovatel stavebního spoření oprávněna
oprávněn požadovat, aby účastník vrátil bez zbytečného
odkladu úvěr nebo jeho část použitou v rozporu s účelem
úvěru a vyplacenou státní podporu. Účastník je v tomto
případě povinen úvěr nebo jeho část a vyplacenou státní
podporu vrátit stavební spořitelně poskytovateli
stavebního spoření ve lhůtě stanovené stavební
spořitelnou poskytovatelem stavebního spoření.
Státní podporu vrátí stavební spořitelna
poskytovatel stavebního spoření ministerstvu.
(3) Kontrolu podle odstavců 1 a 2 provádí stavební
spořitelna poskytovatel stavebního spoření
zejména na základě dokladů předložených účastníkem.
Stavební spořitelna Poskytovatel stavebního
spoření je povinna povinen vrátit
evidovanou nebo vyplacenou státní podporu v případech
uvedených v odstavcích 1 a 2 ministerstvu
nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplynou
2 měsíce ode dne zjištění důvodů pro vrácení státní
podpory.
(4) Evidovanou státní podporu, u které stavební
spořitelna zjistila poskytovatel stavebního spoření
zjistil, že nebyla splněna zákonná podmínka pro její
poskytnutí, a která k okamžiku tohoto zjištění nebyla
stavební spořitelně poskytovateli stavebního
spoření ministerstvem poukázána podle § 11 odst. 4, je
stavební spořitelna povinna poskytovatel
stavebního spoření povinen vrátit ministerstvu nejpozději do
konce kalendářního měsíce, ve kterém uplynou 2 měsíce
ode dne jejího poukázání ministerstvem stavební
spořitelně poskytovateli stavebního spoření.
(5) Po dobu nejméně 10 let od ukončení smlouvy je stavební
spořitelna povinna poskytovatel stavebního spoření
povinen uchovávat všechny doklady týkající se výplaty
státní podpory. Tímto ustanovením nejsou dotčeny lhůty
v případech, kdy jiné právní předpisy stanoví lhůty
delší.
(6) Při vracení evidované nebo vyplacené státní podpory podle
odstavce 3 nebo evidované státní podpory podle odstavce
4 může stavební spořitelna poskytovatel
stavebního spoření požádat ministerstvo o změnu údajů
o účastnících evidovaných v informačním systému,
a to osmkrát ročně ve lhůtě do 5. ledna, 30. ledna, 29.
dubna, 14. června, 22. července, 27. srpna, 7. října a 20.
listopadu kalendářního roku.
(7) Při vracení státní podpory podává stavební
spořitelna poskytovatel stavebního spoření
ministerstvu informaci o vracené evidované nebo vyplacené
státní podpoře podle odstavce 3 nebo o vracené
evidované státní podpoře podle odstavce 4, ve které jsou uvedeny
údaje o účastnících podle tohoto zákona, a to
devětkrát ročně ve lhůtě do 5. ledna, 30. ledna, 14. března,
29. dubna, 14. června, 22. července, 27. srpna, 7. října a 20.
listopadu kalendářního roku. Stavební spořitelna
Poskytovatel stavebního spoření je povinna
povinen podat tuto informaci tak, aby vrátila státní
podporu ministerstvu ve lhůtě podle odstavce 3 nebo 4.
(8) Ministerstvo je povinno zpracovat informaci podle odstavce
7 a předat výsledek zpracování stavební
spořitelně poskytovateli stavebního spoření do
7 kalendářních dnů ode dne podání informace podle odstavce
7 stavební spořitelnou poskytovatelem
stavebního spoření.
(9) Informace podle odstavce 7 a žádost o změnu evidovaných údajů o účastnících se zpracovávají za použití informačního systému. Ministerstvo stanoví vyhláškou technické podrobnosti podání informace podle odstavce 7 a technické podrobnosti podání žádosti o změnu údajů o účastnících.
***
§ 15
Dozor nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory
(1) Dozor nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory, stanovených tímto zákonem, provádí ministerstvo. K tomuto účelu ministerstvo provozuje informační systém.
(2) Pro účely výkonu dozoru nad dodržováním podmínek pro
poskytování státní podpory je ministerstvo oprávněno vyžadovat
informace a objasnění skutečností souvisejících s tímto
dozorem od stavební spořitelny poskytovatele
stavebního spoření.
(3) Stavební spořitelna Poskytovatel stavebního
spoření je povinna povinen poskytnout
potřebnou součinnost k výkonu oprávnění ministerstva podle
odstavce 2.
(4) Stavební spořitelna Poskytovatel stavebního
spoření je povinna povinen ministerstvu
poskytnout všechny údaje pro výkon dozoru nad dodržováním
podmínek pro poskytování státní podpory podle odstavce 1.
(5) Při poskytování uvedených údajů podle odstavce 4 pověřeným
pracovníkům ministerstva se na stavební spořitelny
poskytovatele stavebního spoření nevztahuje povinnost
zachovávat bankovní tajemství.11)
(6) O výsledcích dozoru nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory, prováděné ministerstvem, a dohledu, vykonávaného Českou národní bankou se ministerstvo a Česká národní banka vzájemně informují.
(7) Podmínky provozování informačního systému podle odstavce 1 stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 16
Vrácení státní podpory
(1) Ministerstvo uloží stavební spořitelně
poskytovateli stavebního spoření povinnost vrátit část,
případně celkovou částku evidované nebo vyplacené státní
podpory, v případě porušení podmínek stanovených tímto
zákonem. Částku státní podpory uloženou k vrácení do
státního rozpočtu vybírá a vymáhá ministerstvo. Účastník
je povinen vrátit stavební spořitelně
poskytovateli stavebního spoření státní podporu, která
mu byla vyplacena v rozporu s podmínkami stanovenými
tímto zákonem pro přiznání státní podpory, v přiměřené
lhůtě, stanovené stavební spořitelnou
poskytovatelem stavebního spoření.
(2) Vrátit státní podporu musí stavební spořitelna
poskytovatel stavebního spoření nejpozději do konce
kalendářního měsíce, ve kterém uplynou 2 měsíce ode dne
právní moci rozhodnutí ministerstva.
(3) Uložit vrácení vyplacené státní podpory podle odstavce
1 lze do 3 let od zjištění, že podmínky pro čerpání
státní podpory byly porušeny, nejdéle však do pěti let od
porušení těchto podmínek. Stavební spořitelna
Poskytovatel stavebního spoření je povinna
povinen podat informaci o vracené státní podpoře tak,
aby vrátila vrátil státní podporu
ministerstvu ve lhůtě podle odstavce 2. Ministerstvo je povinno
zpracovat informaci o vracené státní podpoře a předat
výsledek zpracování stavební spořitelně
poskytovateli stavebního spoření do 7 kalendářních
dnů ode dne podání informace o vracené státní podpoře
stavební spořitelnou poskytovatelem stavebního
spoření.
(4) Informace o vracené státní podpoře podle odstavce 1 se zpracovává za použití informačního systému.
§ 16a
Přestupky
stavební spořitelny Přestupky stavební spořitelny
a poskytovatele stavebního spoření
(1) Stavební spořitelna se dopustí přestupku tím, že
a) vykonává činnost v rozporu s bankovní licencí,
b) v rozporu s § 5 odst. 5 poskytne úvěr na jiný účel, než je úhrada nákladů na řešení bytových potřeb,
b) c) vykonává některé z činností
uvedených v § 9 odst. 1 přesto, že nejsou
přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených
smluv nebo dochází ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze
stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na
jejich poskytnutí,
c) d) v rozporu s § 9 odst.
3 překročí výši stanovenou pro podíl součtu cílových
částek u
1. smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami, nebo
2. pohledávek z úvěrů,
d) e)ukládá finanční prostředky
v rozporu s § 9 odst. 4,
e) f)v rozporu s § 1 nebo
§ 9 odst. 5 získává zdroje od jiných než
stanovených subjektů,
f) g) vydá dluhopisy se splatností delší
než 10 let,
g) h) v rozporu s § 9 odst.
6 má majetkovou účast v jiných než stanovených
právnických osobách,
h) i) v rozporu s § 9 odst.
7 její účast na právnické osobě překročí stanovené
limity, nebo
i) j) nabude nemovitou věc v rozporu
s § 9 odst. 8.
(2) Stavební spořitelna Poskytovatel stavebního
spoření se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 5 odst. 1 nesdělí budoucímu účastníkovi obsah smlouvy v textové podobě v dostatečném předstihu před jejím uzavřením,
b) v rozporu s § 5 odst. 2 neposkytne úvěr ze stavebního spoření účastníkovi,
c) v rozporu s § 5 odst. 3 poskytne úvěr ze stavebního spoření na jiný účel, než je financování bytových potřeb,
d) poskytne peněžní prostředky z úvěru ze stavebního spoření před uplynutím čekací doby uvedené v § 5 odst. 4,
e) v rozporu s § 5 odst. 5 poskytne
úvěr na jiný účel, než je úhrada nákladů na řešení
bytových potřeb,
f) e) v rozporu s § 5 odst.
6 nezajistí, aby
1. smlouva obsahovala úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření, nebo
2. rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření činil méně než 3 procentní body,
g) f) změní jednostranně úrokovou sazbu
z vkladů uvedenou ve smlouvě v rozporu s § 5 odst.
7,
h) g) nezajistí, aby smlouva obsahovala
náležitosti podle § 5 odst. 11,
i) h) v rozporu s § 7
1. nevypracuje nebo vhodným způsobem neuveřejní úplná znění
všech schválených znění všeobecných obchodních podmínek
stavební spořitelny poskytovatele stavebního
spoření v členění podle období jejich platnosti, nebo
2. úplná znění všech schválených znění všeobecných
obchodních podmínek stavební spořitelna
poskytovatel stavebního spoření používá anebo uveřejní
bez jejich schválení ministerstvem, nebo
j) i) v rozporu s § 11 odst.
2 neuplatní nárok na vyplacení zálohy státní podpory nebo
nepřipíše poukázané zálohy státní podpory včetně úroků ze
zálohy státní podpory na účty účastníků do jednoho měsíce
od obdržení zálohy od ministerstva.
(3) Stavební spořitelna Poskytovatel stavebního
spoření se dopustí přestupku tím, že
a) požádá o vyplacení zálohy státní podpory za účastníka, který nesplňuje podmínky nároku na připsání roční zálohy státní podpory uvedené v § 4, § 10 odst. 3 nebo v § 11 odst. 1,
b) nekontroluje, zda účastníkovi trvá právo na státní podporu evidovanou na jeho účtu, podle § 13 odst. 1,
c) nekontroluje, zda byly splněny podmínky pro výplatu státní podpory účastníkovi, podle § 13 odst. 2, nebo
d) v rozporu s § 13 odst. 3 nebo 4 nevrátí evidovanou nebo vyplacenou státní podporu nebo zálohu státní podpory.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo podle odstavce 2,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.
b) až e), g) nebo h) písm. c) až f), h) nebo i)
nebo podle odstavce 3,
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.
a), f) nebo i) g) nebo j).
§ 16aa
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 3 používá označení „stavební spoření“ nebo jeho překlady pro jinou formu spoření, než je upraveno tímto zákonem, nebo
b) používá označení „stavební spořitelna“, jeho překlady
překlad nebo označení od něj odvozená
odvozené v obchodní firmě v rozporu s § 3.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč.
***
§ 16ba
Pořádková pokuta
(1) Stavební spořitelně, která Poskytovateli
stavebního spoření, který nesplní povinnost podle § 15
odst. 3, může ministerstvo uložit pořádkovou pokutu do 5 000
000 Kč.
(2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně, není-li povinnost splněna ani po předchozím uložení pořádkové pokuty. Úhrn pokut za porušení stejné povinnosti nesmí převyšovat 20 000 000 Kč.
(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
***
§ 16c
Společná ustanovení
(1) Na poskytování, vracení a vymáhání státní podpory se nevztahují zvláštní právní předpisy upravující porušení rozpočtové kázně, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(2) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto
zákona jsou ministerstvo a stavební spořitelna
oprávněny poskytovatel stavebního spoření oprávněni
vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla,
popřípadě obdobná evidenční čísla, nebylo-li rodné číslo
přiděleno.
(3) Ministerstvo při zpracování osobních údajů
a) nemusí omezit jejich zpracování v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a
b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede ministerstvo v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od posledního použití pro zpracování osobních údajů.
K části třinácté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 61
Pořádkové opatření
(1) Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k Ústavnímu soudu nebo neuposlechne jeho příkazu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání, může předseda Ústavního soudu, rozhoduje-li ve věci plénum, nebo předseda senátu, rozhoduje-li ve věci senát, uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 100 000 Kč.
(2)Výkon vykonatelného usnesení Ústavního soudu o uložení pořádkové pokuty se řídí zvláštním předpisem.3)(2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.
(3) Uloženou pořádkovou pokutu může ten, kdo ji uložil, dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout.
(4) Pořádkové pokuty připadají státu.
_____________
3)§ 274 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
K části čtrnácté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 13b
(1) Ústředním orgánem správy státního zastupitelství je ministerstvo.
(2) Orgány správy státního zastupitelství jsou vedoucí státní zástupci a jejich náměstci; orgány správy státního zastupitelství jednají jménem státního zastupitelství v rozsahu, v jakém správu státního zastupitelství podle tohoto zákona vykonávají.
(3) Správu státního zastupitelství ve věcech majetku státu a státního rozpočtu vykonává ministerstvo vždy prostřednictvím příslušných vedoucích státních zástupců4a).
(4)
Orgány správy státního zastupitelství vykonávají správu
placení pořádkové pokuty uložené podle § 16. Při správě
placení této pokuty se postupuje podle daňového řádu.
***
§ 16
(1) Tomu, kdo bez dostatečné omluvy nevyhoví výzvě státního zastupitelství podle § 15 odst. 1, může státní zastupitelství uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, popřípadě může nařídit jeho předvedení. Pořádkovou pokutu je možno uložit opakovaně.
(2) Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Stížnost lze podat u státního zastupitelství, které pořádkovou pokutu uložilo, ve lhůtě 3 dnů od doručení písemného rozhodnutí o uložení pokuty. Jestliže státní zastupitelství stížnosti samo nevyhoví, předloží ji bezodkladně k rozhodnutí nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství nebo nejvyššímu státnímu zástupci, uložilo-li pořádkovou pokutu Nejvyšší státní zastupitelství.
(3) Na oznamování rozhodnutí o pořádkové pokutě, běh lhůt, určení náležitostí písemného vyhotovení takového rozhodnutí, rozhodování o stížnosti proti němu a na předvedení osoby se jinak užijí přiměřeně ustanovení trestního řádu.
(4) Pravomocné rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je vykonatelné uplynutím lhůty k plnění. Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.
(5) Nevyhoví-li výzvě podle § 15 odst. 1 příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, státní zastupitelství může přenechat jeho kázeňské potrestání příslušnému veliteli, náčelníku nebo řediteli. Nevyhoví-li takové výzvě osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, státní zastupitelství ji může přenechat řediteli věznice nebo vazební věznice k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání. Příslušný velitel, náčelník nebo ředitel je povinen o výsledku státní zastupitelství vyrozumět. Obdobně se postupuje v případě osob, které podléhají kárné odpovědnosti podle zvláštních právních předpisů.
K části patnácté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 21a
Povinnost nahradit náklady spojené s výkonem vazby
(1) Ředitel věznice rozhodne o povinnosti obviněného nahradit náklady spojené s výkonem vazby, kterými jsou
a) náklady na odeslání nepředaných věcí podle § 16 odst. 3,
b) náklady na zdravotní služby podle § 18 odst. 4 části věty za středníkem a podle § 21 odst. 6 písm. h), na regulační poplatky a na zdravotní služby podle § 28c odst. 2 věty druhé,
c) zvýšené náklady na střežení, dopravu a předvedení podle § 18 odst. 8,
d) náklady na vyšetření ke zjištění, zda obviněný užil návykovou látku, v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, podle § 21 odst. 6 písm. f).
(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 musí být jednotlivé náklady vyčísleny. Proti tomuto rozhodnutí může obviněný do 3 dnů od doručení podat stížnost, o které rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.
(3)
Výkon rozhodnutí, kterým byla obviněnému uložena povinnost
nahradit náklady podle odstavce 1, se po dobu výkonu vazby provádí
srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici
nebo přikázáním pohledávky.
§ 21b
Náhrada škody
(1)
Způsobil-li obviněný zaviněným porušením povinnosti stanovené
tímto zákonem škodu na majetku státu, se kterým hospodaří
Vězeňská služba, a výše této škody nepřevyšuje
10 000 Kč, rozhodne o povinnosti nahradit tuto škodu
ředitel věznice. Proti rozhodnutí ředitele věznice může
obviněný do 3 dnů od doručení podat stížnost, o které
rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený
zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný
účinek.
(2)
Výkon rozhodnutí, kterým byla obviněnému uložena povinnost
nahradit škodu podle odstavce 1, se po dobu výkonu vazby provádí
srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici
nebo přikázáním pohledávky.
§ 21c
Společná ustanovení
(1) Náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhrada škody podle § 21b se po dobu výkonu vazby vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.
(2) Byl-li trest vykonán vazbou nebo nenastoupil-li obviněný výkon trestu bezprostředně po výkonu vazby, vymáhá náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b celní úřad. Vězeňská služba předá po ukončení výkonu vazby celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku těchto platebních povinností, včetně stejnopisů rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.
(3) Při správě placení nákladů výkonu vazby, nákladů spojených s výkonem vazby a náhrady škody podle § 21b se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu vazby lhůta pro jejich placení neběží.
K části šestnácté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 3
Plat
(1) Plat je peněžité plnění poskytované měsíčně ve výši a za podmínek dále stanovených.
(2) Plat se určí jako součin platové základny a platového koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce. Plat se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.
(3)
Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního
roku 2,5násobek a pro soudce 3násobek průměrné hrubé
měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců
v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných
údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní
rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok
vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce
zákonů a mezinárodních smluv sdělením1).
(3) Platová základna pro soudce činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,82násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok; platová základna pro představitele činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce. Platová základna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.1)
K části sedmnácté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. březnu 2024
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu,
b) práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a
c) výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady.
____________________
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací.
***
§ 12
(1) Součástmi dálnice, silnice a místní komunikace jsou
a) všechny konstrukční vrstvy vozovek a krajnic, odpočívky, stavby a technická a jiná zařízení určená k provádění kontrolní činnosti při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, přidružené a přídatné pruhy, včetně zastávkových pruhů linkové osobní dopravy,
b) mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, strojní vybavení sklopných mostů, ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo cyklisty,
c) tunely, galérie, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy, násypy a svahy, dělicí pásy, příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení, silniční pomocné pozemky,
d) svislé dopravní značky, zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla, směrové sloupky, dopravní knoflíky, staničníky, mezníky, vodorovná dopravní značení, dopravní ostrůvky, odrazné a vodicí proužky a zpomalovací prahy,
e) únikové zóny, protihlukové stěny a protihlukové valy, pokud jsou umístěny na silničním pozemku.
(2) Jestliže je konstrukce vozovky uložena přímo na konstrukci jiné stavby (vodního díla, metra, haly, garáží), patří mezi součásti pouze tato vozovka.
(3) Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních nebo retenčních nádrží, je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace. V ostatních případech je součástí pouze dešťová vpusť s šachtou a přípojkou do kanalizačního řádu.
(4) Pokud nejsou samostatnými místními komunikacemi, jsou součástmi místních komunikací též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími, veřejná parkoviště a obratiště, podchody a zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce.
(5) Odpočívka je stavebně a provozně vymezená plocha dálnice, silnice nebo místní komunikace určená k bezúplatnému stání silničního motorového vozidla na dobu potřebnou pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a k odpočinku uživatelů, popřípadě k jejich občerstvení a k doplnění pohonných hmot.
(6) Veřejné parkoviště je stavebně a provozně vymezená plocha místní nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace určená ke stání silničního motorového vozidla.
(7) Jízdní pruh nebo pás pro cyklisty je součástí té pozemní komunikace, na jejímž tělese je umístěn. Samostatná stezka pro cyklisty je podle své povahy a umístění buď místní komunikací IV. třídy, nebo účelovou komunikací.
***
§ 20a
Osvobození od zpoplatnění
(1) Zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem
a) vybaveným zvláštním výstražným světlem podle zvláštního právního předpisu11b), pokud se jedná o vozidlo
1. Vězeňské služby České republiky,
2. poskytovatele zdravotnické záchranné služby, přepravy pacientů neodkladné péče a zdravotnické dopravní služby,
3. složky integrovaného záchranného systému11c) neuvedené v bodech 1 a 2,
b) Ministerstva vnitra používaným Policií České republiky a opatřeným nápisem „POLICIE“ nebo ozbrojeného bezpečnostního sboru jiného státu na základě vzájemnosti,
c) ozbrojených sil České republiky11d), včetně vozidel používaných Vojenskou policií a opatřených nápisem „VOJENSKÁ POLICIE“ a vozidel ozbrojených sil jiného státu na základě vzájemnosti,
d) celních orgánů opatřeným nápisem „CELNÍ SPRÁVA“11e),
e) hasičských záchranných sborů a jednotek dobrovolných hasičů opatřených nápisem „HASIČI“,
f) obecní nebo městské policie opatřené nápisem „OBECNÍ POLICIE“ nebo „MĚSTSKÁ POLICIE“25),
g) Vězeňské služby České republiky se zvláštním barevným provedením a označením podle zvláštního právního předpisu26),
h) přepravujícím těžce zdravotně postižené občany, kteří jsou podle zvláštního právního předpisu11f) držiteli průkazu ZTP, nebo průkazu ZTP/P, pokud provozovatelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká11g),
i) přepravujícím nezaopatřené děti, které jsou léčeny pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou,
j) Generální inspekce bezpečnostních sborů a Bezpečnostní informační služby,
k) provozovaným domovem pro osoby se zdravotním postižením29), slouží-li k přepravě osob se zdravotním postižením,
l) při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva11c),
m) Správy státních hmotných rezerv zařazeným do státních hmotných rezerv podle zvláštního právního předpisu11h),
n) správce zpoplatněné pozemní komunikace nebo koncesionáře,
o) používajícím jako palivo elektrickou energii nebo
vodík
1. výlučně, nebo
2. v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota
emisí CO2
v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km,
o) používajícím jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, činí-li největší povolená hmotnost vozidla nejvýše 3,5 tuny,
p) vybaveným zvláštní registrační značkou pro historická vozidla, kterým byl vystaven průkaz historického vozidla.
(2) Je-li nutno při uzavírce podle § 24 užít pro vedení objížďky zpoplatněnou komunikaci, je možné užít tuto komunikaci bez zpoplatnění.
***
Časový poplatek
§ 21
(1) Zpoplatněnou pozemní komunikaci lze užít silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny (dále jen „vozidlo v systému časového zpoplatnění“), pouze pokud
a) byl pro dobu užívání pozemní komunikace vozidlem uhrazen časový poplatek, nebo
b) je vozidlo osvobozeno od zpoplatnění a, jde-li o vozidlo podle § 20a odst. 1 písm. a) až g), j), k), m), n) nebo o), osvobození vozidla od zpoplatnění bylo oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
(2) Časový poplatek lze uhradit na 1 rok, na 30 dnů
nebo na 10 dnů kalendářních dnů, na 10 kalendářních
dnů nebo na 1 kalendářní den. Počátek období, na
které se hradí časový poplatek,
a) nesmí předcházet okamžiku provedení úhrady a
b) musí následovat nejpozději 3 měsíce 30
kalendářních dnů po provedení úhrady.
(3) Výši časových poplatků stanoví prováděcí právní
předpis. Výše časového poplatku na 1 rok však nesmí
překročit 1 500 Kč, výše časového poplatku na 30 dnů
nesmí překročit 600 Kč a výše časového poplatku na 10
dnů nesmí překročit 400 Kč. Jde-li o vozidlo poháněné
zemním plynem nebo biometanem, nesmí výše časového poplatku na
1 rok překročit 1 000 Kč, výše časového poplatku na
30 dnů nesmí překročit 300 Kč a výše časového poplatku
na 10 dnů nesmí překročit 200 Kč.
(3) Sazba časového poplatku na 1 rok činí 2 300 Kč. Tato sazba bude stanovena každoročně úpravou dosavadní sazby časového poplatku o součet
a) procentuálního přírůstku či poklesu úhrnného průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem zjištěného Českým statistickým úřadem, ke kterému došlo v období 12 kalendářních měsíců předcházejících červenci kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, k jehož počátku je sazba časového poplatku stanovena, nejvýše však v rozsahu 10 %, a
b) procentuální změny délky dálnic v provozu v období podle písmene a).
(4) Sazba časového poplatku na
a) 30 kalendářních dnů činí 19 % sazby časového poplatku na 1 rok,
b) 10 kalendářních dnů činí 12 % sazby časového poplatku na 1 rok a
c) 1 kalendářní den činí 9 % sazby časového poplatku na 1 rok.
(5) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 25 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4.
(6) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění poháněné zemním plynem nebo biometanem, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 50 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4.
(7) Sazby časového poplatku podle odstavců 3 až 6 se zaokrouhlují na celé desetikoruny dolů a stanoví se vždy k 1. lednu. Ministerstvo dopravy vyhlásí sdělení o sazbách časového poplatku podle odstavců 3 až 6 ve Sbírce zákonů nejpozději do 30. listopadu kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, k jehož počátku jsou sazby časového poplatku stanoveny.
(8) Časový poplatek se považuje za řádně uhrazený, byl-li uhrazen ve výši stanovené k 1. lednu kalendářního roku, v němž byla úhrada provedena.
§ 21a
Úhrada časového poplatku
(1) Výběr časového poplatku zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury. Státní fond dopravní infrastruktury může veřejnoprávní smlouvou pověřit výběrem časového poplatku a činnostmi podle odstavců 4 a 5 třetí osobu.
(2) Časový poplatek se hradí
a) v hotovosti na místech určených Státním fondem dopravní infrastruktury nebo osobou pověřenou výběrem časového poplatku podle odstavce 1, nebo
b) bezhotovostním převodem z účtu vedeného poskytovatelem platebních služeb na příslušný účet Státního fondu dopravní infrastruktury nebo osoby pověřené výběrem časového poplatku podle odstavce 1.
(3) Státní fond dopravní infrastruktury zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup místa určená k úhradě časového poplatku v hotovosti podle odstavce 2 písm. a) a čísla účtů a podmínky, které je nutné dodržet při úhradě časového poplatku bezhotovostním převodem podle odstavce 2 písm. b).
(4) Na základě úhrady časového poplatku se v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenají
a) státní poznávací značka vozidla,
b) údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno,
c) počátek a konec období, na které je časový poplatek uhrazen,
d) údaj o tom, zda je vozidlo poháněno zemním plynem
nebo biometanem jde o vozidlo podle § 21 odst.
5 nebo 6,
e) datum a čas provedení úhrady a
f) adresa elektronické pošty nebo telefonní číslo, byly-li sděleny.
(5) O úhradě časového poplatku se z evidence vozidel v systému časového zpoplatnění vystaví potvrzení, které se předá osobě, která úhradu provedla.
(6) Způsob zaznamenání údajů o provedení úhrady časového poplatku v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění a náležitosti a způsob předání potvrzení o úhradě časového poplatku osobě, která úhradu provedla, stanoví prováděcí právní předpis.
***
Mýtné
§ 22
(1) Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým
vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená
hmotnost činí více než 3,5 tuny (dále jen „vozidlo
v systému elektronického mýtného“), podléhá úhradě
mýtného. Mýtné se ukládá za účelem dosažení návratnosti
nákladů
a) nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní
komunikace, a
b) vyvolaných znečištěním ovzduší z provozu
vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných
pozemních komunikacích a,
b) externích nákladů, jimiž se rozumí náklady vyvolané
1. znečištěním ovzduší z provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích,
2. hlukem z provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích a
3. emisemi CO2 při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích.
c) vyvolaných hlukem z provozu vozidel v systému
elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích.
(2) Výše mýtného se zjišťuje pomocí systému elektronického mýtného, jehož součástí je elektronické palubní zařízení, kterým musí být vybaveno vozidlo v systému elektronického mýtného (dále jen „elektronické zařízení“). Elektronické zařízení je nepřenositelné a jeho užití je vázáno na konkrétní vozidlo zaevidované v systému elektronického mýtného. Výše mýtného se stanoví součinem sazby mýtného a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci. Sazby mýtného jsou rozlišeny podle kategorie vozidla, počtu náprav a hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kategorie pozemní komunikace a
a) emisní třídy EURO vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b) bodu 1; tato část mýtného se v případě vozidla, které splňuje nejpřísnější emisní úroveň stanovenou prováděcím právním předpisem, po dobu, kterou tento předpis stanoví, neukládá, a
b) období dne, jde-li o část mýtného ukládanou za
účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm.
c).
b) emisní třídy CO2 vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b) bodu 3.
(3) Vláda může nařízením stanovit, že se provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného poskytne za časové období stanovené nařízením vlády sleva z části mýtného celkově uloženého za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a), pokud výše této části mýtného uložená v průběhu tohoto časového období za užití zpoplatněných pozemních komunikací tímto vozidlem převýší částku stanovenou nařízením vlády. Výše slevy na mýtném může činit nejvýše 13 % z výše části mýtného uložené podle věty první v případě, pokud by se sleva neposkytla.
(4) U vozidel osvobozených od zpoplatnění podle § 20a
se mýtné nehradí. Vozidlo v systému elektronického mýtného
musí být pro účely kontroly vybaveno elektronickým zařízením,
s výjimkou vozidla, které má přidělenu vojenskou poznávací
značku, registrační značku elektrického vozidla
nebo zvláštní registrační značku historického vozidla, a užití
zpoplatněné pozemní komunikace podle § 20a
odst. 2.
(5) Výši sazeb mýtného a rozlišení sazeb mýtného podle kritérií uvedených v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Při stanovení sazeb mýtného nesmí celkový výnos z uloženého mýtného za období kalendářního roku překročit poměrnou část nákladů, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena. Náklady vynaloženými na zpoplatněné pozemní komunikace jsou
a) náklady na výstavbu zpoplatněných pozemních komunikací,
b) náklady na údržbu a opravu zpoplatněných pozemních komunikací,
c) náklady na správu související s provozem zpoplatněných pozemních komunikací a
d) náklady na výstavbu a provoz systému elektronického mýtného.
(7) Překročí-li v kalendářním roce celkový příjem z části mýtného uložené za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a) poměrnou část těchto nákladů, sazby mýtného se upraví do dvou let od zjištění tohoto překročení tak, aby celkový výnos z části mýtného uložené za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a) nepřesáhl výši těchto nákladů.
(8) Strukturu, popis, způsob výpočtu nákladů, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena, a způsob stanovení sazeb mýtného stanoví prováděcí právní předpis.
***
§ 22c
Práva a povinnosti provozovatele systému elektronického mýtného
(1) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen
a) určit druhy elektronických zařízení, které lze evidovat v systému elektronického mýtného, a umožnit použití elektronických zařízení splňujících požadavky podle § 22g odst. 1 poskytnutých poskytovatelem evropského mýtného, nejde-li o elektronické zařízení, které je evidováno jako zablokované nebo nefunkční,
b) vést evidenci údajů pro účely provozování systému elektronického mýtného (dále jen „evidence údajů o mýtném“),
c) určit emisní třídu CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a zapsat ji v evidenci údajů o mýtném,
c) d) zajistit bezplatné poskytnutí
elektronického zařízení každému provozovateli vozidla v systému
elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě11l),
která o to požádá, pokud nebylo elektronické zařízení
poskytnuto poskytovatelem evropského mýtného,
d) e) zajistit výběr mýtného od
provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo
od jím zmocněné osoby11l), nejedná-li se o případ
podle písmene e) písmene g),
f) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí,
1. uvede-li provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněná osoba, že vydání dokladu nepožaduje, nebo
2. jde-li o vozidlo v systému elektronického mýtného, ohledně kterého uzavřel provozovatel tohoto vozidla smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, a jehož elektronické zařízení není evidováno jako zablokované,
e) f) g) zajistit výběr souhrnného
mýtného, jež vzniklo užitím zpoplatněných pozemních
komunikací vozidly v systému elektronického mýtného,
ohledně kterých uzavřeli provozovatelé těchto vozidel smlouvu
s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst.
3, s výjimkou vozidel, jejichž elektronické zařízení je
evidováno jako zablokované, a to na základě výkazu
o mýtném, které poskytovatel evropského mýtného předkládá
provozovateli systému elektronického mýtného, ve lhůtách
a podle podmínek stanovených ve smlouvě podle písmene
g) písmene i),
f) g) h) zveřejnit způsobem umožňujícím
dálkový přístup prohlášení o systému elektronického
mýtného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41),
v němž stanoví podmínky přístupu poskytovatelů evropského
mýtného do jím provozovaného systému elektronického mýtného,
g) h) i) uzavřít s poskytovatelem
evropského mýtného smlouvu o poskytování evropské služby
elektronického mýtného v rámci systému elektronického
mýtného, splnil-li poskytovatel evropského mýtného podmínky
uvedené v prohlášení podle písmene f)
písmene h) a platit mu za poskytování evropské
služby elektronického mýtného odměnu,
h) i) j) zveřejnit způsobem umožňujícím
dálkový přístup seznam všech poskytovatelů evropského mýtného,
s nimiž má uzavřenu smlouvu podle písmene g)
písmene i), a průběžně jej aktualizovat,
i) j) k) vést oddělené účetnictví
o nákladech a výnosech vztahujících se k provozování
systému elektronického mýtného a peněžní prostředky
z veřejných rozpočtů poskytnuté k provozování tohoto
systému vést samostatně a nepoužívat je na financování
jiných činností.
(2) Evidence údajů o mýtném je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona11m), jehož správcem je provozovatel systému elektronického mýtného. Evidence údajů o mýtném obsahuje údaje o
a) provozovatelích vozidel v systému elektronického mýtného a jejich vlastnících, není-li vlastník provozovatelem, a o poskytovatelích evropského mýtného,
b) vozidlech, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného,
c) čase a místě průjezdu vozidel v systému elektronického mýtného,
d) používaných elektronických zařízeních, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného,
e) vozidlech, za která nebyla splněna povinnost uhradit mýtné, a o jimi ujetých kilometrech,
f) dalších skutečnostech, které jsou nezbytné pro provozování systému elektronického mýtného, stanovených prováděcím právním předpisem.
(3)
Provozovatel systému elektronického mýtného v evidenci údajů
o mýtném zpracovává údaje způsobem stanoveným zvláštním
zákonem11m). Provozovatel systému elektronického
mýtného zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům
podle odstavce 2 písm. a) a b) z evidence
údajů o mýtném silničním správním úřadům, Policii
České republiky, Bezpečnostní informační službě a Celní
správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon
působnosti podle tohoto zákona. Provozovatel systému
elektronického mýtného poskytuje údaje podle odstavce 2 písm.
c) až f) z evidence údajů o mýtném na základě
písemné žádosti správcům pozemních komunikací, silničním
správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní
informační službě, Celní správě České republiky v rozsahu
nezbytném pro výkon působnosti podle tohoto zákona a Centrálnímu
systému dopravních informací. Provozovatel systému
elektronického mýtného poskytuje pro účely sledování
a kontroly, zda jsou zpoplatněné pozemní komunikace užívány
v souladu s § 21
odst. 1, Státnímu fondu dopravní infrastruktury způsobem
umožňujícím dálkový přístup údaje podle odstavce 2 písm.
b).
(4) Provozovatel systému elektronického mýtného je oprávněn požadovat
a) od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osoby11l) s výjimkou vozidla v systému elektronického mýtného, jehož užití na zpoplatněné pozemní komunikaci zpoplatnění nepodléhá, a s výjimkou vozidla, pro které poskytuje službu elektronického mýtného poskytovatel evropského mýtného,
1. úhradu mýtného,
2. složení kauce a
b) od poskytovatele evropského mýtného úhradu souhrnného mýtného
v případech podle odstavce 1 písm. e)
písm. g).
(5) Složení kauce je zárukou, že elektronické zařízení bude vráceno nepoškozené provozovateli systému elektronického mýtného. Po převzetí nepoškozeného elektronického zařízení vrátí provozovatel systému elektronického mýtného kauci v plné výši provozovateli vozidla nebo jiné zmocněné osobě 11l).
(6) Kauce a finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaném elektronickém zařízení propadnou, neproběhla-li u zaevidovaného elektronického zařízení ode dne jeho převzetí nebo ode dne proběhnutí poslední mýtné transakce po dobu delší než 1 rok žádná mýtná transakce a elektronické zařízení nebylo do této doby vráceno provozovateli systému elektronického mýtného. Provozovatel systému elektronického mýtného v takovém případě elektronické zařízení a příslušné vozidlo odebere z evidence údajů o mýtném. Kauce propadne rovněž tehdy, bylo-li zaevidované elektronické zařízení vráceno provozovateli systému elektronického mýtného poškozené. Propadlé kauce a propadlé finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaných elektronických zařízeních jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.
(7) Výši Způsob určení emisní třídy CO2
vozidla v systému elektronického mýtného a výši
kauce stanoví prováděcí právní předpis.
***
§ 22e
Povinnosti poskytovatele evropského mýtného
(1) Poskytovatel evropského mýtného podle § 22d odst. 1 je povinen
a) do 1 měsíce od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o plánovaném rozsahu pokrytí systému elektronického mýtného v členských státech Evropské unie a každoročně je aktualizovat,
b) do 3 let od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli všech systémů elektronického mýtného alespoň ve 4 členských státech Evropské unie, které jsou součástí evropské služby elektronického mýtného; v každém z těchto členských států Evropské unie musí smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřít s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první z nich,
c) zajistit nepřetržité poskytování evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného podle písmene b),
d) uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup své smluvní podmínky a údaje o rozsahu pokrytí systémů elektronického mýtného v členských státech Evropské unie jím poskytovanou službou elektronického mýtného a průběžně je aktualizovat,
e) zajistit poskytnutí elektronického zařízení, které umožní poskytnutí evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného, s jejichž provozovateli uzavřel smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, každému provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, a
f) postupovat v souladu s plánem pro řízení rizik a nechat jej nejméně každé 2 roky přezkoumat a aktualizovat.
(2) Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného, je povinen
a) při uzavírání smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného informovat provozovatele vozidla o způsobech úhrady mýtného a o zpracování osobních údajů a jeho právech s tím souvisejících,
b) zajistit poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného,
c) vést v rozsahu a způsobem stanoveným touto smlouvou
evidenci zablokovaných a nefunkčních elektronických
zařízení, která vydal, a poskytnout provozovateli systému
elektronického mýtného údaje o vozidle, pro které bylo
zablokované elektronické zařízení vydáno, a o jeho
provozovateli a,
d) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí, uvede-li provozovatel vozidla, že vydání dokladu nepožaduje,
d) e) neprodleně informovat provozovatele
vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu
elektronického mýtného, o neuhrazení mýtného podle
podmínek uvedených ve smlouvě o poskytování evropské
služby elektronického mýtného a stanovit mu přiměřenou
lhůtu k úhradě mýtného.
(3) Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného, nesmí odepřít uzavření smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem vozidla z důvodu jeho státní příslušnosti, státu pobytu nebo státu registrace vozidla.
***
§ 22h
(1) V případě sporů týkajících se uzavření smlouvy
podle § 22c odst. 1 písm. g) písm.
i), jejího obsahu nebo ohledně práv a povinností po
jejím uzavření, se mohou provozovatel systému elektronického
mýtného nebo poskytovatel evropského mýtného písemně obrátit
na Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře s žádostí
o vyjádření se k předmětu sporu.
