CS

CS

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.3.2011 KOM(2011) 105 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

podle článku 7 rozhodnutí 2006/500/ES (Smlouva o Energetickém společenství)

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

podle článku 7 rozhodnutí 2006/500/ES (Smlouva o Energetickém společenství)

Tato zpráva byla vypracována podle rozhodnutí Rady 2006/500/ES ze dne 29. května 2006 o uzavření Smlouvy o Energetickém společenství Evropským společenstvím, v němž je stanoveno, že „tři roky po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zkušenostech s prováděním toto rozhodnutí společně s případnými návrhy dalších opatření“. Zpráva přezkoumává výsledky, jichž Energetické společenství dosáhlo, jakož i hlavní úkoly, s nimž se bude muset vyrovnat v budoucnosti.

1. Úvod – Od roztříštěnosti ke spolupráci

Energetické společenství je založeno na smlouvě, kterou podepsaly na straně jedné Evropská unie1 a na straně druhé těchto devět smluvních stran: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Chorvatsko, Moldavsko, Srbsko, Ukrajina a Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu (UNMIK)2. Čtrnáct členských států Evropské unie má kromě toho s touto organizací zvláštní vztah, což se odráží v jejich postavení „účastníka“ procesu (Bulharsko, Česká republika, Francie, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Spojené království). Gruzie, Norsko a Turecko mají k dnešnímu dni postavení pozorovatele.

Energetické společenství se zabývá investicemi, hospodářským rozvojem, bezpečností dodávek energie a sociální stabilitou; usiluje však také o zachování solidarity, vzájemné důvěry a míru. Za úspěch je nutno považovat již sám vznik Energetického společenství pouhých deset let po skončení balkánského konfliktu, neboť se jedná o první společný institucionální projekt vytvořený zeměmi jihovýchodní Evropy, jež nejsou členskými státy Evropské unie.

Energetické společenství si stanovilo cíle na třech úrovních: vnitrostátní, regionální a celoevropské. V krátkodobém horizontu usiluje o vytvoření otevřených a transparentních vnitrostátních trhů s energií na základě stabilních právních a tržních rámců schopných přilákat investice do výroby elektrické energie a rozvodných sítí (bezpečnost dodávek energií má zásadní význam pro hospodářský rozvoj a sociální stabilitu); ve střednědobém horizontu je třeba vytvořit v regionu integrovaný energetický trh, který umožňuje přeshraniční obchod s energiemi, zaručuje dodávky energií a zohledňuje klimatické a sociální aspekty; z dlouhodobého hlediska by se regionální trh měl stát nedílnou součástí vnitřního trhu EU s energií.

K dosažení těchto cílů Smlouva o Energetickém společenství počítá s vhodnými akcemi smluvních stran, prováděných buď jednostranně, nebo ve spolupráci s některými členskými státy nebo s Evropskou unií jako celkem. Přistoupením k Energetickému společenství se smluvní strany zavázaly k provádění příslušných předpisů EU týkajících se energetiky, životního prostředí a hospodářské soutěže; smlouva navíc poskytuje nástroje pro přijetí

1 Původně smlouvu podepsalo Evropské společenství, jehož nástupcem se mezitím stala Evropská unie.

2 Tento seznam uvádí současné smluvní strany, po rozšíření Evropské unie v roce 2007 a nejnovějším vývoji této organizace.

právního rámce ad hoc usnadňujícího přeshraniční fungování energetických trhů v regionu a vytvoření jednotného trhu s energií.

Energetické společenství má svůj vlastní institucionální rámec. Hlavním správním orgánem Energetického společenství je jeho sekretariát se sídlem ve Vídni, který úzce spolupracuje s útvary Komise, zajišťuje nezbytnou koordinaci a poskytuje podporu činnosti ostatních orgánů: stálé skupiny na vysoké úrovni, Rady ministrů, regulačního výboru a fór3 Energetického společenství. Úkolem sekretariátu je také kontrolovat, zda smluvní strany řádně plní své závazky vyplývající ze smlouvy, a předkládat Radě ministrů roční zprávu o dosaženém pokroku. V tomto smyslu sekretariát působí jako „strážce Smlouvy o Energetickém společenství“; Evropská komise plní v rámci téže smlouvy úlohu všeobecného koordinátora.