(2) Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře do 1 měsíce od obdržení žádosti podle odstavce 1 sdělí provozovateli systému elektronického mýtného a příslušnému poskytovateli evropského mýtného, zda má veškeré potřebné informace a podklady nezbytné pro posouzení sporu a v případě potřeby si od nich vyžádá předložení doplňující informace nebo podkladu v přiměřené lhůtě. Provozovatel systému elektronického mýtného nebo příslušný poskytovatel evropského mýtného je povinen žádosti o předložení doplňujících informací nebo podkladů ve stanovené lhůtě vyhovět.
(3) Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře vydá nejpozději do 6 měsíců od obdržení žádosti podle odstavce 1 vyjádření, v němž zejména posoudí, zda jsou smluvní podmínky nediskriminační, vyvážené a v souladu s požadavky stanovenými právními předpisy.
(4) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) identifikační údaje provozovatele systému elektronického mýtného,
b) druh technologie využívané systémem elektronického mýtného,
c) údaje potřebné pro stanovení výše sazeb mýtného,
d) prohlášení o systému elektronického mýtného,
e) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, s nímž má provozovatel systému elektronického mýtného uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného,
f) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, kterému Ministerstvo dopravy udělilo oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, a
g) výsledky přezkumu plánu pro řízení rizik podle § 22e odst. 1 písm. f).
(5) Každou změnu údajů podle odstavce 4 Ministerstvo dopravy neprodleně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
***
§ 24
Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami
(1) Provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka. Nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky.
(2) O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě žádosti osoby, v jejímž zájmu má dojít k uzavírce. Příslušný silniční správní úřad žádost projedná
a) s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s vlastníkem pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka,
b) s obcí, na jejímž zastavěném území má být povolena uzavírka nebo nařízena objížďka,
c) s provozovatelem dráhy,13) jde-li o pozemní komunikaci, na níž je umístěna dráha,
d) s Policií České republiky, má-li objízdná trasa vést po silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci.
(3) Týká-li se uzavírka územního obvodu více silničních správních úřadů, přísluší rozhodování silničnímu správnímu úřadu, v jehož územním obvodu je nejdelší část uzavírky; ostatní silniční správní úřady jsou v těchto případech dotčenými správními úřady.
(4) Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka byla vždy omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena a byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostem. Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění může udělené povolení omezit nebo zrušit. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Příslušný silniční správní úřad rozhodnutí neprodleně oznámí
a) Hasičskému záchrannému sboru České republiky,
b) příslušným poskytovatelům zdravotnické záchranné služby,
c) dopravcům v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava provozována a jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi,
d) všem silničním správním úřadům, které povolují přepravy
zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku
pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy
zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými
vozidly podle § 25 odst. 6 písm. a),
e) Ministerstvu vnitra, jde-li o dálnice, v ostatních případech Policii České republiky,
f) provozovateli systému elektronického mýtného, jde-li o zpoplatněné pozemní komunikace.
(6) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je povinen strpět bezúplatně provoz převedený na ni z uzavřené pozemní komunikace. Případné úpravy objížďkových pozemních komunikací nutné z důvodu objížďky a náhrada případných následných škod se stanoví v podmínkách rozhodnutí o uzavírce a objížďce a uskuteční na náklad žadatele o uzavírku a objížďku.
(7) Uzavírka a objížďka musí být označena předepsaným způsobem. Označení zabezpečuje žadatel o uzavírku a objížďku na svůj náklad a odpovídá za jeho stav po dobu trvání uzavírky a objížďky.
(8) V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody, zřícení nebo poškození objektů) musí příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a označit alespoň provizorním způsobem její vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. V případě havárie inženýrské sítě nebo jiného vedení je povinen příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a alespoň provizorně označit vlastník této inženýrské sítě nebo tohoto vedení a věc neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. Tím není dotčeno ustanovení § 36 odst. 6. Vlastník pozemní komunikace nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, oznámí uzavření a označení její části správnímu úřadu příslušnému ke stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích neprodleně poté, co uzavření a označení provedl nebo se o něm dozvěděl.
(9) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení uzavírky a o nařízení objížďky a náležitosti rozhodnutí v těchto věcech.
§ 25
Zvláštní užívání
(1)
K užívání dálnic, silnic a místních komunikací
jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než
pro které jsou určeny (dále jen „zvláštní užívání“), je
třeba povolení příslušného silničního správního úřadu
vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní
komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit
bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím
souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních
případech se souhlasem Policie České republiky. Souhlas vlastníka
se zvláštním užíváním podle odstavce 6 písm. c) bodu
3 a odstavce 6 písm. d) se
nevyžaduje v případě, že se jedná o veřejně
prospěšnou stavbu; k návrhu na zvláštní užívání může
vlastník uplatnit námitky, o kterých rozhodne silniční
správní úřad.
(2) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou a v rozhodnutí stanoví podmínky zvláštního užívání. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace.
(3) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání povolení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení ke zvláštnímu užívání, lze udělit povolení ke zvláštnímu užívání na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení ke zvláštnímu užívání nabylo právní moci.
(4) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení ke zvláštnímu užívání.
(5) V době branné pohotovosti státu není třeba povolení ke zvláštnímu užívání pro vozidla Armády České republiky.
(6) Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je
a) přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů
a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují
míru stanovenou zvláštními předpisy,10)
užití dálnice, silnice nebo místní komunikace vozidly nebo
jízdními soupravami, jejichž hmotnost, rozměry včetně nákladu
nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo
skupiny kol překračují hodnoty stanovené zákonem o silničním
provozu (dále jen „nadměrné vozidlo“), není-li umožněno
opatřením obecné povahy podle § 24b,
b) užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla2) silničními motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost je nižší, než stanoví zvláštní právní předpis2),
c) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného pozemku pro
1. zřizování a provozování zařízení pro písemnou, obrazovou, světelnou nebo jiným způsobem prováděnou reklamu nebo propagaci (dále jen „reklamní zařízení“),
2. umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny (zařízení staveniště, skládka stavebních hmot nebo paliva apod.),
3. provádění stavebních prací, nepodléhají-li povolení záměru podle stavebního zákona,
4. zřizování vyhrazeného parkování,
5. zřizování a provoz stánků, pojízdných či přenosných prodejních a jiných podobných zařízení,
6. audiovizuální tvorbu,
d) pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a podobných akcí, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu,
e) výjimečné užití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými vozidly, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi,
f) výjimečné užití místní komunikace a silnice samojízdnými pracovními stroji a přípojnými vozidly traktorů, které nemají schválenou technickou způsobilost podle zvláštního právního předpisu.13a)
(7) Zvláštní užívání spočívající v zřízení a provozování reklamního zařízení může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu pěti let, bude-li zřízení a provozování reklamního zařízení splňovat tyto podmínky:
a) nebude jej možné zaměnit s dopravními značkami ani dopravními zařízeními,
b) nebude oslňovat uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušovat provoz na pozemní komunikaci,
c) pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, bude vybavena na náklad vlastníka reklamního zařízení svodidly nebo jinak zabezpečena proti možnému střetu vozidel s konstrukcí reklamního zařízení a
d) reklamní zařízení bude sloužit k označení provozovny nacházející se v zastavěném území podle § 30 odst. 3 ve vzdálenosti do 50 metrů od reklamního zařízení nebo mimo zastavěné území v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení, jedná-li se o reklamní zařízení na dálnici, silnici I. třídy nebo na jejich silničním pomocném pozemku.
Podmínky stanovené v povolení musí trvat po celou dobu platnosti povolení. Zánik některé z podmínek je povinen vlastník reklamního zařízení oznámit do 30 dnů příslušnému silničnímu správnímu úřadu, který povolení odejme.
(8) Věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1 nebo v rozporu s ním, s výjimkou reklamních zařízení, je jejich vlastník povinen odstranit neprodleně po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu. Neučiní-li tak, zajistí odstranění a likvidaci věci příslušný silniční správní úřad na náklady vlastníka věci.
(9) Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1, s výjimkou reklamních zařízení, zveřejní výzvu k odstranění věci způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy zajistí odstranění a likvidaci věci na náklady vlastníka dotčené pozemní komunikace nebo správce, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. Zjistí-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo správce, je-li výkon správy této pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, vlastníka věci dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na náhradu nákladů vzniklých odstraněním a likvidací věci.
(10) Silniční správní úřad je povinen do sedmi dnů ode dne, kdy se dozvěděl o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání vydaného příslušným silničním správním úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu odstranit. Neučiní-li tak, je silniční správní úřad povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto zařízení. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)
(11) Nemůže-li silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení ke zvláštnímu užívání, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka dotčené pozemní komunikace, na které je reklamní zařízení neoprávněně umístěno, nebo jejího správce, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)
(12) Umísťování věcí na dálnici, silnici a místní komunikaci, které jsou uvedeny v § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) až d), není zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace, vyžaduje však předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace.
(13) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice a místní komunikace a náležitosti rozhodnutí v této věci.
(14) V případě, že je v podmínkách zvláštního užívání podle odstavce 6 písm. a) požadován k zabezpečení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu policejní doprovod, je osoba, na jejíž žádost bylo povolení vystaveno, povinna uhradit náklady s tímto spojené Policii České republiky.
(15) Prováděcí předpis stanoví výši náhrad za poskytnutí policejního doprovodu.
§ 25a
Zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací nadměrnými vozidly
(1) Silniční správní úřad povolí zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Povolit lze
a) opakované zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, nepřesahuje-li jeho délka 22 metrů, šířka 3,2 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun, nebo
b) jednorázové zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem.
(2) Žádost o povolení obsahuje
a) údaje o žadateli a o provozovateli vozidla, je-li odlišný od žadatele, jimiž se rozumí jeho
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název,
2. datum narození nebo identifikační číslo,
3. adresa pobytu nebo sídla,
b) údaje o nadměrném vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, označení typu a technické parametry, a
c) v případě povolení
1. podle odstavce 1 písm. a) počátek doby, po kterou má být opakované zvláštní užívání pozemních komunikací povoleno, nebo
2. podle odstavce 1 písm. b) období, které není delší než 10 dnů, v němž má být jednorázově užita pozemní komunikaci na základě povolení, a vymezení této pozemní komunikace.
(3) Překročí-li hmotnost nadměrného vozidla včetně nákladu 100 tun, k žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) se přiloží
a) nákres obrysu nadměrného vozidla s vyznačením rozměrů a umístění nákladu a
b) statický posudek ověřující zatížitelnost mostů a únosnost vozovek na pozemních komunikacích, jejichž zvláštní užívání má být povoleno, který není starší než 6 měsíců.
(4) Povolením podle odstavce 1 písm. a) lze povolit opakované zvláštní užívání i jiné místní komunikace, pokud o to žadatel požádá. V takovém případě musí být tato místní komunikace v žádosti vymezena a k žádosti musí být přiložen souhlas jejího vlastníka. K žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) podané Ministerstvu dopravy, kterým má být povoleno rovněž zvláštní užívání místní komunikace, musí být přiložen souhlas jejího vlastníka.
(5) Je-li žadatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze Ministerstvu dopravy žádost podat pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci44).
(6) Účastníky řízení jsou žadatel a vlastník pozemní komunikace, jehož souhlas se zvláštním užíváním se vyžaduje.
(7) Silniční správní úřad požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska, vyžaduje-li se jejich souhlas se zvláštním užíváním a nemá-li jej silniční správní úřad k dispozici. Nevyjádří-li se vlastník pozemní komunikace nebo nevydá-li Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky závazné stanovisko do 5 pracovních dnů, platí, že se zvláštním užíváním souhlasí bez podmínek.
(8) Žádost podle odstavce 7 podává Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy. Vyjádření a závazné stanovisko lze Ministerstvu dopravy doručit pouze tímto způsobem.
(9) Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky nezbytné k tomu, aby zvláštním užíváním pozemní komunikace nadměrným vozidlem nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru.
(10) S výjimkou žádosti podle odstavce 7 může být vydání rozhodnutí prvním úkonem silničního správního úřadu v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(11) Povolení neopravňuje k užití pozemní komunikace nadměrným vozidlem v případě, že překročení hodnoty hmotnosti, rozměru nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovené zákonem o silničním provozu lze předejít rozdělením nákladu.
(12) Technické parametry vozidla uváděné v žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
__________________________
44) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.
***
§ 29a
(1) Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená osoba vede Centrální evidenci pozemních komunikací. V Centrální evidenci pozemních komunikací se evidují:
a) informace o pozemních komunikacích,
b) rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích (§ 24) a
c) rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací (§ 25).
(2) Centrální evidence pozemních komunikací je informačním systémem veřejné správy11m).
(3) Vlastníci pozemních komunikací jsou povinni předávat do Centrální evidence pozemních komunikací údaje o pozemních komunikacích v rozsahu stanoveném Ministerstvem dopravy.
(4) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích je povinen zveřejnit údaje z rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích, které stanoví prováděcí právní předpis, bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a).
(5) Správní úřad příslušný ke stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2) je povinen zveřejnit údaje o zákazu nebo omezení tranzitní nákladní dopravy podle § 24a bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a).
(6) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací je povinen zveřejnit údaje z rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací, které stanoví prováděcí právní předpis, bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a).
(7) Provozovatel Centrální evidence pozemních komunikací informuje o vydání rozhodnutí nebo stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle odstavců 4 až 6 neprodleně po jejich zveřejnění
a) Hasičský záchranný sbor České republiky,
b) příslušného poskytovatele zdravotnické záchranné služby,
c) Policii České republiky,
d) dopravce v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava provozována, jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi,
e) silniční správní úřady, které povolují přepravy
zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku
pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy
zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými
vozidly.
(8) Způsob předávání údajů do Centrální evidence pozemních komunikací, jejich druh, rozsah a formát, způsob vedení Centrální evidence pozemních komunikací, způsob a rozsah zveřejnění údajů vedených v této evidenci stanoví prováděcí právní předpis.
***
Silniční ochranná pásma
§ 30
(1) K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona.5)
(2) Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti
a) 100 50 m od osy přilehlého jízdního
pásu dálnice anebo od osy větve její křižovatky s jinou
pozemní komunikací; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo
celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního
pozemku,
b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy nebo místní komunikace I. třídy,
c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.
(3) S ohledem na vymezení zastavěného území může být ochranné pásmo zřízeno pouze po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.
(4)
Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30
odst. 2 písm. a) je pro případ povolování zřizování
a provozování reklamních zařízení, které by byly
viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, posunuta ze
100 z 50 metrů na 250 metrů.
***
Kontrolní vážení vozidel
§ 38a
(1) Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích se provádí kontrolní vážení a měření (dále jen „kontrolní vážení“) vozidel spadajících do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS10) nebo jízdních souprav tvořených těmito vozidly. Kontrolní vážení může zahrnovat kontrolu hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kontrolu poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě, kontrolu rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrolu rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrolu dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravu.
(2) Podle tohoto zákona se rozlišují dvě kategorie kontrolního vážení:
a) kontrolní vážení vozidla nebo jízdní soupravy nepřenosnými vysokorychlostními vahami, při kterém nedochází k odklonění vozidla z provozu (dále jen „vysokorychlostní kontrolní vážení“), a
b) kontrolní vážení vozidla nebo jízdní soupravy všemi jinými technickými zařízeními, než jaká jsou uvedena v písmenu a) výše, při kterém dochází k odklonění vozidla z provozu (dále jen „nízkorychlostní kontrolní vážení“).
(3) Nízkorychlostní kontrolní vážení
a) zajišťuje v součinnosti s Policií České
republiky nebo s celními úřady
1. na silnicích I. třídy kraj ve svém územním obvodu se
souhlasem vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba
a
2. na ostatních pozemních komunikacích vlastník pozemní
komunikace nebo jím pověřená osoba.
a) zajišťuje v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními úřady vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba, nebo
b) provádí Policie České republiky nebo celní úřady samostatně.
(4)
Vysokorychlostní kontrolní vážení zajišťuje
a) na silnicích I. třídy kraj ve svém územním obvodu se
souhlasem vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba
a
b) na ostatních pozemních komunikacích vlastník pozemní
komunikace nebo jím pověřená osoba.
(4) Vysokorychlostní kontrolní vážení zajišťuje vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.
(5) Odesílatel nesmí v dokladech, které vydal k přepravované zásilce, uvést nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost. Je-li zásilka přepravována v kontejneru nebo výměnné nástavbě, vydá odesílatel k zásilce doklad obsahující údaje o hmotnosti zásilky a hmotnosti kontejneru nebo výměnné nástavby. Provozovatel vozidla nebo, je-li zásilka přepravována jízdní soupravou, provozovatel jízdní soupravy zajistí, aby doklady vydané odesílatelem byly k dispozici ve vozidle nebo v jízdní soupravě, kterými je zásilka přepravována.
(6) Provozovatelem jízdní soupravy se pro účely tohoto zákona rozumí provozovatel tažného vozidla této jízdní soupravy.
(7)
Policie České republiky a celní úřady, jde-li
o nízkorychlostní kontrolní vážení, a kraje
a vlastníci pozemních komunikací, jde-li o vysokorychlostní
kontrolní vážení, poskytnou Ministerstvu dopravy vždy do 31.
května údaje za předchozí kalendářní rok o počtu jimi
zajištěných nebo provedených kontrolních vážení a o počtu
vozidel nebo jízdních souprav, u nichž bylo při kontrolním
vážení zjištěno nedodržení hodnot pro hmotnost vozidla nebo
jízdní soupravy nebo pro rozložení hmotnosti na nápravy nebo
skupiny náprav stanovených zákonem o silničním provozu.
***
§ 38d
(1) Řidič vozidla je povinen vždy podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu vysokorychlostnímu kontrolnímu vážení, které je prováděno na trase vozidla nebo jízdní soupravy, bez ohledu na to, je-li řidič obeznámen s místem, kde dochází k vysokorychlostnímu vážení.
(2)
Zjistí-li se při vysokorychlostním kontrolním vážení
nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním
provozu, vystaví vlastník pozemní komunikace nebo kraj,
zajišťuje-li vážení podle § 38a odst. 4 písm. a),
nebo jimi nebo jím pověřená osoba zajišťující
vysokorychlostní kontrolní vážení vážní lístek, který
doručí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
v jehož správním obvodu bylo vysokorychlostní kontrolní
vážení provedeno.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vystaví na základě vážního lístku doklad, který doručí provozovateli vozidla a jeho řidiči spolu s oznámením o zahájení řízení o přestupku.
(4) Rozsah a způsob provádění vysokorychlostního kontrolního vážení, náležitosti vážního lístku a dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení a vzor dokladu stanoví prováděcí právní předpis.
***
§ 40
Výkon státní správy
(1) Státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a obecní úřad, celní úřad, stavební úřad a újezdní úřad.
(2) Ministerstvo dopravy
a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií,
b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s Ministerstvem obrany,
c) vykonává působnost silničního správního úřadu a4) podle tohoto zákona ve věcech dálnic,
d) povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy
zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání
vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou
zvláštními předpisy,10)
pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho kraje,
d) povoluje
1. opakované zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy, popřípadě jiných místních komunikací, nadměrným vozidlem po dobu 1 roku,
2. jednorázové zvláštní užívání silnic nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic v územních obvodech více krajů, a
3. jednorázové zvláštní užívání silnic nebo místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání dálnice nebo zvláštní užívání podle bodu 2,
e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti,
f) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska řešení dálnic a silnic I. třídy,
g) ukládá ochranná opatření u prvků systému elektronického mýtného a u součástí inteligentního dopravního systému,
h) projednává přestupky podle § 42b odst. 5.
(3) Krajský úřad
a) povoluje zvláštní užívání silnic II. a III.
třídy formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných
předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo
hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10)
pokud trasa přepravy nepřesahuje územní obvod kraje,
a) povoluje
1. jednorázové zvláštní užívání silnic II. a III. třídy nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic II. a III. třídy v územním obvodu pouze jednoho kraje, a
2. jednorázové zvláštní užívání místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání silnice I. třídy nebo zvláštní užívání podle bodu 1,
b) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie silnice II. nebo III. třídy a o změně kategorie nebo třídy,
c) rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu Ministerstvem obrany a Ministerstvem dopravy,
d) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy,
e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
f) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje, územnímu plánu, regulačnímu plánu z hlediska řešení silnic II. a III. třídy.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy a veřejně přístupných účelových komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy nebo krajský úřad,
b) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věci povolování zřízení nebo zrušení přejezdu na neveřejné účelové komunikaci,
c) projednává přestupky podle § 42a a 42b ve věcech dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikacích, s výjimkou přestupků, k jejichž projednání je příslušný celní úřad nebo Ministerstvo dopravy; k projednání přestupků podle § 42a odst. 1 písm. r), § 42a odst. 4 písm. c) a § 42b odst. 1 písm. u), v), w) a x) je místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo provedeno kontrolní vážení,
d) uplatňuje stanovisko k územnímu plánu, regulačnímu plánu z hlediska řešení místních a účelových komunikací.
(5) Obecní úřad
a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie,
b) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(6) Újezdní úřad vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací na území vojenského újezdu.
(7) Jde-li o věc, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více silničních správních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze silničních správních úřadů, v jehož územním obvodu se má věc uskutečnit.
(8) Celník ve stejnokroji je oprávněn
a) zastavit vozidlo a podrobit vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení,
b) zastavit vozidlo v systému elektronického mýtného, zjistit totožnost řidiče a provozovatele vozidla, není-li řidič současně jeho provozovatelem, podrobit vozidlo v systému elektronického mýtného kontrole, zda je vybaveno funkčním elektronickým zařízením, zda je evidováno v systému elektronického mýtného a zda jsou do elektronického zařízení zadány údaje umožňující správné stanovení mýtného, a kontrole úhrady mýtného, včetně kontroly dokladů prokazujících úhradu mýtného,
c) zastavit vozidlo v systému časového zpoplatnění, zjistit totožnost řidiče a provozovatele vozidla, není-li řidič současně jeho provozovatelem, a totožnost přepravované osoby, k jejíž přepravě se má vztahovat osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. h) nebo i), a podrobit vozidlo kontrole úhrady časového poplatku nebo naplnění důvodu pro osvobození vozidla od zpoplatnění.
(9) Výkon působnosti celních úřadů při výkonu státní správy ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace podle tohoto zákona se považuje za výkon správy daní, s výjimkou řízení o přestupcích. Celní úřad projednává přestupky podle § 42a odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. a), b) a d) a odst. 7 a § 42b odst. 1 písm. r), s) a t) a odst. 2 a přestupky podle § 42a odst. 4 písm. c) zjištěné nízkorychlostním kontrolním vážením. K projednání přestupků uvedených v § 42a odst. 3 je místně příslušný celní úřad, který přestupek zjistil jako první. Státní fond dopravní infrastruktury oznamuje celnímu úřadu podezření ze spáchání přestupku podle § 42a odst. 7 a § 42b odst. 1 písm. r), s) a t).
(10) Ve věcech týkajících se připojení pozemních komunikací podle § 10, s výjimkou případů, kdy o něm rozhoduje stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona, je příslušný Specializovaný a odvolací stavební úřad, pokud jde o připojení týkající se dálnice nebo úpravy či zrušení takového připojení, v ostatních případech krajský stavební úřad.
***
§ 42a
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle § 24 nebo v rozporu s tímto povolením neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku nebo objížďku,
b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 nebo § 25a odst. 11 užije bez povolení zvláštního užívání dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního užívání nebo v opatření obecné povahy podle § 24b,
c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, nebo jako vlastník reklamního zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10 výzvy k jeho odstranění,
d) odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy provedené podle § 25 odst. 11 nebo podle § 31 odst. 9 nebo 10,
e) v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení,
f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší,
g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství, nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou,
h) poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým způsobem, že znemožní její obecné užívání,
i) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm. a) až h) zakázána,
j) na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která je na ní podle § 19 odst. 3 zakázána,
k) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace,
l) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem neoznačí,
m) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem,
n) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo terénní
úpravy nestavební záměr v silničním
ochranném pásmu bez povolení silničního správního
stavebního úřadu nebo v rozporu s tímto
povolením,
o) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33,
p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice
nebo místní komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření
k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů
nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo
provozem pozemní komunikace anebo přírodními vlivy, nebo
,
q) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice
nebo místní komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná
opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin
a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí
z jeho jednání., nebo
r) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy provozuje vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.
(2) Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 užije bez úhrady časového poplatku zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které není osvobozeno od zpoplatnění.
(3) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 22j
a) užije vozidlo, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením,
b) užije vozidlo, aniž by zadal do elektronického zařízení údaje umožňující stanovení mýtného nebo zadá tyto údaje chybně,
c) užije zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které nebylo zaevidováno u provozovatele systému elektronického mýtného, nebo k zaevidování vozidla poskytne nesprávné údaje,
d) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby umožnil kontrolu funkčnosti elektronického zařízení a úhrady mýtného, nebo
e) nakládá neoprávněně s elektronickým zařízením,
f) nezajistí úhradu mýtného.
(4) Řidič vozidla se dopustí přestupku tím, že
a) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby podrobil vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení,
b) neuposlechne pokyn osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, nebo
c) řídí vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu,
d) v rozporu se zákazem podle § 38c odst. 1 pokračuje v jízdě vozidlem nebo jízdní soupravou, u nichž bylo nízkorychlostním kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.
(5) Fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 36 odst. 6
a) neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace v případě havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo tuto havárii neprodleně neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace, nebo
b) neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace provedení nezbytných prací k bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění těchto prací.
(6) Fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu dopustí přestupku tím, že na takové nemovitosti strpí umístění reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu.
(7) Fyzická osoba se jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění dopustí přestupku tím, že
a) oznámí osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury podle § 21b odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění,
b) jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění, je užita zpoplatněná pozemní komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění bylo podle § 21 odst. 1 písm. b) oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury, nebo
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5.
(8) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) a r) a odstavce 4,
b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), i), k), l), m), o) a q),
c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), j) a p) a odstavců 5 a 6,
d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n), odstavce 3 a odstavce 7 písm. a),
e) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
f) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) a c),
g) příkazem na místě do 1 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b),
h) příkazem na místě do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 2 a 3,
i) příkazem na místě do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a), b) a d),
j) příkazem na místě do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c),
k) v příkazním řízení příkazem do
30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c).
***
§ 42b
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle § 24 nebo v rozporu s tímto povolením neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku nebo objížďku,
b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 nebo § 25a odst. 11 užije bez povolení zvláštního užívání dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního užívání nebo v opatření obecné povahy podle § 24b,
c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, nebo jako vlastník reklamního zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10 výzvy k jeho odstranění,
d) odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy provedené podle § 25 odst. 11 nebo podle § 31 odst. 9 nebo 10,
e) v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení,
f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší,
g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství, nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou,
h) poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým způsobem, že znemožní její obecné užívání,
i) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm. a) až h) zakázána,
j) na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která je na ní podle § 19 odst. 3 zakázána,
k) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace,
l) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem neoznačí,
m) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem,
n) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo terénní
úpravy nestavební záměr v silničním
ochranném pásmu bez povolení silničního správního
stavebního úřadu nebo v rozporu s tímto
povolením,
o) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33,
p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace anebo přírodními vlivy,
q) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání,
r) jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění oznámí osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury podle § 21b odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění,
s) jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění, je užita zpoplatněná pozemní komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění bylo podle § 21 odst. 1 písm. b) oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury,
t) jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění nesplní oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5,
u) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy provozuje vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu,
v) jako odesílatel zásilky přepravované v kontejneru nebo výměnné nástavbě v rozporu s § 38a odst. 5 nevydá doklad obsahující údaje o hmotnosti zásilky a hmotnosti kontejneru nebo výměnné nástavby,
w) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy v rozporu s § 38a odst. 5 nezajistil, aby byly ve vozidle nebo v jízdní soupravě k dispozici doklady vydané odesílatelem k přepravované zásilce,
x) jako odesílatel zásilky v rozporu s § 38a odst. 5 vydá k přepravované zásilce doklad, v němž uvede nižší hmotnost zásilky, kontejneru nebo výměnné nástavby, než je jejich skutečná hmotnost, pokud je u vozidla nebo jízdní soupravy kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, s výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel nebo jízdních souprav,
y) jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo, s nímž byl porušen zákaz nebo omezení tranzitní nákladní dopravy stanovené místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2).
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 22i
a) nezajistí zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného, k zaevidování poskytne nesprávné údaje nebo nenahlásí bez zbytečného odkladu změnu údajů potřebných k zaevidování,
b) nezajistí instalování zaevidovaného elektronického zařízení do vozidla,
c) nezajistí úhradu mýtného,
d) přikáže, dovolí nebo svěří řízení vozidla v systému elektronického mýtného, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením, po zpoplatněné pozemní komunikaci,
e) užije elektronické zařízení určené na konkrétní vozidlo a zaevidované v systému elektronického mýtného do jiného vozidla v systému elektronického mýtného, nebo
f) nepoučí řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s elektronickým zařízením a jeho užívání.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 36 odst. 6 neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace v případě havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo havárii neprodleně neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace,
b) v rozporu s § 36 odst. 6 neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace provedení nezbytných prací k bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění těchto prací, nebo
c) v rozporu s § 36 odst. 5 nesplní povinnost zajistit bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu dopustí přestupku tím, že na takové nemovitosti strpí umístění reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel služby inteligentního dopravního systému dopustí přestupku tím, že užívá součást inteligentního dopravního systému, která neodpovídá specifikacím podle § 39a odst. 2, nebo poskytuje službu inteligentního dopravního systému způsobem neodpovídajícím těmto specifikacím.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), u), v) a x) a odstavce 5,
b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), i), k), l), m), o) a q),
c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), j) a p) a odstavců 3 a 4,
d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n), r), w) a y) a odstavce 2,
e) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. s) a t).
§ 43
Společná ustanovení k § 42a a 42b
(1) Jde-li o přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u), činí výměra pokuty 9 000 Kč za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy stanovenou zákonem o silničním provozu. Není-li nejvyšší povolená hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy překročena o více než 500 kg, činí výměra pokuty 5 000 Kč. Bylo-li zjištěno překročení největší povolené hmotnosti vozidla i jízdní soupravy, určí se výměra pokuty podle největšího překročení. Bylo-li kontrolním vážením zjištěno nedodržení jiné hodnoty nebo podmínky stanovené zákonem o silničním provozu, věty první a druhá se nepoužijí. Výměra pokuty ukládané příkazem za přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) činí polovinu výměry pokuty podle věty první nebo druhé.
(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo Ministerstvo dopravy podle působnosti stanovené v § 40 odst. 2 písm. i), anebo celní úřad podle působnosti stanovené v § 40 odst. 9. Přestupky podle § 42a odst. 2 a 3 a § 42a odst. 4 písm. a), b), c) a d) může projednat příkazem na místě Policie České republiky nebo celní úřad. Přestupky podle § 42a odst. 1 písm. a), b), g), h), i), j) a k) může projednat příkazem na místě obecní policie nebo Policie České republiky.
(3)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut
uložených za přestupky podle § 42a odst. 1 písm. r)
nebo § 42b odst. 1 písm. u) je ze 40 % příjmem
vlastníka pozemní komunikace, na níž bylo kontrolní vážení
provedeno, v případě pozemní komunikace ve vlastnictví
státu je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, ze 45
% 30 % příjmem kraje, v jehož územním
obvodu bylo kontrolní vážení provedeno, a z 15
% 30 % příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena
činnost orgánu, který pokutu uložil. Pokuta uložená za
přestupek podle tohoto zákona, která byla předána obecním
úřadem obce s rozšířenou působností obecnému správci
daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto
obecním úřadem, je z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze
70 % příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil, nejedná-li se
o pokutu podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b
odst. 1 písm. u).
(4) Pokud je provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy, u nichž je při kontrolním vážení zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, současně jeho řidičem, odpovídá pouze za přestupek provozovatele vozidla nebo jízdní soupravy.
(5) S výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav není řidič vozidla odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c), pokud prokáže, že odesílatel nebo provozovatel vozidla mu vydal k přepravované zásilce doklad, v němž uvedl nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, a při převzetí zásilky nemohl provést kontrolu hmotnosti zásilky. Řidič není dále odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c), pokud bylo při kontrolním vážení zjištěno pouze nedodržení hodnot pro rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovených zákonem o silničním provozu a řidič prokázal, že byl přepravován pouze sypký materiál, jehož pohybu během přepravy nemohl bez nepřiměřených opatření zabránit.
(6) Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti28), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě, v jehož správním obvodu
a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo
b) má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice.
(7) Vymezení materiálu, který lze považovat za sypký materiál podle odstavce 5, a jeho fyzikálních vlastností stanoví prováděcí právní předpis.
§ 43a
Vybírání kaucí
(1) Celník je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od řidiče motorového vozidla
a) který je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 2 až 4 a u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné, nebo
b) v případě, že provozovatel tohoto vozidla je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 1 písm. r), § 42b odst. 1 písm. u) nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e) a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné.
(2) Policista je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od řidiče motorového vozidla
a) který je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 2 a 4 a u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné, nebo
b) v případě, že provozovatel tohoto vozidla je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 1 písm. r) a § 42b odst. 1 písm. u) a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné.
(3) Kauci nelze vybrat od osoby, která požívá imunit a výsad podle zákona nebo mezinárodního práva.
(4) Při výběru kauce policista nebo celník poučí řidiče o důsledku vybrání kauce a podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o převzetí kauce. V písemném potvrzení musí být uveden důvod uložení kauce, její výše a úřad, který je příslušný k vedení řízení o přestupku.
(5) Jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce vydá policista nebo celník řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) bez zbytečného odkladu provozovateli vozidla a jedno vyhotovení ponechá pro evidenční účely Policie České republiky nebo Celní správy.
(6) V případě, že kauci vybral policista, Policie České republiky předá jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení řízení o přestupku a převede vybranou kauci nejpozději do 2 pracovních dnů na bankovní účet tohoto úřadu. V případě, že kauci vybral celník a k vedení řízení o přestupku není příslušný celní úřad, předá celní úřad jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení řízení o přestupku a převede vybranou kauci nejpozději do 2 pracovních dnů na bankovní účet tohoto úřadu.
***
§ 46
Zmocňovací ustanovení
(1)
Vláda stanoví nařízením výši časových poplatků
podle § 21 odst. 3 a výši sazeb mýtného
podle § 22 odst. 5. Vláda může nařízením stanovit
nejpřísnější emisní úroveň vozidel a dobu, po kterou se
u těchto vozidel podle § 22 odst. 2 písm. a)
neukládá příslušná část mýtného, a výši slevy na
mýtném, podmínky uplatnění slevy na mýtném a postup při
uplatnění slevy na mýtném podle § 22 odst. 3.
(2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 8 odst. 3, § 9 odst. 6, § 10 odst. 6, § 12a odst. 3, § 16 odst. 3, § 18g odst. 10, § 18i odst. 4, § 18j odst. 5, § 18m odst. 5, § 18n odst. 6, § 20 odst. 1, § 21a odst. 6, § 22 odst. 5 a 8, § 22a odst. 3, § 22c odst. 2 písm. f), § 22c odst. 7, § 22d odst. 8, § 22i odst. 4, § 22j odst. 1 písm. c), § 22j odst. 3, § 24 odst. 9, § 25 odst. 13, § 25 odst. 15, § 25a odst. 12, § 27 odst. 7, § 29a odst. 8, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1, § 38b odst. 5, § 38d odst. 4, § 41 odst. 4, § 43 odst. 7 a § 43d odst. 4.
(3)
Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení
§ 16 odst. 3.
K části osmnácté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 18
Rozpočet a střednědobý výhled veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola hospodaří podle rozpočtu, který nesmí být sestavován jako deficitní. Veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet na kalendářní rok a střednědobý výhled rozpočtu na nejméně 2 další následující roky.
(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména:
a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a tvůrčí činnost (dále jen „příspěvek“)8),
b) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu8e),
c) dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“),
d) poplatky spojené se studiem,
e) výnosy z majetku,
f) jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů,
g) výnosy z doplňkové činnosti,
h) příjmy z darů a dědictví.
(3) Veřejná vysoká škola má nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. a). Pro stanovení výše příspěvku podle odstavce 2 písm. a) je rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a její náročnost. Pro výši příspěvku je také rozhodný strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a každoroční plán realizace strategického záměru (dále jen „strategický záměr ministerstva“) a strategický záměr veřejné vysoké školy. Veřejné vysoké škole přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku. Příspěvek je z rozpočtové kapitoly poskytován podle obecných předpisů pro poskytování prostředků státního rozpočtu pro dotace8a), pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Ministerstvo rozhodnutím stanoví, zda poskytovaný příspěvek nebo dotace je účastí státního rozpočtu na financování programu8b), přičemž příspěvek nebo dotace na stavbu8c) je vždy, s výjimkou její údržby a oprav, účastí státního rozpočtu na financování programu, je-li vyšší než 10 000 000 Kč, a pokud se nepoužije věta druhá. Na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo jejich části, jejichž předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vysokoškolského vzdělávání podle tohoto zákona, se nepoužijí ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel.
(5) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace zejména na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu8d) a zvláštními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje8e). Pro výši dotací je rozhodný strategický záměr veřejné vysoké školy a strategický záměr ministerstva.
(6) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:
a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,
b) fond reprodukce investičního majetku,
c) stipendijní fond,
d) fond odměn,
e) fond účelově určených prostředků,
f) fond sociální,
g) fond provozních prostředků.
(7) Fondy veřejné vysoké školy uvedené v odstavci 6 písm. a), b), d) a g) jsou vytvářeny ze zisku, není-li výslovně stanoveno jinak; fond reprodukce investičního majetku a fond provozních prostředků též ze zůstatku příspěvků podle odstavce 2 písm. a) k 31. prosinci běžného roku, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku9). Zdroji stipendijního fondu jsou převody poplatků za studium podle § 58 odst. 6 a převody daňově uznatelných výdajů podle zvláštního předpisu 9a). Veřejná vysoká škola může rozdělovat do fondů zisk po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena případná ztráta z minulých období. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. Použití prostředků fondů uvedených v odstavci 6 písm. a) až d), f) a g) a podmínky převodu prostředků mezi fondy uvedenými v odstavci 6 písm. a), b), d) a g) upravuje vnitřní předpis veřejné vysoké školy; veřejná vysoká škola je povinna zajistit, aby prostředky fondů vytvořené převodem zůstatku příspěvku podle věty první použila v souladu s pravidly Evropské unie pro poskytování veřejné podpory tak, aby nedošlo k narušení ani hrozbě narušení hospodářské soutěže.
(8) Xxxxxxxx tvorby a užití fondů stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy tak, aby prostředky získané ze zisku pocházejícího z provádění základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje a šíření jejich výsledků prostřednictvím výuky, publikování nebo převodem technologií, které byly podpořeny z veřejných prostředků, byly využity zpětně pouze na tyto činnosti, nebo na šíření jejich výsledků nebo na výuku.
(9) Fond účelově určených prostředků vytváří veřejná vysoká škola z:
a) účelově určených darů, s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
b) účelově určených peněžních prostředků ze zahraničí,
c) účelově určených veřejných prostředků, včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou vysokou školou použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty.