Rozpočet Energetického společenství na rok 2011 činí 3 380 000 EUR a z 98 % je financován Evropskou unií (3 312 400 EUR). Od roku 2009 je příspěvek Evropské unie vyplácen z regionálního programu ad hoc v rámci nástroje předvstupní pomoci. Tento rozpočet slouží především k financování 1) činnosti sekretariátu, 2) pořádání přibližně šedesáti institucionálních zasedání a akcí ročně a účasti smluvních stran a pozorovatelů na nich a

3) studií. V roce 2011 by měl být vytvořen a přijat rozpočet pro rozšířené Energetické společenství na dvouleté období (2012–2013).

Energetické společenství bylo vytvořeno na období deseti let; jeho trvání skončí v červenci 2016 a může být prodlouženo jednomyslným rozhodnutím Rady ministrů.

Třebaže smlouva je v platnosti od července 2006, Energetické společenství ve skutečnosti začalo plně fungovat až od roku 2007, kdy byl ustaven sekretariát. Energetické společenství mělo původně sloužit jako předvstupní nástroj Evropské unie, členství v něm se však mezitím otevřelo zemím z oblasti evropské politiky sousedství (prvním novým členem se od 1. května 2010 stalo Moldavsko a Ukrajina se připojila s účinností od 1. února 2011) i mimo ni (Arménie požádala o status pozorovatele). Od podpisu Smlouvy o Energetickém společenství je stále patrnější důležitost posilování vnějšího rozměru energetického trhu EU, jež započalo v roce 2008 druhým strategickým přezkumem energetické politiky, který vypracovala Komise. Nedávné sdělení „Energie 2020 – Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii“ označuje koncepci Energetického společenství za klíčovou součást silného mezinárodního partnerství se zeměmi sousedícími s EU.

2. Historie úspěchu

Po čtyřech letech trvání Energetické společenství vyzrálo a stalo se solidním institucionálním rámcem pro spolupráci, vzájemnou podporu a výměnu zkušeností. Slouží tak jako vzor regionální spolupráce v oblasti energetiky.

Podpisem Smlouvy o Energetickém společenství se smluvní strany zavázaly k realizaci ambiciózního projektu, který vyžaduje obrovské úsilí nejen v oblasti legislativní práce, správních kapacit a zdrojů, ale i politické a sociální vnímavosti. Tento závazek je potvrzován na každém zasedání orgánů Energetického společenství a odráží se také v každodenní činnosti různých pracovních skupin na odborné úrovni.

3 Čtyři fóra, zaměřená na elektřinu, zemní plyn, ropu a sociální aspekty, sdružují všechny zúčastněné subjekty z průmyslu, regulačních orgánů, odvětvových sdružení a spotřebitelů.

Smlouva o Energetickém společenství určila řadu ustanovení EU, k jejichž provádění v určitém časovém rozvrhu se smluvní strany zavázaly a které se týkaly především druhého balíčku společných pravidel pro vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem, vybraných směrnic o ochraně životního prostředí a hlavních antimonopolních předpisů a pravidel pro poskytování státní podpory. Smluvní strany se navíc zavázaly k vytvoření prováděcích plánů pro směrnice o podpoře energie z obnovitelných zdrojů.

V roce 2007 bylo „acquis Energetického společenství“ rozšířeno o směrnice EU týkající se bezpečnosti dodávek elektřiny a zemního plynu.

Od roku 2010 zahrnuje i hlavní právní předpisy EU o energetické účinnosti, zejména směrnici o energetické náročnosti budov, směrnici o uvádění spotřeby energie na štítcích a směrnici o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Obecně musí smluvní strany tyto právní předpisy provést do konce roku 2011.

Smluvní strany se navíc dohodly, že začnou provádět části směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a „třetího balíčku“ pro vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem zpočátku dobrovolně, a to na základě doporučení vydaných Radou ministrů.

Činnosti Energetického společenství se postupně rozšířily do jiných oblastí. Na základě Memoranda o porozumění týkajícího se sociálních otázek vypracovaly všechny smluvní strany – s výjimkou Moldavska a Ukrajiny jako nových členů – sociální akční plány a začaly podnikat kroky k řešení sociálních důsledků souvisejících s prováděním smlouvy. V této oblasti bylo dosaženo určitého pokroku; zdá se však, že v důsledku nezávazné povahy memoranda a/nebo slabého pocitu odpovědnosti, pokud jde o sociální otázky, je tento proces poněkud pomalý a nevyrovnaný. Moldavsko a Ukrajina by měly memorandum podepsat bezodkladně.

Pokud jde o „ropnou dimenzi“, pracuje se na přípravě brzkého přijetí směrnice o zásobách ropy z roku 2009.