(10) Účelově určené prostředky podle odstavce 9 písm. c) může veřejná vysoká škola převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné vysoké škole na jednotlivé projekty výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v daném kalendářním roce; v případě jiné podpory z veřejných prostředků do výše 5 % objemu této podpory poskytnuté veřejné vysoké škole v daném kalendářním roce, mimo dotace na rozvoj podle odstavce 5 věty první, kterou lze převést v neomezené výši. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola písemně oznámí jejich poskytovateli.
(11) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná vysoká škola použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty.
(12) Sociální
fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů veřejné
vysoké školy do výše 2 1 %
z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy
zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní
pohotovost. Nejméně 50 % z přídělu podle věty první se
použije na příspěvky na produkty spoření na stáří
zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů
fyzických osob.
(13) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2.
K části devatenácté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 35
Povinnost hradit náklady výkonu trestu
(1) Odsouzený je povinen hradit náklady výkonu trestu. Nelze-li tyto náklady srazit z odměny za práci, může věznice k jejich úhradě použít peněžní prostředky, které má odsouzený uloženy ve věznici. Výši nákladů výkonu trestu a podrobnosti její úhrady stanoví ministerstvo vyhláškou.
(2) Od povinnosti podle odstavce 1 je osvobozen odsouzený po dobu, po kterou
a) nebyl nezaviněně zařazen do práce, pokud nebyl poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku nebo neobdržel v kalendářním měsíci peníze na účet v úschově,
b) nedovršil osmnáctý rok věku,
c) mu byla poskytována lůžková zdravotní péče, s výjimkou případů uvedených v § 36 odst. 2,
d) byl zařazen do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 výukových hodin týdně,
e) trest dočasně nevykonával,
f) byl účasten na soudním jednání v postavení svědka nebo poškozeného.
(3)
Od vymáhání nákladů výkonu trestu se upustí vždy, jestliže
odsouzený zemřel a nezanechal majetek, ze kterého by bylo
možno pohledávku uspokojit v rámci vypořádání dědictví,
jestliže byl vydán nebo předán do ciziny nebo po propuštění
z výkonu trestu vyhoštěn a ze všech okolností je
zřejmé, že další vymáhání pohledávky by bylo neúspěšné.
Upuštění od vymáhání pohledávky musí být písemné
a dlužník se o něm nevyrozumívá. Upuštěním
od vymáhání pohledávka nezaniká.
(4)
Ředitel věznice může na základě písemné a potřebnými
doklady doložené žádosti odsouzeného prominout zcela nebo zčásti
povinnost uhradit náklady výkonu trestu, ze kterého byl odsouzený
propuštěn, odůvodňují-li to tíživé sociální poměry
odsouzeného.
(5)
U pohledávky za náklady výkonu trestu se nepožadují úroky
z prodlení.
§ 36
Povinnost nahradit další náklady spojené s výkonem trestu
(1) Ředitel věznice rozhodne o povinnosti odsouzeného nahradit další náklady spojené s výkonem trestu, kterými jsou
a) náklady na odeslání nepředaných věcí nebo balíčku podle § 24 odst. 5,
b) náklady na zdravotní služby podle § 28 odst. 2 písm. k), na regulační poplatky a na zdravotní služby podle § 67b odst. 2 věty druhé,
c) náklady na vyšetření ke zjištění, zda užil návykovou látku, v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, podle § 28 odst. 2 písm. o),
d) zvýšené náklady na zdravotní služby.
(2) Zvýšenými náklady na zdravotní služby podle odstavce 1 písm. d) se rozumí zvýšené náklady na střežení a náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službou, jestliže odsouzený
a) si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu,
b) zneužil poskytnutí zdravotních služeb předstíráním poruchy zdraví, nebo
c) se z vlastního rozhodnutí nepodrobil poskytnuté zdravotní službě, k níž dal předchozí souhlas nebo o kterou požádal.
(3) V rozhodnutí podle odstavce 1 musí být jednotlivé náklady vyčísleny. Proti tomuto rozhodnutí může odsouzený do 3 dnů od oznámení podat stížnost, o níž rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.
(4)
Výkon rozhodnutí podle odstavce 1 se po dobu výkonu trestu
provádí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve
věznici nebo přikázáním pohledávky.
(5)
Podle odstavce 4 se postupuje i při náhradě neuhrazených
nákladů spojených s výkonem vazby předcházející tomuto
výkonu trestu.
(6)
Pro náhradu nákladů podle odstavců 1 a 5 se
obdobně použijí ustanovení § 35 odst. 3 až 5.
§ 36a
Společná ustanovení
(1) Při správě placení nákladů výkonu trestu, neuhrazených nákladů spojených s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a dalších nákladů spojených s výkonem trestu se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu trestu lhůta pro jejich placení neběží.
(2) Další náklady spojené s výkonem trestu a neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu se po dobu výkonu trestu vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.
(3) Po odsouzeném, který byl propuštěn z výkonu trestu, vymáhá náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu celní úřad. Vězeňská služba předá po propuštění odsouzeného z výkonu trestu celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.
***
§ 39a
Zvláštní ustanovení
(1) Způsobil-li odsouzený zaviněným porušením povinnosti stanovené tímto zákonem škodu na majetku státu, se kterým hospodaří Vězeňská služba, a výše škody nepřevyšuje 10 000 Kč, rozhodne o povinnosti nahradit škodu ředitel věznice.
(2) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů od oznámení podat stížnost, o níž rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.
(3)
Při upuštění od vymáhání náhrady škody podle odstavce 1 nebo
při jejím prominutí se obdobně užije ustanovení § 35
odst. 3 a 4.
(3) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 1 se použije ustanovení § 36a obdobně.
(4)
Výkon rozhodnutí podle odstavce 1 se po dobu výkonu trestu
provádí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve
věznici nebo přikázáním pohledávky.
K části dvacáté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 4
Příjmy Fondu
(1) Příjmy Fondu tvoří
a) výnos silniční daně podle zvláštního právního
předpisu9),
b) a) podíl z výnosu spotřební daně
z minerálních olejů podle zvláštního právního
předpisu10),
c) b) výnosy z časového poplatku5)
a nevrácených kaucí5),
d) c) výnosy z mýtného5)
a propadlých kaucí5),
e) d) výnosy z cenných papírů nebo
veřejných sbírek organizovaných Fondem,
f) e) úvěry, úroky z vkladů, penále,
pojistná plnění a jiné platby od fyzických a právnických
osob,
g) f) převody výnosů z příjmů
vyplývajících pro stát z koncesionářských smluv na
výstavbu, provozování a údržbu dopravní infrastruktury,
h) g) příspěvky z Evropské komise
poskytované z rozpočtu Evropské unie,
i) h) dary a dědictví,
j) i) dotace ze státního rozpočtu,
k) j) převody části výnosů z pokut
uložených za správní delikty v souvislosti s provozováním
vozidla, které při kontrolním vážení překročí nejvyšší
povolenou hmotnost nebo jiné hmotnostní poměry podle zvláštního
právního předpisu, a náhrada nákladů vážení podle
zvláštního právního předpisu,
l) k) splátky z úvěrů poskytnutých
Fondem včetně příslušenství.
(2) Dary a dědictví může Fond jménem České republiky přijmout a použít jen za podmínek a pro účely stanovené dárcem nebo zůstavitelem, pokud se tyto podmínky a účely shodují s předmětem činnosti Fondu.
(3) Zůstatky příjmů Fondu se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího.
_____________
9) § 5 písm. a)
zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů
některých daní územním samosprávným celkům a některým
státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve
znění pozdějších předpisů.
10) § 5 písm. b) zákona
č. 243/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
K části dvacáté první návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 8b
Lhůty některých prací vykonávaných vládou, ministerstvem, správci kapitol a státními fondy při vypracování návrhu státního rozpočtu, střednědobého výhledu
(1) Na základě částky určené podle § 8 odst. 2 a případných úkolů, které ministerstvu v souvislosti s jejím dalším použitím uložila vláda, vypracuje ministerstvo pro
a) návrh zákona o státním rozpočtu na další rok předběžný návrh příjmů a výdajů v členění podle kapitol,
b) návrh střednědobého výhledu předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol a státních fondů,
c) účely sdělení podle odstavce 2 věty druhé návrh celkových výdajů jednotlivých státních fondů
a předloží jej vládě do 31. května běžného roku; vláda jej projedná a po případných úpravách jej jakožto předběžný návrh schválí do 20. června téhož roku.(2) Ministerstvo oznámí částky podle odstavce 1 správcům kapitol do 30. června běžného roku. Společně s těmito údaji oznámí ministerstvo správcům kapitol další závazné číselné údaje. Správci kapitol postupují obdobně vůči organizačním složkám státu v jejich působnosti. Příslušní správci kapitol sdělí částky pro státní fondy neprodleně těmto fondům.
(3) Na základě částek oznámených podle odstavce 2 vypracují
a) správci kapitol pro návrh státního rozpočtu na další rok návrhy rozpočtů svých kapitol,
b) pro návrh střednědobého výhledu
1. správci kapitol návrh příjmů a výdajů svých kapitol,
2. státní fondy návrh svých příjmů a výdajů
a předloží je ministerstvu do 31. července běžného roku.
(4) Ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu na další rok a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna běžného roku.
***
§ 13
Účast státního rozpočtu na financování programu
(1) Účastí státního rozpočtu na financování programu se rozumí
a) výdaje na financování programů uvedené v odstavci 3,
b) poskytování státní záruky za úvěry přijaté právnickými nebo fyzickými osobami.
(2) Výši účasti státního rozpočtu na financování programu stanoví na základě posouzení dokumentace programu
a) vláda, je-li účast státního rozpočtu nejméně 5 000 000 000 Kč,
b) ministerstvo, je-li účast státního rozpočtu nižší než 5 000 000 000 Kč.
(3) Výdaje na financování programu jsou účelově určené prostředky státního rozpočtu a člení se na
a) individuálně posuzované výdaje organizační složky státu, které jsou účelově určené na financování konkrétní akce, vyšší než 300 000 000 Kč,
b) systémově určené výdaje organizačních složek státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správce kapitoly výdaje na konkrétní akce,
c) individuální dotace právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, vyšší než 300 000 000 Kč,
d) systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci poskytne správce kapitoly dotaci právnickým nebo fyzickým osobám na konkrétní akce,
e) návratné finanční výpomoci poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na financování konkrétních akcí nebo vymezeného okruhu finančních potřeb.
(4) Pravidla postupu ministerstva, správců kapitol a investorů pro přípravu, schvalování a realizaci programů a akcí a jejich evidenci v rozpočtovém systému a pro jejich závěrečné vyhodnocování stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou.
(5) Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na programy obsahující výhradně dotační neinvestiční akce.
(6) Na dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce uskutečňované v rámci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů se použijí ustanovení týkající se dotačních neinvestičních akcí. Věta první se nevztahuje na dotační investiční akce podle § 54 odst. 1 písm. b).
(7) Vláda může nařízením změnit v termínu od 1. ledna
a) výši účasti státního rozpočtu uvedenou v odstavci 2 písm. a) a b) nebo
b) částku uvedenou v odstavci 3 písm. a) a c).
***
§ 48
(1) Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:
a) rezervní fond,
b) fond kulturních a sociálních potřeb.
(2) Zdrojem rezervního fondu jsou
a) prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary,
b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi,
c) příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo děděním s výjimkou majetku nabytého z odúmrti,
d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona45).
(3) Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na
a) prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary, a to dále na
1. prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,
2. prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu,
b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,
c) příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,
d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona45).
(4) Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak, že
a) prostředky podle odstavce 3 písm. a), které jí byly poskytnuty na určitý účel, používá na tento účel a prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu, používá na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda,
b) prostředky podle odstavce 3 písm. b) používá na dotace a návratné finanční výpomoci na původní účely,
c) prostředky podle odstavce 3 písm. c) používá na výdaje na reprodukci majetku,
d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod používá na úhradu stanovenou zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla46).
(5) Organizační složka státu, která přijala přímo do rezervního fondu peněžní prostředky, které má povinnost po jejich použití na stanovený účel vyúčtovat a nespotřebovaný zbytek vrátit, vrátí tento jejich nespotřebovaný zbytek poskytovateli přímo z rezervního fondu. § 45 odst. 3 věta druhá se zde nepoužije.
(6) Prostředky rezervního fondu, které do něj byly převedeny podle § 44a odst. 1 písm. e) a odst. 3 písm. e) a které není možné použít na příslušné programy a projekty [odstavec 4 písm. b)], protože už skončily, organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl program nebo projekt ukončen.
(7) O prostředcích převedených do rezervních fondů podle § 47 ve znění účinném ode dne 7. září 2004 do dne 29. února 2008 může vláda rozhodnout, že budou převedeny do příjmů státního rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa a použity buď na snížení schodku státního rozpočtu nebo podle § 24 odst. 1 písm. d).
(8) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním
přídělem z rozpočtu organizační složky státu ve výši
1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na
platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady
mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní
plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na
produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia
zaměstnancům na studijních pobytech. Nejméně 50 % ze
základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky
na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou
osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Fond
kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově
z roční plánované výše v souladu s jeho
schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního
přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen
k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších
potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru
k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona
o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru,
soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť,
důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo
invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali
u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům
zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám.
Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem
kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo
vyhláškou.
§ 49
(1) Organizační složka státu není, pokud tento zákon nestanoví jinak, oprávněna přijímat ani poskytovat úvěry, přijímat zápůjčky, vystavovat směnky ani je přijímat. Zápůjčky může poskytovat pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo na základě zvláštního právního předpisu.26) Ministerstvo vystavuje jménem České republiky směnky nebo šeky k vypořádání restitučních nároků oprávněných osob, kterým byla přiznána náhrada podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů35).
(2) Organizační složka státu může poskytovat dodavatelům
zálohy nejvýše na období jednoho čtvrtletí, a to
v závislosti na věcném plnění dodávek výrobků a služeb.
Ke konci běžného rozpočtového roku musí být zálohy
vyúčtovány, a pokud výše zálohy přesahují výši
měsíčního plnění, musí být vráceny do rozpočtu. Podle věty
první a druhé nemusí organizační složka státu postupovat
u záloh za dodávky elektřiny, plynu, vody, tepla, u záloh
mobilním operátorům, u záloh na pohonné hmoty poskytovaných
prostřednictvím platebních karet, u záloh poskytovaných ke
splnění povinnosti uložené zvláštním právním předpisem26a)
a u předplatného novin a časopisů; záloha
však v těchto případech nesmí být poskytnuta na dobu delší
než 12 měsíců., pokud ze zvláštního
právního předpisu nevyplývá jiná doba. Při financování
potřeb výdajových investičních akcí je výše záloh a období,
na které se zálohy poskytují, stanovena správcem rozpočtové
kapitoly.
(3) Z rozpočtu běžného roku kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí lze poskytnout České poště zálohu na výplatu důchodů v prvních lednových dnech roku následujícího.
(4) Organizační složka státu hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále ze svého rozpočtu, a pokud jde o porušení pravidel hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb, z tohoto fondu.
(5) Organizační složka státu poskytuje peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6) Organizační složka státu může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, stanoví-li tak právní předpis. Jde-li o ocenění udělované orgány moci výkonné, stanoví vláda nařízením druhy ocenění, podmínky, za kterých jsou udělována, a orgány, které je udělují.
(7) Organizační složka státu může kompenzovat výdaje přijatými příjmy, jen jde-li o
a) prostředky vydané z rozpočtu a v tomtéž rozpočtovém roce do rozpočtu vrácené,
b) dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v tomtéž rozpočtovém roce, kterou jsou nahrazeny organizační složce státu výdaje, které organizační složka státu zaplatila z provozně technických důvodů, zejména úhradu telefonních poplatků, elektřiny, vodného a stočného,
c) náhradu mezd za práci prováděnou zaměstnanci organizační složky pro jinou organizační složku nebo jiný subjekt.
(8) Kompenzovat lze jen konkrétní podle rozpočtové skladby přesně identifikovaný výdaj, jehož úhrada vyplývá ze smluvních vztahů.
(9) Kompenzovat nelze výdaje, které organizační složka státu vynaložila při poskytování služeb, které jsou předmětem činnosti, pro kterou byla zřízena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(10) Z příjmových účtů státního rozpočtu je možné vracet daně, odvody, poplatky, podíl na clech podle § 6 odst. 1 písm. c), zálohy na tyto příjmy, odvody za porušení rozpočtové kázně a pokuty, peněžité tresty a kauce, nebo jejich části, a to včetně jejich příslušenství, existuje-li k vracení právní důvod. Takto je možné vracet tyto příjmy nebo jejich části i v letech, která následují po rozpočtovém roce, ve kterém došlo k jejich přijetí do státního rozpočtu. Z příjmových účtů státního rozpočtu je také možné v běžném rozpočtovém roce vracet na účty Národního fondu prostředky, které byly v běžném rozpočtovém roce z Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, a o kterých správce kapitoly dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu.
(11) Organizační složka státu může za své zaměstnance
hradit část příspěvku na penzijní připojištění12a),
nebo doplňkové penzijní spoření34)
a část pojistného na soukromé životní pojištění12b),
které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné
smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou
pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky
úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu
kulturních a sociálních potřeb.
_____________
12a)Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.26a)Například § 151 odst. 3 trestního řádu, § 140 odst. 2 a § 338i odst. 5 občanského soudního řádu a § 71 odst. 6 obchodního zákoníku.34)Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.12b)§ 23 odst. 2 písm. zo) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.***
§ 56
(1) Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:
a) rezervní fond,
b) fond reprodukce majetku,
c) fond odměn,
d) fond kulturních a sociálních potřeb.
(2) Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený hospodářský výsledek předchozího roku, popřípadě let, a to takto:
a) do fondu odměn do výše 80 % zlepšeného hospodářského
výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 80 %
limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků
na platy,
a) do fondu odměn nejvýše 20 % kladného salda příjmů a výdajů, nejvýše však do výše 10 % stanoveného limitu objemu prostředků na platy,
b) do fondu reprodukce majetku do výše 25 80
% zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace,
c) do rezervního fondu bez omezení.
(3) Tvorbu jednotlivých fondů podle odstavce 2 provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský výsledek vytvořen.
(4) Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku.
***
§ 58
(1) Fond reprodukce majetku se tvoří
a) z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,16)
b) z přídělu ze zlepšeného hospodářského výsledku,
c) výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku,
d) z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
e) výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním,
f) prostředky poskytnutými ze zahraničí určenými účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.
(2) Prostředků fondu reprodukce majetku se používá
a) na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
b) jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku,
c) k úhradě úvěrů přijatých podle § 62 odst. 3.
(3) Prostředky fondu reprodukce majetku použité pro financování oprav a údržby majetku podle odstavce 2 písm. b) se účtují do výnosů příspěvkové organizace.
(4) Příspěvková organizace může při bezúplatném převodu nemovitého majetku na organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci převést současně z fondu reprodukce majetku prostředky ve výši oprávek vytvořených k tomuto majetku.
(5) Příspěvková organizace může s předchozím písemným souhlasem zřizovatele posílit fond reprodukce majetku z prostředků na provoz hlavní činnosti.
***
§ 60
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním
přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace ve
výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných
na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady
mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní
plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na
produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia
zaměstnancům na studijních pobytech. Nejméně 50 % ze
základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky
na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou
osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Fond
kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově
z roční plánované výše v souladu s jeho
schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního
přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen
k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších
potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru
k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona
o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru,
soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť,
důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo
invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali
u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům
zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám.
Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem
kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo
vyhláškou.
***
§ 62
(1) Příspěvková organizace může poskytnout peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb.
(2) Příspěvková organizace může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, že tak stanoví zvláštní právní předpis.
(3) Příspěvková organizace nesmí přijímat ani poskytovat zápůjčky a úvěry a vystavovat směnky. Výjimku tvoří zápůjčky poskytnuté z fondu kulturních a sociálních potřeb, dodavatelské úvěry na financování výdajových investičních akcí, které mohou být přijaty pouze se souhlasem ministerstva, a u zdravotnických zařízení úvěry, které mohou být přijaty na překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.
(4) Příspěvková organizace může za své zaměstnance
hradit část příspěvku na penzijní připojištění12a),
nebo doplňkové penzijní spoření34)
a část pojistného na soukromé životní pojištění12b),
které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné
smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou
pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky
úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu
kulturních a sociálních potřeb.
***
§ 65
Společná ustanovení k fondu kulturních a sociálních potřeb
(1) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(2) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.
(3) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.
***
§ 74
Ručení státu
Za závazky dluhy příspěvkových
organizací vzniklé v souvislosti s provozováním hlavní
činnosti ručí stát.
K části dvacáté druhé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon
upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní
spotřebních, daní z příjmů, příjmů
a daně z nemovitých věcí a daně
silniční.
***
§ 3
Daňové příjmy rozpočtů krajů
(1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří
a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b) podíl na 9,78 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 9,78 9,70 % z celostátního
hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů
fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 9,78 9,70 % z celostátního
hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané
srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 9,78 9,70 % z celostátního
hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou
1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f) podíl na 9,78 9,70 % z celostátního
hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob,
s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst.
1 písm. g),
g) podíl na 9,78 9,70 % výnosu záloh
poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů
fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických
osob, která je rovna paušální dani.
(2) Každý kraj se na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.4a)
(1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, b) podíl na 9,78 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na
d) podíl na
e) podíl na 1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, 2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, 3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f) podíl na
g) podíl na (2) Každý kraj se na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.4a) |
§ 4
Daňové příjmy rozpočtů obcí
(1) Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří
a) výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta
obec, na jejímž území se nemovitost nachází,
a) výnos místní části daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitá věc nachází,
b) podíl na 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 25,84 25,72 % z celostátního
hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů
fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 25,84 25,72 % z celostátního
hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané
srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 25,84 25,72 % z celostátního
hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou
1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f) podíl na 25,84 25,72 % z celostátního
hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob,
s výjimkou výnosů uvedených v písmenu g) a v § 3 odst.
1 písm. a),
g) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
h) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
i) podíl na 25,84 25,72 % výnosu záloh
poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů
fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických
osob, která je rovna paušální dani.
(1) Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří a) výnos místní části daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitá věc nachází, b) podíl na 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na
d) podíl na
e) podíl na 1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, 2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, 3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f) podíl na g) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, h) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
i) podíl na |
§ 5Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury
Daňové
příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří
a) celostátní hrubý výnos daně silniční,
b) 9,1 % celostátního hrubého výnosu spotřební
daně z minerálních olejů.
§ 5
Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury
Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří 9,1 % z celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.
K části dvacáté třetí návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 32
Fond odměn
(1) Fond
odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové
organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše
80 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo
zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově
určenými na platy.
(1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 10 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy.
(2) Převod peněžních prostředků do fondu odměn schvaluje zřizovatel.
(3) Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení stanoveného objemu prostředků na platy.
§ 33
Fond kulturních a sociálních potřeb
(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.
(2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky ke dni, k jehož konci se sestavuje řádná individuální účetní závěrka.
(3) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám.
(4) Další
příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních
a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou
i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních
a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do
fondu kulturních a sociálních potřeb.
(5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.
(6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.
K části dvacáté čtvrté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. březnu 2024
§ 4
Registr silničních vozidel
(1) Registr silničních vozidel je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona17), jehož správcem je ministerstvo. Registr silničních vozidel obsahuje evidenci
a) silničních vozidel, vlastníků a provozovatelů těchto vozidel,
b) silničních vozidel členů diplomatické mise,
c) ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulek s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen „registrační značka“),
d) přidělených zvláštních registračních značek a ztracených, odcizených, poškozených a zničených tabulek s přidělenou zvláštní registrační značkou,
e) vyrobených formulářů osvědčení o registraci silničního vozidla opatřených identifikačními znaky a vyrobených a nevydaných tabulek registrační značky vozidla a
f) technických údajů schválených typů silničních vozidel.
(2) V registru silničních vozidel se u silničního vozidla uvádí
a) údaje o vlastníkovi a provozovateli, není-li totožný s vlastníkem, kterými jsou
1. jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, popřípadě datum narození,
2. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, a
3. obchodní firma nebo název, adresa sídla nebo umístění odštěpného závodu a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu nebo její odštěpný závod,
b) registrační značka, datum přidělení registrační značky,
c) číslo osvědčení o registraci silničního vozidla,
d) datum první registrace silničního vozidla,
e) stát poslední registrace, číslo osvědčení o registraci silničního vozidla nebo obdobného dokladu vydaného ve státě poslední registrace a registrační značka silničního vozidla, není-li státem poslední registrace Česká republika,
f) údaje o odnětí osvědčení o registraci silničního vozidla vydaného jiným členským státem,
g) údaje o vyřazení silničního vozidla z provozu a zániku silničního vozidla,
h) údaje o vyvezení silničního vozidla do jiného státu,
i) údaj o tom, zda záznam v registru byl proveden na základě žádosti podané v zastoupení na základě plné moci,
j) údaje o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) sdělené Českou kanceláří pojistitelů2),
k) údaj o tom, že silniční vozidlo je historicky původní,
l) datum převodu silničního vozidla z registru silničních vozidel do registru historických a sportovních vozidel.
(3) V registru silničních vozidel se dále u silničního vozidla uvádí
a) účel, pro který je silniční vozidlo určeno,
b) druh a kategorie silničního vozidla,
c) tovární značka silničního vozidla, jeho obchodní označení a označení typu silničního vozidla,
d) identifikační číslo silničního vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního vozidla,
e) údaje o výrobci silničního vozidla, podvozku, motoru a karoserie silničního vozidla,
f) typ, výkon a zdvihový objem motoru a palivo,
g) typ, výrobní číslo a barva karoserie, počet míst k sezení a stání, popřípadě lůžek, rozměry ložné plochy, objem skříně nebo cisterny,
h) údaj o celkových rozměrech silničního vozidla,
i) největší technicky přípustná hmotnost, největší povolená hmotnost a provozní hmotnost silničního motorového vozidla a největší technicky přípustná hmotnost na nápravu a největší povolená hmotnost na nápravu,
j) počet náprav a poháněných náprav, druh spojovacího zařízení, největší technicky přípustná hmotnost přípojného vozidla, největší povolená hmotnost přípojného vozidla, největší technicky přípustná hmotnost jízdní soupravy a největší povolená hmotnost soupravy,
k) stupeň plnění emisní úrovně, hodnota emisí CO2 a údaje o spotřebě paliva,
l) údaje o technických prohlídkách a technické způsobilosti silničního vozidla,
m) údaje o schválení technické způsobilosti silničního vozidla,
n) údaje o schválení přestavby silničního vozidla a hromadné přestavby typu silničního vozidla.
(4) V registru silničních vozidel se u zvláštní registrační značky podle § 38a, 38b a 38d uvádí
a) údaje o osobě, které byla přidělena, v rozsahu podle odstavce 2 písm. a),
b) údaje o silničním vozidle v rozsahu podle odstavce 3 písm. b) až k) a m), jde-li o zvláštní registrační značku podle § 38d, a
c) datum přidělení a odnětí zvláštní registrační značky.
(5) V registru silničních vozidel se u schváleného typu silničního vozidla uvádí technické údaje v rozsahu uvedeném v prohlášení o shodě nebo v rozsahu uvedeném v osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla.
(6) Pro účely tohoto zákona se u silničního vozidla ve svěřenském fondu za vlastníka považuje svěřenský správce.
(7) Rozsah a obsah údajů podle odstavce 2 písm. f), g), h) a j) a podle odstavce 3 uváděných v registru silničních vozidel stanoví prováděcí právní předpis.
§ 5
(1) Ministerstvo zapisuje v registru silničních vozidel údaje a jejich změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. b), e) a f). Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapisuje v registru silničních vozidel údaje a jejich změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. a), c) a d).
(2) K provedení úkonů podle odstavce 7 a podle § 6 až 7f, § 8 až 11, § 12 odst. 1, a § 13 až 14a je příslušný kterýkoliv obecní úřad obce s rozšířenou působností. Údaje do evidence podle § 4 odst. 1 písm. d) zapisuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má držitel zvláštní registrační značky sídlo, nebo, jde-li o zvláštní registrační značku podle § 38d, obecní úřad obce s rozšířenou působností, který tuto zvláštní registrační značku vydal.
(3) Ministerstvo zajistí Policii České republiky a Vojenské policii výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4) Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b)
a) obecní policii v rozsahu nezbytném ke zjištění totožnosti provozovatele a vlastníka vozidla, kterým byl na území obce spáchán přestupek, nebo k ověření údajů z osvědčení o registraci vozidla podle jiného právního předpisu28),
b) krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o přestupku podle tohoto zákona, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silničním provozu a
c) Hasičskému záchrannému sboru České republiky pro účely záchranných a likvidačních prací a plánování a realizace krizových opatření.
(5) Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) v rozsahu
a) podle § 4 odst. 3 písm. b), f), g), i), j) a k) provozovateli systému elektronického mýtného pro účely určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného,
a) b) podle § 4 odst.
2 písm. a), § 4 odst.
3 písm. b), h)
a i)
a § 4 odst.
4 písm. a) provozovateli systému elektronického mýtného
pro účely vymáhání dlužného mýtného,
b) c) podle § 4 odst.
2 písm. a) a b) a § 4 odst.
4 písm. a) České inspekci životního prostředí pro
účely provádění kontroly a vedení řízení o přestupku
podle zvláštního zákona,
c) d) podle § 4 odst.
2 písm. a), b), d) a e) a § 4 odst.
3 písm. b), f), k) a n) Ministerstvu životního
prostředí pro účely distribuce emisních plaket podle zvláštního
zákona,
d) e) podle § 4 odst.
2 písm. a) a b),
§ 4 odst.
3 písm. b), f)
a i)
i) a k) a § 4 odst.
4 písm. a)
1. Státnímu fondu dopravní infrastruktury pro účely ověřování údajů rozhodných pro určení výše časového poplatku nebo uvedených v oznámení o osvobození vozidla od zpoplatnění podle zvláštního zákona a
2. orgánům Celní správy České republiky pro účely výkonu
dozoru nad plněním povinností řidičů a provozovatelů
vozidel v systému časového zpoplatnění podle zvláštního
zákona.,
f) podle § 4 odst. 2 písm. a), b) a g) a § 4 odst. 3 písm. a) až e), g) až j) a m) ministerstvu, krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a obecním úřadům pro účely vedení řízení o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem podle zákona o pozemních komunikacích.
(6) Ministerstvo pro účely zajištění splnění povinnosti podle § 28 odst. 1 písm. p) poskytne na žádost výrobci nebo akreditovanému zástupci na žádost údaje o jménu a adrese pobytu nebo sídla provozovatelů dotčených vozidel zapsaných v registru silničních vozidel. Výrobce nebo akreditovaný zástupce nesmí poskytnuté údaje užít k jiným účelům. Bez zbytečného odkladu po využití poskytnutého údaje pro splnění povinnosti podle § 28 odst. 1 písm. p) je výrobce nebo akreditovaný zástupce povinen tento údaj zlikvidovat.
(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytne na žádost údaje z registru silničních vozidel
a) fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel silničního vozidla, jedná-li se o údaje k tomuto vozidlu, a
b) orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti.
(8) Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích podle předpisu Evropské unie18). Za tímto účelem ministerstvo
a) zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý
přístup výdej údajů podle § 4 odst.
2 písm. a) až e), g) a h) a § 4 odst.
3 písm. b) až e) a k)
a i) až k) a údajů o odcizení silničního
vozidla příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské
unie podle předpisu Evropské unie18) na základě jeho
požadavku; údaje o odcizení silničního vozidla pro tento
účel poskytne Policie České republiky způsobem umožňujícím
dálkový a nepřetržitý přístup z policejní evidence,
b) předá požadavek Policie České republiky, Celní správy nebo Hasičského záchranného sboru České republiky na poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje a
c) předá požadavek obecního úřadu obce s rozšířenou působností na poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje.
(9) Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení registru silničních vozidel, způsob a formu zápisu údajů do registru silničních vozidel, podrobnosti o údajích zapisovaných do registru silničních vozidel a vzor žádosti o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel.
K části dvacáté páté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 33b
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuce exekutorům Ministerstvo financí údaje z informačního systému7g) o
a) státních občanech České republiky7c) v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména a příjmení,
2. rodné číslo,
3. číslo smlouvy,
4. identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“)
stavební spořitelnyposkytovatele stavebního spoření,b) cizincích v rozsahu7h)
1. jméno, popřípadě jména a příjmení,
2. rodné číslo,
3. číslo smlouvy,
4. identifikační číslo
stavební spořitelnyposkytovatele stavebního spoření.
K části dvacáté šesté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 175f
Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému podle zákona upravujícího stavební spoření způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o
a) státních občanech České republiky v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. číslo smlouvy,
4. identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační
číslo“) stavební spořitelny poskytovatele
stavebního spoření,
b) cizincích v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. číslo smlouvy,
4. identifikační číslo stavební spořitelny
poskytovatele stavebního spoření.
K části dvacáté sedmé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 11
Sociální fond
(1) Akciová společnost České dráhy zřizuje sociální fond, který se používá ve prospěch zaměstnanců k zabezpečení kulturních, sociálních a dalších potřeb.
(2) Sociální fond
je tvořen přídělem ve výši 21 %
z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy a náhrady
mzdy. Nejméně 50 % z přídělu podle věty první se
použije na příspěvky na produkty spoření na stáří
zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů
fyzických osob.
K části dvacáté osmé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 44
Pořádková pokuta
(1) Tomu, kdo neuposlechne výzvy soudu nebo učiní urážlivé podání či přednes, nebo učiní podání, které sleduje zjevné zneužití práva, může být usnesením uložena jako pořádkové opatření pořádková pokuta do výše 50 000 Kč, která je příjmem státního rozpočtu. Pokuta může být uložena i opakovaně a může být na odůvodněnou žádost podanou do právní moci rozhodnutí, jímž se řízení končí, usnesením zčásti nebo zcela prominuta.
(2) Pořádkovou pokutu vybírá a vymáhá soud, který
ji uložil9).
(2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.
___________
9)
§ 1 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě
daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
***
§ 60
Náhrada nákladů řízení
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, mělo-li by být právo přiznáno správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče.
(3) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
(4) Stát má proti neúspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, které platil, není-li tento účastník osvobozen od soudních poplatků.
(5) Osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení.
(6) Soud může uložit účastníkovi, svědkovi, znalci, tlumočníkovi nebo osobě, která měla při dokazování nějakou povinnost, aby státu nebo druhému účastníkovi nahradila náklady, které vznikly jejím zaviněním.
(7) Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává.
(8) Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud přiznat účastníkovi, který měl ve věci alespoň částečný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení i v těch případech, kdy tento zákon stanoví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
(9)
U pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu
nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích
4 a 6 ve výši státem placených nákladů řízení
se úrok z prodlení nevyměřuje.
(9) Při správě placení pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 4 a 6 ve výši státem placených nákladů řízení se postupuje podle daňového řádu. Tyto pohledávky vymáhá celní úřad.
(10)
Pro vymáhání pohledávek uvedených v odstavci 9 se
uplatní postup stanovený daňovým řádem.
K části dvacáté deváté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 1
(1) K rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a
a) poskytovatelem platebních služeb při nabízení a poskytování platebních služeb,
b) vydavatelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz,
c) věřitelem nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby,
d) osobou obhospodařující nebo provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu při obhospodařování nebo provádění administrace fondu kolektivního investování nebo nabízení investic do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu,
e) pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění,
f) osobou provozující směnárenskou činnost při provádění směnárenského obchodu,
g)
stavební spořitelnouposkytovatelem stavebního spoření nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření,h) osobou poskytující investiční služby při poskytování investičních služeb,
i) osobou, která vede jiný než platební účet, při vedení tohoto účtu,
j) příjemcem jednorázového vkladu při přijímání nebo vracení tohoto vkladu,
k) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem,
l) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování doplňkového penzijního spoření,
m) osobou, která poskytuje nebo distribuuje panevropský osobní penzijní produkt, při poskytování nebo distribuci panevropského osobního penzijního produktu,
n) osobou poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb, při poskytování této služby směny měn.
(2) Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra.
(3) Arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.
K části třicáté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 353/2013 Sb., o spotřebních daních,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2026,
s vyznačením změn a doplnění k 1. lednu 2027
s vyznačením změn a doplnění k prvnímu dni prvního kalendářního
měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení38
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) podmínky zdanění vybraných výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků, výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a surového tabáku spotřebními daněmi,
(2) Vybranými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí
a) minerální oleje,
b) líh,
c) pivo,
d) víno a meziprodukty,
e) tabákové výrobky, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.
(3) Spotřebními daněmi jsou
a) daň z minerálních olejů,
b) daň z lihu,
c) daň z piva,
d) daň z vína a meziproduktů,
e) daň z tabákových výrobků,
f) daň ze zahřívaných tabákových výrobků
a,
g) daň z ostatních tabákových výrobků,
h) daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a
g)
i) daň ze surového tabáku.
***
§ 3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) dovozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití,
b) neoprávněným vstupem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropské unie, pokud u těchto vybraných výrobků
1. nedošlo k jejich dovozu a
2. vznikl celní dluh podle čl. 79 odst. 1 celního kodexu,
c) vývozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropské unie,
d) podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat, vyměřit a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu,
e) osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat, vyměřit a zaplatit daň,
f) daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 78, 89 a 99), přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; správce daně může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí,
g) provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu; provozovatel daňového skladu je daňovým subjektem,
h) oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravované z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat; oprávněný příjemce je daňovým subjektem,
i) uživatelem vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen „uživatel“) právnická nebo fyzická osoba, která přijímá a užívá, případně podle § 52a nebo 53 prodává dalšímu uživateli, vybrané výrobky osvobozené od daně; uživatelé mají postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat,
j) oprávněným odesílatelem právnická nebo fyzická osoba, která dopravuje vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě, do místa výstupu v jiném členském státě nebo příjemci v jiném členském státě, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. c) až g); tato osoba musí být na daňovém území České republiky provozovatelem daňového skladu,
k) uvedením do volného daňového oběhu
1. vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně,
2. ztráta nebo znehodnocení vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně,
3. výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,
4. dovoz vybraných výrobků, pokud nebyly tyto vybrané výrobky uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,
5. neoprávněný vstup vybraných výrobků, pokud u těchto vybraných výrobků celní dluh nezanikl podle čl. 124 odst. 1 písm. e) až g) nebo k) celního kodexu, nebo
6. skladování nebo doprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že se jedná o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,
l) daňovou povinností výše daně připadající na vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9; u vybraných výrobků osvobozených od daně se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny,
m) klasifikací NACE klasifikace
ekonomických činností uvedená v nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince
2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických
činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení
Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES
o specifických statistických oblastech, v platném znění,
n)m) místem pobytu adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že tato osoba nemá místo pobytu na území České republiky, je povinna oznámit správci daně adresu pro doručování,o)n) množstvím vybraného výrobku v jednotkách jiných než počet kusů množství vybraného výrobku vyjádřené v měřicích jednotkách9) uvedených v § 47, 69, 84 nebo 95 a měřených způsobem podle zvláštního právního předpisu,10)p)o) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv podle zákona o ochraně ovzduší (dále jen „kritéria udržitelnosti biopaliv“) nebo na základě hydrogenovaných rostlinných olejů splňujících kritéria udržitelnosti biopaliv nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivých paliv vyrobených z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu a splňujících kritéria udržitelnosti biopaliv; tyto projekty musí být schváleny Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí,q)p) nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením takové znehodnocení, nenahraditelná ztráta nebo úplné zničení vybraných výrobků, kdy v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události nemohou být tyto vybrané výrobky předmětem daně podle tohoto zákona,r)q) výrobou proces, při kterém1. vybraný výrobek vznikne,
2. z vybraného výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,
3. z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklatury, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,
s)r) společně hospodařící domácností společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby,t)s) místem dovozu místo, na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku jejich propuštění do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití,u)t) místem výstupu místo,1. ze kterého vybrané výrobky opouští daňové území Evropské unie, nebo
2. na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku jejich propuštění do celního režimu vnějšího tranzitu, pokud jde o vybrané výrobky, které byly propuštěny do celního režimu vnějšího tranzitu,
v)u) elektronickým systémem elektronický systém podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému73),w)v) nedostupností elektronického systému stav, kdy je nefunkční elektronický systém sám o sobě; za nedostupnost elektronického systému se považuje také stav, kdy jsou neplatné přístupové komunikační prostředky správce daně k elektronickému systému nebo přístupové komunikační prostředky osoby, která používá elektronický systém, pokud tato osoba v přiměřené době vynaloží úsilí, které po ní lze rozumně požadovat k tomu, aby jí byly přiděleny platné přístupové komunikační prostředky,x)w) jedinečným číslem pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně jedinečné číslo podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71), které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu.(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) dopravou vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území odlišného členského státu nebo přes daňové území odlišného členského státu zpět do tohoto členského státu,
b) jedinečným číslem pro dopravu ve volném daňovém oběhu jedinečné číslo podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71), které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu,
c) evidovaným příjemcem osoba,
1. která oznámila správci daně, že hodlá na daňovém území České republiky přijímat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, a
2. které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky přiděleno správcem daně jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu,
d) evidovaným odesílatelem osoba,
1. která oznámila správci daně, že hodlá odesílat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, a
2. které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků přiděleno správcem daně na daňovém území České republiky jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu,
e) zasíláním doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státě na daňové území členského státu od něj odlišného
1. osobou podnikající nebo vykonávající jinou samostatnou hospodářskou činnost a mající místo pobytu nebo sídlo v členském státě, ve kterém je zahájena tato doprava, nebo na účet takové osoby a
2. osobě s místem pobytu nebo sídlem na území členského státu odlišného od státu podle bodu 1, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost,
f) zasílatelem osoba, která zasílá vybrané výrobky nebo jejímž jménem se vybrané výrobky zasílají,
g) zástupcem pro zasílání vybraných výrobků osoba, která byla zasílatelem pověřena pro plnění povinností souvisejících se zasíláním vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky.