Na základě podrobného plánu vypracovaného na období 2010–2012 je rovněž poskytována pomoc smluvním stranám při uvádění jejich energetických statistik do souladu s metodikou a požadavky na podávání zpráv, jak je uplatňuje Eurostat.

Rozšíření činností Energetického společenství do dalších oblastí je nejen důkazem odhodlání smluvních stran dodržovat normy EU, ale i dynamického přístupu této organizace a pružnosti jeho mechanismů rozhodování.

Vývojem právního rámce Energetického společenství se zabývá výroční zpráva o provádění za rok 2010, kterou vypracoval sekretariát Energetického společenství. Zpráva se zaměřuje na provádění acquis podle Xxxxxxx o založení Energetického společenství, popisuje pokrok, jehož každá ze smluvních stran dosáhla, a hodnotí celkovou situaci. Zpráva sekretariátu4 potvrzuje legislativní úsilí smluvních stran, kterým se podařilo upravit své energetické právní rámce v relativně krátkém čase (přičemž některé začínaly „od nuly“); varuje rovněž před rozšiřováním nesouladu mezi formálním přijetím pravidel a skutečným prováděním a poukazuje na zjištěné překážky, které brání účinnému otevření trhu s energiemi a zpomalují investice.

4 Zpráva je v plném znění k dispozici na adrese xxxx://xxx.xxxxxx- xxxxxxxxx.xxx/xxx/xxxxxx/xxxx/000000.XXX.

Zájem o Energetické společenství v celém regionu roste. K prvnímu rozšíření Energetického společenství došlo v roce 2010 přistoupením Moldavské republiky; přistoupením Ukrajiny se velikost potenciálního regionálního trhu téměř ztrojnásobila (přibližně z 26 milionů obyvatel na 73 milionů). V září 2009 bylo zahájeno jednání s Xxxxxxxx; Gruzie se chystá požádat o členství a Arménie požádala o status pozorovatele. Těžiště projektu – jehož vznik byl do značné míry motivován přípravou na přistoupení k EU – se tak začalo přesouvat na východ.

3. Hlavní úkoly

Komise uznává, že Energetické společenství vykonalo velký kus práce, a to zejména z institucionálního hlediska, je si však rovněž vědoma, že existují dvě klíčové oblasti, kde je prostor ke zlepšení.

a) Od teorie k praxi Přes usilovnou legislativní činnost se zatím nepodařilo dosáhnout prvního z cílů – vytvořit otevřené, transparentní a konkurenceschopné trhy s energií na vnitrostátní úrovni ve všech smluvních stranách; pokud jde o vytvoření regionálního trhu, příkladem systémových obtíží, s nimiž je třeba se vypořádat, je skutečnost, že se ani přes vynaložení značných finančních prostředků a zapojení lidských zdrojů nepodařilo dosáhnout pokroku ve zřizování úřadu pro koordinované aukce pro elektřinu v osmém regionu (jihovýchodní Evropa); regionální iniciativy často narážejí na překážky nesmiřitelných zásadních postojů vyplývajících z politických, etnických a náboženských neshod, jež jsou dědictvím minulosti. Obzvlášť škodlivé jsou pokračující obstrukce některých stran bránící plnému zapojení Kosova5 do regionálního mechanismu. Za těchto okolností se konečný cíl začlenění do vnitřního trhu EU s energií zdá být pro tuto chvíli pouze dlouhodobým výhledem.

Nejdůležitějším úkolem zůstává překlenutí propasti mezi teorií (politickými závazky) a praxí (úplným provedením acquis Energetického společenství a prosazováním přijatých pravidel). Klíčovou otázkou je, jak docílit toho, aby smluvní strany v regionu uplatňovaly a prosazovaly daná pravidla.

Zabránit situacím, kdy dochází k nesouladu, pomůže stanovení reálných cílů a lhůt, jakož i příslušná doprovodná ustanovení, která náležitě zohlední profil a potřeby smluvních stran, jak je výslovně uvedeno v článku 24 smlouvy.

Formální provedení „acquis Energetického společenství“ nemůže být cílem samo o sobě, nýbrž prostředkem k dosažení cílů stanovených pravidly. Cílem je vytvořit skutečný trh s energiemi, počínaje reformou stávajícího systému regulovaných cen a paušálních subvencí. Ke skutečnému otevření vnitrostátních trhů s energiemi, tím méně integraci regionálního trhu nemůže proto dojít, dokud budou přetrvávat zastaralé tržní koncepce, jež jsou překážkou hospodářské soutěže a investic a jež jsou založeny na veřejných dodavatelích napojených na zavedené domácí výrobce uplatňující regulované ceny, které nejsou jasně vymezené, přechodné, transparentní, nediskriminační (a to ani mezi dodavateli) a kontrolovatelné a neohrožující hospodářskou soutěž, jak požaduje judikatura Soudního dvora Evropské unie6. Přijetí vnitrostátních právních předpisů, jimiž se pravidla EU pouze „překládají“ do vnitrostátních zákonů, nestačí, jestliže nejsou provázeny nezbytnými sekundárními předpisy,

5 Podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99.

6 Viz rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 20. dubna 2010 ve věci Federutility a další

v. Autorità per l'energia elettrica e il gas, C-265/08, Sb. rozh. 2010, s. 00000. Přetrvávající rozdíly jsou analyzovány ve zprávě South East Europe Wholesale market opening, kterou v červnu 2010 vydala Světová banka, xxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxxxxx.xxx/xxx/xxxxxx/xxxx/000000.XXX.

budováním správní kapacity a vytvářením mechanismů pro dohled a vymáhání. Je zapotřebí silných energetických regulačních orgánů, s dostatečnými pravomocemi, zdroji a nezávislostí, jež jim umožní vykonávat své povinnosti a zajistit nediskriminační prostředí, účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s energií.

Mechanismus řešení sporů stanovený ve smlouvě se osvědčil v případech, kdy byly strany ochotné jednat o smírném řešení. Zkušenost však ukazuje, že konečné řešení sporu se nemusí držet striktní interpretace acquis Energetického společenství a souvisí se složitou problematikou veřejného mezinárodního práva. Vzhledem k omezenému počtu případů, jejichž šetření bylo doposud zahájeno (jedná se pouze o pouze šest případů, šetřených většinou na základě stížnosti), a neexistenci systematické koncepce souběžného řešení podobných porušení předpisů v několika smluvních stranách je v této fázi předčasné vyvozovat patřičné závěry o účinnosti řízení o nesplnění povinnosti stanovené ve smlouvě. Komise je toho názoru, že je třeba, aby všechny strany zvýšily své úsilí o zajištění souladu.

b) Jak podpořit investice? Energetické společenství se potýká s dobře známými investičními problémy7, pramenícími např. z modernizace klíčových elektrických přenosových a distribučních sítí a jejich propojení, z požadavků a opatření EU týkajících se energetické účinnosti nebo z provádění směrnice o velkých spalovacích zařízeních, směrnice o obsahu síry v palivech a emisních norem EU, jež požadují sanaci stávajících výrobních zařízení nebo vyřazování některých z nich z provozu a případně jejich nahrazování do prosince 2017.

Energetickému společenství se podařilo stanovit několik prioritních projektů, které mají pro region strategický význam a které v roce 2010 schválila Rada ministrů. Přednost tak dostaly projekty usnadňující přeshraniční obchodování, neboť současná nedostatečná propojovací kapacita je překážkou rozvoje regionálních trhů. Podpora energetických systémů a obchodování na regionální úrovni prospěje nejen regionu, ale přispěje i k bezpečnosti dodávek v EU. Byly již podniknuty kroky v rámci koncepce „plynového okruhu“ podle studie

„South East Europe Gasification Study“ (sponzorované Světovou bankou a společností Kreditanstalt für Wiederaufbau [KfW] a vydané pod názvem „The future of the natural gas market in Southeast Europe“)8 a vyvinuto značné úsilí na institucionální úrovni na podporu a propagaci stanovených prioritních projektů.

Energetické společenství dále pomohlo smluvním stranám získat značný objem prostředků z veřejného financování, ať již od bilaterálních dárců (např. KfW nebo USAid) nebo od mezinárodních finančních institucí (např. EIB, Světové banky nebo EBRD).

Přes vysokou míru financování od mezinárodních finančních institucí v regionu zůstává míra soukromých investic relativně nízká. K důvodům tohoto stavu patří např. nespolehlivé provádění právního rámce (předpisy nejsou prováděny a/nebo nejsou správně uplatňovány) a malý objem vnitrostátních trhů (stejné důvody vedly v roce 2005 ke vzniku myšlenky Energetického společenství).