***
§ 4
Plátce daně
(1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,
a) která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu,
b) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit
1. v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b)],
2. v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. c)],
c) která uplatňuje nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 15, 15a,
5556 až 57),d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků anebo jinou skutečností k porušení režimu podmíněného osvobození od daně, podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo podmínek zasílání ke vzniku povinnosti přiznat a zaplatit daň; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na takovém porušení podílela, pokud si byla tohoto porušení vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla,
e) která pro účely podnikání přijme na daňovém území České republiky vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, pokud jí vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit,
f) která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo uvádí do volného daňového oběhu vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na uvedeném skladování nebo dopravě podílela,
g) které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při pozbytí vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§ 9 odst. 4), nebo
h) která je v případě zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky
1. zasílatelem, pokud tato osoba nepověřila zástupce pro zasílání vybraných výrobků,
2. zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, pokud byl pověřen, nebo
3. příjemcem těchto vybraných výrobků, pokud je zasílání vybraných výrobků uskutečněno osobou, které nebylo přiděleno číslo pro účely zasílání, nebo pokud zasílatel nebo zástupce pro zasílání vybraných výrobků neposkytnou zajištění daně.
(2) Osoba s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. b) bodě 2, odstavci 1 písm. f), odstavci 4 a v § 14 odst. 2 a 3 je povinna se registrovat jako plátce nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Osoba uplatňující nárok na vrácení daně je povinna se registrovat nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je povinen se registrovat ke každé dani samostatně.
(3) V případě uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně uvedeného v odstavci 1 písm. a) také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky do volného daňového oběhu uvedeny. V případě, že uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bylo neoprávněné, odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto neoprávněném uvedení do volného daňového oběhu podílela.
(4) Při dovozu nebo neoprávněném vstupu je plátcem dlužník podle celního kodexu. V případě neoprávněného vstupu odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto neoprávněném vstupu podílela.
(5) Pro účely odstavce 1 písm. f) se za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu považuje množství, které nepřesahuje u
a) minerálních olejů, s výjimkou zkapalněných ropných plynů dopravovaných v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, množství dopravované v běžných nádržích (§ 63 odst. 2) zvýšené o 20 l,
b) zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně 5 tlakových nádob,
c) lihovin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin 10 l konečných výrobků,
d) piva 110 l,
e) meziproduktů 20 l,
f) vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l,
g) cigaret 800 kusů,
h) cigarillos nebo doutníků o hmotnosti nejvýše 3 g/kus 400 kusů,
i) ostatních doutníků 200 kusů,
j) tabáku ke kouření 1 kg.
(6) Pro posouzení, zda se v případě podle odstavce 1 písm. f) jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo pro účely podnikání, se použije ustanovení odstavce 5. Zároveň se pro tyto účely použije ustanovení § 32 odst. 2 až 4 obdobně.
***
§ 11
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky
a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození příležitostného dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo dovozu pohonných hmot cestujícím podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty31a), anebo osvobození od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území České republiky a jsou propuštěny do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití,
b) nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137,
c) dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (dále jen „osvědčení o osvobození od spotřební daně“), přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany,
d) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly států, které jsou členy Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu nebo z místa dovozu na daňovém území České republiky pouze s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany,
e) dopravené z území jiného členského státu osobám
uvedeným v § 15 odst. 1; tyto výrobky mohou být
dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady
podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením
o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení
potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu
v Praze,
f) dovezené ze třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky
v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními
smlouvami s těmito zeměmi osvobozeny od daně z přidané
hodnoty; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného
členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c
a s potvrzeným osvědčením o osvobození od
spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad
pro hlavní město Prahu v Praze,
g) dovezené mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, pokud
jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek
stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto
organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla,
osvobozeny od daně z přidané hodnoty; tyto výrobky mohou být
dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady
podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením
o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení
potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu
v Praze.
(2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.
(3) Vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavce 1 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně
***
§ 49
Osvobození od daně z minerálních olejů
(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla. Od daně takto nejsou osvobozenya) ostatní benziny,b) minerální oleje používané k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech.(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla. Od daně takto nejsou osvobozeny ostatní benziny.
(2) Od daně jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za účelem výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Při uplatnění nároku na osvobození od daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz živnostenského oprávnění pro výrobu a dovoz chemických látek a chemických přípravků. Neučiní-li tak, nárok na osvobození od daně zaniká.
(3) Mineralogickými postupy se pro účely tohoto zákona rozumí technologické procesy uvedené v klasifikaci NACE pod kódem C 23 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“.(4) Metalurgickými procesy se pro účely tohoto zákona rozumí tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů uvedená v klasifikaci NACE pod kódem C 24 „výroba základních kovů“.(5)(3) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 3 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst. 2 písm. a), ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.(6)(4) Od daně jsou osvobozeny letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70 nebo tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21 používané jako pohonná hmota proleteckou dopravu, letecké práce, zkoušení, opravu nebo údržbu letadel, s výjimkou minerálních olejů používanýchjiný druh letů než pro soukromé rekreační létání. Toto osvobození se týká výhradně minerálních olejů použitých pro lety mezi daňovým územím České republiky a daňovým územím jiného členského státu nebo třetí zemí.(7)(5) Soukromým rekreačním létáním se pro účely tohoto zákona rozumí používání letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna je používat na základě nájmu nebo jiným způsobem jinak než pro účely podnikání, zejména jinak než pro přepravu cestujících nebo zboží, pro poskytování služeb letadly za úplatu nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.(8)(6) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j), používané k výrobě tepla nebo jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu nebo plaveb z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto osvobození se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.(9)(7) Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.(10)(8) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného35) splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů.(11)(9) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z minerálních olejů při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy minerálního oleje při jeho výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy minerálního oleje při jeho výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.(12)(10) Od daně jsou osvobozeny hydrogenované rostlinné oleje splňující kritéria udržitelnosti biopaliv, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů.(13)(11) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu, které svým použitím odpovídají minerálním olejům uvedeným v § 45 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo směsím uvedeným v § 45 odst. 2 písm. l), které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů.
§ 50
Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky
(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze
a) z daňového skladu uživateli,
b) od jednoho uživatele jinému uživateli,
c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem,
d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele,
e) od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, nebo
f) od uživatele do daňového skladu, pokud uživatel vrací minerální oleje do daňového skladu, ze kterého byly uvedeny do volného daňového oběhu z důvodu vypořádání nároků z vad těchto minerálních olejů, z důvodu jejich nepřevzetí uživatelem, nebo z důvodu jejich přepracování v daňovém skladu v důsledku jejich znečištění nebo nezáměrného smíšení.
(2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle § 49 odst. 1, 2,
6 a 84 a 6, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne správce daně místně příslušný daňovému skladu. Správce daně může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, pokud jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 4 a odst. 5písm. a), a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1.(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(4) Odesílatel je povinen před zahájením dopravy minerálních olejů osvobozených od daně uvědomit o tom správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy. Toto oznámení se podává elektronicky prostřednictvím elektronického portálu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup; v případě nedostupnosti elektronického portálu oznámí odesílatel tuto dopravu jiným vhodným způsobem. Pokud je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 nebo 3 a podmínka označení vybraných výrobků podle § 26 odst. 7 a správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy, nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Správce daně může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena, a trasu, po které mají být minerální oleje dopravovány.
(5) Správce daně uvedený v odstavci 4 je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec odesílatele.
(6) Pokud se změní během dopravy minerálních olejů osvobozených od daně místo určení nebo příjemce, je odesílatel povinen bezodkladně oznámit tuto změnu správci daně uvedenému v odstavci 4. Odesílatel je rovněž povinen bezodkladně zajistit zaznamenání změny v dokladu podle § 6.
(7) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, správce daně uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl správci daně předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) s potvrzením přijetí vybraných výrobků uživatelem.
(8) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6.
***
§ 52
Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst.
53 doklad o osvobození od daně nevyžaduje.(2) V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.
(3) Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.
(4) Při dopravě minerálních olejů osvobozených od daně a značkovaných a barvených podle části páté nebo značkovaných podle části šesté musí být v dokladu o osvobození podle § 6 odst. 2 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části páté nebo označkovány podle části šesté.
§ 52a
Povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě pravomocného povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně rovněž prodat uživateli, který
a) je držitelem tohoto povolení, nebo
b) je oprávněn přijímat a užívat minerální oleje osvobozené od daně bez tohoto povolení.
(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně novým, lze tyto minerální oleje přijímat, užívat nebo prodávat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.
(3) Pro bezplatné předání odpadních olejů, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. d), se použije odstavec 1 obdobně.
(4) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. m), které jsou osvobozeny podle § 49 odst.
10, 12 nebo 138, 10 nebo 11, nelze podle odstavce 1 prodat.
§ 53
Nakládání s minerálními oleji osvobozenými od daně bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst.
5, 6 a 83, 4 a 6 a § 63 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud nejsou přijímány za účelem dalšího prodeje.(2) Provozovatel daňového skladu je oprávněn přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
a) odpadní oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1,
b) minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, pokud je přijímá z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. f).
(3) Uživatel je oprávněn prodávat nebo předávat odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) v množství menším než 10000 l za 1 kalendářní rok bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud tyto oleje sám vyrobil nebo vznikly při jeho činnosti.
(4) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů lze v rámci podnikatelské činnosti přijímat a prodávat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně pouze za účelem jejich prodeje konečnému spotřebiteli.
(5) Konečný spotřebitel je oprávněn přijímat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů mimo rámec své podnikatelské činnosti.
(6) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 určené k použití nebo používané jako vzorky k laboratorním účelům lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně.
***
§ 55
Vracení daně z minerálních
olejů osobám užívajícím tyto oleje v mineralogických
postupech a metalurgických procesech
(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě, která nakoupila za cenu včetně daně, vyrobila pro vlastní spotřebu nebo přijala v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2, 3 nebo 6 a prokazatelně tyto minerální oleje použila k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech; to se nevztahuje na osobu, které byla vrácena daň podle § 15, 15a, 56 nebo 56a.(2) U minerálních olejů podle odstavce 1, které jsou předmětem značkování a barvení vybraných minerálních olejů, vzniká nárok na vrácení daně pouze tehdy, pokud tyto minerální oleje byly prokazatelně označkovány a obarveny podle části páté. U minerálních olejů podle odstavce 1, které jsou předmětem značkování některých dalších minerálních olejů, vzniká nárok na vrácení daně pouze tehdy, pokud tyto minerální oleje byly prokazatelně označkovány podle části šesté.(3) Osoba, které vzniká nárok na vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.(4) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby minerálních olejů v mineralogických postupech nebo metalurgických procesech.(5) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny minerálních olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na minerální oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.(6) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě. Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba povinna prokázat, že minerální oleje, které byly použity podle odstavce 1, již nelze dále použít pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2. V případě, kdy osoba použije k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech minerální oleje, které sama vyrobila nebo obarvila a označkovala v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.(7) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:a) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození prodávajícího,b) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího,c) množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,d) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného daňového oběhu,e) výše spotřební daně celkem,f) datum vystavení dokladu o prodeji,g) číslo dokladu o prodeji.(8) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce,b) množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,c) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného daňového oběhu,d) výše spotřební daně celkem,e) datum vystavení interního dokladu,f) číslo interního dokladu.(9) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.(10) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání podáno, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
§ 56
Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla
(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 43 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19 (dále jen „topné oleje“), které byly jimi prokazatelně použity pro výrobu tepla a které byly prokazatelně označkovány a obarveny podle části páté, pokud jsou předmětem značkování a barvení vybraných minerálních olejů. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z nakoupených topných olejů podle
§ 15, 15a nebo 55§ 15 nebo 15a.(2) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 3 nebo ostatní benziny (dále jen „topné oleje“) a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla. To se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, pro které je při jejich použití pro výrobu tepla stanovena podle § 48 odst. 10 stejná sazba daně jako pro minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1.
Nárok na vrácení daně nevzniká osobám, kterým byla vrácena daň podle § 55.(3) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým nebo fyzickým osobám, které obarvily a označkovaly podle části páté topné oleje uvedené v odstavci 1 nebo 2 v daňovém skladu a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla.
(4) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.
(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla.
(6) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených topných olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na topné oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně, snížené o 660 Kč/1000 litrů.
(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou kupujícím. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily nebo obarvily a označkovaly v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.
(8) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození kupujícího,
c) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
d) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,
e) výše spotřební daně celkem,
f) datum vystavení dokladu o prodeji,
g) číslo dokladu o prodeji.
(9) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce,
b) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
c) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,
d) výše spotřební daně celkem,
e) datum vystavení interního dokladu,
f) číslo interního dokladu.
(10) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(11) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(12) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů podle odstavců 7 až 9.
§ 57
Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese
(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu, nebo osobě, která provádí hospodaření v lese podle lesního zákona. Podmínkou nároku na vrácení daně je, že tato osoba nakoupila minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) za cenu obsahující daň nebo tyto oleje vyrobila a tyto nakoupené nebo vyrobené minerální oleje použila pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese.
(2) Nárok na vrácení daně se nevztahuje na toho, komu byla vrácena daň z uvedených minerálních olejů podle § 15 nebo 15a. Nárok na vrácení daně se rovněž nevztahuje na osobu, která je ke dni podání daňového přiznání v likvidaci, úpadku nebo která je povinna vrátit veřejnou podporu v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž byla podpora poskytnutá této osobě prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.
(3) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely spotřebních daní rozumí
a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo propachtovaných, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu,
b) chov hospodářských zvířat za účelem získávání, zpracování nebo výroby živočišných produktů včetně produkce těchto chovných nebo plemenných zvířat evidovaných podle plemenářského zákona; hospodářskými zvířaty se pro účely spotřebních daní rozumí skot, koně, prasata, drůbež, ovce nebo kozy,
c) rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství.
(4) Osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby těchto minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese.
(6) Daň, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů, nebo která byla u vyrobených minerálních olejů zaplacena na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu, se ve výši
a)
7 3008 500 Kč/1 000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci 1 provozující1. chov hospodářských zvířat za minerální oleje spotřebované při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje rostlinnou výrobu,
2. rostlinnou výrobu se zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 za minerální oleje spotřebované při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje chov hospodářských zvířat,
3. rostlinnou výrobu a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat nad 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech, nebo
4. rostlinnou výrobu se zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat do 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech,
b) 3 380 Kč/1 000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci 1 provozující zemědělskou prvovýrobu, na kterou nelze uplatnit sazbu podle písmene a), nebo provádějící hospodaření v lese za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech.
(7) Výše pevné částky vracené daně podle odstavce 6 je v případě směsí minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) vypočtena z výše daně, která byla zahrnuta do ceny těchto minerálních olejů, nebo která byla u vyrobených minerálních olejů zaplacena na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu, snížené o výši daně odpovídající podílu biopaliva ve směsi.
(8) Pro účely spotřebních daní se rozumí
a) intenzitou chovu hospodářských zvířat podíl počtu hospodářských zvířat, která jsou chována osobou uvedenou v odstavci 1, přepočteného na velkou dobytčí jednotku, a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura vedené pro tuto osobu v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství,
b) citlivou plodinou plodina, na kterou je poskytována dobrovolná podpora vázaná na produkci podle nařízení vlády upravujícího stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, a
c) zastoupením citlivých plodin a révy vinné podíl výměry zemědělské půdy s citlivými plodinami a révou vinnou a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda nebo trvalá kultura zaznamenaných nebo vedených pro osobu uvedenou v odstavci 1 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství.
(9) Nákup minerálních olejů se pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení daně prokazuje dokladem o prodeji minerálních olejů a jejich výroba interním dokladem; tyto doklady je osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, povinna předložit správci daně na jeho žádost.
(10) Na dokladu o prodeji minerálních olejů musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího,
c) množství minerálních olejů podle odstavce 1 v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
d) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů podle odstavce 1 do volného daňového oběhu,
e) výše spotřební daně celkem,
f) datum vystavení dokladu o prodeji,
g) číslo dokladu o prodeji.
(11) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození výrobce,
b) množství minerálních olejů uvedených v odstavci 1 v jednotkách podle § 47 odst. 1, obchodní označení a kód nomenklatury,
c) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů uvedených v odstavci 1 do volného daňového oběhu,
d) výše spotřební daně celkem,
e) datum vystavení interního dokladu,
f) číslo interního dokladu.
(12) Doklady, kterými se prokazuje nákup nebo výroba minerálních olejů, se vedou v časové souslednosti.
(13) Spotřeba minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství nebo pro provádění hospodaření v lese se pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení daně prokazuje evidencí o skutečné spotřebě; tuto evidenci je osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, povinna předložit správci daně na jeho žádost. V případě
rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat lze spotřebu prokázatostatních druhů zemědělské prvovýroby se spotřeba minerálních olejů prokazuje evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona; spotřeba se má v tomto případě za prokázanou, jsou-li pro osobu uvedenou v odstavci 1 v příslušné evidenci evidovány hospodářská zvířata nebo zemědělská půda s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura.(14) Volbu způsobu prokazování spotřeby pro daný kalendářní rok provede osoba uvedená v odstavci 1 prvním daňovým přiznáním podaným za tento kalendářní rok, ve kterém uplatňuje nárok na vrácení daně za rostlinnou výrobu nebo chov hospodářských zvířat. Tuto volbu nelze změnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Zvolený způsob prokazování se použije pro všechny činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat vykonávané touto osobou.(15)(14) Evidence o skutečné spotřebě obsahuje tyto údaje:a) místo spotřeby minerálních olejů,
b) druh vykonávané práce, při níž došlo k použití minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství nebo pro provádění hospodaření v lese,
c) celkové množství spotřebovaných minerálních olejů,
d) jednoznačnou identifikaci právního důvodu, na jehož základě osoba provádí hospodaření v lese podle lesního zákona, pokud se jedná o tuto osobu.
(16)(15) Pokud osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, prokazuje spotřebu minerálních olejů evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona, platí, že za jednotlivé kalendářní měsíce spotřebovala množství minerálních olejů odpovídající množství minerálních olejů stanovenému podílem z ročního normativu minimální spotřeby. Roční normativ minimální spotřeby se stanoví jako minimální spotřeba minerálních olejů na činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat za kalendářní rok.(17)(16) Dojde-li ke změně skutečností, které jsou rozhodné pro určení výše nároku na vrácení daně, hledí se na tuto změnu tak, že nastala uplynutím posledního dne kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém k ní došlo. Pro určení kategorie normativu minimální spotřeby u rostlinné výroby pro daný kalendářní rok je rozhodným dnem 15. květen tohoto roku; pokud k tomuto datu nebyla zemědělská půda, pro kterou se kategorie normativu určuje, pro osobu uvedenou v odstavci 1 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství evidována, je rozhodným dnem pro určení kategorie normativu minimální spotřeby poslední den kalendářního měsíce, ve kterém nastaly účinky právního důvodu, na jehož základě došlo ke změně osoby, pro kterou je v této evidenci zemědělská půda evidována.(18)(17) Zdaňovacím obdobím pro účely vracení daně z minerálních olejů osobám používajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese jea) kalendářní čtvrtletí, pokud se spotřeba prokazuje evidencí o skutečné spotřebě, nebo
b) kalendářní rok, pokud se spotřeba prokazuje evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona.
(19)(18) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, tento nárok zaniká; tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit její navrácení v předešlý stav.(20)(19) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do konce pátého kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání podáno, nárok na vrácení daně zaniká; tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit její navrácení v předešlý stav.(21)(20) Vznikne-li v důsledku vyměření nebo doměření nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně osobě, které tento nárok vznikl, bez žádosti doa) 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru, nebo
b) 40 dnů ode dne, který se považuje za den doručení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru v případě, kdy se výsledek vyměření nebo doměření neoznamuje.
(22)(21) Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání, kterými se uplatňuje nárok na vrácení daně, podává osoba uvedená v odstavci 1 elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.(23)(22) Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem financí stanoví vyhláškoua) způsob výpočtu výše nároku na vrácení daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese,
b) výše ročních normativů minimální spotřeby a jejich kategorie a podílové rozdělení ročních normativů minimální spotřeby na jednotlivé kalendářní měsíce,
c) způsob výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat včetně přepočtu hospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky a
d) způsob výpočtu zastoupení citlivých plodin a révy vinné.
***
§ 70
Sazby daně z lihu
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
Kód nomenklatury |
Text |
|
Sazba daně |
2207 |
líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207 |
|
|
2208 |
líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou ovocných destilátů z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období podle zákona o lihu |
|
|
líh obsažený v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období podle zákona o lihu49) |
|
||
ostatní |
líh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury |
|
|
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
|
|||||||||||||||||||
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
|
|||||||||||||||||||
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
|
|||||||||||||||||||
(2) Sazba daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období se použije pouze v případě, že pěstitel splňuje podmínky stanovené zákonem o lihu49) a zároveň jsou dodrženy ostatní podmínky provozování pěstitelského pálení podle zákona o lihu49).
***
§ 77
Zajištění daně z lihu
(1) Pokud
provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad,
zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních
prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený
správcem daně činí nejvýše 40 000 000 Kč
50 000 000 Kč.
(2) Pokud
provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový
sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem
peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně
zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik daňových
skladů provozuje, nejvýše 120 000 000 Kč 150 000 000
Kč.
(3) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu určeného pro zvláštní účely, jehož vlastníkem je stát34), umístěného v tomto daňovém skladu.
(4) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu obecně denaturovaného podle zákona o lihu52) umístěného v tomto daňovém skladu.
***
§ 101
Předmět daně z tabákových výrobků
(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.
(2) Tabákovými
výrobky se pro účely daně z tabákových výrobků rozumí
cigarety, doutníky, cigarillos a,
tabák ke kouření a tabák do vodní dýmky.
(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) cigaretami
1. tabákové provazce, které se kouří v nezměněném stavu a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b),
2. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo
3. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,
b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří v nezměněném stavu a s ohledem na jejich vlastnosti a očekávaní běžného spotřebitele jsou v nezměněném stavu určeny výhradně ke kouření a obsahují
1. krycí list ze surového tabáku, nebo
2. trhanou tabákovou náplň, s krycím listem v obvyklé barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku, jenž kryje celý výrobek, případně i filtr, avšak nikoli náustek v případě doutníků s náustkem, činí-li jejich jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a nejvýše 10 g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm,
c) tabákem ke kouření
1. tabák řezaný, popřípadě jinak dělený, kroucený nebo lisovaný do desek, a který je možné kouřit bez dalšího průmyslového zpracování,
2. tabákový odpad upravený pro prodej konečnému spotřebiteli, který nespadá pod písmeno a) nebo b) a který je možné kouřit, nebo
3. tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti
tabákových částic s šířkou řezu menší než 1,5 mm;
jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu
cigaret.,
d) tabákem do vodní dýmky tabák, který
1. lze užívat pouze za použití vodní dýmky, a to tak, že uvolňované emise prochází před vdechnutím kapalinou, a
2. není tabákem ke kouření ani zahřívaným tabákovým výrobkem.
(4) Cigaretami se
pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují
zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a které
splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a)
s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 8 9.
(5) Doutníky a cigarillos se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b).
(6) Tabákem ke
kouření se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobek, který
obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák
a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci
3 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci
8 9,
nebo výrobek neuvedený v odstavci 3 písm. c), pokud
je určen k jinému účelu než ke kouření a současně
je možné tento výrobek kouřit a je upravený pro prodej
konečnému spotřebiteli.
(7) Tabákovým odpadem se pro účely tohoto zákona rozumí zbytky z tabákových listů a zbytky vzniklé při zpracování a výrobě tabákových výrobků.
(8) Tabákem do vodní dýmky se pro účely daně z tabákových výrobků rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. d), s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 9.
(8)
(9) Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které
neobsahují tabák, splňují podmínky uvedené v odstavci
3 písm. a) nebo c), používají se výlučně k lékařským
účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nebo jím pověřená
instituce.
***
§ 104
Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků
(1) Sazby
daně jsou stanoveny takto:
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
Text |
Sazba daně |
||
Procentní část |
Pevná část |
Minimální |
|
cigarety |
30 % |
2,17 Kč/kus |
celkem nejméně však 4,22 Kč/kus |
doutníky, cigarillos |
|
2,52 Kč/kus |
|
tabák ke kouření |
|
3300 Kč/kg |
|
tabák do vodní dýmky |
|
594 Kč/kg |
|
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
|
|||||||||||||||||||||||
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
|
|||||||||||||||||||||||
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
|
|||||||||||||||||||||||
(2) Výše daně
u doutníků, cigarillos a cigarillos,
tabáku ke kouření a tabáku do vodní dýmky se
vypočítá jako součin základu daně a pevné sazby daně,
přičemž pro výpočet daně z tabáku ke kouření a tabáku
do vodní dýmky je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření
a tabáku do vodní dýmky v okamžiku vzniku
povinnosti daň přiznat a zaplatit.
(3) Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby daně se vypočítá jako součet následujících položek:
a) součin procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele těchto cigaret dělený stem,
b) součin pevné části sazby daně a počtu kusů.
(4) Výše daně u cigaret při použití minimální sazby daně se vypočítá jako součin minimální sazby daně a počtu kusů.
(5) Tabákový provazec v délce do 80 mm včetně se považuje za 1 kus cigarety.
(6) Tabákový provazec delší než 80 mm, ne však delší než 110 mm, se považuje za 2 kusy cigaret. Tabákový provazec delší než 110 mm, ne však delší než 140 mm, se považuje za 3 kusy cigaret. Každých dalších, i započatých, 30 mm tabákového provazce se považuje za další 1 kus cigarety.
(7) Je-li výše daně u cigaret vypočtená při použití pevné a procentní části sazby daně nižší než výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně, použije se výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně.
***
§ 130
Zahřívaný tabákový výrobek
(1) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely daně ze zahřívaných tabákových výrobků rozumí tabákový výrobek, který
a) obsahuje tabák,
b) je určen k užívání, které nezahrnuje
1. postupné spalování tabáku,
2. užívání nosem,
3. žvýkání, a
c) není předmětem daně z tabákových výrobků.
(2) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely daně ze zahřívaných tabákových výrobků rozumí také výrobky, které obsahují částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 1.
(2)
(3) Na zahřívaný tabákový výrobek se použijí obdobně
ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem
daně z tabákových výrobků.
(3)
(4) Na zahřívaný tabákový výrobek se hledí jako na
vybraný výrobek.
§ 130a
Předmět daně ze zahřívaných tabákových výrobků
Předmětem daně
ze zahřívaných tabákových výrobků je tabák obsažený
náplň obsažená v zahřívaném tabákovém výrobku.
§ 130b
Základ daně ze zahřívaných tabákových výrobků
(1) Základem daně
ze zahřívaných tabákových výrobků je množství tabáku
obsaženého náplně obsažené v zahřívaných
tabákových výrobcích v jednotkovém balení určeném pro
přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na
1 desetinné místo.
(2) Pro stanovení
množství tabáku náplně podle odstavce
1 je rozhodující hmotnost tabáku náplně
v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
§ 130c
Sazba a výpočet daně ze zahřívaných tabákových výrobků
(1) Sazba daně
ze zahřívaných tabákových výrobků se stanoví ve výši
3 Kč 3,45 Kč/g.
(1) Sazba daně ze zahřívaných
tabákových výrobků se stanoví ve výši |
(1) Sazba daně ze zahřívaných
tabákových výrobků se stanoví ve výši |
(1) Sazba daně ze zahřívaných
tabákových výrobků se stanoví ve výši |
(2) Daň ze zahřívaných tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně ze zahřívaných tabákových výrobků.
HLAVA VII
DAŇ Z OSTATNÍCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
§ 130h
Ostatní tabákové výrobky
(1) Ostatními tabákovými výrobky se pro účely daně z ostatních tabákových výrobků rozumí výrobky obsahující tabák určené k lidské spotřebě,
a) jejichž prostřednictvím lze jednoduchou neprůmyslovou manipulací vstřebat nikotin do lidského organismu nebo které takové vstřebání umožňují a
b) které nejsou tabákovými výrobky ani zahřívanými tabákovými výrobky.
(2) Na ostatní tabákové výrobky se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.
(3) Na ostatní tabákové výrobky se hledí jako na vybrané výrobky.
§ 130i
Předmět daně z ostatních tabákových výrobků
Předmětem daně z ostatních tabákových výrobků jsou ostatní tabákové výrobky.
§ 130j
Základ daně z ostatních tabákových výrobků
(1) Základem daně z ostatních tabákových výrobků je množství výrobku v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.
(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
§ 130k
Sazba a výpočet daně z ostatních tabákových výrobků
(1) Sazba daně z ostatních tabákových výrobků se stanoví ve výši 3 300 Kč/kg.
(2) Daň z ostatních tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z ostatních tabákových výrobků.
§ 130l
Doprava ostatních tabákových výrobků
Na dopravu ostatních tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.
§ 130m
Zvláštní ustanovení o ostatních tabákových výrobcích značených nesprávným způsobem
Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažují rovněž ostatní tabákové výrobky, které jsou značeny tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a které byly v době uvedení do volného daňového oběhu značeny v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
§ 130n
Množství ostatních tabákových výrobků pro osobní spotřebu
Za množství ostatních tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství ostatních tabákových výrobků, které obsahují tabák v množství nepřesahujícím 500 g.
HLAVA VIII
DAŇ Z VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH S TABÁKOVÝMI VÝROBKY
§ 130o
Výrobky související s tabákovými výrobky
(1) Výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky se pro účely daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky rozumí
a) náplně do elektronických cigaret,
b) nikotinové sáčky a
c) ostatní nikotinové výrobky.
(2) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky není výrobek podle odstavce 1, který je tabákovým výrobkem.
(3) Na výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.
(4) Na výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky se hledí jako na vybrané výrobky.
(5) Za výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky se nepovažují výrobky uvedené v odstavci 1, které se používají výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví České republiky nebo jím pověřená instituce.
§ 130p
Náplň do elektronické cigarety
(1) Náplní do elektronické cigarety se pro účely daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky rozumí tekutina
a) obsahující nikotin, která může být použita v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění,
b) neobsahující nikotin, která je určena k použití v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění.
(2) Elektronickou cigaretou se pro účely daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky rozumí výrobek, který
a) lze použít pro užívání výparů prostřednictvím náustku nebo jakákoli součást tohoto výrobku včetně zásobníku, nádržky i zařízení bez nádržky nebo zásobníku a
b) může být jednorázový nebo opětovně naplnitelný pomocí náhradní náplně nebo nádržky nebo opakovaně použitelný pomocí jednorázových zásobníků.
§ 130q
Nikotinový sáček
Nikotinovým sáčkem se pro účely daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky rozumí výrobek pro orální použití, který
a) neobsahuje tabák,
b) obsahuje nikotin, který je smíchán s rostlinnými vlákny nebo obdobným materiálem, a
c) je nabízen v sáčkových porcích, porézních sáčcích nebo obdobném balení.
§ 130r
Ostatní nikotinové výrobky
Ostatním nikotinovým výrobkem se pro účely daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky rozumí výrobek, který
a) neobsahuje tabák,
b) obsahuje nikotin a
c) není náplní do elektronické cigarety ani nikotinovým sáčkem.
§ 130s
Předmět daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky
Předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky jsou náplně do elektronických cigaret, nikotinové sáčky a ostatní nikotinové výrobky.
§ 130t
Základ daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky
Základem daně je u
a) náplní do elektronických cigaret množství náplně do elektronické cigarety v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v mililitrech,
b) nikotinových sáčků a ostatních nikotinových výrobků množství výrobku obsažené v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.
§ 130u
Sazba a výpočet daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
-
sazba daně
náplně do elektronických cigaret
10 Kč/ml
nikotinové sáčky
3,45 Kč/g
ostatní nikotinové výrobky
3,45 Kč/g
(2) Daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.
§ 130v
Doprava výrobků souvisejících s tabákovými výrobky
Na dopravu výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.
§ 130w
Zvláštní ustanovení o výrobcích souvisejících s tabákovými výrobky značených nesprávným způsobem
Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažují rovněž výrobky související s tabákovými výrobky, které jsou značeny tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a které byly v době uvedení do volného daňového oběhu značeny v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
§ 130x
Množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu
Za množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu se považuje množství, které nepřesahuje u
a) náplní do elektronických cigaret 80 ml,
b) nikotinových sáčků 250 g,
c) ostatních nikotinových výrobků 250 g.
HLAVA VII HLAVA IX
DAŇ ZE SUROVÉHO TABÁKU
***
§ 134b
Předmět značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1) Předmětem značkování a barvení jsou minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 43 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710 20 19 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát.
(2) Značkovány a barveny podle pravidel stanovených v § 134c až 134k nesmějí být
a) jiné minerální oleje než uvedené v odstavci 1,
b) minerální oleje uvedené v odstavci 1, jedná-li se o pohonné hmoty a maziva podle zvláštního právního předpisu65e), s výjimkou minerálních olejů, na které se vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst.
86,c) minerální oleje uvedené v odstavci 1, jedná-li se o pohonné hmoty pro plavby na vodách na daňovém území České republiky, na které se nevztahuje osvobození od daně podle § 49 odst.
86,d) složky pro výrobu těch minerálních olejů, které jsou uvedeny v písmenech a) až c),
e) minerální oleje uvedené v odstavci 1, u nichž je značkování a barvení na závadu jejich použití.
(3) Seznam minerálních olejů podle odstavce 2 písm. e), u nichž je značkování a barvení na závadu jejich použití, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Značkovány a barveny nemusí být minerální oleje uvedené v odstavci 1, které jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo které jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí.
***
§ 134f
Je zakázáno
a) ředit, odstraňovat nebo jinak měnit značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 mimo daňový sklad nacházející se na daňovém území České republiky, který má povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů,
b) uvádět do volného daňového oběhu neznačkované a nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1,
c) nabízet k prodeji nebo používat značkované a barvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 pro pohon motorů s výjimkou stacionárních motorů a plynových turbin určených pro výrobu elektrické a tepelné energie a s výjimkou motorů používaných při plavbách na vodách na daňovém území České republiky, pokud se na minerální oleje použité pro tyto plavby vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst.
86,d) dopravovat a skladovat značkované a barvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčet,
e) nabízet k prodeji nebo používat minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 písm. d) a e) pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí být značkovány a barveny.
***
§ 135g
Přestupky proti dopravě minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, 2,
6 nebo 84 nebo 6 dopustí přestupku tím, že při dopravě těchto olejů neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) osvobozených od daně dopustí přestupku tím, že při dopravě těchto plynů neposkytne zajištění daně alespoň ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně, dopustí přestupku tím, že
a) ve stanovené lhůtě neuvědomí správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy, o zahájení dopravy těchto olejů,
b) navzdory námitkám správce daně zahájí dopravu těchto olejů,
c) nedodrží správcem daně stanovenou
1. lhůtu, v níž má být doprava těchto olejů ukončena, nebo
2. trasu, po které mají být tyto oleje dopravovány, nebo
d) v případě změny místa určení nebo příjemce, ke které došlo v průběhu dopravy těchto olejů, ve stanovené lhůtě
1. neoznámí tuto změnu správci daně, nebo
2. nezajistí zaznamenání této změny v dokladu o osvobození vybraných výrobků od daně.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo
b) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3.
§ 135zi
Věcná příslušnost
(1) K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný správce daně.
(2) Česká obchodní inspekce a finanční úřad jsou příslušné k řízení o
a) přestupcích na úseku správy daně z tabákových výrobků
a daně ze zahřívaných tabákových výrobků,
daně ze zahřívaných tabákových výrobků, daně z ostatních
tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících
s tabákovými výrobky, a to o
1. přestupcích proti jednotkovému balení,
2. přestupcích proti zákazu prodeje a nákupu za cenu jinou než cenu pro konečného spotřebitele,
3. přestupcích proti nakládání s tabákovými výrobky,
b) přestupcích na úseku značkování a barvení vybraných minerálních olejů,
c) přestupcích na úseku značkování některých dalších minerálních olejů.
(3) Státní
zemědělská a potravinářská inspekce je příslušná
k řízení o přestupcích na úseku správy daně
z tabákových výrobků a daně ze zahřívaných
tabákových výrobků, daně ze zahřívaných
tabákových výrobků, daně z ostatních tabákových výrobků
a daně z výrobků souvisejících s tabákovými
výrobky, a to o
a) přestupcích proti jednotkovému balení,
b) přestupcích proti zákazu prodeje a nákupu za cenu jinou než cenu pro konečného spotřebitele,
c) přestupcích proti nakládání s tabákovými výrobky.
(4) Obecní živnostenský úřad je příslušný k řízení o přestupcích proti nakládání s tabákovými výrobky.
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je příslušný k řízení o přestupku proti jednotkovému balení, kterého se dopustí fyzická osoba; příkazem na místě může tento přestupek projednat rovněž orgán Policie České republiky, orgán Vojenské policie nebo strážník obecní policie.
(6) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.
K části třicáté první návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. červenci 2025
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) kontejnerem1) schránka odolná proti porušení, opatřitelná závěrou proti neoprávněnému otevření,
b) nakládáním se surovými diamanty jakékoli zacházení se surovými diamanty, které nejsou uzavřeny v neporušeném kontejneru opatřeném závěrou,
c) Sekretariátem orgán pověřený účastníky1a) koordinací Kimberleyského systému certifikace surových diamantů,
d) nezvratným důkazem
1. certifikát nebo jeho autorizovaná kopie, vystavená příslušným orgánem, který při dovozu doprovázel surové diamanty, pro které je požadováno vystavení certifikátu Evropské unie1b) (dále jen „certifikát“),
2. faktura nebo jiný doklad, ze kterého jsou zřejmé údaje o prodávajícím, dárci či zůstaviteli a nabyvateli surových diamantů, a ze kterého vyplývá, že vyvážené surové diamanty, pro které je požadováno vystavení certifikátu Evropské unie, se nacházejí na území Evropské unie podle zásad Kimberleyského systému certifikace,1b)
3. doklad potvrzující certifikaci zásob, popřípadě potvrzení podle čl. 6 nařízení,1b) nebo
4. písemné prohlášení podle čl. 13 nařízení,
e) ředitelstvím Generální ředitelství cel,
f) určeným úřadem Celní úřad
Praha Ruzyněv Praze,g) příslušným pracovníkem ředitelství celník nebo občanský zaměstnanec, který pracuje v ředitelství a plní úkoly v systému certifikace surových diamantů,
h) příslušným pracovníkem úřadu celník nebo občanský zaměstnanec, který pracuje v určeném úřadu a který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů.
K části třicáté druhé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 1Prezident republiky po skončení funkce (dále jen „bývalý prezident republiky“) má po skončení svého volebního období nárok na rentu ve výši 50 000 Kč měsíčně. Renta je splatná předem vždy do 5 pracovních dnů od počátku příslušného kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž skončilo volební období.
§ 2Bývalý prezident republiky má po skončení svého volebního období nárok na víceúčelovou paušální náhradu, která kryje zejména nájemné spojené s užíváním přiměřeně vybavené kanceláře a odměnu asistenta, v celkové výši 50 000 Kč měsíčně. Víceúčelová paušální náhrada je splatná spolu s rentou podle § 1.
§ 1
Prezident republiky po skončení funkce (dále jen „bývalý prezident republiky“) má po skončení svého volebního období nárok na měsíční rentu ve výši platu poslance určeného podle § 8 věty první zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. Renta je splatná předem vždy do 5 pracovních dnů od počátku příslušného kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž skončilo volební období.
§ 2
Bývalý prezident republiky má po skončení svého volebního období nárok na víceúčelovou paušální náhradu, která kryje zejména nájemné spojené s užíváním přiměřeně vybavené kanceláře a odměnu asistenta, v celkové měsíční výši platu poslance určeného podle § 8 věty první zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. Víceúčelová paušální náhrada je splatná spolu s rentou podle § 1.
K části třicáté třetí návrhu zákona
Platné znění vybraných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. červenci 2023I,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025IIII
§ 37
Výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby
Daň se vypočte jako
a) součin základu daně a sazby daně, nebo
b) rozdíl mezi
1. částkou odpovídající výši úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo výši částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně, bez zahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením celkové výše úplaty podle § 36 odst. 5 a
2. částkou, která se vypočítá jako podíl částky podle bodu
1 a koeficientu 1,21 v případě základní sazby
daně, 1,15 v případě první snížené sazby daně
nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně
nebo 1,12 v případě snížené sazby daně.
***
§ 47
Sazby daně u zdanitelného plnění
(1) U zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty se uplatňuje
a) základní sazba daně ve výši 21 %, nebo
b) první snížená sazba daně ve výši 15
%, nebo 12 %.
c) druhá snížená sazba daně ve výši 10 %.
(2) U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. U přijaté úplaty za zdanitelné plnění se uplatní sazba daně platná pro toto zdanitelné plnění ke dni vzniku povinnosti přiznat daň z přijaté úplaty.
(3) U zboží se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon
nestanoví jinak. U zboží uvedeného v příloze č. 3,
tepla a chladu se uplatňuje první
snížená sazba daně. U zboží uvedeného v příloze
č. 3a, tepla a chladu se uplatňuje druhá snížená
sazba daně.
(4) U služeb se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon
nestanoví jinak. U služeb uvedených v příloze č. 2 se
uplatňuje první snížená sazba daně. U služeb
uvedených v příloze č. 2a se uplatňuje druhá snížená
sazba daně.
(5) U služeb spočívajících v opravě nebo úpravě
zdravotnických prostředků podle přílohy č. 3 k tomuto
zákonu se uplatňuje první snížená sazba daně.
(6) U elektronicky poskytovaných služeb spočívajících
v poskytnutí knih, brožur, letáků, prospektů,
novin, časopisů, periodik, obrázkových knih, předloh ke
kreslení, omalovánek, hudebnin a kartografických
výrobků, které by byly zbožím, na jehož dodání se uplatňuje
druhá snížená sazba daně, pokud by byly
obsaženy na hmotném nosiči, včetně jejich zpřístupnění
v rámci veřejných knihovnických a informačních nebo
dalších služeb poskytovaných podle knihovního zákona nebo
obdobných služeb poskytovaných podle jiného právního předpisu,
se uplatní druhá snížená sazba daně.
(7) Při dodání zboží nebo pořízení zboží z jiného
členského státu, která obsahují druhy zboží podléhající
různým sazbám daně, se uplatní nejvyšší z těchto
sazeb základní sazba daně, čímž není dotčena
možnost uplatnit u každého druhu zboží příslušnou sazbu
daně samostatně.
(8) U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů
a starožitností uvedených v příloze č. 4 se
uplatňuje první snížená sazba daně.
(9) (8) U dovozu zboží, u kterého
se uplatňuje paušální celní sazba a který obsahuje druhy
zboží, jež podléhají různým sazbám daně, zařazené do
různých podpoložek celního sazebníku, se uplatní nejvyšší
z těchto sazeb základní sazba daně.
(10) (9) U základu daně podle § 36
odst. 12 vztahujícímu se k vratným
obalům se použije sazba daně platná pro tento zálohovaný obal.
§ 47a
Předmět závazného posouzení určení sazby daně u zdanitelného plnění
Předmětem závazného posouzení je určení, zda je zdanitelné
plnění z hlediska sazby daně správně zařazeno do základní,
první nebo druhé nebo snížené sazby daně
podle § 47 odst. 1.
***
§ 48
Sazba daně u dokončené stavby pro bydlení nebo dokončené
stavby pro sociální dostupné
bydlení
(1) První snížená Snížená sazba daně
se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací
provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o stavbu
pro bydlení nebo stavbu pro sociální dostupné
bydlení.
(2) Stavbou pro bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
a) stavba bytového domu podle právních
předpisů upravujících katastr nemovitostí
stavebního zákona,
b) stavba rodinného domu podle právních
předpisů upravujících katastr nemovitostí
stavebního zákona,
c) stavba, která
1. slouží k využití stavby bytového domu nebo stavby rodinného domu a
2. je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou bytového domu nebo rodinného domu,
d) obytný prostor,
e) místnost užívaná spolu s obytným prostorem podle písmene d), která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí.
(3) Pozemkem, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí pozemek, který slouží k provozu stavby pevně spojené se zemí nebo plní její funkce nebo který je využíván spolu s takovou stavbou. Touto stavbou není inženýrská síť ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku.
(4) Obytným prostorem se pro účely daně z přidané hodnoty
rozumí byt nebo jiný soubor místností, popřípadě jednotlivá
jedna obytná místnost,
které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením
odpovídají požadavkům
splňují požadavky na
trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání
určeny.
(5) Stavbami pro sociální Stavbou pro
dostupné bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty
rozumí
a) stavba bytového domu podle právních
předpisů upravujících katastr nemovitostí
stavebního zákona, v němž není obytný prostor
s podlahovou plochou přesahující 120 m2,
b) stavba rodinného domu podle právních
předpisů upravujících katastr nemovitostí
stavebního zákona, jehož podlahová plocha nepřesahuje
350 m2,
c) obytný prostor pro sociální dostupné
bydlení,
d) ubytovací zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů nebo pro ubytování státních zaměstnanců,
e) stavba určená pro použití zařízením sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona o sociálních službách,
f) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, jakož i střediska výchovné péče, podle zákona upravujícího výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovnou péči ve školských zařízeních,
g) internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením podle právních předpisů upravujících školská výchovná a ubytovací zařízení a školská účelová zařízení,
h) dětské domovy pro děti do 3 let
věku,
i) h)
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
a zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči
podle zákona upravujícího sociálně-právní ochranu dětí,
j) i)
speciální lůžková zařízení hospicového typu,
k) j)
domovy péče o válečné veterány,
l) k)
jiná stavba, která
1. slouží k využití staveb uvedených v písmenech a), b) a d) až k) a
2. je zřízena na pozemku, který tvoří s těmito stavbami funkční celek.
(6) Obytným prostorem pro sociální dostupné
bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
a) obytný prostor, jehož podlahová plocha nepřesahuje 120 m2,
b) místnost užívaná spolu s obytným prostorem podle písmene a), která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí.
§ 49
Sazba daně u výstavby nebo dodání stavby pro sociální
dostupné bydlení
(1) První snížená Snížená sazba daně
se uplatní při poskytnutí stavebních a montážních prací
spojených s výstavbou stavby, která je stavbou pro sociální
dostupné bydlení.
(2) První snížená Snížená sazba daně
se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních
prací, kterými se stavba nebo prostor mění na stavbu pro sociální
dostupné bydlení.
(3) První snížená Snížená sazba daně
se uplatní u dodání
a) stavby pro sociální dostupné bydlení,
b) pozemku, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro
sociální dostupné bydlení,
c) práva stavby, jehož součástí není jiná stavba než stavba
pro sociální dostupné bydlení, nebo
d) jednotky, která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro
sociální dostupné bydlení.
***
§ 51
Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně
(1) Při splnění podmínek stanovených v § 52 až 62 jsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozena tato plnění:
a) základní poštovní služby a dodání poštovních známek (§ 52),
b) rozhlasové a televizní vysílání (§ 53),
c) finanční činnosti (§ 54),
d) penzijní činnosti (§ 54a),
e) pojišťovací činnosti (§ 55),
f) dodání nemovité věci (§ 56),
g) nájem nemovité věci (§ 56a),
h) výchova a vzdělávání (§ 57),
i) zdravotní služby a dodání zdravotního zboží (§ 58),
j) sociální pomoc (§ 59),
k) provozování hazardních her (§ 60),
l) ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 61),
m) dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62).
(2) U plnění, které je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně, vzniká povinnost jej přiznat ke dni jeho uskutečnění. Je-li před uskutečněním plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně přijata úplata, vzniká povinnost přiznat plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty; to neplatí, není-li plnění osvobozené od daně ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 36. Pokud však vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním těchto plnění, postupuje se při jejich uskutečnění podle § 37a. Při opravě hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 42.
***
§ 63
Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně
(1) Od daně s nárokem na odpočet daně jsou osvobozena dále
uvedená osvobozená plnění za podmínek stanovených v § 64
až 71h 71i:
a) dodání zboží do jiného členského státu (§ 64),
b) pořízení zboží z jiného členského státu (§ 65),
c) vývoz zboží (§ 66),
d) poskytnutí služby do třetí země (§ 67),
e) osvobození ve zvláštních případech (§ 68),
f) přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69),
g) přeprava osob (§ 70),
h) dovoz zboží (§ 71),
i) dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a dovoz pohonných hmot cestujícím (§ 71a až 71f),
j) dovoz zboží, které je přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně (§ 71g),
k) dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní (§ 71h).,
l) dodání knih a poskytnutí obdobných služeb (§ 71i), pokud nejsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet nebo podle § 64, 66 anebo 71h.
(2) U plnění, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost jej přiznat ke dni jeho uskutečnění, pokud zákon nestanoví jinak. Při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 36. Pokud však vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním těchto plnění, postupuje se při jejich uskutečnění podle § 37a. Při opravě hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 42 a 43.
***
§ 71c
(1) Dovoz zboží cestujícím v případě, že se jedná o dovoz tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně, je v tuzemsku osvobozen od daně nejvýše v rozsahu
a) 200 cigaret,
b) 100 doutníků o hmotnosti jednoho kusu nejvýše 3 gramy,
c) 50 doutníků o hmotnosti jednoho kusu vyšší než 3 gramy,
d) 250 g tabáku ke kouření, nebo
e) 750 g tabáku do vodních dýmek,
e) f) množství zahřívaných tabákových
výrobků, které obsahují 100 g tabáku.,
g) 100 g ostatních tabákových výrobků,
h) 20 ml náplní do elektronických cigaret,
i) 100 g nikotinových sáčků, nebo
j) 100 g ostatních nikotinových výrobků.
(2) Pro účely osvobození od daně představuje každé množství jednotlivých druhů výrobků uvedené v odstavci 1 100 % celkového množství, které lze osvobodit od daně. Osvobození od daně lze uplatnit na jakoukoli kombinaci množství těchto výrobků, pokud součet jejich procentních podílů využitých pro dovoz nepřesáhne 100 %.
(3) Osvobození od daně podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na zboží dovezené cestujícím mladším sedmnácti let.
***
§ 71i
Osvobození od daně při dodání knih a poskytnutí obdobných služeb
(1) Knihou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí kniha, brožura, obrázková kniha pro děti, předloha ke kreslení pro děti nebo omalovánky pro děti, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud se jedná o zboží,
a) které je uvedeno pod kódem nomenklatury celního sazebníku, ve znění platném k 1. lednu 2018, v čísle 4901, 4903, nebo 8523,
b) které je obsaženo na hmotném nosiči,
c) u kterého reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy nepředstavuje více než 50 % jeho obsahu a
d) které se výlučně nebo převážně nesestává z hudebního zvukového nebo audiovizuálního obsahu.
(2) Službou obdobnou dodání knih se pro účely tohoto zákona rozumí
a) elektronicky poskytovaná služba spočívající v poskytnutí knihy, brožury, obrázkové knihy pro děti, předlohy ke kreslení pro děti nebo omalovánek pro děti, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, jejichž dodání by bylo osvobozeno od daně, pokud by byly obsaženy na hmotném nosiči, včetně jejich zpřístupnění v rámci veřejných knihovnických a informačních nebo dalších služeb poskytovaných podle knihovního zákona nebo obdobných služeb poskytovaných podle jiného právního předpisu,
b) půjčování nebo nájem knihy, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.
§ 71j
Předmět závazného posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knih a poskytnutí obdobných služeb
Předmětem závazného posouzení je určení, zda je dodání zboží nebo poskytnutí služby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet při dodání knih a poskytnutí obdobných služeb podle § 71i.
§ 71k
Žádost o závazné posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knih a poskytnutí obdobných služeb
(1) Generální finanční ředitelství vydá na žádost osoby rozhodnutí o závazném posouzení o uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knih a poskytnutí obdobných služeb podle § 71i na určitá dodání zboží nebo poskytnutí služby.
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí podle odstavce 1 osoba uvede
a) popis zboží nebo služby, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést jednu položku zboží nebo služby,
b) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
***
§ 90
Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi
(1) Pro účely tohoto ustanovení se rozumí
a) uměleckými díly, sběratelskými předměty, starožitnostmi zboží uvedené v příloze č. 4,
b) použitým zbožím hmotný movitý majetek, který je vhodný k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností uvedených v příloze č. 4 a kromě drahých kovů a drahokamů,
c) obchodníkem plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která v rámci uskutečňování ekonomických činností pořizuje nebo dováží použité zboží, umělecké předměty, sběratelské předměty nebo starožitnosti za účelem dalšího prodeje, jednající na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, pokud ji náleží odměna.
(2) Zvláštní režim může použít obchodník při dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, pokud je toto zboží obchodníkovi dodáno v rámci obchodování na území Evropské unie
a) osobou nepovinnou k dani,
b) osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem,
c) osvobozenou osobou, která není plátcem,
d) jinou osobou povinnou k dani, pro kterou je dodání tohoto zboží osvobozeno od daně podle § 62 nebo obdobně podle platného předpisu jiného členského státu, nebo
e) jiným obchodníkem, pokud byl při dodání tohoto zboží tímto jiným obchodníkem použit zvláštní režim.
(3) Při použití zvláštního režimu je základem daně přirážka snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi prodejní cenou obchodníka a pořizovací cenou tohoto zboží. Pokud je tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí
a) prodejní cenou úplata, která byla nebo má být získaná obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno, nebo od třetí strany, včetně daní, cel, poplatků a vedlejších výdajů jako provize, náklady na balné, přepravu a pojištění požadované obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno, s výjimkou částek uvedených v § 36 odst. 5 a 13,
b) pořizovací cenou úplata stanovená v písmenu a), která byla nebo má být získaná od obchodníka osobou, která mu zboží dodává.
(4) Pokud jednotková pořizovací cena zboží nepřevyšuje 1 000 Kč, je možné přirážku stanovit za zdaňovací období, v rozdělení podle příslušné sazby daně. V tomto případě se přirážka stanoví jako rozdíl mezi celkovou prodejní cenou za dodané zboží a celkovou pořizovací cenou za nakoupené zboží, uskutečněné za zdaňovací období, v rozdělení podle příslušné sazby daně.
(5) Obchodník se může rozhodnout pro používání zvláštního režimu při dodání
a) uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl,
b) uměleckého díla, které mu dodal autor díla nebo jeho právní nástupce.
(6) Při stanovení přirážky postupuje obchodník podle odstavce 3 nebo 4 za celé zdaňovací období.
(7) Pokud obchodník postupuje podle odstavce 5, je povinen stanovit základ daně podle odstavce 3. Pořizovací cena pro výpočet přirážky při dovozu zboží podle odstavce 5 písm. a) se stanoví jako součet základu daně při dovozu tohoto zboží a daně vyměřené při dovozu zboží.
(8) Postup podle odstavce 5 je obchodník povinen oznámit správci daně. Obchodník je povinen postupovat podle zvláštního režimu nejméně dva následující po sobě jdoucí kalendářní roky ode dne oznámení.
(9) Pokud při dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti jsou splněny podmínky pro osvobození vývozu zboží podle § 66, je dodání tohoto zboží, jestliže je předmětem zvláštního režimu, také osvobozeno od daně.
(10) Plátce nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v prodejní ceně zboží, které mu bylo dodáno obchodníkem, pokud je dodání tohoto zboží předmětem zvláštního režimu.
(11) Obchodník při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, nemá nárok na odpočet daně
a) u uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl,
b) u uměleckého díla, které mu dodal autor díla nebo jeho právní nástupce.
(12) Pokud se použije zvláštní režim při dodání zboží mezi členskými státy, nepoužijí se § 8, 8a a 64. Zvláštní režim nelze použít při dodání nového dopravního prostředku z tuzemska do jiného členského státu. Zvláštní režim nelze také použít při dodání zboží, pokud byl při jeho pořízení uplatněn nárok na odpočet daně.
(13) Pokud obchodník uplatňuje daň a současně používá zvláštní režim, je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně.
(14) Při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, musí být na daňovém dokladu uveden údaj „zvláštní režim - použité zboží“, „zvláštní režim - umělecká díla“ nebo „zvláštní režim - sběratelské předměty a starožitnosti“. Při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, nesmí být na daňovém dokladu samostatně uvedena daň týkající se přirážky, s výjimkou dokladu o prodeji motorového vozidla pro osobu se zdravotním postižením.
(15) Obchodník má nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění dodání zboží, nepoužije-li při jeho následném dodání zvláštní režim, pokud jde o
a) umělecké dílo, sběratelský předmět nebo starožitnost, které sám dovezl,
b) umělecké dílo, které mu
1. dodal autor díla nebo jeho právní nástupce, nebo
2. dodala jiná osoba povinná k dani, která při tomto dodání nepoužila zvláštní režim.
(16) Nárok na odpočet daně podle odstavce 15 vzniká obchodníkovi okamžikem, ke kterému je povinen přiznat daň z tohoto dodání zboží.
(17) U knihy, která splňuje podmínky podle odstavce 1 písm. a) nebo b), se ustanovení upravující zvláštní režim použijí přiměřeně.
***
Příloha
č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb.
Seznam
služeb podléhajících první snížené sazbě daně
CZ-CPA Popis
služby
38.1 Sběr a přeprava komunálního
odpadu.
38.2 Příprava k likvidaci a likvidace
komunálního odpadu.
38.3 Zpracování komunálního odpadu
k dalšímu využití; druhotné suroviny.
51 Letecká hromadná pravidelná doprava
cestujících a jejich zavazadel.
86 Zdravotní
péče vymezená číselným kódem klasifikace produkce CZ-CPA 86,
pokud není jako zdravotní služba osvobozena od daně
podle § 58.
87 Sociální péče, pokud není osvobozena
od daně podle § 59.
90 Služby
autorů a výkonných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí
oprávnění
k výkonu
práva dílo nebo umělecký výkon užít a mimo služby
nezávislých
novinářů, nezávislých modelů a modelek.
96.03 Pohřební
a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata.
První snížené sazbě daně podléhají služby, které
odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce
CZ-CPA platné k 1. lednu 2008 a výslovně uvedenému
slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této
přílohy.
Pravidelnou hromadnou dopravou osob se rozumí přeprava osob
po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují
na předem určených zastávkách nebo místech podle předem
stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona
č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění
pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách,
ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb.,
o civilním letectví a o změně a doplnění
zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve
znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb.,
o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů,
nebo vyhlášky č. 122/2014 Sb., o jízdních řádech
veřejné linkové dopravy, jde-li o linkovou osobní dopravu
veřejnou.
Oprávněním k výkonu práva dílo nebo umělecký
výkon užít se pro účely zařazení služby do příslušné
sazby daně rozumí oprávnění podle zákona č. 121/2000 Sb.,
o právu autorském, o právech souvisejících s právem
autorským a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb.
Seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně
CZ-CPA Popis služby
36.00.2 Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí.
37 Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících
s těmito činnostmi.
49 Pozemní hromadná doprava osob a jejich zavazadel; osobní doprava lyžařskými vleky.
50 Vodní hromadná doprava osob a jejich zavazadel.
55 Ubytovací služby.
56 Stravovací služby, s výjimkou podávání nápojů jiných než pitné vody; podávání pitné vody.
59.14, 90, 91, Poskytnutí oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů,
93 do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do
kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení; poskytnutí oprávnění ke vstupu do botanických zahrad, přírodních rezervací a národních parků.
77, 85, 91 Půjčování nebo nájem novin, časopisů, periodik, hudebnin a kartografických výrobků, na jejichž dodání se uplatňuje snížená sazba daně, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.
86 Zdravotní péče.
87 Sociální péče.
88.10, 88.91 Domácí péče o děti, staré, nemocné nebo zdravotně postižené občany.
93.11, 93.12, Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události; použití krytých
93.13, 93.29.11 i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem; služby související s provozem rekreačních parků a pláží.
96.03 Pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata.
96.04 Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní.
Snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA, ve znění platném k 1. lednu 2008, a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.
Hromadnou dopravou osob se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a přeprava osob, která je linkovou osobní dopravou nebo příležitostnou osobní silniční dopravou podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
Pitnou vodou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a teplá voda dodávaná potrubím užitkové vody nebo vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody splňující podmínky zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.
Příloha
č. 2a k zákonu č. 235/2004 Sb.
Seznam
služeb podléhajících druhé snížené sazbě daně
CZ-CPA Popis
služby
36.00.2 Úprava a rozvod vody
prostřednictvím sítí.
37 Odvádění
a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb
souvisejících
s těmito činnostmi.
49 Pozemní
hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel
a osobní doprava lyžařskými vleky.
50 Vodní hromadná pravidelná doprava
cestujících a jejich zavazadel.
55 Ubytovací služby.
56 Stravovací
služby, podávání nápojů, pokud
- nejsou
jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59,
- se
nejedná o podání alkoholických nápojů; to neplatí pro
podávání nápojů
uvedených
pod kódem nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10, nebo
- se
v rámci stravovací služby nebo podávání nápojů nejedná
o podání
tabákových
výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku
kapitoly
24.
59.14, 90, 91, Poskytnutí oprávnění ke
vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, do
93 zábavních
parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na
výstavy
a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních
zařízení;
poskytnutí oprávnění ke vstupu do botanických zahrad, přírodních
rezervací a národních parků.
77,
85, 91 Půjčování nebo nájem knih, brožur,
letáků, prospektů, novin, časopisů,
periodik,
obrázkových knih, předloh ke kreslení, omalovánek, hudebnin
a kartografických
výrobků, na jejichž dodání se uplatňuje druhá snížená sazba
daně,
pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační
nebo další služby
poskytované
podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované
podle jiného právního předpisu.
81.21.10 Služby čištění vnitřních
prostor prováděné v domácnostech.
81.22.11 Služby mytí oken prováděné
v domácnostech.
88.10, 88.91 Domácí péče o děti,
staré, nemocné a zdravotně postižené občany.
93.11,
93.12, Poskytnutí oprávnění ke vstupu na
sportovní události; použití krytých
93.13,
93.29.11 i nekrytých sportovních zařízení
ke sportovním činnostem; služby související
s provozem rekreačních parků a pláží.
95.23 Opravy obuvi a kožených
výrobků.
95.29.11 Opravy a úpravy oděvů
a textilních výrobků.
95.29.12 Opravy jízdních kol.
96.02 Kadeřnické a holičské služby.
96.04 Služby tureckých lázní, saun,
parních lázní a solných jeskyní.
Druhé snížené sazbě daně podléhají služby, které
odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce
CZ-CPA platné k 1. lednu 2008 a výslovně uvedenému
slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této
přílohy.
Kódem nomenklatury celního sazebníku se pro účely
zařazení služby do příslušné sazby daně rozumí číselný
kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku
ve znění platném k 1. lednu 201872).
Pravidelnou hromadnou dopravou osob se rozumí přeprava osob
po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují
na předem určených zastávkách nebo místech podle předem
stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona
č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění
pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách,
ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb.,
o civilním letectví a o změně a doplnění
zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve
znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb.,
o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
nebo vyhlášky č. 122/2014 Sb., o jízdních řádech
veřejné linkové dopravy, jde-li o linkovou osobní dopravu
veřejnou.
Alkoholickými nápoji se pro účely zařazení služby do
příslušné sazby daně rozumí alkoholické nápoje podle zákona
č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými
účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.
Za služby čištění vnitřních prostor prováděné
v domácnostech a služby mytí oken prováděné
v domácnostech se pro účely zařazení služby do příslušné
sazby daně považuje úklid v obytném prostoru nebo rodinném
domě. Za úklidové práce v domácnosti se považuje také
úklid společných prostor bytového domu.
Příloha č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb.
Seznam zboží podléhajícího první
snížené sazbě daně
Kód nomenklatury Název zboží
celního sazebníku
01-05,
07-23, 25 - Potraviny včetně nápojů s výjimkou
alkoholických nápojů
a krmiva
pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady,
obvykle
určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané
jako
doplněk nebo náhražka potravin; voda.
Mimo
zboží zařazeného do číselných kódů 0402, 0404, 1901,
2106 a 2201, které je zahrnuto v příloze č. 3a
01-05, 07-23, 25 - Potraviny; krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin.
Mimo nápojů a vody; to neplatí pro tekuté mléčné výrobky pod kódem nomenklatury celního sazebníku v kapitole 4.
2201 - Pitná voda.
06 Živé
dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné;
řezané
květiny a dekorativní listoví.
0601, 0602 - Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné.
07-12 Rostliny a semena
28-30 - Radiofarmaka,
sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli,
antibiotika,
farmaceutické výrobky - jen určené pro zdravotní
služby,
prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely.
Mimo
zboží zařazeného do číselných kódů 2843-2846, 2852,
3002, 3003, 3004, 3006, které je zahrnuto v příloze
č. 3a.
28-30 - Sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky - jen určené pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely; radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě - určené pro zdravotní a veterinární služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní a veterinární lékařské účely.
4902 90, 4904, 4905, - Noviny, časopisy, periodika, hudebniny a kartografické
4911, 8523 výrobky, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud
- jsou obsaženy na hmotném nosiči a
- nejde o zboží, u kterého reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy představuje více než 50 % obsahu nebo které se výlučně nebo převážně sestává z hudebního zvukového obsahu nebo audiovizuálního obsahu.
01-96 - Zdravotnické prostředky nebo příslušenství zdravotnických
prostředků podle právního předpisu upravujícího
zdravotnické prostředky, které jsou obvykle určeny pro
výlučnou osobní potřebu nemocných nebo zdravotně
postižených k léčení nemoci, zdravotního postižení nebo ke
zmírnění jejich důsledků a které lze zařadit do
- úhradové skupiny v tabulce č. 1 oddílu C přílohy č. 3
k zákonu o veřejném zdravotním pojištění, pokud se nejedná
o zdravotnické prostředky, které lze zařadit do úhradové
skupiny „Nekategorizované zdravotnické prostředky“, vatu
buničitou nebo náplast s výjimkou hypoalergenní náplasti,
- přílohy č. 4 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění.
01 – 96 - Zdravotnické prostředky nebo příslušenství zdravotnických
prostředků podle právního předpisu upravujícího
zdravotnické prostředky, které jsou obvykle určeny pro výlučnou
osobní potřebu nemocných nebo zdravotně
postižených k léčení nemoci, zdravotního postižení nebo ke
zmírnění jejich důsledků, pokud se jedná o zdravotnické
prostředky zhotovené podle předpisu kvalifikovaného
zdravotnického pracovníka, kterým tento pracovník vydává
individuální návrh charakteristik zdravotnického prostředku
určeného k použití pouze pro jednoho konkrétního pacienta.
90 - Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, chirurgických pásů
a kýlních pásů; dlahy a jiné prostředky k léčbě zlomenin; umělé
části těla; pomůcky pro nedoslýchavé a jiné prostředky nošené
v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke
kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti, a to
pouze zdravotnické prostředky nebo příslušenství
zdravotnických prostředků podle právního předpisu
upravujícího zdravotnické prostředky, pokud jsou obvykle
určeny pro výlučnou osobní potřebu nemocných
nebo zdravotně postižených k léčení nemoci nebo zdravotního
postižení nebo ke zmírnění jejich důsledků.
48, 64, 66, 84, - Zboží pro osobní používání nemocnými
85, 87, 90, 91 nebo zdravotně postiženými k léčení nemoci
nebo zdravotního postižení nebo ke zmírnění jejich důsledků,
jež není zdravotnickým prostředkem nebo příslušenstvím
zdravotnických prostředků podle právního předpisu
upravujícího zdravotnické prostředky, a to:
- Braille papír
- Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé
a částečně vidící osoby
- Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory)
upravené k používání nevidomými a částečně vidícími osobami
nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou
- Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem
pro nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací
stroje s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé
a částečně vidící osoby
- Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící
osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým
adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, a jejich jednotky
a přídavná zařízení s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo
hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu
- Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící
osoby, klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné
výstupní a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového
písma
- Jednotky počítačů a přídavná zařízení k počítačům umožňující
jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo
amputovanými končetinami
- Telefony a videotelefony konstruované pro použití neslyšícími
osobami
- Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící
osoby
- Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící,
nevidomé a částečně vidící osoby
- Ruční ovládání nožních pedálů, ruční páky, včetně řadicí páky,
pro tělesně postižené osoby
- Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovým nebo
hlasovým výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovů
a vibrační a světelné hodinky pro neslyšící osoby
- Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky
s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně
vidící osoby
- Části a součásti těchto výrobků, u kterých je čestným
prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému výše
uvedenému druhu zboží.
94 - Dětské sedačky do automobilů.
4401 - Palivové dřevo v polenech,
špalcích, větvích, otepích nebo
podobných tvarech; dřevěné štěpky nebo třísky,
piliny a dřevěný
odpad a zbytky, též aglomerované do polen, briket,
pelet nebo
podobných tvarů, určené jako palivo.
Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu
vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku, ve
znění platném k 1. lednu 201872)
2018.
První snížené Snížené sazbě daně
podléhá zboží, které odpovídá současně kódu nomenklatury
celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu
k tomuto kódu v textové části této přílohy.
Alkoholickými nápoji se pro účely zařazení zboží do
příslušné sazby daně rozumí alkoholické nápoje podle zákona
č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými
účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha č. 3a k zákonu č. 235/2004 Sb.
Seznam zboží podléhajícího druhé snížené sazbě
daně
Kód nomenklatury Název
zboží
celního sazebníku
0402, 0404, 1901, 2106 - Počáteční
a pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro malé
děti.
0801,
1101 až 1106, - Mlýnské výrobky, a to:
1201,
1204, - z obilovin, které jsou uvedeny pod
kódy nomenklatury celního
1206
až 1208, 1212, sazebníku v kapitole 10
1214,
2004, 2005 - z výrobků, které jsou uvedeny
pod kódy nomenklatury celního
sazebníku
v kapitolách 8 a 12
- z brambor
- ze
sušených luštěnin čísla 0713, ze sága nebo z kořenů
nebo hlíz
čísla
0714 nebo z výrobků kapitoly 8.
- Směsi těchto mlýnských výrobků
1107 až 1109, 1903, 3505 - Slad, škroby,
pšeničný lepek a směsi těchto výrobků.
1806,
1901, 2004, 2005, - Upravené mlýnské výrobky
a připravené směsi k přípravě potravin
2103, 2106 pro osoby s nesnášenlivostí
lepku.
2201 - pitná voda.
2843-2846,
2852, 3002, - Radiofarmaka, očkovací látky, léky,
kontrastní prostředky pro
3003,
3004, 3006 rentgenová vyšetření, diagnostické
reagencie určené k podávání
pacientům,
chemické antikoncepční přípravky na hormonálním
základě
- určené pro zdravotní a veterinární služby, prevenci
nemocí a léčbu pro humánní a veterinární
lékařské účely.
4901
- 4905, 4911, 8523 - Knihy, brožury, letáky,
prospekty, noviny, časopisy, periodika,
obrázkové
knihy, předlohy ke kreslení, omalovánky, hudebniny
a kartografické
výrobky, včetně zvukového záznamu přednesu
jejich
obsahu, pokud
- jsou
obsaženy na hmotném nosiči a
- nejde
o zboží, u kterého reklama představuje více než 50 %
obsahu
nebo které se výlučně nebo převážně sestává
z hudebního
zvukového obsahu nebo audiovizuálního obsahu.
Kódem nomenklatury celního sazebníku se pro účely
zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí číselný
kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku
ve znění platném k 1. lednu 201872).
Druhé snížené sazbě daně podléhá zboží, které
odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku
a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu
v textové části této přílohy.
Počáteční a pokračovací kojeneckou výživou se
pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí
potraviny definované v článku 2 odst. 2 písm. c)
a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 609/2013 ze dne 12. června 2013, o potravinách
určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní
lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci
hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnice
Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení
Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009.
Potravinami pro malé děti se rozumí potraviny definované v článku
2 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 609/2013.
Mlýnské výrobky a směsi těchto mlýnských výrobků, slad,
škroby, pšeničný lepek a směsi těchto výrobků, upravené
mlýnské výrobky a připravené směsi k přípravě
potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku musí splňovat
požadavky na složení potravin pro osoby s nesnášenlivostí
lepku definované v nařízení Komise (ES) č. 41/2009 ze
dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin
vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku.
Pitnou vodou se pro účely tohoto zákona rozumí pitná
voda dodávaná odběratelům vodovodem podle zákona č. 274/2001
Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech
a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
Reklamou
se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí
reklama podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy
a o změně a doplnění zákona č. 468/1991
Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání,
ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších
předpisů.
1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.
Směrnice Rady 2006/79/ES ze dne 5. října 2006 o osvobození zboží dováženého v drobných zásilkách neobchodní povahy ze třetích zemí od daní.
Směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě.
Třináctá směrnice Rady ze dne 17. listopadu 1986 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným na území Společenství.
Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, kterou se mění směrnice Rady 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby.
Směrnice Rady 2008/117/ES ze dne 16. prosince 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty za účelem boje proti daňovým únikům spojeným s plněním uvnitř Společenství.
Směrnice Rady 2009/47/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o snížené sazby daně z přidané hodnoty.
Směrnice Rady 2009/69/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o daňové úniky spojené s dovozem.
Směrnice Rady 2009/132/ES ze dne 19. října 2009, kterou se vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm. b) a c) směrnice 2006/112/ES, pokud se jedná o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu.
Směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou semění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.
Směrnice Rady 2010/23/EU ze dne 16. března 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů.
Směrnice Rady 2010/66/EU ze dne 14. října 2010, kterou se mění směrnice 2008/9/ES, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě.
Směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o pravidla fakturace.
Směrnice Rady 2013/61/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o francouzské nejvzdálenější regiony, a zejména Mayotte.
Směrnice Rady 2013/42/EU ze dne 22. července 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o mechanismus rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH.
Směrnice Rady 2013/43/EU ze dne 22. července 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů.
Směrnice Rady (EU) 2016/1065 ze dne 27. června 2016, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zacházení s poukazy.
Směrnice Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku.
Směrnice Rady (EU) 2018/1713 ze dne 6. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty uplatňované na knihy, noviny a časopisy
Směrnice Rady (EU) 2018/1910 ze dne 4. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy.
Směrnice Rady (EU) 2019/475 ze dne 18. února 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o zahrnutí italské obce Campione d'Italia a italských vod jezera Lugano do celního území unie a do územní působnosti směrnice 2008/118/ES.
Směrnice Rady (EU) 2019/1995 ze dne 21. listopadu 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o ustanovení týkající se prodeje zboží na dálku a určitých domácích dodání zboží.
Směrnice Rady (EU) 2021/1159 ze dne 13. července 2021, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o dočasná osvobození od daně při dovozu a některých dodáních v reakci na pandemii COVID 19.
Směrnice Rady (EU) 2019/2235 ze dne 16. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty a směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní, pokud jde o obranné úsilí v rámci Unie.
Směrnice Rady (EU) 2020/284 ze dne 18. února 2020, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb.
Směrnice Rady (EU) 2022/542 ze dne 5. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a (EU) 2020/285, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty.
K části třicáté čtvrté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 44a
Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné73), odbytné nebo odchodné74), se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem.
§ 44b
(1) Uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu anebo v den skončení pracovního nebo služebního poměru, poskytne krajská pobočka Úřadu práce kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby uvedené v § 44a. Podpora v nezaměstnanosti se poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta kompenzace podle věty první.(2) Výše kompenzace se stanoví jako násobek doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku15, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání podle pracovněprávních předpisů15); pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů15).(3) V případě, že uchazeč o zaměstnání nebude moci průměrný měsíční čistý výdělek doložit, kompenzace se poskytne ve výši násobku doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byl uchazeč o zaměstnání zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání.(4) Náleží-li kompenzace jen po část kalendářního měsíce, stanoví se její výše v poměrné částce odpovídající počtu kalendářních dnů, za které náleží. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.(5) O poskytnutí kompenzace vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí.(6) O výši vyplacené kompenzace informuje krajská pobočka Úřadu práce zaměstnavatele do 3 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Zaměstnavatel je povinen uvedenou částku Úřadu práce uhradit do 10 pracovních dnů od doručení této informace, a to i v případě, že dlužné odstupné již vyplatil. Nesplnění této povinnosti oznamuje krajská pobočka Úřadu práce celnímu úřadu příslušnému podle sídla zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou; neuhrazenou částku vyplacené kompenzace vymáhá na zaměstnavateli tento celní úřad.__________________
73)§ 67 zákoníku práce.74)§ 138 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.§ 155 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.***
§ 48
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu32g) v délce alespoň
36 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než36měsíceměsíců, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)].