Zdá se však, že největším problémem zůstává skutečnost, že se vládám nepodařilo restrukturalizovat regulované ceny pro konečného uživatele a s tím související nepřímé i přímé subvence na všech energetických trzích. Tyto subvence, uplatňované celoplošně,

7 Viz např. zpráva vypracovaná Světovou bankou Lights out? : the outlook for energy in Eastern Europe and the former Soviet Union xxxx://xxxxxxxxxxxxx.xxxxxxxxx.xxx/XXXXXX/Xxxxxxxxx/000000- 1268240913359/Full_report.pdf.

8 Viz zpráva na adrese xxxx://xx.xxxxxxxxx.xxx/XX0XX0XX00.

především udržují velkoobchodní cenu pod hranicí potřebnou na obnovu infrastruktury a odrazují od šetření energií a investic do energetické účinnosti. Výsledkem je pokračující využívání zastaralé, neefektivní a neekologické infrastruktury, neschopné zajistit energetickou bezpečnost, kterou si obyvatelé zemí, jež jsou smluvními stranami Energetického společenství, zasluhují. Tento stav brání investicím jakéhokoli druhu – veřejným, soukromým nebo poskytovaným mezinárodními finančními institucemi.

Komise je toho názoru, že zlepšení podmínek pro investice se musí stát prioritou pro další kroky Energetického společenství, a bude za tímto účelem spolupracovat se sekretariátem a dárci.

4. Budoucnost Energetického společenství

Na základě shora uvedených závěrů Komise zastává názor, že budoucnost této mezinárodní organizace by měla být utvářena s ohledem na tři hlavní cíle: Energetické společenství se musí zaměřit na prosazování pravidel, přijmout třetí soubor opatření pro vnitřní trh a směrnici o využívání obnovitelných zdrojů energie a vytvořit koordinovanou investiční strategii. Je třeba zvážit přijetí dalšího acquis, zejména na podporu snižování emisí skleníkových plynů v odvětví energetiky.

1) Důraz na provádění

Energetické společenství je na rozdíl od jiných stávajících regionálních iniciativ založeno na mezinárodní smlouvě, která tvoří rámec právně vymahatelných předpisů:

– Přistoupením k Energetickému společenství se smluvní strany právně zavázaly nejen k formálnímu přijetí příslušných předpisů EU, ale také k jejich uplatňování a prosazování v praxi.

– Orgány Energetického společenství zajišťují průběžné a nezávislé sledování příslušných trhů prostřednictvím sekretariátu, který pomáhá smluvním stranám s prováděním předpisů a kontroluje formální soulad vnitrostátních prováděcích předpisů (ještě před jejich přijetím) a jejich uplatňování v praxi formou inspekcí na místě a dalších opatření.

– Smlouva o Energetickém společenství stanoví mechanismus řešení sporů, který umožňuje určit a řešit každé porušení příslušných předpisů, ať již na základě stížnosti nebo z vlastní iniciativy sekretariátu, i když tento mechanismus nebyl zatím systematicky uplatňován.

Protože však v praxi nebylo dosaženo pokroku v reformování a otevření trhů s energiemi, zdá se, že prosazování energetického acquis bylo nedostatečné. Aby bylo možné dosáhnout zlepšení, měly by smluvní strany pokračovat v úsilí o zřizování silných a nezávislých energetických regulačních orgánů a orgánů pro hospodářskou soutěž zplnomocněných a vybavených ke sledování dodržování předpisů a ukládání účinných sankcí v případě jejich porušení. Důležitou úlohu při prosazování přijatých předpisů a zajištění náležité nápravy při jejich porušení mají rovněž vnitrostátní soudy a soudní instituce zabývající se investiční problematikou. A konečně musí sekretariát s ohledem na svou nezávislost a odborné znalosti důsledně plnit svoji úlohu strážce Xxxxxxx o Energetickém společenství.

Komise je odhodlána i nadále provádět a aktivně prosazovat pravidla Energetického společenství podle těchto zásad:

a) V případě smluvních stran, které dosáhly postavení kandidátských zemí nebo možných kandidátských zemí, bude stupeň provádění a prosazování acquis Energetického společenství na vnitrostátní úrovni považován za rozhodující při jednáních o přistoupení k Evropské unii. Nedostatečné prosazování bude ve zprávách Komise o dosaženém pokroku posuzováno negativně a mohlo by vést ke znovuotevření kapitoly o energetice při jednání o přistoupení. A platí to i opačně: kandidátské země, které provádějí acquis podle Xxxxxxx o Energetickém společenství, by při jednáních o přistoupení měly očekávat hladší průběh projednávání kapitoly o energetice.

b) Na základě transparentních pravidel a postupů a s ohledem na zásadu proporcionality bude Evropská komise podrobně zkoumat, jak lépe spojit bilaterální finanční pomoc s dodržováním závazků podle Smlouvy o Energetickém společenství, zejména pokud bude smluvní strana své závazky soustavně porušovat, a to v souladu s doporučením, které ve svém usnesení Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020 přijal dne 25. listopadu 2010 Evropský Parlament. Podle názoru Komise by dodržování acquis smluvními stranami mělo být posuzováno nejen na základě provedení acquis do vnitrostátních právních předpisů, ale i na základě účinného provádění a prosazování, což by se mělo kladně projevit v přidělování dodatečné finanční podpory.

Komise jako koordinátor společenství dárců dále zváží, zda vyzve ostatní mezinárodní finanční instituce a bilaterální dárce, aby postupovali stejně a podmínili poskytování finančních prostředků prováděním a prosazováním příslušných předpisů.

c) Další podmínkou toho, aby smluvní strany mohly využívat výhod ustanovení o spolupráci v rámci směrnice o využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména ustanovení o statistických převodech mezi členskými státy, budou mechanismy důslednějšího prosazování.

d) Komise podpoří opatření, jejichž cílem je posílení spolupráce ve správní oblasti a partnerství usnadnit provádění a předcházet případům nedodržování. Rovněž podpoří větší zapojení účastníků z členských států EU na pracovních zasedáních Energetického společenství, aby tak smluvní strany mohly využívat jejich zkušeností a osvědčených postupů.

e) Komise podpoří systematické používání mechanismu řešení sporů, které náležitě respektuje rovnoprávnost smluvních stran, a zahájení příslušných řízení na základě vlastní iniciativy sekretariátu. Komise má za to, že v případech závažného nebo opakovaného porušení předpisů by Xxxxxxxx unie měla uplatnit své právo podle článku 90 smlouvy a měla by zvážit předložení případu přímo Radě ministrů.

f) Podle názoru Komise by přistoupení nových členů k Energetickému společenství mělo být umožněno pouze zemím, které projevují ochotu a schopnost začlenit příslušné acquis Energetického společenství do svých právních předpisů v přiměřeném časovém rámci ještě před přistoupením a se stejnou důvěryhodností, jaká je očekávána od ostatních smluvních stran.

2) Provádění třetího souboru opatření pro vnitřní trh a směrnice o energii z obnovitelných zdrojů a směrnice o energetické účinnosti jako prostředku pro urychlení integrace regionu do jednotného evropského trhu s energií

Komise zastává názor, že účinné provádění schválených pravidel je důležitou podmínkou chystaného přijetí a provedení třetího souboru opatření pro vnitřní trh s energií a účasti

smluvních stran v Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů nebo v Evropské síti provozovatelů přenosových soustav.

Komise podpoří rozšíření acquis Energetického společenství o směrnice a nařízení obsažené v „třetím souboru opatření pro vnitřní trh s energií“. Přijetí a provedení třetího souboru umožní smluvím stranám reformovat své trhy s energií rychleji a důsledněji, a otevřít tak cestu plné integrace s trhy EU, aby podniky a spotřebitelé v zemích, které jsou smluvními stranami, mohli využívat výhod řádně fungujících trhů.

Ve snaze zajistit, aby provádění právních předpisů provázely skutečné reformy na trhu, má Komise v úmyslu ve spolupráci se sekretariátem Energetického společenství poskytovat smluvním stranám zvláštní poradenské služby, pokud jde o prováděcí programy, priority a případné postupné přijetí acquis. Tato pomoc bude přirozeně nedílnou součástí poradenství týkajícího se reformy trhu, jež tvoří základ podpory pro investice.

Komise se rovněž zasadí o to, aby Energetické společenství přijalo směrnici o využívání energie z obnovitelných zdrojů. Smluvní strany mají nevyužitý potenciál obnovitelných zdrojů energie, který by jim umožnil přispět k boji proti změně klimatu, zvýšit energetickou bezpečnost Evropy a řešit místní problémy v oblasti životního prostředí a zdraví.

Pokud jde o energetickou účinnost, velký význam pro splnění závazku co nejdříve přispět k dosažení cílů energetických úspor a účinnosti a snížení emisí CO2 v odvětví energetiky bude mít účinné uplatňování příslušných právních předpisů EU v zemích, které jsou smluvními stranami. To přinese značné výhody, mimo jiné např. úspory výdajů občanů těchto zemí za energie a nové pracovní příležitosti. Možností výrazných úspor díky zvyšující se energetické účinnosti v regionu se zabývala zpráva zveřejněná nedávno Světovou bankou9.