§ 49
(1) Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň
69 měsíců; tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise36) nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)].(2) Do doby
69 měsíců podle odstavce 1 se nezapočítává doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a 3) a krátkodobým zaměstnáním.
K části třicáté páté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 6
Placení poplatku
(1) Poplatky se platí v české měně, nestanoví-li tento zákon jinak (odstavce 2, 3 a 5).
(2) České zastupitelské úřady vyměřují procentní poplatky v té cizí měně, ve které je vyjádřen základ poplatku. Vztahuje-li se předmět úkonu, prováděný českým zastupitelským úřadem, k peněžním prostředkům poplatníka a tyto prostředky má český zastupitelský úřad u sebe, může procentní poplatek vybrat srážkou z těchto prostředků.
(3) Poplatky stanovené pevnou částkou mohou české zastupitelské úřady vybírat rovněž
a) v měně státu, v němž mají své sídlo, nebo
b) v měně jiného státu, je-li Českou národní bankou vyhlašován kurs devizového trhu této měny.
(4) Pro účely placení poplatku podle odstavců 2 a 3 provede český zastupitelský úřad přepočet na cizí měnu a naopak podle kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího lhůtám splatnosti poplatku stanoveného pevnou částkou nebo vyměřeného platebním výměrem, a to po celý následující kalendářní měsíc. Pro přepočet měn, jejichž kurs devizového trhu Česká národní banka nevyhlašuje, použije český zastupitelský úřad kurs amerického dolaru k místní měně vyhlášený centrální bankou státu, v němž má český zastupitelský úřad sídlo, a to rovněž k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, také po celý následující kalendářní měsíc.
(5) Poplatky placené na českých hraničních přechodech mohou správní úřady vybírat rovněž v cizí měně, kterou tuzemské banky vykupují.
(6) Přepočet české měny na cizí měnu a naopak provádí správní úřad na českém hraničním přechodu podle kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v pátek týdne, který předchází dni splatnosti poplatku stanoveného pevnou částkou, nebo dni splatnosti poplatku vyměřeného platebním výměrem, a to po celý následující týden. Přeplatek na poplatku (§ 7 odst. 2), který byl zaplacen v cizí měně, může správní úřad vrátit v české měně.
(7) Poplatky přepočítávané z české měny na cizí měnu a naopak se zaokrouhlují na celé měnové jednotky nahoru, nestanoví-li sazebník jinak.
(8) Poplatky vyměřované a vybírané správními
úřady se sídlem na území České republiky, s výjimkou
poplatků vyměřovaných a vybíraných orgány územních
samosprávných celků, poplatků vyměřovaných a vybíraných
na českých hraničních přechodech a poplatků vyměřovaných
a vybíraných Českou národní bankou, lze platit kolkovými
známkami, jestliže poplatek nepřevyšuje 5 000 Kč.
V ostatních případech, s výjimkou poplatků
vyměřovaných a vybíraných českými zastupitelskými úřady
a orgány územních samosprávných celků, se poplatky
Poplatky se platí na zvláštní účet státního rozpočtu.
Zvláštní účet státního rozpočtu zřizuje u České
národní banky příslušný správní úřad se souhlasem
Ministerstva financí. U českých zastupitelských úřadů se
poplatky platí na účty těchto úřadů v zahraničí
a způsob placení poplatků u orgánů územních
samosprávných celků si určí tyto orgány podle zvláštního
právního předpisu upravujícího správu daní.
§ 7
Vracení poplatku
(1) Správní úřad vrátí poplatek v plné výši na žádost osoby, která poplatek zaplatila,
a) nebyl-li proveden požadovaný úkon, vymezený v jednotlivých položkách sazebníku, a nejde-li o poplatek, jehož předmětem je správním úřadem přijatá žádost, návrh, přihláška, podnět, námitka, ohlášení nebo oznámení,
b) byl-li zaplacen poplatek, který není stanoven v sazebníku,
c) byl-li zaplacen poplatek osobou, která není podle tohoto zákona poplatníkem.
(2) Správní úřad vrátí na žádost poplatníka částku, o kterou zaplatil poplatník na poplatku více, než činí sazba stanovená v sazebníku (dále jen „přeplatek na poplatku“).
(3) Proti rozhodnutí o vrácení poplatku a rozhodnutí o vrácení přeplatku na poplatku podle odstavců 1 a 2 není přípustný opravný prostředek.
(4) Zaplatil-li poplatník poplatek až po dni nabytí právní moci rozhodnutí správního úřadu o zastavení řízení podle § 5 odst. 4, vrátí správní úřad na žádost poplatníka nejvýše 50 % zaplaceného poplatku, a to jen přesahuje-li výše poplatku částku 100 Kč.
(5) O vrácení poplatku, jeho části nebo přeplatku na
poplatku rozhoduje a poplatek, jeho část nebo přeplatek na
poplatku vrací správní úřad, kterému byl poplatek zaplacen.
Poplatek, který byl zaplacen kolkovou známkou, vrátí
správní úřad ze zvláštního účtu státního rozpočtu.
Nemá-li správní úřad tento zvláštní účet státního
rozpočtu zřízen, vrátí poplatek, zaplacený kolkovou známkou,
na základě jeho rozhodnutí, finanční úřad místně příslušný
podle sídla správního úřadu, který o vrácení poplatku
rozhodl.
(6) Odstavce 1 až 5 se při vracení poplatku nepoužijí, stanoví-li sazebník jinak.
***
Příloha
Sazebník
Položka
35
|
||||||||
|
|
|
|
|||||
|
|
|
|
|
||||
|
|
|
|
|
||||
|
|
|||||||
|
|
|
|
|
||||
|
|
|
|
|
||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||
|
|
|||||||
|
|
|
|
|
|
|||
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|||||||
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|||||||
|
|
|
|
|||||
|
||||||||
Osvobození
Od
poplatků podle písmen A a B této položky jsou
osvobozena povolení k dopravě zemědělských strojů
v souvislosti se sezónními pracemi v zemědělství.
Zmocnění
Správní
úřad může upustit od vybrání poplatku podle písmene
B této položky nebo sazbu poplatku snížit na základě
vzájemnosti za účelem zabezpečení zásad dopravní politiky.
Poznámka
Stanovené
limity rozměrů, hmotnosti na nápravu a hmotnost vozidla
stanoví zákon č. 56/2001 Sb. a vyhláška
č. 341/2002 Sb.,
o schvalování technické způsobilosti a o technických
podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění
vyhlášky č. 100/2003 Sb.
Položka 35
1. Přijetí žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem podle zákona o pozemních komunikacích, jde-li o
a) jednorázové zvláštní užívání pozemní komunikace nadměrným vozidlem o hmotnosti nejvýše 60 tun
Kč 4 500
b) jednorázové zvláštní užívání pozemní komunikace nadměrným vozidlem o hmotnosti nad 60 tun
Kč 11 500
c) opakované zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrným vozidlem o hmotnosti nejvýše 48 tun
Kč 22 000
d) opakované zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrným vozidlem o hmotnosti nad 48 tun
Kč 32 000
Osvobození
Od poplatků podle této položky jsou osvobozena přijetí žádostí o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem v souvislosti se sezónními pracemi v zemědělství.
K části třicáté šesté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 27
Sociální fond
(1) Zdrojem
sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů veřejné
výzkumné instituce ve výši 2 1 %
z ročního objemu nákladů veřejné výzkumné instituce
zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní
pohotovost a příděl ze zisku. Nejméně 50 % ze základního
přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty
spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně
z příjmů fyzických osob. Jeho užití Užití
sociálního fondu se řídí pravidly pro hospodaření s fondy
veřejné výzkumné instituce [§ 18 odst. 2 písm. d)
a § 20 odst. 1 písm. e)].
(2) Pro účely vymezení způsobilých nákladů ve výzkumu, vývoji a inovacích23) se sociální fond veřejné výzkumné instituce považuje za fond kulturních a sociálních potřeb.
K části třicáté sedmé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 418l
Společná ustanovení
(1)
Přestupky podle § 418j a 418k projednává ministerstvo.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.
K části třicáté osmé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 3
Vymezení některých pojmů
V tomto zákoně se rozumí
a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění; za pojištěnce se považuje též fyzická osoba po zániku pojištění, pokud jí plyne ochranná lhůta (§ 15), uplatňuje nárok na dávku pojištění (dále jen „dávka“) nebo dávku pobírá,
b) zaměstnavatelem právnická osoba nebo fyzická osoba, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby, věznice a vazební věznice (dále jen „věznice“), v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonává zabezpečovací detenci osoba zařazená do práce, a útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů3) služební příjem nebo vojákům z povolání4) služební plat a vojákům v záloze ve výkonu vojenské činné služby služné, popřípadě organizační složky státu nebo právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání nebo vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby, (dále jen „služební útvar“),
c) sídlem zaměstnavatele
1. u právnické osoby její sídlo nebo sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci; sídlem organizační složky se rozumí adresa jejího umístění,
2. u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu5), a jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu6) v České republice; u osoby, která nemá hlášený ani trvalý pobyt v České republice, místo jejího podnikání na území České republiky a v případě, že taková osoba na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu zaměstnance, místo výkonu práce těchto zaměstnanců,
3. u organizační složky státu a služebního úřadu jejich sídlo stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě statutem nebo obdobným předpisem,
d) mzdovou účtárnou útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů,
e) započitatelným příjmem příjem, který se podle zvláštního právního předpisu1) zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na nemocenské a důchodové pojištění,
f) dosaženým příjmem započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci do kalendářního měsíce,
g) zaměstnáním činnost zaměstnance pro zaměstnavatele, ze které mu plynou nebo by mohly plynout od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů podle právního předpisu upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny,
h) osobou samostatně výdělečně činnou fyzická osoba považovaná za osobu samostatně výdělečně činnou pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu7),
i) samostatnou výdělečnou činností činnost považovaná za samostatnou výdělečnou činnost pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu, a to včetně spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti8),
j) pojištěnou činností zaměstnání vykonávané za podmínek zakládajících účast na pojištění, samostatná výdělečná činnost, pokud se osoba samostatně výdělečně činná na základě výkonu této činnosti přihlásila k účasti na pojištění, a zaměstnání zahraničního zaměstnance, pokud se přihlásil k účasti na pojištění,
k) podpůrčí dobou doba, po kterou má být podle tohoto zákona vyplácena dávka,
l) sociální událostí, s níž tento zákon spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény9), vznik potřeby ošetřování nebo péče o fyzickou osobu v případech uvedených v § 39, vznik potřeby dlouhodobé péče, nástup na peněžitou pomoc v mateřství, nástup na dávku otcovské poporodní péče a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo,
m) porodem takové ukončení těhotenství, při kterém je do matriky narození zapsáno narození dítěte,
n) domáckým zaměstnancem zaměstnanci, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sami rozvrhují,
o) smluvním zaměstnancem zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (dále jen „zahraniční zaměstnavatel“), je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele,
p) smluvním zaměstnavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má ve smyslu písmene c) sídlo na území České republiky a u níž jsou v České republice činní zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli,
q) zahraničním zaměstnancem zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele, je-li činný v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele,
r) státem, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, mimo těchto států též členské státy Evropské unie,
s) členským státem Evropské unie též stát, který není členem Evropské unie, avšak aplikuje předpisy Evropské unie o koordinaci systémů sociálního zabezpečení10),
t) mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení smlouva o sociálním zabezpečení, která obsahuje ustanovení o používání právních předpisů při výdělečné činnosti na území druhého smluvního státu,
u) otcem dítěte muž zapsaný jako otec dítěte do knihy narození81),
v) domácností společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby; v případě svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče30) obou rodičů se za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů,
w) prací práce, pracovní nebo obdobná činnost, funkce nebo služba,
x) dobou zaměstnání období od počátku výkonu činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele do konce období, v němž tato činnost měla nebo mohla být vykonávána.
***
§ 7a
Pojištění
zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce
(1) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení
práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku
uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim
zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10
000 Kč.
(2) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení
práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních
měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován
zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení
práce ve výši uvedené v odstavci 1; ustanovení § 7 odst.
3 platí zde obdobně.
(3) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení
práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával
v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více
dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů
z těchto dohod podle odstavce 2 dosáhl v kalendářním
měsíci aspoň částku uvedenou v odstavci 1; zaměstnanec je
účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových
zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož
zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce
zaměstnavatele.
Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce
§ 7a
(1) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a úhrn zúčtovaného započitatelného příjmu ze všech dohod o provedení práce za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění.
(2) Částka rozhodná pro účast na pojištění činí
ze všech zaměstnání vykonávaných na základě dohody o provedení práce u téhož zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci 25% průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů, nebo
ze všech zaměstnání vykonávaných na základě dohody o provedení práce u různých zaměstnavatelů v jednom kalendářním měsíci 40% průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.
(3) Výši částky rozhodné pro účast na pojištění podle odstavce 2 písm. a) a b) stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.
§ 7b
(1) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž mu byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce ve výši aspoň částky rozhodné pro účast na pojištění podle § 7a odst. 2 písm. a).
(2) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění podle § 7a odst. 2 písm. a); za téhož zaměstnavatele se považuje též právní nástupce zaměstnavatele.
(3) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u různých zaměstnavatelů více dohod o provedení práce a úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění podle § 7a odst. 2 písm. b).
(4) Zaměstnanec je účasten pojištění podle odstavců 1 až 3 nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v kalendářním měsíci.
(5) Je-li zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce účasten pojištění pro splnění podmínky podle § 7a odst. 2 písm. b), je pojištěn z výkonu každé dohody o provedení práce.
(6) Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení výkonu dohody o provedení práce se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.
§ 7c
Zaměstnavatel je povinen zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce prokazatelným způsobem písemně informovat nejpozději v den nástupu zaměstnance do zaměstnání o povinnosti zaměstnance podle § 7d odst. 1 a upozornit jej na následky nesplnění této povinnosti podle § 9 odst. 6 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
§ 7d
(1) Je-li zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce v kalendářním měsíci zaměstnán na základě dohody o provedení práce u více zaměstnavatelů, je tento zaměstnanec povinen prokazatelným způsobem nejpozději v den jeho nástupu do dalšího zaměstnání na základě dohody o provedení práce sdělit tuto skutečnost všem zaměstnavatelům, u nichž je zaměstnán na základě dohody o provedení práce. Povinnost podle věty první má zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce též vůči osobě, která byla jeho zaměstnavatelem (dále jen „bývalý zaměstnavatel“) a u níž byl zaměstnán na základě dohody o provedení práce v rámci téhož kalendářního měsíce, v němž je činný na základě dohody o provedení práce u jiného zaměstnavatele. Povinnost podle věty první se považuje za splněnou ode dne doručení oznámení podle § 9 odst. 6 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavateli.
(2) Sdělení podle odstavce 1
a) je zaměstnanec povinen učinit v listinné nebo elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou zaměstnavatelem nebo do datové schránky zaměstnavatele,
b) musí obsahovat identifikační údaje zaměstnance a zaměstnavatele, vůči kterému je oznámení činěno, a datum nástupu do dalšího zaměstnání na základě dohody o provedení práce,
c) činí zaměstnanec vůči témuž zaměstnavateli jen jednou, a to při prvním z dalších zaměstnání na základě dohody o provedení práce u jiného zaměstnavatele.
(3) Zaměstnavatel nebo bývalý zaměstnavatel je povinen potvrdit zaměstnanci převzetí jeho sdělení podle odstavce 1 ve lhůtě do 8 dnů ode dne převzetí tohoto sdělení. Pro účely řízení o určení plátce pojistného podle § 91 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je zaměstnanec povinen uchovávat potvrzení o převzetí sdělení podle věty první.
***
§ 18
(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.
(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na nemocenské a důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na nemocenské a důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu18a); do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem1).
(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.
(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.
(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.
(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.
(7) Vyloučenými dny jsou
a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,
b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény)19); v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se těmito vyloučenými dny rozumí období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné,
d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu1 neplatí pojistné na pojištění,
e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.
§ 19
(1) Pro účely § 18 odst. 4 až 6 se za vznik pojištění považuje
a) u zaměstnance, který je pojištěn při výkonu zaměstnání malého rozsahu (§ 7 odst. 2) nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce (§ 7a odst. 2), nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání, a to i když zaměstnání nezaložilo účast na pojištění v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec do zaměstnání nastoupil,
b) u zaměstnanců propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence opětovný nástup zaměstnance do zaměstnání, které trvalo po dobu výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.
(2) U pojištěnce uvedeného v § 32 odst. 1 písm. d) a e) se rozhodné období zjišťuje ke dni prvního převzetí dítěte do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal do péče totéž dítě opakovaně.
(3) U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21.
(4) Rozhodné období pro ošetřovné se u pojištěnce, který převzal ošetřování (péči) podle § 39 odst. 4 věty druhé místo jiného oprávněného, zjišťuje ke dni převzetí ošetřování (péče).
(5) Rozhodné období pro dlouhodobé ošetřovné se zjišťuje ke dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo ke dni prvního převzetí dlouhodobé péče, jde-li o pojištěnce, který převzal dlouhodobou péči.
(6) U zaměstnankyně převedené na jinou práci nebo na jiné služební místo z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení se rozhodné období zjišťuje namísto ke dni vzniku sociální události ke dni převedení, pokud je to pro ni výhodnější.
(7) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat alespoň 30 kalendářních dnů, je pravděpodobným příjmem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nebo 6 není alespoň 30 kalendářních dnů.
(8) Nelze-li rozhodné období stanovit podle § 18 odst. 6 proto, že nelze určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Ustanovení odstavce 7 věty třetí platí zde obdobně.
(9) Za vyměřovací základ zaměstnance se považují také příjmy, které se podle zvláštního právního předpisu20) zahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné na nemocenské a důchodové pojištění a které byly dosaženy při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo na základě dohody o provedení práce v těch kalendářních měsících rozhodného období, v nichž nebyl zaměstnanec při výkonu tohoto zaměstnání pojištěn; do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní měsíce.
(10) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 3 nemá osoba samostatně výdělečně činná žádný měsíční základ, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí dávky z pojištění osoby samostatně výdělečně činné.
(11) Vznikne-li sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se při určení rozhodného období tak, jako by sociální událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění.
(12) Denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského osoby pečující nebo osoby v evidenci je jedna třicetina částky odměny náležející osobě pečující nebo osobě v evidenci naposledy za kalendářní měsíc předcházející měsíci, v němž jí dočasná pracovní neschopnost vznikla. Nenáležela-li osobě pečující nebo osobě v evidenci odměna za žádný z kalendářních měsíců před měsícem, v němž jí vznikla dočasná pracovní neschopnost, je jejím denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského jedna třicetina částky odměny, která jí náležela za kalendářní měsíc, v němž jí dočasná pracovní neschopnost vznikla. Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského při karanténě nařízené podle zvláštního právního předpisu a pro výpočet ostatních dávek nemocenského pojištění se u osoby pečující nebo osoby v evidenci stanoví obdobně.
(13) Denní vyměřovací základ zahraničního zaměstnance se stanoví obdobným způsobem, jako se stanoví denní vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných.
(14) Nemůže-li příslušný orgán nemocenského pojištění zjistit vyměřovací základy zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce rozhodného období, považuje se za vyměřovací základ zaměstnance za jednotlivý kalendářní měsíc minimální mzda platná v kalendářním měsíci; to neplatí u zaměstnání malého rozsahu.
***
§ 85
Úkoly České správy sociálního zabezpečení
(1) Česká správa sociálního zabezpečení
a) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení v oblasti pojištění,
b) rozhoduje o odvoláních ve věcech pojištění, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,
c) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech pojištění,
d) vede registr pojištěnců, jde-li o zaměstnané osoby, zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění, a osoby samostatně výdělečně činné,
e) vede registr zaměstnavatelů zaměstnávajících zaměstnané osoby nebo zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění,
f) zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona a poskytuje tyto tiskopisy bezplatně ostatním orgánům nemocenského pojištění, ošetřujícím lékařům a dalším subjektům, které tyto tiskopisy používají,
g) zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti pojištění.
(2) Lékaři České správy sociálního zabezpečení posuzují pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby a plní úkoly uvedené v § 84 odst. 3 písm. d) a j) pro účely odvolacího řízení. Je-li lékař České správy sociálního zabezpečení vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
***
§ 93
(1) Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnané osoby nebo zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění, je povinen přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů; na tomto tiskopise uvádí též všechny peněžní ústavy v České republice, u nichž má vedeny účty. Zaměstnavatel je povinen uvést na tomto tiskopisu též všechny své mzdové účtárny s uvedením jejich adres a osob, které jsou za ně oprávněny jednat jménem zaměstnavatele. Jestliže zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle věty první nebo není povinen se přihlásit podle § 136 odst. 4 zákona o zaměstnanosti, zaměstnává zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu
nebo zaměstnáním na základě dohody o provedení práce, a v průběhu tohoto zaměstnání vznikne tomuto zaměstnanci pojištění, je zaměstnavatel povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů nejpozději do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci pojištění vzniklo.(2) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě uvedené v odstavci 1 větě první přihlásit na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů též každou svou mzdovou účtárnu; na tomto tiskopise je povinen uvést též okruh zaměstnanců organizační složky, popřípadě jinak vymezený okruh zaměstnanců, pro které mzdová účtárna vede evidenci mezd nebo platů. Pokud bude mzdová účtárna zřízena až po podání přihlášky zaměstnavatele do registru zaměstnavatelů podle odstavce 1, běží lhůta 8 kalendářních dnů k jejímu přihlášení ode dne jejího zřízení.
(3) Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit každou změnu údajů, které uvedl na předepsaném tiskopisu podaném podle odstavců 1 a 2, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala. Zaměstnavatel je dále povinen písemně ohlásit rozhodnutí soudu o zrušení zaměstnavatele, a to do 8 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, a ve stejné lhůtě též další případy zrušení zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů48). Fyzická osoba, která pokračuje v živnosti po úmrtí fyzické osoby, která byla zaměstnavatelem, do skončení řízení o projednání dědictví je povinna písemně ohlásit do 30 dnů okresní správě sociálního zabezpečení den úmrtí této fyzické osoby a své pokračování v její živnosti podle zvláštního právního předpisu49).
(4) Zaměstnavatel je povinen se odhlásit na předepsaném tiskopisu z registru zaměstnavatelů, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem. V případě zániku zaměstnavatele je povinen jeho právní nástupce odhlásit ho na předepsaném tiskopisu z registru zaměstnavatelů, a to do 8 kalendářních dnů ode dne jeho zániku. V případě zániku zaměstnavatele bez právního nástupce je povinen ten, kdo byl ke dni zániku zaměstnavatele pověřen jeho likvidací, odhlásit zaměstnavatele na předepsaném tiskopisu z registru zaměstnavatelů, a to nejméně do 8 kalendářních dnů ode dne jeho zániku.
(5) Při zrušení mzdové účtárny, která byla zapsána v registru zaměstnavatelů, je zaměstnavatel povinen odhlásit ji na předepsaném tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne zrušení mzdové účtárny.
(6) Zaměstnavatelé a jejich mzdové účtárny jsou povinni ve styku s okresní správou sociálního zabezpečení a Českou správou sociálního zabezpečení používat přidělený variabilní symbol zaměstnavatele a mzdové účtárny.
(7) Ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 neplatí, má-li zaměstnavatel jen jednu mzdovou účtárnu, jejíž místo je shodné se sídlem zaměstnavatele.
(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahují na zaměstnavatele, který zaměstnává jen zahraniční zaměstnance.
(9) Úkoly podle odstavců 1 až 5 plní zaměstnavatelé u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
§ 94
(1) Zaměstnavatel je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou touto správou na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání, a den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání. U smluvního zaměstnance oznamuje zaměstnavatel podle věty první den zahájení výkonu práce na území České republiky a den skončení výkonu této práce do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu této práce. U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu,
a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, u kterýchu kterého zaměstnavatel nebyl povinen oznámit den nástupu do zaměstnání podle § 136 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění; vznikla-li tomuto zaměstnanci v kalendářním měsíci, v němž doba zaměstnání skončila, účast na pojištění na základě postupu podle § 7 odst. 3a § 7a odst. 2 části věty za středníkem, oznamuje zaměstnavatel den nástupu do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zúčtován příjem, který založil účast na pojištění. U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání, a to do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání, a den skončení tohoto zaměstnání, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení tohoto zaměstnání. U zaměstnance, u kterého zaměstnavatel oznámil den nástupu do zaměstnání podle § 136 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, je postup podle věty třetí splněn. Jestliže zaměstnanec uplatnil nárok na výplatu dávky a zaměstnavatel ještě den nástupu zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním žádosti tohoto zaměstnance o dávku podle § 97 odst. 1. Jestliže by lhůta pro oznámení skončení doby zaměstnání uplynula dříve, než lhůta pro oznámení dne nástupu zaměstnance do zaměstnání, oznamuje zaměstnavatel den skončení doby zaměstnání těchto zaměstnanců ve lhůtě stanovené pro oznámení dne nástupu těchto zaměstnanců do zaměstnání.(2) Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání, a to do 8 dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděl.
(3) Zaměstnavatel může s okresní správou sociálního zabezpečení písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností uvedených v odstavcích 1 a 2. Tuto dohodu může písemně vypovědět zaměstnavatel i okresní správa sociálního zabezpečení; platnost dohody končí prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla vypovězena.
(4) Zaměstnavatel je povinen v oznámení o dni nástupu zaměstnance do zaměstnání (zahájení výkonu práce na území České republiky u smluvního zaměstnance) podle odstavce 1 uvést též údaje o zaměstnanci potřebné pro zanesení do registru pojištěnců (§ 122).
(5) Součástí oznámení podle odstavce 1 o dni skončení doby zaměstnání se zaměstnancem jsou též údaje podle § 42 odst. 3 zákona o zaměstnanosti potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti, týká-li se toto oznámení zaměstnaných osob.
§ 95
(1) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných pojištění, která musí pro účely pojištění obsahovat tyto údaje:
a) jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu zaměstnance, den nástupu do zaměstnání a skončení doby zaměstnání, druh činnosti zakládající účast na pojištění, údaj o místě výkonu práce, je-li toto místo trvale v cizině, a o tom, zda je zaměstnanec v cizině povinně účasten důchodového pojištění, státní občanství, a byl-li zaměstnanec povinně účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti nebo za jejího trvání, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění, a u smluvního zaměstnance též identifikační údaje jeho zahraničního zaměstnavatele, jakož i den zahájení a den skončení výkonu práce smluvního zaměstnance na území České republiky,
b) výši sjednaného (stanoveného) započitatelného příjmu,
c) výši započitatelného příjmu za jednotlivá mzdová (výplatní) období,
d) dobu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a dobu karantény, které spadají do doby zaměstnání, dobu ošetřování fyzické osoby v případech uvedených v § 39 (péče o dítě ve věku do 10 let), dobu poskytování dlouhodobé péče, dobu mateřské dovolené a rodičovské dovolené, dobu vazby, dobu výkonu zabezpečovací detence a výkonu trestu odnětí svobody zaměstnance a další dny jeho omluvené nepřítomnosti v práci, dny pracovního volna bez náhrady příjmu, poskytnutých zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok, a dny výkonu práce zaměstnance v pojištěné činnosti v době, v níž má nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, otcovské, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného,
e) neomluvené pracovní dny zaměstnance, popřípadě jejich části,
f) záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní nebo invalidní důchod, a od kdy jej pobírá, plátce tohoto důchodu, a je-li tento důchod pobírán ze státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, též záznam o tom, z jakého státu je tento důchod pobírán a jaký cizozemský nositel pojištění je plátcem důchodu,
g) předcházející orgán, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud jím není okresní správa sociálního zabezpečení,
h) výši vyměřovacího základu pro pojistné,
i) název zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec zdravotně pojištěn,
j) nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle tohoto zákona, údaje o jeho povinné účasti na důchodovém pojištění v cizině
.,k) potvrzení o splnění povinnosti zaměstnavatele podle § 7c.
(2) Zaměstnavatel je povinen vést o svých zaměstnancích, jejichž zaměstnání jim nezakládá účast na pojištění, údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) s tím, že údaj o druhu činnosti se týká činnosti, která nezakládá účast na pojištění.
(3) Povinnost uvedená v odstavci 2 platí též pro zaměstnavatele, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů, a pro zaměstnavatele, který je z tohoto registru odhlášen.
(4) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, která obsahuje údaje podle odstavce 1, potvrzení o splnění povinnosti zaměstnavatele podle § 7c a sdělení poskytnuté zaměstnancem činným na základě dohody o provedení práce podle § 7d odst. 1.
***
§ 97
(1) Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky, s výjimkou nemocenského, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení. Žádosti a podklady podle věty první zaměstnavatel převede do elektronické podoby a aspoň ve formě prosté kopie je předává okresní správě sociálního zabezpečení datovou zprávou způsobem uvedeným v § 162 odst. 1; pro předávání žádostí a podkladů platí ustanovení § 162 odst. 2 písm. a) v části věty první za středníkem a § 162 odst. 3 písm. b) obdobně. Údaje pro výpočet dávek zaměstnavatel zasílá v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení. Jde-li o žádost o otcovskou, předává zaměstnavatel tuto žádost okresní správě sociálního zabezpečení podle věty první neprodleně po uplynutí podpůrčí doby podle § 38b, a jde-li o žádost o ošetřovné, předává zaměstnavatel tuto žádost po uplynutí podpůrčí doby podle § 40 nebo po vydání potvrzení o trvání potřeby ošetřování podle § 69 písm. a).
(2) Zaměstnavatel je povinen přijímat podklady potřebné pro stanovení nároku na nemocenské a jeho výplatu a spolu s údaji potřebnými pro výpočet nemocenského je předávat okresní správě sociálního zabezpečení; údaji potřebnými pro výplatu nemocenského jsou též údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny. Podklady pro výpočet nemocenského a údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny zaměstnavatel zasílá okresní správě sociálního zabezpečení neprodleně po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo trvání nařízené karantény v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení. Pro předávání podkladů pro stanovení nároku na nemocenské platí odstavec 1 věta druhá obdobně.
(3) Zaměstnavatel je povinen okresní správě sociálního zabezpečení neprodleně oznamovat též všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu dávek.
(4) Údaje potřebné pro výpočet dávek se předávají na předepsaném tiskopisu; těmito údaji se rozumí vyměřovací základy pro pojistné na nemocenské a důchodové pojištění uvedené v § 18 odst. 2 a vyloučené dny uvedené v § 18 odst. 7. Plátce odměny pěstouna, která osobě pečující a osobě v evidenci náleží podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, oznamuje na předepsaném tiskopisu pro účely výpočtu dávek měsíční výši této odměny, která osobě pečující a osobě v evidenci náležela za kalendářní měsíc předcházející kalendářnímu měsíci, v němž u něj vznikla sociální událost, popřípadě za kalendářní měsíc, v němž u něj vznikla sociální událost.
(5) Zaměstnavatel je dále povinen předávat okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději v následující pracovní den po dni, který je určen pro výplatu mezd a platů, údaje potřebné podle § 44 pro stanovení výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, a to za ty kalendářní měsíce, v nichž aspoň po část trvalo převedení podle § 42 odst. 1 až 3; těmito údaji se rozumí započitatelný příjem za kalendářní měsíc, v němž trvalo toto převedení aspoň po jeho část, a počet dnů uvedený v § 43 odst. 2.
(6) Je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky86) nemá být okresní správou sociálního zabezpečení srážena87). Pokud zaměstnavatel již předal okresní správě sociálního zabezpečení údaje potřebné pro výpočet dávek a důvod pro poskytování dávky nemocenského pojištění nadále trvá, je povinen předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění bez zbytečného odkladu. Podklady uvedené v tomto odstavci zaměstnavatel nemusí předávat okresní správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě postupem podle odstavce 1.
(7) Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 a 2 v elektronické podobě, může tak učinit v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Ustanovení § 61 odst. 5 platí zde obdobně.
(8) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 7 jsou právnické nebo fyzické osoby, které již nejsou vedeny v registru zaměstnavatelů, povinny plnit též v případě žádostí osob, které byly zaměstnanými osobami a nárok na dávku uplatňují v ochranné lhůtě.
***
§ 116
(1) Orgány nemocenského pojištění na žádost sdělují správním úřadům, orgánům územních samosprávných celků, soudům, notářům, soudním exekutorům, orgánům činným v trestním řízení, Nejvyššímu státnímu zastupitelství, zpravodajským službám, orgánům oprávněným ke kontrole činnosti orgánů nemocenského pojištění, jiným fyzickým nebo právnickým osobám, které na základě zákona vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, a zahraničním orgánům v souladu s mezinárodními smlouvami údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti podle zvláštních zákonů, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích, s výjimkou údajů o zdravotním stavu. Orgán nemocenského pojištění poskytne požadovanou informaci, pokud subjekt, který informaci požaduje, v žádosti uvede ustanovení zákona, o který svůj požadavek na poskytnutí informace opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace požaduje.
(2) Orgány nemocenského pojištění sdělují zdravotním pojišťovnám provádějícím zdravotní pojištění konkrétního pojištěnce:
a) upozornění na ošetřující lékaře, u kterých se průměrná doba trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti pojištěnců výrazně odlišuje od regionálního nebo celostátního průměru, a to v intervalech a v rozsahu dohodnutém mezi příslušnou zdravotní pojišťovnou a Českou správou sociálního zabezpečení nebo služebními orgány,
b) případy uložení sankce poskytovateli zdravotních služeb za neplnění povinností vůči orgánům nemocenského pojištění,
c) případy ukončení dočasné pracovní neschopnosti rozhodnutím orgánu nemocenského pojištění,
d) údaje o jménu a příjmení, datu narození, rodném čísle, adrese místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky, popřípadě bydlišti v cizině, a zaměstnání konkrétních pojištěnců,
e) údaje o názvu a sídle zaměstnavatelů konkrétních pojištěnců;
údaje uvedené v písmenech a) až c) se sdělují bez žádosti, údaje uvedené v písmenech d) a e) se sdělují na žádost, a to v rozsahu účelu uvedeného v žádosti, pro který mají být údaje použity.
(3) Orgány nemocenského pojištění sdělují na žádost orgánům
poskytujícím dávky státní sociální podpory údaje o výši
jednotlivých dávek zúčtovaných ve stanoveném období
a o přeplatcích a nedoplatcích na dávkách. Česká
správa sociálního zabezpečení sděluje na žádost orgánům
poskytujícím podporu v nezaměstnanosti Státnímu
úřadu inspekce práce, oblastním inspektorátům práce a Úřadu
práce České republiky pro účely jejich činnosti údaje
podle § 42 odst. 3 zákona o zaměstnanosti
potřebné pro přiznání a poskytování podpory
v nezaměstnanosti, které obdržela podle § 147ba
zákona o zaměstnanosti.
(4) Údaje podle odstavce 2 a odstavce 3 věty první se sdělují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, písemnou formou nebo předáváním dat na médiích, a to podle dohody orgánu nemocenského pojištění se zdravotní pojišťovnou a s orgánem poskytujícím dávky státní sociální podpory; nedojde-li k této dohodě, určí způsob předávání údajů orgán nemocenského pojištění, který údaje sděluje, a to s přihlédnutím k technickým možnostem obou stran. Údaje podle odstavce 3 věty poslední se sdělují způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Orgány nemocenského pojištění sdělují na žádost řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu určeným pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů78) údaje získané při provádění pojištění, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích a o jejich zdravotním stavu, jsou-li tyto údaje nezbytné k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie79). Tyto údaje je možno poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. V žádosti musí být uvedeno ustanovení právního předpisu Evropské unie, o které se žádost opírá, rozsah požadovaných údajů a účel, pro který jsou dané údaje požadovány.
(6) Zaměstnavatelům sdělují orgány nemocenského pojištění bez žádosti
a) případy, kdy orgán nemocenského pojištění ukončil dočasnou pracovní neschopnost svým rozhodnutím,
b) zjištěná porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce,
c) že výše nemocenského za kalendářní den se stanoví sazbou 50 % podle § 31, a to do 8 dnů ode dne, kdy orgán nemocenského pojištění zjistil skutečnosti, které mají za následek stanovení nemocenského v této výši,
d) údaje potřebné pro provádění výkonu rozhodnutí formou srážek ze mzdy, a to do 8 dnů ode dne, kdy orgán nemocenského pojištění tyto údaje zjistil; orgán nemocenského pojištění tyto údaje sděluje jen tehdy, pokud sám provádí výkon rozhodnutí srážkou z dávek,
e) končí-li výplata dávky nemocenského pojištění, z níž byl prováděn výkon rozhodnutí srážkami, prováděná okresní správou sociálního zabezpečení a zaměstnání u plátce mzdy, u něhož byl zaměstnanec zaměstnán před výplatou dávky nemocenského pojištění, nadále trvá, bez zbytečného odkladu výši dosud provedených srážek a údaj o tom, jaká část základní částky73) nemá být zaměstnavatelem srážena74); byl-li nařízen výkon rozhodnutí srážkami v době, kdy okresní správa sociálního zabezpečení vyplácela dávku nemocenského pojištění, předá po skončení výplaty dávky nemocenského pojištění, z níž byl prováděn výkon rozhodnutí srážkami, bez zbytečného odkladu zaměstnavateli též kopii usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(7) Orgány nemocenského pojištění sdělují zaměstnavatelům na jejich žádost neprodleně
a) že obdržely rozhodnutí o tom, že zaměstnanec, který je evidován v registru pojištěnců, byl uznán dočasně práce neschopným k zaměstnání u zaměstnavatele, číslo rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a datum, k němuž bylo trvání dočasné pracovní neschopnosti potvrzeno, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a datum ukončení dočasné pracovní neschopnosti tohoto zaměstnance,
b) zda v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ošetřující lékař vyznačil, že zaměstnanec uvádí nebo je podezření, že došlo k pracovnímu úrazu, úrazu zaviněnému jinou osobou nebo k požití alkoholu nebo zneužití omamných nebo psychotropních látek,
c) místo pobytu zaměstnance a rozsah a dobu povolených vycházek v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li zaměstnanci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], také v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem,
d) jméno, příjmení a adresu pracoviště ošetřujícího lékaře, název a adresu pracoviště poskytovatele zdravotních služeb, který vydal rozhodnutí o vzniku, ukončení nebo který potvrdil trvání dočasné pracovní neschopnosti, nebo jméno, příjmení a adresu pracoviště ošetřujícího lékaře, název a adresu pracoviště poskytovatele zdravotních služeb, který převzal dočasně práce neschopného zaměstnance do své péče,
e) že obdržely potvrzení o tom, že zaměstnanci, který je evidován v registru pojištěnců, byla nařízena karanténa, datum nařízení karantény, potvrzení o trvání karantény, datum, ke kterému bylo trvání potvrzeno, potvrzení o ukončení karantény a datum ukončení karantény,
f) název a adresu orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhodl o nařízení karantény nebo ukončení karantény nebo potvrdil její trvání, nebo jméno, příjmení a adresu pracoviště ošetřujícího lékaře, anebo název a adresu pracoviště poskytovatele zdravotních služeb, který rozhodl o nařízení karantény nebo ukončení karantény nebo potvrdil její trvání.