Z těchto pravidel se již vychází při dvoustranných jednáních mezi Evropskou unií a smluvními stranami Energetického společenství (o přistoupení k Evropské unii nebo v rámci evropské politiky sousedství.)

Komise bude tudíž usilovat o to, aby Energetické společenství s ohledem na institucionální rámec Energetického společenství a na konkrétní situaci ve smluvních stranách přijalo příslušné směrnice a nařízení co nejdříve.

3) Koordinovaná investiční strategie

Je třeba, aby Energetické společenství vytvořilo přitažlivé investiční prostředí na základě koordinované investiční strategie. Smluvní strany poskytují dobrou zeměpisnou základnu pro přístup k širšímu evropskému trhu s energií a potenciál umožňující využít své objektivní přednosti, např. bohatství obnovitelných vodních zdrojů energie, k exportním účelům. Existují pochopitelně problémy, jako jsou překážky přeshraničního obchodu, nestabilní systémy plánování a velice úzké, omezené cíle.

Základní podmínkou nových investic je reforma cen a subvencí. Současné úrovně cen a sazeb, často pod hranicí návratnosti nákladů, vedou k narušení trhů a brání v provádění politik na podporu řízení poptávky a energetické účinnosti. Tato skutečnost spolu s nízkými cenami účtovanými za odběr elektrické energie a špatnou platební morálkou odběratelů ohrožuje

9 Zpráva „Status of Energy Efficiency in the Western Balkans, Stocktaking report“ je dispozici na adrese xxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxxxxx.xxx/xxx/xxxxxx/xxxx/000000.XXX.

finanční životaschopnost některých elektrárenských zařízení, jež je v současné době udržována nákladnými subvencemi státu. Zvláštní úsilí by proto mělo být věnováno provedení reformy cen a sazeb. Náležitou pozornost je přitom třeba věnovat ochraně spotřebitelů, kterých by se tato reforma nejvíce dotkla, odstranění správní zátěže a zřízení nezávislého regulačního orgánu, který zaručí transparentnost trhu a nediskriminační zacházení s těmi, kdo na něm působí. Komise si uvědomuje, že je nereálné očekávat reformu bez nabídky alternativního plánu pro investice, restrukturalizaci cen a cílenou ochranu spotřebitelů, které tato změna zvlášť zasáhne. Komise se v tomto směru chystá převzít iniciativu a nabídnout zvláštní poradenské služby pro strukturální reformu.

Důraz bude kladen na sociální dopad reformy. Smluvní strany musí vytvořit účinné systémy sociálního zabezpečení v oblasti energetiky a cílené režimy subvencování. Nejvýrazněji lze účinnosti dosáhnout posílením platební morálky (tj. snížit počet neplatících odběratelů). Dále je třeba v tomto ohledu zvážit odstranění celoplošných subvencí a zaměřit subvence na sociálně slabší občany. Smluvní strany si musí uvědomit, jakou cenu by musely zaplatit, kdyby reformu neprovedly, v podobě zvýšené energetické náročnosti, negativních dopadů v sociální oblasti, zastavení hospodářského růstu, škod na životním prostředí a zdraví10.

Druhou podmínkou je, že smluvní strany musí dohlédnout za své hranice a využít úspor z rozsahu, které nabízejí regionální investiční plány. To vyžaduje politickou vůli spolehnout se na sousedy, a proto musí být Energetické společenství za všech okolností prvořadým a přímým zájmem Evropské unie.

Za třetí, Komise bude v diskusích na téma energie se smluvními stranami klást větší důraz na důležitost environmentálních a klimatických kritérií. Nezbytnost investic do nových výrobních kapacit, které nahradí staré, neúčinné a znečišťující elektrárny, nabývá na naléhavosti s ohledem na právní předpisy EU týkající se životního prostředí. Zvláštní pozornost Komise si zaslouží rovněž schopnost smluvních stran plnit požadavky směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení čl. 4 odst. 2 směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků.

Je třeba zachovat přidanou hodnotu Energetického společenství a zabránit zdvojení činností vykonávaných v oblasti energetiky v rámci jiných regionálních iniciativ (evropské politiky sousedství a Východního partnerství, Rady pro regionální spolupráci, evropské strategie pro Podunají a iniciativy z Baku). Zásadní význam pro úsilí zabránit překrývání činností a dvojího financování má koordinace všech těchto iniciativ.

Ve své obecné roli koordinátora činností Evropského společenství a na základě svého privilegovaného vztahu s dárci je Evropská komise odhodlána ujmout se iniciativy při vytváření investičního prostředí.

Podle energetické strategie Evropské unie do roku 2020 by těm projektům infrastruktury, které přispívají k posílení bezpečnosti dodávek v EU např. budováním nových propojovacích zařízení na hranicích, měla být věnována stejná pozornost jako projektům uvnitř EU a měly by pro ně být vypracovány stejné politické koncepce. Sdělení Priority energetických

10 Ústřední roli by ve strategii mělo sehrát dodržování environmentálních kritérií. Stávající složení paliv v regionu, zejména používání hnědého uhlí v elektrárnách a pevných paliv (hnědého uhlí, dřeva a uhlí) v domácnostech, nezohledňuje náležitě životní prostředí a související sociální náklady, jak již v roce 2004 doložil Rozvojový program OSN

(viz xxxx://xxx.xxxx.xxx/xxxxxx/xxxx/Xxxxx_xx_xxx_Xxxx.xxx).

infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť, které Komise přijala dne 17. listopadu 2010, uvádí propojení elektrického vedení ve střední východní a jihovýchodní Evropě a severojižní plynový koridor ve střední východní a jihovýchodní Evropě jako dva prioritní koridory. Tyto koridory byly navrženy s ohledem na potřebu integrace Energetického společenství. Pokud smluvní strany společné investiční projekty schválí, mohly by být označeny za „projekty evropského zájmu“.

Prvořadý význam by měl být rovněž přikládán dokončení regionálních projektů, jako je vytvoření úřadu pro koordinované aukce pro elektrickou energii, vybudování „plynového okruhu“ s přívodním potrubím a případně zřízení centrálního subjektu pro správu ropných zásob v daném regionu, které by se měly stát stěžejními projekty Energetického společenství.

Komise zajistí optimalizaci financování energetických projektů v Energetickém společenství z prostředků EU a případně jejich navýšení, pokud by bylo zdůvodněno regionálním charakterem projektů.

5. Další vývoj

Komise zastává názor, že vzhledem k dosaženému pokroku a dynamické povaze vykonané práce – jež bezprostředně navazují na vývoj v odvětví energetiky na úrovni Evropské unie – by Energetické společenství mělo pokračovat ve své činnosti i po roce 2016.

Energetické společenství smluvním stranám jasně ukázalo, jaké výhody přináší regionální koncepce ve srovnání s tradičními dvoustrannými vztahy s Evropskou unií. Prokázalo, že nezávisle na perspektivě budoucího přistoupení k Evropské Unii mohou smluvní strany již nyní v krátkodobém horizontu využívat výhod vnitřního trhu s energií v EU.

Energetické společenství se osvědčilo jako vzor účinného rámce spolupráce v oblasti energetiky se státy sousedícími s EU, jež by mohl být případně rozšířen na další země a zeměpisné oblasti.

Regionální spolupráce má klíčový význam a úplná integrace Energetického společenství do celoevropského trhu s energiemi bude záviset na politickém odhodlání každé ze smluvních stran a jejich schopnosti přispět k vytvoření regionálního trhu v Energetickém společenství a jeho úspěšnosti.

Na základě této zprávy má Komise v úmyslu přispět k dosažení cílů Energetického společenství tímto způsobem:

– podpoří změny pracovních postupů v orgánech a institucích Energetického společenství, včetně organizace zasedání ad hoc na úrovni ministrů ke konkrétním prioritám, které souvisejí s plněním cílů Energetického společenství;

– aktivně podpoří bezodkladné provádění a účinné prosazování předpisů;

– podpoří provádění třetího souboru opatření pro vnitřní trh s energií a směrnice o využívání energie z obnovitelných zdrojů a směrnice o energetické účinnosti jako prostředku k urychlení úplné integrace Energetického společenství do jednotného evropského trhu s energií a zváží začlenění dalšího acquis, zejména na podporu snižování emisí skleníkových plynů v odvětví energetiky.

– podpoří příslušné investice v regionu přijetím komplexní investiční strategie, s ohledem především na potřeby infrastruktury v odvětví energetiky, nutnost snížení obsahu CO2 v dodávkách energie, dopad energetických úspor a potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů energie a

– podpoří provádění memoranda o porozumění týkajícího se sociálních otázek.