(8) Údaje podle odstavce 7 sdělují orgány nemocenského pojištění zaměstnavateli i po skončení zaměstnání jeho zaměstnance, a to pouze v rozsahu, který se vztahuje k době trvání zaměstnání, pro které byl tento zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným. Povinnost orgánů nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavateli údaje podle odstavce 7 zaniká uplynutím 3 let ode dne ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, k níž se požadované údaje vztahují.
(9) Žádost podle odstavce 7 zaměstnavatel podává v elektronické podobě, a to způsobem stanoveným orgánem nemocenského pojištění, který je uveden na jeho internetových stránkách. Orgán nemocenského pojištění sděluje údaje podle odstavce 7 v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(10) Ostatním subjektům sdělují orgány nemocenského pojištění údaje na jejich žádost
a) v případech uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) a b),
b) jde-li o poskytnutí údajů fyzické nebo právnické osobě, které se jí týkají,
c) v rozsahu vymezeném příslušnými předpisy Evropských společenství2) a mezinárodními smlouvami, jde-li o sdělování údajů týkajících se pojištění do ciziny, nebo
d) jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, údaje o tom, zda fyzická osoba je poživatelem dávky, jaká je výše dávky a údaj o rodném čísle této osoby,
e) jde-li o zaměstnavatele, údaje o vyčerpání podpůrčí doby u zaměstnance.
(11) Ustanovení odstavců 1 až 10 se nevztahují na zpravodajské služby53); § 114 odst. 3 věta druhá platí zde obdobně.
(12) Česká správa sociálního zabezpečení sděluje zaměstnavatelům na jejich žádost datum vzniku a skončení všech zaměstnání vykonávaných na základě dohody o provedení práce zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, která trvají nebo trvala v kalendářním měsíci; ustanovení odstavce 9 se zde použije obdobně.
***
§ 120
(1) Údaje shromažďované orgány nemocenského pojištění pro účely provádění pojištění tvoří datovou základnu informačních systémů pojištění. Jednotlivé orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny shromažďovat údaje v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů v oblasti pojištění, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích nebo zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění.
(2) Úprava vztahující se na údaje shromažďované nebo sdělované pro účely provádění pojištění nebo plnění úkolů v něm se vztahuje i na údaje potřebné pro orgány nemocenského pojištění k plnění úkolů vyplývajících pro ně v pojištění z práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv.
(3) Z informačních systémů pojištění se poskytují údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo zvláštními zákony.
(4) Orgány nemocenského pojištění mohou vést evidenci o fyzických osobách pro účely tohoto zákona podle jejich rodných čísel.
***
§ 122
Registry pojištěnců
(1) Registry pojištěnců slouží
a) České správě sociálního zabezpečení k plnění úkolů vyplývajících pro ni z práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv a k provádění pojištění,
b) okresním správám sociálního zabezpečení k provádění pojištění, a
c) služebním orgánům k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv a k provádění pojištění.
(2) Správcem registrů pojištěnců jsou
a) Česká správa sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnané osoby a osoby samostatně výdělečně činné,
b) v oborech své působnosti služební orgány, jde-li o příslušníky a odsouzené osoby.
(3) Registr pojištěnců obsahuje o pojištěncích a zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění, tyto údaje:
a) jméno a současné příjmení,
b) rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení,
c) datum a místo narození a datum úmrtí pojištěnce,
d) pohlaví,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky, též adresu pobytu na území České republiky, popřípadě též kontaktní adresu pojištěnce, pokud se liší od adresy místa trvalého pobytu a pojištěnec ji oznámil,
h) vznik a zánik účasti na pojištění; u zaměstnání malého rozsahu a zaměstnání na základě dohody o provedení práce nástup do zaměstnání a skončení doby zaměstnání a u smluvního zaměstnance zahájení a skončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele,
i) druh výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění,
j) obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo trvalého pobytu, popřípadě místa podnikání,
k) identifikační číslo osoby zaměstnavatele, popřípadě individuální číslo zaměstnavatele,
l) variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
m) údaje o dávkách,
n) údaje o dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v rozsahu podle § 116 odst. 7, a dále statistickou značku diagnózy, skutečnost, že ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo v důsledku úrazu, místo pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce a rozsah a dobu povolených vycházek v době dočasné pracovní neschopnosti v období od patnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě po skončení období, po které náleží v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], název a adresu pracoviště poskytovatele zdravotních služeb, který pojištěnci povolil změnu pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, povolil vycházky nebo změnu jejich rozsahu a doby, není-li tento poskytovatel zdravotních služeb zároveň ošetřujícím lékařem zaměstnance, údaje o udělení nebo neudělení předchozího souhlasu ošetřujícímu lékaři v případech uvedených v § 56 odst. 3 větě třetí a odst. 6 a § 57 odst. 3 a 5, údaj o tom, že pojištěnci byla nařízena karanténa, číslo rozhodnutí o nařízení karantény, datum nařízení karantény, dobu trvání karantény, důvod karantény, rozhodnutí o ukončení karantény a datum ukončení karantény a jméno, příjmení a adresu pracoviště orgánu nebo ošetřujícího lékaře, který rozhodl o nařízení nebo ukončení karantény nebo potvrdil její trvání,
o) záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní nebo invalidní důchod, a od kdy jej pobírá,
p) název zdravotní pojišťovny pojištěnce,
q) název předešlého orgánu, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud jím není Česká správa sociálního zabezpečení,
r) u osob samostatně výdělečně činných údaje o měsíční výši zaplaceného pojistného na pojištění osob samostatně výdělečně činných,
s) údaj o tom, že pojištěnec je účasten též pojištění prováděného jinými orgány nemocenského pojištění,
t) název a adresu cizozemského nositele pojištění,
u) cizozemské číslo pojištění,
v) místo výkonu práce, je-li trvale v cizině, a údaj o tom, zda je zaměstnanec ve státě, v němž je toto místo výkonu práce, povinně účasten důchodového pojištění,
w) měsíční výši zaplaceného pojistného na pojištění, jde-li o zahraničního zaměstnance,
x) jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu zvláštního příjemce,
y) další údaje, vyplývá-li jejich evidování z požadavků práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení.
(4) Registry pojištěnců mohou být vedeny spolu s registry pojištěnců důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu64) jako společný registr pojištěnců pojištění a důchodového pojištění.
(5) V registru pojištěnců, jehož správcem je Česká správa sociálního zabezpečení, se vedou též údaje podle § 42 odst. 3 zákona o zaměstnanosti potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti sdělené zaměstnavatelem podle § 94 odst. 5, a to po dobu 15 let následujících po roce, v němž byly tyto údaje zapsány do registru pojištěnců.
(6) V registru pojištěnců, jehož správcem je Česká správa sociálního zabezpečení, jsou evidováni též zaměstnanci, jejichž evidence se vede podle § 136 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.
***
§ 131
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel uvedený v § 92 odst. 1 písm. a) dopustí přestupku tím, že
a) se nepřihlásí do registru zaměstnavatelů podle § 93 odst. 1,
b) nepřihlásí každou svou mzdovou účtárnu do registru zaměstnavatelů podle § 93 odst. 2,
c) neohlásí okresní správě sociálního zabezpečení údaje podle § 93 odst. 3,
d) se neodhlásí z registru zaměstnavatelů podle § 93 odst. 4,
e) neodhlásí svou mzdovou účtárnu z registru zaměstnavatelů podle § 93 odst. 5,
f) neoznámí okresní správě sociálního zabezpečení pro účely pojištění nástup zaměstnance do zaměstnání nebo skončení doby zaměstnání se zaměstnancem podle § 94 odst. 1,
g) neoznámí okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů podle § 94 odst. 2,
h) neoznámí okresní správě sociálního zabezpečení výši zúčtovaných příjmů zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce podle § 94 odst. 6,
h) i) nepřijme žádost zaměstnance o dávku
a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávku
a její výplatu podle § 97 odst. 1 nebo 2,
i) j) nepředá žádost zaměstnance nebo
další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávku a její
výplatu nebo výpočet dávky nebo neoznámí skutečnosti, které
mohou mít vliv na výplatu dávky podle § 97 odst. 1, 2,
3 nebo 7,
j) k) nepředá údaje podle § 97 odst.
4, 5 nebo 6,
k) l) nesplní opatření k nápravě
nedostatků zjištěných při provádění pojištění podle § 98
odst. 2,
l) m) v rozporu s § 98 odst.
3 se na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení
nedostaví ve stanovený den na okresní správu sociálního
zabezpečení nebo jiné určené místo za účelem provedení
kontroly plnění povinností v pojištění,
m) n) nesdělí okresní správě sociálního
zabezpečení údaje podle § 98 odst. 1 anebo o nich
nepodá hlášení nebo nepředloží doklady a záznamy,
n) o) nevede evidenci o zaměstnancích
v rozsahu stanoveném v § 95,
o) p) neuschová záznamy o skutečnostech
vedených v evidenci podle § 95 po dobu stanovenou v § 96
větě první,
p) q) nesdělí okresní správě sociálního
zabezpečení místo, kde budou uloženy záznamy, které je povinen
uschovat podle § 96 věty třetí,
q) r) nesdělí okresní správě sociálního
zabezpečení informaci podle § 65 odst. 1 písm. a) nebo
b), nebo
r) s) nepodá neprodleně žádost
poskytovateli pracovnělékařských služeb k provedení
lékařské prohlídky ze zdravotních důvodů podle § 62
odst. 1.,
t) neinformuje zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce podle § 7c,
u) nevede evidenci o svých zaměstnancích zaměstnaných na základě dohody o provedení práce, která obsahuje potvrzení o splnění povinnosti zaměstnavatele podle § 7c a sdělení poskytnuté zaměstnancem činným na základě dohody o provedení práce podle § 7d odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. l) m)
lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce
1 písm. a) až g) a m) až r) n) až
s) pokutu do 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm.
h) až j) k) a t) a u) pokutu do 50
000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. k)
l) pokutu do 100 000 Kč.
K části třicáté deváté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 36c
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(2) Pokuty
vybírá a vymáhá ministerstvo.
K části čtyřicáté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (část čtyřicátá pátá až čtyřicátá sedmá), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ
DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ
Čl. LXXII
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely této části se rozumí
a) daňovým územím území České republiky,
b) dodavatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nabývá plyn bez daně za účelem jeho dalšího prodeje,
c) konečným spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která není držitelem povolení k nabytí plynu bez daně; konečným spotřebitelem není provozovatel distribuční soustavy2), provozovatel přepravní soustavy3) a provozovatel podzemního zásobníku plynu4),
d) výrobou i vtláčení plynu do podzemního zásobníku plynu nebo těžba,
e) klasifikací NACE klasifikace ekonomických činností
uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí
statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize
2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90
a některá nařízení ES o specifických statistických
oblastech, v platném znění,
f) metalurgickými procesy tepelné zpracování rud a jejich
koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti
a výroba kovů uvedená v klasifikaci NACE pod kódem C 24
„výroba základních kovů“,
g) mineralogickými postupy procesy uvedené v klasifikaci
NACE pod kódem C 23 „výroba ostatních nekovových
minerálních výrobků“,
h) e) kódem nomenklatury číselné označení
výrobků uvedené v nařízení Rady o celní
a statistické nomenklatuře a o Společném celním
sazebníku5), ve znění platném k 1. lednu 2002,
i) f) identifikačními údaji
1. obchodní firma nebo jméno,
2. sídlo nebo místo pobytu,
3. daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno.
(2) Pro účely této části se považuje za
a) bezúhonného ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za hospodářský trestný čin, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen,
b) den dodání první den, kdy může nabyvatel nakládat s plynem jako vlastník, nebo den odečtu z měřicího zařízení, popřípadě den zjištění skutečné spotřeby plynu dodaného prostřednictvím plynárenského zařízení6).
***
§ 8
Osvobození od daně
(1) Od daně je osvobozen plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý
a) pro výrobu tepla v domácnostech a v domovních kotelnách uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21,
b) k výrobě elektřiny,
c) pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v generátorech s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu, pokud je teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla dodáváno domácnostem,
d) jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území; toto osvobození se netýká plynu použitého jako pohonná hmota pro soukromá rekreační plavidla vymezená v zákoně o spotřebních daních7), nebo
e) v metalurgických procesech,
f) k mineralogickým postupům, nebo
g) e) k jinému účelu než pro pohon
motorů nebo pro výrobu tepla, i když při takovém použití
vzniká technologické teplo.
(2) Nabýt plyn osvobozený od daně podle odstavce 1 písm. b) až
g)e) jinak než výrobou může pouze konečný spotřebitel, který je držitelem povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.(3) Plyn nabytý prostřednictvím plynárenského zařízení6) je podle odstavce 1 písm. b) až
g)e) osvobozen pouze tehdy, pokud je odebrán prostřednictvím plynárenského zařízení6) do odběrného místa8) vybaveného měřidlem, jehož typ a výrobní číslo je uvedeno v povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.(4) Od daně je osvobozen plyn použitý při výrobě nebo zpracování plynu a výrobků, které jsou předmětem daně z minerálních olejů9) a daně z pevných paliv v prostorách podniku, ve kterém byl tento plyn vyroben. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu plynu pro účely nesouvisející s výrobou nebo zpracováním uvedených výrobků, zejména pak pro pohon vozidel.
(5) Od daně je osvobozen plyn maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát při dopravě a skladování. Správce daně je oprávněn posoudit, zda vzniklé ztráty plynu odpovídají charakteru činnosti plátce daně a obvyklé výši ztrát jiných plátců daně při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.
(6) Od daně je osvobozen plyn, který se v okamžiku vstupu na daňové území nachází v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu. Běžnou nádrží se pro účely této části rozumí nádrž, která umožňuje přímé použití plynu.
***
§ 16
Zákaz dodání plynu
(1) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat plyn osvobozený od daně podle § 8 odst. 1 písm. b) až
g)e) fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.(2) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat plyn bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu bez daně.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
DAŇ Z PEVNÝCH PALIV
Čl. LXXIII
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely této části se rozumí
a) daňovým územím území České republiky,
b) dodavatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nabývá pevná paliva bez daně za účelem jejich dalšího prodeje,
c) konečným spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně,
d) kódem nomenklatury číselné označení výrobků uvedené v nařízení Rady celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku2), ve znění platném k 1. lednu 2002,
e) klasifikací NACE klasifikace ekonomických činností
uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí
statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize
2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90
a některá nařízení ES o specifických statistických
oblastech, v platném znění,
f) metalurgickými procesy tepelné zpracování rud a jejich
koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti
a výroba kovů uvedená v klasifikaci NACE pod kódem C 24
„výroba základních kovů“,
g) mineralogickými postupy procesy uvedené v klasifikaci
NACE pod kódem C 23 „výroba ostatních nekovových
minerálních výrobků“,
h) e) výrobou i těžba,
i) f) identifikačními údaji
1. obchodní firma nebo jméno,
2. sídlo nebo místo pobytu,
3. daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno.
(2) Pro účely této části se považuje za
a) bezúhonného ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za hospodářský trestný čin, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen,
b) den dodání první den, kdy může nabyvatel s pevnými palivy nakládat jako vlastník.
***
§ 8
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozena pevná paliva určená k použití, nabízená k prodeji nebo použitá
a) k výrobě elektřiny,
b) pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v generátorech s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu, pokud je teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla dodáváno domácnostem,
c) jako pohonná hmota nebo palivo pro plavby po vodách na daňovém území. Toto osvobození se netýká pevných paliv používaných pro soukromá rekreační plavidla vymezená v zákoně o spotřebních daních3),
d) v chemických redukčních procesech ve vysokých pecích,
e) v metalurgických procesech,
f) k mineralogickým postupům,
g) e) k výrobě koksu,
h) f) k jinému účelu než pro pohon
motorů nebo pro výrobu tepla, i když při takovém použití
vzniká technologické teplo, nebo
i) g) k technologickým účelům
v podniku, ve kterém byla pevná paliva vyrobena.
(2) Nabýt pevná paliva osvobozená od daně podle odstavce 1 jinak než výrobou může pouze konečný spotřebitel, který je držitelem povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně.
(3) Od daně jsou dále osvobozena pevná paliva maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát při dopravě a skladování. Správce daně je oprávněn posoudit, zda vzniklé ztráty pevných paliv odpovídají charakteru činnosti plátce daně a obvyklé výši ztrát jiných plátců daně při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ
DAŇ Z ELEKTŘINY
Čl. LXXIV
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely této části se rozumí
a) daňovým územím území České republiky,
b) dodavatelem obchodník s elektřinou2), výrobce3) podle energetického zákona a operátor trhu s elektřinou4),
c) konečným spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně; konečným spotřebitelem není provozovatel distribuční soustavy5), provozovatel přenosové soustavy6),
d) ekologicky šetrnou elektřinou elektřina
1. pocházející ze sluneční energie, větrné energie nebo geotermální energie,
2. vyrobená ve vodních elektrárnách,
3. vyrobená z biomasy podle zákona upravujícího podporované zdroje energie nebo produktů vyrobených z biomasy,
4. vyrobená z emisí metanu z uzavřených uhelných dolů, nebo
5. vyrobená z palivových článků,
e) klasifikací NACE klasifikace ekonomických činností
uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí
statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize
2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90
a některá nařízení ES o specifických statistických
oblastech, v platném znění,
f) metalurgickými procesy tepelné zpracování rud a jejich
koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti
a výroba kovů uvedená v klasifikaci NACE pod kódem C 24
„výroba základních kovů“,
g) mineralogickými postupy procesy uvedené v klasifikaci
NACE pod kódem C 23 „výroba ostatních nekovových
minerálních výrobků“,
h) e) kódem nomenklatury číselné označení
výrobků uvedené v nařízení Rady o celní
a statistické nomenklatuře a o Společném celním
sazebníku8), ve znění platném k 1. lednu 2002,
i) f) identifikačními údaji
1. obchodní firma nebo jméno,
2. sídlo nebo místo pobytu,
3. daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno.
(2) Pro účely této části se považuje za
a) bezúhonného ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za hospodářský trestný čin, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen,
b) den dodání den odečtu z měřicího zařízení, popřípadě den zjištění skutečné spotřeby elektřiny.
***
§ 8
Osvobození od daně
(1) Od daně je osvobozena elektřina
a) ekologicky šetrná vyrobená v odběrných místech podle energetického zákona, pokud
1. je v těchto odběrných místech současně spotřebována a
2. instalovaný výkon výrobny elektřiny podle energetického zákona nepřesahuje 30 kW,
b) vyrobená v dopravních prostředcích, pokud je tam spotřebována,
c) vyrobená ze zdaněných výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu, daně z pevných paliv nebo spotřební daně, v zařízeních se jmenovitým elektrickým výkonem do 2 MW, pokud je taková elektřina spotřebována přímo nebo je dodávána prostřednictvím vedení, kterým je dodávána výhradně taková elektřina.
(2) Od daně je osvobozena také elektřina určená k použití nebo použitá
a) k technologickým účelům nezbytným pro výrobu elektřiny nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla9),
b) k technologickým účelům nezbytným k udržení schopnosti vyrábět elektřinu nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla9),
c) ke krytí ztrát v přenosové nebo distribuční soustavě,
d) při provozování dráhy a drážní dopravy pro přepravu osob a věcí na dráze železniční, tramvajové a trolejbusové, nebo
e) při elektrolytických nebo metalurgických procesech,
nebo procesech.
f) k mineralogickým postupům.
(3) Nabýt elektřinu osvobozenou od daně podle odstavce 2 jinak než výrobou může pouze konečný spotřebitel, který je držitelem povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.
(4) Je-li elektřina uvedená v odstavci 2 odebírána konečným spotřebitelem od dodavatele, je taková elektřina osvobozena od daně pouze tehdy, pokud byla odebrána do odběrného místa10) určeného pro odběr elektřiny osvobozené od daně, jehož registrační číslo11) je uvedeno v povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.
K části čtyřicáté první návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 18
Odpovědnost za škodu
(1) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se odpovědnost za škodu způsobenou během výkonu zabezpečovací detence a podmínky jejího uplatnění občanským zákoníkem.
(2) Chovanec, který v ústavu pracuje, odpovídá za škodu, kterou způsobil Vězeňské službě zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy vztahujícími se na zaměstnance v pracovním poměru.
(3) Za škodu způsobenou chovanci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů odpovídá podle zvláštního právního předpisu Vězeňská služba. Obdobně odpovídá chovanci Vězeňská služba za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, za škodu způsobenou na odložených věcech a při odvracení škody.
(4) Práce při úklidu, jiné obdobné práce potřebné k zajištění běžného provozu ústavu a pracovní terapie se z hlediska odpovědnosti za škodu nepovažují za plnění pracovních úkolů.
(5)
Způsobil-li chovanec zaviněným porušením povinnosti stanovené
tímto zákonem škodu na majetku státu, se kterým hospodaří
Vězeňská služba, a výše škody nepřevyšuje 10 000 Kč,
rozhodne o povinnosti nahradit škodu ředitel ústavu. Proti
rozhodnutí ředitele ústavu může chovanec do 3 dnů od jeho
oznámení podat stížnost, o níž rozhoduje generální
ředitel Vězeňské služby nebo jím zmocněný zaměstnanec
Vězeňské služby. Ředitel ústavu může na základě
žádosti chovance prominout zčásti nebo zcela povinnost k náhradě
škody, odůvodňují-li to sociální poměry chovance.
Podání stížnosti má odkladný účinek.
(6) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 5 se použije ustanovení § 36a zákona o výkonu trestu odnětí svobody obdobně.
K části čtyřicáté druhé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 163
(1) Daň se platí příslušnému správci daně v české měně.
(2) Je-li platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně.
(3) Daň lze platit
a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně,
b) v hotovosti
prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo poštovním poukazem na příslušný účet správce daně,
úřední osobě pověřené přijímat tyto platby, přičemž součet plateb na všechny druhy daně za jeden daňový subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč,
šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,
daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci, a
oprávněné úřední osobě, jde-li o platbu pořádkové pokuty,
c) kolkovými známkami, stanoví-li tak zákon,
d) c) přeplatkem na jiné dani.
(4) Kolkové známky vydává Ministerstvo financí. Jejich
podobu, hodnoty, v nichž se vydávají, náležitosti jejich
evidence, způsob placení při jejich použití a zacházení
s nimi, ukončení jejich platnosti, včetně způsobu a lhůty
pro vypořádání jejich nespotřebovaných zásob, jakož i další
technické náležitosti stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
***
§ 263
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 107
odst. 8, § 163
odst. 4 a § 194
odst. 6.
K části čtyřicáté třetí návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. červenci 2025
§ 6
Územní
působnost a sídlo
(1) Celními úřady jsoua) Celní úřad pro hlavní město Prahu,b) Celní úřad pro Středočeský kraj,c) Celní úřad pro Jihočeský kraj,d) Celní úřad pro Plzeňský kraj,e) Celní úřad pro Karlovarský kraj,f) Celní úřad pro Ústecký kraj,g) Celní úřad pro Liberecký kraj,h) Celní úřad pro Královéhradecký kraj,i) Celní úřad pro Pardubický kraj,j) Celní úřad pro Kraj Vysočina,k) Celní úřad pro Jihomoravský kraj,l) Celní úřad pro Olomoucký kraj,m) Celní úřad pro Moravskoslezský kraj,n) Celní úřad pro Zlínský kraj,o) Celní úřad Praha Ruzyně.(2) Celní úřad vykonává působnost na území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu celního úřadu, s výjimkou částí území vyššího územního samosprávného celku, které jsou součástí území celního prostoru Celního úřadu Praha Ruzyně. Celní úřad vykonává vybranou působnost na celém území České republiky.(3) Celní úřad Praha Ruzyně vykonává působnost na území celního prostoru Celního úřadu Praha Ruzyně.(4) Sídlem celního úřadu je sídlo vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu celního úřadu. Sídlem Celního úřadu Praha Ruzyně je hlavní město Praha.(5) Dojde-li ke změně území vyšších územních samosprávných celků, změní se stejně i územní působnost celních úřadů, a to od prvního dne kalendářního roku následujícího po dni, kdy nabyl účinnosti zákon, kterým se mění hranicevyšších územních samosprávných celků, ledaže by nabyl účinnosti prvního dne kalendářního roku.(6) Územní pracoviště celního úřadu, které se nenachází v jeho sídle, stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 6
Územní působnost a sídlo
(1) Celními úřady jsou
a) Celní úřad v Praze se sídlem v Praze, vykonávající působnost ve správním obvodu hlavního města Prahy,
b) Celní úřad pro Středočeský kraj se sídlem v Praze, vykonávající působnost ve správním obvodu Středočeského kraje,
c) Celní úřad v Plzni se sídlem v Plzni, vykonávající působnost ve správním obvodu Jihočeského kraje, Karlovarského kraje a Plzeňského kraje,
d) Celní úřad v Liberci se sídlem v Liberci, vykonávající působnost ve správním obvodu Královéhradeckého kraje, Libereckého kraje, Pardubického kraje a Ústeckého kraje,
e) Celní úřad v Brně se sídlem v Brně, vykonávající působnost ve správním obvodu Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina,
g) Celní úřad v Ostravě se sídlem v Ostravě, vykonávající působnost ve správním obvodu Moravskoslezského kraje, Olomouckého kraje a Zlínského kraje.
(2) Celní úřad vykonává vybranou působnost na celém území České republiky.
(3) Dojde-li ke změně území správních obvodů krajů, změní se stejně i územní působnost celních úřadů, a to od prvního dne kalendářního roku následujícího po dni, kdy nabyl účinnosti zákon, kterým se mění hranice správních obvodů krajů, ledaže by nabyl účinnosti prvního dne kalendářního roku.
***
§ 8
Věcná působnost
(1) Celní úřad vykonává
a) působnosti, stanoví-li jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, že je vykonávají celní orgány,
b) správu cel,
c) správu daní a jiných peněžitých plnění, stanoví-li tak jiný právní předpis.
(2) Celní úřad je obecným správcem daně podle správního řádu a vykonává správu placení peněžitých plnění v rámci dělené správy, která jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávných celků.
(3) Celní úřad se podílí na zajišťování úkolů souvisejících s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, jakož i úkolů, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích.
(4) Celní úřad v oblasti mezinárodní spolupráce
a) provádí dohled nad
1. osobami, o kterých existuje důvodné podezření, že porušily právní předpisy druhé smluvní strany,
2. dopravními prostředky a kontejnery, o kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity v rozporu s právními předpisy druhé smluvní strany,
3. pohybem zboží, o kterém je známo, že by mohlo způsobit podstatné porušení právních předpisů druhé smluvní strany,
4. místem, o kterém je známo, že je spojeno s porušováním právních předpisů druhé smluvní strany,
b) přijímá po dohodě s celními orgány jiných států nezbytná opatření umožňující, aby se s vědomím a pod kontrolou orgánů celní správy nezákonné nebo podezřelé dodávky obsahující nebezpečné látky a věci dostaly na místo určení v neporušené formě nebo úplně nebo částečně zaměněné,
c) z pověření ministerstva plní funkci dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek,
d) z pověření ministerstva plní funkci kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní.
(5) Celní úřad v rámci spolupráce s orgány veřejné moci zejména provádí asistenční činnost, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí podpora poskytovaná celním úřadem jinému orgánu celní správy nebo orgánu finanční správy, ministerstvu nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na základě jejich žádosti a v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti, a to ve formě
a) poskytování informací a podkladů,
b) předvádění osob k řízení podle jiných právních předpisů, s výjimkou vojáků v činné službě a příslušníků bezpečnostních sborů,
c) zajištění ochrany osob a majetku,
d) zajištění dodržování veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech určených k užívání těmito orgány.
(6) Celní úřad
a) stanovuje celní prostor celního úřadu a usměrňuje pohyb osob a dopravních prostředků v tomto prostoru
; celní prostor Celního úřadu Praha Ruzyně lze stanovit pouze se souhlasem generálního ředitele,b) vede evidenci o kontrolovaném zboží a vede další evidence a registry,
c) pro potřeby výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti nebo pro výkon jiné činnosti při výkonu svojí působnosti drží, skladuje a používá
1. vybrané výrobky,
2. nebezpečné látky a věci,
3. zboží porušující práva k duševnímu vlastnictví,
d) vydává
1. osvědčení o způsobilosti dopravních prostředků, s výjimkou drážních vozidel, pro dopravu zboží pod celní závěrou, a ověřuje tuto způsobilost i po vydání osvědčení,
2. osvědčení o způsobilosti kontejnerů pro přepravu zboží pod celní závěrou a ověřuje tuto způsobilost i po vydání osvědčení,
e) kontroluje osvědčení o úlovku a rozhoduje o jeho ověření při dovozu nebo zpětném vývozu produktů mořského rybolovu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie38,
f) pátrá po zboží protiprávně dovezeném nebo vyvezeném nebo odňatém celnímu dohledu a zjišťuje osoby, které
1. zboží celnímu dohledu odňaly,
2. se tohoto odnětí zúčastnily, nebo
3. toto zboží držely nebo získaly,
g) zabezpečuje sběr a zpracování informací do centrálního informačního systému orgánů celní správy.
(7) Vybranou působností se pro účely tohoto zákona rozumí provádění
a) vyhledávací činnosti při správě daní, správě cel nebo prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely podle celního zákona
, nebo,b) postupu k odstranění pochybností, daňové kontroly nebo jiných kontrolních postupů při správě daní, správě cel nebo prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely podle celního zákona
.,c) vymáhání daní, cel nebo jiných obdobných peněžitých plnění nebo
d) doručování písemností.
§ 9
Věcná působnost vybraných celních úřadů Zmocňovací ustanovení
(1) Celní úřad pro Olomoucký kraj vydává na základě žádosti rozhodnutí týkající se závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a tato rozhodnutí zrušuje nebo prohlašuje za neplatné.(1) Celní úřad v Ostravě
a) vydává na základě žádosti rozhodnutí týkající se závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a tato rozhodnutí zrušuje nebo prohlašuje za neplatné,
b) rozhoduje o povolení pro přístup k systému TIR.
(2) Celní úřad
pro Jihomoravský krajv Brněa) prohlašuje část území České republiky za svobodné pásmo,
b) je v řízení o povolení záměru týkajícího se pozemku nebo stavby, které jsou ve svobodném pásmu, dotčeným orgánem příslušným k vydání vyjádření,
c) rozhoduje o udělení povolení být ručitelem a vydávat celní doklady pro určitý celní režim nebo druh přepravy zboží podle mezinárodní smlouvy.
(3) Celní úřad
pro Jihočeský krajv Plznia) vydává, pozastavuje, mění nebo zrušuje
1. povolení oprávněného hospodářského subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6,
2. osvědčení schváleného hospodářského subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie7,
b) kontroluje, zda podmínky, které musí oprávněný hospodářský subjekt nebo schválený hospodářský subjekt splňovat, trvají i po vydání povolení nebo osvědčení,
c) rozhoduje o povolení zprostit povinnosti poskytnout jistotu a o pozastavení, změně nebo zrušení tohoto povolení,
d) rozhoduje o povolení ručitele, povolení uživatele souborné jistoty a povolení uživatele souborné jistoty se sníženou částkou jistoty, a o pozastavení, změně nebo zrušení tohoto povolení.
(4) Celní úřad
pro hlavní město Prahuv Praze rozhoduje o povolení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu.(5) Celní úřad pro Moravskoslezský krajrozhoduje o povolení pro přístup k systému TIR.(6)(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou minimální prahovou hodnotu pro počet a objem dovozních operací, které jsou dostatečné pro vydání osvědčení schváleného hospodářského subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie9.§ 10
Zvláštní ustanovení o místní příslušnosti
(1) Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle jiného zákona, je místně příslušný Celní úřad
pro hlavní město Prahuv Plzni.(2) K provádění úkonů podle jiného právního předpisu při výrobě, úpravě, skladování nebo evidenci lihu je místně příslušný celní úřad, v jehož územním obvodu je líh vyráběn, upravován nebo skladován.
(3) Kontrolní postup při správě daní, správě cel nebo prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely podle celního zákona provede celní úřad, který jej zahájil nejdříve.
(4) Vymáhání nedoplatku na dani, cle nebo jiném obdobném peněžitém plnění provede celní úřad, který jej zahájil nejdříve.
K části čtyřicáté čtvrté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 41
Společná ustanovení ke správním poplatkům
(1) Správní poplatky podle tohoto zákona jsou příjmem Fondu.
(2) Správní poplatky podle tohoto zákona se platí na účet
Fondu. Správní poplatky nelze platit kolkovými známkami.
K části čtyřicáté páté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 11
Náklady mezinárodní justiční spolupráce
(1) Náklady vzniklé orgánům České republiky při provádění úkonů mezinárodní justiční spolupráce nese Česká republika.
(2) Pokud mezinárodní smlouva umožňuje úhradu nákladů uvedených v odstavci 1 nebo jejich části cizím státem, nebo je-li to ve vzájemných vztazích mezi Českou republikou a cizím státem v rámci mezinárodní justiční spolupráce obvyklé, justiční orgán, který vyřídil žádost cizozemského orgánu o mezinárodní justiční spolupráci, nebo, není-li účetní jednotkou, účetní jednotka, pod kterou spadá, požádá cizí stát o úhradu vzniklých nákladů, s výjimkou případů, kdy uplatnění jejich úhrady považuje za neúčelné nebo z jiných důvodů nevhodné.
(3) Náklady vzniklé cizímu státu na základě žádosti justičního orgánu o mezinárodní justiční spolupráci, jejichž úhradu cizí stát uplatnil v souladu s mezinárodní smlouvou nebo i bez takové mezinárodní smlouvy, je-li to ve vzájemných vztazích mezi Českou republikou a cizím státem v rámci mezinárodní justiční spolupráce obvyklé, uhradí Česká republika. Náklady, které vznikly cizímu státu při průvozu osoby nebo věci jeho územím z jiného státu do České republiky na základě žádosti justičního orgánu, jejichž úhradu tento stát žádá, uhradí Česká republika. Úhradu nákladů provede justiční orgán, který podal žádost o mezinárodní justiční spolupráci, nebo, není-li účetní jednotkou, účetní jednotka, pod kterou spadá.
(4) Ustanoveními odstavců 1 až 3 není dotčeno oprávnění požadovat úhradu nákladů po odsouzeném; v takovém případě se při správě placení nákladů postupuje podle daňového řádu. Tyto náklady vymáhá celní úřad.
***
§ 132
Náklady převzetí
(1) Náklady převzetí osoby z cizího státu nese Česká republika.
(2) Osoba, která byla se svým souhlasem převzata z cizího státu k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody uloženého uznaným cizozemským rozhodnutím, je povinna nahradit České republice paušální částkou náklady, které v souvislosti s jejím převzetím vynaložila.
(3) Paušální částku uvedenou v odstavci 2 stanoví ministerstvo vyhláškou.
(4) O povinnosti k náhradě nákladů rozhodne předseda senátu po předání osoby na území České republiky. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Při správě placení nákladů se postupuje podle daňového řádu. Tyto náklady vymáhá celní úřad.
***
§ 178
Převzetí výkonu rozhodnutí týkajícího se majetku
(1)
Jde-li o výkon rozhodnutí mezinárodního soudu uvedeného
v § 145 odst. 1 písm. a) nebo b), kterým byl uložen
peněžitý trest, připadá částka, která byla výkonem jeho
rozhodnutí získána, mezinárodnímu soudu a soud
orgán, který ji vybral nebo vymohl, ji převede
mezinárodnímu soudu nebo tomu, koho mezinárodní soud určí, na
jimi stanovený účet.
(2) Jde-li o výkon rozhodnutí mezinárodního soudu uvedeného v § 145 odst. 1 písm. a) nebo b), kterým byl uložen trest propadnutí majetku nebo trest propadnutí věci, organizační složka státu, které podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích přísluší hospodaření s majetkem České republiky, majetek nebo věc, která byla výkonem rozhodnutí získána, prodá a částku získanou prodejem převede mezinárodnímu soudu nebo tomu, koho mezinárodní soud určí, na jimi stanovený účet. Jde-li o věc, která je součástí národního kulturního pokladu České republiky nebo jiného státu, nebo nelze-li majetek nebo věc vzhledem k jejich povaze nebo z jiných důvodů prodat, konzultuje soud další postup s mezinárodním soudem.
(3) Splácení peněžitého trestu ve splátkách lze povolit nebo od jeho výkonu upustit pouze se souhlasem mezinárodního soudu.
***
§ 180
Na
žádost mezinárodního soudu uvedeného v § 145 odst.
1 písm. a) lze vykonat rozhodnutí tohoto soudu, kterým byla
uložena pořádková pokuta. Při výkonu takového rozhodnutí se
postupuje přiměřeně podle trestního řádu. Částka získaná
výkonem rozhodnutí mezinárodního soudu připadá mezinárodnímu
soudu a soud orgán, který ji vybral nebo
vymohl, ji převede tomuto mezinárodnímu soudu na jím
stanovený účet.
***
§ 270
Výkon uznaného rozhodnutí
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, postupuje soud se
při
a) výkonu peněžitého trestu nebo vymáhání pokuty přiměřeně podle ustanovení hlavy dvacáté první trestního řádu upravujících výkon peněžitého trestu nebo vymáhání pořádkové pokuty,
b) vymáhání nákladů řízení vzniklých státu přiměřeně podle ustanovení trestního řádu upravujících vymáhání nákladů trestního řízení stanovených paušální částkou.
(2)
Pokud osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu
směřuje, nesloží ve stanovené lhůtě na účet soudu
peněžitou částku podle § 268 odst. 6, postupuje soud
se při správě placení této částky podle daňového
řádu. Tuto částku vymáhá celní úřad.
(3) Nárok na odškodnění oběti trestného činu vymáhá oběť trestného činu v občanskoprávním řízení.
(4) Prokáže-li osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, že peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění částečně nebo úplně uhradila v jiném státu, samosoudce rozhodne o částečném nebo úplném upuštění od výkonu takového rozhodnutí. Před rozhodnutím si samosoudce vyžádá stanovisko příslušného orgánu jiného členského státu; v případě potřeby jej může požádat o neprodlené zaslání dodatkových informací. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(5) Jakmile příslušný orgán jiného členského státu vyrozumí soud o amnestii, milosti nebo jiném rozhodnutí anebo opatření, v jehož důsledku se uznané rozhodnutí stalo nevykonatelným, samosoudce učiní opatření směřující k upuštění od výkonu uznaného rozhodnutí jiného členského státu. V takovém případě samosoudce požádá příslušný orgán jiného členského státu o sdělení, zda amnestie, milost nebo jiné rozhodnutí anebo opatření mají v jiném členském státu účinky, že se na osobu, vůči níž uznané rozhodnutí jiného členského státu směřuje, hledí, jako by nebyla odsouzena; mají-li takové účinky, hledí se tak na ni i v České republice. Bylo-li uznané rozhodnutí v jiném členském státu pravomocně zrušeno, soud zruší své rozhodnutí o jeho uznání.
(6) Samosoudce neprodleně rozhodne o tom, v jaké části uznané rozhodnutí jiného členského státu vykonáno nebude, jakmile jej příslušný orgán jiného členského státu vyrozumí o amnestii, milosti nebo jiném rozhodnutí anebo opatření, v jehož důsledku se uznané rozhodnutí stalo zčásti nevykonatelným. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 271
Informační povinnost
(1) Samosoudce bez zbytečného odkladu vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu o
a) zastavení nebo upuštění od výkonu uznaného rozhodnutí podle právních předpisů České republiky upravujících výkon rozhodnutí, včetně uvedení důvodu takového postupu,
b) upuštění nebo částečném upuštění od výkonu uznaného rozhodnutí podle § 270 odst. 4 až 6,
c) provedení výkonu uznaného rozhodnutí a
d) nařízení trestu odnětí svobody, ve který byl peněžitý trest přeměněn.
(2) Samosoudce vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu o dalších skutečnostech, považuje-li to za potřebné z hlediska zajištění řádného výkonu uznaného rozhodnutí.
(3) Celní úřad, který vymáhá peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění podle této hlavy, vyrozumí bez zbytečného odkladu soud o tom, že
a) tato peněžitá sankce nebo jiné peněžité plnění bylo vymoženo,
b) vymožení peněžité sankce nebo jiného peněžitého plnění by mohlo být zmařeno a z jakých důvodů,
c) průběh vymáhání ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, nebo
d) nedoplatek této peněžité sankce nebo jiného peněžitého plnění byl odepsán.
K části čtyřicáté šesté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 502
Nařízení výkonu
(1) Soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte.
(2) Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně,
jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí přesahovat
50 000 Kč. Pokuty připadají státu a soud eviduje
částku vymožených pokut.
(3) Při správě placení pokuty podle odstavce 1 se postupuje podle daňového řádu. Pokutu vymáhá celní úřad.
***
§ 507
Čerpání pokut k náhradě nákladů dítěte
(1)
Na návrh zákonného zástupce nebo opatrovníka nezletilého dítěte
lze na základě rozhodnutí soudu čerpat peněžní prostředky
k náhradě vynaložených a prokázaných nákladů,
slouží-li k uspokojení nezbytných potřeb dítěte, a to
do výše částky vymožených pokut, které jsou evidovány
podle § 502 byly uloženy podle § 502 odst.
1.
(2) Soud čerpání peněžních prostředků zástupci nezletilého dítěte nepřizná v případech, pokud žadatel, kterému bylo uloženo plnit soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, toto rozhodnutí nebo dohodu sám dobrovolně neplní.
K části čtyřicáté sedmé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. červenci 2025
§ 2
Výkon působnosti
(1) Působnost podle tohoto zákona vykonávají celní úřady.
(2)
Celní úřad pro Královéhradecký kraj v Liberci
(dále jen „určený celní úřad“) je místně příslušný ve
věcech rozhodnutí o žádosti o přijetí opatření.
K části čtyřicáté osmé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. červenci 2025
§ 108a
Oznámení údajů k technickému zabezpečení výkaznictví
(1) Provozovatel je povinen oznámit údaje k technickému zabezpečení výkaznictví a změnu v těchto údajích.
(2) Oznámení podle odstavce 1 je provozovatel povinen učinit ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 5 dní přede dnem, kdy má být poprvé poskytnuto výkaznictví nebo kdy má ke změně dojít.
(3)
Oznámení podle odstavce 1 je provozovatel povinen učinit vůči
celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla provozovatele.
Nemá-li provozovatel sídlo na území České republiky, je
k tomuto oznámení místně příslušný Celní úřad pro
Plzeňský kraj v Plzni.
***
§ 108c
Poskytování výkaznictví
(1) Provozovatel poskytuje výkaznictví prostřednictvím zabezpečeného dálkového přístupu ke svému serveru, a to ve formě automatizovaného výstupu ve stanoveném rozsahu, formátu a struktuře za vykazované období v délce
a) 1 kalendářní měsíc pro denní herní zápis a denní herní výkaznictví,
b) stanovené ministerstvem ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina, pro vzdálený přístup.
(2) Automatizovaný výstup pro denní herní zápis nebo denní herní výkaznictví se poskytuje
a) do 10 dnů po uplynutí vykazovaného období v případě denního herního zápisu a denního herního výkaznictví,
b) ve lhůtě stanovené ministerstvem ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina, v případě vzdáleného přístupu.
(3) Poskytování jednotlivého automatizovaného výstupu může provozovatel ukončit v okamžiku, kdy je mu postupem podle vyhlášky automatizovaně potvrzeno jeho převzetí.
(4) Celní úřad se pokusí získat jednotlivý automatizovaný výstup do 30 dní ode dne, kdy má být tento výstup poskytnut. To neplatí v případě živelní pohromy nebo jiné mimořádné události.
(5)
Výkaznictví je provozovatel povinen poskytovat celnímu úřadu
místně příslušnému podle sídla provozovatele. Nemá-li
provozovatel sídlo na území České republiky, je k poskytování
výkaznictví místně příslušný Celní úřad pro
Plzeňský kraj v Plzni.
***
§ 129
Příslušnost
(1) K projednání přestupků podle tohoto zákona je příslušný celní úřad, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(2)
K projednání přestupků v oblasti internetových her
podle tohoto zákona je příslušný Celní úřad pro
Plzeňský kraj v Plzni.
(3) K projednání přestupku podle § 122 odst. 1 písm. j) je příslušný správní orgán nejblíže nadřízený správnímu orgánu, k jehož činnosti se povinnost mlčenlivosti podle § 108e vztahuje.
(4) K projednání přestupků pověřených osob, poskytovatelů připojení k internetu na území České republiky a poskytovatelů platebních služeb je příslušné ministerstvo.
K části čtyřicáté deváté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 2
Předmět daně
(1) Předmětem daně z hazardních her je provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry, pokud
a) je k provozování této hry potřeba základní povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebo
b) tato hra má být podle zákona upravujícího hazardní hry ohlášena.
(2) V případě sdílené loterie se za provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry považuje rovněž přijímání vkladů ze sdílené herní jistiny a poskytování výher do sdílené herní jistiny.
(3) V případě
hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím
internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti jiné
osobě, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo
zaplatila vklad a která nemá bydliště na území České
republiky cizímu účastníkovi hazardní hry, se za
provozování hazardní hry na území České republiky pro
účastníka hazardní hry považuje rovněž provozování pro tuto
osobu tohoto cizího účastníka hazardní hry.
§ 3
Základ daně
(1)
Základem daně je součet dílčích základů daně, které tvoří
částka, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje součet
úhrnu vyplacených výher a úhrnu vrácených vkladů
a) z loterie v případě dílčí daně z loterií,
b) z kursové sázky v případě dílčí daně
z kursových sázek,
c) z totalizátorové hry v případě dílčí
daně z totalizátorových her,
d) z binga v případě dílčí daně z bing,
e) z technické hry v případě dílčí daně z
technických her,
f) z živé hry v případě dílčí daně
z živých her,
g) z tomboly v případě dílčí daně z tombol
a
h) z turnaje malého rozsahu v případě dílčí
daně z turnajů malého rozsahu.
(1) Základ dílčí daně činí částka, o kterou úhrn přijatých vkladů přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů přepočtených na české koruny z
a) okamžité loterie
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových okamžitých loterií,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních okamžitých loterií,
b) jiné než okamžité loterie, u které nejkratší rozestup mezi slosováními stanovený v základním povolení činí nejvýše 15 minut,
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových rychlých loterií,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních rychlých loterií,
c) loterie jiné než podle písmene a) nebo b)
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových běžných loterií,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních běžných loterií,
d) kursové sázky s výjimkou živé kursové sázky
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových běžných kursových sázek,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních běžných kursových sázek,
e) živé kursové sázky
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových živých kursových sázek,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních živých kursových sázek,
f) totalizátorové hry
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových totalizátorových her,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních totalizátorových her,
g) binga
1. provozovaného dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových bing,
2. jiného než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních bing,
h) technické hry
1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových technických her,
2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních technických her,
i) živé hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových živých her,
j) tomboly v případě základu dílčí daně z tombol a
k) turnaje malého rozsahu v případě základu dílčí daně z turnajů malého rozsahu.
(2) Základ dílčí daně z ostatních živých her činí součet těchto částek:
a) kladný rozdíl úhrnu hodnotových žetonů nakoupených účastníky hazardní hry a úhrnu hodnotových žetonů vyměněných účastníky hazardní hry vyjádřený v českých korunách; na vklad do živé hry neprovozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, který nebyl přijat v hodnotových žetonech ani hracích žetonech, a na předání hodnotových žetonů účastníkovi hazardní hry z jakéhokoliv důvodu, než je vyplacení výhry nebo vrácení vkladu, se pro účely určení základu dílčí daně z ostatních živých her hledí jako na nákup hodnotových žetonů odpovídající hodnoty,
b) částka, o kterou úhrn přijatých vkladů do turnaje přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher z turnaje přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů do turnaje přepočtených na české koruny.
(3) Základ dílčí daně z hazardních her provozovaných bez potřebného základního povolení nebo ohlášení činí částka, o kterou úhrn přijatých vkladů přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů přepočtených na české koruny. Odstavce 1 a 2 se na takovou hazardní hru nepoužijí.
(4) Při určení základu dílčí daně podle odstavce 1 nebo 3 se nezohlední přijatý vklad, vyplacená výhra a vrácený vklad související s hrou hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti cizímu účastníkovi hazardní hry.
(2)
(5) Dílčí základ daně v případě hazardní
hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu,
při které účastník hazardní hry hraje proti jiné osobě, která
se k účasti na hazardní hře registrovala nebo zaplatila
vklad a která nemá bydliště na území České republiky,
tvoří rozdíl Do základu dílčí daně podle odstavce
1 nebo 3 související s hrou hazardní hry
provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při
které účastník hazardní hry hraje proti cizímu účastníkovi
hazardní hry, se zahrne rozdíl
a) součinu
1. částky, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher, a
2. poměru úhrnu přijatých vkladů od účastníka hazardní hry a úhrnu všech přijatých vkladů a
b) úhrnu vkladů vrácených účastníkovi hazardní hry.
(6) Rozdíl podle odstavce 5 se do základu dílčí daně zahrnuje pouze do výše tohoto základu určeného podle odstavce 1 nebo 3.
(7) Souvisí-li přijatý vklad s více hazardními hrami, zohlední se pouze v základu dílčí daně z té z nich, pro kterou tento zákon stanoví nejvyšší sazbu daně.
(3)
(6) (8) Z každého turnaje živé hry
se při určení základu daně z hazardních her zohlední
v součtu za všechna zdaňovací období pouze vyplacené výhry
do výše 95 % přijatých vkladů do tohoto turnaje.
(4)
(7) (9) Hodnota nepeněžních vkladů
a výher se určí podle zákona upravujícího oceňování
majetku.
(5)
(8) (10) Pro účely základu daně
z hazardních her se pro přepočet cizí měny na českou měnu
použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně
z příjmů.
§ 4Sazba daně
Sazba daně
z hazardních her činí
a) 35 % pro základ dílčí daně z loterií,
b) 23 % pro základ dílčí daně z kursových sázek,
c) 23 % pro dílčí základ daně z totalizátorových
her,
d) 23 % pro dílčí základ daně z bing,
e) 35 % pro dílčí základ daně z technických her,
f) 23 % pro dílčí základ daně z živých her,
g) 23 % pro dílčí základ daně z tombol a
h) 23 % pro dílčí základ daně z turnajů malého
rozsahu.
§ 4
Sazba daně
Sazba jednotlivé dílčí daně z hazardních her je uvedena v příloze k tomuto zákonu.
§ 5
Výpočet daně
(1) Daň z hazardních her se vypočte jako součet dílčích daní.
(2) Dílčí daň se vypočte jako součin
dílčího základuzákladu dílčí daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tentodílčí základzáklad dílčí daně.(3) Pokud je součin dílčího základu daně z
technickýchostatních technických her zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně nižší než minimální dílčí daň ztechnickýchostatních technických her, je dílčí daní ztechnickýchostatních technických her minimální dílčí daň ztechnickýchostatních technických her.(4) Minimální dílčí daň z
technickýchostatních technických her činí součina) součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru a
b) částky 9 200 Kč.
***
§ 7
Rozpočtové určení daně
(1) Část
celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši
dílčí daně z technických her hazardní
hry neprovozované dálkovým přístupem prostřednictvím
internetu s výjimkou hazardní hry provozované bez potřebného
základního povolení nebo ohlášení je ze
a) 35 % příjmem státního rozpočtu a
b) 65 % příjmem rozpočtů obcí.
(2)
Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části
celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b)
plynoucího ve zdaňovacím období, se určí v závislosti na
poměru
a) součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových
zařízení uvedených v povolení k umístění herního
prostoru, které jsou povoleny na území dané obce k prvnímu
dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období, k
b) celkovému součtu herních pozic jednotlivých povolených
koncových zařízení uvedených v povolení k umístění
herního prostoru, které jsou povoleny k prvnímu dni
bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období.
(3)
Ministerstvo financí zveřejní podíl jednotlivých obcí vyjádřený
v procentech podle odstavce 2 na své úřední desce
a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději
měsíc před začátkem zdaňovacího období.
(4)
Celostátní hrubý výnos daně z hazardních her s výjimkou
celostátního hrubého výnosu podle odstavce 1 je ze
a) 70 % příjmem státního rozpočtu a
b) 30 % příjmem rozpočtů obcí.
(5)
(2) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části
celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her podle
odstavce 4 1 písm. b), se určí
obdobně jako procento, kterým se obce podílejí na procentní
části celostátního hrubého výnosu daně z příjmů
právnických osob podle právních předpisů upravujících
rozpočtové určení daní.
(3) Celostátní hrubý výnos daně z hazardních her s výjimkou celostátního hrubého výnosu podle odstavce 1 je příjmem státního rozpočtu.
(6)
(3) (4) Příslušenství daně z hazardních
her sledující její osud je příjmem státního rozpočtu.
§ 8Poskytování informací
Správce
daně poskytuje informace o porušení povinností při správě
daně z hazardních her Ministerstvu financí pro účely řízení
o zrušení základního povolení podle zákona upravujícího
hazardní hry.
§ 9
Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání
(1)
Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani
z hazardních her elektronicky.
(2) Daňové
přiznání a dodatečné daňové přiznání se podává
datovou zprávou
a) podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis
spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo
b) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se
lze přihlásit do jeho datové schránky.
***
§ 14Převod výnosu daně
Pro účely
převodu podílu na části celostátního hrubého výnosu daně
z hazardních her ve výši dílčí daně z technických
her určeného obcím se za rozpočtový rok považuje zdaňovací
období.
Příloha k zákonu č. 187/2016 Sb.
Sazby dílčích daní z hazardních her
Druh hazardní hry |
Upřesnění |
Forma provozování hazardní hry |
Sazba jednotlivé dílčí daně |
Loterie |
Okamžité loterie |
Internetové |
35 % |
Ostatní |
35 % |
||
Rychlé loterie |
Internetové |
35 % |
|
Ostatní |
35 % |
||
Běžné |
Internetové |
35 % |
|
Ostatní |
35 % |
||
Kursové sázky |
Běžné |
Internetové |
30 % |
Ostatní |
30 % |
||
Živé kursové sázky |
Internetové |
30 % |
|
Ostatní |
30 % |
||
Totalizátorové hry |
|
Internetové |
30 % |
Ostatní |
30 % |
||
Binga |
|
Internetové |
30 % |
Ostatní |
30 % |
||
Technické hry |
|
Internetové |
35 % |
Ostatní |
35 % |
||
Živé hry |
|
Internetové |
30 % |
Ostatní |
30 % |
||
Tomboly |
|
|
30 % |
Turnaje malého rozsahu |
|
|
30 % |
Hazardní hry provozované bez potřebného základního povolení nebo ohlášení |
|
|
35 % |
K části padesáté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich,
s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2025
§ 92
Příkaz na místě a příkazový blok
(1)
Je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka
za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok.
Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě
stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li
obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu
příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou
s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě
splatnosti a o následcích nezaplacení.
(1) Je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, vydá se příkazový blok. Příkazový blok se vydává v listinné podobě; orgán Policie České republiky a orgán Celní správy České republiky může vydat příkazový blok v listinné podobě nebo příkazový blok v elektronické podobě.
(2) Příkaz na místě se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím vlastnoručním podpisem příkazového bloku v listinné podobě nebo digitalizovaným podpisem příkazového bloku v elektronické podobě obviněným nebo osobou jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou; digitalizovaným podpisem se pro účely tohoto zákona rozumí vlastní rukou provedené písemné vyjádření vlastního jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení, na podpisovém zařízení.
(3) Po splnění peněžité povinnosti na místě obviněný obdrží listinný stejnopis příkazového bloku. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, obdrží listinný stejnopis příkazového bloku na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou spolu s poučením o způsobu zaplacení, o dni splatnosti a o následcích nezaplacení.
(2)
(4) V příkazovém bloku se uvede
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby,
b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno,
c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost,
d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného,
který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou,
d) v případě příkazového bloku v listinné podobě vlastnoruční podpis a v případě příkazového bloku v elektronické podobě digitalizovaný podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou,
e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění,
f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána,
g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti,
h) označení správního orgánu,
i) jméno, příjmení a funkce oprávněné úřední osoby, nebo služební číslo anebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby,
j) podpis oprávněné úřední osoby,
j) v případě příkazového bloku v listinné podobě vlastnoruční podpis oprávněné úřední osoby a v případě příkazového bloku v elektronické podobě kvalifikovaný elektronický podpis oprávněné úřední osoby nebo kvalifikovaná elektronická pečeť správního orgánu,
k) datum a místo vydání příkazového bloku a
l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
(3)
(5) Správní orgány odebírají příkazové bloky
tiskopisy příkazových bloků v listinné podobě
od příslušného celního úřadu, plyne-li výnos do
státního rozpočtu nebo jiného veřejného rozpočtu, s výjimkou
rozpočtu kraje nebo rozpočtu obce, a od krajského úřadu,
plyne-li výnos do rozpočtu kraje nebo do rozpočtu obce. Příkazové
bloky Tiskopisy příkazových bloků v listinné
podobě vydává Ministerstvo financí.
K části padesáté první návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 2
Spotřebitelský úvěr
(1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
(2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr
a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci,
b) účelově určený k
1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci,
2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci,
3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu,
4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím,
5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo
6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo
c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření.c) poskytnutý podle zákona upravujícího stavební spoření poskytovatelem stavebního spoření.
(3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a
a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem,
b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen „smlouva o spotřebitelském úvěru“), nebo
c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.
(4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
K části padesáté druhé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 5
(1) Veřejná instituce sestavuje návrh rozpočtu na rozpočtový rok a střednědobý výhled rozpočtu na nejméně 2 další následující rozpočtové roky, při tom zohledňuje veškeré hospodářské skutečnosti, včetně své ekonomické a finanční situace.
(2) Veřejná instituce zveřejní na svých internetových stránkách nebo jiným způsobem v místě obvyklým
a) návrh rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu nejméně po dobu 10 dnů přede dnem jeho projednání příslušným orgánem, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
b) rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu nejpozději do 30 dnů ode dne jeho projednání nebo schválení příslušným orgánem, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.
(3) S návrhem rozpočtu na rozpočtový rok veřejná instituce zveřejní informace o schváleném rozpočtu na rozpočtový rok předcházející roku, na který je předkládán návrh rozpočtu (dále jen „předcházející rok“), a o očekávaném, nebo skutečném plnění rozpočtu za předcházející rok. Tato povinnost se nevztahuje na veřejnou instituci, u které jsou požadované informace zveřejňovány podle jiného právního předpisu nebo prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“).
Zveřejňování informací
§ 6
(1) Pokud tento zákon ukládá Ministerstvu financí (dále
jen „ministerstvo“) ministerstvu povinnost
zveřejňovat informace o dodržování pravidel rozpočtové
odpovědnosti veřejnými institucemi, zveřejňuje je ministerstvo
na svých internetových stránkách.
(2) Ministerstvo každoročně do 31. října zveřejní seznam veřejných institucí na základě informací poskytnutých ministerstvu Českým statistickým úřadem ke dni 30. září téhož roku.
***
§ 9
Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí
(1) Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí (dále jen „strategie“) vychází z makroekonomické prognózy a fiskální prognózy sektoru veřejných institucí. Součástí strategie je konvergenční program6). Strategii vypracuje každoročně ministerstvo nejméně na období následujících 3 let.
(2) Strategie obsahuje
a) celkové výdaje sektoru veřejných institucí stanovené podle § 10 nebo § 10a, a to jednou částkou na každý z rozpočtových roků,
b) výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů podle § 12, a to jednou částkou na každý z rozpočtových roků,
c) postup stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí podle § 10 a postup stanovení výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů podle § 12,
d) prognózy hlavních položek příjmů a výdajů sektoru veřejných institucí při nezměněných hospodářských politikách, a to jednou částkou na každý z rozpočtových roků,
e) popis dopadů plánovaných střednědobých hospodářských politik7) na sektor veřejných institucí v členění podle hlavních položek příjmů a výdajů, z něhož je zřejmý postup dosažení střednědobého rozpočtového cíle stanoveného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie8) ve srovnání s prognózami při nezměněných hospodářských politikách,
f) hodnocení dopadů plánovaných hospodářských politik na udržitelnost veřejných financí,
g) finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům územních samosprávných celků,
h) finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům veřejných institucí podle § 3 písm. g) a ke zvláštnímu účtu veřejného zdravotního pojištění9).
(3) Ministerstvo předkládá návrh strategie vládě tak, aby jej projednala a po případných úpravách schválila do 30. dubna téhož roku.
(4) Ministerstvo v návrhu strategie, návrhu státního rozpočtu a střednědobého výhledu uvede souhrnnou informaci o hospodaření veřejných institucí a jejich mimorozpočtových účtů a fondů, a to nejméně v rozsahu jejich souhrnného vlivu na saldo a dluh sektoru veřejných institucí.
Stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí
§ 10
(1) Ministerstvo
stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí
jako součet částek nejvýše 1 % prognózovaného
nominálního hrubého domácího produktu a nejvýše
jako rozdíl prognózovaných celkových
konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených
o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových
a přechodných operací na příslušný následující
rozpočtový rok a částky odpovídající aktuálnímu
střednědobému rozpočtovému cíli stanovenému pro Českou
republiku v souladu s přímo použitelným předpisem
Evropské unie upravujícím posílení dohledu nad stavy rozpočtů
a nad hospodářskými politikami a posílení koordinace
hospodářských politik2) na tentýž rok.
Celkové výdaje sektoru veřejných institucí se konsolidují
o jejich vzájemné finanční vztahy a stanoví se podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
Evropský systém národních a regionálních účtů
v Evropské unii3).
(2) Jednorázovými a přechodnými operacemi se rozumí příjmy a výdaje sektoru veřejných institucí, které mají pouze krátkodobě časově omezený dopad na jejich rozpočty. Ministerstvo projedná s Radou (§ 21) vliv jednorázových a přechodných operací na příjmy a výdaje sektoru veřejných institucí. Rada k vlivu operací vydá bez zbytečného odkladu stanovisko, které ministerstvo zveřejní. Nesouhlasí-li ministerstvo se stanoviskem Rady, zveřejní odůvodnění nesouhlasu.
(3) Částka celkových výdajů sektoru veřejných institucí se snižuje o jednu třetinu výše nápravné složky podle § 11, která v daném roce překračuje 2 % nominálního hrubého domácího produktu za předchozí rozpočtový rok, který je v běžném roce naposledy zveřejněn Českým statistickým úřadem.
(4) Ministerstvo může částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí navýšit o
a) výdaje sektoru veřejných institucí vzniklé na základě zhoršování bezpečnostní situace státu spojené s vládou vyhlášenými mimořádnými opatřeními ke zvýšení jeho obranyschopnosti, na základě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,
b) úhrn výdajů sektoru veřejných institucí spojených s odstraňováním následků živelních pohrom a výdajů sektoru veřejných institucí vyplývajících z plnění mezinárodních smluv a jiných mezinárodních závazků České republiky, pokud by podle prognózy ministerstva přesáhl 3 % nominálního hrubého domácího produktu prognózovaného ministerstvem na toto období,
c) dodatečné výdaje související s prognózovaným významným zhoršením ekonomického vývoje, pokud ministerstvo předpovídá v daném roce čtvrtletní meziroční pokles hrubého domácího produktu očištěného o cenové vlivy o nejméně 3 %.
(5) Ministerstvo stanoví výši výdajů podle odstavce 4 písm. c) pouze se stanoviskem Rady, které ministerstvo zveřejní. Nesouhlasí-li ministerstvo se stanoviskem Rady, zveřejní odůvodnění nesouhlasu.
(6) Ministerstvo společně s Radou vypracuje a zveřejní postup při stanovení jednorázových a přechodných operací a úpravě celkových příjmů o vliv hospodářského cyklu.
§ 10a
(1)
Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných
institucí pro rok, na který se předkládá návrh státního
rozpočtu, na základě salda, které je vždy meziročně vyšší
alespoň o 0,5 procentního bodu.
(2) V roce
2021 použije ministerstvo pro účely stanovení celkových výdajů
sektoru veřejných institucí na rok 2022 saldo pro rok 2021, které
prognózuje nejpozději v září roku 2021, zvýšené
o 0,5 procentního bodu. Ustanovení § 9 se
nepoužije.
(3)
Dosáhne-li saldo alespoň výše aktuálního střednědobého
rozpočtového cíle plynoucího pro Českou republiku z přímo
použitelných předpisů Evropské unie2),
postupuje ministerstvo podle § 10.
(4) Saldem
se pro účely odstavců 1 až 3 rozumí saldo hospodaření
sektoru veřejných institucí očištěné o vliv hospodářského
cyklu a o vliv jednorázových a přechodných
operací, vyjádřené v procentech nominálního hrubého
domácího produktu prognózovaného ministerstvem pro daný rok.
Saldo se zaokrouhluje na jedno desetinné místo.
§ 10a
(1) Pro rok 2024 stanoví ministerstvo částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí jako součet prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na rok 2024 a částky odpovídající 2,75 % prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu pro rok 2024.
(2) Pro rok 2026 stanoví ministerstvo částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí jako součet prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na rok 2026 a částky odpovídající nejvýše 1,95 % prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu pro rok 2026.
(3) Nejpozději pro rok 2028 stanoví ministerstvo částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí jako součet prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na rok 2028 a částky odpovídající aktuálnímu střednědobému rozpočtovému cíli podle § 10 odst. 1.
(4) Do doby dosažení aktuálního střednědobého rozpočtového cíle podle odstavce 3 se § 10 odst. 1 nepoužije.
***
Nápravná složka
§ 11
(1) Nápravná složka slouží k úpravě odchylky skutečného výsledku hospodaření sektoru veřejných institucí od výsledku předpokládaného.
(2) Nápravnou složku v běžném rozpočtovém roce tvoří součet nápravné složky z předchozího roku a rozdílu skutečných celkových výdajů sektoru veřejných institucí za předchozí rok a celkových výdajů sektoru veřejných institucí, které jsou vypočteny v běžném roce za předchozí rok zpětně podle § 10 na základě údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. Skutečné celkové výdaje sektoru veřejných institucí, které jsou v běžném roce zveřejněny Českým statistickým úřadem a které Český statistický úřad sdělí ministerstvu nejpozději k 1. dubnu a 1. říjnu každého běžného roku, jsou stanoveny podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii3).
(3) Nápravná složka se snižuje o částku uplatněnou podle § 10 odst. 3 v předchozím roce.
(4) Ministerstvo může nápravnou složku v běžném rozpočtovém roce snížit o výši výdajů, které vznikly na základě jiných vnějších skutečností, než které jsou uvedeny v § 10 odst. 4. Zahrnutí těchto výdajů a stanovení jejich rozsahu je možné pouze po obdržení souhlasného stanoviska Rady. Ministerstvo stanovisko Rady zveřejní.
§ 11a
(1)
Ministerstvo navýší pro účely § 11 částku celkových
výdajů sektoru veřejných institucí o částku odpovídající
meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných
institucí, upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv
jednorázových a přechodných operací, o 0,5 %
nominálního hrubého domácího produktu.
(1) Postupuje-li ministerstvo podle § 10a, pro účely § 11 použije částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí obsaženou v nejaktuálnější strategii (§ 9) obsahující předmětný rok.
(2) Postupovalo-li ministerstvo v předchozím roce podle § 10 při stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí, postupuje v aktuálním roce při výpočtu nápravné složky podle § 11.
§ 11b
V letech
2021 a 2022 nepostupuje ministerstvo podle § 11 a 11a.
***
Hospodaření územního samosprávného celku
§ 17
(1) Územní samosprávný celek hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
(2) Překročí-li dluh územního samosprávného celku k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, územní samosprávný celek je povinen jej v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
(3) Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh a jeho dluh k následujícímu rozvahovému dni převyšuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, ministerstvo v následujícím kalendářním roce rozhodne podle zákona o rozpočtovém určení daní o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní.
(4) Příjmy územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn všech peněžitých plnění přijatých do rozpočtu13) v průběhu rozpočtového roku, konsolidovaných podle jiného právního předpisu18).
(5) Dluhem územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí hodnota nesplacených závazků z
a) vydaných dluhopisů,
b) přijatých úvěrů, zápůjček a návratných finančních výpomocí,
c) realizace plnění ze záruk,
d) vystavených směnek.,
e) veřejnoprávních a soukromoprávních vztahů s dobou splatnosti delší než 1 rok, s výjimkou závazků z transferů a závazků, jejichž cílem nebylo odložení splácení dluhů.
§ 18
(1) Ministerstvo každý rok vyhodnocuje údaje
o příjmech a dluzích územních samosprávných celků
a ministr financí informuje o výsledcích hodnocení
vládu. Současně ministerstvo uveřejňuje seznam územních
samosprávných celků, jejichž výše dluhu převyšuje 60 %
průměru jejich příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
Současně ministerstvo uveřejňuje za každý územní
samosprávný celek poměr výše dluhu k průměru jeho příjmů
za poslední 4 rozpočtové roky a případnou výši
povinného snížení dluhu podle § 17 odst. 2.
(2) Ministerstvo každoročně zveřejní seznam územních
samosprávných celků, které porušily povinnost podle § 14
písm. c).
K části padesáté třetí návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 4
Peněžní prostředky získané výkonem peněžitého trestu
(1)
Soud příslušný podle trestního řádu k zajištění
Orgán příslušný k výkonu peněžitého trestu,
který je majetkovou trestní sankcí podle tohoto zákona, zašle
peněžní prostředky získané jeho výkonem neprodleně na
zvláštní účet.
(2) Je-li peněžitý trest majetkovou trestní sankcí podle tohoto zákona, předseda senátu bez zbytečného odkladu vyrozumí ministerstvo o
a) odložení výkonu peněžitého trestu nebo povolení jeho splácení po částkách anebo o odvolání povolení odkladu nebo splátek,
b) upuštění od výkonu peněžitého trestu nebo jeho zbytku,
c) přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody,
d) skutečnosti, že peněžitý trest byl vykonán,
e) nahrazení zaplacení peněžitého opatření nebo jeho nevykonaného zbytku tím, že mladistvý vykoná obecně prospěšnou činnost v rámci probačního programu pro tento účel zřízeného, nebo společensky prospěšnou činnost v rámci výchovné povinnosti podle § 27 odst. 5 zákona o soudnictví ve věcech mládeže, a
f) tom, že pachateli byla udělena milost nebo amnestie, nebo o jiném rozhodnutí, opatření anebo skutečnosti, v jejichž důsledku nelze peněžitý trest vykonat nebo jej lze vykonat jen částečně.
K části padesáté čtvrté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 3
Platební služba
(1) Platební službou je
a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem,
b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem,
c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz
1. plátce,
2. příjemce, nebo
3. plátce prostřednictvím příjemce,
jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz
1. plátce,
2. příjemce, nebo
3. plátce prostřednictvím příjemce,
jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
e) vydávání a správa platebních prostředků a, je-li uživatel příjemcem, předávání platebního příkazu a zpracování platebních transakcí,
f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),
g) služba nepřímého dání platebního příkazu,
h) služba informování o platebním účtu.
(2) O provedení převodu peněžních prostředků se jedná i v případě bezhotovostního obchodu s cizí měnou, nejde-li o činnost, která je investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Bezhotovostním obchodem s cizí měnou se pro účely tohoto zákona rozumí nákup nebo prodej peněžních prostředků v české nebo cizí měně za peněžní prostředky v jiné měně, jestliže jsou peněžní prostředky od uživatele přijaty nebo uživateli dány k dispozici bezhotovostně, s výjimkou směny měn podle § 254a a nákupu, ke kterému dal plátce platební příkaz prostřednictvím příjemce a u něhož jsou peněžní prostředky plátci vyplaceny v hotovosti.
(3) Platební službou není
a) přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí,
b) směnárenská činnost,
c) vydávání ani platba prováděná prostřednictvím
1. šeků, směnek nebo cestovních šeků,
2. papírových poukázek na zboží nebo služby,
3. poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby,
4. prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb,
5. prostředků, kterými lze dát příkaz pouze k vnitrostátní
platbě a které jsou určeny pouze k zaplacení stravování
poskytovaného podle zákona upravujícího daně z příjmů
jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke
spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního
stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,
je-li nepeněžité plnění poskytováno na základě smlouvy mezi
dodavatelem a tím, kdo tyto prostředky vydal,
6. prostředků, kterými lze dát příkaz pouze
k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze
k zaplacení nepeněžitého plnění poskytovaného
zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi
z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního
fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které
nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
a ve formě, která je podle zákona upravujícího daně
z příjmů osvobozena od daně, je-li nepeněžité plnění
poskytováno na základě smlouvy mezi dodavatelem a tím, kdo
tyto prostředky vydal,
7. 6. prostředků, kterými lze dát příkaz
pouze k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze
k výplatě dávek podle zákona upravujícího pomoc v hmotné
nouzi,
d) platba prováděná
1. mezi poskytovateli nebo jejich pověřenými zástupci na jejich vlastní účet,
2. v rámci podnikatelského seskupení bez účasti nebo zprostředkování osoby mimo toto podnikatelské seskupení,
3. v rámci platebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry mezi účastníky tohoto systému a poskytovateli nebo mezi účastníky tohoto systému navzájem,
4. v rámci správy cenných papírů,
5. v rámci správy cizího majetku podle zákona upravujícího výkon advokacie, zákona upravujícího činnost notářů nebo podle zákona upravujícího činnost soudních exekutorů,
6. osobou, která jedná jménem plátce, nebo příjemce při nákupu nebo prodeji zboží nebo poskytování nebo čerpání služeb, nebo osobou, která na účet plátce, nebo příjemce zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování nebo čerpání, a to jedná-li se o platbu vyplývající z tohoto nákupu, prodeje, poskytování nebo čerpání,
e) platba prováděná poskytovatelem služby elektronických komunikací nebo operátorem podle zákona o elektronických komunikacích, jestliže částka platby odpovídá nejvýše 50 eurům, celková částka plateb, ke kterým dal příkaz jeden koncový uživatel, provedených za 1 měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům a
1. platba slouží k zaplacení za hlasové služby nebo zboží nebo služby, které jsou vytvořeny a dodány v digitální podobě, jejichž použití nebo spotřeba jsou omezeny na technické zařízení a jejichž součástí není použití nebo spotřeba fyzického zboží nebo služeb, nebo
2. platba je prováděna prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení za účelem zaplacení za vstupenky nebo jízdenky nebo za charitativním účelem,
f) vyplacení hotovosti
1. dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení (cashback),
2. pomocí bankomatu osobou jednající jménem vydavatele platebního prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje jiné platební služby,
g) služba poskytovatelů technických služeb, kteří podporují poskytování platebních služeb, aniž by peněžní prostředky, které jsou předmětem platby, přecházely do jejich držby, nejde-li o službu nepřímého dání platebního příkazu nebo službu informování o platebním účtu.
§ 4
Elektronické peníze
(1) Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která
a) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,
b) je uchovávána elektronicky,
c) je vydávána proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a
d) je přijímána jinou osobou než tím, kdo ji vydal.
(2) Elektronickými
penězi není peněžní hodnota, která může být použita pouze
k provedení platby uvedené v § 3 odst. 3 písm.
c) bodech 4 až 7 6 nebo
v § 3 odst. 3 písm. e).
K části padesáté páté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění ke dni následujícímu po dni vyhlášení návrhu zákona
§ 1
Opatření v oblasti odpočtu bezúplatného plnění od základu daně
(1) Za zdaňovací období roku 2022 a 2023 lze podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně.
(2) Za zdaňovací
období skončená v období od 1. března 2022 do 28.
února 2023 29. února 2024
lze podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů
od základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních
z příjmů odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu
nejvýše 30 % ze základu daně sníženého podle § 34 zákona
o daních z příjmů.
(3) Ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů se použijí i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2022 a 2023
a) za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo
b) Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.
(4) Ustanovení § 15 odst. 9 zákona o daních z příjmů se použije i v případě, jde-li o snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 a 2023 poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem Ukrajiny.
(5) Odstavce 3 a 4 lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém bylo bezúplatné plnění poskytnuto.
(6) Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti nemá za zdaňovací období roku 2022 a 2023 povinnost podat daňové přiznání, pokud by mu tato povinnost vznikla jen z důvodu snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 a 2023 Ukrajině prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny na území České republiky.
§ 2
Opatření v oblasti osvobození od daně z příjmů
(1) Od daně z příjmů se osvobozuje
a) příjem zaměstnance podle zákona o daních z příjmů ve formě poskytnutého ubytování ve zdaňovacím období roku 2022 a 2023, je-li poskytnuto zaměstnavatelem podle zákona o daních z příjmů tomuto zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi s bydlištěm na území Ukrajiny z důvodu, že tento rodinný příslušník opustil Ukrajinu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a
b) bezúplatný příjem poskytnutý v roce 2022 a 2023 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny.
(2) Odstavec 1 lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém bylo plnění poskytnuto.
§ 3
Opatření v oblasti daňových výdajů
(1) Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle zákona o daních z příjmů je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2022 a 2023 na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace na účely, pro které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.
(2) Odstavec 1 lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém byl výdaj vynaložen.
(3) Pokud poplatník daně z příjmů výdaj podle odstavce 1 uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani jako položku snižující základ daně.
K části padesáté šesté návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. 432/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o dani silniční
Čl. V
Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 246/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 299/2020 Sb. a zákona č. 142/2022 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 6 se slova „žádném technickém dokladu k vozidlu“ nahrazují slovy „registru silničních vozidel“, za slovo „hledí“ se vkládají slova „pro účely daně silniční“ a slova „technickém průkazu“ se nahrazují slovy „registru silničních vozidel“.
2. V § 3 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1 písm. d) bodě 2 a § 4 odst. 1 písm. a) se slova „technickém průkazu vozidla“ nahrazují slovy „registru silničních vozidel“.
3. V § 4 odst. 1 písm. b) se slova „v jehož technickém průkazu je“ nahrazují slovy „u něhož je v registru silničních vozidel“.
4. § 6 se zrušuje.
5. Nadpis
§ 14a zní: „Skutečnosti rozhodné pro daň“.
6. V § 14a
odst. 1 se slova „technickém průkazu“ nahrazují slovy
„registru silničních vozidel u“.
7. V § 14a
se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení
odstavce 1.
K části padesáté sedmé návrhu zákona
Platné znění částí zákona č. …/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (sněmovní tisk č. 371), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. lednu 2024
§ 120
Přestupky
(1) Restrukturalizační správce se dopustí přestupku tím, že
a) při výkonu funkce restrukturalizačního správce závažným způsobem poruší nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo
b) v rozporu s § 36 odst. 4 zákona o insolvenčních správcích neposkytne požadovanou součinnost.
(2) Za přestupek podle
a) odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč,
b) odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
(3) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(4)
Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.
38 Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 286/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (ST 444)
II Zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
IIII Zákon č. 363/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony